úSahta Fs.ě.i
;*:
-.1
\r?i;rry.'e*o;
ý 2i
I
I
v:
' - -1"'
-r'
dů
utých I
*
ffi ,''&ď
ffi)*"r
1'í &t
ň
By|život na hradě krušný?
Ve staršíchdobách to muselo b1.t hodně za)imavé. Románské paláce byly otevřené. okna neměIa Žádné ýplně, takŽe jimi v zimě fičelo. anebo se musela zabednit. Buďbyla zima' nebo tma. Velký sáI byl ne. vytopitelný a menší místnost, kde se přebý. valo, byla lyhřívaná většinou krbem. Ve 13. století k ní přibyla ještě teplejší,dřevem obloŽená místnost' vlastně srub uvnitř hradu. A ve 14. století se začalapouživatkamna, což komfort značnélylepšilo. Současně se rozšířilo i zasklení oken, které ale bylo velmi drahé. Existuje u nás nedobytný htad? Ne. Dobýt šlo každý. YŽdycky záviselo předevšímna motivaci obránců bránit se a obIéhatelů obléhat. Útočníkůmse často nechtělo zemřít krutott smrtí mečem' šípem nebo roztavenou smůlou někde pod hradbami. Navíc i poměrně malé zranění mohlo přivodit zánět a smrt. Naopak pokud byli obránci dostatečně motivováni jako v případě Karlštejna, kdy seděli na obrovské hromadě zlata a hájili ji před husity, vzdá-
I
vat
l
sejim nechtěIo.
ZáIeželoi nafinancích? Jistě. Pak jste měl dostatek palýh zbraní nebo jste si mohldovolit přivézt havíře, kteří byli schopni provést podkopy. Ne vŽdy to stačilo. Vojska |iřího z Poděbrad obléhala Konopiště téměř dva roky. Klasické hrady stávaly na ostroŽnách (protáhlá terénní vyvýšenina, z boků ohraničena prudkým svahem, pozn. red.), coŽ pomáhalo okamŽité obraně, ale stačilo postavit tábor obléhatelů na ostrožně, a tím přerušit zásobovací ces-
obránci byli sice připraveni na útok z je. diné strany, jenže hrad mohlo oblehnout i poměrně malé vojsko. V případě Konopiště bylo potřeba postavit obléhacízázemíve velice širokém okruhu a hrad uzavřít. Leží totiŽ na návrší a Zdeňku ze Šternberka se podařilo posádku zásobit a ta mohla déIe ty.
vzdorovat. U Hrála roli i vůle, víra nebo nenávist? ŠIo určitě o nesmiřitelný boj na život a na smrt. obránci Konopiště se drŽeli neuvěřitelně dlouho i proto, že to byli katolíci, kteří chovali velké nepřátelství k |iřímu z Poděbrad. obránci někdv wdrŽeli šílenévěci.
sbráalci uydržeilfi obřas mapřosto šÍlenéUěCi.', ,,
|íst vlastní koně se ještě dá' ale kdyŽ musíte pít vlastní moč, tak už je to opravdu síla. Existují totiž opravdu strašIM příběhy z obléhání hradů ve Svaté zemi, kdy se pojídali dokonce i mrtví a obránci raději zemřeli, neŽ by se vzdali.
l
Aroli hrálasamozřejměisílaopevnění... Ano, dobře opevněný hrad v dobré poloze dokázal útočníkyodradit. Proto někdy
útočnícipodnikali náhlé nočnípřepa.
dy, popřípadě se pokusili někoho z hradu podplatit, aby neočekávaně otevřel brány. ostatně nejslabším článkem v obraně bývaly právě brány. Před nimi se budoval příkop, přes kterývedl most. V případě útoku se buďstrhl, spálil, nebo zvedl. Na skáIe ale Houska je původně
gotický h]ad, renesančně důkladně přestavěný. llejen že tu ie prý brána do pekel, ale v roce 1974 tu nahtáli svou asi nejstatší dochovanou studiovou nahrávku Plastici.
příkop často možnézbudovat nebylo. Po. tom se to řešilo kumulací několika branza sebou. To je příklad Bezdězu, kde je hlavní brána hradu aŽ čtvrtá v pořadí. V pozdní gotice chránily brány barbakány, mohutné oblé stavby, které bránily přímému ostře.
lování. Většinou totiŽ býwalo jednoduššírozstřílet bránu, než prolomit hradbu. |eště za třicetileté války se Švédovézmocňovali hradů a nebylo je odtamtud vůbec Iehké dostat' Když měli motivaci bránit se, dokázali odolat do jisté míry odstřelování. B ěžnép alné zbraně neměly š anci hr ady zásadně poškodit a takzvané těžkékusy si ne-
mohl dovolitkaždý' A před dobou palných zbtaní? obléhacístroje jsou doloženy uŽ z prvního známého obléhání Pražskéhohradu v roce 1142 Konrádem Znojemským. }eden rukopis z konce 12. století dokonce zobrazuje čechy, jak obsluhují katapult při oblaŽení Neapole. Snažili se narušit střechy a hrad zapáIit, protože střely z katapultů a praků padaly skoro kolmo pod velkým úhlem, takže byla malá šance, že poškodízdi. To by se museý přiblíŽit na malou vzdálenost a metr a půl silnou zeď stejně zbouráte jen těŽko. A to v Německu nedávno sestrojili historicky věrný středověký prak' který je schopen do dálky několika desítek me-
r
trů hodit vrak auta. Takoý trebuchet potřebuje kolem sebe hodně místa. Má jisticí provaz, kten.í když se jeho rameno stáhne dolů, lítá kolem jako bič a je schopen zabít chlapa. Trebuchety byly ty největšípraky' které vlastnil pouze král nebo velká královská města. Časem se objevilybombardy, cožbyla děla' jejichŽ cena se rovnala ceně menšího panství. |eden ýstřel stáI údajně tolik jako menšístádo krav. l Vímetohoo obléhání hodně? Stroje se nezachovaly, ale našly se areály, kde byly obléhací tábory. Hlavně z husit. ských a poděbradských válek. Nejlépe jsou dochovány pozůstatky tábora u Nového Hrádku u Kunratic, kde obléhání probíha. lo netypicky přes Vánoce' proto si obléhatelé postavili řadu zemnic, aby byli v teple. opevnění se táhlo nejen směrem k obléha-
''UýstřeI ryfi z bombardy gtá* FĚ i jako 3táďó krav",, INZERCE
-
Botanica K V souladu s přírodou ť
'#
.f
ulice Pekařská Praha 5 - Jinonice
4
Tento dům projektu je naplánován
ízkoenergetickém standardu' Jako prvnídeveloper zde ptánujeme unikátní systém pro hospodaření se šedou vodou, díky kterému bude pro splachování toalet vyuŽita přečištěná voda z koupelen. v
tltl t r
www.skanska.czlreatity Facebook: Skanska
- |nspirace pro bydlení
Í
lÉí
IÉ
n
Energetická náročnost B
!t
lll
h. \ \
=
.=
=
o
ó
ným, a\ je nemohli napadnout a zapáIilt jim leŽení, ale současně i proti případným
Zikmundoým posilám,
které mohl poslat na osvobození hradu. Takžeizatáborem je val a příkop s obdélnými baštami. To už byI ten aÍeál většíneŽ obléhaný
il
hrad, ne?
Ano, vypadalo to někdy jako malé středověké město. Posádka bydlela ve stanech nebo v zemnicích a od tábora bylo pozdě-
ji ještě odděleno velitelské stanoviště' kde mohl bydlet sám |iří z Poděbrad. Anebo
jeho pozdéjšísoupeř Zdeněk ze Šternberka,
kdyŽ vedl třeba obléhání Zbořeného Kostelce v letech 1449 I 1450.
l
Jakoutahikuještěobléhatelé používali?
běžně. Biologická válka není vynáIez mo-
V
sudech si už často přivezli v.ikaly. Pokud jimi totiŽ pokryjete střechu, odříznete obránce odvody.
derní doby.
t
Jakto?
,,Biologická uálka byla běžná uŽ tehdy." Zasévali mezi obránce strach?Vefilmech
SnaŽili se zlikvidovat obranné ochozy,
se metaií přes
znemoŽnili obráncům střelbu a vrhání kamení. Při dob1wání Nového Hrádku u Kunratic se husitům podařilo dostat na hranici příkopu, umístit tam katapult a zničit obranné ochozy na čelníštítové
To by sedělo spíšna Mongoly. V našem pro-
hradbě. Posádka se pak vzdala, respektive dohodli se na svobodném odchodu. otlavovali třeba studně?
nesetkal.
a\
l
Ano, když to šIo. Do hradu pomocí katapultů házeli všechno' co je napadlo. Mršiny, nakažená zvíiata, hnijící věci. Snaha zanést do hradu infekci patřila k obléhání
hndby i hlavy nepřátel.
středí se tohle asi nedělo. Za husitských vá-
lek se lidé demonstrativně upalovali, a\ to druhá strana viděIa, ale že by jim sekali hlavy a vrhaly je katapulty, s tím jsem se zatím
r
Známý je ovšem případ Vítkovce Záviše z Falkenštejna, jehož v!áčeli od hladu ke hradu, které nuti|i vzdát se. Hluboká
odmítla, tak ho st,a|i hned pod hladem. l
šíobčanská váIka s příbuznými ZávIše. Takhle se s r,ysokou šlechtou obvykle ne. jednalo. Bywalo to na rytířskéúrovni a zajatec z řad šlechty znamenalvelké
Na vrcholech, kde stávaly hrady, nemusely byt rydatné studny, a zdrojem pitné vody byla především voda dešťová.
l
velice qpjatá situace a následovala men-
takhle nečestně se dobývalo?
To bvla extrémníakce, které předcházela
I
ýkupné.
Bydlelina hradech i loupeživí rytíři? To nejsou pověsti. Hrady si nestavěli, ale většinou je přepadali a pak byl problém je odtamtud dostat. Anebo to byli jedinci, kteří se vymkli společenské kontrole. Psychopati, kteří si dovolili naprosto všechno, dokud je král nepověsil na stromě' Třeba |an Pancíř ze Smojna na Žampachu řádil asi deset let. A to byla doba Karla IV., která
je povaŽována za vůbec nejstabilnější. Karel proti němu nakonec lytáhl, hrad dobyl a Pancíře nechal pověsit. Doba Václava IV. pak tomuhle řádění lyloženě nahrávala. Třeba Jan Zoul z ostředka, sídlícína Čej' chanově hrádku, který byl pak zbořen. Htady byly bořené záměrně? ovšem' k jejich obnovení bylo pak potřeba znovu povolení. Třeba Kynžvart byl dobyt jako loupežive sídlo v roce 1347 a obnoven až zaYáclava IV.' kdy se tam objevil jeden z milců krále Zikmund Huler a dostal po-
r
volení po návratu z Francie roku 1398. Další případ je Komorní Hrádek, který si lystavěl Racek Kobyla z Dvorce jen pár de-
Pražský hlad je dnes považovaný za největšína světě. Když tady František Zátuba fotil v kryptě u kostela Všech svatých, zažil strašení.,,Fotil isem křyptu. Í'|enítam ani trochu vlhko, přesto mi najednou zača|o šíleněbIikat přimo nad h|avou světlo a vydávat ve|mi intenzivní rvuky. A hned jak isem odeše|, přestalo to. A nikdyjindy se to nestaIo. Strach má sice ve|ké oči, ale můžena tom něco být.,'
ll
,
.. ! ': :'4t. 1: | ,, 'P:'t:'.4
-
,\,, t-+
Jg.EI
"Lb
Český Krumlov je s rozIohou šesti hektalů dtuhý největší hradní a zámecký komplex v Cechách. A
T-
.ítTÍ il'-
dlouhodobě
patří také mezi pět nejnavštěvovanějších. Vítek |l. z Prčice ho za|oži| patrně už pořátkem 13. stoIetí.
,{- lřrfll
!í'
LŇ ..i
)
í,T. lÍ. l;
rti.::
Nejrychleji se stavěly královské hrady. Do- ostatní hrady a záměrně je bořili, protoŽe statečně bohaý stavebník to zvládl ízapět jich tolik nepotřebovali. Přík]adem můŽe Existovaly i stavby bez povo|ení? Iet. U šlechty se to mohlo protáhnout i na bý't Velešín. Ano, třeba na Moravě je to případ hradu několik desítek nebo i set |et, za|eže|o na I Kdysehladybouta|ynejvíc? obřan. V jednom dopise se markrabě mo- finančníchmožnostech stavebníka. Tře. Za husitských válek a pak celé 15. stoleravský dotazuje Karla IV., co s tím má děIat, ba Krakovec ale stavěl přední milec VácIa- tí v reakci na tyhle války. Protože slabě protoŽe stavebník Boček z Kunštátu a Pova IV. |íra z Roztok a stihl to moŽná zapět opevněný hrad znamenal nebezpečí,že se děbrad byl zároveň kráIův dvořan, takŽe si šest let. Na Krakovci jsem napočítal třicet tam nepřítel dostane a usadí se tam. na něj nemohl jen tak došIápnout. Králorůznych kamenických značek' pak tam byli I Takže hlady nebořili jen husité. vu odpověď poskytuje samotný hrad, kte- tesaři, vozkové, lamači kamene... Nejen na Největší destrukce probíhala dokonce rý nebyl dostavěn. UŽ při bezvládí po smrti královské stavbě mohly pracovat od úsvitu až pozdějí, během poděbradských válek, Přemysla otakara II. zemský sněm řešil' Že do setmění stovkylidí. kdy se o hrady urputně bojovalo. A ničitu rostou ,,opevněné ohrady zvané tvrze,, l Jsme země hradů? la je především strana liiího z Poděbrad, naprosto bez povolení. |akmile se objeví Těžko říct. V Česku je to asi 750 hradůvčet- Zelenohorská jednota byla ve velké defenbezprávi, dělá si kaŽdý co chce. Poručník ně zřícenin. A je otázka, jestli do toho zapo - zívě. Vojsko Iiiího z Poděbrad mělo namalého Václava II. ota Braniborský byl dačítatněkteré skalní hrádky. A moŽná se po- víc dokonalejšíobléhací stroje neŽ husité' leko a za peníze byl ochoten povolit prak. daří ještě několik zaniklých hradů objevit' A pak se masivně bouralo po třicetileté tickyvšechno. Podobná situace vznikla po Tvrzíje pak několik tisíc. Ve střední Evro- váIce (skončila 1648, pozn. red.), kdy císař lymření Přemyslovců (když roku 1306 zeFerdinand III. rozhodl zlikvidovat ýrazmřel Václav III., pozn. red)'kdy se bojo,, valo o jejich nástupce. ostatně právě tehdy il:i'.."...T.::i';lTn:H..,"i.*-ů:ii: vzniklo nejvíce šlechtických hradů. i" n"ur nebo Švihov, kde bourání už zal Kdo si moh! kromě klále dovolit postavit hrad? :ť:.i"T1i5!:1.Tffi'ilT:i.":ili"'"; Možnost stavby hradu byla omezená na hradech jako Třebel nebo Veliš nezbylo téje šlechtu a přinejmenším od 14. pě podobné to ale velice třeba v Rakousměř nic. Na místě Třebelu je barokní sýprysokou století potřebovala získat svolení panovní- ku, Německu či Slezsku. Pouze v Bavorsku, ka a z Veliše zbylo asi pět zdi, byť byl nejka. Dochovaly se písemné souhlasy' které kde měli velké pozemkyvládnoucí Wittels- větší v ceýh ýchodních Čechách. dostali RoŽmberkové třeba na Maidštejn bachové 'a velice staré bohaté kláštery se I Někdyovšemhradyzaniklyptostěkvů|i nebo Helfenburk. Jsou to vlastně stavebhrady až tak nestavěly, protože církev tuh- stavebnímu materiá|u. ní povolení. od 14. století ve velmi ý- le potřebu neměIa. Stejně tak i v někteých Takhle rozebran1ich hradů je spousta. a .= jimečnych případech hrad mohli vystaregionech ve Francii. Někde je hustota hra- Většinou na jeho místě vzniklo městeč- = vět nebo vlastnit zámoŽni měšťané'kteří dů veliká' jinde patřila půda velkému vlast- ko a hrad byl pohlcen parazítní zástavale měli úzkou vazbu na kráIův dvůr. To níkovi' kterému stačil třeba jeden hrad. bou. To se stalo Buštěhradu, coŽ byl v 15. je případ Frany Rokycanera, který výrazI v jiŽních Čechách je síťhradů poměrně století obrovitý hrad. Úplně se rozplynul. ně přestavěl okoi nebo později Mikuláše řídká, protoŽe velkou část územívlastnil Dnes je tam pár zdí. Anebo Talmberk a2 jediný rod Vítkovců,později RoŽmberko- v Posázaví, kde ještě v osmdesátých le- ,i Augustinova. ó Jak rychle pakšla v;ýstavba? vé, páni z Hradce atd. Dokonce skupovali tech místníchalupář prosazoval, aby jesítek metrů naď již zmíněným Cejchano-
l"y'm
l
hrádkem'
Poh roma
pÍo
l!
hradý Poděbradské
Uálký..
l
il
*'-
zedáci hrad zbořili, protože mu tam ko. lem chalupy chodí lidé. A někdy zmízel i s hradem celý kopec. Například hrad
Karlsburk_Tepenec, vystavěný Karlem IV., byl odtěžen i s kopcem. Podobný
osud potkal i Hrádek na Zderaze, který si na Břežskéskále (zhruba v místech Tančícíhodomu v Praze) vystavěl Václav IV. Ten kopec byl při asanaci rozebrán na nasypání vltavských náplavek. Hrady bořiliKatelIV.' jaksám vzpomíná v životoplse vita Caroli. Proč by se s tím páral? Hrady nebyly chápány jako památky, ale jako vojenská záležitost. Výjimkou je Vyšehrad, ktery měI v ideovém světě Karla důležitou roli, a proto ho obnovil' Návaznost na Přemyslovce pro něj byla důležitá' Jakv|astněVyšehnd vypada!? Byl to obrovský areál, protože navazoval na přemyslovské hradiště. S deseti hektary
l
I
měl velikost menšíhokrálovského města. Největší královské hrady měly do té doby jen něco přes hektar, třeba Zvíkov. Leda }indřichův Hradec, ktery postavili Vítkovci, velikostí Zvíkovu konkuroval. obrovským hradem je pak Český Krumlov a Příběnice, které se ými rozsáhlými latrány lypadaly vyloženě jako město.
l
Máme největší htad na světě, iak se tvÍ. dío Pražskémhtadu?
Ano, ale Pražský hrad je menší,než byl tě v Králově dvoře, který stál v místech Vyšehrad. I on navazuje na přemyslovské dnešního obecního domu u Prašné brány.
hradiště,protojetakobrovský. ZHradu,se odstěhoval patrně kvůli konr Pražsloý hlad by| ovšem často opuštěn, fliktům s praŽským arcibiskupem |anem skoro ce!é 15. století panovníci bydleli na z |enštejna. Stranil se i oficiálních ceremoniálů, na kterých arcibiskup vystupoval. starémMěstě.Ploč?
Václav IV. nechal Starý královský palác Neměliseopravdurádi.|enštejntotižpřeŽil Pražskéhohradu po poŽáru opravit a asi mor a prodělal duchovní obrat. A začaIbyt v něm nějakou dobu bydlel, ale rád to tam velice nekompromisní. Každý podporoval neměl. Bydlel potom opravdu ve měs- jiného papeŽe a navíc |enštejn zmaři|Yáclavův pokus o za|oŽení biskupství v rámci
byl
,JllyšehÍad neuídaně obrouskýJ
hÍad.''
ÍiÍ''":',:5};.ť,iij1il;.,l."lť'1,:":1;ff" lo qpalováním arcibiskupol^.ich panství.
x;ltsůrkonec
sebral
Í0 hradů Františka záÍuby
{ l
.|7.
sto. letí, ale by| stá|e trochu udržován jako poutní místo, protože tam pěstovaIi ku|t svatého Jana Nepomuckého, který by| na hradě údajně mučen.0d postaveníVác|avem |V. by| hlad minimá|ně upÍavován, a je proto ve|ice upo. vídaný. Dos|ova k vám tam ta doba prom|ouvá' Můžetesi proh|édnout dokonce středověké omítky.
Tořník
ve středních Čechách. By| opuštěn v
! Í
Skvě|e dochovaným hradem je
Berděz (Libelecký kraj)
interiélem z.|3. sto|etíve ve|ice původním i stavu. Zachova|y se protoko|y z 18. sto|etí, kdy to by|o místní poutní místo, a návštěvnost by|a tehdy dokonce o něco vyšší s hradní kap|ía
než dnes. V 19. sto|etí ho rekonstruovaI rakouský architekt rytíř Humbert Wa|chera von Moltheim, který to dovedI tak dokonale, že dodnes máme prob|ém poznat, co je původní a co vyměněné.
i jeho rodoý
,,Králoué bydleli Ue městě u Králově dUoře.'' Přední český kasteIoIog. Zabývá se historií, architektulou a íunkcíhradů. Jeho specializacíjsou pak hradní kapIe. V pos|edních dvou |etech mu vyš|y knihy H ra dy Václ av a lV', H ra d n í kap le doby přemyslovské a Hradní kaple doby lucemburské, Zabývá se i ma|bou, přede. všímkrajinářstvím. Hrady skvě|e iÍotí, jak můžete vidět na některých fotografiích níže.
l
Pnžský hrad' o ktevelice tvrdě bojovaIo, poškozen? Ano a ryhořela celá MaIá Strana. Zikmund Hrad znovu opravil a krátce tam i bydlel. Za husitství by| pak
r'ý se
Ladislav Pohrobek i Iiří z Poděbrad pak ale pobývali v KráIově dvoře, kteý tak byl skoro století skutečnou rezidencí českých králů. Panovníci pouŽívali Králův dvůr až do doby, kdy vypukla lidová bouře (1484) aPraŽané se do něj začali dobývat. Krátce poté se Vladislava }agellonského pokusil zastřelit kušíjakýsi novoměstský soused'
{l c
když zrovna seděl v okně. Vladislav se začal bát a odstěhoval se zpátky na PraŽský hrad. ZKrá|ova dvora dnes nezbylo nic, protoŽe na jeho
místěbylvystavěn obecní dim.Ze
zbořeniště se |anu Herainovi sice podařilo získat řadu kamenických článků,ale krátce před převozem do lapidáriaje někdo ukradI a asi načerno prodal na stavební materiá|, takŽe jeho části budou asi v základech nějakého vinohradského činžáku. Pročnasta! konecdoby hradů?
I
Jednak to bylo rozvojem palných zbraní v renesanci' kdy se staly fortifikační systémy neskutečně nákladnými. Navíc proběhlo nezdařené stavovské povstání, a protože povolení na stavbu hradů vydával panovník' o což pak uŽ moc nestál, a povoloval to jen nejoblíbenějším dvořanům. A zámky byly pohodlnější. Celkově šIo o pozvolnou proměnu životníhostylu šlechty a společenských poměrů. Mají funkřní opevnění i některé zámky? Ano' byt u řady z nich to byla spíškulisa, a\ to vypadalo hezky. Třeba Nelahozeves je zámek a zároveň pevnost, kde lypadají
I
moc pěkně nároŽní bastiony, ale efektivní to byt nemohlo. Naopak opevnění zámku v Pardubicích by fungovalo ýborně. To bylo jedno z nejmodernějších opevně-
ní první poloviny
1ó. století. )eho mohutné sypané rondeý a valyby nešlo do 18. či 19. století děIostřelbou vůbec zničit. Forti-
fikačnífunkce bylatedy zjádra hradů přesunuta na vnějšíopevnění zámků' ale v 18. století byly vnějšívaly zase bořeny' protoŽe majitelé chtěli zahrady. Stane 5e, že se hrad ted,za deset let = změní víG než za Ce!á staletí.
l
z To se stane klidně i za rok. Hrady poma- .; lu zanikají aty ztráty jsou nenahraditelné. o Nejen chátráním, ale často i nešťastnou rekonstrukcí. Některé opraly jsou paradoxně horšínež samo zanikání. Nejhorší' co jsem v poslední době viděl' je oprava hradu orlík. Hmota věže tam byla doplněna ocelovou konstrukcí rozhledny. |e to z takoých svisýh lamel a podle mne se to dá použít tak nanejýš jako šermířská kulisa. ovšem pouze když budete provozovat Hvězdné války. Nepovedenou rekonstrukcí je i obnova litoměřického hradu, coŽ je naprostá tragédie. PaIác vznik] už zaYáclavaIY., později tam měšťanézřídili pivovar a před
rokem 1989 tam postavili příšernýkulturní dům, vypadající jako bunkr. Chystali se i na hrad, ale naštěstíto nestihli. Myšlen-
<.
a =
=
=
s=
o @.
?9
s:
Křluok|Ít na Rakovnic. t
příjemnýtím, že
ho neobléhají davy turistů.
Je tam krásná pozdně gotická kap|e s původním inventářem, což je íantastické' Unikátní je i mohutné pozdně gotické opevnění. Hrad by| ob|íben českými krá|i, kteřítu loviIi.
I rl
Západočeská Přimda z roku 1121 je nejen
nejstaršíčeský!
hrad,a|ejetaminejstaršídochovanýplevét.Tenh|ezá.
chod sloužiI vězňům, protože se nacházeI v přízemí zv|áštního rizaIitu, přístupného jen otvorem v pod|aze prvního patra. Tam
nejspíš sedě|i d|ouhá léta zavržení Přemys|ovci' Nejen v ch|ádku, a|e i na tom záchodě. Soběs|av |l. by| osvobozen družiníky, zavraždi| kaste|ána a svrh| ho do toho vězení místo sebe.
9 s
Jihočeský Maidštein sivystavě|i Rožmberkové
vpo|ovině14.sto|etí.Jdeorozsáh|ouzříceninu
veImizajímavým jádrem, tvořeným dvěma proti
sobě postavenými pa|áci
s
řadou obytných místnos-
tí, ve|kým sá|em a také drobnou kap|í, otevřenou do
veIkého sálu vítězným obIoukem, vjehož b|ízkosti se nacháze| krb, aby účastnícimše netÍpě|i zimou.
Okoí kdysijeden
z nejvýstavnějších šlechtiCkýCh
hradů s nádhenou kaplí
opevněním. Zříceniny hradu se staly v 19. stoleti velkou inspirací romantiků. a promyš|eným
ka upravit hrad k pořádání kulturních akcí
bohuŽel před časem oŽila. Dovnitř vloŽili konstrukce, které připomínají spíšzázemi fotbalového stadionu. |e to naprosto nepředstavitelné. Mohli tam obnovit trámové stropy, a ne tam vkládat ocelové točitéschodiště a podobně. K hlavnímu vstupu do paláce vede zastřešená rampa' kterou důvěrněznámeznákupních center. Ato se jedná o městský hrad v památkové zóně jednoho z nejkrásnějších českých měst. ffi Atady bojujete s úřady kvůli každému okénku vesto |etstarém baráku. Te to tak. Vás budou honit kvůli kaŽdé maličkosti, ale velký investor si děIá i u šest staletí starých památek, skoro co chce. Proces destrukce hradů se stáIe urychluje. V sedmdesátých a osmdesátých letech probíhaly velkolepé betonářské opra\T' kdy byly hrady dostavovány hlava nehlava, a na druhé straně byla řada hradů a zámků ponechána naprosto bez zájmu' Krásné památky se proměnily v ruiny. A ten proces se dnes velice zrychlil s evropskými penězi Dotace je třeba rychle r,yčerpat' není čas si opra\T moc rozmýšlet a jede se tam natvrdo. Nedostatek peněz je paradoxně stejně špatný jako jejich přebytek' Do hradních věŽí isou všude vkládánv rozhlednv. Třeba
nedávno nanejstarším českémhradě Přimdě nebo Vítkově Hrádku. Chápu' že turisté mají rádi rozhled' ale ýledek je pro ná-
vštěvníka rozpačitý.
# Máte šanci to ovlivnit? Bohužel s nástupem evropských fondů se Prostor pro diskusi ýrazně zmenšil. Ono i to chátrání má estetickou hodnotu. Když hrad opravíte, často pak připomíná různé nešťastnépokusy zahrádkářů. Třeba HelÉ štýn je dostavován hodně podivně. Ti' kdo ho navštívilipřed padesáti lety' by ho dnes nepoznali. Stává se z něj vlastně noýhrad.
* Jaksi počínajísouklomníci? Soukromí vlastníci k tomu mívajíčasto citlivější přístup. Anebo nejsou jejich fi-
pemÍt€ ďastw fu rad ů m *,Hwr&p$f;{i
Ěk*ď*-'' nančnímožnosti takové, aby se mohli do tak rozsáhýh změn pustit. Rekonstrukce vyjdou na desítky milionů. Památkor,7 ústav ovšem na hodnotné stavby přidává obrovské penize. Soukromí vlastníci opravili řadu méně známých památek. Pros-
tiboř
v
západních Čechách skoro nikdo
nezná, přitom je velice dobře opravován. Nebo Hartenberk' Nejlepšívlastníci jsou stará šlechta. která se o svá sídla stará s vel-
kou láskou a péčí.Klasickym příkiadem je Zdeněk Sternberg, který pro ten hrad dělá první a poslední. T Lze nějak zpomalit rozpad zřícenin? Koruny zdiva se zachraňují tak, Že se pokryjí jílem a drny' a\ do zdí neprosakovala voda. Ta v kombinaci s mrazem a kořeny ničízříceniny velice rychle. A ten proces se od doby zániku stále zrychluje. KdyŽ vidíte obrázky staré sto let, tak ty hrady jsou třeba dvakrát lyššínež dnes. Ta zřícenina
#ílill'ff:lJ;
(Plzeňský kraj)je na. prosto unikátní. Pochází z poIoviny.|4. stoIetí. Takové mosty by se našly možná v Poba|tí v síd|ech řádu němec.
kých rytířů' kdejsou součástí tzv. danskeru,
tedyzáchodových věží. Věž Putna mě|a ovšem obranný charakter.
3f
Co se týče hradních kap|í, takjednu z nejzajímavějšíChnajdeme ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, kteÍá by|a zasvěcena sv. Václavovi a Ladis|avovi. |tlašskýduůr byla původně mincovna, tedy spíšetechnoIogický objekt, který si a|e Vác|av |V. nechaI přestavět na ve|mi Iuxusní rezidenci, kam lád zajíždě|. Strávi| tam i některé Vánoce. Na stavbě se patrně podí|e| osobně Petr Parléř.
T5
!t f
Jihočeský luíkouje ve|ice dobře opevněný a po|ožený hlad. Jeho stráně jsou nepřístupné a če|nístrana neumožňova|a nějaké rozvinutí ob|éhání. Tam by nezby|o než čekat, dokud obráncům nedojdejíd|o nebo voda. Ve 13. stoIetí se jednaIo o jeden z nejIuxusněji zařízených hradů, kterému konkulovaI jen Písek a Bezděz. Je tu pozoruhodná raně gotická kap|e, dosud ve|mi dobře dochovaná.
Potřeboval bych na to ale nosiče. Táhnete dron, foťák' stativ... Kdik hradů jste navštívil?
r
V Čechách drtivou většinu. Mezi kolegy ale máme zažitý pojem drnoberg, což je hrad zachovaný pouze v terénnímreliéfu, tedy bez zbytků zdí. V Krušnohoří mi jich několik špatně dostupýh zb1wá.
t
Strašína hÍadech, jak se tvrdí třeba
o Housce?
V Housce stoprocentně
Žádná brána do pekel není. Každý druhý hrad má také pověst ale v 19. o templářích. Dnes uŽ nejsou ',iď.,
tam přitom stála několik staletí. A navíc jsou tu někteří návštěvníci. Aby si uděIaIi selfíčko,vylezou na zeď a shodí dva tři kameny. A když to udělá deset či sto lidí za týden, za pár let toho ze zříceniny moc nezbyde.UŽ v době Máchy bylo turistů hodně. A postihlo to hlavně hrady v okolí Prahy, kde na ně lez|y zástupy lidí. To byl také důvod zániku Nového hrádku u Kunratic' Ten hrad se zachoval velice slušně, jenŽe zájemci o památky správci místníobory plašili daňky, tak ho roku 188l nechal zbořit' Prý při výzkumu používáte i dtony. Dron se přílišneliší od toho, kdyŽ si zaplatíte letadlo. Máme ale díky němu detailnější
I
pohledy. S drony do dvaceti kil můŽete Iétat bez sloŽitějšíhopovolení a jen si na něj pověsíte foták. Anebo jsou levnějšízařízení tak od deseti do padesáti tisíc, které vybalíte z krabice, naučítese to někde na louce, a můŽete vyrazit. Mají stabilizovanou polohu pomocí GPS, takŽe nehrozí' že by vám uletěly někam do lesa. Navedete je na určitémísto a ony dokáŽou držet polohu. Ty nejmodernější mají kamerky' které mapují okolí a dron tak nemůŽe narazit. Potřeba je ovšem dodržovat některé bezpečnostní zásady a legislativu, především nelítat v okruhu 5,5 km od středu přistávací dráhy velkých letišť, takžetÍeba okoř ie zapovězena.
století to byla velmi módní záležitost. Hrady měly údajnétemplářské základy, přitom
jim tu patřily akorát Templštejn, Čejkovi. Dům svatého Benedikta v Praze. Řada historek má ale opravdu historický zák|ad. Třeba opice Půty Švihovského.Z Rabí mu jednoho dne utek]a opice. Vesničaniji uviděli v lese a zděsili se, Že to je dábel' Umlátili ji cepy a klacky a slavně ji přinesli pánovi, že zabili v lese dábla. Chudák ji dostal jako drahý dar odněkud ze Španělska. Na vesnici pak uvalil za trest tak- a. zvanou opičnou daň. Zrušená ' f ce a
by|aažza|osefaII,
Lukaš l(ašpat
íl ll Ob|íbeny mám i Díuříhlady na Pá|avě. Nádl tU herná vyh|ídka do kraje a zřícenina s velice
zajímavým vývojem.
'.:
É .l..;
fi 7
l|ový Hrad
u Jim|ína. To je zapomenutý hlad na Lounsku, přestavěný na zámek, kdese naš|y původní gotické nástěnné maIby s rytířskými scénami v té nejvyšší kvaIitě, které ted.zkoumáme, a jsou tam i krásné renesančnístropy a barokní kuchyně.
;
