Synlabianer časopis pro pacienty a lékaře
červenec–září 2015
Čtvrtletník XII.
Cukrovka plíživě prostupuje českou populací Štítná žláza skrytý problém Čechů
synlab získal pro svůj další rozvoj strategického partnera Členové skupiny SYNLAB CZECH
www.synlab.cz
obsah čísla
04
Cukrovka plíživě prostupuje českou populací
06
Štítná žláza – skrytý problém Čechů
08
Možnosti, trendy a budoucnost molekulární diagnostiky v rámci laboratoře synlab genetics
Zdeněk Soudný
Zdeněk Soudný
Mgr. Ing. Bc. Libor Staněk, PCTM
13
Usherův a Sticklerův syndrom – vzácná onemocnění asociovaná s hluchoslepotou Mgr. Jana Sabová
15
Je štítná žláza funkční?
17
Screening vrozených vývojových vad
19
10 let synlabu v Zaječí
21
synlab získal pro svůj další rozvoj strategického partnera
Prof. MUDr. Winfried März
Tereza Spodniaková
Monika Dvořáková
Zdeněk Soudný
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
2
úvodní slovo Vážení čtenáři, dovolte mi Vás přivítat na stránkách časopisu, do kterého přispívají především odborníci z laboratoří synlab czech s. r. o. Vzhledem k tomu, že zde působím právě 1000 a 1 den, ráda bych se s Vámi i já podělila o své myšlenky a zkušenosti. Je 9.30 a já se vracím ze schůzky od lékaře. Když jsme se vítali, měl vrásku na čele. Když jsme se loučili, usmíval se. Oba dva začínáme pracovní den s dobrým pocitem. On získal přístup k okamžitým online výsledkům a já dalšího spokojeného klienta. Společně jsme docílili toho, že svému pacientovi může rychleji a přesněji určit diagnózu, dříve ho uzdravit. O tom, jakou mají moc lékaři, se dozvídáme od plenek, kdy slýcháme, jak mravenčí doktor vyléčil svého polámaného kolegu. Když jsem byla starší, ráda jsem poslouchala příběhy od své babičky. Jak dokázala jako lékařka a ředitelka kojeneckého ústavu pomáhat a pozitivně ovlivňovat životy desítek a stovek dětí, jsem se dozvídala až od lidí, kteří na ni s láskou a úctou vzpomínají. Laboratoře synlab mají tu čest spolupracovat s mnoha lékaři, kteří nám pomáhají na svět, starají se o zdravý vývoj nás i našich dětí, pomáhají řešit akutní i dlouhodobé problémy nebo nás dělají více či méně veselými, pokud je potřeba. Zkrátka dělají náš svět zdravější, krásnější a veselejší. Jsme partnerem řady uznávaných gynekologů, praktických lékařů, internistů, alergologů, urologů, diabetologů, revmatologů a dalších specialistů. Podílíme se na tom, aby ten, kdo zachraňuje a uzdravuje, měl komfort a informace. Rychlé výsledky jsou pro nás prioritou, kvalita samozřejmostí, spokojenost lékařů nezbytností a ekologické smýšlení výsadou. Osobně mi dělá radost pracovat jako součást týmu, který se snaží tyto hodnoty naplňovat a posouvat hranice výše. Jsme tým. Bez svozové služby by laboratoř neměla co analyzovat, bez obchodního oddělení by doprava neměla co svážet a obchodní oddělení bez laboratoře by nemělo co nabízet. Tomuto soukolí napomáhá oddělení odběrových pracovišť, nákupní, marketingové, finanční apod. Přenos elektronických výsledků využíváme díky IT oddělení, ústně je sdělují naše zdravotní sestřičky po telefonu (800 800 234) a další rady ohledně zdravotních pojišťoven poskytují odborní konzultanti. Za obchodní oddělení děkuji všem těm, kteří se cítí být součástí, za spolupráci. Skupina obchodních zástupců je připravena vyhovět přáním spolupracujících lékařů a rozšiřovat jejich řady. Naším cílem je být tím, kdo pomáhá dělat svět zdravější, krásnější a veselejší. Mgr. Sandra Keyzlarová, Ph.D. vedoucí obchodu
SYNLABIANER 07 + 08 + 09/2015 Vydala laboratorní skupina SYNLAB CZECH, dne 15. 8. 2015. Periodicita Redakce Autoři
čtvrtletník Kateřina Štolcová Mgr. Ing. Bc. Libor Staněk, PCTM, Mgr. Jana Sabová, Mgr. Sandra Keyzlarová, Ph.D., Prof. MUDr. Winfried März, Zdeněk Soudný, Tereza Spodniaková, Monika Dvořáková DTP a grafika Tomáš Müller Manažer projektu Kateřina Štolcová Kontakt
[email protected], +420 739 340 273 Zdroje fotografií archiv redakce, Shutterstock, iStock, ClipDealer 2015 © laboratorní skupina SYNLAB CZECH Neprodejné, vychází pouze v elektronické podobě bez možnosti využití inzertní plochy. www.synlab.cz
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
3
zdraví národa
Cukrovka plíživě prostupuje českou populací Autor: Zdeněk Soudný
Velký zájem vzbudilo vyšetření diabetu, kterým synlab zahájil preventivní program Zdraví národa v tomto roce. Bohužel výsledky potvrdily, že cukrovka je v české populaci velmi rozšířená – každý třetí Čech měl ve výsledku minimálně jeden z parametrů mimo referenční mez.
Po celý duben 2015 mohli zájemci využít bezplatného vyšetření na cukrovku – závažné civilizační onemocnění, které je nikoli bezdůvodně nazýváno epidemií třetího tisíciletí. A to jako vždy v kterékoli odběrové místnosti společnosti synlab. Z téměř dvou tisíc vyšetřených pacientů se přitom projevil výsledek mimo referenční mez minimálně u jednoho sledovaného faktoru u každého třetího pacienta. Potvrzují se tak statistiky, které varují před počtem nemocných i před tím, že mnoho z nich o tom, že jím trpí, neví. Počet diabetiků v České republice přitom stále stoupá, a to u všech typů cukrovky. Příčinou je podle České diabetologické společnosti zlepšení diagnostiky diabetu, neustálé
zkvalitňování lékařské péče, zlepšení informovanosti odborné i laické veřejnosti, ale také narůstající počet autoimunitních chorob, stárnutí populace a hlavně nezdravý životní styl. S cukrovkou se v České republice léčí více než 860 tisíc pacientů, jejichž počet každý rok narůstá. Za posledních 10 let v České republice vzrostl počet pacientů s diabetem o více než 150 tisíc. Více než 25 tisíc lidí každý rok tomuto onemocnění podlehne. Nejvíce z nich se léčí z cukrovky 2. typu prostřednictvím některé z diabetických diet a antidiabetik podávaných ve formě tablet (PAD). Téměř 220 tisíc pacientů je v léčbě odkázáno na užívání inzulínu, nebo inzulínu a PAD, další pacienti musí jen dodržovat speciální dietní režim.
SYNLABIANER červenec–září 2015
4
zdraví národa
Diabetes mellitus ŽENY NEPŘÍJEMNOU STATISTIKU VEDOU, MUŽI JE ALE DOHÁNĚJÍ Z vyšetření také vyplývá, že mimo referenční mez u jednotlivých vyšetření a tedy podezření na Diabetes mellitus (úplavici cukrovou, neboli cukrovku) se častěji potvrdilo u mužů. Až jedna třetina z nich by měla podstoupit další vyšetření, která by vysvětlila důvod jejich špatných laboratorních testů. V případě žen pak výsledky „s nálezem“ dostala více než jedna čtvrtina z nich. Překvapením naopak není, že počet pacientů s podezřením na cukrovku narůstá s rostoucím věkem. Nejvíce pozitivních výsledků se tak nachází u populace nad 60 let věku. S cukrovkou se ale potýkají již lidé nad 19 let věku a poměrně běžnou je také pro populaci kolem 40 let věku. „Když jsme první letošní preventivní program připravovali, sami jsme byli překvapeni tím, jaký problém cukrovka představuje. Označení epidemie třetího tisíciletí rozhodně není přehnané, stejně jako informace o počtu nových pacientů s cukrovkou každý rok, a to včetně nejmladších ročníků. Stejně tak nás překvapilo, kolik lidí netuší, že má některý z typů cukrovky v různé fázi nemoci,“ říká Kateřina Štolcová, tisková mluvčí preventivního programu Zdraví národa. To se ostatně, a bohužel, potvrdilo i na výsledcích laboratorních vyšetření, která synlab v rámci preventivního programu Zdraví národa realizoval.
(DM, úplavice cukrová) Vleklé metabolické onemocnění, při němž organismus není schopen zpracovávat glukózu jako za fyziologického stavu v důsledku relativního, nebo absolutního nedostatku insulinu. V důsledku této poruchy se glukóza hromadí v mezibuněčném prostoru a projevuje se jako hyperglykémie. Zároveň se přitom závažně mění metabolismus nejen sacharidů, ale i lipidů a proteinů. Jde o chronický stav, a v průběhu let trvání této komplexní metabolické poruchy se rozvíjí tzv. pozdní-specifické komplikace, neboli orgánové poškození projevující se zhoršováním funkce všech orgánů, které jsou v konečném důsledku limitující pro kvalitu a délku života diabetika. Výskyt diabetu v posledních desetiletích významně roste ve světě i v ČR, když v současnosti odhadujeme, že 7 až 10 % obyvatel má diabetes, a lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat. Diabetický syndrom charakterizují nadměrná žízeň, nadměrné vylučování glukózy do moči, projevy narůstající únavy a slabosti, zhoršování zraku, hubnutí, pocit brnění, píchání, svědění či pálení kůže, někdy zvracení, bolesti břicha. Ignorování příznaků cukrovky může vést až ke kómatu. Stav se přitom podle druhu cukrovky může zhoršovat velmi pozvolna a nenápadně nebo také velmi rychle. Ačkoli je obecně diabetes považován za chorobu především starších osob, běžně se vyskytuje i u mladých lidí a dětí.
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
5
zdraví národa
Štítná žláza – skrytý problém Čechů Autor: Zdeněk Soudný
Poruchy štítné žlázy mohou začínat celkem nevinně. Únavu, změny v soustředění a přibývání na váze často připisujeme hektickému tempu života. Onemocnění štítné žlázy trápí přitom až 5 % české populace, většinou však ženy nad 50 let věku. Proto se právě na něj zaměřila další část preventivního programu Zdraví národa.
Problémy se štítnou žlázou nejčastěji způsobuje její zánět vzniklý v důsledku poškození vlastním imunitním systémem. Rizikovými faktory onemocnění jsou například nedostatek jódu, dědičnost, onemocnění cukrovkou a ozáření organismu. „Poruchy funkce štítné žlázy postihují až osmkrát častěji ženy než muže a jejich výskyt stoupá přímou úměrou s věkem,“ říká MUDr. Aleš Ducháček, praktický lékař společnosti synlab czech. Upozorňuje také, že velkým problémem je zanedbání preventivní péče. Přitom právě preventivní prohlídky pomáhají odhalit rané stádium nemoci a včas začít účinnou léčbu.
KDYŽ NEFUNGUJE TAK, JAK MÁ Když lékař diagnostikuje takzvanou hypofunkci štítné žlázy, znamená to, že je její funkce snížená. Žláza neprodukuje dostatek hormonů a způsobí tak „zpomalení“ veškerých procesů v našem těle. Důsledkem je, že se cítíme unavení, zpomalí se nám i metabolismus, což způsobí přírůstek váhy, a problémy se zažíváním. Dalšími příznaky jsou také zimomřivost, deprese a padání vlasů. Většinu z těchto projevů často přičítáme životnímu stylu, hormonálním změnám (těhotenství, klimakterium), a mnoho z nich dokonce snadno přehlížíme. Méně častým onemocněním je hyperfunkce neboli zvýšená činnost žlázy – ta produkuje naopak nadbytek hormonů a působí tedy na organismus opačně, než u hypofunkce. Projevy onemocnění bývají nápadnější. Štítná žláza se může zvětšit a nemocní jako by měli neustálý přebytek energie a trpí nervozitou. Vnějšími projevy jsou výrazné úbytky na váze, návaly horka, nadměrné pocení, bušení srdce a vypouklé oči. Onemocnění štítné žlázy není žádnou vzácností, což dokresluje i fakt, že jím trpí mnoho známých osobností, mezi mnohými uveďme například bývalou první dámu a herečku Dagmar Havlovou, zpěvačku Lucii Bílou nebo herečku a moderátorku Halinu Pawlowskou.
V září se budeme věnovat kostnímu metabolismu, s nímž má problémy v České republice, až milion lidí, nejčastěji v podobě osteoporózy. Poslední letošní téma projektu Zdraví národa bude zaměřeno na správnou funkci ledvin a můžete se ho zúčastnit v průběhu listopadu. Projekt Zdraví národa byl ve svém zahajovacím ročníku úspěšný: alespoň jedním z bezplatných testování loni prošlo celkem 11 694 účastníků. Zdraví národa se tak zařadilo mezi nejvýznamnější preventivní programy v České republice, je navíc zcela hrazen ze soukromých finančních prostředků společnosti synlab. Všechny informace k programu, ale také k tomu, jak o své zdraví pečovat, a odpovědi na případné dotazy najdou zájemci na internetových stránkách www.zdravinaroda.cz, a na sociálních sítích (Facebook, Twitter).
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
6
zdraví národa ZANEDBANÁ LÉČBA MŮŽE ZAPŘÍČINIT PROBLÉMY S OTĚHOTNĚNÍM Hypofunkci i hyperfunkci štítné žlázy zjistíme z běžných krevních testů, je ale nutné na ně vyslovit podezření. Test hodnotící funkci štítné žlázy není standardní součástí běžné preventivní prohlídky, je-li člověk bez obtíží. Na základě výsledků pak praktický lékař uváží odeslání k odborníkovi do endokrinologické poradny, nebo sleduje onemocnění sám. Snížená funkce se léčí podáváním hormonů (stejných, jaké by jinak vyráběla zdravá žláza sama), léčba bývá doživotní. Úprava hyperfunkce probíhá také pomocí léků, které zabraňují tvorbě hormonů a následně obvykle chirurgickým odstraněním žlázy nebo léčbou radioaktivním jódem. Neléčená hyperfunkce i hypofunkce může být i životu nebezpečná. Zvláštním problémem z hlediska léčby jsou pak nádory štítné žlázy, na jejichž možný výskyt je třeba také myslet.
Nezapomeňme, že lidský organismus funguje jako celek a proto nesprávná funkce štítné žlázy ovlivňuje řadu dalších pochodů v těle. Onemocnění často působí také potíže s menstruačním cyklem a mohou způsobit problémy s otěhotněním. Rovněž se doporučuje projít vyšetřením krve před plánovaným těhotenstvím či na jeho počátku, protože nedostatečná činnost štítné žlázy může vést ke špatnému vývoji plodu a zvýšenému riziku potratu.
BEZPLATNÉ VYŠETŘENÍ JAKO PREVENCI VÍTAJÍ I PRAKTIČTÍ LÉKAŘI Bezplatné vyšetření krve, které může odhalit disfunkci štítné žlázy, přivítali ve velkém nejen odborní lékaři, ale také ti praktičtí. Ti oceňují možnost rozšířit záběr běžné preventivní prohlídky o přínosný laboratorní test, který může odhalit dosud skrytý, ale významný zdravotní problém. Bezplatné vyšetření zahájila společnost synlab na konci května v rámci mezinárodního týdne štítné žlázy a pacienti jej mohli využít po celý červen 2015.
7
• The result of the MRD assessment was evaluated as a percentage of the mutated reads from all reads (reads with mutation/all reads). 20 000 reads per sample were considered as a minimum for valid MRD analysis.
• MRD was monitored by NGS technology (GS Junior System, Roche). For MRD analysis starting at first diagnosis and following the course of the treatment we analyzed bone marrow (n = 40) or peripheral blood (n = 2) samples.
• 6 patients with the CEBPA mutation/s as the only detected mutation/s (e.g. no other available MRD markers after standard molecular analysis of fusion transcripts and mutations in genes associated with AML).
MATERIALS & METHODS
The goal of our work was the application of next-generation amplicon-based deep sequencing (NGS) as a quantitative detection method for MRD monitoring.
OBJECTIVES
• Detection of MRD using quantitative real-time PCR (qPCR) is complicated due to GC-rich regions.
• They can be used as molecular markers for monitoring of minimal residual disease (MRD).
• Mutations in the CCAAT/enhancer binding protein alpha (CEBPA) gene occur approximately in 5 -- 10% of acute myeloid leukemia (AML) patients.
BACKGROUND
• mutant and wild type reads are distinguished according to the key sequences specific for the mutation of each patient
• flow cytometry: no LAIP (leukemia-associated immunophenotype) for MRD monitoring available
4% reads with mutation
• relapse in 12/2013
Mutated and ambiguous reads are exported to a text file and analyzed with BLAST database for result verification.
2 mutated reads from all reads
4. Calculate MRD
3. Select patient from the list
2. Select MID
1. Load file from GS Junior
• theoretically, 100% cells with monoallelic mutation correspond to 50% reads with mutation
• simple and fast analysis
• homemade software
• time of diagnosis: 1/2013
• type of CEBPA mutation: NM_004364.3:c.1011_1028dup
Data analysis
Case 2
• points 1 and 2 were examined retrospectively
37% reads with mutation
• MRD evaluated by NGS since 15.04.2013 due to relapse
• type of CEBPA mutation: NM_004364.3:c.936_937insCAG
• time of diagnosis: 9/2010
Case 1
• The assay detection sensitivity achieved the threshold of 10-4 to 10-5 (1 leukemic cell in 10 000 cells to 1 leukemic cell in 100 000 cells).
• The median of reads per sample was 58 617 (mean 64 240, range 27 829 - 163 674).
• CEBPA mutations found in these patients and used as a marker for MRD analysis were insertions or deletions (longer than 2 bp).
• From January 2013 to May 2015 we examined 40 samples from 6 AML patients.
RESULTS
synlab genetics s.r.o., Prague, Czech Republic
Lenka Zejskova (
[email protected])
Contact Information
• Jancuskova T, Plachy R, Stika J, Zemankova L, Hardekopf D, Liehr T, Kosyakova N, Cmejla R, Zejskova L, Kozak T, Zak P, Zavrelova A, Havlikova P, Karas M, Junge A, Ramel C, Pekova S. A method to identify new molecular markers for assessing minimal residual disease in acute leukemia patients. Leukemia Research. 2013;37.10: 1363-1373.
• Preudhomme C. Favorable prognostic significance of CEBPA mutations in patients with de novo acute myeloid leukemia: A study from the Acute Leukemia French Association (ALFA). Blood. 2002; 100.8: 2717-2723.
REFERENCES
Quantitative assessment of CEBPA mutations using NGS technology enabled MRD monitoring in AML patients.
SUMMARY
• NGS technology represents another approach for MRD assessment of the mutated CEBPA genes.
• Specificity of NGS sequencing was confirmed by healthy donor sample in each run.
• The MRD levels of residual leukemic cells correlated with clinical outcome.
• Next-generation amplicon-based deep sequencing enabled MRD monitoring in AML patients, where the design of quantitative realtime PCR assay did not achieve sensitivity of at least four orders of magnitude.
CONCLUSIONS
genetics s.r.o., Prague, Czech Republic, 24th Department of Internal Medicine – Hematology, Charles University Hospital and Faculty of Medicine, Hradec Kralove, Czech Republic, Clinic of Hematology, University Hospital Kralovske Vinohrady, Prague, Czech Republic
3Internal
1synlab
Zejskova L1, Plachy R1, Sedlackova L1, Mazal O1, Ondrackova M1, Zavrelova A2, Zak P2, Petecukova V3, Novak J3, Kozak T3, Pekova S1
Next-generation sequencing as a tool for assessing minimal residual disease in AML patients with CEBPA mutations
věda a poznání
Možnosti, trendy a budoucnost molekulární diagnostiky v rámci laboratoře synlab genetics Autor: Mgr. Ing. Bc. Libor Staněk, PCTM Molekulární diagnostika a personalizovaná medicína dnes představuje celosvětově nedílnou součást moderní medicínské praxe. Molekulární diagnostika se dá považovat za jakýsi vrchol laboratorní diagnostiky, představující podklad pro aplikace moderních trendů molekulární medicíny, a to nejen v oblasti onkologické léčby, ale jedná se o celou řadu nenádorových onemocnění, autoimunitních chorob, genetických anomálií či hematologických onemocnění. Výčet je téměř nekonečný, stejně jako obzory, které se nám v této oblasti otevírají. Laboratoř synlab genetics se může pochlubit tím, že stojí v popředí této špičkové diagnostiky a její jednotlivé sekce provozují nejen diagnostiku vysoké kvality, ale také stojí u zrodu nových diagnostických postupů. Její nezanedbatelnou součástí je i výzkum v oblasti molekulární diagnostiky, jak ukazují dokumentované prezentace ze světových kongresů a publikační aktivita. Synlab genetics zahrnuje sekce molekulární hematologie a hematoonkologie, molekulární detekce vzácných genetických syndromů, klinické a molekulární cytogenetiky a molekulární detekce patogenů. SEKCE MOLEKULÁRNÍ HEMATOLOGIE A HEMATOONKOLOGIE Sekce molekulární hematologie a hematoonkologie pomocí přímého sekvenování, celogenomového sekvenování a real-time PCR technik poskytuje kom-
plexní genetickou diagnostiku hematologických malignit, jako je klonální přestavba B- a T- buněčného receptoru, MLPA u CLL, TP53 u leukémií a lymfomů, abnormalit u AML, přestavby BCR/ABL u leukémií, a celou řadu dalších vyšetření. Dále poskytuje diagnostiku trombofilních mutací v oblasti hematologické diagnostiky a také se zabývá stanovením minimální reziduální choroby, která byla i tématem sdělení kolektivu autorů L. Žejskové, R. Plachého, L. Sedlačkové, O. Mazala, M. Ondračkové, A. Zavřelové, P. Žáka, V. Petecukové, J. Nováka, T. Kozáka, S. Pekové zabývajícím se sledováním minimální reziduální nemoci (MRN) u pacientů s akutní myeloidní leukémií… … Sledování minimální reziduální nemoci (MRN) u pacientů s akutní myeloidní leukémií umožňuje v průběhu léčby kvantifikovat množství nádorových buněk ve vzorcích kostní dřeně nebo periferní krve. Toto vyšetření má bezprostřední vliv na průběh léčby. V záchytu onemocnění je pro tyto účely důležité nalézt charakteristický znak maligních buněk, tzv. molekulární marker, který umožní vyšetření MRN pomocí citlivých molekulárně biologických metod. V naší práci prezentujeme zkušenosti se sledováním MRN pomocí sekvenování nové generace, kde jako molekulární marker využíváme mutace v genu CEBPA. Tímto postupem je možné detekovat 1 nádorovou buňku mezi 10 000 až 100 000 zdravými buňkami, jak ukazuje poster č. 1.
SEKCE MOLEKULÁRNÍ DETEKCE VZÁCNÝCH GENETICKÝCH SYNDROMŮ Sekce molekulární detekce vzácných genetických syndromů pomocí technik přímého sekvenování a celogenomového sekvenování poskytuje komplexní genetickou analýzu genů asociovaných se vzácnými genetickými syndromy, například neurofibromatóza (NF1), Sticklerův syndrom (COL2A1), Sotosův syndrom (NSD1), syndrom Noonanové (PTPN11, SOS1), a celou řadu dalších, jako jsou například analýzy autozomálně recesivní polycystické choroby ledvin pomocí NGS, která byla i tématem sdělení kolektivu autorů J. Štiky, G. Nagyové, S. Pekové… … Pomocí námi navržených primerů s využitím NGS byla vyšetřována DNA 15 nepříbuzných pacientů s autozomálně recesivní polycystickou chorobou ledvin (ARPKD) na přítomnost mutací v genu PKHD1 kauzálních pro toto onemocnění. Nejrozšířenější mutace v genu PKHD1 Thr36Met byla nalezena u 5 pacientů v heterozygotní konformaci. Tato mutace byla doprovázena další heterozygotní mutací ve všech 5 případech. Jednalo se o mutace Arg92Trp, Gly112Arg, Leu2128Ter, Ile2331Lys a Ile2957Thr. Ve 2 dalších vzorcích byly nalezeny další 2 heterozygotní mutace, a to: Ser2639Ter spolu s Ile1687Thr a Gly1712Arg spolu s Gly1122Ser. Dále bylo ve 2 vzorcích nalezeno po 1 heterozygotní mutaci, a to Cys2422Gly a Arg1624Trp. V 6 vzorcích nebyl výskyt mutace zaznamenán. Naše metoda založená na NGS umožňuje spolehlivé a rychlé vyšetření genu PKHD1, jak ukazuje poster č. 2.
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
9
Diagnostics of autosomal recessive polycystic kidney disease by NGS 22nd
1synlab
Jiří Štika1, Gabriela Nagyová2, Soňa Peková1
genetics s.r.o., Laboratory for Molecular Diagnostics, Prague, Czech Republic Department of Pediatrics, Comenius University Medical School and University Children´s Hospital Bratislava, Slovakia
Introduction: Mutations in the PKHD1 gene cause autosomal recessive polycystic kidney disease (ARPKD). To date, more than 300 mutations have been described throughout PKHD1. The PKHD1 gene is located on chromosome 6 and consists of 68 exons. The incidence of ARPKD is approximately 1:30 000. The clinical spectrum is widely variable, with most cases presenting during infancy. The human foetal phenotypic features classically include enlarged and echogenic kidneys, as well as oligohydramnios secondary to poor urine output. Some new-borns with ARPKD die due to insufficiently developed lungs. In those who survive, the disease is manifested by backbone and limb deformations, unusual facial features and distended abdomen. Kidney function deteriorates progressively towards renal failure. Fortunately, dialysis and transplantation can extend patients’ lifespan. We established a new next generation sequencing (NGS) method of the PKHD1 gene in our laboratory. Patients with suspected ARPKD were analysed by this method. Materials and Methods: The analysis of the PKHD1 gene was carried out by NGS (GS-Junior, Roche). DNA of fifteen unrelated patients from the Czech Republic and Slovakia with symptoms of ARPKD was isolated from peripheral blood. In-house designed primers were used for amplicon preparation. Amplicons cover all coding exons and exon-intron boundaries. Universal design for library preparation was used. Data was analysed by Amplicon Variant Analyzer (Roche) and Sequence Pilot (JSI medical systems) software. All mutations found were confirmed by Sanger sequencing. NM_138694.3 was used as reference sequence.
Results: Thr36Met – the most common missense mutation in the PKHD1 gene causal for ARPKD was identified in five samples (Picture 1). This mutation was heterozygous and was accompanied by the second heterozygous mutation in all five cases. These five accompanying mutations have been previously documented in patients with ARPKD, namely Arg92Trp, Gly112Arg, Leu2128Ter, Ile2331Lys and Ile2957Thr. In addition, other heterozygous mutations previously documented in patients with ARPKD have been found in other samples. Two mutations were found in two samples: Ser2639Ter and Ile1687Thr in the first sample; and Gly1712Arg and Gly1122Ser in the second sample. One mutation was found in next two samples: Cys2422Gly in the first sample and mutation Arg1624Trp in the second sample. In six samples we did not find any deleterious or suspicious mutations. (Table 1) Discussion: ARPKD was confirmed in seven patients. In two patients only one heterozygous mutation was found. It is quite likely that the second mutations reside in parts of the gene we have not sequenced (deep intronic, 3´ and 5´ UTRs, non-coding exons, promoter and other regulatory regions) or because they could not be detected by sequencing (large deletions/rearrangements). It is also possible that those patients don’t suffer by ARPKD, but by another form of polycystic kidney disease. The same reasons could in fact explain why we did not find any mutations in six samples. Since ARPKD is mainly manifested during childhood, it is quite likely that the oldest patients (age 38, 27, 15), in whom no mutations were found, are suffering from another form of polycystic kidney disease.
Picture 1 Detection of the most abundant mutation p.Thr36Met:
Table 1 Mutations in PKHD1
A) NGS (Amplicon Variant Analyzer)
Sample 1
Gender Female
Age 1
2
Female
1
3
Female
1
4
Female
7
5
Male
5
6
Female
9
7
Female
9
8
Female
9
Mutation (Exon) p.Thr36Met (3) p.Gly112Arg (5) p.Thr36Met (3) p.Leu2128Ter (39) p.Thr36Met (3) p. Ile2331Lys (43) p.Thr36Met (3) p. Ile2957Thr (57) p.Thr36Met (3) p. Arg92Trp (4) p.Gly1122Ser (29) p.Gly1712Arg (32) p.Ile1687Thr (32) p.Ser2639Ter (50) p. Cys2422Gly (46)
9
Male
2
p.Arg1624Trp (32)
10
Female
1
no mutation found
1. Sharp AM, Messiaen LM, Page G, Antignac C, Gubler MC, Onuchic LF, Somlo S, Germino GG, Guay-Woodford LM. Comprehensive genomic analysis of PKHD1 mutations in ARPKD cohorts. J Med Genet. 2005 Apr;42(4):336-49. PubMed PMID: 15805161; PubMed Central PMCID: PMC1736033.
11
Male
1
no mutation found
2. Onuchic LF, Furu L, Nagasawa Y, Hou X, Eggermann T, Ren Z, Bergmann C, Senderek J, Esquivel E, Zeltner R, Rudnik-Schöneborn S, Mrug M, Sweeney W, Avner ED, Zerres K, GuayWoodford LM, Somlo S, Germino GG. PKHD1, the polycystic kidney and hepatic disease 1 gene, encodes a novel large protein containing multiple immunoglobulin-like plexin-transcription-factor domains and parallel beta-helix 1 repeats. Am J Hum Genet. 2002 May;70(5):1305-17. Epub 2002 Mar 15. PubMed PMID: 11898128; PubMed Central PMCID: PMC447605.
12
Female
4
no mutation found
13
Female
15
no mutation found
14
Female
27
no mutation found
15
Female
38
no mutation found
B) Sanger sequencing
Literature:
3. Gunay-Aygun M, Font-Montgomery E, Lukose L, Tuchman M, Graf J, Bryant JC,Kleta R, Garcia A, Edwards H, Piwnica-Worms K, Adams D, Bernardini I, Fischer RE,Krasnewich D, Oden N, Ling A, Quezado Z, Zak C, Daryanani KT, Turkbey B, Choyke P, Guay-Woodford LM, Gahl WA. Correlation of kidney function, volume and imaging findings, and PKHD1 mutations in 73 patients with autosomal recessive polycystic kidney disease. Clin J Am Soc Nephrol. 2010 Jun;5(6):972-84. doi: 10.2215/CJN.07141009. Epub 2010 Apr 22. PubMed PMID: 20413436; PubMed Central PMCID: PMC2879301. 4. Gunay-Aygun M, Tuchman M, Font-Montgomery E, Lukose L, Edwards H, Garcia A, Ausavarat S, Ziegler SG, Piwnica-Worms K, Bryant J, Bernardini I, Fischer R, Huizing M, Guay-Woodford L, Gahl WA. PKHD1 sequence variations in 78 children and adults with autosomal recessive polycystic kidney disease and congenital hepatic fibrosis. Mol Genet Metab. 2010 Feb;99(2):160-73. doi: 10.1016/j.ymgme.2009.10.010. Epub 2009 Oct 20. PubMed PMID: 19914852; PubMed Central PMCID: PMC2818513. 5. Furu L, Onuchic LF, Gharavi A, Hou X, Esquivel EL, Nagasawa Y, Bergmann C, Senderek J, Avner E, Zerres K, Germino GG, Guay-Woodford LM, Somlo S. Milder presentation of recessive polycystic kidney disease requires resence of amino acid substitution mutations. J Am Soc Nephrol. 2003 Aug;14(8):2004-14. PubMed PMID: 12874454. 6. Bergmann C, Senderek J, Windelen E, Küpper F, Middeldorf I, Schneider F, Dornia C, Rudnik-Schöneborn S, Konrad M, Schmitt CP, Seeman T, Neuhaus TJ, Vester U, Kirfel J, Büttner R, Zerres K; APN (Arbeitsgemeinschaft für Pädiatrische Nephrologie). Clinical consequences of PKHD1 mutations in 164 patients with autosomal-recessive polycystic kidney disease (ARPKD). Kidney Int. 2005 Mar;67(3):829-48. PubMed PMID: 15698423. 7. Rossetti S, Torra R, Coto E, Consugar M, Kubly V, Málaga S, Navarro M, El-Youssef M, Torres VE, Harris PC. A complete mutation screen of PKHD1 in autosomal-recessive polycystic kidney disease (ARPKD) pedigrees. Kidney Int. 2003 Aug;64(2):391-403. PubMed PMID: 12846734.
Conclusion: Our method based on NGS allows reliable analysis of the PKHD1 gene to be achieved in a few days. To assess the clinical significance of novel mutations, it is necessary to analyse the PKHD1 gene in the individual members of patients’ families.
věda a poznání SEKCE MOLEKULÁRNÍ A KLASICKÉ CYTOGENETIKY Sekce molekulární a klasické cytogenetiky se věnuje problematice prenatální diagnostiky, diagnostice vrozených genetických syndromů, rovněž se velmi intenzivně podílí na detailní diagnostice hematoonkologických onemocnění. Techniky, využívané v těchto programech, zahrnují tkáňové kultivace (kostní dřeň, periferní krev, choriové klky, plodová voda a bioptické materiály), klasické cytogenetické techniky (G-pruhování), moderní molekulární cytogenetické techniky (mFISH a mBAND), interfázní FISH, amio PCR, techniku MLPA. Laboratoř disponuje knihovnou 25 000 viabilních BAC klonů, která je využívána pro mapování unikátních a/nebo komplexních chromozomálních abnormalit, jak ukazuje i sdělení zabývající se přestavbou genu MECOM (MDS and EVI1 complex locus; 3q26) kolektivu autorů T. Jančuškové, R. Plachého, J. Štiky, L. Žejškové, I. Praulich, K.-A. Kreuzera, N. Košyakové, T. Liehra, S. Pekové… … Přestavby genu MECOM (MDS and EVI1 complex locus; 3q26) jsou pozorovány u 5 % pacientů s myeloidními malignitami a účastní se jich celá řada partnerských chromozomů, resp. partnerských genů. Mezi nejznámější fúzní partnery genu MECOM patří geny CDK6 (7q21), TRB (7;34), ETV6 (12p13) a RUNX1 (21q22). Sdělení popisuje molekulární charakterizaci dvou dosud nepublikovaných partnerů genu MECOM, které jsme identifikovali u našich pacientů s akutní myeloidní leukémií. Získanou nukleotidovou sekvenci chromozomového zlomu využíváme v naší laboratoři k návrhu pacient-specifické real-time PCR eseje, která nám umožní sledovat minimální reziduální nemoc, jak ukazuje poster č. 3.
SEKCE MOLEKULÁRNÍ DETEKCE PATOGENŮ V rámci sekce jsou analýzy prováděny metodou kvantitativní real-time PCR, s konfirmací nálezu technikou přímého sekvenování. Vyšetření probíhají rutinně v režimu „STATIM“; výsledky jsou dostupné do několika hodin od příjmu materiálu (v případě PCR analýz využívajících patogen-specifických sond), nebo do dvou až tří dnů (v případě nutnosti identifikace patogenu pomocí sekvenační analýzy). Molekulární detekce patogenů je primárně využívána pro kriticky nemocné pacienty, kdy je předností této techniky rychlost, senzitivita a specificita vyšetření. Druhou skupinou jsou imunokompromitovaní pacienti, u nichž se často objevují méně obvyklé patogeny, obtížně kultivovatelné pomocí klasických mikrobiologických technik.
Co říci na závěr, snad jen podotknout, že jak je vidět, jednotlivé sekce pokrývají maximálním rozsahem dnešní možnosti molekulární diagnostiky, v některých směrech i díky vývoji in house metod ji překračují a dokážou se udržet i na špičce molekulárně-biologického výzkumu. Do budoucna je naší snahou nejen pokračovat ve stávajícím trendu, ale budeme se snažit o další rozšíření diagnostického portfolia, např. o molekulární diagnostiku solidních nádorů, ale hlavně o co největší spokojenost našich zákazníků, ať se již jedná o pacienty nebo kliniky.
… Jako příklad lze uvést molekulární diagnostiku mykotické infekce pomocí FungiPlexxu, s finální konfirmací majoritního patogenu technikou přímého sekvenování, kdy byla u pacienta s neúspěšně léčenou osteomyelitidou (osteomyelitis) po úrazu v oblasti holeně molekulárně detekována houba Acremonium sp. Díky této včasné diagnostice, kdy byl výsledek klinickému lékaři poskytnut do tří dnů po chirurgickém zákroku, mohla být u pacienta nasazena adekvátní terapie.
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
11
Identification of Two Novel Fusion Partners of the MECOM Gene in Acute Myeloid Leukemia Tereza Jancuskova1, Radek Plachy1, Jiri Stika1, Lenka Zejskova1, Inka Praulich2, Karl-Anton Kreuzer2, Nadezda Kosyakova3, Thomas Liehr3, Sona Pekova1 1 synlab 2
genetics s.r.o., Laboratory synlab genetics s.r.o., Prague, Czech Republic Department I of Internal Medicine, University at Cologne, Cologne, Germany 3 Institute of Human Genetics, Jena University Hospital, Jena, Germany
Introduction: In acute myeloid leukemia (AML) patients, the MECOM (MDS and EVI1 complex locus) gene, located at chromosome band 3q26, can be rearranged with a variety of partner chromosomes and partner genes. Here we report two rare cases of chromosomal translocations involving MECOM – t(3;10)(q26;q21) and t(3;6)(q26;q25) – found in two patients with de novo AML. Aim: Our aim was to identify the fusion partners on chromosomes 10q21 and 6q25 and to characterize the precise nucleotide sequence of the chromosomal breakpoints, enabling us to design a clone-specific real-time PCR assay for sensitive minimal residual disease (MRD) monitoring in these patients. Methods: Using our unique approach* based on a combination of molecular-cytogenetic techniques, chromosome microdissection, next-generation sequencing, long-range PCR and direct Sanger sequencing we were able to characterize the DNA sequence flanking unique chromosomal breakpoints in t(3;10)(q26;q21) and t(3;6)(q26;q25). Technical Approach at a Glance Microdissection of derivative chromosomes
DOP-PCR
Next-generation sequencing and read mapping using in-house developed software
Long-range PCR
Direct sequencing of long-range PCR product - identifying the breakpoint sequence
Real-time PCR assay
breakpoint
breakpoint
Patient with t(3;10)
C10orf107 10q21.2
Patient with t(3;6)
MECOM 3q26.2
MECOM 3q26.2
LOC101928923 6q25
MECOM break-apart FISH probe
MECOM break-apart FISH probe
• Karyotype: 46,XX,t(3;10)(q26;q21) • Derivative chromosome 10 microdissection • Identification of breakpoint sequence revealed fusion of the MECOM gene (3q26.2) and C10orf107 (10q21.2) and enables monitoring of MRD by real-time PCR
• Karyotype: 46,XX,t(3;6)(q26;q25) • Derivative chromosome 3 microdissection • Identification of breakpoint sequence revealed fusion of the MECOM gene (3q26.2) and LOC101928923 (6q25) and enables monitoring of MRD by real-time PCR
Conclusions
• We have identificated two previously unreported fusion partners of the MECOM gene: - C10orf107 on chromosome 10q21 - LOC101928923 on chromosome 6q25 • DNA sequences of chromosomal breakpoints are a useful tool for unique molecular marker identification and allow the design of specific real-time PCR assays for MRD follow-up in eligible patients with acute myeloid leukemia • The described approach opens up new possibilities in characterizing acquired as well as congenital chromosomal aberrations • Personalized „tailor-made“ medicine * Jancuskova T, Plachy R, Stika J, Zemankova L, Hardekopf DW, Liehr T, Kosyakova N, Cmejla R, Zejskova L, Kozak T, Zak P, Zavrelova A, Havlikova P, Karas M, Junge A, Ramel C, Pekova S. A method to identify new molecular markers for assessing minimal residual disease in acute leukemia patients. Leuk Res. 2013 Oct;37(10):1363-73.
věda a poznání
Usherův a Sticklerův syndrom – vzácná onemocnění asociovaná s hluchoslepotou Autor: Mgr. Jana Sabová Hluchoslepota je unikátní postižení, které vzniká kombinací poruchy zraku a sluchu. Zahrnuje širokou oblast kombinací, od úplné nevidomosti a hluchoty až po slabozrakost a nedoslýchavost. Schopnost vidět a slyšet je hlavním zdrojem informací pro každého jednotlivce a důsledek souběhu poruch funkcí obou smyslů má zásadní dopad na život člověka a představuje speciální formu omezení. Míra postižení obou smyslů se nesčítá, ale násobí, neboť hluchoslepý člověk si nemůže postižení jednoho smyslu kompenzovat smyslem druhým. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje hluchoslepotu za nejtěžší zdravotní postižení, se kterým se setkáváme. Žádné jiné postižení nepřináší tolik bariér jako právě hluchoslepota. Kombinovaná porucha sluchu a zraku způsobuje extrémní těžkosti v oblasti výchovy a vzdělávání, vznikají závažné potíže v psychosociální oblasti, při komunikaci, sociální interakci s okolím, v pracovním a společenském životě, v mobilitě, v přístupu k informacím a při zajišťování vlastních životních potřeb takto postiženého člově-
ka. Jedním z hlavních problémů hluchoslepých je jejich sociální izolace a obavy z vyloučení ze společnosti. U dětí v raném věku může být hluchoslepota zaměňována za mentální retardaci, což se dříve velmi často stávalo, a hluchoslepý jedinec byl umístěn do neadekvátního zařízení s nevhodným použitím léčebných metod. Míra postižení sluchu a zraku se dá při kombinovaném postižení velmi obtížně stanovit a dochází proto velmi často k chybné diagnostice. Včasná a přesná diagnostika je proto klíčovým prvkem. V Evropské unii žije minimálně 150 000 hluchoslepých lidí. Relevantní statistika výskytu hluchoslepoty v ČR bohužel chybí, ale lze předpokládat, že se zde vyskytuje přibližně 4000 takto postižených osob. Podle výroční zprávy LORM (Společnost pro hluchoslepé) za rok 2013 dnes víme o 215 osobách s hluchoslepotou, které žijí v České republice. Etiologie hluchoslepoty je značně heterogenní a stále existuje mnoho případů, u kterých vznik hluchoslepoty není dostatečně objas-
něn. Určit konkrétní příčiny, které hluchoslepotu způsobují, je velmi složité, obzvlášť pokud je kombinováno více faktorů zároveň. Častou příčinou vrozené hluchoslepoty bývá předčasný porod, zejména porodní hmotnost pod 1500 g a dlouhodobá oxygenoterapie novorozenců. K obecným příčinám hluchoslepoty patří infekční onemocnění (meningitida), metabolické poruchy, virové encefalitidy, virové onemocnění matky v průběhu těhotenství, progrese zrakových a sluchových vad, alkohol, drogy. U některých jedinců se příčiny hluchoslepoty nepodařilo doposud vysvětlit. Specifickou příčinou hluchoslepoty jsou dědičné poruchy zraku a sluchu, a to zejména Usherův a Sticklerův syndrom. USHERŮV SYNDROM Usherův syndrom je vzácné, autosomálně recesívní dědičné onemocnění, které postihuje současně zrak a sluch. Toto onemocnění dostalo své pojmenování po britském oftalmologovi Charlesu Usherovi v roce 1914, který jako
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
13
věda a poznání první popsal dědičný původ tohoto onemocnění projevujícího se hluchotou a poruchou zraku ve formě retinitis pigmentosa (progresivní degenerativní onemocnění sítnice). Syndromem trpí přibližně 3–6 % dětí s vrozenou poruchou sluchu a je téměř v 50 % případů příčinou hluchoslepoty. Hlavním příznakem syndromu je kombinace vrozené percepční poruchy sluchu a retinitis pigmentosa (RP), což může být dále doprovázeno poruchou rovnováhy. Syndrom se projevuje sluchovou vadou již od narození nebo raného dětství, zraková ztráta se objevuje v dětství, dospívání nebo až v dospělosti. Typickými projevy jsou šeroslepota, zúžené zorné pole a světloplachost. Prevalence v evropské populaci je 3–4/100 000 obyvatel. Dle progrese závažnosti příznaků se v současné době klinicky klasifikuje Usherův syndrom do 3 typů, z nichž nejčastější je typ II. Usherův syndrom typ II (USH2) charakterizuje prelingvální středně těžká až těžká nedoslýchavost, přičemž vestibulární funkce jsou neporušené a zraková vada se objevuje většinou mezi 20.–30. rokem života. USH2 typ je v evropské populaci nejčastější. Je asociován s mutacemi v genech USH2A (USH2A), GPR98 (USH2C) a DFNB31 (USH2D), z nichž jsou nejčastější mutace v genu USH2A, a to až v 70–80 % všech případů typu II. Gen USH2A se nachází v lokusu 1q41, sestává ze 72 exonů a nese informaci pro tvorbu proteinu zvaného usherin, který je součástí extracelulární matrix a je exprimován ve vnitřním uchu a na sítnici. Přesná funkce tohoto genu není dodnes přesně definována. Léčba Usherova syndromu doposud neexistuje. Pacientům
s Usherovým syndromem jsou často podávány vysoké dávky vitamínů, především provitamínu A. Jejich účinek však dosud nebyl výrazně prokázán a je předmětem dalšího zkoumání. STICKLERŮV SYNDROM Onemocnění bylo poprvé identifikováno pediatrem Dr. Sticklerem, který vyšetřoval dvanáctiletého chlapce s progresivní myopií, amocí (odchlípením) sítnice s následnou slepotou a předčasnými degeneračními změnami kloubů. Podobné příznaky byly zaznamenány i u ostatních členů rodiny. Výsledky Sticklerova bádání byly publikovány v roce 1965, kdy Stickler pojmenoval původně tento stav jako progresivní artro-oftalmopatii, v současnosti známou jako Sticklerův syndrom. Sticklerův syndrom (STL) je multisystémové autosomálně dominantně dědičné progresivní onemocnění pojivové tkáně způsobené poruchou tvorby kolagenu, který je nejhojnějším proteinem v lidském těle. Hlavními klinickými příznaky tohoto onemocnění jsou oční vady (krátkozrakost, glaukom, degenerativní změny na sítnici, katarakta a chronická uveitida), které mohou vést až ke slepotě. Vedle zrakového postižení se u STL setkáváme i se sluchovým postižením. Stupeň poruchy sluchu je variabilní a může být progresivní. Určitý stupeň sluchového postižení byl nalezen až u 40 % jedinců. Děti se STL mají často výrazné obličejové rysy (prominentní oči, malý nos, ustupující bradu). K dalším příznakům patří skolióza, zkrácená kostra a postižení kloubů. U STL pacientů je často pozorovaná tzv. Robinova sekvence, která zahrnuje
rozštěp patra, velký jazyk a malou spodní čelist, v důsledku čeho je omezen pohyb čelisti, což může vést k potížím s dýcháním a krmením v kojeneckém věku a později i k obtížím v komunikaci. Rozštěpy patra lze v současnosti chirurgicky napravit, je-li to nezbytné. Incidence onemocnění je uváděna 1 : 7500 u novorozenců, avšak předpokládá se, že frekvence výskytu je vyšší z důvodu klinické heterogenity onemocnění. STL se dělí do několika typů podle genu, jehož mutace jsou za něj zodpovědné. Nejčastější formou STL je typ II, který je způsoben defektem genu COL2A1, ve kterém byly patogenní mutace nalezeny až u 85 % pacientů. Tento gen se nachází v lokusu 12q13.11, sestává z 54 exonů a kóduje protein kolagen typu II. Výsledkem mutací v genu COL2A1 je snížená produkce kolagenu u chrupavek a dalších tkání, což může vést k ztrátě sluchu, degeneraci sítnice a dalším symptomům Sticklerova syndromu. V současnosti neexistuje žádný lék na toto onemocnění. V důsledku klinické heterogenity onemocnění je Sticklerův syndrom často chybně nebo pozdně diagnostikován. Mnoho pacientů s těmito vzácnými chorobami dosud zůstává kvůli nedostatku medicínských a vědeckých informací nediagnostikováno, správná a včasná diagnostika zprostředkovaná úzkou spoluprací klinických lékařů a molekulárních genetiků povede ke zvýšení úspěšnosti záchytů těchto syndromů, potenciálně pak k efektivnější léčbě těchto onemocnění, a tím ke zlepšení kvality života a sociálního začlenění osob s Usherovým a Sticklerovým syndromem.
Použitá literatura: LUDÍKOVÁ, L., Vzdělávání hluchoslepých III. Praha: Scientia, 2001, ISBN 80-7183-256-1 www.lorm.cz
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
14
věda a poznání
Je štítná žláza funkční? Autor: Prof. MUDr. Winfried März
Je sice dobře prozkoumaná, ale i tak si zasluhuje občas připomenout: řeč je o „motýlím orgánu“ neboli štítné žláze. Věděli jste, že… … špatně fungující štítná žláza (thyroid gland, TG) může opakovaně vést k mylným diagnózám a nesprávné léčbě?
Věděli jste, že… … je nezbytná nová laboratorní analýza, pokud měníte svoje léky během substituční léčby hormonu štítné žlázy?
Změny se u ní začaly pozvolna projevovat ve věku okolo 30 let. Martina K. občas pociťovala nevolnost, která přetrvávala několik dní. Jindy se cítila vyčerpaná a trpěla brněním nebo bolestí v končetinách. Přisuzovala to počasí, svému metabolismu nebo chřipce, která se kolem ní vyskytovala. Několik lékařů ji ujistilo, že je zdravá jako řípa. A tak po sedm dlouhých let nikdo nepomyslel na to, že by tato mladá žena mohla mít problém se štítnou žlázou. (www.brigitte.de)
Přestože balení uvádí stejný objem hormonu štítné žlázy, biologická dostupnost látky může být odlišná. To znamená, že neaktivní látky (např. laktóza) mohou ovlivňovat uvolňování hormonu štítné žlázy ze střeva. (arznei-telegramm 2013; 44: 51–52) Věděli jste, že… … ženy by měly podstoupit test na ověření funkce štítné žlázy v raném stadiu těhotenství? Když ženy otěhotní, okamžitě se zvýší požadavek těla na hormon štítné žlázy, přibližně o 25 %. Zvýšená i snížená funkce štítné žlázy mohou mít v obou případech negativní vliv na průběh
těhotenství a narození dítěte. Mohou mít skutečně škodlivý dopad na vývoj novorozenců1. Oba rodiče by si měli vždy nechat zkontrolovat svoji štítnou žlázu, pokud se u nich vyskytly obtíže s početím2. (1 www.pharmazeutische-zeitung.de; 2 FRAUENARZT 54 (2013), 7:692-694) Věděli jste, že… … je vhodné stanovit diagnózu v dalším stadiu v případě zvýšené funkce štítné žlázy, jakmile hodnoty TSH dosáhnou horní třetiny rozsahu (>2,5 mU/l), zejména pokud jsou přítomny indikativní klinické příznaky? Protilátky štítné žlázy je možné nalézt až v 20 % případů, pokud jsou hladiny periferního hormonu štítné žlázy (fT3 a fT4) normální při koncentracích TSH > 2,5 mU/l; mohou poukazovat na vznik autoimunitního zánětu štítné žlázy.
Příznaky zvýšené funkce štítné žlázy
Příznaky snížené funkce štítné žlázy
Nervozita, podrážděnost, únava
Únava
Palpitace, tachykardie
Bradykardie
Zvýšené pocení
Citlivost na chlad
Svírání žaludku, úbytek hmotnosti, průjem
Suchá pokožka, drsné vlasy, vypadávání vlasů
Náhlá (hypokalemická) paralýza
Zvýšení hmotnosti, zácpa
Třes
Oslabení reflexí šlach
Intolerance vůči stresu, dušnost
Ataxie
Trombóza
Nepravidelná menstruace
Nepravidelná menstruace
Neplodnost
Poruchy spánku
Ztráta paměti a koncentrace
Zhoršení zraku
Deprese
Svalová slabost
Zvýšené množství tuku v krvi, zvýšené množství cholesterolu v krvi
Struma
Struma
Pretibiální myxedém
Generalizovaný myxedém
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
15
věda a poznání PRO JAKÉ PACIENTY? „Schilddrüsen-Liga“ (německé sdružení pro štítnou žlázu) vyzývá pacienty ke screeningu TSH již od 35 let. Včasné měření může odhalit změny koncentrace hormonů štítné žlázy, které se zatím klinicky neprojevují.
Test TSH by měl být proveden, pokud existují jakékoli klinické příznaky (viz tabulka), dále v případě pacientů s jinými autoimunitními onemocněními, poruchami růstu a rovněž u žen, které mají obtíže s otěhotněním, hyperprolaktinémii, hyperandrogenémii a poporodní deprese.
PARAMETRY Parametry TSH, fT3 a fT4 jsou používány k objasnění funkční poruchy štítné žlázy. V dalším kroku je určena příčina dysfunkce na základě protilátek štítné žlázy TRAK (receptor TSH AB), TPO-AB a TAK (viz tabulka).
HYPERTYREÓZA
HYPOTYREÓZA Struma
TSH nižší
vyšší
fT3/fT4
normální
fT3/fT4
vyšší
nižší
normální
těhotenství
TG-sonografie a TRAK
bulka
Basedowova choroba
TPO-AB a TG-sonografie
Hashimotova choroba
Informace upravena podle: Gynäkologische Endokrinologie, Thomas Rabe 2013
nedostatek jódu
Pozor: Referenční rozsah v případě TSH závisí na věku, pohlaví, hmotnosti a aktuální situaci. Vyhledejte prosím referenční rozsahy v seznamu služeb synlab. Pozor: Autoimunitní tyropatie (protilátky TPO) musí být vždy vyloučena v případě, že hodnoty TSH dosahují >2,5 mU/l během těhotenství, aby mohla být například zahájena cílená doplňková léčba pomocí tyroxinu. Pozor: Enzym, který se chová jako katalyzátor při přeměně T4 na metabolicky aktivní hormon štítné žlázy T3, je závislý na selenu. Zvažte i možnost nedostatku selenu.
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
16
laboratorní techniky
Screening vrozených vývojových vad (VVV) Autor: Tereza Spodniaková CÍL PRÁCE • ucelit a ujasnit biochemický screening VVV • prevence VVV • porovnat biochemickou laboratorní diagnostiku v 1. a 2. trimestru gravidity • porovnat výsledky měření získaných analýzou na dvou resp. třech různých systémech měření RIZIKOVÉ FAKTORY Mezi hlavní rizikové faktory VVV patří: • kouření, alkohol, klinická genetika, působení mikroorganismů, pohlavně přenosné nemoci • syfilis (treponema pallidum), herpes genitalis, virová onemocnění • plané neštovice, zarděnky, cytomegalovirus, bakteriální infekce • listerióza, parazitární nemoci • toxoplazmóza, kouření v těhotenství, léky v těhotenství, výživa v těhotenství • nedostatek energie a živin, vitamínů a minerálních látek Analyzátory AutoDELFIA
DOPORUČENÍ LAB. SCREENINGU VVV V 1. A 2. TRIMESTRU Požadavky na laboratoře dle ČSKB • 1 000 vyšetření ročně • pracovník provádějící lab. screeningové vyšetření • laboratoř používá účinný systém vnitřní kontroly kvality, zúčastňuje se externího hodnocení kvality nejméně 2× ročně • laboratoř má pracovní postup pro odběr, transport a skladování • laboratoř musí spolupracovat s gynekologem a gen. pracovištěm, výsledky do 3 dnů SCREENING V 1. TRIMESTRU TĚHOTENSTVÍ • od 10. týdne do 13. týdne a 6 dnů • kombinovaný test – ultrazvukové vyšetření se stanovením biochemických markerů v séru (free β-hCG a PAPP-A) • výskyt VVV v 1. trimestru je vyšší než v 2. trimestru • více než 25 % patologických těhotenství spontánně odumře • ženy jsou rozděleny do vysoce rizikové skupiny a skupiny s nízkým rizikem • odběr plodové vody po ukončení 1. trimestru • 85% záchyt plodů s Downovým syndromem při 5% falešné pozitivitě SCREENING V 2. TRIMESTRU TĚHOTENSTVÍ • pouze biochemické vyšetření (celkový hCG, AFP a estriol) • 15.–17. týden gravidity (co nejdříve) • senzitivita biochemických markerů v průběhu času se nemění • výsledky z 1. a 2. vyšetření lze spojit do jednoho výsledného rizika
1. trimestr
2. trimestr
Princip stanovení
Free β-hCG, PAPP-A AFP, total hCG, uE3 imunofluorescenční
Modular E170
Free β-hCG, PAPP-A
AFP, total hCG
chemiluminiscenční
Access 2
-
uE3
chemiluminiscenční
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
17
laboratorní techniky Všechny výsledky jsem statisticky zpracovala a zaznamenala do grafické podoby. Výsledky parametrů AFP a HCG měřené systémy AutoDELFIA a Modular nevykazují statisticky významný rozdíl. Výsledky uE3 měřené AutoDELFIA a Access 2 taktéž nevykazují stati-
sticky významný rozdíl. Výsledné hodnocení individuálního rizika VVV použitím vhodného programu (např. ALPHA program) se hodnotí ve vztahu k věku matky, gestačnímu stáří a s použitím tzv. MoM (multiple of median) jednotlivých biochemických pa-
rametrů. To znamená, že i změna technologického systému je indikací (kromě pravidelné, dle počtu měření) k aktualizaci mediánu pro jednotlivé biochemické parametry, i když mezi systémy není zaznamenaný statisticky významný rozdíl.
Parametr
Počet měření (n)
Analyzátory
Lineární regrese
R
PAPP-A
73
Autodelfia – Modular E
y = 0,7766 x − 00156
0,9934
Free β-hCG
73
Autodelfia – Modular E
y = 1,0164 x + 3,1256
0,9961
Biochemické parametry 1. trimestru PAPP-A, free β-hCG
PAPP-A porovnání AutoDELFIA – Modular E
Free β-hCG porovnání AutoDELFIA – Modular E
Parametr
Počet měření (n)
Analyzátory
Lineární regrese
R
AFP
67
AutoDELFIA – Modular
y = 0,8757 x + 1,6722
0,9906
hCG
73
AutoDELFIA – Modular
y = 0,9428 x + 476,65
0,9973
uE3
120
AutoDELFIA – Access 2
y = 1,0424 x + 0,0582
0,9669
Biochemické parametry 2. trimestru AFP, hCG,uE3
Volný estriol porovnání AutoDELFIA – Access
AFP porovnání AutoDELFIA – Modular E
Celkové hCG porovnání AutoDELFIA – Modular
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
18
ze světa synlabu
10 let synlabu v Zaječí Autor: Monika Dvořáková
Letos, stejně jako v předchozích letech, se uskutečnilo setkání zaměstnanců společnosti synlab czech a synlab slovakia, tentokrát za velmi speciálních okolností. Málokdo z nás do té doby věděl, že se na Jižní Moravě, kousek od městečka Hustopeče, nachází obec Zaječí s krásným vinařským areálem. Zato většina z nás dobře věděla, že naše společnost slaví kulaté výročí, a sice 10 let existence od založení. Právě toto bylo důvodem, proč jsme se všichni v sobotu 13. června 2015 setkali. Organizace takové události byla poměrně náročná, přece jen jsme se za ta léta hodně rozrostli. Nejsložitějším úkolem pro organizační tým tak bylo zajistit dopravu a ubytování pro více než 450 účastníků všech tří „sesterských“ společností – synlab czech, synlab slovakia a synlab genetics. Nicméně povedlo se, a tak jsme se v dopoledních hodinách, za krásného slunečného počasí, začali postupně setkávat.
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
19
ze světa synlabu
Slavnostní setkání zahájil generální ředitel společnosti ing. Miroslav Herden a zavzpomínal na nesnadné začátky budování firmy, jež dnes patří k největšímu poskytovateli laboratorních služeb nejen v České republice a na Slovensku, ale také v Evropě. Následovalo poděkování všem zaměstnancům za dobrou práci. Na jeho úvod navázala výkonná ředitelka synlab czech MUDr. Kateřina Kotrčová s vyhodnocením interní ankety „Zaměstnanec roku“ a společně s generálním ředitelem a vedoucí personálního oddělení Mgr. Anettou Frankovou předali vybraným zaměstnancům všech tří společností děkovné certifikáty a věcné dary. Pracovním povinnostem tak bylo učiněno za dost a následovala volná zábava. Výběr aktivit byl opravdu široký. Střelba z luku, hádání tajemných předmětů, prohlídka vinohradu a vinných
sklepů spojená s degustací, odhalování vad u vín nebo projížďka v koňském kočáru a koupání v bazénu. Asi nejatraktivnější disciplínou pak byla střelba z brokovnice na letící asfaltový terč (holub). Kvalitní občerstvení a dodržování pitného režimu bylo samozřejmostí a nutno říci, že šéfkuchař vinařství Zaječí odvedl dobrou práci. Příjemný den jsme společně zakončili u sklenky dobrého vína.
Musím upřímně říci, že toto setkání bylo mimořádné nejen kvůli již zmíněnému výročí, ale především proto, že umožnilo setkání a povídání si o věcech pracovních i soukromých v neformální společnosti a velmi příjemné atmosféře. Lidé, kteří se znali jen z telefonů či e-mailu, měli možnost se poznat osobně a osobní kontakt je mostem, který překonává mnohé problémy. A proto se už teď těším na další příjemná setkání.
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
20
ze světa synlabu
synlab získal pro svůj další rozvoj strategického partnera Vzniká nový leader v oblasti laboratorního vyšetření v Evropě Většinovou kapitálovou účast ve společnosti synlab Group, vlastnící i českou laboratorní jedničku synlab czech s.r.o., získala finanční investiční společnost Cinven. Spolupráce obou společností bude znamenat další rozvoj značky synlab i služeb, které poskytuje pacientům a lékařům napříč Evropou. „Jedná se o dobrou zprávu ze dvou důvodů: Zaprvé nový většinový vlastník otvírá nové vyhlídky pro další růst a úspěchy. Zadruhé je společnost Cinven soukromá evropská finanční společnost s dlouhou historií investic ve zdravotnictví,“ říká Bartl Wimmer, výkonný ředitel společnosti synlab Holding GmbH. Společnost Cinven v nedávné době koupila francouzskou laboratorní skupinu Labco. Obě společnosti tak budou moci vzájemně sdílet své poznatky a zkušenosti z oblasti laboratorních vyšetření a dále rozvíjet poskytovaný servis pacientům i lékařům. Spojení obou společností, které budou působit nezávisle pod svými stávajícími jmény, a to až do dalšího oznámení, je významným faktorem pro jejich další fázi růstu. Zatímco společnost Labco se zaměřuje na trhy ve Francii, v západní a jižní Evropě a Velké Británii, synlab působí ve Švýcarsku, Německu a ve střední, jižní a severní Evropě. Budoucí spojená korporace se tak dostane na přední místo na evropském trhu laboratorních služeb, působit bude nově ve 26 zemích Evropy.
Obě společnosti budou své činnosti zakládat na stejných tržních trendech: jedná se o demografický vývoj, rostoucí trend chronických onemocnění a nákladů na včasnou diagnostiku stejně jako vzrůstající trend outsourcingu klinické diagnostiky, který vede k vyšší efektivitě a nižším nákladům, tedy úsporám ve zdravotnických systémech. Do konce roku 2020 lze přitom také očekávat nárůst výdajů ve zdravotnictví až o 10 %. Spojené firmy budou disponovat silným lékařským zázemím, a budou tak přirozeným partnerem pro inovace, které umožní poskytovat lepší výsledky pro pacienty, a to včetně oblastí, jako jsou molekulární biologie, genetické testování, nukleární medicína či anatomická patologie. „Těšíme se na spolupráci s oběma manažerskými týmy a věříme, že spolu s nimi dosáhneme významného růstu. Naše investice do společnosti Labco a nyní do společnosti synlab naplňuje naši strategii expanze na evropský trh laboratorní diagnostiky,“ říká Alex Leslie, seniorní ředitel společnosti Cinven.
„Nový většinový vlastník znamená pro synlab nové příležitosti. Díky dalším aktivitám společnosti Cinven v oblasti zdravotnictví získáme nové zkušenosti a poznatky, o které se budeme moci opírat. Stejně tak díky tomuto spojení rozšíříme pole působnosti opravdu téměř do celé Evropy. V České republice děláme pod značkou synlab velmi dobrou práci. Rád bych za to poděkoval vám všem, kdo se o to svou každodenní činností zasluhujete. Jsem přesvědčen, že s novým většinovým majitelem budeme v naší práci nejen pokračovat, ale že na českém trhu, který je velmi komplikovaný, dosáhneme i dalších významných zlepšení a rozvoje,“ komentoval strategické změny Miroslav Herden, generální ředitel společnosti synlab czech s.r.o. Synlab se sídlem v Augsburgu v Německu působí ve 23 evropských zemích. Od roku 2011 společnost realizovala celkem 52 akvizic a v současné době provozuje laboratoře přibližně v 300 lokalit, zaměstnává přitom více než 7 000 lidí. V roce 2014 měla společnost obrat 756 milionů eur.
www.synlab.cz SYNLABIANER červenec–září 2015
21