COMPUTER SUPPORTED COOPERATIVE WORK Petr Škyřík, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU Brno Nutnost porozumět psychologii jednotlivců a týmů je prvořadou záležitostí v pracovním prostředí, které prochází stále rychlejšími a hlubšími změnami. Struktura společnosti se radikálně mění a jednotliví vedoucí pracovníci a odborníci mají mnohem větší autonomii, povinnosti a odpovědnost. Organizace omezují centrální řízení a usilují o zplnomocnění jednotlivých zaměstnanců (empowerment) [Hayes, 2005]. Při definování nového paradigmatu řízení virtuálních týmů a projektů se můžeme setkat s teoretickými zdroji, které pomáhají nazírat na tento nový fenomén z různých úhlů. Jedná se především o hledání klíčové překážky podle teorie omezení (E. Goldratt), teorii vitality (J. Plamínek), přístup zaměřený na uživatele (C. Cgers), představu učící se organizace (P. Senge). A do jisté míry vlastně i o četné (a ne vždy úspěšné) pokusy opřít se při vedení lidí a projektů o důsledný pořádek (od „vědeckého řízení“ F. Taylora po „reinženýring“ J. Champyho a M. Hammera). Vyjmenované teoretické koncepce se spolu s mnoha dalšími staly předmětem analýzy počítačem podporované týmové spolupráce, která vystupuje pod zkratkou CSCW – Computer Supported Cooperative Work. Za produkty CSCW metodiky označujeme groupware systémy, které v různé míře implementují poznatky postupně získané už v 80. letech 20. století. Základní úlohou groupware řešení je poskytovat funkce na zjednodušení komunikace, kooperace a koordinace, nejenom v prostředí vnitroorganizační sítě, ale i pro připojené uživatele skrze internet. Významnou vlastností informačních technologií je schopnost nahrazovat klasické metody používané v administraci a řízení projektů přehlednějšími, efektivnějšími a levnějšími způsoby. Požadavky a možnosti však často tvoří v organizacích dva do velké míry oddělené světy. Problémy pak vznikají nezřídka z toho, že požadavky kladené na výkon neodpovídají aktuálním možnostem organizace. Je proto nutné při zavádění systémů a řešení případných problémů a disfunkcí firemního organismu zvažovat dualitu požadavků a možností jako celek.
86
Pro stanovení požadavků (čeho vlastně chceme dosáhnout) se může využít originálního propojení teorie vitality (Jiří Plamínek, 2000, 2002) a teorie omezení (Eliyahu M. Goldratt, 1990) [Plamínek, 2005]. Teorie vitality definuje základní vitální znaky organizace (užitečnost, efektivitu, stabilitu a dynamiku) a nastiňuje strategii péče o organizaci, když říká, v jakém pořadí a jakým způsobem tyto znaky vytvořit. Teorie omezení nám pomáhá zase určit taktiku tohoto procesu: protože žádný vitální znak nelze rozvinout k dokonalosti nezávisle na jiných, budujeme každý znak právě tak dlouho, dokud v něm neleží místo, v němž je rozvoj organizace nejvíce omezován. Při řízení virtuálních týmů a projektů je velmi důležité si tyto požadavky uvědomit a zohlednit, protože přístup k řízení je často založen na harmonickém rozvoji a souznění „tvrdých“ a „měkkých“ aspektů řízení. Dva světy − svět počítačů, internetu, cílů a požadavků na výkon a svět lidských zdrojů, motivů a bariér – se setkávají v synergickém vztahu. Definice Computer Supported Cooperative Work Groupware jako softwarový nástroj je zastřešující metodikou Computer Supported Cooperative Work (dále v textu jen CSCW). Počátky uvedené metodiky můžeme vystopovat do 80. let 20. století, kdy se konají konference, na kterých je zvažováno, jakým způsobem se dají efektivně využít počítače v pracovním a organizačním procesu. P. Wilson definuje CSCW jako: „Počítačem podporovaná týmová spolupráce je druhové pojmenování, které kombinuje chápání práce v týmech s využitím možností počítačových sítí a k nim příslušného hardwaru, softwaru, služeb a technik [Wilson, P. 1991:1]. Podpora týmové spolupráce s využitím prostředků ICT se vyvinula z počáteční snahy o zvýšení produktivity individuálního pracovníka ke zlepšení v oblasti výkonové efektivnosti a efektivnosti organizace jako celku. Cíle metodiky CSCW můžeme shrnout do dvou problémových oblastí. První z nich představuje proces týmové spolupráce, druhá oblast se týká použitých technologií. Proces týmové spolupráce je kategorizován do následujících podcílů [Wilson, P., 1991:1] individuální lidské charakteristiky, jako způsob konverzace, dialogu, určování povinností organizační aspekty, tedy struktura a kultura organizace, problémy návrhu týmové práce, např. zainteresování účastníka do procesu spolupráce aspekty týmové dynamiky, rychlost rozhodování v pracovním procesu Použité technologie se týkají především: komunikačních mechanismů, které umožňují pracovníkům posílat a přijímat textové zprávy bez ohledu na jejich geografickou polohu 87
prostředků vzdáleného pracovního prostoru, například sdílení vzdálených pracovních ploch sdílení informačních prostředků (databáze) prostředky na podporu týmových aktivit, např. spolupráce na různých verzích stejného dokumentu Typickou ilustrací propojení obou „problémových“ oblastí může být využívání Document management systems (např. Basecamp http://www.base camphq.com/) a virtuálních světů (např. Second Life http://www.secondlife. com/), jako technologií, které řeší způsob komunikace a zvyšují efektivitu a flexibilitu organizace práce. Výhody použití CSCW Ze strategického hlediska přináší implementace CSCW v groupware následující výhody: efektivnější a rychlejší inovace produktů a služeb zřízení marketingových a distribučních kanálů urychlování procesu rozhodování a sdílení v organizaci personál má možnost plně využít svůj pracovní potenciál (ví jak, kde a proč) zrychlení efektu organizačních změn vyskytuje se méně „úzkých“ míst v komunikaci zvyšuje se kvalita zákaznické podpory a servisu Kategorizace groupware Základní úlohou groupware řešení je podpora týmů a pracovních skupin v dosahování společných cílů. Řešení poskytuje rozhraní ke vzdálenému pracovnímu prostoru, do kterého přistupují různé osoby ve stejném nebo odlišném čase, z místních či vzdálených lokalit. Charakter společných cílů a pracovního prostoru má přímý vliv na funkcionalitu a podobu aplikací zahrnutých v groupware řešeních. Rozmanitost groupware systémů a obsažených nástrojů je značná vzhledem k nejasně definovaným hranicím jejich působnosti. Z důvodu přehlednosti uspořádání je můžeme kategorizovat podle různých kritérií 1 : Podle času spolupráce: synchronní řešení – v reálném čase, pokud je žádána vysoká koordinace činností asynchronní řešení – koordinace je nepravděpodobná a nevyžaduje se
1
KOCH, T. Groupware on the Internet. IICM [online]. 1998 [cit. 10. dubna 2009]. Dostupný na WWW:
.
88
Podle úrovně sdílení informací 2 : prezentační úroveň sdílení – každý uživatel disponuje stejnou sadou určitých informací, pohledová úroveň sdílení – uživatel má stejné informace, ale jejich způsob prezentace se může lišit od jiných, objektová úroveň sdílení – každý uživatel pracuje nad stejným prostorem informací, ale má k dispozici jen některé z nich vzhledem k přiděleným právům. Podle objektu kooperativní činnosti: zaměřeno na uživatele – ohnisko spočívá ve výměně mezi uživateli, zaměřeno na dokument – různí uživatelé pracují na stejném dokumentu. Je nutné zajistit součinnost, aby každý uživatel měl k dispozici aktuální verzi, zaměřeno na proces – tuto oblast řeší systémy zaměřené na řízení toku práce (workflow management), zaměřeno na pracovníka – sdílení myšlenek, pocitů a postojů, budování „měkkých sítí“.
2
BENTLEY, R., RODDEN, T., SAWYER, P., SOMMERVILLE, I. Architectural Support for Cooperative Multiuser Interfaces. IEEE Computer Society Press [online], 1993. Citované podľa: KOCH, T. Groupware on the Internet. IICM [online], 1998.
89
Groupware podporuje činnost pracovních skupin poskytováním funkcí na komunikaci, koordinaci a kooperaci – Communication, Coordination and Cooperation (3C model). Nástroje a aplikace groupware systémů tak můžeme klasifikovat podle jejich schopnosti plnit uvedené tři determinanty [Marmolin, H., 1995:120]. Informační systémy pro řízení virtuálních týmů a projektů umožňují společnostem zvyšovat efektivnost pracovního i organizačního procesu, urychlovat výměnu informací, přispívat k úspoře nákladů a zpřehlednit evidenci a zodpovědnost pracovníků. Je však důležité, aby si to organizace i samotní lidé v nich uvědomili a aby byly zdroje, podstata, nástroje a přínosy v synergickém nastavení.
Použitá literatura BENTLEY, R., RODDEN, T., SAWYER, P., SOMMERVILLE, I. Architectural Support for Cooperative Multiuser Interfaces. IEEE Computer Society Press [online], 1993. Citované podľa: KOCH, T. Groupware on the Internet. IICM [online], 1998. HAYES, N. Psychologie týmové práce. Praha: Portál, 2005. 189 s. ISBN: 80-7178-983-6 KOCH, T. Groupware on the Internet. IICM [online]. 1998 [cit. 10. dubna 2009]. Dostupný na WWW: . MARMOLIN, H., SUNDBLAD, Y., SCHMIDT, K. Proceedings of the Fourth European Conference on Computer-Supported Cooperative Work. 1st Edition Berlin, Germany: Springer, 1995. 368 s. ISBN 0792336976. PLAMÍNEK, J., FIŠER, R. Řízení podle kompetencí. Praha: Grada, 2005. 180 s. ISBN 80-247-1074-9 POSPIŠ, M. Groupware ako základ pre CRM – porovnanie ponuky na trhu Brno, 2008. 50 s. Bakalářská práce. WILSON, P. Computer Supported Cooperative Work: An Introduction. 1st Edition Oxford, UK: Intellect Books, 1991. 132 s. ISBN 0792314468.
90
