coli

Campylobacter jejuni/coli

Campylobacter jejuni

Campylobacter spp. úvod Termotolerantní kampylobaktery známe jako významné původce alimentárních onemocnění teprve posledních 20 let. Roční incidence kampylobakterióz se v humánní populaci pohybuje kolem 210 případů na 100 000 obyvatel. C.jejuni patří k nejvýznamnějším druhům tohoto rodu postinfekční syndrom Guillain-Barré

Campylobacter • Gram negativní, zkřivená, tvar S nebo sférická tyčinka • Mikroaerofilní / 5-10% O2 3-5%CO2 • Pohyblivá • Neroste pod 30 oC • Hlavní lidské patogeny: C.jejuni a C. coli • Některé druhy působí systémové onemocnění C. concisus

Úvod Rod Campylobacter - „zakřivená bakterie“ 0,2-0,5 μm široká, 0,5-8,0 μm dlouhá původně rod Vibrio Gram-negativní, nesporulující, oxidasa pozitivní, indol negativní, nefermentuje ani neoxiduje sacharidy, energii získává se metabolismem aminokyselin. GC obsah kolísá pro jednotlivé druhy mezi 29-39 mol%. Vibrio fetus - původce potratů u ovcí, dysenterie hospodářských zvířat od 50.let organismus izolován z krve pacientů a označen jako „podobný Vibriu“

Sebald a Veron 1963 - Campylobacter

Zařazení rodu Campylobacter Kmen Proteobacteria Třída Epsilonproteobacteria Řád Campylobacteriales Čeleď Campylobacteraceae Rod Campylobacter

Taxonomie Bakterie rodu Campylobacter (čeleď Campylobacteriaceae) jsou charakterizovány následovně: • Gram negativní, mikroaerofilní, malé spirálkovitě zahnuté tyčinky s charakteristickým vývrtkovitým pohybem • Jsou oxidáza pozitivní s negativní reakcí na indol, redukují nitráty, ale nefermentují uhlohydráty • K termotolerantním kampylobakterům (schopnost růstu při 42°C) patří C. jejuni, C. coli, C. upsaliensis a C. lari

campylobacter

Kultivace ze stolice pacientů -1972 v 80. letech pokračovala taxonomická upřesnění mnoha druhů, která pokračuje dodnes Campylobacter pylori a Campylobacter mustelae (Goodwin et al.1989) přejmenován na Helicobacter pylori a H. mustelae Sekvence 5S a 16S rRNA pomohly k rozlišení současných druhů

Kritické teploty • • • • • •

Všechny druhy rodu Campylobacter rostou při 37 oC C. jejuni a C.coli mají optimum mezi 42 – 45 oC C. jejuni a C.coli nerostou při 28 oC Mohou přežít v mléce a vodě při 4 oC Rovněž mohou přežít v mrazení drůbeže Za nepříznivých teplotních a dalších podmínkách v prostředí mění fyziologii a tvoří „viable non-culturable“ formy – VBNC • Resuscitace VBNC probíhá v živočišném hostiteli.

Campylobacter – přežívání v potravinách • • • • • • •

Teplota v rozmězí 30 – 42/45 oC Velmi citlivý na teplotu Usmrcen pasterizací pH nejnižší hodnota při které je shopen růstu je 4,5 aw Je citlivý vůči NaCl v koncentraci 1-2% v závislosti na na teplotě a druhu potraviny • Atmosféra • Mikroaerofilní redukované hladina kyslíku, zvýšená hladina CO2, růst je podporován H2

Campylobacter • Zdroje infekce: domácí a volně žijící zvířata a ptáci • Syrové mléko je hlavní zdroj infekce v USA, drůbež v UK • Infekční dávka je velmi nízká, v potravině se nerozmnožuje • Obecně je v současné době více rozšířen než salmonela, hlavně na jaře a v létě u dětí a starších lidí • Pathogenese není ještě dostatečně popsána, a není jasné, který toxin je produkován

Patogeneze Po požití kontaminované potravy pronikají bakterie do tenkého střeva, kde se množí. Bakterie adherují ke střevní sliznici v proximální části tenkého střeva a produkují toxin, který proniká do lymfatického a krevního oběhu. U některých postižených osob se onemocnění vyvíjí v až v hemoragickou enteritídu a ulcerativní změny v kolonu.

U tekutin (voda, mléko) je průchod žaludkem rychlý a tím se zvyšuje množství živých buněk, které pronikají do tenkého střeva, kde se pomnožují.

Patogeneze Infekční dávka je u zdravého člověka přibližně 102 - 103 bakterií Inkubační doba je nejčastěji udávána 2 - 5 dní

Příznaky onemocnění jsou horečka, intenzivní bolesti břicha, průjem

Výskyt v prostředí a v potravinách K nejpravděpodobnějším způsobům infekce člověka patří: • nízká hygienická úroveň při manipulaci se syrovou drůbeží v domácnostech i v provozech veřejného stravování a skladování drůbeže v lednici společně s ostatními potravinami určenými k přímé spotřebě, •

kontaminace pracovních ploch a kuchyňského náčiní při porcování a zpracováním drůbeže před tepelnou úpravou

Vzhledem k nízké infekční dávce je možný i přímý přenos kontaminovanýma rukama např. při přípravě syrového masa z matky na dítě nebo při hře s domácími zvířaty.

Výskyt v potravinách K nejčastěji kontaminovaným potravinám patří: • syrové maso (drůbeží, vepřové) • syrové mléko • některé mražené potraviny (zelenina)

Taxonomie Campylobacter a Helicobacter Druh C.fetus C.jejuni C.coli C.laridis „C.upsaliensis“ C.hyointestinalis C.mucosalis C.cinaedi C.fennelliae C.sputorum C.concisus C.cryaerophila C.nitrofigilis H.pylori H.mustelae

Poddruh Biovar fetus,venerealis jejuni,doylei

sputorum,bubulus,faecalis

Vliv technologií Sušení je účinným prostředkem k eliminaci kampylobakterů. Použití organických kyselin redukuje počty kampylobakterů a proto je v některých státech na jatkách před chlazením drůbeže zařazeno ošetření povrchů těl kyselinou mléčnou nebo octovou.

Výskyt v prostředí a v potravinách Termotolerantní baktérie rodu Campylobater se vyskytují ve střevním traktu domácích i volně žijících teplokrevných zvířat často bez klinických příznaků onemocnění. Těmito baktériemi může být člověk infikován buď: • přímo (např. přímým kontaktem se zvířetem) • nepřímo kontaminovanou vodou, potravinou

C. jejuni bývá velmi často izolován z drůbeže i volně žijících ptáků. C. coli převažuje u prasat nad C. jejuni C. lari bývá izolován z volně žijících ptáků, převážně racků C. upsaliensis bývá izolován vzácně a to např. z faeces domácích mazlíčků (např. psů a koček).

Odolnost kampylobakterů vůči vnitřním a vnějším faktorům •

optimální teplota je 42 °C, minimální teplota růstu je 32 °C, maximální 45 °C,

•

hraniční hodnota aktivity vody pro množení je od 0.98

•

rozmezí hodnot pH při kterých se mohou pomnožovat jsou od 4.9 – 9.0, optimum je při neutrálním pH,

•

koncentrace soli nad 1,5 % působí baktericidně

•

optimální složení atmosféry pro růst kampylobakterů je 5 % O2 + 10 % CO2 + 85 % N

•

bakterie rodu Campylobacter jsou citlivé k většině desinfekčních látek včetně chlorových preparátů (chlorování pitné vody je vhodnou obranou proti onemocnění)

Vliv technologií Bakterie rodu Campylobacter jsou málo odolné k vnějšímu prostředí, nepřežívají za přítomnosti kyslíku a v suchém prostředí (živé, ale nekultivovatelné formy). Sterilační ani pasterační teploty nepřežívají,

Chlazení působí zastavení růstu, ale zlepší přežívání buněk v porovnání s pokojovou teplotou Mrazením je v potravinách počet kampylobakterů redukován, ale ne eliminován a baktérie mohou za příznivých podmínek přežívat i několik měsíců.

Izolace a identifikace • Mnoho typů nabohacovacích medií bylo testováno – Prestonovo medium • Směs antibiotik: polymyxin B, trimethoprim,a další • Kultivační media obsahují „vychytávače“ kyslíku, krev, FPB (směs FeSO4, Na2S2O5, Na pyruvát) + směs antibiotik

Typical Formula*gm/litre • Meat peptone 10.0 • Lactalbumin hydrolysate 5.0 Yeast Extract 5.0 Sodium chloride 5.0 Alpha-ketoglutaric acid 1.0 Sodium pyruvate 0.5 Sodium metabisulphite 0.5 Sodium carbonate 0.6 Haemin 0.01 pH 7.4 ± 0.2 @ 25°C •

Obsah 1 vialky – každá stačí na 500ml media • • • • • •

na 1 vialku na 1 litr Cefoperazone 10,0 mg 20,0 mg Vancomycin 10,0 mg 20,0 mg Trimethoprim. 10,0 mg 20,0 mg Cycloheximide 25,0 mg 50,0 mg Návod 13,8 g Boltonova media do 500 ml destilované vody. Sterilizace v autoklavu při 121°C po 15 min. Ochladit na 50°C. Asepticky se přidá 25ml Laked Horse Blood SR0048 a 1 vialka Bolton Broth Selective Supplement SR0183, rozpustí se podle návodu. Dobře se promíchá a rozdělí se do sterilních lahviček se šroubovacím uzávěrem.

Vzhled kolonií a buňky • Karmali agar

Podstata zkoušky ČNS ISO 10272 Zkušební vzorek (x g nebo x ml) buď

+

9x bujon podle Prestona

nebo 9x bujon podle Parka a Sanderse

přímé vyočkování výchozí suspenze pomnožení - inkubace

inkubace

za mikroaerofilních

za mikroaerofilních

podmínek (42oC, 18 h)

podmínek (32oC, 4 h)

Vyočkování

přidání roztoku antibiotik B agar podle Karmaliho a 2.selektivní půda

inkubace za mikroaerofilních podmínek (37o C, 2h)

inkubace za mikroaerofilních inkubace za mikroaerofilních podmínek (42o C, až 72 h) podmínek (42o C, až 42h) 5 charakteristických kolonií další testy a vyjádření výsledků

Přehled dalších patogenů přenášených potravinami • • • • • • • • •

Aeromonas hydrophila Brucella Clostridium botulinum Clostidium perfringens Mycobacterium Plesiomonas shigelloides Shigella Vibrio Yersinia enterocolitica

Aeromonas hydrophila • Gram – negativní, katalasa a oxidasa pozitivní tyčinky, fermentujií glukosu, pohyblivé, jeden polární bičík. Náleží nezi gama-proteobakterie. • A. hydrophila netoleruje sůl (max. 5%), ani kyselé prostředí, optimální pH 7 – 6. • Optimální teplota pro růst 28 °C • Působí gastroenteritidy – hlavně u dětí mladších 5 let. • Klinické izoláty A. hydrophila - enterotoxiny

Patogenese A. hydrophila • Enterotoxiny: aerolysin, teplotně labilní, β-hemolytický cytotoxický enterotoxin o velikosti 52 kDa. Byly popsány další 3 enterotoxiny působící jako cholera toxin, pouze jeden z nich je strukturně podobný colera toxinu. Izolace a identifikace Vetšinou přímý výsev na misky, možno také nabohacovat v PV, půdy jako na enterobakterie, konfirmace biochemickými testy. Vazba na potraviny – ryby, maso drůbež, syrové mléko, listová zelenina a voda. Citlivé na teplotu.

A. hydrophila vzhled v optickém mikroskopu a na misce

Brucella • Brucellosa, také zvaná Bangova nemoc, Gibraltarská horčka, Maltská horečka, Mediteránní horečka, nebo vlnivá horečka je přenosná zoonosa působená požitím nesterilního mléka nebo masa z infikovaných zvířat, nebo kontaktem s jejich sekrety. • Přenos z člověka na člověka, např. sexuálním kontaktem nebo z matky na dítě je velmi vzácný, ale možný. • Brucella spp. jsou malé, Gram-negativní, nepohyblivé, nesporulující tyčinky, Jsou fakultativními intracelulárními parasity a působí chronické nemoci ohrožující na životě. Symptomy jsou mohutné pocení, bolesti kloubů a svalů. Brucelosa byla poznána u zvířat a lidí koncem 19. století.

Brucella • • • •

Brucella abortus hovězí dobytek Brucella melitensis ovce a kozy Brucella suis vepři Brucella canis psi

• Profesní onemocnění u lidí ve styku se zvířaty. • Inkubace od 1 do 6 týdnů, chronická, vracející se horečka s únavou, potem, bolestmi hlavy, nechutí k jídlu. Léčení smesí tetracyklinů a streptomycinu

Brucella • Brucella se řadí k „fastidiosním“ = těžko kultivovatelným organismům. Testy pomocí protilátek. • Spojení s potravinami – nedostatečně tepelně opracovaná masa infekčních zvířat, syrové mléko a smetana. • Nepřežívá pasteraci.

Clostridium botulinum • 1793 Wurtenburg 13 lidí onemocnělo po požití krvavé klobásy, 6 zemřelo. • Botulus = klobása • 1896 – popis mikroorganismu van Ermengem, epidemie botulismu v Belgii - 34 lidí po požití syrové neuzené šunky. 3 zemřeli. Bacillus botulinum • 1923 – přejmenován na Clostridium botulinum • Gram-pozitivní, pohyblivá peritrichní tyčinka, 2- 10 μm tvoří centrální nebo subterminální spory

Clostridium botulinum • Kmeny C.botulinum – řada variant, všechny tvoří neurotoxiny, které botulismus vyvolávají. • Osm serologicky odlišných neurotoxinů: A,B,C1, C2, D, E, F, G. • 4 skupiny: I. A,B,nebo F, II. B, E. nebo F, III. C1, C2 nebo D, IV. G • U lidí je nejčastější A,.B, E. Skupina III. jen u zvířat. • Minimální pH pro růst 4,7, max.8,5 -8,9 toxi je labilní v alkalickém pH. • Onemocnění je klasickou ukázkou otravy vyvolané exotoxinem púrodukovaným bakterií.

Clostridium botulinum • Patogenese – jedná se o neurotoxin, napadající cholinergické nervy periferního nervového systému. • Toxin přijatý s potravou se vstřebává v horní části tenkého střeva a lymfatickými cestami se dostává do krve. Váže se na nervosvalová zakončení a blokuje uvolňování acetylcholinu odpovědného za přenos vzruchu a působí paralyzu. • Symptomy od 8 h do 8 dnů, obvykle za 12 – 48 h : zvracení, zácpa, zadržení moči, dvojité vidění, potíže při polykání, suchá ústa a těžkosti při mluvení. Pacient je při vědomí, před skonem zástava dýchání a srdeční selhání. Smrt nastává po 2 až 7 dnech. • Přeživší pacienti - dlouhá rekonvalescence – až 8 měsíců. • Antagonistou nervové blokády je 4-aminopyridin, částečné zlepšení, přežití je kriticky závislé na časné diagnoze a léčení.

C.botulinum

Clostridium botulinum • Léčba: alkalický výplach žaludku, intravenosní podání polyvalentních antitoxinů, případně mechanická podpora dýchání. • Úmrtnost: 20 – 50% v závislosti na typu toxinu, množství kontaminované potraviny. • Botulotoxin je nejjedovatější toxin, letální dávka pro dospělého je 10-8g. • Molekulová hmotnost je 150 kDa – snadná tepelná inaktivace: 80 °C, 10 min. • Toxin typu C a D je kódován bakteriofágem, které přežívá v buňkách jako profág. Lysogenie.

Clostridium botulinum • Dětský botulismus: odlišný scénář – dochází ke kolonizaci střeva C.botulinum, a toxin je produkován in situ. • Poprvé popsán r.1976 v USA. Postihuje kojence od 2 týdnů do 6 měsíců věku. • Vehikulum musí obashovat spory C.botulinum, byly nalezeny v medu. • Identifikace: nabohacovací medium se předem tepelně ošetřuje, aby se redukovala doprovodná mikroflora. Doporučená doba . 10 min při 80 °C. Po 7 dnech se čárkuje na krevní nebo žloutkový agar – anaerobní kultivace po 3 dny. Kolonie mají lipolytickou aktivitu se naočkují do tekutého media a sleduje s eprodukce neurotoxinu.

Clostridium botulinum • Test produkce neurotoxinu: vyšetřovaný extrakt se rozdělí na 3 části. • 1. část se zahřeje na 100 °C po 10 min. • 2. část se oštřečí přídavkem trypsinu. • 3. část – žádné úpravy. • Každý typ „toxinu“ se intraperitenoálně naočkuje do 2 myšek. • Myši se pozorují 4 dny a sledují se typické symptomy. • Přítomnost toxinu se potvrzuje naočkováním polyvalentními antitoxiny, typ toxinu pomocí monoklonální protilátky.

Clostridium botulinum

Clostridium perfringens • Clostridium perfringens – původce infekcí ran, plynová gangréna identifikován 1892 • Původce gastroenteritid od r. 1940 • Celkem 5 typů: A – E, 4 hlavní exotoxiny α,β,ε,ι, 8 minoritních • Nejčastější typ C.perfringens je A, tvoří α toxinlecitinasová (fosfolipasa C) aktivita , také vyvolává plynovou gangrenu • Grampozitivní tyčinka, anaerobní, 1x 3-9 μm, pouzdro, nepohyblivá.

Clostridium perfringens

Clostridium perfringens • • • • •

Roste od 12 - 50 °C. Teplotní optimum 43-47 °C. Vegetativní buňky jsou citlivé na kyseliny, opt.pH 6,0-7,5 Vodní aktivita pro růst 0,95-0,97 6% NaCl zastavuje růst Onemocnění – otrava z jídla, bez horeček, zvracení, bolesti břicha, průjem. Inkubace 8 – 24 h po požití velkého množství vegetativních buněk. • Bakterie přežijí průchod žaludkem, v tenkém střevu se začnou množit, sporulují a sekretují enterotoxin. • Enterotoxin je tvořen ve sporulujících buňkách.

Clostridium perfringens

Clostridium perfringens • Malé množství enterotoxinu i vegetativní buňky. • Enterotoxin 35 kDa protein, inaktivace zahřátí na 60 °C po 10 min. Je citlivý na některé proteasy. • Izolace a identifikace – značně ubikvitní, nabohacování není nutné. • Selektivní ztužená media k zjištění počtu, organismus redukuje sulfity, černé kolonie: tryptosa-sulfitcykloserin(TSC) medium, nebo oleandomycin-polymyxin sulfadiazin-perfringens (OPSP) – anerobní inkubace po 24 h při 37 °C serotypizace

Clostridium perfringens • Obvyklé zdroje infekce: masitá jídla obsahující spory C.perfringens jsou uvařena. • Spory var přežijí, získají po zchladnutí ideální prostředí bez konkurence a začnou klíčit a množit se. • Potrava je podaná buď studená nebo nedostatečně ohřátá a tak se vegetativní buňky dostanou do zažívacího traktu, množí se, sporulují a produkují toxin. • Dušená masa, masové šťávy, masove koláče.

Mycobacterium • Rod Mycobacterium obsahuje většinou neškodné environmentální organismy, až na dvě výjimky: tuberkulosa (TB) a lepra. • Mycobacterium tuberculosis – až 98% plicních TB, šíří se většinou přenosem z člověka. • Mycobacterium bovis – původce tuberkulosy u dobytkapřenos na člověka mlékem • Mycobacterium paratuberculosis – vyvolává paratuberkulosu- Johnova nemoc, může také navozovat Crohnovu nemoc u lidí

Mycobacterium • Příslušníci rodu Mycobacterium – Gram-pozitivní, nesporulující, aerobní tyčinky, pasterační teploty je usmrcují. • Chemické složení stěny: zvýšený obsah lipidů- estery kys. mykolové. Obecný vzorec – R1CHOH.CHR2.COOH R1 a R2 velice dlouhé alifatické řetězce. Výsledkem je hydrofobní stěna, dává odolnost k vyschnutí, těžko barvitelná, speciální postupy barvení. Přenos mlékem – max. 10% případů M. bovis. Ochrana - pasterace mléka

Plesiomonas shigelloides • Plesiomonas shigelloides – jediný zástupce rodu. • Onemocnění podobná Aeromonas. • Není nacházen v lidských faeces, s výjimkou Thajska 5,5% kontaminováno. • Náleží do čeledi Vibrionaceae – Gram-negativní krátká tyčinka, oxidasa a katalasa pozitivní, pohyblivá s bičíky. • Roste od 8-10 do 40-45 °C. Toleruje pH do 4,5. • Ubikvitní v povrchových vodách a půdě tropů a subtropů. • Ryby, korýši, měkkýši onemocnění do 48 h po požití. • Průjem bez dalších následků.

Shigella • Rod Shigella popsán r.1898 - původce bacilární dysenterie Kiyoshi Shiga . • 4 druhy: Shigella dysenteriae • Shigella flexneri • Shigella boydii • Shigella sonnei • Všechny jsou lidskými patogeny tropů, nyní i v mírném pásu. • Primárně se šíří mezilidskými kontakty, fekálně-orální přenos a také potravinami.

Shigella • Shigella je biochemicky značně neaktivní, ale studie DNA odhalily velmi blízkou příbuznost s E.coli. • Náleží do čeledi Enterobacteriaceae, nepohyblivá Gram negativní tyčinka, katalasa pozitivní, oxidasa negativní, tvoří kyseliny, žádný plyn, většinou nefermentují laktosu. • Typický mesofilní, 10 - 45 °C, pH 6 – 8, nepřežije 4,5 • Může přežívat v mouce, pasterizovaném mléku, vejcích, korýších a měkkýších. • Patogeneze: velmi nízká infekční dávka 10 – 100 buněk (pokusy na dobrovolnících), Inkubace 7 h- 7 dnů, 36 h

Shigella • Symptomy:bolesti břicha, zvracení, horečka, krvavý průjem. • Nemoc trvá od 3 do 14 dnů, může persistovat několik měsíců. • Tekutiny, v těžších případech antibiotika. • Izolace a identifikace: nutná resuscitace a nabohacení, selektivní agarové půdy. • DNA/DNA hybridizace, k deteekci virulenčního plasmidu.

Vibrio • Původce cholery – v 19. století pandemické onemocnění, 1854 Pacini – první popis zakřivená tyčinka, • Robert Koch kauzálně potvrdil vazbu mezi Vibrio cholerae a cholerou (Egypt 1996). • Biotyp Vibrio cholerae odpovědný za všechny epidemie až do roku 1961. • Biotyp El Tor poprvé izolovaný r.1906 z poutníků do Mekky je odpovědný za současnou pandemii (7.) Objevil se na Celebesu 1961, dosáhle Afriky v 1970 a ameriku 1991.

Vibrio • • • • • • • • • •

Vibrio cholerae, O1 cholera, infekce ran Vibrio cholerae, non-O1 c, gastroenteritida, inf.ran Vibrio mimicus průjem, gastroenteritida, inf.ran Vibrio parahaemolyticus gastroenteritida, inf.ran,otitida Vibrio fluvialis průjem Vibrio furnissii průjem Vibrio hollisae průjem Vibrio vulnificus inf.ran, prim.a sek. septikemie Vibrio alginolyticus inf.ran, otitida Vibrio damsela infekce ran

Vibrio • Vibrio jsou Gram-negativní pleomorfní krátké tyčinky, pohyblivé pomocí polárního bičíku. • Katalasa a oxidasa pozitivní, fakultativně anaerobní. • NaCl podporuje růst opt.3%, až do 8% • Vodní aktivita 0,937 až 0,986 v závislosti na typu media. • Teplota od 5 do 43 °C, neutrální pH , dobré přežívání v prostředí VBNC formy. • Patogenese: inkubace 1 – 3 dny, pro zdravé jedince je nutná vysoká infekční dávka , ale někdy stačí 103 .

Vibrio • Izolace a identifikace : nabohace v alkalické peptonové vodě (pH 8,6 – 9,0) pouze 8 h. Užije-li se medium s telluritem a žlučovými solemi je možné inkubovat přes noc. • Selektivní půda obsahuje thiosulfát, citrát, žlučové soli a sacharosu (TCBS)- původně jen pro V.parahaemolyticus. V.cholerae – žluté kolonie, ostatní zelené (nefermentují sacharosu). • V.cholerae mnoho serotypů O antigeny a K (pouzdro) antigeny • Cholera je primárně spojena s infikovanou vodou, ale také ovoce a zelenina prané v inf. Vodě. Všechny typy mořských plodů a žabí stehýnka. • V. parahaemolyticus – ryby, syrové ryby, suši, křížová kontaminace

Yersinia enterocolitica • Yersinia enterocolitica jeden ze tří druhů rodu Yersinia , působí gastroenteritidy. • Yersinia pseudotuberculosis – mesenterické adenitidy • Yersinia pestis – dýmějový neboli černý mor • Alexander Yersin 1994 popsal původce moru, původně nazýván Pasteurella, název rodu od r.1964 • Yersinia enterocolitica onemocnění yersiniosa, časté v chladném klimatu severských států. • Náleží mezi Enterobacteriaceae Gram- negativní tyčinka, oxidasa negativní, katalasa pozitivní, fakultativní anaerob.

Yersinia enterocolitica

Yersinia enterocolitica • Přežívá teploty od -1 do +40 °C optimum 29 °C, jedná se psychrotrofa, pří vyšších teplotách ztrácí pohyblivost. • D hodnota v mléce pro 62,8 °C je od 0,7 do 57,6 s. • Organismus byl izolován z environmentálních zdrojů : půda, povrchová voda, zažívací trakt mnoha zvířat. Mléko a mléčné výrobky, maso, zvláště vepřové, drůbež ryby, měkkýši, ovoce a zelenina. • Některé serotypy jsou nepatogenní. • Virulentní kmeny – plasmid 40 – 48 MDa

Yersinia enterocolitica • Většina nemocných jsou děti mladší 7 let. • Inkubace 1 – 11 dnů, nemoc trvá 5 – 14 dnů. Symptomy jsou bolest břicha, průjem a mírná horečka. Zvracení je vzácné. • Termostabilní enterotoxin (9000 -9700 Da) má v patogenesi nejasnou úlohu. • Izolace – nabohacení za nízkých teplot v pufrované peptonové vodě nebo TSB , až 21 dní při 4 °C. Pevné půdy obsahují deoxycholát, novobiocin, manitol. Inkubace při 28 °C . • Prevence – chovy zvířat bez patogenů.

Opatření: vnitřní teplota tzv. „v jádře“ • Tepelná úprava mas: Mletá masa (hovězí, telecí, jehněčí, vepřové) + vepřové plátky71° čas 15 s • Mleté drůbeží maso 74° 15 s • Plátky masa (hovězí, telecí, jehněčí),ryby, plody moře 63° 15 s • Drůbež, prsa 77° 15 s • Drůbež, vcelku 82° 15 s • Ohřívání tepelně upravených potravin 74° 15 s • Tabulka zpracována podle http://www.nzfsa.govt.nz/science/data-sheets/yersiniaenterocolitica.pdf