Základní škola HOSTIVICE, U Zámecké zdi 1704
Co se děje
Z obsahu:
vyhlášení 1. soutěže na téma „prázdniny“ + anketa tak ještě jednou - Jak se narodil název časopisu ? ohlédnutí za školním rokem 2013/14 pohlednice z Chorvatska Proč?... vandalismus o prázdninách co se ve škole děje o prázdninách jak se budovala nová učebna v pavilonu E a kuchyňka začátek školního roku 2014/15 rozhovory s novými pedagogy otazníky pro život – „pár rad pro rodiče prvňáčků“ letní outdoorový kurz „Ostrov u Tisé“ JUDO soustředění v naší škole nabídky volnočasových aktivit – DC, outdoor … kvíz začíná nový komiksový seriál „škola napříč staletími“
Výzva : hledáme nové redaktory, kteří chtějí přinášet čtenářům reportáže a obrázky hledáme ze života naší školy hledáme šikovné ilustrátory a kreslíře komiksů milí žáci, učitelé i vychovatelé, přinášejte své příspěvky do redakce časopisu elektronicky na adresu
[email protected] osobně do školní knihovny nově také do schránky časopisu – umístěné v chodbičce před knihovnou
Otazníky pro život Základní škola je Vaším startem do života. Je mnoho důležitých otázek, na které se v hodinách nestačíte, bojíte nebo možná i stydíte zeptat. Odpovídá Vám Bc. Michaela Rosenkranzová PTEJTE SE a své otázky odevzdávejte přímo paní učitelce nebo je vhazujte do schránky časopisu.
Slovo vedoucí redakce Začínáme nový školní rok 2014/15 a také druhý ročník života našeho „školního časopisu“. Odešly nám redaktorky z devátých tříd a já doufám, že se najdou jejich důstojní nástupci. Ráda bych vybudovala tým redaktorů, ve kterém budou pracovat i žáci z nižších ročníků, redaktoři s úzkou specializací (např. sportovní, hudební redaktor), ilustrátoři a kreslíři. Doufám, že členem redakční rady se stane také zástupce z řad chlapců, naším cílem není tvorba ryze dívčího časopisu, mužský pohled na věc vždy přináší oživení. Do nového ročníku připravujeme různé ankety a soutěže, ve kterých bude možné získat drobná ocenění. O vítězích těchto soutěží budou rozhodovat žáci školy - čtenáři časopisu. Uvítáme jakékoliv Vaše nápady a příspěvky. Přinášejte své reportáže z třídních projektů, výletů, exkurzí, povedené obrázky z hodin výtvarné výchovy, slohové práce, ale třeba i zajímavé fotografie ze života našeho města. Rádi Vám dáme příležitost. Vyjádřete své názory a svá přání. Navrhněte, jaké reportáže by Vás zajímaly. Staňte se tak spoluautory časopisu, je Váš a je tu pro Vás. Záleží na Vás, jakou podobu bude mít. Je to příležitost ukázat ostatním co Vás zajímá, v čem jste úspěšní, co Vás baví. Ke konci školního roku položíme čtenářům otázku: „Který z našich redaktorů či reportérů byl nejúspěšnější?“ Čtenáři sami tedy ohodnotí a vyberou jméno reportéra, který bude v posledním čísle ročníku vyhlášen „psavcem roku“. Přeji Vám i sobě hodně hezkých článků, fotografií a obrázků, prostě radost ze čtení časopisu „ZA ZDÍ“. Martina Erbová
„ZA ZDÍ“ školní časopis Základní školy v Hostivici č.1 - 2014/15 2.ročník
Obrázky použité k ilustraci stránek časopisu : https://www.google.cz/search
vychází 12.září 2014
Vedoucí redakce : Martina Erbová Redaktorky : Veronika Křížová Iveta Šenerová
Tady může být i tvé jméno, zkus se s námi pustit do psaní příštího čísla časopisu.
Soutěž č.1 o nejzajímavější nebo nejvtipnější fotografii z prázdnin → přinášejte do redakce časopisu své fotografie, které budou vystaveny na nástěnkách před knihovnou → na přání je možné originály fotografií oscanovat nebo okopírovat → ke svým příspěvkům nezapomeňte napsat
jméno, třídu a věk
soutěžíme ve dvou kategoriích :
I. kategorie 4. -6.třídy II.kategorie 7. – 9.třídy snímky můžete přinést osobně, vložit do schránky knihovny nebo poslat na adresu
[email protected] formou ankety budou vybrány vítězné snímky, které budou odměněny
soutěžní snímky posílejte a přinášejte do 27.září 2014
ANKETA č.1 Přicházíme také s první anketou v tomto školním roce, další budou jistě následovat. Anketní lístky najdete u schránky časopisu v chodbičce před knihovnou, kde se můžete vyjádřit k jednotlivým otázkám a hned vhodit lístek do odpovědní schránky. Pokud na lístku vyplníte alespoň třídu, budeme rádi, zlepší to obrázek o přání žáků podle věku.
1. Co Ti v časopise ZA ZDÍ nejvíc chybí? ………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………. 2. Jaké rubriky bys uvítal(a) - na jaké téma? ………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………. 3. Přál(a) by sis více obrázků na úkor textu? a) ANO b) NE 4. Přál(a) by sis více textu na úkor obrázků? a) ANO b) NE 5. Vyhovuje Ti frekvence vydávání 2 měsíce? a) ANO b) NE 6. V jaké frekvenci by Ti vydávání vyhovovalo? ……………………………………………………………………….
7. Víš, že časopis si můžeš kdykoliv prohlédnout na webovkách školy? a) ANO b) NE 8. Časopis vydávaný v 1.ročníku se mi: a) líbil b) spíše líbil c) spíše nelíbil d) vůbec nelíbil e) nečetl(a) jsem ho 9. Přál(a) by sis mít číslo časopisu ve třídě? a) ANO b) NE 10. Chtěl(a) bych se podílet na tvorbě časopisu a) ANO (pokud ano, napiš své jméno a třídu) b) NE Děkujeme za vyplnění anketních otázek. Vaše redakce
Jak se narodil název časopisu „Co se děje ZA ZDÍ“ ??? Vážení čtenáři, do redakce přišel dotaz: „Proč se časopis jmenuje – ZA ZDÍ?“ Osobně jsem měla pocit, že vysvětlení zaznělo v prvním, startovacím čísle časopisu. Zřejmě jsou ale čtenáři, kteří časopis objevili později, vysvětlení bylo příliš stručné anebo nebylo podáno zcela jasně (což je mé pochybení ). Když jsem přišla s návrhem psát školní časopis, mnozí mne zrazovali, někteří celkem razantně. Varovali mě, že podobné pokusy už tu byly, ale že časopis neměl dlouhý život. Možná… , jsem nenapravitelný idealista, myšlenka na založení časopisu mi ležela v hlavě už delší dobu, takže má odpověď na podobné námitky byla: „Za zkoušku to přece stojí.“ Myslím si, že každá příležitost jak víc zapojit žáky do života školy by měla být vítána. Příležitost, jak je naučit vyjadřovat své pocity. Děti zde mají možnost pochlubit se svými úspěchy… Je to i způsob, jak se mohou naučit formulovat věty do textu, vyjadřovat souvisle své myšlenky, text opravovat a upravovat, doplňovat ilustracemi, obrázky… . Zkrátka časopis „je“,podle mého názoru, „jednou z alternativ“, jak zvýšit zájem žáků o dění ve škole. Rozhodnutí a odvaha by tedy byly, ale stáli jsme před velkým otazníkem, „Jak se bude to naše děťátko jmenovat?“. Ptala jsem se spousty lidí, dětí i dospělých a zapisovala si jednotlivé návrhy. Padala jména: Školáček, Hostík, Hostivít, Hostivičák, Pecka, Pětka, Trefa, Střela, Poškolák, Pastelka … a mnoho jiných. Připadala mi všechna fádní nebo již někde jinde užívaná, žádné z nich neoslovilo ani mě, ani mé poradce. Naše rodina patří mezi starousedlíky a byla jsem vychována s tím, že srdcem města jsou zámek, morový sloup a fara - zkrátka náměstí, jehož osu tvoří tyto tři objekty. Z tohoto pohledu je pak základní škola opravdu „za zdí“, i když část zdi ( směrem ke škole) dávno nestojí. Zbylo jen její torzo, na straně směrem k potoku. Navíc adresa školy „U Zámecké zdi“ podporuje mou teorii. Díky mocnému internetu mohu čtenáři ukázat satelitní snímek, kde je krásně vidět, že škola je oproti zámku skutečně „za zdí“. Ať už pomyslnou a již neexistující zdí bývalé zámecké zahrady nebo za zdí zámeckého dvora.
Další z připomínek byla, že název „ZA ZDÍ“ připomíná „jakési nápravné zařízení“. To mě nikdy nenapadlo. Přestože jsem právě popsala své důvody návrhu jména časopisu, pojem „nápravné zařízení“ mě donutil k zamyšlení. Mnozí rodiče znají svá robátka jen jako vychované a hodné děti. Netuší, co se ve skupině vrstevníků i ze vzorných dítek stává. Přiznejme si, že doma si naše dítě nehodí nohy na stůl, nenalepí žvýkačku na stěnu pokoje, neplive na podlahu ani naschvál nečůrá mimo mísu toalety. To bychom ho hnali. Ve škole je to celkem běžný jev. Netvrdím, že se tak chovají všichni žáci, ale jsou i tací. Občas také slýchám z úst některých rodičů, že škola má děti vychovávat. Ano, ale základní návyky a slušné chování by měly děti znát a mít zakódované odmalička, z rodiny. Bohužel, někdy si ve škole můžeme připadat i my dospělí jako v nápravném zařízení, ne však naší vinou. A pokud bychom uvažovali tímto směrem, pak by název také docela seděl. Co říkáte? Nicméně musím se opakovat, srdcem města je náměstí se zámkem = radnicí a škola tedy „je za zdí“. Původní návrh jména časopisu byl krátký „ZA ZDÍ“, když jsem ho předložila paní zástupkyni Liškové, líbil se jí. Bavily jsme se o náplni časopisu a já jsem jí říkala, že bych ráda čtenářům přiblížila co všechno se děje „za zdmi školy“. Paní zástupkyně se usmála a řekla: „To je ono – Co se děje ZA ZDÍ.“ A název byl na světě. Martina Erbová
Ohlédnutí za školním rokem 2013/14 aneb co přišlo po uzávěrce 5.B - Kdo se bojí, nesmí do Prahy aneb strašidelné příběhy z pražských pověstí Naše třída 5. B se zúčastnila této skvělé akce plné komiksů, zajímavostí a také schodů…… Prošli jsme postupně šest míst spojených s historií, pověstmi a strašidly a na konci nás čekal poklad v podobě památeční mince, který musel získat každý z kouzelné truhly pomocí tajné šifry. „Byl to super výlet, pověsti byly moc pěkně namalované a z věží jsme měli nádherný výhled. Jen těch schodů bylo trochu dost, celkem asi 750. Přečetli jsme celkem 36 pověstí a viděli jsme Prahu stověžatou. A ještě jsme si zahráli a odšifrovali poklad.“ Navštívili jsme Muzeum hl.města Prahy na Florenci, Prašnou bránu, obě věže Karlova mostu - Staroměstskou i Malostranskou, Svatomikulášskou městskou zvonici a Podskalskou celnici na Výtoni. Cestou jsme poznávali nadpřirozené bytosti společně s jejich příběhy z pražských pověstí a proletěli se nad Langweilovým modelem Prahy. Na základě splněných úkolů jsme získali onu tajnou šifru a mohli najít ukrytý poklad. Nejprve jsme jeli do Muzea hlavního města Prahy na Florenci. Podívali jsme se na 3D záběry Langweilova modelu Prahy a viděli jsme ho potom i ve skutečnosti. Přečetli jsme si všechny pověsti, zaujala nás ta o Golemovi a také o Faustově domě nebo O rytířích pod Vyšehradem. V muzeu jsme také dostali brožurky se soutěžními úkoly, které jsme začali vyplňovat. V den návštěvy muzea jsme se byli podívat i na výstavě Peníze aneb Cesta za zlámanou grešlí. Mohli jsme si dokonce potěžkat zlatou cihlu. Poznali jsme různá platidla už od pravěku, například mušličky, hřivny, knoflíky i první mince. Bylo možno projít trezorem a shlédnout cenné kousky v podobě šperků, mincí nebo nádobí. Také jsme se dozvěděli, že Cookovy ostrovy si daly na zadní stranu své mince naše postavičky z party Čtyřlístek. Výstava byla v nové budově Národního muzea. Ve škole jsme udělali z těchto úžasných akcí třídní projekty a práce nás moc bavila…
Zvířata v pravěku a dnes - 5. B Měli jsme možnost porovnat si zvířata, která žila v pravěku a ta, která můžeme vidět v současnosti. Co k tomu říkají děti : Navštívili jsme nejdříve výstavu GIGANTI DOBY LEDOVÉ na pražském výstavišti v Holešovicích a o něco později jsme byli v PRAŽSKÉ ZOO. Většina zvířat v pravěku byla mnohokrát větší než v dnešní době. Největším byl asi lenochod a samozřejmě mamut. Výstava nám představila více takových obrovských zvířat. Byl zde předchůdce gorily, ptáka kiwi, pásovce, hyeny, medvěda, losa, bobra,tygra, lva a naopak mnohem menší byli předchůdci pratura, nosorožce a koně. O exponátech se nám podařilo zjistit několik informací, nejzajímavější jsou ty o rozměrech. Elasmotérium (jednorohý nosorožec), nemá v dnešním světě nástupce. Bylo to obrovské zvíře s rohem vyrůstajícím z hlavy, mělo 5 – 6 metrů na délku a vážilo asi 5 tun. Odvodit od tohoto druhu by bylo možné mýtického jednorožce. Velebobr vážil až 100 kg a byl dlouhý 2,5 m. Pratur byl 3 m dlouhý a vážil skoro tunu. Hyena měřila asi 1, 5 m a vážila 100 kg. Nosorožec byl hodně zarostlý srstí, vážil 1 – 2 tuny a na délku měl asi 3-4 m. Pásovec byl dlouhý asi 3, 5 m, vysoký 1,5 m a vážil 2 tuny . Lev americký měl 2, 5 m délku a vážil 400 kg. Lev jeskynní byl dlouhý 1, 8 m a vážil přes 300 kg. Medvěd krátkočelý vážil asi 1 200 kg a na výšku až 3,5 m a jeskynní medvěd vážil až 1000 kg. Mamut byl vysoký v kohoutku asi 4 metry. Pták moa vážil 280 kg a mohl narůst do výšky 4 metry. Lenochod vážil 2- 3 tuny a byl dlouhý 5 – 6 m. Šavlozubec smilodon byl dlouhý 2,2 m a vážil až 400 kg. Veledaněk měl rozpětí parohů až 3,6 m , vážil 400 kg a vysoký byl 2,1 m. Gigintopitékus předchůdce gorily byl 3,5 m vysoký a vážil až 600 kg. Byli jsme moc překvapeni velikostí těchto zvířat a odnesli jsme si z výstavy velké zážitky.
V Zoo v Tróji bylo moc pěkně. Kromě zvířat jsme byli také na rozhledně a ve skalní štole, kde byl za války protiletecký kryt. Měli jsme zařízenou speciální prohlídku Velká trojka, takže jsme se podrobně seznámili s hrochy, slony a žirafami. To bylo velmi hezké. Prohlédli jsme si i nový pavilon, kde jsou velemloci. Líbili se mi lachtani a tučňáci, ale také šelmy a gorily. Zajímavá byla prohlídka s průvodcem, při které nás vyděsil hroch Slávek, zatímco jeho dítě Váleček se opravdu jen válel. Nechtěli bychom žít v době ledové. V Zoo je spousta zajímavostí a mohli bychom tam chodit častěji.
Pohlednice z Chorvatska
autor : Věra Prokůpková
PROČ ?... Ve středu, 30.července ráno, nás při příchodu do práce čekal zarážející pohled. Vedle brány do atria školy trčela ze zdi „nového pavilonu B“ kovová trubka, ve svém bezprostředním okolí přizdobená poničenou fasádou.
Tak se „baví“ naše mládež. My dospělí si dostavěného areálu školy velice vážíme. Uvědomujeme si, že při současném počtu žáků a při poměrně nedávném havarijním stavu staré budovy školy, by naše děti čekal šílený dvousměnný provoz. Žáci prvního stupně by měli vyučování dopoledne a žáci stupně druhého odpoledne, až do večerních hodin. Děsivá představa! Díky za dostavbu areálu školy. Všichni na ni netrpělivě čekali a zaručila mnohem vyšší komfort základního vzdělávání nejen pro Hostivici. Často vedu jednání s dodavateli pomůcek, kteří navštěvují školy v různých městech. Všem se naše škola líbí a chválí nejen prostor a vybavenost, ale také čistotu a upravenost areálu. O to víc je zarážející, že se mezi námi najdou nevychovaní „IDIOTI“, kteří z nudy jen devastují a ničí. Zmiňovaní dodavatelé by měli přijet 30.července ráno, aby viděli, jak si někteří občané Hostivice dostavěné školy váží. Prakticky každodenní ranní pohled na prázdné plechovky od piva a energetických nápojů, lahve, odpadky a pozůstatky bujarých pitek, které ve večerních hodinách u školy evidentně probíhají, není hezký. Nepořádek se dá ale celkem snadno uklidit. Tady jakýsi „BLB - VANDAL“ poničil školní budovu, která za nějaký čas bude možná sloužit i jeho dětem. A tak se ptám : „PROČ?!“
Vy, kteří jste se zúčastnili této „zábavy“, jste natolik chudí duchem, že se neumíte bavit jinak? Umíte se zviditelnit jen ničením? Oprava bude školu stát další zbytečně vynaložené peníze, které by mohla investovat jinak a smysluplněji. P.S. Celá věc byla školníkem předána k prošetření policii ČR. Martina Erbová
PROČ ?...
Co všechno se ve škole děje o prázdninách??? Často se setkávám s názorem, že škola se po rozdání vysvědčení zamkne a celé dva měsíce se v ní nic neděje. To je velký omyl. O prázdninách probíhají ve škole větší opravy, úpravy a především generální úklid. Učebny jsou vystěhované, páni malíři barvou zakrývají pozůstatky výtvarných pokusů i důkazy neposlušnosti našich žáků. Podlahy se musí důkladně vydrhnout a dostanou úplně nový kabátek ze speciálního vosku. Všechna okna a skleněné výplně dveří musí jen zářit, takže paní uklízečky se o prázdninách nezastaví. Nahlédněte spolu se mnou do prostor školy a zjistíte, že připravit budovu na nový školní rok není vskutku jednoduché. Martina Erbová
Postrádají Vaše děti své věci? Tohle všechno bylo ve„vyklizených“ skříňkách.
Jak se budovala nová třída pro 4.B v pavilonu E a jak se změnila žákovská kuchyňka? Na dalších snímcích si můžete prohlédnout, jakými změnami prošla jedna z učeben a žákovská kuchyňka. Dětí ve škole stále přibývá, proto občas ředitel školy řeší těžkou nerudovskou otázku: „Kam s nimi?“. Budova není nafukovací a nároky na prostor jsou stále větší. Uskromnit se tedy musela žákovská kuchyňka. Jistě, není to ideální řešení. Kuchyňka byla v minulosti komfortní velikosti a byla rozdělena na pracovní a jídelní, potažmo výkladovou část. Sousední třída, původně určená pro jazykové vyučování, byla opravdu malá. Z této třídy bylo nutné vybudovat třídu kmenovou, pro žáky budoucí 4.B. Musela se posunout příčka mezi učebnami, právě na úkor kuchyňky. Neznamená to však, že učebna vaření je znehodnocena. Jen je zmenšena. Výuka v tomto předmětu probíhá v dělených třídách, což je vzhledem ke kapacitě 4 varných úseků žádoucí, takže se žáci při přípravě pokrmů bez potíží vejdou i do menšího prostoru. Podívejte se prostřednictvím objektivu, jak vše probíhalo. Martina Erbová
1 – vyklizená učebna cizích jazyků se dvěma okny 2 - příčka je zbouraná a otvor dveří připraven k zazdění
3 – nově postavená příčka 4 – učebna se nám zvětšila o jedno okno ( má teď tedy již okna tři )
5 – nově se dělá také vedení elektřiny 6 – příčka dostala nový kabátek a pokračují začišťovací práce
7 – zde vidíte prostor, o který se třída zvětšila 8 – nová krásná učebna, ve které se již zabydleli žáci 4.B
4.B
… a jak se nám tedy změnila kuchyňka?
1 – začalo se bouráním nových dveří 2- pohled z chodby
3 – nově vybouraný otvor pro dveře do kuchyňky 4 – nová příčka dělící obě učebny - ze strany kuchyňky
5 – čerstvě nahozená příčka 6 – a příčka po omítnutí
7 – varná část kuchyňky 8 – našlo se místo i na část jídelní
Celou kuchyňku už čeká jen generální úklid a závěrečná výzdoba.
Začátek školního roku obrazem aneb vítáme prvňáčky
Všechny prvňáčky a jejich blízké přivítal pan ředitel spolu se starostou a místostarostou města. Přejeme všem úspěšné zvládnutí prvního školního roku.
Rozhovory s novými pedagogy Škola se rozrůstá, žáků přibývá a přicházejí noví pedagogové, kteří se budou dětem věnovat po celý školní rok. Jste zvědaví, s kým budou vaše děti trávit tolik času? Pokud ano, právě pro vás jsou určeny následující řádky.
Mgr. Miroslava Krouzová – třídní učitelka v 1.B Kde žijete a odkud pocházíte?Pocházím z Prahy, nicméně moje maminka v Hostivici léta žila, mám zde tedy své vazby. Babička žije v Rudné u Prahy a můj manžel je z rakovnicka, takže nás to vždy táhlo na západ od Prahy. Rudnou znám poměrně dobře, tam jsem jezdila celé dětství za babičkou. Teď žijeme v Kyšicích, ale budeme se stěhovat do Braškova. Jakou školu jste studovala a na kterých školách jste doposud působila? Vystudovala jsem Vysokou školu pedagogickou Univerzity Karlovy v Praze. Působila jsem na dvou pražských školách, na škole Generála Janouška na Černém Mostě, ještě při studiu, celkem tři roky. Poté jsem se vdala a stěhovali jsme se, tudíž jsem hledala jiné angažmá. Protože mám specializaci na německý jazyk, učila jsem na Jižním Městě, v Základní škole K Milíčovu, škole s rozšířenou výukou cizích jazyků. Po mateřské dovolené jsem se opět do této školy vrátila. Měla jsem tu vzácnou příležitost učit v dvojjazyčné, česko-německé třídě, s nižším počtem dětí. Část výuky probíhala v německém jazyce, což bylo velice zajímavé a přínosné. Mého manžela kořeny táhnou západním směrem od Prahy, takže jsme se přestěhovali. Prozradíte nám něco dalšího o své rodině? Máme dvě malé děti, šestiletého syna Adama, který zde nastupuje do první třídy a tříletou dceru Kamilu, která chodí do školky. Vždycky jste chtěla být učitelkou nebo jste měla jiná přání? Ano, chtěla jsem být učitelkou. Už jako malá holčička jsem si hrála s panenkami na školu, stejně tak jsem chtěla být paní doktorkou nebo zdravotní sestřičkou. Tato povolání mě vždy lákala, moje maminka je lékařka a v rodině máme tři učitelky, mé tři tety, takže mi toto prostředí nebylo neznámé. Jaká jste vy sama byla žákyně? Rozverná, upovídaná, v zásadě nikterak upjatá, takže budu mít jistě velké pochopení. Toto povolání mě láká, práce s dětmi mě baví, je kreativní a děti mne inspirují. Čemu se věnujete ve svém volném čase? Koníčků by bylo mnoho, ale se dvěma malými dětmi na ně nezbývá mnoho času. Hudba, divadlo, film - mám ráda komedie. Českou tvorbu nebo zahraniční? České i zahraniční, zvlášť starší filmy mají své nenapodobitelné kouzlo, jsou to filmy, které může člověk vidět stále dokola. Klasické, „Tři oříšky pro Popelku“ a „S tebou mě baví svět“ – to jsou filmy, řekla bych líbivé a mé povaze vyhovují.
Jakým způsobem relaxujete? Sportem, turistikou a plaváním, až po lyžování. Jako dítě jsem závodně běhala na běžkách, s přibývajícím věkem a povinnostmi se věnuji sportu rekreačně. Sport mě jednoznačně nabíjí. Jakých vlastností si nejvíc ceníte, u sebe i u druhých? Velkorysosti a tolerance. Máte nějaké krédo, kterým se v životě řídíte? Když nejde o život, … Náš rozhovor je určen do časopisu pro děti a děti vždy zajímají fobie. Máte z něčeho strach, bojíte se něčeho? Nemám ráda stísněné prostory a nemusím drobný hmyz, pavouky a podobně. Jste mezi námi velice krátce, přesto, jaké jsou vaše první dojmy? Škola jak se zdá je velice dobře fungující, dobře organizovaná, velice dobře materiálně zabezpečená. Líbí se mi přátelský a vstřícný kolektiv. Zatím mám vesměs pozitivní dojmy. Co byste svým žákům i sama sobě popřála do nového školního roku? Především hodně chuti a snahy pracovat na sobě, objevovat nové, získávat nové informace. Poznávat ostatní, nejenom sám sebe, pokusit se v první třídě navázat nějaká budoucí přátelství, být otevřen novým myšlenkám a novým zážitkům.
Mgr. Petra Vedralová – třídní učitelka v 1.E Začneme jednoduchou otázkou, kde žijete a odkud pocházíte? Pocházím z pohraničí, z vesnice, která se jmenuje Česká Kubice a nachází se na pomezí Českého Lesa a Šumavy. Bydlím už osm let v Chýni. Jakou školu jste studovala a na kterých školách jste doposud působila? Mám vystudované sedmileté gymnázium v Domažlicích a potom Univerzitu Karlovu, Pedagogickou fakultu, Učitelství pro 1.stupeň s francouzštinou. Učila jsem dva roky ve „Škole hrou“, to byla soukromá škola v Praze, teď je z ní škola s názvem „Duhovka“. Ve třídě jsem měla patnáct dětí, což bylo příjemné. Pak jsem učila kroužky v Základní škole v Chýni, tam jsem učila hru na flétnu a piáno a angličtinu. Prozradíte nám něco o své rodině? S manželem vychováváme dvě děti, Anežku, která teď půjde do druhé třídy a Štěpánka, ten právě začal chodit do školky. Manžel pochází z Prahy. Přála jste si vždy být učitelkou nebo jste měla jiné plány a sny? Vždycky jsem chtěla být učitelkou. Jaká jste vy byla žákyně? Já jsem vždycky byla „šprt“, mě učení bavilo. Bavilo mě všechno a chtěla jsem všechno vědět. Pro učitele to asi nebylo jednoduché, ale vždycky mě to bavilo natolik, že jsem se sama chtěla učitelkou stát.
Čemu se věnujete ve svém volném čase? Koníčky a tak … Mám moc ráda hudbu, věnuji se hře na kytaru, klavír a flétnu. V poslední době pomáhám při organizaci kytarových koncertů. Ráda chodím do přírody, tam kde nikoho nepotkám. Máme psa, takže moc ráda chodím s dětmi a se psem na procházky. Mám malé děti, takže moc volného času není. Spolupracuji s koordinátorkou projektu „Celé Česko čte dětem“. Sama na čtení moc času nemám, ale s dětmi si čteme stále. Jakým způsobem relaxujete? Nejlepší je, když děti vezme tatínek na víkend pryč a já mám možnost všechno v klidu připravit a těšit se, až se vrátí. Ale opravdový odpočinek – vezmu si kytaru a naučím se zahrát něco nového. Co sporty? Ráda hraju fotbal, hlavně dětský fotbal , ráda jezdím na kole, mám ráda turistiku, plavání. Ráda jezdím na běžkách, nerada na sjezdovkách. Můj volný čas se ale opravdu nejvíc točí kolem dětí a všechno se jim přizpůsobuje. Kterých povahových vlastností si nejvíc ceníte? Bezprostřednosti, pokud se to dá považovat za vlastnost, pracovitosti a přátelství. Máte nějaké krédo, kterým se v životě řídíte? Mám oblíbený citát „Omnia vincit amor“ – „Všechno přemáhá láska“, ale občas s tím i polemizuji. Děti vždy zajímají fobie. Máte z něčeho strach? Když o tom přemýšlím, neuvědomuji si žádnou fobii, ale tím neříkám, že neprožívám strach. Bojím se, že se něco stane dětem, ale to není fobie, to je normální. Přestože jste velice krátce v naší škole, jaké jsou vaše první dojmy, například z prostředí? Je něco, co se vám tu opravdu líbí? Moc se mi líbí, že je tu světlo a teplo. Od začátku mě překvapilo, už když jsem tu byla s Anežkou u zápisu, že je tady hodně světla. A poslední otázka. Co byste popřála svým žákům i sobě do nového školního roku? Popřála bych nám, aby nám to společně fungovalo, abychom tady zažívali přátelství a radost z učení se a objevování. A přála bych nám, aby se problémy, které určitě budou přicházet, vyřešily, a aby se nám ve škole dobře spolupracovalo. Mgr. Dana Trojáková – třídní učitelka ve 4.D Jste jedou z nových tváří učitelského sboru, proto nám dovolte, abychom vám položili pár všetečných otázek. Kde žijete a odkud pocházíte? Žiju v Praze a odtud také pocházím. Jakou školu jste studovala a na kterých školách jste doposud působila? Studovala jsem Pedagogickou fakultu v Praze a učila jsem na Praze 6 a potom na Praze 13. Prozradíte nám něco ze svého soukromí? Mám manžela, syna a kočku. Přála jste si vždy být učitelkou? Jako malá jsem si přála být učitelkou a s postupem času jsem své přání měnila. Chtěla jsem být například malířkou - umělkyní, ale nakonec jsem se zase vrátila k učitelství.
Jaká jste vy byla žákyně? Na základní škole jsem byla pečlivá holčička, na gymnáziu se to změnilo, to už jsem nebyla tak vzorná. Čemu se věnujete ve svém volném čase? Když mám čas tak hodně čtu. Volného času ale moc nemám, takže čtu nejvíc o hlavních prázdninách. Jinak mám velikou terasu, je to taková skoro zahrada, kde zahradničím. Jakým způsobem relaxujete? Nejvíc mě nabíjejí kamarádi, když se s nimi sejdu a popovídáme si. Co sporty? Nejsem moc sportovní typ , oblíbené sporty nemám. Kterých povahových vlastností si nejvíc ceníte? Spolehlivosti a věrnosti. Co považujete v životě za nejdůležitější? Bude to znít jako klišé, ale nejdůležitější je rodina a zázemí. Máte nějaké krédo, kterým se v životě řídíte? Nemám žádné krédo. Děti vždy zajímají fobie. Máte z něčeho strach? Mám své fobie, samozřejmě že se bojím, všichni máme své fobie. Třeba mám strach z výšky. Přestože jste prozatím krátce v naší škole, jaké jsou vaše první dojmy? Co se vám tu líbí? Líbí se mi, že škola je světlá a musím přiznat, oproti školám, kde jsem učila dřív, je tady uklizeno. To jsem ještě nikde nezažila. To budou paní uklízečky rády, to je velká pochvala. A otázka poslední. Co byste popřála svým žákům i sobě do nového školního roku? Popřála bych nám všem hlavně humor, trpělivost a toleranci. Posíleny musely být také řady paní vychovatelek. V letošním školním roce máme již 10 oddělení školní družiny. Seznamte se s posilou části pedagogického sboru, která se stará o děti v odpoledních hodinách a připravuje pro ně pestrý program nejrůznějších aktivit. Bc. Marie Cafourková – vychovatelka ŠD10 Otázka první, kde žijete a odkud pocházíte? Pocházím z Rakovníka a žiju v Novém Strašecí. Jste velice mladá, předpokládám tedy, že stále ještě studujete. Jakou školu? V současnosti se věnuji magisterskému studiu v Českých Budějovicích, obor vychovatelství. Předpokládám také, že tohle je vaše první působiště. Není, vloni jsem pracovala v Praze, v Mateřské škole Za Oborou. Prozradíte nám něco o sobě a své rodině? Jsem svobodná, mám přítele, děti zatím nemám, ale do budoucna je jistě plánuji. Mám mladšího bratra. Přála jste si vždycky pracovat s dětmi a ve školství? Vždycky jsem si přála pracovat s dětmi. Jaká jste byla a vlastně ještě stále jste žákyně? Na základní škole jsem byla mazánkem učitelů, na střední jsem byla rebel, to jsem se učila špatně a na vysoké škole jsem byla a ještě stále jsem šprt.
Čemu se věnujete ve svém volném čase? Mám moc ráda knížky, hodně čtu. Žánr jakýkoliv, kromě detektivek. Dívám se na detektivní seriály, ale číst detektivky mě nebaví. Mám ráda filmy a mým oblíbeným hercem je Johny Depp. Jakým způsobem relaxujete? Co vás zaručeně postaví na nohy? Určitě knížky, filmy nebo seriály. Věnujete se nějakému sportu? Mám ráda míčové hry, fotbal, volejbal, vybíjenou, tenis. Kterých povahových vlastností si nejvíc ceníte? Upřímnosti a nekonfliktnosti. Máte nějaké krédo, kterým se v životě řídíte? Moje mamča by řekla, „čím pomaleji to uděláš, tím líp“, já s tím moc nesouhlasím, ale jsem taková. Nic se nemá šít horkou jehlou. Děti vždycky zajímá otázka fobií. Bojíte se něčeho? Mám strach ze tmy. Jste v této škole velice krátce, přesto se zeptám, jak na vás naše škola působí nebo co se vám tu opravdu líbí? Je tu takové skoro rodinné prostředí. Mezi učiteli, vychovatelkami i ostatním personálem si připadám vítaná. Poslední otázka, co byste dětem i sobě popřála do nového školního roku? Pevné nervy učitelům, dětem, aby si našly plno kamarádů a školní rok si užily. Přeji jim příjemné paní učitelky, a aby se jim ve všech předmětech dařilo. Všem novým pedagogům děkujeme za upřímné rozhovory. Přejeme jim hodné, vnímavé žáky a klidný školní rok. Pokud se přece jen vyskytnou nějaké zádrhele a problémy, přimlouváme se, aby je dokázaly paní učitelky řešit s úsměvem a nadhledem.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Otazníky pro život Tentokrát jsme o příspěvek požádali výchovnou poradkyni
Mgr. Magdalenu Karasovou
Úspěšný start školní docházky ,,Na dobrém počátku všechno záleží.“ Tato slova J.A.Komenského platí i pro začátek školní docházky. Nástup dítěte do 1.třídy znamená velmi důležitou změnu nejen pro dítě, ale i pro jeho celou rodinu. Dítě získává novou sociální roli, stává se školákem. Přichází s určitým očekáváním, těší se na nové kamarády, nové znalosti a dovednosti. Start do školy je pro dítě dobrodružstvím. Snahou nás všech (rodiny i učitelů) je, aby dítě zvládlo tento start co nejlépe. Pro další vzdělávání je důležité, aby dítě věřilo ve své schopnosti. Vážné obtíže či selhávání na samém počátku školní dráhy velmi podstatně sráží motivaci dítěte. Může se stát, že i při pravidelné přípravě dítěte do školy, neodpovídají jeho výsledky vynaloženému úsilí.Tento problém je potřeba včas řešit a nenechávat zažívat dítě neúspěch. Proto prosím rodiče, aby se v takovéto situaci obrátili na třídní učitelku a na mne ( výchovnou poradkyni). Společně se domluvíme na postupu, který bude pro konkrétní dítě nejvhodnější. Mgr. Magdalena Karasová – výchovná poradkyně –
[email protected]
Letní outdoorový kurz – Ostrov u Tisé Tentokrát se letní kurz odehrával v Ostrově u Tisé, základnu jsme měli v kempu Pod Císařem. Po příjezdu do kempu jsme byli rozděleni do družstev - Amundsenů, Polů a Kolumbů. Celý týden byl založený na týmové spolupráci. Na začátku jsme se dozvěděli program celého kurzu, zaměřený na objevování zajímavých zemí světa. Za každý úspěch v soutěžích jsme získávali indicie, které nám sloužily k odhalení dané země. Dopoledne jsme lezli a odpoledne jsme zkoušeli jiné zábavné aktivity. Malí i velcí, zkušení i nezkušení, byli zapojeni do všech her. Každý den jsme zažili jinou adrenalinovou zábavu. Učili jsme se jezdit na kánoích, slaňovali jsme ze 30-ti metrové stěny, zdolávali jsme nízké a vysoké lanové překážky. Každá soutěž nebo hra, noční nebo denní, byla plná adrenalinu a zábavy. Na konci kurzu byl vyhodnocen nejlepší tým i jednotlivci. Tento týden nás naučil překonávat všechny překážky a spolupracovat v kolektivu. Zjistili jsme, že i nejmenší členové týmu mají svou důležitou roli, a že na výsledku se vždy podílí celá skupina. Všechny nás kurz velice bavil a už se těšíme na další. text : David Janouch foto: Tereza Hrabánková
Nabídky sportovních a dalších aktivit Poslední slanění v Tisí 25.-31.10.2014 Milí lezci a milé lezkyně, vzhledem k tomu, že se opět letos krásně sešel státní svátek a podzimní prázdniny, vytvořil se nám celý týden volna. Ráda bych v tomto týdnu uspořádala letošní poslední lezecký kurz, kterým ukončíme sezónu. Podle počtu přihlášených bychom jeli buď do penzionu U Dědka v Tisí a nebo do autokempu Pod Císařem v Ostrově. V říjnu už bývá chladněji, proto si pro lezení vybíráme místa, kde můžeme rozdělat oheň a mezi lezením se ohřát. I tak vám doporučuji přibalit si teplé oblečení a teplou obuv. V případě, že některé dny nebude možné jít do skal, navštívíme některou z lezeckých stěn v blízkém okolí. Na jeden den plánujeme i výlet do ferratového areálu nedaleko Děčína. Program přes den je upraven tak, že do skal odcházíme až v deset hodin a vracíme se kolem páté. K obědu si děti vaří na ohni v kotlíku teplé polévky nebo guláš, pečeme buřty a vše co lze na ohni péct. Kurz bude opět doplněn různými hrami, teambuildingovými aktivitami, bojovkami a soutěžemi. Jelikož bude v době kurzu Halloween, doplníme kurz i aktivitami souvisejícími s tímto svátkem. S sebou budete potřebovat spacák, polštářek, teplé oblečení, teplou obuv a obuv na sportovní aktivity, klidně přibalte slabé rukavice a čepici pro zahřátí, karimatku nebo podložku na sezení k ohni, plavky, kdybychom vyrazili do bazénu, pokud máte vlastní lezecký materiál, tak ho určitě přibalte s sebou. Klidně přibalte i nějaké učení, ráda si vyčlením čas na školní přípravu a v případě, že budete potřebovat, tak vám s učením pomůžu. Michaela Rosenkranzová _______________________________________________________________________________________________ Datum kurzu: 25.-31.10.2014 Odjezd: 25.10. z Hostivice Návrat: 31.10. do Hostivice Cena: 4000,Záloha:1000,- Kč - splatná nejpozději do 25.9.2014 (na účet nebo osobně u mě) Číslo účtu: 2110656835/2700 Do zprávy pro příjemce uveďte jméno vašeho dítěte. Přihlášku odevzdávejte prosím současně se zaplacením zálohy. V případě, že donese vaše dítě zálohu osobně, tak ode mne dostane potvrzení o zaplacení zálohy. Podrobné informace obdržíte v týdnu před konáním kurzu. V případě dotazů mne kontaktujte na telefonním čísle 776 022 251.
Zimní outdoorový kurz 7.3-14.3.2015 Milí milovníci zimních sportů, tak jako každý rok, i v tomto školním roce pořádáme zimní kurz plný různých aktivit na sněhu. Program kurzu je vždy upraven podle počasí, ale zatím počítáme s tím, že si děti kromě lyžování vyzkouší i spoustu jiných aktivit. V dopoledním programu zařazujeme většinou lyžování a snowboarding pod dohledem instruktorů. Pokud se děti chtějí naučit jezdit, popřípadě vypilovat styl, můžou se na místě domluvit s některým z instruktorů. V odpoledních hodinách zkoušíme většinou různé zvláštní zimní aktivity od stavění sněhuláka až po kiting, jízdu na skútru nebo jízdu na lyžích za koněm. Každý rok se snažíme zařadit některé adrenalinovější aktivity, ale vždy záleží na počasí. Kurz je doplněn různými hrami, soutěžemi a bojovkami. Děti nemine ani noční stezka odvahy. Vaříme si sami, děti se o sebe učí alespoň trochu postarat. Ubytování máme zajištěné v lyžařské ubytovně, v lyžařském areálu na Komáří Vížce u Teplic. Děti potřebují spacák a polštářek, vlastní hrníček, mističku, příbor. Snídaně jsou připravené formou švédských stolů, k obědu je vždy polévka a hlavní jídlo a večeři vaří děti v družstvech pod mým dohledem. Michaela Rosenkranzová _______________________________________________________________________________________________ Datum kurzu: 7.3-14.3.2015 Odjezd: 7.3.2015. z Hostivice Návrat: 14.3.2015 do Hostivice Cena: 4500,- (ubytování, strava, doprava, instruktoři, vleky, vstupy) Záloha: ve výši 1500,- Kč je splatná nejpozději do 19.12.2014 Číslo účtu: 2110656835/2700 Do zprávy pro příjemce uveďte jméno vašeho dítěte. Přihlášku odevzdávejte prosím současně se zaplacením zálohy. V případě, že donese vaše dítě zálohu osobně, tak ode mne dostane potvrzení o zaplacení zálohy. Podrobné informace obdržíte v týdnu před konáním kurzu. V případě dotazů mne kontaktujte na telefonním čísle 776 022 251.
Judo v Hostivici Judo se v Hostivici již stává tradičním sportem. V posledním srpnovém týdnu se v tělocvičně základní školy konalo soustředění, kterého se zúčastnilo přes 50 dětí z oddílů a kroužků Judo clubu Kidsport. Na programu byla, kromě judo tréninků, i kondiční přípravaa hry. Šestou sezonu juda v tělocvičně ZŠ zahajujeme již od 15. září. Za poměrně krátkou dobu se počet malých judistů rozrostl na 90 členů, ve věku od 5 do 14 let. Začátečníci budou trénovat v samostatné skupině každé pondělí a středu od 14.30 do 15.30 hod. Pokročilí mají možnost trénovat až třikrát týdně a někteří mají již letos ambice získat medaile na Přeboru České republiky. Judo ale není jen o závodění, je především o všestranném a harmonickém rozvoji dítěte. Začátečníci se nejdříve učí jednoduché gymnastické cviky, judo pády, různá cvičení na rozvoj koordinace a prostorové orientace. Při tréninku též dbáme na dodržování fair play a dodržování judistické etikety. Od 19. září také nově otevíráme tréninky Baby juda pro děti od 4 do 6 let. Tréninky zaměřené především formou ,,judo hrou“ budou probíhat taktéž v malé tělocvičně ZŠ, každý pátek v čase 15.15-16 hod.
Ve školním roce 2013/14 hostivické judo dosáhlo několika výrazných úspěchů v žákovských kategoriích. Za zmínku stojí především dvě zlaté medaile Davida Dudyho z turnajů Českého poháru a dvě prvenství na mezinárodních turnajích v Rakouském Welsu a Gmundenu. A samozřejmě třetí místo Matěje Hrkala na Přeboru ČR mladších žáků v Ostravě. Mezi dalšími hostivickými nadějemi pro podzimní Přebor ČR, který se koná v Hranicích na Moravě, jsou Jaroslav Mičúch a Vladimír Hamouz. Hlavním trenérem hostivického judo clubu je mnohonásobný mistr ČR a bývalý reprezentant ČR Mgr. Jiří Vaněk. Bližší informace o Judo clubu Kidsport Hostivice naleznete na www.judoprodeti.cz V Praze dne 28. srpna 2014
Baví tě tanec? Chceš si s námi zatančit, odreagovat se a pořádně se vyřádit? V červnu, těsně před koncem školního roku, nás navštívil zakladatel největší taneční skupiny
streetdance v České republice, tanečník Jarda Havelka, se svým programem pro školy „Měj rád tělocvik“. I zaryté skeptiky, kteří se zpočátku odmítali zapojit, dokázal strhnout vtipem, nápaditostí a jednoduchostí svých tanečních sestav. Ukázal dětem, že tanec a pohyb mohou být obrovskou legrací a že není člověk, který by při troše dobré vůle tančit nedokázal. Při tanci se můžete pobavit, uvolnit, vyřádit, vyblbnout, kamarádit se, užívat si a naučit se spoustě nových věcí. Jarda dětem vysvětluje, že k zábavě nepotřebují ani cigarety, alkohol a jiná svinstva, která ničí jejich tak vzácné zdraví. Naopak! Tanečními rozcvičkami posilují svou fyzickou kondici a zvládnutí tanečních sestav zvyšuje jejich sebevědomí. On i jeho lektoři ukazují dětem nejrůznější taneční styly, dávají jim prostor, aby si každý vybral to, co mu vyhovuje nejvíc. Dnešní moderní tanec je velmi uvolněný a kreativní, umožňuje každému poznat a zlepšit sám sebe. Tanečníci se neučí jen sestavy, které jim lektor nabízí. Každý může zapojit svou fantazii, předvést ostatním další taneční kroky, tím sestavu vylepšit a zpestřit. I vy můžete patřit k partě lidí,
Krásnou filozofií Jardovy taneční skupiny je kamarádství a sounáležitost. V rámci skupiny Jarda pořádá pravidelné srazy členů z jednotlivých měst, ať už jsou to Vánoční či Velikonoční setkání, taneční rekord nebo letní tábory DC, kde se potkávají kamarádi z různých koutů naší republiky. Vytváří styl, který nezahrnuje jen pohyb, ale také módní doplňky z oblasti oblečení, dekorativních i užitečných drobnůstek. Svou bezprostředností a milou povahou dokáže Jarda strhnout nejen děti = tanečníky, ale také rodiče, kteří se těší na společné akce stejně jako jejich roztančená robátka. Co dodat? Jardovi se podařila úžasná věc. Vybudoval velkou rodinu, do které patří skvělí lektoři z jednotlivých měst, tanečníci i jejich rodiče. Dokázal vytvořit nový styl „Tančících sušenek“. Martina Erbová kteří tráví svůj čas tancem.
NEBOJTE se, přijďte si zatančit a vyřádit se, staňte se členy
DC HOSTIVICE
POSTALM – lyžařský kurz 8. a 9.ročníků Vážení rodiče a milí žáci, naše škola pořádá opět v letošním školním roce 2014/15 výběrový lyžařský kurz v Rakousku v údolí Postalmu, který se uskuteční v termínu od 6.2 2015 – 10.2.2015. Cena zahrnuje ubytování, dopravu, plnou penzi, pitný režim k jídlu a 5-ti denní skipas. Cena bude max. 6.200 Kč (Konečnou výši určí kurz Kč a Eura). Tento kurz je určen pro žáky 8. a 9. ročníků. Chata je přímo na sjezdovce, pokoje jsou vybaveny sprchami a toaletou. Stravování je hotelového typu, k jídlu je dostatečné množství ovoce, zeleniny a nápojů. Do této lokality žáci jezdí již 12. sezonu. Foto viz. web školy. Věra Prokůpková
______________________________________________________ KVÍZ pro zvídavé aneb Neptej se počítače Odpovědi na otázky v tomto kvízu většinou znáte, proto je nehledejte na internetu, ale ve vlastní paměti. Případně se poraďte se sourozenci, spolužáky, rodiči nebo učiteli. V tomto čísle časopisu se vás ptáme na drobnosti z PŘÍRODY. Správné odpovědi najdete v příštím čísle časopisu.
Kolik tučňáků potřebuje ulovit lední medvěd, aby měl dostatečnou tukovou zásobu na přežití zimy? Proč má sup holou hlavu? Jsou tygři v Africe chráněni a proč? O kolik krčních obratlů má žirafa víc než člověk? Jak dlouho nosí samička mořského koníka svá mláďata, než se narodí?
