Základní škola HOSTIVICE, U Zámecké zdi 1704
Co se děje
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
~ ~
~
Výzva : stále hledáme nové redaktory, kteří chtějí přinášet čtenářům reportáže hledáme a obrázky ze života naší školy hledáme šikovné ilustrátory a kreslíře komiksů milí žáci, učitelé i vychovatelé, přinášejte své příspěvky do redakce časopisu elektronicky na adresu
[email protected] osobně do školní knihovny nově také do schránky časopisu – umístěné v chodbičce před knihovnou
Pár slov o strachu. Je tady konec školního roku 2014/15 a přiznám se, že ve spojení s časopisem „ZA ZDÍ“ mám strach. Mezi dětmi je jen velice málo těch, kteří by se do tvorby časopisu intenzivněji zapojovali. Mám pocit, že většina se jen „veze“. Třeba si číslo vypůjčí v knihovně a přečtou, podívají se na webovky nebo do čísla nahlédnou ve třídě, ale jinak nemají vůli se jakkoli zapojit. Odcházejí mi dvě stěžejní redaktorky - Veronika Křížová a Iveta Šenerová, které časopis drží od jeho prvního čísla. V průběhu tohoto (= 2.ročníku ) mou osobu dostihly zdravotní komplikace a hned byl problém s vydáním pravidelných čísel. Obávám se, že s odchodem těchto dvou děvčat, bude práce na časopise ještě obtížnější. Uvidíme. Také jsem nedávno dostala zajímavou otázku. Je časopis ZA ZDÍ časopisem o dětech nebo pro děti? – Byla bych moc ráda, kdyby splňoval obojí. Nemáme v úmyslu jen informovat o tom, co se ve škole děje. Byla bych velice ráda, kdyby právě děti samy přinášely a nabízely reportáže, které si se zájmem přečtou jejich spolužáci. Mým asi hodně naivním snem je, že časopis budou děti vyhledávat a těšit se na jeho vydání i proto, že čekají například pokračování „čehosi“, co je zajímá. S návrhy a nápady by ale měli přicházet právě sami žáci. Jen oni vědí, co by chtěli v časopise najít. Takže, přestože mám strach, doufám, že bude pokračovat časopis dál. Že se najdou další šílení nadšenci, kteří nevzdají boj s větrnými mlýny a budou se snažit zprostředkovat dění ve škole i zajímavé nápady prostřednictvím těchto skromných stránek. Martina Erbová „ZA ZDÍ“ školní časopis Základní školy v Hostivici
č.5 - 2014/15 2.ročník
vychází 26.6.12.2015
Vedoucí redakce : Martina Erbová Redaktorky : Veronika Křížová Iveta Šenerová
Obrázky použité k ilustraci stránek časopisu : https://www.google.cz/search fotografie náleží z velké části archivu redakce nebo jsou autorizovány
Tady může být i tvé jméno, zkus se s námi pustit do psaní příštího čísla časopisu.
Hurá, čekají nás prázdniny. Najdou se odvážlivci, kteří na začátku září přinesou svá „selfíčka“ z prázdnin? → přinášejte do redakce časopisu své fotografie, které budou vystaveny na nástěnce v hale před tělocvičnami → „selfie“ nejlépe posílejte na adresu
[email protected] → ke svým příspěvkům nezapomeňte napsat
jméno, třídu a věk
soutěžíme ve dvou kategoriích :
I. kategorie 4. -6.třídy II.kategorie 7. – 9.třídy snímky můžete přinést osobně, vložit do schránky knihovny nebo poslat na adresu
[email protected] formou ankety budou vybrány vítězné snímky, které budou odměněny
soutěžní snímky posílejte a přinášejte do 30.ledna 2015
Přineste na začátku školního roku zajímavý recept z prázdnin. Určitě budete cestovat. Nebo máte oblíbené jídlo u babičky či tety? Nejzajímavější recepty vybereme a zkusíme domluvit s vedením školy, aby nám umožnilo, za Vaší asistence a ve školní kuchyňce, postupně Vaše dobroty uvařit a degustovat.
Pokud to nepůjde ve škole, budeme improvizovat jinde.
… ze školních družin Pat a Mat Školní družiny 6 a 7 využily možnosti navštívit ateliér, kde se natáčí nové díly seriálu Pat a Mat. Postupně jsme se po skupinkách prostřídali ve stísněných prostorách ateliéru a mohli si zblízka prohlédnout kulisy, samotné hrdiny slavného seriálu i rekvizity, které Pat a Mat používají. Děti se mohly na cokoliv zeptat a dokonce si postavičky i potěžkat. Pan Beneš jim velice laskavě vysvětlil, jak s panáčky při natáčení pracují, jak dlouho a jakým způsobem seriál vzniká. Trpělivě dětem odpovídal na otázky, například, že natočení seriálu trvá zhruba tři měsíce, že Pat a Mat jsou ji 39 let staří apod. Nakonec děti zhlédly zcela nový díl Pomerančová šťáva. Reakce dětí: Hanka: Dozvěděla jsem se, že vodu v rybníčku udělali z asi 50 gelů na vlasy, protože to dobře drží. Karolínka: Překvapilo mne, jak jsou Pat a Mat mrňavý. Jirka V.: Dozvěděl jsem se, že Pat a Mat jsou postavičky asi 20 cm vysoké a 39 let staré a jsou těžké. Lucka: Mně se líbilo, jak tam měli reklamu, kterou natáčeli. Dozvěděla jsem se, že Pat a Mat mají kovové nohy. Honza P.: Dozvěděl jsem se, že Pat a Mat mají v sobě železnou kostru. Anička Křížová: Mně se líbilo to autíčko z plastu. Dozvěděla jsem se, že každé hýbnutí rukou se musí vyfotit a že natáčení jednoho dílu trvá 3 měsíce. Zuzka: Dozvěděla jsem se, že ručičky, co mají panáčci, se vyrábí z takové měkké hmoty. Kája: Pro mě bylo překvapení, že v Hostivici natáčí Pata a Mata. Martin: Dozvěděl jsem se, že nějaké kousky filmu jsou počítačové úpravy. Vaneska: Dozvěděla jsem se, že sekerka Pata a Mata je malinká a lehká. Eliška: Překvapilo mě, že vše, co mají Pat a Mat, není koupené, ale pánové to všechno sami vyrábí. Líbilo se mi, že jsme viděli nový díl Pomerančová šťáva. Beátka: Myslela jsem, že Pat a Mat se natáčí v úplně jiné zemi.
Pat a Mat Atelier je v Hostivici, postavičky Pata a Mata mají železné kostry. Viděli jsme, jak se tam natáčí. Jeden díl se natáčí 3 měsíce a natáčejí ho 4 páni. Vyšlo už 90 dílů a natáčí se již 39 let. Na jednu vteřinu je potřeba 25 pohybů a snímků. Všechny rekvizity si sami vyrábějí a jsou hrozně lehké. Moc se nám to líbilo. Linda Š., Viki B., Honza H., Kuba Č., ŠD 7.
Podívejte se s námi, jak ožila školní keramická dílna. Ve škole máme dobře zařízenou keramickou dílnu, která doposud fungovala spíš pro tvoření v kroužcích. Nechybí keramická pec, kruh, úložné prostory na „zrání“ hotových výrobků. Především „máme“ paní vychovatelku Hákovou, která dokáže svými nápady a zručností děti nadchnout a vést je po celou dobu tvorby. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se začne dílna využívat ve větší míře. Některé paní učitelky v předvánočním čase navštívily se svými žáky keramickou dílnu v Chýni a nadšení dětí nebralo konce. Žáci měli vlastnoručně vyrobené dárky pro své nejbližší, nejdůležitější ale je, že práce s hlínou je pro děti nejen inspirující, ale také relaxační. Proto i tak velmi vytížená paní Háková přikývla na pravidelnější, celoroční využití dílny. Na obrázcích si prohlédněte, jak dílna rozkvetla a jak děti do tohoto prostoru vnesly nový život. Řekli byste, že tato keramická zvířátka dělali prvňáčci? Tleskáme …
Další z nadšených tříd byla 4.D Paní učitelka Trojáková svým žákům navrhla téma „KOČKA“. V dílně děti vyrobily překrásné kočky a kocoury. Tím ale jejich práce zdaleka neskončila. V hodinách českého jazyka měly za úkol, napsat úvahu s titulkem „Kdybych byl kočka“. Výsledek je velkolepý.
Kdybych byl … kočka, … Kdybych byl zlatý kocour, konkuroval bych zlaté rybce. Každý by si myslel, že plním tři přání. Mohli by mě vystavovat v muzeu. Byl bych jako šperk, každý by mě chtěl. Mohl bych bydlet v luxusním hotelu a platil bych chlupy. (Bárny, 4. D) Kdybych byla obláčková kočka, tak bych spala v červánkách vyhřátých od sluníčka. Viděla bych na zem. Byla bych hezky měkoučká. Cestovala bych s větrem a s ostatními obláčky. Pila bych mléko z mléčné dráhy. Vozila bych se ve Velkém voze. (Lenka, 4. D) Kdybych byla diamantová kočka, chodila bych na výstavy. Byla bych slavná a krásná. Také bych byla hrozně bohatá a naprosto luxusní. Všichni by mě chtěli mít doma. Byla bych královnou a seděla bych na trůně. (Terezka, 4. D) Kdybych byla malinká vánoční kočka, dávali by mě lidé jako ozdobu na vánoční stromeček. Znala bych jména Santových pomocníků a dodržovala bych všechny vánoční zvyky. Spala bych v rozbité ozdobě na stromeček vystlané polštářky. Na jaře bych už začala přemýšlet o dalších Vánocích. (Sandra, 4. D) Kdybych byla pizza kočka, tak bych si musela dávat pozor, aby mě někdo nesnědl. Spala bych v krabici od pizzy. Majitel by mě měl moc rád a v pizzerii bych byla oblíbená. Moje oblíbená barva by byla červená. (Bára, 4. D) Kdybych byla sluneční kočka, spala bych na slunci a měla bych zlatou a horkou srst. Byla bych se sluncem kamarádka a mohli bychom si hrát na schovávanou nebo na slepou bábu. Pomáhala bych slunci, kdyby něco potřebovalo. Měla bych dlouhý ocas. Kdybych někoho tím ocasem švihla, tak by zkameněl. Toho, kdo by mě neměl rád, bych svýma očima spálila. (Áďa, 4. D)
Třída 4.A s paní učitelkou Urešovou zabrousila do historie a vznikl další hezký projekt :
Po stopách „Otce vlasti“ Karla IV. V rámci projektu „Karel IV.“ se naše třída 4.A rozjela do Prahy, aby zhlédla významné stavby, které po sobě zanechal Karel IV. Nejdříve jsme navštívili Pražský hrad, kde jsme si prohlédli Chrám sv. Víta. Od hradu jsme viděli i Hladovou zeď, součást tehdejšího opevnění hlavního města Prahy. Cestou na Staroměstské náměstí jsme se zastavili na proslulém Karlově mostě. Prošli jsme Karlovou ulicí, obdivovali starobylé domy a už jsme stáli před Staroměstským orlojem. Nedaleko se nachází další významná stavba našeho panovníka – budova Karolina, kde dodnes sídlí Univerzita Karlova. Cestou zpět jsme metrem projížděli stanicí Karlovo náměstí, které je centrem Nového Města pražského, založeného Karlem IV. Tyto poznatky ( a také informace z vánočního výletu na hrad Karlštejn ) jsme zpracovali do svých skupinových projektů. Tak jsme se dozvěděli o našem slavném panovníkovi mnoho zajímavého a to velice poutavým způsobem. třída 4.A, ZŠ Hostivice
Rozhovor se zajímavou osobností z řad žáků školy
Vasilina Starikova Jak se jmenuješ a do které třídy chodíš?
Jmenuji se Vasilina Starikova a chodím do 4.A. Máš cize znějící jméno, odkud pochází tvá rodina?
Moje rodina pochází
z Kazachstánu, který leží v Asii. Paní učitelka nám prozradila, že se aktivně věnuješ hraní šachu. V kolika letech jsi začala?
Hrát jsem začala pro zábavu mezi pátým a šestým rokem. Závodně hraji dva roky. Proč sis vybrala právě šachy? Kdo tě k nim přivedl a co se ti na nich líbí? K šachům mě přivedl ještě v Kazachstánu můj bratranec Rustam. Jak probíhají turnaje v šachu? Zkusíš nám je stručně popsat, aby si čtenáři dokázali turnaj představit.
Každý klub na turnaji má své šachy. Hraje se v kategoriích podle věku a výkonnosti. Hráč má určený čas, který musí využít k poražení soupeře. Jakých jsi už dosáhla úspěchů?
1.místo v kategorii mladších dívek Středočeského kraje 3.místo – U10 PORG (pozn. stupeň výkonnosti v šachu) 1.místo družstev Zbraslavské trojice
Šachy jsou velmi náročné především na paměť, schopnost kombinovat a předvídat tahy soupeře. Většinou se jim prý věnují chlapci. Je to pravda?
Většinou jsou to chlapci a muži, třeba v našem klubu (Šachový klub Praha-Smíchov) jsou 3 chlapci a 1 dívka – já. Myslíš si, že ti hraní šachů pomáhá třeba i ve škole? Že se například dokážeš lépe soustředit?
Určitě ano, lépe se soustředím a hlavně mi hraní šachů pomáhá při řešení logických úloh. Zkus nám říci důvod, proč by měly i ostatní děti šachy hrát. Doporučila bys je svým spolužákům?
Ano doporučila, ale ne každý má pro hraní šachů předpoklady. Někteří mají schopnosti pro jiné sporty, další pro výtvarnou výchovu, hudbu. Každý z nás je jiný a něčím výjimečný. Máš nějaký sen, čeho bys chtěla dosáhnout? V šachu, nebo v nějakém jiném oboru. Chtěla bych dosáhnout stupně výkonnosti v šachu ELO 2000, ale ráda bych hrála i pro radost. Jednou bych chtěla mít vlastní hotel u moře a tam … hrát šachy. Děkujeme za rozhovor, přejeme hodně úspěchů nad šachovnicí a splnění všech tvých snů.
RECYKLOHRANÍ - Věnuj mobil Ve škole se děti učí také ochraně životního prostředí a charitativnímu smýšlení. Jednou z cest je projekt Recyklohraní, v rámci kterého žáci sbírají použité baterie a elektrozařízení k ekologické likvidaci. Věnuj mobil je akce, kdy děti přinesou do školy starší, doma již nevyužívané mobilní telefony. Tyto „mobily“ odváží specializovaná firma zvlášť. Jsou určeny k vyčištění a opravám. Nefunkční telefony jsou opět ekologicky likvidovány, repasované přístroje dostanou nový kabátek ( kryty, displeje … ) a putují k dalším, potřebným uživatelům. Těmi bývají děti z dětských domovů nebo starouškové z domovů pro seniory. Prostě lidé, kteří by si jinak vlasní mobil třeba vůbec nemohli pořídit. Pro staré lidi může být přivolání pomoci mobilním telefonem mnohdy záchranou holého života. V minulých létech ale mobily letěly daleko, až do Afriky. Posloužily učitelům při práci se žáky, kteří bývají od místa výuky často vzdáleni mnoho kilometrů, a proto do školy každý den nemohou docházet. I takovým účelům mohou sloužit „naše“ nepotřebné telefony. Jednoduše řečeno, snažíme se dětem vysvětlit, že i námi nevyužitá věc může být pro někoho jiného životně důležitá a může mu výrazně pomoci. Proto je dobré takové akce podpořit a účastnit se jich. Již druhým rokem v naší školní soutěži „Věnuj mobil“ zvítězila třída 3.D paní učitelky Karasové, na místě druhém skončila třída 4.A paní učitelky Urešové a třetí místo obsadila třída 4.D paní učitelky Trojákové. Gratulujeme a děkujeme… Vítězné třídy dostaly zaslouženou sladkou doměnu.
Verča KŘÍŽOVÁ
Ivetka ŠENEROVÁ Co popřát? Ať se Vám holky daří. Ať se Vám splní všechna přání a najdete v životě tu správnou cestu. Ať je pro Vás další studium potěšením. Věřím, že se v životě neztratíte. Hodně štěstí …
Trocha historických souvislostí aneb v dějepise jako když najdete: Dne 6.prosince 1774 byla císařovnou a královnou českou Marií Terezií vyhlášena reforma školství. Všeobecný školní řád vyzýval rodiče, aby své děti ve věku 6 – 12 let posílali do školy na povinnou šestiletou docházku a to bez rozdílu pohlaví. Do té doby byli vyučujícími většinou vysloužilí vojáci, kteří nebyli pro výchovu dětí mnohdy nejvhodnější (mívali často celkem pádnou ruku), uměli však číst a psát. S reformou přišly první tak zvané „praeparandy“ , pokyny pro přípravu učitelů. Kvalita vyučujících se tím výrazně zlepšila. Děti psávaly na tabulky, sešity byly pro většinu z nich nedosažitelným přepychem.
Marie Terezie celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christina narodila se13. května 1717 ve Vídni a zemřela 29. listopadu 1780 tamtéž z rodu Habsburků, byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1740–1780) a královnou českou (1743–1780) byla vůbec jedinou vládnoucí ženou na českém trůně bývá označována také jako „císařovna Marie Terezie“, ale jako žena se nikdy nemohla stát vládnoucí, korunovanou císařovnou Svaté říše římské císařem byl 13. září 1745 zvolen její manžel František I. Štěpán Lotrinský, čímž se stala císařovnou – manželkou Marie Terezie porodila 16 dětí nezůstala jen dcerou císaře a císařovnou, ale sama se stala matkou dvou císařů, Josefa II. a Leopolda II
