Co je vlastně nového? Možná se k vám doneslo, že La Puertu nyní vydává třída 2.P. Možná se divíte, proč nám to tak dlouho trvalo. Snažili jsme se změnit časopis od základů. Prvním krokem byl nový tematický vzhled celého časopisu. Dále chceme informovat o školních akcích, ale zároveň doplnit to, co se na školních stránkách nedočtete. Naším hlavním záměrem jsou autorské články našich studentů, kteří připojují své vlastní dojmy a pocity. Celou La Puertu doplníme fotkami a komentáři. Já osobně doufám, že kouzlo tohoto školního almanachu zůstane zachováno i nadále po dobu naší „vlády“. Za třídu 2.P Veronika Škodová
Jak to všechno začalo? Po dvou měsíční pauze plné klidu a pohody už nám to zase začalo. Učení německých slovíček, počítání příkladů z matematiky, čtení povinné četby a další školní povinnosti. A co je ve škole nového? No přece prváci. Ani jsme si je nestihli prohlédnout, protože hned ve čtvrtek 2. září vyrazili se svým třídním učitelem Karlem Minaříkem a jeho kolegou Martinem Peckou na adaptační kurz na Poslův Mlýn. Cílem tohoto dvoudenního výletu bylo navodit přátelskou atmosféru v nově vznikajícím kolektivu. A co nám na to řekli prváci? Terka Kubásková 1.P : „Adaptační kurz se mi líbil víc, než jsem očekávala. Nejen, že jsme se skamarádili, ale ještě k tomu, jsme se myslím dobře bavili. Mezi novými spolužáky jsem se cítila velmi dobře. Nejvíc se mi asi líbilo to, jak jsme šli na Bezděz, na který naše skupinka ani nedošla, jelikož jsme se ztratili. Čokoládu jsme ale dostali tak i tak.“
Mediální výchova Mediální výchova vedená panem učitelem Minaříkem, je povinná pro první a druhý ročník. Je spíše o teorii, ale podložená spousty zábavných zkoušek v praxi. Takhle už jsme třeba zkoušeli prodávat reklamy v hlavním vysílacím čase v TV Nova, ČT1 a na Primě, a nebo vymýšlet a domýšlet slogany. V pololetí jsme si rozdělili práci tak, že první ročník vede školní televizi a druhý ročník píše školní časopis La Puerta. Jak je vidět, tak toto rozhodnutí bylo správné, protože všechno klape jak má. Společně jsme také navštívili v Praze ateliéry Ulice, abychom vše viděli v praxi a za to patří opět velký dík projektu Malé Granty a panu učiteli. Děkujeme. Michaela Švecová 2.P
DIVADLA Je již tradicí, že naši studenti během školního roku dostanou mnoho příležitostí vydat se za kulturou. V prvním pololetí jsme měli možnost zhlédnout tři divadelní představení. Hned v září jsme se vydali do Stavovského divadla v Praze na komedii Don Juan. Perfektní herecké obsazení v čele s Miroslavem Donutilem si zasloužilo skutečně velkou dávku potlesku. V říjnu jsme zůstali v České Lípě a cesta do Jiráskova divadla rozhodně stála za to. Při představení Don Quijote de la Anča smích opravdu nechyběl. Na závěr byli studenti třetího a čtvrtého ročníku v Mladé Boleslavi na satirické komedii Sebevrah. A teď pár slov od samotných diváků z naší školy. Ptali jsme se některých studentů na názor, které představení bylo podle nich nejlepší. Od prváka Adama Hölzla jsme dostali komentář k Donu Juanovi ,,Představení v České Lípě mělo co do sebe, ale víc se mi líbilo představení Dona Juana v Praze. Bude to asi tím, že hlavní roly hrál můj oblíbený herec Miroslav Donutil.‘‘ Druhačka Veronika Křížová prozradila svůj názor na představení ve Stavovském divadle. ,,Nejvíce se mi líbil Don Juan s Donutilem. Jeho výkon byl úžasný, nikdo se s ním nemůže měřit. Navíc se mi líbilo zpracování tohoto představení‘‘ Lukáš Jiroušek ze 3. P nám řekl něco k boleslavskému Sebevrahovi. ,,Všichni jsme byli zvědaví, s čím přijdou boleslavští herci tentokrát. Po pár scénách jsme byli nadšeni, nebylo to žádné nudné představení, během kterého chcete odejít. Představení bylo bezvadně zpracované a herecké výkony neměly chybu. Obzvlášť povedený byl výstup Matouše Rumla, když se vžil do role německého vůdce druhé světové války.‘‘ Ze 4. P jsme se ptali Kateřiny Ježové. ,, Nejlepší pro mě bylo asi představení v Jiráskově divadle. Mělo vtip, i když dětinského rázu, ale právě takový mám ráda. Skvělé bylo i propojení s diváky, ale někdy to bylo až přehnané. Herci předvedli skvělý, trapný humor. Sice to mělo být poučné, ale bylo to spíš vtipné. Nic jsem si z toho neodnesla.‘‘
Katka Pecharová 2.P
Hola hola, maturita volá!
Studenti čtou a píší noviny Jako každý rok se naše škola zapojila do projektu MF-Dnes studenti čtou a píší noviny. Snaha a píle našich studentů tentokrát opravdu přinesla své ovoce. V podzimním kole bylo vydáno celkem pět našich článků. Stanislav Kaňka (4.P) – Učíme opravdu sex, nebo jen styk? Andrea Žížalová (4.P) – Zapomeňte na nudná DVD, chceme to názorně Tomáš Mozola (4.P) – Po víně jsme zdravější, po pivě krásnější. Tak proč nepít? Tereza Krátká (3.P) – Jak se z milého člověka stane agresivní jedinec Adam Holzl (1.P) – Alkohol, přítel i nepřítel člověka Autorům vydaných článků gratulujeme a vy ostatní neztrácejte naději. V jarním kole můžete být úspěšní zase vy. =)
Je březen a to znamená, že za necelé dva měsíce čeká náš čtvrtý ročník velký Den D – zkouška dospělosti. Studenti se na něj pilně připravují, začali už v listopadu, kdy se, stejně jako spousta dalších maturantů, zúčastnili generální zkoušky státní maturity. Většina třídy absolvovala úspěšně. S ničím jiným se vlastně ani nepočítalo. Nyní jsou přípravy v plném proudu, abychom, až si v květnu stoupneme před komisi „naostro“, mohli podat 150% výkon. A jak tedy nyní vypadá takový obyčejný den jednoho maturanta? To takhle ráno vstanete, oči napuchlý od toho, jak jste se do noci učili a jdete do školy. První hodinu mžouráte na cvičný didaktický test, potom si zkusíte poslech, o čtení s porozuměním už ani nemluvím, je samozřejmostí. O přestávce sfouknete nějakou tu interpretaci, co vám ještě chybí, do toho zběsile hledáte poslední sylabus z ekonomie. Zapomněla jsem snad na něco? Samozřejmě účetnictví. Výdejka, příjemka, skladové karty, faktura vydaná, došlá, mzdy… Že vám něco z toho není úplně jasné? Tak to máte problém. Několik odvážlivců se rozhodlo skolit logický svět matematiky. Hrdinně postupují vpřed, ale vždycky se najde pár pouček či vzorečků, které je překvapí ze zálohy. Mimochodem, zálohy patří také do účetnictví. Takže nezbývá než maturantům přát štěstí a držet palce. Petra Pecharová
Tradiční návštěva Drážďan
Jak nás navštívila ZŠ Lada Svou návštěvou nás poctila ZŠ Lada a třída mediální výchovy složená ze studentů prvního a druhého ročníku toho pěkně využila. Studenti natočili cvičný videoklip pro TV SPoSŠ s neobvyklým názvem „ZÁKLADKO nekecej!“ Položili jsme dětem pár otázek, převážně chytáků. Musím uznat, že někteří byli vážně dobří, ale některým se to moc nepovedlo. Každopádně děkujeme, že jste naši středeční hodinu oživili a že jste tak pěkně spolupracovali. Videoklip je ke shlédnutí na www.sposs.cz > Ze života školy > TV SPoSŠ
Čtvrťáci navštívili Českou Spořitelnu V rámci výuky bankovnictví se konala exkurze pro třetí a čtvrtý ročník do České Spořitelny. Studenti si poslechli zajímavou přednášku, která byla zejména o historii bank, bankovnímu sektoru a organizační struktuře banky. Dotazy studentů směřovali přímo na pana Ing. Vorlíčka. Na závěr si studenti prohlédli bezpečnostní schránky a trezor.
Jako každý rok v první prosincový den naše škola uspořádala zájezd pro studenty do saské metropole – do Drážďan na vánoční trhy. Úžasná vánoční atmosféra, klid, krásné tržiště, vánoční ozdoby, tradiční jídlo a pití. Výlet byl spojen také s prohlídkou jedné z drážďanských dominant – kostela „Frauenkirche“. Poté jsme měli dost volného času na návštěvu obchodních center, stánků s rychlým občerstvením a na nákupy vánočních dárků pro sebe i svou rodinu. Samozřejmě stála za to i prohlídka krásného tržiště „Striezelmarkt“. I přes studený mráz a sníh si to všichni skvěle užili. Opravdu to stálo za to! Valérie Kyrčun 2.P
S druhákem v archívu
Naši studenti budou bojovat o úspěch v projektu "Ideální banka 21.století" Studenti SPoSŠ se tradičně zapojují do nejrozmanitějších projektů. Touto cestou nejen doplňují své vzdělání, ale zároveň mají možnost uplatnit své znalosti v praktických činnostech. Podobně je tomu i v případě projektu "Ideální banka 21.století", jehož pořadatelem je server bankovnipoplatky.com ve spolupráci s celou řadu významných partnerů - Poštovní spořitelny, Vysoké školy finanční a správní Praha, TUL Liberec a dalších. Letošního, již čtvrtého, ročníku se zúčastní rovněž studenti 4.P se svou reklamou Bank of Dream. Je nezbytné podotknout, že soutěžní reklamní spot vznikl pod vedením autorského dua Stanislav Kaňka a Erik Paliza, ocenění však zasluhují všichni, kteří se svou aktivitou na výsledném spotu podíleli. A to nejlepší na závěr – Videoklip je k shlédnutí na serveru youtube.com/standakanka Mgr. Karel Minařík
V pátek 10.12. jsme měli jedinečnou možnost navštívit archiv, kde jsme mohli viděli badatelnu, příjem, velká ukládací depa včetně klimatizovaného, kanceláře, manipulář a kompletní technické zázemí, 2 knihovny - knihovnu svázaných periodik a vlastivědné literatury s 23 000 svazky. Zjistili jsme jaká je pracovní náplň archivářů a viděli jsme i zajímavosti které se týkají naší obce. Dokonce jsme viděli i podpis Hitlera v obří kronice. Třídě se exkurze moc líbila. Děkujeme panu Rádlovi, díky kterému jsme měli tuto možnost.
Evropa v srdci Evropy! Na začátku školního roku jsme dostali nelehký úkol a to zapojit se do projektu Evropa v srdci Evropy. Tohoto úkolu se chopila 1., 3. a 4. P. Každá třída dostala jeden stát a k tomu předlohu jeho mapy, kterou jsme museli dokreslit dle našeho gusta, dále jsme vytvořili logo – srdce, museli jsme se poprat s vědomostní tištěnou prácí a na závěr jsme vymysleli krátkou pódiovou prezentaci, kterou jsme předvedli 12. 1. v kulturním domě v Liberci. Sjela se sem spousta zástupců různých států. Naše dosavadní výtvory byly v kulturním domě vystaveny a později porotou ohodnoceny. Avšak na řadu přišla pódiová prezentace, všichni byli nervózní, ale po našem výkonu nervozita ze všech spadla a už jsme jen byli zvědaví na vyhlášení. To se skládalo z několika kategorií. První bylo ohodnocení srdcí, další tvorba map, vědomostní práce a třetí pódiová prezentace. Na závěr bylo vyhlášení celé soutěže, všech těchto kategorií dohromady. První vlna radosti se přiřítila, když vyhlásili naši školu, přesněji 3. P. se státem Lotyšsko a to v kategorii vědomostní tištěná práce. Další radost jsme měli při ocenění pódiové prezentace 1. P.. Tento projekt nás stmelil dohromady a ukázal, že nezáleží na tom, jak je škola velká, ale na týmové práci. Ať si říká, kdo chce, co chce, my jsme na sebe pyšní a věříme, že ještě všem vytřeme zrak! Kristýna Palizová 1.P
Mediální centrum - srdce našich projektů! Výuka mediální výchovy začala na škole před třemi lety, ale teprve v letošním školním roce jsme získali nezbytné vybavení a potřebné prostorové zázemí. V současnosti nabízíme našim studentům dostatečný prostor nejen k tomu, abychom mohli kvalifikovaně vyučovat tento předmět, ale zároveň k tomu, abychom se plnohodnotně mohli zapojit do celé řady školních a mimoškolních projektů. V první fázi bylo tedy potřebné obstarat kvalitní technické zázemí pro střižnu, která je samotným srdcem tvorby veškerých filmových i zvukových materiálů. Dnes máme k dispozici nejen vysoce kvalitní počítač vybavený moderním softwarem, ale rovněž 3 videokamery, bezdrátové mikrofony, stativy, zkrátka veškerou potřebnou techniku, která umožní naši kvalitní práci. Tato skutečnost s sebou přináší i nové možnosti výuky rétoriky, cizích jazyků či celé řady odborných předmětů. Naše mediální centrum rovněž navštěvují žáci partnerské ZŠ Klíč, se kterou chceme v budoucnu spolupracovat na řadě mediálních projektů. Tím, že jsme získali technické zázemí v podobě střižny, jsme však učinili pouze jeden z kroků, které povedou k vybudování kvalitního zázemí potřebného pro moderní výuku ve škole. Během následující měsíců se chystáme upravit zázemí jedné z učeben do podoby studia, které je tolik nezbytné pro realizaci vysílání TV SPoSŠ a podobných aktivit. Držte nám palce! Mgr. Karel Minařík
Maturitní ples Čtvrtá Pé se konečně dočkala. Dne 8.1.2011 proběhl v KD Crystal jejich maturiťák. Všechno proběhlo v naprostém klidu a „rodinné“ pohodě. Studenti všechno velmi pěkně připravili. Měli poutavé a hezké předtančení i noční překvapení. V této době mají již maturitu za sebou a tak jim držíme palce, ať jim to dobře dopadne.
Kníže pekel naděluje Čert a Mikuláš přinesli studentům SPoSŠ netradiční nadílku od T-Mobile. Kobercovým náletem fiktivních peněz byl na škole symbolicky odstartován projekt „Malé granty 5“. Výjimečnost projektu spočívá v tom, že cílovou skupinu, kterým partneři projektu věnují finanční prostředky na splnění studentských snů, tvoří pouze deset nejlepších škol z celé České republiky, a SPoSŠ je jednou z nich! Smyslem společného projektu s názvem „Ukážeme studentům, jak si splnit své sny“, občanského sdružení Aisis a společnosti TMobile, je poskytnout studentům finanční prostředky, díky kterým si mohou splnit i ty nejodvážnější sny. Naši studenti tak dostali na realizaci vlastních nápadů díky společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. částku 66 000,- Kč. Teď už nezbývá nic jiného, než vrhnout se do vymýšlení zdařilých nápadů, protože jejich splnění je díky „Malým grantům 5“ zaručeno! Ing. Štěpánka Dlouhá
Máš sen? Splň si ho! Všichni máme sny, malé i velké. Díky společnosti T-Mobile teď naše škola může svým studentům plnit tajná přání. Ale aby to nikdo neměl zadarmo, musel si student sepsat grant a odprezentovat ho před komisí, kterou tvořily paní Matoušková, paní Dlouhá, která je koordinátorkou celého projektu a mediální konzultantka Petra Košíčková z radia Hey. Společnost T-Mobile věnovala naší škole šek na 66 tisíc, který byl určen právě na plnění snů. Představeny byly různé projekty, aktivně se zapojili zástupci všech ročníků. Prváci vzali útokem TV Novu, druháci nafotili kalendář s dětmi z dětského domova a chystají návštěvu dětského psychiatrického oddělení v liberecké nemocnici, třeťáci se rozhodli vyhlásit paintballovou „válku“ učitelům, zorganizovat kurzy sebeobrany pro holky a uspořádat turnaj ve stolním fotbálku a čtvrťáci chtějí vytvořit novou tradici v České Lípě v podobě lidského řetězu na náměstí a vyrazit za kulturou do Národního divadla. Projektů se sešlo mnoho a všechny byly velmi zdařilé. Teď už zbývá jen popřát štěstí při jejich realizaci! Veronika Křížová, 2.P
Pořadí projektů je následovné:
Letem televizním světem Dne 3.3. jsme jeli díky projektu 1.P „Letem televizním světem“ do Prahy. Exkurze byla financována penězi z projektu Malé granty od Tmobile. Zásluhou pana učitele Minaříka jsme si nejen nakoupili v Letňanech, ale i prohlédli zákulisí seriálu Ulice. Všichni jsme se těšili, jakou známou hvězdu tam potkáme. Naneštěstí byly zrovna ateliéry poloprázdné a točila jen Pavla Tomcová a Tomáš Matonoha, alias Simča a Pepan. Ten na nás moc dojem neudělal, protože jen prošel a ani se na nás nepodíval, ale Simča to napravila a svým "Jéééé, ahooj" nás hrozně potěšila. Při prohlídkách jsme viděli, jak jsou pokoje v Ulici ve skutečnosti malé a že starosta Lumírek má opravdu nejmenší byt ve své seriálové koupelně má dokonce jen umyvadlo bez přívodu vody a pračku. Nakonec jsme se ještě dozvěděli, proč už v časopisech není shrnutí dílu na další den a také, že se v této době v seriálu můžeme těšit na spousty zajímavých zvratů. Musíme říct, že všichni v ateliérech byli moc milí, zodpověděli nám všechny otázky i něco navíc. Poté jsme odjeli do Letňan, kde jsme zakončili den příjemnými nákupy. Doufáme, že takový výlet nebyl poslední. Michaela Švecová 2.P
1. Držme se, 2. Rodiče nenahradíme – srdcem, ale pohladíme, 3. Násilníkům vytřeme zrak, 4. Na den z nemoci ven, 5. Kdo si hraje nezlobí, 6. Letem světem televizním světem, 7. Den s Elle, 8. Kultura má zelenou, 9. Střel si do svého učitele
"Držme se" - První českolipský rekord v lidském řetězu na náměstí Velmi vydařená akce studentů čtvrtého ročníků se uskutečnila 14.4.2011 v 16 hodin na náměstí T.G. Masaryka v České Lípě. Díky projektu Malé granty 5 za podpory T-mobile a Aisis vytvořili čtvrťáci nejen novou českolipskou tradici, ale i tradici SPoSŠ. Hlavními cíli projektu byla zejména, podpora regionální identity obyvatel, sdružení maximálního počtu lidí s cílem zapojit se do lidského řetězce, vytvořit tradici a v neposlední řadě zjistit vliv sociálních sítí, konkrétně Facebooku. Celá akce měla trvat symbolických 44 minut. I za ne příliš příznivého počasí dorazilo 260 účastníků. Tento projekt se stal i tématem článků různých novin ať už internetových, a nebo tištěných. Součástí akce byl také křest kalendáře 2.P o kterém se dozvíte níže. O celé akci vznikla i reportáž, kterou najdete na stránkách www.sposs.cz. Podle mě byla celá akce velmi zdařená a hlavně studenti SPoSŠ si jí náramně užívali. Byl to prostě další skvělý tah této nezapomenutelné třídy. Děkujeme.
Rodinu nenahradíme, srdcem ale pohladíme Celá škola je plná debat o studentských projektech sponzorovaných T-Mobilem v rámci projektu Malé granty 5. Studenti z 2. P již začali pracovat na svém projektu „Rodinu nenahradíme, srdcem ale pohladíme“ a zbývá už jen málo k dotažení do konce. Projekt byl vyhlášen jako druhý nejlepší. Cílem studentů bylo nafotit kalendář na rok 2012 s dětmi z Dětského domova v České Lípě a zpříjemnit tak den nejen sobě, ale hlavně těm dětem. Nejpracnější asi bylo najít termín, kdy se budou moct sejít studenti, děti i fotograf. Nakonec se to povedlo a tak v pondělí 14. března 2011 vyrazila 2. P směrem k Dětskému domovu. Děti byly skutečně milé a pan ředitel velmi ochotný. Každý ze studentů se vyfotil s jedním dítětem. Hlavním motivem byly čepice odpovídající k měsíci, u kterého určitá fotografie bude. Nakonec se vyfotilo i několik společných (většinou crazy)fotek. Po hodině a půl focení studenti odcházeli s úsměvem na tváři a pocitem dobře odvedené práce. Velice děkujeme panu fotografovi Danielu Vyčítalovi a hlavně paní učitelce Ing. Štěpánce Dlouhé za pomoc se zrealizováním projektu. Teď už jen zbývá počkat si na fotografie a následně vyhotovení finálního kalendáře. Katka Pecharová 2.P
„Na den z nemoci ven“ Studenti 2.P. v rámci projektu Malé granty 5 realizovali projekt „ Na den z nemoci ven“. Cílem projektu bylo nakoupení deskových her pro malé pacienty dětské psychiatrie v Liberci a strávit s dětmi jedno odpoledne a tak jim zpříjemnit nemocniční pobyt. Výjezd se velmi vydařil studenti a jejich svěřenci byli velmi spokojení. Ing. Štěpánka dlouhá
Projekt "Násilníkům vytřeme zrak"
„Kdo si hraje nezlobí“ T-mobile malé granty splnilo nebo ještě splní mnoho našich projektů. Jedním z nich je i nákup stolního fotbalu do naší školy, který přinese mnoho zábavy, zpestření volných chvílí mezi vyučováním, nemluvě o zlepšení spolupráce mezi studenty. Tento projekt vymysleli a sepsali studenti třetího ročníku. Ti také vymysleli celoškolní turnaj, který se má uskutečnit 20.dubna. Turnaje se můžou zúčastnit všichni studenti školy a týmy budou volně nalosovány. Zpestřením je určitě účast týmu našich učitelů s názvem AC Kabinet. Všichni je bezesporu budeme chtít porazit a těšíme se na to. Marek Grič 2.P
Nyní je již dohráno a rozhodnuto. První místo si vybojoval David Kohout a Jan Matlas a v těsném závěsu se umístila Natálka Valdhansová s Lukášem Novotným. Oba týmy dostaly dort!
Dnem 1.3.2011 studentky naší školy zahájily kurs sebeobrany pod vedením trenéra Pavla Znamenáčka z SPORT-RELAX Česká Lípa. Celý projekt dostal název „Násilníkům vytřeme zrak“ a byl financován z projektu Malé granty 5. Studentky se zde naučí zvládnout základní rizikové situace při setkání s případným agresorem. Ing. Štěpánka Dlouhá
Den s ELLE Prostřednictvím malých grantů, které jsme získali od společnosti T-mobile, jsme si každý mohl splnit svůj sen. Mým snem bylo setkat se osobně s šéfredaktorkou celosvětově uznávaného magazínu ELLE. Proto jsem se odhodlala kontaktovat redakci a sehnat skupinu lidí, kteří exkurzi absolvují se mnou. Studenti byly vstřícní a neváhali jet. Po nesčetně hovorů ne jen z mé strany, ale i díky p. uč. Dlouhé nás v redakci hodlali přivítat. Byly jsme tedy 1. škola, která nahlédla do práce snů. Přes značné komplikace jsme 20.5. v ranních hodinách vyjeli do Prahy. Cesta bez klimatizace a s okýnkem o velikosti tabulkové čokolády Orion byla náročná, ale stála za to. V redakci nás přivítala usměvavá redaktorka časopisu Andrea Běhounková s jejím asistentem Honzou Semerádem. Ukázala nám základní přípravy módní bible (časopisu) a po té jsme se mohli vydat na focení džínové módy pro měsíc červenec. Všechny nás překvapilo, jak v ateliéru pracují velmi klidně. Oblečení pro modelku vybírali přední stylisté magazínu ELLE, shledali jsme značky Dior, Replay, Elli Saab a mnohé jiné. Kadeřník pocházel až z Nového Zélandu, česky nemluvil jen jedno slovo h?.:)Na focení za námi i přes velké vytížení dorazila Andrea a vše nám opět vysvětlila. Od výběru modelky, oblečení až po konečný výběr fotek. Focení proběhlo bez problému, proto jsme se s Honzíkem vydali zpět do redakce. Tam jsme se mohli zeptat na veškeré dotazy, které nás zajímali a podíleli jsme se na výběru červencové obálky. S dojemným loučením přišlo i překvápko, ze stojanu na oblečení jsme si mohli vybrat veškeré věci od značky H&M, tašku s kosmetikou a časopisy vycházející pod jednou střechou s ELLE. Tento den byl pro mě naprosto nepopsatelný. Děkuji všem, co se se mnou akce účastnili a pomáhali mi, také p. uč. Dlouhé a týmu ELLE. Mrzí mě, že plno lidí nahlíží na tento „mÓÓÓdní svět“ jako na povrchní záležitost. Za touto prací stojí plno usměvavých, pracovitých a milých lidí. Dominika Kovářová 3.P
Náš výlet do Coca-Coly Když jsme se po několikaměsíčním čekání dočkali a měli před sebou výlet do firmy Coca- Cola, byli jsme plni očekávání. Nejvíce nás zajímalo, zda dostaneme kolu zadara, protože jako správní podnikatelé máme šetřivé smýšlení. Den začal velmi vtipný řidič autobusu, jehož otázce - kam že to vlastně jedeme - jsme se jen pousmáli, aby se necítil trapně a jeli jsme do Prahy. Blbý bylo, že když jsme přijeli do Prahy, tak jsme zjistili, že si pan řidič srandu nedělá a opravdu neví, kam má jet. První otázky směřovaly na nás, zda nevíme, kde se Coca-Cola nachází, ale my jsme byli zaneprázdněni zpěvem, kterým jsme se snažili přicházet na jiné myšlenky, aby se nám ze zatáček mezi Dubou a Prahou neudělalo špatně. Po pár telefonátech to řidič nejspíš podle výrazu vzdal a hlavně jel, aby se už jako něco dělo. Bylo jedno kam, třeba tam trefíme. Štěstí nás potkalo kousek od cíle, kde náš šofér zastavil u sympatické dámy s blonďatými vlasy. Dodnes není jasné, zda to bylo skutečně kvůli zeptání na cestu, nicméně nám sdělila, že cestu zná a že jede stejným směrem, tak si přistoupila a svezla se s námi. Bylo to asi 700 metrů, tak si ušetřila kus cesty. Když vystoupila ve vedlejší fabrice, ukázala na objekt kousek před námi a my měli jasno. Bylo jedno, že jsme přijeli pozdě, hlavně že jsme dorazili zdraví, no ne? Výstup z autobusu byl celkem akční, každý vylézal se slovy, kam si může dojít na záchod, ale to nám zůstalo na pár minut ještě záhadou. Po vyřešení naší přítomnosti v areálu CocaColy na recepci jsme se konečně dozvěděli, kam si můžeme odskočit. Plni očekávání, jak se nám uleví, jsme se rozeběhli ke dveřím, na které ukazoval recepční, ale nadšení nevydrželo dlouho, záchod byl jen jeden, takže pro výpravu o zhruba 40ti lidech dlouhé čekání. Stejně po chvíli přišla naše průvodkyně, takže nebyl čas na vykonání potřeby, ale utěšující bylo, že tam kam jdeme, je další možnost, takže nikdo neodmítal jít. Největší radost ale nastala v okamžiku, když nás skutečně pohostili nápojem a to nejen Colou, ale například Fantou nebo Spritem. Se slovy, že si můžeme nabídnout, se strhl boj o první místa u chlaďáku a v tom případě boj o nejlepší výběr, protože limonád byl omezený počet a nikdo nechtěl skončit na minerálce, když je to zadarmo. Po uklidnění situace ještě pár supů kroužilo kolem, aby se podívalo, co zbylo a popřípadě si udělali zásoby, což nebylo dovoleno, ale ani zakázáno. Slečna, která nás usadila do zasedací místnosti se zeptala na pár otázek a pustila nám video, jak to bylo v minulosti s nápojem Coca-Cola. Některé záběry byly i z výrobní haly, takže každého od toho momentu zajímalo, zda se na to půjdeme podívat živě. Nenechali nás dlouho čekat a po krátké instruktáži, jak se správně obléknout do poskytnutých oděvů, které nám ukázkově předvedl Péťa Kolč, jsme se vydali přímo do výroby. Někteří využili zmatku a opět se nepozorovaně přiblížili k již znovu doplněnému chlaďáku. Pár upozornění, na co si dát pozor a čeho si všimnout, jsme vstoupili do veliké haly, kde jezdila flaška za flaškou a plechovka za plechovkou. Jen jí z toho pásu sundat, kdo by to poznal? Za hodinu se tam udělá průměrně 20tis lahví, ale nebylo dovoleno na cokoliv sahat, takže aspoň v něčem jsme chtěli poslechnout. Přes výrobnu jsme se dostali do skladu, kde se stala nehoda v podobě sesunutých palet, podobně jako domino. Velká podívaná a taky adrenalin, když nás zavedli přímo mezi několikametrové věže nápojů poskládaných na sebe, naštěstí všímavý zaměstnanec nás odvedl do bezpečí.
Prohlídka netrvala dlouho, tak jsme se zase sešli v zasedací místnosti. Ptali se na několik otázek, například kdy a kam můžeme v této firmě nastoupit, protože to byl tak trochu ráj. Při odchodu nám byla přislíbena ještě malá petovka Coca-Coly na cestu, ale samozřejmě jsme se nesmířili jen s půl litrem a tajně využili poslední možnosti si vytáhnout ledově vychlazenou Fantu. S batohy o pár kilo těžšími jsme se vydali k autobusu a pokračovali ve „fast-food“ výletu do Mekáče či KFC. Když po dvou hodinách dokázal v areálu Centra Černý Most i Luky Zahrádka najít IKEU, mohli jsme jet domů, v tomhle případě už bez ptaní na cestu. Denis Novák
Zahradní slavnost Dne 16. 6. 2011 se konala, jako první v historii školy, zahradní slavnost. Jak pro studenty, tak pro učitele to byla naprostá novinka. A za jakým účelem, že se vlastně konala? To je jednoduché, Tento den byl rozdělen do dvou částí. První část byla pro studenty místo výuky a ta druhá pro absolventy, rodiče a širokou veřejnost. Jako první se konala soutěž o královnu a krále školy, adepti na výhru museli plnit různé vědomostní úkoly a překonávat překážkovou dráhu. Král a královna byli zvoleni a získali tak spoustu cen, jako například novou polstrovanou židli do třídy, upřednostňující právo, mohli zasednout v porotě a další výhody. Další hra bylo „ lidské člověče nezlob se“. Sestavily se čtyři týmy, tři byly poskládané ze studentů a jeden tým byl ryze učitelský. Tato hra se rozhodně zapsala, jako jedna z nejlepších. Když jsme vyčerpáni dohráli, čekali na nás v jedné ze tříd absolventi školy a s nimi zástupkyně úřadu práce paní Bc. Ottová, se kterými jsme vedli diskuzi na téma: Uplatnění studentů ekonomických škol. Myslím, že tato zkušenost otevřela mnohým studentům oči. A abychom jenom neseděli a nelenošili, vrhli jsme se na cvičení zumby s lektorkou, která byla tak ochotná, že přijela k nám do školy a předcvičovala. První část se schylovala ke konci a pomalu přicházela část druhá. S příchodem rodičů, absolventů a dalších se zapnul gril, zapojily reproduktory, připravila se kapela a párty mohla začít. Bylo tu pestré pohoštění, klobásy, maso, kola, džusy, ale bylo tu i něco pro mlsné jazýčky, ochutnávky dezertů, které studenti doma připravili a po té s nimi soutěžili o nejlepší domácí dobrůtku. V závěru dne, zde byla připravena tombola, spousty cen, které mizely rychlostí blesku. Když už nebylo, co rozdávat oslava
První část se schylovala ke konci a pomalu přicházela část druhá. S příchodem rodičů, absolventů a dalších se zapnul gril, zapojily reproduktory, připravila se kapela a párty mohla začít. Bylo tu pestré pohoštění, klobásy, maso, kola, džusy, ale bylo tu i něco pro mlsné jazýčky, ochutnávky dezertů, které studenti doma připravili a po té s nimi soutěžili o nejlepší domácí dobrůtku. V závěru dne, zde byla připravena tombola, spousty cen, které mizely rychlostí blesku. Když už nebylo, co rozdávat oslava směřovala ke konci. Kdo chtěl, ještě posedával a poslouchal líbezné hlásky naší kapely sestavené ze studentek, a kdo ne, se odebíral k domovům. Abych to shrnula, tento den rozhodně byl jeden z těch nejlepších, co jsem na této škole zažila a věřím, že tento pocit nemám jenom já, ale i další studenti. Po tomto úspěšném dni věříme, že zahradní slavnost se stane tradicí a že i příště se vydaří tak jako dnes. Kikina Palizová 2.P
Movie Days Někteří si užívali zahradní slavnost a někteří se zase vydali pracovat. Pod dozorem pana Pecky a pana Minaříka bylo 5 studentů ze školy odveleno do Radostína na „Movie Days“ projektu AntiXeno. Jeli jsme prezentovat naše videoklipy a to i před naše filmové kolegy z ostatních škol. Kupodivu jsme nepřijeli v nejmenším počtu. Celé páteční odpoledne jsme sledovali videa, která natočili ostatní, ale i ty naše. Vyslechli jsme si řádnou kritiku, což je dobře. Viděli jsme jak to dělají ostatní a již víme, co můžeme čekat. Myslím si, že rezervy máme opravdu velké, ale to doženeme. To vyhrajeme!
Testamenty čtvrťáků aneb co nám zbylo
Já, Dominik Půlpán odkazuji veškerou moudrost světa, Vám studentům Soukromé podnikatelské střední školy. Současným i budoucím, chytrým i hloupým ba dokonce i malým a velkým. Vše co potřebujete je ve vás a stačí to jenom najít. Tak jako jsem to za ty čtyři roky našel já. Ps: I když jsem to nikdy nepřiznal, měl jsem svoji třídu rád a budu na vás vzpomínat. Váš nesmrtelný komik Dominik Půlpán Někomu to může příít celkem divné vybírat si školu ani ne tak kvůli zaměření nebo umíštění, ale kvůli konkrétnímu učiteli. Přesně tato verze je můj příklad. Já si zvolila "spošku" díky panu učiteli Minaříkovi. Mé první setkání s ním proběhlo při nástupu do jeho automobilu značky Škoda, tjst Forman. Už tehdy jsem poznala ( nejspíše z jeho jízdy – styl závodní jízdy), že mám tu čest s velice zajímavým a dost zvrhlým člověkem. Jízdu na dějepisnou olympiádu jsem přežila (díkybohu :D). Trochu se posunu časem. Je prvního září a já nastupuji do školy, která by se dala přirovnat ke splasklé nevzhledné krabici. Můj první dojem bylo asi něco jako " a do totohle monstra budu chodit 4 roky??!" Ale jakmile se vkročí dovnitř tak na vás dýchne takový příjemný pocit pohody. Ani vám nepřijde, že se nacházíte ve školním zařízení. Už tehdy jsem věděla, že tyto čtyři roky budou stát za to. Prvně mě v tom utvrdil adaptační kurz, který sloužil jako "utvrzovač" na další tři roky. Sakra! Těch zážitků je tolik, že je opravdu nenatlačím na jednu A4. Nevím, kde bych měla začít, tudíž to shrnu do jedné či více vět. Jsem opravdu vděčná za čas strávený s tak skvělou třídou jakou byla a je 4.P - Zobáci. Pak bych moc ráda poděkovala za vědomosti, čas a trpělivost, které jsem získala a dostala v podstatě od celého učitelského sboru. 4 krásné roky jsou tatam. Ale stály za to!
Barbora Štolúnová
Barbora Štolúnová Současným studentům Spošky, bych chtěl popřát mnoho studijních úspěchů a chytré, příjemné prváky. Protože spokojenost studenta na škole tvoří ve velkém případě jeho kamarádi, spolužáci a atmosféra na škole. Dále také učitelský sbor jaký jsem měl já po celé čtyři roky. Myslím, že naše škola má velmi kvalitní učitele a s každou změnou to bude krok do prázdna.
Michael Jansa
Sedím ve škole v lavici a přemýšlím, sedím tu totiž poslední hodinu, poslední hodinu dne, měsíce i roku. Seděl jsem tu čtyři roky a sedět tu už nikdy nebudu. Na jednu stranu jsem rád, že jsem si to odseděl a na druhou stranu bych ještě poseděl. Bylo to tu super a určitě to super bude ale bezane. Sedí tu i jiní lidé a taky jsou lidé, kteří by tu ještě chtěli sedět. Tak se musíme prostřídat. Reznik
Abych zde mezi Vámi mohl sedět, muselo se narodit x velikánů světové i české literatury, matematiky, ekonomie a mnoha dalších oborů. Děkuji jejich rodičům za to, že se hrátkám nevěnovali pouze v neplodné dny. Jmenovitě bych rád poděkoval A. Smithovi, Š. Dlouhé, K. Čapkovi, K. Minaříkovi, Pithagorovi, A.Čechové, (křestní) Goethemu, J. Pecháčkové, O. Wildovi, A. Samešovi, Chamurapimu, Z. Koldovské, S. Jobsovi, M. Peckovi, D, Ricardovi (?) a M Matouškové! Děkuji že jsem mohl být součástí tohoto společenství bez prstene. Jsem hrdý, že jsem mohl být součástí tak skvélé třídy. Výkřik do tmy ? ,,Stanly, Diome, Verčo!“ Stanislav Kaňka
Ani nevím, jak mám začít. Jestli vyjádřením vděčnosti svým učitelům, kteří mi pomohli s né úplně lehkým vzestupem do života dospělých, poděkováním svým spolužákům za společně strávené čtyři roky a nebo jakýmsi analyzováním událostí, které mě během těchto let potkaly. Takže největší poděkování učitelům. Bez jakékoliv sentimentálnosti mohu říct (napsat), že jsem opravdu vděčná za tuhle školu. Upřímně si nedokážu představit, jak bych dopadla někde na gigantickém gymplu. Asi bych nepřežila první výbuch ve fyzikálních laboratoř. Ostatní studenti a studentky, važte si toho, co máte. Já vím, že to je občas těžké, sama jsem zažila chvíle, kdy jsem si říkala, že tohle nedám, končím. Ale na konci to stojí zato. Co se týče mých spolužáků, za ty čtyři roky byly chvíle světlé i méně světlejší. Ale kdybych měla všechno to, co jsme spolu zažili, napsat do „téček“ v bilanci, nemusím být moc dobrý matematik, aby mi vyšlo, že výsledkem je jasný zisk. Takže na svoje léta na střední budu vzpomínat rozhodně v dobrém. Rozhodě to stálo za to. Petra Pecharová
R
Navždy První den se mi zapsal do srdce, vidím to jako dnes, kdy malá a ustrašená kráčím po chodbě. Nevědíc co se bude dít, a zda mám vejít do oné místnosti, kde se to má vše uskutečnit. Vstoupila jsem a jsem tu a zas odcházím. Ty čtyři roky mi daly hodně, a doufám, že je moudře uplatním. Děkuju všem, co tu byli a pomáhali, vždy budete v mém srdci. Nikdy nezapomenu na to, že jste to byli právě Vy. Čtyři roky za mnou a celý život ještě předemnou. A tak hrdě vyrážím vstříc svému osudu. Že vzpomínkou v srdci a s heslem: NEZAPOMENU Češková Eliška