Nejvíce informací najdete na www.plzen2015.cz.
Čerstvé zprávy ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015.
Dnes má slovo… JUDr. Marcela Krejsová, náměstkyně primátora města Plzně
číslo 1/09
Co je Evropské hlavní město kultury?
Vážení, tím, že začínáte číst tyto řádky, projevujete zájem o kandidaturu města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015 a já vám za něj děkuji. Máme mimořádnou příležitost zviditelnit město Plzeň v nebývalém mezinárodním měřítku a ukázat kulturní bohatství a tradice našeho regionu. Plzeň je metropolí ležící na soutoku čtyř řek, odkud císař Rudolf II. téměř rok vládl Říši římské, kde byla vytištěna první kniha v Čechách, kde bylo postaveno první české kamenné divadlo a kde se bezkonfliktně vzájemně ovlivňovaly české, německé a židovské kulturní tradice i náboženská vyznání. Město, kde se mísily vody ze všech světových stran, kde se křížily významné obchodní cesty, kde bylo uvařeno a dodnes se vaří nejproslulejší pivo na světě, kde se narodili například Josef Skupa, Spejbl s Hurvínkem, Miroslav Horníček, Jiří Trnka či Václav Trojan, město s nejvyšší kostelní věží v Čechách… Město osvobozené po II. světové válce americkou armádou spolu s belgickým pěším plukem, hrdé město, jehož obyvatelé vyšli v červnu 1953 do ulic a vyjádřili tak jako jediní v Československu hlasitý odpor proti komunistické zvůli po únoru 1948. Město Plzeň má ohromný potenciál, má na čem stavět a má co světu nabídnout. Věřím, že město Plzeň má šanci v tomto klání uspět a prestižní titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015 získat. Nepromarněme ji. Marcela Krejsová
Titul Evropské hlavní město kultury se každý rok uděluje dvěma vybraným městům ze dvou členských států EU s cílem podpory evropské kulturní spolupráce. Tato podpora pomáhá sjednocující se Evropě jak při vyznávání společných kulturních hodnot, tak při ochraně a rozvoji kulturního bohatství jednotlivých států.
Odpovědi jsou tady… Co to je Evropské hlavní město kultury? Evropské hlavní město kultury je jedním z nejúspěšnějších projektů EU. Jedná se o vysoce prestižní akci, jakousi „olympiádu v kultuře“, jejíchž plodů občané města a regionu užívají nejen v daném roce, ale zejména v letech a desetiletích následujících. Hlavní ideou projektu je sbližování evropských národů. S touto myšlenkou přišla řecká ministryně kultury Melina Mercouri v roce 1985, ve stejném roce se jako první Evropské hlavní město kultury představily řecké Athény. V souvislosti s rozšířením Evropské unie se v současné době uvedeným titulem každoročně pyšní dvě města dvou zemí EU. Rok 2015 je vyhrazen pro Českou republiku a Belgii. Jak lze titul Evropské hlavní město kultury získat? Žádosti do projektu„Evropské hlavní město kultury“ pro rok 2015 se budou moci podávat v říjnu roku 2009. Po uzávěrce se uskuteční dvoukolová národní soutěž vyhodnocená výběrovou komisí a násled-
ně bude Radou ministrů EU koncem léta 2010 úředně jmenováno jedno české a jedno belgické město „Evropským hlavním městem kultury 2015“. Věříme, že tím českým bude Plzeň. Která města už v minulosti titul získala? V minulosti se titulem pyšnily jednak tradiční kulturní metro-
pole jako třeba Athény, Amsterodam, Paříž, Krakov či Praha, ale také města velmi podobná Plzni, např. Patras, Cork, Janov, Lille, Graz či Salamanca. V roce 2008 se středem pozornosti milovníků kultury staly Liverpool a norský Stavanger, v lednu letošního roku se titul přenesl do Vilniusu a rakouského Lince. V roce 2013 se evropskou kulturní metropolí stanou slovenské Košice, které zvítězily v konkurenci dalších osmi slovenských kandidátů (např. Bratislava, Nitra, Banská Bystrica). Více na www.plzen2015.cz.
Plzeň přímo od zdroje Každý cestovatel vám potvrdí, že nejlepší způsob, jak poznat neznámé místo, je najít si nejvyšší bod a podívat se z výšky. V Plzni je dodnes nejvyšším bodem věž katedrály sv. Bartoloměje - měří rovných 102,6 m a je tak nejvyšší kostelní věží v České republice. Pohled z věže prozradí, že Plzeň je městem, kde nejen řád a rytmus, ale také velkorysost a fantazie spoluvytvářejí jeho historický i moderní vzhled. Málokteré město se v dobách středověku mohlo pyšnit pravidelným šachovnicovým půdorysem domů a ulic a s centrálně umístěným rozsáhlým náměstím a výraznou dominantou gotického chrámu. Plzeň, založená v roce 1295 českým králem Václavem II. v západní části Čech, tehdy dostala do vínku nejen dvojité obranné zdi, ale také právo vařit pivo. Ale ani samotný zakladatel města nemohl tušit, že se plzeňské pivo jednou stane světoznámým pojmem. Strategická poloha na křižovatkách významných obchodních cest přinášela městu společenské, kulturní i obchodní kontakty a věrnost královské koruně mu předurčila výsadní postavení mezi českými městy. Plzeň se stala v období renesance střediskem kulturních i humanistických tradic, jak o tom svědčí i vytištění první české knihy Kroniky trojánské v roce 1468. I v dalších obdobích hrála v českých dějinách významnou úlohu, v roce 1599 se stala dokonce na čas sídelním městem Rudolfa II. Opravdový věhlas však přineslo Plzni až 19. století, kdy zde vznikly dva světoznámé podniky – Škodovy závody a Měšťanský pivovar, dnešní Plzeňský Prazdroj. Pohled z ochozu věže připomíná pestrou mozaiku – vynikají v ní měšťanské domy na náměstí a zejména renesanční radnice, jedna z nejkrásnějších v Čechách. Na západní straně dohlédneme až k říční nivě řeky Mže s atraktivní zoologickou a botanickou zahradou, jižní strana nabízí vpravo pohled na dvě cibulovité věže Velké synagogy, zleva pak na františkánský klášter a na novorenesanční budovu Západočeského muzea. Na východní straně pak určitě nepřehlédněte světoznámý pivovar Plzeňský Prazdroj. Když už se dokážeme v centu města orientovat, sestupme na náměstí a prohlédněme si nejzajímavější památky zblízka, ale zase v dalším čísle…
Přípravou kandidatury byl pověřen ÚTVAR KOORDINACE EVROPSKÝCH PROJEKTŮ MĚSTA PLZNĚ, který byl jako příspěvková organizace statutárního města Plzně zřízen k 1. březnu 2005. Hlavním cílem činnosti této příspěvkové organizace je koordinace dotačních projektů. Soustřeďuje se především na přípravu evropských projektů, na zpracování žádostí o dotace, na řízení
Kdo připravuje v současnosti kandidaturu? a realizaci projektů a jejich následné administrativní vypořádání. Pro faktickou přípravu kandidatury byl sestaven projektový tým tvořený 8 členy, v nejširším pohledu se však na přípravě podílí přibližně 100 osobností plzeňského kulturního života a pochopitelně veřejnost samotná.
Kdy a kde vznikla myšlenka kandidatury Plzně na EHMK? Na otázku, kdy a za jakých okolností se objevil nápad kandidatury Plzně na EHMK 2015, jsme se zeptali jednoho z členů realizačního týmu připravujícího kandidaturu a jednoho z iniciátorů celé akce, pana Romana Černíka. „Zkušenost s EHMK jsem získal jako spoluten nápad se hned začal rozvíjet, město se jej ujalo, lidé začali diskutovat, rozhlížet se, připracovník s jedním mezinárodním projektem v Grazu 2003, mimochodem Graz je hodnocházet s nápady. Asi i proto věřím, že ten titul získáme“. cen dodnes jako příkladné Evropské město kultury. Když jsem jako tehdejší (v letech 2005 – 2007) vedoucí odboru kultury proJenom připomeňme, že pan Černík je vysomýšlel se svými kolegyněmi možnosti, jak posilovat význam kultury a umění ve městě Plzkoškolský pedagog, který se zaměřuje ni, napadlo mne zkusit hledat mezinárodní na dramatickou souvislosti. Vzpomněl jsem si na své radostné a multikulturní zkušenosti z Grazu. výchovu, působí Pak jsme dohledali náležitosti, kontaktovali eurokanceláře, zjišťovali podrobnosti – to byl na katedře pedarok 2006 a celý projekt byl v přestavbě – vygogiky ZČU je zahodnocování, Palmerova zpráva, nové regule kladatelem a současným jednatelem atd., vlastně bylo zajímavé sledovat, jak to o.s. Johan – centra pro celé bude. Zároveň jsem to zkoušel testovat na svých přátelích doma i ve světě (tedy Evkulturní a sociální projekty, od r. 2005 do r. 2007 byl vedoucím odboru ropě). No a pak už jsme to vypustili ven, výborné bylo, že se v té době už šikovali kultury plzeňského magistrátu. Roman Černík se dlouhodobě angažuje v oblasti alternaslovenští bratři, na které los vyšel o dva roky dříve. Když se ohlížím zpět, tak tivního divadla, neziskového sektoru a rozvoje občanské společnosti. asi něco bylo ve vzduchu, protože
Co je nového v projektu kandidatury Plzně na EHMK 2015, aneb Jak si vedeme? Logo kandidatury
Vzešlo z výtvarné soutěže, jeho autorkou je studentka Lucie Kožantová a hlavní myšlenkou zůstává motiv čtyř řek, které se na území města slévají v jedinou. Logo též naznačuje tvar České republiky, kterou by město Plzeň v roce 2015 rádo prezentovalo v oblasti kultury. Toto logo se stalo nejen logem kandidatury města Plzně na titul „Evropské hlavní město kultury 2015“, ale také novým logem (značkou) města Plzně pro období kandidatury, tj. do roku 2010.
Veřejnost k projektu, aneb Kulturní kuchařka města Plzně Na pozadí příprav kandidatury byl v polovině roku 2008 zahájen proces přípravy Programu rozvoje kultury ve městě Plzni 2009–2019. Hlavním cílem tohoto dokumentu je definovat priority a navrhnout opatření na zvýšení
ekonomických a společenských přínosů kultury ve městě, a tedy naznačit pro město Plzeň odpovídající místo na kulturní mapě České republiky v horizontu 10 let. Program bude navíc jednou z významných součástí kandidatury Plzně na Evropské hlavní město kultury v roce 2015. Kandidatura je vždy posuzována s ohledem na to, co přináší městu, regionu a státu z hlediska jeho ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje; jak podporuje kulturní dialog na místní, regionální a evropské úrovni a jak se vyjadřuje ke globálně významným otázkám. Program rozvoje kultury ve městě Plzni bude Zastupitelstvu města Plzně předložen k projednání na jaře roku 2009. Záměrem je, aby do jeho tvorby byla v maximální míře zapojena veřejnost a každý, kdo se o kulturu ve městě zajímá. Již nyní je k dispozici velké množství podkladů mapujících názory obyvatel Plzně na kulturní život ve městě i názory odborníků zabývajících se kulturou a uměním.
Prvním krokem k zapojení veřejnosti do přípravy Programu rozvoje bylo veřejné setkání, které se uskutečnilo 13. října 2008 v budově Západočeského muzea. Cílem tohoto veřejného setkání byla diskuze o problémech, které v současné době trápí kulturní život v Plzni. Účastníci veřejného setkání se také mohli přihlásit do tzv. pracovních skupin, které následně hledaly konkrétnější řešení problémů. Pracovní
skupiny se scházely pravidelně od listopadu 2008 až do ledna 2009. První verze Programu rozvoje kultury pak byla připomínkována širší veřejnost v polovině února.
Jeden na jednoho aneb Kultura je blízko – 29. října 2008 Doprovodná akce „Jeden na jednoho aneb Kultura je blízko“ nabídla možnost plzeňské veřejnosti setkat s osobnostmi plzeňského kulturního, duchovního a politického života. A v čem tato akce spočívala? Každý účastník z řad širší veřejnosti měl možnost si rezervovat dvacetiminutový rozhovor s osobností plzeňské kultury a osvěžit se dialogem v příjemném prostředí plzeňských kaváren, restaurací a galerii. Pozvání k dialogům přijali například Martin Baxa (radní Plzeňského kraje), Marcel Fišer (ředitel galerie Klenová – Klatovy), Tomáš Froyda (producent, plzeňský Mezinárodní festival Divadlo, ředitel plzeňského Divadla Alfa), Jan Kastner (pedagog, publicista, Filmový klub Plzeň), socioložka Ida Kaiserová, náměstkyně primátora města Plzně pro kulturu a cestovní ruch Marcela Krejsová, Josef Mištera (ředitel vysokoškolského ústavu, vysokoškolský pedagog, ilustrátor, grafik) a celá řada dalších.
Kulturní kuchyně – setkávání pracovních skupin listopad–prosinec 2008 V listopadu a v prosinci 2008 probíhala intenzivní příprava obsahové části dokumentu, a to v rámci jednání pracovních skupin. Na základě výsledků diskuse na veřejném setkání, resp zájmu veřejnosti byla definována obsahová náplň jednotlivých pracovních skupin, a to v následující podobě: Pracovní skupina č. 1. zaměřená na „Kulturní infrastrukturu, Rozmanitost v kultuře a dostupnost kultury v Plzni“. Pracovní skupina č. 2. zaměřená na „Spolupráci a rozhodování v kultuře, Finance a Dopady a propojení kultury s dalšími oblastmi“. Pracovní skupina č. 3. s názvem Generace 2015 zaměřená na „Podmínky pro začínající generaci a Kultura aktivizující lidi a aktivizovanou lidmi“. Pracovní skupina č. 4. zaměřenou na „Propagaci a informování“. Poslední setkání pracovních skupin se uskutečnilo dne 16. února 2009, kde se již diskutovalo nad návrhem Programu rozvoje kultury města Plzně. Tento strategický dokument byl dokončen do konce února 2009.
Future City Game (Hra budoucí město) – Hra na téma Plzeň město kultury 2015 V Plzni se stále hraje a bude hrát o to, jak vylepšit život ve městě. Mezinárodní organizace British Council zahájila již v loňském roce v České republice projekt Kreativních měst, který bude během 3 let realizován ve 14 evropských zemích. Projekt byl v České republice odstartován tzv. Future City Game (Hra Budoucí město), která se uskutečnila od 20. do 21. června 2008 v Plzni. Akce je organizována ve spolupráci s Útvarem koordinace evropských projektů města Plzně, Odborem kultury MMP a Centrem pro komunitní práci západní Čechy. Další z těchto her se uskutečnila ve dnech 30.–31. ledna 2009 a zaměřila se na městskou část Plzeň 2 – Slovany, kde místní občané z řad odborné i širší veřejnosti hráli na téma Plzeň město kultury 2015 a upozornili na nedostatek kulturních akcí a infrastruktury na ÚMO2. Soutěžili ve čtyřech skupinách po 4–5ti hráčích. Jako nejlepší byla zvolena myšlenka na rekonstrukci areálu bývalého pivovaru Světovar a jeho využití pro kulturní (galerie, sál) i sociální (domov důchodců) zázemí. Mezi dalšími nápady se objevilo vybudování kulturního parku se sochami v místě slovanských kasáren, revitalizace Chvojkových lomů ke kulturním akcím a festival sborového zpěvu s dílnami pro veřejnost. Zaštiťujícím tématem her v dalších obvodech bude i nadále Plzeň město kultury 2015. Hrát se bude na území ÚMO1 (Lochotín, Bolevec, Košutka, Vinice, Bíla Hora a Roudná) a ÚMO3 (historické jádro, Bory, Doudlevce, Skvrňany, Nová Hospoda, Zátiší, Valcha, Radobyčice). Během měsíce dubna bude z výstupů her uspořádána výstava. „Cíl hry je jednoduchý – přijít s nejlepším nápadem, jak zlepšit kulturní život v Plzni. Hráči soutěží v týmech a mají za úkol navrhnout, otestovat a představit své nekonvenční nápady zástupcům města, odborníkům a ostatním hráčům. Nakonec všichni zvolí nejlepší myšlenku a přemýšlí, jak mohou být nápady využity ve městě potom, co hra skončí,“ vysvětlila Helena Šimicová z CPKP ZČ.
Další informace o projektu jsou uvedeny na www.britishcouncil.cz, www.cpkp.cz a www.plzen2015.cz.
l P m Čí
… e j i ž ze ň
Filmem
Filmový festival Finále je každoroční soutěžní a bilanční přehlídkou českých dlouhometrážních hraných filmů, k níž přibyla i soutěž dokumentárních filmů. Během jednoho týdne je u nás promítnuta veškerá dlouhometrážní hraná produkce a výběr toho nejlepšího a nejzajímavějšího z dokumentů. Celý filmový týden je pak doplněn projekcemi dalších českých filmů v nejrůznějších sekcích a retrospektivách, doprovázených besedami se zajímavými tvůrci. Výběr programových sekcí: nové české celovečerní filmy, nové české dokumenty, báječní lidé s klikou, nejbouřlivější desetiletí české kinematografie – rok 1969, pocta Věře Chytilové, pocta Františku Vláčilovi, nezvaní hosté, zapadlá arcidíla, talkshow, škola – základ filmového života a další. 22. ročník festivalu českých filmů Finále se koná od 19. do 25. dubna 2009 v Plzni.
Plzeňskými pověstmi a osobnostmi v ilustraci Další způsob zapojení veřejnosti do kandidátského procesu představila výstava nazvaná Plzeňské pověsti a osobnosti v ilustraci, která probíhala od 2. do 27. 2. 2009 v prostorách mázhauzu plzeňské radnice. Autory vystavovaných děl jsou studenti Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni, kteří se v tomto roce zapojili do plzeňské kandidatury. Vedle návrhů na propagační materiály (veselá trička) či zpracování flashových animací vznikla i kolekce ilustrovaných brožurek přibližující známé i méně známé plzeňské osobnosti a pověsti. V případě Františka Křižíka a Miroslava Zikmunda studentky zpracovaly životní příběhy těchto osobností i formou komiksů, které jsou k vidění v březnu v bruselském Muzeu komiksu. I tato výstava je realizována v rámci plzeňské kandidatury na titul Evropské město kultury 2015.
Technologii a kreativitou zároveň – Techmánie
Akcemi na podporu kandidatury – tentokrát 2 lidi na 1 židli v 5 hodin
Na plzeňském náměstí Republiky se 24. 2. 2009 odpoledne sešla skupinka Plzeňáků, osobnosti plzeňského kulturního života, studentů i náhodných kolemjdoucích, aby happeningem v červených ponožkách podpořili kandidaturu Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. „Je to jedna z prvních akcí, která má do kandidatury zapojit co nejširší veřejnost. Chceme ukázat, že být městem kultury je dobrý cíl,“ řekl Petr Šimon, jeden z účastníků akce, který si podobně jako ostatní přišel symbolicky v pět hodin sednout na jednu židli ve dvou (2015). Další podobná akce s názvem Vyvenči si svého plastového psa se uskuteční dne 25. března, opět v pět hodin, tentokráte na Masarykově náměstí. Další akce budou následovat, a proto sledujte www.plzen2015.cz.
Co vás čeká příště? jak pokračují přípravné práce na plzeňské kandidatuře jaké nové projekty chystá Plzeň a okolí v rámci projektu EHMK 2015 kde všude potkáte logo kandidatury co si myslí Plzeňáci o Plzni poodkryjeme tajemství plzeňské madony a povíme si něco o chrámu sv. Bartoloměje
Už se těšíte? Více informací o kandidatuře a připravovaných akcích naleznete na www.plzen2015.cz
Newsletter ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské město kultury 2015, Kontakt: Odbor prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, www.plzen.eu, email:
[email protected], tel.: +420 378 032 500. Foto: Václav Hynčík, Václav Samek, Věra Kuttelvašerova-Stuchelova (UUD). ©Všechna práva jsou vyhrazena. Aktuální číslo newsletteru a archiv je k dispozici na www.plzen2015.cz ke stažení.
