Církev adventistů sedmého dne
sbor Frýdlant n.O.
Bulletin číslo 22. vyšlo dne 29.3.2008
POKORA Nejtěžší lekcí, se kterou se v životě setkáváme, je pokora. Jen vzácně se setkáme s mužem nebo ženou, kteří věrně následují kroky svého mistra v tichosti a pokoře. Myslím, že to byla nejtěžší lekce, kterou musel své učedníky Ježíš Kristus naučit, když byl na této zemi. Skoro to vypadalo, že se mu ani nepodaří naučit ji ty, kteří s ním byli téměř nepřetržitě po dobu tří let. Jsem si jista, že budeme-li dost pokorní, získáme velké požehnání. A mám ostatně za to, že záleží víc na nás než na Pánu, protože On je vždy připraven udělit požehnání, a dát ho zadarmo, ale my nejsme vždycky připraveni je přijmout. Pokora znamená naprosté přijetí všeho, co lidem přichází do života. Člověk pokorný respektuje a přijímá VŠE TAKOVÉ, JAKÉ TO SKUTEČNĚ JE. Je v souladu s Boží a svojí vlastní vůlí, protože vše dokáže správně vycítit srdcem. Dalo by se říct, že pokora je v protikladu se slovem pýcha, neboť člověk nepovyšuje sebe, ale Boha nebo Ježíše. Samozřejmě, že ctí sebe a svou vůlí, ale vždy se „skloní před Boží vůlí“, jelikož ji považuje za důležitější a taky že je!!! Pokora vždy obsahuje lásku a sílu. Skutečně, pokora není slabostí, ale naopak velikou předností, která otevírá bránu božímu království. Neznamená, že člověk neumí říct ne, avšak to, že říká a prosazuje si svou pravdu, ale nebojuje za ní za každou cenu. Pokorný umí naslouchat, odpouštět a je trpělivý. Není důležité, jak se člověk staví, může si hrát na pokorného, ale skutečná pokora se vždy projeví činy a jejich následky a to, co člověku pokora přináší. Naše jediná naděje je být naplněn Kristovým Duchem. Ať nás Bůh naplní, abychom byli plni pokory. Na konec citát od Franze Kafky: „Pokora poskytuje každému, osamělému zoufalci, nejsilnější vztah k bližnímu, a to bezprostředně ovšem jen při naprosté a trvající pokoře, neboť jen ta je pravým jazykem modlitby a zároveň uctíváním i nejpevnějším spojením. Vztah k bližnímu je vztahem modlitby, vztah k sobě je vztahem usilování; z modlitby čerpáme sílu k usilování.“ (jako úkol do sobotní školky v minulém čtvrtletí vypracovala) Anežka Kudělková
VÝZNAMNÉ DNY Dívám se do kalendáře a hledám významné dny, týkající se rodiny. 8 březen Mezinárodní den žen, 11. květen - Den matek, 15. květen - Den rodiny. 1. červen Mezinárodní den dětí. Nějak se výrazně pozapomnělo na naše manžele, táty, dědy. Vždyť dávají pocit jistoty, bezpečí, dovedou ochránit povzbudit. Kolik něhy projeví, když přitulí vnouče, kolika vyprávění dovedou upoutat, dát, rozdělit se o dobroty, vytvořit legraci atd. Bez nich by byl svět jenom poloviční. Za všechny uvádím příběh Anny Bozákové. Zlatý táta. Jsem nejmladší ze čtyř sourozenců. Když mi byly dva roky, maminka nám zemřela a tatínek zůstal na všechno sám. Pracoval jako jeřábník, denně dojížděl ráno vlakem třicet kilometrů z malé vesnice do města a vracel se z práce v pět hodin odpoledne. Po zaměstnání vařil, pral a spravoval, co jsme roztrhali. Dokud jsme byly malé, měl s námi tatínek plno práce a starostí, ale každý večer si našel chvilku na ty nejkrásnější pohádky.
Tatínek už nežije, ale já na něho stále vzpomínám. Jsem několik let nemocná a vždycky, když se mi zdá, že je mi nejhůř, vzpomenu si na tatínka, na jeho odvahu a statečnost. Co budu živa, bude mi příkladem vzácného člověka. Vzpomínám na své dětství, když byl Svátek matek. Kapesné jsem neměla, abych koupila nějakou drobnost. Vytvořila jsem přání, přednesla básničku, tak jak to děti umí. Všude v zahradách kvetlo mnoho tulipánů. Nejen já, ale ostatní děti prosily o kytičku pro maminku. Vždy se nám dostalo. Snad nejvíce potěšilo maminku přáníčko, které vytvořila dětská ruka. Když jsme povyrostly, tak naše starost byla, aby celý den Svátek matek byl svátkem i pro tatínka. Obyčejně to byl jejich den, procházkou do přírody. Dovolte mi, abych uveřejnila přání jedné matky. Je tak prosté, tak toužebné. Tuto báseň mám dlouhá léta založenou. Ani nevím, kdo ji napsal, ale myslím, že to není touha, přání jen jedné matky. List matky Mé milé dítě! Ruka se mi třese, snad nepřečteš to dnes už po mně ani - a přece píši... Jsem jak ptáče v lese, jež marně vzdychá, marně hlavu sklání, neb jeho prosba nikde nedoletí. Ó, děti- děti! V svět odešly jste. Jsem tak opuštěná. Dnes ke mně mluví jen ta bílá stěna, dvorek je tichý - hledím do zahrádky a čekám, čekám, zda-li nejdeš vrátky a v okna hlédneš, jsem-li sama doma.... Hle, připravená je už ruka chromá, jež tolikrát ti vlásky hladívala, když ptáci pěli, chaloupka se smála a rety zvadlé také čekají tě – Ó přijď jen přijď, mé milované dítě! By ještě jednou, snad už naposledy se rozezpíval ten můj koutek bledý, by ještě jednou, nežli padne k zemi, chaloupka naše zkvétla liliemi - - Schovej to psaní!! Jistě by se smáli jak bába píše, jaké chyby dělá - - nemohu déle....oči se mi kalí.... Tak jenom přijeď, píši zkrátka, tak jistě přijeď! …otevru ti vrátka a zulíbám tě..... opuštěná matka. I děti mají svůj významný den. A těch dnů na které rádi i neradi vzpomínají, je více. Nalézají se ve světě, který je plný nebezpečí. Chtějme za ně prosit, i když odrostou, více působí modlitba. Děti jsou vnímavé a citlivé. Kate Dougles píše “Každé dítě zrozené do tohoto světa, je nová Boží myšlenka, stále živá a oslnivé možnost.“ Kéž by naše péče o děti, neměla v tomto směru nedostatky, aby jejich život byl požehnanou výsadou. Jsou i jiné významné dny. Narození dítěte, úspěchy ve škole, narozeniny, zkušenosti, svatba, křest, různé životní jubilea, radostné i smutné data, které si připomínáme, tak jak to život přináší. Připomínáme si i jeden významný den, Den Páně sobotu. Vypisuji z Jitřenky.. na cestě víry z 9 února. Lépe bych to vyjádřit neuměla. Myslím, že není na škodu si připomenout slova pisatele Josefa Šimka. “Sobotní odpočinutí je pro člověka vzácným Božím darem. Můžeme jej přijmout k našemu dobru, ale také odmítnout ke své škodě. Sobotní odpočinutí s Pánem je ten nejlépe využitý čas pro dnešek i pro budoucnost. Pravidelná účast je znamením našeho správného vztahu k Bohu. Přináší vždy novou radost i nové požehnání pro další duchovní růst.“ Každý den je něčím významným. Nežijeme jen pro sebe. Jedno přísloví říká. „Ztracený je den, kdy jsme se nezasmáli. „Přijímejme s radostí a vděčností ty dary, které každý den dostáváme. To co přináší a zkrášluje den je vděčnost. Vděčnost je služba milujícího srdce. Končím jedním citátem. „Dej každému dni šanci, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života. Marta Grzonková
ŠTĚSTÍ Myslím, že nemá cenu vymýšlet již vymyšlené a skládat již složené. A protože mne zaujal fejeton z Deníku 28. února t. r. svou hloubkou a hlavně výzvou v posledních třech, čtyřech větách toho článku, dovolím si pár vět z toho článku zde přepsat a něco k tomu připojit. Fejeton má název – Zlatá kráva štěstí dává – a je v něm toto: „Jaký je vztah mezi majetkem a štěstím? Tento rébus už dávno luští teologie, sociologie, psychologie, ekonomie i reklama. Kolik statků movitých i nemovitých je třeba, aby nám bylo opravdu dobře, kolik zlata musí zlatá kráva světa nadojit? Výzkum říká asi toto: Velký vzrůst štěstí je patrný v úseku mezi úplnou chudobou a tím, kdy už úplně chudí nejsme. Stav, kdy máme hlad a nemáme kam hlavu složit, ten bývá hrozný, ale stav, kdy jsou základní potřeby zajištěny a ještě zbývá na nějakou drobnost, takový stav je mnohem šťastnější. To i selský rozum chápe. Ale pozor, teď přijde pointa! Jakmile dosáhneme tohoto stavu, kouzlo přestává fungovat. Pokud bohatneme dále, není nám ani o fous lépe. Miliardář není tisíckrát šťastnější než milionář a milionář není zase dvakrát šťastnější než ten kdo má pouze půl milionu. Zlatá kráva dojí pořád, ale životní pocit to nijak nezlepšuje. Úměra mezi majetkem a štěstím je nenávratně pryč. Protože, ale děláme pořád tytéž oblíbené chyby, tak místo abychom ten předem prohraný boj vzdali, snažíme se vydělávat ještě víc. A to je fatální omyl. Nemám zdání, jeli Bill Gates šťastnější či zoufalejší než já, ale ať už je to tak nebo onak v penězích ten důvod nebude. Vážení, to je přece dobrá zpráva, že? Všichni přece patříme mezi ty, kteří nejsou úplně chudí. Být aspoň v té nižší střední třídě stačí! Dál je všechno štvaní za majetkem marnost nad marnost. Víc štěstí už nám zlatá kráva prostě nedá. Klidně si můžeme dát pohov a porozhlédnout se po zdrojích štěstí jinde. Nebudeme-li zběsile tahat za vemeno, dokonce nám na to zbude čas.“ Tolik článek. Nevím, zda autorka tohoto článku je nebo není věřící. Poslední tři nebo čtyři věty mne však zaujaly nejvíc. Vás taky? Ve zpěvníku „Písničky ke kytaře“ je píseň, která nám dává odpověď na to, kde je (nebo, kde by měl pro nás být) zdroj štěstí:
ŠTĚSTÍ MÉ Jsi-li nešťastný, žitím zklamaný, Řekni jemu vše ve svých modlitbách. On tě vyslyší, také potěší, Jemu svěř se v útrapách.
Ref.: Štěstí tvé je býti s Ježíšem, štěstí tvé být Jeho přítelem. Mysli dnem, nocí na své spasení a tak šťastným budeš s Ním.
V boji slábneš-li a mdlí víra tvá, řekni Jemu vše ve svých modlitbách. On tě posílí, sílu udělí, v boji proti temnotám.
Pokušení zlé když tě zachvátí, řekni Jemu vše ve svých modlitbách. Potom pochopíš, když Mu uvěříš, že tě chce mít v nebesích.. Daniel Skácel
KRÁLOVSKÉ DARY UMÍRAJÍCÍHO KRÁLE V pátek ráno začal pochod smrti. Vojáci vložili Pánu Ježíši na záda těžký kříž. Doprovod měl pestrý, dva odsouzení zločinci, kněží, farizeové, jerusalémská chátra, ženy a ustrašení učedníci. Zhanoben šel Pán Ježíš vstříc zločincům, posměch, ponížení, urážky nepotlačily jeho majestát. Nesl sebou jedinečné dary jako Král. 1. Šimonu z Kyrény svůj kříž. Ježíš klesl vysílením pod tíhou kříže. Nikdo nebyl ochoten převzít ponižující kříž-břemeno. Nějaký cizinec se sklonil k tomu zvláštnímu muži ze soucitu. Evangelista Marek nám prozradil jeho jméno Šimon z Kyrény. Marek cituje že jej chtěli přinutit k nesení kříže. Jakým právem ho někdo nutí nest takový náklad. Ztráta času příjde o velikonoční slavnosti. Tak dlouho se na ně těšil. Později byl rád že byl přinucen. Neviděl obřad obětování velikonočního beránka ale doprovázel Božího beránka. Toho dne se stal novým člověkem. Pán Ježíš mu daroval cenný dar – svůj kříž. 2. Svým nepřátelům daroval odpuštění. Surově zbitý zraněný, ruce a nohy přibité hřeby, krůpěje krve mu stéká z čela. Lidé slyší jak se obrací k nebi a říká: „Otče odpusť jim vždyť nevědí co činí.“ On sám však musel za tento dar zaplatit nejvyšší cenu. Odpustit mohl jen tehdy když přijal plný trest, za nás to je dar odpuštění. 3. Vojákům daroval svůj pozemský majetek. Vojáci od něj odcházeli se zkrvavenými šaty, propoceným turbanem a párem obnošených sandálů. Odešli ze všech nejchudší, kteří onoho dne dostali u kříže nějaký dar. 4. Lotrovi daroval místo v ráji. Spasitel s velkou radostí otevřel brány svého království, aby jej do něj přijal jako prvního člověka zachráněného na kříži. Odsouzený mohl obdržet milost, protože Pán Ježíš nesl jeho trest. Na kříži Pán Ježíš daroval všem hříšníkům věčný život, kteří činí pokání a příjmají vírou jeho nabídku. 5. Své matce daroval syna a učedníku svoji matku. Ženo hle tvůj syn, hle tvoje matka. Mladý muž Jan a stárnoucí žena měli mnoho společného. Oba patříli Pánu Ježíši. Z celé lidské rodiny byli jemu nejblíže. Neměl žádné bohatství, které mohl odkázat své matce, ale dal jí daleko větší dar. Přijal ji do své duchovní rodiny a tento svazek je daleko užší než pokrevní svazky. To se týkalo také apoštola Jana. 6. Hříšníkům daroval možnost záchrany. Tma obklopila kříž, nebyla to jen obyčejná tma – byla to tma hříchu. V hrozné tmě nemohl vidět Pán Ježíš tvář svého Otce. Neviděl trhlinu v hrobě, paprsek světla. Prožíval úzkost, protože se ztotožnil s hříchem. Zvolal: „Eli, eli alema, sabachhhani?“ to je „Bože můj proč jsi mě opustil?“ Jaké velké muselo být jeho duševní utrpení, když překrylo tělesnou bolest. Sám v temnotě, kam za ním nemohl žádný člověk a kde se i Bůh od něho oddělil nám vydobil záchranu. Vytrpěl trest za všechny hříchy svéta. Pocítil hrůzu z Božího hněvu a tím otevřel hříšníkům možnost záchrany. 7. Umírajícím daroval zdroj života. Potom se stalo něco zvláštního. Z rány vytekla krev a voda, omyla kopí a vlastně vinu celého světa. Krev a voda byly předzvěstí nového života. Ze stichlého srdce Pána Ježíše plynul život pro celý svět umírající v hříchu.
8. Mě daroval Sebe. Pán Ježíš použil všechny prostředky pro záchranu mého života, ale i každého člověka. Každý z nás může při pohledu na ukřižovaného Pána říci: „to všechno vykonal pro mne. Dal mému životu věčnou hodnotu, zaplatil za něj svým Božím životem.“ Co mu dám já? Za Tvůj velký dar Ti chci dát sám sebe. Chci abys očistil mé znečištěné srdce, přetvořil mne. Příjmi mne chci být Tvůj. Ježíš i Tobě nabízí dary jak se zachováš k těmto darům, příjmeš je? Pak-li je příjmeš Tvůj život bude naplněn vděčností a velikou radostí. „ Nebyli jsme vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. „ 1. Petrova 1, 18. 19 Buhuslav Vaněk
JAK NÁS VNÍMAJÍ NAŠE DĚTI S MNOHA „N“ Moji milí, nerozmazlujte mne. Vím dobře, že bych nemělo dostat všechno, oč si řeknu, já vás jenom zkouším. Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději, cítím se tak bezpečněji. Nedovolte, abych si vytvořilo špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte. Nehubujte, nekárejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko více zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a v soukromí. Nevnucujte ráj, že mé chyby jsou těžké hříchy, nabourává mi to smysl pro hodnoty. Nechraňte mne před všemi následky mého jednání, potřebuji se někdy naučit snášet obtíže. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám, dokážu se s tím vyrovnat. Nesekýrujte mne. Muselo bych se bránit tím, že budu “hluché“ a budu dělat “mrtvého brouka“. Nedávejte mi ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují. Nezapomínejte, že se vždycky nedokážu vyjádřit tak, jak bych chtělo, nejsem proto vždycky přesné a nebývá mi rozumět. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu. Nebuďte nedůslední, to mne úplně mate. Neříkejte, že mne nemáte rádi, i když dělám strašné věci. Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mne jsou to hrozivě skutečné a hodně pro mne znamená, že se mi snažíte porozumět. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Velmi mne pak šokuje, když zjistím, že to tak není. Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší. Naučte mne poznávat Boha a řídit se příkladem Pána Ježíše. Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím, snažte se. Nezapomínejte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění. Ale to všechno vám nemusím říkat, že ne? Vaše dítě Marta Grzonková
TÉMĚŘ ZAPOMENUTÝ DEN V následujícím příspěvku se chceme zamyslet nad krásou soboty. Sobota nám přinese tolik požehnání, kolik úsilí jsme vložili do přípravy na tento den. Jak se připravuješ na sobotu? Tak přesně tuto otázku jsem položila hned dvěma adventistkám. Obě chodí do sboru již několik let. ROZHOVOR SE SESTROU R. D.: Otázka: Co pro tebe znamená sobota? R. D.: Sobota je den, který mám moc ráda. Jsem šťastná, že je jiný než ostatní dny. Dává mi příležitost prohloubení vztahu s Bohem a ostatními mými přáteli. Mám moc ráda „sobotní návštěvy“. Mám tím namysli, že se navštěvujeme s lidmi z našeho sboru, zpíváme písničky, posloucháme zajímavé přednášky(z nahrávky), když je hezké počasí, zajdeme na procházku…Existuje hodně věci, které v sobotu podnikáme. Otázka: Kdy se začínáš připravovat na sobotu? R. D.: Během celého týdne. Otázka: Jak dlouho jsi členem CASD? R. D.: 13 let. Otázka: V sobotu se vybírají v našich modlitebnách různé dary. Já vím, že i na to se připravuješ v týdnu, řekni jak? R. D.: Peníze, které vím, že budu potřebovat v sobotu do sboru, si už během týdne odkládám do zadní přihrádky v peněžence, ať je nemusím shánět na poslední chvíli. Otázka: Můžeš mi konkretizovat tvoji přípravu na sobotu? R. D.: Pokud je žena zaměstnaná, troufám si říci, že pátek je na přípravu pozdě, já osobně bych to nestihla. Mám ráda, když mám na přípravu čas a nehoním se na poslední chvíli. Myslím si, že si Bůh zaslouží pečlivou a včasnou přípravu. On taky neponechá v našem životě nic náhodě a všechno udělá včas. Nikdy se neopozdí. Děkuji za rozhovor. ROZHOVOR SE SESTROU P. D.: Otázka: Co pro tebe znamená sobota? P.D.: Radost. Otázka: Kdy se začínáš připravovat na sobotu? P.D.: (úsměv) Na sobotu se připravuji už v týdnu. Mám totiž manžela a 2 děti, a ještě k tomu chodím do práce. Otázka: Pomáhá ti někdo s přípravou? P. D.: Ano. Do přípravy se zapojuje celá moje rodina. Jinak to totiž ani nejde. V pátek se z práce domů vracím po 15.hod. Otázka: To znamená, že v zimních měsících začíná sobota jen pár minut po tvém návratu domů, že ano? P. D.: Ano, je to tak. Proto začínám s přípravou již v neděli: v neděli chystám oblečení na sobotu. To znamená vyprat a vyžehlit košile. Jelikož žehlení není můj koníček, udělám to raději hned, abych to měla z krku. Běžný úklid domu mám rozdělený na 2 dny – pondělí a čtvrtek. Jelikož mám 2 syny, vzniká malý problém s úklidem dětského pokoje…Ve čtvrtek jsem ke klukům naběhla a udělala „čistku“, ale v pátek odpoledne už to nebylo téměř poznat…A tak jsme s manželem zavedli pravidlo, že si kluci pokojíček na sobotu musí uklidit sami. Otázka: A dodržují to? P. D.: (úsměv) Musím říct, že se snaží. Uklízejí chlapským způsobem.
Otázka: Stihneš navařit na sobotu? P. D.: Jídlo na sobotu připravuji ve čtvrtek večer. Uvařím a napeču něco sladkého. Otázka: Co nákupy? P. D.: Nákupy potravin se opravdu v pátek nedají stihnout. V pátek ráno kupuji pouze pečivo. Všechno ostatní kupuje ve čtvrtek odpoledne manžel s klukama. Otázka? Co úkol sobotní školy? P. D.: Nedokázala bych si probrat celý úkol najednou. Tento způsob mi nevyhovuje. Probírám si úkol každý den – po částech. Otázka: Jak dlouho jsi členkou CASD? P. D.: Vyrůstala jsem v adventní rodině od „peřinky“. Členkou jsem 18 let. Otázka: Máš pro nás nějaký vzkaz týkající se soboty? P. D.: Nevím jestli je to vzkaz. Více než vzkaz to bude asi povzdech: Když jsem chodila do dětské sobotní školky, vzpomínám si, že tam všechny děti byly svátečně oblečeny. Děvčata měla krásné šatičky, mašle ve vlasech, kluci měli bílé košile a motýlky nebo kravaty. Dneska už to v našich sbořích tolik nevidíte…Děti přijdou do sboru ve vytáhlých mikinách, ošoupaných riflích…Naštěstí se tento problém našeho sboru téměř netýká, takže mým synům nedělá potíže vzít si na sebe sváteční oblečení. Děkuji za rozhovor a přeji ti, ať je pro tebe i nadále sobota radostí. Úryvek z knihy Téměř zapomenutý den: Sobota vnáší pocit bezpečí do celého života. Umožňuje nám lépe překonávat životní napětí. Před několika lety jsem četl o skupině lékařů, kteří se zabývali studiem působení stresu na centrální nervovou soustavu. Součástí jejich výzkumu byl i pokus se dvěma jehňaty. Nejprve dali jehně do prázdného chléva. Na několik krmných žlabů napojili elektrické pulzující zařízení. Když se jehně blížilo k některému z nich, vědci pustili na toto mládě krátkou dávku elektrického proudu. Pokaždé, když se to stalo, jehně sebou trhlo a co nejrychleji utíkalo do jiné části chléva. Na místo, kde prožilo šok, se již nikdy nevracelo. Opakovalo se to u všech žlabů, až vystrašené jehňátko zůstalo stát uprostřed chléva a třáslo se hrůzou. Nemělo už kam jít. Všude prožilo otřes. Úplně zmožené a plné úzkosti se nervově zhroutilo. Druhou část pokusu podstoupilo jiné jehně. Lékaři ho přivedli do stejného chléva. Jenže tentokrát tam vpustili spolu s ním i jeho matku. A zase mu dávali šoky. Stejně jako jeho předchůdce sebou jehně okamžitě trhlo a utíkalo – utíkalo však přímo ke své matce. Přitulilo se k ní a ona mu něžně vrněla do ucha. Bylo jasně znát, že mu dodávala jistotu, protože maličké se rychle vrátilo přesně na stejné místo, kde dostalo šok poprvé. Vědci opět zmáčkli tlačítko. Jehně znovu utíkalo ke své matce. Ona mu znovu vrněla do ucha a mládě se znovu vrátilo na stejné místo. To se opakovalo znovu a znovu. Pokud mělo jehně svůj výchozí bod, kam se mohlo po každém šoku vracet, stále se ovládalo. Dokázalo se se stresem vyrovnat. Takovým výchozím bodem je sobota. Jako malé jehně, které se vrací ke své mámě, můžeme nalézt odpočinutí a bezpečí v Ježíši. Sobota je palácem, chrámem v čase. Zatímco většina paláců jsou mohutné stavby vystavěné pro krále na této zemi, sobota je chrámem stvořeným v čase – chrámem, který sestupuje z nebe na zem každý sedmý den. Když budeme vstupovat do chrámu Krále, získáme sílu čelit tlakům života. Daniela Dohnalová
AHOJ HOLKY A KLUCI! V minulých číslech jsme se věnovali veršům z Bible…V tomto čísle bych se s vámi chtěla zamyslet nad modlitbou. Nevím, jak moc rádi se modlíte a taky nevím, jak vypadají vaše prosby na Pána Boha. Pokud nevíte za co se máte modlit, pak se nechejte inspirovat následujícími modlitbami. Vybrala jsem je z knížky: „Děti píši Bohu.“ Milý Bože, chtěla bych se vdávat, ale nikdo mě zatím nechce. Kristýnka Milý Bože, podle mne je Bible skvělá. Napsal jsi ještě něco jiného? Katka Milý Bože, čekám na jaro, ale stále nepřichází. Prosím tě nezapomeň na to. Marek Milý Bože, je úžasné, jak vždycky dokážeš dát hvězdy na jejich místa. Pepa Pamatuješ, jak nám odpadla škola, protože bylo hrozně moc sněhu? Nešlo by to udělat znovu? Olda Milý Bože! Miluji tě. Máš se dobře? Já se mám taky dobře. Madla 7 let Milý Bože, někdy na tebe myslím, i když se zrovna nemodlím. Eva Daniela Dohnalová
OKÉNKO ZDRAVÍ - RAJČATA. Téměř každý z nás, kdo má zahrádku si pěstuje i rajčata. V polovině března jsem je vysadil do truhlíku, který mám umístěný na světlém a teplém místě v pokoji. Jsou zatím maličké asi 3 cm vysoké, ale hlavně že vzešly a rostou. Vytahuji je přímo očima a trpělivě zalévám, abych je později až v květnu po třech zmrzlých, mohl vysadit do skleníku a na zahradu. Zatím si o nich něco zajímavého povíme. Téměř všechny šťavnaté plody pocházejí z teplejších oblastí s dostatkem vláhy a světla. Původně pocházejí rajčata ze Střední a Jižní Ameriky. Ale naši předkové už dávno vypěstovali kultivary pro naše podmínky mírného pásma. Ovšem potřebují slunečná místa chráněná před nepříznivými vlivy počasí. Rajčata a člověk: Mají jednu společnou vlastnost s námi a to, že 70% látek na ochranu buněk tvoří lykopeny, jeden z nejrozšířenějších druhu karotenu. Lykopeny chrání a stabilizují tukovou složku membrán našich buněk a nesčetné tzv. organely v našich buňkách, aby byly pružné a pevné. Rajčata kromě toho posilují sliznice v celém organizmu, působí preventivně proti infekčním nákazám, podporují tvorbu zdravé pokožky a inzulínu. Stimulují mozek a nervy, odstraňují chronickou únavu. Zlepšují náladu, podporují dobrý spánek, omlazují buňky, posilují srdce, působí močopudně a odvodňují. Pomáhají vytvořit novou tkáň, stimulují tvorbu hormonů a odstraňuji poruchy trávení. Zpracování: Rajčata z dovozu raději spaříme a slupku stáhneme, neboť jsou téměř vždy kontaminována pesticidy a jinými chemickými látkami při postřiku. Rajčata z biologické a vlastní produkce můžeme jíst i se slupkou, neboť obsahují důležitý křemík. Samozřejmě rajčata vždy důkladně před požitím umyjeme. Konzumujeme je syrové na chleba, v salátech, v omáčkách, kečupech, lečech, připravujeme z nich šťávy, protlaky, polévky. Konzumujme je ve zralém stavu. Například: Rajčatový salát s paprikou a cibulí, jako příloha k obědu, je vydatným zdrojem stopových prvků a vitamínů. Dobrou chuť vám i sobě. Jaroslav Górny
Jméno:……………………….
OKÉNKO NEJEN PRO DĚTI J
E
A
T
A
T
O
K
O
Ž
E
S
T
E
R
E
I
R
A
M
Š
Í
Ž
J
O
M
M
E
I
Š
E
S
Á
R
A
I
V
B
O
J
C
P
T
T
R
A
R
T
E
P
N
O
S
I
L
A
R
P
Ř
I
U
K
O
Ch
Á
M
U
L
Ů
S
L
O
D
O
S
Á
T
J
D
E
S
J
A
S
K
M
E
C
V
O
B
R
R
T
A
Z
O
H
Ů
L
OSMISMĚRKA
Radostná zpráva, ale ne pro každého.
O radostné zprávě se dozvíte, když po vyškrtání uvedených slov a ze zbylých 15-ti písmen větu složíte. Ester, Eva, hůl, Job, láska, máma, Marie, mír, Mojžíš, oko, ovce, Petr, pokoj, radost, Rut, Sára, slunce, sůl, táta, tichost.
PŘESMYČKY - Naši rodinní příslušníci. 1. matematika 4. rybářství
2. astrologie 5. dějeprava
3. tělocvik 6. botanika Marta Grzonková
Doplnit: .............Pána Ježíše se všemi. 1.
Dítě v košíku
2.
Boží kniha
3.
Nejmocnější vlastnost
4.
Nejmoudřejší král
5.
Den odpočinku
6.
Had v Edenu Kája Kudělka
SOUTĚŽ PRO VŠECHNY 1..Jak se jmenovala Josefova egyptská manželka 2..Jak se jmenovala žena, která se rozhodla vyhubit všechno královské potomstvo, jen proto, aby mohla sama vládnout 3..Jak se jmenovala druhá Abrahamova žena 4..Jak se jmenoval Pavlův učitel 5..Jak se jmenoval prorok, který předpověděl Pavlovo zatčení 6..Jak se jmenoval apoštol, který zachránil jednoho muže před sebevraždou. 7..Jak se jmenoval otec slepého Bartimaiose 8..Král, kterého porazil Abraham, aby vysvobodil svého synovce Lota 9..Manželka římského místodržitele Felixe 10..Kolik dětí celkem měl Job (slovy) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
2 3 10 9 7 6 8 1
11
5
12 4
Tajenku vyřešíte, když písmena na šedých polích správně seřadíte. 1
2
3
-
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Jména obsažena v tajence jsou podle nového – ekumenického překladu Bible
Vyřešení mi předejte do soboty 26.4.2008 !!! Svatomír Rafaj
OHLÉDNUTÍ ZA PROGRAMEM MLÁDEŽE DO NOVÉHO ROKU První sobota nového roku 5.1.2008 byla vyhrazena novoročnímu programu. Všechny nás oslovilo zpracování nádherného a poučného S.Z.biblického příběhu o mravní čistotě Josefa v Egyptě. Mládež našeho sboru nám osobitým názorným způsobem ztvárnila postavy tohoto příběhu skrze scény, písně a hudbu. Ukázali jak Josef odolal síle hříšného pokušení slovy: „Jak bych mohl učinit takovou nešlechetnost a hřešit i proti Bohu.“ (1.Moj.39,9). Za to byl Putifarovou ženou křivě nařčen, obviněn a pro věrnost Bohu a jeho přikázání musel snášet příkoří ve vězení. Ale ani tam ho Bůh neopustil, i tam mohl být požehnáním pro druhé. Jeho vysvobození přišlo skrze výklad snů, tak aby Bůh byl znovu oslaven. Josef je pro mládež i pro nás zářným příkladem morální čistoty a věrnosti. Věděl, že nemůže stavět chvilkové ukojení sobeckého štěstí na neštěstí druhého člověka, tedy Putifara.Prokletím i dnešní doby je nevěra.Věrnost se dnes nenosí ve světě. Ovšem aby si člověk mohl vážit i sám sebe, musí mít v sobě zakódovány ušlechtilé zásady. Ty nejlepší najdeme v Božím slově a v deseti Božích přikázáních. Byly dány Bohem proto, aby nám i těm ostatním okolo nás bylo dobře na zemi. A proto v tomto smyslu byl příběh o Josefovi přiblížený mládeží sboru pro nás velkým přínosem. Když jsme věrni Bohu, jsme věrni v postojích života i naším bližním. Na závěr programu jsme si každý z nás vzali z té pokladnice Božího Slova jeden drahokam zaslíbení, který nás ústředně povede po celý další rok. Bohu buď za to naše chvála a trvalá vděčnost. Jaroslav Górny
SLOHOVÁ PRÁCE ŽÁKA JAK VIDÍ SVOJI MAMINKU Maminka se ještě rozděluje na ženu v domácnosti a v zaměstnání. Doma se potom ještě skládá z manželky, matky, kuchařky, uklízečky, pradleny, zásobovačky, účetní, vychovatelky........ ostatní si nepamatuji, ale maminka toho umí vyjmenovat víc, jako např: služka, otrok a jiné. Maminka se vyznačuje tím, že se zázračně nachází na více místech najednou, umí v jedné chvíli myslet na sto věcí, přičemž deset věcí dělá současně. Vidím na vlastní oči, jak po návratu z práce dá vařit vodu na sporák, zatím co zadělá na buchty. Přitom jí běží pračka, do které chodí vyměňovat prádlo, mě vymýšlí věty oznamovací, tázací a rozkazovací a naší Olinku zkouší z velké násobilky.Ve volném čase stačí i vyžehlit, že přitom přebalí malého Pepíka a udělá mu Sunar s krupicí si ani nevšimnu. Dvě oči mi na to nestačí, když potom zasedneme k večeři, všechno je připravené na stole, já mám na teplákách zašité nové díry, Olina má umyté vlasy a prádlo visí na balkóně. Potají si maminku prohlížím, má opravdu jen dvě ruce a přece, když přijde domů z práce má v jedné velkou a malou kabelku, v druhé dvě síťovky s nákupem a v třetí .............ne, vždyť už jsem povídal že má jen dvě ruce, ale nese i Pepíka ve fusaku. Hana Grzonková
PETŘINO VĚDECKÉ OKÉNKO Proč se bát ptačí chřipky? Odpověď je velice jednoduchá. Chřipky obecně jsou viry. Viry na rozdíl od ostatních buněčných struktur nemají “přístroj“ na opravení mutací. To jsou nežádoucí změny v genetické výbavě. V roce 1917 proběhla v Evropě smrtící vlna Španělské chřipky. Vyžádala si zhruba 10 miliónů obětí. Prakticky neexistoval lék, pokud se člověk nakazil, zemřel. Zkuste uhádnout v čem byl háček? Nezapomeňte, že v té době už penicilin známe a je na světe i dosti účinných chemických léků. Španělská chřipka nebyla jen tak ledajaká chřipka. Vznikla zmutováním lidské chřipky a chřipky prasečí. Proto na ni nebyl žádný lék. Asi si domyslíte proč jsou teď kolem ptačí chřipky takové rozruchy. Nejen, že pokud se vynaleze vakcína, za chvíli je chřipka zmutovaná znovu, ale také lékaři nejsou schopni říci, jak by se přesně chřipka chovala a ani jaké léky by dokázaly zabrat a nezhoršili ještě více stav nemocného… Následky, které by měla epidemie Ptačí chřipky by byly katastrofální… Žádné léky, výzkum nestíhá a lékaři neví jak vlastně mají léčit. Absolutní nula Čeho vědci nemůžou dosáhnout za nic na světě? Je to hodnota teploty 0 kelvinů (-273,15 °C). Věci se začnou u této teploty chovat divně. Tekutiny vyskakují z nádoby a chovají se supratekutě a to ani nejsme na bodu 0K. Nic nedokáže ochladit látku na bod 0K. Musel by ustat veškerý pohyb částic. Zvláštností je, že “minusové“ teploty v kelvinech definovány jsou. A vědci si s tím moc nevědí rady. Radon Určitě jste už o tom slyšeli. Jednu dobu se velice řešilo zamoření hlavně sklepních prostor tímto radioaktivním plynem. Jako prevence se doporučovaly radonové studně, speciální fólie, pořádné základy aj. V čem tkví jeho nebezpečnost? Radon patří do rozpadové řady na jejímž konci figuruje olovo. Olovo je velice nebezpečné. Pokud se nadýcháte radonu, nic moc se nestane, ale po několika dnech se radon ve vašich plících začne rozpadat na prvky s nižším protonovým číslem, které ve vašich plicích nezůstanou moc dlouho, pořád se rozpadají na nižší a nižší. Nakonec to skončí u olova. Molekuly tohoto kovu udělají ve vašich plicích pěkný nepořádek. Vzniknou záněty, sníží se kapacita plic atd. Perličky: Víte, že naše oko musí pořád těkat? Vědci dělali pokus: zafixovali živé oko a pak se dotyčný měl dívat, neviděl nic, jenom rozmazané čáry, zatímco, když jeho oko bylo volné, viděl věci kolem sebe zase normálně. Jsou to pohyby, které nejsme schopni ovlivnit. Víte, že pokud má člověk vzteklinu a pustíte vodu z kohoutku či začne foukat vítr, tak se mu začne stahovat hrdlo. Stačí jen když slyší tomu podobný zvuk. Nakonec se může udusit. V každém případě člověk nemocný vzteklinou zemře. Nakažený se ještě vyléčit může. Víte, že psi nemají problém vidět ve tmě? Proto dokáže váš pejsek ve tmě běhat jako nic, zatímco vy si nabijete nos. Zato vidění při ostrém světle ( i denním) jim často vadí, je to způsobeno složením jejich světločivných receptorů (tyčinky a čípky). Víte, že do 19. století panoval názor, že mikroorganismy vznikají samoplozením – živé vzniká z neživého. Toto tvrzení popřel svým pokusem Francisco Redi. Dokázal, že červi pocházejí z much. Vzal hovězí maso, jedno izoloval, druhé nechal volně v nádobě. Tam, kam se dostaly mouchy, tam se po čase vylíhli červi. V izolované nádobě se červi nenašli.
Poznámka na konec. Tyto informace jsou přebrány z přednášek na kterých jsem osobně byla a vše jsem tedy slyšela a zapsala jsem si je. Proto také toto uvádím jako zdroj. Často nám přednáší profesoři věci, které nejsou nikde zveřejněny, třeba i proto, že je to jejich vlastní práce. Nebo se na vědeckém potvrzení ještě pracuje, takže některé informace máme z první ruky ☺. Petra Grzonková
REALITA SPOLEČNOSTI Generace Y (Generace millénia/internetu) (1982-200?) Po pádu komunistického režimu zde začala agresivně pronikat konzumní západní mentalita, která poskytla „živnou“ půdu pro vývoj kulturního prostředí. Začalo se znovu doceňovat dětství: důraz kladený na dodržování dětských práv, sledování vývoje dětské kriminality, uplatňování přísnějších sankcí v deliktech spojených se zneužíváním dětí, podporování programů charitativních organizací a preventivního vzdělávání, týkající se např. problematiky AIDS či drog. Ovšem stačí to, aby společnost vykročila správným směrem? Další „potravu“ zajistil radikální vzestup asijského ekonomického vlivu, spolu s asijskými ekonomickými produkty, které jsou do západní civilizace importovány rovněž s východní ideologií a náboženskými systémy, mísící se s evropskou kulturou a náboženstvím. Tomu konkuruje život, který závisí na vstřebávání hollywoodské filmové tvorby a západní tvorby hudební, ke které se řadí obliba mcdonaldové gastronomie. Pokud platí, že o konkrétní společnosti vypovídá fakt, co je v ní nabízeno dětem, pak kdybychom pohlédli do obchodních domů s hračkami pro děti, nalezneme tam sexy Barbie-panenky a imitace zbraní, které se pak ve věku teenagera (dospívajícího) mění v alkohol a užívání drog. Hlavní poselství, které předávají lidem filmy a televizní programy shrnují hesla: musíš být bohatý, a tak budeš úspěšný, musíš být sexy, a tak budeš i populární, musíš být silný, dominantní, agresivní, a tak budeš zároveň i sexy a bohatý. Tato generace prošpikovaná materialismem, sobeckostí, neuznáváním autorit, netrpělivostí a špatnou komunikací si nedovede představit život bez kompaktních disků, domácího kina, satelitu, počítačů a hlavně internetu. K informacím má přístup pouhým kliknutím na tlačítko myši a jeho využití relativizuje jakoukoli věkovou, pohlavní, etnickou a politickou příslušnost. Jak mediální změny ovlivnily etiku lidí? Pozitivní hodnota médií spočívá v působení pedagogickém i didaktickém. Ovšem záplava informací znemožnila jejich přiměřené zpracování. Kdysi bylo problémem informace získat, dnes je problém se v nich vyznat. Z jednotlivých zpráv se vytratil kontext a staly se z nich jednotlivosti bez příčin a důsledků. Vše, co vidíme v televizi, co slyšíme v rádiu a co čteme v novinách, časopisech, na internetu k nám přichází po kousíčkách, bez jakéhokoli logického propojení: reklama, písnička, katastrofa, reportáž, sexuální skandál populární zpěvačky,… A člověk, který deset let přepíná z kanálu na kanál a surfuje ze stránky na stránku, se stává rozkouskovaným, protože ztratil pevné hranice přímočaré logiky, kterou
získal v důsledku četby knih a komunikací s člověkem. Zapomněl na jistotu dřívějších návyků a prioritou se stávají nejnovější informace, nikoli jejich význam pro člověka nebo jejich užitečnost. Dominantní motivací k příjmu takovýchto zpráv se stala zvědavost a zábava. Žijeme odcizeni sami sobě, více nám jde o to „být in“ než „být“. Tím, že hltáme po informacích se postupně stáváme netečnými vůči otřesným zprávám a vůči okolnímu světu se stáváme konformními (odpovídajícími, shodujícími se). Média vytvářejí imaginární svět, nereálný svět, kde rány nebolí, krev teče, aniž by jí ubývalo, lidé mají mnoho životů, vyražené zuby se vrátí opět na svá místa a zločin je oslavován. Děti, které prožijí svůj život před televizí mají za to, že celý život je jedno velké vzrušení a navíc je v něm vše možné a dovolené – není – li tomu tak, nudí se. Domov má být místem setkávání, komunikace, povzbuzování a také místem, kde je možno pochopit hloubku svého bytí a toto místo můžeme pomalu nazvat místem patřícím do „ohroženého druhu“. Život v rodinách se neobejde bez zvukové kulisy. Centrem se stávají ne členové rodiny, ale účelné, jednoduché pobavení prostřednictvím televize, internetu. Lidé jsou zahlceni. Žijí životy druhých a sami se nedokáží soustředit na ten svůj. Jsou zahlcování masou záležitostí, které jim záměrně berou čas. Soustředit se na takové množství podnětů chce notnou dávku tupého pohlcování nových a nových informací a hlavně čas. Čas, kterého je málo, který, jak všichni víme, je drahocenný. Přesto si troufám říct, že jím plýtváme v největší možné míře. Jak je to možné? Kam směřujeme? Realita je daleko od tohoto fádního a prázdného přežívání. Lidské potřeby jsou stále nenaplněny a lidé touží stále více jednoduše je uspokojit.. Ovšem, kde naleznou naplnění? hlavní zdroj: dr. Volný
Upravila: Kateřina Linhartová
UŽ JE TO SKORO ROK...ANEB JESTLI SI NĚCO JEŠTĚ PAMATUJU :) Díl 1. – Odjezd a příjezd Co se mi vybaví, když se řekne rok 2007, březen....co jiného, než USA. Nedá se na to zapomenout. Nezapomenutelné zážitky, zkušenosti, jistota, že se za mě někdo modlí a myslí na mě. Není mým záměrem odvykládat všechno do puntíku, co se mi přihodilo. To byste si asi hezky početli :). Ale přece jenom. Když jsem se za celou tu dobu od mého návratu neodhodlala k tomu, abych sem napsala, řekla jsem si, že to musím napravit. Takže tady je pár střípků... Pevně věřím, že celá tahle záležitost byla pod Božím vedením. Na našem gymnáziu probíhají exchange programs – tzv. výměnné pobyty v zahraničí. Parametry jsou stanoveny ředitelem a jsou to hlavně studijní parametry. A já? Ačkoli zdaleka nejsem extra dobrý student, světe div se, v říjnu 2006 jsem se dozvěděla, že letím do USA. Tím to všechno začalo. To prvotní sevření žaludku, které se při každé další sebemenší napjaté situaci vracelo. Ačkoli od října do března je poměrně dost času, měli jsme v mnoha věcech namále. O vízum jsem nemohla jít požádat, dokud se mě neujala nějaká americká rodina. Ale tamější škola s tím očividně moc nepospíchala. Takže jsme jeli na americkou ambasádu do Prahy o vízum žádat na poslední chvíli. V ruce jsem ho měla 3 dny před odletem!
Adrenalin stoupá, blíží se pondělí 12. 3. V neděli byl zrovna Haldamáš. Neúčastnila jsem se, protože už ten den jsem jela k učiteli Paulu Tillovi, který nás tam doprovázel. A tahle noc byla snad jedna z nejdelších v mém životě, ačkoli jsme vstávali kolem 1 hodiny ráno. Nicméně, všechno probíhalo relativně dobře. Při všech kontrolách bylo všechno OK. Let byl úžasný! Sice jsme přestupovali ve Frankfurtu, kde pak byla hodně přísná kontrola, ale i tam všechno proběhlo bez větších komplikací. Ty komplikace přišly, když jsme přistáli na mezinárodní letiště v Chicagu. Z brány našeho letu jsme přišli ke kontrolám. Můj učitel mi řekl, že tady se rozhodne, jestli mě do USA vůbec pustí. Aha, tak to je opravdu dobré vědět! Došli jsme k nekončícím frontám na kontrolu. Jak jsme postupovali, nějaká žena mi do ruky strčila několik papírů a řekla něco v tom smyslu, ať to vyplním. Stěží jsem rozuměla jí, natož těm formulářům. Ale nějak jsme to daly dohromady. Pak mě poslala k přepážce. Seděl tam takový úředník...vlastně si ani nedokážu vybavit jak vypadal, ale vím přesně, co se v následujících minutách dělo. Vzal mi otisky prstů a všechny papíry a formuláře. Byla mezi nimi i kopie faxu od americké školy, že tam budu studovat. On ale řekl, že kopie nestačí, že chce originál, že mě prostě dál nemůže pustit. Moje kamarádka, která měla úplně stejný papír, šla přes jinou přepážku a už dávno byla bez problému hotová. Tak tam na mě s mým učitelem čekali. Potom se ten úředník zeptal, s kým tu jsem. Zavolala jsem tedy Paula. Úředník nám řekl, že potřebuje originál, jinak že bych mohla zůstat v US tak asi měsíc. Poslal nás tedy do nějaké místnosti – asi pro problémové lidi...? Tam to vyřizovala nějaká paní. Byla jsem napjatá. Nedokázala jsem si představit, jak se tahle situace vyřeší. Když jsme přišli na řadu, dala mi moje papíry do ruky a řekla, ať jdeme, že to je v pořádku. Možná jste to slyšeli až sem do České republiky, jak mi ten obrovský balvan spadl ze srdce! Pán Bůh má pro nás různé cesty. Většina z nich je pořádné dobrodružství, ale to k životu prostě patří. A je dobré si tyhle cestičky projít, i když nám adrenalin někdy pořádně stoupne.
V příštím čísle: Jaká asi bude rodina? Ester Grzonková
ROZHOVOR S PAVLEM KUDĚLKOU O SKUPINĚ S.R.O. Co tě vedlo k založení skupiny? Založil jsem skupinu, protože jsem nechtěl hrát sám. Písničky dostanou víc aranžmá a ve skupině je veseleji. A je pravda,že pokud jeden z nás něco malého splete ostatní to můžou ještě zachránit, ale pokud hrajete sám většinou to tak nejde. Proč jsi nezůstal u sólového zpěvu? Protože nejsem tak instrumentálně nadaný a myslím, že ve skupině je to lepší, i pro naše posluchače. Jaký hudební styl hrajete a proč s náboženským zaměřením? Hrajeme soft folk s prvky country. Texty jsou nábožensky orientované, protože jsme věřící. Je to taky prostředek sdělování o své víře. Kdy a kde se ti dostavuje inspirace k psaní písní?
Kdykoli a kdekoli. Hlavně na to musím mít klid, takže jsem i někdy rád sám. Třeba se projdu do přírody, tam nabírám nejvíc inspirace. Je veliký zápřah vést skupinu, rodinu a chodit do práce? Kde berete energii? Z jídla a hlavně z Pána Boha. Je těžké vést skupinu, ale já respektuji názor ostatních, takže se dobře shodneme a tím pádem není mezi námi problém. Kdy vznikla skupina S.R.O.? Skupina S.R.O. vznikla koncem ledna a začátkem února roku 2006. Chystal jsem se na Havířovskou notu a poprosil jsem mládežníky o nějaký doprovod na hudební nástroj. A ze všech mládežníku se ozval aktivně Dalibor Zacios, který byl ochoten pomoct v této věci. První schůzka probíhala ve dvou, kde jsme si přehráli první tři písničky. A na druhou zkoušku potom přišel i Radim Skácel a Petr Dona. Tak to byly začátky naší skupiny. Kolik jsi napsal písniček(textů) Tak to neví, ale tak zaokrouhleně asi padesát. Jsou všechny písničky aktuálně zpívané nebo jsou některé v šuplíku? Všechny písničky nejsou aktuálně zpívané,protože nacvičit padesát písniček zvládá tak maximálně profesionální zpěvák. My jsme rádi když nacvičíme na tu sezónu takových sedm - osm písni, protože ani delší vystoupení na těch festivalech nemáme. Na jakých vystoupeních(koncertech) vystupujete? Tak během těch dvou let jsme se zúčastnili dvakrát Havířovské noty, dvakrát festivalu Tenkráť na Valašsku, dvakrát jsme vystupovali na Adventportě a dvakrát také na festivalu Beskydské folkování. Také jsme hráli na Ostravici při akci Básnické posezení. A jako předkapelu děláme skupině CHANGE ve Frýdlantě. A roku 2007 jsme byli pozváni na koncert skupiny Ženáči. Občas také hrajeme v naší Frýdlantské modlitebně. Někteří členové naší skupiny, hrajou ve skupině CHANGE. Měnilo se seskupení za ty dva roky? Ano, začali jsme ve čtyřech, pak se k nám přidala Ester Grzonková, která s námi odehrála celý ten rok 2006, ale ke konci toho roku odešla a začátkem roku 2007 přišel mladý nadějný bubeník Pavel Dona a už získal cenu za nejmladšího účastníka Beskydského folkování 2007. Co vás vedlo k takovému názvu skupiny? Tak to nevím, protože my jsme ten název vymýšleli na těch prvních zkouškách a mám pocit, že s tím přišel první Peťa a vyjadřuje to ten náš ryzí nefalšovaný a nadšený amaterismus Máte všechny vlastní texty? Ano texty jsou vlastní jenom občas máme nějakou převzatou písničku. Také třeba uděláme melodii k nějaké básničce Složení skupiny S.R.O.: Pavel Kudělka – zpěv, kytara Dalibor Zacios – kytara, baskytara, zpěv Radim Skácel – kontrabas,husle, zpěv Petr Dona – 12-ti strunná kytara, perkuse, foukací harmonika Pavel Dona – bicí rozhovor vedl Karel Kudělka
OKÉNKO NEJEN PRO DĚTI - NOVĚ!!! Aby se stal náš sborový bulletin atraktivnější pro všechny věkové kategorie, bude okénko pro děti, ale nejen pro ně takové veřejné soutěžení. Správné výsledky testů, křížovek apod. budou uváděny vždy až v následujícím čísle. Vždy do jednoho měsíce od data, kdy bulletin vyjde, máte možnost správné vyřešení úkolů předat mně, a nejlepší tři budou uveřejněni v následujícím čísle. Není vyloučena i nějaká ta odměna. Soutěže budou ve dvou kategoriích – pro děti do 15 let a ostatní. Do bulletinu bude pro rodinu vloženo vždy odpovídající množství soutěžních listů – označte svým jménem a předejte buď mně osobně, do krabičky u dveří, meilem, nebo jiným způsobem. Pokud by chtěl někdo přispět i s náměty na soutěže, budu velice rád, a zároveň chci poděkovat touto cestou s.M.Grzonkové, K.Kudělkovi, případně dalším, kteří již tak činí a k této formě soutěžení mne vlastně svými nápady přivedli. Svatomír Rafaj
POZNÁMKA Z REDAKCE Na prvním místě chci poděkovat všem, kteří přispíváte do našeho sborového bulletinu – bez vás by nebyl. Jelikož máme již spuštěny stránky sboru, bude zároveň každé číslo zveřejněno na adrese www.casdfno.cz , kde si jej můžete přečíst i vytisknout. Tedy dobrá zpráva pro ty, kteří bulletin nedostali, ztratili apod. Bulletin je dodáván vždy jeden kus do rodiny, pokud by vyloženě někdo toužil mít více, dejte mi vědět. Jelikož bude v každém čísle probíhat soutěž, bude do bulletinu vložen počet soutěžních listů podle počtu dětí v rodině. Něco k obsahu pro přispívající: Jsem rád za každý příspěvek, ale!! : - u každého bude uveden vždy autor !!!(případně – opsal, upravil a vaše jméno). V případě dotazů k článkům se vždy obracejte na tohoto autora a né na redakci. Nic nebude uveřejněno způsobem, který si někteří přejete anonymně - „To se mi líbilo dej to tam, ale mne prosím tě neuváděj“ . Nebo „tu to máš a vyber z toho co uznáš za vhodné“ . Vše bude zveřejněno tak, jak dodáte – pozor, třeba i s chybami! – já tomu dodávám jen grafickou formu a drobnou korekci – pokud nějaký ten překlep objevím. Uznejte sami!! - jestli se to, či ono hodí, nebo ne. Nechtějte to po mne – nejsem cenzor. Určitě bych přivítal více aktualit z dění našeho sboru, myslím, že by mohli vedoucí jednotlivých oddělení vždy něčím z dění tohoto oddělení přispět. A v poslední řadě, chci připomenout, že na další číslo máte 3 měsíce – datum uzávěrky, je známo taky 3 měsíce, a přesto přípěvky dodáváte po termínu . Trpělivost (moje) je sice ušlechtilá vlastnost, ale když pak již nemám čas na zpracování, tak pochopte, že mi dochází. Jinak děkuji ještě jednou za spolupráci, příští uzávěrka bude 21.6.2008 a již nyní můžete posílat příspěvky na
[email protected] , nebo
[email protected] , tel:602722157 a nebo příspěvek vhoďte do krabičky u vchodu . Svatomír Rafaj
V MĚSÍCI DUBEN, KVĚTEN A ČERVEN 2008 BUDOU MÍT NAROZENINY 1.4. 17.4. 19.4. 23.4. 24.4. 25.4. 27.4.
Kaňáková Marta(60) Vaněk Bohuslav Gorná Jarmila Linhart Jan Jurček Vilém Grzonková Ester Czopíková Miriam(20)
6.5. 7.5. 8.5. 10.5. 12.5. 14.5. 14.5. 14.5. 16.5. 20.5. 23.5. 28.5. 29.5. 31.5. 31.5.
Telaříková Zuzana Kudělková Anežka Marták Andrej Bednarčíková Jindřiška Dona Hynek ml. Nováková Růžena Dona Petr Rafajová Lýdie Martáková Markéta Novák Jaroslav Grzonková Marta Rafaj Svatomír(40) Zacios Dalibor(30) Grzonková Aneta Polášková Božena
3.6. 3.6. 5.6. 5.6. 6.6. 7.6. 9.6. 12.6. 13.6. 14.6. 15.6. 19.6. 23.6. 25.6.
Chroustová Eva Kubečka Jan st. Konečná Pavla(60) Uhrová Květa(60) Rafajová Pavla Blažková Jarmila Staněk Karel Drabina Martin Grzonková Hana Kurečková Antonie Kremlová Zdeňka Kogut Libor Donová Naděžda Rychtářová Ludmila(80)
Chci popřát vám všem, kteří v následujících měsících oslavíte své narozeniny, aby Vás Pán Bůh vedl, abyste cítili Jeho přítomnost, Jeho požehnání a mohli jste Ho chválit jako David ve svém Žalmu 28.7: „Hospodin je síla má a štít můj, mé srdce v něj doufá. Pomoci jsem došel, proto v srdci jásám, svou písní mu budu vzdávat chválu.“ 25.6. s. Rychtářová Ludmila oslaví své 80-té narozeniny. Přejí ji, aby náš Pán nadále žehnal a chránil, dával jí zdraví, štěstí, životní elán a radost do každého dne. Dana Rafajová
MOJI MILÍ BRATŘI A SESTRY V PÁNU JEŽÍŠI, udělali jste mi velkou radost přáním s podpisy všech členů sboru a krásnou kytičkou. Děkuji všem nejen za tuto pozornost k mým narozeninám, ale především za vaše modlitby, které vysíláte k našemu milému Pánu Bohu. Velice si toho vážím a jsem rád, že nejsem ve své nemoci sám. Ještě jednou díky. 2 Kor. 4. 9-10 Jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi. Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven. S vděčností Stanislav Trunečka st.
PŘEHLED PLÁNOVANÝCH AKCÍ V DUBNU, KVĚTNU A ČERVNU 2008 Sloužit nám budou bratři: 5.4. 12.4. 19.4. 26.4. 3.5. 10.5. 17.5. 24.5. 31.5. 7.6. 14.6. 21.6. 28.6.
Hynek DONA Radim SKÁCEL Jiří LODER Vladimír ADAME Hynek DONA Jaroslav GÓRNY Jiří VESELÝ Stano BIELIK Vladimír ADAME Jiří DREJNAR Hynek DONA Ludvik ŠVIHÁLEK PVP - ADAME
28.6. 2008 bude Památka večeře Páně Duben: Frýdlant n/O 5. 13:30 Misie 12. mládež Havířovská nota Havířov Frýdlant n/O 13. pathfinder Haldamáš 9-13hod. 18.-20. kazatelské Seminář pro laické kazatele MSS Frýdlant n/O 19. všichni 12:00 sborový zpěv, 14:30 odpoledne mládeže 25.-27. Change Víkendové soustředění Prostř.Bečva Květen: Frýdlant n/O 3. 13:30 odpolední misie 10. mládež Worship Ostrava Frýdlant n/O 17. všichni 12:00 sborový zpěv, 13:30 odpoledne ke dni Matek Frýdlant n/O 24. všichni Stano Bielik a odpolední mládeže Svatební obřad – M.Drabina + J.Podsedníková 25. Český těšín 31.-1.6. mládež Veletržní Brno Brno Červen: Svatební obřad – E.Konrádová + L.Řádek 1. Rožnov p.R. Frýdlant n/O 6. Večer s br.Drejnarem Svatební obřad – D.Maďa + J.Linhartová Frýdlant n/O 8. 14. mládež Worship Ostrava 15. KD Zájezd Jeseníky 20.-22. kazatelské Seminář pro laické kazatele MSS 21. všichni 12:00 sborový zpěv, 13:30 odpolední s.br.Švihálkem Přerov Frýdlant n/O 28. 13:30 Ukončení školního roku – Program dětí _____________________________________________________________________________________ Grafické a technické zpracování bulletinu : Svatomír Rafaj . Sestaveno z příspěvků těchto členů sboru: br.Górny J., s.Dohnalová D., s.Grzonková M., s.Grzonková H., s.Grzonková P., s.Grzonková E., s.Rafajová D., s.Linhartová K., br.Skácel D., br.Vaněk B., Kudělka K., Kudělková A. - všem děkuji ! Připomínky, podněty a příspěvky přijímá Svatomír Rafaj tel: 602 722 157, E-mail
[email protected] Příspěvky do dalšího čísla prosím NEJPOZDĚJI do soboty 21.6.2008 !!!
