Cílová skupina Osoba trpící praktickou slepotou samostatně se pohybující po městě

Zpětná navigace pro nevidomé

Název: Vypracoval: Email: Datum: Vedoucí práce: Email:

Jakub Král (kraljak3)

Zpětná navigace pro nevidomé Jakub Král [email protected] 16.10.2011 Zdeněk Míkovec [email protected]

Popis Zpětná navigace pro chytrý mobilní telefon s operačním systémem Android. Navigace je uzpůsobena pro uživatele s praktickou slepotou. Navigace sleduje pohyb svého uživatele a na požádání je schopna uživatele navést zpět na libovolný bod z již prošlé trasy.

Cílová skupina Osoba trpící praktickou slepotou samostatně se pohybující po městě.

Screener 1.) 2.) 3.) 4.) 5.)

Trpíte praktickou slepotou? Pohybujete se po městě samostatně? Vlastníte mobilní telefon? Máte zkušenosti s dotykovými telefony? Znáte mobilní operační systém Android?

Za pomoci screeneru jsem hledal alespoň dvojici osob, které by měli následující vlastnosti: – osoby měli trpět praktickou slepotou – osoby by se měli po městě pohybovat převážně samostatně – osoby by měli aktivně užívat mobilní telefon


Témata pro interview a základní otázky Základní informace – V kolika letech jste oslepl? – Kde bydlíte? (město/vesnice) – Kolikrát týdně a jak daleko chodíte? Pohyb po městě – Využíváte při pohybu po městě nějakou asistenční službu/technologii? – Co vám pomáhá při orientaci – Pohybujete se pouze po naučených trasách? – Co děláte pokud se ztratíte? Asistenční služby/technologie? – Máte zkušenosti s nějakou asistenční službou technologií? – Co vám na ní vadilo? – Co vám naopak přišlo dobré? Navigace – Máte zkušenosti s nějakou navigací (navigace pro automobily, pro pěší)? – Co vám na tomto typu navigace vadilo? – Co by měla umět ideální navigace? Mobilní telefon – Jaký mobilní telefon používáte? – Jakou nadstavbu pro slepé užíváte? – Co vám na této kombinaci vadí? Operační systém Android – Zkoušel jste ovládat dotykový telefon? – Máte zkušenosti s platformou Android?




Výpisy z rozhovorů Marek Marek je 24-letý student zajímající se o technologické novinky, který je slepý od narození. Je velmi hrdý, nerad čeká a nesnáší zbytečnosti. Bydlí v malém městě nedaleko od Brna, avšak velmi často se pohybuje po Brně a Praze, kde studuje. Po velkém městě se nejčastěji pohybuje za pomoci TAXI, nebo automobilu s řidičem. Pokud se již na cestu vydá pěšky, je to vždy dobře známá cesta. Při chůzi nevyužívá žádné zvláštní pomůcky, pouze bílou hůl. Při chůzi se orientuje podle křižovatek a odboček, povrchu po kterém jde, hluku, čichu a podle obchodů, vedle kterých jde. Ušlou vzdálenost odhaduje za pomoci počítání kroků, které počítá podvědomě, pokud by se ho někdo zeptal kolik jich udělal, neví. Největší problémy mu při chůzi dělá čerstvě napadaný sníh, často se také ztrácí v parcích a také mu překážejí davy lidí, například na zastávkách MHD. Pokud se ztratí, nebo si není jist kde se zrovna nachází, snaží se nejprve pomoci si sám. Krouží po okolí, dokud nenalezne známé místo, nebo si zavolá TAXI. Kolemjdoucích lidí se zeptá až jako poslední možnost, tvrdí, že je moc hrdý. Pokud se někoho zeptá, odpovědi důvěřuje, zatím se nesetkal s odpovědí, která by ho nějak poškodila. Marek používá mobilní telefon jako doplněk svého každodenního života. Vlastní chytrý mobilní telefon s klasickou klávesnicí Nokia s mobilním operačním systémem Symbian. Na něm má nainstalovanou čtečku displeje, žádnou speciální nadstavbu nepoužívá. S tímto telefonem je spokojen, užívá ho již delší dobu a nic zásadního mu na něm nevadí. Dále testuje dotykový mobilní telefon HTC Cha Cha s instalovaným mobilním operačním systémem Android. Také na něm má nainstalovanou pouze čtečku displeje, s tímto telefonem se zatím seznamuje, proto na systém Android zatím nemá názor. Marek testoval speciální zařízení pro slepé lidi, jednalo se o permanentní sledování jeho polohy přes malý GPS vysílač na jehož základě byl navigován druhou osobou, která seděla u počítače a na mapě viděla jeho aktuální pozici. Na tomto způsobu asistence Markovi vadila ztráta soukromí a nepřesnost. Naopak se mu ale líbilo, že na pomoc nemusel dlouho čekat. Dále Marek aktivně využívá navigaci ve svém mobilním telefonu (Nokia Maps). Na této navigaci mu vadí nutnost mít aktivní mobilní připojení k internetu a znovu nepřesnost, zvláště v městské zástavbě, kde se nejčastěji pohybuje, jinak mu navigace a její pokyny vyhovují.



Jaroslav Jaroslavovi je 58 let, oslepl ve svých 14 letech. Bydlí a pohybuje se v Praze. Většinou chodí po dobře známých trasách. Jaroslav dříve, dokud pracoval, chodil denně do práce. Nyní chodí ven jednou týdně. Při chůzi nevyužívá žádných speciálních pomůcek, pouze bílou hůl. Dříve se pokoušel dostat vodícího psa, ale než na něj vyšla řada, zvykl si chodit bez něj. Při pohybu po městě se Jaroslav orientuje podle křižovatek, odboček, vjezdů do baráků, povrchu po kterém jde, odpadkových košů, reklamních tabulek (áček před restauracemi) a trávníčků podél chodníků. Pokud ví, že se bude do pár minut zpět zase vracet, zapamatuje si i takzvané volné orientační body jako je svit slunce, nebo zápach. Problém s orientací mu způsobí hlavně čerstvý sníh. Pokud se Jaroslav ztratí, snaží se najít lidi a zeptat se jich na cestu, pokud v okolí lidé nejsou, vybere si jeden směr a tím se vydá než narazí na nějaké lidi. S komunikací a důvěrou k cizím lidem nemá problémy. Jiný problém mu ale činí kapsáři a jiní zlodějíčkové. Nejčastěji ho okrádají o mobilní telefon (několikrát do roka), je to prý tím, že mobilní telefon pro slepého člověka musí mít otevřený operační systém, aby na něm šly zprovoznit různé nástavby pro jejich snazší ovládání s hendikepem. Jaroslav má osobní zkušenost s asistivní službou od organizace SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých), kam zavolá a operátorka v call centru se ho pokusí navést zpět na známou cestu. Na této službě mu vadí zejména její nepřesnost, která je způsobena tím, že operátor neví, kde se slepá osoba přesně nachází. Další službou, kterou tato organizace poskytuje je naplánování nejvhodnější trasy pro slepou osobou, pro využití této služby je nutné si o ní včas zažádat (někdy až týden dopředu). Jaroslav zatím nikdy nezkoušel žádnou osobní navigaci, ale jeho slepá známá podle navigace od Nokie trefila k němu domů, bez toho aby tuto trasu předtím někdy šla samostatně. Ideální navigace by podle Jaroslava měla umět navigovat jinak než podle metrů nebo kroků, ale neví podle čeho. Dále místo klasické navigace by měla aplikace umět sledovat, zda jde uživatel po předem zvolené trase a pokud z ní sejde, upozornit ho na tuto skutečnost a pomoci mu se dostat zpět na zvolenou trasu. Pokud by měla navigace fungovat pouze jako záchrana při ztracení uživatele, spíše než navigovat uživatele zpět po své trase, měla by ho navést na nějaké místo, kde se s největší pravděpodobností vyskytují nějací lidé. Co se týče mobilních telefonů, Jaroslav aktuálně používá mobilní telefon s tlačítky a operačním systémem Windows Mobile. S dotykovými mobily nemá Jaroslav moc zkušeností. O operačním systému Android slyšel a zkoušel ho s nadstavbou pro slepé lidi s názvem Eyes-Free Shell, ale zdál se mu moc složitý.



Ondra Ondra je slepý od svých 3 let. Téměř denně cestuje mezi Jihlavou, kde bydlí a Prahou, kam jezdí vydělávat. V obou městech se pohybuje po dobře známých trasách, ale často se vydá i tam, kde to zase tak dobře nezná. Novou trasu, pokud je jednoduššího rázu, se zvládne naučit za tři dny. Ondra se po městě pohybuje se svým vodícím psem, kterého má již 3 roky a také za pomoci bílé hole. Podle Ondry je pohyb se psem rychlejší, ale člověk si stejně musí pamatovat trasu, protože pes ji nezná a musí se usměrňovat. Vodící pes je pouze od toho aby svého pána upozorňoval na překážky a to hlavně v úrovni jeho hlavy. Podobnou funkci plní i jakési ultrazvukové brýle, které při detekování překážky v úrovni hlavy vyšlou uživateli brněním signál. Při chůzi městem se Ondra orientuje podle všeho, co je nehybně upevněno na svém místě jako jsou křižovatky, semafory, přechody, obchody, vchodu do domů, povrch po kterém jde, zastávky MHD, vývěsní tabule s nabídkou (áčka před hospodami), trávníčky okolo chodníků, zábradlí, schody, koše a další. Problém při orientaci mu způsobuje čerství sníh, dav lidí, lidé, kteří hladí jeho psa, lidé co do něho omylem vrazí, či další překážky jako jsou výkopy a lešení. Ze soustředění na jeho trasu ho dokáže vyrušit i zvonek tramvaje, či klakson automobilu. To poté dokáže zapomenout, kde se nachází. Ondra je také jako Jaroslav hodně často okrádán. Pokud se Ondra ztratí, snaží se nejprve chozením dokola zorientovat. Pokud tato technika nepomůže, zeptá se kolemjdoucích, popřípadě zavolá do organizace SONS, nebo na TAXI službu. Ondra velmi intenzivně využívá organizace SONS. Volá ji, pokud se ztratí, potřebuje zjistit odjezd autobusu, tramvaje, nebo metra, či pokud se chystá někam, kde to moc nezná a nechá si zhotovit plán cesty. Tento plán je velice podrobný, obsahuje nejvhodnější trasu spolu s popisem přechodů, semaforů, obchodů po cestě a mnoho dalších informací. Jiné asistenční služby nevyužívá. Osobní navigaci Ondra nevyužívá. Jeho ideální navigace by měla umět navigovat podle jiných věcí, než jsou metry, či kroky, například podle obchodů, vjezdů, odboček, křižovatek, přechodů, ukázka takovéto navigace podle Ondry: „obejděte trávník zprava a jste na rohu ulic Kaprova a Valentinská“. Dále by navigace měla být napojena na MHD a hledat cestu za pomoci ní. Najít cestu z výchozího bodu na nejbližší zastávku, vhodný spoj a jeho čas odjezdu a znovu cestu ze zastávky do cílového místa. Zorientování po výstupu z dopravního prostředku by mohlo vypadat následovně „běžte na přechod se zvukovým semaforem po směru jízdy“. Jako poslední, co by měla ideální navigace obsahovat, jsou velmi hlasité a zřetelné hlasové pokyny, slepí nemohou mít sluchátka, protože musí oběma ušima poslouchat okolí. Podle Ondry je ideální ženský hlas.



Shrnutí rozhovorů Ze všech rozhovorů vyplývá že pokud se slepec ztratí, raději najde pomoc u kolemjdoucích, než aby se obtěžoval s nějakou navigací, proto je lepší udělat pořádnou plnohodnotnou navigaci pro nevidomé a pokusit se zabránit ztracení nevidomé osoby, než se soustředit pouze na záchrannou navigaci pro případ ztracení, tato funkce by mohla být pouze součástí této plnohodnotné navigace. Proto se dále budu zabývat navigací jako takovou. Slepý člověk se orientuje za pomoci pevně umístěných objektů na své trase jako jsou sloupy veřejného osvětlení, obrubníky, vjezdy do domů, rohy ulic a dalších. Metr sice odhadnou dokáži, ale je to pro ně těžší než se orientovat podle výše zmíněných objektů. Slepí lidé si kroky nepočítají a raději si pamatují na kolikáté odbočce mají zahnout. Velkým nepřítelem slepých lidí je čerstvý sníh, dav lidí, či náhlý ruch, který je dokáže vyrušit z jejich soustředění a zamotat jim hlavu tak, že nevědí, kde jsou. Dalším nepřítelem slepců jsou kapsáři, kteří dobře vědí, že když má slepý člověk telefon, nebude to nic levného. Poslední věci, na které se dotazovaní shodli je to, že když se má slepý člověk dostat na větší vzdálenost využije raději služeb TAXI, nebo MHD.

Analýza výsledků Slepí lidé se v prostoru orientují dosti odlišně od normálně vidících lidí. Orientují se podle věcí, které normální lidé ani nevnímají. Proto i navigace pro ně se musí od těch pro vidící lidi lišit. Musí se přizpůsobit nevidomým a navigovat je podle věcí, kterých si slepí lidé na své trase normálně všímají, jako jsou například rohy ulic, vjezdy do domů, obchody, koše, semafory, přechody, zábradlí a změny povrchu chodníků. Pokud se slepý člověk má přesunout nějakou delší vzdálenost, většinou volí TAXI, nebo MHD, proto by bylo dobré toto zohlednit i při navigaci a pokusit se nalézt trasu, tam kde to lze, za pomoci MHD. Pokud se slepý člověk rozhodne pro cestu TAXI službou, aplikace by se měla snažit svého uživatele ochránit před nepoctivými taxikáři a to za pomoci vypočítání přibližné ceny před odjezdem, či po dokončení jízdy. Kromě problému přesunu z místa A do místa B, řeší slepí lidé i problém s častým okrádáním. Tento problém se většinou týká mobilního telefonu, který musí být pro potřeby slepé osoby speciálně upraven. Takto upravit lze ale bohužel jenom takzvané smartphony, které nepatří mezi nejlevnější. Tento problém by se mohla pokusit částečně vyřešit i tato aplikace a to za pomoci párování se zařízením umístěným v peněžence, či batohu přes technologii Bluetooth, které kdyby se přerušilo (odcizením telefonu), zařízení by vydalo varovný signál a zloděj na sebe upozornil. Dalším problémem, který je třeba vyřešit je současný trend dotykových telefonů. Dotykové telefony jsou pro slepé lidi velmi složité. Proto by výsledná aplikace měla mít co nejjednodušší uživatelské prostředí, to by mělo obsahovat minimum tlačítek na jedné obrazovce (ideálně 4, pro každý roh displeje jedno) a maximálně využívat zvukových signálů, například po načtení aplikace tuto skutečnost dát najevo pípnutím, před každým hlasovým povelem navigace dát gong, aby si slepý člověk nemyslel, že na něj mluví někdo cizí.

Původní návrhy Aplikace by měla za pomoci GPS sledovat polohu uživatele a měla by být schopná ho navést na libovolný bod z prošlé trasy. – Tuto funkci zabudovat jako doplňkovou funkci plnohodnotné navigace spolu s možností detekovat sejití z předem definované trasy. Ukládat k bodům na trase poznámky – poznámky by bylo dobré po ověření a cenzuře sdílet s ostatními uživateli aplikace Možnost volat na přednastavené číslo a odeslat svoji polohu na email/SMS – defaultně odesílat data a volat do organizace SONS



D2 – Analýza problému Po delší analýze rozhovorů a konzultaci s odborníky jsem se rozhodl pokračovat v původním plánu a to implementovat pouze zpětnou navigaci (ve svých stopách) místo plnohodnotné navigace, která by byla ve výsledku hodně nepřesná a tudíž i nepoužitelná. Dále jsem se rozhodl upustit od výpočtu přibližné ceny jízdy TAXI službou. Jednak proto, že by aplikace musela mapovat ceny a služby všech TAXI služeb a nastavení takovéhoto výpočtu by bylo pro slepého člověka velmi složité až nepoužitelné. Druhým důvodem k tomuto rozhodnutí bylo získání informace, že podobnou službu slepým lidem poskytuje agentura SONS za pomoci své bezplatné linky, kde si slepý člověk může i TAXI objednat a mít tak aspoň trochu jistotu, že ho přistavené TAXI neokrade.

Případy užití Zpětná navigace uc Zpetna nav iga...

Vypnuti zaznamu polohy

Spusteni zaznamu polohy «inclu de»

(from Prip ady Uziti)

(from Pripady Uziti) « include»

Spusteni zpetne nav igace

(from Pripady Uziti) «i nclude»

Spusteni zpetne nav igace (from Actors)

Vypnuti zpetne nav igace

(from Pripady Uziti)

UC – Spuštění záznamu polohy 1. Uživatel vybere v menu možnost spustit záznam polohy 2. Aplikace začne zaznamenávat aktuální polohu pro další užití HTA plán: 2 UC – Vypnutí záznamu polohy 1. <> UC – Spuštění záznamu polohy 2. Uživatel zvolí možnost ukončit záznam polohy 3. Aplikace ukončí záznam polohy 4. Aplikace vymaže dosud zaznamenaná data HTA plán: 2, 3



UC – Spuštění zpětné navigace 1. <> UC – Spuštění záznamu polohy 2. Uživatel vybere možnost navigovat zpět 3. Aplikace začne uživatele navigovat v jeho stopách HTA plán: 2, 5 UC – Vypnutí zpětné navigace 1. <> UC – Spuštění zpětné navigace 2. Uživatel vybere možnost ukončit navigaci 3. Aplikace ukončí navigaci 4. Aplikace pokračuje v záznamu polohy Alternativní tok bod 2. - Uživatel se dostal zpět na výchozí pozici HTA plán: 2, 5, 6 nebo 2, 5 Poznámky k trase uc Poznamka k aktualni poloze

Vlozeni poznamky k aktualni poloze

«include»


Spusteni zaznamu polohy


«includ e»

Slepy Uziv atel (from Actors)

Prehrani ulozene poznamky


UC – Vložení poznámky k aktuální poloze 1. <> UC – Spuštění záznamu polohy 2. Uživatel vybere možnost vložit poznámky k aktuální poloze 3. Uživatel nahraje poznámku 4. Aplikace uloží nahranou poznámku k aktuálnímu bodu trasy Alternativní tok bod 3. - Uživatel napíše poznámku HTA plán: 2, 7, 7.1 nebo 2, 7, 7.2 UC – Přehrání uložené poznámky 1. <> UC – Vložení poznámky k aktuální poloze 2. Uživatel se vrátí na přibližnou pozici, kde poznámku uložil 3. Aplikace automaticky nabídne přehrání uložené poznámky Alternativní tok 1. Aplikace při popisu aktuální pozice nabídne přehrání poznámky v blízkosti aktuální pozice HTA plán: 2, 7, 7.1 nebo 2, 7, 7.2



Zjištění aktuální polohy uc Zj isteni aktualni polo...

Zj isteni aktualni polohy Slepy Uziv atel (from Actors)

(fro m Pripady Uziti)

«extend»

Spusteni zaznamu polohy


UC – Zjištění Aktuální polohy 1. Uživatel zvolí možnost aktuální poloha 2. Aplikace upozorní uživatele, že tato akce může chvíli trvat 3. Aplikace zjišťuje aktuální polohy a popisuje progress uživateli (neztrácí kontakt s uživatelem) 4. Aplikace získá platný GPS fix 5. Aplikace popíše uživateli aktuální pozici Rozšiřující tok body 2 až 4 tímto odpadají HTA plán: 8 nebo 2, 8 Volání pomoci uc Volat pomoc

Volat pomoc

Slepy Uziv atel


Spusteni zaznamu polohy «extend»


(from Actors)

UC – Volat pomoc 1. Uživatel zvolí možnost volat pomoc 2. Aplikace vytočí přednastavené telefonní číslo 3. Aplikace spojí hovor 4. Aplikace na pozadí hovoru zjistí aktuální polohu 5. Aplikace odešle podle nastavené volby aktuální polohu formou e-mailu či SMS přednastavenému kontaktu Alternativní tok bod 1. uživatel provede gesto Rozšiřující tok dojde ke zrušení bodu 4 a bod číslo 5 se přesune před bod číslo 2 HTA plán: 9 nebo 2, 9



Zapnutí ochrany zařízení uc Ochrana zarizeni

Vypnuti alarmu


Zapnuti ochrany zarizeni Slepy Uziv atel (from Actors)

« include»

«include»


(fro m Pripady Uziti) «inclu de»

Spusteni alarmu

«extend»

Vypnuti ochrany zarizeni


UC – Zapnutí ochrany zařízení 1. Uživatel vybere možnost zapnout ochranu zařízení 2. Aplikace se spojí s přednastaveným zařízením za pomoci službu Bluetooth (nebo podobné) HTA plán: 11 UC – Vypnutí ochrany zařízení 1. <> UC – Zapnutí ochrany zařízení 2. Uživatel vybere možnost vypnout ochranu zařízení 3. Aplikace vyzve uživatele k ověření 4. Uživatel se identifikuje (gestem, heslem) 5. Aplikace vypne párování s druhým zařízením Rozšiřující tok 1. Aplikace spustí alarm 2. Uživatel vypne alarm HTA plán: 11, 10, 10.1 nebo 11, 12, 12.1 UC – Spuštění alarmu 1. <> UC – Zapnutí ochrany zařízení 2. Aplikace ztratí signál od spárovaného zařízení 3. Aplikace spustí alarm HTA plán: 11 UC – Vypnutí alarmu 1. <> UC – Spuštění alarmu 2. Uživatel se identifikuje (gestem, heslem)



3. Aplikace vypne alarm 4. Aplikace vypne zabezpečení zařízení HTA plán: 11, 12, 12.1 Nastavení aplikace uc Nastav ...

Nastav eni autorizace


Slepy Uziv atel

Nastav eni kontaktu

(from Actors) (from Pripady Uziti)

UC – Nastaveni autorizace 1. Uživatel zvolí možnost nastavit autorizační gesto 2. Uživatel zadá své gesto 3. Uživatel zopakuje své gesto 4. Aplikace uloží gesto pro autorizaci Alternativní tok Před bodem 2. uživatel zadá své dosavadní gesto HTA plán: 1, 1.1, 1.2 nebo 1, 1.3, 1.1, 1.2 UC – Nastavení kontaktu 1. Uživatel zvolí možnost nastavit kontakt 2. Uživatel zadá telefonní číslo kontaktu 3. Aplikace uloží zadaný kontakt Alternativní tok Před bodem 3. uživatel zadá e-mail kontaktu HTA plán: 4, 4.1 nebo 4, 4.1, 4.2


HTA



Storyboard




Sketch

Slepí lidé většinou na svých digitálních zařízeních používají čtečku displeje, která jim text převede na zvuk. A Proto když je na displeji více informací, začínají se v tom ztrácet. Proto jsem došel k závěru, že zařízení, které bude sloužit jako zpětná navigace nemusí obsahovat žádný displej a místo toho rovnou



potřebné informace podávat zvukově do hlasitého reproduktoru, či sluchátek. Dále jsem se rozhodl, že výsledné zařízení by mělo být ovládáno celé jen jedním tlačítkem (snadno a rychle se najde). Jedno stisknutí tlačítka provede přechod na další volbu, dlouhé podržení tlačítka přehraje více informací k aktuální položce, rychlý dvojklik položku vybere. Složitější zadávání (například textu) se prování za pomoci mikrofonu a převodu hlasu na text. Zařízení by mělo být malé, tak aby se dalo nosit třeba i na krku. Zařízení není určeno pro nošení na nějakém určitém místě, či části těla. Uživatel ho může zapnout a pak klidně vložit do batohu a vyndat ho až to bude potřeba. Funkčnost zařízení jsem omezil tak, aby bylo jeho užívání a ovládání co možná nejsnadnější a přitom nic zásadního nescházelo. Zařízení bude umět sledovat a zaznamenávat aktuální polohu uživatele a jemu srozumitelným popisem říci, kde se právě nachází. Uživatel bude mít možnost si zaznamenat k libovolnému místu na své trase zvukovou nahrávku a při návratu na tuto pozici si ji přehrát. Za pomoci všech těchto informací bude zařízení schopno uživatele, způsobem jemu blízkým, navigovat zpět až do místa, kde uživatel sledování své polohy spustil. Další funkčností zařízení je možnost rychle volat o pomoc na předem nastavené telefonní číslo a přitom odeslat za pomoci SMS (nebo e-mailu) svou aktuální polohu. Poslední funkcí, kterou jsem se rozhodl do zařízení implementovat je ochrana tohoto zařízení proti krádeži. Zařízení se za pomoci bezdrátové technologie spojí s druhým zařízením, které bude mít uživatel umístěné například v batohu, či kapse. Pokud tato dvojice zařízení najednou ztratí signál mezi sebou, spustí se hlasitý alarm, který půjde vypnout pouze po zadání určitého tajného kódu.



D3 - low-fidelity prototyp Testovaný prototyp Prototyp je určen pro testování s uživateli z cílové skupiny, čili pro lidi trpící praktickou slepotou. Pro tento účel byl zvolen prototyp ve formě čtené textace aplikace. Textace aplikace je uložena ve formě stromu průchodu aplikací. Při příchodu na položku je text v ní obsažený přečten uživateli. Při zvolení položky je proveden ve stromě pohyb směrem doprava. Pohyb po položkách odpovídá pohybu ve stromu směrem dolů. Prototyp se testoval za pomoci makety koncového zařízení (dotykového mobilního telefonu), na kterém uživatel simuloval interakci s reálnou aplikací. Aplikace pro své ovládání používá dotykového displeje jako jednoho velkého tlačítka, které má dvojici různých akcí. Krátký stisk (takzvané tapnutí) slouží pro přechod mezi položkami (např. přesun mezi položkami menu) a dlouhý stisk (doprovázený zvukem/vibrací) pro souhlas (např. výběr aktuální položky). Aplikace dále užívá jednoho hardwarového tlačítka sloužícího jako tlačítko zpět/nesouhlas (pro navigaci zpět, nebo zrušení probíhající akce). A naposledy také hlasového vstupu, který je schopen mluvené slovo převést na text. Prototyp díky své jednoduchosti pokrývá veškerou funkčnost aplikace.





Testovací scénář Popis uživatele Uživatel s nastavenou aplikací Jako autorizační gesto je nastaveno kolečko. Úkoly 1) Změnit telefonní číslo kontaktu na číslo ... Změnit email kontaktu na ... 2) Spustit ochranu zařízení 3) Spustit záznam aplikace 4) Uspat displej (simulovat chůzi) 5) Zapnout displej Nahrát poznámku o rozsypaném odpadkovém koši Znovu uspat displej (simulovat chůzi) 6) Zjistit aktuální pozici 7) Zapnout navigaci (přehrát poznámku) 8) Při navigaci někdo ukradne telefon z ruky Spustí se alarm (zloděj telefon zahodí, uživateli ho kolemjdoucí podá…) Zadat autorizační gesto Vypnout ochranu zařízení 9) Ukončit navigaci Zavolat pomoc 10) Ukončit záznam polohy

Testování prototypu Cíle testování Hlavním cílem testů tohoto prototypu bylo ověřit, zda se dá celá aplikace pohodlně ovládat za pomoci dvou tlačítek a hlasového vstupu, zda je ovládání snadno zapamatovatelné a intuitivní. Druhou věcí, která měla být tímto testováním ověřena je jednoduchost aplikace a srozumitelnost jednotlivých položek v aplikaci. V neposlední řadě se také ověřovalo řazení jednotlivých položek v menu, zda nejpoužívanější položky se nacházejí na začátku a ty méně používané na konci seznamu. Příprava testů Oba testy s uživateli probíhaly v tiché místnosti, kde byli přítomni pouze moderátor testu a testující uživatel. Oba účastníci seděli u společného stolu. Uživatel měl k dispozici maketu zařízení, na které prováděl potřebné ovládací úkony. Moderátor testu používal notebook, na kterém měl k dispozici strom obrazovek aplikace, které podle pokynů interpretoval uživateli. Každý test začínal úvodním seznámením s funkčností aplikace a popisem ovládání. Dále byl uživateli dán čas, aby se s aplikací seznámil po svém (bylo mu ponecháno cca 10 minut, aby si aplikací libovolně procházel a pokládal libovolné doplňující dotazy). Po uplynutí této doby se přistoupilo k testu dle testovacího scénáře, který se vzhledem k hendikepu uživatelů, prováděl bod po bodu (moderátor přečetl jeden z bodů a ponechal uživateli čas na jeho splnění). Po dokončení testu za pomoci testovacího scénáře, byl s uživatelem proveden závěrečný dotazník, kterým celý test končil.


Nákres průběhu testu, uživatel (červeně) pracuje s maketou zařízení a moderátor testu (zeleně) mu předčítá texty jednotlivých obrazovek ze svého notebooku. Dotazník 1. Váš přibližný věk? 2. Od kdy jste slepý? 3. Jaký používáte mobilní telefon? 1. Má otevřený operační systém, jaký? 2. Je telefon dotykový? 4. Jaký je Váš celkový dojem z aplikace? 5. Co říkáte na způsob ovládání? 1. Napadá vás lepší způsob ovládání? 2. Umíte si představit celý mobilní systém ovládaný ve stejném duchu? 6. Co říkáte na funkční stránku aplikace? 1. Je nějaká funkce, kterou by jste do aplikace přidal? 2. Je nějaká funkce, kterou by jste z aplikace vyjmul? 7. Zdála se vám aplikace moc složitá/jednoduchá? 8. Používal by jste tuto aplikaci?




Záznamy z jednotlivých testů Jan (35 let) Jan již o začátku testu jevil velký zájem o technologickou stránku aplikace a tudíž test s ním musel být velmi často usměrňován, tak aby se dal vůbec zvládnout v dohodnutém čase. V první části testu, kdy si uživatel prochází aplikací bez jakéhokoliv zásahu moderátora testu, si Jan prošel pečlivě všechny položky aplikace a v případě, že jejich významu plně neporozuměl, nebo ho napadl lepší výraz, kterým danou položku pojmenovat, oznámil to a s moderátorem vše prodiskutoval. Narazil na tyto problémy: 1. Položku „kontakt“ (nastavit kontakt, změnit telefonní číslo kontaktu, změnit email kontaktu) by zaměnil za „nouzové číslo“, nebo něco v tom smyslu, takto to evokuje něco s kontakty v telefonním seznamu. 2. Možností spustit ochranu zařízení si nebyl 100% jist a docela ho překvapila a pobavila, po slovním vysvětlení (=přečtení manuálu) by ji ponechal ve stejném tvaru. 3. Pokud je spuštěn poplach na zařízení, nepouštěl by hlášku zadejte autorizační gesto, která poplach ztiší (zloděj by toho mohl využít) a gesto by zadával automaticky bez jakékoliv výzvy (o tomto úkonu by se dozvěděl v manuálu k aplikaci). V druhé části testu (test podle testovacího scénáře) si počínal velice dobře a nad očekávání rychle. Jan si dokázal zapamatovat, na jaké pozici položka je a rovnou využil možnosti tapnout na displej několikrát rychle po sobě, čímž přeskočil některé položky tak, že jejich hláška nebyla ani vyslovena, či pouze krátká část z jejich celkového popisu. Proto následovala otázka, zda je pro něj nutné po každém návratu do hlavního menu přečíst stav aplikace, nebo zda to stačí jen při rozsvícení displeje. Jan odpověděl, že je to takový ten typ hlášky, na kterou si velmi rychle zvykne a po pár slovech ji odklikne, tudíž mu překážet nebude, ba naopak, pokud si nebude jist, mu i pomůže. Na otázky z dotazníku Jan odpověděl následovně: 1. Tipněte si... „35“, skoro ano, za týden :-) 2. Od roku 2004 (7 let) 3. Nokia 1. Ano, Symbian 2. Ne, ani když jsem viděl, jsem neměl dotykové telefony rád. 4. Aplikace se mi z technického hlediska nezdá příliš realizovatelná, v organizaci SONS se používá průmyslová GPS, která je mnohonásobně přesnější, než ta v telefonech a její přesnost je nevalné kvality. Tudíž se mi to jeví jako nerealizovatelné, Jinak způsob ovládání je skvělý. 5. Způsob ovládání je geniální, jednoduchý, intuitivní a velice se mi líbí. 1. Ne 2. Bylo by to super, ale současné mobilní systémy ne. 6. Funkce jsou jednoduché, ale plně dostačující (kdyby to fungovalo) 1. Místo prostého volání o pomoc, bych přidal možnost volat a zároveň odesílat aktuální polohu někomu na počítač a on by mě mohl po telefonu navigovat (jako navigace od agentury SONS) 2. Ne všechny se mi líbí 7. Díky ovládání je jednoduchá 8. Pokud by nebyla na Androidu (=dotykový telefon), tak možná ano Zdeněk (23 let) Zdeňka za sebe na test prototypu poslal Ondra, se kterým jsem již absolvoval úvodní rozhovor, jako náhradu. Ondra byl z nápadu zpětně navigující aplikace velmi nadšen a těšil se i na testování prototypu, bohužel pár dní před samotným testem ho skolila chřipka. Zdeněk je slepý teprve krátce (2 roky) a stále mu zbývají zbytky zraku (citlivost na světlo). Zdeněk si v první fázi testu prošel hlavní menu a vyzkoušel několik funkcí aplikace (ne všechny možnosti), z jeho počínání bylo vidět, že ho testovaný prototyp moc nezaujal. Po dokončení první fáze testu na otázku, zda všem položkám porozuměl odpověděl, ano, jsou pojmenovány rozumě a dají se pochopit. Jednu poznámku ovšem k aplikaci měl, a to převod hlasu na text (v nastavení kontaktu), jelikož má nějaké zkušenosti s hlasovým ovládáním, doporučil mi, aby se telefonní číslo a email diktovalo po znacích a každý



znak se potvrdil, prý to bude v hlučném prostředí spolehlivější. Druhou fázi testu, test podle testovacího scénáře, Zdeněk proletěl stejně jako Jan velmi rychle. Ale na rozdíl od Jana si nechal vždy přečíst alespoň dvojici slov z popisu položky. Jediné co se Zdeňkovi na této části testu zdálo divné, bylo bod, kdy mu kolemjdoucí podá telefon se spuštěným alarmem, dle jeho slov by se toto v Čechách nikdy nestalo. Druhou vítkou aplikace byla myšlenka, že telefon nikdy nemůže udělat takový hluk, aby to někomu přišlo divné a nemyslel si, že dotyčné osobě telefon pouze zvoní. Zdeňkovy otázky na dotazník: 1. 23 roků 2. už to budou skoro 2 roky 3. Motorola Mpx200 1. Ano, Windows mobile 2. Ne 4. Aplikace je jednoduchá a srozumitelná, takto se zdá i sem tam použitelná, ale raději bych si zavolal taxi, než se s tím někde motat 5. Ovládání je na jedničku 1. Nic mě nenapadá 2. Jo proč ne 6. Jo, není to moc složitý, dobře se to ovládá, není tam toho moc 1. zavolat si taxík, tak aby přijel rovnou ke mně 2. asi bych jich moc nepoužil, ale někomu se můžou hodit, takže ne 7. Oproti ostatním co používám je to až moc jednoduché (čtení zpráv v mém telefonu) 8. Asi jo, na zjištění polohy a zavolání taxi služby.

Závěr z testování prototypu Během testování s uživateli jsem posbíral mnoho užitečných dat. Ověřil jsem si použitelnost ovládání aplikace, to že je aplikace navrhnuta srozumitelně a intuitivně a že popisky u jednotlivých položek jsou, až na pár výjimek, snadno spojitelné s tím, co daná položka dělá. Pokud se mám zaměřit na jednotlivé větší připomínky k prototypu a navrhnout jejich zapracování do dalších etap, začnu nejednoznačným popiskem „kontakt“, který by bylo dobré přejmenovat na „nouzový kontakt“ a podobně i položky v aplikaci „Nastavit nouzový kontakt“, „Změnit nouzové telefonní číslo...“, „Změnit email pro odeslání polohy...“. Další poznámkou k prototypu bylo prvotní plné nepochopení položky zapnout ochranu zařízení, možná by stálo zato zvážit ke všem položkám v aplikaci vytvořit nápovědu, která by se vyvolala za pomoci gesta na displeji, ovšem pak nastává otázka, jak by uživatel na toto gesto přišel a jak by mělo vypadat. Proto doporučuji se nad tímto do budoucna zamyslet (jedna z možností je vytvořit při prvním spuštění malého průvodce, který uživatele provede ovládáním aplikace). Vkládání autorizačního gesta při zapnutém alarmu zařízení, je skutečně lepší udělat bez předchozí výzvy. Pokud by šlo alarm na chvíli vypnout pouhým tapnutím na displej, zloděj by na to jistě přišel a využil toho k vyjmutí baterie ze zařízení a tím celý poplach zrušit. A nyní k technologickým poznámkám, které tomuto testu příliš nenáleží hodnotit, ale je dobré se nad nimi aspoň zamyslet. První je vstup aplikace za pomoci hlasu, podle mých dosavadních testů, je hlasové ovládání nových zařízení natolik spolehlivé i v hlučnějších podmínkách, že nevidím důvod ke složitějšímu způsobu zadávání vstupu po znacích. A dalším mínusem k této poznámce je fakt, že nastavení nouzového kontaktu se nebude měnit tak často a akutně, aby jej uživatel musel měnit na rušné ulici. Další plně nesouvisející poznámkou je přesnost GPS v telefonu. Myslím si, že pokud ke klasickému GPS přidá ještě několik dalších lokalizačních technik, jako je například triangulace za pomoci základnových stanic BTS, či WIFI sítí a dalších zpřesňujících výpočtů, jako je pravděpodobnost polohy na základě prošlé vzdálenosti a spočteného přibližného počtu kroků a jejich frekvenci (malá frekvence kroků = normální až malý krok, velká frekvence = dlouhé kroky), se dá přiblížit k požadované přesnosti. Proto bych tuto skutečnost neviděl jako problém.



D4 – High-fidelity prototype 1. Popis prototypu Prototyp zhotovený pro účely testování s koncovými uživateli, byl zhotoven tak, aby při testech v uživateli vyvolal iluzi plně funkční a odladěné aplikace. Prototyp svým rozsahem pokrývá všechny hlavní části aplikace. Prototyp je dále upraven podle připomínek z testování low-fidelity prototypu. Oproti jednoduchému low-fidelity prototypu obsahuje průvodce ovládáním aplikace, který se spustí po prvním spuštění aplikace, dále jsou v aplikaci změněny některé popisky. Jako poslední, co jsem chtěl oproti low-fidelity prototypu změnit, měla být možnost vyvolat nápovědu po určitém gestu. Od této skutečnosti jsem nakonec upustil a rozhodl se zkusit otestovat aplikace znovu bez nápovědy.

1.1.

Použité technologie a funkce prototypu

1.2.

Požadavky pro spuštění prototypu

1.3.

Ovládání prototypu

1.1.1. Použité technologie Zhotovený prototyp je schopen běžet na koncovém zařízení. Tím je v tomto případě mobilní dotykový telefon s operačním systémem Android ve verzi 2.3.3 a vyšší. Prototyp pracuje s funkcemi pro syntézu řeči, které jsou spolu s ostatními použitými technologiemi, jako je rozeznávání gest, převod řeči na text, záznam/přehrání zvuku a geolokační služby, obsaženy přímo ve standardním SDK systému Android. 1.1.2. Funce prototypu Prototyp pokrývá většinu scénářů užití aplikace. Vynechána je pouze funkce alarmu, při odcizení telefonu. Prototyp obsahuje kompletní navigaci mezi obrazovkami spojenou s hlasovým výstupem, reaguje na celou čtveřici ovládacích gest (klepnutí, dlouhý stisk, stisk tlačítka, libovolné gesto). Prototyp nemá přístup k databázi objektů, podle kterých by měl koncové uživatele navigovat, proto hlasové povely při navigaci pouze simuluje (pro účely testování se používal speciálně upravený prototyp, který obsahoval ručně načasované povely, tak aby si uživatel připadal, že ho aplikace skutečně naviguje). Prototyp dále umí zjistit aktuální polohu zařízení za pomoci geolokační služby firmy Google, která popisuje aktuální polohu za pomoci názvu ulice a čísla popisného. Do tohoto popisu, je dále uměle přidávána informace o objektech, podle kterých se orientuje většina z koncových uživatelů. Uživatelský vstup prototyp zpracovává za pomoci technologie speech to text (převodu řeči na text), nebo jako v případě nahrávání poznámky k trase prostým záznamem zvuku. Pro úspěšné spuštění prototypu je zapotřebí dotykový mobilní telefon s operačním systémem Android ve verzi 2.3.3 a vloženou paměťovou kartou. Dále je nutné mít v telefonu nainstalovanou a zprovozněnou libovolnou čtečku s českým hlasem, zapnuté zjišťování polohy na základě bezdrátových sítí, zapnuté zjišťování polohy pomocí GPS a přístup k internetu. Prototyp se ovládá stejně tak, jak by se měla ovládat finální aplikace. Klepnutí na displej znamená další a používá se pro přesun mezi položkami, dlouhý stisk displeje znamená ano a používá se pro zvolení aktuální možnosti, či souhlas, stisk tlačítka telefonu znamená nesouhlas a používá se pro návrat zpět, či zrušení volby, dalším z prvků ovládání prototypu je nakreslení gesta na displej telefonu, čehož se využívá k autorizaci uživatele. Posledním ovládacím prvkem prototypu je hlasový vstup, který slouží k zadávání textů a čísel.

2. Test prototypu 2.1.

Předpoklady testů

Test prototypu měl za úkol ověřit způsob ovládání aplikace v hlučném prostředí. Použitelnost a spolehlivost hlasového vstupu, intuitivnost a přehlednost aplikace. A také zvolenou podobu navigačních povelů.

2.2.

Příprava testů



Celkem bylo provedena dvojice testů. V jednom případě se testovalo v hlučné místnosti u stolu, v případě druhém se testovalo na ulici. Při testu na ulici, byl tester s aplikací již seznámen, protože se zúčastnil testování low-fidelity prototypu a tudíž nebylo potřeba provádět úvodní seznámení s aplikací a mohlo se přistoupit rovnou k testování. Při testu se postupovalo podle následujícího scénáře. 1. Spustit záznam polohy 2. Nahrát libovolnou poznámku k aktuální pozici 3. Dojít za asistence moderátora testu na smluvené místo 4. Zjistit aktuální polohu 5. Spustit navigaci 6. Dojít zpět na místo, kde byla nahrána poznámka 7. Ukončit navigaci 8. Zavolat pomoc Pro testování navigace byla vybrána trasa ve čtvrti Praha 5 Hůrka, která měřila cca 100 metrů. Navigační povely v aplikaci byli nahrány ručně a načasovány tak, aby se daná trasa prošla za 2 minuty. V případě vzniku potíží s načasovanými povely, byl moderátor testu připraven zastoupit navigaci a uživateli podat navigační povely ústně.

Nákres trasy, kterou měla testovaná osoba za pomoci navigace v aplikaci projít Test, který probíhal v hlučné místnosti, byl od testu na ulici velmi odlišný, zejména proto, že tester aplikaci dosud neznal. Testerovi byla, stejně jako v případě testování low-fidelity prototypu ponechána doba, ve které se seznamoval s ovládáním aplikace (za pomoci průvodce po prvním spuštění aplikace) a mohl si aplikaci libovolně procházet. Po tomto seznámení s aplikací bylo přistoupeno k testu dle následujícího scénáře 1. Přenastavit uložené telefonní číslo



2. Spustit ochranu zařízení 3. Spustit záznam polohy 4. Nahrát libovolnou poznámku k aktuální pozici 5. Zjistit aktuální polohu 6. Spustit navigaci a poslechnout si navigační povely až k místu přehrání poznámky 7. Ukončit navigaci 8. Zavolat pomoc Na konci každého z testů, byl uživateli předložen následující dotazník 1. Používáte/máte zkušenosti s dotykovými telefony? 2. Co říkáte na zvolený způsob ovládání aplikace? 3. Zdá se Vám aplikace přehledná? 4. Co byste změnil na způsobu navigace? 5. Využíval byste tuto aplikaci?

2.3.

Průběh testů

2.3.1. Zdeněk (23 let) Test se Zdeňkem, díky tomu, že my zbývá něco málo ze zraku, probíhal na ulici. Test probíhal ve večerních hodinách, to proto, aby v dané lokalitě menší provoz, než během dne. Jelikož Zdeněk měl již zkušenosti s low-fidelity prototypem, odpadla povinnost seznamovat ho s aplikací a jejím ovládáním. Přestože se testování low-fidelity prototypu provádělo už před několika týdny, Zdeněk byl pořád schopen si vybavit pořadí jednotlivých položek v menu a přeskakoval je. Zprvu sice trochu nepřesně, lišil se o jednu položku, později se ovšem do ovládání aplikace znovu dostal a vše ovládal až překvapivě rychle, dokonce se dožadoval možnosti přeskočit i hlášky před nahráváním poznámky, či změny telefonního čísla, mailu u kontaktu, prý ho jenom zdržují. Zdeněk při pocházení aplikací narazil na další zádrhel a to, pokud jako první zvolí gesto pro ano (dlouhý stisk), místo toho, aby se provedla první položka, provede se položka poslední. První položka se provede až po vykonání gesta pro další (krátké klepnutí na displej) a poté gesta pro ano. Testování až na výše dvě zmíněné chyby probíhalo hladce, až přišel na řadu bod 6, kde se projevilo to, že se testuje pořád jenom prototyp. Zdeněk se totiž při tomto bodu pohyboval rychleji, než bylo v prototypu počítáno, zřejmě, proto, že danou lokalitu znal a hlavně díky tomu, že vybranou trasu chodí skoro denně. Svůj podíl na rychlosti jeho pohybu má i jeho zbytkový zrak. Zdeněk proto v cíli ještě zhruba minutu poslouchal navigační povely, než byla přehrána jeho poznámka. Na dotazník Zdeněk odpověděl následovně 1. Nepoužívám, ale nějaké zkušeností mám 2. Jak jsem řekl již minule, je to bomba, jenom doladit tu rychlost... 3. Když to teď vidím běžet na reálném zařízení, tak je to ještě lepší než minule, takže ano, je velmi přehledná a intuitivní. 4. Já to tady znám, takže to až tak nemůžu posoudit, ale je to lepší než navigace pro auta. Já osobně se ale raději někoho zeptám, jestli mě někam neodvede. 5. Jo pro to volání taxi to není špatný, v navigaci bych tomu asi nevěřil. A navíc i slepec má hubu, tak se může zeptat. 2.3.2. Ondřej (26 let) Testování s Ondrou probíhalo ve velmi hlučném prostředí jedné pražské hospody. Jelikož Ondra aplikaci ještě neviděl, nechal jsem ho prvně projít si úvodní tutoriál, který se spustí při prvním startu aplikace a má za úkol uživatele seznámit s ovládáním aplikace. Na tento tutoriál se Ondra tvářil velmi pozitivně a velmi si ho chválil. Díky němu zvládl ovládání aplikace bez jakéhokoliv mého zásahu za pár minut. Když už Ondra uměl prototyp ovládat, nechal jsem ho pár minut, aby si prošel všechny možnosti, které prototyp nabízí. Při tomto procházení možností prototypu Ondra narazil na



problém s navigací mezi jednotlivými nabídkami. Vadilo mu to, že pokud nesouhlasí s uložením právě zadaného telefonu/emailu, je vrácen zpět do hlavního menu. Místo toho by očekával, že bude vrácen zpět před možnost znovu vložit telefonní číslo/email. Naopak si pochvaloval funkci, kdy po delší době nečinnosti je uživatel automaticky vrácen do hlavního menu. Pouze by u něj prodloužil interval, než jak bylo nastaveno u prototypu (20 vteřin). Při testu podle scénáře probíhalo vše bez sebemenšího zádrhelu. Ondra si chválil přesnost a rychlost nalezené aktuální pozice a také se mu velice líbily navigační povely a podle jeho slov, by si uměl představit, jak se podle nich řídí. Ondrovy odpovědi na dotazník 1. Ne nemám 2. Je překvapivě jednoduchý a účinný, je super 3. Jo, kdyby se doladila ta navigace mezi položkami, tak je to dobrý, hlavně ta hláška se stavem aplikace na začátky menu. 4. Nic, jenom to, aby to takto fungovalo i v reálné aplikaci. Za tohle ta dvacka za internet v mobilu stojí... 5. No dokud budu mít na vybranou, tak si dotykový telefon nekoupím, ale kdybych ho měl, tak rozhodně jo.

Test s Ondrou v jedné z hlučných pražských hospod

3. Závěr testování Při testování High-fidelity prototypu se znovu ověřil způsob ovládání. Zvolený způsob ovládání je pro slepé lidi vhodný jednak svojí jednoduchostí a za druhé hlavně tím, že je jedno, kde se dané gesto na displeji použije, díky tomu uživatel nemusí dlouze hledat levou, či pravou polovinu displeje, nebo dokonce správný roh displeje. Dále se ověřil vstup krátkých textů za pomoci hlasu. Jak při outdoor testech, tak i při testech v hlučné místnosti tato technologie obstála na výbornou. Při zadávání telefonního čísla nedošlo ani jednou k chybě, při zadávání kontaktního emailu, v jednom případě ano. Myslím si, že tato technologie od firmy Google má své místo i v aplikacích pro nevidomé, hlavně díky tomu, že plně rozumí českému jazyku. Co se týče navigačních povelů, uživatelé s nimi byli také velmi spokojení. Zejména se jim líbilo to, že nejsou navigováni pouze podle metrů a levé a pravé strany, ale i za pomoci počtů odboček, které na své cestě potkají, informace o tom, při které straně mají hledat zeď, aby se jim lépe chodilo. Pokud se zaměřím na aplikaci jako celek, uživatelům se velmi líbila. Většina by ji později používala. Všichni uživatelé, kteří testovali ať už low-fidelity, nebo high-fidelity prototyp se po krátké instruktáži naučili velmi rychle s aplikací pracovat. Proto předpokládám, že k aplikaci není potřeba



rozsáhlých nápověd, či manuálů, k čemuž přispívá i velmi jednoduché ovládání, dobře volené názvy v menu a celkově jednoduchost aplikace.

4. Dokumentace pro další vývoj 4.1.

Funkční specifikace

Funkce aplikace by se měly odvíjet od výše popsaných případů užití a jejich scénářů. Následuje tabulka s funkčnostmi aplikace seřazenými podle jejich důležitosti. Krátký popis funkce Priorita Sledování polohy zařízení a její záznam pro pozdější užití

MUST HAVE

Možnost navigovat po prošlé trase zpět do výchozího bodu. Navigace je ve formátu blízkém koncovému uživateli.

MUST HAVE

Možnost uložit k aktuálnímu bodu na trase hlasovou poznámku a při příchodu na pozici, kde byla poznámka uživatelem nahrána nabídnout její přehrání.

MUST HAVE

Možnost zjistit aktuální polohu zařízení, jak v režimu průběžného sledování polohy, tak i ihned po startu aplikace a její popis ve formě blízké koncovému uživateli.

MUST HAVE

Možnost rychlého volání na uložené číslo a zároveň odeslat GPS souřadnice zvoleným způsobem (SMS/e-mail)

SHOULD HAVE

Možnost ochrany zařízení proti odcizení (zapomenutí) NICE TO HAVE Více o požadované funkčnosti aplikace se můžete dočíst v závěru kapitoly D2 – Analýza problému (strana 14).

4.2.

Interakční a vizuální design

4.3.

UX design

Cílovou skupinou této aplikace jsou lidé trpící praktickou slepotou, proto byl u této aplikace kladen velký důraz hlavně na interakční design. Nakonec byl zvolen velmi jednoduchý, ale zato velmi účinný způsob ovládání celé aplikace. Tento způsob je popsán ve druhém odstavci kapitoly D3 – low-fidelity prototyp (strana 15). Způsob ovládání, tak jak je popsán výše, byl ověřen jak v low-fidelity, tak i v high-fidelity prototypu a uživatelé s ním byli velmi spokojeni. Co se týče vizuálního designu, ten vzhledem k cílové skupině není nijak důležitý. Proto se v prototypech pracovalo s černou obrazovkou, kterou doporučuji i pro finální aplikaci a to z důvodů výdrže zařízení, která u dnešních telefonů není nijak zázračná. Aplikace má být pro uživatele pomůckou, proto by měla být co nejjednodušší a velmi intuitivní, což na základě provedených testů si myslím plně splňuje. Tím hlavním, na co je v celé aplikaci kladen důraz je to, aby vždy uživatel věděl co aplikace dělá. Vidící člověk vidí, že se někde na obrazovce objeví nějaký progress dialog, nevidomý ale ne, pro něj je důležité, aby s ním aplikace komunikovala, například mnoho aplikací přizpůsobených pro nevidomé ani nedá vědět že se již spustila a to přes to, že jejich spouštění trvá klidně i několik desítek vteřin. Aplikace se proto snaží s uživatelem stále komunikovat, dá vědět, že se načetla a je připravena k použití, hlásí po každém rozsvícení displeje svůj stav, při každé změně stavu aplikace nahlásí, v jakém celkovém stavu se nachází, pokud uživatel delší dobu nereaguje, aplikace se sama zresetuje do hlavního menu, tak aby uživatel věděl, kde se v aplikaci nachází a nemusel tak dlouze přemýšlet, kde skončil. Všechny tyto výše popsané funkčnosti aplikace si uživatelé při testech velmi chválili.

5. Závěr

Podle ohlasu uživatelů, kteří měli možnost se podílet na testech prototypů této aplikace bych doporučoval dále se touto aplikací zabývat a tak zpříjemnit život lidem trpícím praktickou slepotou. Ovšem dříve, než bych se pustil do samotné implementace, doporučil bych zapracovat poznámky získané z testování high-fidelity prototypu a vytvořit nový prototyp a vše znovu ověřit, především na


větším vzorku cílové skupiny.


Cílová skupina Osoba trpící praktickou slepotou samostatně se pohybující po městě

Recommend Documents