4 Vývojové trendy v obchodě Cílem této kapitoly je poukázat na hlavní vývojové trendy v obchodě po roce devadesát a vývoj struktur obchodu. 4.1 Výsledky privatizace Výsledky privatizace a současné celkové restrukturalizace můžeme charakterizovat na základě 5 základních oblastí: Iniciativa – podnikavost; Nabídka zboží; Atomizace obchodu; Oblast obchodní sítě; Oblast managementu – pracovníků; Iniciativa –podnikavost V této oblasti můžeme hodnotit výsledky pozitivně. Desetitisíce lidi se učí podnikat, nebojí se riskovat a snaží se vnést nové prvky do strnulého schématu obchodní činnosti. Charakteristické je, že přílivem nových podnikatelů dochází k poklesu profesionálnosti a úrovně práci obchodu, ale na druhé straně celkové nadšení a zlepšení vztahu k zákazníkovi přináší vyšší kvalitu nákupních podmínek. I když finanční situace mnoha podnikatelů není nejlepší má tato situace za následek stejně vyšší úroveň, než byla v socialistickém obchodě. Osobní zainteresovanost a iniciativa se projevila zejména v pohostinských zařízeních a v malých provozovnách. Nabídka zboží Liberalizace hospodářství a soukromá iniciativa přinesla nárůst a zesílení konkurence. To mělo za následek zejména rozšíření a prohloubení nabízeného sortimentu, stálost nabídky zboží v prodejnách, rozvoj služeb v oblasti prodejní doby, reklamací, balení zboží a prodlužování záručních lhůt. Velký podíl na pozitivních změnách má dovozní činnost, ale i tuzemská výroba. Atomizace obchodu Další charakteristickou oblastí restrukturalizace je velký počet obchodních živností, likvidace velkých obchodních organizací a postupný nárůst nových filiálkových obchodů. Z negativních důsledků rozdrobení obchodu lze vyjmenovat tři hlavní složky: zejména ztrátu vlivu na výrobu, která je ale typická pro obchodní organizace v podmínkách tržního hospodářství, dále nedostatek kapitálu (většina podniků si musela vypůjčit na zahájení své činnosti, vysoké úroky jim znemožnily dodržet splátkový kalendář a také dále rozšiřovat svoji činnost). To celé vede k útlumu iniciativy a také k řadě neetických rozhodnutí v podnikání. Třetí složkou je nízká organizovanost a tím i schopnost obchodníků hájit a prosazovat své zájmy. Oblast obchodní sítě Privatizace měla za následek také oživení městských ulic a náměstí, vytvořila nové sortimentní profily, které byly v předchozím režimu nemožné a nežádoucí. K dalším trendům patřila úzká specializace průmyslových prodejen, prolnutí dřívějších sortimentů: prádla, oděvů, módních doplňků, obuvi, galanterie, vytvoření smíšených prodejen na sídlištích apod. Vzrostl podíl ambulantního prodeje prostřednictvím množství stánků na příležitostních nebo stálých tržištích, tento doplňkový způsob prodeje bez ohledu na jeho různé kritiky obohatil spektrum prodejních příležitostí a v celkově struktuře se dobře uplatnil. Zároveň ale skoro úplně zanikly venkovské pojízdné prodejny, které byly zcela nerentabilní. Vzrostl také zásilkový obchod, kde se vedle seriózních prodejen (jako je Quelle a Magnet) projevilo nejvíce pokusů o podvodné obchodní metody. Nově vznikly i obchodní formy přímého
prodeje oslovující zákazníka přímo v bytě. Postupem času podle požadavků trhu byl napraven také prvotní rozmach nekomplexnosti obchodní sítě charakterizován vznikem množství butiků a sex-shopů, vznikem dalších požadovaných prodejen. Oblast managementu – pracovníků Ke změnám došlo i v oblasti dosavadního managementu firem. Mezi hlavní slabiny dosavadních odborníků lze počítat zejména oddělování odborné složky od složky ekonomické, nicméně mezi pozitiva můžeme počítat jejích značné profesionální a řídící schopnosti. Vytváření nových firem a zapojení pracovníků nezatížených dosavadní rutinou obchodní práce znamenalo v mnohých případech zvýšení produktivity práce a nalézání nových stimulů i netradiční přístup ke specializaci pracovních činností. Nedostatkem nebo negativem bylo a je nedostatečné uplatňování marketingového přístupu firem v celém rozsahu jejich činnosti na vnitřním trhu. Významné v oblasti zaměstnanosti pracovníků je, že počet pracovníků (zaměstnanců a podnikatelů) v obchodě a pohostinství se zvýšil z 613 tis. V roce 1999 na 911 tis. v roce 2004. Obchod tak zajistil zaměstnání cca pro 300 tis. pracovníků odcházejících zejména ze zemědělství a průmyslu. 4.2 Současné struktury obchodu v České republice Obchodní struktury v ČR na přelomu století odrážejí zákonitosti světového vývoje. Zrychluje se koncentrace zejména v potravinářském obchodě, proti ní vznikají aliance – kooperace nezávislých obchodníků – „organizovaný maloobchod“. Globalizace obchodu je zájmy zákazníků přímo podmiňována. Pozici obchodu a jeho postavení v ekonomice lze doložit také vývojem vybraných relací základních ukazatelů obchodu, pohostinství a ubytování v rámci celé ekonomiky, jak je dáno v následující tabulce. Tab. 4.1 Obchod a národní hospodářství Podíl obchodu a pohostinství (OKEČ G+H) v % Na hrubém domácím produktu (z běžných cen)
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2004 15,0 16,3 14,0 13,8 15,1 15,3 12,0
Na zaměstnanosti v NH
17,4
18,5
17,9
16,9
16,7
16,3
19,4
Na hrubých hmotných investicích
8,6
11,9
14,3
12,3
12,4
10,2
-
Na počtu podnikatelských jednotek
35,3
35,8
36,0
36,9
37,0
36,3
33,1
Relace průměrné mzdy v obchodě ke mzdě v NH
88,1
92,1
91,4
90,6
92,8
98,5
94,1
Podíl na hrubém domácím produktu (HDP) se v roce 2000 zvýšil na 15,3%, ale v roce 2004 klesl na 12%. Ve vyspělých státech představuje tato hodnota kolem 20% (USA). Zaměstnanost v obchodě představuje v Evropské unii 22%. Náš pokles do roku 2000 byl důsledkem racionalizace – nástupu velkých firem. Obchod a pohostinství jsou největším zaměstnavatelem. V minulém roce tento podíl nabyl hodnotu až 19,4%, což svědčí o významu obchodu a pohostinství. Podílem na hrubých hmotných investicích je obchod tradičně na nižší úrovni s ohledem na menší investiční náročnost (jde zejména o investice zahraničních firem), klesá investiční činnost tuzemských firem. Počtem podnikatelských subjektů je obchod hlavní složkou národního hospodářství, i když je nutné podotknout, že ne všechny podnikatelské subjekty jsou aktivní. Nicméně z posledních let je zřejmé, že dřívější dynamický rozvoj četnosti podnikatelských subjektů v obchodě se již zpomalil a že existující struktury dostávají novou kvalitativní podobu. Důležité je také, že Český statistický úřad pokračuje stále důsledněji v korekcích údajů Registru ekonomických
subjektů se snahou vyčíslovat aktivní subjekty, což má význam pro prezentaci dalších ekonomických pohledů na vývoj pododvětví obchodu a velikostních kategorií podniků.. Další nárůst se již nepřepokládá. Tab. 4.2 Počet podnikatelských jednotek Počet podnik.subjektů Oddíl G (abs.) (%) Oddíl H (abs) (%) Celkem G+H (abs) Podíl jednotek z celkového počtu v NH v %
2002 660 667 29,71% 108 438 4,88% 769 105 34,59%
2003 667 757 28,71% 115 373 4,96% 783 130 33,67%
2004 658 192 28,09% 118 245 5,05% 776 437 33,14%
2005 657 288 27,66% 122 167 5,14% 779 455 32,8%
Tab. 4.3 Struktura podnikatelských subjektů Oddíl Vybrané právní formy OKEČ G Soukromí podnikatelé : Celkem Z toho zapsaných v obchodním rejstříku Obchodní společnosti: Celkem Akciové společnosti Společnosti s ručením omezeným Družstva Státní podniky H Soukromí podnikatelé : Celkem Z toho zapsaných v obchodním rejstříku Obchodní společnosti: Celkem Akciové společnosti Společnosti s ručením omezeným Družstva Státní podniky G+H Soukromí podnikatelé : Celkem Z toho zapsaných v obchodním rejstříku Obchodní společnosti: Celkem Akciové společnosti Společnosti s ručením omezeným Družstva Státní podniky Celkem G+H: soukr. podnikatelé + obch.spol.
2002
2003
2004
2005
540 870 10 469 94 665 3 528 88 050 446 115 99 967 389 7 700 285 7 056 55 44 640 837 10 858 102 365 3 813 95 106 501 159 743 202
542 516 9 860 97 917 3 943 90 915 448 103 106 292 385 8 167 301 7 502 56 43 648 808 10 245 106 084 4 244 98 417 504 146 754 892
529 104 9 353 100 488 4 008 93 468 460 92 108 736 382 8 521 302 7 857 56 40 637 840 9 735 109 009 4 310 101 325 516 132 746 849
523 219 8 430 102 918 4 007 95 950 509 82 111 900 345 9 185 326 8 503 59 39 635 119 8 775 112 103 4 352 104 453 568 121 747 222
Z pohledu struktury podnikatelských subjektů lze konstatovat plynulý pokles státních podniků a mírný nárůst obchodních společností a družstev. V oblasti G je od roku 2003 vidět poměrně výrazný úbytek soukromých podnikatelů. Relace mezd v obchodě rostla v letech 1995 až 2000, což bylo následkem růstu produktivity práce a růstu nadnárodních obchodních organizací. Tato relace byla poněkud nad evropským standardem a predikce, že zřejmě dále neporoste se splnila, viz údaj za rok 2004 v tabulce 5.1.
Shrnutí k vývoji struktur obchodu Poslední roky 2002 – 2004 jsou v organizační architektuře obchodu charakterizovány tím, že nadále pokračuje koncentrace a internacionalizace za velkého přispění zahraničního kapitálu, i když oproti předchozím obdobím je tento proces pozvolnější a do popředí vystupují jeho kvalitativní prvky. Rok 2004 potvrdil, že ve všech rozhodujících kritériích se dále zvýšil podíl velkých, zvláště nadnárodních společností na vnitřním trhu. Vývoj současně ukázal, že obchod a cestovní ruch jsou i nadále sektorem především malého a středního podnikání a mají své plné opodstatnění na národním, ale i rozšířením evropském trhu. Na tomto trhu mají šanci úspěšně existovat především ty subjekty, které využívají možnosti kooperačního podnikání a aplikují obdobné „know how“ ve svých marketingových a technologických přístupech k obchodování jako velké zahraniční nebo smíšení společnosti. Obecně platí, že konkurence se zostřuje i mezi nadnárodními obchodními společnostmi, což se týká zejména maloobchodu. Z této situace získává na jedné straně ekonomicky a i v úrovni služeb spotřebitel, a na druhé straně tento proces vyvolává selektivní tlak na schopnost obchodních a dodavatelských subjektů obstát v daných podmínkách trhu. Oproti toku 2003 se v roce 2004 se změnily důchodové a cenové podmínky spotřebitelské poptávky. Pokleslo rychlé tempo reálných příjmů z předchozího roku, obnovil se inflační trend a projevily se (i když domácnostem částečně kompenzované) dopady reformy veřejných financí. Nastaly i důsledky vstupu do EU v oblasti zahraničního obchodu v cenách některého zboží, ale nebylo to velmi dramatické. Nákup na vnitřním trhu ovlivňovala neustále se rozšiřující nabídka různých úvěrových forem prodeje. I když byl zaznamenán další nárůst podílů velkých nadnárodních firem na celkových tržbách (zejména v maloobchodě), zůstal větší podíl obchodování v roce 2004, ať již podle četnosti subjektů v právních formách podnikání nebo podle podílů tržeb a dalších ekonomických výsledků sektoru malého a středního podnikání. Velké podniky získávají zlepšení svého postavení zejména prostřednictvím branže potravinářského zboží a zboží denní potřeby v maloobchodě, jakož i v některých dalších oborech obchodního podnikání (např. obchod s motorismem) (Viz tab.5.4) Tento vývoj má vliv také na změnu kvality vztahů mezi obchodem, výrobci a dovozci. Zejména v oblasti potravin a zboží každodenní potřeby se intenzivně projevuje trend k racionalizaci a efektivnosti nákladů oběhu, objektivně vzniká potřeba vzájemné součinnosti, kterou umožňují systémy efektivní komunikace využívající elektronické kontakty (ECR apod.). Podnikatelská sféra obchodu a pohostinství a ubytování se podle počtu vydaných živnostenských oprávnění podílí ne jejich celkovém počtu v národním hospodářství více než jednou třetinou (volné živnosti pro maloobchod a velkoobchod). K základním charakteristikám vývoje živnostenských struktur v roce 2004 patří: Celkový počet vydaných živnostenských oprávnění (ŽO) se v roce 2004 zvýšil cca o 119 tis., tj. 3,4%; v porovnání s přírůstkem za rok 2002 a za předchozí léta byl přírůstek v roce 2004 nižší a potvrdil tendenci k ustálenému vývoji; Z celkové počtu vydaných ŽO bylo k 31.12.2004 cca 33,1% ŽO vydaných na volnou živnost obchodní, resp. pro maloobchod a velkoobchod (§ 33 živnostenského zákona ve znění pozdějších předpisů). Takže jen těmito volnými živnostmi se podílí více než jednou třetinou; Na jednoho podnikatele k 31.12.2004 připadlo cca 1,83 živnostenského oprávnění;
Tab. 4.4 Vývoj podílu na celkových tržbách dle velikosti podniku Odvětví Obchod OKEČ G (50+51+52) celkem Z toho
Kategorie podniků všechny podniky
2002 2003 2004 100,0 100,0 100,0
podniky s 0 – 99 71,1 69,4 67,2 zaměstnanci podniky se 100 a více 28,9 30,6 32,8 zaměstnanci Ze všech podniků nadnárodní spol. se 100 15,8 16,5 18,1 a více zaměstnanci Z podniků se 100 a více zaměstnanci nadnárodní spol. se 100 54,6 53,8 55,1 a více zaměstnanci Maloobchod všechny podniky 100,0 100,0 100,0 OKEČ 52 celkem Z toho podniky s 0 – 99 64,7 62,7 61,1 zaměstnanci podniky se 100 a více 35,3 37,3 38,9 zaměstnanci Ze všech podniků nadnárodní spol. se 100 23,5 25,4 27,3 a více zaměstnanci Z podniků se 100 a více nadnárodní spol. se 100 66,7 68,1 70,0 zaměstnanci a více zaměstnanci Ubytování a stravování všechny podniky 100,0 100,0 100,0 OKEČ H 55 celkem Z toho podniky s 0 – 99 82,2 80,5 79,6 zaměstnanci podniky se 100 a více 17,8 19,5 20,4 zaměstnanci Ze všech podniků nadnárodní spol. se 100 10,5 11,8 14,1 a více zaměstnanci Z podniků se 100 a více zaměstnanci nadnárodní spol. se 100 59,2 60,5 69,0 a více zaměstnanci Zdroj: Obchod v ČR v roce 2004. [online] dostupné z www.mpo.cz, str.19 Internacionalizační a koncentrační proces je zřetelně viditelný zejména v maloobchodě. 4.3 Maloobchodní síť v České republice Maloobchodní síť představuje soustavu prodejen a prodejních jednotek, včetně regionálních a hierarchických vazeb. Maloobchodní síť je charakterizována počtem jednotek a jejich kapacitou představovanou prodejní plochou, počtem pracovníků maloobchodu a vnitřní strukturou těchto ukazatelů. S pohledu vlastníků firem je v maloobchodních sítích velká diverzifikace a rozdrobenost, proto je shromažďování potřebných údajů velmi obtížné většinou se používají odborné odhady a povinně publikované údaje velkých firem. Přesnější údaje podávají jednorázová šetření. V předválečném Československu proběhlo v roce 1931 jedno šetření. V demokratickém období 90. let se uskutečnil jeden Census maloobchodní sítě v roce 1999 („Retail Census“,
který provedlo na zadání ČSÚ sdružení poradenských firem (GfK Praha, Incoma Praha ve spolupráci s MAG Consulting). Tento Census přinesl aktuální mapování restrukturalizace celého maloobchodu. Následně byla šetřena i síť stravovacích služeb. Několikaletý odstup od těchto šetření již nedává vedle retrospektivního využití – možnost pro aktuální využití a potvrzuje se potřeba dalšího censu (v roce 2004 byla zahájená příprava nového censu s ohledem na úsporná opatření ve státní správě přerušená). Census zjistil, že odhady o celkovém rozměru obchodní sítě byly podhodnoceny, místo předikovaných 70-75 tis. jednotek se zjistila existence až 98 tis. prodejních jednotek. Do takto identifikované stále sítě nejsou zahrnuty velmi rozšířené prodejní stánky, stála a mobilní tržiště apod. To za dalších let již nebude zcela pravdou, protože obchodní sítě doznaly během posledních pěti let hlavně podstatné zkvalitnění a také přírůstky kapacit. Rozšíření a atomizace maloobchodní sítě byly od počátku až do současnosti tak intenzivní, že vedle podstatného zlepšení „plošného standardu“ (počet m2 prodejní plochy na 1000 obyvatel) proti stavu na začátku 90.let došlo i ke stagnaci průměrné plochy jedné jednotky ( což je také za kvalitativní znak sítě). Došlo k přeměnám předmětu maloobchodního podnikání v oblasti nabídky sortimentů spotřebního zboží s tendenci nabízet zboží a služby spíše v „širokosortimentních“ kombinacích, než ve vybrané specializaci. Základní výsledky analýzy maloobchodní sítě na území ČR Počet maloobchodních prodejen provozovaných na území ČR se v roce 1998 oproti roku 1989 zvýšil z 41 188 na 95 852, což představuje nárůst o 132,7%; Pouze mírné zvýšení počtu potravinářských prodejen (9,8%) lze pravděpodobně vysvětlit vysokým nárůstem smíšených prodejen (o 43,8%), kam se přesunula část tržeb potravinářského zboží; Nejvýraznější kvantitativní změna proběhla během sledovaného období v nepotravinářském typu prodejen; Zatímco maloobchodní síť v roce 1989 zahrnovala 15 014 nepotravinářských prodejen, v roce 1998 to bylo již 61 008 jednotek (růst o 306,3%); Na jednu prodejnu připadalo v roce 1998 v průměru 107 obyvatel, v roce 1989 více než dvakrát tolik; V roce 1989 činila celková prodejní plocha maloobchodních provozoven 3 509 904 m2 , v roce 1998 -7 165 946 m2 (nárůst o 104,2%); Zatímco plocha potravinářských prodejen ve srovnání s rokem 1989 mírně poklesla (o 2,4%), prodejní plocha smíšených prodejen mírně vzrostla (o 23,1%), plocha nepotravinářských prodejen se výrazně zvýšila, a to o 206,4%; Průměrná velikost maloobchodní prodejny v roce 1989 činila 85,2 m2, způsob transformace obchodu vedl k poměrně silnému poklesu na 73,2 m2; V současné době převládají v ČR malé jednotky s prodejní plochou do 40 m2 - přes 60 % celkového stavu; Prodejní plocha na tisíc obyvatel – neboli „plošný standard“ – činila v ČR v roce 1989 331 m2 , v roce 1998 se zvýšila na 697 m2; V rámci srovnání mezi jednotlivými kraji je vysoká vybavenost Plzeňského kraje, kde plošný standard dosahuje 828 m2 a převyšuje o 18,8% celostátní průměr; Relativně nižší vybavenost Prahy souvisí s nízkým počtem prodejen připadajících na obyvatele (přes vysoký počet malých prodejen je průměrná plocha jedné prodejny v Praze nejnižší);
Tab.č. 4.5 Základní charakteristika maloobchodní sítě v letech 1989 – 1998 Kritérium (za celou ČR)
Rok
Počet maloobchodních prodejen Prodejní plocha v m2 Počet pracovníků
1989 1998
Prodejna celkem 41 188 95 852
potravin y 15 251 16 749
smíšen é zboží
V tom nepotravin y
obchodní domy
ostatn í1
9 291 13 357
15 014 61 008
83 212
1 549 4 526
1989 3 509 904 1 204 518 722 461 1998 7 165 946 1 175 837 889 058 167 330 . . 1989 278 396 65 638 37 495 1998 331 114 68 Plošný standard p 1989 697 114 86 1998 62 . . Obslužný 1989 37 157 274 standard o 1998 Zdroj: Pražská, L., Jindra, J. akol. (2002, str. 109)
1 317 977 4 038 659 . 146 473 124 393 . 70
255 016 500 432 . 12 878 24 49 . 798
9 932 561 960 . 15 911 1 55 . 646
Zlepšil se rovněž obslužný standard, v roce 1989 připadalo na jednoho pracovníka maloobchodu téměř 62 obyvatel, v roce 1998 již pouze 37. Vyčíslení tržeb umožňuje propočty výkonnosti, resp. produktivity práce v maloobchodě; V roce 1998 dosáhl jeden pracovník maloobchodu ČR průměrné tržby ve výši 2 101 000 Kč; Nejvyšší produktivity docílil pracovník Pražského regionu, jehož tržba činila 2 435 000 Kč; Od roku 1998 výkonnost na 1 pracovníka roste, zejména u nadnárodních firem;
1
V posledních dvou letech se investiční aktivity obchodních sítí vzhledem k dosaženému stupni vybavenosti velkých aglomerací více orientovaly na střední a menší sídelné celky; V obchodních sítích sehrávají stále více dominantní roli velká obchodní centra zřizovaná jak ve městech, tak také na okrajích aglomerací jejichž „ústředními“ jednotkami jsou zpravidla hypermarkety nebo jiné velké formáty nabídky zboží denní potřeby; V roce 2003 nejvíce rozšířila v branži každodenního sortimentu zboží hlavně diskontní síť LIDL (Schwarz)- měřeno počtem účastníků na maloobchodním trhu; V roce 2004 (dle zdroje INCOMA Research) bylo v září tohoto roku evidováno ve 25 velkých společnostech, resp. řetězcích se zahraniční účastí a v družstevních řetězcích celkem 1 100 jednotek, které lze pokládat za základ maloobchodní sítě nabízející potraviny a zboží denní potřeby; Mezi výše uvedenými jednotkami bylo 160 hypermarketů, dále ponejvíce jednotek supermarketů a pak následovaly jednotky neustále narůstajícího formátu diskont;
Zahrnuta např. benzinová čerpadla, stavebniny, „použité zboží“ apod.; Plošný standard – prodejní plocha v m2 na 1000 obyvatel; o Obslužný standard – počet obyvatel na 1 pracovníka; p
Tab.č.4.6 Deset největších skupin maloobchodních sítí v ČR Pořadí Skupina-firma 2004
Linie-počet prodejen
1.
Makro -11
2. 3.
4.
Makro Cash&Carry, s.r.o. Ahold Czech Republic, a.s. Schwarz ČR Kaufland v.o.s. Lidl ČR v.o.s. REWE ČR Billa, s.r.o. Penny Market, s.r.o.
5.
Tesco Store ČR, k.s.
6.
Globus ČR, k.s.
7.
10.
Tengelmann ČR Plus Discount, s.r.o. OBI – systémová centrála Carrefour ČR, s.r.o. Spar ČR (S.česká obchodní, S.Sumava) Delvita, a.s.
1.-10
Celkem TOP 10
8. 9.
2002 Tržby mld.Kč 34,0
2003 Tržby mld.Kč 35,7
2004 Tržby mld.Kč 38,2
Přírůstek tržeb 2004 2,5
Albert -184 Hypernova - 47 Celkem Kaufland - 57 Lidl - 96 Celkem Billa - 71 Penny Market -151 Hypermarket – 19 OD - 6 Globus – 10 Baumarkt - 2 Celkem Plus – 113 OBI - 17 Carrefour - 10 Interspar - 17
32,0
32,5
34,6
2,1
21,0 22,2 -
27,0 25,0 2,0 22,3 8,5 13,8
34,5 26,5 8,0 23,3 8,5 14,8
7,5 1,5 6,0 1,0 0,0 1,0
19,0
19,0
21,0
2,0
16,4
18,2
18,9
0,8
16,9 11,0 8,7
17,7 12,1 5,6 10,0 9,0
18,4 13,0 5,9 11,0 11,0
1,2 0,9 0,3 2,0 1,0
Delvita – 76 Delvita City – 3 Proxy – 9 Sama - 9
11,0
10,0
10,0
0,0
192,2
203,4
221,5
20,1
Zdroj: Vlastní zpracování ( na základě údajů INCOMA Research) Hodnocení vývojových trendů ve srovnání se zahraničím Vývojové trendy je nutné hodnotit, včetně porovnání se zahraničím. Hustota maloobchodní sítě většinou odpovídá hustotě osídlení. Přesnějším ukazatelem je počet prodejen na 1000 obyvatel. Navzdory intenzivnímu růstu počtu prodejen v 90.letech jsme na úrovni nejprogresivnějších států Evropy a USA (obecným trendem je relativní pokles počtu prodejen). Dá se očekávat pozvolný pokles o 10-15%, zejména v oblasti potravinářských prodejen.
Tab.č.4.7 Deset největších skupin maloobchodních sítíve světě Název
Země původu
Obrat v mil. Podíl Zahraniční USD potravin v % obrat
Wal-Mart
USA
191 329
40
17
Carrefour
Francie
62 263
71
48
Ahold
Nizozemí 50 424
91
82
Kroeger
USA
49 000
91
0
Metro
Německo
46 353
48
44
Albertson´s
USA
37 478
90
0
Kmart
USA
37 028
36
0
Tesco
VB
33 058
87
10
Safeway
USA
31 977
92
11
Rewe
Německo
31 898
73
20
Počet obyvatel na 1 pracovníka. Obslužný standard je více vázán na rozsah prodejů –tržeb obchodu než na počet prodejen či plochu, dále i na nákupní zvyklosti. Teoreticky by se mohl počet pracovníků v obchodě zvýšit až na dvojnásobek (jako v USA a Japonsku). S ohledem na evropské zkušenosti lze očekávat pozvolný růst zhruba o jednu třetinu. Prodejní plocha na 1000 obyvatel. Plošný standard sítě je rozhodujícím ukazatelem kapacity částečně kompenzovaným hodnotami obslužného standardu. S ohledem na obtížnost získávání podkladů se můžeme spokojit pouze s kvalifikovanými odhady. V USA se udává hodnota 1,8 – 2 m2 na 1 obyvatele, v Německu, Velké Británii a Francii 1,1 – 1,3 m2 na 1 obyvatele. Náš ukazatel z roku 1998 je 0,7 m2 a je velkým zlepšením vůči stavu na konci 80.let, ale rozdíly jsou pořád veliké. Velké řetězce pokračují v likvidaci malých prodejen. Podle průzkumu agentury Incoma Praha prvních deset největších obchodních skupin, působících na území České republiky, se na celkovém prodeji potravin podílí již zhruba 50 %. Obrat velkoprodejen neustále roste, i když ve srovnání s předchozím obdobím dochází k pomalejšímu přerozdělování trhu. Výsledky spotřebitelského chování české populace však ukazují na další posilování pozice velkoprodejen, a to na úkor malých prodejců. To platí jak pro potravinářské zboží, tak pro prodej dlouhodobé spotřeby. Zdroj: Hospodářské noviny, 3. 5. 2002 (upraveno) Maloobchodní podnikání ve střední a východní Evropě Maloobchod v Polsku, České republice a Maďarsku zaznamenává stabilní přírůstky. Snaha dostihnout vývoj západoevropských zemí neustává ani po 15 letech. V Polsku sice příjem na obyvatele doposud dosahoval jen 40 procent, v Maďarsku 50 procent a v České republice 57 procent průměrné hodnoty v Evropské unii, ale od té
doby, co je vstup do Evropské unie zpečetěn, nepochybuje nikdo o tom, že životní úroveň bude nadále stoupat. Investovat ve východních zemích se proto stalo pro západoevropské obchodní řetězce a developery nákupních center prvořadým úkolem. Kdo nenastoupí do rozjetého vlaku nyní, ztrácí pravděpodobně šanci uspět na východě evropského hospodářského prostoru. Chtějí-li tedy řetězce hypermarketů v budoucnu odolávat rostoucí konkurenci, musí si být vědomy toho, že pouhá nabídka potravin dnešnímu zákazníkovi nestačí. Vznikají tak obrovská nákupní střediska, která nabízí takřka veškeré konzumní zboží včetně zábavy. Nejtypičtějším příkladem je v České republice obchodní řetězec Tesco, který v minulém roce investoval do rozšíření svého hypermarketu v Letňanech 40 milionů dolarů. Maloobchodní prostory, které činily 25 tisíc metrů čtverečních, byly rozšířeny o dalších 30 tisíc metrů čtverečních. Hypermarket samotný má plochu 12 tisíc metrů čtverečních; -v celém středisku se však nachází pětasedmdesát obchodů, kterým už Tesco, jako obchod potravinami, nedominuje. Díky velkým nájemníkům z oblasti textilu a především díky multikinu se charakter bývalého hypermarketu změnil v centrum zábavy. Západní podniky udávají maloobchodu ve střední a východní Evropě tón již dlouhá léta. Podle průzkumu společnosti GfK (Gesellschaft für Konsumforschung) ovládají již : 53 procent trhu v Maďarsku, 52 procent v České republice 45 procent v Polsku. K nejaktivnější skupině patří německá společnost Metro, nizozemská společnost Ahold, Carrefour z Francie a Tesco z Velké Británie. Prodejní plochy jejich hypermarketů dosahují a někdy i přesahují 10 tisíc metrů čtverečních. Pro tyto společnosti zůstanou bezpochyby i nadále nejatraktivnější okrajové části měst. Důvodů je hodně: daleko nižší náklady při získání pozemků, snadnější vyjasnění otázek týkajících se jejich vlastnictví, méně urbanistických omezení a relativně snadná dosažitelnost pro zákazníky. Žádná jiná země v Evropě neumožnila tak rychlé rozšíření velkých zahraničních obchodních řetězců jako Česká republika, která dosáhla v poměrně krátké době největší hustoty hypermarketů ve střední a východní Evropě. Podle již jmenované studie utrácí 79 procent obyvatel velkých měst své peníze nejraději v hypermarketech a nákupních centrech. 54 procent je navštěvuje pravidelně jednou týdně a stráví tam nejméně dvě hodiny, 25 procent zde nakupuje jednou za 14 dní. Jsou to v první řadě hypermarkety, které dominují nákupním centrům přitahujícím zákazníky. Ovšem ke správnému obchodnímu centrum nepatří v České republice pouze hypermarkety, ale i menší specializované obchody. Vývojové tendence v maloobchodních strukturách se odvíjejí od ekonomické situace a od nových spotřebních zvyklostí. Nové spotřební zvyklosti se vyznačují především Snížením spotřeby potravin ve směru úspornosti a racionality spotřební i ekonomické; Růstem úlohy ekologických faktorů a zvýšení pozornosti zdravotnímu stavu;
Růstem diferenciace v kvalitě nakupovaného zboží –zvyšuje se rozpětí uvnitř jednotlivých skupin zboží a s tím souvisí i intenzivnější snaha po cenové výhodnosti nákupu; Další předpoklady vývoje můžeme shrnout následně: Vzroste význam a podíl na obratu existujících velkých obchodních firem; Další nové zahraniční obchodní subjekty vstoupí na český trh již jen formou fůzí a odkupů (př.Wal-Mart) Bude pokračovat trend integrace obchodních firem cestou spojování kapitálu a cestou kooperací (franchising); Odhaduje se další nárůst podílů 10 největších obchodních firem na prodeji na cca 60% (oproti 22% z roku 2000 (kdy do roku 2003 byla predikce cca 40%); V potravinářském oboru byly v roce 2000 tyto predikce stanoveny na 65% do roku 2003, tím byla spojována hlavní etapa koncentrace v oboru; Souběžně bude ubývat počet malých subjektů v oblasti potravinářského zboží; Bude se zvyšovat etika a odbornost prodeje jako projev rozvinuté konkurence a snahy po prosperitě na jedné straně a dodržování legislativních podmínek obchodního podnikání při rostoucí úloze regionálních orgánu na straně druhé; Bude se zlepšovat platební disciplína jako důsledek konkurence, což umožní rozšíření sortimentu a aktivnější podnikatelské chování; Vývoj provozních jednotek je založen na předpokladu intenzivnějšího nástupu velkých firem, zahraničních i domácích, a na zvýšení obchodního rozpětí na jedné straně a růstem koupěschopnosti i tendenci obyvatel k větším a méně častým nákupům na straně druhé. Rizikem by mohlo být zasahování státu do regulace cen a obchodního rozpětí, ale dosavadní vývoj tomu nenasvědčuje. V budoucích letech se předikuje další výstavba velkých prodejních jednotek, zejména velkých supermarketů a ve velkých městských aglomeracích i hypermarketů (nad 5 000m2) a velkých specializovaných prodejen se samoobsluhou, zejména hobby center, prodejen nábytku, koberců apod. Dále bude pokračovat postupná výstavba nákupních center ve velkoměstských aglomeracích zahrnujících další aktivity spojené s využíváním volného času obyvatel. Celkově bude růst prodej formou samoobsluhy a bude se zvyšovat tlak na diskontní profil prodejen.
