CÍLEM JE PROSPERUJÍCÍ A EVROPSKY KONKURENCESCHOPNÝ ZEMĚDĚLSKÝ SEKTOR 1

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 29.4.2015 - 6.5.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP AGRObase zpravodaj CÍLEM JE PROSPERUJÍCÍ A EVROPSKY KONKURENCESCHOPNÝ ZEMĚDĚLSKÝ SEKTOR 1 Český svaz zpracovatelů masa AGRObase zpravodaj str. 2 Zemědělská politika 6.5.2015 - TOP ROZHOVOR S ING. ZDEŇKEM JANDEJSKEM, GENERÁLNÍM ŘEDITELEM RABBIT TRHOVÝ 2 ŠTĚPÁNOV, A. S. Český svaz zpracovatelů masa AGRObase zpravodaj str. 4 Zemědělská politika 6.5.2015 - TOP ROZHOVOR S VICEPREZIDENTEM AGRÁRNÍ KOMORY ČR MARTINEM PÝCHOU 3 AGRObase zpravodaj str. 22 Vazy,společenstva a Český svaz zpracovatelů masa 6.5.2015 komise - TOP PŘIŠLA ŘADA NA NOVELU ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 25 Slovenské okénko

4 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

BUDOUCNOST POTRAVINÁŘŮ JE I VE VZDĚLÁVÁNÍ BUDOUCÍCH GENERACÍ 5 Český svaz zpracovatelů masa AGRObase zpravodaj str. 44 Školství 6.5.2015 - TOP Ing. Jiří Hladík, Ph. D.

Blesk Hobby Poctivá chuť 6.5.2015

Blesk Hobby str. 8 Farmářská sezona

Olga Trešlová Voňavé nakupování 6.5.2015

Blesk Hobby str. 10 Farmářská sezona

6 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 7 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Olga Trešlová

businessinfo.cz Analýza trhu zemědělských a potravinářských výrobků SAE – aktualizace k 1.5.2015 8 Český svaz zpracovatelů masa 29.4.2015 businessinfo.cz str. 0 Spojené arabské emiráty - TOP

ceskapozice.cz Přistanou na českých stolech chlorovaná kuřata? 29.4.2015

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma


Česká pozice, Marie Vejvodová

denik.cz Produkce masa a nákup mléka v Česku v 1. čtvrtletí vzrostly 30.4.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika


Haló noviny Vyvážíme živá zvířata, dovážíme maso 5.5.2015

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky


Ivan CINKA

Lidové noviny Buřt, nebo civilizace 2.5.2015

Lidové noviny str. 21 Orientace - pracovna


ZBYNĚK PETRÁČEK

Moje zdraví Údaje na obalech potravin 6.5.2015

Moje zdraví str. 8 Co nás zajímá - téma


Dita Váchová

Slovácko - regionální týdeník Letošní klobáskový král je z Lanžhota 5.5.2015

Slovácko - regionální týdeník str. 1 Titulní strana


PETR TUREK

Test DNES Velké (z)klamání: 10 ze 14 obsahuje rybího masa méně, než slibuje obal 15 Český svaz zpracovatelů masa Test DNES str. 2 Test - Rybí prsty 5.5.2015 - TOP Hana Večerková

TV Barrandov Skutečně dobrá klobása 2.5.2015

TV Barrandov str. 12 18:30 Naše zprávy


tyden.cz Celiakií trpí padesát tisíc Čechů, speciálních potravin přibývá 30.4.2015

tyden.cz str. 0 Zdraví


- red -

Zemědělec Farmářským obchodům rostou tržby 4.5.2015

Zemědělec str. 11 Publicistika

Oldřich Přibík Příprava masných výrobků - 3. část Zemědělec str. 14 Potravinář 4.5.2015

18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 19 Český svaz zpracovatelů masa

- TOP Prezident mezi osiváři 4.5.2015

Zemědělec str. 15 Zájmové organizace


Dana Večeřová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Biopaliva zabrala pole potravinám, europoslanci je omezili 29.4.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

Aktuálně.cz Zahraniční B2B akce EK při příležitosti EXPO 2015 29.4.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství

MZe ČR Novinky pro vývozce potravin do Kanady 30.4.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

MZe ČR V Kosteleckých uzeninách budou pracovat vězenkyně ze Světlé n. S. 24 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Potravinářství 1.5.2015 - Ostatní FinančníNoviny.cz Kontroly restaurací v Pardubickém kraji 25 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Potravinářství 2.5.2015 - Ostatní SVS ČR Češi nakoupili v roce 2013 o téměř 10 procent více biopotravin 26 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Potravinářství 4.5.2015 - Ostatní bio-info.cz Souhrn událostí uplynulých dní – 30.4. – 3.5.2015 27 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Souhrny 4.5.2015 - Ostatní Agris Rybí prsty se nastavují škrobem a moukou, nejhorší jsou ty pro děti 28 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Potravinářství 5.5.2015 - Ostatní iDNES.cz

AGRObase zpravodaj AGRÁRNÍ KOMORA ZVOLILA DALŠÍ VICEPREZIDENTY 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 4 Zemědělská politika

29 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

SITUACE PRODUCENTŮ VEPŘOVÉHO MASA V ČR JE NADÁLE SLOŽITÁ 30 Český svaz zpracovatelů masa AGRObase zpravodaj str. 8 Zemědělská politika 6.5.2015 - Ostatní Jan Doležal

STABILIZACE PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR U NÁS 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 14 Komodity


Ing. Miloslav Chlan AGRÁRNÍ KOMORA ČR SLEDUJE PO ZRUŠENÍ KVÓT PEČLIVĚ VÝVOJ TRHU S MLÉKEM 32 Český svaz zpracovatelů masa AGRObase zpravodaj str. 18 Komodity 6.5.2015 - Ostatní PRODUCENTI I KONZUMENTI BIOPOTRAVIN SE SEŠLI NA BIOFACHU V NORIMBERKU 33 Český svaz zpracovatelů masa AGRObase zpravodaj str. 47 Zahraničí 6.5.2015 - Ostatní Alice Olbrichová RŮZNÉ ZEMĚ, RŮZNÁ BIOPRVENSTVÍ 34 Český svaz zpracovatelů masa AGRObase zpravodaj str. 48 Zahraničí 6.5.2015 - Ostatní BILLA MÁ ZÁJEM O REGIONÁLNÍ POTRAVINY 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 49 Fotoreportáže


Benešovský deník Přízeň nácků si prý Johan koupil salámem a slivovicí 4.5.2015

Benešovský deník str. 1 Titulní strana


ZDENĚK KELLNER

Blesk Velký test kečupů 2.5.2015

Blesk str. 6 Čechy/Morava

Barbora Kabátová Velký test kečupů 4.5.2015

Blesk str. 5 Servis

37 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 38 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Barbora Kabátová

Blesk Hobby Za vším je pes 6.5.2015

Blesk Hobby str. 34 Hezky česky


Martina Tomkobá

blesk.cz 6 mýtů o psím žrádle: Pes nesmí vepřové a krmit ho můžete jen jednou denně! 40 Český svaz zpracovatelů masa 29.4.2015 blesk.cz str. 0 Životní styl - Ostatní Velký test kečupů: Pomáhá proti rakovině, nebo ne? 4.5.2015

blesk.cz str. 0 Události


Velký test kečupů: Co jste o kečupu nevěděli? Je dobrý i jako čistič!

42

5.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Brněnský deník Začala soutěž o nejlepší chuť 5.5.2015

Brněnský deník str. 5 Jižní Morava

(sy) Tržnici na Zelném trhu dají vizáž z minulosti 6.5.2015

Brněnský deník str. 3 Brno


LENKA ŠKLUBALOVÁ

brno.iDNES.cz Ze Zelného trhu zmizí nevkus 90. let. Dům potravin projde rekonstrukcí 45 Český svaz zpracovatelů masa brno.iDNES.cz str. 0 Brno / Brno - Zprávy 5.5.2015 - Ostatní MF DNES, Dominika Hromková

Břeclavský deník Králem se pyšní v Lanžhotě 5.5.2015

Břeclavský deník str. 2 Břeclavsko


LUKÁŠ IVÁNEK

businessinfo.cz SIAM 2015 29.4.2015

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí

Potenciální problémy v přístupu na trh Saúdské Arábie 30.4.2015

businessinfo.cz str. 0 Saúdská Arábie

Zastupitelský úřad České republiky Světová výstava EXPO 2015 v Miláně startuje 30.4.2015

businessinfo.cz str. 0 Státní podpora exportu

47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 48 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 49 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

CzechTrade

bydlet.cz Kachna recepty: když dostaneme chuť na kachnu 1.5.2015

bydlet.cz str. 0 Recepty na víkend


byznys.ihned.cz Babiš vstupuje do Polska. Za stovky milionů získal firmu na zdravou výživu 51 Český svaz zpracovatelů masa byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ 5.5.2015 - Ostatní Lucie Hrdličková, Milan Mikulka

ct24.cz Začalo Expo 2015. Láká na dvě Noemovy archy i smažák ct24.cz str. 0 Kultura 1.5.2015

52 Český svaz zpracovatelů masa

- Ostatní ČT24 Mléku a masu se daří. Zároveň je však situace varující 2.5.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika


ČT24,mor

ČRo - sever.cz „Éčka“ v potravinách – strašák, nebo skutečná hrozba? Neškodlivé přídatné látky jsou 54 přírodního původu Český svaz zpracovatelů masa ČRo - sever.cz str. 0 / expres 4.5.2015 - Ostatní Veronika Dašková

ČRo Brno Poslední příležitost na přihlášení se do soutěže o nejlepší regionální potraviny roku 2015 55 Český svaz zpracovatelů masa ČRo Brno str. 2 17:00 Radionoviny 4.5.2015 - Ostatní

denik.cz DZ Klatovy: Spotřebitelé stále více vyhledávají česká kuřata 5.5.2015



Historik Jan B. Uhlíř: Že postrádáme výjimečné lidi? To je fatální omyl! 57 Český svaz zpracovatelů masa denik.cz str. 0 Praha 5.5.2015 - Ostatní

denikreferendum.cz Že TTIP neohrozí naše standardy? Prázdné sliby… 5.5.2015

denikreferendum.cz str. 0 Svět


Petra Němcová

Dotyk BYZNYS Očekávané události 4.5.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Očekávané události


E15 Turci si brání trh cly i prohibicí 6.5.2015

E15 str. 9 byznys


Tomáš Stingl

echo24.cz Potraviny zdraží. Sněmovna zasahuje proti řetězcům echo24.cz str. 0 Domov, Homepage, Krátké 1.5.2015 zprávy, Byznys Petr Holub


Ekonom Slovenští byznysmeni dobývají Prahu

62

30.4.2015

Ekonom str. 12 Téma - Slováci v Česku


Hana Filipová, Jan Němec

ekonomika.iDNES.cz Zeman: Řetězce jsou překážkou potravinářství, mají vysoké marže 63 Český svaz zpracovatelů masa 29.4.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika - Ostatní iDNES.cz, ČTK

finance.cz ČSÚ oznámí, jak se v 1. čtvrtletí dařilo českému zemědělství 30.4.2015

finance.cz str. 0

Financninoviny.cz Produkce masa a nákup mléka v Česku v 1. čtvrtletí vzrostly 30.4.2015

finance.cz str. 0


Financninoviny.cz

Homér Soutěž jedlíků jahodových knedlíků 30.4.2015

Homér str. 2 Most


(sol)

homerlive.cz Soutěž jedlíků jahodových knedlíků 30.4.2015

homerlive.cz str. 0


hradec.iDNES.cz Dvakrát odmítnutý supermarket napotřetí prošel, lidé jsou stále proti 68 Český svaz zpracovatelů masa 30.4.2015 hradec.iDNES.cz str. 0 Hradec / Hradec - zprávy - Ostatní MF DNES, Petr Záleský

chrudimskenoviny.cz Na autobusovém nádraží v Chrudimi ležela zraněná žena, která v sobě měla přes tři promile 69 alkoholu Český svaz zpracovatelů masa 30.4.2015 chrudimskenoviny.cz str. 0 Krimi - Ostatní Roman Zahrádka

chytrazena.cz Češi jsou přesolení. Solte méně! 4.5.2015

chytrazena.cz str. 0

Jezte mořské ryby, snížíte tím riziko infarktu o 30 % 5.5.2015


idnes.cz - blog


Jak vychytralé české, slovenské a polské firmy balamutí zákazníky (jirisevcik) 72 Český svaz zpracovatelů masa idnes.cz - blog str. 0 2.5.2015 - Ostatní Jiří Ševčík Hlody středeční aneb miluji naše média (paulczynski) 73 Český svaz zpracovatelů masa idnes.cz - blog str. 0 5.5.2015 - Ostatní Petr Paulczynski

idobryden.cz Velká bude vonět klobáskami 30.4.2015

idobryden.cz str. 0 Kultura


vrt

Instinkt POJĎ SEM, STÁHNUTĚ Z KŮŽE! 30.4.2015

Instinkt str. 30 Fenomén


Lukáš Seidl /

Jičínský deník Výzva k podávání žádostí o značku pro podkrkonošské výrobky 5.5.2015

Jičínský deník str. 8 Jičínsko/U nás doma


Jihlavský deník Květen 1945 v Telči a okolí 6.5.2015

Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství


(zm)

Lidové noviny Pakt s USA může jít k soudu 4.5.2015

Lidové noviny str. 2 Domov


TOMÁŠ TOMÁNEK

mesec.cz Reálná ekonomika dále posiluje 5.5.2015

mesec.cz str. 0


Jiří Škop

Mladá fronta DNES Ochutnejte pivní speciál a povidlové taštičky 30.4.2015

Mladá fronta DNES str. 4 Jižní Čechy

Petr Stupka Test DNES: Nejhorší rybí prsty jsou ty pro děti 4.5.2015

Mladá fronta DNES str. 5 Z domova

Hana Večerková Babišův fond koupil výrobce krekrů v Polsku

80 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 81 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 82

5.5.2015

Mladá fronta DNES str. 7 Ekonomika


Pavel P. Novotný

Moje zdraví Olej ze „žlutého moře“ 6.5.2015

Moje zdraví str. 80 Můj domov - výživa


Dita Váchová

moravskoslezskenovinky.cz Farmářské trhy ve Frýdku-Místku odstartuje květinový trh 29.4.2015

moravskoslezskenovinky.cz str. 0 regiony


Moravskoslezský deník Poradna Martina Jelínka Moravskoslezský deník str. 57 Příloha - Senior 6.5.2015 deník


Naše rodina Zdravě semleté inspirace 5.5.2015

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny


novinky.cz Destinace týdne – Ladakh, srdce hedvábné stezky 29.4.2015

novinky.cz str. 0 Cestování - Afrika a Asie


Jan Papež, Ck Marco Polo

olomouckadrbna.cz Na Garden Food Festivalu se představí výrobci z Hané, Jeseníků, ale i minipivovary 88 Český svaz zpracovatelů masa 30.4.2015 olomouckadrbna.cz str. 0 Gastronomie - Ostatní

ona.iDNES.cz Málo času, surovin i hrnců. Víme, jak přesto skvěle uvaříte 3.5.2015

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Recepty


Michaela Červená

parlamentnilisty.cz Miroslav Macek: Policie zasahuje proti extremismu. Hora opět porodí myš… 90 Český svaz zpracovatelů masa 29.4.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice - Ostatní viditelny-macek.cz Balaštíková (ANO): V salámu za 70 korun sotva může být maso 91 Český svaz zpracovatelů masa 30.4.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní PSP ČR Kučera (TOP 09): Malým podnikům zisky klesají, Agrofertu rostou. Nekrachují jen zemědělci! 92

30.4.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům

PSP ČR Pajonk (Svobodní): Marian Jurečka, marmeláda a selský rozum 1.5.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 93 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Tomáš Pajonk Poslanec Pavera: Babiš netouží po tom, aby zlepšil ekonomickou situaci země, ale… 94 Český svaz zpracovatelů masa parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor 3.5.2015 - Ostatní Kateřina Synková Vladimír Tomšík: Kurzový závazek jako nástroj měnové politiky ČNB v pasti likvidity 95 Český svaz zpracovatelů masa parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice 4.5.2015 - Ostatní Názory, ParlamentniListy.cz

Plzeňský deník Alergeny na obalech potravin: Spokojení alergici i kontroly 30.4.2015

Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko


ANDREA PÁNKOVÁ

Pražský deník Že postrádáme výjimečné lidi? To je fatální omyl! 4.5.2015

Pražský deník str. 2 Z metropole


PETR ŠTROMPF

Prima Europoslanci omezili produkci klasických biopaliv 29.4.2015

Prima str. 5 18:55 Zprávy FTV Prima


Slovácké noviny - regionální týdeník Klobásové království se otvírá. Domácí změří síly s cizinou Slovácké noviny - regionální týdeník str. 30.4.2015 8 Slovácko (vs)


sport.ihned.cz Babiš koupil jednoho z největších polských výrobců rýžových oplatek. Za Good Food 100 utratil stovky milionů Český svaz zpracovatelů masa sport.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz 4.5.2015 - Ostatní Lucie Hrdličková, Milan Mikulka

STYL Tuňák 5.5.2015

STYL str. 18 Potravina týdne


VENDULA PRESSEROVÁ

Test DNES Výsledek nás překvapil, říkají řetězce i výrobci

102

5.5.2015

Test DNES str. 6 Test - Rybí prsty

Ryby měly méně masa, než se psalo na obale 5.5.2015

Test DNES str. 7

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 103 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

(tst)

Tina Paleodieta je skvělá věc 29.4.2015

Tina str. 14 zdravý život


Z. Jeníčková, POTRAVINY 29.4.2015

Tina str. 30 pro snadný život

53 Je libo lovecký salám? 29.4.2015



DANIEL D PAVLIS

tyden.cz Brouci s omáčkou nebo v sušenkách. USA jim přichází na chuť 4.5.2015

tyden.cz str. 0 Apetit


ČTK , AP

Ústecký deník Uzeniny z Bělušic lákají na trzích 30.4.2015

Ústecký deník str. 2 Ústecko


KAREL ROUČ

vitalia.cz Alergii na sezam má jeden člověk ze sta 30.4.2015

vitalia.cz str. 0


Petr Havel

Vlasta Cecilie Jílková NEJEN O VÁŠNI PRO SLADKÉ a jídle za syrova 29.4.2015

Vlasta str. 14 Rozhovor

MARTINA HÁCHOVÁ, KATEŘINA KOČIČKOVÁ JAKÉ BUŘTÍKY NA OHEŇ? 29.4.2015

Vlasta str. 41 Vaření a pečení


Zemědělec Dva pohledy 4.5.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová


Více než tisíc závad 4.5.2015

Zemědělec str. 3 Zpravodajství

(opr) Dohoda pomůže malým a středním podnikům 4.5.2015

Zemědělec str. 6 Evropská unie

Oldřich Přibík Proti podvodům s masem 4.5.2015

Zemědělec str. 6 Evropská unie

(opr, čtk) Druhá pokutovaná firma 4.5.2015


(fia, čtk) Významný potenciál mořských řas 4.5.2015


Zuzana Fialová Regionální regál do každé prodejny 4.5.2015

Zemědělec str. 15 Zájmové organizace

Dana Večeřová Sraz chovatelů holštýnek 4.5.2015

Zemědělec str. 39 Živočišná výroba

Alena Ježková ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 4.5.2015

Zemědělec str. 55 Zemědělský servis

113 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 114 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 115 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 116 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 117 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zena-in.cz Víte, čím svého psa krmíte? 29.4.2015

zena-in.cz str. 0 Zvířátka

Komerční článek Jak můžete během těhotenství sportovat? Zeptali jsme se za vás! 30.4.2015

zena-in.cz str. 0 Zdraví


Veronika Pavlíková Stravování v těhotenství: Čemu se máte vyhnout, aby bylo vaše miminko zdravé 123 Český svaz zpracovatelů masa zena-in.cz str. 0 Těhotenství a porod 5.5.2015 - Ostatní Veronika Pavlíková

zpravy.tiscali.cz Lovci rozpočtů: Jak stát mrhá marketingovými miliony 5.5.2015

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Magazín


Redakce Tiscali.cz

Zrcadlo Soutěž Regionální potravina 30.4.2015


Zrcadlo str. 2 /abé/

Žďárský deník V kosteleckém masokombinátu budou pracovat vězeňkyně ze Světlé 126 Český svaz zpracovatelů masa Žďárský deník str. 2 Zpravodajství 5.5.2015 - Ostatní ZUZANA MUSILOVÁ JAROMÍR KULHÁNEK

Plné znění zpráv 29.4.2015 - 6.5.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP AGRObase zpravodaj CÍLEM JE PROSPERUJÍCÍ A EVROPSKY KONKURENCESCHOPNÝ ZEMĚDĚLSKÝ SEKTOR 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 2 Zemědělská politika Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět ROK 2014 BYL PRO AGRÁRNÍ KOMORU DŮLEŽITÝ HNED Z NĚKOLIKA DŮVODŮ - NA MINULÉM SNĚMU DOŠLO KE ZMĚNĚ NA POSTU PREZIDENTA AGRÁRNÍ KOMORY ČR A S TÍM BYLY SPOJENÉ DALŠÍ ZMĚNY VE FUNGOVÁNÍ SEKRETARIÁTU AK, KTERÉ MĚLY OVŠEM JEDINÝ CÍL - ZEFEKTIVNIT PRÁCI KOMORY, POSÍLIT SYSTÉM VNITŘNÍ KOMUNIKACE A PŘEDEVŠÍM POSÍLIT A ZLEPŠIT VZÁJEMNOU VÝMĚNU INFORMACÍ A KOORDINACI ČINNOSTÍ. Jsem přesvědčen, že v této oblasti se nám mnohé podařilo, členové jsou pravidelně informováni pomocí elektronického Zpravodaje, časopis Agrární komory ČR Agrobase začal vycházet jako dvouměsíčník ve změněném formátu i se změněnou strukturou a obsahem, máme zde šest komoditních rad - pro mléko a hovězí maso, pro prasata a vepřové maso, pro drůbež a vejce, pro obiloviny a olejniny, pro brambory a pro chmel. Tři z těchto komoditních rad v minulém roce nově obnovily svoji činnost, ostatní komodity, které svoji komoditní radu nemají, jednají o vytvoření společné platformy, pomocí které by bylo možné komunikovat největší problémy a přicházet s návrhy jejich řešení. Uvědomme si, prosím, všichni fakt, že právě návrhy a řešení vzešlá z takovýchto odborných rad poskytuji Agrární komoře možnost výrazně zvýšit tlak na ministerstvo zemědělství, protože zde je vidět, že jenom nekritizujeme, ale přinášíme i řešení, která jsou podložena praxí. Ačkoliv se nám v roce 2014 podařilo realizovat řadu cílů, ještě mnoho práce je stále před námi. Pro letošní rok je hlavním úkolem pro Agrární komoru ČR uhájit a posílit trh s mlékem a ceny mléka, řešit situaci v chovu prasat i drůbeže, podpořit v maximální možné míře prvovýrobu a zpracování zemědělských surovin, abychom konečně snížili obrovskou závislost na dovozech, která u některých komodit již dosahuje zcela nepřijatelné úrovně. Prioritní záležitostí je pro nás také ochrana vlastního trhu. Jsem plně přesvědčen, že české dozorové orgány - Státní zemědělská a potravinářská inspekce i Státní veterinární správa patří dlouhodobě k nejlépe fungujícím inspekčním orgánům v celé Evropě a jen a jen díky nim se se nedostávají na náš trh výrobky nebezpečné, nejakostní a falšované. Tento standard musí MZe udržet i do budoucna. Podporu také čekáme přes zákon o významné tržní síle. Využít opory v nástroji, který je v civilizované Evropě naprosto běžný. Předkládaná novela zákona odstraní výkladové obtíže spojené se základním konceptem významné tržní síly a přinese efektivnější, snáze aplikovatelný zákon a tím přispěje ke zkvalitnění

podnikatelského prostředí v České republice, a to zejména z následujících důvodů: Předložený návrh jednoznačně vymezuje okruh vztahů, na které bude zákon dopadat, čímž budou odstraněny pochybnosti některých subjektů na trhu, zda spadají či nespadají do působnosti zákona Ačkoliv novela zákona o významné tržní síle ruší všechny přílohy stávajícího zákona, nahrazuje je mnohem fl exibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány a které zohledňují stávající situaci v dodavatelskoodběratelských vztazích. Novela zákona o významné tržní síle byla konečně po roce schválena na zasedání vlády v polovině března a já jen pevně doufám, že její postup parlamentem a senátem bude poněkud rychlejší, abychom se účinnosti zákona dočkali co nejdříve. V souvislosti s domácím trhem se chci ale zmínit také o značkách KLASA a Regionální potravina. Od léta 2014 pracovala na MZe pracovní skupina se slibným názvem Klasa 2015 plus, která měla za úkol vytýčit strategii podpory značky do budoucího období. Pevně doufám, že tato slibně nastartovaná spolupráce napříč všemi zainteresovanými subjekty státní správou počínaje přes nevládní organizace až po odborníky na marketing povede k tomu, že KLASA bude ještě daleko účinnějším nástrojem v podpoře kvalitních potravin a jejich prodeje. Určitou dobu jsem měl totiž vážně obavy, že veškeré průtahy při vytvoření strategie podpory značky povedou spíše k jejímu zrušení. Chci v této souvislosti jenom upozornit a je zřejmě potřeba, aby tato slova státní správa s panem ministrem zemědělství v čele slyšela od nás všech, že drtivá většina států EU své kvalitní a domácí výrobky mohutně podporuje, a to v daleko vyšší míře než ČR. Neustálé komentáře novinářů, rádoby specialistů, ale také zástupců státní správy k tomu, že se na Klasu vydala již více než 1 miliarda korun, jsou naprosto nesmyslné, když víme, že v řadě států EU se vydává tato suma nejen v eurech, ale také za mnohem kratší období než je 10 let. A to je potřeba skutečně při každé vhodné chvíli úředníkům, ale i médiím zdůrazňovat. Podobná situace je i u Regionální potraviny, která navíc zdůrazňuje tradici a původ potravinářského výrobku. I zde je dlouhodobě neřešená spolupráce s kraji s cílem sloučit původní krajské soutěže se soutěží ministerskou. V roce 2013 byl proces slučování soutěží na velmi dobré cestě, bohužel, v minulém roce tato aktivita opět polevila a já pevně doufám, že v tomto roce bude konečně tato otázka vyřešena tak, abychom nadále netříštili síly a neplýtvali financemi a energií na dvě rozdělené, ale v podstatě téměř shodné aktivity. Zde je potřeba také vyřešit otázku účasti velkých podniků v soutěži, protože principem soutěže není, jak velký podnik regionální potravinu produkuje, ale zda zaměstnává lidi v regionu a zpracovává místní surovinu a distribuuje výrobky v regionu. Navíc, řada podniků trpí tím, že má například svoji vlastní autodopravu nebo vysoký podíl ruční práce při výrobě, čímž nabývá počet zaměstnanců oproti těm podnikům, které si například logistické služby najímají, nebo mají technologie bez potřeby velké obsluhy. A pokud hovoříme o původu potravin, musím se zmínit i o Českém výrobku -garantováno Potravinářskou komorou ČR. Tuto značku uděluje Potravinářská komora již od roku 2011 výrobkům, které splní požadavky na udělení značky, a to kromě výroby v ČR, také příslušný podíl českých surovin, lišící se podle jednotlivých komodit - např. u mléčných nebo masných výrobků je stanoven na 100 %. Ačkoliv oceňujeme jakoukoliv podporu a propagaci českých potravin, o ministerském návrhu označovat plošně jako českou potravinu výrobek s podílem 75 % české suroviny s ministerstvem intenzivně diskutujeme a snažíme se najít jiné řešení než zavedení tohoto „českého průměru“. Musíme se samozřejmě zmínit také o budoucím vývoji a našich aktivitách v odborných tématech, jako je jednání k rámci SZP pro roky 2015 - 2020. Jak už jsem zmínil, i přes dosažený kompromis zůstala řada témat nedořešených či nevyřešených. Marně třeba neustále bojujeme o defi nici aktivního zemědělce nad rámec unijních předpisů. Stále máme obavy ze spekulací. Za podmínek, které jsou nastaveny, může takzvaný „podnikatel“ v rámci plateb získat základní přímou platbu, platbu za greening a v případě, že má ornou půdu v LFA, ještě další platbu za LFA, aniž by na orné půdě nebo trvalém porostu hospodařil. Tedy ponechá ornou půdu jako černý úhor. To může vyvolat tlak na zvyšování nájmu, a sazba může dosáhnout až 7500 Kč/ha. Velice významná je diskuze k degresivitě v LFA. Návrh předložený původně v PRV byl následující: do 1000 ha 0 % snížení; 1000 - 2500 ha 10% snížení; nad 2500 ha 15% snížení, což se vztahuje pouze na výměru v LFA. Toto snížení představuje cca 0,8 % obálky LFA, tedy cca 21 mil. Kč/rok. Navrhujeme zavést degresivitu od 300 ha, v intervalech 300, 600, 900 a 1.200 ha a vztáhnout ji pouze na výměru v LFA. Cílem by měla být úspora ve výši 7,5 %, tj. cca 190 mil. Kč/rok, jako vyjednávací varianta, až do cca 10 %, tj. cca 250 mil. Kč/rok. Uspořené prostředky redistribuovat do obálky LFA, kde v současnosti i po navýšení o asi 100 mil. Kč ročně (z úspory PRV 2007+) chybí oproti období 2007+ asi 200 milionů

Kč/rok. Chceme se také výrazně pokusit vyjednat navýšení kofi nancování z dnešních 25 % na úroveň min. 35 % navýšení obálky PRV, tj. o cca 1,2 mld. Kč ročně. Jsme proto v jednání s ministrem zemědělství a připravujeme jednání s ministerstvem financí. Cílem je snížit nerovnováhu oproti ostatním zemím, kde například Polsko jako přímá konkurence má 38 %, německé spolkové země až 50 %. Jednáme s ministerstvem i o celé řadě dalších témat, jako je pozice a zastoupení AK ČR v Monitorovacím výboru, ale mimo jiné také o nastavení preferenčních bodů a vlastně celém bodovacím systému projektů. Příkladem diskriminačního bodového hodnocení je na květen a červen vyhlášené 22. kolo PRV. Zde Monitorovací výbor navrhl dva limity pro citlivé komodity, tedy 15 a 25 bodů. Tato kategorizace na citlivé (konzumní brambory, chmel aj.) a citlivější (tedy ovoce, zelenina a víno) podle nás nemá vůbec žádnou věcnou logiku a zbytečně vyvolává v zemědělské veřejnosti zlou krev. Agrární komora požadovala a i do budoucna v rámci PRV požaduje v tomto směru rovný přístup a bude tento názor opakovaně obhajovat. Dalším tématem je nepochybně podoba a naplnění národních dotací včetně udržení jejich výše, v ideálním případě i zvýšení, podpor pro citlivé komodity a živočišnou výrobu. Rozhodně budeme trvat na minimální alokaci na animal welfare drůbeže ve výši 350 miliónů Kč/ rok, jako náhradu toho, že se welfare drůbeže nepodařilo prosadit v rámci PRV. Určitě chceme s ministerstvem hovořit také o situaci při ukončení systému mléčných kvót. Pokud nastane krize, pak je potřeba mít připraveno řešení. Například v podobě programu podpory tzv. Q kvality z národních zdrojů nebo v rámci reorganizace odbytových družstev a jejich perspektivního fúzování. Nastartovali jsme rovněž diskuzi k řešení stále častějších extrémů současného počasí, které negativně a ve stále vyšší frekvenci ovlivňují zemědělské hospodaření se všemi důsledky do zemědělské praxe, lesního a vodního hospodářství i krajiny jako celku. Cílem je, aby si odborníci na tuto problematiku, zástupci zemědělské praxe, výzkumníci, akademici, ale i státní úředníci sedli k jednomu stolu a společně vytvořili jedno soustředěné místo, pracovní skupiny, ze které budou plynout společné návrhy na maximální, rychlá a účinná řešení stavu. Musíme se také zabývat zákonem o prodeji zemědělské půdy. A zase: Z mnoha stran jsem slyšel nářky na nedostatečně ošetřenou oblast ochrany, prodeje a využití zemědělské půdy. Úřad i externí konzultanti tomuto tématu věnovali desítky hodin vlastní práce. Věcný záměr jsme připravili a představili členům i ministrovi zemědělství. Opět se ptám s jakým výsledkem? Náhlá ztráta zájmu zemědělců o zákonnou úpravu. Přitom základním prvkem věcného záměru je především předkupní právo pro aktuálního uživatele pozemku a povinná informovanost uživatele o změnách ve vlastnickém právu k pozemku, který obhospodařuje. Rádi bychom také požádali Státní zemědělský a intervenční fond a další zapojené kontrolní orgány o jistou toleranci při kontrolách plnění požadavků u opatření greening -přizpůsobení osevního postupu a některým požadavkům dobré zemědělské a environmentální správy, cross compliance a agroenvironmentálních opatření. Důvod je jednoduchý -jedná se o první rok fungování a do poslední chvíle nebyla k dispozici konečná verze nejdůležitější související legislativy a metodické pokyny. Zároveň nabízíme Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu pomoc při činnostech v terénů, například formou proškolení zaměstnanců komory, kteří by pak tyto znalosti mohli předávat zemědělské veřejnosti. Chceme i nadále podporovat a skutečně realizovat vznik a působnost Fondu propagace českých potravin či Fondu těžce pojistitelných rizik. O obojím se hovoří již řadu let a výsledek je nula. To chceme jako Agrární komora změnit. Foto autor| Foto: archiv AK ČR O autorovi| Podle vystoupení prezidenta Miroslava Tomana na Sněmu AK ČR připravila Dana Večeřová

ROZHOVOR S ING. ZDEŇKEM JANDEJSKEM, GENERÁLNÍM ŘEDITELEM RABBIT TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV, A. S. 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 4 Zemědělská politika Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět DNE 19. LISTOPADU 2014 BYLA ZALOŽENA INICIATIVA ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ, JEJÍŽ ČINNOST PLYNULE NAVAZUJE NA PRÁCI PŘEDCHOZÍHO VOLNÉHO SDRUŽENÍ, TZV. KONSORCIA ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ A NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ K SZP (SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE), FUNGUJÍCÍ OD ROKU 2010. PŮVODNÍM CÍLEM KONSORCIA BYLA SNAHA AKTIVNĚ OVLIVNIT DEFINOVÁNÍ EVROPSKÉHO I NÁRODNÍHO RÁMCE SZP PRO PLÁNOVACÍ OBDOBÍ LET 2014 - 2020. Po řadě úspěchů v prosazení priorit defi novaných do finální podoby zemědělské politiky, jako je například větší podpora živočišné výrobě, podpora dojeného skotu, mimo jiné i prostřednictvím programu animal welfare (dobré životní podmínky zvířat), či zrušení zastropování přímých plateb, je nyní zájem o pokračování činnosti směrované na další rozvoj českého zemědělství a potravinářství. Zdeněk Jandejsek, předseda Iniciativy, uvedl mimo jiné, že: „Mezi hlavní vytyčené priority a témata patří cílená podpora provýrobní zemědělské a potravinářské politiky bez ohledu na oblast hospodaření, vyrovnání podmínek národních podpor staré a nové EU.“ A Agrobase se Ing. Zdeňka Jandejska, CSc, generálního ředitele Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. zeptala na detaily týkající se nejen samotné Iniciativy, ale také jeho pohledu na zemědělství jako celek. * Dozvěděli jsme se, že Iniciativa vznikla jako pokračování Konsorcia k SZP, ale zřejmě to nebyl jediný důvod vzniku? To je pravda. Dnes existují různé svazy a různá společenstva, která zastupují jen a pouze svoji problematiku. Je tady Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, malí zemědělci, apod, takže ten pohled na problematiku a celou vertikálu zemědělského a potravinářského sektoru není celkový. Je jasné, že se každý samozřejmě snaží řešit především svoje záležitosti. Je ovšem třeba říci, že se řada věcí zlepšila díky tomu, že AK ČR a PK ČR mají stejného prezidenta, ale na druhou stranou řada otázek zůstává nedořešená. Naším cílem je tedy sdružení podniků - zemědělskopotravinářských od prvovýroby, kdy máme členy s 2000 ha i 20 000 ha, přes potravinářské podniky až po podniky služeb. Zjednodušeně řečeno, jde o podniky, které se podílejí na kvalitním výsledném produktu a mají zájem o to, abychom mohli konkurovat zahraničí a dovozcům. Pokud my sami nevyřešíme stávající Problémy v celé vertikále včetně maloobchodního prodeje, tak jen těžko posuneme zemědělství dále a dosáhneme vyšší míry soběstačnosti výroby v jednotlivých odvětvích. Proto bychom si tedy měli říct, co je naším cílem a například porovnat, kde jsme byliv roce 1990 a kde jsme dnes a udělat nejen jako Iniciativa, ale jako zemědělci a potravináři vše proto, abychom změnili tento neutěšený stav a zemědělství se začalo vracet k živočišné výrobě, která je základem vyváženosti zemědělské činnosti. Jenom uvedu takový příklad ze živočišné výroby. Živočišná výroba jako vedlejší produkt poskytuje organickou hmotu bez níž nedostaneme do půdy fosfor, což může mít za následek neúrodnost půdy. Fosfor do půdy dostaneme samozřejmě i bez živočišné výroby, ale s mnohonásobně vyššími náklady, protože fosfor se dováží výhradně z Jižní Ameriky, Kamčatky nebo Sachalinu, takže jeho cena je obrovská. Ještě bych se chtěl vrátit krátce k organizaci Iniciativy. Chtěli bychom se scházet minimálně 4x do roka, v poslední době například jednáme každé dva měsíce. Iniciativa chce také přijímat další členy, ale ne živelně. Chceme nové členy schvalovat tak, aby přijetí nového člena mělo přínos. Má cenu vzít jen toho, kdo má chuť něco dělat a říci svůj názor a a přinášet konstruktivní práci. V současné době tvoří Inciativu 13 podniků (viz rámeček) s přibližně 40 miliardovým obratem. * Často se hovoří o tom, že podmínky pro zemědělskou výrobu jsou v zemích bývalé EU - 15 mnohem lepší… Ano, když chceme být konkurenceschopní ve výrobě je potřeba, abychom pro to měli stejné podmínky. Co se týče vstupů, v základních vstupních faktorech de facto již není rozdíl, zde jsme prakticky na stejné úrovni. Co se týče mezd, tam jsme trochu ve výhodě, ale ta už není tak vysoká jak bývala, protože cena práce je v současné době i u nás mnohem vyšší. Máme ale obrovský problém v tom, že si staré země EU v době, kdy jsme ještě nebyli v EU, nastavily národní dotace, které jsou v úplně jiné výši než v členských zemích EU ze střední a východní Evropy, a obrovským způsobem nám díky tomuto rozdílu v národních podporách tedy konkurují. Je třeba si uvědomit, že tyto země mají obrovskou úroveň produkce a vzniká zde logicky přebytek, kterého se chtějí zbavit, a prodávají tak své výrobky právě do nových zemí Unie za dumpingové ceny, které mnohdy činí až 20 %

běžných cen. Pokud tedy my v České republice nenastavíme nějaký systém, který zajistí, abychom mohli v této konkurenci obstát, tak bude docházet dále ke snižování výroby i k propouštění lidí v zemědělském sektoru. * Jaký je vlastně podle Iniciativy v současné době stav českého zemědělství? Současný stav je takový, že se podařilo částečně pomoci vepřovému masu, částečně mléku, a pokles jejich výroby se v roce 2014 zastavil. Stále je ale například produkce vepřového masa na úrovni velmi problematické z hlediska pokrytí soběstačnosti našeho státu. Na druhé straně je vidět, že když se nastaví pravidla, která se začínají rovnat nebo alespoň přibližovat pravidlům ve starých zemích, jsme schopni bez problémů obstát. Samozřejmě, a to chci zdůraznit, hovoříme zde o podnicích, které mají obdobné výrobní výsledky jako podniky v bývalé EU-15. Pokud podniky takové výsledky nemají a nedokážou je zajistit, nemá smysl tam dávat peníze. O tom není pochyb. * Jaké jsou tedy prioritní požadavky a cíle Iniciativy? Zcela prvotním požadavkem je řešení situace v odbytu mléka, másla, sýrů a masa z důvodů ruského embarga. I Česká republika by tuto situaci měla řešit tak, jak to řeší řada jiných států -bud intervencí na vývoz mimo EU nebo vykoupením do rezerv, což je ale podle mého názoru až poslední možnost, protože je to dost složité. V první řadě by bylo potřeba tuto produkci vyvézt. Dalším problémem je drůbež. Zde je třeba prosadit intervence nebo takový dotační systém, abychom se z hlediska podpory dostali na úroveň, kterou mají ostatní země. Nechceme a nepotřebujeme nic navíc. Naše požadavky odpovídají zhruba 60 -70 % toho, co je obvyklé v ostatních zemích. Zbytek jsme schopni dorovnat naší produktivitou práce. Otázkou jsou samozřejmě také mléčné kvóty a ukončení jejich systému v dubnu tohoto roku. Pro vaši představu, ve starých zemích existuje dotace zhruba 3-4 Kč na litr mléka a je tím míněna dotace ze všech zdrojů - místní rozvoj, životní prostředí apod. Nám v ČR by stačila podpora zhruba 1,50 Kč/litr, ale k tomu je potřeba nastavit s výše jmenovanými ministerstvy takový systém podpor, abychom skutečně nebyli biti na tom, že ostatní státy si národní dotace umí zařídit. * Ve vašich prioritách je zmíněna také evidence dovozů. Ta se některým lidem ze zemědělského a potravinářského sektoru nelíbí… Obávám se, že vyhlášku o evidenci dovozů a hlášení cen řada lidí nepochopila. Nejde o to, dělat překážky podnikům, kteří vozí živočišné komodity nebo tyto podniky nějakým způsobem pranýřovat a ukazovat na ně ve smyslu „podívejte se, oni dováží a nekupují české maso“. Jde o to, aby byla přesná evidence, za kolik se sem konkrétní zboží dováží a jaký to má vliv na trh, když se sem doveze například vykostěná kýta za 61 Kč. Uvedu příklad z našeho podniku: jestliže nakoupím v živém kilo vepřového za 30 Kč, pak tu kýtu musíme prodat minimálně za 85 Kč, abychom nebyli ve ztrátě. V tomto konkrétním případě je rozdíl mezi dovezenou kýtou a naší 20 Kč, což je čtvrtina. A takto levně se sem vozí právě ty zmiňované přebytky ze států, ve kterých je nadvýroba, My potom nemůžeme naše vepřové zobchodovat, ačkoliv jsme v ČR už jen ze zhruba 50 % soběstační ve vepřovém mase, takže logicky by měla být na trhu po tuzemském vepřovém poptávka. Vyhláška o evidenci dovozů by měla fungovat tak, že by dovozce měl povinnost hlásit všechno, co doveze. Netýkalo by se to například vzorků apod., abychom neztěžovali život někomu, kdo chce začít obchod a pošle si vzorky 20 nebo 30 kg. Z těchto údajů je potom třeba zpracovat evidenci, aby měl ministr zemědělství 1x za 14 dní na stole údaje, ze kterých je možné vyčíst kolik masa se do ČR dováží a za kolik se prodává od českých výrobců. Tímto by ministr získal argumenty i pro evropskou úroveň a mohl by říci: „Vy nám nechcete povolit národní dotace, ale my je musíme chtít a mít, protože se do ČR dováží maso za dumpingové ceny z jiných států EU, kde jsou štědré národní dotace. Nebo to vypadá, že chcete chov prasat v ČR zlikvidovat proto, aby měly ostatní země kam vyvážet? To ale nesvědčí o rovnoprávnosti členských států.“ Samozřejmě můžeme živočišné výrobě pomoci také tím, že zvýšíme národní kofi nancování PRV na 35 - 40 %, jako to mají sousední státy. Můžeme tak výrobcům pomoci přes investice, i když v současné době potřebujeme především národní dotace a okamžité intervence. Bohužel, pokud se zaměříme na investice v návrhu plánovaného 23. kola PRV, jsou tam dvě zcela zásadní problematické věci. Za prvé bychom měli uvažovat o časovém horizontu. Pokud se kolo nevyhlásí do 15. června, mohl by to být obrovský problém, protože letos se už nic nepodepíše a nevyplatí, už jen vzhledem k tomu, že schválení bude trvat minimálně do září letošního roku. Velmi zásadním problémem jsou podle mého názoru také podmínky související s implementací reformované SZP. Nebojím se říci, že to co se připravuje na ministerstvu zemědělství, jsou někdy

věci téměř nepochopitelné. K nastavení SZP by se měli vyjadřovat lidé, kteří tomu rozumějí a chtějí, aby bylo tuzemské zemědělství nadále konkurenceschopné. Jako příklad si vezměte si sousední Německo: Němci dávají dotace na slučování farem a tak jim pomáhají, aby se udržely a byly konkurenceschopné. U nás také všichni hovoří o tom, že se má pracovat efektivně, ale funguje to tu přesně obráceně. Když to někomu funguje, tak mu děláme problémy a dáme podporu tam, kde se produkuje méně. Zde je třeba říci, že ačkoli zastupujeme především velké zemědělské a potravinářské podniky, snažíme se vnímat zemědělství jako celek, a proto rozhodně nemáme nic proti tomu smysluplně zvýšit podpory nebo poskytnout nějak jinak výhodu těm opravdu malým zemědělcům do 100 ha. Nicméně u subjektů, které obhospodařují nad 100 - 200 ha, je úplně jedno, jestli se jedná o soukromě hospodařícího rolníka nebo akciovou společnost, případně s.r.o. Tam už jsou ty podmínky téměř shodné a liší se jen forma vlastnictví podniku. * Hodně se v zemědělských kruzích hovoří také o nastavení minimálního zatížení VDJ (velkou dobytčí jednotkou) na hektar zemědělské půdy pro vyplácení nárokových plateb z Programu rozvoje venkova (méně příznivé oblasti, AEKO opatření, ekologické zemědělství). Zastává t Iniciativa v této otázce nějaké stanovisko? Systém zatížení VDJ by měl být nastaven v nějaké rozumné míře. Určitě se mohou podhorským oblastem vyplácet vyšší dotace, ale za podmínky, že se zde bude také něco vyrábět. Nikdo neříká, že tam musí být povinně zatížení 1 VDJ na hektar, ale aspoň 0,4 VDJ by tam podle mého názoru být mělo. Do podhorských oblastí totiž živočišná výroba patří. Je potřeba také přehodnotit nastavení degresivity v LFA. Tím myslíme, aby se to nedělalo tak rozvláčně a nelogicky, jak ukazují poslední návrhy - u 300 ha uplatňovat degresivitu ve výši 10 % a nad 2500 ha 30 %. Obecně je potřeba to řešit racionálněji. Opět tu platí, co jsem řekl již k implementaci SZP na národní úrovni. Nemáme nic proti úlevám pro malé zemědělce do 100 ha obhospodařované rozlohy, ale dále by se degresivita měla uplatňovat rovným procentem krácení platby, protože v hospodaření větších podniků fyzických a právnických osob již neexistuje tak velký rozdíl. * To už jsme prošli skoro všechny oblasti zemědělského sektoru. Má Inciativa ještě další cíle a priority? Určitě, například zaměřit se na činnost a možnosti PGRLF. Mělo by se začít uvažovat o vytvoření fondu na sanaci těžce pojistitelných rizik, jako je například déletrvající sucho, záplavy, ale mohly by sem být zahrnuty i další věci. Chceme o tom diskutovat a lobovat za to, aby systém nějak koncepčně a dlouhodobě fungoval. Hlavní je, aby se mohly zapojit všechny podniky bez ohledu na velikost. Důležitá je také dotace pojištění pro velké podniky. PGRLF nám tvrdí, že tuto dotaci nejde poskytovat velkým podnikům. Nejsme si ale jistí, že je to skutečně pravda. Kdyby to byla pravda, proč by toto omezení neplatilo například pro stroje? Proč mohou být dotovány stroje a pojištění ne? Tomu nerozumíme a chceme se ptát, proč tomu tak je a ve výsledku pak zajistit stejné podmínky. Důležitou otázkou je pro nás také právní úprava prodeje půdy. Kolem Agrární komorou ČR navrhovaného zákona o prodeji zemědělské půdy se objevila spousta názorů, ze kterých pro nás vykrystalizoval jeden závěr. Podle nás by nejlepším a nejjednodušším řešením bylo zavést předkupní právo pro ty, kteří na půdě hospodaří. Jakmile se do zákona začnou přidávat další a další podmínky, nebude možné ho jednoduše prosadit a ze stolu se tak smete původní záměr - ochránit uživatele půdy, poctivě hospodařící zemědělce. Stačí tedy, když se půda bude muset nejdříve nabídnout tomu, kdo na ni aktuálně hospodaří. A každý si pak může rozmyslet, jestli ji chce nebo nechce odkoupit. * Teď jste hovořil o prosazení návrhu zákona, který zatím neexistuje, ale zemědělská veřejnost po něm už delší dobu hlasitě volá. Má ale Inciativa ve svých cílech také lobování za změnu některých již platných legislativních předpisů? Ano, je to především zákon o významné tržní síle a novela zákona o Komoře veterinárních lékařů. Pokud jde o zákon o významné tržní síle, máme dva zásadní požadavky. Prvním je zrušení privátních značek řetězců a to tak, že stát nařídí přímo výrobcům, že na své výrobky musejí uvádět výrobce, nebo jiné adekvátní označení původu (ze kterého chovu pochází surovina apod.) Druhým naším požadavkem je zrušení systému bonusů, obsažených ve smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem, které jsou na jedné straně neférové a nebál bych se řící amorální, na druhé straně jsou naprosto nepřehledné. Na Slovensku například bonusy už nyní neexistují, ale byly nahrazeny legálními dohodami, že je možné při akcích snížit cenu od 0 do 5 %. V novele zákona o Komoře

veterinárních lékařů bychom chtěli prosadit dvě věci: za prvé chceme, aby podnik mohl mít svého veterinárního lékaře vedeného jako svého zaměstnance, který by mohl nakupovat léky pro podnik a pracovat s nimi. Za druhé chceme, aby aplikace některých léků a vakcín mohl provádět po zaškolení i zootechnik. Dovedeme si představit, že vznikne obrovský tlak ze strany Komory veterinárních lékařů a veterináři si budou nepochybně chránit svoje příjmy. Měli bychom tomu dát ale rozumný pohled. Nejde o to, by někdo vyhrál. * A jaké jsou výhledy Iniciativy do budoucna? Určitě chceme pokračovat systémově v spolupráci s Bruselem a navázat na naše působení v době, kdy se nastavovala SZP. Už v roce 2017 bychom se měli věnovat tomu, aby od roku 2018 u nás byla uplatňována jednotná platba na hospodářství a nikdo by nevymýšlel další nesmysly. Chtěli bychom také monitorovat znevýhodňování velkých podniků, protože to celé působí tak, že velkým podnikům se dá o něco méně, aby měly horší podmínky a peníze zbyly na podniky, které nevytváří hodnoty. Znovu opakuji, že nejsme proti trochu diferencovanému systému plateb, ale v každém případě to musí být vázáno na produktivitu a výrobu. Když tu bude farma s 200 ha a bude mít stejnou hrubou zemědělskou produkci na hektar jako farma s 2000 ha, tak proč nedat té menší nějakou výhodu, ale nesmí to být uděláno tak, že automaticky je zvýhodněn malý podnik bez ohledu na produkci. Není prostě možné brát dotace a nedělat nic. Připravila Dana Večeřová *** Základní výrobní ukazatelé členů IZPP Výměna zemědělské půdy v ha 227 823 ha tj. 5,4 % Stavy skotu cca 90 000 tis. tj. 7 % Stavy prasat cca 360 000 ks tj. 25,7 % Stavy drůbeže cca 80 100 000 ks tj. 57,2 % Výkony ze zemědělské činnosti cca 17,5 mld. tj. 17,5 % Výkony z potravinářské činnosti cca 30 mld. Počet pracovníků zaměstnaných v zemědělské výrobě 15 000 tis. tj. 14,5 % INICIATIVA USILUJE O CELKOVOU A SYSTÉMOVOU PODPORU ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY BEZ OHLEDU NA OBLAST A VELIKOST HOSPODAŘENÍ. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA A JEJÍ NÁRODNÍ RÁMEC MUSÍ BÝT NASTAVENY ZODPOVĚDNĚ A VYCHÁZET Z ODBORNÉ DISKUZE S PRIORITAMI ZAJIŠŤUJÍCÍ DALŠÍ ROZVOJ SEKTORU. SEZNAM ČLENŮ INICIATIVY ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ (v abecedním pořadí) Agro Jesenice, a.s. AGRO - Měřín, a.s Agro 2000, s.r.o. Agrofert Holding a.s. Inter Lacto Group spol. s r.o. Madeta, a.s. Mikrop Čebín, a.s. Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. Rhea Holding, Dešná Úsovsko a.s. ZD Dolní Újezd ZD Krásná Hora, a.s. ZD Pluhův Žďár Foto autor| Foto: archiv Rabbit Trhový Štěpánov

ROZHOVOR S VICEPREZIDENTEM AGRÁRNÍ KOMORY ČR MARTINEM PÝCHOU 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 22 Vazy,společenstva a komise Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V BŘEZNU TOHOTO ROKU SE STAL PŘEDSEDA ZEMĚDĚLSKÉHO SVAZU ČR MARTIN PÝCHA JEDNÍM Z VICEPREZIDENTŮ AGRÁRNÍ KOMORY ČR. SVAZ A KOMORA JSOU NEJVĚTŠÍ ORGANIZACE SDRUŽUJÍCÍ ZEMĚDĚLCE V CELÉ REPUBLICE. POŽÁDALI JSME PŘEDSEDU SVAZU, ABY SEZNÁMIL ČTENÁŘE S FUNGOVÁNÍM ZEMĚDĚLSKÉHO SVAZU ČR, A ZÁROVEŇ

OBJASNIL, CO STÁLO ZA JEHO ROZHODNUTÍM STÁT SE VICEPREZIDENTEM KOMORY A JAKÁ JSOU JEHO OČEKÁVÁNÍ V TÉTO FUNKCI. * Můžete nám představit Zemědělský svaz ČR? Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva účastnit se kolektivního vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně. Z tohoto titulu je jedním ze sociálních partnerů zastupujícím stranu podnikatelů a jediným zástupcem zemědělců v Radě hospodářské a sociální dohody - tripartitě. Málokdo u nás ví, že sociální dialog - tripartita se řídí podle pravidel Mezinárodní organizace práce, jejímž zřizovatelem je OSN a zahrnuje všechny typy vyjednávání, konzultací nebo jednoduše výměny informací mezi zástupci vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců ohledně záležitostí společného zájmu ve vztahu k hospodářské a sociální politice. Zaměstnavatelské organizace podobné Zemědělskému svazu existují ve více než 180 zemích světa. Vedle toho je svaz také reprezentantem družstev v sektoru zemědělství a to jak v Družstevní asociaci ČR, ve Výboru evropských zemědělských družstev COGECA, tak v Mezinárodním družstevním svazu. Svaz má v současnosti přes 900 členů, kteří hospodaří na cca 1/3 zemědělské půdy v ČR. Členem svazu jsou převážně velké zemědělské podniky a velké rodinné farmy, ale i například odbytová družstva a zájmové svazy zemědělců. * A co je hlavním smyslem nebo chcete-li posláním svazu? Činnost svazu je velmi široká. Hlavním posláním Zemědělského svazu je samozřejmě obhajovat zájmy svých členů jak na republikové, tak i na evropské úrovni. Snažíme se usilovat o rozvoj venkova a zemědělství, zvyšovat konkurenceschopnost našich zemědělských podniků a v neposlední řadě také svým členům poskytovat právní a informační servis a poradenství, nebo vzdělávací činnosti v různých oblastech zemědělství. Pro nás je hlavní prioritou poskytovat nejlepší servis a nejhodnotnější služby našim členům a jsem rád, že to naši členové dokáží ocenit. Na konci roku jsme např. dělali šetření mezi našimi členy a 95 % z nich ocenilo náš informační servis jako velmi dobrý až výborný a ještě lépe je hodnoceno naše právní poradenství. Při změně občanského zákoníku měli např. naši členové možnost individuálních konzultací s našimi právníky, aby bez problémů zvládli úpravu stanov, a věřím, že i díky tomu je mají dnes všichni v souladu s novou legislativou. V současnosti se soustředíme na informovanost členů k novému nastavení SZP, aby se všichni zvládli adaptovat na nové podmínky. * Jak dlouho jste předsedou Zemědělského svazu ČR? Předsedou jsem byl poprvé zvolen v roce 2011 a v listopadu 2014 jsem byl na celostátní konferenci zvolen podruhé na čtyřleté funkční období. * Jak je Zemědělský svaz propojen s Agrární komorou ČR? Svaz je zakládajícím společenstvem a od počátku podporoval myšlenku existence Agrární komory ČR. Navíc i část členů máme společnou. V Agrární komoře vidíme platformu pro širokou diskusi všech subjektů propojených zemědělstvím a je škoda, že ne všechny skupiny zemědělců tyto myšlenky sdílejí. Do jisté míry to lze označit za nevyspělost našeho demokratického myšlení. Skupiny, které mají pocit, že komora nedostatečně zohledňuje jejich požadavky a názory, z komory vystupují. To ale podle mého není správná cesta. Ani náš svaz a komora nemají vždy na věci stejný názor, ale to nám nesmí vadit ve spolupráci a vzájemné komunikaci. * To je důvod, proč jste kandidoval na viceprezidenta komory na posledním sněmu? Ano, přesně tak. Byl to Zemědělský svaz, který v minulosti již dvakrát navrhoval, aby Agrární komora měla větší počet viceprezidentů, stejně jako je tomu v Hospodářské komoře. Cílem je, aby se v prezidiu propojily různé svazy a úžeji komunikovaly a také aby si jednotliví viceprezidenti rozdělili oblasti činnosti práce komory. Doufám, že se to bude dařit. Moje kandidatura tak byla vlastně pokračováním snahy mých předchůdců o co nejlepší komunikaci mezi dvěma největšími organizacemi. * Zemědělský svaz je vnímán jako organizace velkých zemědělců, znamená to, že malé farmy podle

Vás nemají budoucnost? Rozhodně ne. Obě formy zemědělských podniků mají své místo a i svou roli v našem zemědělství. Menší farmy se orientují především na rostlinnou výrobu, a zatímco větší podniky si mohou spíše dovolit větší investice do živočišné výroby. Statistiky u nás (FADN, ČSÚ) rozlišují zemědělce na fyzické a právnické osoby s tím, že podniky fyzických osob vykazují průměrnou velikost 25 ha a podniky právnických osob pak průměrnou velikost 656 ha. S jistou mírou tolerance lze tedy říci, že skupina PO je reprezentantem oněch „velkých“ zemědělců a skupina fyzických osob naopak oněch „malých“. A právě v podnicích právnických osob je cca 76 % lidí zaměstnaných v zemědělské prvovýrobě a také je v nich produkována naprostá většina živočišné výroby: z hospodářských zvířat chovají 76 % skotu, 89 % dojných krav, 92 % prasat a 91 % drůbeže. Obě skupiny pak mají potenciál realizovat výrobu a prodej konečných potravin, což je třeba podporovat. Zatímco ale pro malou farmu to může znamenat cestu, jak finalizovat veškerou svou produkci a vyhnout se tak tlaku velkých potravinářů a především řetězců, u velkých podniků se jedná spíše o doplňkovou činnost, protože většina jejich produkce se finalizuje v potravinářském průmyslu. Obě formy podniků potřebují mít pro svou práci určité podmínky. Na posledním jednání s ministrem Jurečkou jsme ho např. požádali o pomoc menším chovatelům dojených krav, protože stále častěji čelí neochotě mlékáren od nich zpracovávat mléko s tím, že se jim nevyplatí k nim jezdit. I to ukazuje, že vnímáme menší farmy jako důležité a nebojujeme proti nim. Jen nám vadí, když se uměle vytvářejí rozdílné podmínky, které střední a větší podniky znevýhodňují. * Jak nahlížíte na hrozící nedostatek kvalifi kovaných pracovníků v zemědělství, kterých za poslední roky výrazně ubývá? To je obrovský problém do budoucnosti a myslím, že si zatím jen málokdo dokáže představit jeho dopady. Věková a vzdělanostní struktura se v českém zemědělství vyvíjí hrozivě. O jednu generaci jsme již přišli a pravděpodobně přijdeme i o další. Zemědělství je sektor, kde dnes pracuje vysoký podíl lidí bez maturity -téměř 60 %. Nové stroje a technologie ale není možno svěřit nekvalifi kovaným lidem a tak je potřeba tento stav zvrátit. I kdyby se nám to dnes podařilo, i tak budou škody veliké. Především se zhorší naše konkurenceschopnost… Co se týká věkové struktury, čísla z roku 2013 ukazují, že se počet pracovníků v zemědělství ve věku 60 a více let se oproti roku 1995 zdvojnásobil. Zemědělci nám stárnou. Naléhavost generační obměny v zemědělství potvrzuje také to, že zatímco celkový podíl pracovníků starších 45 let je v průmyslu a stavebnictví ČR 40,2 % a v ekonomice ČR celkem 41,3 %, v zemědělství ČR to je 54,5 %. Lze předpokládat, že během dvaceti let odejde ze zemědělství téměř polovina všech pracovníků. Podle studie Univerzity Palackého v Olomouci by nahrazení úbytku zemědělců trvalo současným tempem asi šedesát let. Jde o to, aby se odchod lidí ze zemědělství zpomalil, zastavilo se zhoršování věkové struktury, aby do něho více přicházeli mladí kvalifi kovaní lidé. Není to snadné, i ve vyspělých zemích světa se v zemědělství věková sktruktura pracovníků zhoršila a např. v Austrálii je průměrný věk zemědělce 60 let. Zemědělství je jako obor z tohoto pohledu u nás velmi perspektivní, protože poptávka po kvalifi kovaných lidech bude, bohužel ale není pro lidi dost „sexy“. Toto vnímání se snažíme změnit. * Zemědělský svaz spustil před dvěma lety projekt Zemědělství žije! Jak hodnotíte jeho realizaci? Jak už jsem řekl, generační obměnu cítíme jako velký problém. Proto jsme před třemi lety začali hledat cestu, jak to změnit a rok na to jsme spustili tento projekt, který má za cíl zvýšit atraktivitu zemědělství v očích veřejnosti. Ukázat je jako moderní obor, který využívá moderní technologie, se kterými se v jiných oblastech lidé nemají šanci setkat. Bohužel veřejnost podléhá mnohým stereotypům a vývoj zemědělství jim zůstal utajen. Z našeho průzkumu se ukazuje, že veřejnost negativně hodnotí na zemědělství, že je to těžká a špinavá práce. Proto se soustředíme na moderní technologie a ukázku pokroku, který zemědělství za posledních dvacet let zaznamenalo. Jedním z hledisek je také představa, že pracovníci v zemědělství vydělávají málo peněz. Ve srovnání s bankovnictvím jistě ano. Ale na srovnatelných pozicích se srovnatelným vzděláním již o tak velké rozdíly nejde. Mnoho členských podniků již několik let spolupracuje se školami ve svém okolí, zve je na exkurze nebo se jinak zapojuje do veřejného dění ve svém regionu. Nejen těmto podnikům chceme poskytnout možnost propagace a organizační výpomoci. * Svaz měl svoji konferenci na podzim loňského roku. Jaké úkoly jste si stanovili pro následující období?

Chceme přispívat ke konkurenceschopnosti členů svazu na společném i světovém trhu, což vyžaduje pokračovat ve snaze o rovnou soutěž českých zemědělců, zrovnoprávnění podpor a podmínek regulace trhu. Zlepšovat servis pro naše členy a také více spolupracovat s výzkumnými ústavy na zlepšení jejich provázanosti s potřebami našich členů. Prosazujeme předkupní právo pro zemědělce při nákupu půdy. Dále budeme usilovat o zjednodušení a zprůhlednění zemědělské legislativy, která mnohdy obsahuje protichůdné či duplicitní zákony a právní předpisy. Zemědělství hlavním garantem pracovních příležitostí na venkově. Chceme, aby byl využit jeho potenciál při výrobě zemědělských komodit, zvyšovat jejich přidanou hodnotu a napřímit obchodní vztahy a vazby na spotřebitele. V podpoře družstevního podnikání budeme dále usilovat o podporu činnosti odbytových družstev a organizací s cílem výrazněji ovlivňovat odbyt, cenovou tvorbu a více se tak podílet na části přidané hodnoty. * Co podle Vás, pane předsedo, ovlivní v budoucnosti nejvíc další vývoj zemědělství ve světě? Pomineme-li válečné konfl ikty, je to především pozvolný, ale setrvalý růst populace, vzrůstající nedostatek vody a klimatické změny. Světová populace se ročně rozrůstá o jedno procento, jen v Evropě je to o trochu méně. Už v roce 2010 taky převážil počet obyvatel měst nad venkovem. To samo o sobě zvyšuje nároky na zemědělství, které musí s menším množstvím pracovníků a vyšší produktivitou práce vyrobit stále více potravin. * Znamená to, že bude nedostatek potravin? Tak tomu být nemusí. Zemědělci jsou schopni toto množství potravin vyrobit a to i přes to, že se od roku 2000 se zvyšuje trvale poptávka po potravinách a ta se bude stoupat do roku 2050 ještě strměji. Do té doby jsou dost jasně stanovené prognózy. V roce 2050 se předpokládá, že se zvýší počet obyvatel na zeměkouli na více než 9 mld. obyvatel. Navíc s růstem ekonomické úrovně obyvatel planety se také zvyšuje spotřeba potravin a to především potravin živočišného původu, na jejichž produkci potřebujete i další rostlinná krmiva. Celkově tak poptávka po potravinách celosvětově poroste dosti rychle. Vědci počítají až se stoprocentním nárůstem ve srovnání s rokem 2000. Navíc změna klimatu má významné dopady na zemědělství a zvyšuje nejistotu výnosů. Jednou ale planeta narazí na své limity. Výměra vhodné zemědělské půdy je limitována a dokonce se snižuje díky její degradaci a díky zastavování. Vždyť ani u nás si zemědělské půdy nevážíme dostatečně. Už dlouho jsme nezažili, co je to hlad a toto riziko nevnímáme jako vážné. * Velké otazníky také souvisí s předpokládaným úbytkem vláhy a klimatickými změnami. Jak tento problém hodnotíte? Např. Ekonomické fórum v Davosu v roce 2013 zařadilo mezi nadprůměrně vysoká rizika ohrožujících svět v příštích letech fórum potravinovou krizi a nedostatek vody a vzájemnou kombinaci jednotlivých rizik. I u nás v Čechách máme regiony, které mají dlouhodobé problémy se suchem. Například jižní Morava se v našich průzkumech ukazuje jako region s dlouhodobě podprůměrnými ekonomickými výsledky, které jsou způsobeny nižšími výnosy vlivem sucha. V mnoha zemích se snaží na tuto skutečnost reagovat budováním závlah anebo na druhé straně hledají cestu, jak snižovat spotřebu vody při zachování stejné produkce. Podle OECD se zlepšil tento stav na Novém Zélandu a v Austrálii, kde se velmi účinně využívá závlah a pracuje se i s vybudovanými rybničními nádržemi. Na severní polokouli se využití vody pro účely svého zemědělství velmi věnují dobře v Turecku, Španělsku, Izraeli ale i např. v Koreji. My a Slováci bohužel vedeme ve špatném využívání vody pro závlahy. *** Věková struktura pracovníků v procentech v ČR koncem r. 2013 Věk pracovníků Věková v zemědělství struktura Věková včetně struktura stavebnictví v průmyslu 60 a více let 10,3 % 40,2 % (vč. lidí nad 59 let) 45 - 59 let 44,2 % 30 - 44 let 33,8 % 42,3 %

15 - 29 let 11,7 % 17,5 % Zdroj: Zelené zprávy MZe ČR Věková struktura pracovníků v zemědělství v roce 1995 byla příznivější Věk pracovníků Věková v zemědělství struktura 60 a více let 5 % 15 - 30 let 18 % 31 - 50 let 58 % 51 - 59 let 19 % Zdroj: ČSÚ Stupeň vzdělání Procentický podíl Střední vzdělání včetně vyučených bez maturity 48 % Střední škola s maturitou vč. vyššího odborného vzdělání 31 % Vysokoškolské vzdělání 12 % Základní a chybějící vzdělání 9 % Zdroj: Zelené zprávy MZe ČR Foto autor| Foto: Soňa Jelínková, Zemědělský svaz ČR O autorovi| Ing. Jana Sixtová, ZS ČR

PŘIŠLA ŘADA NA NOVELU ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 25 Slovenské okénko Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět VLÁDA ČR DALA KONEČNĚ 9. BŘEZNA 2015 ZELENOU NOVELE ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE, KTERÁ NA NÍ DOSLOVA A DO PÍSMENE „LEŽELA“ TÉMĚŘ ROK. V KVĚTNU LOŇSKÉHO ROKU POSLAL DO MEZIREZORTNÍHO PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ NOVELU ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE. PO VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK VEDENÉM PŘÍMO ZÁSTUPCI SAMOTNÉ LEGISLATIVNÍ RADY VLÁDY VŠAK NOVELA ČEKALA NA SCHVÁLENÍ VLÁDOU AŽ DO LETOŠNÍHO BŘEZNA. Zákon o významné tržní síle Nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, který začal vyvstávat již v průběhu 90. let minulého století po příchodu nadnárodních maloobchodních společností do ČR. Na trh vstoupilo celkem 15 obchodních řetězců a ve vztazích mezi odběrateli a jejich obchodními partnery se začaly objevovat dosud neviděné praktiky, které postupně sílily jak s úbytkem malých nezávislých prodejen, tak s nástupem velkých hypermarketů v období po roce 2000. Pozdní splácení faktur, platby za zařazení na seznam dodavatelů, za reklamní akce či za umístění zboží na výhodnější místo v regálech supermarketů se staly běžnou praxí v českém maloobchodním prodeji potravin a v téměř nezměněné podobě je vidíme i dnes. Dodavatelé přitom nemají proti tomuto jednání žádné možnosti obrany (a na evropské úrovni je tento fakt zdůrazňován opakovaně). Zatímco řetězec má zpravidla vždy na výběr z více dodavatelů obdobného zboží, pro řadu výrobců a distributorů potravin je kontrakt s daným obchodníkem často existenční otázkou a získání obdobných odbytových možností je v tvrdé konkurenci minimálně nelehké. Po velmi dlouhých diskusích a mnoha pokusech se až v roce 2009 podařilo prosadit poslanecký návrh směřující k úpravě nekalých praktik řetězců, a to v podobě zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů (dále jen „ZVTS“), který nabyl účinnosti 1. února 2010. Významnou tržní sílu ZVTS předpokládá u soutěžitelů, jejich roční obrat přesahuje pět miliard korun, pokud tuto domněnku nevyvrací okolnosti spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele a odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístěním jeho jednotlivých prodejen. Do současné doby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) v této oblasti provedl sektorové šetření, aby se seznámil s relativně novým polem působnosti, a zahájil téměř desítku správních řízení. Při aplikaci zákona v těchto řízeních však

narazil na výkladové obtíže týkající se základního konceptu významné tržní síly a mimo jiné také se značnými obstrukcemi ze strany řetězců, jimiž účelově protahují celá řízení, a proto se může běžnému pozorovateli zdát, že se všechno „vleče“ a že zákon vlastně k ničemu není. Česká republika není jediná Není pravdou, jak se rádo říká, že je ČR jediným státem, ve kterém existuje regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů. Naopak, zařadila se mezi státy, v nichž specifi cká regulace prostřednictvím norem veřejného práva, jejichž dodržování je kontrolováno orgány veřejné moci, jež rozhodují o jejich porušení a případném uložení sankcí, přijata byla. Státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, zpravidla stanovují jako podmínku jejich aplikace existenci specifi ckého postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. V takovém postavení se nacházejí dominantní soutěžitelé na trhu, přičemž jsou aplikována obecná soutěžní pravidla, která jsou v některých státech přísnější než unijní úprava (např. v Rakousku), nebo existují specifi cká pravidla pro vymezení dominantního postavení na určitém segmentu trhu (např. v Lotyšsku a Finsku). Specifi cké postavení dále mají nedominantní soutěžitelé, jejichž postavení je definováno buď prostřednictvím kvalifi kace jejich tržní síly na trhu (např. v Maďarsku, České republice, Velké Británii a Litvě) či tzv. ekonomické závislosti dodavatelů na těchto soutěžitelích (např. v Německu, Francii, Itálii, Portugalsku a Španělsku). Svým charakterem se jedná o přísnější vnitrostátní předpisy pro zákaz a postih jednostranných jednání podniků, než stanoví čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie zakazující zneužívání dominantního postavení. V Informačním listu 2/2013, který ÚOHS věnoval problematice významné tržní síly, je například provedeno srovnání maďarské, britské a litevské právní úpravy: „V Maďarsku je speciální úprava pro obchodníky s významnou tržní silou obsažena v zákoně o obchodu účinném od února 2006. Podle tohoto zákona má významnou tržní sílu vůči dodavatelům vždy obchodník, jehož konsolidovaný čistý obrat z obchodních aktivit z předcházejícího roku, zahrnující i obrat mateřských a dceřiných společností a v případě nákupní aliance všech dotčených společností, přesáhne 100 miliard forintů. Významnou tržní sílu má rovněž obchodník, který nedosahuje obratu stanoveného zákonem, ale má vůči dodavatelům jednostranně výhodnou vyjednávací pozici, posuzovanou dle stanovených kritérií, jimiž jsou struktura trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl a finanční síla obchodníka a jeho další zdroje, velikost jeho obchodní sítě, velikost a umístění jeho prodejen a všechny jeho obchodní či jiné aktivity. Existují tudíž dva způsoby určení významné tržní síly. První na základě obratu obchodníka a druhý na základě posouzení zákonných kritérií - tzv. testu struktury trhu. Ve Velké Británii jsou maloobchodníci s obratem nad jednu miliardu liber maloobchodního prodeje potravinářského a smíšeného zboží za předchozí finanční rok na jejím území zavázáni plnit specifi cké povinnosti, které jsou stanoveny v nařízení z roku 2009 - Groceries (Supply Chain Practices) Market Investigation Order 2009, účinném od února 2010. V příloze č. 2 tohoto nařízení jsou vyjmenováni maloobchodníci, na něž se dané nařízení vztahuje ode dne jeho vstupu v účinnost. Další maloobchodníci spadající pod působnost tohoto nařízení budou určováni soutěžním a spotřebitelským orgánem, pokud dosáhnou výše uvedené zákonné hranice obratu. V Litvě je od dubna 2010 účinný zákon o zákazu neférových praktik maloobchodníků, dle kterého je maloobchodník s významnou tržní sílou definován jako podnikatelský subjekt působící v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách s převahou potravinářského zboží, nápojů a tabákových výrobků, pokud má sám nebo společně se spojenými podnikatelskými subjekty zabývajícími se stejnou činností na území Litvy nejméně 20 obchodů s prodejní plochou nejméně 400 m2 a celkový obrat za předchozí finanční rok činí nejméně 400 milionů litevských litasů. Je-li maloobchodník zahraničním právním subjektem, je jeho celkový obrat vypočítáván z částky získané na území Litvy.“ A například podle slovenského zákona č. 362/2012 Z.z., o neprimeraných podmienkach v obchodných vzťahoch, kterých predmetom sú potraviny, platného od 1. února 2013, je nepřiměřenou podmínkou peněžité plnění dodavatele „kterého celková suma je viac jako 3 % z ročných tržieb dodávateľa za potraviny dodané jednotlivému odberateľovi v kalendárnom roku“, v němž došlo k peněžitému plnění za celou řadu v našem pojetí nekalých praktik. Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách Evropská komise v poslední době zaměřila svoji pozornost na vztahy mezi dodavateli a odběrateli při dodávkách zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům. Důvodem pro tento zvýšený zájem je skutečnost, že dochází stále častěji k situaci, kdy silnější strana, kterou je ve většině případů odběratel - obchodní řetězec, předkládá druhé smluvní straně - dodavateli, návrh obchodních podmínek jednostranně výhodných právě pouze pro obchodní řetězec. Evropská komise provedla rozsáhlé šetření mezi všemi členskými státy s cílem zjistit, jak probíhají obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli a jaké jsou nejčastější formy nátlaku obchodních řetězců na jejich dodavatele. Je potřeba uvést, že Komise se zaměřila na vztahy mezi podniky v

oblasti obchodu s potravinovým i nepotravinovým zbožím, nicméně v převážné většině případů dochází k nerovným vztahům právě při dodávkách potravin pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům. Na úrovni Evropské unie byly nekalé obchodní praktiky v odvětví potravinářství poprvé projednávány v roce 2009. Byla to reakce na prudký nárůst cen zemědělské produkce, který vyvolal růst spotřebitelských cen. A protože asi 14 % výdajů domácností v rámci Evropské unie tvoří výdaje na potraviny, byl zájem Komise pochopitelný. V roce 2010 byla zřízena odborná platforma pro smluvní praktiky mezi podniky, která v roce 2011 vydala soubor zásad a příkladů poctivých a nekalých praktik ve vertikálních vztazích v rámci potravinového dodavatelského řetězce. Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží představuje předběžné posouzení stavu, vytváří základnu pro další diskusi a usiluje o získání dalších důkazů a názorů týkajících se možných problémů vyplývajících z nekalých obchodních praktik ve vztazích mezi podniky po celém dodavatelském řetězci v oblasti potravinového i nepotravinového zboží a souvisejících s otázkou efektivního prosazování stávajících vnitrostátních pravidel pro potírání nekalých obchodních praktik. Jednoznačně z ní však vyplývá, že nejen v České republice, ale i v rámci Evropské unie jsou řešeny stejné problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích při dodávkách zboží pro prodej v maloobchodě. Zelená kniha obsahuje defi nici a příklady nekalých obchodních praktik, příklady možných dopadů nekalých obchodních praktik a věnuje se také právnímu rámci k potírání těchto praktik v jednotlivých členských státech. V této souvislosti stojí za zmínku také zajímavá stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru, která jsou velmi striktní a požadují přísnou regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů (např. stanovisko INT/683 k zelené knize o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží). Iniciativa pro podporu dodavatelského řetězce aneb je řešení na bázi dobrovolnosti dobrým řešením? Česko-slovenská iniciativa ECR se aktivně podílí na vytvoření národní platformy pro multisektorový dialog v dodavatelském řetězci. Cílem této iniciativy má být podpora dodavatelského řetězce (Supply Chain Initiative), která brojí proti státní regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů a prosazuje řešení na základě etických norem podnikání dodržováním správných obchodních praktik a zaváděním mechanismů pro interní řešení sporů (viz. např. compliancemanager ve společnosti Kaufl and). Hlavními aktéry iniciativy jsou pochopitelně řetězce, které aktivitu jednoznačně podporují a prosazují. Otázkou však je, do jaké míry je udržitelné řešit spor právě před „nezávislým“ ombudsmanem, kterého zřizuje jedna smluvní strana dodavatelsko-odběratelského vztahu. Navíc, praxe v Evropě ukázala, že etické kodexy mohou fungovat pouze za podmínky, že jejich dodržování tvrdě vymáháno (Velká Británie). Novela ZVTS v současné podobě způsobuje bezesporu určité výkladové obtíže, zároveň také vyvolává některé pochybnosti koncepčního charakteru. Je předmětem nebývalého tlaku Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (jinými slovy svazu nadnárodních obchodních řetězců, dále jen „SOCR“) na jeho zrušení. Po řadě diskusí nad tím, zda zákon úplně zrušit nebo zda jej zakomponovat do zákona o ochraně hospodářské soutěže, do nějž však z principu předmětu právní úpravy nepatří, přistoupila vláda k novele zákona, na níž se aktivně podílel právě ÚOHS. Cílem novely má být dosažení takové právní úpravy, která bude efektivnější, snáze aplikovatelná a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v ČR. Původně v návrhu novely ZVTS byla změna konceptu odpovědného subjektu, a to že neponese odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel, ale nově také dodavatel (tzv. oboustrannost). Vláda však tuto změnu po doporučení Legislativní rady vlády neschválila a zákon tak i nadále směřuje pouze proti nekalým praktikám obchodních řetězců. Zásadní změnou navrhované novely je úprava deliktního jednání povinných subjektů vyjádřeného v současné době v § 4 zákona. Upouští se od taxativního výčtu skutkových podstat, které jsou uvedeny v šesti přílohách zákona, a dochází ke generalizování jednotlivých skupin skutkových podstat do obecnějších vyjádření, která jsou součástí nové úpravy § 4. Vláda nakonec v této souvislosti neschválila podmínku soustavnosti (soustavného uplatňování nekalých praktik), jak ji prosazoval SOCR. Zjednodušení pravidel povede k jasnější orientaci v zákoně pro všechny jeho adresáty a zároveň umožní všem jistou předvídatelnost správních rozhodnutí ÚOHS v případě porušení zákonem stanovených povinností. Nově navrhovaná změna počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu. V neposlední řadě novela mění určitá procesní pravidla. Konkrétní

znění novely schválené vládou bude známé v okamžiku, kdy novela vstoupí do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a bude jí přiděleno číslo sněmovního tisku (do redakční uzávěrky nebylo k dispozici). Nyní, po schválení vládou, je zákon v relativně ideální podobě, je ale otázkou, jak odolá tlakům, které zcela jistě ještě v dalším průběhu legislativního procesu budou vyvíjeny. O tom však budeme i nadále informovat. Foto autor| Foto: shutterstock.com Foto autor| Foto: shutterstock.com O autorovi| Markéta Chýlková, PK ČR

BUDOUCNOST POTRAVINÁŘŮ JE I VE VZDĚLÁVÁNÍ BUDOUCÍCH GENERACÍ AGRObase zpravodaj str. 44 Školství Ing. Jiří Hladík, Ph. D. Český svaz zpracovatelů masa - TOP

6.5.2015

zpět BUDETE-LI SE PROCHÁZET HISTORICKÝM CENTREM JIHOČESKÉHO MĚSTA VESELÍ NAD LUŽNICÍ, OBJEVÍTE HNED VEDLE RADNICE NENÁPADNOU BUDOVU, NA NÍŽ VISÍ NÁPIS STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA EKOLOGICKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ. MNOZÍ SI ŘEKNOU, TO JE VÝBORNÁ MYŠLENKA, V JIHOČESKÉM KRAJI, KTERÝ JE POTRAVINÁŘSKOU VELMOCÍ A V TAK KRÁSNÉM MÍSTĚ BYCH CHTĚL V MLÁDÍ STUDOVAT. SITUACE NAŠEHO STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ VŠAK NYNÍ NEMÁ ZROVNA NA RŮŽÍCH USTLÁNO A ODBORNÉ ŠKOLY, KDE STUDENTI ZÍSKAJÍ SKUTEČNĚ NĚJAKÉ PRAKTICKÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ZROVNA MOC „NEFRČÍ“, PŘEDNOST NYNÍ MAJÍ SPÍŠE OBORY VŠEOBECNÉ A HUMANITNÍ, KTERÉ SE ZDAJÍ JEDNODUŠŠÍ NA ABSOLVOVÁNÍ A ÚSPĚŠNÉ UKONČENÍ STUDIA. ZEPTAL JSEM SE TEDY NA SITUACI ŠKOLY RODINNÉHO TYPU JEJÍHO ŘEDITELE ING. LADISLAVA HONSY. * Pane řediteli, můžete čtenářům stručně vaši školu představit, v jakých oborech se mohou studenti vzdělávat, jaký je o jejich studium zájem a jaké je následně uplatnění vašich absolventů? Na naší škole se mohou žáci vzdělávat v přírodovědných a potravinářských oborech. Z přírodovědných oborů se jedná o přírodovědné lyceum, ekologii a životní prostředí, z potravinářských jde o analýzu potravin, technologii potravin. Zájem o studium uvedených oborů není v posledních letech příliš velký, v podstatě bereme všechny žáky, kteří vykonají úspěšně přijímací zkoušky. S uplatněním našich absolventů nemáme problémy, část odchází studovat na vysoké školy nebo vyšší odborné školy a menší část jde do praxe. Škola má také vlastní moderní domov mládeže, kde jsou žáci ubytováni ve dvou nebo třílůžkových pokojích. Slouží pro ubytování cca 60 % žáků školy. * Vím, že o obory potravinářské je stále ještě menší zájem ze strany nových studentů a jejich rodičů. Co by měli před nástupem na střední školu především zvážit a jaké jsou argumenty, aby zvolili vaši školu pro svoji další budoucnost? Měli by zvážit možnosti uplatnění na trhu práce. Naše republika je protkána řadou velkých i malých potravinářských firem, které potřebují vzdělané absolventy v oblasti technologie potravin a kontroly jejich jakosti. Naše potraviny jsou spotřebiteli vyhledávané pro svou bezpečnost a kvalitu. Také je potřeba provádět mikrobiologické a chemické kontroly dovážených potravin, aby naši spotřebitelé nejedli nekvalitní zboží. * Zajímají nás především obory analýza a technologie potravin. Jak už jsem uvedl, v Jihočeském kraji sídlí velké množství potravinářských podniků a to i těch u nás největších a nejvýznamnějších. Jaká je spolupráce a případná podpora studentů a školy od potravinářů? Úzce spolupracujeme se všemi závody Madety a.s. České Budějovice, prioritou je závod Madeta Řípec, kde máme školní minimlékárnu (školní poloprovoz). Důležitá je podpora pivovarů, zejména

Budějovického Budvaru. Jinak naši žáci chodí na odborné praxe do řady podniků (např. pivovar Platan Protivín, pivovar Samson České Budějovice, Pelhřimov, Strakonice, Bernard Humpolec a další, různé minipivovary, Agrola Jindřichův Hradec, Propesko Veselí nad Lužnicí, Kostelecké uzeniny, Milcom Tábor, minimlékárny, pekárny aj.). * Co myslíte, že by se v této oblasti dalo zlepšit a proč by si měli potravináři budoucí odborníky doslova „hýčkat“? Mnoho potravinářů „zaspalo dobu“ a příliš se spoléhalo, že jim školy dodají hotové absolventy, případně budou brát absolventy tzv. z ulice. Často přicházejí s nabídkami umístění, když jsou žáci na konci studia, ale to nestačí. Mnohým chybí dobrá personální politika a bezprostřední spolupráce při výchově absolventa od přijetí až po maturitu. Mohou se inspirovat v sousedním Německu a Rakousku, kde je dobře propracovaný systém spolupráce škol a firem. Např. v Rakousku je o studium oboru potraviny a biotechnologie velký zájem, je zde vybudována vynikající tradice výroby regionálních potravin a lidé si potravinářů váží. * Jaké mimoškolní aktivity vaše škola nabízí, neboť se někdy setkávám i s názory, že především žáci z venkova, když hledají školu, na kterou se budou hlásit, preferují větší města, aby si užili mimo školní čas ve „víru velkoměsta“? Máme celou řadu mimoškolních aktivit. Úspěšně u nás funguje školní terárium, kde chováme různé druky nejedovatých hadů, ještěrek, brouků, chameleónu, želv a jiných živočichů. Každý měsíc pořádáme pravidelné cestopisné a přírodovědné přednášek s názvem „Cesty za poznáním“. Pracuje zde divadelní soubor „Žádný hwjezdy“, který připravuje představení pro naše žáky, žáky základních škol i veřejnost. Máme celou řadu sportovních aktivit: posilovnu, fl orbal, basketbal, fotbal, dívčí fotbal, aerobic, zumbu. Naši žáci pracují také s postiženými dětmi a lidmi v soběslavské Rolničce, v Domě sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí. Na domově mládeže pracuje kroužek vaření a kroužek aranžování. Každoročně pořádáme ve škole i na domově mládeže Mikuláše s čerty. * Dnes je naprosto běžné, že mnoho škol má partnery v zahraničí a řeší společné projekty a navzájem se navštěvují. Jak je na tom vaše škola? Naše škola má dlouholeté partnery v zahraničí, se kterými spolupracuje na evropských i přeshraničních projektech: ekologická škola v Yspertalu (Rakousko), potravinářská škola ve Wieselburgu (Rakousko), Gymnázium a škola pro životní prostředí v Tokaji (Maďarsko), Gymnázium a odborná škola v Cieszyně (Polsko). V minulých letech jsme uspořádali několik potravinářských projektů, např. „Kvalita syrového mléka v jižních Čechách a v Dolním Rakousku“, „Hodnocení kvality jihočeských a dolnorakouských sýrů a piv“. Také pořádáme každoroční čtyřstranné mezinárodní ekologické projekty s různými názvy nebo dvoustranné projekty, z poslední doby např. projekt „Kvalita zemědělské půdy v okolí ekologických škol ve Veselí nad Lužnicí a Yspertalu v závislosti na jejím využití“. Jezdíme také na zahraniční odborné exkurze a výstavy. V současné době připravujeme projekt na výměnné zahraniční odborné praxe pro žáky. * Pořádáte i řadu kursů a školení pro dospělé, co nabízíte, jak jsou kursy navštěvované a případně co připravujete do budoucnosti? V naší minimlékárně pořádáme mlékárenské kurzy, které jsou zaměřeny na výrobu domácího tvarohu, jogurtu, čerstvých a ochucených čerstvých sýrů, zákysů. Úspěšné jsou kurzy vaření a degustace piva, o které je mezi veřejností největší zájem. V polovině června, kdy se konají tradiční Veselské slavnosti, jsou v centru pozornosti komentované prohlídky školního terária a školního minipivovaru, samozřejmě včetně ochutnávky vyráběných piv. DOBRÁ PERSONÁLNÍ POLITIKA PODNIKŮ BY MĚLA ZAČÍNAT JIŽ SPOLUPRACÍ NA VÝCHOVĚ STUDENTŮ PO JEJICH PŘIJETÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLU. Foto autor| Foto: archiv SOŠEP Foto autor| Foto: archiv SOŠEP O autorovi| Ing. Jiří Hladík, Ph. D. - autor článku je místopředsedou poradního sboru SOŠEP

Blesk Hobby Poctivá chuť Blesk Hobby str. 8 Farmářská sezona Olga Trešlová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

6.5.2015

zpět Párky, salámy, špekáčky, šunka, dobře vyuzené maso, to je jen zlomek dobrot, které denně připravuje Antonín Matek ve své uzenářské výrobně v Kostelci nad Labem už hezkou řádku let. Když se ho zeptáte, jak se k řemeslu dostal, skromně vám prozradí, že řemeslo řezníka a uzenáře se v jeho rodině dědí po celé generace z otce na syna a že ta rodinná tradice trvá už od 16. století. První zmínku o řezníkovi z rodu Matků můžete totiž najít v místní kronice pod letopočtem 1546, jmenoval se také Antonín, byl řádným členem místního řeznického cechu a už tehdy vyráběl v rodinné dílně poctivé uzeniny. Jak se střídala století, dědilo se řemeslo z otce na syna a s ním i křestní jméno Antonín. Jak šel čas Ačkoli starou rodinnou tradici přerušil minulý režim, tatínek současného majitele firmy pracoval v oboru pod značkou Jednoty. Jeho syn u rodinného řemesla tedy zůstal také, vystudoval v Praze Střední průmyslovou školu technologie masa, od tatínka posbíral řeznické zkušenosti a v roce 1991 založil firmu Antonín Matek, Řeznictví a uzenářství. Otevřel v místech původního rodinného řeznického krámku svého prapradědečka obchod a v roce 1993 vznikla jatka a nová výrobna. Dnes se může pochlubit tím, že všechno, co jeho firma zpracuje, je z tuzemska, dobytek si nakupuje sám od regionálních středočeských chovatelů v Polabí. Má tak jistotu, že maso i vyrobené uzeniny jsou čerstvé a poctivě připravené, a to je záruka úspěchu. Zákazníci si vždycky pochutnají a také se pravidelně do rodinného řeznictví vracejí. Dnes má firma osmnáct stálých zaměstnanců, dva obchody, kromě Kostelce najdete další v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. Maso i uzeniny ale rozvážejí i do Prahy do jiných řeznictví a sítě prodejen Náš grunt. Tradiční receptury Při výrobě uzenin se snaží pan Matek i jeho zaměstnanci dodržovat původní receptury, které zdědil po svých předcích a které prověřily čas i chuťové buňky zákazníků. Používá směsi koření od předních firem, které mají také svou tradici, a do uzenin a dalších výrobků nedává vůbec separáty, emulgátory, konzervanty a jiné náhražky, které by suplovaly složku masa a podstatně prodlužovaly trvanlivost výrobku. A ačkoli mezi řečí podotkne, že nemůže se svými uzeninami konkurovat cenám hypermarketů, v chuti je určitě předhání. A co dobrého si můžete ve firemních prodejnách koupit a ochutnat? Kromě tradičních zabijačkových dobrot -od tmavého a světlého prejtu, jitrniček, jelítek, tlačenky přes vinnou klobásu až po sádlo se škvarky a škvarkovou pomazánku - to jsou klasické uzeniny, například čtyři druhy párků, pět druhů šunky, kořeněné klobásky i trvanlivé salámy. V řeznictví si také můžete objednat masové speciality, například plněné rolády a kuřata, plněné uzené nebo naložené zauzené krůty, vařené uzené sele nebo uzený kořeněný bok a řadu dobrých polokonzerv, třeba vepřové nebo hovězí maso ve vlastní šťávě, hovězí játra ve slanině nebo dršťkovou polévku. A samozřejmě čerstvé maso, to je základ každého správného řeznictví. A co by y sám majitel doporučil? „Někdo má rád naše paštiky, jiný třeba uzené nebo pršut. V létě jsou oblíbené klobásy a špekáčky. Někdo k nám jezdí pro taliány, jiný tu nakupuje konzervy. Sto lidí - sto chutí. Děláme polotovary, jako jsou ptáčky nebo kuřecí závitky. Na rodinné oslavy jsou hodně oblíbené plněné kachny, krůty nebo kuřata. A dále vyrábíme výrobky na přání.“ CO NAJDETE V OKOLÍ Na kole Vydejte se na kole po asfaltové Polabské cyklostezce, která propojuje pět obcí: Kostelec nad Labem, Záryby, Brandýs nad Labem-Starou Boleslav, Zápy a Lázně Toušeň. Po cestě objevíte osm zastřešených odpočívadel a tři informační stánky, kde si lze pustit záznam o přírodních a historických zajímavostech zdejší krajiny.

Vzhůru do bludiště V historickém anglickém parku u středočeského zámku Loučeň můžete české alespoň chvíli bloudit ve zdejších přírodních labyrintech, celkem jich napočítáte jedenáct - třeba z buxusu, tisu, palisád nebo kamenů. Po posledním, vytesaném do boku velkého menhiru, už stačí projet jen prstem. Více na zamekloucen.cz „Největší zájem je o všechny druhy klobás, jaternice, sekanou, trvanlivé salámy a šunky.“ Foto popis| Pan majitel si osobně považuje z nabídky svého řeznictví loveckého salámu a mexických klobás. Pokud už se vám také sbíhají sliny, vydejte se na malý kulinární výlet buďto do Kostelce nebo do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. Obchody mají otevřeno od pondělí do pátku a v sobotu dopoledne, ale po telefonické domluvě se dá nakoupit i v neděli. Foto popis| Při výrobě uzenin se snaží pan Matek i jeho zaměstnanci dodržovat původní receptury, poděděné po řezníkově předcích. Foto autor| foto: Náš grunt, Profi media.cz a archiv redakce

Voňavé nakupování Blesk Hobby str. 10 Farmářská sezona Olga Trešlová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

6.5.2015

zpět Také vám vadí, že maso, které si odnášíte z obchodu, procestovalo celou Evropu? Zkuste se porozhlédnout, možná máte dobrého regionálního prodejce za rohem. Možností, jak se dostat k dobrému jídlu, je hned několik. Při výběru si ale vždycky dávejte pozor na hygienické podmínky prodeje, způsob zabalení potravin a možná nebude od věci, když podle možností dopředu kousek ochutnáte, abyste nekupovali zajíce v pytli. V bedýnce až domů Na ty, kteří nemají čas objíždět farmy nebo trhy, se soustřeďuje zájem firem, které plní bedýnky potravinami a rozvážejí je přímo do domácností. Objednat si můžete třeba čerstvé maso, ryby, uzeniny, mléčné výrobky nebo sezonní zeleninu a ovoce. Při výběru rozvážkové firmy se podívejte na jejich reference, případně dejte na radu přátel, kteří mají s podobným nákupem zkušenosti. Skutečnosti, že nakupujete čerstvé potraviny, které se rychleji kazí, by měl prodejce podřídit i podmínky rozvozu. Nabídky najdete třeba na svetbedynek. cz, freshbedynky.cz S košíkem na trh V malých i větších městech se v sezoně konají farmářské trhy, v Praze patří k nejnavštěvovanějším třeba trhy na Karlínském náměstí nebo na náplavce u Rašínova nábřeží. Kromě nákupu se tu můžete i najíst, dát si sklenku vína nebo ochutnat domácí buchty, koláče a zákusky a k tomu si třeba poslechnout živou hudbu. Vadou na kráse farmářských trhů bývají někdy obchodníci, kteří nabízejí zboží nakoupené v hypermarketech, a někdy se objevují i potraviny cizí provenience, třeba víno, uzeniny, koření, což sice není na škodu, ale nejsou to potraviny z tuzemska, které na takových trzích nejčastěji očekáváme. Tipy na farmářské nákupy najdete třeba na webech farmarsketrziste. cz, vitalia.cz, severoceskefarmarsketrhy.cz, polabskefarmarsketrhy. cz nebo atlasceska.cz, kde najdete i tipy na jiné akce - třeba lidové slavnosti, jarmarky nebo bleší trhy. Z hypermarketu K prodeji zdravých a někdy už i regionálních potravin přistoupily i velké potravinářské řetězce, které

se inspirovaly v zahraničí. Třeba v sousedním Německu můžete v některých hypermarketech najít oddělení regionálních výrobků. U nás například síť marketů Billa prodává privátní řadu Naše bio, kde najdete třeba kukuřičnou polentu nebo pohankové vločky, zelený a ovocný čaj a další potraviny včetně výrobků pro děti, dětské špaldové piškoty nebo ochucený tvaroh, a podobný koutek můžete najít v Globusu. Přímo od farmáře V posledních letech už řada farmářů pochopila, že nejlepší je přímý prodej, takže si teď můžete nakoupit přímo v obchůdcích na farmách. Někteří farmáři provozují také vlastní e-shopy, kde si objednáte potraviny, a farmář vám je přiveze buď do spřáteleného obchodu, nebo až k vám domů. Musíte ale počítat s tím, že se nákup prodraží o cestovné, většinou to bývá 5Kč za kilometr. A co v nabídce farem najdete? Většinou pasterizované i nepasterizované mléko, tvaroh a čerstvé sýry, máslo, jogurty, čerstvé maso, domácí vajíčka, med a podle sezony zeleninu, bylinky a ovoce, někdy i různé druhy mouky. Kde najdete tipy na nejbližší obchody ve vašem okolí? Třeba na webu nalok.cz (Nakupujte lokálně) najdete více než 1200 odkazů, a pokud jste farmář, můžete tam přidat kontakt i na sebe a své produkty. Podobně fungují i další weby, třeba produktymoravy. cz, kde najdete i speciality, třeba olej z hroznových jadérek nebo lidové rukodělné výrobky, modrotisk nebo panenky ze šustí. Farmářské prodejny Ve větších městech se v posledních letech objevily kamenné farmářské obchody i sítě obchodů. K nejznámějším patří třeba projekt Náš grunt, který ve svých více než třiceti obchodech po celé republice nabízí produkci malých a středních tuzemských výrobců a farmářů, například pultový prodej j čerstvého chlazeného masa nebo uzenin, nebo síť prodejen a foodie marketů Sklizeno, ta prodává farmářské a biovýrobky nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí, třeba kvalitní olivový olej nebo čaje a koření Sonnentor. Evropa chrání pravost produktů V České republice vlastní třicet výrobků jednu z evropských značek kvality, jedná se o Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručenou tradiční specialitu. Zatím posledním zapsaným výrobkem je valašský frgál, který získal CHZO. Z dalších výrobků je to třeba Zlatá niva nebo odrůda chmele Žatecký poloraný červeňák. O zeměpisnou známku usilují v současnosti český mák, chmel a česnek. Více informací na oznaceni-eu.cz Můžete si dopřát Do zeleniny ě Při přípravě salátu oceníte bio konopný olej. Lisuje se zastudena, má ořechovou chuť a zelenou barvu a žádné THC, annabis.cz Č Čerstvá pasta Čerstvé těstoviny Č koupíte v síti k prodejen Sklizeno. V nabídce najdete třeba balení Fusilli t 300 g, stačí je 3 povařit 3 až 5 minut. Dobrá kaše Síť farmářských obchodů Náš grunt nabízí originálně dochucené sladké kaše a luštěninové pomazánky bez cukrů, konzervantů a lepku. Foto autor| foto:Profi media.cz a archiv redakce

businessinfo.cz Analýza trhu zemědělských a potravinářských výrobků SAE – aktualizace k 1.5.2015 29.4.2015

businessinfo.cz str. 0 Spojené arabské emiráty Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Země: Spojené arabské emiráty

Datum zveřejnění: 29.04.2015 1/ Vývoj agrárního zahraničního obchodu SAE (hlavní dovozní položky, postavení ČR) Hospodářství SAE měřené reálnou hodnotou HDP vykázalo v roce 2014 růst ve výši 4,6 %, přičemž hodnota HDP dosáhla v běžných cenách 420 mld. USD (v roce 2013 činil růst HDP 5,2 % - pokles dynamiky byl způsoben výrazným poklesem cen ropy). Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v nominální hodnotě v roce 2014 dosáhl 51.000 USD, v přepočtu na paritu kupní síly (podle EIU) 71 800 USD, což řadí SAE k nejbohatším zemím světa. V roce 2015 se očekává reálný růst HDP ve výši 3,2 % a v roce 2016 růst ve výši 3,4 %. Podíl zemědělství na HDP SAE neustále klesá, v roce 1990 tento podíl činil 4%, v roce 2010 cca 1% a v roce 2014 to bylo již pouhých 0,3% (měřeno u HDP v běžných cenách). Tento trend je způsoben trvalým růstem HDP při současně omezených kapacitách vlastní zemědělské a potravinářské produkce. Ta navíc musí být schopna při nepříznivých půdních a klimatických podmínkách cenově konkurovat dovozu srovnatelných výrobků ze zahraničí. Aby v této konkurenci místní producenti (např. datlí, zeleniny, drůbežího masa, mléka a vajec) obstáli, dostávají dotace od státu, především ve formě levné energie a 50% dotace na osiva, hnojiva a pesticidy. Z celkové rozlohy SAE (83 600 km2) zabírá 80% neúrodná poušť s vysokým podílem soli v písčité půdě. Pro zemědělskou produkci je nicméně vhodných pouze 13% plochy, z čehož více jak polovina se nachází v severních emirátech Ras Al Khaima a Fujairah. V současné době se však zavlažuje a obdělává pouze 2 % rozlohy země (cca 160 000 ha), obdělávaná půda slouží převážně k pěstování datlí (sklizeň okolo 760 tisíc tun datlí ročně řadí SAE mezi nejvýznamnější pěstitele této plodiny na světě) a zeleniny (okurky, rajčata, lilky). Bez intenzivního obdělávání a zavlažování je možný pouze extenzívní pastevecký chov ovcí a koz v horských oblastech. Skot je chován na klimatizovaných farmách pro mléko i na maso, poměrně vysoká je produkce vajec a drůbežího masa. Tradičně jsou chováni velbloudi, koně a populární je sokolnictví. V současnosti SAE produkují pouze 15 % své celkové spotřeby potravin. Nejvíce soběstačné jsou ve výrobě vajec (300 mil. kusů ročně – cca 80% spotřeby), drůbežího masa (70% spotřeby) a mléka a čerstvých mléčných výrobků (50% spotřeby). V roce 2013 činil celkový dovoz zemědělských výrobků, živých zvířat a potravin do SAE celkem 15,05 mld. USD (14,46 mld. USD v 2012) a jejich podíl na celkovém dovozu činil 8,1% (v r. 2012 byl 7,9%). V meziročním srovnání s rokem 2012 došlo k hodnotovému nárůstu dovozu zemědělských a potravinářských výrobků o 4,1%. SAE jsou druhým největším dovozcem potravin do zemí GCC (po KSA s hodnotou dovozu potravin v roce 2013 ve výši 24,1 mld. USD). Dovoz zemědělských výrobků podle statistik ministerstva hospodářství SAE za rok 2013 v meziročním srovnání s rokem 2012 1/ rostlinné produkty 6,6 mld. USD (nárůst o 6,9 %) 2/ potravinové výrobky, nápoje, lihoviny, ocet a tabák 4,1 mld. USD (pokles o 0,5 %) 3/ živá zvířata a výrobky z nich 3,7 mld. USD (nárůst o 8,8 %) 4/ živočišné a rostlinné tuky, oleje a výrobky z nich 0,6 mld. USD (pokles o 20 %) zemědělské výrobky celkem 15,0 mld. USD (nárůst o 4,1%) Ad 1/ V hodnotovém srovnání jsou největší dovozní položkou rostlinné produkty (celkem 6,6 mld. USD v roce 2013 – včetně zemědělských produktů nepotravinového charakteru). Nejvíce se dováží ovoce (1,8 mld. USD – dovoz z Číny, zemí Jihovýchodní Asie, Francie, Itálie, Jihoafrické republiky a Chile), olejová semena a rýže (1,4 mld. USD - dovoz z Indie, Pákistánu, Thajska), obiloviny a výrobky z nich (1,3 mld. USD - dovoz z USA, Kanady, Austrálie), a zelenina (0,9 mld. USD – dovoz z Egypta, Tuniska, Jordánska, Ománu, Libanonu, Maroka).

Ad 2/ Na druhém místě je dovoz potravinových výrobků, nápojů, lihovin, octu a tabáku (v roce 2013 se dovezlo celkem za 4,1 mld. USD). Z těchto výrobků je hodnotově nejvyšší dovoz sušenek a cereálií (742 mil. USD), cukru a cukrovinek (513 mil. USD), kakaa a čokoládových produktů (405 mil. USD). Tyto výrobky se dováží nejvíce z Velké Británie, Německa, Švýcarska, Austrálie, Nového Zélandu, Francie, Belgie, USA, Turecka. Další významnou položkou je konzervovaná zelenina a ovoce (dovoz ve výši 483 mil. USD je zajišťován z Egypta, USA, Libanonu, Španělska, Sýrie). Velice významný je dovoz nápojů (457 mil. USD - USA, Velká Británie, Austrálie, Francie, Španělsko, Itálie, Rakousko) a tabákových výrobků (470 mil. USD). Konzervované maso a ryby (258 mil. USD) se dovážejí nejvíce z Brazílie, Thajska a Indonésie. Dovážet lze i alkoholické nápoje, jejich prodej je však velmi omezen (luxusní hotely a několik licencovaných obchodů) a podléhá vysokým clům. Ad 3/ Živá zvířata a výrobky z nich (v roce 2013 celkem 3,7 mld. USD). Maso (dovoz ve výši 1,6 mld. USD – zejména hovězí a skopové – je zabezpečován z Austrálie, Nového Zélandu, Pákistánu, Brazílie, Francie, Velké Británie, Indie, Ománu. Vepřové maso se dováží především z Velké Británie a Keni, je však k dostání pouze ve vybraných supermarketech Spinneys ve speciálních odděleních pro nemuslimské obyvatelstvo, hotelích a některých klubech). Drůbež, až na výjimky, jako jsou např. kachny a krocani (dovoz z FR a USA) - je na trhu z místní produkce. Nabídka mléčných výrobků (dovoz ve výši 1,4 mld. USD) je z cca 80 % pokryta místní produkcí a cenově srovnatelným dovozem z KSA. Ze zámoří se dovážejí zejména ušlechtilé sýry (Dánsko, Holandsko, Německo), měkké sýry a tvarohy se dovážejí nejvíce z KSA, Turecka a Egypta. Ad 4/ U živočišných tuků je dovoz minimální (v roce 2013 celkem 0,6 mld. USD), poptávku pokrývají místní chovy hovězího dobytka určené výhradně na produkci mléka. U rostlinných tuků a olejů je dovoz roztříštěn – slunečnicové a kukuřičné oleje se dovážejí nejvíce z USA a Egypta, olivové z Itálie a Francie. Největšími obchodními partnery SAE v oblasti dovozu potravin jsou Indie (18%), ČLR (12%), USA (10%) a Austrálie (9%). EU představuje 3,9%. 1.1.Postavení ČR a vývoj agrárního obchodu se SAE Hodnota celkového českého vývozu do SAE evidovaná Českým statistickým úřadem je o cca 30% vyšší, než hodnota udávaná prameny z Ministerstva ekonomiky SAE. Tento 30% rozdíl tvoří hodnota reexportů českého dovozu do SAE (zejména do KSA). Obdobně se liší i údaje o celkovém dovozu SAE publikované např. EIU s údaji místní statistiky. Markantní rozdíly ve statistické evidenci jsou proto i u dovozu agrárních a potravinářských produktů z ČR do SAE. V roce 2013 činil celkový dovoz zemědělských a potravinových výrobků z ČR do SAE podle statistiky Ministerstva ekonomie SAE celkem 12,2 mil. USD (podle statistiky ČSÚ to bylo 15,02 mil. USD). V roce 2012 činil dovoz z ČR 10,5 mil. USD (dle ČSÚ – 16,2 mil. USD). Podle místních statistik došlo tedy k meziročnímu růstu dovozu zemědělských a potravinových výrobků z ČR o 20%, podle českých statistik naopak k poklesu o 7,5%. Pozn: Nejmarkantnější rozdíl mezi údaji obou statistik tvoří položka cukr a cukrovinky, kde v roce 2012 podle českých statistik došlo k vývozu ve výši 3,3 mil. USD, kdežto podle emirátských statistik k dovozu pouze 0,48 mil. USD. V roce 2013 se již obě statistiky u této položky shodují (dovoz cukru za cca 0,9 mil. USD). Je velmi pravděpodobné, že v roce 2012 došlo k reexportu cukru do KSA, kde byl dovoz cukru v roce 2012 celkem 8,8 mil. USD, kdežto v roce 2013 již cca 5 mil. USD). Podle statistiky SAE činil podíl českého agrárního vývozu na celkovém agrárním dovozu SAE v roce 2012 celkem 0,073%, v roce 2013 se tento podíl zvýšil na 0,081%. Podíl ČR na celkovém agrárním dovozu SAE se v roce 2013 v meziročním srovnání s rokem 2012 zvýšil o 11%. (Podle vývozních údajů české statistiky však naopak poklesl o 10%) Podle statistiky ČSÚ činil v roce 2014 agrární vývoz z ČR do SAE 15,44 mil. USD (322,1 mil. Kč), což představuje oproti roku 2013 (15,03 mil. USD - 294,4 mil. Kč) nárůst o 2,8%. V korunovém srovnání jde o nárůst 9,5% oproti minulému roku. Následující tabulka uvádí vývoz agrárních výrobků z ČR do SAE v roce 2014 – zdroj ČSÚ

Kód zboží HS 02 Název zboží Stat. hodnota USD(tis.) 04 Mléko vejce med výrobky jedlé živočišného původu (z toho sýr a tvaroh 9,5 mil. USD, suš. mléko 0,5 mil. USD 10 064 21 Přípravky potravinové různé 1 314 19 Přípravky z obilí mouky škroby mléka pečivo (pekařské výrobky 0,8 mil. USD, cereálie 0,2 mil. USD) 972 18 Kakao a přípravky kakaové (z toho čokoláda 0,4 mil. USD) 915 17 Cukr a cukrovinky (z toho čistý cukr 0,72 mil. USD) 724 01 Zvířata živá (z toho papoušci 0,3 mil. USD, dravci 0,06 mil. USD, dále holubi, králící) 434 22 Nápoje tekutiny lihové ocet (z toho minerální vody 0,125 mil. USD, pivo 0,116 mil. USD) 317 16 Přípravky z masa ryb korýšů aj vod bezobratlí (z toho konzervované krůtí maso 0,123 mil. USD),

299 13 Šelak,gumy,pryskyřice aj štávy výtažky rostl. 179 07 Zelenina rostliny hlízy kořeny poživatelné 68 23 Zbytky odpad v potravinářském průmyslu krmivo 59 03 Ryby korýši měkkýši a ost vodní bezobratlovci 32 09 Káva čaj maté koření 19 08 Ovoce ořechy jedle slupky citr plodů melounů 17 20 Přípravky ze zeleniny ovoce ořechů 15 11 Výr mlýnské slad škroby inulin lepek pšeničný 11 12 Semena plody rostliny léčivé průmysl sláma ap 4 15 Tuky oleje živočišné rostlinné pokrmové vosky

1 24 Tabák náhražky tabákové vyrobené 0 CELKEM 15 443 2/ Projekce vývoje trhu (aktualizace dovozních položek perspektivních pro ČR) Predikce reálného hospodářského růstu ve výši 3,6% ročně do roku 2020 spolu s predikcí růstu populace o cca 5% ročně dává předpoklady k pokračování růstu spotřeby potravin, která vykazuje v posledních letech průměrný roční růst kolem 6%. Vzhledem k omezeným kapacitám místní výroby se dá předpokládat, že současný růst dovozu ve výši 4% ročně bude pokračovat a pravděpodobně ještě dále poroste. Dovoz potravin v přepočtu na jednoho obyvatele patří v SAE mezi nejvyšší na světě. Průměrná kupní síla každé domácnosti v SAE činí 14,800 USD ročně (včetně přistěhovalců), zatímco průměrná kupní síla emirátské rodiny představuje 24,000 USD ročně. V roce 2013 spotřebovali obyvatelé SAE potraviny v celkové hodnotě 28 mld. AED (7,67 mld. USD), v roce 2014 by tato částka měla dosáhnout hodnoty 35 mld. AED (9,6 mld. USD). Maloobchodní prodej v SAE je z hlediska objemu jedním z největších v zemích GCC. Průměrná roční spotřeba potravin v SAE představuje 1,486 kg, což je o 27% více než např. v sousedním Ománu. Vzhledem k predikci růstu dovozu potravin a omezování domácí produkce jsou i nadále perspektivními hlavní položky současného vývozu, tedy měkké sýry (zejména sýr Akawi, a Haloumi), sušené a kondenzované mléko, trvanlivé pekařské výrobky (perníky, oplatky, sušenky) cukr, kakao a čokoláda, cukrovinky. I přes velkou konkurenci na trhu je prostor v oblasti dodávek cereálií (meziroční nárůst o 300%), minerálních vod (meziroční nárůst o 25%), ochucených nealkoholických nápojů, mléčných (ochucené tvarohy, jogurty) a masných výrobků (salámy, klobásy) a piva (zde jde však o velmi omezený trh s etablovanou konkurencí, značky Pilsen Urquell a Staropramen se nicméně již na trhu objevily). Pozn: O dodávky na zdejší trh se pokoušel rovněž budějovický Budvar, ten byl však odmítnut ze známkoprávních důvodů, neboť na místním trhu se prodává americký Budweiser. 3/ Aktuální situace v podmínkách uplatnění se na trhu (dovozní překážky, postavení ČR) Netarifní překážky dovozu, zejména množstevní omezení, nejsou při dovozu do SAE obecně uplatňovány. Samostatnými předpisy je upravena certifikace potravin, která je časově a administrativně náročná. Kromě standardních veterinárních a fytosanitárních opatření, některá potravinářská produkce musí být opatřena i certifikací „HALAL“ od příslušné muslimské obce v oblasti výrobce, kterou je uznávána místními úřady. Celní procedury jsou většinou zdlouhavé, a to zejména u nových firem, jež s dodávkami do SAE začínají. Daňová diskriminace v SAE není, neboť DPH ani jiné daně zde neexistují. Při dovozu ze zemí EU se platí dovozní clo ve výši 5%. Celní sazbě 50 % podléhají alkoholické nápoje; 100% clu podléhají cigarety a tabákové výrobky Vláda kontroluje a reguluje ceny (marže) několika základních potravin, např. chléb, mouka, rýže, olej cukr, ale i jiných položek (např. mléka). Na toto omezení si soustavně stěžuje řada firem ze zemí EU, které v mnoha případech dodávají na emirátský trh své produkty bez marže ve snaze udržet se na trhu. Tato „netarifní překážka“ je předmětem pravidelných diskusí při setkání titulářů a obchodních radů členských zemí EÚ v Abú Dhabí. Velmi intenzívně tento problém pociťují zejména firmy z Německa, Holandska, některých skandinávských zemí, naposled (léto 2014) se omezení dotklo olivového oleje ze Španělska, kde se vlivem neúrody oliv výrazně zvýšily výrobní náklady, takže vzhledem k vládou nastavenému cenovému stropu z místního trhu téměř zmizel.

Podpora nákupu domácích potravin není nijak zdůrazňována, spotřebitelé jsou poměrně konzervativní a nakupují výrobky podle kvality a značek, na které jsou dlouhodobě zvyklí, bez ohledu na zemi původu. Stále více jsou populární bio potraviny. Místní trh je velmi náročný a vyžaduje uplatňování nejmodernějších prodejních a obchodních praktik včetně koordinované propagace a podpory prodeje. Základním předpokladem úspěchu je rychlá reakce na poptávky, pružné vyřizování obchodních případů, nabídka výrobků a zboží, které odpovídají normám ISO, BSS a DIN, případně normám americkým. Potravinové etikety musejí zahrnovat: název výrobku a značku, datum výroby a expirace (musí být natištěno na originál obalu, dodatečná nálepka je nepřípustná), zemi původu, jméno a adresu výrobce, netto váhu v metrických jednotkách, seznam ingrediencí včetně aditiv v pořadí důležitosti. Tuky a oleje musejí být uvedeny zvlášť. Etiketa musí být v arabštině, nebo v arabštině i angličtině. Dodatečné arabské nálepky jsou povoleny. Prosazení nového produktu či dovozce na zdejším trhu je velmi zdlouhavé a vyžaduje značnou dávku trpělivosti. Důvodem je jednak značná konkurence tradičních dodavatelů (především z Velké Británie, Francie, USA, Austrálie, Německa, Holandska aj. zemí), značnou roli však také hraje poměrně vysoká míra konzervatismu ze strany místních spotřebitelů. Cesta na místní trh vede buď přes místního výhradního zástupce, založením vlastní pobočky zahraniční firmy nebo přes nadnárodní řetězce. Obecně platí, že pokud již např. některá firma dodává do řetězce Carrefour, mnohem snáze lze realizovat dodávky do této distribuční sítě i v SAE. Mezi největší obchodní řetězce v SAE patří CARREFOUR, LULU, SPINNEYS, CHOITRAM, WAITROSE, GEANT, ABELA. Struktura obchodní sítě je velmi dobrá, pokrývá celé území SAE, přičemž vliv obchodních řetězců je dominantní. Technická vybavenost distributorů je dobrá, vzhledem k náročným klimatickým podmínkám lze bez problémů dodávat rovněž mražené či chlazené potraviny. 4/ Aktualizace existujících vládních projektů na podporu zemědělství a potravinářství Koncem roku 2013 vláda SAE zavedla program „sustainable farming“, tj. přechodu od podpory neefektivní a na vodu náročné zemědělské produkce k podpoře moderního způsobu pěstování, které by bylo ekonomicky dlouhodobě udržitelné. Za tímto účelem vytvořila zvláštní fond, který má do roku 2017 poskytnou farmám na jejich revitalizaci investice ve výši 100 mil. AED (37 mil. USD). Podpora je poskytována z 50% jako nevratný grant a z 50% jako bezúročná půjčka na pět let. Projekty však musí splňovat přísná kritéria udržitelnosti, zejména pokud jde o spotřebu vody a elektřiny. Farmáři proto musí např. u zeleniny používat nové technologie skleníkového pěstování, tzv. hydroponie, které ušetří až 80% vody. Příslušné know-how jím poskytnou zvláštní poradenská centra, např. Abu Dhabi Farming Services Center. Vláda farmářům přispívá též do výše 50% na hnojiva, pesticidy a semena. Podporována je produkce zeleniny, datlí, chov drůbeže, ovcí koz a velbloudů. Zmíněné subvence ani regionální programy však nelze využít při dovozu potravin ze zahraničí, vztahuje se výhradně na místní produkci k podpoře omezeného počtu zemědělských a potravinářských položek. Vzhledem k tomu, že SAE 85% své spotřeby potravin zabezpečují dovozem, vláda SAE (obdobně jako některé jiné země GCC, např. KSA) podporuje soukromé investice do farem v zahraničí. Tím se snaží zajistit stabilní a bezpečný přísun, zejména základních komodit (rýže, obilí, rostlinné oleje). Za tímto účelem již vytipovala několik oblasti v Latinské Americe, Africe, Východní Evropě a některých arabských zemích. Možnosti jsou však zatím omezené, neboť většina zemí se zemědělským potenciálem jsou rizikové pro investování. Největší investice (farmy, výroba potravin, uskladnění strategických zásob) proto mají SAE v Maroku. Další investice jsou v Alžírsku, Tunisku, Egyptě, Jihoafrické republice, Súdánu a Namibii. 5/ Projekty na podporu ekonomické diplomacie a českého vývozu Ve dnech 8.-12.2.2015 se uskutečnila druhá oficiální účast ČR na veletrhu Gulfood 2015, kterou tentokráte navštívil ministr zemědělství ČR pan Marián Jurečka. Pan ministr se zúčastnil slavnostního zahájení veletrhu a vedl jednání s ministrem životního prostředí a vody panem

Rashidem Ahmedem bin Fahadem (Pozn ZÚ: SAE samostatné ministerstvo zemědělství nemají, v rámci rezortu životního prostředí je sekce pro zemědělství a živočišnou výrobu). Dále jednal s generálním ředitelem úřadu pro kontrolu potravin Dubaje, ředitelem veletrhu Gulfood a náměstkem polského ministra zemědělství, vedoucího polské delegace. Druhý den návštěvy si pan ministr prohlédl farmu a mlékárenský kombinát Al Ain Dairy a zúčastnil se networkingového večera, který pro pana ministra uspořádal ZÚ Abu Dhabi ve spolupráci s Czech Business Council v Dubaji. Garantem oficiálních účastí ČR na veletrhu Gulfood je MZe ČR. Letošní společné expozice ČR se zúčastnilo celkem 6 firem: Šimandl, EMCO, Mlékárna Hlinsko, Semix Pluso, Laktos a Hamé. Firma Interlacto (největší český vývozce potravin do SAE s ročním vývozem mléka a sýrů ve výši cca 10 mil. USD) měla jako obvykle na veletrhu samostatný stánek. Veletrh Gulfood je největší potravinový veletrh v regionu západní Asie, Afriky a MENA. Letošního ročníku se zúčastnilo 4.800 vystavovatelů z cca 150 zemí a veletrh navštívilo přes 80.000 návštěvníků. Svým významem je Gulfood srovnáván s veletrhem ANUGA v Německu. Jeho význam je však umocněn tím, že do Dubaje zavítají i obchodníci ze zemí, kde může být získání Schengenského víza složitou záležitostí. Vypracoval: Ing. Petr Vlk, ekonomický a obchodní rada ZÚ Abu Dhabi, 29.4.2015

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/a...medelskych-a-potravinarskych-64168.html

ceskapozice.cz Přistanou na českých stolech chlorovaná kuřata? ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Marie Vejvodová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

29.4.2015

zpět Obavy zemědělců sílí – kvůli chystané dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Její součástí má být totiž i sjednocení předpisů o bezpečnosti potravin. Do českých obchodů by se tak mohlo dostat chemicky ošetřené drůbeží maso, což podle předpisů Evropské unie dosud není možné. Desítky tisíc Evropanů včetně asi čtyř set Čechů vyšly v sobotu 18. dubna do ulic, aby protestovaly proti chystané dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Stop TTIP. Demonstrace proti plánovanému Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) mezi EU a USA se v Praze 18. dubna zúčastnila asi stovka lidí různých politických názorů. Odpor proti přelomové obchodní smlouvě, jež by měla být uzavřena ještě letos, živí především zemědělci, protože součástí TTIP má být i sjednocení předpisů o bezpečnosti potravin. A experti upozorňují na riziko: na české stoly by se mohla servírovat „chlorovaná kuřata“, tedy drůbež očištěná chemickými látkami, což dosud v EU není možné. „Česká republika splnila přísné požadavky vyplývající z pravidel Evropské unie a jednotliví producenti i stát v tomto vynaložili značné prostředky, které by byly tímto rozhodnutím negovány,“ popsal spor Jiří Felčárek, šéf odboru evropské integrace Agrární komory. Evropa versus Amerika „Přílišné spoléhání se na chemickou dekontaminaci by mohlo vést ke snížení důrazu na hygienu na jatkách ze strany provozovatelů“ Zatímco v Evropě se při porážce drůbeže smí maso omývat jen pitnou vodou, v Americe je legálně očišťováno chemickými látkami – často jsou používány dezinfekční prostředky na bázi chlorovaných

sloučenin. Jejich užitím je možné odstranit z masa nežádoucí mikroby, ale podle kritiků i zamaskovat špatnou hygienu na farmách. „Přílišné spoléhání se na chemickou dekontaminaci by mohlo vést ke snížení důrazu na hygienu na jatkách ze strany provozovatelů,“ obává se Petr Pejchal ze Státní veterinární správy. EU naopak uplatňuje přísný systém „od farmy až po vidličku“, který kontroluje kompletní proces výroby a zpracování potravin. USA vyzývají: Odstraňte bariéry Zákaz používání chemických látek k omývání masa platí v EU od roku 1997. Americké drůbežářské podniky na zákaz reagovaly prohlášením, že byly od evropského trhu odstřiženy neprávem a že rizika, která Evropská unie uvádí, nejsou vědecky podložena. „Chlor vytváří organické látky, které z hlediska zdraví mohou být problematické. Jednoznačný důkaz neexistuje, nicméně negativní účinky by způsobit mohly,“ soudí toxikolog Miroslav Šuta. Zákaz používání chemických látek k omývání masa platí v EU od roku 1997 Nic nenasvědčuje tomu, že by se Spojené státy chystaly své postupy změnit. Americká Národní rada pro drůbež uvedla, že TTIP pro ně bude mít smysl jen ve chvíli, kdy Evropa odstraní současné sanitární bariéry. „Ze strany Evropské unie by mohlo dojít k ústupku a standardy by se snížily na americkou úroveň,“ upozorňuje Klára Havlová z environmentální organizace Hnutí Duha. Šéf odboru evropské integrace Agrární komory Jiří Felčárek se připojuje: „Česká republika splnila přísné požadavky vyplývající z pravidel Evropské unie a jednotliví producenti i stát v tomto vynaložili značné prostředky, které by byly tímto rozhodnutím negovány a vnímány jako krok zpět.“ Tlak americké vlády může vést k ústupkům Evropská komise alespoň verbálně hájí své normy. Její úředníci opakovaně prohlásili, že při vyjednávání o TTIP nebudou standardy bezpečnosti potravin předmětem kompromisu. Oponenti dohody si tím však jisti nejsou. Úředníci Evropské komise opakovaně prohlásili, že při vyjednávání o TTIP nebudou standardy bezpečnosti potravin předmětem kompromisu „Sama Evropská komise se snaží prosadit, aby chemické omývání masa bylo v evropské živočišné výrobě povoleno,“ tvrdí Havlová, „tlak americké vlády a drůbežářských firem je obrovský a vede k ústupkům v evropských normách.“ Na žádost Spojených států se tak v roce 2013 již podařilo prosadit povolení kyseliny mléčné pro omývání hovězího. A podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nyní Evropská komise zvažuje schválení kyseliny peroctové pro maso drůbeží. Chemické očišťování masa by také mohlo vést ke znečištění vod Obavy podporují i některé další pokusy Bruselu. Již v roce 2008 požádala Evropská komise národní vlády členských států o povolení čtyř látek. Většina ministrů zemědělství členských států se tehdy ještě vyjádřila proti a návrh zamítla i Evropská rada. Odvolala se na přístup předběžné opatrnosti, který Unie uplatňuje. Jako důvod uvedla, že požíváním chemicky očištěného masa by se v ohrožení mohl ocitnout spotřebitel – mohlo by přispět ke vzniku rakovinotvorných chlorových sloučenin či vyšší odolnosti vůči antibiotikům. Chemické očišťování masa by také mohlo vést ke znečištění vod. České ministerstvo zemědělství je přesvědčeno, že podmínkou schválení jakékoli látky k ošetření potravin je, aby její použití bylo bezpečné. „Otázkou k diskusi může být například dopad na životní prostředí a další aspekty spojené s používáním chemických látek v potravinářském průmyslu,“ uvádí Radek Melichar z tiskového odboru ministerstva.

Zemědělci mají strach z dumpingu V Evropské unii již vznikla iniciativa Stop TTIP, kterou podepsalo více než milion a čtvrt občanů unijních zemí. „Není potřeba bránit celé úmluvě. Měly by z ní být ale vyloučeny standardy zemědělství a potravin, a pokud se v ní objeví, měly by odpovídat stávajícím evropským normám,“ požaduje například Havlová. Ve hře jsou ale i ekonomické zájmy. Zemědělci dokonce vyslovují pochyby, zda by úmluva znamenala přínos pro české hospodářství. „Na chovatele má veškerý dovoz negativní dopad. Většinou se jedná o dovozy za dumpingové ceny. Když k tomu připočteme sílící tlak obchodních řetězců na ceny těchto výrobků, české chovatele to přímo likviduje,“ vyjádřila se předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Agrární komora ČR: „Standardy pro bezpečnost potravin jsou v EU a USA rozdílné a v přímé konkurenci těžko srovnatelné. Kvůli vysokým vstupním nákladům a zajištění všech požadavků by dohoda byla v neprospěch Evropské unie.“ „Žijeme v době, kdy dbáme na bezpečnost potravin a slyšíme ze všech stran o potravinové soběstačnosti, která se u drůbežího masa v tuzemsku pohybuje pod hranicí sedmdesáti procent. Pokud bude českým chovatelům nastavena stejná dotační politika jako v okolních státech, můžeme si vyrobit kvalitní drůbeží maso a vejce na našem území,“ tlumočí Dlouhá názor českých drůbežářů. Ani ministerstvo zemědělství si dopad úmluvy na spotřebitele a tuzemské podniky zatím netroufá předvídat. „Konkrétní přínosy TTIP je ve stávající fázi obtížné specifikovat, závisejí na výsledku jednání. Předpokládáme však pozitivní vliv na ekonomiku,“ říká mluvčí Melichar. Agrární komora ČR tento mírný optimismus nesdílí. „TTIP vnímáme jako hrozbu zemědělskému sektoru. Standardy pro bezpečnost potravin jsou v Evropské unii a USA rozdílné a v přímé konkurenci těžko srovnatelné. Kvůli vysokým vstupním nákladům a zajištění všech požadavků by dohoda byla v neprospěch Evropské unie,“ nastínil stanovisko komory Jiří Falčárek. Vítězství nad Kanadou, hovězí bez hormonů Záleží tedy na tom, zda se Evropská komise nenechá přesvědčit k ústupkům. Příklady takového výsledku již existují, naštěstí zatím naopak. Názornou ukázkou je projednávání dohody CETA mezi Evropou a Kanadou, jež trvá od roku 2009 a schválena má být v roce 2016. S Kanadou se tehdy vedl spor o dovoz hovězího masa ze skotu, jemuž jsou podávány hormony. Kanada si zajistila od Evropské unie bezcelní kvótu na hovězí maso ve výši 65 tisíc tun a bezcelní kvótu na vepřové ve výši 80 tisíc tun. V obou případech však EU požaduje maso výhradně bez hormonů. Řada kanadských producentů, přestože se náklady na produkci takového masa zvýší zhruba o 15 procent, proto mění postupy.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/pristano....aspx?c=A150423_150110_pozice-tema_kasa

denik.cz Produkce masa a nákup mléka v Česku v 1. čtvrtletí vzrostly 30.4.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Praha - Produkce masa v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,1 procenta a nákup mléka o 3,6 procenta. Ceny klesly, u mléka a jatečných prasat o více než desetinu. Pouze u jatečného skotu byly ceny proti loňsku vyšší. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Loni

produkce masa po 11 letech poklesu vzrostla o 0,8 procenta, mléka vykoupeného od českých zemědělců bylo meziročně víc o 1,3 procenta. " Za první čtvrtletí bylo vyrobeno celkem 108.907 tun masa. Růst produkce ČSÚ zaznamenal u všech druhů masa. Výroba hovězího a telecího masa činila 16.588 tun, meziročně o 2,5 procenta více, výroba vepřového masa se zvýšila o 0,7 procenta na 57.704 tun a výroba drůbežího masa o 1,1 procenta na 34.553 tun. Mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 600,23 milionu litrů mléka, o 3,6 procenta meziročně více. Ceny většinou meziročně klesly. U zemědělských výrobců jatečných prasat se propadly o 14 procent a u výrobců jatečných kuřat o 0,5 procenta. Ceny mléka klesly proti loňsku o 10,5 procenta. Jen ceny výrobců jatečného skotu se ve čtvrtletí zvýšily, a to o 2,2 procenta. Průměrná cena jatečných býků činila 46,76 koruny za kilo u živého zvířete a 85,10 Kč v jatečné hmotnosti. Prasata prodávali zemědělci za 28,54 koruny za kilo v živé hmotnosti a za 36,67 koruny v jatečné. Průměrná cena jatečných kuřat v první třídě jakosti činila 23,98 koruny za kilo v živé hmotnosti. Mléko prodávali výrobci v jakostní třídě Q, pod kterou spadá většina produkce, za 8,68 koruny za litr. Bilance zahraničního obchodu byla pro české zemědělství kladná v obchodě se živými zvířaty i na trhu s mlékem. Záporná, tedy s převahou dovozu, byla u masa. Například v obchodě s živým skotem byl podle ČSÚ tradičně zanedbatelný dovoz ze zahraničí pouze 353 kusů, zatímco do ciziny tuzemští chovatelé vyvezli 47.800 kusů. V hmotnosti převažoval vývoz nad dovozem u skotu o 16.307 tun, u prasat o 5625 tun a u drůbeže o 9148 tun. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky vývoz převýšil dovoz o 181.098 tun. U masa naopak převažoval dovoz, a to o 3645 tun u hovězího, 50.825 tun u vepřového a 19.812 tun u drůbežího. Celkové stavy chovů v Česku činily podle údajů ČSÚ ke konci loňského roku 1,373 milionu kusů skotu, meziročně o 3,1 procenta více. Počet dojných krav se snížil o 0,8 procenta na 372.400 kusů. Stavy dojnic podle ČSÚ dlouhodobě setrvávají zhruba na stejné úrovni, zatímco počet ostatních krav, především masných, se od roku 2011 pozvolna zvyšuje - loni o téměř desetinu. Stavy prasat se zvýšily o 3,8 procenta na 1,607 milionu kusů. Drůbeže přibylo o 1,5 procenta na 21,132 milionu a stavy nosnic se zvýšily o 3,8 procenta na 4,276 milionu."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/produkce...ku-v-1-ctvrtleti-vzrostly-20150430.html

Haló noviny Vyvážíme živá zvířata, dovážíme maso Haló noviny str. 6 Z ekonomiky Ivan CINKA Český svaz zpracovatelů masa - TOP

5.5.2015

zpět Produkce masa se v prvním čtvrtletí letošního roku podle údajů Českého statistického úřadu po řadě předchozích let propadu mírně zvýšila. Vyrobilo se ho celkem 108 907 tun, meziročně o 1,1 procenta více. Nákup mléka vzrostl o 3,6 % na 600,23 milionů litrů. Produkce hovězího a telecího masa stoupla meziročně o 2,5 % na 16 588 tun, meziročně se zvýšila o 2,5 %. Vepřového masa se vyrobilo 57 704 tun, což je 0,7 % více, a produkce drůbežího masa se zvýšila o 1,1 % na 34 553 tun. Hluboký propad cen prasat

Ceny výrobců jatečného skotu se v 1. čtvrtletí meziročně mírně zvýšily u všech kategorií: u býků o tři procenta, u jalovic o 1,4 %, krav o 1,1 % a telat o 0,1 %. Průměrná cena jatečných býků byla 46,76 Kč/kg v živém nebo 85,10 Kč/kg jatečně upraveného těla (JUT). Ceny výrobců jatečných prasat se propadly o 14 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 28,54 Kč/kg v živé hmotnosti nebo za 36,67 Kč/kg v jatečné hmotnosti. Ceny výrobců jatečných kuřat se snížily o 0,5 %. Kuřata zlevnila v I. třídě jakosti na 23,98 Kč/kg v živém. Kladná bilance u živých zvířat Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu s živými zvířaty za období od prosince 2014 do února 2015 byla bilance obchodu kladná u všech tří druhů. V případě skotu činil přebytek 16 307 tun, u prasat 5625 tun a u drůbeže 9148 tun. Nejvíce jatečného skotu se vyvezlo do Rakouska, zástavového skotu do Španělska, Belgie, Turecka a Nizozemska. Dovoz byl přitom vcelku zanedbatelný. Selata a mladá prasata se dovážela z Dánska, Německa a Nizozemska; jatečná prasata se vyvážela hlavně na Slovensko, do Maďarska a Německa. Jatečná kuřata se vyvážela především do Německa a na Slovensko; jejich dovoz byl přibližně desetkrát nižší než vývoz. Záporná bilance v mase Zahraniční obchod s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů, u hovězího -3645 tun, u vepřového -50 825 tun a u drůbežího -19 812 tun. Schodek se přitom u všech tří druhů meziročně prohloubil. Hovězí se dováželo převážně z Polska, Nizozemska, Německa, Rakouska, vyváželo se hlavně na Slovensko, méně pak do Nizozemska. Vepřové maso se dováželo hlavně z Německa, Španělska a Polska, export pak směřoval na Slovensko. Drůbeží maso přicházelo z Polska a Brazílie, vyváželo se na Slovensko. Také mléko výrobci zlevnili Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně snížily o 10,5 %. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,68 Kč za litr. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky převyšoval vývoz nad dovozem o 181 098 tun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se dovoz mírně snížil na 65 055 tun (-1,1 %) a vývoz vzrostl na 246 153 tun (+8,8 %). Dovoz zakysaných mléčných výrobků klesl o 8,6 %, zatímco dovoz másla vzrostl o 21,2 % a sýrů včetně tvarohu o 3,4 %. Export mléka se pak zvýšil o 11,9 %, másla o 27,5 % a sýrů včetně tvarohu o tři procenta. Zakysaných mléčných výrobků se vyvezlo o 6,5 % méně. Tradičními partnery byly Německo a Slovensko na obou stranách obchodu, v dovozu také Polsko. Zvýšil se vývoz do Itálie. Foto popis| O autorovi| Stránku připravil Ivan CINKA

Lidové noviny Buřt, nebo civilizace Lidové noviny str. 21 Orientace - pracovna ZBYNĚK PETRÁČEK Český svaz zpracovatelů masa - TOP

2.5.2015

zpět Osobní výběr ze světového tisku ROZCESTNÍK

Slova konec civilizace se používají jako výhrůžka: nevzdáte-li se toho či onoho, povede to ke konci civilizace. Tak je to od doby, kdy pod titulem Konec civilizace vyšel český překlad románu Brave New World (Krásný nový svět) Aldouse Huxleyho. Není to jen česká specialita. Hrozbou konce civilizace můžete podpořit cokoliv a kdekoliv. *** Koncem civilizace hrozí Godo Röben, šéf marketingu proslulé uzenářské firmy Rügenwalder Mühle v Dolním Sasku. Zdůvodňuje tak koperníkovský obrat, píše Nicolai Kwasniewski na webu Spiegel Online. Následující větu si pro jistotu přečtěte dvakrát: firma, která je už 181 let proslulá výrobou uzenin, jejíž logo tvoří obraz větrného mlýna se šiškami salámu místo lopatek a jejíž majitel je na 462.místě žebříčku nejbohatších Němců (tedy žádná alternativní malovýroba, ale prosperující byznys), přesedlá na vegetariánskou produkci. I nadále bude nabízet párky, buřty, salámy či frikadely, ale nebude je plnit masem. „Buřt je cigaretou budoucnosti,“ je heslem dne (za buřt si klidně dosaďte salám či uzenina, neboť německé Wurst má širší význam). Pochází z hlavy šéfa marketingu Röbena, ale zdatně ho šíří sám majitel firmy – už v šesté generaci – Christian Rauffus. Heslo naznačuje, že konzumace masa bude brzy stejně ostrakizovaná, jako je dnes kouření tabáku. Ztělesňuje Röbenovu vizi světa: ta začíná v době kamenné u lovců a sběračů a končí rokem 2050 zánikem naší civilizace – svět zanikne bezbřehou konzumací masa a rügenwaldští na tom nechtějí nést vinu. Našinci ale vrtá hlavou otázka. Při tažení proti tabáku byly zakázány cigaretové žvýkačky jen pro svou vizáž – aby nebudily choutky na kouření. Bude-li tažení proti masu stejně důsledné, nemělo by se obrátit i proti vizáži buřtů, salámů, klobás a tlačenek? Že je v nich místo masa tofu, to je slabý argument. *** Koncem civilizace hrozí i expert na poli výživy Udo Pollmer. Tento potravinářský chemik proslul v 80. letech jako bojovník proti agrobyznysu, hormonům vmase a pesticidům i jako autor bestselleru Jez a zemři. Teď si opět získal pozornost, ale jako bojovník proti veganství, životnímu stylu, který odmítá jakékoliv využívání zvířat– maso, mléko, vejce, peří, vlnu, med, hedvábí, perleť. Jak píše Jan Grossarth ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, tématem Pollmera už není kontaminace potravin (to je de facto vyřešený problém), ale vztah k potravinám na pomezí diet až sektářství. Pollmer je jedním ze spoluautorů knihy Don’t Go Veggie! 75 faktů k vegetariánskému bludu. Jeho teze zní: „Vegetariánství nespasí svět. Pokud jde o veganství, tak jeho univerzální přijetí, domyšleno do důsledků, by znamenalo konec naší dosavadní civilizace.“ Pollmer se opírá o praktické postřehy, třeba tyto: Přes polovinu zemědělsky využívané půdy na světě zaujímají pastviny – ty by po přijetí veganství zůstaly ležet ladem a místní lidé by se ocitli bez příjmů. Ať tak, nebo tak, pořád se straší koncem civilizace. Budeme říkat, že je nám to buřt, nebo že je nám to civilizace? *** Jiné starosti než Němci mají Francouzi. V The New York Times (článek Nacpěte se. Budete šťastnější) to líčí Pamela Druckermanová. Je sice Američanka, ale strávila ve Francii deset let, takže ví, zač je toho loket. „Můj tchán, antropolog,“ píše autorka, „rád vypráví historku, jak jedl psí penis. V jednom maličkém městě v Jižní Koreji ho starosta pozval na oběd. Po psí polévce přinesla číšnice na stříbrném tácu vařený penis. Starosta ho nakrájel a podělil stolující.,Chutnalo to jako dršťky,‘ vzpomíná tchán,,ač se od vás očekává, že řeknete: jako kuře‘.“ Ta historka prý dokládá, že antropologové narážejí na nejvýraznější úskalí pohostinnosti: když ti hostitel něco nabídne, tak to sníš. Je to známka důvěry a sounáležitosti. Když odmítáš jídlo, de facto odmítáš i hostitele. Druckermanová si všímá nejenom kontrastu mezi světem západním a nezápadním, ale i mezi francouzským a americkým. Zatímco v USA je už pravidlo pohostinnosti vytěsněno soukromými požadavky na dietu, ve Francii stále ještě ne. Podle aktuální studie se 68 % Francouzů přinutí sníst to, co dostanou od hostitele, i když to není jejich priorita. Jak poznáte v Americe vegana? Snadno, prostě vám to sám řekne. Ten americký vtip pochází z diskuse čtenářů pod článkem. Je dost výstižný. Stanoví hranici mezi Francouzi, kteří jedí, a Američany, kteří jídlo ideologizují. „Buřt je cigaretou budoucnosti,“ nechal se slyšet velkouzenář Christian Rauffus. Naznačuje tak, že konzumace masa bude brzy stejně ostrakizovaná, jako je dnes kouření. Foto popis| O autorovi| ZBYNĚK PETRÁČEK, komentátor LN

Moje zdraví Údaje na obalech potravin Moje zdraví str. 8 Co nás zajímá - téma Dita Váchová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

6.5.2015

zpět Změny ve značení podle nové legislativy Také nadáváte na kvalitu potravin? Máte pocit, že si obchodníci dělají z Česka „popelnici Evropy“? Podle místopředsedkyně Společnosti pro výživu a specialistky v oboru potravinářské chemie a technologie prof. Ing. Jany Dostálové, CSc., však mnohdy stačí pečlivě číst údaje na výrobcích a lépe si vybírat. Zákony v tom vycházejí vstříc. Na obalu výrobku větší písmo dobře čitelné na kontrastním podkladu a zveřejnění seznamu zemí, z nichž prodejce převážně dováží nabízené zboží, již u vstupu do obchodu - to jsou dva z požadavků, které na obchodníky s potravinami od 1. ledna 2015 klade novela zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. „Nově také na obalech nesmějí být uvedeny transnenasycené mastné kyseliny. Zákazníci rozpoznají tyto zdraví škodlivé látky podle termínu,částečně ztužený tuk‘. Jsem přesvědčena, že zmíněné a další změny mají za cíl lépe informovat spotřebitele a tím přispět ke zlepšení jejich zdraví,“ říká profesorka Dostálová. Větší písmo Informace o složení, datu trvanlivosti/použitelnosti potraviny, podmínkách jejího skladování apod. musejí být na výrobku napsány písmem, které není menší než 1,2 mm, popřípadě 0,9 mm pro plochu do 80 centimetrů čtverečních (tj. zhruba 9 x 9 cm; v praxi jde například o drobná balení sušenek, sýrů, žvýkaček, jednoporcová másla nebo vaničky s pomazánkami). To však nestačí. „Dobrá čitelnost údajů je dána nejen velikostí písma, ale také jeho kontrastem na podkladu, proto nejsou přípustná například černá písmena na tmavohnědém pozadí nebo bílá na bleděmodré ploše,“ zdůrazňuje odbornice. Žádný „částečně ztužený tuk“ „Částečně ztužený tuk“ a „nasycené mastné kyseliny“ - za těmito slovy na obalech výrobků se skrývají zdraví škodlivé tuky, kterým bychom se měli spíše vyhýbat. „Pojem,částečně ztužený tuk‘ ukazuje na obsah takzvaných transnenasycených mastných kyselin (TFA), které mají na zdraví ještě horší dopad než nasycené mastné kyseliny,“ vysvětluje profesorka Dostálová. „TFA se nacházejí zejména v trvanlivém a jemném pečivu, polevách, náhražkách čokolád nebo potravinách smažených na přepáleném tuku. Přispívají ke vzniku obezity, diabetu 2. typu a spolu s nasycenými mastnými kyselinami také k ischemické chorobě srdeční. Zdrojem nasycených mastných kyselin jsou především živočišné tuky, tedy sádlo, máslo, smetana, tučné mléčné výrobky,,tlusté‘ maso, slanina, paštiky, uzeniny, ale také kokosový a palmojádrový olej,“ upřesňuje odbornice. Které tuky naopak zdraví prospívají? Jsou to především nenasycené mastné kyseliny omega-3 a omega-6, jež se vyskytují hlavně v rybách, lněných semenech a řepkovém oleji. Tělo si je neumí vytvořit samo, ale nezbytně je potřebuje, a konzumace potravin, které je obsahují, je tudíž nutná. O podílu nenasycených mastných kyselin může výrobce na obalu rovněž informovat, přičemž od 13. 12. 2016 bude uvedení této informace povinné (viz dále v textu). Číslo alergenu nestačí Obsahuje-li výrobek alergeny, musejí být na obalu zřetelně uvedeny. „Mají být výrazně označeny například tučným písmem, podtržením, velkými či barevnými písmeny nebo se nacházet v barevném poli,“ upřesňuje Jana Dostálová. „Nestačí napsat pouze číslo alergenu, například E220, alergen je nezbytné uvést slovně, tedy v tomto případě,oxid siřičitý‘, a to mezi informacemi o složení výrobku. Na obalu musí například stát,Složení výrobku: cukr, kakao, rýžová mouka, arašídy‘. Slovo,arašídy‘

musí být zvýrazněno, neboť jde o alergen,“ dodává odbornice. U nebalených potravin se údaj o přítomnosti alergenů musí nacházet v blízkosti místa jejich prodeje. Alergeny v pokrmech nabízených stravovacími zařízeními (školní či závodní jídelny, restaurace, bufety…) mohou být napsány přímo v jídelníčku u názvu pokrmu (stačí číslo z tabulky alergenů čítající 14 položek, poblíž však musí být pro snadnou identifikaci alergenu k dispozici jejich seznam); postačí i viditelně vyvěsit v provozovně snadno čitelnou informaci o tom, že potraviny obsahují alergeny a že podrobnosti lze získat u obsluhy. Co ještě sledovat na obalech Celkové složení výrobku. Složky nebo skupiny složek jsou vždy vyjmenovány v sestupném pořadí, tedy od nejhojněji po nejméně zastoupenou. Množství suroviny s největším podílem bývá vyjádřeno v procentech. Obsahuje-li například výrobek „telecí párky“ 85 % telecího masa, je to pro spotřebitele lepší zpráva než „telecí“ párky s 30 % procenty telecího masa (k tomu 28 % drůbežího separátu a 31 % bramborového škrobu, čímž už se výrobce zpravidla nechlubí). Stejně tak je dobré, skládá-li se výrobek spíše z menšího množství surovin. „Nejsem fanatická biožena, ale svým dětem bych nekoupila k jídlu nic, v čem je více než pět ingrediencí,“ říká maminka Jana z pražských Nuslí. Čisté množství potraviny. To je důležité zejména u potravin naložených (konzervovaných) v nálevu. Na obalu musí být specifikován podíl pevného obsahu, a to ani ne tak kvůli kvalitě, jako spíše pro posouzení ceny u stejných výrobků různých producentů. „Sleduji to. Když vám jeden nabídne v 670gramové sklenici sterilovaného zelí za 30 korun 400 gramů pevného obsahu, zatímco druhý ve stejné sklenici za 37 korun jen 300 gramů zelí (a zbytek je lák), co zvolíte?“ ptá se penzista Ivo z Horních Počernic. Do hry zde samozřejmě vstupují (a měly by vstupovat) i jiné faktory kromě ekonomických, například chuť, země původu, obsah soli nebo použité přídatné látky (např. umělá sladidla, konzervanty, na něž jste alergičtí, eventuálně hořčičné semínko, které rovněž patří mezi alergeny). Datum použitelnosti/minimální trvanlivosti. Po uplynutí data použitelnosti (dříve datum „spotřeby“) se výrobek nesmí prodávat. Potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti se prodávat mohou, pokud obchodník zaručí jejich zdravotní nezávadnost. Podmínky uchování. V praxi jde zejména o doporučenou teplotu skladování. Věnujte těmto informacím pozornost, protože například některé rybí polokonzervy (sardelová pasta, ančovičkové filety…) je třeba přechovávat v chladničce. Nebo jiný příklad: některá sladká ochucená mléka lze díky technologickému ošetření (např. UHT) před otevřením skladovat i při pokojové teplotě, zatímco jiná se mimo chladničku zkazí navzdory neporušenosti obalu. Pro lidi trpící fenylketonurií je důležitá další povinná informace na obalu - o obsahu aspartamu ve výrobku. Diabetici ocení upozornění na použití jakýchkoli sladidel, kterým se však už neříká „náhradní sladidla“ (slovo „náhradní“ bylo vypuštěno). Povinně musejí výrobci informovat rovněž o obsahu lékořice, kofeinu a alkoholu. DDD na smetišti dějin Většinu žen zajímají na obalech hlavně výživové hodnoty a z nich především obsah energie. Ten je možné uvádět buď v kilokaloriích (kcal), nebo v kilojoulech (kJ): 1 kcal Z 4,185 kJ. Pozor, obsah energie se vztahuje nikoli na celé balení, ale na 100 g (100 ml) výrobku, a proto je většinou třeba přepočítávat. Ještě nepřehlednější, nicméně povolené je uvádět obsah energie v porci v % RHP (referenční hodnota příjmu, což je veličina, která nahradila dřívější „doporučenou denní dávku“ DDD). Velikost porce si totiž každý výrobce může stanovit sám podle svého uvážení. Hlídejte si cukr a sůl Z povinně uváděných výživových hodnot mají kromě již zmíněného obsahu tuků a nasycených mastných kyselin mimořádný význam údaje o podílu sacharidů a soli. Maximální tolerovanou denní dávku soli (5 g; odpovídá 2 g sodíku) totiž my Češi překračujeme skoro třikrát! U sacharidů je zase třeba sledovat jak jejich celkové množství, tak podíl jednoduchých cukrů. Na obalech bývá napsáno „sacharidy, z toho cukry“. Čím větší je rozdíl mezi prvním (vyšším) číslem a druhým, tím je potravina - zjednodušeně řečeno - zdravější a tím nižší, a tedy příznivější má glykemický index, jenž rozhoduje o tom, jak brzy po jídle začneme mít zase hlad.

Pod pojem „sacharidy“ se totiž zařazují i škroby, což jsou složené cukry; v trávicím traktu se štěpí dlouho a to vede k déletrvajícímu pocitu nasycení. Takové brambory, rýže, těstoviny, luštěniny nebo žitný chléb jich obsahují spoustu a při konzumaci přiměřeného množství by je za zdraví škodlivé asi nikdo neoznačil. Pochopitelně ani s jejich pojídáním bychom to kvůli vysokému přísunu energie neměli přehánět, i když luštěniny jsou plné vlákniny a bílkovin a čerstvě sklizené brambory mají hodně vitaminu C. Jednoduché cukry jsou však jednoznačně zdraví škodlivé, někdo je označuje přímo za jed. Jejich příjem je spojený jednak s obezitou a jejími komplikacemi, jednak se zubním kazem. Spadají pod ně jak přirozeně se vyskytující cukry (např. v ovoci čerstvém i sušeném, čerstvě lisované nedoslazované ovocné šťávě, medu), tak cukry přidané (ve sladkém pečivu, cukrovinkách, kandovaném ovoci, doslazovaných džusech, sirupech, slazených nápojích, džemech, pomazánkách typu nutella, sladkých tvarohových krémech a jogurtech s ovocnou složkou atd.). Hlavně obsah jednoduchých cukrů v jinak zdravém ovoci (cenný je na něm hlavně podíl vitaminů, stopových prvků a vlákniny) je zrádný, a do jídelníčku bychom proto měli ovoce zařazovat v poměru 1 porce ke 2-3 porcím zeleniny. Další změny na obzoru Výživové hodnoty výrobci na obalech uvádět mohou, ale nemusejí. Od 13. 12. 2016 to však bude povinné u všech výrobků s výjimkou soli, koření, kvasných octů, žvýkaček apod. „Od 1. dubna 2015 pro výrobce potravin v celé Evropské unii nově platí povinnost uvádět zemi původu u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa. Dosud to bylo povinné pouze u hovězího masa, ovoce, zeleniny a olivového oleje,“ uzavírá profesorka Dostálová. *** Novela zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, je dostupná například na stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (http://www.szpi.gov.cz) v sekci „Právní předpisy“. V tucích a jejich vlivu na zdraví se čeští spotřebitelé příliš nevyznají. V průzkumu iniciativy „Vím, co jím a piju“ z konce roku 2014 se více než čtvrtina respondentů nesprávně zasazovala o co největší zařazování škodlivých transnenasycených mastných kyselin (TFA) do jídelníčku a skoro 30 % se mylně vyslovilo pro omezování příznivě působících nenasycených kyselin. Nový alergen? Ve 14položkové tabulce alergenů (viz například http://jm.vse.cz/jidlo/seznam_alergenu.pdf) je pod číslem 13 uveden „vlčí bob (lupina) a výrobky z něj“. O tomto alergenu se zatím příliš nemluvilo. „Lupina (vlčí bob) je luštěnina. Uplatňuje se hlavně ve formě mouky jako přídavek do některých potravin. V potravinách vyrobených v České republice se téměř nepoužívá, na našem trhu jsou však dostupné výrobky ze zemí, kde je používání lupiny běžnější. Samozřejmě jde o vyšlechtěné speciální odrůdy prosté přírodních toxických látek, které obsahuje lupina,divoce‘ rostoucí u nás na mezích, v příkopech na okraji lesa a podobně,“ vysvětluje specialistka v oboru potravinářské chemie a technologie prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Foto popis| prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK. COM A PROFIMEDIA. CZ O autorovi| Dita Váchová, odborná spolupráce: prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., odborná garantka iniciativy „Vím, co jím a piju“

Slovácko - regionální týdeník Letošní klobáskový král je z Lanžhota 5.5.2015

Slovácko - regionální týdeník str. 1 Titulní strana PETR TUREK Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Velká nad Veličkou – Už po dvanácté se utkali řezníci a uzenáři o titul krála slováckéj klobásky. Milovníci této pochoutky si mohli ve velické sportovní hale vybrat z devětadevadesáti soutěžních vzorků ze třech středoevropských států. „Zastoupené bylo celé Slovácko, dále se představily klobásky z Valašska, Brněnska a příhraničního Slovenska. Nejvzdálenější jsme měli od kamarádů z maďarské Békéscsaby, kteří pořádají jeden z největších klobáskových festivalů v Evropě, což je pro nás čest,“ informoval spolupořadatel horňáckého koštu Antonín Vrba. Odborná porota vybírá dopoledne vítěze paprikovéj a veřejnost odpoledne krále slováckéj kolobásy. „Je zajímavé, že se objevily různě barevné, dokonce šachovnicová bíločerná. Podle názoru řezníků se zlepšuje struktura klobás,“ řekl Vrba. Do Velké nad Veličkou si našel cestu také světový klobáskový šampion Václav Klátil. výsledky klobásového koštu SLOVÁCKÁ KLOBÁSA Štírská klobása (vzorek č.47), výrobce: H+H s.r.o. Hladké Životice Klobása komínová (vzorek č.7), Řeznictvíuzenářství, Zdeněk Žůrek, Týnec Lhotská klobása (vzorek č.92), Sanytrák, s.r.o., Horní Lhota PAPRIKOVÁ KLOBÁSA Svatováclavská klobása (vzorek č.98), Řeznictvíuzenářství, Václav Klátil, Pacov Čertovská klobása (vzorek č. 51), Hatala maso, s.r.o., Břeclav Javornická papriková klobása (vzorek č.45), Tomáš Lajza, Velká nad Veličkou KRÁL SLOVÁCKÉJ KLOBÁSKY 2015 Gaston klobása (vzorek č.9), Řeznictvíuzenářství Hakalík, Lanžhot Krajová klobása (vzorek č.1), Jiří Kuda, Slavkov u Brna Klobása Diana (vzorek č.4), Řeznictvíuzenářství, Zdeněk Žůrek, Týnec *Hodnoceno bylo celkem 99 vzorků, vystaveno 105 Fotogalerie na http://www.hodoninskydenik.cz Foto popis|

Test DNES Velké (z)klamání: 10 ze 14 obsahuje rybího masa méně, než slibuje obal Test DNES str. 2 Test - Rybí prsty Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

5.5.2015

zpět Pozitiva: Nejsou v nich žádné kosti a nejsou přesolené. Vyrobeny jsou z čerstvé rybí suroviny. Negativa: Nejméně kvalitní jsou výrobky pro děti. Jsou nastavené moukou, škrobem a hrachovinou. Chutné rybí maso, které se pod vidličkou rozpadá na pravidelné plátky, nebo podivná šedivá škrobová hmota, kde marně hledáte chuť ryby. Na obě varianty výrobků můžete narazit, když si koupíte rybí prsty. A oba typy jsme měli i v testu, který prověřil 14 druhů smažených rybích výrobků. Těch prvních, dobrých bylo naštěstí víc než těch druhých, špatných, přesto nás překvapilo, jak velké rozdíly mohou být v kvalitě rybích prstů. A smutným zjištěním testu bylo, že úplně nejhorší jsou výrobky pro malé děti. „Jsem zklamaný z výrobků z mletého rybího masa, ty neměly s rybou nic moc společného. A nejhorší byly dva produkty ve tvaru rybiček a dinosaurů pro děti. Svým dětem bych je nedal,“ řekl jeden z degustátorů, Daniel Jaroš z Vysoké školy hotelové v Praze. Stejný názor měli i všichni ostatní z desetičlenné poroty, která hodnotila vzorky chuťově. Hrách místo ryby Šlo o Vici Dinos a Iglo Veselé rybičky, které svým tvarem a zpracováním míří na nejmenší děti. Nejsou vyrobeny jako klasické rybí prsty z bloku lisovaného filé, ale z mletého rybího masa. Na tom by nebylo samo o sobě nic špatného, problém je v dalších složkách, které se do mleté směsi přidávají, aby nahradily nedostatek masa: mouka, škroby, kypřicí látky, rýžová krupice nebo hrachová vláknina. Veselé rybičky navíc obsahují polyfosfáty, dinosauři zase pro děti absolutně nevhodné glutamáty. Výrobci tím neporušují žádný předpis ani nepředkládají dětem zdraví škodlivé produkty, ale v atraktivním kabátku jim nabízejí méně kvalitní surovinu. „Není to nekvalitní surovina, nenajdete tam

žádný ocas nebo hlavu. Je to mleté, ale z odřezků, které odpadnou při porcování 100% filetů,“ vysvětluje Peter Melo, jednatel společnosti Alfa-R Slovensko, která značku Iglo distribuuje v Česku. „Výrobce se tím snaží dostat na cenu, která je dostupná široké veřejnosti. A další složky tam být musí, aby se ta mletá surovina laicky řečeno spojila dohromady.“ Kolik ryby je v rybích prstech? Další překvapení přinesly výsledky analýz obsahu masa, které zpracoval Státní veterinární ústav v Praze. Podíl rybího masa v jednotlivých produktech se velmi liší – pohybuje se od 15 až po 67 procent. A co je horší, jen čtyři vzorky obsahovaly tolik masa, kolik avizovaly na obalech. Smutným „rekordmanem“ v obsahu masa je Vici Fish fingers z Estonska, v němž laboratoř naměřila jen 15 procent masa, výrobce tedy nedodržel ani slibovaných 22 procent. Už při pročítání složení (pokud se vůbec podaří rozluštit drobné písmo natištěné na průhledném sáčku) člověka napadne, že to asi nebude běžný rybí prst. Na obale totiž stojí: „Mleté rybí maso a šprot (šprot není ryba? a je tam celý?), mouka, olej, hrachová vláknina a bílkovina, mleté maso z kalmara peruánského (není to žádná malinká chobotnička, ale obří hlavonožec, vážící 50 kilogramů a měřící dva metry), dextroza, kopr, česnek... a látka zvýrazňující chuť a vůni E621 (glutamát pro děti?).“ Firma se přes opakované žádosti Testu DNES ke svému výrobku do uzávěrky tohoto magazínu nevyjádřila. Kupujte jen nemleté Složení vůbec hodně napoví o tom, jak kvalitní budou prsty, a může být dobrým vodítkem výběru. Rybí prsty se totiž vyrábějí jak z mleté, tak nemleté suroviny (viz box vpravo). Zatímco u rybích prstů z mletého masa je výčet složek mnohem delší a zahrnuje suroviny, které bychom ve smažené rybě nehledali, u těch z celistvých kusů filetů najdete jen suroviny nutné pro přípravu povrchové krusty. „Do těch se nedá skoro nic přidávat. V minulosti tu byly pokusy dodat tam vodu, jenže voda ve fritéze, to nejde dohromady, tak se od toho upustilo. Zato do mletých můžete přidávat škroby, polyfosfáty, zvýrazňovače chuti, barviva… škála je neomezená, můžete použít cokoliv, co povoluje evropská legislativa,“ říká Tomáš Potůček z Bidvestu. Takže rada je jasná. Pokud kupujete rybí prsty, kupujte si ty z celých ryb. Jsou sice dražší, ale mnohem kvalitnější, chutnější a obejdou se bez různých náhražkových a přídatných látek. Fosfáty a glutamáty Pět vzorků – včetně těch nejlepších – obsahovalo polyfosfáty, které mohou zadržovat vodu v rybím mase a zvyšovat tím hmotnost. Používat se mohou, ale musí být uvedeny na obale, což se u dvou vzorků nestalo. Další dva vzorky obsahovaly zvýrazňovače chuti ve formě „éčka“ E621, glutamanu sodného. Dobrou zprávou je, že surovina k výrobě prstů byla u všech vzorků čerstvá – prokázaly to analýzy histaminu. Některé velmi chutnaly Velké rozdíly se pochopitelně projevily i v chuti testovaných produktů. Porotci využili při hodnocení chuti celou škálu školních známek – od jedniček až po pětky. Většina výhrad směřovala hlavně k mletým vzorkům. Nejvíce jim chutnal vzorek Tesco Branded Haddock fillets, který ale nepatří mezi rybí prsty, je to smažené rybí filé a je podstatně dražší než ostatní vzorky. Přesto jsme ho z testu úplně nevyřadili, ale hodnotíme ho zvlášť. Je dobrou ukázkou toho, že smažené rybí filé může být kvalitní a chutné. Vítězem testu se stal Gran mare Filé z aljašské tresky Rybí prsty. Porotci ocenili i bezlepkové rybí prsty značky Schär, chutnaly jim ještě Frosta Golden fish a Ocean Trader. „Byly tady výrobky, které bych nikomu nedoporučoval nakupovat, ale určitě i výborné kusy, které mi chutnaly a které bych si sám koupil domů,“ řekl po testu další z degustátorů Marek Sedlák ze sítě rybích restaurací Nordsee. Jak drahé jsou prsty? Velké rozdíly byly i v cenách výrobků, ty nejlevnější stály v přepočtu na kilo do sta korun, ty dražší až třikrát tolik. Pravdivější srovnání ale poskytuje přepočet na ceny čistého rybího masa. Ukáže se, že ty nejlevnější jsou vlastně hodně drahé. Pětasedmdesát korun za kilo rybích prstů Vici, které skončily na posledním místě, se nezdá moc, ale po přepočtu na obsah čistého rybího masa zjistíte, že kilo ryby vás přijde na 500 korun. Za takovou cenu si můžete pořídit čerstvého lososa. Smažené ryby vůbec nejsou levné. „Překvapila mě cena výrobku, který vyhrál moji osobní soutěž (Tesco Haddock fillets). Když jsem zjistil, kolik stojí (180 korun za 500 gramů), výrazně to překračuje cenu čerstvé ryby,“ řekl po testu šéfkuchař Pavel Mencl. Test Rybí prsty ***

Rybí maso je občas nahrazeno hrachem, škrobem a dokonce i chobotnicí. Gran Mare Filé z aljašské tresky 1,7 cena za 1 kg 122 Kč výrobce Royal Greenland Německo distributor neuveden cena za balení 54,90 Kč/450 g koupeno Penny Uvedené rybí maso: maso z aljašské tresky 65 % Dobrý poměr ceny a kvality. Nemletá, na řezu bílá rybí svalovina. Chuťově vyvážené, dobré rybí maso se pěkně odlupuje po vrstvách. Příjemně křupavá panáda (obal). Velmi dobré složení. Obsah rybího masa je ovšem nižší, než uvádí výrobce. Známka za chuť 1,7. V číslech 1 kg masa by přišel na 230 Kč obsah rybího masa 53 % Frosta Golden fish fingers 100% fillet 1,8 cena za 1 kg 206 Kč výrobce Frosta Německo distributor neuveden cena za balení 61,90 Kč/300 g koupeno Tesco Uvedené rybí maso: filé z tresky pestré 57 % Příliš slané. Nemletá rybí svalovina má pružnou konzistenci, na řezu je příjemně bílá a narůžovělá. Panáda se odlupuje, je chuťově slanější (má nejvyšší obsah soli). Rybí maso je sušší. Složení bez výhrad. Obsah masa odpovídá deklaraci na obalu výrobku. Známka za chuť 2. V číslech 1 kg masa by přišel na 389 Kč obsah rybího masa 53 % Ocean Trader Rybích prstů 1,9 cena za 1 kg 122 Kč výrobce Greenland Německo distributor neuveden cena za balení 54,90 Kč/450 g koupeno Lidl Uvedené rybí maso: filé z tresky pestré 65 % Slušný výrobek za dobrou cenu. Nemletá rybí svalovina, na řezu bílá. Má pružnou konzistenci. Chuť je typická, ale méně výrazná. Panáda je tvrdší. Složení bez výhrad. Výrobek obsahuje méně masa, než je uvedeno na obale. Známka za chuť 2,3. V číslech 1 kg masa by přišel na 239 Kč obsah rybího masa 51 % Iglo 10 Rybích prstů 100% filet 2,0 cena za 1 kg 264 Kč výrobce Frozen Fish Int. Německo prodejce Alfa-R Slovensko cena za balení 73,90 Kč/280 g koupeno Billa Uvedené rybí maso: treska pestrá 58 % Hodně strouhanky. Nemletá rybí svalovina, na řezu bílá až šedobílá. Pružná konzistence. Příjemná chuť, velké množství panády, na povrchu vysrážená bílkovina. Velmi dobré složení. Obsahuje méně masa, než je uvedeno na obale. Známka za chuť 2,8. V číslech 1 kg masa by přišel na 508 Kč obsah rybího masa 52 % Nowaco Rybí prsty nemleté VIKI 2,7 cena za 1 kg 184 Kč země původu Německo prodejce v ČR Bidvest Czech rep. cena za balení 45,90 Kč/250 g koupeno Albert Uvedené rybí maso: maso z mořských ryb 65 % nemleté Nasáklé olejem. Nemletá rybí svalovina šedorůžové barvy a pružné konzistence. Chuť je dobrá, ale panáda se trhá a maso je pak nasáklé olejem. Složení bez výhrad. Obsahuje fosfáty, které nejsou uvedeny ve složení výrobku na obalu. Obsah masa neodpovídá deklaraci. Známka za chuť 2,8. V číslech 1 kg masa by přišel na 347 Kč obsah rybího masa 53 % Fish Trader Rybí prsty 3,1 cena za 1 kg 92 Kč země původu Polsko (podle kódu) distributor Bidvest Czech rep. cena za balení 22,90 Kč/250 g koupeno Billa Uvedené rybí maso: mleté maso z treskovitých ryb 51 % Scvrklá ryba

ve velkém obalu. Mletá rybí svalovina šedorůžové barvy, konzistence málo pružná, po rozmrazení vlhká. Surovina horší jakosti, rybí hmota se po usmažení výrazně smrskla. Chuťově jeden z nejhorších výrobků. Obsah masa neodpovídá deklaraci. Známka za chuť 4,5. V číslech 1 kg masa by přišel na 204 Kč obsah rybího masa 45 % Nowaco Rybí prsty předsmažené 3,1 cena za 1 kg 136 Kč země původu Polsko prodejce v ČR Bidvest Czech rep. cena za balení 33,90 Kč/250 g koupeno Albert Uvedené rybí maso: rybí maso mleté z bělomasých ryb 51 % Podivná hmota. Mletá rybí svalovina měkčí konzistence. Panáda je příjemná, ale odděluje se od jádra, rybí maso je sražené. Obsah masa je nízký a neodpovídá deklaraci. Výhrady ke složení: stabilizátor E451, koření, cibule. Známka za chuť 3,4. V číslech 1 kg masa by přišel na 340 Kč obsah rybího masa 40 % Iglo Funny Shapes Veselé rybičky 3,5 cena za 1 kg 200 Kč výrobce Frozen Fish Int. Německo prodejce Alfa-R Slovensko cena za balení 59,90 Kč/300 g koupeno Globus Uvedené rybí maso: jemně mleté maso z bílých rybích filet 48 % (treska pestrá, treska, štikozubec, treska obecná) Tučné dětské rybičky. Bílá mletá rybí svalovina pružné konzistence. Rybí chuť přebíjí chuť hrachoviny, škrobu a koření. Obsah masa odpovídá deklaraci. Obsahuje fosfáty. Nevyšší obsah tuku ze všech. Známka za chuť 4,6. V číslech 1 kg masa by přišel na 400 Kč obsah rybího masa 50 % Schär 10 Fish fingers gluten-free 2,1 cena za 1 kg 333 Kč výrobce Dr. Schär Itálie distributor neuveden cena za balení 99,90 Kč/300 g koupeno Kaufland Uvedené rybí maso: aljašská treska 70 % Bezlepkový výrobek. Nemletá bílá rybí svalovina pružné konzistence. Obal má žlutou barvu, není z pšeničné mouky a strouhanky, ale z rýžové a kukuřičné mouky. Chuťově jeden z nejlepších výrobků. Obsahuje méně masa, než je uvedeno na obale, a fosfáty, které nejsou ve složení. Známka za chuť 1,6. V číslech 1 kg masa by přišel na 628 Kč obsah rybího masa 53 % Your fish! Rybí prsty 2,4 cena za 1 kg 53 Kč výrobce Greenland Německo distributor neuveden cena za balení 23,90 Kč/450 g koupeno Kaufland Uvedené rybí maso: strojně oddělené rybí maso 50 % Z rybího separátu. Na řezu slabě našedlá nemletá rybí svalovina, po rozmrazení vodnatější. Barva, chuť i textura netypické, obsahuje kousky kůže. Složení nelze nic vytknout. Obsah masa odpovídá deklaraci. Nejlevnější výrobek ze všech, připravený z lisovaných odřezků. Známka za chuť 3,4. V číslech 1 kg masa by přišel na 95 Kč obsah rybího masa 56 % Vici Premius Alaska Pollock 100% fillet f. 2,7 cena za 1 kg 160 Kč vyrobeno v Estonsku prodávající Viciunai Centr. Europe cena za balení 39,90 Kč/250 g koupeno Norma Uvedené rybí maso: filé z tresky pestré 59 % Mastnější. Nemletá rybí svalovina pružné konzistence. Panáda nekřupavá, nasáklá olejem, sráží se na ní bílkovina. Chuť ryby je slušná. Ve složení vadí fosforečnany (označeny jako kypřicí látky E450, E500), potvrdily je i analýzy. Obsahuje méně masa, než je uvedeno na obale. Známka za chuť 2,9. V číslech 1 kg masa by přišel na 340 Kč obsah rybího masa 47 %

Vici Dinos Rybí Burgery 3,8 cena za 1 kg 156 Kč vyrobeno v Estonsku prodávající Viciunai Centr. Europe cena za balení 49,90 Kč/320 g koupeno Tesco Uvedené rybí maso: mleté rybí maso 40 % Pro děti nevhodné. Mletá šedobílá hmota ve tvaru dinosaurů. V chuti je cítit škrob, koření a hrachovina. Výhrady ke složení: hrachová vláknina, dextróza, hořčice, cibule, česnek, koření, glutamát a uhličitan amonný. Nečitelné údaje na obale. Obsah masa neodpovídá deklaraci. Známka za chuť 4,4. V číslech 1 kg masa by přišel na 503 Kč obsah rybího masa 31 % Vici Fish fingers Smart choice 4,2 cena za 1 kg 75 Kč vyrobeno v Estonsku prodávající Viciunai Centr. Europe cena za balení 29,90 Kč/400 g koupeno Globus Uvedené rybí maso: mleté rybí maso a šprot 22 %, mleté maso z kalmara peruánského Kde je ryba? Nahnědlá pastovitá hmota. Pachuť po škrobech, hrachovině a dochucovadlech. Panáda dobrá. Obsah rybího masa je velmi nízký. Rybu nahrazuje chobotnice, hrachová vláknina, glutamát, škrob a koření. Známka za chuť: 4,5. V číslech 1 kg masa by přišel na 500 Kč obsah rybího masa 15 % Tesco Breaded Haddock fillets 1,5 cena za 1 kg 360 Kč vyrobeno v Polsku prodávající Tesco Stores ČR cena za balení 179,90 Kč/500 g koupeno Tesco Uvedené rybí maso: treska jednoskvrnná 65 % Drahé, ale kvalitní. Nejde o rybí prsty, ale o smažené rybí filé. Nejkvalitnější rybí surovina ze všech, maso je nemleté, krásně bílé, má výbornou chuť a pěkně plátkuje. Celkový dojem kazí jen fosfáty, výhrady máme k extraktu z kvasnic (dochucovadlo) a barvivu (paprikový extrakt). Známka za chuť 1,2. V číslech 1kg masa by přišel na 537 Kč obsah rybího masa 67 % O testu Hodnotil se obsah masa i chuť * Test jsme zaměřili na smažené rybí výrobky. V hypermarketech jsme koupili 14 různých produktů typu rybí prsty nebo burgery. Zařadili jsme i jeden vzorek (Tesco 4 Chunky Prime Haddock fillets), který nepatří mezi rybí prsty, třebaže má stejný pravidelný tvar, byť větších rozměrů. * Analýzy zpracovala akreditovaná laboratoř Státního veterinárního ústavu v Praze. Měřili obsah rybího masa, obsah soli a tuku. Prověřili také, zda produkty neobsahují glutamáty ke zvýšení chuti nebo fosfáty, které mohou v rybě vázat vodu. * Usmažené prsty také posoudila porota z hlediska vzhledu, chuti a vůně. Degustace proběhla na Vysoké škole hotelové v Praze-Ďáblicích. Porotci hodnotili školními známkami od jedničky do pětky. * Sledovali jsme i množství aditiv a náhražkových surovin například v podobě hrachové vlákniny. Posoudili jsme také informace na obalech. * Ceny jednotlivých výrobků se velmi liší (pohybují se od 53 až po 360 korun za kilo). Lepší srovnání poskytuje ale údaj „na kolik by vyšel 1 kg čistého rybího masa“ uvedený u každého výrobku na konci tabulky. Vypočítali jsme ho z nákupní ceny a zjištěného podílu masa. * U výrobků neuvádíme celé složení, ale jen deklarovaný obsah a druh masa tak, jak je uveden na obalech. Výhrady máme k těm složkám, které bychom v obalované smažené rybě nehledali. Porota: R. David, šéfkuchař restaurace La Veranda; J. Eichner, Asociace kuchařů a cukrářů ČR; J. Faltys, šéfkuchař a gastronomický poradce; V. Ilko, VŠCHT v Praze; D. Jaroš, Vysoká škola hotelová; P. Mencl, šéfkuchař restaurace Kastrol; T. Potůček, vedoucí oddělení jakosti a bezpečnosti potravin Bidvest; M. Sedlák, restaurace Nordsee v ČR; T. Vobořil, majitel restaurace Podolka; J. Wiesner, vedoucí oddělení kvality Lidl. Známku testu tvoří: 30 % smyslové hodnocení 30 % obsah rybího masa

20 % složení (náhražkové suroviny a přídatné látky) 10 % výživové hodnoty (obsah soli a tuku) 10 % informace pro spotřebitele Známka se vztahuje jen k testovaným vzorkům. Nejhorší byly výrobky ve tvaru rybiček a dinosaurů pro děti. Dětem bych je nedal. Daniel Jaroš, VŠ hotelová v Praze Jak se rybí prsty vyrábějí * Rybí prsty se vyrábějí z filetů tresky, které se už na rybářských lodích slisují a zamrazí do bloků. * Ty se pak ve výrobním podniku pásovou pilou nařežou na pravidelné hranoly přesných rozmě, které se obalují ve strouhankových drobečcích a smaží v oleji. * Kvalitativní rozdíly jsou v blocích zmrazených ryb. Mohou být z velkých či menších filetů, ale také z odřezků z ocasu nebo břicha. * Do bloků se lisují i „piliny“, jak se v hantýrce říká odpadu z cirkulárky. Používají se do formovaných výrobků. * Používá se i strojově oddělené maso. Rybí separát se získává podobným způsobem jako drůbeží. Zbytek masa, který zůstane na kostře po vyfiletování, projde separátorem, kde se tlakem přes síto protlačí zbytky masa a kosti zůstanou. Vyjádření výrobců či distributorů ke kvalitě jejich produktů najdete na str. 6 Foto autor| Foto: Lukáš Procházka, MAFRA O autorovi| Hana Večerková, redaktorka Testu DNES

TV Barrandov Skutečně dobrá klobása 2.5.2015

TV Barrandov str. 12 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Miroslav VAŇURA, moderátor -------------------Z Horácňácka a jeho hlavního města, což je? Velké nad Veličkou, se ještě teď line dokonalá vůně. Aby ne, když tu zrovna vrcholí akce nazvaná stylově O krála slováckej klobásky. Řezníci zblízka i z daleka, od nás, ze Slovenska i z Maďarska tu měřili své síly. Kristýna FANTOVÁ, moderátorka -------------------Až uvidíte následující záběry z plného stolu, možná trošku zalitujete, že už jste dnes večeřeli, anebo spíš, že některou z tamějších dobrot nemáte zrovna po ruce. Jan ČADA, redaktor -------------------Vůně, vzhled, takzvaná mozaika na řezu a soudržnost. To je to, oč tu běží. To jsou hlavní kritéria soutěže. Takové dobroty ve velkých obchodních centrech nenajdete. Antonín VRBA, hlavní organizátor -------------------Chceme zviditelnit především malovýrobce týchto klobásek. Říkám daří se nám to, protože nám davajů dokonce vzorky i ty malušcí jedinci. To znamená, že on dokonce ani nemá firmu.

Jan ČADA, redaktor -------------------Ve Velké nad Veličkou byly dvě kategorie - klobásy paprikové a klasické. Na každém kroku byl místní sportovní hale k vidění mistr řeznický. Oni dobře vědí, proč mají Češi tak rádi klobásky. řezník -------------------Je to výrobek z masa a maso jako takové uspokojuje člověka, že se pěkně nají, jo, jo a má dobrý pocit. řezník -------------------Naša klobása klasická slovácká je bezpapriková klobása. Čisté maso a koření. Jan ČADA, redaktor -------------------Vzorků k ochutnání bylo celkem 106. Sem do soutěže berou jen opravdovou kvalitu. Antonín VRBA, hlavní organizátor -------------------Máme tady vzorky nejen ze Slovácka, máme tady z Valašska tady máme vzorky, z Brněnska. Co nás velice těší, že se nám daří aj Slováků získávat a Maďarů. osoba -------------------Máme rádi víno, pivo, tak k tomu musí být klobásek. osoba -------------------Maso! Hlavně maso! osoba -------------------Aby byla lehce pikantní, ale zbytečně ne moc, aby tam bylo cítit chuť toho masa. osoba -------------------My máme malé děti a oni chtějí všecko ochutnat. Nemosí být úplně moc pepřová, tak. osoba -------------------Mně chutná ta s bílým okrajem. Jan ČADA, redaktor -------------------Tento muž z Vysočiny se oprávněně pyšní zlatými medailemi ze světových soutěží a má jednu velkou pravdu... Václav KLÁTIL, řeznický mistr -------------------Prvně posoudím vzhled a když se mi ten vzhled jako zamlouvá, tak si jí dám. Jan ČADA, redaktor -------------------Masomilci se tentokrát poměli přímo skvěle. V soutěži se tady ale neprohrává. Vůně a chuť tady ve Velké nad Veličkou vítězí a králem i královnou je tudíž úplně každý. Pro televizi Barrandov z Velké nad Veličkou Jan Čada.

tyden.cz Celiakií trpí padesát tisíc Čechů, speciálních potravin přibývá tyden.cz str. 0 Zdraví - red Český svaz zpracovatelů masa - TOP 30.4.2015

zpět Bezlepková dieta patří bezesporu k těm nejpřísnějším. Naprosté vyloučení obilovin jako pšenice, žito či ječmen a výrobků z nich je totiž pro lidi trpící celiakií, tedy nesnášenlivostí na lepek, doživotní. Bezlepková dieta patří bezesporu k těm nejpřísnějším. Naprosté vyloučení obilovin jako pšenice, žito či ječmen a výrobků z nich je totiž pro lidi trpící celiakií, tedy nesnášenlivostí na lepek, doživotní. Naštěstí pro ně ale přibývá výrobců, kteří se jim snaží nabídku potravin rozšiřovat o nové bezlepkové výrobky. Celiakie je autoimunitní, geneticky podmíněné onemocnění tenkého střeva, kdy organismus bojuje proti sobě samému tvorbou protilátek. Hlavním spouštěčem onemocnění je lepek, neboli gluten, který se nachází v obilovinách a ve všech potravinách z nich vyrobených. Podle odhadů odborníků trpí celiakií v České republice přibližně čtyřicet až padesát tisíc lidí, diagnostikována je však jen u zhruba deseti až patnácti procent z nich. "Ženy trpí tímto onemocněním častěji než muži. Častěji onemocněním trpí rovněž příbuzní nemocných s celiakií. Diagnostikována je však pouze část nemocných, ostatní o své chorobě vůbec neví," říká primář Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě Ondřej Urban. Dříve byla celiakie označována jako typické onemocnění dětského věku. Tento chronický proces se však podle Ondřeje Urbana může projevit v jakémkoliv věku. Jeho slova potvrzuje fakt, že dnes se stále častěji diagnostikují pacienti ve věku nad 30 až 40 let a nijak výjimeční nejsou lidé v důchodovém věku. Většinou se jedná o lidi, kteří měli celý život potíže, nemohlo se přijít na to, o co se jedná. Příznaky celiakie jsou u každého člověka individuální. "Typickými projevy jsou úbytek hmotnosti, průjem, nadýmání, bolest břicha, u dětí zpomalení růstu. Tyto typické projevy má pouze část nemocných. Někteří pacienti trpí takzvanou oligosymptomatickou formou, která se projeví například pouze chudokrevností nebo osteoporózou," popisuje lékař. V současné době je jedinou možnou léčbou celiakie celoživotní, přísná bezlepková dieta. Ta představuje úplné vyloučení lepku z potravy. Lepek je přitom obsažen v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu, a je tedy nutné vyřadit veškeré potraviny, které jsou z těchto obilovin vyrobeny. I tak je třeba počítat s tím, že celiakie se člověk nikdy zcela nezbaví. "Onemocnění je celoživotní. Bezlepková dieta vede k jeho stabilizaci, ale při porušení diety se onemocnění vrací," dodává primář Urban. Dříve byli lidé trpící celiakií odkázáni ve stavování skoro výhradně na domácí kuchyni. Zajít si na jídlo do restaurace, nebo vyrazit na dovolenou bez zásoby vlastních prověřených potravin bylo v podstatě nemyslitelné. Dnes se obsahem lepku v potravinách zabývá legislativa a výrobci potravin jsou vůči celiakům daleko otevřenější než dříve. Na pultech obchodů jsou tak k dostání desítky druhů produktů s výstižným znakem přeškrtnutého obilného klasu nebo jiným označením bezlepkové stravy. A potravin vhodných pro bezlepkovou dietu bude v budoucnu dále přibývat. Tento trend potvrzuje i Marcela Mitáčková, ředitelka společnosti Hamé pro marketing a vývoj. "V současnosti nabízí Hamé celiakům více než 500 produktů bez lepku. Jde nejen o zeleninové, maso-zeleninové a ovocné kojenecké výživy Hamánek, ale také paštiky, pomazánky, kečupy, džemy, povidla, okurky a mnoho dalších produktů. Tuto nabídku chystáme do budoucna dále rozšiřovat například o další druhy paštik a některá hotová jídla," vysvětluje Mitáčková.

Fakt, že mezi potraviny vhodné pro bezlepkovou dietu patří také desítky běžných druhů produktů, od kojenecké výživy přes kečupy až po džemy, povidla, okurky a další, potvrzuje rovněž Jitka Dlabalová, jednatelka Společnosti pro bezlepkovou dietu: "Tím, že výrobci musí lepek, pokud je ve výrobku, uvádět ve složení, se značně zlepšil výběr potravin," říká Jitka Dlabalová. Celiakií trpí také známé osobností. Z těch nejslavnějších je to například zpěvačka Radůza, herečky Jana Krausová či Miluše Bittnerová nebo srbský tenista Novak Djokovič. O celiakii a bezlepkové dietě se lidé mohou více dovědět například na letošní v pořadí již desátém Fóru celiaků, které se bude konat u příležitosti Mezinárodního dne celiakie v sobotu dne 16. 5. 2015 od 9.30 do tří hodin odpoledne v Kulturním centru Novodvorská na Praze 4. Akce se zúčastní odborníci i výrobci bezlepkových potravin jako společnost Hamé. Co jíst a čemu se vyhnout: Základem bezlepkové diety je naprosté vyloučení pšenice, žita, ječmene, ovsa a výrobků z nich. Zakázané potraviny: Výrobky z mouky - pečivo, strouhanka, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky Vločky, kroupy, krupky, lámanka, krupice Rostlinné maso seitan (vysoký obsah lepku) Je nutné se vyhýbat i potravinám, které obsahují lepek ve skryté formě. Jedná se o výrobky a jídla, ve kterých byla mouka užita jako přídavek, nebo u kterých v průmyslovém provedení není jisté, zda obsahují lepek. U takových potravin je třeba sledovat složení Polévky, omáčky Majonézy, dresinky, sojová omáčka, dochucovadla Uzeniny Sojová a jiná rostlinná masa (klaso, ROBI) Kypřící prášky, pudinky, cukrovinky, zmrzliny Povolené potraviny: Výrobky přirozeně bezlepkové - brambory, rýže, kukuřice, pohanka, sója, luštěniny, amaranth, proso (jáhly) a výrobky z nich (například mouka, škroby, krupice,...) Výrobky označené jako bezlepkové nebo ty, které lepek neobsahují

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/cel...pecialnich-potravin-pribyva_341409.html

Zemědělec Farmářským obchodům rostou tržby Zemědělec str. 11 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

4.5.2015

zpět Spotřebitelé v České republice nakupují stále častěji v obchodech, které nabízejí farmářské potraviny. Jde o podobný trend, kter ý před několika lety odstartovaly farmářské trhy. Kamenným obchodům s těmito potravinami u nás v současné době dominují na území celé republiky dvě společnosti, které nabízejí také možnost franšízy, a to původně pražský Náš grunt a brněnské Sklizeno, také jim však v poslední době přibývá v jednotlivých krajích konkurence. O stále rostoucím trhu svědčí i tržby řetězců Sklizeno a Náš grunt. První ze řetězců loni utržil přes 150 milionů korun, meziročně dvakrát více a letos plánuje 250 milionů. Podle mluvčí Našeho gruntu Martiny Bauerové se loni tržby společnosti z předchozích 90 milionů meziročně zvýšily na 150 milionů korun. Mluvčí uvedla, že v růstu tržeb se odráží celkový vývoj společnosti a odklon zákazníků od

supermarketů. Firma se podle jejích slov snaží podporovat regionální trh. Má sice centrální sklad, kde má například konzervované potraviny nebo třeba těstoviny, dodavatele čerstvých potravin se však snaží vyhledávat v regionech. Nejsou sami Konkurence ale nespí. Například v Brně má šest prodejen Sklizeno konkurenci ve třech prodejnách My Food Market. Náš grunt, který je rozšířený už v celé zemi, má v Brně zatím jedinou prodejnu, jednu franšízovou už zavřel. „Máme zájem se rozšiřovat, zájem mají i zákazníci,“ řekl majitel sítě Jiří Málek. Zájem o kvalitní potraviny od regionálních výrobců se začal rozmáhat zhruba před pěti lety, kdy vznikaly v Brně také první prodejny. „Zájem roste stále, proto je kam růst. Problém je však najít v Brně vhodné prostory, je jich nedostatek, což náš rozvoj limituje,“ řekl Málek. Kupní síla a zájem zákazníků je podle Málka cítit hlavně ve větších městech, kde mají lidé menší šanci něco si sami vypěstovat. Zatímco My Food Market či Náš grunt spoléhají v Brně na místa v centru či na lokality, kde je dostatečný pohyb lidí přes den, Sklizeno otevírá i na sídlištích. „Prodejny na sídlištích mohou fungovat jako lokální večerky, proto si myslím, že je stále kam se rozšiřovat,“ míní majitel sítě obchodů Sklizeno David Kukla. Aby každý z řetězců nalákal zákazníky a nejlépe získal stálou klientelu, snaží se v něčem odlišit. Sklizeno například tím, že majetkově vstoupilo do Agrodružstva Miroslav a z prodejce se stal i výrobce. Díky tomu má nejen větší kontrolu nad tím, co prodává, ale také se lépe vyhne výkyvům dodávek. „Zatím máme vlastní maso a uzeniny, pracujeme na mléčných výrobcích a konzervovaných potravinách,“ řekl Kukla. Tyto potraviny už mají vlastní značku Naše Miroslav. Náš grunt se zase snaží mít do každé prodejny co největší počet lokálních dodavatelů. „Konkurence má část sortimentu i ze zahraničí, my jdeme lokální cestou,“ řekl Málek. Sítě Sklizeno a My Food Market už také rozjely on-line obchod s dovozem až domů. Kromě řetězců funguje v Brně čtyři roky prodejna Farmářské pochoutky, kterou lidé mohou najít ve vestibulu vlakového nádraží, či Mikrofarma, jež se specializuje na maso a má i vlastní bourárnu. Také v Hradci Králové nabízí možnost nakoupit si výrobky od farmářů několik prodejen a lidé také mohou nakupovat přímo v obchodech některých pěstitelů. Prodejci jsou se zájmem veřejnosti spokojeni a potvrzují, že stoupá. Ve městě fungují od konce roku 2013 dva obchody konceptu Náš grunt. „Poslední dobou jsme spokojeni, samozřejmě ze začátku o tom lidé nevěděli, ale postupně si cestu našli stálí klienti, kterých chodí čím dál víc,“ řekl vedoucí těchto obchodů Radek Urminský. Podle něj je zájem o maso, mléčné výrobky a pečivo. V obchodech Náš grunt je kromě potravin regionálních dodavatelů možné koupit také výrobky dodávané všem prodejnám v České republice. „Farmářů je poměrně dost, ale samozřejmě ne s každým je možné dojednat spolupráci. Někdy jednání krachují na ceně, jindy na nemožnosti pravidelných dodávek,“ řekl Urminský. V Ostravě jsou nejznámějšími čistě farmářskými obchody kromě Našeho gruntu také prodejny konceptu Rynek. Náš grunt má ve městě dvě prodejny a v Moravskoslezském kraji ještě ve Frýdku-Místku a další chystá v Opavě. Češi podle mluvčí mají největší zájem o uzeniny a maso. „Nejvíce se prodává šunka, hodně žádané je kuřecí maso, mléčné výrobky a česká vajíčka. Na Ostravsku uzeniny a maso opravdu vedou,“ řekla Bauerová. Potvrdil to vedoucí jedné z ostravských prodejen Stanislav Drábek. „Máme například vyhlášená kuřata z farmy Loužná. Jsou opravdu vynikající, lidé jsou zvyklí, chodí sem pro ně, objednávají si dopředu,“ řekl Drábek. Stálí zákazníci podle něj mají přehled, ve které dny se vozí jaké zboží, a podle toho si pro ně chodí, nebo si objednávají, a pak si přijdou už pro připravený nákup. Bauerová řekla, že Ostrava je specifická i v tom, jak se během měsíce mění výše tržeb. „V Praze je to kontinuální, ale v Ostravě jsou velké výkyvy. Opravdu je poznat, když jsou výplaty,“ uvedla. Koncept Rynek nabízí potraviny českého původu, převážně od zemědělské skupiny Agro Měřín. Moravskoslezský manažer David Smotlacha řekl, že hlavním artiklem je maso a masné výrobky z vlastních zdrojů a chovů. „Velký zájem je také o mléčné výrobky, mléko, zákysy, sýry nebo zeleninové šťávy,“ řekl Smotlacha. Od otevření prodejny v centru města v prosinci 2013 podle něj počet zákazníků stále stoupá, za rok asi o 80 procent. Rynek má prodejnu ještě ve Fryčovicích na Frýdecko-Místecku, další připravuje v Kopřivnici na Novojičínsku a hledá prostory v Ostravě-Porubě. Trhy obchodům nekonkurují

V Plzni je pět kamenných prodejen s farmářským zbožím, jedna je v Klatovech. Podle koordinátora farmářských trhů v Plzni a místopředsedy Asociace farmářských tržišť ČR Tomáše Poppa, který je zároveň spolumajitelem tří obchodů, si tyto prodejny nijak nekonkurují s farmářskými trhy a doplňují se. „Jsme dohodnuti, že v obchodech je zboží dražší maximálně o deset procent než na trzích,“ řekl Popp. Plzeňská radnice zatím neplánuje vybudovat městskou tržnici, jak se loni objevilo v některých volebních programech; hovořilo se například o areálu Cukrovarská, což je od loňska opuštěné depo vozů MHD. „Je to předčasné a pokud by tam měli být čeští sedláci, nemohlo by to fungovat denně. Portfolio kvalitních sedláků není tak široké,“ míní Popp. Výhradně prvovýrobci nebo jimi pověření zástupci prodávají už šestým rokem na plzeňských farmářských trzích. Z více než dvou třetin jde o malé a střední zemědělce z regionu. Ve velkých městech v Německu a Rakousku zaplňují většinou podobné akce z 80 procent překupníci a potraviny z jiných zemí, řekl Popp. Díky tomu, že se trhy konají už druhým rokem na centrálním plzeňském náměstí, se návštěvnost mírně, ovšem trvale zvyšuje. Aktuálně převyšuje tři tisíce lidí. Radnice trhy letos zařadila do projektu Evropské hlavní město kultury. Město i obvod chtějí, aby byly co nejvíce navštěvované. Obvod proto bude jednat o snížení nájmu za zábor plochy, který organizátoři trhů platí. Podle Poppa vznikly trhy zezdola po velkém tlaku lidí, spotřebitelských a neziskových organizací - na rozdíl od Německa a Francie, kde fungují díky aktivitě měst nebo farmářů. Organizátoři dbají na jasný český původ a kvalitu, což kontrolují přímo na farmách. Na plzeňských trzích se v posledních dvou sezónách střídá až 80 prodejců, ale na jedné akci je jich do 50. „Více se jich tam nevejde. Moc dalších ani nechceme, protože máme nastavený režim, kolik by tam mělo být zelinářů, uzenářů, pekařů a mlékařů. Aby byli spokojení lidé i prodejci,“ řekl Popp. Průměrné tržby stánku jsou zhruba dvacet tisíc korun a celá loňská sezóna tak podle Poppa vynesla až 14 milionů korun. „Díky tomu, že jsou vidět, mohou pozvat lidi k sobě a prodávat další produkty, třeba ubytování i zábavu na farmách,“ dodal. Ceny na trzích jsou o deset až 30 procent vyšší než v supermarketech. Podle Poppa jsou ale produkty z trhů mnohdy levnější, hlavně zelenina, ale také pečivo, uzeniny a mléčné výrobky, pokud se cena propočítá na procenta tuku a masa. Doplňkem jsou výrobky z levandule, jediným zahraničním zbožím je olivový olej z produkce česko-španělské rodiny. V Plzeňském kraji fungují ještě úspěšné farmářské trhy v Tachově, dále se pořádají menší občasné trhy. „Chystají se také ve Stříbře, kde by měly probíhat alespoň jednou měsíčně,“ uvedl Popp. V Přešticích zanikly - nejdřív neměli prodejce, pak lidi, vysvětlil. Morava dohání Čechy Přestože mají farmářské trhy v Čechách největší boom za sebou, zůstaly na mnoha místech jižní Moravy velmi oblíbené a někde dokonce vznikají nové. Někde se konají každé dva týdny, jinde udržují alespoň měsíční či ještě nižší frekvenci. Lidé si na ně podle organizátorů zvykli a berou trh jako alternativu k supermarketům. Server http://www.vitalia.cz eviduje v kraji zhruba 30 farmářských trhů. V Brně trhy pořádají některé městské části, například Starý Lískovec, Bystrc a Královo Pole. „Začali jsme v roce 2012 a pořádáme je každých 14 dní v lichou sobotu. Od jara do podzimu se na Husitské prodávají od pondělí do soboty také přebytky ze zahrádek, co si lidé vypěstují,“ sdělila mluvčí královopolské radnice Olga Pelcová. K dispozici je 22 míst a kromě ovoce či zeleniny si zde mohou lidé nakoupit také sazenice, maso, vejce, pečivo či koření. Ve Vyškově, stejně jako v Boskovicích či Hodoníně, pořádá farmářské trhy opavská společnost JungIndustry. Ve Vyškově trhy fungují třetí rok, v Hodoníně začaly teprve letos. „Obliba u návštěvníků a zákazníků je ve Vyškově i Boskovicích rostoucí a vzniká z toho tradice,“ řekl za pořadatele Robert Landkaš. Ve Vyškově jsou trhy každé dva týdny, v Boskovicích a Hodoníně jednou za měsíc. Snahou pořadatele je nabídnout zákazníkům regionální výrobky. „Z 80 procent jsou to potraviny,“ uvedl Landkaš. Téměř tři čtvrtiny prodávajících jsou přitom z jižní Moravy. „Vedle potravin jsou zde zástupci tradičních řemesel, jezdívá sedlář, brašnář či šperkařka,“ řekl Landkaš. Pětkrát do roka pořádají farmářské trhy ve Šlapanicích u Brna. „Začali jsme v roce 2012, od té doby si našly své příznivce a jsou stále populární. Snažíme se držet úroveň a chceme, aby tu byly především potraviny,“ uvedla Eva Merclová z městského úřadu. První trh v roce bývá v únoru, kdy jsou k dostání potraviny ze zabijačky. V létě se trh nepořádá kvůli předpokládané nízké návštěvnosti. Zákazníky si našly trhy jak v okresních městech, tak v menších městech, jako jsou Rosice, Moravský Krumlov či Tišnov.

*** * Klíčové informace * Řetězec obchodů s farmářskými potravinami Sklizeno vykázal v roce 2014 tržby přes 150 mil. Kč, tedy meziročně dvakrát více; letos plánuje utržit 250 mil. Kč. * Společnost Náš grut zvýšila vloni meziročně tržby na 150 mil. Kč z předloňských 90 mil. Kč. * Podle serveru http://www.vitalia.cz je jenom v Jihomoravském kraji pořádáno zhruba 30 farmářských trhů. Foto popis| Jedním z prvních obchodů s farmářskými potravinami v Praze byla prodejna řetězce Náš grunt Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Prvním farmářem s vlastním kamenným obchodem v centru Prahy byl František Němec z Netína Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Příprava masných výrobků - 3. část 4.5.2015

Zemědělec str. 14 Potravinář

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět V tomto pokračování seriálu se dostáváme k tak zvaným měkkým masným výrobkům. Kromě běžného vybavení vyžaduje příprava některých také udírnu. Mezi surovinami je dusitanová solicí směs, která jim spolu se zauzením dodává požadované senzorické vlastnosti, zejména růžovočervené zbarvení i charakteristickou chuť a vůni. Omezuje také růst některých nebezpečných mikroorganismů. Patří sem drobné masné výrobky, jako jsou párky, špekáčky, buřty či netrvanlivé klobásy a také měkké salámy. Obsah vody ve výrobcích je poměrně vysoký, proto mají krátkou dobu spotřeby. Musí se skladovat při chladírenských teplotách (tj. do 5 °C). Dílo některých výrobků je homogenní (například vídeňské párky či salám junior), u jiných je v homogenní spojce rozptýlena vložka z nazrněného špíčku (špekáčky, český salám) či různě velké kusy nakrájeného či nazrněného masa (šunkový salám, kabanos, klobásy). Párky Typické drobné masné výrobky menšího průměru většinou s homogenním dílem, popřípadě s jemně zrněnou masitou vložkou. Odlišují se v kvalitě použitých surovin a v kořenění. Suroviny Suroviny pro některé druhy párků uvádí připojená tabulka. Do některých speciálních párků se přidávají i další suroviny, například tvrdý nedozrálý sýr (u holandských párků). Obaly Pro obyčejné párky se používají vepřová sdíraná tenká střeva (20 m na 10 kg), pro ostatní párky cutisinová nebo skopová tenká sdíraná střeva (40 až 50 m na 10 kg), na trampské cigáro cutisinová nebo skopová tenká sdíraná střeva o průměru 20 až 22 mm (35 až 40 m na 10 kg). Vybavení Potřebné nádoby, nůž, pracovní deska na krájení masa, řezačka, míchačka, popřípadě kutr, narážka, udírna. Postup přípravy Základem výroby je příprava homogenního pojivého díla. U jemných výrobků je toto dílo přímo náplní, u produktů s mozaikou na řezu jde o pojivou spojku, která drží větší kousky masa pohromadě. Na tuto spojku se vybírá libové maso, ideálně dobře uzrálé hovězí, popřípadě vepřové, červenější maso drůbeží, skopové a třeba i maso z nutrií. Maso se rozmělní najemno, nejlépe v kutru, nebo se nejdříve rozemele v řezačce a pak se mělní s přídavkem solicí směsi a studené pitné vody nebo šupinkového ledu z ní v mixéru, na robotu nebo podobném zařízení. Suroviny musí být dobře vychlazené a mělnění nesmí probíhat moc dlouho, aby se maso nepřehřálo, a tím neztratilo svoji schopnost poutat vodu a tuk. Pro zlevnění výrobku se do spojky mohou přidat jemně rozemleté vepřové kůže, a to buď rozvařené, nebo ve formě kůžové emulze. Ta se připravuje mělněním syrových vepřových kůží najemno s přídavkem studené pitné vody (šupinkového ledu). Do spojky se

vmíchá připravené koření a další přísady, popřípadě vložka, což je hruběji nazrněné většinou tučnější vepřové maso. Hotové dílo se naráží do rozvlažených obalů, jednotlivé výrobky se od sebe oddělují přetočením naplněného střeva. Souvislé prameny naražených párků se navlékají na udírenské hole tak, aby se příliš nedotýkaly a kouř mohl mezi nimi volně proudit. Pak se hole umístí do udírny. V jejím prostředí dostatečně vyhřátém na 60 až 70 °C se nejprve bez kouře po dobu asi 15 minut prohřejí a mírně oschnou. Pak se 30 až 45 minut aromatizují a vybarvují hustým kouřem o teplotě 80 až 90 °C. Tepelné opracování se dokončí následným asi patnáctiminutovým pobytem ve vodní či parní lázni teplé 74 až 78 °C. Musí se splnit pravidlo, že teplota nejméně 70 °C má v jádře výrobku působit alespoň deset minut. Potom se párky ihned chladí ve studené pitné vodě hlavně osprchováním tak, aby teplota jádra klesla asi na 25 °C. Po oschnutí povrchu se výrobky dochladí v chladírně. Při přípravě trampského cigára se větší část hovězího masa použije na výrobu vložky. Nazrní se na řezačce s deskou s otvory o průměru 13 až 20 mm. Stejně se namele i syrové hřbetní sádlo. Oba druhy vložky se vmíchají do spojky a dílo se pak přetočí (přemele) na řezačce s deskou o průměru ok pět až šest milimetrů. Po naražení do obalu se zaudí horkým kouřem a tepelné opravování se dokončí v páře ve vodě. Cigáro se nechává jako „nekonečný“ výrobek. Špekáčky Jde o oblíbený tradiční drobný masný výrobek, který je možné konzumovat za studena, ohřátý, naložený (utopenec) anebo opečený na ohníčku. Suroviny Na 10 kg špekáčků je zapotřebí: * 3,8 kg hovězího masa z krku a žeber, * 1,8 kg vepřového masa z paždíků a boků, * 2,4 kg syrového hřbetního vepřového sádla (hřivkového), * 0,4 kg vepřových kůží rozvařených nebo kůžové emulze, * 2,0 kg pitné vody, * 300 g mouky pšeničné hrubé, lepku nebo škrobu, * 220 g dusitanové solicí směsi, * 20 g pepře mletého, * 20 g papriky sladké mleté, * 10 g česneku třeného, * 4 g muškátového oříšku mletého. Obaly Jako obaly se používají střeva cutisinová, vepřová tenká sdíraná o větším průměru nebo hovězí kroužková do průměru 46 mm a motouz nebo kovové spony na oddělování jednotlivých kousků výrobků. Vybavení Stejné jako pro výrobu párků. Postup přípravy Syrové hřbetní sádlo se nakrájí na vložku ručně nebo na řezačce na zrno o průměru šest až osm milimetrů. Pak se vmíchá do spojky připravené z libového masa stejným postupem jako u párků. Hotové dílo se narazí do rozvlažených obalů a jednotlivé kusy o hmotnosti asi 55 g se od sebe oddělí převázáním motouzem nebo vždy dvěma kovovými sponami vedle sebe. Klobásy Klobásy jsou zauzené drobné měkké masné výrobky, jejichž dílo je tvořeno spojkou a vložkou nebo zrněné. Rozhodující charakter jim dává podíl jednotlivých druhů mas a použité koření. Suroviny Suroviny pro některé typy klobás uvádí připojená tabulka. Obaly Jako obal se používají vepřová tenká sdíraná střeva do průměru 34 cm (na 10 kg asi 23 m). Vybavení Potřebné vybavení je stejné jako při přípravě párků. Postup přípravy U klobás, jejichž náplň je tvořená vložkou a spojkou, se připraví obě složky zvlášť a pak se promíchají. Nejprve se připraví vložka, na kterou se vybere kvalitní dobře uzrálé maso. To se nakrájí na kousky o hmotnosti asi 50 g, nasolí částí solicí směsi a na dva až tři dny se uloží v chladu. Pak se nazrní na řezačce s deskou o průměru ok 8 až 20 mm podle požadované hrubosti vložky. Pojivá spojka se dělá z libového masa (hovězího, pokud je v receptuře, a části libového vepřového masa, u skopové klobásy ze skopového masa na spojku). Maso se jemně rozemele a vymíchá se studenou pitnou vodou (nebo šupinkovým ledem z ní), zbylou solicí směsí a kořením. Pak se do díla vmíchá jemně rozemleté tučnější maso a nakonec i připravená vložka. Při přípravě vepřové klobásy se veškeré maso nakrájí na kusy o hmotnosti asi 150 g a zamíchá se nejprve na sucho se solicí směsí. Pak se přidá koření a voda. Po promíchání se vše přemele na řezačce přes desku s otvory ok o průměru 10 až 20 mm. Lepší soudržnost hotového výrobku zajistí alespoň malý podíl spojky připravené z libového masa, části solicí směsi, koření a vody. Hotové dílo se naráží do propláchnutých a rozvlažených vepřových tenkých sdíraných střev. Výrobky se od sebe oddělují přetáčením střeva. Klobásy se mohou jen udit -nejprve zauzovat (sušit a aromatizovat horkým kouřem) a pak douzovat při teplotě nad 85 °C. Mohou se také nejdříve udit a pak se jejich tepelné opracování dokončí

„dovařováním“ ve vodní lázni s teplotou do 78 °C. Opět platí pravidlo, že v jádře výrobku musí působit teplota nejméně 70 °C alespoň deset minut. Pak se klobásy musí rychle zchladit. Pokud se dovařují, je možné ke zchlazování použít studenou pitnou vodu. Po osušení se mohou krátce zaudit nejlépe studeným kouřem. Měkké salámy Měkké salámy jsou charakterem, surovinami, postupem přípravy i vlastnostmi podobné drobným měkkým masným výrobkům. Jejich dílo je buď homogenní (např. salám junior), nebo má na řezu mozaiku tvořenou vložkou ve spojce (třeba šunkový salám). Suroviny Suroviny pro přípravu deseti kilogramů typických představitelů této skupiny výrobků uvádí tabulka. Obaly Jako obaly slouží plastové přířezy různých průměrů, natronopapírová nebo cutisinová střeva. Pro salámy s menším průměrem (například točené) se používají i přírodní střeva - sdíraná vepřová či hovězí tenká. Pro speciální salámy se mohou používat i hovězí slepá střeva a močové měchýře. Obaly se uzavírají motouzem nebo kovovými sponami. Vybavení Vybavení je stejné jako u drobných masných výrobků. Postup přípravy Postup přípravy je obdobný jako u drobných masných výrobků. Liší se jen velikostí, použitým obalem a s tím také související dobou tepelného opracování a chlazení. U salámu junior se udělá ze surovin pojivé homogenní dílo, které se naráží do obalů. U šunkového salámu se vepřové maso z plecí a kýt určené na vložku nakrájí na kostky nožem nebo na řezačce s deskou se třemi ledvinovitými otvory. Pak se dobře promíchá a promasíruje s částí solicí směsi a malým přídavkem studené pitné vody a nechá jeden až tři dny odležet při teplotě do 5 °C. Z hovězího masa a zbylého masa vepřového bez kůže, zbytku solicí směsi a vody se připraví jemná spojka, do níž se vmíchá vložka. Salámy naražené do cutisinových nebo natronopapírových střev se mohou zaudit horkým kouřem a jejich tepelné opracování se dokončí ve vodě nebo v páře. Výrobky v obalech z plastů se většinou tepelně opracovávají jen ve vodě či páře. Ve vodě teplé 74 až 76 °C by měly být podle průměru a hmotnosti dvě až čtyři hodiny tak, aby teplota nejméně 70 °C působila v jejich jádře alespoň deset minut. Pak se co nejrychleji zchladí studenou pitnou vodou, osuší se a uchovávají při teplotách do 5 °C. Tabulka Suroviny potřebné pro přípravu 10 kg párků Suroviny Hovězí maso - z krku, žeber (kg) Vepřové maso libovější bez kůže (kg) Vepřové maso tučné bez kůže (kg) Vepřové kůže (kg) Vepřové syrové hřbetní sádlo (kg) Pitná voda (kg) Mouka hrubá pšeničná, lepek, škrob (g) Sušené mléko (g) Dusitanová solicí směs (g) Pepř mletý (g) Nové koření mleté (g) Paprika sladká mletá (g) Paprika pálivá mletá (g) Kmín mletý(g) Zázvor mletý (g) Koriandr mletý (g) Muškátový oříšek mletý (g) Česnek třený (g) Obyčejné párky 3,3 4,3 0,4

2,75 300 220 18 25 5 Vídeňské párky 4,3 4,0 2,0 300 220 22 (bílý) 5 Debrecínské párky 3,0 1,3 4,0 0,7 1,3 350 220 20 40 10 5 10 Trampská cigára 2,2 (na spojku) + 4,2 (na vložku) 3,2 0,6 190 25-30 20 7 3 Suroviny potřebné pro přípravu 10 kg klobás Suroviny Hovězí maso - z krku, žeber (kg) Vepřové libové maso - z plece, krkovičky, kýty i libové z boků (kg) Vepřové maso tučnější bez kůže - z boku, laloku (kg) Skopové maso na spojku - bez větších kusů loje (kg) Vepřové maso - vepřový výřez (kg) Skopové maso na vložku - z kýty, plece (kg) Pitná voda (kg) Dusitanová solicí směs (g) Pepř mletý (g) Paprika sladká mletá (g) Paprika pálivá mletá (g) Kmín mletý nebo drcený (g) Česnek třený (g) Domácí

klobása 1,7 5,0 3,3 1,0 220 15 20 40 80 Vepřová klobása 5,2 5,2 0,5 220 35 50 15 15 40 Papriková klobása 2,5 7,0 1,0 220 20 45 55 30 40 Skopová klobása 3,0 3,6 1,0 (na spojku) 2,0 0,8 220 25 50 15 60 Suroviny na výrobu 10 kg šunkového salámu a salámu junior Suroviny Hovězí maso - z krku, podplečí, plece, kýty (kg) Vepřové maso bez kůže - z boku, krkovičky, krku (kg) Vepřové maso libové - z plecí, kýt (kg) Vepřové kůže - rozmělněné, emulgované (kg) Pitná voda (kg) Sušené mléko (g) Mouka hrubá pšeničná, škrob (g) Dusitanová solicí směs (g)

Pepř mletý (g) Muškátový oříšek mletý, popřípadě muškátový květ (g) Paprika sladká mletá (g) Česnek třený (g) Cukr (g) Salám junior 2,8 4,5 0,4 1,8 200 300 220 15 40 10 0 Šunkový salám 0,8 1,5 7,2 0,6 100 220 15 45 10 10 Foto popis| Narážení párků do skopových střívek a oddělování jednotlivých kusů přetáčením střeva Foto autor| Archiv Jiřího Altery O autorovi| Ing. Jiří Altera Ing. Libuše Alterová

Prezident mezi osiváři Zemědělec str. 15 Zájmové organizace Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

4.5.2015

zpět Dne 29. dubna 2015 se prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR zúčastnil valné hromady Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace v Hradci Králové. Tato organizace je dlouholetým členem Agrární komory ČR a zároveň vysoce odborným partnerem pro širokou oblast šlechtění osiva a sadby. Prezident komory Miroslav Toman ve svém příspěvku zmínil nejen výbornou spolupráci, ale nadnesl také otázky, které je třeba v oblasti osiv řešit. Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace patří v rámci Agrární komory ČR mezi ty aktivnější a její práce pro české zemědělství je významná v tom, že vytváříte vlastní základnu pro předpoklady kvalitní úrody, na které se pak postupně rozvíjí vlastní zemědělství a zpracovatelský průmysl směřující a zajišťující kvalitní a bezpečnou produkci potravin pro celou naši společnost. Komora má iniciativní přístup Pokud jde o fungování Agrární komory ČR, pak není žádnou novinkou, že na březnovém sněmu proběhly doplňující volby vedení s tím, že má čtyři nové viceprezidenty, kteří přinášejí další pohled na

odbornou agrární problematiku. Od nově vzniklého vedení Agrární komory ČR prezident Toman i členská základna očekávají, že přinese další názory a bude řešit aktuální i koncepční problematiku, zpracovávat podněty a zároveň vytvářet iniciativní materiály pro jednání představenstva Agrární komory ČR (AK ČR) i směrem k resortu, aby práce komory byla ucelenější, aby pokrývala široké spektrum témat vycházejících z její působnosti a aktivit, aby vytvářela věcný a odborný tlak na ministerstvo zemědělství, jemu podřízené organizace, na Poslaneckou sněmovnu, Senát, vládu ČR i všechny další partnery. Tento jednací prostor se tak samozřejmě nabízí českým šlechtitelům a osivářům, protože po interním prodiskutování priorit a potřeb bude Agrární komora ČR směrem ven společně silnější, logicky i ráznější a obhajoba zvoleného bude jednoznačně efektivnější. Sliby se musí hlídat Agrární komora ČR průběžně monitoruje a hlídá sliby ministerstva zemědělství a jeho ministra směrem k Agrární komoře ČR. Řada z nich se podařila splnit, přičemž tím základním předpokladem je silný rozpočet kapitoly, efektivně využívaný například pro podporu citlivých sektorů. Podařilo se udržet jednotlivé tituly národních podpor směřujících i do šlechtění. Společně s ministerstvem se řešilo nastavení pravidel pro použití farmářského a certifikovaného osiva do nařízení vlády k přímým platbám. Je třeba dotáhnout do konce například také požadavek komory na zvýšení kofinancování v Programu rozvoje venkova z 25 na 35 % směřujících do posílení konkurenceschopnosti sektoru. Aplikace společné zemědělské politiky Zcela aktuálně se nyní Agrární komora ČR v praxi potýká například s otázkou aplikace nové společné zemědělské politiky pro rok 2015, jež přináší změny legislativy a z ní plynoucí pravidla. Ta i kvůli zpoždění celého procesu v regionech vnášejí řadu každodenních problémů, nejasností a zmatků při podávání jednotné žádosti - tedy boj s byrokracií a nárůst administrativy a z toho místy plynoucí panika a stres všech zúčastněných. Důležitý je i přístup žadatelů -je třeba včas aktualizovat data v systémech, prokázat zemědělské a nezemědělské příjmy aktivního zemědělce. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) nebude tento rok považovat za přechodný a kontroly tak nebudou mírnější. Agrární komora ČR má potvrzeno, že mírnější mohou být některé sankce, ale ne jejich posuzování. Komora proto nabídla ministerstvu zemědělství i SZIF vlastní strukturu a prostředky ke zlepšení přenosu informací žadatelům, například nové metodiky, příručky, návody a výklady. Zmírnění dopadů klimatických změn Dlouhodobě a usilovně pracuje Agrární komora ČR s mnoha partnery na řešení zmírnění dopadů klimatických změn, které jsou stále častější a s výrazně silnějšími dopady do každodenní zemědělské praxe. Komplex dlouhodobých opatření - jako je například hospodaření s vodou v krajině, eliminace škod racionálními úpravami prostředí či omezování eroze vhodnými agrotechnickými zásahy - zcela určitě doplňuje možnost využití stávajících i nových plodin, které dokážou reagovat například zrovna na sucho. Již nyní mohou o výběru osiva či sadby rozhodovat zemědělci z pohledu jistoty výnosu, ale také schopnosti adaptovat se na podmínky projevující se opakovaně, například na jižní Moravě. Při stávající vysoké úrovni našeho zemědělství je to totiž především počasí, které rozhoduje o úspěchu či neúspěchu hospodářského roku. Horké téma: geneticky modifikované plodiny Evropa se dlouhodobě potýká s nedořešením otázky geneticky modifikovaných organismů (GMO). Není to primárně vědecká otázka, ale především politická záležitost a horké téma, do kterého se nikomu nechce, a jen se stále odsouvá. Sami sebe dostáváme do pasti, protože na jedné straně se Evropská unie většinově brání pěstování a využívání případné vlastní GM produkce, na straně druhé dováží naprostou většinu krmiv i produkce masa ze zemí Jižní Ameriky a Severní Ameriky, kde jsou v současnosti GMO naprosto majoritní surovinou. Pro evropské spotřebitele jsou GMO strašákem a hrozbou, o to více je potřebné tuto problematiku trpělivě vysvětlovat. Z pohledu českého zemědělství je třeba řešit například již zmíněnou záležitost sucha, ale opětovně posílit třeba také produkci vlastních místních bílkovinných plodin pro výkrm zvířat.

Zákaz a omezování ochranných prostředků Z pohledu každodenní praxe se jako problematický ukázal také zákaz a omezování ochranných prostředků bez možnosti jejich plnohodnotné náhrady. Na jedné straně se snažíme chápat ekologické důvody těchto kroků, například zákaz neonikotinoidů, na straně druhé ale nelze zakazovat do nekonečna, protože potřeba potravin v Evropě i ve světě bude nadále jednoznačně růst a jen krásná krajina nás neuživí. Agrární komora ČR proto věří, že se podaří společnými silami nalézt kompromis pro moderní evropské zemědělství za podmínek, které budou přijatelné pro zemědělce i celou společnost. (Poznámka: Z vystoupení prezidenta Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana v Hradci Králové.) Foto popis| Dobře založené porosty řepky dávají v současnosti reálný předpoklad kvalitní úrody Foto autor| Foto Jan Doležal O autorovi| Dana Večeřová, Agrární komora ČR

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Biopaliva zabrala pole potravinám, europoslanci je omezili agris.cz str. 0 Potravinářství Aktuálně.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.4.2015

zpět V roce 2020 by nově podíl biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin na spotřebě energie v dopravě neměl přesáhnout sedm procent. Europoslanci se shodli na omezení podílu biopalivvyráběných ze zemědělských plodin na spotřebě energie v dopravě. V roce 2020 by nově podíl biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin na spotřebě energie v dopravě neměl přesáhnout sedm procent. Europoslanci se shodli na omezení podílu biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin na spotřebě energie v dopravě. Podle návrhu schváleného Evropským parlamentem by v roce 2020 neměl tento podíl přesáhnout sedm procent, což má zajistit větší zastoupení pohonných hmot vyráběných například z odpadů nebo řas. Někteří čeští europoslanci zdůvodňovali svou podporu návrhu snahou zvrátit situaci v České republice, kde vláda předložila parlamentu návrh o daňovém zvýhodnění klasických biopaliv. Dosavadní pravidla stanovená Bruselem počítala s tím, že v roce 2020 budou energie z obnovitelných zdrojů v dopravě zastoupeny deseti procenty. To platí i nyní, europoslanci však omezili nejvyšší možný podíl klasických biopaliv na sedm procent. Plodiny, z nichž se tyto pohonné hmoty vyrábějí, totiž i v důsledku původní podpory ze strany EU začaly zabírat značné plochy zemědělské půdy a konkurovat výrobě potravin. "Dochází ke změnám využití půdy, které mohou být nebezpečné. I proto bylo důležité využití biopaliv první generace omezit," řekl zpravodaj návrhu Nils Torvalds z frakce evropských liberálů. Podle něho je v některých částech světa kvůli plodinám pro výrobu biopaliv nedostatek půdy pro zemědělské plodiny, takže hrozí hladovění obyvatel. Proto se unie rozhodla zajistit, aby se ekologická paliva nevyráběla jen z plodin rostoucích na polích (takzvaná biopaliva první generace), ale i z jiných zdrojů. Může jít například o odpad, řasy nebo šetrně vyráběnou elektřinu do elektromobilů a elektrických vlaků. Klasická biopaliva vyráběná z řepky, kukuřice či sóji hrozí podle europoslanců negativním

ekologickým dopadem, neboť kvůli většímu objemu dovozu potravin se do ovzduší vypouští více emisí CO2. Někteří poslanci včetně Torvaldse hodlali biopaliva, z nichž se podle nich stal byznys ohrožující výrobu potravin, omezit ještě více, nakonec však zůstalo u sedmi procent. "Je to přijatelný kompromis," komentoval návrh eurokomisař pro ochranu klimatu a energetiku Arias Caňete. Čeští zástupci v europarlamentu upozorňovali na situaci v České republice, kde poslanci tento měsíc zatím bez výsledku jednali o vládním návrhu zákona zajišťujícím klasickým biopalivům daňové zvýhodnění po 30. červnu. "Podpora biopaliv první generace a stanovení desetiprocentního podílu byla chybou s negativními dopady nejen na zemědělství... Bohužel vidím realitu v České republice, kde se biopaliva stala zajímavým byznysem navázaným na veřejné dotace," řekl europoslanec Evžen Tošenovský z ODS, který se přidal ke kritikům údajného střetu zájmů českého ministra financí a majitele společnosti Agrofert Andreje Babiše. Právě Agrofert totiž biopaliva vyrábí. Člen Svobodných Petr Mach dnes kvůli snaze o ráznější omezení biopaliv ze zemědělských plodin předložil pozměňovací návrh upravující jejich podíl na šest procent, v hlasování však neuspěl. Za omezení tradičních biopaliv se postavili i poslanci dalších českých politických stran, podle nichž by Česko mělo následovat kurz, který vytyčil Brusel. "Lpěním na finanční podpoře tradičních biopaliv si zaděláváme na problémy, i naše legislativa by měla zohlednit obrat, na kterém se země Unie a členové europarlamentu shodli," prohlásil Luděk Niedermayer z TOP 09. autor: ČTK

URL| http://www.agris.cz/clanek/187975

Zahraniční B2B akce EK při příležitosti EXPO 2015 agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.4.2015

zpět Při příležitosti mezinárodní výstavy EXPO 2015 (1. května až 31. října 2015) připravila Evropská komise několik B2B akcí, na kterých budou mít evropské společnosti ze sektorů zemědělství, potravinářství, biotechnologie a udržitelného rozvoje možnost setkat se a jednat o rozvoji obchodních vztahů s firmami z vybraných unijních i mimounijních zemí a oblastí. Při příležitosti mezinárodní výstavy EXPO 2015 (1. května až 31. října 2015), jejímž hlavním tématem je zajištění dostatečného množství potravin pro světovou populaci, připravila Evropská komise (Generální sekretariát pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky) několik B2B akcí, na kterých budou mít evropské společnosti ze sektorů zemědělství, potravinářství, biotechnologie a udržitelného rozvoje možnost setkat se a jednat o rozvoji obchodních vztahů s firmami z vybraných unijních i mimounijních zemí a oblastí.Dny EU – Středomoří a Turecka (6. – 7. května 2015)Dny EU – Čína (9. – 10. června 2015)Dny EU – Latinská America a Karibik /CELAC (12. – 13. června 2015)Dny EU – Japonsko (10. – 11. července 2015)Dny EU – subsaharská Afrika (18. – 19. září 2015)Dny EU – jihovýchodní Asie /ASEAN (29. – 30. září 2015)Dny EU – USA a Kanada (5. – 6. října 2015)Akce EU k tématu chráněných zeměpisných označení původu (12. – 13. října 2015) Obecně platí, že akce budou trvat jeden a půl dne a budou rozděleny do dvou hlavních fází:Konference – zde bude prezentován rámec pro průmyslovou spolupráci EU a příslušných zemí a také základní platná pravidla v této oblasti. Dále budou popsány existující nástroje k podpoře přístupu firem na příslušné trhy (bude trvat půl dne).Setkání B2B (firem) – zde bude příležitost pro setkávání firem, výzkumných center, zástupců průmyslu z EU a příslušných třetích zemí. Setkání B2B bude otevřeno firmám ze všech zemí účastnících se na EXPO 2015 a firmám z

příslušných mimounijních zemí. Oblasti zájmu Každá akce bude zaměřena na specifická témata vztahující se k hlavnímu tématu EXPO 2015:Agropotravinářský sektor – např. produkce potravin, agrotechnika, konzervárenství, balení, design potravin, zeměpisná označení, tradiční speciality, inovativní potravinářský průmysl, apod.Technologie a služby pro zemědělství a potravinářský průmyslBiotechnologie a zdravíUdržitelný rozvoj – řízení vodních zdrojů, životního prostředí, obnovitelná energie, apod. Proč se zúčastnit?Setkání firem je zdarma.Příležitost pro setkání s partnery z EU a jiných zemí (očekává se účast nejméně 100 firem na každé akci).Získání informací o aktivitách Evropské komise směřujících ke zjednodušení přístupu na zahraniční trhy. Více informací včetně možnosti registrace na jednotlivé akce


Novinky pro vývozce potravin do Kanady agris.cz str. 0 Potravinářství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30.4.2015

zpět EU a Kanada se v rámci vyjednání vzájemné Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) dohodly na podpoře vzájemného obchodu mj. prostřednictvím navýšení celních kvót. Pro evropské a české producenty mléčných výrobků se proto po zahájení vstupu CETA v platnost (cca od roku 2017) zvětší prostor pro export do Kanady. EU a Kanada se v rámci vyjednání vzájemné Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) dohodly na podpoře vzájemného obchodu mj. prostřednictvím navýšení celních kvót. Pro evropské a české producenty mléčných výrobků se proto po zahájení vstupu CETA v platnost (cca od roku 2017) zvětší prostor pro export do Kanady. EU exportuje do celého světa dvojnásobné množství mléčných výrobků, než se vyrábí v celé Kanadě, a má tedy potenciál tento prostor využít. Stávající kanadská sýrová dovozní kvóta 13 tis. tun pro EU s nulovým clem bude navýšena o dalších 18 500 tun. Tím by dle údajů kanadských mlékařů podíl evropských sýrů na kanadském trhu sýrů měl vzrůst z 5 % na 7,5 % (cca 32 tis tun). Položky celního sazebníku, kterých se navýšení týká, naleznete v konsolidovaném textu CETA (str. 36 a 37). Uvedené navýšení ale není určeno pouze pro stávající dodavatele, kteří pocházejí převážně ze starých členských zemí EU. V letech 2017-2024 by mělo být k dispozici pro nové licencované dovozce (a tedy i pro potenciální nové české exportéry) k dispozici minimálně 30 % ročního objemu sýrové kvóty, v následujících letech se pak tento podíl snižuje na 10 % (detaily o režimu řízení udělování dovozních licencí viz tamtéž str. 500-501). Vedle výše uvedeného vyjednání lepších podmínek pro navýšení obchodu s Kanadou, mezi jehož potenciální beneficienty by se mohli zařadit v nadcházejících letech dle svých schopností též čeští producenti mléčných výrobků, dochází souběžně na kanadské straně k dynamickému legislativnímu vývoji a změnám dělby kompetencí mezi resorty zemědělství a zdravotnictví. Od roku 2012 se prováděcími předpisy postupně zavádí nově přijatý zákon Safe Food for Canadian Act (SFCA), který konsoliduje předpisy o bezpečnosti domácích a dovážených potravin. Finální prováděcí nařízení tohoto zákona by měla vstoupit v platnost v červnu 2015. Nová pravidla to bude znamenat i pro dovozce veškerých potravin – nezbytné budou mj. dovozní licence, příslušnost ke Kanadou uznanému systému bezpečnosti potravin a dojde k posílení dovozních kontrol (detaily shrnuje přiložený TIC a též jsou popsány na stránkách kanadské potravinové inspekce zde nebo zde). Všem potravinářským podnikům se zájmem o export do Kanady doporučujeme uvedeným pravidlům věnovat pozornost.

TIC Velvyslanectví ČR Ottawa


V Kosteleckých uzeninách budou pracovat vězenkyně ze Světlé n. S. agris.cz str. 0 Potravinářství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 1.5.2015

zpět Od poloviny května začne ve společnosti Kostelecké uzeniny pracovat až 15 odsouzených žen z věznice ve Světlé nad Sázavou. Důvodem je nedostatek pracovních sil v dělnických profesích. Jihlavskému deníku to řekl personální ředitel podniku Zdeněk Lidmila. Masokombinát plánuje využívat práci odsouzených půl roku. Od poloviny května začne ve společnosti Kostelecké uzeniny pracovat až 15 odsouzených žen z věznice ve Světlé nad Sázavou. Důvodem je nedostatek pracovních sil v dělnických profesích. Jihlavskému deníku to řekl personální ředitel podniku Zdeněk Lidmila. Masokombinát plánuje využívat práci odsouzených půl roku. Pokud se spolupráce osvědčí, bude v ní pokračovat. Ženy vybrané na práci jsou ve výkonu trestu za méně závažnou trestnou činnost. V minulosti už mimo věznici pracovaly, a proto dostaly znovu důvěru. Z věznice je bude do práce vozit autobus. "Odjíždět budou v 04:15. Pracovat budou od 06:30 do 17:30. V 19:00 už budou opět ve věznici," řekla Deníku mluvčí věznice Eva Hodná. V současné době pracuje mimo věznici ve Světlé nad Sázavou na 200 odsouzených žen. Podle mluvčí je kolem 60 procent žen ve výkonu trestu zaměstnáno přímo v areálu věznice, nebo mimo něj. Řada vězenkyň dlouhodobě dojíždí za prací do továrny na cukrovinky na Humpolecko. Tato společnost už několik let vlastní pozemky v podnikatelské zóně v sousedství věznice. Podle starosty Světlé Jana Tourka by tam letos měla začít s výstavbou svého provozu a v příštím roce zahájit výrobu opět s využitím práce odsouzených. Autor: ČTK http://www.ctk.cz


Kontroly restaurací v Pardubickém kraji agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2015

zpět Inspektoři Státní veterinární správy se při kontrolách v provozovnách stravovacích služeb setkávají stále častěji s nevyhovujícími hygienickými podmínkami. Kontrola pak často odhalí i nedostatky týkající se zacházení s potravinami živočišného původu. Podobně tomu bylo i v případě Restaurace u Kosteleckých v Pardubicích - Černé za Bory. Inspektoři Státní veterinární správy se při kontrolách v provozovnách stravovacích služeb setkávají stále častěji s nevyhovujícími hygienickými podmínkami. Kontrola pak často odhalí i nedostatky

týkající se zacházení s potravinami živočišného původu. Podobně tomu bylo i v případě Restaurace u Kosteleckých v Pardubicích - Černé za Bory. Provozovny stravovacích služeb, resp. prostory, kde se zachází s potravinami živočišného původu, spadají od ledna letošního roku do kompetence Státní veterinární správy. Nedostatky byly zjištěny při kontrole výše zmíněné restaurace v Pardubickém kraji. Veterinární inspektoři mj. zjistili, že provozovatel neprovádí dostatečné čištění prostor a předmětů. Obklady stěn provozovny jsou poškozené, na stěnách i pod stoly jsou pavučiny a plíseň. Na místě byl rovněž zaznamenán výskyt živých mravenců. V době kontroly bylo v provozovně skladováno drůbeží a jiné maso a vejce. Vzhledem k tomu, že kontrolovaná osoba nepředložila doklad o původu vajec, pozastavili inspektoři krajské veterinární správy zpracování a uvádění do oběhu vajec (celkem 360 ks) uložených na platech ve skladu a v lednici do doby předložení dokladu o původu zboží. V této souvislosti dále zakázali manipulaci s nezpracovaným masem a vejci do doby, než bude provedena řádná sanitace a desinfekce prostor, zařízení a předmětů Podle zákona o potravinách lze provozovateli uložit pokutu až do výše 50 000 000,- Kč. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS


Češi nakoupili v roce 2013 o téměř 10 procent více biopotravin agris.cz str. 0 Potravinářství bio-info.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 4.5.2015

zpět Čechům podle Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací, chutnají biopotraviny stále více. Lidé za ně v roce 2013 utratili téměř 2 miliardy korun, což představuje nárůst o 9,5 % v porovnání s rokem 2012. Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává na necelých 200 korunách. Čechům podle Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací, chutnají biopotraviny stále více. Lidé za ně v roce 2013 utratili téměř 2 miliardy korun, což představuje nárůst o 9,5 % v porovnání s rokem 2012. Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává na necelých 200 korunách. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů zůstává nízký, na úrovni 0,71 %. „Už třetí rok za sebou zaznamenáváme oživení na trhu s biopotravinami. Růst jejich spotřeby souvisí se sílícím zájmem o tzv. faremní produkty, které jsou často v biokvalitě. Přispívá k tomu i trend farmářských trhů, systém bedýnek nebo farmářské prodejny ve velkých městech. Také Ministerstvo zemědělství napomáhá propagaci biopotravin svými marketingovými aktivitami jakými jsou projekty Poznej svého farmáře, Farmářské slavnosti nebo Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, kterým je již tradičně vyhlašován měsíc září,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Podpora spotřeby domácích biopotravin je podle ministra navíc jedním z hlavních úkolů nadcházejícího „Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2020“, který by měl být schválen koncem roku 2015. „K rozvoji ekologického zemědělství a výroby biopotravin přispěje v letošním roce i pokračující

podpora státu ve formě dotací na ekologicky obhospodařované plochy a zejména pak zvýhodnění pro výrobce biopotravin v rámci nového Programu rozvoje venkova na období let 2015–2020,“ doplnil ministr Jurečka. V roce 2013 dosáhl obrat trhu s biopotravinami téměř 2,7 miliardy korun. Z toho spotřeba potravin ekologického zemědělství v ČR činila 1,95 miliard korun a vývoz vzrostl přibližně na 774 milionů korun. Z celkové spotřeby obrat v maloobchodě činil 1 745 mil. korun, ve veřejném stravování 28 milionů (v roce 2012 to bylo 20 mil. korun) a obrat přímého prodeje dosáhl 172 milionů korun. Nejvíce biopotravin nakoupí čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, a to 63,9 % za 1,24 miliardy korun. Následují prodejny zdravé výživy a biopotravin (16,6 %). Nárůst o téměř 9 % zaznamenal podíl přímého prodeje. Pokud jde o kategorie potravin, největší objem prodejů zaznamenaly „Ostatní zpracované potraviny“ (33% podíl, přičemž 30 % tvoří hotové pokrmy typu dětských výživ). Na druhém místě je kategorie „Mléko a mléčné výrobky“ (18,2 %), pak „Ovoce a zelenina“ (16,1 %, zahrnující ovocné a zeleninové šťávy). Vývoz biopotravin směřoval z ČR převážně do zemí EU (95 %). Největší objem biopotravin (200 milionů korun) byl vyvezen do ostatních zemí EU nesousedících s ČR a dále pak do Rakouska (167 milionů korun) a Německa (146 milionů korun). Zdroj: Ministerstvo zemědělství


Souhrn událostí uplynulých dní – 30.4. – 3.5.2015 4.5.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Poslanci se střetli nad novelou zákona o významné tržní síle. Produkce masa a nákup mléka v Česku v 1. čtvrtletí vzrostly. Zemědělci mohou letos výjimečně podávat Jednotné žádosti o dotace až do 29. května. Přírodní pařený sýr obsahoval bakterie listérie. Poslanci se střetli nad novelou zákona o významné tržní síle Sněmovna dnes nerozhodla v prvním čtení o vládní novele zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, který má chránit dodavatele před praktikami obchodních řetězců. Jednání doprovázela kritika ze strany pravicové opozice a spory o smysl tohoto zákona. Produkce masa a nákup mléka v Česku v 1. čtvrtletí vzrostly Produkce masa v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,1 procenta a nákup mléka o 3,6 procenta. Ceny klesly, u mléka a jatečných prasat o více než desetinu. Pouze u jatečného skotu byly ceny proti loňsku vyšší. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Zemědělci mohou letos výjimečně podávat Jednotné žádosti o dotace až do 29. května Evropská komise prodloužila termín přijímání Jednotných žádostí o dotace pro letošní rok. Zemědělci je tak mohou podávat až do pátku 29. května 2015. Na přímé platby tak půjde 23,2 miliardy korun a přibližně 8,5 miliardy korun bude rozděleno na plošná opatření v rámci Programu rozvoje venkova. Přírodní pařený sýr obsahoval bakterie listérie Státní veterinární správa získala v rámci bilaterální výměny informací se Slovenskou republikou oznámení o dovozu nevyhovujícího mléčného výrobku od slovenského výrobce. Výrobek nevyhověl

kvůli přítomnosti bakterie Listeria monocytogenes platnému nařízení Evropské komise a je tedy zdravotně závadný. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Rybí prsty se nastavují škrobem a moukou, nejhorší jsou ty pro děti agris.cz str. 0 Potravinářství iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5.5.2015

zpět Pro děti jen to nejlepší. Výrobcům rybích pokrmů zřejmě toto pravidlo nic neříká. V testu smažených rybích prstů, který provedla MF DNES, totiž výrobky určené těm nejmenším skončily na posledních místech. Redakce v hypermarketech nakoupila 14 druhů rybích prstů. Výrobky analyzovala laboratoř Státní veterinárního ústavu v Praze a ochutnávali je i degustátoři. Pro děti jen to nejlepší. Výrobcům rybích pokrmů zřejmě toto pravidlo nic neříká. V testu smažených rybích prstů, který provedla MF DNES, totiž výrobky určené těm nejmenším skončily na posledních místech. Redakce v hypermarketech nakoupila 14 druhů rybích prstů. Výrobky analyzovala laboratoř Státní veterinárního ústavu v Praze a ochutnávali je i degustátoři. Byl to test plných překvapení. Jako první testující překvapilo, že jsou velké rozdíly mezi cenami. Ty se pohybovaly od 53 do 360 korun na kilo výrobku. Druhé překvapení přišlo při hodnocení chuti. Výrobky se od sebe velmi lišily. Největší překvapení bylo zjištění, že úplně nejhorší jsou výrobky pro děti. V Testu byly dva, Veselé rybičky značky Iglo a Vici Dinos Rybí burgery v podobě rybiček nebo dinosaurů. Druhé jmenované skončily mezi úplně nejhoršími testovanými výrobky. Jednak proto, že měly špatnou chuť - nejsou totiž vyrobeny z celého bloku mražených filetů jako ty ostatní rybí prsty, ale z mletého rybího masa. „To by samo o sobě tak nevadilo, ale zároveň obsahují velké množství různých složek, které bychom v rybích prstech nečekali. Jako je mouka, škrob, rýžová krupice nebo hrachová vláknina,“ upozornila redaktorka Testu Hana Večerková. Laboratoř navíc v rybičkách zjistila fosfáty a v dinosaurech glutamáty (zvýrazňovače chuti), které jsou pro děti nevhodné. Fosfáty se našly v pěti výrobcích, přičemž ve dvou nebyly označené na obalu. Navíc deset ze čtrnácti výrobků mělo nižší obsah masa, než bylo uvedeno na obale. „To může být považováno za klamání spotřebitele. Všechny tyto případy jsme předali Státní zemědělské a potravinářské inspekci k šetření,“ říká Večerková. „Něco byla ryba v celku, některé výrobky byly nastavené rybím lepidlem nebo hmotou z mouky. Strojově oddělené maso poznáte od ryby vcelku podle barvy. Je daleko tmavší, někdy až do hněda. Sám pro sebe bych si vybral pět výrobků,“ shrnul svou zkušenost jeden z hodnotitelů Radek David, šéfredaktor restaurace La Veranda Praha a Babiččina zahrada v Průhonicích. Na posledním místě v testu skončily rybí prsty Smart Choice estonské značky Vici, které stojí 75 korun za kilo. Obsahovaly pouze 15 procent rybího masa, ačkoli na obale výrobce sliboval 22 procent. Byla tam také řada náhražek jako hrachová bílkovina, hlavně ale obsahovaly glutamáty. „Když jsme přepočítali cenu výrobku na cenu masa, ukázalo se, že kilo rybího masa by stálo 500 korun. Zdánlivě levná pořizovací cena je tak vlastně drahá,“ podotkla Večerková. „Kdo si chce skutečně pochutnat na rybích prstech, neměl by sledovat nízkou pořizovací cenu, ale především číst složení výrobku,“ radí Večerková. Pokud výrobek obsahuje kromě rybího masa, strouhanky, oleje a vody i další složky, bude zřejmě méně kvalitní.

Autor: Eva Moniová


AGRObase zpravodaj AGRÁRNÍ KOMORA ZVOLILA DALŠÍ VICEPREZIDENTY 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 4 Zemědělská politika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY NA SVÉM XXIII. SNĚMU, KTERÝ SE KONAL DNE 12. BŘEZNA 2015 V OLOMOUCI, NAPLNILA SVŮJ PŘEDCHOZÍ ZÁMĚR A VOLBAMI ROZŠÍŘILA POČET VICEPREZIDENTŮ ZE STÁVAJÍCÍHO POČTU DVOU NA CELKOVÝCH ŠEST. KANDIDÁTI, KTEŘÍ BYLI PODPOŘENI PŘEDSTAVENSTVEM AK ČR, PŘEDSTAVILI V RÁMCI SNĚMU SVÉ AKTIVITY A PRIORITY A ZÁROVEŇ ZÁMĚRY, SE KTERÝMI CHTĚJÍ BOJOVAT ZA JEJICH PROSAZENÍ. Společně se stávajícími viceprezidenty, kterými jsou Václav Hlaváček a Bohumil Belada, vytvoří tento tým úzké vedení, tzv. Prezidium Agrární komory ČR, které bude mezi jednáními představenstva řešit aktuální problematiku a přijímat rozhodnutí k řešení koncepčních záležitostí. Tento krok je logickou návazností na posílení záběru činnosti komory a jeho cílem je operativněji a lépe pokrýt celé spektrum odborné problematiky od národního rámce Společné zemědělské politiky v podmínkách ČR, přes podporu zemědělství v intenzivních a méně příznivých oblastech po dřevozpracující průmysl, či myslivost. Mandát nových viceprezidentů je dvouletý, tedy do dalších řádných voleb, které se uskuteční na jaře roku 2017. Společným cílem je posílit aktivity AK ČR jako rozhodující nevládní organizace pro oblast zemědělství, lesního hospodářství, zpracovatelského průmyslu a venkova společně s úzkou vazbou na všechny ostatní podnikatelská odvětví a partnery v sektoru, nejenom v každodenní problematice, ale také s požadavky členské základny k širokému rámci činností v resortu zemědělství. Z celkového počtu 166 platných volebních lístků podpořili delegáti jednotlivé kandidáty takto: ZA SNĚMOVNU VŠEOBECNOU Josef Kubiš, Kraj Praha,137 hlasů Leoš Říha, Pardubický kraj,106 hlasů ZA SNĚMOVNU SPOLEČENSTEV Libor Vaněček, Lesnicko-dřevařská komora ČR,151 hlasů Martin Pýcha, Zem. svaz ČR,147 hlasů PŘEDSTAVENÍ NOVÝCH VICEPREZIDENTŮ: Ing. Josef Kubiš (67 let) Absolvent SZTŠ a VŠZ Praha Suchdol, směr fytotechnický. Deset let jsem pracoval v ÚKZÚZ Sedlec na úseku zkoušení odrůd a od roku 1978 v ZD Jesenice. Nejprve jako hlavní agronom a od roku 1990 jako předseda. Po založení Agro Jesenice v roce 1992 jako předseda představenstva a ředitel až dosud. Agro Jesenice obhospodařuje 3650 ha zemědělské půdy. V rostlinné výrobě představuje hlavní tržní plodiny potravinářská pšenice, sladovnický ječmen, řepka, mák a mražený hrášek, zbytek potom tvoří krmné plodiny. V rámci živočišné výroby chová podnik 1150 krav s produkcí 12,5 milionů litrů mléka a 750 prasnic s roční produkcí 22 tisíc prasat na jatky. Z ostatních činností mimo prvovýrobu lze zmínit např. výrobu 12 tisíc tun mražené zeleniny v mrazírenském závodě, kovovýrobu, nákladní dopravu a zemní práce, recyklaci stavební suti a asfaltů, výrobu kompostů, prodej PHM a servis na nákladní vozy. Podnik zaměstnává 160 pracovníků při výkonech cca 750 mil. Kč. Priority ve funkci viceprezidenta V AK se angažuji od jejího založení na okresní i krajské úrovni, od roku 1997 jsem členem představenstva AK ČR, jedno volební období 1997-2002 jsem byl viceprezident za sněmovnu všeobecnou. Nejsem spokojen se stavem českého zemědělství. Pokles výroby od roku 1990 o 30 % a současná situace v soběstačnosti potravin není dobrá. Zemědělci nedokáží uživit tento národ a musí se dovážet dvě třetiny zeleniny, 50 % vepřového masa a třetina ovoce. Chci se zasadit o změnu zemědělské politiky tohoto státu, aby se poctivým zemědělcům zase

začalo vyplácet poctivě sedlačit, a aby se české zemědělství v konkurenci s ostatními státy vrátilo tam, kam historicky patří s ohledem na přírodní podmínky a kulturní úroveň zemědělců. Regionální působnost: Středočeský kraj a Praha, Plzeňský kraj Odborné zaměření a garance oblastí: dlouhodobá koncepce zemědělství, Ekonomická komise, komoditní rada pro obiloviny a olejniny, aj. Ing. Martin Pýcha (39 let) Absolvent České zemědělské univerzity v Praze, fakulty ekonomické, obor ekonomika a management se specializací evropská agrární diplomacie. Současný předseda Zemědělského svazu České republiky (ve funkci od roku 2011) působí v jeho strukturách již od roku 2003 postupně na pozicích specialista, tajemník předsedy, tajemník a předseda. V současné době působí také jako místopředseda Družstevní asociace České republiky, viceprezident Konference zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a viceprezident Výboru pro spolupráci zemědělských družstev v EU v nadnárodní nevládní zemědělské zájmové organizaci COGECA. V představenstvu Agrární komory zastupuje Ing. Pýcha Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) od roku 2011. ZS ČR tvoří jedno za zájmových společenstev Agrární komory České republiky a je největší zemědělskou zaměstnavatelskou organizací v České republice. Cílem činnosti Zemědělského svazu je napomáhat rozvíjení podnikání svých členů a přispívat zvyšování jejich konkurenceschopnosti, aby byli schopni plnit ve venkovském prostoru funkce produkční, environmentální a sociální. Priority ve funkci viceprezidenta Do kandidatury jsem šel s cílem zlepšit komunikace mezi Zemědělským svazem a Agrární komorou jakožto dvěma největšími nevládními zemědělskými organizacemi. Záměrem je podpořit určitou specializaci jednotlivých členů prezidia AK ČR na jednotlivé oblasti činnosti AK a tím zlepšit a posílit její činnost. Regionální působnost: Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj Odborné zaměření a garance oblastí: politika podnikání a zaměstnanosti -tripartita, komunikace s EU zahraničím, sdružení COPA COGECA a pracovní skupiny, odbytové organizace zemědělců, komoditní rada pro cukrovku, právní komise, aj. Ing. Leoš Říha (48 let) Absolvent Vysoké školy zemědělské v Praze, fakulty agronomické. Po absolutoriu v roce 1988 nastoupil jako agronom do ZD Vítkovice Nekoř v okresu Ústí nad Orlicí. V roce 1997 se ZD Nekoř transformovalo do podniku KLAS Nekoř a.s., kde od téhož roku působí jako ředitel a hlavní agronom. KLAS Nekoř a.s. hospodaří na 1500 hektarech zemědělské půdy, z toho tvoří 2/3 půda orná. Převážná část obhospodařené půdy se nachází v LFA. Firma se zaměřuje na chov dojného skotu, v současnosti chová 600 kusů červenostrakatého skotu a má i vlastní šlechtitelský program. V rámci rostlinné výroby provádí posklizňovou úpravu semen zemědělských plodin se zaměřením na osiva trav a jetelů a drobná semena jako je např. mák, kmín a podobně. Firma nabízí také prodej osiv kukuřice, řepky a slunečnice. Obchoduje rovněž se zemědělskou technikou, ke které nabízí vlastní servis. Priority ve funkci viceprezidenta Budu usilovat o lepší zacílení dotací ke skutečným zemědělcům. S tím souvisí i defi nice aktivního zemědělce, kde navrhuji, aby dotace tvořily maximálně 75 % tržeb ze zemědělské činnosti (rozumí se tržeb bez dotací). Budu prosazovat srovnatelnost zemědělských podpor u nás s Německem a Polskem. Chci, aby především investiční podpory Programu rozvoje venkova byly v ČR srovnatelné s okolními zeměmi. Proto budu požadovat zvýšení národního kofi nancování, včetně spravedlivého rozdělení získaných prostředků ve prospěch tvorby přidané hodnoty v zemědělství a potravinářství, aby tak byla zajištěna návratnost národních financí zpět do státního rozpočtu díky multiplikačním efektům na národní hospodářství. Chci podporu všech citlivých komodit na srovnatelné úrovni s Německem a Polskem, tedy včetně podpor národních, regionálních, daňových. Důležitou oblastí je pro mě ochrana zemědělské půdy. Je třeba přijmout určitou formu regulace trhu se zemědělskou půdou ve prospěch českých zemědělců (aktuálních uživatelů) po vzoru právní úpravy Slovenska nebo Maďarska. Je třeba zabránit dalšími znehodnocování orné půdy nekontrolovanou zástavbou, mnohdy iracionálním zalesňováním a podobně. Chtěl bych také prosadit výrazné zvýšení státní podpory pojistitelných rizik přes fond PGRLF a zavedení Fondu těžko pojistitelných rizik tamtéž. Důvěru získanou na sněmu, za kterou děkuji, se budu snažit vrátit důrazným prosazováním českého zemědělského provozního pohledu na základní problémy ovlivňující zemědělské podnikání v České republice. Budu usilovat o zvýšení významu AK ČR pro každého zemědělce v ČR a zvýšení váhy AK ČR v prosazování dobrých podmínek pro zemědělské podnikání a také v prosazování zvýšení prestiže našeho zemědělství a potravinářství. Mým cílem je maximálně využít potenciál hlavní a jediné zákonné nevládní zemědělské organizace v

prosazování zájmů těch zemědělců, kteří tvoří zdravou strukturu českého zemědělství ve prospěch našich spotřebitelů a krajiny. Regionální působnost: Pardubický, Královehradecký a Moravskoslezský kraj Odborné zaměření a garance oblastí: legislativa a připomínková řízení, problematika prodeje zemědělské půdy a její ochrana, Fond těžko pojistitelných rizik, LFA problematika, komoditní problematika pro mléko a hovězí maso, aj. Stávajícími viceprezidenty, zvolenými na XXII. sněmu AK ČR dne 20. března 2014 jsou ING. VÁCLAV HLAVÁČEK předseda Sněmovny všeobecné a 1. statutární zástupce Regionální působnost: Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj Odborné zaměření a garance oblastí: řešení dopadů klimatických změn, marketingový fond, PGRLF, soukromě hospodařící zemědělci, Visegradská čtyřka, citlivé komodity, komoditní rady pro víno, chmel, ovoce a zelenina, okrasné sadovnictví a květinářství, aj. ING. BOHUMIL BELADA předseda Sněmovny společenstev a 2. statutární zástupce Regionální působnost: Jihočeský kraj a Vysočina Odborné zaměření a garance oblastí: Společná zemědělská politika, Program rozvoje venkova, rozpočet kapitoly, nepotravinářské využití zemědělské produkce a obnovitelné zdroje energie, komoditní rady pro nezemědělské využití, vepřové maso, vejce a drůbež, aj. Ing. Libor Vaněček (57 let) Absolvent Vysoké školy zemědělské v Brně, fakulty lesnické, obor lesní inženýr. Po skončení vysoké školy se až do současnosti vždy pohyboval v oboru lesnictví. Od jejího založení je aktivní ve společnosti UNILES, a.s., kde dlouhodobě působil jako člen představenstva, generální ředitel a od roku 2012 jako předseda představenstva. Firma UNILES, a.s. se zabývá lesnictvím a obchodem s dřívím, po celé České republice má společnost zřízena lesnická střediska, která jsou regionálně sdružena do výrobních divizí. V posledních letech se její obrat pohybuje kolem 2,5 miliardami Kč. Podnik dává práci cca 260 zaměstnancům, kteří se zaměřují na širokou škálu nabízených činností od lesnických prací, zpracování dříví a dřevní štěpky přes zemědělskou činnost a vzdělávání až po zahradnické práce. Mimo jiné je Ing. Vaněček také členem Rady národního parku České Švýcarsko, předsedou předsednictva zájmového společenstva Lesnicko-dřevařská komora a členem představenstva OAK Děčín. Priority ve funkci viceprezidenta Posílit angažování Agrární komory ČR v lesnické problematice. Přispět k větší spolupráci zemědělství a lesnictví, a to i z pohledu společného zájmu o prosperitu venkova a preferenci tuzemských zemědělských komodit, surovin a výrobků. Upřednostňovat rozumné hospodaření s krajinou na principech trvale udržitelné produkce a s ohledem na rozumnou ochranu přírody a životního prostředí. Odborné zaměření a garance oblastí: lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl, myslivecká komise, komoditní rada pro dřevo, ryby, aj. Foto autor| Foto: archiv AK ČR

SITUACE PRODUCENTŮ VEPŘOVÉHO MASA V ČR JE NADÁLE SLOŽITÁ 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 8 Zemědělská politika Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět DNE 9. DUBNA 2015 SE USKUTEČNILO DRUHÉ JEDNÁNÍ KOMODITNÍ RADY PRO VEPŘOVÉ MASO, KTERÁ POD ZÁŠTITOU SVAZU CHOVATELŮ PRASAT V ČECHÁCH A NA MORAVĚ TEPRVE NEDÁVNO OBNOVILA SVOJI ČINNOST. Na úvod se diskutoval poslední vývoj cen na trzích s vepřovým masem. Ředitel svazu Ing. Jan Stibal přítomné seznámil s aktuálním cenovým vývojem. Pozitivní zprávou může být oživení cen v sousedním Německu, které tradičně ovlivňuje ceny na tuzemském trhu. Nicméně porovnání s ostatními zeměmi Evropy včetně Německa dokazuje, že ceny prvovýrobců v České republice jsou jedny z nejnižších v celé Evropské unii. Je to způsobeno několika faktory. Na jedné straně to jsou dotované dovozy ze zahraničí, kdy je především z Německa a Dánska a dalších zemí dováženo maso za cenu hluboko pod výrobními náklady, což je výrobcům kompenzováno prostřednictvím celé škály (často skrytě) výrobních podpor. Na druhé straně hraje velkou roli politika místních obchodních řetězců, které tuzemské dodavatele tlačí k dodávce za nejnižší možnou cenu.

Problémem se ukazují být také rozdílné obchodní přirážky obchodních řetězců u českých a dovozových potravin, čímž je poškozován jak dodavatel, tak zákazník. Kroky, které Evropská unie podnikla na podporu sektoru, navíc nebyly pro domácí producenty příliš výhodné. V březnu tohoto roku tak byl například vyhlášen program podpory soukromého skladování vepřového masa, který využilo především Dánsko a Polsko. Oproti zvyklostem byl tento program vyhlášen v době, kdy cena vepřového masa stoupala. Evropská komise totiž kalkulovala s možností obnovení vývozů do Ruské federace. Z bilaterálních jednání však prozatím sešlo. V obtížné situaci by tuzemským producentům mohly pomoci dotace na welfare (dobré životní podmínky) zvířat společně s programem na kontrolu kvality masa. Česká produkce je velmi kvalitní a právě tato podpora by mohla pokrýt náklady na udržení této kvality. Udržení kvality závisí také na investičních příležitostech z Programu rozvoje venkova (PRV). Především podniky zaměřené čistě na chov prasat si v minulosti musely na nutné investice vypůjčit a utrpěly v nedávné minulosti významné ztráty, což negativně ovlivnilo jejich finanční zdraví. Dobré finanční zdraví bohužel pravděpodobně bude jedním z požadavků vyplácení podpor v dalších investičních kolech PRV. Agrární komora České republiky proto požaduje pro podniky s chovem monogastrů vzhledem k historickému vývoji odvětví výjimku. Stejně tak AK ČR nadále trvá na posílení národního kofi nancování Programu rozvoje venkova na úroveň 35 % s vyhlídkou dalšího dorovnání s financováním uplatňovaným v sousedních státech. Nižší kofi nancování znamená pro naše výrobce nerovné podmínky výroby a hrozbu zaostávání v investicích do infrastruktury a technologií. Zápis z komoditní rady společně s krátkou informací týkající se dotace na welfare prasat mohou registrovaní členové nalézt po přihlášení na portálu akcr.cz Foto autor| Foto: archiv AK ČR O autorovi| Jan Doležal, Úřad AK ČR Praha

STABILIZACE PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR U NÁS 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 14 Komodity Ing. Miloslav Chlan Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

VŠICHNI JE ZNÁME, ALE JEN MÁLOKDO MŮŽE TVRDIT, ŽE JE UMÍ VŽDY ÚSPĚŠNĚ PĚSTOVAT A SKLADOVAT V POŽADOVANÉ KVALITĚ. SAMOZŘEJMĚ, ŽE MLUVÍME O NAŠICH ZEMĚDĚLCÍCH A PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR. V MINULOSTI SE U NÁS VÝZNAMNĚ OMEZILO PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR A ZA POSLEDNÍCH 10 LET POKLESLY PLOCHY O TÉMĚŘ 50 %. Výpadek byl z menší části vyrovnán zvýšenými výnosy, ale z větší části dovozy. Dovozy nejen ve slupce, ale i ve výrobcích z brambor. V posledních letech se dovozy brambor a výrobků z brambor přepočítaných na brambory ve slupce pohybují okolo 300 000 tun. Ne vždy jsou dováženy v korektních cenách. Většinou v době nadúrody jsou k nám dováženy přebytky brambor v cenách, které jsou hluboko pod pěstitelskými náklady zemědělců nejen v České republice. Při každoroční naší spotřebě okolo 650 000 t brambor nejde o nijak lichotivý výsledek našeho zemědělství. Vyrovnanou obchodní bilanci máme jen v obchodě se sadbovými bramborami a v bramborovém škrobu, včetně výrobků z něj. Změnit tento stav se dlouhodobě snaží Ústřední bramborářský svaz ČR. V posledních dvou letech se podařilo najít podporu pro návrhy svazu na Ministerstvu zemědělství ČR, Agrární komoře ČR a v některých dalších profesních svazech. V podstatě vedení svazu dokázalo maximálně zúročit obecně přijatý fakt, že brambory nejen botanicky, ale i svým obsahem živin, vitamínů, minerálních látek, jsou zeleninou. Nově se svazu otevřel prostor k vyjednávání různých podpůrných programů vyhlašovaných tradičně pro citlivé komodity. Co se tedy svazu podařilo zachovat a nově vyjednat? Pro pěstitele brambor je předně velmi významné zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity. Jde o zcela nový způsob podpory pěstování brambor u nás. Podmínky pro čerpání podpory jsou pro dobré bramboráře splnitelné, neboť pro úspěšné pěstování brambor je dnes již standardem použití uznané sadby. Cílem této podpory by mělo být zastavení poklesu ploch konzumních brambor. Dosažení tohoto cíle bude velmi obtížné, protože na tuto podporu bylo schváleno méně peněz, než

svaz navrhoval. Ale uvidíme v příštích dvou letech, kolik skutečně bude osázeno ploch konzumních brambor. Pokud to bude opět méně, bude to silný argument pro vyjednávání zvýšení finančních prostředků na tuto podporu od roku 2017. Důležité bude, aby výše přiznané podpory byla dlouhodobě na takové úrovni, která umožní dál pěstovat tyto brambory u nás, resp. aby jejich pěstování bylo konkurenceschopné s komoditami, jako je například řepka, obilí a kukuřice. Pro náš obor je hodně důležité zachování vyplácení podpory na brambory určené pro výrobu škrobu. Nově se bude jednat také o produkční podporu, která nemá nic společného s podmínkami, za kterých se podpora na tyto brambory vyplácela ještě v loňském roce. V letech 2012 až 2014 bylo vyplácení podpory podmíněno zvýšenou ochranou životního prostředí a zvyšováním úrodnosti půdy při pěstování brambor. Pro získání nové podpory od roku 2015 bude muset pěstitel splnit stejné podmínky jako u konzumních brambor, ale navíc bude muset dokládat smlouvy se škrobárnou a potvrzení o dodávce škrobu. Pro získání podpory bude muset pěstitel prokázat dodávku do škrobárny minimálně ve výši 6 tun škrobu/ha. Snad nejdůležitější věcí pro naše pěstitele brambor bude možnost žádat podpory z Programů rozvoje venkova, resp. možnost žádat o podpory investic do výstavby a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce, včetně technologií a do investic na pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu. Podpora investic do bramboráren a do strojů na pěstování brambor je něco, co může dlouhodobě stabilizovat produkci brambor u nás. Použití nových a moderních technologií pro pěstování brambor určitě zvýší výnosy a kvalitu produkce a tím i konkurenceschopnost produkce na otevřeném trhu Evropské unie. Uplatnění nových, nebo inovovaných způsobů skladování brambor umožní také ve větším množství uchování domácích brambor až do sklizně raných brambor. Vedení svazu je spokojeno, že Ministerstvo zemědělství dlouhodobě zachovává podpory do šlechtění brambor a podpory do preventivních opatření pro uzavřené pěstební oblasti. Stávající podpora šlechtění, která je vyplácena dle podprogramu 3. d. - podpora tvorby rostlinných genotypů, je v této oblasti jen zlomkem objemu podpor v porovnání s bramborářskými velmocemi západní Evropy. Domácí šlechtění brambor přímo ovlivňuje náklady na jejich pěstování. Kolik bude stát sadba brambor je dáno především úrovní cen v západní Evropě a konkurencí domácích šlechtitelů. Velmi důležité je i dlouhodobé zachování podprogramu 3. e., který se týká podpory preventivních opatření proti šíření karanténních bakterióz bramboru v uzavřených sadbových oblastech. V této věci jde o zachování unikátního systému pro oblasti, které jsou vhodné pro množení domácí a zdravotně nezávadné sadby. Program je financován nyní formou de minimis. Víme, že nejen pro větší, ale i menší podniky, které využívají i jiné programy financované podle de minimis, je 15 000 EUR na 3 roky a žadatele málo. Proto svaz požádal Ministerstvo zemědělství a Agrární komoru o zvýšení tohoto limitu. Léta se vedení svazu zabývá hledáním nových, prakticky použitelných a efektivních půdochranných opatření pro pěstování brambor. V této věci se nám podařilo najít shodu s Ministerstvem zemědělství pro pokračování polních pokusů na posouzení vlivu obsahu organické hmoty v půdě na její erozní stabilitu. Vyhodnocení pokusů bude nejdříve dostupné až v příštím roce. Věříme, že tyto pokusy budou úspěšné a naši pěstitelé budou mít k dispozici další uznané půdoochranné opatření. Náš svaz uvítal přijetí změn v podporách pojištění plodin ze strany Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Od letošního roku byly brambory fondem zařazeny v rámci podpory pojištění plodin mezi speciální plodiny s podporou v rozpětí 25 až 50 %. Uvedené podpory umožní zemědělcům uzavřít smlouvy na pojištění pěstitelsky drahých brambor, s cílem snížit případné škody na jejich úrodě. Dlouhodobě se vedení svazu snaží o změny v systému odrůdových zkoušek pro Seznam doporučených odrůd. Chceme, aby byl zachován tento nezávislý zdroj informací pro pěstitele, obchodníky a zpracovatele. Také jsme chtěli, aby nově byly zkoušeny i u nás neregistrované odrůdy. Uvedené se nepodařilo, ale svaz má nakročeno k zahájení zkoušek u nás neregistrovaných odrůd škrobárenských brambor za stejných podmínek, jako jsou stanoveny pro Seznam doporučených odrůd. Co říci na závěr k opatřením na podporu pěstování brambor u nás. Snad jen to, že snižování ploch brambor a s tím spojené snižování české produkce brambor lze zastavit aktivitami směřujícími k zachování stávající přímé spotřeby brambor, i jako suroviny pro zpracování, zvýšením jejich kvality, ale také zajištěním ekonomické konkurenceschopnosti pěstování brambor ve vztahu k méně pracným a nákladným plodinám. Věřme, že snad již byly nalezeny jednoduché a pro zemědělce srozumitelné důvody, aby dále nesnižovali plochy brambor a začali do jejich pěstování a skladování vkládat dlouhodobé investice. K

tomu by měly sloužit nově nastavené a výše popsané podpory. Je třeba však mít stále na paměti, že pro stabilizaci pěstování brambor budou důležité i další faktory, např. férové prostředí pro pěstitele. Zda dále budou např. uzavírány s pěstiteli smlouvy na nákup brambor a tyto smlouvy budou oboustranně dodržovány, a to i v době neúrody i nadúrody. Úspěšný obchod je samozřejmě o dobře vyjednané smlouvě, ale především o korektním a dlouhodobém vztahu mezi pěstitelem brambor a kupujícím. Domácí pěstitelé beze sporu nyní a určitě i dále budou velmi dobrou volbou pro domácí malospotřebitele, zpracovatele i obchodníky. Asi všichni by si měli uvědomit, že nejsložitější pozici mají právě pěstitelé brambor, kteří jsou však nenahraditelní pro všechny ostatní. Domácí produkce dlouhodobě drží na uzdě ceny dovážených brambor včetně cen v maloobchodě, a proto by mělo být uděláno ještě více pro její zachování alespoň na současné úrovni. Bramboráři na valné hromadě uzavřeli rok 2014 Dne 3. 3. 2015 se konala volební valná hromada Ústředního bramborářského svaz. Schválena byla zprávu o činnosti svazu, roční účetní závěrka svazu za rok 2014, rozpočet svazu na rok 2015 a plán činnosti na období do příští valné hromady. Velmi zajímavé pro přítomné členy svazu byla vystoupení hostů Miloslavy Táborské, Zdeňka Trnky a Lubomíra Šantrůčka. Na dvouleté funkční období byly zvoleny orgány svazu. Vedení svazu zůstalo beze změny. Předsedou svazu je Miloslav Chlan, místopředsedy Vlastimil Rasocha, Jiří Zvolánek a Vladislav Klička. Ve smyslu platných stanov svazu byla při volbě předsednictva zachována parita, která více preferuje na ve vedení svazu pěstitele brambor. Tradičně bylo do předsednictva zvoleno na schůzkách odborných sekcí 6 zástupců pěstitelů, čtyři obchodníci a 2 zpracovatelé. Předseda svazu byl tradičně volen tajným hlasování na plénu valné hromady. Také byla schválena úprava stanov, která souvisí se změnou názvu svazu v návaznosti na nový občanský zákoník. Po předchozí diskuzi mezi členy předsednictva i následně na jednáních odborných sekcí valná hromada schválila nový název svazu, který bude po zapsání do rejstříku spolků znít: Český bramborářský svaz, z. s. *** Sklizeň brambor v ČR po dopočtu domácností v roce 2014 (ČSÚ) Plochy za zemědělský Odhad ploch za Plochy (ha) celkem Průměrný výnos (t/ha) Celková produkce (t) Ukazatel sektor (ha) domácnosti (ha) ZS D ZS + D ZS + D ZS + D brambory celkem 23 993 6 096 30 089 27,68 832 762 brambory rané 1 196 1 250 2 445 19,04 46 587 brambory ostatní 19 548 4 846 24 394 29,36 716 248 brambory sadbové 3 248 - 3 248 21,53 69 927 Foto popis| Jako host valné hromady svazu vystoupil také ředitel Odboru rostlinných komodit MZe Ing. Zdeněk Trnka (Foto: Jan Kliment) Foto autor| Foto: archiv ÚBS ČR O autorovi| Ing. Miloslav Chlan, předseda ÚBS ČR

AGRÁRNÍ KOMORA ČR SLEDUJE PO ZRUŠENÍ KVÓT PEČLIVĚ VÝVOJ TRHU S MLÉKEM 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 18 Komodity

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět K 31. BŘEZNU 2015 BYL ROZHODNUTÍM EVROPSKÉ KOMISE ZRUŠEN TZV. MLÉČNÝ POŘÁDEK, TEDY TŘICET LET TRVAJÍCÍ REGULACE OBJEMU VÝROBY MLÉKA V EVROPSKÉ UNII. TOTO OPATŘENÍ BYLO PŘIJATO Z DŮVODU OMEZENÍ TEHDEJŠÍ NADPRODUKCE A DESTABILIZACE CENY MLÉKA A FARMÁŘSKÝCH PŘÍJMŮ, TEDY JAKO NÁSTROJ PODPORY SEKTORU CHOVU DOJENÉHO SKOTU. Podle odhadů se evropská produkce mléka v následujících letech zvýší o cca 10 % s tím, že největší

podíl na růstu produkce bude mít Polsko, Německo, Dánsko, Nizozemí, Francie a Irsko. Tedy země, které se na zrušení kvót postupně připravovaly a zároveň do sektoru investovaly s ambicí uplatnit mléko na společném trhu Evropské unie právě na úkor produkce v ostatních členských zemích. Výkupní ceny mléka u většiny českých zemědělců se díky dlouhodobým smlouvám drží na uspokojivé úrovni a odhadujeme, že dopady zrušení kvót se tedy i přes různé slovní signály budou projevovat spíše až postupně v řádech měsíců v reakci na dění na evropském i světovém trhu a pravděpodobně dojde oproti současnosti k jejich většímu rozkolísání. Předpokládáme, že k výrazným cenovým propadům by ale nemělo dojít, protože světová cena mléka se drží na stabilní úrovni a o mléko je na světovém trhu trvalý zájem, a to jak díky celkovému růstu populace i změně stravovacích návyků v rozvíjejících se zemích. Uplatnění by evropská nadprodukce mohla nalézt například v Asii. Jednou z cest jak mohou prvovýrobci účinně jednat o ceně je spolčování a zastupování vlastních zájmů odbytovými družstvy, která mají výrazně větší sílu trh stabilizovat. Potřebám českých zemědělců by přispěla také aktivní proexportní politika státu, tedy posilování na stávajících trzích a hledání nových odbytišť, zde bude otázkou další přístup Ruska k zákazu dovozu evropské produkce na vlastní trh. Společným zájmem musí také být hlubší spolupráce mezi tuzemskými prvovýrobci a zpracovateli, s větším důrazem na finální zpracování produkce, s širokým sortimentem výrobků a inovacemi. Pomoci také může silnější a dlouhodobá komunikace se spotřebiteli s důrazem na český původ a českou kvalitu, například i přes značky jako je Klasa, Regionální potravina, Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR či chráněná značení původu tak, aby se tuzemští zákazníci naučili naše výrobky více vyhledávat a nakupovat. V neposlední řadě bude také významná pozice a jednání obchodních řetězců, které mohou upřednostňovat dovozy ze svých mateřských zemí, např. Německa a Holandska a ovlivňovat tak negativně cenový vývoj. Zde by měla více napomoci legislativní opatření přijatá na ochranu tuzemských producentů a zpracovatelských podniků. V České republice se v průměru vyrábí okolo 2,8 mld. litrů mléka, průběžný historický pokles stavu dojených krav byl vyrovnáván výrazným růstem užitkovosti s tím, že v posledním kvótovém roce bylo díky naplnění kvóty na 99 % vyrobeno nejvíce mléka za posledních 21 let. Průměrná roční dojivost se pravidelně meziročně zvyšovala až na současných 8371 litrů na kus, čímž se řadíme na čelné místo mezi členskými státy EU. Většina našich chovů je na vysoké úrovni, jsou zainvestované, s důrazem na animal welfare a hospodaření ve vztahu k ochraně životního prostředí, s výborným genofondem stád a vzdělaným managementem. Máme proto velký zájem chov dojeného skotu, produkci a zpracování mléka i nadále v ČR udržet a rozvíjet, a to i z důvodu, že jde v rámci celého sektoru o těžko nahraditelnou součást úzce provázanou na rostlinnou výrobu a zajišťující mimo jiné také zaměstnanost na venkově. Foto autor| Foto: archiv AK ČR Foto popis| Partner AK ČR pro propagaci mléka Foto autor| Foto: shutterstock.com O autorovi| Úřad AK ČR Praha

PRODUCENTI I KONZUMENTI BIOPOTRAVIN SE SEŠLI NA BIOFACHU V NORIMBERKU AGRObase zpravodaj str. 47 Zahraničí Alice Olbrichová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.5.2015

zpět V EVROPSKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ SE STÁLE VÝRAZNĚJI PROSAZUJE TREND, KTERÝ VYHOVUJE ŽIVOTNÍMU STYLU SPOTŘEBITELŮ, ZAJÍMAJÍCÍCH SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A S NÍM SOUVISEJÍCÍ VÝROBA BIOPOTRAVIN MÁ I SVŮJ VLASTNÍ MEZINÁRODNÍ VELETRH. TÍM JE BIOFACH V NĚMECKÉM NORIMBERKU. CO PŘINESL TEN LETOŠNÍ? Úspěšné mezinárodní akce často mívají krušné začátky. Nejinak tomu bylo i v případě norimberského Biofachu, což je největší mezinárodní veletrh biopotravin na světě. Posuďte sami. Psal se rok 1990, když v Německu uspořádali vůbec první evropský veletrh pro biopotraviny a

přírodní produkty, kde bylo 197 vystavovatelů a pouhých 2500 návštěvníků. Akce se tehdy konala v městě Ludwigshafen. Do Norimberku se přemístila v roce 1999 a tehdy už bylo vystavovatelů 1276 a návštěvníků 21 tisíc. Od roku 2007 se k norimberskému Biofachu připojil i veletrh biokosmetiky Vivaness. Letos v únoru proběhl v Norimberku už 26. ročník Biofachu, jehož se zúčastnilo 2263 vystavovatelů ze 76 zemí a přišlo se na něj podívat 42 a půl tisíce návštěvníků. Rostoucí počty vystavovatelů i návštěvníků korespondují s rozvojem ekologického zemědělství a výroby biopotravin v uplynulém čtvrtstoletí. Z okrajové aktivity zapálených nadšenců vyrostlo odvětví, které nelze přehlížet, a které také generuje významný finanční profi t, jak o tom píšeme na jiném místě textu. Z posledních dostupných statistických údajů vyplývá, že v roce 2013 se za biopotraviny v celém světě utratilo takřka 55 miliard euro, v přepočtu téměř jeden a půl bilionu Kč. Důvody, proč se spotřebitelé přiklánějí k biopotravinám, jsou různé. Jedni v nich vidí způsob, jak ochránit životní prostředí tím, že se při jejich produkci dostane do půdy méně znečišťujících látek z umělých hnojiv a pesticidů, jiní jsou přesvědčeni, že biopotraviny jsou zdravější. A prezentace vědeckých prací na toto téma letos na Biofachu dala oběma skupinám zapravdu. I o tom podrobněji píšeme v další části článku. PRO GURMÁNY I PRO VEGANY Že letošní Biofach měl opravdu širokou náruč, dokládají i jeho dvě ústřední témata, z nichž první bylo zaměřeno na gurmány a druhé na potravní askety. První motto znělo: Oslava chuti vína a olivového oleje v kvalitě bio, druhé se obracelo k vyznavačům veganství s nabídkou potravin splňujících trojí bez - bez vajec, bez lepku a bez laktózy. Vegani ve stravě odmítají nejen maso, ale i veškeré produkty živočišného původu, jako vejce a mléko, ale také pšenici, protože je v ní lepek. Na první pohled to vypadá, jako by vyznavači veganství trpěli hned několika potravními alergiemi současně, jisté však je, že jde o nový životní styl a producenti potravin na to slyší. Na Biofachu se prezentovalo přes 700 vystavovatelů, jejichž produkce souvisí tak či onak s veganstvím. JEN ČERSTVÉ A REGIONÁLNÍ SE POČÍTÁ V Německu například zavedli novou obchodní značku s názvem Veggy Friends pro biopotraviny, které jsou výlučně z čerstvé zeleniny, zatímco hluboce zmrazená se nepřipouští. Zelenina musí být od německých pěstitelů, aby byla dodržena zásada regionálního původu. Dokonce i sója, která je pro vegany jediným významnějším zdrojem bílkovin, musí být vypěstovaná v Německu, což sice vzbuzuje pochyby, zda je to reálně proveditelné v tamních podmínkách, ale v každém případě to je důležitý požadavek veganů a v obchodě platí - náš zákazník, náš pán. Dodejme, že nepovolenou přísadou ve veganských potravinách jsou kvasnicové extrakty. Vegani v Německu jsou dobře organizovanou skupinou potravních specialistů, jejichž svaz VEBU (z německého Vegan bund - Spolek veganů) vydává časopisy o výživě, kde si lze přečíst například to, že veganskou stravou se živí i někteří němečtí sportovci olympionici nebo přeborníci v silových disciplinách. Například Patrik Baboumian, nejsilnější muž Německa, zvedl 555 kilogramů a přemístil břemeno na desetimetrovou vzdálenost. Tento silák se živí výhradně rostlinnou stravou, především luštěninami, sojou, ořechy a ovesnými vločkami. V Německu již existuje síť obchodů s čistě veganskou stravou, kde se dá koupit - věřte nevěřte -i bezmasé veganské krmivo pro psy. PROSPĚJÍ LIDEM I PŮDĚ Nutno říci, že co je dobré pro vegany, je dobré i pro půdu, protože jak luštěniny, tak oves ozdravují pole a považují se tak za fytosanitární plodiny. Evropská unie koneckonců finančně podporuje projekty, při nichž se zkoumá vliv vyššího zastoupení luštěnin v osevním postupu na kvalitu půdy. To také zaznělo na jednou z diskusních fór na Biofachu. Z fóra vyplynulo, že se stále hledají zájemci, kteří by se do tohoto projektu začlenili. Biofach tak nabízel pohledy na dva odlišné světy, s mladými lidmi asketických zásad, kteří rozvážně žvýkali své sojové pochoutky a růžolící tatíky, jak si s požitkem vychutnávali doušky biovína. Nutno ovšem říci, že hlavní proud Biofachu byl zaměřen na mléčné výrobky, a to zejména jogurty a sýry, ovoce a zeleninu včetně šťáv z nich a krásně opracované čerstvé maso a masné výrobky. Skvělý vzhled a lákavé obaly biopotravin byly samozřejmostí. BIOMLÉKO Z BIOMLÉČNÉ ULICE Dobře vyladěný mechanismus produkce biopotravin v Německu lze demonstrovat na příkladu bavorské mlékárny Andechser Molkerei Scheitz, která sídlí na pozoruhodné adrese: Biomilchstrasse 1, což snad ani není nutné překládat. Její výrobky pod značkou Andechser Natur zahrnují především jogurty a mléčné nápoje z kravského mléka a kozí smetanové sýry. Mlékárna ročně zpracuje 101 milionů litrů biomléka, což pro srovnání je třikrát více, než činí celková produkce biomléka v České republice. Ministerstvem zemědělství ČR vydaná ročenka ekologického zemědělství v České republice v roce 2013 uvedla, že se u nás v té době za rok vyprodukovalo 34,9

milionů litrů biomléka. Andechserská biomlékárna má 630 smluvních dodavatelů, od nichž ročně odebere 93 milionů litrů mléka kravského a osm milionů litrů mléka kozího. Heslo zpracovatelů zní - přírodní produkty přírodními zůstanou. Zdůrazňují tím, že zpracovávají výhradně nejlepší surovinu a nepoužívají syntetické příchutě a aromata. PRODEJ BIOPOTRAVIN PODLE ZEMÍ Za biopotraviny se v roce 2013 v celém světě utratilo takřka 55 miliard euro, v přepočtu téměř jeden a půl bilionu Kč. Pro ilustraci - tolik mají zhruba činit plánované výdaje státního rozpočtu České republiky v letošním roce. Největší poptávka spotřebitelů po biopotravinách je soustředěna do dvou regionů, a to do Severní Ameriky a Evropy, kde se dohromady vytvoří 89 procent celosvětového obratu. Zemi s největším trhem s biopotravinami představují USA, kde za ně spotřebitelé v roce 2013 vydali v přepočtu celkem 24,347 miliard euro. To pro srovnání bylo ještě o něco více než v celé Evropě, kde se za ně celkem utratilo 24,284 miliard euro, z toho v členských státech Evropské unie 22,215 mld. euro. Mimo Evropu miliardovou hranici v obratu s biopotravinami překročila ještě Kanada (2,177 mld. euro/rok) a Čína (2,43 mld. euro/rok). V přepočtu na obyvatele za biopotraviny nejvíce na světě utrácejí Švýcaři. Každý občan Švýcarska za ně v roce 2013 v průměru vydal 206 euro. Druhé místo v tomto srovnání obsadilo Dánsko se 163 eury na obyvatele následované Lucemburskem (154 euro/obyv.) Více než sto euro na obyvatele a rok se za bipotraviny utratilo ještě v Lichtenštejnsku (135), Rakousku (125) a Švédsku (106). Z dalších států Evropy se k této hranici nejvíce přiblížilo Německo (93 euro/rok). Dodejme, že každý občan Evropské unie za biopotraviny v průměru vydá 43,9 euro za rok. Pokud jde o obyvatele České republiky, ti jsou se svou spotřebou biopotravin v hodnotě 6,7 euro za rok 2013 silně pod tímto průměrem. Zdroj: FIBL, AMI, OrganicDataNetwork Foto popis| Nabídka biotěstovin bez lepku byla pestrá. Foto autor| Foto: autorka Foto popis| Vypěstovaná zelenina vyhlíží skvěle a šlo to i bez chemie. Foto popis| I cizokrajné koření už se produkuje v kvalitě bio. Foto popis| Tímto logem se označují biopotraviny v Dánsku Foto autor| Foto: autorka Foto autor| Foto: autorka

RŮZNÉ ZEMĚ, RŮZNÁ BIOPRVENSTVÍ 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 48 Zahraničí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět USA a Kanada drží světové prvenství v nabídce ovoce a zeleniny v biokvalitě. Ovoce a zelenina v kvalitě bio činí v USA 36 procent ze všech biopotravin. V Kanadě tvoří ovoce a zelenina dokonce 40 procent nabídky veškerých biopotravin. Tak vysokého podílu nedosáhla žádná evropská země. Pro ilustraci - v Německu tvoří ovoce a zelenina 25,9 procenta biopotravin. V České republice je to 14 procent včetně ovocných a zeleninových šťáv. Dánsko má hned několik „bioprvenství“. Bylo prvním státem na světě, které zavedlo státní kontrolu nad autenticitou biopotravin, aby měli spotřebitelé jistotu, že to, co je označeno jako biopotravina, jí také skutečně je. Bylo to už v roce 1987. Jasné poselství pro identifikaci biopotravin pak stát dánským spotřebitelům vyslal v roce 1990, odkdy se označují logem v podobě dánské litery , což je první písmeno slova Ekologi (čti ekology). Střed loga vyplňuje stylizovaná dánská královská koruna. Logo je k vidění na přiloženém obrázku. V České republice se s kontrolou autenticity biopotravin začalo v roce 2001, zatímco logo pro ekologickou produkci v podobě biozebry vzniklo v roce 2000. Biopotraviny se v Dánsku podílejí 7,8 procenta na tamní spotřebě potravin. To je nejvyšší zastoupení biopotravin ve výživě na světě. U nás v Česku je to jen 0,66 procenta. Záměrem dánské vlády je, aby se v roce 2020 jídla ve veřejném stravování připravovala ze 60 procent z biopotravin. Veřejným stravováním jsou míněny jídelny ve státních úřadech, školách, školkách, nemocnicích a pečovatelských domech. Nizozemsko je státem, který v praxi dokazuje, že produkce biopotravin se vyplácí a může být výhodným exportním artiklem. „V různých zemích si pochutnávají na naší ekologicky vypěstované

karotce a rajčatech, biovajíčkách, biosýrech a biovepřovém“, netajila se spokojeností nizozemská ministryně zemědělství Sharon Dijksma u příležitosti mezinárodního veletrhu biopotravin BIOFACH v německém Norimberku letos v únoru. V roce 2014 Nizozemci vyvezli biopotraviny za 928 milionů euro, v přepočtu 25 miliard korun. To pro srovnání je takřka pětina veškeré zemědělské produkce České republiky, jejíž hodnotu za rok 2014 vyčíslil Český statistický úřad na 136,6 miliard korun. Pět největších odběratelů nizozemských biopotravin představuje Německo, Belgie, Francie, Skandinávie a Velká Británie. Export mimo Evropu směřuje do USA a do Asie. „Spotřebitelé projevují rostoucí zájem o pohodu zvířat, přírodu a životní prostředí. Udržitelný, zelený rozvoj a zemědělské podnikání se vzájemně nevylučují, protože v nizozemském zemědělství se pěstuje kvalita“. Zemědělství jako takové vytváří v Nizozemsku deset procent HDP a deset procent pracovních příležitostí. Německo představuje zemi s největším trhem biopotravin v Evropě. Celkem se tam za ně v roce 2014 utratilo 7,91 miliard euro, zatímco v roce 2013 to bylo 7,55 miliard. euro. Na prodeji potravin se biopotraviny podílely 3,7 procenta. Vůbec nejvyšší zastoupení mají z tohoto hlediska biovejce; každé deváté vejce na německém trhu s potravinami pochází od nosnic z ekologického chovu. Velká Británie je zemí, kde byla vytvořena dosud nejpropracovanější a argumentačně nejobsažnější studie o rozdílech mezi ekologicky pěstovanými a konvenčními plodinami co do obsahu škodlivých i zdravotně prospěšných látek. Studie vypracovaná na univerzitě v britském Newcastlu mezinárodním týmem odborníků dospěla k závěru, že ekologicky vypěstované plodiny vycházejí z tohoto srovnání jako výrazně lepší. Ve srovnání s konvenčně pěstovanými obsahovaly o 60 procent více antioxidantů, což jsou zdravotně prospěšné látky spojované s prevencí rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. „Obsah antioxidantů v biopotravinách je o tolik vyšší, že je to jako by strávník denně snědl o jednu až dvě porce ovoce a zeleniny navíc,“ uvedl vedoucí týmu Carlo Leifert, profesor univerzity v Newcastlu. V ekologicky pěstovaných plodinách bylo zjištěno o 48 procent méně kadmia, než v rostlinách pěstovaných konvenčně, tedy s použitím syntetických hnojiv a pesticidů. Připomeňme, že kadmium je těžký kov, kterému Evropská komise vyhlásila válku a usiluje o jeho eliminaci v životním prostředí pro jeho neblahý vliv na lidské zdraví. Ekologicky pěstované plodiny měly také výrazně nižší obsah dusičnanů a dusitanů v porovnání s konvenčně produkovanými. U dusičnanů to bylo o 30 procent méně, u dusitanů byl rozdíl dokonce 78 procent. Studie univerzity v Newcastlu řešená jako součást 6. rámcového programu Evropské komise, byla loni zveřejněná v prestižním časopise British Journal of Nutrition a okamžitě vzbudila rozruch. Byla totiž v příkrém rozporu s dřívější studií britské FSA (Food Standard Agency - Agentura pro bezpečnost potravin) z roku 2009, která nenašla žádný významný zdravotní přínos ekologicky produkovaných potravin. Rozdíly mezi oběma studiemi byly vysvětleny tím, že novější z nich pracovala s větším počtem srovnávacích vědeckých prací na téma ekologická versus konvenční produkce a využila přesnějších statistických metod pro vyhodnocování výsledků. Studie univerzity v Newcastlu se zaměřila na ovoce, zeleninu a obilí, přičemž analyzovala data z 343 výzkumných prací z různých zemí.

BILLA MÁ ZÁJEM O REGIONÁLNÍ POTRAVINY 6.5.2015

AGRObase zpravodaj str. 49 Fotoreportáže

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY A OBCHODNÍ SPOLEČNOST BILLA USPOŘÁDALY DNE 21. DUBNA 2015 V PRŮHONICÍCH U PRAHY JIŽ DRUHÉ SPOLEČNÉ SETKÁNÍ K PŘEDSTAVENÍ PODPORY REGIONÁLNÍCH PRODUCENTŮ A PROHLOUBENÍ SPOLUPRÁCE VE SMĚRU PRODEJE A ODBYTU TUZEMSKÝCH POTRAVIN A SPECIALIT. Akce se konala za vysokého zájmu účastníků z mnoha odvětví zemědělské produkce a potravinářské výroby. V rámci setkání následovně také došlo ke konkrétním jednáním jednotlivých regionálních producentů s odpovědnými senior category manažery společnosti BILLA. Cílem společnosti BILLA je v následujících dvou letech zvýšit nejenom podíl domácí produkce na celkovém prodeji, ale zároveň do každé prodejny zavést tzv. regionální regál. V něm zákazníci naleznou právě místní produkty výhradně od tuzemských dodavatelů. První vlaštovkou byl v únoru tohoto roku Jihočeský kraj, kde se Regionální regál nachází již v 11 prodejnách. V dubnu následoval

Středočeský kraj s 25 prodejnami a v regionálních regálech zde mohou spotřebitelé nalézt přibližně 60 výrobků od 10 dodavatelů. Další kraje budou následovat do konce tohoto roku i v roce 2016, nejbližší otevření regionálních koutků se pak chystá na červenec v Ústeckém kraji. Podle Danieli Földesi, která má projekt regionálních potravin v řetězci BILLA na starosti, je hlavní důraz kladen na čerstvost a kvalitu produkce s tím, že strategií společnosti je vytvořit a udržet s místními producenty dlouhodobou spolupráci. Vzájemnou spolupráci a tuto inciativu ocenil ve svém vystoupení také prezident AK ČR a PK ČR Miroslav Toman, který uvedl, že spolupráce Agrární komory a společnosti BILLA je založená na oboustranném zájmu ve směru propagace tuzemských potravin, kde se spojila jak dlouhodobá snaha AK ČR o jejich prosazení na trhu, tak obchodní strategie řetězce BILLA, jehož cílem je využít rostoucího potenciálu a významu české produkce ve směru obohacení sortimentu a pokrytí poptávky spotřebitelů. Foto autor| Foto: archiv AK ČR

Benešovský deník Přízeň nácků si prý Johan koupil salámem a slivovicí Benešovský deník str. 1 Titulní strana ZDENĚK KELLNER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět Týnec nad Sázavou – Johana, neboli Jana Korbela z Týnce, znal ve městě nad Sázavou i v širokém okolí kde kdo osobně, nebo jen tak, z ústně předávaných historek. Už před druhou světovou válkou se Jan Korbel živil jako řezník a majitel obchodu s masnýmivýrobky a měl i svou benzinovou pumpu. Přivydělával si však také jako taxikář. „Pan Korbel uměl perfektně německy a tak mu nikdo neřekl jinak než Johan,“ připomněl týnecký patriot Antonín Krch, jemuž příběhy svého otce převyprávěl nedávno zesnulý Jaroslav Korbel. Korbelovo řeznictví i benzinka stály na křižovatce v centru města, zaříznuté do stráně pod týneckým hotelem stejně, jako řada dalších krámků místních živnostníků. Ke Korbelově benzinové pumpě a do řeznictví na čerstvou teplou sekanou a chladivé české pivo, zajížděl z Lešan, které byly stejně jako další obce levobřežní části dolního Posázaví začleněny do území cvičiště zbraní SS, jeden z esesáckých pohlavárů tamního koncentračního tábora. Nebyl to vyhlazovací tábor, ale Němci v něm soustředili i kriminální živly. A právě tam se jako jeden z vězňů dostal, někdy v dubnu 1945, také známý pražský kasař František Korbel, bratr Johana. „Tenhle František bydlel v Praze a právě tam se živil už před válkou vykrádáním bytů. Apokračovalvtomi za protektorátu,“ reprodukuje Antonín Krch vyprávění Jaroslava Korbela s tím, že policie Františka chytla a umístila ho doLešan. Otomsenedlouhopo internaci dozvěděl také Jan. Při další návštěvě důstojníka SS v jeho týneckém krámku s ním Johan nad teplou voňavou sekanou zapředl, tak jako obvykle, řeč. „Povídali si o všem možném a pak se ho Johan, zeptal, zda by šlo něco udělat s jeho bratrem Františkem, umístěným v lešanském lágru,“ uvedl Antonín Krch a Němec prý jen suše odvětil: „Kein problem.“ ...3 Přízeň nácků si prý Johan koupil salámem... Dokončení ze strany 1 S esesákem se pak Johan Korbel domluvil na propuštění bratra Františka z koncentračního tábora v Lešanech za dvě šišky salámu a litr slivovice. „Byl duben 1945 a všeho, tedy i jídla, bylo málo,“ připomněl týnecký patriot Antonín Krch, který se právě sběrem téměř zapomenutých příběhů i trojrozměrných předmětů zabývá a tvrdí, že není jisté, že by se byl František Korbel z lágru bez intervencebratraJanavrátil.„Spoustalidítamzemřela,“uvedlKrch. S domluvou o výši „výkupného“ se Johan s nacistou domluvil také na místě a termínu předání vězně. „Došlo k tomu nedaleko koncentráku. Johan měl automobil Aero, s manželkou dojel na domluvené místo pod koncentrační tábor. Němci tam měli vrátka, kudy k Sázavě chodili chytat ryby a tam bratra

vyzvedl,“ potvrdil Antonín Krch válečnou historku, kteroumupřetlumočil Jaroslav Korbel. Františka jeho příbuzní naložili a pod dekou ho převezli domů do Týnce, do domku u řeky. Spálili zavšivené šaty a ubytovali osvobozeného vězně na půdě na seně. Vnoci se prý František odvážil i ven a s bratrem Janem si během tmy dopřávali doušky z cigaret. Zhruba za měsíc skončila druhá světová válka. Johanova živnostenská činnost mu vydržela jen do února 1948, kdy se přesunul jako zaměstnanec do sléváren Metaz. Lešanský koncentrační tábor, s pobočkou v Břežanech, sloužil od června 1945 k internaci asi 15 tisíc německých zajatců, členů Wehrmachtu nebo WaffenSS. Na podzim toho roku pak zařízení sloužilo jako shromaždiště pro vysidlované německé obyvatelstvo. Poté v objektu vznikly kasárny Československé lidové armády a ještě později expozice vojenského technického muzea. Foto popis| SÁZAVA. Právě takhle viděli za války řeku žalářníci koncentračního tábora v Lešanech, když tam rybařili. Foto autor| Foto:Deník/Zdeněk Kellner Region| Střední Čechy

Blesk Velký test kečupů Blesk str. 6 Čechy/Morava Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2015

zpět Až uslyšíte sirény, honem do trafiky! Myslíte si, že čím více rajčat v kečupu je, tím víc bude chutnat? í í bd h Omyl! Proč tomu tak je? Které kečupy to jsou? A u kterých si výrobci pomáhají škrobem? Potravinový Sherlock vám to prozradí ve velkém testu kečupů, který vychází už ve středu! u Kdy vychází Testy potravin najdete v Blesku každou VELKÝ TEST? první středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná laboratoř Eurofins a nebudou vždy chybět ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů. Až uslyšíte sirény, honem do trafiky! Testy potravin pravidelně vychází každou první středu v měsíci. Bojíte se, že na to zapomenete? Zkouška sirén vám to spolehlivě připomene! Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. Původně kečup nebyl z rajčat Byla to rybí omáčka! Někdo si ho dává jednou za čas a někdo ho přidává skoro do všeho. Kečup je u nás jedním z nejoblíbenějších druhů konzervovaných zeleninových výrobků. Původně ale neměl s rajčaty pranic

společného. Byla to rybí omáčka! Věřte nebo ne, ale kečup původně pochází z Číny a z rajčat se rozhodně nevyráběl. »Ge-tchup«, jak omáčku místní nazývali, se připravoval z rybích vnitřností a byl oblíbený především u čínských námořníků, protože měl dlouhou trvanlivost, což se při mořeplavbách hodilo. Barbora Kabátová Kabáto Jedovatá rajčata Kdyby se »ge-tchup« dostal na Britské ostrovy o něco dřív, pravděpodobně by do něj rajčata jen tak nepronikla. Rajčata se totiž začala pěstovat v Británii v 16. století, ale byla jen na ozdobu, protože lidé věřili, že jsou jedovatá. Tahle mylná domněnka vydržela až do 19. století. Když se ale ukázalo, že nejsou jedovatá, propukla rajčatová euforie. Kečupový všelék ?? Americký doktor John Cook Bennett dokonce prohlásil rajčata za všelék a začal vydávat recepty na kečup, který byl koncentrovaný do formy tablet. Používal se k léčbě průjmu, žlučníkových záchvatů či zažívacích potíží. Dokonce si tento všelék nechal patentovat. Časem se ale od kečupového léku začalo upouštět a postupně se z něj stalo oblíbené dochucovadlo. Foto popis|

Velký test kečupů 4.5.2015 Blesk str. 5 Servis Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Až uslyšíte sirény, honem do trafiky! Myslíte si, že čím m více rajčat v kečupu um je, tím víc vám bude chutnat? Omyl! Proč tomu tak je? Které kečupy to jsou? A u kterých si výrobci pomáhají škrobem? Potravinový Sherlock vám to prozradí ve velkém testu kečupů, který vychází už ve středu! *** Kdy vychází VELKÝ TEST? Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná laboratoř Eurofins a nebudou vždy chybět ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů. Až uslyšíte sirény, honem do trafiky! Testy potravin pravidelně vychází každou první středu v měsíci. Bojíte se, že na to zapomenete? Zkouška sirén vám to spolehlivě připomene! Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. Foto popis|

Blesk Hobby Za vším je pes

Blesk Hobby str. 34 Hezky česky Martina Tomkobá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.5.2015

zpět TI, KDO UMÍ Martin Pučálka pracoval v rodinné stavební firmě. Nebýt toho, že si pořídil psa, staral by se o fólie na okna dodnes. Při hledání krmiva si ale ze zdejší nabídky nevybral, a tak ho začal dovážet přes oceán, teď ho podle vlastní receptury i vyrábí. Jméno dostal po slavném malíři van Goghovi. Vincent je rhodéský ridgeback a právě kvůli němu začal v psích granulích Martin Pučálka podnikat. * Proč jste pro Vincenta hledal krmivo až za oceánem? Protože ve Spojených státech byla krmiva vždycky o velký krok před Evropou. Je tam nejvíc výrobců a všechny moderní trendy ve výživě jdou odtamtud. Vybral jsem si tehdy asi sedm značek podle časopisu, který v USA hodnotí krmiva a vydává každoročně seznam těch nejlepších. Ve finále to vyhrál produkt Artemis. Granule jsem zkoušel i na sobě, ochutnával jsem je. * Kdy jste se pustil do výroby vlastního? Už když jsme otvírali e-shop, měli jsme myšlenku, že si necháme vlastní krmení jednou namíchat. Dnes nám ho podle našich receptur dělají v Anglii. * Proč až v Anglii? Takový závod vyjde ve finále na několik desítek milionů eur, plus údržba a modernizace, takže musí jet dvacet čtyři hodin denně a pro vícero firem, aby se to vyplatilo. My se navíc soustředíme pouze na top kvalitu, ve které logicky nechrlíte krmiva v takovém množství jako ta levnější. * Jak jste přišel na to, co všechno a v jakém poměru má ve vašem krmivu být? Za tu dobu, co jsme dělali ostatní krmiva, jsem nasbíral poměrně dost zkušeností. Byl jsem i na školeních v Americe, takže jsem přesně věděl, jaké tam mají být bílkoviny, tuky, uhlohydráty, co tam zaručeně být nesmí a co tam zaručeně být musí. V továrně navíc sedí zkušení výživáři. Já navrhnu, jak to má vypadat, a společně to doladíme. * Líbí se jim ty vaše receptury? Teď jsme tady měli zástupce továrny, kteří říkali, že za posledních pět let nezažili značku, která by byla na trhu úplně nová a za dva roky existence měla takový růst. Výživářů v továrně, kteří mají naše krmivo na starosti, se ptali, v čem je to kouzlo. Podle nich ho máme přesně vyvážené a singl protein funguje na všechny psy. * Co je to singl protein? V takovém krmení je maso jen z jednoho zvířete. Můžete masa i míchat, taková krmiva máme taky, ale když má pes citlivější zažívání, singl protein receptury fungují skvěle. * Je nějaký rozdíl, když je krmení s jehněčím, nebo kuřecím? Pes to pozná? Určitě to pozná! Stejně jako lidé, i psi preferují určité chutě. Většinou vítězí právě jehněčí a pak losos. A je dobré to střídat, aby pro psa zůstalo krmení atraktivní. * Je krmivo z určitého masa náročnější na výrobu? Je to o ceně. Kuřecí je nejlevnější. Potom jsou speciální druhy masa. Používáme třeba hovězí

Angus, které je u nás nejdražší. Cena surovin je daná poptávkou na trhu a množstvím, které z toho vyrobíte. Méně obvyklé druhy masa jsou pak samozřejmě dražší. * Je nějaká receptura, kterou nejde udělat? My jsme například chtěli dělat recepturu s králičím masem. A v naší holistické řadě krmiva máme zároveň s jedním druhem masa i stejný tuk. To znamená, že v kuřecí receptuře máme čerstvé kuřecí maso, sušené maso a kuřecí tuk. Ale králičí receptura se nám nepodařila, protože králičí tuk je nesehnatelná surovina. * Co je to holistické krmivo? Je to filozofický přístup k životu, a tedy y i k jídlu. Jednoduše řečeno se snažíte jíst tak, abyste chránili tělo před různými chorobami. To znamená, že v takovém krmivu by mělo být jen to, co má pro zdraví psa smysl, nic navíc tam nenajdete. * Na obalu mám tedy hledat co? Bohužel nejsou pro tento typ krmiva zatím zavedené standardy, takže si tohle označení může na obal dát každý. Nezbývá než porovnávat složení. To je alfa a omega. * Jak moc vadí obiloviny? My sice propagujeme krmiva víceméně bez obilovin, ale z mého pohledu to není až tak dramatické. Jen se mezi nimi musí rozlišovat. Třeba proso a hnědá rýže jsou z výživového pohledu dobré pro lidi i pro zvířata. A pak máte nejlevnější pšenici nebo kukuřici, které slouží jako plnidla. Jde o co největší objem za co nejnižší cenu. * Takže pšenice by být v krmivu fakt neměla? Neměla, protože psům nic nedává, a ještě jsou na ni často alergické reakce. Je dobré se vyhnout i kukuřici a sóje, na kterou je také hodně alergických reakcí, a často navíc nahrazuje maso. A pak jsou to i různé suroviny nedefinované, například vedlejší živočišné produkty, vedlejší rostlinné produkty, tedy položky, u kterých si nedokážete představit, co to vlastně je. Když má pak pes problém, nevíte z čeho. A poslední položkou jsou syntetické konzervanty, třeba sorban draselný, BHA nebo BHT. Jde o suroviny, které jsou karcinogenní. * Jak přesně si má chovatel krmivo vybírat? Vzít pytel a přečíst si etiketu. První vodítko je, že byste si měli všechny ty suroviny, o kterých se tam mluví, umět představit. * Vaše krmení zkouší kromě vás jen Vincent? Ještě máme rhodéského ridgebacka Danheo a fenku jezevčíka z útulku. Krmení zkoušejí všichni. A všichni to samé. * Jak to? Podle nejmodernějšího trendu se dělají receptury All Life Stages. To znamená, že jsou pro všechna životní období a taky nejrůznější rasy. Protože jsou bílkoviny a tuky v krmení zastoupeny procentuálně, stačí jen měnit krmnou dávku. Takže můžu krmit ridgebacka i jezevčíka, jen dám jednomu větší a druhému menší dávku. * Takové krmení ale musí mít i menší granule, je to tak? Ano, ty naše jsou opravdu drobnější a z pohledu výživy vhodnější. Když dáte psovi velkou granuli a on ji nerozkouše, zabere v žaludku víc místa a vytvoří se i víc plynů. Čím je granule menší, tím je naopak stravitelnější a plynatost se snižuje. Z pohledu výživy by podle mě měl majitel psa udělat

všechno, aby ve chvíli, kdy nastane problém, měl čisté svědomí. Aby si pak nevyčítal, že na psovi šetřil. *** Vizitka * V roce 2008 začali dovážet značku Artemis. 008 * V roce 2012 dostali první zkušební várku vlastního krmiva, va, které prodávají pod značkou Marp. * V roce 2014 začali nabízet další privátní značku krmiv pod názvem Doxneo. * Jeho firma vyrábí 6 receptur naturální řady, 4 singl proteinové z holistické řady, jednu multiproteinovou, kde je červené maso s krůtou. Má i jedno krmivo pro kočky. čky. * Rodinná firma má 10 zaměstnanců. * Na vše o výživě zvířat se můžete zeptat na stránkách krmivamiva-pucalka.cz. „Jak poznáte dobré krmivo? Vezměte si pytel a přečtěte si etiketu. První vodítko je, že byste si měli všechny ty suroviny, o kterých se tam mluví, umět představit.“ Foto popis| Momentka z továrny v severozápadní Anglii, kde se krmivo vyrábí i podle ryze českých receptur. Foto popis| Novinkou rodinné firmy jsou obojky a vodítka Aminela. Po vzoru Aminy z Pučálkovy rodiny mají žirafí vzor, jméno vzniklo spojením jmen Aminy a dvouleté dcerky pana majitele Nely. Časem přibudou i pelíšky. Foto autor| foto: archiv Martina Pučálky

blesk.cz 6 mýtů o psím žrádle: Pes nesmí vepřové a krmit ho můžete jen jednou denně! 29.4.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Skoro každá druhá domácnost u nás má kočku nebo psa. A i když patříme k největším pejskařům v Evropě, často se mylně držíme mýtů o psím žrádle. Víte, co psi opravdu smí a nesmí žrát? 1. mýtus: Psi nesmí jíst vepřové maso Velmi frekventovaný mýtus většiny pejskařů je tabu v podávání vepřového masa psovi. Přitom dříve se vepřové maso používalo ke krmení celkem často. Z určitého hlediska není vepřové ideální pro všechny psy. Je tučné, proto pro psy seniory nebo psy s nadváhou není příliš vhodné. V rozumné míře je ale ideální pro psy s velkou fyzickou zátěží, kteří potřebují dodat energii. 2. mýtus: Pes má jíst jednou denně Častá pověra je, že kromě štěňat, která samozřejmě musíme krmit několikrát za den, je dobré dávat dospělým psům krmení pouze jednou denně. „Samozřejmě záleží na tom, jak máte pejska naučeného. Z hlediska dobrého zažívání, a předcházení tzv. torzi (přetočení) žaludku, je ale ideální krmnou dávku rozdělit na dvě – ranní a večerní,“ říká Martin Pučálka, dlouholetý odborník na výživu zvířat. 3. mýtus: Psovi, který žere omítku, chybí vápník Psi i štěňata často žerou nebo olizují omítku. Jejich chovatelé si pak mnohdy myslí, že to musí být špatnou stravou a nedostatkem vápníku. Pak rychle mění granule nebo přidávají vitamíny a minerály do krmiva. V kvalitních krmivech ale bývá vápníku dostatek. Psi tuto činnost dělají většinou z nudy. Pořiďte jim dostatek hraček na kousání. Může se to dít i z důvodu »pálení žáhy« a pes se tak snaží zmírnit překyselení žaludku. 4. mýtus: Domácí strava je lepší než kupovaná Tímto heslem se řídí mnoho pejskařů a psům vyváří stejně jako svým dětem. Je to nejen finančně náročné, ale zabere to i mnoho času. Navíc je to i trochu zbytečné, protože odpovídající granule

obsahují vyvážené množství vitamínů a minerálů, které pes potřebuje. „Dnes mají granule velmi kvalitní složení s velkým množstvím masa. Pokud již psovi chcete přilepšit například kostí, tak mu nedávejte vařené, ale syrové. Vařené kosti mohou snadno uvíznout v tlamě nebo žaludku. Ideální jsou masité kosti z hovězího,“ říká Pučálka. 5. mýtus: Pes potřebuje rozmanitý jídelníček jako člověk Častou a velmi zažitou stravovací pověrou je také, že zvířata, především pak psi, potřebuji pestrý jídelníček. To ale často způsobí, že jsou v jídle více vybíraví a chybí jim určitý řád. Důležitá je kompletní a vyvážená strava. Více než na pestrost dbejte na kvalitní složení granulí, konkrétní typ ale vyměňujte jednou za 3 až 4 měsíce, abyste předešli možným alergickým reakcím. Nemusíte měnit konkrétní značku, stačí pouze obměnit recepturu výrobce. Např. kuřecí za hovězí. 6. mýtus: Pes je alergický na granule Velký a nesmírně rozšířený mýtus je, že psí alergie vznikají z granulí jako takových. Lidé se velmi často mylně domnívají, že psi mají alergii na granule jako celek. Ve skutečnosti se ale jedná o alergii na určitou složku, která je v granulích obsažená. „Statistka ukazuje, že touto alergií trpí každý sedmý pes. Projevuje se svěděním, padáním srsti a citlivějším zažíváním,“ říká Martin Pučálka z Krmivapučálka.cz, který je dlouholetý odborník na psí výživu. Důležité je také vědět, že alergie se někdy mohou objevit i do dvou let od konzumace nevhodných granulí.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/316011/6-my...rove-a-krmit-ho-muzete-jen-jednou-denne

Velký test kečupů: Pomáhá proti rakovině, nebo ne? 4.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Myslíte si, že čím více rajčat v kečupu je, tím víc vám bude chutnat? Omyl! Proč tomu tak je? Které kečupy to jsou? A u kterých si výrobci pomáhají škrobem? Potravinový Sherlock vám to prozradí ve velkém testu kečupů, který vychází už ve středu! Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná laboratoř Eurofins a nebudou chybět ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů. Až uslyšíte sirény, honem do trafiky! Testy potravin pravidelně vychází každou první středu v měsíci. Bojíte se, že na to zapomenete? Zkouška sirén vám to spolehlivě připomene. Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. Kečup ano, či ne? Pomáhá bojovat proti rakovině, ale může i uškodit! Rajčata obsahují antioxidant zvaný lykopen, který snižuje pravděpodobnost vzniku rakoviny nebo i nemocí srdce. Ještě lepším zdrojem tohoto antioxidantu jsou však kvalitní kečupy. Tepelnou úpravou se antioxidant stává pro organismus přístupnější než u syrových rajčat. I tak ale s kečupem v kuchyni s rozmyslem! Základní surovinou kečupu je rajčatový protlak, do kterého se přidává cukr, sůl, koření, ocet a případně škrob. V dnešní době je kečup součástí mnoha jídel, a ačkoli se jeho kvalita zlepšila a obsahuje antioxidant lykopen, měli bychom pokaždé zvážit, jak s ním v jídelníčku naložíme. „Důležité je si uvědomit, že ač je vyrobený z rajčatového protlaku, není totéž použít v receptu rajčata, rajčatové pyré nebo kečup,“ upozorňuje nutriční terapeutka Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy. Základem je sice rajčatový

protlak vyrobený z rajčat, ale jsou v něm i další přísady. „Přidáním cukru, soli a koření, které se mění v závislosti na konkrétním výrobku, získává výraznou chuť, která může být problematická zejména u dětí,“ dodává. Děti si totiž na takovou výraznou chuť snadno navyknou a budou ji pak dále vyžadovat. „A strava bez takových přísad jim bude připadat chuťově fádní. Takže kečupy ano, ale s rozmyslem. Měli bychom přemýšlet, jak nad množstvím, tak i frekvencí v jídelníčku, zejména dětském,“ vysvětluje nutriční terapeutka. Kečup byste z hlediska výživy měli posuzovat nejen podle rajčatového podílu, ale také podle obsahu soli a přidaného cukru. Vysoká spotřeba soli má totiž negativní vliv na krevní tlak. Přidaný cukr zase zvyšuje energetickou hodnotu.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/316986/velk...st-kecupu-pomaha-proti-rakovine-nebo-ne

Velký test kečupů: Co jste o kečupu nevěděli? Je dobrý i jako čistič! 5.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kečup je jedním z nejoblíbenějších dochucovadel na světě. Kromě nezaměnitelné chuti se ke kečupu váže i několik zajímavých faktů. Věděli jste, že je dobrý na čištění nebo že existuje rekord ve vypití lahve kečupu? Na ex za půl minuty Věřte nebo ne, ale existuje rekord ve vypité láhvi kečupu na čas. Držitelem rekordu je německý televizní reportér Benedikt Weber, který v únoru 2012 vypil 120ml láhev kečupu brčkem za 32,37 vteřiny. K jídlu i k čištění mincí Asi si říkáte, co si to vlastně do těstovin dáváte za dryák. Kečup se totiž díky své kyselosti, kterou mu dodávají jak rajčata, tak ocet, osvědčil jako vynikající čistič a leštič starých mincí a zašlých šperků. Dokonce jej můžete použít i na hrnce, pánve či měděné předměty. Působit by měl na povrchu 10 minut a pak by se měl opláchnout. 5 chutí v jednom Dokážeme rozeznat pět chutí: sladké, slané, kyselé, hořké a pikantní. Nejstarší kečupy měly jen dvě kombinace z těchto chutí – slanou a hořkou. Poté, co se do kečupů začal přidávat i cukr a ocet a později i správně zralá rajčata, která mají pikantní chuť přirozeně, začal kečup nabízet všech pět chutí zároveň. Kečupová zmrzlina Kečup je natolik oblíbený, že se našli i takoví nadšenci, kteří z něj zkouší vyrobit ledacos – např. v Kanadě prodávají kečupy, které se hodí i na dorty. Americká firma Baskin-Robbins zašla s kečupovým šílenstvím tak daleko, že se pokoušela vyrábět kečupovou zmrzlinu, výrobek naštěstí nikdy neopustil laboratoř. POZOR už zítra! Velký test kečupů Myslíte si, že čím více rajčat v kečupu je, tím víc bude chutnat? Omyl! Proč tomu tak je? Které kečupy to jsou? A u kterých si výrobci pomáhají škrobem? Potravinový Sherlock vám to prozradí ve velkém testu kečupů, který vychází už ve středu! Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná

laboratoř Eurofins a nebudou vždy chybět ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů nebo kuchařů. Až uslyšíte sirény, honem do trafiky! Testy potravin pravidelně vychází každou první středu v měsíci. Bojíte se, že na to zapomenete? Zkouška sirén vám to spolehlivě připomene! Kdo je Potravinový Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/317202/velk...-kecupu-nevedeli-je-dobry-i-jako-cistic

Brněnský deník Začala soutěž o nejlepší chuť Brněnský deník str. 5 Jižní Morava (sy) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.5.2015

zpět Jižní Morava – To nejlepší z plodů jižní Moravy. O prestižní známku kvality Zlatá chuť se budou ucházet desítky zemědělců už podesáté. Zároveň mohou zabodovat v šestém ročníku souběžné soutěže Regionální potravina. Čas na přihlášení mají do jedenáctého května. „Cílem soutěží je podpořit výrobu kvalitních surovin a výrobků a snaha o výrazné zvýšení spotřeby regionálních potravin,“ informovala Denisa Kapitančiková. Je mluvčí Jihomoravského kraje, který se na pořádání podílí spolu s krajskou agrární komorou. Podle organizátorů zvyšuje vítězné logo na výrobku prestiž potravin a hlavně zákazníky přesvědčí, že výrobek je kvalitní. Každým rokem se přihlašuje stále víc zájemců. „Loni to bylo už jedenapadesát soutěžících se 147 výrobky,“ uvedl ředitel jihomoravské agrární komory Jaromír Musil. Přihlášené výrobky ohodnotí komise šestadvacátého května na Mendelově univerzitě v Brně. Zasednou v ní zástupci ministerstva zemědělství, krajského úřadu či agrární komory. „Komise posoudí přihlášený výrobek s ohledem na vztah ke kraji a také na základě parametrů, jako je originalita, chuť nebo design výrobku,“ vypočetl Musil. V soutěži Regionální potravina mohou zájemci přihlásit výrobky v devíti kategoriích, například masné výrobky, sýry, ovoce a zelenina či pekařské výrobky. Soutěž Zlatá chuť má dvanáct kategorií, včetně ryb a mražených výrobků. Kritéria pro obě soutěže jsou stejná. Vyhlášení výsledků a předání ocenění je na programu pětadvacátého června na Národní výstavě hospodářských zvířat na brněnském výstavišti. Loni získaly ocenění Regionální potravina a zároveň Zlatá chuť například Pstruh duhový z Rybářství Skalní mlýn či Horňácké patizonky. Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Vyškovský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Břeclavský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Blanenský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Hodonínský deník; Jižní Morava; 05 Publikováno| Znojemský deník; Jižní Morava; 05 ID| 6bebcf58-d131-40e3-ad1b-bba306ee36db

Tržnici na Zelném trhu dají vizáž z minulosti 6.5.2015 Brněnský deník str. 3 Brno LENKA ŠKLUBALOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bývalý brněnský Dům potravin v centru města dělníci zrekonstruují. Opravy za čtyřicet milionů korun budou podle plánu hotové příští rok Brno – Markéta Procházková chodila na brněnský Zelný trh pravidelně nakupovat čerstvé ovoce a zeleninu od farmářů. Pro další potraviny ale musela do některého z velkých supermarketů. „Sehnat v okolí kvalitní maso nebo uzeniny nejde,“ postěžovala si. Začátkem příští letní sezony už většinu surovin z regionální výroby na vaření pořídí na jednom místě. Radnice městské části Brnostřed se chystá opravit budovu bývalé kryté městské tržnice, která se nachází právě na Zelném trhu. „Několik desítek stánkařů tam bude prodávat ovoce, zeleninu, sýry, maso, uzeniny i další farmářské produkty,“ vypočítal mluvčí radnice Roman Burián. Po rekonstrukci budovy, která začne nejspíš ještě letos, vznikne nová pasáž, která propojí Zelný trh s nádvořím Staré radnice. „Prostor se díky tomu otevře. Můj plán je, aby z ulice bylo do tržnice vidět,“ vysvětlil architekt Michal Palaščák, který má přípravu projektu na starost. Za čtyřicet milionů korun, které největší brněnská městská část na opravy bývalého Domu potravin uvolní, radní plánují výměnu oken, zateplení fasády a opravu veřejných záchodů a skladového zázemí v podzemí. V přízemí budovy zákazníky naláká bistro zdravé výživy s dětským koutkem a kavárna. Ve dvou patrech tržnice, do které se lidé dostanou přes eskalátory, umístí své stánky farmáři. „V nejvyšším patře si představujeme kavárnu nebo jiný decentní gastronomický provoz, ale bude záležet na kvalitě a nápaditosti nabídek obchodníků,“ přiblížil záměr místostarosta městské části Jiří Švachula z hnutíANO. Na střeše pak vznikne terasa kombinovaná se střešní zahradou. „Bude z ní rozhled na Brno, hlavně na Zelný trh,“ doplnil architekt. Palaščák chce do terasy promítnout charakter náměstí i tržnice. „Zeleň bude ladit s představou pěstování, které mají lidé s touto lokalitou spojené,“ uvedl Palaščák. S nápadem na obnovení původní městské tržnice nepřišla nová koalice. „Je to záměr, který jsme převzali od bývalého vedení městské části,“ přiznal Švachula. Návrhům na rekonstrukci jsou proto naklonění i jeho tehdejší členové z ČSSD a ODS, kteří teď tvoří opozici. „Obnovu tržnice jsme spustili už před rokem. Na rozdíl od tehdejší koalice, která vše projednávala se všemi politickými kluby v zastupitelstvu, ta současná dělá řadu změn bez diskuze. Důležité ale je, že celý záměr nové vedení nezrušilo,“ uvedl bývalý starosta Libor Šťástka z ODS. Nová koalice starý projekt dopracovala. Oproti původnímu záměru doplnila víc míst pro prodejce a plánuje vrátit budově dřívější podobu. „Odstraníme necitlivé stavební úpravy z devadesátých let minulého století a dáme objektu vizáž z roku 1949,“ informoval Švachula. Podle Palaščáka zásahy do budovy v devadesátých letech tržnici zásadně poznamenaly. „Bylo to obyčejné zmrzačení domu, které poškodilo ducha tržnice. Proto se chceme co nejvíc navrátit k původní podobě,“ vysvětlil Palaščák. Lidem se takový nápad líbí. „Pokud tenhle dům opraví, budu jenom rád. Stav, ve kterém se teď nachází, je totiž ostudný,“ myslí si například Brňan Karel Štěpánek. Pro rekonstrukci a znovuotevření je i analytik Michal Kozub. „Lidé jsou na Zelný trh zvyklí chodit nakupovat, tržnice se tam může uchytit. Obzvlášť pokud nabídne nejen ovoce a zeleninu, ale také kvalitní maso nebo pečivo,“ poukázal analytik. Úskalí projektu může podle něj ale spočívat v tom, že se tržnice nezaplní. „Obchůdků s farmářskými výrobky je v Brně hodně. Bude potřeba pečlivě hledat nájemníky, kteří mají zájem na tržnici prodávat,“ zhodnotil Kozub. historie městské tržnice v centru b budova bývalé městské tržnice nazývaná také Dům potravin se nachází na Zelném trhu 14 – 16 b dělníci ji postavili v roce 1950 na místě domu, který za druhé světové války zničily bomby b návrh budovy, ve které trhovci prodávali ovoce, zeleninu i další potraviny, vytvořili architekti Emanuel Hruška a Jan Zavřel b v minulosti mohli lidé průchodem dojít až na sousední nádvoří Staré radnice, k takovému řešení se chce současné vedení Brnastředu vrátit b na konci devadesátých let minulého století dělníci budovu zrekonstruovali, dostala pak název obchodní dům Krokodýl, i nadále tam lidé mohli chodit nakupovat Víc vizualizací na http://www.rovnost.cz

Foto popis| OBNOVENÝ PRŮCHOD. Kromě nové fasády a oken získá městská tržnice průchod do nádvoří Staré radnice. Foto autor| Vizualizace: Michal Palaščák Region| Jižní Morava

brno.iDNES.cz Ze Zelného trhu zmizí nevkus 90. let. Dům potravin projde rekonstrukcí brno.iDNES.cz str. 0 Brno / Brno - Zprávy MF DNES, Dominika Hromková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.5.2015

zpět Bývalý Dům potravin na brněnském Zelném trhu se dočká rekonstrukce. Ve čtyřpatrové budově číslo 14-16 vznikne krytá tržnice. Radnice městské části Brno-střed ji tak chce vrátit k původním účelům, jimž sloužila předtím, než ji v devadesátých letech přestavěli na obchodní dům. Nová tržnice by se měla otevřít v létě příštího roku. Její oprava vyjde na 40 milionů. Město plánuje začít s rekonstrukcí ještě letos. „Chceme odstranit necitlivé stavební úpravy z devadesátých let a budovu vrátit do původního stavu podle podle projektu z roku 1949,“ řekl místostarosta městské části Brno-střed Jiří Švachula. V přízemí plánuje radnice zřídit bistro zdravé výživy s dětským koutkem a kavárnou. První a druhé patro bude patřit právě trhovcům s nabídkou sezónního ovoce, zeleniny. sýrů, masa, uzenin a farmářských produktů. Na střeše by pak měla vzniknout terasa se zahradou. „Vedle ní bychom si také představovali kavárnu nebo jiný gastronomický provoz,“ dodal Švachula. V podzemní části nadále zůstanou veřejné toalety a skladové prostory. Z kryté tržnice by se zároveň měla stát průchozí pasáž, která propojí Zelný trh se Starobrněnskou ulicí a nádvořím Staré radnice. „Zásadním problémem, který způsobily zásahy potravinového řetězce v devadesátých letech, bylo zneprůchodnění tržnice na Radniční a Šilingrovo náměstí. Naším cílem je tedy provázat tržnici s veřejným prostorem,“ sdělil architekt Michal Palaščák, který zpracovává projektovou dokumentaci domu. Optickou prostupnost mezi patry zajistí atrium Oprava domu číslo 14-16 se řeší delší dobu. Původně se otevření tržnice plánovalo na podzim loňského roku. Bývalé vedení města zamýšlelo udělat kryté trhy pouze ve druhém patře, to současné záměr rozšířilo na dvě podlaží. Optickou prostupnost mezi oběma patry zajistí vnitřní atrium. Multifunkční stavba s názvem Dům potravin byla postavena v roce 1950 na místě vybombardované historické zástavby. Za podobou budovy, která měla nabídnout moderní prostory pro trhovce a prodejce potravin, stáli architekti Emanuel Hruška a Jan Zavřel. V roce 1997 budova prošla rekonstrukcí a přejmenovala se na obchodní dům Krokodýl. Uvnitř přibyly eskalátory, které lidem usnadnily pohyb po domě.

URL| http://brno.idnes.cz/rekonstrukce-domu...vy.aspx?c=A150505_141718_brno-zpravy_tr

Břeclavský deník Králem se pyšní v Lanžhotě Břeclavský deník str. 2 Břeclavsko LUKÁŠ IVÁNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.5.2015

zpět Je to jako vyhrát Oscara, splnil se mi sen, říká dvaačtyřicetiletý řezník a uzenář Miroslav Hakala z Lanžhota (na snímku). Vypráví, že ve svém oboru dosáhl největšího ocenění, jaké bylo možné. Vyhrál hlavní kategorii Koštu O krála slováckej klobásky. Soutěž se uskutečnila o víkendu ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku. „Konají se různé oblastní soutěže, ale na této jsou mistři uzenáři z Česka, Slovenska i Maďarska. Jde o prestižní soutěž cechu řeznického a tahle výhra je pro mě v profesi nejcennější, jaké jsem kdy dosáhl,“ líčí Hakala. Klobásku nazvanou Gaston a vyrobenou v jeho podniku posuzovali návštěvníci koštu. Důležitá byla chuť, podoba či vůně. Lidé posuzovali 99 vzorků. „Gaston je trvanlivá klobása, bez papriky, s umělou plísní a zeleninou. Její výroba trvá asi sedm dní. Před dvěma týdny jsme s ní byli na soutěži ve Vápenkách, kde uspěla také. Mezi našimi přihlášenými vzorky jsme ji měli za favorita,“ pokračuje s úsměvem. I přes řadu ocenění z minulých akci se, podle svých slov, jel soutěže spíše zúčastnit. Konkurence je totiž velká. „Jsou tam vynikající řezníci, kteří se výrobou zabývají dvacet třicet let,“ míní Hakala, jenž se řezničině chtěl věnovat už jako malý. „Baví mě na tom pocit,když člověk řekne, že mu náš výrobek chutná. To je velká odměna.“ S významným oceněním stoupá hodnota klobásy také v očích zákazníků. Lidé se s ní mohou setkat jak v Lanžhotě, tak v Břeclavi či Brně. Dostání je i v některých vinárnách. Foto popis| Region| Jižní Morava

businessinfo.cz SIAM 2015 29.4.2015

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Maroko je zemědělsko–průmyslovou zemí a zemědělství je proto jedním z nosných oborů. Občasný nedostatek dešťových srážek se projevuje ztrátou několika procentních bodů v růstu HDP. Marocká vláda klade vysoký důraz na modernizaci zemědělství a snižování jeho závislosti na klimatických vlivech. Proto byl vyhlášen program „Maroc Vert“, jehož cílem je do roku 2020 zásadně změnit tvář marockého zemědělství. Maroko je také dovozcem některých potravin, zvláště mléčných výrobků, obilovin, cukrovinek, … Zahraniční zastoupení agentury CzechTrade v Casablance společně s českým velvyslanectvím proto organizuje 1. společnou účast českých firem na 10. ročníku veletrhu SIAM. Jde o největší a nejvýznamnější veletržní akci v Maroku, u které se počet návštěvníků blíží 1 milionu. Veletrh osobně zahajuje král nebo člen královské rodiny. Cílem společné účasti je představit české firmy a pozvat na jednání vhodné marocké partnery. ZAMĚŘENÍ VELETRHU SIAM 2015 je zaměřen na pěstování plodin a chov zemědělských zvířat, zpracování produktů zemědělství, zemědělskou techniku, zemědělské suroviny, spotřební materiál využívaný v zemědělství a potravinářství, suroviny pro potravinářský průmysl a na potraviny. Podrobnější informace o veletrhu jsou uvedeny na webových stránkách organizátora http://www.salonagriculture.ma Do Maroka lze letět nejsnáze přes Frankfurt nad Mohanem nebo přes Paříž. Nejbližší mezinárodní letiště u města Meknes je ve městě Fes (cca 40 km). Na letišti je možno si zapůjčit vůz – v takovém

případě doporučujeme využít služeb mezinárodních půjčoven a předem si vůz zajistit. Držitelé pasu některé z členských zemí EU (včetně ČR) nepotřebují do Maroka vstupní vízum. Pokud Vás nabídka zaujala, kontaktujte prosím pana Vladislava Polácha nebo přímo zahraniční kancelář v Casablance, rádi s vámi danou záležitost probereme. Přihlášky prosím zasílejte e-mailem a poštou nejpozději do 28. 2. 2015. (Termín prodloužen do 27.3.)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/siam-2015-24449.html

Potenciální problémy v přístupu na trh Saúdské Arábie 30.4.2015 businessinfo.cz str. 0 Saúdská Arábie Zastupitelský úřad České republiky Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Schůzka zástupců ekonomických oddělení velvyslanectví členských států Evropské unie se tentokrát prakticky plně zabývala tématy spolupráce s místními autoritami, které mají souvislost s realizací dovozu zboží do Saúdské Arábie. SAGIA: Saudi Arabian General Investment Authority Ačkoli je posláním SAGIA usnadnit zahraničním investorům vstup na saúdský trh (úřad se hrdě chlubí pojmem „one stop shop“), zkušenosti evropských firem hovoří spíše o opaku. SAGIA často představuje především zbytečnou byrokratickou zátěž a při spolupráci s ní je třeba se připravit na rozličné administrativní překážky. SAGIA vyžaduje po saúdské firmě pouze zaplacení náboženské daně (tzv. zakát), zatímco zahraniční investoři musí zaplatit daň ve výši 20 %. Problematické je také vydávání licencí. SAGIA, jež má tuto činnost ve své kompetenci, často vyžaduje zbytečně detailní popisy projektů a jejich dodání v neadekvátně nastavených termínech, jejichž nedodržení či dodání neúplných údajů bývá častou příčinou neudělení licence. Vyskytují se též problémy s prodloužením licencí u firem, které nevykazují potřebnou ekonomickou aktivitu (např. nezískaly státní zakázku atd.). S výše uvedenými problémy se potýkají rovněž české firmy, které působí v Saúdské Arábii ať už samostatně či formou joint-venture. SFDA: Saudi Food and Drug Authority U některých komodit se vyskytuje problém se schválením – týká se to především aditiv dodávaných do potravin. Proces schválení aditiva je velice náročný a kontroly nestandardně přísné. SFDA vytváří problém s energetickými nápoji, které označuje za nevhodné, především pro množství kofeinu. SFDA kontaktuje majitele obchodních řetězců a tlačí na ně, aby ukončili jejich prodej. Podobná situace byla i v Kataru, kde se ovšem situace již zlepšila. Odborníci doufají, že se situace postupně zlepší i v případě Saúdské Arábie. V některých případech SFDA udržuje zákaz dovozu dané potraviny z důvodu výskytu nemoci, a to i v případě, že nemoc se již několik let nevyskytla. Je pravděpodobné, že toto chování má vytvořit nátlak na exportéra a sloužit jako strategický nástroj při vyjednávání. GCC Směrnice pro dovoz potravin (Guide on Imported Food) Jednotná směrnice celé GCC byla vytvořena již v roce 2011, poté připomínkována EU a teprve nyní – v červnu 2015 – vyjde. Nejsou očekávány příliš velké změny na trhu, vzhledem k faktu, že přes rozličná politická prohlášení, jednotlivé státy Zálivu používají ve většině potravinářských oblastí národní normy, jako např. různé definice výrobků halal.

Jako potenciálně problematické se jeví vyžadování osvědčení o zdravotní nezávadnosti podle standardů GCC, které ovšem nejsou k dispozici, jelikož jejich norma je v každém státě jiná. Směrnice přepokládá veterinární prohlídky a osvědčení halal, nicméně není jasné, podle jakých norem a kde budou které normy platit. Odborníci se nicméně domnívají, že praktický dopad směrnice bude celkově, včetně této oblasti, spíše malý. Označování zboží Byly nahlášeny občasné problémy s rozdílnými dvojjazyčnými nařízeními. Například při dovozu keramiky anglický text normy nevyžadoval certifikáty kvality, zatímco arabský ano. Tyto situace se nicméně většinou poměrně rychle vyřeší. Je ale třeba na srovnání obou textů dávat pozor. Saúdizace Vláda připravila program pro třetí vlnu tzv. saúdizace, tedy povinnost pro firmy působící na saúdském území zaměstnávat určitý podíl Saúdů, odvozený dle oboru podnikání a velikosti firmy. Saúdové často představují pro firmy nemalé vícenáklady vzhledem k zákonu o minimální mzdě a jejich pracovní morálka ne vždy splňuje očekávání zaměstnavatele. Připravovaná třetí vlna saúdizace, jež si klade za cíl dále posílit procento povinně zaměstnaných Saúdů ve firmě, byla nicméně zatím vzhledem k protestům představitelů businessu odložena. Není jasné kdy a zdali vůbec vejde v platnost. Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rijádu (Saúdská Arábie).

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/p...istupu-na-trh-saudske-arabie-64247.html

Světová výstava EXPO 2015 v Miláně startuje businessinfo.cz str. 0 Státní podpora exportu CzechTrade Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2015

zpět Světová výstava EXPO se po letech vrací na evropský kontinent, pořadatelským městem letošního ročníku je italský Milán – město módy, průmyslu i kultury, které se stalo dějištěm této světové události naposledy v roce 1906. Brány výstaviště se otevřou veřejnosti 1. května a uzavřou se 31. října. Milán se připravuje na více než 20 milionů návštěvníků z celého světa. Česká republika na EXPO Milán 2015 Česká republika nemohla pozvání na EXPO 2015 v Miláně odmítnout. Za prvé z ní dosavadní účasti na Světových výstavách učinily vystavovatelskou velmoc – na prvním poválečném EXPO 1858 v Bruselu získala dokonce Zlatou hvězdu, tedy hlavní cenu, a za druhé ji s Itálií pojí mimořádné historické i kulturní vazby – ostatně lva ve státním znaku získal v roce 1158 český kníže Vladislav II. údajně právě za dobytí města Milán. Dnes jsou vztahy obou zemí prosyceny mnoha sty lety vzájemné inspirace, ale i průmyslové a obchodní spolupráce. Itálie byla vždy cílem českých umělců i podnikatelů a ti italští zanechali v Česku nesmazatelné stopy. Již od počátku příprav na svou účast na Světové výstavě v Miláně Česká republika vyčnívá hrdě z řady: nejenže zahájila mezi prvními stavbu vlastního pavilonu, ale také jej jako první dokončila. O slavnostní inauguraci zkušebního provozu českého pavilonu, který osobně zahájil ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek dne 31. března 2015, psaly všechny významné národní i lokální deníky. A nejen to, ještě před samotným dokončením české chlouby na Expo 2015 italská média zařadila českou expozici mezi pět pavilonů doporučených k návštěvě, a to hned za domácí pavilon Itálie. Český pavilon Česká republika má světu co předvést. Věda a moderní technologie jsou přítomny už v samotné

konstrukci pavilonu a použitých materiálech. Pavilon je modulární konstrukce nové generace – ocelové nosníky vyrobené z recyklovaného materiálu umožňují nejen rychlou a energeticky nenáročnou stavbu, ale i její demontáž a opětovné sestavení. Samotná budova je přitom uzpůsobena k trvalému užívání, je plně funkční a odpovídá současným potřebám a nárokům stavitelů i uživatelů. A tak, jako je energeticky nenáročná výroba, přeprava a stavba pavilonu, je vůči životnímu prostředí ohleduplný i jeho provoz. Konstrukce nestojí na betonovém lůžku, ale jen na několika patkách, které po její demontáži zmizí během jediného dne a pozemek bude čistý. Jezerní plocha zasahující až pod budovu a otevřené centrální schodiště ústící na střeše chladí interiér přirozeným prouděním vzduchu a bez nároků na větší spotřebu elektřiny. Tu, kterou pavilon bude potřebovat, pomáhají podobně jako teplou vodu pro restaurace vyrábět hybridní solární panely ukryté na střeše – jedná se přitom o český patent, který kombinuje fotovoltaické a fototermické články a původní pavilonu síla přírody. Organizátoři přisoudili České republice pro stavbu národního pavilonu parcelu o celkové rozloze 1400 metrů čtverečních, první po levé straně hlavní návštěvnické tepny, v bezprostřední blízkosti hlavního vchodu na výstaviště. Třípodlažní budova o rozloze 550 metrů čtverečních s vlastní zahradou na střeše pavilonu, jenž bude Českou republiku reprezentovat po dobu šesti měsíců v Miláně, je z dílny vizovické společnosti Koma Modular Construction a je navržen brněnským architektonickým studiem Chybik+Kristof Associated Architects. Česká republika se rozhodla přispět k zadanému tématu Světové výstavy v Miláně 2015 jako země, kde se věda nechává inspirovat přírodou, a která umí pečovat o přírodní zdroje, rostliny i zvířata, člověka a o celou planetu. Češi chtějí zaujmout úspěchy z oblasti vědy, medicíny a průmyslu, svou zemědělskou a potravinářskou výrobou a současně i primáty ve specifických oborech, které v pavilonu představí, ale také chutí tankového piva. Svůj prostor v rámci pavilonu dostanou i jednotlivé kraje České republiky, které přivezou své tematicky zaměřené výstavy a charakteristické produkty. Co je v české expozici? Expozice České republiky je rozdělena do tematických celků a ústředními motivy je vodní plocha, ve které se pavilon zrcadlí, a Laboratoř ticha, jenž by měla navodit atmosféru českého lesa. Laboratoř ticha, jenž zahrnuje dvanáct metrů čtvereční živého lesa, vytváří rozjímavou atmosféru českého lesa a díky vyspělým technologiím současně odhaluje tajemství světa rostlin. Instalace propojuje několik disciplín, jedná se o kombinaci designu, hi-tech, softwaru, jemné optiky, robotiky a botaniky a vzešla ze společného úsilí studentů ČVUT a společnosti Full Capacity. Vodní plocha v podobě brouzdaliště symbolizuje silnou tradici v lázeňský a zároveň odvěkou českou touhu po moři. Z vodní plochy vykukuje několikametrová pestrobarevná socha, zepředu ptáček, zezadu automobil a uvnitř toho bije bioplastové srdce vyrobené speciální technologií z použitého fritovacího oleje. Socha z produkce výtvarníka Lukáše Rittsteina znázorňuje z jedné části technický svět, který uniká do světa přírody. Česká republika má, v souladu s ústředním tématem Světové výstavy 2015, prostor jak uplatnit bohaté zkušenosti z řízení vlastních vodních zdrojů, inovace z oblasti péče o tyto zdroje a jejich využívání, prezentovat výsledky výzkumu biochemických a nanotechnologických vědeckých ústavů aplikovaných při péči o vodní zdroje. Společnost NAFIGATE představí ve světové premiéře řešení pro čistění vody za pomocí nanovláken. Zajímavé akce CzechTrade Milán ve spolupráci s velvyslanectvím ČR v Itálii podpoří toto ústřední téma českého pavilonu prostřednictvím pořádání DNE VODY.

Ve spolupráci s Czech Water Alliance proběhne dne 16. 6. 2015 odborný seminář zaměřený na podporu českých firem ze sektoru a českého know how v oblasti čištění odpadních vod, generátorů ozonu, UV systému pro úpravu pitné a odpadní vody a tlakové kanalizace. Druhá akce, kterou CzechTrade Milán připravuje ve spolupráci s velvyslanectvím ČR v Itálii, je zaměřená na podporu českých významných vývozních komodit: českého chmele, sladu a piva a zároveň na podporu a zvýšení povědomí o české pivní kultuře, chráněném zeměpisném označení „České pivo“ a tradičních výrobních postupech. Akce se bude konat 1. října a participovat budou také Ministerstvo zemědělství ČR a CzechTourism. Chystaný seminář tematicky zapadá do koncepce českého pavilonu, jenž chce společně s tím irským vytvořit jakousi pomyslnou pivní bránu u vstupu do výstavního areálu. V rámci českého pavilonu totiž vyroste pravá česká hospoda, která nabídne v italské premiéře tankové pivo v kombinaci s vybranými českými lahůdkami. Nepasterované pivo bude do Milána dopravováno z Plzně ve speciálních pivních tancích. Připravila: Ivana Třosková, CzechTrade Milán Výstaviště EXPO 2015 Rozloha výstaviště kolem 1.000.000 metrů čtverečních, projekt svěřený skupině architektů s podporou světově uznávaných odborníků, mezi nimiž Stefano Boeri, Ricky Burdett a Jacques Herzog, dvě hlavní kolmé osy připomínající Cardo a Decumano římských měst, kolem kterých se rozkládají jednotlivé pavilony zúčastněných zemí, vše doplněno o nádhernou krajinu, jejíž vzhled připomíná ostrov plný zeleně ze všech stran obklopen vodou – to jsou jen některé z hlavních charakteristik místa, kde se budou šest měsíců potkávat kultury celého světa. Oficiální účasti Dle pravidel BIE (Bureau International des Expositions) jsou účastníci Všeobecné výstavy rozděleni na oficiální a neoficiální. Oficiálními účastníky jsou všechny země - těch se na aktuálním Expu v Miláně prezentuje 145, což představuje 94% celkové světové populace - a mezinárodní organizace na letošní Expo přijaly pozvání tři (ONU, EU a CERN). Neoficiální účastníci Neoficiálními účastníky mohou být různé subjekty a instituce. S ohledem na téma Světové výstavy v Miláně se organizátor rozhodl zapojit i privátní společnosti, které hrají jednu z klíčových rolí v globální diskusi o výživě a potravinách, což je ústředním tématem letošního Expa. Mezi korporátními účastníky Expa bude možno navštívit China Corporate United Pavilion (s ústředním tématem „Sýpka Číny“), New Holland Agriculture (zemědělské stroje), Vanke (čínský kolos ve světě nemovitostí, jenž chce představit životní styl v soudobé Číně), Joomoo (představí životní styly a poslední vývoj v asijském světě), Federalimentare (Italská národní asociace potravinářského sektoru) a Coca-Colu (jenž podá návštěvníkům vlastní představu o vyvážené stravě). Italský pavilon představí to nejlepší z italské kultury a národních tradic spojených s potravinami a výživou, jenž se vyznačuje vysokou kvalitou surovin a finálních výrobků. Pavilon pořadatelské země se skládá z Paláce Itálie, čtyř budov na Cardo a z Lake Areny, celkem svou rozlohou zabírá 14.000 metrů čtverečních a aktuální náklady na jeho stavbu dosáhly 92 milionů euro. Italský palác je srdcem celého prostoru a předpokládá se, že zde zůstane i po ukončení Světové výstavy jako centrum technologické inovace ve službách města Milána. Svým vzhledem má zobrazovat líheň nové energie, hnízdo budoucnosti bohaté na minulost. Téma: Potraviny pro planetu, energie pro život Jak avizuje samotný podtitul výstavy „Potraviny pro planetu, energie pro život“, zaměří se Expo v Miláně na klíčové otázky udržitelného rozvoje. Ty by měly být logickým pojítkem všech akcí, jenž se budou během následujících šesti měsíců v Miláně a celé Itálii odehrávat. EXPO 2015 se chce se stát globální příležitostí pro prezentaci a srovnání tradičních i inovativních postupů při výrobě potravin. Ústřední mottem je přitom otázka, jak zajistit všem obyvatelům planety dostatek kvalitních a nezávadných zdrojů jídla a pití.

Akce je příležitostí k zamyšlení, diskusi a konfrontaci pokusů o nalezení řešení aktuálního světového problému: na jedné straně jsou stále miliony lidí, kteří trpí hladem, na straně druhé přibývá lidí, kteří umírají na zdravotní problémy způsobené špatnou výživou a přebytkem potravin. Úkolem pořadatelském země tedy připravit prostor pro prezentaci a srovnání tradičních i inovativních postupů při výrobě a distribuci potravin. Tato závažná témata budou doplněna ambicí každého z účastníků poměřit své síly s jedním z nejtypičtějších italských produktů – se světoznámou kuchyní a kvalitními potravinami. Připravila: Ivana Třosková, CzechTrade Milán Program pavilonu České republiky na EXPO 2015 1. 5. 2015 Zahájení Světové výstavy Expo Milán 2015 Inaugurace českého pavilonu 1. 5 - 16. 5. 2015 Expozice CzechTourism 15. 5. 2015 Český národní den 17. - 31. 5. 2015 Expozice Jihomoravský kraj 1. - 15. 6. 2015 Expozice Karlovarský kraj 16. 6. 2015 Den Vody - konference (ZÚ Řím a CzechTrade) 16. 6 - 30. 6. 2015 Expozice Plzeňský kraj 26. 6. 2015 KOMA day 1. - 14. 7. 2015 Dny české vědy Nanotechnologie (1-2. 7. 2015) Energetika (3-4. 7. 2015) Botanika (6-7. 7. 2015) Veterinární péče (8-9. 7. 2015) Civilizační choroby (10.-11. 7. 2015 Vzdělání, věda, výzkum (13.-14. 7. 2015) 15. - 31. 7. 2015 JIKA dny vody 1. - 16. 8.2015 ATOK Dny designu 17. 8 - 31. 8. 2015 Expozice Ústecký kraj 1. - 15. 9. 2015 Expozice Moravskoslezský kraj 16. - 30. 9. 2015 Expozice Kraj Vysočina 1. 10. 2015 Den chmele, sladu a piva (ZÚ Řím a CzechTrade) 1. - 15. 10. 2015 Expozice Lesy ČR 16. - 31. 10. 2015 Expozice CzechTourism 31. 10. 2015 Ukončení Světové výstavy Expo Milán 2015 Regionální prezentace

16 - 31. 5. 2015 Expozice Jihomoravského kraje 1. - 15. 6. 2015 Expozice Karlovarského kraje 16. - 30. 6. 2015 Expozice Plzeňského kraje 17. - 31. 8. 2015 Expozice Ústeckého kraje 1. - 15. 9. 2015 Expozice Moravskoslezského kraje 16. - 30. 9. 2015 Expozice kraje Vysočina 16. - 31. 10. 2015 Expozice CzechTourism

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/svetova-vystava-expo-milan-2015-63953.html

bydlet.cz Kachna recepty: když dostaneme chuť na kachnu 1.5.2015

bydlet.cz str. 0 Recepty na víkend

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kachna recepty: když dostaneme chuť na kachnu, máme možnost ji připravit mnoha způsoby. Nejznámější je kachna pečená se zelím, kachna na pomerančích nebo nadívaná kachna. Kachna jde připravit i méně tradičně... Kachna pečená se zelím, kachna na pomerančích, nadívaná, nebo pekingská kachna. To jsou některé známé úpravy kachny, které máme rádi. Maso z kachny rozhodně nepatří mezi dietní jídla, ale kdo by jednou za čas odolal křupavé kůrce, měkkému masu a výborné chuti. Kachna má své nezastupitelné místo v mnoha kuchyních světa, také v české, francouzské i čínské. Domestikace a chov kachen začaly pravděpodobně v Asii. Dnes kachnu pěstují po celém světě. Také proto, že její chov není náročný. V dnešní době existuje mnoho kachních plemen. V Česku se pěstují zejména masná plemena. Kachní maso má výraznou a vyváženou chuť. Kachní maso spolu s husím obsahuje ze všech druhů drůbeže nejvíce tuku. Kromě domácích kachen se k nám kachny dováží zejména z Maďarska. Kachnu je možné v kuchyni využít celou a péci jí, nebo naporcovanou upravit podle nejrůznějších receptů. Vyhlášená jsou i kachní játra a kachní paštika. V české kuchyni se připravuje i kachna divoká. Při jakékoli úpravě se doporučuje kachnu připravovat pomalu, při teplotě kolem 120°C. Pokud budete kachnu péci rychle a za vyšších teplot, maso nebude tak šťavnaté a kůrka nebude mít máslovou chuť a bude tužší. Kachna v některých kuchyních a úpravách Kachna se podle nejrůznějších receptů upravuje po celém světě. V české kuchyni se upravuje většinou tradičně, vcelku dozlatova upečená. Jako příloha se podává bílé, nebo červené zelí, bramborové, nebo houskové knedlíky, nebo brambory. Tradiční francouzská úprava kachny má rafinovanější chuť díky pomerančům. Luxusní specialitou, která je známá labužníkům celého světa, jsou kachní játra foie gras, nejčastěji připravovaná také ve Francii. Další francouzskou delikatesou jsou játra marinovaná v červeném víně a tymiánu. V asijská kuchyni je kachna také velmi oblíbená a kromě kachního masa si pochutnávají i na kachních vejcích. Nejznámější a nejvyhlášenější asijskou úpravou je určitě proslulá pekingská kachna. Na nefalšovanou a skutečně "pekingskou kachnu" musíte opravdu do Pekingu. Již na farmách kolem Pekingu, kde se kachny chovají se starají o to, aby maso mělo požadovanou chuť. Kachny mají omezený pohyb a jsou vykrmované velmi výživnou směsí prosa, fazolí mungo, čiroku a pšenice. Při jejich pěstování je důležitá také kvalita používané vody. Vykrmená kachna má zhruba 2 kilogramy. Při přípravě je kachna spařena horkou vodou, potřená sirupem z cukru a postupně sušená horkým vzduchem. Před samotným pečením se pod kůži musí dostat vzduch a dovnitř kachny horká voda. Na tuto úpravu jsou speciální pece, kde jsou připravované kachny zavěšené. Dalším velmi důležitým úkolem speciálního kuchaře je naporcování hotové pekingské kachny na neuvěřitelných 120 dílů. Kachna na zázvoru

Recept pro 5 - 6 osob Suroviny: Mladá kachna cca 1,5 kg, lžička soli, 2 lžíce kvalitního oleje, pórek, díl čerstvého zázvoru, 1/4 litru bílého vína, 3 lžíce kvalitní sójové omáčky, šťáva z kompotovaného ananasu, 2 kolečka kompotovaného ananasu. Kachnu omyjeme ve studené vodě, osušíme a naporcujeme na 8 dílů, osolíme. Na pánvi rozehřejeme olej a porce kachny na něm opékáme z obou stran 15 minut dohněda. Poté porce uložíme do tepla, aby nevystydly. Očištěný pórek nakrájíme na kolečka, oloupaný zázvor rozpůlíme. Část nakrájíme na nudličky, část nastrouháme. Pórek a nudličky zázvoru zvolna restujeme na zbylém oleji, kam přidáme víno a sójovou omáčku. Na mírném ohni směs vaříme 4 - 6 minut. Přidáme teplé porce kachny, které spolu se směsí pod pokličkou dusíme dalších 20 minut. Vyjmeme porce kachny, do omáčky zamícháme ananasovou šťávu a nakrájené kousky ananasu spolu s nastrouhaným zázvorem. Porce kachny vrátíme do omáčky a vše dohromady dusíme ještě cca 10 minut. Takto upravenou kachnu podáváme nejlépe s jasmínovou rýží. Zajímá nás, jak přípravujete kachnu vy, podělte se s námi o své postřehy a tipy z vaší kuchyně. Zajímá nás o jaké recepty máte zájem, co můžeme zlepšit v článcích, nebo na stránkách Bydlet.cz

URL| http://www.bydlet.cz/263136-kachna-recepty-kdyz-dostaneme-chut-na-kachnu/

byznys.ihned.cz Babiš vstupuje do Polska. Za stovky milionů získal firmu na zdravou výživu 5.5.2015

byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ Lucie Hrdličková, Milan Mikulka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Andrej Babiš skrze svůj investiční fond Hartenberg ovládl polského předního výrobce zdravé výživy Good Food. Poprvé koupil potravinářskou společnost jinak než přes svou skupinu Agrofert. Fond Hartenberg řídí bývalý investiční ředitel finanční skupiny Penta Jozef Janov. Andrej Babiš získal po letech snažení svou první firmu v Polsku. Skrze svůj investiční fond Hartenberg, do kterého vložil zhruba pět miliard korun, ovládl polského předního výrobce zdravé výživy - Good Food. Zpráva o transakci přichází po několikaměsíčních spekulacích o tom, že český ministr financí má zájem o koupi výrobce paštik a kojenecké výživy Hamé. Novinkou je, že Babiš poprvé koupil potravinářskou společnost jinak než přes svou skupinu Agrofert. Rýžové vafle Cena za polskou firmu zveřejněna nebyla, na základě její velikosti a podle informací z trhu by se suma měla pohybovat ve výši stovek milionů korun. Babiš firmu koupil od jiného investičního fondu Resource Partners. Obrat Good Foodu, jehož hlavními produkty jsou rýžové vafle či biooplatky a tyčinky, se přibližuje částce půl miliardy korun. Sortiment je k dostání v různých řetězcích se zdravou výživou, jež jsou také v Česku rok od roku populárnější. 500 mil. Kč je zhruba roční obrat společnosti Good Food. Hlavními produkty jsou rýžové vafle, biooplatky a

tyčinky. Good Food rovněž prodává své zboží řetězcům, mezi nejvýznamnější patří Tesco. Vyváží také do Velké Británie, Nizozemska či do Skandinávie. “Good Food kupujeme, protože se nám líbí produkt, který zapadá do moderního trendu zdravého životního stylu,“ uvedl František Tregler, investiční ředitel Hartenbergu, odpovědný za akvizici. Lze čekat další Babišovy nákupy v odvětví zdravější výživy. “Věříme, že Hartenberg může přinést další přidanou hodnotu prostřednictvím synergií, organického růstu a akvizic,“ řekl Tregler. Návrat do Polska Fond Hartenberg řídí bývalý investiční ředitel finanční skupiny Penta Jozef Janov. Ten je jedním z mála českých manažerů uznávaných v Polsku, tamní verze časopisu Forbes jej v minulosti zařadila mezi lídry v polském byznysu. Janov k Babišovi přešel v roce 2013. Předtím spolu s Treglerem pracovali na polských projektech Penty, například na rozvoji a prodeji maloobchodní sítě Žabka nebo na expanzi sázkové kanceláře Fortuna. “Jsme rádi, že můžeme oznámit náš první obchod v Polsku,“ uvedl Tregler. Je pro nás příjemnou shodou okolností, že se náš tým po letech vrací do Poznaně, kde jsme v minulosti s Jozefem Janovem realizovali úspěšný projekt Žabka Polska,“ dodal Tregler. Babiš dosud vlastnil všechny své potravinářské firmy skrze svou skupinu Agrofert. Je dominantním hráčem například ve výrobě uzenin či v pekárenství, klíčovou roli hraje i v mlékárenství. Před dvěma lety ovládl první velkou potravinářskou firmu i na Západě, když koupil největší německé pekárny Lieken. Loni získal předního výrobce slunečnicového oleje NT Group v Maďarsku.

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-63964410-babis-v...-milionu-ziskal-firmu-na-zdravou-vyzivu

ct24.cz Začalo Expo 2015. Láká na dvě Noemovy archy i smažák 1.5.2015

ct24.cz str. 0 Kultura ČT24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V severoitalském Miláně se dopoledne otevřely brány světové výstavy Expo 2015, jejíž moto zní Potraviny pro planetu, energie pro život. Letos se akce, která potrvá do konce října, účastní 145 zemí, včetně Česka. Zahájení se účastnilo mnoho politiků, poselství zaslal i papež František. Český pavilon vybrala italská média mezi pětici těch, které doporučují k návštěvě. Lidé si v něm mohou projít dvanáct metrů čtverečních živého lesa nebo si dát pivo a smažák. Vztyčování vlajky Expa 2015 provázely tóny Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Odpůrci světové výstavy však tvrdí, že akce je příliš nákladná, a pořádají protesty. Světová výstava se otevřela veřejnosti v 10:00 SELČ, o dvě hodiny později byla slavnostně zahájena. Ceremoniálu se účastnily desítky hlav států a vlád a ministrů. Italský prezident Sergio Mattarella prohlásil, že výstava je mimořádnou příležitostí pro jeho zemi. Premiér Matteo Renzi řekl, že výstava bude testem italské budoucnosti po letech stagnace. Podle generálního komisaře české účasti Jiřího Potužníka bylo příjemným překvapením, že vztyčování vlajky Expa 2015 provázely tóny Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Videoposelství zaslal i papež František, který řekl, že je hlasem poutníků světa. "Můj je hlas mnoha chudých, kteří se důstojně snaží vydělávat na svůj chleba s potem ve tváři," uvedl římský biskup. "Přál bych si, aby tato zkušenost umožnila podnikatelům, obchodníkům a odborníkům pocítit, že se podílejí na velkém projektu solidarity, totiž výživy planety v úctě ke každému muži a ženě, který ji

obývá, a v úctě k životnímu prostředí." Světovou výstavu provázejí protesty. Demonstranti z hnutí No Expo se odpoledne střetli v centru Milána s příslušníky pořádkových sil, proti nimž vrhali dělbuchy, kameny a další předměty. V centru města hořela auta, doprava byla zcela ochromena. Policie odpověděla vodními děly a slzným plynem, několik demonstrantů bylo zadrženo. Už ve čtvrtek proti konání akce protestovalo zhruba 800 lidí, z velké části studentů a odpůrců globalizace (více čtěte zde). Pořadatelé čekají dvacet milionů návštěvníků Areál světové výstavy zaplňují návštěvníci zatím jen postupně. Potužník odhadl, že se dnes budou počítat spíš po tisících, než po desetitisících v příštích dnech. Organizátoři odhadují, že během půl roku trvání přijede do Milána na dvacet milionů návštěvníků, prodáno už bylo deset milionů vstupenek. Českým pavilonem o ploše 550 metrů čtverečních by podle odhadu mohlo denně projít až 5200 lidí. Do zkušebního provozu byl uveden mezi prvními na začátku dubna. Český den se v něm bude konat 15. května. K tématu Expa, jímž je hledání dostatku kvalitních zdrojů potravin a vody, chce přispět představením úspěchů ve vědě a technice využívaných při péči o životní prostředí. Staví při tom na kombinaci přírody, včetně tradice zemědělské a potravinářské výroby, a vědních specifických oborech, v nichž je jedničkou, jako biochemie a nanotechnologie. Pavilon navrhla dvojice architektů Ondřej Chybík a Michal Krištof. Sestaven je z recyklovatelných modulů, které bude po demontáži opět možné použít. Posloužit by mohly třeba jako kancelářská budova nebo školka. Před čtyřmi měsíci vybrala italská média pavilony, které stojí za návštěvu. Ten český se dostal na druhé místo, hned za domácí italský projekt. Následovaly pavilony Malajsie, Číny a Izraele. Podívejte se i na další zajímavé pavilony, které Expo 2015 nabízí: Itálie otevřela "školku" zpracovatelského průmyslu, vědy a techniky. Italská budova připomíná strom coby symbol života a přírody, jeho kořeny propojují různé, zejména regionální oblasti. Malajsie se zaměřuje na potraviny z několika perspektiv. Inspiroval ji deštný prales a zemědělská produkce rýže. Čína vsadila na tradici, jak napovídá i podoba jejího pavilonu, a to v propojenosti lidí s půdou v čínské historii i současnosti. Cílem je připomenout filozofii, že člověk je součástí přírody. Izrael z "pole zítřka" naplnil "sýpku znalostí". Z ní si návštěvníci mohou nabrat vědomosti, které země získala při přeměně vyprahlé průdy na úrodnou. Slovensko se chce představit jako země rozmanitostí, které ale existují v symbióze. Jak můžeme nakrmit svět? Jak zajistit dostatečnou kvalitní potravu pro lidstvo v dlouhodobém horizontu? ptá se Francie ve svém pavilonu, kde hledá různé cesty výroby a získávání potravin. Belgie se zaměřila na alternativní metody produkce potravin: aquaponii, hydroponii, pěstování hmyzu a řas. Pavilon pojala jako skutečnou laboratoř nápadů a inovací. Ázerbájdžán se prezentuje jako velký výrobce a vývozce organických výrobků. Kamerun zase připomíná, že ze zemědělských produktů nejvíce vyváží kakao, a ukazuje, jaké příležitosti jsou s ním spojeny od potravinářského průmyslu přes farmaceutický, řemesla, výroby biopaliv až po využití odpadu jako hnojiva. Mexiko se svým mottem pokouší zasít "semínko nového světa" při hledání řešení pro svět bez hladu, podvýživy a neudržitelného postupu výroby potravin. Soustředí se také na léčivé rostliny a připomíná svou kuchyni, která byla zařazena na seznam nehmotných památek lidstva UNESCO.

Katar se dělí o své zkušenosti při hledání kreativních způsobů, jak v pouštní zemi řešit problémy s nedostatkem potravin a vody. Návštěvníci prý najdou v pavilonu "oázu inovace, vynálezů a zelených technologií". Maďarsko při navrhování pavilonu vycházelo z typických zemědělských staveb. Centrální prostor ale tvoří Noemova archa, konce pak mají podobu šamanských bubnů, zdůrazňujících mystický vztah s přírodou. Na Noemovu archu se nalodilo i Rusko, na její palubu přibralo visuté babylonské zahrady.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultu...015-laka-na-dve-noemovy-archy-i-smazak/

Mléku a masu se daří. Zároveň je však situace varující 2.5.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika ČT24,mor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Produkce masa a nákup mléka v České republice roste. Ne všichni zemědělci ale díky tomu prosperují. Zejména těm, kteří nemohou využívat dotace v takové míře, jak by potřebovali, hrozí ekonomická likvidace. Podle ministerstva zemědělství je situace vážná zejména u mléka a vepřového masa. Za první čtvrtletí letošního roku se zvýšila produkce všech druhů masa o 1,1 procenta a mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 600,23 milionu litrů mléka, což znamená meziroční nárůst o 3,6 procenta. Zatímco vývoz mléka a mléčných produktů v porovnání s loňským rokem vzrostl téměř o devět procent, u masa stále převažuje dovoz, a to o 3645 tun u hovězího, 50 825 tun u vepřového a 19 812 tun u drůbežího. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. To je dobrá zpráva. Podle úřadu se v tuzemské výrobě potravin promítlo především oživení ekonomiky a následná rostoucí chuť obyvatel nakupovat. Potravinářství se totiž dařilo už v roce 2014. Po třech letech meziročních poklesů produkce potravin stoupla. Ve druhé polovině roku dokonce významně více než v Polsku anebo Německu, největších exportérů potravin do ČR. Tempo celkových dovozů potravin do ČR se snižuje již třetí rok v řadě, uvádí ve své zprávě ČSÚ. Horší je to ale s cenami. Ty většinou meziročně klesaly. Kromě skotu, který o dvě procenta zdražil, se propad cen týká hlavně vepřového, a to o 14 procent, a také mléka – ceny klesly o víc než desetinu. Litr se prodával už za osm šedesát. Ve zbytku Evropské unie už ale právě mléko začíná pomalu zdražovat. "V Evropské unii máme mírný růst, ale v České republice za měsíce únor, březen a duben máme mírný pokles, což není úplně v souladu s tím celkovým průměrným trendem v EU. Nicméně v tento okamžik nemůžeme mluvit o tom, že by ta situace byla úplně likvidační, ale je vážná," okomentoval vývoj ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Je to dáno čistě vývozem světových cen, mléčné kvóty byly EU zrušeny k letošnímu prvnímu dubnu a v žádném případě se nemohla tato skutečnost promítnout do cen, které čeští zemědělci realizují své mléko na českém na trhu," vysvětluje situaci na trhu s mlékem náměstek zodpovědný za úsek komodit, výzkumu a poradenství při ministerstvu zemědělství Jindřich Šnejdrla. Podle něho se dá těžko odhadnout, kdy se kvóty projeví. "Naše představy jsou takové, že letos by se to dramaticky projevovat nemuselo. Zatím nemáme informace, že by někteří čeští producenti mléka byli v problémech. Situaci ale intenzivně sledujeme a myslím si, že dotační pravidla, které jsme připravili, by minimálně letos měly zemědělcům pomoci k tomu, aby případné nedostatky či propady v cenách přežili," konstatuje. Ruské sankce se však podle Šnejdrly příliš do propadu cen nepromítají, nejhorší situace byla na

konci loňského roku, kdy některé mlekárenské podniky, které byly orientovány na vývoz svých výrobků do Ruska, sčítaly velké ztráty. "Dnes tuto informaci již nemáme," říká Šnejdrla. Cena mléka na západě však poslední měsíce na rozdíl od Česka roste. "Nevím, kdy se propad cen zastaví, může to trvat ještě dva tři měsíce, ale trend západní Evropy by se měl brzy dostavit i k nám," konstatuje Šnejdrla. Důvodem zpoždění podle něho může být prostý fakt, že kupní síla českých občanů není tak velká jako v západních zemích, případně i vliv zmíněných ruských sankcí, protože jsme přece jenom "Rusku blíže". Situace zemědělců se však liší případ od případu. Rodinnému podniku Polačkových z Hole u Prahy, se výborně daří. Moderní kravín, kde uličky zametá robot, krávy zde mají vlastní "drbací" zařízení nebo krokoměry, ze kterých se podle toho, jak bylo zvíře fyzicky aktivní, dá vyčíst, zda je zdravé. Navíc podnikatelé postavili i vlastní stanici na bioplyn. O kus dál, ale zhruba ve stejné vzdálenosti od Prahy, je však situace jiná. Kravín v Tehovci vydělá tak akorát na platy zaměstnanců a krmení pro dobytek. Podle Jaroslava Švece z místního zemědělského družstva záleží i na poloze, mít zemědělské družstvo v okolí Prahy považuje za ekonomickou sebevraždu. "Právě to, že jsme tak blízko u Prahy, znamená, že se nedostaneme do souboru vybraných podniků a dotace nezískáváme tak, jak bychom potřebovali. Nezískáváme preferenční body například na nezaměstnanost, na to, že nejsme v Severočeském nebo Severomoravském kraji," říká Švec. A dodává, že pokud by to tak mělo jít dál, tak bude muset, podobně jako skončil s prasaty, skončit i s chovem skotu. Právě vepřové dělá nyní vrásky na čele i samotnému ministerstvu zemědělství. Celkové stavy vepřů v Česku se loni sice zvýšily téměř o čtyři procenta, ale situace v chovu prasat zůstává nadále velmi složitá. "Chovatelé tratí zhruba 15 procent oproti skutečnosti loňského roku a pokud to tak bude pokračovat dál, tak tady bych viděl daleko větší problém než u výroby mléka," konstatuje náměstek Šnejdrla. A dodává, že určitým způsobem mohou pomoci i dotační prostředky na období let 2015-2020, které má ministerstvo zemědělství v rámci pravidel společné zemědělské politiky vyčleněné pro chovatele v rámci ČR, a to na dobré chovatelské podmínky pro zvířata. "A tři roky funguje dotační program na ozdravení chovů, tam bude i letos obálka naplněna maximálně," slibuje náměstek. A trochu pesimisticky uzavírá, že skutečně "neví, kdy dojde k obratu v cenové relaci".

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...-dari-zaroven-je-vsak-situace-varujici/

ČRo - sever.cz „Éčka“ v potravinách – strašák, nebo skutečná hrozba? Neškodlivé přídatné látky jsou přírodního původu ČRo - sever.cz str. 0 / expres Veronika Dašková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět Kdo by nechtěl jíst zdravě? Většina spotřebitelů už se zajímá o složení potravin – a dělá dobře. Často se ovšem stane, že když na obale najde údaj o tom, že obsahuje přísadu pod označením E, potravinu odloží zpátky do regálu. Nic se ale nemá přehánět. Ne každé éčko je „zlá chemie“. Mnoho z nich tvoří zdraví neškodné, z přírody pocházející látky. Éčka jsou přídatné látky přidávané do potravin, které za běžných podmínek příslušná potravina neobsahuje. Jako příklad uvádí docentka Lenka Kouřimská z katedry kvality zemědělských produktů České zemědělské univerzity v Praze kyselinu askorbovou (vitamin C). „Ten je běžně přítomný v citrusových plodech. Přidá-li ho ale výrobce třeba do bonbónů, na jejich obale se objeví zlověstné E 330,“ vysvětluje docentka Lenka Kouřimská.Totéž platí o kyselině octové – ocet používáme v našich

kuchyních zcela běžně. Jakmile se ale kyselina octová přidá do potravinářského výrobku, na obale musí být uvedeno E200.Poznáte kvalitní potraviny podle značení na obalu?Oblíbené mezi výrobci jsou tzv. antioxidanty. Ty se používají do potravin, které obsahují tuk, aby zabránily jeho žluknutí. Mezi antioxidanty patří vitamín E, který se dává do olejů, nebo opět vitamín C.Při zavařování a výrobě marmelád, džemů a ovocných pomazánek přidáváme kvůli zahuštění pektiny. Pektiny jsou látky, které v přírodě obsahuje ovoce, například jablka. Také mají svoje E – E440. Ani barviva nemusí být jedy. E 100 je kurkumin, přírodní látka pocházející z rostliny kurkuma. Používá se jako žluté barvivo třeba do cukrovinek.Problematiku přidávání látek do potravin upravuje vyhláška 4/2008 - v ní najdete nejen přehled potravin, do kterých se smějí přídatné látky dávat, ale také jaká konkrétní éčka a v jakém maximálním množství.Znáte stévii? Ne všechna "éčka" jsou špatná - příkladem může být právě sladidlo E 960Sýr bez fosfátů: prostudujte si, co přesně označují „éčka“ na obaluJe vám špatně a nevíte proč? Možná za to můžou falšované potravinyJaký mají jednotlivé potraviny vliv na naše zdraví? Jaroslava Pavlíčková to ví a poví i vámLenka Mičová - s nutriční terapeutkou o mléce a potravinových alergiiíchCo přiznají výrobci potravin na obalech? Zamlčování se jim nevyplatí, připomíná Pavel Maurer

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1485943

ČRo Brno Poslední příležitost na přihlášení se do soutěže o nejlepší regionální potraviny roku 2015 4.5.2015

ČRo Brno str. 2 17:00 Radionoviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lenka LÍŠKOVÁ, moderátorka -------------------Ještě týden mají místní výrobci potravin na to, aby své produkty přihlásili do soutěže o nejlepší regionální potraviny letošního roku. Výherci každé z 12 kategorií dostanou na 4 roky právo používat na výrobku logo Regionální potravina roku 2015. Hlavním kritériem výběru je podle ředitele jihomoravské agrární komory Jaromíra Musila tuzemský původ surovin. Jaromír MUSIL, ředitel jihomoravské agrární komory -------------------Dále senzorické posouzení, což je chuť, vzhled, vůně, dále použité materiály, suroviny, způsob výroby, technologická hlediska. Za čtvrté prospěšnost výrobku pro člověka, dostupnost na trhu, zda to je bioprodukt a poslední design výrobku, etiketa a tak dále.

denik.cz DZ Klatovy: Spotřebitelé stále více vyhledávají česká kuřata 5.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Horšov (Domažlicko) - Čeští spotřebitelé více vyhledávají česká kuřata. Stále méně nakupují polskou a brazilskou drůbež. Novinářům to dnes řekli manažeři Drůbežářského závodu Klatovy, druhého největšího zpracovatele drůbeže v Česku. Podnik ročně zpracuje zhruba 24 milionů kuřat, výhradně z českých farem. Pětinu jich má z pěti vlastních chovů. Celkem má firma 22 českých dlouhodobých dodavatelů ze západních a jižních Čech. "

Podíl českých kuřat na trhu ale klesá, protože počet farem neroste, ale spíše klesá. Řekli to generální ředitel David Bednář a vedoucí nákupu firmy Josef Matějka. Největší a nejmodernější vlastní farmu má podnik v Horšově na Domažlicku. Dále vlastní farmy Ahníkov u Chomutova, Libínky na Litoměřicku, Bítozeves a Bečov, obojí u Žatce. „Vlastní chov bychom ještě chtěli nějak posílit, ale nejsou prostory. Investice do jedné haly je vysoká, poslední v Horšově v roce 2012 přišla na 15 milionů Kč," řekl Matějka. Celkem 22 certifikovaných dodavatelů podniku má 50 výkrmových hal. Zhruba 60 procent z nich je do 50 kilometrů od Klatov. Největší je Lubská zemědělská u Klatov, která zásobuje podnik ze 13 procent. Všechny vlastní farmy Drůbežářského závodu fungují podle velmi přísných pravidel. Ve všech halách je maximálně 21 kuřat na jeden metr čtvereční. „Musí mít hlavně prostředí, tedy teplotu, ventilaci, přísun vody a perfektního krmení," uvedl Matějka. Krmné směsi obsahují pšenici, sóju, kukuřici, minerální látky a vitaminy. Každý týden prohlédne farmu externí veterinář. Odchyt kuřat, takzvaný Peer System, dodala podniku nizozemská firma. „Jde o nejmodernější technologii, kterou mají jen dvě firmy v ČR. Je mnohem šetrnější než ruční odchyt, a tím napomáhá eliminovat hladinu stresu u zvířat, která má vliv na kvalitu masa," uvedl Matějka. Přes dvě miliardy korun Díky legislativě EU se od 1. dubna zákazníci dozví z etikety masného výrobku, kde zvíře chovali a kde ho porazili. „Tato skutečnost velmi zjednodušuje výběr, jelikož kupující stále častěji vyhledávají české výrobky, u nichž mají garanci kvality a čerstvosti," řekla vedoucí marketingu podniku Dagmar Drábiková. Drůbežářský závod Klatovy s téměř 800 zaměstnanci loni utržil za prodej kuřat a masných výrobků přes dvě miliardy korun, meziročně to bylo o zhruba 100 milionů korun více."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/dz-klato...-vyhledavaji-ceska-kurata-20150505.html

Historik Jan B. Uhlíř: Že postrádáme výjimečné lidi? To je fatální omyl! 5.5.2015

denik.cz str. 0 Praha

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /ROZHOVOR/ - Úterý symbolizuje ?v květnových dnech pro Pražany jediné - v české metropoli vypuklo 5. května 1945 povstání proti nacistické tyranii. Stavěly se barikády, euforii střídal strach, jak přibývali první mrtví. S příchodem Rudé armády nacistické běsnění skončilo. Pro historiky bádání ale nekončí nikdy. " Rozhovor s historikem Janem B. Uhlířem na téma Pražské povstání k 70. výročí konce druhé světové války: Květen byl už pro Pražany ?v přímém očekávání pádu Třetí říše. Jak lze asi charakterizovat nálady tehdejšího obyvatelstva metropole? Adolf Hitler spáchal sebevraždu 30. dubna 1945, poslední říšský kancléř, Joseph Goebbels dne 1. května, hlavní město Třetí říše – Berlín – padlo o den později. Praha byla poslední metropolí, kterou ještě ovládala německá vojska. Jejich odchod a pád protektorátu byl toužebně očekávaný. Nebylo však jasné, kdy přesně se tak stane. České povstání se šířilo jako stepní požár, Praha se de facto přidala 4. května, kdy její obyvatelé začali spontánně ?s likvidací německých nápisů a označení. První dny května 1945 lze proto v Praze charakterizovat jako pověstný klid před bouří. Udeřilo vzápětí a následné boje mezi povstalci a ustupujícími německými ozbrojenými silami si denně vyžádaly v průměru více než 1000 mrtvých.

Život na příděl – zavedení potravinových lístků zřejmě podporovalo černý obchod. Ten se za protektorátu trestal i smrtí. Domníváte se, že nedostatek jakéhokoliv zboží Pražana donutil riskovat i ztrátu života? Obyvatelé velkých měst, včetně Pražanů, byli v podstatě odkázáni buď na přídělový systém (a příbuzné na venkově), na černý trh, anebo na chování drůbeže a králíků na dvorcích a balkonech. Ceny na černém trhu se však vyšplhaly do astronomické výše, a proto byl pro drtivou většinu Pražanů nepřístupný (pokud ovšem nesáhli na rodinné šperky). V době stanných práv mohlo jít skutečně o krk, hrozba koncentračního tábora visela nad pasivními ?i aktivními účastníky černého trhu vždy. Tvrdě bylo rovněž postihováno padělání potravinových lístků. Pokud budeme pobyt v koncentračním táboře považovat za život ohrožující, pak řada Pražanů riskovala denně životy, aby přilepšila rodině a sehnala jí potraviny nad rámec přídělového systému. Traduje se, že Pražák, který neměl příbuzné nebo známé na vesnici, měl velké problémy vystačit si ?s potravinovými lístky. Přitom na vesnicích německá správa údajně velmi hlídala takzvané povinné odvody masa a jiných hospodářských produktů. Vystačit s potravinovými lístky byl skutečně problém, zvláště pak v nejméně „dotované“ kategorii lehce pracujících. Na venkově se černé porážky dobytka se stávaly běžným jevem, byť značně riskantním. Smutné je, že za hospodářskou kriminalitu ?i za odboj hrozila smrt a dnes se tyto rozdíly setřely, takže jinak loajální majitel prasete je považován téměř za odbojáře. Za takovéto rozostření hraničních hodnot může nejen období po únoru 1948, ale především historikové po roce 1989, kteří nekladli dostatečný důraz na období Protektorátu Čechy a Morava. Ostatně ani dnes neexistuje v České republice institucionální zkoumání tohoto období. Jaký byl podle vás běžný den pracujícího protektorátního Pražana? Někteří pamětníci se báli chodit na kus řeči do hospody, které byly plné udavačů. Nejbezpečnější pro výměnu názorů prý byly procházky ?v parcích. Žádný den nebyl stejný a neexistuje proto univerzální popis všedního dne Pražana. Je navíc zásadní rozdíl mezi Pražanem původu německého, českého a židovského. Pražan německý získal po 15. březnu 1939 nepochybně na sebevědomí. Většinový Pražan český se přizpůsoboval daným konsekvencím. V jednotlivých úsecích existence protektorátu jej můžeme vidět se zaťatými pěstmi a se slzami v očích při německých přehlídkách, na demonstracích při příležitosti 28. října 1939, na Heydrichově pohřbu a přísaze věrnosti Říši na Staroměstském a Václavském náměstí, při záchraně zasypaných po bombardování či na barikádách v květnu roku 1945. Ale také zbité na gestapu v Petschkově paláci, před hlavněmi popravčích čet ?v Ruzyňských kasárnách, na Kobyliské střelnici či v cele smrti na Pankráci. Obyvatelé velkých měst byli pod nepochybným drobnohledem a neopatrná vyjádření mohla vést před hlavně popravčí čety či pod ostří gilotiny. Řada z Pražanů byla popravena pro schvalování atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jeden dokonce za schvalování atentátu na Vůdce Adolfa Hitlera po 20. červenci 1944. Proto visely v restauracích, hospodách i hostincích nápisy typu: „Žádáme, aby se nehovořilo o politice“ či „Politické hovory zakázány“. Pokud se jedná o Pražany židovského původu, od června 1939 se s nimi zacházelo podle tzv. Norimberských zákonů. Čelili nejprve izolaci, posléze arizaci a následně byli transportování do Terezína a dále do vyhlazovacích koncentračních táborů… Hitler prý tvrdil, že Čech je jako cyklista. Sedí, mudruje, ale šlape. Jen ta Praha ještě musí dostat tvrdou ruku. Domníváte se, že obyvatelé Prahy špičky Třetí říše zajímaly víc, než ostatní územní celky? Ano. Adolf Hitler tvrdil, že Češi jsou jako cyklisté. Nahoře se hrbí, ale dole šlapou… Nikoliv však Pražané, ale Praha zajímala nacistické špičky enormně. Byla čtvrtým největším městem Říše a nepochybně nejkrásnějším. Vzhledem ke své poloze i infrastruktuře byla vybrána jako jedno z budoucích reprezentačních sídel nacistického režimu. Proto byla zařazena – hned vedle Berlína a Vídně – na seznam měst, která měla být co nejdříve zbavena Židů. O germanizaci Prahy se staral náměstek primátora, historik Josef Pfitzner, který pracoval na programu přejmenování ulic a náměstí. Praha tak získala náměstí Říšské branné moci (Vítězné náměstí) či Říšské náměstí (nám. Míru), ale také např. Nábřeží Reinharda Heydricha (Rašínovo nábřeží). S výjimkou Hermanna Göringa sem v

době protektorátu přijely veškeré špičky Třetí říše, některé opakovaně – a to včetně Adolfa Hitlera, což je prakticky neznámé. Nacisté měli s Prahou obecně velké plány. Intenzivně začala pracovat Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí v čele s architektem Reinholdem Niemeyerem, který usiloval o velkorysou urbanistickou přestavbu, inspirující se plány Alberta Speera pro Berlín. Říšský ministr lidové osvěty a propagandy Josef Goebbels při své návštěvě Prahy na sklonku roku 1940 řekl, že toto město má německého ducha a musí se zase stát německým. Hrdinství Pražanů bylo patrné v období Pražského povstání. To byl prý na barikádách kde kdo. Ještě pár týdnů před vypuknutím by mnohé „hrdiny“ na barikády nikdo nedostal. Proč, podle vás, máme tak málo výjimečných lidí, jako byli atentátníci na Heydricha, kdy bylo zřejmé, že následné přežití rovnalo se téměř nule? Je, bohužel, obecně zažité a tradované, že postrádáme lidi výjimečné a statečné. Je to fatální omyl. O českém domácím odboji se ví málo, ve srovnání s našimi sousedy silně zaostáváme. Kolik z dnešních Pražanů, které zastavíte na ulici, bude znát alespoň název jedné z organizací domácího odboje? 5 procent? A bude někdo z nich vědět, že nejúspěšnějším stíhacím pilotem denní fáze bitvy o Británii byl Čechoslovák Josef František, nebo že prvním cizincem, vyznamenaným titulem Hrdina sovětského svazu, byl opět Čechoslovák – Otakar Jaroš? Vždyť ztráty československé generality byly za II. světové války vyšší, než generality polské. Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, byl jako jediný ministerský předseda zemí okupované Evropy odsouzen k trestu smrti a popraven – pro odboj. Na nejproslulejším popravišti Třetí říše v berlínském Plötzensee byli Češi – hned po Němcích – nejpopravovanějším národem Evropy. Právě zde přišla o život elita českého odboje, včetně řady Pražanů. Bylo jich 677. Nikdo z nich nemá hrob, protože jejich ostatky byly předávány berlínské univerzitě jako materiál pro studium budoucích lékařů. Dodnes nemáme úplnou jistotu, že části těl českých odbojářů neslouží jako vědecké preparáty. Paradoxním je, že v roce 1944 byly v Plötzensee popravovány i špičky německého odboje, který se atentátem na Hitlera a následným pokusem o státní převrat snažil zachránit Německo před katastrofou totální porážky. Po osvobození Prahy Rudou armádou se Pražané masově oddávali euforii, což bylo po letech nacistické okupace vcelku pochopitelné. Lze v dobových pramenech vysledovat, zda euforie Pražana trvala třeba do konce května a pak už chtěl žít vlastním životem bez přítomnosti vojsk kterékoliv země? Praha se de facto osvobodila sama. Svědčí o tom i počet padlých Rudoarmějců, který zde nedosáhl 40. Příjezd Rudé armády byl přijat s absolutním nadšením a přesvědčením, že přichází ráj, protože se kozácký kůň napil z Vltavy. Málokdo si tehdy ve všeobecné euforii připouštěl, že ruskými pancíři byla potlačena totalita nacistická a současně s nimi přijela totalita komunistická. Vstup Rudé armády měl zásadní psychologický účinek, s nímž Moskva správně kalkulovala. Pražané se s Rudoarmějci podělili i o to málo, co jim zbylo a chovali se k nim jako k osvoboditelům po celou dobu jejich pobytu. Zájem o vojáky Rudé armády a jejich potřeby neutichal až do doby jejich odchodu. Orientace poválečného Československa na Moskvu byla zásadní, i když zřejmě ne neodvratná. My, Češi, jsme si ji – na rozdíl od Slováků – zvolili dobrovolně. Následky této volby osudově pociťujeme dodnes. Jan Borin Uhlíř(*17. září 1972) po maturitě na gymnáziu Přípotoční v Praze (1991) studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1992 - 1998, resp. 2001) a Humboldtově univerzitě v Berlíně (2000 - 2001). Jako člen studentské kurie Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (1993 - 2001) se zasadil o vznik Ceny Jana Palacha, která se od roku 1998 uděluje za vynikající studijní výsledky. Čtěte také: U chodovské školy se střílelo. Jako před sedmdesáti lety"

URL| http://www.denik.cz/praha/historik-jan...i-to-je-fatalni-omyl-20150504-9qnr.html

denikreferendum.cz Že TTIP neohrozí naše standardy? Prázdné sliby…

denikreferendum.cz str. 0 Svět Petra Němcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.5.2015

zpět Koordinátorka kampaně Špatný vTTIP přibližuje největší rizika, která souvisejí s přijímáním dohody TTIP. V prvním ze série textů pro DR rozebírá problém obecně pojmenovaných procedur, které však zcela konkrétně změní každodenní život. Jistě jste to již také zaznamenali – v souvislosti s jednáním o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) se zvláště v Evropě, ale i v USA šíří obavy ze snižování standardů všeho druhu: zdravotních, potravinářsko-bezpečnostních, ochrany pracovních podmínek i životního prostředí. Český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, někteří europoslanci, ale i oficiální zástupci Evropské komise ujišťují, že TTIP rozhodně ke snižování standardů nepovede. Jiní naopak obavy občanů sdílejí. Jde tu o „předčasnou hysterii“, jak napsal před několika měsíci časopis Respekt? Postřehy expertů, zkušenosti z podobných již vyjednaných dohod, konkrétní příklady z minulosti i uniklé informace z aktuálních jednání ukazují, že nikoliv. Příslušné změny k horšímu pouze nebudou v dohodě TTIP jmenovány doslova, ale schovány v obecně formulovaných zásadách, strukturách a procedurách, jež budou po schválení dohody trvale ovlivňovat náš život. Proč ono rozvolnění standardů hrozí, s jakými riziky se pojí a jak konkrétně bude dle dosavadních poznatků vypadat? „Roboti korporacyjní“ a dřevěné obludy zdobívají protesty proti TTIP v Polsku. Foto archiv GreenPeace.pl Pojďme na chvíli předpokládat, že ani Evropané, ani Američané si nepřejí snižování vlastních standardů a norem chránících jejich zdraví, pracovní podmínky a přírodu. Na druhou stranu mohou být v pokušení snížit standardy svého vyjednávacího partnera, tam kde je to pro ně – respektive pro ochod – výhodné. Takové pokušení se pochopitelně neprojeví přímým požadavkem, abychom například do Evropy vpustili geneticky modifikované potraviny nebo proslulá americká chlorovaná kuřata. To by byla politická sebevražda a s úmluvou TTIP by byl rázem konec. Místo toho uslyšíme útoky na princip předběžné opatrnosti, což je přesně ten přístup, který v Evropské unii zaručuje vysoký stupeň ochrany spotřebitele i přírody. Bez jakéhokoliv obecného předpokládání, to jest spolehlivě a s podklady dnes už víme, že během jednání o TTIP se od lobbistů ozývají výzvy, aby EU ukončila svůj zákaz dovozu amerických prasat živených růstovým hormonem ractopaminem, svoji nulovou toleranci neschválených geneticky modifikovaných plodin a svůj přístup k regulaci endokrinních disruptorů, které mohou vést k poruchám plodnosti, podporovat vznik endometriózy, nádorových onemocnění a vývojových vad. TTIP je ale ostře kritizována i ve Spojených státech, protože EU chce méně pravidel pro banky. Podle dokumentů uniklých z jednání nechce EU přísnější bankovní pravidla, která USA přijaly, aby zabránily další finanční krizi. Důvod? Pro evropské banky znamenají přísnější pravidla menší zisky. Ani výkonný ředitel Německé bankovní asociace Micheal Kemmer ovšem nemluví o snižování standardů ochrany před další katastrofickou ekonomickou krizí, ale o „rozdílech, které existují mezi Evropou a USA“. Podle Kemmera by bylo velmi dobré, kdyby se tyto rozdíly zmenšily, jak jen to je možné. Na přímou otázku, zda upřednostňuje evropský nebo americký systém odpovídá: „Nejsem velkým fanouškem americké regulace, protože má některé ostré hrany, které se těžko slučují se současným evropským bankovním systémem.“ Stejně eufemisticky by se dalo říct, že Američané nejsou velkými fanoušky dalšího možného kolapsu své ekonomiky, a tak i oni proti TTIP protestují.

Tajemství regulatorní spolupráce Všechny zmíněné a jim podobné požadavky spadají formálně pod deklarovaný proces snižování „netarifních bariér obchodu“, v praxi jde ale o snižování našich standardů a norem bezpečnosti potravin, chemikálií, zdraví, ochrany pracovních podmínek a životního prostředí a stability našich ekonomik. Pokud by naše normy psali lobbisté velkého byznysu, jedli bychom zdraví nebezpečné látky, zahrávali si s další finanční krizí nebo se netrápili s placenou dovolenou, na kterou v USA neexistuje celostátně platný nárok ze zákona – vše, aby byl usnadněn obchod. Lze namítnout, že korporátní lobbisté naši legislativu netvoří; že od toho máme volené zástupce. I to však TTIP do značné míry změní. Středobodem smlouvy TTIP je totiž takzvaná regulatorní spolupráce, která znamená, že velký byznys dostane právo nejen za nižší standardy lobbovat, ale přímo normy a regulace, a tedy i standardy, spoluvytvářet. Pokud by byla dohoda TTIP schválena s pasážemi, které obsahují poslední úniky, začala by platit zásada, že kdykoliv přijde Evropská komise s ideou vytvořit nová pravidla, bude je muset nechat projít americkou vládou a byznysovými skupinami. A to předtím než občané nebo jejich volení zástupci uvidí, co je vlastně navrhováno. Praktický příklad: řekněme, že Evropská komise bude chtít zakázat dovoz hovězího omývaného v USA kvůli dekontaminaci kyselinou mléčnou, a to z popudu evropských spotřebitelů protestujících proti dovozu chemicky ošetřeného masa. Americký producent bude mít v takovém případě právo podat stížnost a s argumentací negativního dopadu na obchod vymáhat zrušení, zmírnění nebo odklad platnosti normy – a to vše nejen dnešními lobbistickými mechanismy, ale i oficiální cestou, s pomocí nově rozšířené procedury včasného varování (early warnings), to jest ještě před tím, než bude norma předložena k formálnímu projednávání zástupcům členských států. Londýňané už to vědí. Foto NA, Facebook Lze samozřejmě předpokládat, že naši volení zástupci v EU budou vůči různým lobbistickým tlakům imunní. Zde je však na místě odhalit, že vypůjčený příklad s hovězím masem byla inspirován kauzou, která v roce 2013 skutečně proběhla. Ministerstvo zemědělství USA zastupující zájmy svých producentů si tehdy vymohlo na evropských institucích zásadní úpravu norem a případ je dodnes uváděn jako ukázka podstatného vlivu americké obchodní lobby na unijní pravidla. Vše přitom probíhalo ještě starými lobbistickými kanály – bez nových cest uplatňování vlivu zpřístupněných Transatlantickým obchodním a investičním partnerstvím. Ani Ministerstvo zemědělství USA v roce 2013 otevřeně nejásalo nad snížením standardu bezpečnosti potravin, ale nad – oficiálním jazykem – „velkým vítězstvím zpracování potravin na základě vědeckých poznatků (a major victory for science-based food processing).“ Díl pravdy Jana Kellera Spojené státy a Evropská unie jsou v mnohém stále dva odlišné světy a v oblasti standardů to platí zvlášť. V USA je možné prodávat téměř cokoliv, dokud není na základě solidních vědeckých poznatků a dlouhého komplexního zkoumání prokázáno, že je výrobek zdraví škodlivý. EU naopak uplatňuje již zmíněný princip předběžné opatrnosti. Například v oblasti bezpečnosti chemikálií tak má dnes přísnou moderní legislativu, zatímco v USA platí stále jen laxní pravidla ze 70. let 20. století. Obavy odborné veřejnosti ze snižování standardů po přijetí TTIP – nebo lépe řečeno z toho, že se nebudou zvyšovat, že nové regule budou rozřeďovány a blokovány – jsou přitom ze strany českých

politiků odráženy poukazem na další obecné závazky, tentokrát od vyjednavačů. Slovy europoslankyně Dity Charanzové: „Argumenty o geneticky modifikovaných potravinách a chlorovaných kuřatech často zaznívají ze strany kritiků. Už se tomu musím smát, protože mandát Evropské komise je veřejný, a když si ho přečtete, tak se dozvíte, že nechceme přijít o právo regulovat, ale naopak, chceme najít cestu, jak si navzájem standardy uznávat. V žádném případě nepůjde o to měnit standardy, které máme nastavené v EU, a Evropská komise to několikrát zdůraznila.“ Ovšem zatímco Dita Charanzová se směje, například ředitelka Evropské spotřebitelské organizace (BEUC) Monique Goyensová konstatuje, že „kapitola o regulatorní spolupráci a sektorové regulatorní úpravy v oblasti bezpečnosti potravin způsobují, že některá ujištění (Komise) vypadají prázdně.“ Ne všichni politikové berou téma na lehkou váhu. Foto Greens/EFA, flickr.com Kritikové TTIP vědí, že o chlorovaných kuřatech se nevyjednává. EU přeci jen není spolkem politických sebevrahů. Kritikové TTIP na příkladu chlorovaných kuřat nebo GMO poukazují na zásadně odlišné a neslučitelné filosofie, které EU a USA uplatňují při ochraně svých občanů. Skutečné problémy a rizika smlouvy TTIP se neskrývají v chloru ulpívajícím na nebohé drůbeži. Skrývají se ve vágních termínech jako solidní věda, předběžná opatrnost, sbližování regulatorních systémů, regulatorní spolupráce, ekvivalence a konečné „vítězství zpracování potravin na základě vědeckých poznatků“, jejichž významy a důsledky jsou, jak se zdá, mimo rozlišovací schopnosti českých politiků. Chlorovaná kuřata jsou pouze symbolem, stejně jako proslulé farmářské trhy, na jejichž ohrožení v důsledku přijetí úmluvy TTIP upozorňoval europoslanec Jan Keller. Lavina kritiky, která se na něj za tuto připomínku svalila, byla natolik silná, že zcela přehlušila debatu nad tím, nač chtěl dotyčný poukázat. Říci „TTIP ohrožuje lokalizační opatření“ totiž s nikým moc nepohne. Teprve když vám však někdo chce sáhnout na zeleninu od oblíbeného farmáře, zvedne se nejeden člověk ze židle a vydá ke googlu zjistit, jak to s těmi trhy vlastně je. O tom ale až příště.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/20340...p-neohrozi-nase-standardy-prazdne-sliby

Dotyk BYZNYS Očekávané události 4.5.2015

Dotyk BYZNYS str. 0 Očekávané události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět K e společnému jednání by měli zasednout zástupci komunikační firmy Charter a společnosti Time Warner Cable. Jednat by měli o případném spojení. Informace přišla jen pár dnů poté, co Comcast ohlásil, že odstupuje od plánovaného spojení s Time Warner Cable. Transakce za 45 miliard dolarů byla již dohodnutá a schválená regulatorními úřady, Comcast si ji ale na poslední chvíli rozmyslel. A merický Senát by měl během týdne hlasovat o rozpočtu na další období, uvedl lídr Republikánů Mitch McConnell. Podle něj je navrhovaný rozpočet dobře sestavený a měl by získat podporu většiny zákonodárců v horní komoře Kongresu. P okračuje výsledková sezóna. Ze světových firem své hospodaření za první tři měsíce letošního roku představí například slevový portál Groupon, logistická společnost Office Depot, automobilka Tesla

nebo ropná skupina Petrobras. během týdne Z ástupci zemí Evropské unie budou v Bruselu jednat o novém systému udělování emisních povolenek. Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (tzv. ETS – Emission Trading System) měl omezit přítomnost škodlivých plynů v atmosféře. Bohužel je ale nefunkční a neplní tak svůj účel, proto se chystá jeho reforma. K největším dosavadním kritikům systému patřila Česká republika. úterý 5/5 H ospodářské výsledky za první kvartál představí Komerční banka, která patří do francouzské skupiny Société Générale. Banka za celý loňský rok vydělala bezmála 13 miliard korun, což značilo meziroční růst zisku o 3,6 procenta. Na výsledcích se pozitivně projevil růst poskytnutých úvěrů i vyšší úrokové výnosy, a to i v době nízkých sazeb. středa 6/5 ZISK PO ZDANĚNÍ KOMERČNÍ BANKY Č eský statistický úřad představí údaje o březnovém maloobchodu. Tržby obchodníků od září každým měsícem meziročně rostou o zhruba šest procent, výjimkou byl jen listopad (0,8 procenta). V březnu by podle analytiků měly posílit o 6,7 procenta. V e Velké Británii se uskuteční parlamentní volby. Hlavním tématem současného premiéra Davida Camerona je silný ekonomický růst. Ten ale podle posledních statistik trochu klopýtá. V prvním čtvrtletí ekonomika zpomalila na 2,4 procenta z předchozích 3 procent. Šance konzervativců a Labour Party jsou zatím víceméně vyrovnané. Je tedy otázkou, zda David Cameron v Downing Street č. 10 vydrží. Č esko zasáhne statistická smršť. Český statistický úřad zveřejní údaje o vývoji březnové stavební výroby, průmyslové výroby a také o zahraničním obchodě. O rganizace pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejní index cen potravin za duben. Ten je důležitým indikátorem pro budoucí vývoj cen potravin. V březnu došlo k poklesu cen u masa, zeleniny nebo obilovin. Naopak ke zdražení došlo u mléčných výrobků. Č eská národní banka (ČNB) zasedne k měnovému jednání. Analytici neočekávají změnu sazeb, které se drží na rekordním minimu. Centrální bankéři by je totiž museli poslat do záporu, což odborníci neočekávají. A podle nich ČNB ponechá i současný kurzový závazek, který brání koruně v posílení pod 27 korun za euro. Banka zároveň představí novou inflační prognózu. H ospodářské výsledky za první čtvrtletí zveřejní Česká spořitelna a její mateřská skupina, rakouská Erste Bank. České spořitelně loni mírně klesl čistý zisk na 15,1 miliardy korun. Rostl jí ale objem úvěrů. Její mateřská společnost se potýká s problémy zejména v Maďarsku, které v zemi zavedlo bankovní daň. Č ísla svého hospodaření zveřejní i loterijní společnost Fortuna. Ta na přelomu roku prošla obměnou

nejvyššího managementu. Firma loni zpomalila růst čistého zisku na 2,3 procenta, čímž vydělala 15,9 milionu eur. Fortuně plyne valná většina příjmů ze sportovního sázení, kde mají stále větší podíl online sázky. čtvrtek 7/5 Z e Spojených států přijdou statistiky z trhu práce za duben. Míra nezaměstnanosti trendově dlouhodobě klesá, v březnu zakončila na 5,5 procentech. pátek 8/5

E15 Turci si brání trh cly i prohibicí 6.5.2015 E15 str. 9 byznys Tomáš Stingl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země stojí před úkolem, jak nasytit překotně rostoucí počet obyvatel Zahraniční obchod Turecko zažívá populační boom. Od přelomu tisíciletí přibylo v zemi skoro třináct milionů lidí. Dnes má země už víc než 76 milionů obyvatel a populace se každý den zvyšuje o 2,5 tisíce lidí. Země tak stojí před úkolem, jak nasytit překotně rostoucí národ. „Například v letech 2007 až 2012 se zvyšovala poptávka po potravinách každoročně o 14 procent,“ připomíná Lenka Švihlová z české proexportní agentury CzechTrade. Pro zahraniční dodavatele potravin a zemědělských výrobků je ale zatím přesto turecký trh těžko dostupný. Turci se totiž rozhodli, že upřednostní stůj co stůj potraviny ze své vlastní zahrady. Obehnali ji vysokým celním plotem, když clo na dovoz potravin dosahuje až závratných 150 procent. Z Číny dokonce zakázali Turci dovoz potravin úplně. Na další překážku narazili v Turecku dovozci alkoholických nápojů včetně piva. Současná vládnoucí strana AKP se totiž snaží postupně zavést prohibici. Reklama na alkoholické nápoje je už nyní v zemi zcela zakázána. Turecko má i proto nejnižší spotřebu alkoholu v Evropě s průměrnou konzumací 1,5 litru ročně na jednoho obyvatele. A plných 83 procent Turků jsou úplní abstinenti. To se ale mění s nastupující generací, která se ráda baví a při tom pošilhává po pivu nebo šampaňském. Prodej piva se nyní v Turecku ročně zvyšuje o osm procent. Spotřeba šumivého vína například jen v roce 2012 vzrostla skoro dvojnásobně, přičemž devět desetin spotřeby kryje dovoz. Některé západní firmy se pokoušejí do Turecka dostat koupí tamějších producentů. „Mezi největší investory patří společnost Ferrero, která vložila do výroby čokolády a cukrovinek v Turecku už víc než 95 milionů eur. Skupina Olam ovládla tureckou společnost zabývající se produkcí a zpracováním lískových oříšků. Ta by měla brzy krýt 75 procent světové spotřeby,“ ilustruje Lenka Švihlová. Příležitostí jsou také potraviny, které zatím turečtí producenti příliš nenabízejí. „Ve velkých městech vznikají obchody se zdravou výživou, nabídka je však prozatím ještě velmi omezená. Navyšuje se poptávka po biopotravinách, cereálních tyčinkách, dětské výživě a dietních potravinách,“ uvádí Michal Koščo, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu. Pro české strojírenské firmy je také šance v dodávkách technologií pro turecké mlékárny, pekárny, jatka nebo skleníky. *** Hodně jogurtu, málo masa Mezi potravinami, které mají v Turecku tradičně velký odbyt, kupodivu kraluje oblíbený jogurt. Průměrný Turek ho spotřebuje ročně 45 kilogramů. Naopak spotřeba červeného masa je jen 6,2 kilogramu. Pro srovnání, v Česku je spotřeba veškerého masa na jednoho obyvatele ročně zhruba téměř osmdesát kilogramů. V Turecku je maso zatím drahé a

domácí výroba je nedostačující, navíc se v islámské zemi nejí vepřové. Foto autor| Foto profimedia.cz O autorovi| Tomáš Stingl Praha

echo24.cz Potraviny zdraží. Sněmovna zasahuje proti řetězcům 1.5.2015

echo24.cz str. 0 Domov, Homepage, Krátké zprávy, Byznys Petr Holub Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nejlepší, co světu dalo Německo, jsou supermarkety. Možnost rychle nakoupit jakékoli zboží i za cenu dostupnou pro příjemce dávek v hmotné nouzi je také největší společenskou změnou po listopadu 1989. Člověk si může přát víc, ale jistota, že sežene máslo nebo kilo jablek za pětadvacet korun ve slušné kvalitě a v kteroukoli denní dobu, také není k zahození. Zdá se však, že idyla laciných supermarketů a diskontů končí. Nejlepší, co světu dalo Německo, jsou supermarkety. Možnost rychle nakoupit jakékoli zboží i za cenu dostupnou pro příjemce dávek v hmotné nouzi je také největší společenskou změnou po listopadu 1989. Člověk si může přát víc, ale jistota, že sežene máslo nebo kilo jablek za pětadvacet korun ve slušné kvalitě a v kteroukoli denní dobu, také není k zahození. Zdá se však, že idyla laciných supermarketů a diskontů končí. Prvním varováním je zákon o významné tržní síle, který začala projednávat Poslanecká sněmovna. Politici se snaží zlepšit model, který, jak se zdá, zatím funguje bez chyby. Zázrak nízkých cen Na parkovišti u supermarketů v saském Chemnitzu, rakouském Gmündu či jiných městech za hranicí obvykle parkuje polovina aut s českou značkou. Hovory nadšených nákupních turistů chválí německé zboží, které je lepší, a navíc ještě kvalitnější než v Česku. Pohled do nákupních košíků přesto usvědčuje české návštěvníky z omylu. Převažuje v nich několik druhů zboží nakupovaných ve velkém množství, třeba určitý typ čokolády nebo naložené brusinky, které jsou právě v akci. Ve skutečnosti nemohou německé supermarkety českým konkurovat. Podrobné srovnání Eurostatu ukazuje, že ceny tuzemského maloobchodu mají jen v málo zemích Evropské unie konkurenci. I s přihlédnutím ke kupní síle občanů dosahují zdejší ceny 82,7 procenta evropského průměru. Jen o málo laciněji je v Maďarsku a na Litvě, výrazněji jsou ceny nižší jen v Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde jsou pod sedmdesáti procenty evropského průměru. Proti tomu překračují německé ceny průměr o devět procent a rakouské o 23 procent. Šesté nejlacinější potraviny ve srovnání s osmadvaceti evropskými státy, v případě mléčných výrobků dokonce páté a u pečiva čtvrté nejlevnější, jsou důvodem, proč Češi dodnes mohou chválit své rozhodnutí z listopadu 1989, kdy byly právě ideály všem dostupného konzumu hlavním důvodem, proč se národ dal po pohybu a svrhl režim, který nedokázal zabezpečit zásobování na úrovni. Na tom nic nezměnila ani finanční krize. Reálné příjmy rodin sice v letech 2008 až 2013 poklesly, ještě víc ale srazila ceny potravin nemilosrdná konkurence obchodních řetězců. Změny v cenách dobře ilustruje i srovnání, kolik potravin si mohou koupit průměrné rodiny v jednotlivých zemích. Češi si mohou dovolit o třetinu méně potravin než sousedé z Německa nebo Rakouska, o desetinu jsou na tom ještě lépe Poláci a Slovinci, ostatní východoevropské státy jsou na tom o poznání hůře, stejně tak některé jihoevropské státy. Co změní zákon o významné tržní síle V této chvíli přichází vláda Bohuslava Sobotky s novelou zákona o významné tržní síle, který zesiluje

regulace také v Česku. Z důvodové zprávy je jasné, že svou tržní sílu zneužívají cizí a zvláště německé řetězce. „Rozhodující je skutečnost, že cca 63 % maloobchodního trhu se zbožím denní spotřeby v České republice je ovládáno zahraničními vlastníky, kteří sledují vlastní obchodní politiku,“ zdůvodňuje nutnost zákona důvodová zpráva, která mezi velké cizí vlastníky počítá koncerny Schwarz, Rewe, Ahold, Tesco a Globus.

URL| http://echo24.cz/a/iUyT4

Ekonom Slovenští byznysmeni dobývají Prahu Ekonom str. 12 Téma - Slováci v Česku Hana Filipová, Jan Němec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2015

zpět Kdo jsou Slováci v českém byznysu? Ekonom představuje patnáctku mocných a vlivných podnikatelů a šéfů. Devětačtyřicetiletý Marek Jankovič začínal svoji kariéru hned po revoluci ve Slovenské pojišťovně. Postupně se vypracoval do nejvyšších pater pojišťovacího byznysu, na slovenském trhu dosáhl téměř všeho. Pak přišel čas na změnu – místa nejen pracovního, ale i v životě. V červnu se stane šéfem České pojišťovny a čeká ho stěhování do České republiky. Jankovič není jediný. Slovenští manažeři míří do vedení tuzemských firem stále častěji. V dubnu letošního roku se ředitelem Raiffeisenbank stal Slovák Igor Vida, její dceřinou banku ZUNO vede přes rok mladý manažer Peter Lakata a v lednu přišel do čela obchodního portálu Aukro Ján Gažovský. První příliv slovenských manažerů do Česka přitom nastal hned ve druhé polovině 90. let. Důvodem byla jednak mírně napjatá situace na Slovensku, kde se po rozpadu společného státu podniky privatizovaly hlavně do rukou lidí spřátelených s Mečiarovou vládou, ale také platové rozdíly, které podle odhadů dosahovaly v té době až 60 procent ve prospěch mezd v Česku. A tak se řada Slováků snažila získat práci v tuzemsku. Česko na prvním místě Teď je na Slovensku situace jiná: vlády se několikrát obměnily, těsné vztahy politiků a firem se pročistily, řada společností se dostala do rukou zahraničních vlastníků. Příležitost dostali noví lidé, kteří se postupně na Slovensku ve svých oborech „vyučili“. A jak potvrzuje Petra Grabmayerová, partnerka a manažerka headhunterské společnosti Pedersen & Partners, pokud chtějí Slováci v kariéře postupovat dále, nemají vlastně jinou možnost než odejít do zahraničí. Česká republika je pak samozřejmě první volenou destinací, a to hlavně kvůli jazykové podobnosti, společné historii i kultuře a dodnes úzkým vazbám. Jak také upozorňuje Michaela Žáčková z KPMG díky speciálním dohodám mezi ČR a SR na poli výměny studentů a zaměstnanců se podstatně zjednodušuje agenda přijímacího procesu, než je tomu u ostatních cizinců. Pak se snadno může zdát, že Slováků mezi českými topmanažery neustále přibývá. „Určitě neoslovujeme specificky slovenské manažery, hledáme vhodné kandidáty na Slovensku, ale i v ostatních zemích střední Evropy, i mimo kontinent, pokud nejsou jinde k dispozici,“ vysvětluje postup své firmy personalista Zdeněk Kaufmann, který stojí mimo jiné právě za příchodem Marka Jankoviče do České pojišťovny. V některých případech je prostě místní trh tak úzký, že je hledání na Slovensku čirou nutností. Obvykle je podle Ladislava Kučery z personálněporadenské firmy Hays problematické najít v Česku manažera pro technologickou či technickou pozici, a v tom případě se obrací na slovenský trh. „Pro Slováky je to většinou nová výzva, zkušenost. Tady je to pro ně o stupeň vyšší pozice, větší kompetence, ke kterým by se třeba na Slovensku nedostali,“ dodává Kučera. Velmi často také šéfové zodpovídají z Prahy za oba dva trhy, český i slovenský. S tím souvisí i to, že se pak z Česka snadněji odchází dál do regionálních pozic směrem na západ. A samozřejmě jde i o to, že je Česko větším trhem, z čehož plyne nejen větší zodpovědnost, ale také větší nabídka atraktivnějších pozic – a to nejen rozsahem, ale i příjmem. Okoukaný Čech a neokoukaný Slovák Přesto ale ani vyšší platy dnes už nehrají roli, navíc v současné době nejsou vysoké mzdové rozdíly obvyklé. Jak se shodují oslovení „lovci hlav“, v

pozicích, které hledají, se často už mzdy v Česku a na Slovensku rovnají. Někdy dokonce mohou být slovenští manažeři dražší. Jaké jsou tedy hlavní výhody Slováků v českém byznysu? Jednou je třeba i to, že v Česku většinou neplatí konkurenční doložka, která vyplývá z jejich bývalé pracovní smlouvy, a tudíž manažer nemusí v tuzemsku čekat po určité období, kdy nesmí ve svém oboru pracovat u konkurence. Touto doložkou jsou totiž obvykle čeští manažeři vázáni a firma pak musí dlouho čekat, než jsou volní. A tak si radši vybere manažera jiného. „Jsou dravější, museli v životě překonat více překážek, aby se dostali do Prahy, opustili své zázemí, rodinu, případně ji přestěhovali,“ vyjmenovává další plusy Petra Grabmayerová. Velké množství Slováků se také rychle naučí česky a od Čechů se pak jen těžko rozeznávají. Pro firmu je pak výhodou třeba i to, že vybraný slovenský kandidát je vlastně v Česku neznámý. „V mnoha případech je český trh prostě už přebraný, kandidáti notoricky známí, bohužel mnohdy proslavení častou změnou místa, špatnou pověstí, neúspěšným fungováním anebo příliš velkou spjatostí s naším prostředím a jeho zvyky,“ myslí si Zdeněk Kaufmann. Všichni chtějí na západ I to by mohlo nahrávat rivalitě mezi národnostmi, které dříve tvořily jeden stát. Headhunteři ale shodně tvrdí, že se nic podobného neděje. „Možná tomu tak bylo v raných dobách českého kapitalismu, ale dnes se hodnotí schopnosti, výsledky. Není tu žádná animozita daná národností,“ soudí Kaufmann s tím, že na manažerských pozicích je stále krásně vidět federativní fungování Česka a Slovenska. Přibývá totiž i Čechů, kteří úspěšně šéfují slovenským firmám, a to nejen z Prahy. Slovenský trh je podle Kaufmanna limitován odchody Slováků do Česka i Rakouska a specifických či vhodných kandidátů je tam nedostatek. Naopak Ladislav Kučera ze společnosti Hays se domnívá, že čeští manažeři jdou směrem na východ jen ve vzácných případech, protože stěhování z Prahy do Bratislavy se mnoha z nich nezdá dostatečně atraktivní. Přesto mohou i oni získat: pro někoho může být Slovensko přestupem do vyšších pater firmy dál na východ, například do Ruska. Jde ale také o lidi, kteří byli v tuzemské firmě dvojkou a teď na Slovensku mohou být jedničkou. Mohou hrát roli, na kterou by v Česku zatím nedosáhli. Své tak například na Slovensku „odsloužili“ třeba šéf SAP Roman Knap anebo Tomáš Salomon, dnes člen představenstva České spořitelny, kteří se vrátili „domů“. Slovenská manažerská vlna do Česka asi jen tak neutichne. Dobýt sem svůj profesní úspěch a peníze přišlo a přichází stále spousta slovenských „bratrů“. Týdeník Ekonom představuje vlivné Slováky v tuzemském byznysu. ANDREJ BABIŠ Je jednoznačnou jedničkou mezi vlivnými slovenskými byznysmeny a manažery, kteří se usadili či podnikají v Česku. A není to jen díky bohatství odhadovanému na bezmála 60 miliard korun. Angažmá v politice, do níž Babiš vstoupil naplno se svým hnutím ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013, mu vyneslo ještě větší moc. V pozici ministra financí má původem slovenský podnikatel faktickou možnost ovlivňovat legislativu, a to včetně té týkající se jeho podnikání. Společně s vlastnictvím médií to z něho dělá jednoho z nejvlivnějších lidí v Česku vůbec. Andrej Babiš přišel dělat byznys do Česka v roce 1994. Dřívější zaměstnanec slovenského podniku zahraničního obchodu Petrimex v Praze zprivatizoval jeho dceřinou firmu Agrofert, kterou sám zakládal a která se stala základem nynějšího mohutného impéria. Nejprve se nicméně Andrej Babiš zaměřoval především na chemický průmysl – získal například zdravou část Chemapolu nebo Lovochemii. V roce 2001 také proběhla privatizace Unipetrolu, který budoucí ministr financí koupil, nezaplatil a po roce vrátil státu. Přes chemický průmysl a dodávky hnojiv se postupně slovenský podnikatel začal zajímat více také o zemědělství nebo potravinářství. Začal skupovat firmy po celé České republice a portfolio Agrofertu utěšeně rostlo. Dnes pod firmu spadá už 223 firem (část z nich podniká mimo Česko, například v Německu nebo Maďarsku) a společnost zaměstnává bezmála 34 tisíc lidí. Firma podniká v zemědělství, potravinářství, chemii, lesním hospodářství, obnovitelných zdrojích a médiích. Za loňský rok všechny společnosti Agrofertu společně utržily téměř 240 miliard korun. Jen pro zajímavost, příjmy českého státního rozpočtu loni činily 1134 miliard. Kromě toho Babiš v posledních měsících vstupuje stále razantněji také do zdravotnictví, a to prostřednictvím fondu Hartenberg. Ten koupil hned několik klinik reprodukční medicíny či chirurgické kliniky Sanus. Dnes má Babiš české občanství, za Čecha se také běžně označuje, byť nezaměnitelnou „čechoslovenštinou“ – naposledy třeba v dubnu po setkání s newyorským starostou, kdy se označil za

prvního Čecha, který se s Michaelem Bloombergem setkal – a návrat na Slovensko evidentně nemá v plánu. Majitel Agrofertu bydlí v Průhonicích nedaleko Prahy, kromě toho podle zveřejněného majetkového přiznání vlastní také byt v pražské Bubenči a několik dalších pozemků v Česku. Proslulé je i jeho sídlo Semtín nedaleko Benešova s unikátním „čapím hnízdem“. TOMÁŠ CHRENEK Vlastní největší síť soukromých nemocnic ve střední a východní Evropě, zároveň je ocelářským magnátem. Jeden z nejbohatších lidí v Česku – Tomáš Chrenek – přitom pochází z Nitry, na Slovensku studoval a také sbíral zkušenosti. Je zároveň jedním z byznysmenů pocházejících původně z „líhně“ podniků zahraničního obchodu, v jeho případě konkrétně PZO Kerametal. Právě zde je třeba hledat původ Chrenkova zájmu o těžký průmysl: Kerametal obchodoval především s hutnickým materiálem; významným partnerem byly zároveň Třinecké železárny. Do Třineckých železáren (respektive společnosti Moravia Steel), které dodnes patří mezi základní kameny jeho byznysu, se Tomáš Chrenek dostal v roce 1996. Nejprve pracoval jako manažer najatý privatizátory Rudolfem Ovčařím, Ivo Dubšem nebo Milanem Šrejbrem. Spolumajitelem se Chrenek stal poté, co v roce 1997 vyplaval na povrch sponzorský skandál ODS. Jeden z odhalených sponzorů, Milan Šrejber, se podílu zbavil a kupcem byl právě Chrenek. Třinecké železárny, které podnikatel slovenského původu ovládá přes společnost Finitrade vlastnící třeba i ateliéry Barrandov, dnes patří s více než 6000 zaměstnanci mezi dvacítku největších zaměstnavatelů v Česku. Firma je největší hutí v České republice a v roce 2013 utržila zhruba 37 miliard korun. Zisk přesáhl jednu miliardu. Stále větší roli v byznysu Tomáše Chrenka pak hraje společnost Agel, sdružující přes 10 nemocnic, další zdravotnická zařízení, lékárny nebo distribuční firmu. V roce 2013 Agel utržil 11,5 miliardy korun a zisk přesáhl 600 milionů. Donedávna byl menšinovým spolumajitelem Agelu vedle Chrenka ještě podnikatel Tomáš Polach. Na konci loňského roku nicméně Polach oznámil, že svému společníkovi prodá za blíže neurčenou cenu i zbývající čtvrtinový podíl. Chrenek, žijící trvale v Česku a disponující podle odhadů majetkem přes 12 miliard korun, se tak stal jediným majitelem. JAROSLAV HAŠČÁK Spolumajitel česko-slovenské investiční skupiny Penta Investment Jaroslav Haščák působí především na Slovensku – stará se o tamní projekty skupiny a také v sousedním státě žije. Přesto má jako podílník v mnoha českých firmách, které Penta koupila, fakticky velký vliv také v Česku. Jak se stal jedním z nejbohatších Slováků? Společně s Markem Dospivou a spolužáky z moskevského institutu MGIMO založili v roce 1994 skupinu Penta; tehdy ale fungovala jako obchodník s cennými papíry. Přerod ve finanční skupinu investující do firem, které restrukturalizuje a dále rozvíjí, přišel až o tři roky později. Tehdy společníci ovládli fond VÚB Kupón s akciemi více než stovky firem. Zpočátku Penta operovala především na Slovensku. Zásadní vstup na český trh se datuje k roku 2001, kde postupně investovala do sítě lékáren Dr. Max, koupila sázkovou společnost Fortuna, investovala do výrobce krmiv pro domácí zvířata Gimborn či strojírenského podniku Aero Vodochody. Mimo to se věnuje také developerské činnosti (Masaryk Station Investment, Florentinum nebo Waltrovka). Jak velký vlastně byznys Penty je? Při bilancování loňského roku Haščák s Dospivou a dalšími společníky ocenili hodnotu projektů Penta Investment na 46 miliard korun. Celková aktiva pak mají podle obou byznysmenů účetní hodnotu dokonce 184 miliard. Zisk dosáhl zhruba 10 miliard korun. Podobně jako jiní miliardáři hodlají nyní majitelé Penty pokračovat v expanzi do zdravotnictví, které aktuálně představuje zhruba dvě pětiny jejího byznysu. Na Slovensku už skupina vlastní kromě lékáren i několik nemocnic a touto cestou chce pokračovat i v Česku. K lékárnám Dr. Max chce Penta už letos „přikoupit“ nejméně jednu nemocnici. Pokud by se nepodařilo žádnou koupit, je ve hře i stavba zbrusu nového zdravotnického zařízení. „Na Slovensku jedno stavíme a v nejbližších týdnech rozhodneme o případné stavbě druhého,“ naznačuje Haščák.

PAVOL KRÚPA V roce 1989 začínal v maturitním ročníku. Byl jedním ze studentů, kteří vyzvali školu, aby demonstrovala. „Bude svoboda a bude nám lépe,“ vzpomínal kdysi na začátky svých „revolučních let“. Začínal tak, že na černém trhu měnil koruny za zloté a pak nakupoval v Polsku věci, které na Slovensku se ziskem prodával. Tak si třeba vydělal na své první džíny. Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, začal skupovat akciové podíly nejrůznějších firem, figuroval v různých investičních a poradenských společnostech. Teď je mu třiačtyřicet a vlastní jednu z největších investičních skupin Arca Capital, kterou založil v roce 2003 a která působí kromě Slovenska i v Česku a na Ukrajině. Nejčastější výše jeho investic se pohybuje od čtvrt milionu do 2,5 milionu eur. „Prosadit se v zahraničí je vždy náročnější než pouze doma, a proto je expanze výzvou pro každého podnikatele, jehož byznys roste,“ vysvětluje vstup do Česka Pavol Krúpa s tím, že ve všech zemích, kde podniká, je usazen nastálo. Navíc Slovensko je podle něho polovičním trhem než Česká republika a byla by škoda nevyužít potenciál, který podnikání v Česku nabízí. Média ho často popisují jako nenápadného, on sám ale svými obchody dávno vystoupil ze stínu. Od Stanislava Grosse kdysi koupil akcie Moravie Energo, aby je nakonec odkoupil zpět zase většinový majitel Moravie Energo Tomáš Chrenek. Ze skupiny firem Tomáše Pitra zase získal společnost Marila Balírny. Jeho realizované projekty sahají od energetiky přes kartografii, hotely a potravinářství až k realitám. „Okruh našeho byznysu je velmi široký. Perspektivní vidíme i přes velkou konkurenci segment finančních služeb včetně správy aktiv,“ říká Krúpa. Už dříve se přitom do sektoru chtěl dostat vstupem do spořitelního družstva WPB Capital. Krúpa by díky navýšení kapitálu o 350 milionů korun převzal 75procentní balík akcií družstva, jenže centrální banka tehdy znemožnila kapitál navýšit a nakonec družstvu kvůli přísnějším pravidlům pro kampeličky licenci odebrala. Na začátku letošního roku ale potvrdil, že jeho bankovní sny neskončily. Má zájem o českou banku ZUNO, kterou prodává tuzemská pobočka Raiffeisenbank. IVAN JAKABOVIČ & PATRIK TKÁČ Dvojice kamarádů a spolužáků z matematického gymnázia začínala v byznysu společně (s pomocí Tkáčova otce Jozefa) a jádro česko-slovenské finanční skupiny J&T tvoří dodnes. Základy jejich podnikání spadají do 90. let, k časům kuponové privatizace. Mladíci skupovali kupony od drobných investorů, nicméně zlom přišel až v roce 1996, kdy se jim podařilo postupně ovládnout velký investiční fond Creditanstalt. Do Česka „vtrhla“ dvojice finančních dravců v roce 1998, a to akvizicí Podnikatelské banky, která byla v té době v nucené správě. Finanční instituce se přejmenovala na J&T Banku a dodnes tvoří jádro finančního byznysu skupiny v Česku (pobočka na Slovensku byla otevřena až v roce 2006). Důvod přesunu do Česka byl prozaický: Slovenská národná banka totiž podnikatelům nedala bankovní licenci na Slovensku. „Finanční skupiny na Slovensku byly vnímány jako velcí dravci. Vyhrávaly všechny projekty, do kterých vstoupily, vyhrávaly soudní spory. Národní banka nás mohla vnímat jako agresivní skupinu a myslím si, že i chápu jejich rozhodnutí nedat nám bankovní licenci,“ vzpomínal později Ivan Jakabovič v rozhovoru ve slovenském listu Trend. Vedle J&T Banky, která se orientuje na bohatou klientelu v rámci takzvaného privátního bankovnictví, finanční skupina Ivana Jakaboviče a Patrika Tkáče podniká i v dalších oblastech. Například prostřednictvím firmy Best Hotel Properties, jejímž je největším akcionářem, v roce 2013 ovládla pražský hotel InterContinental. V realitách podniká také dceřiná slovenská společnost J&T Real Estate, která je aktivní rovněž v Česku – je podepsaná například pod pražskými projekty Rezidence Kampa, Rezidence Jeseniova nebo Prosek Point. A třetím významným oborem, v němž oba byznysmeni působí, je energetika, konkrétně Energetický a průmyslový holding. V něm se angažuje především Patrik Tkáč, který – stejně jako český podnikatel Daniel Křetínský – vlastní 37procentní podíl. Zbytek ovládají další investoři spříznění s J&T. Dalším společným projektem Tkáče s Křetínským je pak akvizice bývalého vydavatelství Ringier, nyní Czech News Center, vydávajícího například bulvární deník Blesk nebo časopis Reflex. JOZEF JANOV Na Slovensku začínal v investiční skupině Penta a hned první den v práci dostal od kolegy Martina Kúšika nabídku jít s ním do Prahy. To bylo v roce 2003 a Jozef Janov byl čerstvým absolventem

bratislavské ekonomické univerzity. „Ta nabídka mi připadala zajímavá. Neměl jsem rodinu, tak jsem se sbalil a za týden bydlel v Praze,“ vzpomíná. Jak sám říká, před 10 lety byla Praha ještě vnímána jako něco více než Bratislava, ale dnes už se to tak nebere. „Podnikatelské prostředí je tu velmi podobné. Ale jeden malý rozdíl existuje – na Slovensku se ještě stále hodně obchodů dohaduje přes osobní kontakty a vztahy a nikoli v tendrech, jako je zvykem v Česku nebo Polsku,“ popsal Ekonomu své zkušenosti Janov. On sám v Pentě vyrostl až v investičního ředitele, který řídil nejziskovější obchody skupiny. Před dvěma lety ale odmítl stát se jejím partnerem a spolumajitelem. Tak po 10 letech Pentu opustil, aby spustil vlastní byznys. Založil investiční fond Hartenberg Capital, v němž je jeho klíčovým partnerem Andrej Babiš, a jehož startovací kapitál se pohyboval v řádech miliard korun. Hlavní investice zatím míří do zdravotnictví, jedná se o čtyři projekty po 10 milionech eur. Jak přiznává, vztahy s ostatními slovenskými byznysmeny usazenými v Praze udržuje a setkávají se obchodně i s rodinami. „Pocházím z Popradu a s kolegy z východního Slovenska jsou naše vztahy srdečnější a otevřenější,“ popisuje „expatská“ jednání. Výhody své a ostatních Slováků, kteří se prosadili do nejvyšších pater tuzemského byznysu, vidí podobně jako v hokeji: „Když se chcete prosadit v zahraničí, musíte být lepší než domácí hráči. Musíte hrát v první, maximálně druhé lajně, jinak budou chtít hrát vždy ti domácí spolu.“ O návratu na Slovensko neuvažuje, v Česku má rodinu, dům, hraje tu hokej. „Jsme tu spokojení. Ale do Tater nebo Bratislavy jezdíme pravidelně,“ uzavírá. MARTIN KÚŠIK Šestačtyřicetiletý investor Martin Kúšik se narodil v Bratislavě, ale práva vystudoval v Praze. „Psychologicky vždy fungovalo, jak si pamatuji z vysoké, že studovat tady bylo pro Slováka jako pro Čecha v Londýně,“ vzpomíná na začátky své české cesty. Podle něho nejsou Slováci a priori lepší manažeři než Češi, ale jsou průbojnější, protože vzešli z chudších a skromnějších poměrů s obrovskou ambicí se v životě prosadit, na rozdíl od těch, kteří vyrostli v prostředí pohodlí a hojnosti. Kúšik se chvíli věnoval advokacii a soukromému podnikání, v roce 1994 pak spolu se svými čtyřmi spolužáky založil společnost Penta, kterou z obchodníka s cennými papíry rozvinuli v jednu z nejvýznamnějších investičních skupin středoevropského regionu. „Je to už 12 let, co jsem tu. Přivedlo mě hledání nových investičních příležitostí, protože česká ekonomika je skoro třikrát větší než slovenská, stejně jako příležitosti pro investování,“ říká Kúšik s tím, že se vracel vlastně do známého prostředí, když tu studoval. Navíc mu tuzemské podnikatelské prostředí připadá standardnější, vyspělejší, což ale prý může být jen subjektivní dojem ovlivněný i aktuální politickou situací v obou zemích. „Tady je podnikání jednodušší. Každý rybář dá přece přednost lovu na větší vodě než v malém rybníku,“ porovnává ještě obě země. I proto zřejmě Kúšik v Praze zůstává, i když před dvěma lety Pentu opustil. Ta by mu měla během tří až pěti let postupně vyplatit sumu okolo 10 miliard korun. I díky nim mohl loni zainvestovat do vlastního podnikání a založit rodinnou firmu Odyssey 44. Investují do méně rizikových podniků v Česku i na Slovensku, minimální výše investice je 20 milionů eur vlastního kapitálu. Když se ho kamarádi ptají, zda v Česku zůstane, odpovídá, že je tu na dobu neurčitou. „Duší jsem Slovák a tím i zůstanu, ale na druhou stranu se v Praze a Česku já i rodina cítíme jako doma, takže o změně neuvažujeme.“ MILAN RUSNÁK Slovensko bylo manažerovi Milanu Rusnákovi asi vždy malé. Narodil se v Žilině a vyrůstal v Tatrách, ale po vysoké škole koncem 80. let emigroval do Austrálie, aby tam v roce 1989 začal pracovat pro telekomunikační společnost Telstra. Už o čtyři roky později jako ředitel otvíral pobočku firmy v Kazachstánu, po dalších třech letech na Ukrajině šéfoval pevným sítím operátora GTS. Do Československa, tedy už jen Česka, se vrátil v roce 1998, aby se stal ředitelem prvního alternativního operátora a součásti GTS, firmy Dattel. „Vrátit se po 10 letech bylo pro mě jako vracet se prakticky domů, i když se mnohé za tu dobu změnilo,“ vzpomíná s tím, že návrat na Slovensko neřešil hlavně kvůli tomu, že centrála pro obě země byla v Praze. Navíc podle něho tehdy byly podmínky pro podnikání na Slovensku poměrně komplikované. „Za poslední dobu se podnikatelské prostředí hodně vyrovnalo, ale důležitá je i velikost trhu,“ vysvětluje důvody proč zůstat v Praze Milan Rusnák. Dodává, že za posledních 10 let udělalo Slovensko značný pokrok a některé zákony jsou tam pro podnikatele vstřícnější než v Česku, například v oblasti daní.

Telekomunikace zůstaly jeho profesí až do roku 2008, kdy odešel z několikrát zfúzované společnosti GTS Novera a stal se na několik let šéfem výrobce oken a dveří Window Holding. Teď se věnuje hlavně konzultantské činnosti v oblasti managementu, obchodu a IT. Návrat na Slovensko neplánuje, jak říká, v Praze je spokojený. Jen by do budoucna rád trávil více času v Asii a Austrálii. „Myslím si ale, že v současnosti již není snem manažerů jít za každou cenu pracovat do západních zemí. Platy se značně zvýšily, kvalita života taky a mít možnost pracovat za dobrých, nebo dokonce excelentních podmínek v krajině, kde rozumím jazyku a kultuře, je dnes pro mnohé manažery klíčové.“ Vztahy se slovenskými byznysmeny usazenými v Česku neudržuje nijak plánovaně. Lidé si podle něho musejí rozumět hlavně lidsky, anebo je vážou obchodní aktivity. MARTIN ŠTEFUNKO Osmatřicetiletý manažer je dalším Slovákem, kterého vychovala Penta, v níž pracoval od roku 2001. Absolvent Ekonomické univerzity v Bratislavě se v roce 2003 stal součástí týmu pracujícího na expanzi Penty do Česka. Úspěšně. Jako ředitel pro investice řídil celou sérii významných akvizic a projektů Penty v oblasti maloobchodu, zdravotnictví či energetiky a strojírenství – podílel se na budování řetězce Žabka a sítě lékáren Dr. Max, řídil i rozvoj sázkového holdingu Fortuna nebo se podílel na převzetí Severomoravských vodáren a kanalizací. „Přesídlení ze Slovenska ale bylo postupné a trvalo několik let. Tady jsem pak založil československou rodinu,“ říká muž, který je švagrem miliardáře Daniela Křetínského. Svoji kariéru v Pentě uzavřel před šesti lety, jen na odměnách si údajně odnesl okolo 800 milionů korun. V roce 2009 ho zlákal miliardář Petr Kellner a jeho PPF, kde se stal členem vrcholového vedení. Teď šéfuje divizi investic a podílel se například na vstupu PPF do telekomunikací prostřednictvím akvizice operátora O2 Czech Rep. včetně jeho stoprocentní dcery na Slovensku. Je předsedou dozorčí rady a dohlíží na rozdělení operátora. JÁN GAŽOVSKÝ „Před 16 lety jsem vyhlašoval, že nikdy neodejdu z Košic,“ vzpomíná devětatřicetiletý manažer na dobu, kdy se rozhodoval, co dál se svým životem. Jenže po letech se naučil prosté pravidlo nikdy neříkat nikdy. Teď žije 16 let v Praze, je tu spokojený a ví, že zázemí se dá vybudovat za pár let kdekoli. Když se Gažovský po studiích Ekonomické univerzity v Bratislavě rozhodoval, co dál, musel odjet na tři měsíce do Německa na brigádu sbírat hrozny, aby si v klidu rozmyslel svoji budoucnost. Právě tehdy dospěl k názoru, že dokáže žít i mimo rodné Košice. Původně to mělo být dočasné, chtěl nasbírat profesní zkušenosti a za čas se vrátit zpět. „Dostal jsem pak nabídku pracovat jako nákupčí pro Slovensko ve firmě Carrefour, přičemž centrála byla v Praze, takže jsem si sbalil věci a přestěhoval se,“ říká. Přes Carrefour se dostal do Electro Worldu, prošel několik pozic od obchodního manažera až po ředitele řetězce pro ČR a SR. „Podmínky pro práci tam asi horší nebyly. Jen mou ambicí bylo získat zkušenosti ve velkých společnostech s mezinárodním zázemím,“ popisuje své důvody odchodu ze Slovenska. Pro podnikatele znamená Česko podle něho hlavně další trh a nové možnosti odbytu, pro manažery znamená větší trh více pracovních příležitostí a více zahraničních firem. „Mohou to vnímat jako odrazový můstek dále,“ dodává. On se prozatím odrazil z Electro Worldu do pozice šéfa obchodního portálu Aukro, které ho získalo v lednu letošního roku. O vlastním byznysu zatím neuvažuje, ale slovenské vazby, které by se třeba mohly hodit, si udržuje i v tuzemsku. Říká, že důvodů je několik: ať už společné studium na vysoké nebo společní přátelé a hobby. Přesto jednodušší jednání se Slováky podle něho nejsou. „Tohle není rozhodující, je to stejné, jako že nehraje roli to, zda jednám se ženou, nebo mužem,“ tvrdí. BRANISLAV ŠEBO V Česku působí od loňského ledna, kdy do Prahy přišel řídit českou pobočku jedné z největších světových IT firem – IBM. Přesun ze stejné pozice na Slovensku pro Branislava Šeba byl prý logickým pokračování úspěšné kariéry. „Byla to pro mě samozřejmě výzva, protože český trh je třikrát větší než slovenský, což mi umožňuje ověřit si v praxi dosavadní zkušenosti na větším trhu,“ vysvětluje manažer svoji motivaci k přesunu ze sousedního státu do Prahy. IBM patří mezi největší technologické hráče i v Česku. Firma podle posledních údajů z obchodního rejstříku v roce 2013 vykázala tržby přes 7 miliard, zisk dosáhl téměř 210 milionů korun. V oboru informačních techologií Šebo působí mnoho let.

Už na přelomu tisíciletí na Slovensku řídil vlastní firmu DNS Slovakia. Přes nástupem do slovenské IBM pracoval další čtyři roky jako manažer firmy Avnet pro střední a východní Evropu, Blízký východ a Afriku. Do slovenské IBM přišel v roce 2008. Přestože by nevylučoval ani práci jinde v zahraničí, Branislav Šebo tvrdí, že se považuje spíše za regionálního manažera, který má rád „dotyk s trhem“. „Nevylučuji, že bych se s rodinou přesunul za prací jinam do světa. Primárně ale vidím svoje působení na Slovensku, kde mám zázemí, okruh přátel a známých,“ vysvětluje šéf IBM Česká republika. Neplánuje proto ani natrvalo se usadit v Praze – rodina totiž zůstala na Slovensku. PETER CHRENKO Studoval v Bratislavě a poté v Moskvě, kariéru ale udělal v Česku. Nemalou roli přitom sehrála žena. „S českou manželkou jsem se seznámil v době studia, takže to byla přirozená volba, žít a pracovat v Praze,“ vypráví Peter Chrenko, bývalý náměstek ministra financí a nyní partner poradenské společnosti PwC pro daňové a právní služby. Jako čerstvý absolvent nastoupil v roce 1991 ještě na federální ministerstvo zahraničí, ovšem brzy dal přednost byznysu, konkrétně firmám Coca-Cola Amatil a posléze Arthur Andersen. Kontakt s rodným Slovenskem ale Chrenko neztratil ani v Praze. „Společnost Arthur Andersen působila také v Bratislavě, takže jsem pravidelně pracoval na některých daňových zakázkách pro klienty na Slovensku,“ konstatuje a dodává, že i dnes v PwC tvoří zhruba pětinu jeho pracovní náplně slovenské projekty. Proč podle něho Slováci tak často míří do Česka? „Každý, kdo chce profesně a osobně růst, se musí někam posouvat. Česko je větší ekonomika i země a přináší přirozeně více příležitostí. Jazyková podobnost a společná historie a kultura tomu hodně napomáhají. Já osobně ani nemám pocit, že žiju v cizině,“ tvrdí Peter Chrenko. Navíc pro řadu Slováků podle něho ani Praha nebyla konečnou zastávkou – například mnoho bankéřů pokračovalo v kariéře v Londýně nebo Spojených státech. Peter Chrenko nicméně v Česku zůstal a po několika letech v soukromém sektoru se vrátil do státní správy – od roku 2007 tři roky pracoval na ministerstvu financí jako náměstek zodpovědný za daňovou a celní problematiku. Ani ve státní správě, ani v soukromém sektoru se podle svých slov nikdy nesetkal s tím, že by pro něho slovenský původ představoval výhodu, nebo naopak handicap. A jaký vidí rozdíl mezi českým a slovenským byznysem? Slováci jsou podle Chrenka flexibilnější. Na Slovensku a u Slováků obecně vidí větší chuť a odhodlání k experimentování a změnám. „Jdou často metodou ,vyzkoušejme to a uvidíme‘. V Čechách se bude 10 let opakovaně diskutovat o potenciálním riziku a ujišťovat se, že všechno děláme správně a nejlépe. Stejný přístup jsem denně zažíval i v době mého působení na ministerstvu financí. Prosadit změnu je tu velmi těžké,“ uzavírá bývalý ministerský náměstek Chrenko. IGOR VIDA Své první vydělané peníze investoval do splátky dluhů a obchod, který se mu nepovedl, byla půjčka „příteli“. Tak vzpomínal ve slovenských HN na začátky své kariéry osmačtyřicetiletý Vida, který svůj profesní život spojil výhradně s bankovním světem i přes to, že vystudoval na Slovenské technické univerzitě. Začínal v Tatra bance hned dva roky po jejím založení jako vedoucí oddělení peněžních a devizových trhů, mimo jiné byl i prokuristou, a členem představenstva se stal už ve třiatřiceti. Od roku 2007 vedl celou banku, která pod jeho vedením vyrostla z malého finančního domu na jednu ze tří největších bank na Slovensku. Tam Vida dosáhl takřka profesního maxima, stal se jedním z nejúspěšnějších bankovních manažerů, je držitelem mnoha manažerských ocenění, například pro nejrespektovanějšího generálního ředitele loňského roku. Letos se po osmi letech přes pozici prezidenta Slovenské bankovní asociace přesouvá do Prahy, aby se v dubnu stal šéfem tuzemské Raiffeisenbank, která stejně jako Tatra banka patří do stejné nadnárodní skupiny. V podstatě jedné značce je tak Vida věrný už více než 20 let, teď „pouze“ vystřídá slovenský trh za český. MAREK JANKOVIČ Říká se dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Vystudovaný kybernetik Marek Jankovič pravidlo porušil, a ještě jednou navíc. Poprvé do tehdy ještě státní Slovenské pojišťovny nastoupil v roce 1991, kdy se všechno měnilo,

zaváděly se počítače. On s nimi uměl pracovat, zároveň ovládal cizí řeči a pojišťovna se na sedm let stala jeho pracovním působištěm. Pak odešel s několika lidmi založit Pojišťovnu AIG Slovensko, zpět do Allianz – Slovenské pojišťovny se vrátil v roce 2001 a zůstal dalších šest let. Pak znovu odešel – jako výkonný ředitel zprostředkovatelské Salve Group rozbíhal prodej finančních produktů v Rumunsku a na Ukrajině. „Říká se, že věci se dědí ob generace, můj děda byl námořník a taková neklidná duše. Já taky asi potřebuji neustálou změnu,“ vysvětloval v rozhovoru pro Trend Jankovič s tím, že asi v žádné firmě nevydrží více než sedm let. Když se do Slovenské pojišťovny vrátil potřetí, stal se šéfem. Čekalo ho úplně nové prostředí, pojišťovací trh nerostl. „Musíte si najít jiné výzvy, které vás potáhnou dále. Musíte najít nový způsob fungování firmy, aby v novém prostředí obstála,“ popisoval. I když po té, co rozběhl byznys v Rumunsku, myslel, že je to jeho poslední pozice a pak už bude jen odpočívat a hrát golf, bude teď hledat nové výzvy v Česku. V červnu usedne do křesla ředitele České pojišťovny. „Potřebuji mentální zátěž, abych fungoval, chybí mi adrenalin. Nevydržím dlouho odpočívat, moje cesta je proto trochu klikatá,“ říká Jankovič. Jeho nadřízený, generální ředitel holdingu Generali CEE Luciano Cirina, kam Česká pojišťovna spadá, ho vidí jako jednoho z nejúspěšnějších pojišťovacích manažerů v celé střední a východní Evropě. „Chtěli jsme někoho prvotřídního, řízení pojišťovny není otázkou občanství nebo vlastnictví pasu té či oné země,“ vysvětluje Cirina důvody, proč právě Jankoviče firma do svého čela vybrala. JAROSLAV BARTÁK Rodilý Košičan prošel v Česku hned několika firmami: Gillette, Diaego, Rossmann, SC Johnson. Nicméně nejvíce vešlo jméno slovenského manažera do povědomí po roce 2009, kdy začal na téměř tři roky šéfovat známému českému výrobci nealkoholických nápojů Kofola. Od majitele Jannise Samarase dostal za úkol vytáhnout Kofolu na úroveň světových firem. „S tím úkolem jsem přišel a převzal tým. Výroba fungovala skvěle, výzkum, vývoj, marketing, nové produkty… Moje mise byla zásadně vylepšit komerčního ducha a komerční DNA společnosti, což se podařilo,“ hodnotí své působení v Kofole v rozhovoru pro měsíčník Moderní řízení. Jinak řečeno, zkušenosti z nadnárodních korporací úspěšně aplikoval v ryze české společnosti. V Česku zůstává Jaroslav Barták dodnes – od loňského července je generálním ředitelem firmy Walmark pro Česko a Slovensko. Už z pohledu na kariérní životopis je zřejmé, že zvládl řídit firmy ve velmi různých oborech. „Někdo by řekl, že jsem fluktuant, kterému se každé dva tři roky mění kariéra. Já se považuji za šťastného člověka, protože mám širokou životní a profesní zkušenost, která se nedá vtěsnat do poučky,“ vysvětluje Barták a dodává, že díky své univerzálnosti dokáže správně řídit a nasměrovat lidi. Ostatně o manažerské know-how, které načerpal při šéfování českým firmám či tuzemským pobočkám nadnárodních společností, se Jaroslav Barták dělí i jako lektor v rámci kurzů o vedení lidí na pražském institutu ELAI. A jaká je jeho manažerská filozofie? „Nestavím si tým k obrazu svému, aby lidé byli moje kopie. To je to nejhorší, co můžete udělat. Cíl a výkonnost týmu se násobí tím, čím jsou jednotlivci odlišnější. Samozřejmě že je pak komplikovanější tým řídit, ale o to je to zábavnější a mentálně náročnější,“ uzavírá Barták. Čeští manažeři jdou směrem na východ jen ve vzácných případech, protože stěhování z Prahy do Bratislavy se mnoha z nich nezdá dostatečně atraktivní. ANDREJ BABIŠ Agrofert – majitel (celkem přes 200 firem), ministr financí • zemědělství: Afeed, Agrona, Cerea, Oseva a další • potravinářství: Penam, Olma, Kostelecké uzeniny a další • chemický průmysl: Synthesia, Deza, Lovochemie a další • dřevařství: Uniles, Wotan Forest • obnovitelné zdroje: Preol, Ethanol Energy • média: Mafra, Rádio Impuls TOMÁŠ CHRENEK • zdravotnictví: Agel (nemocnice, polikliniky, laboratoře, lékárny) • průmysl: Třinecké železárny – Moravia Steel (+ 14 dceřiných společností) • zábavní průmysl: Barrandov Studio JAROSLAV HAŠČÁK Penta – spolumajitel • zdravotnictví: lékárny Dr. Max • průmysl: Aero Vodochody • potravinářství: Mecom Group, Gimborn (Pet Center) • reality: Florentinum, Masaryk Station Investment, Waltrovka, AB Facility • loterie: Fortuna • finance: Privatbanka

PAVOL KRÚPA Arca Capital (realizované projekty) • energetika: Biogas Holding, Ecar Group, Winner Group • geodezie a kartografie: Geodézia Bratislava • služby: Brno Inn – Hotel Holiday Inn Brno • potravinářství: Ondrášovka (dříve Marila Balírny) • reality: 12 různých projektů v Česku, na Slovensku a Ukrajině IVAN JAKABOVIČ, PATRIK TKÁČ J&T • finance: J&T Banka • energetika: Energetický a průmyslový holding (společně s Danielem Křetínským) • reality: Prosek Point, Rezidence Kampa, Rezidence Jeseniova • služby: Hotel InterContinental Praha JOZEF JANOV zakladatel Hartenbergu Capital • zdravotnictví: Imunoglukan/ Pleuran, GynCentrum, Reprofit, Iscare MARTIN KÚŠIK ex Penta – spoluzakladatel • Odyssey 44 • rodinná investiční firma • minimální výše investice 20 mil. eur vlastního kapitálu • neinvestují do start-upů MILAN RUSNÁK • V roce 1989 v Austrálii pracuje pro firmu Telstra, následně míří do Kazachstánu. • Na Ukrajině se v roce 1996 stal šéfem pro pevné sítě v GTS. • Do ČR se vrací jako šéf prvního alternativního operátora Dattel, později GTS Novera. • Od roku 2009 řídí výrobce oken a dveří Window Holding. • Nyní se věnuje hlavně konzultantské činnosti. MARTIN ŠTEFUNKO • Od roku 2001 pracoval v Penta Investments. • O osm let později přišel do PPF jako člen vrcholového vedení, nyní je ředitelem investic, zastává řadu pozic ve skupině PPF. • Od roku 2014 je předsedou dozorčí rady O2 ČR. JÁN GAŽOVSKÝ • Od roku 2001 pracoval v Carrefouru jako nákupčí, pak nastoupil do Electro World (EW) ČR jako obchodní manažer. • Za osm let se stal komerčním ředitelem EW pro ČR a SR, v roce 2012 generálním ředitelem EW. • Letos v lednu usedl do křesla ředitele nákupního portálu Aukro. BRANISLAV ŠEBO • V letech 1999 až 2004 řídil vlastní IT firmu DNS Slovakia. • Od roku 2004 pracoval jako manažer společnosti Avnet pro střední a východní Evropu, Blízký východ a Afriku. • V roce 2008 nastoupil do slovenské IBM. • Vloni na jaře se přesunul do Čech, je generálním ředitelem tuzemské pobočky IBM. PETER CHRENKO • První zkušenosti s financemi získal v Coca-Cola Amatil. • V roce 1992 nastoupil v ČR do poradenské společnosti Arthur Andersen. • Poté působil jako daňový partner a vedoucí partner Ernst & Young SR. • Tři roky strávil na ministerstvu financí jako náměstek pro daně a cla. • V lednu 2013 nastoupil do PwC, kde je vedoucím partnerem daňových a právních služeb. IGOR VIDA • Kariéru začal v roce 1992 ve slovenské Tatra bance. • Od roku 2007 byl jejím ředitelem a předsedou představenstva. • Stal se i prezidentem Slovenské bankovní asociace. • Od dubna 2015 je šéfem české Raiffeisenbank. MAREK JANKOVIČ • Kariéru začal v roce 1991 ve Slovenské pojišťovně. • Od 1998 působil v Pojišťovně AIG Slovakia. • Do Allianz – Slovenské pojišťovny se vrátil jako generální ředitel a předseda představenstva. • V červnu 2015 se stane generálním ředitelem České pojišťovny a předsedou představenstva. JAROSLAV BARTÁK • V letech 1995 až 2002 působil ve společnosti Gillette. • Od roku 2004 pracoval jako výkonný ředitel společnosti Rossmann. • Poté přes dva roky šéfoval společnosti Kofola, odkud přešel na pozici výkonného ředitele firmy Coffeebreak, Sasch. • Od loňského léta je generálním ředitelem společnosti Walmark. Foto autor| Foto: Jan Rasch, Martin Svozílek, Profimedia.cz, Jan Schejbal, Lukáš Bíba, Jiří Novák, Matej Slávik. Libor Fojtík, Jiří Koťátko, archiv

ekonomika.iDNES.cz Zeman: Řetězce jsou překážkou potravinářství, mají vysoké marže

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2015

zpět Prezident Miloš Zeman opět kritizoval obchodní řetězce. Podle něj mají příliš vysoké marže a jsou překážkou rozvoje českého potravinářství. Protiváhou by podle něj měl být národní řetězec po vzoru Jednoty. Zeman kritizuje řetězce dlouhodobě, navrhoval i vznik národní sítě prodejen s potravinami, provozované přímo českými potravináři a zemědělci. Vysoké marže minulý rok kritizovala i Potravinářská komora ČR ( čtěte Ceny jídla jsou nafouklé, tvrdí potravináři ). Prodejci však oponovali a upozornili, že mnohem největší marže mají například zemědělci. Zeman se do řetězců opřel na setkání se zaměstnanci cukrovaru společnosti Tereos TTD v Dobrovici na Mladoboleslavsku. Zaměstnancům zopakoval, že řetězce mají marže až 63 procent. „Jsem přesvědčen o tom, že právě obchodní řetězce jsou největší překážkou rozvoje jak zemědělské prvovýroby, tak potravinářství, protože mají nepřiměřeně vysoké marže,“ řekl Zeman na besedě se zaměstnanci cukrovaru. Prezident by obnovil Jednotu Podle něj by bylo ideální fungování národního obchodního řetězce jako byla například bývalá Jednota. „Zisky by se spravedlivěji přerozdělily mezi zemědělské prvovýrobce, potravináře a samozřejmě i mezi obchodníky,“ doplnil Zeman. Uvedl také, že je odpůrcem solární nebo větrné energie. „Bolí mě srdce, když vidím hodnotnou zemědělskou půdu, která je pokryta solárními panely a myslím si, že to solární šílenství, spojené s obrovskými dotacemi do těchto obnovitelných zdrojů, je nesmyslné,“ dodal. Již v roce 2013 přišel Zeman s návrhem, aby jako protiváhu nadnárodních obchodních řetězců vytvořili sami čeští potravináři a zemědělci vlastní řetězec obchodů s potravinami. Pavel Cabal ze společnosti Incoma GfK, která se zabývá výzkumy trhu a nákupních zvyklostí, ale tehdy uvedl, že je český maloobchodní trh s rychloobratkovým zbožím nasycen a místo pro nový řetězec by se hledalo těžko. Zemanův nápad měl podporu tehdejší přechodné úřednické vlády Jiřího Rusnoka, ale za nynější vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) se již o národním řetězci nemluvilo. Tereos TTD, kde byl Zeman na návštěvě, patří mezi lídry tuzemského trhu s cukrem, v uplynulé sezoně utržila zhruba šest miliard korun. Tržby meziročně poklesy asi o 15 procent, způsobil to pokles cen cukru, řekl u příležitosti Zemanovy návštěvy mluvčí firmy Jakub Hradiský. Ročně se v cukrovarech Tereos vyrobí asi 300 tisíc tun cukru a 400 tisíc hektolitrů pitného lihu. Kromě toho vyrábí z cukrové řepy také obnovitelné zdroje energie, krmiva, hnojiva, technické lihy, vodu a zeminu. V šesti závodech společnosti pracuje kolem 530 zaměstnanců, průměrná mzda je asi 33 tisíc korun.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/retezce-jsou...ika.aspx?c=A150429_173323_ekonomika_fih

finance.cz ČSÚ oznámí, jak se v 1. čtvrtletí dařilo českému zemědělství 30.4.2015 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha 30. dubna (ČTK) - Český statistický úřad dnes zveřejní výsledky českého zemědělství v letošním prvním čtvrtletí. Oznámí mimo jiné, kolik čeští farmáři dodali na trh masa a mléka. Loni

produkce masa v České republice po 11 letech poklesu vzrostla o 0,8 procenta, mléka vykoupeného od českých zemědělců bylo meziročně víc o 1,3 procenta. Produkce masa i nákup mléka se loni snížily jen v prvním čtvrtletí, v dalších třech už stouply. Za celý rok klesla jen okrajová produkce koňského a kozího masa, u ostatních druhů byl nárůst. Po dlouhé době se také mírně zvýšily stavy chovaných prasat a drůbeže. Ceny, za které farmáři maso a mléko prodávali, se loni převážně snížily. Za poklesem stojí embargo na dovoz potravin ze strany Ruska, které vytvořilo přetlak na trhu, uvedl po zveřejnění loňských výsledků předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/442775/

Produkce masa a nákup mléka v Česku v 1. čtvrtletí vzrostly 30.4.2015 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha 30. dubna (ČTK) - Produkce masa v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,1 procenta a nákup mléka o 3,6 procenta. Ceny klesly, u mléka a jatečných prasat o více než desetinu. Pouze u jatečného skotu byly ceny proti loňsku vyšší. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Loni produkce masa po 11 letech poklesu vzrostla o 0,8 procenta, mléka vykoupeného od českých zemědělců bylo meziročně víc o 1,3 procenta. Za první čtvrtletí bylo vyrobeno celkem 108.907 tun masa. Růst produkce ČSÚ zaznamenal u všech druhů masa. Výroba hovězího a telecího masa činila 16.588 tun, meziročně o 2,5 procenta více, výroba vepřového masa se zvýšila o 0,7 procenta na 57.704 tun a výroba drůbežího masa o 1,1 procenta na 34.553 tun. Mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 600,23 milionu litrů mléka, o 3,6 procenta meziročně více. Ceny většinou meziročně klesly. U zemědělských výrobců jatečných prasat se propadly o 14 procent a u výrobců jatečných kuřat o 0,5 procenta. Ceny mléka klesly proti loňsku o 10,5 procenta. Jen ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve čtvrtletí zvýšily, a to o 2,2 procenta.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/442795/

Homér Soutěž jedlíků jahodových knedlíků Homér str. 2 Most (sol) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30.4.2015

zpět MOST – Jarní farmářské slavnosti na 1. náměstí se blíží. Mostečané se na ně mohou těšit už v květnu. Na náměstí budou moci pořídit kvalitní potraviny od regionálních výrobců a pěstitelů. Naplánovaný je už i doprovodný program. Farmářská slavnost se uskuteční v sobotu 30. května od 9 do 14 hodin. Město tak plní slib na oživení hlavního mosteckého náměstí. Připravilo při té příležitosti i doprovodný program. Na náměstí zahraje kapela Stará Sešlost a bude se konat soutěž o nejlepší tvarohové pečivo nebo klání v pojídání jahodových knedlíků. „Přihlášku do soutěže o nejlepší tvarohové pečivo je třeba vyplnit a odevzdat v

Turistickém informačním centru nejpozději do 25. května vždy od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin a v sobotu od 9 do 14 hodin. Vytvořený pokrm, jehož důležitou součástí je tvaroh, pak účastníci soutěže přinesou v počtu pěti porcí v den konání slavnosti mezi 10. a 11. hodinou na 1. náměstí k posouzení hodnoticí komisi,“ informovala Alena Sedláčková, tisková mluvčí mosteckého magistrátu. K vidění budou na Farmářské slavnosti také ukázky řemesel a carvingu. Soutěžemi se zabaví i děti. Velkým lákadlem by měly být Regionální potraviny Ústeckého kraje a oceněné výrobky ze soutěže Potravina kraje Přemysla Oráče. Jarní farmářské slavnosti pořádá město Most ve spolupráci s Okresní agrární komorou Most a pořadatelem Severočeských farmářských trhů. „Rozhodli jsme se pro tuto akci, protože každoročně pořádáme soutěž Regionální potravina Ústeckého kraje a Přemysla Oráče. Máme s tím zkušenosti. Regionální potravinu jsme například v loňském roce prezentovali na 95 místech a to i v sousedním Německu,“ uvedla předsedkyně Okresní agrární komory Most Ludmila Holadová. Ta dále připomněla, že na Farmářské slavnosti nebudou chybět ani ochutnávky regionálních výrobků. „V nabídce budou regionální potraviny loňského roku, ale i ty letošní. Jde o širokou škálu výrobků. Uzeniny všeho druhu, pekařské či cukrářské výrobky, těstoviny, ovoce, sýry a mléčné výrobky a další. Máme na ně velký ohlas. Lidé si pochvalují, že jsou dobré a hlavně čerstvé,“ vyjmenovala dále Ludmila Holadová a prozradila, že letošní slavnost bude také jahodová. Jahody by se tu měly objevit nejen na stáncích, ale bude se s nimi i soutěžit. „Věříme, že by se tyto trhy mohly osvědčit i tady v Mostě a že se tu lidé sejdou,“ doufá předsedkyně agrární komory. Pořádání farmářských trhů přijde městskou kasu zhruba na 60 000 korun. Program Farmářské slavnosti: 09.00 – 10 hodin První vystoupení country kapely Stará Sešlost 10.00 – 11 hodin Registrace do soutěže o nejlepší tvarohové pečivo 10.30 – 12 hodin Soutěž v pojídání jahodových knedlíků včetně vyhodnocení 11.15 – 12 hodin Hodnocení tvarohového pečiva 12.15 hodin Vyhlášení soutěže o nejlepší tvarohové pečivo a ocenění výherců 12.30 – 14 hodin Druhé vystoupení country kapely Stará Sešlost Foto popis| Ilustrační foto.

homerlive.cz Soutěž jedlíků jahodových knedlíků 30.4.2015

homerlive.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 30.04.2015 Jarní farmářské slavnosti na 1. náměstí se blíží. Mostečané se na ně mohou těšit už v květnu. Na náměstí budou moci pořídit kvalitní potraviny od regionálních výrobců a pěstitelů. Naplánovaný je už i doprovodný program. Farmářská slavnost se uskuteční v sobotu 30. května od 9 do 14 hodin. Město tak plní slib na oživení hlavního mosteckého náměstí. Připravilo při té příležitosti i doprovodný program. Na náměstí zahraje kapela Stará Sešlost a bude se konat soutěž o nejlepší tvarohové pečivo nebo klání v pojídání jahodových knedlíků. „Přihlášku do soutěže o nejlepší tvarohové pečivo je třeba vyplnit a odevzdat v Turistickém informačním centru nejpozději do 25. května vždy od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin a v sobotu od 9 do 14 hodin. Vytvořený pokrm, jehož důležitou součástí je tvaroh, pak účastníci soutěže přinesou v počtu pěti porcí v den konání slavnosti mezi 10. a 11. hodinou na 1. náměstí k posouzení hodnoticí komisi,“ informovala Alena Sedláčková, tisková mluvčí mosteckého magistrátu. K vidění budou na Farmářské slavnosti také ukázky řemesel a carvingu. Soutěžemi se zabaví i děti. Velkým lákadlem by měly být Regionální potraviny Ústeckého kraje a oceněné výrobky ze soutěže Potravina kraje Přemysla Oráče. Jarní farmářské slavnosti pořádá město Most ve spolupráci s Okresní agrární komorou Most a pořadatelem Severočeských farmářských trhů. „Rozhodli jsme se pro tuto akci, protože každoročně pořádáme soutěž Regionální potravina Ústeckého kraje a

Přemysla Oráče. Máme s tím zkušenosti. Regionální potravinu jsme například v loňském roce prezentovali na 95 místech a to i v sousedním Německu,“ uvedla předsedkyně Okresní agrární komory Most Ludmila Holadová. Ta dále připomněla, že na Farmářské slavnosti nebudou chybět ani ochutnávky regionálních výrobků. „V nabídce budou regionální potraviny loňského roku, ale i ty letošní. Jde o širokou škálu výrobků. Uzeniny všeho druhu, pekařské či cukrářské výrobky, těstoviny, ovoce, sýry a mléčné výrobky a další. Máme na ně velký ohlas. Lidé si pochvalují, že jsou dobré a hlavně čerstvé,“ vyjmenovala dále Ludmila Holadová a prozradila, že letošní slavnost bude také jahodová. Jahody by se tu měly objevit nejen na stáncích, ale bude se s nimi i soutěžit. „Věříme, že by se tyto trhy mohly osvědčit i tady v Mostě a že se tu lidé sejdou,“ doufá předsedkyně agrární komory. Pořádání farmářských trhů přijde městskou kasu zhruba na 60 000 korun. Program Farmářské slavnosti: 09.00 – 10 hodin První vystoupení country kapely Stará Sešlost 10.00 – 11 hodin Registrace do soutěže o nejlepší tvarohové pečivo 10.30 – 12 hodin Soutěž v pojídání jahodových knedlíků včetně vyhodnocení 11.15 – 12 hodin Hodnocení tvarohového pečiva 12.15 hodin Vyhlášení soutěže o nejlepší tvarohové pečivo a ocenění výherců 12.30 – 14 hodin Druhé vystoupení country kapely Stará Sešlost Komentáře

URL| http://www.homerlive.cz/zpravodajstvi/soutez_jedliku_jahodovych_knedliku.html

hradec.iDNES.cz Dvakrát odmítnutý supermarket napotřetí prošel, lidé jsou stále proti 30.4.2015

hradec.iDNES.cz str. 0 Hradec / Hradec - zprávy MF DNES, Petr Záleský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kontroverzní stavba supermarketu v Hradci Králové žádá o územní rozhodnutí. Místo investora požádal zastupitele o souhlas se sítěmi vlastník pozemku a lest, kterou město už dvakrát neodsouhlasilo, tentokrát prošla. Hlasování o zřízení inženýrských sítí obvykle na hradeckém zastupitelstvu rychle odsýpá. Jenže v lednu se kolem jednoho nevinně se tvářícího bodu strhla velmi vzrušená debata. Po názorové přestřelce primátor konstatoval „návrh byl přijat“... a zastupitelé schválili věc, kterou předtím dvakrát shodili ze stolu a proti které podepsalo petici více než 1 300 lidí ( více čtěte zde ). Zastupitelé umožnili, aby investor požádal o územní rozhodnutí na stavbu Penny Marketu na Slezském Předměstí. O souhlas s uložením sítí tentokrát požádala majitelka pozemku, na kterém by supermarket měl stát. Ale podle části zastupitelů se za její žádostí ve skutečnosti skrýval projekt, který v Hradci Králové vyvolává spoustu emocí.

„Pan Langer je skvělý lobbista. Když to nejde dveřmi, zkusí to oknem, a když to nejde oknem, vleze tam komínem. Prostě mu to nakonec projde,“ řekl zastupitel Lubomír Štěpán (KSČM). Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. „Je to ukázková lekce z toho, jak to na městě chodí. Někteří investoři mají otevřené dveře odboru majetku, stojí jim za to třikrát předložit stejnou věc do zastupitelstva a ještě skrytě a aktivně odůvodňovat, že se jedná o fyzickou osobu a za účelem provedení základních oprav areálu,“ zlobil se Martin Hanousek (Strana zelených). Pozoruhodná jsou rovněž zcela rozdílná stanoviska obou Komisí místních samopráv (KMS) ze Slezského Předměstí. Zatímco „sever“ je proti, „jih“ nic nenamítá. Jenomže za svou mlčenlivost může něco dostat. „Jednali jsme s investorem. Když komise nebude dělat potíže, oni budou ochotní vybudovat venkovní posilovnu. Nyní nevíme, jestli to stále platí. Komise zatím skutečně potíže nedělá, ale budeme to znovu řešit,“ pronesl předseda jižní KMS Miloslav Devetter. „KMS ve starém složení ten záměr nepodpořila. Předpokládám, že by to dopadlo stejně, i pokud by se k tomu vyjadřovala i stávající komise,“ řekl předseda severní KMS a současně zastupitel Rostislav Jireš (ČSSD), který přidal i osobní důvod, proč pro takzvanou služebnost nehlasoval: „Byly tu mohutné protesty proti stavbě obchodního centra u fotbalové arény. Ale vzápětí ti samí lidé prosazují stavbu Penny Marketu. Je to snad normální?“ Proti projektu otevřeně bojuje rovněž spolek Kruh pro občanskou společnost (KOS), který vyhlásil, že se přihlásí do územního řízení s cílem vše zastavit. „Naším argumentem proti výstavbě je zejména přímo tragické dopravní a architektonické řešení a nekoncepčnost z urbanistického hlediska. Developer hodlá do proluky mezi domy vtěsnat krátkou stěnu supermarketu a vjezd na parkoviště,“ vysvětluje aktivista Aleš Dohnal, podle kterého KOS osloví i podnikatele z okolí, aby se rovněž stali účastníky územního řízení. Zástupce investora Jiří Langer je přesvědčen, že Penny výrazně přispěje k revitalizaci zanedbaného areálu někdejší Pilnáčkovy továrny, odmítá přílišnou dopravní zátěž i likvidaci okolních podnikatelů. „Nebude to žádná velká stavba, počítá se s výškou zhruba jedenáct metrů, a bude to budova, která se tam bude hodit. Také si nemyslím, že obchodníci budou ohroženi. Ti kvalitní se udrží i nadále. Nevím, proč by tomu tak nemělo být. Možná skončí ti, kteří tu kvalitu nemají,“ řekl Langer. Penny na Slezském Předměstí bude dvoupodlažní, v přízemí má být kromě supermarketu i prodejna masa a uzenin a v prvním patře administrativní prostory. Počítá se rovněž s parkovištěm pro 50 aut. Stejná značka má namířeno také na Labskou louku na Moravském Předměstí.

URL| http://hradec.idnes.cz/zastupitele-nev...spx?c=A150430_2159414_hradec-zpravy_the

chrudimskenoviny.cz Na autobusovém nádraží v Chrudimi ležela zraněná žena, která v sobě měla přes tři promile alkoholu 30.4.2015

chrudimskenoviny.cz str. 0 Krimi Roman Zahrádka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Chrudim - Ve středu ve čtvrt na osm ráno si místní obyvatel stěžoval na to, že mu před vjezdem do

domu parkuje na rohu Švermovy a Opletalovy ulice něčí vozidlo značky Renault. Přivolaná hlídka strážníků lustrací vzápětí zjistila majitelku tohoto auta z Chrudimi, avšak nepodařilo se ji kontaktovat, a to ani v místě bydliště. Žena proto dostala za stěrač parkovačku s výzvou, aby se dostavila k projednání dopravního přestupku. Strážníci tudy projeli ještě v devět hodin ráno, ale to už se zde vozidlo nenacházelo. Chrudim - Ve středu ve čtvrt na osm ráno si místní obyvatel stěžoval na to, že mu před vjezdem do domu parkuje na rohu Švermovy a Opletalovy ulice něčí vozidlo značky Renault. Přivolaná hlídka strážníků lustrací vzápětí zjistila majitelku tohoto auta z Chrudimi, avšak nepodařilo se ji kontaktovat, a to ani v místě bydliště. Žena proto dostala za stěrač parkovačku s výzvou, aby se dostavila k projednání dopravního přestupku. Strážníci tudy projeli ještě v devět hodin ráno, ale to už se zde vozidlo nenacházelo. V 9.13 hodin upozornil místní občan prostřednictvím linky 156 strážníky na nevhodné parkování červené dodávky na trávníku před Husitským sborem a současně si stěžoval na špatné parkování několika aut u Muzea. Strážníci jeli tedy situaci prověřit. U Husova sboru sice už žádnou dodávku stát na zeleni nepřistihli, zato u Muzea měli doslova žně. Jednomu provinilci zde domluvili, dalším dvěma uložili blokovou pokutu a zbývajícím osmi řidičům nechali vzkaz, aby se dostavili do služebny městské policie na Resselovo náměstí, kde s nimi strážníci projednají jejich dopravní přestupek. Krátce před půl jednou odpoledne upozornil strážníky obyvatel sídliště U Stadionu na výskyt domovních prodejců v oblecích, kteří zde měli v rozporu s městskou vyhláškou nabízet prodej energií. Strážníkům se podařilo dorazit na místo do pěti minut a přestože tady provedli kontrolu hned několika bytových vchodů a jejich okolí, žádné podomní prodejce zde nezastihli a museli tedy odsud odjet s nepořízenou. Ve 12.36 hodin oznámil na lince 156 anonym nedovolené parkování vozidel v Revoluční ulici. Strážníci proto tady už o pár minut později rozdali sedm parkovaček, aby projednali s nepřítomnými řidiči jejich dopravní přestupky u sebe ve služebně. V 15.45 hodin vyděsil na Resselově náměstí místní ženu hlasitý, patrně ženský řev, který se prý ozýval z oken nad prodejnou maso - uzeniny, a šla to proto osobně ohlásit strážníkům. Ti okamžitě vyrazili na místo, avšak v uvedeném domě byl už podle nich klid a nebyl důvod k tomu se znepokojovat. Čtyři minuty před 16. hodinou volal na linku 156 znovu občan ze sídliště U Stadionu s tím, že znovu spatřil podomní prodejce v oblecích, kteří zde nabízejí nedovoleně prodej energií. Tentokrát mělo jít ale o ženy. Strážníci byli na rozdíl od předchozího případu úspěšnější a přistihli zde skutečně mladou ženu a muže z Náchoda a Letohradu, kteří se jim prokázali zmocněním jisté nejmenované firmy, že mohou nabízet její produkty. Strážníci je však poučili, že se tím dopouštějí přestupku, protože porušují zákaz podomního prodeje, který obtěžuje občany města. S tím ale dvojice nesouhlasila a odmítla zaplatit pokutu. Její případ bude proto nyní postoupen k vyřešení přestupkové komisi při MěÚ Chrudim. Ve 20.45 hodin požádal strážníky o spolupráci operační důstojník Policie ČR s tím, aby prověřili oznámení, podle kterého má před budovou vlakového nádraží mlátit nějaký muž ženu. Hlídka městské policie zde však přistihla pouze skupinku mládeže, která uvedla, že před příjezdem hlídky se skutečně před prodejnou Hruška hádali muž s ženou, ale oba už odsud mezitím odešli. Ve stejném čase si místní občan na lince 156 stěžoval na to, že mu někdo parkuje na jeho vyhrazeném místě pro invalidy. Než ale strážníci přijeli, uvedené vozidlo stačilo odjet. Jenže to už zase někdo volal s tím, že u podchodu na autobusovém nádraží mlátí nějaký muž ženu a tak hlídka musela opět zpátky na chrudimské nádraží. Jenže ani tentokrát se tato událost nepotvrdila. Strážníci místo zkontrolovali ze všech stran, ale žádnou rozhádanou dvojici, která by mezi sebou řešila konflikt ručně, zde zkrátka nenašla. Situace však vygradovala po 21. hodině, kdy byla hlídka městské policie požádána zdravotníky o asistenci při ošetření zraněné ženy na autobusovém nádraží na nástupišti číslo 3. Ukázalo se, že jde o ženu z Brna, která uvedla, že se poranila při pádu na zem. Byla však zjevně opilá a dechovou zkouškou jí byla následně naměřena hodnota 3,13 promile alkoholu. Vzápětí byla sanitou převezena k vyšetření do Nemocnice Chrudim.

Ve 23.07 hodin nemohl kvůli rušení nočního klidu nerušeně spát obyvatel Poděbradovy ulice a přivolal proto strážníky, aby zde zjednali pořádek. Hluk přitom vycházel ze sousedního bytu, který obývá muž, jenž je zde přihlášen k přechodnému pobytu. Po příjezdu hlídky byl však už na místě klid a nebyl důvod k jakémukoliv zásahu městské policie.

URL| http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/k...ena-zena-ktera-v-sobe-mela-pres-tri-pro

chytrazena.cz Češi jsou přesolení. Solte méně! 4.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 4. 05. 2015 / Nemoci Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany. „Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje přes 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička,“ upozorňuje Doc., Ing. Jiří Brát, CSc. Čeští muži konzumují 16, 6 g, ženy 10,5 g soli denně. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku. Průzkumy jídelníčků těch nejmenších prokázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo. Tím, že si zvykají již od batolecího věku na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech. Přirozeně si vybírají jídla nadměrně slaná, aby uspokojily své chuťové – naučené potřeby. Přesolení škodí už dětem Přesolení organismu způsobuje i další zdravotní problémy. „Nadbytečný příjem soli zvyšuje nejen krevní tlak, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév. Sůl také zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou. Vysoký příjem soli zbytečně zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nevhodným stravovacím návykům. Hodně slané potraviny - chipsy, fast food, uzeniny, sýry - bývají celkově chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání,“ vysvětluje endokrinolog a obezitolog MUDr. Petr Hlavatý. Mezi nemocnými bohužel roste počet dětí a adolescentů. Pediatři upozorňují, že zbytečně vysoký příjem soli u vyvíjejícího se organizmu může „naprogramovat“ zvýšení krevního tlaku v dospělosti. A způsobuje i jiné komplikace: „V případě nadbytečného příjmu soli dochází ke zvýšenému vylučování sodíku močí, a tím i ke zvýšeným ztrátám vápníku močí. Nadměrné solení tak zvyšuje i riziko osteoporózy. To je důležité zejména v dětství a dospívání, protože v tomto období se vytváří maximum kostní hmoty, ze které pak lidé čerpají ve stáří,“ varuje Petr Hlavatý. Solí a sladkými nápoji k obezitě Od toho, abychom tak často sáhli do slánky, by měl odrazovat i fakt, že významně vysoký krevní tlak v dospělosti vede také k poškození ledvin, které v řadě případů končí jejich selháním s nutností náhradní léčby dialýzou a transplantací. Nadměrná konzumace soli rovněž může způsobit rakovinu žaludku. Lékaři upozorňují i na vztah mezi příjmem soli a obezitou. Pokud jíte hodně slaných jídel, máte větší žízeň a jestliže sáhnete po slazených nápojích s vysokým obsahem cukru, pak si zaděláváte na tloušťku. Kila navíc jsou jedním z významných rizikových faktorů vzniku hypertenze, takže kruh se

uzavírá. Bohužel to platí i v případě dětí a mladých lidí, pro které je již tradičním spojením kombinace chipsů a coly. Mezi důsledky dlouhodobého nadbytečného příjmu soli patří: hypertenze srdečně cévní onemocnění („infarkt“, „mrtvice“) osteoporóza otoky rakovina žaludku ledvinové kameny astma obezita Skrytá sůl je v běžných potravinách Odkud se do organismu dostává nejvíce soli? Není to tím, že by si lidé přidávali tolik soli do jídel vědomě – často si jen neuvědomují, jak mnoho je jí skryto například v uzeninách. Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 - 80 procent celkového denního příjmu. Znamená to, že nestačí přestat solit doma, ale také sledovat obsah soli v kupovaných potravinách a nápojích a apelovat na výrobce hotových potravin, aby obsah soli snižovali. Důvody užití soli při výrobě potravin Sůl je v potravinářském průmyslu důležitým konzervačním prostředkem Sůl váže vodu – zvyšuje soudržnost výrobků Ovlivňuje vlastnosti lepku – pevnost těsta V masném průmyslu se používá do dusitanových směsí – pomáhá udržovat barvu, brání růstu bakterií Používá se při fermentaci – kyselé zelí Snížení soli – aktuální téma pro výrobce potravin Jak snížit příjem soli: Z doporučené pěti gramové denní dávky soli připadá 1 g na vlastní solení a dosolování a 4 g na sůl v potravinách. Na talíři již nedosolovat - nemít v dosahu slánku Příjem soli snižovat postupně – redukce soli o 20-25 % ještě není chuťově rozpoznatelná Nahrazovat část soli bylinkami, kořením, česnekem nebo ořechy Zvýšit příjem čerstvé zeleniny a ovoce – draslík v nich obsažený vyrovnává do určité míry nepříznivý vliv na krevní tlak způsobený vysokou konzumací soli Vařit si doma z čerstvých surovin – kontrolovat solení Číst informace na obalech a sledovat obsah soli v potravinách – vybírat nutričně vyvážené potraviny, které mají nutričně vyvážené složení a tím i nižší podíl soli. Doporučení, jak postupovat při nákupu chleba a pečiva: Kupujte pečivo, které není viditelně posypáno solí Ptejte se personálu na obsah soli ve výrobcích U baleného pečiva hledejte obsah soli v tabulce výživových hodnot Zdroj, foto: Vím, co jím

URL| http://www.chytrazena.cz/zdravi/nemoci/cesi-jsou-presoleni-solte-mene-30884.html

Jezte mořské ryby, snížíte tím riziko infarktu o 30 % 5.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 5. 05. 2015 / Péče o tělo Češi by si mohli ušetřit mnohé návštěvy u lékařů, kdyby na svůj jídelníček zařadili více ryb. Ačkoliv se u nás v poslední době situace v tomto ohledu zlepšuje, podle Českého statistického úřadu přesto sní průměrný obyvatel České republiky za rok jen necelých 6 kilo ryb. Ve světě je stále spotřeba třikrát vyšší. Maso z mořských ryb přitom obsahuje řadu prospěšných látek, které působí jako prevence nemocí oběhové soustavy, neplodnosti a problémů se štítnou žlázou. Obsahuje i aminokyselinu tryptofan, která navozuje dobrou náladu a podílí se na hlubokém a klidném spánku. Konzumace ryb snižuje riziko infarktu Odborníci doporučují servírovat mořskou rybu jako hlavní jídlo dvakrát až třikrát týdně. Člověk tak sníží riziko smrti na infarkt až o 30 procent. Právě nemoci oběhové soustavy jsou v České republice nejčastější příčinou úmrtí. Podle informací a statistik na ně v roce 2013 zemřelo téměř 53 000 lidí. Prospěšné jsou zejména omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které rybí maso obsahuje. Tyto látky snižují riziko onemocnění srdce a oběhové soustavy a mořské ryby jsou jejich nejdůležitějším zdrojem. Kromě toho, že snižují riziko infarktu, tak rovněž redukují vysoký krevní tlak a omezují nebezpečí vzniku diabetu 2. typu. Doporučený denní příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin je okolo 0,25 gramu. Nejvíce těchto zdravých tuků obsahují losos, tuňák, sleď, pstruh duhový, makrela, sardel, sardinka a krabi. V jednom gramu jejich masa je 15 miligramů omega-3 nenasycených mastných kyselin. Lidé však mají těchto zdravých kyselin málo. Ve vyspělém západním světě lidé nejvíce trpí nedostatkem kyseliny listové a právě omega-3 mastných kyselin. Pro správnou činnost mozku je z nich nejdůležitější kyselina dokosahexaenová. Je součástí plazmatických buněčných membrán a pomáhá při přenosu informací mezi mozkovými buňkami. Lidský organismus si ji však sám nedovede vyrobit. Pozor na onemocnění štítné žlázy Mořské ryby jsou přirozeným zdrojem jódu, který je nepostradatelný pro správné fungování organismu. Když je ho v těle nedostatek, může se projevit porucha štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že tato žláza produkuje hormony, které ovlivňují činnost dalších orgánů, jde o závažné onemocnění. Štítná žláza si ukládá zásoby jódu i pro případ, že jeho přísun do organismu bude výrazně omezen či zcela přerušen. Pokud z nějakého důvodu omezíte příjem jódu, štítná žláza je schopná regulovat svoji funkci ještě několik měsíců, avšak poté přestává správně fungovat a není schopná vytvářet organismu potřebné hormony. Kromě mořských ryb, řas a mořských plodů obsahují jód také čerstvé třešně a višně. Jód pomáhá při problémech s početím Příjem jódu je zvlášť důležitý pro ženy, které chtějí otěhotnět. Pokud mají látky nedostatek, mohou mít problémy s početím. Jód také hraje zásadní roli při vývinu plodu v děloze. Pokud se ho embryu nedostává, hrozí zastavení mentálního vývoje a děti následně mohou trpět kretenismem. Dříve šlo o častou nemoc zejména ve vnitrozemí kontinentů. Od začátku 20. století se ji však podařilo ve vyspělém světě vymýtit za pomocí jodizování soli. Obyvatelé vnitrozemí mají dvě možnosti. Buď dostatečně jodovat potraviny běžné spotřeby, nebo více konzumovat mořské ryby. U nás se většina jodizovaných ingrediencí používá na výrobu uzenin, jejichž celkový dopad na lidské zdraví je spíše negativní, proto se zdá logičtější vsadit na rybí maso. Kromě jódu a omega-3 nenasycených mastných kyselin obsahují i kvalitní bílkoviny. Člověk by měl přijmout 150 až 170 mikrogramů jódu denně. Těhotné či kojící ženy by tuto dávku měly navýšit na 250 mikrogramů. Nastávajícím maminkám se pak doporučuje konzumace potravinových

doplňků. Nikdy by je však neměly vybírat samy. Volbu by měly přenechat na svém lékárníkovi, aby nedošlo ke tvorbě přebytku jódu ve štítné žláze a její následné hyperfunkci. Tryptofan navodí dobrou náladu Pravidelné zařazení ryb do jídelníčku také napomáhá dobré náladě. Maso totiž obsahuje esenciální aminokyselinu tryptofan, která se v těle přemění na hormon dobré nálady serotonin. Proto se po tryptofanu člověk cítí stejně příjemně jako po konzumaci čokolády. I kakaové boby totiž tuto aminokyselinu obsahují. Na rozdíl od čokolády je však rybí maso vhodné i při redukční dietě. Obsahuje málo kalorií a jeho tuku se není třeba bát. Jak jsme už zmiňovali, omega-3 mastné kyseliny jsou prospěšné. Při hubnutí by se však lidé měli vyhýbat smažené obalované rybě. Vhodnější je úprava v páře, dušení nebo šetrné pečení. Tryptofan se také podílí na produkci hormonu melatoninu, který je zodpovědný za klidný a hluboký spánek. Zdroj: Nordsee

URL| http://www.chytrazena.cz/zdravi/pece-o...te-tim-riziko-infarktu-o-30--30765.html

idnes.cz - blog Jak vychytralé české, slovenské a polské firmy balamutí zákazníky (jirisevcik) 2.5.2015

idnes.cz - blog str. 0 Jiří Ševčík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Je libo francouzskou hořčici, nebo přímo Dijon hořčici? Sehnat je v obchodě, není problém. Obě stojí zhruba dvacku. Ale neříkejte to žabožroutům, nebo nám to v Unii osladí. Ve francouzské hořčici totiž není z Francie vůbec nic. Na obalech čtu, že jedna je český výrobek a druhá je vyrobená na Slovensku. Říkejme tomu jevu třeba „mazané české, slovenské a polské mozečky.“ Nebo zjednodušeně „vyčůránci.“ V obchodě vybírám lepší hořčici. Už se mi přejedla ta obyčejná plnotučná či kremžská. Když už jsem sehnal párky s podílem masa 85% – ano, slyšíte dobře, párky z masa –, nebudu k nim přece jíst tu nejlevnější a nejobyčejnější hořčici. Mé chuťové pohárky vyžadují něco extrovního. Na obale hořčice za dvacku čtu „Dijon hořčice Mustard“. Hmm, to zní dobře. Říkám si, že jestli je z Dijonu, rád za ni tu dvacku dám. Jenomže chyba lávky. Vedle nápisu září česká vlajka s hrdým označením „Český výrobek.“ Áha, chytrolíni, říkám si. Využívají názvu francouzské oblasti k prodeji českého výrobku… Dobře. Pokračuji ve výběru. Můj pohled padá na skleničku s nápisem „Hořčice francouzská speciální.“ Že by?... Tak ne. Tuto francouzskou hořčici vyrobila firma ze Slovenska. Chtějí za ni necelou dvacku. Dobře, tak to třeba vyjde napotřetí. Přejíždím pohledem regál o patro níž. „Francouzká Premium hořčice.“ Tahle stojí třicet korun. Studuji zemi původu… Polsko… Propadám beznaději. To chci tak moc? Žádám si něco echt francouzského, ne žádné francouzské hořčice od vykutálených

výrobců z ČR, Polska a ze Slovenska. Pozor, v regálu nacházím i hořčici Moutarde de Dijon. Výrobce je z Francie. Hurá! Cena 45 korun. Další echt francouzská hořčice stojí 60 korun. Aha, takže tady je zakopaný pes. Český zákazník chce většinou levnější zboží. Takže možná sáhne po dijonské hořčici z České republiky, protože stojí dvacku. Není divu. Kdo si koupí hořčici za 60 korun? K echt českým párkům s vysokým podílem masa si nakonec kupuji echt francouzskou hořčici od českého výrobce. Doma mi chutná. Přesto mi pak přes to všechno zůstává divná pachuť v ústech. A taky si říkám, že soudruzi někde dělají chybu. Na co máme všechny možné inspekce, když tady firmy vesele šidí zákazníky? No, šidí, ale komu to vadí? Lidé za francouzskou hořčici ušetří. Málokdo asi zkoumá, jestli je francouzská hořčice skutečně z Francie… Jiří Ševčík

URL| http://jirisevcik.blog.idnes.cz/c/4604...e-firmy-balamuti-zakazniky.html?ref=rss

Hlody středeční aneb miluji naše média (paulczynski) 5.5.2015 idnes.cz - blog str. 0 Petr Paulczynski Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dnes si povíme o nejnovější iniciativě hochů ze Žít Brno a jejich Zelených koaličních přátel. Ti se rozhodli, že řádně ohlášený a povolený prvomájový průvod mladých blouznivců z Dělnické mládeže budou blokovat.A blokovali. Nezákonně. A dostali od polišů na budku. Včetně Lišky a Andera, kteří si vzali mustr ze slavného vystoupení Kateřiny řečené Jaujau. Pokojně jsme blokovali neonacisty a policie tvrdě zasáhla, tvrdí Liška. „Zákrok proti pokojné blokádě byl neuváženě tvrdý,“ řekl exministr školství v rozhovoru pro iDNES.cz. Policie už v pátek ale označila zásah za přiměřený. Liška jaksi zapomněl říci, že oni a Žít Brno zablokovali městskou dopravu. Jak napsali na opozičním serveru Žít z Brna. „Neprojedou, leda přes naše mrtvoly,“ křičeli rozvášnění politici a představitelé krněnské radnice. Sympatie cestujících, kteří se rozhodli zavítat do centra města, oslavit 1.máj a připomenout si nedávno vyhlášený Rok smíření klidnou procházkou Krnem, ale nezískali. Ti postupně opouštěli zablokované linky MHD a shromažďovali se kolem Moravského a Malinovského náměstí. Hlasitým skandováním pak dávali najevo nesouhlas s politikou vedení města, terčem jejich kritiky se stali především náměstek pro kultůru Matěj Hollan (Žít Brno), náměstek pro zrušení územního plánu Martin Ander (Strana Zelených), starosta Krna-střed Martin Landa a radní pro korupci téže radnice Svatopluk Bartík (oba Žít Brno). Kromě Krňanů se blokujícím politikům postavili i policisté a použili proti nim slzný plyn. Takový závěr asi nečekal nikdo. Kuriózní důvod, proč několik stovek sympatizantů a členů Žít Brno namísto pochodu Dělnické mládeže zablokovalo tramvaje v centru, nám přiblížil nejlepší krněnský náměstek Matěj Hollan. „Došlo k chybě v komunikace a orientaci. Svaťa Bartík, který celou akci připravoval a koordinoval, si vzal nefunkční buzolu. A tak jsme se místo na Maliňáku, ocitli na Moraváku. Svaťa měl navíc asi podvržené informace, když nás ujišťoval, že náckové přijedou šalinou z Krpole. V té šestce jich ale, jak se pak ukázalo, moc nebylo. Vlastně žádný. Už jsme ale nechtěli couvnout. Když blokáda, tak blokáda,“ popsal příčiny zmatků v krněnských ulicích Hollan. O vysvětlení jsme proto požádali hlavního pořadatele akce Brno

blokuje, Svatopluka Bartíka, který má na radnici Krno-střed na starosti dodržování práva, organizační záležitosti a korupci. Žít z Brna: Pane radní, nepodcenili jste tak trochu přípravu blokády? Svatopluk Bartík: Naše blokáda byla sice nelegální, ale morální povinnost stojí nad zákonem. Takový je můj právní výklad. A nejen můj, i zákonů. Konkrétně § 35, § 264, § 39, § 403 a 404, § 125, § 91 písm.b), § 77 písm.c) a d), § 91 odst.2, § 103 odst. 6, § 65, § 46, § 38, § 666 a dalších. Jen jsem dostal některé informace z druhé ruky, takže nebyly asi korektní. Žít z Brna: Máte na mysli nějaké konkrétní zákony, když zmiňujete tak široký výčet paragrafů? Svatopluk Bartík: Jste idioti? To je přece jasné. To si ale najděte samy, Vy mrdky novinářský! Blokáda se posrala a teď ještě Vy. Hovada. Již nyní se prý připravuje další ročník happeningu Brno blokuje. S megafonem v ruce a slzným plynem v očích nám příští ročník přiblížil náměstek krněnského primátora Martin Ander, jeden se spolupořadatelů. „Ano, mohu potvrdit, že neofašisté neprojdou ani příští rok. Jen se na ně lépe připravíme a pokusíme se ušetřit vozy veřejné dopravy. Žasnu, že lidé nechápou nebezpečí, které tito patnáctiletí holohlaví hoši představují. Taky se vám zdá na hlavu, když lidé z vedení města vrcholoví politici vyzývají k protizákonné akci, nebo jsem tak úzkoprsý jen já? Ovšem vrcholem bylo televizní vystoupení nějakého kokota z Masarykovy univerzity, který mlel mantry o krajní pravici. Jasně. K tomu mi nezbývá než dodat: krajní pravice nosí transparenty proti kapitalizmu ty debile z kavárny. BTW: Těm, kteří volají po omezení práva shromažďovacího vzkazuji: v roce 1989 jsem cinkal klíči za pravý opak. No a teď titulky. Babiš pod palbou za on-line pokladny. Nestíhá a nevysvětluje. Vláda návrh ministra financí na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) 6. května neprojedná. A v květnu se k němu s největší pravděpodobností nedostanou ani poslanci, jak by si ministr financí přál. Podle koaličních partnerů z ČSSD a KDU-ČSL Babiš v zavádění on-line pokladen nestíhá. Jejich spuštění k 1. lednu příštího roku je utopií, podle některých sociálních demokratů bude úspěchem polovina roku 2016. Jak deníku ECHO24.cz řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), příští týden má zákon teprve řešit koaliční rada. A ministerstvo financí se ještě ani nevyjádřilo k připomínkám. Pro lidovce nadále zůstává zásadní, aby ministr financí předložil minimálně dopady zavedení EET: „Protože evidentně někteří živnostníci zavřou. Nevíme, kolik jich bude, jaký to bude dopad na státní rozpočet. Já jsem k tomu zatím skeptický, protože ta debata ještě pořádně nezačala, natož aby byla ukončena. Osobně mám strach, aby nedošlo k tomu, že se to rozjede, ale pak se to bude muset zrušit. Nechci zažít důchodovou reformu číslo dvě.“ Za Asociaci podnikatelů a manažerů pak její předseda Radomil Bábek píše Babišovi: Zavedením EET jdete proti malým živnostníkům! Píše, že EET je nepotřebná, že bude výrazným korupčním rizikem, že malí podnikatelé a živnostníci nejsou tou „černou dírou na peníze“, že EET nepřinese navýšení výběru daní ani narovnání podnikatelského prostředí. Naopak, Andrej Babiš stále ve svých veřejných vystoupeních používá vymyšlené údaje, překrucuje situaci v Chorvatsku, opět a stále zobecňuje a paušalizuje v negativních vyjádřeních o podnikatelích. A uvádí šest důvodů proti zavedení EET: .EET je zbytečná. Finanční správa má všechny informace potřebné k tomu, aby identifikovala ty, kdo případně krátí daně nebo neplatí DPH. Úředníci místních pracovišť finančních úřadů nežijí ve vzduchoprázdnu a dobře znají poplatníky ve svém okolí. .Protože je EET nepotřebná, byly by veřejné prostředky za ni vydány zbytečně, a tedy nehospodárně. .EET má vysoký korupční potenciál. Nemalým nebezpečím jsou korupční rizika, spojená jak se zaváděním, tak i provozem systému. .EET je robustní a drahý nástroj, zacílený na nepatrnou část daňových úniků. Podle zprávy NKÚ je pouze 7% výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Přesto ministerstvo financí na ně zaměřuje svoje hlavní úsilí. .Zavedení EET je typickou plošnou restrikcí. To porušuje principy subsidiarity a proporcionality. Laicky řečeno, stát má stíhat nepoctivé, aniž by tím obtěžoval poctivé a stát má vždy přijmout nejmírnější nástroj restrikce z těch, které jsou k dispozici. Oba tyto principy by byly zavedením EET zjevně porušeny. .EET nepřinese zvýšení výběru daní, ale pravděpodobně zaviní ukončení podnikání velkého počtu malých podnikatelů a živnostníků. Protože se MFČR rádo zaštiťuje příkladem Chorvatska, pak nemůže popřít, že podle údajů Eurostatu nedošlo v Chorvatsku po zavedení EET k navýšení výběru daní, zvýšil se však rozpočtový deficit a zaniklo asi 5600 maloobchodních firem. A jediné důvody pro jsou: EET je obrovská obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat miliardy. Můžeme jen spekulovat, zda ty obrovské prostředky už nemají předem určené příjemce.

EET pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků. Tady je příklad Chorvatska na místě, protože přesně to se tam děje. EET dále zvýší tlak na malé podnikatele a živnostníky. Zatímco dosud jsou celkem svobodnou a svébytnou částí společnosti, pomocí EET se dostanou zcela pod kontrolu státu a velkých korporací. A já prosím pana ministra financí, až konečně najde těch slibovaných 200 mld., aby nám s nima udělal selfíčko. Pussy Riot mají v Americe problém. Pussy Riot, poté co je přijali v Americe s takovou pompou (Madonna, Hillary Clinton), si usmyslely, že někoho vážně zajímá jejich názor a zúčastnily se akcí protestů ve Fergussonu, o čemž sami referovaly v sociálních sítích. Odpověď nenechala na sebe čekat - na stránkách Bílého domu se objevila petice s požadavkem zrušení víz pro celou "trojici" a vystěhování jí z USA. "Ruští aktivisté ze skupiny "Pussy Riot" - N.Tolokonniková, M.Aljochina a P.Verzilov - přijeli k nám propagovat vulgární, amorální a nekřesťanský způsob života,- napsal autor petice. - V Rusku byli odsouzení za šokující, urážlivé a amorální činnosti v katedrále Krista Spasitele. Američané si váží jakýchkoli názorů, ale náš "pohár trpělivosti" přetekl poté, co tito aktivisté se zúčastnili nelegálních protestních akcí ve Furgassonu a New Yorku. Domníváme se, že účast cizinců v podobných akcích je nepřípustná. My, Američané,vyřešíme svoje problémy samostatně, bez pomoci cizinců, které mají špatnou pověst... https://petitions.whitehouse.gov/petit...and-prevent-them-entering-united-states No prosím. Dokud tyto "ku*dy" zněsvěcovaly katedrálu v Rusku, byly to hrdinky, přijímané Hillary Clinton a dalšími celebritami. Pokud se ovšem postavily za pouliční demonstrace v USA, jsou to pojednou "cizinci, kteří mají špatnou pověst" - a pryč s nimi!!! Hergot, kde jsou jejich dosavadní čeští advokáti?) V Novinářské ceně uspěly reportáže ČT z Ukrajiny, Havířova i českých nemocnic. Reportéři České televize opět uspěli v soutěži nadace Open Society Fund o Novinářskou cenu za loňský rok. Celkem porota Novinářské ceny 2014 mezi 413 příspěvky ocenila 14 autorů. Kromě těch z České televize uspěli také novináři Aktuálně.cz, Respektu a Reportér Magazínu. S Horizontem ČT 24 k dění na Ukrajině uspěli v kategorii audiovizuální žurnalistiky nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse Michal Kubal, Josef Pazderka, Jakub Szántó, u nichž porota ocenila především komplexní a analytické zpracování aktuálního tématu. "Na začátku informační války se týmu podařilo zajistit různorodé zdroje a vyvarovat se názorové zatíženosti. Příspěvek dokázal skloubit více formátů a poskytnout tak širší kontext. Důležité je vyzdvihnout také osobní nasazení a odvahu reportérů na místě konfliktu," zdůvodnila porota své rozhodnutí. Děkujeme panu Sorosovi, jehož peníze pomáhaly rozvinout válku na Ukrajině, že hodil i ohlodanou kost našim presstitutkám. Skoro mi ukápla slza, jak jsem se málem potrhal smíchy. Sorosovi maňáskové z nadace Open Society Fund, jež cenu děluje, si z nás evidentně dělají prdel. Sabina Slonková zveřejňuje seznam „posluhovačů Kremlu“. Bývalá šéfredaktorka Mladé fronty Dnes Sabina Slonková a její web Neovlivní.cz se snaží najít si místo na těsné mediální scéně – bohužel tím nejpokleslejším způsobem. Publikuje seznamy lidí, kteří podle ní „slouží Putinovi“. Přiblížila se tím ale spíš k Adamu B. Bartošovi, který je známý svým blouzněním se seznamy „pravdoláskařů“ a Židů. Veřejné seznamy odpůrců měly vždy jediný účel: Vyvolat zášť a lynč. Středověk měl své hony na čarodějnice, fašisté a komunisté měli své seznamy Židů a „zrádců“ či „přisluhovačů imperialismu“. Když Adam B. Bartoš přišel před pár lety se „seznamem pravodláskařů“ a „seznamem Židů“, všichni se mu vysmáli jako neškodnému bláznovi. V jeho seznamu Židů se tehdy například objevila i řada redaktorů Reflexu. Kdo by Bartoše, bývalého redaktora serveru iDnes.cz, neznal, možná by měl strach o lidi na seznamu. Takhle si ale spíš každý přál na seznamu být. Tolik velikánů na jednom místě! Takže být na jeho seznamech byla spíš pocta. Seznamy tohoto druhu ale mají vždy v části společnosti vyvolat strach a nenávist. Když je vyvolají, následují proti lidem na seznamu minimálně slovní nenávistné útoky a nechutné e-maily. Do budoucna se s osobou na seznamu nese pachuť. Lidé si často řeknou – na každém šprochu je pravdy trochu. Jako kdyby bylo něco špatného na tom být například Žid. Je legitimní nesouhlasit s argumenty a oponovat jim. Dávat lidi na seznam je ale manipulativní útok ad hominem. Slonková tím jenom snižuje důstojnost a věrohodnost nejen k sobě, ale i k novinám, které vedla. Jestli se rozhodla jít touto cestou, skoro by se mohla přidat do strany Petra Cibulky, vzít si siderické kyvadlo a odhalovat s jeho pomocí ruské agenty všude kolem nás. BTW: Až se budou sestavovat seznamy krav, o jedné vím.

A trocha bulváru: Pomůcka pro debatéry na FB (výkladový slovník) z pohledu sluníčkářů: Islám je problémové náboženství = všichni muslimové jsou stejní a chcete je popravit. Nesouhlasím s tím, jak média informují o Ukrajině = obdivujete Putina a chcete se stěhovat do Ruska. Nelíbí se mi dotace a jiné věci v EU = jste protievropští a chcete ostnatý drát na hranicích. Chci nízké daně = nechcete platit žádné daně a chcete rozpad státu. Nechci tresty za porušení povinného očkování = nechcete vůbec očkovat děti. Nemyslím si, že bude Karel ten správný prezident = jste zemanovec a levičácké prase. Jsem pro legální možnost držení zbraně = chcete, aby to tady bylo jako na divokém západě. A zprávy o počasí: Venku je 24 Celsiových stupňů. Na serverech píší že zvlněná studená fronta bude postupovat dále k východu. Až se podruhý narodím, budu meteorolog. Tam i když to v práci poserete, nic se neděje. Taky prý bude chcát. Pavouk se ptá, k čemu je dobrý, když chčije. Vysvětlil jsem mu, že to spoň umyje auto posraný od ptáků. Taky jsem mu řek, že je dobře když chčije, protože v týhle koblihové zemi by mohlo i srát. Teď čtu, že květen bude teplý. To mne leká. To abych si pořídil plechový trenky. A z mého života: V sobotu jsem se omylem dostal na nějakej pořad o vaření. Vařila Halina. Kontrolní otázka. Kolikátky kozy má ta Halina? Je to vůbec ještě v číselníku? Z ankety na FB jsem vytěžil řadu odpovědí. Nejvíc se mi líbily tyto. Číslo F ... ( fujtosemselekl ) a druhá: to nejsou kozy to je dvojka prdel. Taky jsem měl na silnici extempore. Za mnou těsně na mém nárazníku jel cyklozmrd. Po zabrždění na červené do mne narazil. Vyjdu ven s dotazem "co děláš vole?" A on prý nemáš brzdit jak piča. A už ju měl. Co děláš ptá se? Učím tě žít Brno magore. No a s tím jsme se rozloučili neb padla zelená. Další zážitek. V pauze hokeje jsem přepnul na Topstar magazín. To je teda zážitek. Ta cílovka určitě žere koblihy. A na Fejsbůku napsali: Zaměstnanci agentury pro sociální začleňování mají sami problém být začleněni. Tahle organizace je úplně zbytečná a dokonce způsobila Matěji Hollanovi schizofrenii, protože miluje, jak Šimáčka tak Dientsbiera a teď neví, kudy kam. Francouzský socialista v roli prezidenta: "Musíme zastavit strach z imigrantů." Asi se mu zdá, že zatím shořelo málo aut a lidi si na to musí tak nějak zvyknout. Tip pro státní zastupitelství: Pokud Andrej s Monikou nejsou manželé a Andrej koupí Monice kabelku, neměla by z toho Monika vedle cla zaplatit i darovací daň / daň z příjmu, jako "kaučka" Jana? Podle mě to je jasná korupce - kabelku jí kupuje, aby Monika odmakala určité plnění. Jakub Janda: Jsem zvědav, jaké území Putin tentokrát ukradne, když ho Američané zase utlačují, byť na ledě. Jakub Janda podruhé. Kdyby se Němci chovali jak dnešní Rusko, tak po tomhle debaklu od Kanady ukradnou kus území Francii a ubrečeně řeknou, že jsme na ně všichni zlí. Dodávám: Ten vůl je čím dál tím víc trapnej. Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo tendr na firmu, která by resort za necelého půl milionu dostala do vysílání rozhlasu i televize. Žádá i živý vstup ministryně Michaely Marksové v Událostech ČT. Po dotazech novinářů ministerstvo zvažuje, že tendr zastaví, šlo prý jen o přílišnou aktivitu některých úředníků. Tato zpráva není kupodivu z 1. apríla, ale z 1. máje, svátku práce…způsoby, jakými jsou ochotni zešílení úředníci (a že jich je!) utrácet naše daně, jsou už zcela neuvěřitelné! Nejsem fanda Putinových "Hell's Angels", ale fakt bych ocenil, kdyby se vizová povinnost ke vstupu do shengenského prostoru týkala i obyvatel z jiných kontinentů. Při zprávě, že Dienstbier se ujal úpravy ústavy mě napadlo že Bilak měl ve výučním listě poznámku "k sakům nepouštět". Nešlo by to aplikovat? Jedno se musí Žíťákům uznat, někteří členové Zastupitelstva města Brna za Žít Brno mají svůj pestrý osobitý styl, jako pan RNDr. Jan Hollan, Ph.D. Na fotce zastaven módní policií. To chceš, Žít Brno! Dva košické umělce, kteří v únoru nápisem SVIŇA a červenou barvou vylepšili čerstvě odhalený památník komunistické svině Vasila Biľaka, obvinila slovenská policie z poškozování cizí věci. Dobře jim tak. V civilizovaných zemích angažovaní umělci jako třeba Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský píšou domněle vtipné dopisy Putinovi, kde mu nabízejí jako dar vlastního prezidenta, a pak se s obálkou konceptuálně vyfotí u poštovní schránky a rozešlou do všech médií. Tak se dělá skutečně úderný

protest, vy slovenští amatéři! Surovinová skladba špekáčku za první republiky: 50 % hovězí zadní maso z mladých kusů, 20 % „lepšího“ vepřového výřezu, samozřejmě bez kůže a 30 % na kostičky nakrájeného špeku, česnek, sůl, pepř, někdy muškátový ořech + uzení. Surovinová skladba dnešního špekáčku z Babišových Kosteleckých uzenin: Vepřové maso 40 %, vepřové sádlo 25 %, hovězí maso 10 %, pitná voda, vepřové kůže 5 %, bramborový škrob, jedlá sůl, stabilizátory, potravinářská vláknina, směs koření, extrakty koření, dextróza, antioxidant E300, zvýrazňovač chuti a vůně E621 To snad zametli podlahu. A něco veselého : A fór na konec: Tatínku, dnes jsem měl svůj první sex!" "To je skvělé synu, pojď, sedni si vedle mne, dáme pivo a pokecáme jako muž s mužem." "Když já bych raději zůstat stát, tati, ještě mě furt bolí prdel." A to je dneska všecko. Petr Paulczynski

URL| http://paulczynski.blog.idnes.cz/c/460...cni-aneb-miluji-nase-media.html?ref=rss

idobryden.cz Velká bude vonět klobáskami 30.4.2015

idobryden.cz str. 0 Kultura vrt Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Krála slováckéj klobásky vybere veřejnost Tradiční voňavý gurmánský Košt o krála slováckéj klobásky proběhne v sobotu 2. května od 12.00 v kulturním domě ve Velké nad Veličkou. I když hlavním smyslem soutěže je podpořit a uchovat tradiční moravské receptury klobás a propagovat nejlepší z nich v celostátním měřítku, svými výrobky se budou opět prezentovat i účastníci ze zahraničí, konkrétně ze Slovenska a Maďarska. „Maďarští přátelé z proslulého evropského festivalového čabajkového města Békéscaby v čele s prezidentem nejen že přivezou chutné vzorky, ale budou na Horňácku předvádět návštěvníkům přímo na placu originální ukázky výroby,“ informoval jeden z organizátorů a zakladatel velického koštu, Antonín Vrba. Soutěžit se bude ve dvou klobáskových kategoriích - paprikové trvanlivé a klasické slovácké. Nejlepší paprikové bude hodnotit porota složená z řeznických a uzenářských odborníků včetně dalších pozvaných hostů v dopoledních hodinách v uzavřené společnosti. Veřejností budou degustovány všechny vzorky společně v jedné kategorii. Začátek veřejné ochutnávky je ve 12.00. Degustační lístky se musí odevzdat na určené místo nejpozději do 17.30. V 18.00 bude vyhlášen absolutní vítěz koštu - Král slováckéj klobásky 2015. Degustátorem, a tím i hodnotitelem je každý z návštěvníků akce, který si zakoupí vstupenku s poukázkami na vzorky a vyplní degustační lístek. Degustátor určí absolutní pořadí 5 nejlepších vzorků, kterým přidělí body od 5 do 1. Prostým aritmetickým součtem bude určen vítěz. Za regulérnost a hygienu vzorků zodpovídají Jan Kružica a Jaroslav Kořínek, odborní poradci. „Celkem očekáváme kolem stovky vzorků a k chuti přijdou i zabijačkové speciality. V doprovodném programu nezapomínáme ani na slovácký folklor, ve kterém se představí dvě cimbálové muziky Kubíci a Burčáci. Zpívat jim při tom bude horňácký mužský sbor Chotár,“ dodal Vrba.

URL| http://www.idobryden.cz/kultura/velka-...i/6ca4384c-eb25-11e4-aad6-005056ab0011/

Instinkt POJĎ SEM, STÁHNUTĚ Z KŮŽE! Instinkt str. 30 Fenomén Lukáš Seidl / Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30.4.2015

zpět Kožešinové farmy v Česku se znovu dostávají pod palbu. Jedni v nich vidí zvířecí koncentráky, které je nutné zakázat, druzí je považují za legitimní způsob podnikání. Otázka pro nerozhodné: nosili byste stejně bezstarostně kožich ze psa nebo kočky? V lehkém vánku se pohupující jehličnany v nenápadném údolí za obcí Vítějeves vytvářejí spolu s příjemně hřejícím jarním sluncem a téměř absolutním klidem až idylickou kulisu. Jediné, co do ní nezapadá, je železným plotem obehnaný areál. Brzy se dozvídáme, že k idyle to tady má daleko. „Kožešinami se zabývám už přes čtyřicet let,“ vypráví nám pětasedmdesátiletý František Ducháček a otevírá dveře oploceného pozemku. Před námi se vmžiku rozprostře pohled na stovky, možná tisícovky drátěných klecí. V těch bližších jsou lišky, ve vzdálenějších, zakrytých střechou, norci. „Norků máme okolo osmi set, lišek padesát,“ upřesňuje náš průvodce, na jehož farmě podle nedávno zveřejněného videa prý trpí zvířata ve stísněných kotcích. Kožešinové farmy se v Česku objevily v roce 1924 a rychle zaznamenaly boom. Už ve 30. letech jich na našem území bylo padesát a dařilo se jim i za minulého režimu ve státních nebo družstevních podnicích. Aktuálně je v Česku kožešinových farem dvanáct a podle údajů Státní veterinární správy v nich žije okolo 6500 zvířat, v době, kdy se rodí mláďata, i více než dvojnásobek. Kvůli životním podmínkám vzbuzují kožešinové farmy emoce po celé Evropě a třeba v Británii, Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku nebo Srbsku jsou zakázané. Zajímavým způsobem se s problémem vypořádali ve Švýcarsku, kde nastavili tak přísné podmínky, že je farmy nemohly splnit a chovy zavřely. Každý norek musel mít například přístup do bazénku, v němž se mohl koupat. O tom se může těm českým jen zdát. Podle vyhlášky o minimálních standardech pro ochranu kožešinových zvířat ve farmovém chovu má dospělý norek u nás nárok na klec o 0,255 m2 a výšce 45 cm, liška na klec o rozloze minimálně 0,8 m2 a výšce 70 cm. Podle ochránců zvířat je to žalostně málo. Zakrvavení chudáci, nebo fikce? „Podívejte se, to zvíře je úplně v klidu. Nevyskakuje, nikam nervózně nepřebíhá. Klidně si ho vyfoťte,“ říká nám František Ducháček a otevírá liščí klec. Naráží na drsné video neziskové organizace OBRAZ – obránci zvířat o údajně reálné situaci na tuzemských kožešinových farmách se zuboženými a zakrvavenými zvířaty divoce poskakující v klecích, hlavou narážejícími do střech stísněných kotců. Některým z nich propadaly na záznamu nohy drátěnou podlahou, jiná podrážděně nabíhala do pletiva. Další pouze apaticky přihlížela a téměř se nehýbala. Kruté záběry prý mapují situaci od roku 2013 do současnosti. „Zaslali nám je anonymní jedinci, jejichž identitu neznáme. Neoprávněně vnikli na cizí pozemek, nedivím se, že svou totožnost tají. Jejich činnost je ale záslužná,“ řekl INSTINKTU předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka. Jeho organizace požaduje zákaz kožešinových farem a pomocí zmíněného videa chce veřejnost přesvědčit, že na nich dochází k týrání zvířat. „Jsou to divoká, nedomestikovaná zvířata. Liška nebo norek mají v přírodě velká teritoria čítající až třicet kilometrů čtverečních, na farmách jsou drženy v klecích, v nichž pro sebe nemají ani metr čtvereční.“ Kontroly jen někdy Chovatelé mají se zmíněným videem logicky problém. Nepopisuje podle nich realitu a prezentuje staré sestříhané záběry. „Liška s poraněným okem, která byla zmiňována v souvislosti s naší farmou, byla ukazována už před pěti lety. A tehdy se mělo jednat o úplně jiného chovatele,“ namítá

Ducháček a provází nás farmou. Zvířata v malých kotcích jsou v klidu, většinou zpozorní až ve chvíli, kdy si je začne kolega zblízka fotografovat. Žádné náznaky týrání na první pohled nepozorujeme, to jsme ale ani nečekali. Naše návštěva byla domluvená a ohlášená dopředu. Podobně jako veterinární kontroly, které jsou chovatelům v drtivé většině případů avizovány předem. Pokud přijdou veterináři na farmu bez ohlášení, nemají zaručeno, že se dostanou dovnitř. Právě na veterinární správu se lidé z organizace OBRAZ obrátili a natočený hrůzný materiál jim předali. Významnější odezvy se ale nedočkali. „Jedná se o staré záběry, které se opakují pořád dokola. Pokud však aktivisté pořizují záběry v noci, kdy zvířata spí, záměrně je oslňují světlem a dráždí je, pak celou věc natáčejí a argumentují, že jsou zvířata vystresovaná, tak to není důvod k tomu, abychom mohli tvrdit, že je porušen zákon. Stejně tak lze vyvrátit i ostatní argumenty aktivistů,“ řekl INSTINKTU mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Jeho instituce provedla na všech dvanácti tuzemských kožešinových farmách během uplynulého měsíce kontroly. A ty žádné porušení zákona ani týrání zvířat prý neprokázaly. Veterináři původně zpochybňovali i autenticitu záznamů, kterou se snažil OBRAZ podložit záběry na GPS lokalizátory a denní tisk s aktuálním datem, kterými bylo video doplněno. Protokol z nejnovějších kontrol obsahuje ale třeba zmínku o utajené části na liščí farmě v Bruzovicích, kde našli zamaskované klece nesplňující zákonem stanovené rozměry. V době kontroly byly však prázdné, a veterináři tak chovatele nemohli jakkoli postihnout. Traktor v plamenech Obvinění přibývá na obou stranách. „Jsou to teroristé. Když k nám na farmu násilím vnikli, aby video natočili, otrávili nám dva psy. Jeden z nich to nepřežil, druhý dodnes živoří,“ vypráví Ducháček s tím, že na jiné farmě neznámí aktivisté psa dokonce ubili a jinde zapálili traktor. Konkrétní důkazy ukazující na pachatele Ducháček ani jeho kolegové ale nemají. OBRAZ i Svoboda zvířat, další významná organizace, jež proti kožešinovým farmám bojuje, se od zmiňovaného jednání distancují. „Nevím, kdo to je. Tipoval bych to na lidi, kteří nevěří, že lze měnit věci systémově regulérní kampaní nebo jednáním s politiky,“ tvrdí Voršilka. Stejně tak dávají obě organizace ruce pryč od vypouštění zvířat do volné přírody, ke kterému na farmách čas od času dochází. Stalo se to i ve Vítějevsi, kde takto kdosi v noci vypustil přes tisícovku zvířat. „Vznikla nám škoda 1,2 milionu korun, dodnes nám nikdo nic nezaplatil,“ vzpomíná Ducháček. Smrtící příroda „Kromě toho, že se jedná o nelegální činnost, jde rovněž o to, že vypuštěním zvířat do volné přírody aktivisté nikomu nepomohou. V zajetí odchovaná zvířata v přírodě často uhynou,“ říká Pejchal z veterinární správy. Požadavky aktivistů na zrušení farem stejně jako obranné argumenty chovatelů teď leží na stole ministra zemědělství Mariana Jurečky. „Pokud by se to ukázalo jako opodstatněné, nebrání se pan ministr úpravě veterinárního zákona ve prospěch zdraví a života zvířat,“ sdělil ministrův mluvčí Hynek Jordán. Nic konkrétního se ale dosud nestalo. Celosvětový byznys Navzdory ekonomické krizi a určité stagnaci trhů z poslední doby představují kožešiny pořád výnosný byznys. Skandinávské nebo kanadské aukce, kde se vykupují, praskají ve švech. Mezi největší nákupce patří Rusko, zpracovatelskému trhu zase vévodí Čína, kde se kožešinami i uplácí. Ve Spojených státech, Kanadě nebo Rusku mají kožešiny tak silnou tradici, že se zde kvůli nim mohou v přírodě ve velkém lovit zvířata. Ročně je jich v těchto zemích uloveno okolo devíti milionů. Desetkrát více jich pak pro svou kůži umírá každý rok po celém světě, přičemž pětaosmdesát procent právě na farmách. V Česku podle ochránců zvířat zemře kvůli kožešině přes 10 tisíc zvířat ročně. Nejčastěji se u nás chovají norkové a lišky, v menší míře činčily a ojediněle fretky. Farma z Vítějevsi zásobuje okolo 80 obchodů v Česku a na Slovensku, kožešiny dodává na aukce do Kanady. Rodinný podnik založený před dvaceti lety každý rok vyprodukuje okolo 2000 kůží, přičemž třeba ta z norka stojí až 800 korun.

Jeden kožich, 150 činčil Na jeden liščí kožich je průměrně potřeba 15 až 20 zvířat, u norků 60 až 80 zvířat a u činčil okolo 150. Ducháčkova manželka Marie se sama věnuje kožešinové výrobě a podle jejích slov je zájem pořád velký. „S prodejem problémy rozhodně nemáme. Neprodávají se už ale tolik klasické kožichy, poptávka je především po různých doplňcích – vestičkách, rukávnících, menších výrobcích,“ potvrzuje i jinde pozorovaný trend. I u kožešin platí, že lidé kupují to, co vidí. V televizi, časopisech, na módních přehlídkách. A v tomto ohledu to na ústup kožešin ze slávy nevypadá. Mnohé celebrity sice bojují za práva zvířat, další ale při sebemenší společenské akci však rychle vplují do kožichu (viz Celebrity v kožichu). Zatímco zpěvačka Pink se kvůli boji proti kožešinám svlékla do naha, topmodelka Kate Mossová si v jejich nošení libuje. A dlouhodobě vytáčí ochránce zvířat. Lišky jako prasata V Česku sklidila nedávno kritiku zase herečka Eva Josefíková, která se při posledním udílení Českých lvů procházela po Rudolfinu v kožíšku z norka. Na svém Facebooku pak napsala: „Fotky a videa, které jste mi sem postovali, znám a netvrdím, že mi z nich není úzko. Jsou to extrémní případy, které by měla řešit vláda, na jejímž území k takovým zvěrstvům dochází. Já jsem před lety norkovou farmu navštívila v Dánsku, v civilizované zemi, kde i se zvířaty zacházejí civilizovaně.“ Je v pořádku trápit zvířata ve stísněných a jim nepřirozených podmínkách jen kvůli kožešině, ptají se opakovaně ochránci zvířat. Podle předloňského průzkumu CVVM bylo 68 % dotázaných Čechů pro zákaz chovu kožešinových živočichů. Pan Hanzal, jenž dlouhá léta provozoval norčí a liščí farmu v Dolní Cerekvi u Jihlavy, kterou nyní spravují jeho synové, má logicky jiný názor: „Je to normální hospodářská činnost. To samé, jako když někdo chová na maso vepře nebo skot.“ Morální výčitky odmítají i manželé Ducháčkovi. „Nikomu to nevnucujeme. Když nebude po kožešinách poptávka, farmy zaniknou. Jenže ta poptávka je,“ shodují se. Chovatelé rovněž namítají, že zákaz farem povede v důsledku především ke zvýšení lovu zvířat ve volné přírodě a vybíjet se postupně začnou už nyní ohrožené druhy. Rozhodnout, na čí straně je v přestřelce různě silných argumentů pravda, si musí každý sám. Neotřele se k celé záležitosti postavila americká módní návrhářka Patricia Paquinová. Zákazníkům nabízí výrobky z pravých kožešin, svědomí má ale křišťálově čisté. Proč? Pro své modely totiž používá kožešinu z mrtvých zvířat sražených u silnice. Založila značku Petite Mort, v překladu Malá smrt, a nedostatkem materiálu prý rozhodně netrpí. Jenom ve Spojených státech usmrtí totiž auta ročně okolo 365 milionů zvířat. Pětkrát víc, než jich zemře v domácích chovech. Hřejivá protektorátní krása Kožešiny byly historicky prvním oděvem člověka. Z ošacení, které lidem pomáhalo přežít kruté zimy, se ale v průběhu staletí stal symbol okázalosti, návyková záležitost. A tu si společenská smetánka nedokázala odříct ani za časů protektorátu. Nepostradatelným byl kožich pro hvězdy Natašu Gollovou i Adinu Mandlovou, na odiv v něm svou výjimečnost dávaly v době nedostatku základních surovin a potravin i Lída Baarová nebo módní ikona tehdejší doby Hana Benešová. V módě byly rovněž nejrůznější kožešinové doplňky – rukávníky, štóly, bolerka. Podle publikace Móda v ulicích protektorátu byly trendy především persiány, přehozy z platinových a modrých lišek, kožichy z norka, vrchol luxusu představovala americká činčila nebo ruský hermelín. Se zhoršující se situací bylo ovšem nutné šetřit a trh zaplavily různé náhražky: kožešina z černého králíka imitovala tuleně, bílý králík se používal místo pravého hermelínu z hranostaje. Často užívanou levnou variantou byl také kožich z tchoře. Hitem zimy 1940–1941 se staly kožešiny na kloboucích. Poprask v šatnících přinesl leden 1942, kdy proběhl na základě výzvy prezidenta Emila Háchy sběr zimních potřeb pro německé vojáky na východní frontě. Sběrači obcházeli jednotlivé byty a nutili obyvatele, aby své kožichy odevzdali. Od roku 1943 se začalo šetřit ještě víc a kožešiny byly prakticky nedostupné. Když Lída Baarová utíkala po válce za hranice, pomohl jí právě kožich, který její manžel, loutkař Jan Kopecký, prodal za 100 tisíc korun, aby mohli zaplatit převaděče. Celebrity v kožichu Některé z celebrit je milují a vidí v nich způsob, jak dát na odiv svou výjimečnost. Jiné kožešinové výrobky hystericky odsuzují. Další proti nim protestují, ale běžně je kupují. Rozluštit skutečný vztah známých osobností ke kožešinám není snadné. Důkazem je třeba americká herečka

Christina Ricciová. Ta si v kožešinových výrobcích libovala, ale jenom do chvíle, než se kvůli svému hobby dostala do hledáčku ekologických aktivistů z organizace PETA. Poté obrátila, veřejně zpytovala svědomí a prohlásila: „Kožich už nikdy neobléknu.“ Stejný postoj mají dlouhodobě i zpěvačka Pink, herečka Charlize Theronová nebo zpěvačka Avril Lavigneová. Mezi aktivní bojovníky za práva zvířat a notorické odpůrce kožichů patří také bývalá hvězda seriálu Pobřežní hlídka Pamela Andersonová. Těžko říct, zda ale nemá spíše obavy z toho, že by huňatý kožich zakryl její silikonové vnady. Každopádně se dost ostře opřela do herecké kolegyně Jennifer Lopezové, jež kožichům naopak holduje. „Lidé, kteří nosí kožichy jako třeba Jennifer Lopezová, smrdí, a navíc v nich vypadají jako mokří psi,“ rýpla si. Zálibou v kožešinách se kromě Lopezové netají ani zpěvačka Beyoncé nebo herečka Halle Berryová. Té ochránci zvířat dokonce napsali, aby změnila šatník. Odpovědi se, stejně jako splnění požadavku, nedočkali. Foto autor| foto: Robert Sedmík, Obrancizvirat.cz Foto popis| ŽIVOT V KLECI. Rozlehlé louky, lesy, volný výběh v přírodě. O tom si mohou nechat kožešinová zvířata v zajetí drátěného pletiva jenom zdát. Foto popis| VÍTĚJEVES. Podle ochránců dochází k týrání zvířat i na farmě poblíž Svitav. Chovatel František Ducháček to kategoricky odmítá. Foto popis| DRSNÁ PODÍVANÁ. Videonahrávka zveřejněná v minulých dnech ochránci přírody o útrapách na kožešinových farmách vzbuzuje emoce. Foto autor| FOTO: PROFIMEDIA. CZ Foto popis| V KOŽICHU? To budu raději nahá! „Doufám, že lidi, kteří nosí kožešiny, kousnou zvířata do zadku,“ prohlásila zpěvačka Pink, jež letos rozšířila řady celebrit, které se nechaly nafotit pro kampaň organizace PETA. Foto popis| TOPMODELKA Kate Mossová svou lásku ke kožichům neskrývá.

Jičínský deník Výzva k podávání žádostí o značku pro podkrkonošské výrobky 5.5.2015

Jičínský deník str. 8 Jičínsko/U nás doma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podkrkonoší – Místní akční skupina MAS Podchlumí ve spolupráci se sdružením Podzvičinsko vyhlašují 8. kolo příjmu žádostí o certifikaci místních výrobků a produktů „PODKRKONOŠÍ regionální produkt®“. Lze certifikovat: • řemeslné výrobky (keramika, sklo, výrobky ze dřeva, slaměné ozdoby, šperky…) • potravinářské a zemědělské produkty (mléko, sýry, maso, pečivo, pivo, ovoce, uzeniny, zelenina, víno, lesní plody, léčivé byliny, čaje, minerální voda…), přírodní produkty (pískovec) Výrobky a produkty musí pocházet z oblasti turistického regionu Podkrkonoší, který je definován následujícím vymezeným územím. Touto značkou se mohou v současnosti pyšnit: Pravé hořické trubičky, Dobrovodské kysané zelí červené a bílé, ovoce – jablka, hrušky a švestky Petra Kareše z Ostroměře, Chutný preclík od firmy Josef Rýdl, Královédvorské pivo Tambor, keramika Hořice Vladimíra Kulhánka, Víno z Kuksu, mýdlo s kozím mlékem Nadi Chmatilové, skutečný mošt fy. Fruitstrue z Holovous, dále dřevěné palisády a kůly firmy Břetislav John z Ostroměře, med medovicový Heleny Soprové ze Zábřezí,včelí med z Konecchlumí Jana Kučery, Ostroměřský česnek a lahůdkové brambory Daniely Tučkové, Košíky a jiné košíkářské výrobky Martina Mádleho, skleněné a jiné ručně vyráběné ozdoby Fy. Ozdoba CZ, a další. Zájemci mohou získat informace na webu http://www.regionalniznacky. cz nebo na emailu mailto:[email protected] či na telefonním čísle 724 164 673. Uzávěrka žádostí je 17. srpna 2015. O autorovi| Místní akční skupina MAS Podchlumí Region| Východní Čechy

Jihlavský deník Květen 1945 v Telči a okolí Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství (zm) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.5.2015

zpět Pamětníci vzpomínají na masakr v Krahulčí, ale i na návrat do Telče pár týdnů po válce Telč –Vtěchto dnech si v Telči a okolí připomínají události, které se odehrály přesně před 70 lety. Vzpomínání na dny 8.a9.května 1945 je pro někoho úsměvné, pro někoho velmi smutné. Jihlavský deník přináší některé události, jak je zaznamenali místní pamětníci. Tyto materiály s laskavým svolením poskytl Oldřich Zadražil, jsou v aktuálním vydání Telčských listů. Tragickou tečkou za druhou světovou válkou na Telčsku byl masakr šesti telčských hasičů v Krahulčí, které tam 9. května postříleli nacisté. Miloš Vystrčil: Nade všemi vzpomínkami převládá jedna. Dne 9. května dopoledne za mnou přiběhl domů kamarád Otek Chvátal, že z města a otec vzkazují, že mám vzít z garáže naši malou Pragu LN, naložit zdravotní sestřičky, které budou čekat u Horní brány, a jet do Krahulčí, kde byl masakr a jsou tam od Němců postřílení a ranění. Když jsme s Otou vytáhli auto, přišel za námi pan Jaroslav Šíp, který o události v Krahulčí již věděl více, a upozorňoval nás na možné nebezpečí. Přesto jsme rychle vyjeli. U Zlámaného Jána na nás čekal starý Mirda Magni. Byl úplně v šoku. Vlezl si do kabiny, vzlykl a řekl:„Miloši jeď, jeď,snad ten kluk není ještě mrtvý a budeme mu moci pomoci!“ V Krahulčí před hospodou byli již doneseni všichni mrtví z předešlého střetu s ustupujícími Němci. Většina jich byla nejen zastřelena, ale měli pažbami rozbité hlavy. Byl to hrůzný pohled, na který do smrti nezapomenu. Vystlali jsme korbu dekami, které nám donesli místní. Než jsme připravili auto k odjezdu, došla z Telče zpráva, že je tam již Rudá armáda, jejíž předvoj pokračuje ve směru na Krahulčí. Tak jsme odjezd do Telče odložili. První se objevil v zatáčce průzkumník na motocyklu, který nás mimo jiné vyzval, abychom si sundali hasičské helmy, protože za ním jedoucí jednotky by si nás mohly splést s Němci. Asi za 10 minut se objevila první kolo na RA. Bylato americká nákladní auta GM s osádkou samopalníků na korbách. Průjezd této jednotky trval asi třicet minut. Poté nastal relativní klid amyjsme se vydali s mrtvými zpět do Telče. Mirda Magni seděl, naprosto zlomený, na korbě usvého syna... Před Telčí jsme potkali dvě ženy, paní Vránovou a snoubenku zastřeleného mladého Magniho. Bylo to velmi smutné setkání. Nabídli jsme jim místo v kabině, ale obě chtěly ke svým mrtvým na korbu. Nevěděl jsem, kam mám s autem pokračovat,atak jsme dojeli až před radnici. Náměstí bylo plné občanů vítajících vojáky RA, děvčata v krojích, radostná atmosféra a do toho náš příjezd... Přišel člen národního výboru kaplan Pešek, nasedl knámdo kabiny a odjeli jsme na hřbitov u svaté Anny. Zacouval jsem až ke kostelu a pak jsme s Otkem Chvátalem a dalšími dobrovolníky odnosili mrtvé do márnice, kterou nám Pešek otevřel... Masakr v Krahulčí má dodnes v živé paměti očitý svědek, tehdy dvanáctiletý. Jan Hes: Dne 8. května po celý den projížděly Krahulčím ustupující německé jednotky dále na západ. Hodně obyvatel proto raději odešlo na noc mimo obec. Hlavně ženy a děti. Ráno 9. května jsem se s maminkou vracel ze mlýna, kde jsme strávili noc, domů. Od vrátnice dnešní továrny Krahulík jsem viděl na prostranství pod zatáčkou (dnes parkoviště) skupinu německých vojáků, ke kterým přijelo vojenské auto a jeho řidič na ně volal: „Rotes Auto Partisanen!“ a odjel. Němci okamžitě chystali zbraně. Během chvilky přijelo do zatáčky avizované červené auto a vjelo tak Němcům přímo před připravený kulomet. Jeho obsluha vzápětí zahájila palbu. Ti v autě vpředu byli okamžitě mrtví, ostatní ho opustili, ale smrti a zkušeným Němcům stejně neunikli. Auto se vzňalo a celé shořelo. Po střelbě Němci zapřáhli dovozu koně a odjeli směr Studená. Během střelby jsem byl s matkou schován vedle v domě panem Kadlecem, úředníkem z masny. Celá obec byla zděšená a na nějaké oslavy nebylo pomyšlení. Za necelou hodinu přijela Rudá armáda... Až po chvíli jsme se dozvěděli, že v červeném autě byli hasiči z Telče, a ono auto, které Němce varovalo, bylo těsně předtím u školy zastaveno, řidič odzbrojen. Ale bohužel mohl pokračovat v cestě... V posledních dnech války na Telčsku docházelo i k dalším vyhroceným situacím mezi Čechy a Němci, kteří se pomalu stahovali zkraje. Miluše Špičková Sedláčková: Dne 8. května dopoledne se na našem dvoře U Koruny v Dyjici objevilo osobní německé auto, z něj vystoupil Němec, asi velitel, měl s sebou krásnou vysokou ženu, a ta

nesla v peřince mimino. Hned šli do kuchyně a chovali setam jako doma. Dítě pořád plakalo amyjim nerozuměli, co chtějí. Měli jsme v kolébce půlročního bratříčka. Maminka musela malého z kolébky vyndat a ona tam položila své dítě. Když spatřili, že máme rádio, Němec si hned naladil stanici a dlouho poslouchal německé zprávy. Pak se zvedli, sedli do auta a odjeli. Dítě nám tam nechali. Maminka viděla, že dítě pláče hlady, připravila proto do láhve zředěné mléko a nakrmila ho. A také přebalila. Říkali jsme si: co budeme dělat, jestli si pro dítě nepřijedou? Už byl večer a pořád nic. Najednou začala jezdit auta, obrněné vozy, a oni přiběhli, popadli dítě a byli pryč. Druhý den ráno se ještě objevilo několik německých vozů s koňmi. A pak již přijížděla ruská auta. S ostatními dětmi jsme jim házely kytky – bylo všude spousta pomněnek a bezu – a mávaly jim a oni nám... Konec války pro mnohé znamenal i šťastný návrat do rodného města, a hlavně radostné shledání se svými nejbližšími. Tak to bylo i v případě dalšího pamětníka. Zdeněk Pošusta: Moje vzpomínky na osvobození jsou vzpomínky šestiletého kluka, který značnou část války prožil jako ukrývané dítě. Otec byl zatčen již v září 1940 a po nekonečném putování po věznicích gestapa se dočkal osvobození americkou armádou v koncentračním táboře Dachau. S maminkou jsem se rozloučil během války po jejím nástupu do Terezína. Byl jsem ukrýván nejdříve v Olomouci, když můj pobyt v tomto městě se stal nebezpečným jak pro mne, tak pro mé ukrývatele, byl jsem přesunut do Mladé Boleslavi. Zde jsem si konec války opravdu „užil“ – útěky do lesa při bombardování, nálety tzv. kotlářů na lokomotivy a hlavně zasypání v protileteckém krytu. Mladou Boleslav osvobodila Rudá armáda a já byl opět převezen do Olomouce a odtud až 30. května do rodné Telče. Maminka se vrátila z Terezína 10. května, tatínek dorazil 20. května. Moje prodleva s návratem domů byla způsobena tím, že maminka se snažila připravit domov, a zejména nevěděla nic o osudu celé rodiny. Moje vlastní cesta vlakem z Olomouce do Telče byla pro mne i pro mého průvodce nezapomenutelným zážitkem, počínaje neuvěřitelně přecpanými vlaky, mnohými přesedáními a čekáním na tratích, vymlácenými okny ve vagonech konče. Já jsem spal na polici na zavazadla, na malou potřebu jsem byl vystrčen z okna(na WC nebylo možno se dostat),já z toho měl radost,jak to prožívali ostatní, nevím. Maminku jsem poznal, na tátu jsem se nepamatoval, ze začátku jsem mu říkal strejdo... Pro někoho je 9. květen 1945 výjimečný i z jiného důvodu. Miroslav Dvořák: Jak jsem prožil 9. května 1945,vím zcela přesně. Mámna to dokonce písemný doklad. Na Starém Městě v péči porodní asistentky paní Anežky Razimové. Zmíněný doklad je totiž rodný list. Ten den jsem se narodil. Foto popis| OSVOBOZENÍ. Májové dny roku 1945, jak je zaznamenal pohotový fotograf Jaromír Loužil. Foto autor| Foto: archiv Oldřicha Zadražila (2x) Region| Vysočina

Lidové noviny Pakt s USA může jít k soudu Lidové noviny str. 2 Domov TOMÁŠ TOMÁNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 4.5.2015

zpět Spor o schvalování dohody TTIP bude možná muset rozseknout Evropský soudní dvůr PRAHA Evropskou unií hýbe debata o kontroverzní smlouvě TTIP. Obchodní pakt mezi Bruselem a Washingtonem má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Zastánci argumentují zrychlením ekonomiky, odpůrci se bojí snížení standardů bezpečnosti potravin a léčiv nebo přílivu geneticky modifikovaných plodin zpoza Atlantiku. Přes množství otazníků, které přípravu dokumentu provázejí, ale čeští politici povětšinou mlčí. Teprve minulý týden prolomil tabu prezident Miloš Zeman. Na návštěvě Středočeského kraje řekl, že smlouvu s tak výrazným dopadem na životy stovek milionů lidí mají schvalovat jednotlivé členské země, nikoli pouze unie jako celek. „Rozhodně si nedovedu představit, že by národní vláda a národní parlament měly při schvalování této smlouvy nulový význam,“ prohlásil. Rozhodne obsah Na to, do čí kompetence schvalování paktu spadne, se ale názory výrazně liší. Závisí to totiž na tom, co je jejím obsahem. „Bude záležet na tom, jaké oblasti pokryje,“ potvrdil

europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Rozhodnuto ještě není. Je to v kompetenci Evropské rady, se souhlasem unijního parlamentu,“ řekl LN náměstek české eurokomisařky Věry Jourové Daniel Braun. Další oslovení odborníci jsou ale jiného mínění. „Dohodu TTIP musí schválit nejen Evropský parlament, ale ratifikovat ji musí také parlamenty jednotlivých členských států. Jde totiž o smlouvu, která vytyčuje oblasti spadající jak do kompetence EU, tak do kompetence jednotlivých členských států,“ odpověděl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Stejného názoru je i europoslanec Pavel Telička (za ANO). „Pakt bude předmětem schvalování Rady, Evropského parlamentu a dle ústavních pořádků každého státu jejich orgány,“ zmínil. Druhým dvěma expertům dává za pravdu i dopis, který loni osmadvacítce adresoval dnes již bývalý belgický eurokomisař Karel de Gucht. Podle něj smlouva zasahuje do oblastí služeb, dopravy a ochrany investorů, které spadají do sféry národních vlád a parlamentů. Ostatně podobný dokument mezi unií a Jižní Koreou nedávno rovněž prošel parlamenty členských států osmadvacítky. O to, kdo bude do schvalovacího procesu zasahovat, se velmi pravděpodobně strhne na unijní půdě bitva, která může skončit až u Evropského soudního dvoru. „Evropská komise má většinou pocit, že všechno spadá pod ní, členské státy jsou téměř ve 100 procentech případů opačného názoru,“ řekl LN dobře informovaný úředník. Sobotka nevydá bianco šek Důvody komise jsou přitom zřejmé; pokud by záleželo na schválení parlamenty členských států, zdlouhavé politické debaty by proces ratifikace citelně prodloužily. Některé materiály z Bruselu hovoří v takovém případě zhruba o dvouletém dohadování. Německá kancléřka Angela Merkelová by ale byla ráda, kdyby Brusel podepsal smlouvu s Washingtonem ještě letos. „Co se Německa týče: Chceme TTIP,“ řekla. Česká vláda je v principu pro přijetí paktu. Premiér Bohuslav Sobotka ale počátkem roku řekl, že bude záležet až na jejím definitivním znění. „Nedáváme žádný bianco šek,“ prohlásil. Jeho stranický kolega z ČSSD a ministr průmyslu Jan Mládek v nedávném vyjádření na stránkách LN hájil odstranění bariér volného obchodu mezi USA a unií. „Otevřenost trhu a světu se nám vždy vyplatila,“ napsal. Podle šéfa českého průmyslu musí pakt vést k odstranění cel, otevřít trh s veřejnými zakázkami a zavést vzájemné uznávání norem, technologických a bezpečnostních standardů. „Prioritou pro Česko je především oblast automobilového průmyslu, zdravotnické techniky, strojírenství a farmaceutiky,“ uvedl Mládek. Zaplaví nás geneticky modifikované plodiny? Právě sjednocování amerických a evropských standardů se ale obávají největší odpůrci smlouvy. Podle nich po přijetí TTIP padnou přísné evropské normy a do Evropy začnou proudit třeba nebezpečné potraviny ze zámoří. LN koncem dubna upozornily třeba na to, že se do Evropy mohou dostat kuřata ošetřená chlorem. „Ohroženy budou předpisy na ochranu zákazníků, ochranu přírody, standardy výroby léčiv a potravin, veřejné služby jako školství, penzijní systém, zdravotnictví nebo naše sociální práva a ochrana zaměstnanců,“ řekla při nedávné demonstraci proti smlouvě mluvčí hnutí Stop TTIP Adéla Zicháčková. Další odpůrci pak poukazují na riziko přílivu geneticky modifikovaných potravin. Prezident Zeman ale míní, že jsou jejich obavy přehnané. „Američané jedí geneticky modifikované potraviny již více než 20 let,“ připomněl. *** Co je obchodní smlouva zvaná TTIP * Dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi Evropskou unií a USA. * Zastánci tvrdí, že oběma stranám dohoda přinese zrychlení hospodářského růstu. Už teď tvoří byznys mezi EU a Spojenými státy skoro třetinu světového obchodu. * Česká republika od smlouvy očekává vyšší odbyt pro svůj automobilový průmysl, zdravotnickou techniku, strojírenství a léky. Slibuje si příliv amerických investic do své ekonomiky. * Odpůrci dohody uvádějí, že TTIP ohrozí spotřebitelské standardy, životní prostředí a sociální výdobytky. * Proti smlouvě se pravidelně konají demonstrace v řadě evropských měst. Účastní se jich desetitisíce lidí. * Dohoda čelí kritice, že je vyjednávána v utajení, že otevře brány Evropy geneticky modifikovaným plodinám či chlorovanému masu nebo že dá nadnárodním firmám možnost arbitrážemi omezovat právo evropských zemí regulovat svůj trh.

mesec.cz Reálná ekonomika dále posiluje 5.5.2015

mesec.cz str. 0 Jiří Škop Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ekonomická data z české ekonomiky ukázala na velmi dobré výsledky během prvních dvou měsíců letošního roku. Domácí poptávka zůstává silná a březnové maloobchodní prodeje by na tomto obrázku nic měnit neměly. Průmyslové výrobě by se v březnu také mělo dařit. Dobrá měsíční data by měla být potvrzena vysokým růstem HDP během prvního čtvrtletí, který bude zveřejněn příští týden. Spotřebitelské ceny by se měly v dubnu dále zvýšit, meziroční inflace by se tak měla vzdálit od deflačního pásma. V dubnu očekáváme akceleraci inflace z březnových +0,2% na +0,4 %. Navzdory druhému meziměsíčnímu poklesu v řadě by se meziroční dynamika maloobchodních tržeb (bez prodejů aut) měla držet vysoko na úrovni 6,7 %. Březnové prodeje aut by se dle našeho odhadu měly zvýšit o 0,2 % meziměsíčně (+10,7 % y/y). Maloobchodní prodeje včetně motoristického segmentu by tak měly vzrůst o 8,0 % y/y. Vzhledem k lednovému vysokému růstu by si maloobchod měl v prvním čtvrtletí připsat solidní výsledek, stejně tak by tomu mělo být u spotřeby domácností v rámci národních účtů. Dle březnového průzkumu mezi spotřebiteli se ochota domácností utrácet stále nacházela na vysokých úrovních (v dubnu došlo pouze k malé korekci). Dle naší prognózy by spotřeba domácností měla zůstat silná během celého letošního roku. Maloobchod by si v průměru měl letos polepšit o 6,2 %. Průmyslová produkce by si v březnu měla polepšit o 0,4 % meziměsíčně, což je stejná dynamika jako v předchozím měsíci. Meziročně by se průmysl měl zvýšit o 5,3 % (v únoru +4,3 %). Český průmysl těží z oživení německé spotřebitelské poptávky a tamní ekonomiky jako celku. Březnový domácí PMI z průmyslu si polepšil o 0,5 bodu, důvěra v rámci konjukturálního průzkumu se dostala dokonce na lokální maximum od května 2014. Dobrá zpráva již přišla z Polska, kde se výroba zvýšila o silných 8,7 % meziročně. Exportně orientovaný domácí průmysl vylepšuje i údaje o zahraničním obchodě. Bilance dle národní metodologie by v březnu měla skončit v přebytku 18,8 mld. CZK. Během letošního roku by se průmyslová aktivita a vývoz měly dále zvyšovat, podporou by měl být vývoj na našich největších exportních trzích. Na druhou stranu celková bilance bude trpět vyššími dovozy z titulu sílící domácí poptávky (nejen spotřeba domácností, ale i výrazné oživení investiční aktivity). Situace na trhu práce se zlepšuje, především pokud se jedná o míru nezaměstnanosti. Podle dat z úřadu práce se podíl nezaměstnaných snížil od února 2014 o 1,25 pb (SA), když nejvýraznější zlepšení bylo patrné v posledních několika měsících. Oživení domácí ekonomiky je natolik silné a rozloženo do více sektorů, aby tlačilo míru nezaměstnanosti na nižší úrovně i v dalších měsících. V samotném dubnu očekáváme, že míra nezaměstnanosti poklesne z 6,73 % na 6,63 % (SA). Výraznější zlepšení pak bude patrné na sezónně neočištěné míře (propad z březnových 7,20 % na 6,69 % v dubnu), jelikož sezónnost začíná od března působit příznivě. Běhen prvních tří měsíců letošního roku meziroční inflace zůstala mírně kladná. Během dubna očekáváme mírnou akceleraci z 0,2 % v březnu na 0,4 %. Z meziměsíčního pohledu by se spotřebitelské ceny měly zvýšit o 0,3 % zejména kvůli růstu cen pohonných hmot o 1,5 % a zvýšení jádrových cen o 0,35 %. Ceny potravin by měly de facto stagnovat, nicméně po sezónním očištění by měly vzrůst o 1,0 %, na což ukazují šetření ČSÚ i údaje z Německa. Regulované ceny by se v dubnu příliš měnit neměly (+0,03 %). Jádrové ceny se od listopadu 2014 zvýšily kumulativně o 0,69 % (SA) a v dubnu očekáváme jejich další růst o 0,15 % (SA). Meziročně by se měly jádrové ceny v dubnu zvýšit o 1,22 %, což je dostatečně hluboko v pozitivním pásmu. Vývoj jádrových cen patří mezi faktory, který nenutí centrální banku k úpravě nastavení jejího intervenčního režimu (resp. k posunutí úrovně kurzového závazku nahoru).

Měsíční údaje z reálné ekonomiky vykázaly během prvního čtvrtletí velmi dobré výsledky a naznačují tak vysoký růst HDP v Q1 15. Dle našich odhadů by hrubý domácí produkt měl vyskočit o 1,2 % mezikvartálně (+0,4 % v Q4 14). Hrubá přidaná hodnota už silně vzrostla na konci loňského roku a vývoj v prvním čtvrtletí by měl být obdobný (+1,2 % q/q). S prvním odhadem, který bude oznámen 15. května, ještě nebývá zveřejněna struktura HDP. Náš odhad ovšem počítá, že růst v Q1 byl tažen všemi klíčovými sektory – přidaná hodnota by se měla zvýšit v průmyslu, stavebnictví, zemědělství i v sektoru služeb. Z poptávkového pohledu by si spotřeba domácností měla polepšit o 0,8 % q/q a fixní investice dokonce o 2,0 %. Na druhou stranu čisté exporty by měly z mezikvartálního růstu ubrat 0,5 pb a určitou korekci předpokládáme i u vládní spotřeby. URL| http://trhy.mesec.cz/clanky/realna-ekonomika-dale-posiluje/

Mladá fronta DNES Ochutnejte pivní speciál a povidlové taštičky Mladá fronta DNES str. 4 Jižní Čechy Petr Stupka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2015

zpět Petr Stupka zavítal do Krajinské 27 v Českých Budějovicích, kde na léto chystají pšeničné pivo a maso do kuchyně odebírají z jihočeské farmy. ČESKÉ BUDĚJOVICE Nejenom milovníci piva, ale i labužníci by si určitě neměli nechat ujít návštěvu restaurace a minipivovaru na adrese Krajinská 27, České Budějovice. Toto doporučení podpořím hned celou řadou důvodů. Není totiž běžné, že se nabízejí piva uvařená a uleželá přímo v místě. Není mnoho kuchyní napojených na farmu a její produkci masa, a dokonce není ani běžné, že se na vás ochotný personál usmívá. Skutečnost, že zdejší pivo je opravdu lahůdka, jsem si potvrdil už několikrát. Ale při mé poslední návštěvě jsem nahlédl kousek dál než jenom na list s nabídkou jídel a nápojů. Setkal jsem se totiž se dvěma mladými muži, kteří onen nevšední koncept naplněný pohostinností vymysleli a teď ho naplňují životem. „Poprvé jsme s Petrem spolupracovali před dvanácti roky v Praze v restauraci Flambé,“ říká manažer podniku David Burian a představuje mi šéfkuchaře Petra Hajného. Ten se jen lehce usměje, jako by ho ta vzpomínka někde polechtala, a věcně dodává: „Ale na propojení minipivovaru a restaurace s autentickou kuchyní jsme začali společně dumat předloni, kdy jsme pracovali v pražské restauraci Chagall´s Club.“ Ani se nechci vyptávat na všechny peripetie spojené s adaptací objektu, jen se dozvídám, že moderní a příjemný interiér navrhl budějovický architekt Jiří Brůha, ale to už mě doslova přitahuje prosklená lednice, v jejímž chladu zrají solidní kusy masa. „Uvnitř je teplota od nuly do tří stupňů a vlhkost okolo 60 procent. A především tam neustále cirkuluje vzduch,“ popisuje atmosféru za sklem šéfkuchař Petr. „Díky tomu maso vyzrává velmi zvolna, a získá tak unikátní křehkost, chuť a vůni,“ vypočítává a okamžitě dodává, že v žádném případě tu ale nelze nechat zrát nekvalitní maso. „To je během čtrnácti dnů na vyhození,“ dodal. Následně se dozvídám, že běžně se tu vysoká i nízká roštěná i s kostí nechává zrát dva měsíce, tři až čtyři týdny pak třeba vepřové kýty. Tím se vlastně dostáváme k mé další nachystané otázce směřující na původ masa, které se zde připravuje a podává. Hovězí už roste na farmě „Naším dvorním dodavatelem je Zalinský dvůr,“ říká David a upřesňuje polohu nedaleko obce Zaliny, asi 10 kilometrů západně od Českých Budějovic. „Tam pro nás rostou vepříci, kuřata, kachny,“ dodává nadšeně. Šéfkuchař upřesňuje, že jejich vepřové je z českých přeštických prasat a hovězí, zatím pasoucí se kolem Zalin, bude v kuchyni na začátku příštího roku. Ale to už jdeme k výčepu, kde se ve skle zlatí zdejší mok. Připíjíme si a přitom už skrze skleněnou stěnu pošilhávám do kuchyně. Vím totiž, že tam mají světoznámý Josper grill, který znám jen z obrázků. Jeho základem je masivní železná konstrukce a uvnitř solidní dávka rozpáleného dřevěného uhlí, žádný plyn ani elektrika. „Teplota se upravuje průduchy v komíně a odspodu,“ ukazuje mi šéf kuchyně názorně a přitom otevírá gril, který v podstatě vypadá jako větší trouba. „Dá se rozehřát až na 600 stupňů, ale to je pro kuchyni příliš, běžně používáme teploty mezi 300 a 400 stupni, které

samozřejmě na pánvi či jiném grilu nelze dosáhnout.“ Kratičce zkouším rukou sálavý žár uvnitř a představuji si přitom, jak dokonale se během chvilky v tomto prostředí uzavře hovězí steak, a Petr Hajný, jakoby četl mé myšlenky. „Steaky pak dopékáme přikryté v mírném teple tady nahoře,“ popisuje a ukazuje na horní stranu „jospra“, jak grilu po domácku říkají. Překvapuje mě, že se v tomto žáru připravuje vedle ryb skvěle i zelenina a třeba i rizoto. Jeho varna a spilka, tedy místo kde se pivo vaří a poté svrchně či spodně prokvašuje, se nachází přímo u vstupu do provozovny. I zvenku z podloubí můžete při troše štěstí sledovat přes sklo, jak si zdejší sládek Karel Bürger počíná. O kousek dál sestupujeme po pár schodech do sklepa, kde se tísní dvě řady mohutných tanků. Na každém z nich je pečlivě zaznamenáno, co obsahuje. „Dva měsíce tady zraje ležák, než jde na čep,“ říká pan Burian a poplácává jeden z tanků. „A tady na to se těším,“ obrací se k tanku, kde je uvedeno: Pšenice - uvařeno 21.-22. 4. - stočeno ze spilky 25. 4. – 810 litrů. „To bude náš letní speciál, pšeničné pivo,“ říká nadšeně. Přiznám se, že v tu chvíli doslova žádostivě polknu. Raketa nebo Jantar Pak mi Petr podává sklenku Jantaru – tak se jmenuje zdejší polotmavá jedenáctka. Zatímco si ji užívám plnými doušky, zvím, že patří mezi nejoblíbenější z našich prodávaných piv. Bylo by na dlouhé povídání popsat plnost chutí a vůní zdejších nápojů a nakonec i jídel. Navíc David Burian umí opravdu mistrně snoubit nejenom vína, ale i zdejší pivo s nabízenými pokrmy. „Tak jako portské lze podávat coby aperitiv i digestiv, nabízíme náš pivní speciál Krajinskou 27 s obsahem alkoholu 10,5 % v malé sklence na začátek večeře. Ale naprosto dokonale ladí k povidlovým taštičkám s perníkem a horkým máslem, které krom jiného doporučujeme na závěr,“ říká zaujatě a rozkládá přede mne zdejší menu. Ještě štěstí, že jsem po obědě, a nezláká mne ani na unikátní topinky ze zdejšího grilu s morkem nebo tatarákem. I vůči vidině domácí paštiky jsem odolný. Představa grilovaných jater z přeštického vepře mě ale téměř zlomila a nakonec jsem propojil malou sklenku Krajinské Rakety (to je zdejší svrchně kvašená a za studena dochmelená čtrnáctka typu IPA) s omeletou monaco a vinným šodó. Protože omeletku z lehoučkého piškotu si hned tak někde nedáte. Kdybych neměl jiné povinnosti, asi bych zdejší skvosty ochutnával až do večera. A když jsme se pak před starobylým domem s mými hostiteli loučili, poděkoval jsem jim za nás všechny za to, že kromě jiného obnovili v tomto starobylém stavení tradici vaření piva. Totiž už od roku 1482 patřil tento dům mezi budějovické právovárečné, a jeho majitel mohl tudíž vařit pivo. Těší mě, když naše současné lidské konání srůstá s tradicí, s místem a se zemí samotnou, a to se v minipivovaru a restauraci Krajinská 27 bezesporu daří. Jen tak dál! *** Vizitka Petr Stupka (57 let) Kuchař, gastronomický specialista a odborný poradce v oboru pohostinství, hotelnictví a cestovního ruchu. Po absolvování hotelové školy v Mariánských Lázních pracoval přes třicet roků v gastronomii, hotelnictví a odborném školství. Působí v rozhlase, televizi, publikuje v časopisech, napsal dvě knihy Kuchařského čarování, propaguje tradiční kuchyni a místní přirozené zdroje, zvláště konzumaci ryb. Foto popis| U Josper grillu Petr Stupka (vpravo) si v kuchyni restaurace a minipivovaru Krajinská 27 povídá s šéfkuchařem Petrem Hajným (v bílém) a manažerem Davidem Burianem. Foto popis| Ve sklepě Pivo zraje ve velkých tancích, které jsou ve sklepě historického domu v centru Českých Budějovic. Foto autor| 2x foto: Marek Podhora, MAFRA O autorovi| Petr Stupka, šéfkuchař

Test DNES: Nejhorší rybí prsty jsou ty pro děti Mladá fronta DNES str. 5 Z domova Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět

Pro děti jen to nejlepší. Výrobcům rybích pokrmů zřejmě toto pravidlo nic neříká. V testu smažených rybích prstů, který provedla MF DNES, však skončily výrobky určené dětem na posledních místech. „Je smutné, že nejhorší ze všech jsou právě výrobky pro děti,“ konstatoval po chuťovém testu jeden z porotců a všech deset členů odborné poroty, která hodnotila vzhled a chuť rybích prstů, mu dalo za pravdu. S rybou to nemá moc společného – tak zněla další poznámka na adresu dvou výrobků, které v testu zastupovaly produkty pro děti: Vici Dinos Rybí burgery a Iglo Veselé rybičky v podobě rybiček nebo dinosaurů. Aby mohly být formovány do patřičných tvarů, nejsou vyrobeny jako běžné rybí prsty z celých lisovaných bloků mražené tresky, ale z mletého rybího masa. Aby mletá směs držela pohromadě, přidávají se do ní další složky, které bychom v rybích prstech nečekali – mouka, škroby a jiné náhražkové přísady. U rybiček je to rýžová krupice, u dinosaurů zase hrachová vláknina. Místo rybího masa glutamáty Nahrazují tak nedostatek rybího masa. Jeho podíl je navíc třeba u dinosaurů ještě nižší, než udává výrobce. Místo slibovaných 40 procent v nich akreditovaná laboratoř Státního veterinárního ústavu v Praze naměřila jen 31 procent. A aby vůbec pravěké příšerky chutnaly po rybě, přidává do nich výrobce pro děti absolutně nevhodný zvýrazňovač chuti glutaman sodný. O něco lépe v testu dopadly Veselé rybičky značky Iglo vyráběné v Německu. Rybího masa mají dokonce o něco více, než deklarují na obale – 50 procent, ale zase obsahují fosfáty neboli fosforečnany. Ty se používají jako kypřicí látky nebo pro svoji schopnost vázat v mase vodu. Jsou to sice látky povolené, ale o jejich nezávadnosti se stále vedou diskuse. Někdy jsou při zvýšeném příjmu dávány do souvislosti s hyperaktivitou dětí, někdy i s poruchami zažívání. Jisté je, že pro děti jsou nevhodné, protože ztěžují vstřebávání vápníku. „Surovina je stejně kvalitní jako u rybích prstů z lisovaných bloků rybích filetů, pouze namletá,“ říká Peter Melo, jednatel slovenské společnosti Alfa-R, která výrobek distribuuje v Česku. Zároveň však přiznává, že mletou surovinu používá výrobce hlavně kvůli nižší ceně. „Ze stoprocentních filetů by nebyl výrobek dostupný široké veřejnosti,“ podotkl Melo. Prodejní cena 60 korun za 300gramový výrobek je však nízká jen zdánlivě. Když jsme ji přepočítali na cenu čisté ryby, vyšlo nám, že za kilo rybího masa zaplatíme 400 korun. Test naštěstí ukázal, že na trhu jsou i kvalitní rybí prsty, na kterých si můžeme pochutnat. Více čtěte v zítřejším magazínu Test DNES O autorovi| Hana Večerková, redaktorka Test DNES

Babišův fond koupil výrobce krekrů v Polsku Mladá fronta DNES str. 7 Ekonomika Pavel P. Novotný Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.5.2015

zpět PRAHA Polská rozcvička před finálovou bitvou o Hamé. Tak by se dala charakterizovat čerstvá akvizice investičního fondu Hartenberg Jozefa Janova a Andreje Babiše. Hartenberg ovládl polského výrobce zdravých potravin Good Food, který produkuje zejména rýžové a kukuřičné placky. Firmu s půlmiliardovými tržbami prodal investiční fond Resource Partners, podle odhadů z trhu za stovky milionů korun, blíž má cena spíš k miliardě. Firmě rostou tržby každý rok o pětinu, v Polsku je ve své kategorii největší a posiluje i v dalších zemích. „Vždy jsme chtěli dělat potraviny a maloobchod, máme k tomu historicky blízko. Stejně tak máme dobré vztahy v Polsku. To obojí hrálo svou roli,“ vysvětluje šéf a podílník Hartenbergu Jozef Janov, někdejší investiční ředitel Penty. To, že Andrej Babiš svého času kritizoval dovoz polských potravin do Česka, podle něj není paradox. „Vždy máte různé kategorie potravin. Ty, které se dostávaly do Česka a byly spojeny se skandály, soutěžily hlavně cenou a nepocházely od velkých polských výrobců. Good Food zatím do Česka ani neprodává, splňuje německé standardy a sází zejména na polský, německý či francouzský trh,“ vysvětluje Janov. Do budoucna by fond rád výrobky nasměroval i na český a slovenský trh. Pro Hartenberg je to první akvizice mimo zdravotnictví. V něm zatím vybudoval holding se zaměřením na reprodukční medicínu FutureLife s tržbami okolo 1,5 miliardy.

Už několik týdnů se na trhu spekuluje o jeho zájmu o tuzemského výrobce potravin Hamé. Jeho prodej by měl vyvrcholit za několik týdnů. Kromě Janova má údajně zájem také norská Orkla, majitel Vitany. Podle Janova má fond nyní rozjednáno několik dalších projektů, nejvíce právě v Polsku.

Moje zdraví Olej ze „žlutého moře“ Moje zdraví str. 80 Můj domov - výživa Dita Váchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.5.2015

zpět Rozkvetlé lány řepky dráždí alergiky i bojovníky za původní vzhled české krajiny. Olej z řepkových semen však patří k nejzdravějším tukům vůbec. Obsahem vysoce nedostatkových omega-3 mastných kyselin dokonce předčí oblíbenou slunečnici. Není tuk jako tuk. Jezte ty správné! Tuky jsou významným zdrojem energie, pomáhají udržovat tělesnou teplotu a mechanicky chrání vnitřní orgány. Jsou důležité pro vstřebávání v tuku rozpustných vitaminů A, D, E, K a nositeli ochranných látek typu antioxidantů (omezují riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění a rakoviny) nebo rostlinných sterolů (látky aktivně snižující hladinu cholesterolu v krvi). Bez tuků buňka umírá Klíčovou složkou tuků jsou mastné kyseliny (MK), z nichž ty polynenasycené (PUFA) patří k základním stavebním kamenům buněčných membrán. Bez jejich přítomnosti by buňka nemohla existovat, tedy přijímat živiny a vylučovat zplodiny metabolismu. Esenciální MK omega-3 a omega-6, které se řadí mezi PUFA, jsou rovněž potřebné pro vznik řady hormonů. Z praktického hlediska jsou tuky nositeli chuťových a texturních vlastností mnoha potravin a teplonosným médiem při smažení a pečení. Extrémy vždy škodí Na druhou stranu tuky obsahují více než dvojnásobek energie ve srovnání s bílkovinami a sacharidy. To je výhodné v období překotného růstu v prvních měsících života a také u seniorů s nedostatečným příjmem potravy. U naprosté většiny populace však nadměrná konzumace tuků přímo souvisí s nárůstem tělesné hmotnosti, negativně ovlivňuje složení spektra lipidů v krvi směrem ke „špatným“ tukům škodícím cévám a posiluje rizikové faktory kardiovaskulárních a dalších civilizačních onemocnění (diabetes, obezita, poruchy funkce ledvin, poškození sítnice atd.). Nárazový příjem většího množství tuku či tučného jídla může způsobit průjem nebo - ještě hůře - žlučníkový záchvat či podráždění slinivky břišní. Tato fakta spolu s trendem nárůstu nadváhy a obezity a někdy i ve spojení s „kultem štíhlé krásy“ vedou k laickým doporučením tuky omezovat. Extrémní restrikce však má za následek únavu, nedostatek vitaminů, oslabení imunity, narušení růstu a vývoje buněk a v dospívání i poruchy nebo ztrátu menstruace. Dobré a špatné tuky Vyšší riziko nemocí srdce a cév je prokazatelně spojeno s konzumací nasycených mastných kyselin (SAFA) a trans-nenasycených mastných kyselin (TFA). TFA se navíc podílejí na rozvoji diabetu 2. typu. Zdrojem SAFA jsou především sádlo, máslo, smetana, tučné maso, slanina, paštiky, uzeniny, ale také kokosový a palmojádrový tuk. TFA se nacházejí zejména v trvanlivém a jemném pečivu, polevách, náhražkách čokolád nebo potravinách smažených na přepáleném tuku. Naproti tomu zdraví prospěšné PUFA jsou obsaženy hlavně v rostlinných olejích, (vlašských) ořeších a rybách. PUFA vám prospějí

Co nejméně TFA a SAFA a naopak více PUFA v rámci racionální vyvážené stravy a při zachování rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Tak zní stručné doporučení pro ty, kteří chtějí cíleně preferovat „dobré“ tuky. Z tabulky na této stránce je jasné, nač se zaměřit a co naopak vynechat. „Zatímco omega-6 PUFA nám dodají i tak hojně konzumované potraviny, jako je kuřecí nebo vepřové maso, zdroje omega-3 PUFA jsou omezenější,“ připomíná doc. Ing. Jiří Brát, CSc., místopředseda odborné skupiny pro tuky, detergenty a kosmetickou chemii České společnosti chemické a člen oborové rady Technologie potravin VŠCHT. „Nejvíce omega-3 PUFA je v rybách, ale ty Češi moc nejedí, a také proto nám tyto mastné kyseliny chybí ze všech,zdravých‘ tuků v největší míře,“ dodává odborník. Příjem omega-3 a omega-6 PUFA snižuje nebezpečí vzniku ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu a v těhotenství je klíčový pro správný vývoj nervové tkáně a mozku dítěte. Nejíte ryby? Omega-3 a omega-6 PUFA jsou tzv. esenciální mastné kyseliny. To znamená, že tělo si je nedokáže vytvořit samo. Kdo nejí ryby, měl by obrátit pozornost k rostlinným olejům a z nich, jak vyplývá i z tabulky, zejména k tomu řepkovému. „Výzkumy ukázaly, že řepkový olej má mezi tuky nejlepší žádoucí účinek na poměr celkového a,hodného‘ HDL-cholesterolu v krvi konzumentů, dokonce v tomto směru předčí i olej olivový,“ upozorňuje docent Brát, „řepkový olej rovněž patří k nejvýznamnějším přirozeným zdrojům rostlinných sterolů a tokoferolů ze skupiny antioxidantů.“ Není jen olej… Vašemu zdraví prospěje i konzumace margarínu na bázi řepkového oleje. Že se nic nevyrovná chuti „poctivého“ másla? Může být, ale podívejte se do tabulky na řádek „mléčný tuk“, kterého máslo obsahuje minimálně 82 % (jak máme my Češi dobře zapsáno za ušima od chvíle, kdy nám Evropská unie právě kvůli tomuto předpisu „zrušila“ pomazánkové máslo). Připomínáme: SAFA špatné, TFA ještě horší, PUFA o. k. Máslo si nestojí moc dobře, že? Třeba z hlediska obsahu SAFA je mnohem zdravější sádlo, podíl TFA však diskvalifikuje oba pilíře babiččiny kuchyně. A tak - nevezmete řepku přece jen na milost? *** TUK/OLEJ SAFA TFA W-3 PUFA W-6 PUFA řepkový olej 8 1 9 20 slunečnicový olej 12 1 0,5 61 sójový olej 16 1 7 53 olivový olej 15 0 1 9 palmový olej 50 0,5 0 9,5 palmojádrový tuk 82 0 0 4 kokosový tuk 90 0 0 3 vepřové sádlo 41 2 1 8 mléčný tuk 67,5 2,5 0,5 1,5 hovězí lůj 50 4,5 0,5 5 kuřecí tuk 41 1 1 20 rybí tuk 28 0 15 5 kakaové máslo 60 0 0 2 Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK. COM

moravskoslezskenovinky.cz Farmářské trhy ve Frýdku-Místku odstartuje květinový trh 29.4.2015

moravskoslezskenovinky.cz str. 0 regiony


zpět Beskydské farmářské trhy ve Frýdku-Místku, které si již za 4 roky existence získaly své pravidelné návštěvníky, budou zahájeny ve čtvrtek 7. května, a to květinovým trhem. Poté se budou na náměstí Svobody v Místku konat v pravidelných čtrnáctidenních intervalech, vždy od 9 do 16 hodin, až do poloviny prosince. Moravskoslezskenovinky.cz informovala Bc. Jana Matějíková z tiskového oddělení Magistrátu města Frýdku-Místku. Prodejci budou na prvním letošním farmářském trhu nabízet zejména sazenice, letničky, ale také bylinky, keře a stromky. Chybět nebudou ani žádané sýrové, masné či rybí výrobky, vejce, med, koření nebo rukodělné výrobky ze dřeva. Zelenina bude nabízena pouze v omezeném množství, její sezona ještě nezačala. Návštěvníci se mohou těšit i na novinky, například na uzenářské výrobky od řezníka z Raškovic, těstoviny z kvalitní semolinové mouky nebo marmelády bez umělých barviv a konzervantů. Náměstí provoní také stánek s prodejem palačinek, plněných sladkým karamelem nebo čokoládou, ale i špenátem, kuřecím masem nebo sýrem. V anketě Arniky vyhrála unikátní sakurová alej v Karviné Farmářské trhy budou v květnu z důvodu nedostatku výpěstků zeleniny a ovoce zaměřeny zejména na prodej květin. V červnu dostanou prostor také řemesla a řemeslné výrobky. V červenci, srpnu a září už budou na trzích v co možná nejvyšší míře zastoupeni prodejci ovoce a zeleniny. V říjnu trhy tematicky zaměříme na dušičky. V listopadu již tradičně obohatí farmářský trh zabijačka a v prosinci budou trhy zaměřeny na advent. (jv,moravskoslezskenovinky.cz,foto:arch.)

URL| http://www.moravskoslezskenovinky.cz/z...frydku-mistku-odstartuje-kvetinovy-trh/

Moravskoslezský deník Poradna Martina Jelínka 6.5.2015

Moravskoslezský deník str. 57 Příloha - Senior deník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Jak můžu zmírnit překyselení organismu? Pojem překyselení organismu je velmi nešťastný. Je vehementně propagován mnoha výrobci a prodejci doplňků stravy, kteří se tak snaží zvýšit prodej svých produktů. Acidobazická rovnováha, ze které označení překyselení vychází, je soubor velmi složitých a komplexních biochemických pochodů v těle, které jsou nejvíce ovlivňovány faktory, jako je dýchání či správná funkce ledvin. Určitou roli hraje i strava a pitný režim, primárně ale je formou tendenčního ovlivňování dílčích reakcí, které jsou vždy pod kontrolou systémů, jež mají za úkol v těle udržovat rovnováhu. V praxi to znamená, že existují potraviny s kyselým (např. citron) nebo zásaditým (některé druhy zeleniny) pH, které ale organismus umí z pozice snahy o udržení rovnováhy správně zpracovat. Nemalou roli hrají potraviny, které tyto děje řídí ne z pozice hodnoty pH, ale toho, jak se acidobazicky v těle chovají při trávení – zralý citron má zásadotvorné tendence, mléko, alkohol nebo káva naopak kyselinotvorné. Jídelníček, který splňuje pravidla pestrosti a vyváženosti, nemůže u zdravého jedince způsobit žádnou pohromu v oblasti tzv. překyselení. Nemá smysl se tedy tímto „strašákem“ vůbec zabývat, obzvlášť na základě měření pH moči lakmusovými papírky (což se děje nejčastěji), případně se snažit měnit pH krve, které je vždy stabilní. Může se stát, že se dlouhodobě stravujeme nevhodně (nevyváženě) s výraznou převahou příjmu kyselinotvorných potravin (maso, alkohol, káva, sladkosti). K tomu připočtěme fakt, kdy acidobazické děje zásadně ovlivňuje emoční stres. Dojde tak

k situaci, že se jednou homeostatické systémy „vyčerpají“ a vznikne choroba, jejímž základem je právě porucha acidobazické rovnováhy, nejčastěji vedoucí k tzv. acidóze (překyselení). To jsou ale extrémy, které je potřeba řešit komplexně, samotná úprava stravy situaci nevyřeší. Foto popis| Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Příloha - Senior deník; 57 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Příloha - Senior deník; 57 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Příloha - Senior deník; 57 Publikováno| Havířovský deník; Příloha - Senior deník; 57 Publikováno| Karvinský deník; Příloha - Senior deník; 57 Publikováno| Novojičínský deník; Příloha - Senior deník; 57 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Příloha - Senior deník; 57 ID| 1cffbf4a-8175-4254-aaea-117cbc53e0da

Naše rodina Zdravě semleté inspirace 5.5.2015

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přichází období, kdy se mleté maso tradičně ocitá na indexujnedoporučených potravin, pokud nevychází z vlastního mlýnku. S tím však většina z nás nespolupracuje příliš ráda. Skvěle jej však nahradí malý kuchyňský rychlík většinou označovaný jako drtič. Poklid takový elektrický přístroj ve výbavě ještě neměme, stojí za to si jej za pár stovek koupit. V cukuletú rozmělní vše, na co si vzpomeneme včetně zeleniny a dalších prospěšných potravin. KARBANÁTKY SŘAPÍKATÝM CELEREM Spotřeba: 300 g drůbežího masa 2 šálky nakrájeného řapíkatého celeru 2 lžíce měkkého tvarohu 2 vejce 1 lžíce sójové omáčky pepř sůl zelenina na oblohu Postup: Maso rozmělníme společně s celerem, osolíme, opepříme a dobře promícháme s ostatními surovinami. Z obou stran je opečeme na lehce omaštěné nepřilnavé pánvi a obložíme nejrůznější zeleninou. Můžeme použít rovněž do hamburgerových housek s oblíbenými doplňky. Obměna: Neuškodí přidat kousek sýra nebo uzeniny. Poznámka: Chutné placičky upečeme rovněž v troubě na pečicím papíru, povrch jen mírně potřeme olejem. PODBRDSKE KARBANÁTKY Spotřeba: 500 g míchaného mletého masa 1 malý kelímek zakysané smetany 200 g žampionů nebo jiných čerstvých hub 7 malá cibule 40 g másla pepř mletý kmín sůl trochu mouky tuk na opečení čerstvé bylinky na zdobení Postup: Jemně nasekanou cibuli zpěníme na polovině másla, přidáme k masu, osolíme, opepříme a spojíme několika lžícemi smetany. Vytvarujeme karbanátky, obalíme je v mouce a z obou stran opečeme. Přidáme houby podusené zvlášť na druhé půlce másla se špetkou kmínu, zbývající smetanu mírně zředíme vodou, pokrm podlijeme a ještě asi 15 minut vše společně dusíme. Ozdobíme bylinkami a podáváme s brambory v různé úpravě. Poznámka: S ochucenou masovou směsí se v syrovém stavu vždycky pracuje lépe, když je vychlazená. SVATECN! SEKANÝ ŠNEK Spotřeba: 500 g míchaného mletého masa 500 g pórku 1 zatvrdlá houska 300 g mrkve 1 šálek nakrájené petrželky i střední cibule 1 menši vejce i zeleninová paprika 100 g 33% smetany 125 ml masového vývaru 50 g tvrdého sýra 1 lžička ostřejší hořčice muškátový oříšek pepř potravinová fólie tuk na kruh menší dortové formy pečicí papír na plech zelené bylinky na zdobení Postup: K syrovému masu přidáme vymačkanou housku, jemně nasekanou cibuli, hořčici, sůl a pepř. Směs dobře promícháme a dáme do chladničky, aby trochu ztuhla. Jednu mrkev upravíme na plátky

a 2 minuty vaříme v osolené vodě. Na rovnou podložku položíme větší kus fólie a urovnáme na ni sekaninu do obdélníku asi 30x20 cm. Posypeme jej polovinou petrželky, poklademe změklou mrkví i proužky syrové papriky, posypeme zbývající petrželkou a pomocí fólie stočíme do válečku. Plech vyložíme pečicím papírem, odstraníme fólii a maso opatrně vytvarujeme do podoby šneka. Okraje zajistíme vymazaným dortovým kruhem a při teplotě 200 °C pečeme asi 40 minut. Mezitím svaříme vývar se smetanou a ve směsi rozpustíme nastrouhaný sýr. Osolíme, opepříme a okořeníme strouhaným muškátovým oříškem. Omáčku podle potřeby buď trochu zředíme mlékem, nebo naopak zahustíme troškou škrobu. Očištěný pórek nakrájíme na delší špalíčky a vaříme asi 10 minut. Pak k němu na dvě minuty přidáme druhou mrkev nakrájenou na kostičky. Hotového šneka přendáme na mísu, obložíme okapanou zeleninou a ozdobíme čerstvými bylinkami. Omáčku podáváme zvlášť, jako příloha stačí bageta nebo toust. TURECKÁ MASOVÁ LÍZÁTKA Spotřeba: 200 g mletého hovězího masa 200 g bulguru (více viz str. 18) 1 velký kelímek bílého polotučného jogurtu 2 menší salátové okurky půl šálku čerstvé máty půl šálku ploché petrželky 2 menší cibule 5 stroužků česneku 2 lžíce rajčatového protlaku 1 lžička mleté papriky podle chuti směs koření na orientální pokrmy pepř sůl olej na potření Postup: Bulgur připravíme podle návodu na obalu, necháme na sítu dobře okapat a vystydnout. Z oloupaných okurek vyjmeme semena, nastrouháme je na tenké plátky a osolíme. Když pustí vodu, vymačkáme ji. K masu přidáme nasekanou cibuli, česnek i větší část bylinek, protlak, pepř, sůl a dobře promícháme. Doplníme bulgurem a necháme odležet v chladu. Mezitím připravené okurky promísíme s vychlazeným jogurtem, zbývajícím prolisovaným česnekem, solí, mletým pepřem a troškou vody. Hotovou omáčku uložíme do chladničky. Z masové směsi s bulgurem vytvarujeme navlhčenýma rukama placičky, napíchneme je na špízy, potřeme olejem a pod grilem nebo na pánvi z obou stran opečeme. Podáváme s jogurtovým dipem a chlebem, nejlépe rozpečeným arabským. Foto autor| Foto: archiv

novinky.cz Destinace týdne – Ladakh, srdce hedvábné stezky novinky.cz str. 0 Cestování - Afrika a Asie Jan Papež, Ck Marco Polo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2015

zpět Kdo se chystal v příštích měsících navštívit Nepál, musí hledat náhradní program. Přírodní katastrofa, která Nepál zasáhla zřejmě zničila i turistickou infrastrukturu. Jedním z náhradních cílů může být indický Ladakh. Hyenismus? Rozhodně ne Nepál zasáhlo smrtící zemětřesení. Přírodní katastrofa poničila více než 40 % území horského státu. Tisíce mrtvých a desítky pohřešovaných. Země se ocitla na kolenou. Humanitární pomoc přichází z celého světa. Záchranné práce jsou teprve v začátcích. Stovky Čechů a Moravanů ale nemyslí pouze na následky zemětřesení a snaží se najít náhradní řešení pro svou vlastní dovolenou, kterou plánovali strávit v Nepálu. Řeka Indus je v Ladakhu ještě nenápadnou říčkou, i když na jaře při tání sněhu je to divoká řeka. FOTO: Jan Papež, Ck Marco Polo Připomínat v této chvíli, kam by se mohli vydat, se může zdát jako hyenismus. Jenže tak to prostě chodí. Neštěstí jedné země může znamenat štěstí pro někoho jiného. Na problémech v Egyptě a Tunisku během tzv. Arabského jara vydělalo Turecko, na tsunami vydělaly země v Karibiku, na problémech v Keni vydělává Tanzanie. Lidé, kteří plánovali cestu do Nepálu, budou hledat náhradní

lokalitu. Indický Ladakh by měl být jednou z prvních, na kterou pomyslí. Klášter Lamayuru (Lamajuru). FOTO: archiv autora Nový Tibet, ještě stále hodně autentický Indická himálajská oblast Ladakh je často nazývána Novým Tibetem – pro podobnost krásné, úchvatné a dech beroucí krajiny. Ale také proto, že do oblasti Ladakh se přesunula velká část tibetských duchovních, a Ladakh se tak stal prakticky duchovním centrem pěti rozhodujících sekt tibetského buddhismu. I když exilové sídlo dalajlamy najdeme v Dharamsale v sousední oblasti Himáčalpradéš. Ta se ovšem bere mnohem více za centrum politické. Jednotlivé kláštery (resp. klášterní školy) projevují velmi silnou samostatnost a bezesporu změnily kulturní situaci jednotlivých přilehlých údolí. Ačkoli jsou dnes stále častěji cílem turistů, nejsou rozhodně žádným skanzenem, ale živoucím organismem. Ve velmi krátkém létu se musí každý kousek úrodné půdy využít k vypěstování potravin na celou zimu. FOTO: archiv Ck Marco Polo Historickým a kulturním srdcem oblasti je údolí řeky Indu, ve kterém najdete i několik proslulých klášterů, majestátně trůnících na hřebenech kopců. Kláštery Hemis, Tikse, Lamajuru, Ridzong či úchvatný klášter Likir. Tudy kráčela historie buddhismu počínaje 8. stoletím s vrcholem v 17. století a stále živou přítomností. Nejčastěji pěstovaným ovocem v Ladakhu je překvapivě meruňka. FOTO: archiv autoraIndie bez Indů Ladakh patří k Indii, ale oblast horských průsmyků skrývá několik nezávislých etnik, která nepatří ani do rodiny indických, ani čínských národů. Odborníci se domnívají, že tyto kmeny jsou spíše potomky Mongolů, kteří přišli do této oblasti z Tibetu a severní Indie. Drsné životní podmínky majestátních hor a izolovanost, kdy více než osm měsíců v roce byla (a vlastně doposud je) oblast nepřístupná pro kohokoliv z vnějšího světa, umožnily etnickou čistotu vývoje údolních kmenů. Místní obyvatelé mají jen čyři měsíce na to, aby si obstarali potraviny a vše ostatní i pro zbytek roku. Nutí je to nejen k neuvěřitelné pracovitosti a houževnatosti, ale i k nečekaně praktickému uvažování o všem, co se obživy týká. Musí skvěle plánovat, musí být schopni využít vše, co jim matka příroda v této drsné oblasti a vysoké nadmořské výšce umožní vypěstovat a získat. Vysoké mrazy v zimních měsících neumožňují například zavařování potravin, protože mráz by roztrhal vše, co obsahuje vodu. Většina potravin se tedy musí usušit, a to včetně ryb a masa. Cesta do Alchi (Alči) FOTO: Jan Papež, Ck Marco Polo Indové i Číňané mluví o domorodých kmenech z údolí Ladakhu povýšeně a nadřazeně, ale není to fér. Jistěže technologicky zůstávají obyvatelé údolních vesnic hodně pozadu, ale na druhou stranu například jejich zavlažovací kanály jsou téměř identické s proslavenými zavlažovacími kanály peruánských Inků. Umožňují zúrodnění pouštní krajiny a vysokohorských úbočí. Systém zavlažovaných teras vytváří mikroklimata, která vyhovují plodinám, které by zde nikdy nemohly růst. Stupa Shanti nedaleko města Leh. FOTO: Petr Sirotek, Ck Marco Polo Město Léh – srdce Hedvábné stezky

Když se ve 13. století vlekl s kupeckou karavanou po Hedvábné stezce Marco Polo, procházel pravděpodobně i místem, kde leží město Léh. Tehdy tu byla jen prašná cesta a kamenné pole vedoucí k průsmyku Kardung La. Ale již o 300 let později král Sengee Namgjal mohl pozorovat z oken svého královského paláce velmi rušné uličky plné obchodníků, tažných zvířat a zboží všeho druhu. Město Léh v té době patřilo k nejrušnějším střediskům Hedvábné stezky. Každý, kdo se chystal překonat horské štíty směrem do Číny, a každý, kdo je právě překonal na cestě z Číny, využíval zázemí, které Léh poskytoval. Velbloudí a koňské karavany, ale i karavany nosičů zde nabíraly zásoby na další cestu. Obchodníci se tu pokoušeli prodat drahé čínské hedvábí a indické koření, tepané stříbrné nádobí, perské koberce nebo sůl. Ladakh FOTO: archiv autoraStará legenda Na vrcholu pohoří Karákóram se bůh Himálaje Hímávatí s úctou postavil před Šivu. K nohám mu položil voňavé květy meruněk a pravil: „Ó pane, přivedl jsem tě, abych ti zjevil svou dceru Párvatí. Má dcera ti chce sloužit. Chceš-li mne potěšit, ó pane, dovol jí to.“ Šiva pohlédl do horských údolí, kde krásná Párvatí ležela a spala. Spatřil plné boky, útlý pas, nádherná ňadra a štíhlé ruce složené pod hlavou. Ten pohled Šivu rozněžnil. Zavřel oči a v jeho mysli uzrálo rozhodnutí: tu krásu musím uchovat. A tak se i stalo. Na všech místech, kde se tělo božské dcery hor dotýkalo země, vznikla úrodná údolí, která každé léto rozkvetou tisícem květů, a horské štíty v okolí chrání jejich klid. Vysokohorská vyprahlá pouštní oblast Ladakh tak získala zelené oblasti vesnických oáz, roztroušených v povodí řek Nubra, Zaskar a Indus. Ani v současnosti neztratilo město své kouzlo. Leží v nadmořské výšce 3505 m n. m. a je obklopeno prstencem úchvatných horských štítů. Stále je středem obchodu pro místní obyvatele, kteří přijíždějí ze svých údolních vesnic, aby zde nakoupili to nejpotřebnější a pokusili se něco prodat. Mají jen málo možností získat hotovost, pokud neslouží armádě nebo turistům, a tak tu najdete vesničanky, které se pokouší prodat pár rajčat, paprik, cibulí a sušených meruněk. Obchodů pro turisty se ovšem zmocnili podnikaví Indové a místní z nich nemají téměř nic. Modlitební praporky vytvářejí v horách v Ladakhu zvláštní atmosféru. FOTO: archiv autora Léh je křižovatkou kultur a náboženství. Najdete tu nejen očekávaný buddhismus, ale i islám, křesťanství či židovskou část města. Některé domy ve starobylých uličkách procházejí rekonstrukcí a městu se vrací dřívější jeho krása. Inzertní sdělení – Nebojte se vyzkoušet zájezd připravený na míru. Cestování s CK Marco Polo: autentické a inspirující Od roku 1990 inspirujeme své klienty k získávání nových zážitků, představujeme jim neznámé destinace a na trh přinášíme nové cestovatelské trendy. Nechte se doprovodit na ta nejúžasnější místa. Cestujte pohodlně. Připravíme pro vás perfektně vyladěnou dovolenou na míru. Chystáte cestu pro svou firmu? Zeptejte se na její přípravu u nás. Incentivní cesty připravujeme se stejnou pečlivostí jako zájezdy na míru pro naše individuální klienty. Naše filozofie je prostá: „Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost.“ Většinu údolí v Ladakhu proměnili místní v zelené oázy. Stojí je to nezměrné úsilí. FOTO: Jan Papež, Ck Marco Polo Termín: 5. 6. a 5. 9. 2015

Cena: 57 500 za 9 nocí Více informací o zájezdu INDIE – DELHI + LADAKH Český průvodce Indická himálajská oblast Ladakh je často nazývána Novým Tibetem – pro podobnost krásné, úchvatné a dech beroucí krajiny. Ladakh je oblast na hranici tří světů – Číny, Indie a Pákistánu. Pojďte s námi prozkoumat alespoň část tohoto nádherného kouta světa v nadmořské výšce kolem 3500 m nad mořem Východní pobřeží Srí Lanky FOTO: archiv autora Termín: 21. 5., 18. 6., 1. 9. Cena: 45 750 Kč Více informací o zájezdu SRÍ LANKA – LÉTO 2015 KOUZLO VÝCHODNÍCH PLÁŽÍ Nebojte se cestovat na Srí Lanku v létě! Její východní pobřeží má tou dobou nejlepší počasí a krásné moře i pláže. Připravili jsme pro vás výpravu za nádhernou pláží Passikudah na východě ostrova Srí Lanka, která bez diskuse patří k nejkrásnějším v Indickém oceánu. Cesta napříč ostrovem pak – za doprovodu zkušeného pracovníka CK, který program připravoval – povede těmi nejzásadnějšími lokalitami, bez jejichž návštěvy by nikdy nebyla cesta na Srí Lanku kompletní.

Al Bustan, Oman FOTO: archiv CK Marco Polo Termín: 22. 5. 2015 a pak každý pátek až do konce srpna Cena: 39 990 Kč za 7 nocí Více informací o zájezdu: SKVĚLÁ NABÍDKA – OMÁN HOTEL AL BUSTAN PALACE NEJLEPŠÍ HOTEL V OMÁNU ZA MIMOŘÁDNOU CENU Hotel Al Bustan Palace je ikonou mezi ománskými hotely. V současné době je provozován známou společností Ritz-Carlton, která je zárukou té nejvyšší kvality služeb. Dovolte si prožít dovolenou v tak nádherném resortu u Ománského moře, ve stylu starých dobrých časů. Navíc za cenu, za kterou se pořizují dovolené v mnohem méně hodnotných hotelích.

Kréta FOTO: archiv CK Marco Polo Termín: 7. 6. a pak každý týden Cena: 32 900 za dospělou osobu až 2 děti ubytování ZDARMA více informací zde KRÉTA PRO RODINY 2 DĚTI UBYTOVÁNÍ ZDARMA ALL INCLUSIVE Ověřený, velmi kvalitní rodinný hotel přímo u pláže s „dětským all inclusive“. Děti ve věku 2–12 let mají v době od 11 do 17 hod. možnost stravování v dětském jídelním koutku „Tasty corner“ zdarma, kde je jim k dispozici nebídka různých dětských jídel a nápojů (těstoviny, pizza, polévky, jogurty, ovoce, zelenina, džusy, čaje, mléko, zmrzlina, dezerty atd.) Odlety jsou možné každý den. Délku pobytu a termín odletu rádi přizpůsobíme vašim požadavkům. Odlety možné i z Brna. Nebojte se zeptat, co je u nás možné! GRECOTEL CRETA PALACE

Madeira FOTO: archiv CK Marco Polo Termín: 18. 5. 2015 a pak každý týden Cena: 21 900 Kč za 7 nocí více informací o nabídce MADEIRA – POZNÁVACÍ OKRUH Fly and Drive JEDINEČNÁ NABÍDKA NA TRHU Ostrov květin, ostrov věčného jara a jiná krásná přízviska zdobí Madeiru, nádherný ostrov v Atlantiku. Sopečný ostrov se proslavil nejen pestrou přírodou, skvělým vínem a přátelskou atmosférou, ale v poslední době zejména ideálními podmínkami pro pěší turistiku podél zavodňovacích kanálů, tzv. levád.

URL| http://www.novinky.cz/cestovani/afrika...tydne-ladakh-srdce-hedvabne-stezky.html

olomouckadrbna.cz Na Garden Food Festivalu se představí výrobci z Hané, Jeseníků, ale i

minipivovary 30.4.2015

olomouckadrbna.cz str. 0 Gastronomie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na regionálním festivalu dobrého jídla a pití v Olomouci se třetí květnový víkend představí i výrobci certifikovaných regionálních produktů z Hané a Jeseníků a také několik minipivovarů. Garden Food Festival se uskuteční ve dnech 16. – 17. května ve Smetanových sadech v Olomouci. “Naši výrobci obsadí zhruba 25 stánků. Na své si přijdou milovníci tvarůžkových moučníků, pečiva, masných výrobků i čokoládových pochoutek, ale také kávy, moštů a sirupů či likérů,“ shrnula Julie Zendulková, koordinátorka značení “Haná regionální produkt“ z MAS Moravská cesta, která má tuto část programu na starosti. Haná regionální produkt představí sýry od firmy Syrmex z Oseka nad Bečvou, mléčné produkty ZOD Senice na Hané, tvarůžkové moučníky manželů Poštulkových z Loštic, pečivo z pekárny Mezice, kvasové pečivo Luďka Bečici, čokoládové dobroty z čokoládovny v Troubelicích nebo přerovské čokoládovny Lenky Glosové, pralinky ChocoBonté z Olomouce, kávu společnosti CafeGape, mošty z Mezic, Báťkovy sirupy a müsli tyčinky z úsovské společnosti Food. Z jesenických originálních produktů obsadí stánky firma Designfoods s lahůdkami ve skle, Jana Krušová s uzeným masem, Všetýčkovi se slanými lázeňskými oplatky. Zora Hájková přiveze džemy, z Rychleb dorazí šťávy, mošty i octy a firma Lichtwitz nabídne konopné sirupy a čaje. Milovníci piva si budou moci pochutnat na specialitách sedmi minipivovarů. Najdete tu sládky pivovarů Chomout, Moritz, Kolštejn, čepovat se budou rovněž piva Melichárek, Kosíř, Lišák nebo lipnický Svatovar. Na Hané uděluje značku MAS Moravská cesta, v Jeseníkách je to MAS Horní Pomoraví. “Výrobky vhodné pro udělení značek hodnotí vždy certifikační komise, kterou tvoří zástupci místních akčních skupin, sdružení, institucí, regionálních výrobců a odborné veřejnosti. Zaměřuje se především na základní kritéria, podporující místní původ, kvalitu, šetrnost k životnímu prostředí a jedinečnost ve vztahu k regionu,“ řekla Julie Zendulková s tím, že regionální značka garantuje zákazníkům původ výrobku z regionu, originalitu a vazbu na toto území, a zároveň slouží ke zviditelnění místní produkce. Zdroj: PR

URL| http://www.olomouckadrbna.cz/zivot-a-s...z-hane-jeseniku-ale-i-minipivovary.html

ona.iDNES.cz Málo času, surovin i hrnců. Víme, jak přesto skvěle uvaříte 3.5.2015

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Recepty Michaela Červená Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Chataři, studenti na koleji, začínající hospodyňky, rodiny v řeckém apartmánu, opuštění manželé i lenoši. Ti všichni hledají manuál, jak uvařit bez deseti ušpiněných hrnců, s pár surovinami a tak rychle, aby už za hodinu stihli volejbal. Pokud máte minimum nádobí, surovin i času (a možná také zkušeností a peněz), přesto můžete vytvořit ve výsledku dobré jídlo. A nepůjde o žádný styl Babica či Hruška. Své zkušenosti vám zprostředkují tři odborníci, navíc někteří z nich se s podobným problémem (vyjma nedostatku zkušeností) potýkají také.

Michal Nikodém přiznává, že má doma opravdu miniaturní kuchyň, kde pracovní plocha tvoří asi 40 cm, což se dá srovnat s miniaturní kuchyňkou ve studentské garsonce. Nejnutnější vybavení pojme jeden šuplík a skříňka. Podle autorky kuchařek Jany Florentýny Zatloukalové si rozhodně nemá smysl říkat, že nemůžete vařit, protože nemáte mixér, pekárnu na chleba nebo odšťavňovač. „Ne vždy se to dobře poslouchá, ale to, co opravdu člověka v malé kuchyni s malým vybavením omezuje, je jen jeho schopnost vařit a porozumět základním principům,“ konstatuje natvrdo. Podle ní lze i s velmi omezeným vybavením vařit, zadělávat, dusit, smažit v menším i větším množství tuku, opékat na pánvi, péct (v troubě nebo v remosce), což jsou základní kuchařské techniky, v nichž se skrývá „umění vařit“. „Jakmile je jednou dobře pochopíte a přijmete za své, už nikdy vám nebudou chybět recepty a pokaždé vymyslíte jídlo už při nákupu v obchodě, podle toho, které suroviny se vám zrovna líbí. Nejlépe čerstvé, voňavé, sezonní nebo lokální. Z takových surovin se pak vaří samozřejmě nejlíp, nejjednodušeji a nejrychleji.“ A právě o to jde. Jednoduchá asijská kuchyně Není ani tak důležité investovat do nádobí a vybavení kuchyně, jako do správných surovin. A rozhodně to neznamená těch nejdražších. Třeba asijská kuchyně, která se vyučuje v kuchařské škole Ola Kala vedené naším expertem Michalem Nikodémem, se může zdát na první pohled finančně náročnější kvůli množství použitých omáček (sójová, tamarind, rybí…). Ale není to tak. Z omáček použijete jen velmi málo, třeba jen lžíci na každé vaření, takže vydrží opravdu dlouho. Na dovolenou si zřejmě málokdo poveze šest lahviček, ale třeba student na koleji je může mít uložené na pokoji. Když potom vytáhne wok a nudle, blýskne se před přáteli díky stylovému pokrmu, který mu ovšem nespolkne celé kapesné. „Pokud si chcete uvařit autentické asijské jídlo, tak je potřeba autentických surovin,“ vysvětluje Nikodém s tím, že osobně není zastáncem předražených obchodů, bio potravin ani farmářských trhů. Raději koupí menší kousek kvalitního masa nebo jen pár krevet, tofu, hodně zeleniny a doplní je kvalitní škrobovou přílohou, jako jsou nudle nebo rýže. A správně dochutí, díky čemuž má na stole za chvilku perfektní jídlo. Právě v umění kombinovat různě chutě spočívá tajemství asijského vaření, stejně tak jako v umění zpracovat celé zvíře „od čumáčku po ocásek“. Nižší cena bývá vykoupena delší přípravou Můžete třeba u řezníka koupit vepřové koleno a podusit ho na černém pivu, díky čemuž nasytíte (spolu s chlebem) dva hladovce. Nebo ovařit žebra a maso použít do klasických šunkafleků, na nichž není vůbec nic náročného. Platí, že některé recepty, které nevyžadují náročné ingredience a postupy (jako například dušení), na oplátku žádají delší čas na přípravu. Pokud ovšem dáte pod pokličku dusit kuřecí paličky se slaninou a žampiony s rajčaty z plechovky, můžete klidně na gauči vedle číst knížku. Rajčata z plechovky jdou použít do řady „eintopfů“ (Nikodém ovšem upozorňuje, že ty mnohdy nemusí vypadat na talíři extra přitažlivě) – například s červenou čočkou, mrkví a klobáskou, nebo do karí s dýní. „Pokud jste omezeni časem či prostorem, nemusíte se trápit s přípravou omáčky z čerstvých rajčat, zakoupené kvalitní sugo vám udělá stejnou službu,“ říká italský šéfkuchař Gianfranco Iuorio z Wine Food Marketu. Rovněž by se nebál sáhnout po hotových pestech. Vyzkoušejte třeba lehce pikantní pesto all’abruzzese, které tvoří sušená rajčata, černé olivy, ovčí sýr, olivový olej, bylinky a chilli papričky. Jen ho prohřejete s uvařenými těstovinami a máte hotovo,“ přispívá konkrétním tipem na jednoduchý a rychlý oběd. Čtěte v pondělí Další jednoduché recepty, co vás nepřijdou draho najdete v magazínu Ona Dnes, který vychází jako příloha deníku MF DNES. Právě italská kuchyně mnohdy využívá dobré, ale nenáročné suroviny. Když je spojíte, získáte skvělý pokrm. Těstoviny zvládne ve vroucí osolené vodě uvařit každý a doplnit je o chuťovou vložku není umění. Typickým zástupcem jsou špagety carbonara. Pro čtyři strávníky na trošce olivového oleje opečte 200 gramů pancetty nakrájené na nudličky do křupava. Smíchejte 6 žloutků a 100 gramů

strouhaného parmazánu a pepř a vyšlehejte. Do pánve mimo oheň vhoďte uvařené špagety a promíchejte s omáčkou. Italové by do kategorie rychlých jídel zařadili i oblíbené bruschetty. Jde o opečený chléb na olivovém oleji servírovaný například s pomazánkami, rajčaty nebo lososem. Těstoviny s omáčkou najednou „Antipasti a primi patřící k rychlým jídlům jsou často založeny na rybách či zelenině, což jsou ingredience, u kterých dlouhá úprava není žádoucí, pokud chceme zachovat všechny živiny,“ vysvětluje principy rychlé italské gastronomie šéfkuchař. Podle něj tkví kouzlo v jednoduchosti, sytosti a dobré stravitelnosti, což jsou základní požadavky vaření i na chatě na Lipně. Od italských hospodyněk se můžete naučit i další fígl, který vám ušetří hrnce a čas. Jde o přípravu těstovin v jedné pánvičce společně s omáčkou, v Itálii nazývané pasta risottata. V pánvičce si nejdříve připravte omáčku, poté do ní přidejte vodu. Až se směs bude vařit, vysypte do pánve těstoviny. Jak se budou těstoviny vařit, voda se bude postupně odpařovat, takže vám nakonec v pánvičce zůstane původní koncentrovaná omáčka s těstovinami. Orestuj maso a vymysli neokoukanou přílohu Restování je postup, se kterým se jako první seznámí začínající hospodyňky. Maso z pánvičky, uvařené brambory nebo rýže, salát… To vůbec nemusí být pro ty, co mají málo času i zkušeností, špatná varianta. „Na jedné pánvičce si tak můžete orestovat filet z candáta a vedle něj si orestujete houby, zeleninu či špenát jako rychlou přílohu,“ vysvětluje Ital. Jenže důležité je se příliš často neopakovat, což je podle Florentýny Zatloukalové, která začínajícím kuchařkám radí na svém webu i v Kuchařce pro dceru, častý problém. Zatímco Nikodém bojuje s nedostatkem místa, Florentýna zase s úsměvem přiznává, že minimum času je zase téměř každodenní výzva pro rodinné večeře. „Mnoho možností dají člověku vajíčka, jsou sytá, rychlá, nabízí velké množství úprav. Stejně tak těstoviny, které snadno doprovodíte velkým množstvím zeleniny, jak to má k večeři být. V létě se často uchýlím k salátům, do kterých přidám třeba sýr, luštěniny nebo kuřecí prsa, abych vytvořila dostatečně syté jídlo, v zimě místo salátů ráda připravuji husté a pestré polévky,“ radí zkušeně. Ani italské kuchařky nemají pokaždé čas vyvařovat mnohachodové menu. Podle Gianfranca si tak často připravují jídla do zásoby. Zkuste proto jeden den v měsíci věnovat přípravě na vaření. Zkuste třeba jednoduchá denní jídla z jedné pánve nebo hrnce doplnit šikovným dezertem připraveným za pár minut, nebo schovaným v mrazáku. Když k jednoduchému zeleninovému salátu a plátku masa na závěr vytáhnete vlastnoručně vyrobenou zmrzlinu, rozhodně nebudete mít pocit, že v malé chatce u Vltavy strádáte. Sicilský kuskus Kuskus je rychlé jídlo, které vám dodá energii na dlouho. 100 gramů krevet stojí asi 40 korun, takže se nebojte přílišné finanční náročnosti receptu. 300 g kuskusu 500 ml zeleninového vývaru 1 červená paprika 1 žlutá paprika 1 menší cuketa Olivový olej 150 g vyloupaných krevet Petržel Citronová kůra Chilli paprička (množství dle chuti) Pistácie a piniové oříšky Rozinky Sůl, pepř Kuskus zalijeme horkým zeleninovým vývarem, zakryjeme fólií a necháme nabobtnat. Cuketu a papriky nakrájíme na kostičky a orestujeme je na olivovém oleji. Na vedlejší pánvi orestujeme krevety a necháme je vychladnout. Kuskus dochutíme solí, pepřem, olivovým olejem, nasekanou petrželkou a citronovou kůrou. Přidáme nakrájenou chilli papričku, pistácie, rozinky, piniové oříšky, krevety a orestovanou zeleninu. Vše promícháme. Kuskus můžeme podávat teplý i studený. Gnocchi s cuketou Rychlé jídlo, díky němuž luxusně nakrmíte sebe a tři pozvané hosty. 2 balení gnocchi (2 x 500 g) 200 g cukety 4 stroužky česneku Olivový olej 200 g uzeného lososa 125 g másla Sůl a pepř V osolené vodě uvaříme těstoviny. Cuketu nakrájíme na kostičky, česnek na plátky a na pánvi na olivovém oleji je orestujeme. Do pánve přidáme uvařené gnocchi a lehce je podlijeme vodou, ve které se předtím vařily. Přidáme nakrájeného lososa (v tento moment již pastu nevaříme), pro zvýraznění

chuti i trochu másla. Na pánvi vše proházíme a podáváme. Phad Thai Kai – Rýžové nudle s kuřecím masem Dvě porce vykouzlíte za deset minut, když budete mít předem namočené nudle. Rýžové nudle 1 šalotka 2 vejce 120 g kuřecích prsou 10 cm pórku 1 mrkev Hrst sójových výhonků Olej na restování 100 g uzeného tofu Tamarind omáčka (asi 1 lžíce) Rybí omáčka (asi 1 lžíce) Světlá sójová omáčka (asi 1 lžíce) Na dochucení a ozdobu: Limetová šťáva Hrst koriandru 1 lžíce sekaných burských oříšků Sušené chilli dle chuti Cukr krupice Sůl, pepř Nudle namočíme na 20 minut do vlažné vody, poté propláchneme a scedíme. Pórek, mrkev, šalotku nakrájíme na tenké nudličky. Ve woku rozehřejeme olej a orestujeme šalotku. Pak orestujte maso a přidáme vejce, které lehce rozmícháme (avšak ne do podoby míchaných vajec) a zarestujeme. Poté přidáme nudle, mrkev, sójové výhonky, pórek a tofu nakrájené na drobné kostičky, zalijeme omáčkami a dobře promícháme. Pokud jsou nudle tvrdé, přilijeme půl naběračky vývaru. Dochutíme cukrem. Nakonec přidáme chilli papričky. Na talíři posypeme sekanými oříšky, koriandrem a zakápneme šťávou z limety nebo citronu.

URL| http://ona.idnes.cz/rychla-a-jednoduch...cepty.aspx?c=A150429_134801_recepty_haa

parlamentnilisty.cz Miroslav Macek: Policie zasahuje proti extremismu. Hora opět porodí myš… parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice viditelny-macek.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2015

zpět Středeční glosy Miroslava Macka Policie zasahuje po celé České republice v rámci akce proti extremismu. V brněnské městské části Královo Pole kriminalisté zajistili nebezpečný předmět. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták. Po dvou hodinách je to “extrémně nebezpečný předmět“! Záhy nástražný výbušný systém v panelovém bytě. Poté výbušnina v trubce, patřící levicovým extremistům. Podle některých serverů “byt nacpaný výbušninami“. Podrobnosti policie sdělí v několika dnech. Hora opět porodí myš... Surovinová skladba špekáčku za první republiky: 50 % hovězí zadní maso z mladých kusů, 20 % “lepšího“ vepřového výřezu, samozřejmě bez kůže a 30 % na kostičky nakrájeného špeku, česnek, sůl, pepř, někdy muškátový ořech + uzení. Surovinová skladba dnešního špekáčku z Babišových Kosteleckých uzenin: Vepřové maso 40%, vepřové sádlo 25%, hovězí maso 10%, pitná voda, vepřové kůže 5%, bramborový škrob, jedlá sůl, stabilizátory, potravinářská vláknina, směs koření, extrakty koření, dextróza, antioxidant E300, zvýrazňovač chuti a vůně E621

Pokrok se holt zastavit nedá... Opsáno z facebooku: Navrhuji, aby parlament přijal zákon, že veškeré zákony, které přijímá, budou po dobu čtyř let platit pouze pro poslance, členy vlády, úředníky na ministerstvech a jejich rodiny až po prabratrance a prasestřenice a jejich rodinné příslušníky. Pokud se ukáže, že se zákon osvědčil, může být uveden do praxe pro ostatní obyvatele.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=372934

Balaštíková (ANO): V salámu za 70 korun sotva může být maso parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PSP ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2015

zpět Projev na 27. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2015 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Když se ptáme na to, jak to, že tady ta kvalita není, není tady proto, protože jestliže řetězec donutí dodavatele udělat salám za 70 korun, tak asi těžko v něm může být maso. A nechceme to slyšet. Pořád se jenom něčím dále zabýváme a nechceme si říct, kde je ten zakopaný pes. To, že se tím Evropská komise stále zabývá, že spousta členských zemí k tomu zaujala stanovisko a také si omezilo (?) významnou tržní sílu, je jen důkaz toho, že řetězce se znovu i ty jejich zákony nějakým způsobem naučily obcházet a i ony ty úpravy dělají. Ve zprávě z Evropské komise dále je, že stále ponechává na členských zemích, jak si ten vnitřní trh upraví. To, že se dělá novela zákona, je samozřejmě zase otázka proto, že opravdu se ty řetězce jeden od druhého znovu naučily zneužívat té své síly a dělají věci, které prostě devastují naše hospodářství! A devastují malé, střední i ty velké. A my si musíme říct, jestli by se opravdu nedalo třeba spočítat, jestli některé řetězce odsud odejdou, jestli nově vzniklé střední - malé prodejny neutáhnou a nezaměstnají větší počet lidí a jejich daňová povinnost potom do naší státní kasy nebude větší. Takové rozbory nemám. To by chtělo opravdu samozřejmě dlouhodobou ekonomickou práci kvalifikovaných odborníků, na to nejsem. To, že jsem si stáhla z dostupných zdrojů daňová přiznání a výsledovky těchto supermarketů, můžu vám říct - ano, mají pravdu v tom, že jim obraty klesají. Ale ty jejich zisky pořád rostou. Já už jsem to tady říkala, kde se to bere, kdo to platí. Oni to platí ti naši čeští dodavatelé. A kdyby opravdu ty peníze zůstávaly u nich, možná by měly na ten rozvoj, možná bychom tu měli svoje řetězce tak, jak je to třeba ve Slovinsku. Jediný řetězec, který se k tomu postavil, je K.U.K. MARKET (?) a ten nabízí malým a středním, aby do jejich tržní sítě mohli jít. Proč to nedělají ostatní? Já jsem jednala na zemědělském výboru s řetězci a ptala jsem se jich proč neuděláte významný krok k našim dodavatelům? Možná se naše vláda začne zabývat tím, aby tenhle zákon o významné tržní síle nebyl takový a byl i pro vás příznivý, ale zatím jste ten krok neudělali. A já se vás ptám, když vás to všechny tak zajímá, tak dobře, přijďte na to jednání s řetězci a prosím, seznamte se s těmi materiály, jakým způsobem se k našim dodavatelům chovají! Velkým i malým. I ti malí by tam chtěli být. Jak je možné, že tady jedno družstevnictví K.U.K. MARKET (?) se dokáže postavit k tomu, aby ty malé a střední do té sítě dalo. Ale taky nejsou schopni platit ty poplatky, které tam jsou. O tom se nehovoří! Žádný dodavatel nechce proti řetězcům vystoupit! A já se mu nedivím. Protože první, co by ho čekalo, že z toho supermarketu vyletí!


Kučera (TOP 09): Malým podnikům zisky klesají, Agrofertu rostou. Nekrachují jen zemědělci! parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PSP ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2015

zpět Projev na 27. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2015 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů (po poslankyni Balaštíkové). Já jsem si tady se zájmem vyposlechl to emotivní vystoupení mé předřečnice. Já bych jí chtěl prostřednictvím pana předsedajícího říct, že zatímco těm malým a středním podnikům zisky klesají, jak říkala paní kolegyně, tak Agrofertu ty zisky rostou. Mě v té diskusi zajímá jedna věc. Tady se neustále bavíme o těch zemědělských a potravinářských produktech a o tom, jak je obtížné se dostat do těch sítí a nechat se zalistovat atd. Ale tohle neplatí pouze o zemědělských a potravinářských výrobcích. Nekrachují jen malí výrobci potravin, malí zemědělci. Před stejný problém jsou postaveni výrobci elektrospotřebičů, výrobci průmyslového zboží, výrobci zahradnického zboží - ti mají stejné problémy, když to budeme srovnávat touhle optikou, jako zemědělci a nebo výrobci potravinářští. Plno malých firem skončilo, co se týká výroby elektrospotřebičů, plno malých firem skončilo v průmyslovém zboží. To je prostě svět globalizace, ve kterém dneska žijeme. A pokud chceme ochránit tento jeden segment, tak já bych se zeptal paní předřečnice prostřednictvím pana předsedajícího - jakým způsobem chcete ochránit tyto další segmenty? Jakým způsobem chce ochránit výrobce elektrospotřebičů? Jakým způsobem chce ochránit výrobce průmyslového zboží, kteří dodávají do zahradnických marketů, kteří dodávají do elektromarketů? Ti se potýkají se stejným problémem, jako zemědělští výrobci.


Pajonk (Svobodní): Marian Jurečka, marmeláda a selský rozum parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům Tomáš Pajonk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

1.5.2015

zpět Co odpověděl Marian Jurečka paní Wimmerové. Má pan ministr selský rozum? Pan ministr zemědělství Marian Jurečka píše: Po předcích jsem zdědil zdravý selský rozum. Opravdu? Nedá mi to se nezeptat: A co další podpora biopaliv? Dokážu si to vysvětlit - potěším Andreje Babiše, potěším zájmové skupiny, nějak se mi to vrátí, čert vem daňové poplatníky. Tento rozum je, pravda, spíše z kategorie “šelma sedlák“ a nelíbí se mi, ale budiž. Nyní však vidím odpověď pana ministra Lence Wimmerové a říkám si, zda si právě jeho předkové neťukají na čelo. Lenka Wimmerová chtěla zjednodušit podnikání a pan ministr jí chce ucpat ústa dotační koblihou. Sledujte se mnou.

Před časem se objevil výborný text - Chtěla jsem prodávat marmelády aneb proč nemůžeme pomalu růst? V něm autorka shrnuje své zkušenosti se snahou si poctivě přivydělávat prodejem marmelád v ČR na farmářských trzích. Dodám, že ještě ani nemusela uvažovat nad elektronickou evidencí tržeb. Podstata článku je v těchto odstavcích: U nás: “Pak musím mít schválenou výrobnu. A už si píšu dlouhý seznam: Hygienická stanice, stavební úřad, požárníci, státní zemědělská a potravinářská inspekce. Všechny obvolávám, zjišťuji. Nejprve musím na hygienickou stanici. ...“ Jinde: “Večer skypuju s kamarádkou z Londýna. Popisuji zážitky z hygieny. Ona se diví. Víš jak je to tady? Tady jdeš na úřad, nahlásíš, že chceš vařit marmelády nebo péct koláče nebo sušenky nebo cokoli a oni se přijdou podívat na tvou kuchyň a když v ní nemáš zvířata a není špinavá, tak ti to dovolej‘. Zaplatíš padesát liber a můžeš začít.“ Co paní Wimmerové odpovídá Marian Jurečka? Zdá se, že mu text napsali vyškolení technokrati. Ani se mi nechce věřit, že syn sedláků by prokázal takovou míru odtržení od problému, který paní Lenka řeší. “Ministerstvo zemědělství podporuje výrobu a uvádění na trh kvalitních potravinářských výrobků, a to mj. prostřednictvím dotačních titulů. V současné době může Vámi plánované výroby marmelád v menším objemu produkce odpovídat v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2015 kapitola 4.2.1. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů.“ Následují technické detaily a kontakt na Oddělení strategie a implementace osy I. Paní Wimmerová může dostat až milión korun! Marian je přímo bába Tutovka, chtělo by se jednomu říci. Milión! Malinká poznámka je, že dotace se vypisují až na podzim, takže něco možná bude teprve v sezóně 2016. Pan ministr nás na závěr uklidňuje. Závěrem mi dovolte Vás ujistit, že vnímám podporu malých, středních a začínajících výrobců potravin jako jednu ze svých dlouhodobých priorit v rámci agropotravinářského sektoru. Chceš zjednodušit podnikání? Hmm. Tak tu máš dotaci! Na školení v administrativě, chtělo by se jednomu ironicky dodat. Jak totiž MZ problémy přeregulace skutečně řeší, jsem psal už tady. Zda pan ministr má, nebo nemá selský rozum, si může každý odpovědět sám. Já soudím, že současný překomplikovaný systém nejvíce poškozuje právě drobné podnikatele a drtí jejich iniciativu. Že to jde jinak, ví nejen v Británii, ale také například v Bavorsku. Třeba najdeme odvahu se inspirovat.


Poslanec Pavera: Babiš netouží po tom, aby zlepšil ekonomickou situaci země, ale… 3.5.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor Kateřina Synková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Na střet zájmů v případě vstupu Andreje Babiše do politiky upozorňuje TOP 09 již od počátku. Jak tomu ale zamezit a proč dosud nikdo z opozice nepředložil zákon, který by takovému jednání zabránil? Nejen o tom jsme si povídali s Herbertem Paverou (TOP 09). Ukázal ale také na viníky v případě stále častějších případů brutálního zacházení se zvířaty v Česku a vyjádřil se i k problémům v přerozdělování dotací pro zemědělce. A nejen k tomu… Jak jste se vyjádřil na svém profilu na stránkách ParlamentníListy.cz, jste proti úplnému zákazu chovu kožešinových zvířat. Obáváte se, že úplný zákaz chovu zvířat by vedl ještě k horším podmínkám chovu zvířat, než mají nyní. Navíc jste přesvědčen, že i dnes se dají chovatelé zvířat, kteří chovají zvířata ve špatných podmínkách, trestat. Ať už ze strany Policie ČR, tak i ze strany veterinární správy. Na druhou stranu již nyní je z řady videí, které pořizují většinou aktivisté za práva zvířat, zřejmé, že kontroly neumějí týrání zjistit. Kde je podle vás problém? A nemyslíte si, že tím, že by se chov zakázal úplně, by bylo postižení chovatele snadnější než nyní, kdy často chybějí důkazy, které mohou před nahlášenou kontrolou chovatelé zahladit? Úplný zákaz logicky vyvolává nekontrolovanou poptávku po zvířatech (podobně jako kdysi zákaz alkoholu v USA, v Rusku, ve Švédsku atd). Zákazem bychom podle mého mínění poškodili i poctivé chovatele, kteří svým chovaným zvířatům vytvářejí podmínky mnohdy i lepší, než vyžaduje zákon. Jsem přesvědčen, že pokud by se již nyní zástupci veterinární správy a policie více věnovali problematice, nemuseli jsme se možná s tak velkým problémem s chovem zvířat zabývat. O České republice se říká, že jsme národ pejskařů. Bohužel už několik let drží Česká republika smutný primát a spolu se Slovenskem, Polskem, Maďarskem a Bulharskem platí za hlavní množírnu psů a koček pro celou Evropu. Kdo nebo co zde podle vás selhává? A budete vy sám iniciovat nějakou změnu, která by pomohla problém vyřešit? Myslím, že selhávají kontrolní instituce. Nedávno jsem se stal členem komise pro řešení této problematiky a budu požadovat, aby státem placení kontroloři, kteří mají na starosti chovy zvířat, dělali kontroly častěji a důsledněji. Požádám i odpovědné ministry Jurečku a Chovance, aby se věnovali vyřešení problému. A proč je v ČR a v jiných výše uvedených zemích mj. problém s chovem zvířat? Souvisí to s morálními hodnotami lidí, s vnímáním demokracie jako takové a samozřejmě i s úctou k zákonům. To bohužel u nás ještě není na takové úrovni, jako ve vyspělých zemích. TOP 09 a Starostové jsou jednoznačně proti novele zákona o spotřební dani, kterou by se prodloužila doba na daňové úlevy pro bionaftu vyráběnou z řepky, tzv. bionaftu první generace. To, že vláda a především ministr Babiš tvrdě prosazují biopaliva z řepky, podle vás jen dokazuje, proč vstoupil pan Babiš do vysoké politiky. ,,Z důvodu ochrany a posílení svého byznysu.“ Vzhledem k preferencím ANO, které se nikterak zásadně nemění a pohybují se stále vysoko, čím si vysvětlujete, že občané vámi zmiňovaný střet zájmů nevidí? Anebo jej vidí, ale nevadí jim to? TOP 09 a Starostové jsou proti novele zákona o spotřební dani v té podobě, v jaké ji předkládá ministr zemědělství Jurečka. Zákon ale sepsal vlastně ministr financí Babiš, který si díky svým kontaktům v minulosti prosadil přes politiky řadu zákonů. Když pak ztratil vliv na politiky, založil si politické hnutí, které mu pomáhá prosadit jeho vlastní zájmy. Netouží po tom, aby zlepšil ekonomickou situaci země (možná by to i z prestižních důvodů chtěl, ale neumí to), ale přes různé “milodary“, které pouští z rozpočtu státu veřejnosti, zavírá pusu většině národa. Odvádí tím pozornost a lidé pak nesledují, jak likviduje konkurenci, jak se snaží získat některé firmy díky znalostem prostředí a jejich ekonomiky a jak prostřednictvím změn různých zákonů posiluje svou ekonomickou, a tudíž i politickou moc. Já věřím, že lidé už brzy pochopí z naprosto konkrétních příkladů jeho motivaci pro vstup do politiky a nebudou do nekonečna věřit člověku, který stát připravuje o miliardy korun. Ministr a největší pěstitel řepky v zemi Babiš také dobře ví, že nelze okamžitě zastavit pěstování řepky a výrobu bionafty. Postihlo by to zemědělce i zpracovatele a výrobce a také jeho byznys. Stát by měl ale biopaliva z řepky přestat dotovat a nahradit biopalivy druhé generace. Opozice kritizuje Andreje Babiše v souvislosti se střetem zájmů poměrně často. Proč ale dosud nikdo

nepředložil novelu zákona, která by takovému jednání zabraňovala? Zákon slíbila připravit vláda, která tvrdila, že nebude problém se střetem zájmů vicepremiéra. Zatím se k tomu nemá. TOP 09 si myslí, že by ministr Babiš neměl být v této funkci. S příchodem jarních dnů znovu začaly farmářské trhy. Obliba nákupů na farmářských trzích se v posledních letech šíří Českem jako lavina. Kritici ale trhům vyčítají, že ne vše, co se na nich prodává, odpovídá jejich filozofii. Tedy tomu, že prodávají výpěstky místních zemědělců. Jaký je váš názor na význam trhů a jak vidíte jejich budoucnost? Farmářské trhy přinášejí lidem čerstvé, kvalitní a místní potraviny. Ještě větší smysl by však mělo, kdyby zemědělci mohli bez velké byrokracie prodávat své výpěstky i výrobky přímo z farmy. Zemědělci si podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vyjednali pro nové období do roku 2020 spravedlivější podmínky, problém se ale stále ukrývá v míře, v jaké některé národní státy dotační programy spolufinancují. Česko zvýšilo spolufinancování v Programu rozvoje venkova z 15 na 25 procent, ale stále je to méně než jinde. Proč se k podobnému kroku neuchýlila již vaše vláda? Přece jen problém s čerpáním dotací v zemědělství a nerovné podmínky pro zemědělce jsou v Česku dlouhodobé. Čeští zemědělci potřebují pomocnou ruku státu stejně jako zemědělci v jiných zemích. Proto jsou dotace pro zemědělce správné, i když jejich rozdělování není úplně spravedlivé. Namísto podpory malých zemědělců, mladých zemědělců a těch, kteří hospodaří ve složitějších podmínkách (např. v horách), jde nejvíce podpory těm největším zemědělcům. Někteří z nich ani nehospodaří na půdě. Také za vlády TOP 09 docházelo k navyšování dotací do zemědělství (rok 2013), v předešlých letech však díky ekonomické krizi byla omezena větší podpora zemědělců stejně jako další výdaje v zemi. Někteří kritici dokonce tvrdí, že se vstupem do EU začala destrukce našeho zemědělství. Například podle politoložky Anny Heaneyové zemědělské dotace a ochrana vnitřního trhu výrazně poškozuje rozvojové země. Některé rozvojové země totiž mají podstatně lepší podmínky k pěstování zemědělských plodin. Pracovní síla je zde také levnější. Příkladem je cukr, například ten z Kuby je až trojnásobně levnější než cukr pěstující se v zemích EU. Levné potraviny ale nedovážíme, místo toho uměle dotujeme produkci v EU a stlačujeme cenu exportních potravin dolů. Ty se poté vyvážejí do rozvojových zemí, místo aby rozvojové země potraviny dovážely k nám. Výsledkem je tak devastace zemědělského sektoru v rozvojových zemích, které se snaží bránit zaváděním cel a dalšími obchodními restrikcemi vůči EU, říká politoložka. Co vy na to? Paní politoložka má v některých věcech pravdu. Ale systém v Evropě je nastavený tak, že podporujeme alespoň částečnou soběstačnost na kontinentu. Jsem přesvědčený o tom, že skvělí čeští zemědělci umějí na svých polích zamakat a měli by zisk i bez dotace. Problém je však mnohem složitější a celá Evropa by musela změnit zemědělskou koncepci. Jestliže se v závěru zaměříme na Bolatice, kde působíte jako starosta, co vám aktuálně dělá největší vrásky? Největší vrásky mi v současné době dělají nižší výnosy z daní. Za první čtyři měsíce roku máme o 1,7 milionu korun, tedy o 13 procent méně peněz než za stejné období loňského roku. Vůbec nevíme, zda budeme moci v obci investovat, jak jsme plánovali. Myslím, že pokud se státu nepodaří vybrat daně v takové výši jako loni, měl by ministr Babiš rezignovat. Sliboval lepší výběr daní a zatím se nezdá, že by tento zásadní slib měl splnit. Další vrásky mi přidělává i ministryně Šlechtová a jí spravované dotace EU. Kvůli nesprávně nastaveným podmínkám a rozdělení financí do jednotlivých programů pravděpodobně nezískají obce potřebné evropské peníze na svůj další rozvoj v oblastech, které nejvíce potřebují (dokončení občanské vybavenosti, místní komunikace, chodníky atd.). Starostou jste již páté volební období. Jak se za více než 15 let pod vaším vedením proměnilo město? Co nejpodstatnějšího byste vyzdvihl? Bolatice jsou vesnicí již 765 let. Přes složitý historický vývoj, kdy byla ves často na okraji zájmů

vlastníků obce i zemí, jsou dnes Bolatice moderní vesnicí s bohatým kulturně-společenským životem, s vysokou úrovní služeb, s vysokou bezpečností, s bohatou zelení a hlavně s aktivními a pracovitými občany. Jsem jako starosta pyšný na to, že se občané zapojují do rozvoje obce, pracují ve spolcích a organizacích a mají otevřená srdce pro pomoc těm, kteří pomoc potřebují.


Vladimír Tomšík: Kurzový závazek jako nástroj měnové politiky ČNB v pasti likvidity parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice Názory, ParlamentniListy.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět V listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB) vyhlásila asymetrický kurzový závazek poté, co byl vyčerpán prostor pro další uvolnění měnové politiky pomocí nominálních úrokových sazeb. Proč ČNB zvolila kurz – přesněji řečeno kurzový závazek – jako nástroj měnové politiky? Důvodem byly silné deflační tlaky spojené s poklesem poptávky, což identifikovala prognóza v listopadu 2013, spolu s potřebou výrazného poklesu tržních úrokových sazeb nutného k návratu inflace do cíle na horizontu prognózy. Kromě prognózy naznačoval potřebu dalšího uvolnění také vývoj základních makroekonomických ukazatelů, viz Tabulka 1. Reálný HDP se po krátkém období růstu v letech 2010-2011 začal opět propadat a záporná tempa meziročního růstu byla pozorována i začátkem roku 2013. V souladu s tím rostla i obecná míra nezaměstnanosti, která vyskočila nad 7 % na začátku roku 2013 a dosáhla tak dvouletých maxim. Růst nominálních mezd výrazně zpomaloval a dostal se pod úroveň krizového roku 2009, který charakterizuje výrazný propad reálného produktu. Podobně počet volných pracovních míst dlouhodobě stagnoval na nízkých hodnotách pozorovaných v průběhu krizového roku 2009. Celková inflace byla sice na úrovni dolní hranice tolerančního pásma inflačního cíle, ale jen díky regulovaným cenám a změnám nepřímých daní. Jádrová inflace byla již od poloviny roku 2009 záporná. Tabulka 1: Srovnání klíčových makroekonomických ukazatelů

Dostupné k 7. 11. 2013 Dostupné k 9. 2. 2015 Hrubý domácí produkt (v %, sezonně očištěno) II.Q/13 -1,3 III.Q/14 2,4 Inflace (v %, CPI index)

9/13 1,0 1/15 0,1 Obecná míra nezaměstnanosti (v %, sezonně očištěno) 9/13 7,1 12/14 5,9 Průměrná nominální mzda (v %) II.Q/13 1,2 III.Q/14 1,8 Počet volných pracovních míst 9/13 39532 12/14 64497 Zdroj: ČSÚ Oslabení koruny spolu s kurzovým závazkem ukotvilo inflační očekávání, pomohlo nastartovat reálný hospodářský růst a odvrátit riziko deflace v minulém roce. Výsledkem je oživující domácí poptávka a pozitivní vývoj na trhu práce, viz Tabulka 1. Inflace se však nevrátila do tolerančního pásma inflačního cíle, jak předpokládala prognóza z listopadu 2013, ale naopak dále zpomaluje i přes zrychlení reálné ekonomické aktivity. Důvodem je neočekávaný pokles světových cen ropy a potravin. Navíc se nenaplnily předpoklady prognózy týkající se cenového vývoje v eurozóně, když efektivní PPI v eurozóně poklesl přibližně o 2 % namísto 1,5% růstu předpokládaného listopadovou prognózou.1 Proto byla platnost kurzového závazku postupně prodloužena až do poloviny roku 2016, zejména z důvodu deflačních rizik v eurozóně. Výrazný pokles světových cen ropy a potravin bude sice v letošním roce tlačit ve směru velmi nízkého růstu cen či dokonce deflace, ale zároveň bude stimulovat domácí poptávku. Efekty do domácí poptávky by měly postupně převážit a pomoci inflaci zpět do cíle. Situace roku 2013, charakterizovaná výrazným rizikem deflace a nízkou domácí poptávkou, se tak naštěstí zatím neopakuje. Pokles cen ropy a energií představuje pozitivní nabídkový impulz, který je realizovaný na pozadí rostoucí domácí poptávky a mezd. Pod tíhou zpomalující ekonomické aktivity a rostoucích rizik deflace snížily centrální banky vyspělých

ekonomik úrokové sazby až k nulové úrovni. Podobně ČNB vyčerpala v listopadu 2012 prostor pro další uvolnění měnové politiky přes úrokové sazby, když snížila 2týdenní repo sazbu na technicky nulovou úroveň (0,05 %). Centrální banky pak přešly od standardního nástroje měnové politiky, kterým jsou krátké úrokové sazby, k nestandardním nástrojům, jako je kvantitativní uvolňování, záporné depozitní úrokové sazby nebo kurzové závazky a devizové intervence. Proč to dělají? Proč raději neřeknou, že vyčerpaly svůj prostor a teď již budou čekat na to, až se ekonomická situace sama vrátí do normálu? Za prvé, centrální banky mají zákonem jasně stanovený úkol - udržovat cenovou stabilitu. Nestabilita cen totiž implikuje vyšší transakční náklady, poruchy ve fungování trhu, přerozdělování bohatství a v konečném důsledku vede k větší nestabilitě všech makroekonomických veličin. Vyšší variabilita inflace dále způsobuje nestabilitu inflačních očekávání s prokazatelně negativními dopady na spotřebu, investice, hospodářský růst a zaměstnanost. Za druhé, čekání centrálních bank, někdy nazývané jako vysedění nulových sazeb, by mohlo být výrazně delší a bolestivější, než to na první pohled vypadá. Mohlo to být čekání na Godota, pokud by se deflace přelila do očekávání ekonomických subjektů.2 Z takové situace je těžké se dostat. Argument, že za hospodářskou recesi a dlouhodobý pokles cen nemůže restriktivní měnová politika, ale jiné faktory či složky hospodářské politiky, je sice relevantní, avšak neospravedlňuje rezignovat na další uvolňování měnových podmínek. Cílem měnové politiky je dosahovat cenové stability, a pokud tento cíl není ohrožen, tak měnová politika má podporovat hospodářský růst a vyhlazování hospodářského cyklu. Dodatečná podpora hospodářského růstu v prostředí nízké inflace jistě neuškodí. S potřebou dalšího uvolňování měnových podmínek při nulových nominálních sazbách se každá centrální banka vyrovnala po svém. Některé spustily kvantitativní uvolňování nákupem státních cenných papírů a začaly poskytovat úvěry s delší než obvyklou dobou splatnosti komerčním bankám. Příkladem může být Fed a Bank of England a nedávno se k nim přidala i ECB. Jiné centrální banky, jako například Danmarks Nationalbank, snížily depozitní úrokové sazby do záporných hodnot. V případě malých otevřených ekonomik centrální banky, například Swiss National Bank a Bank of Israel, sáhly k devizovým intervencím nebo vyhlášení kurzového závazku.3 Centrální banky se také začaly výrazně zajímat o zkušenosti Japonska s bojem proti deflaci. Začaly také diskutovat různé návrhy na změnu strategie měnové politiky jako je cílení cenové hladiny nebo nominálního HDP. ČNB z výše uvedených možností zvolila vyhlášení kurzového závazku a kurzu jako nástroje měnové politiky v situaci nulových úrokových sazeb.4Kvantitativní uvolňování je v podmínkách peněžního trhu ČR, který je charakteristický přebytkem likvidity, stěží realizovatelné a smysluplné. Záporné úrokové sazby pak narážejí na některé praktické problémy v podobě nesmyslných záporných sankčních úroků či hrozbě hromadění hotovosti. Použití kurzu jako nástroje měnové politiky a případné devizové intervence jsou pro ČNB z výše uvedených tří možností tou nejlepší cestou. V české ekonomice je navíc splněn jeden základní, ale často opomíjený předpoklad pro úspěšné intervence a zajištění ekonomické stability. Domácí banky, podniky a domácnosti se nefinancují v zahraničí, respektive v cizí měně. Tlaky na kurz tak nemají finančně destabilizující dopady. Oslabení měnového kurzu v malé otevřené ekonomice podporuje cenovou konkurenceschopnost vývozců. Vývozci dostávají za své zboží více v domácí měně, a pakliže jsou jejich náklady převážně domácí, jejich ziskovost roste. Slabší kurz zároveň zvedá ceny dováženého zboží, což podporuje poptávku po zboží domácího původu. Domácnosti a firmy postupně zjišťují, že jejich očekávání velmi nízkých či dokonce klesajících cen jsou nesprávná a že se jim nevyplatí čekat na další pokles cen. Část domácností, zejména ty vysoko- a středněpříjmové, a firem začne více spotřebovávat a investovat. Rostoucí poptávka implikuje růst zaměstnanosti a mezd. Posílení domácí poptávky a růst zaměstnanosti a mezd jsou hlavním kanálem přenosu oslabeného kurzu. Kromě toho jsou zde i přínosy v podobě větší jistoty udržení si stávajícího zaměstnání nebo vyšší šance najít si zaměstnání nové. Tyto dlouhodobé přínosy jednoznačně převáží nad bezprostředními důsledky oslabení měny, které mohou být v krátkém období nepříznivé, jako je například dražší dovoz surovin ze zahraničí. Vyšší příjmy a spotřeba domácností stejně jako zisky a investice podniků předznamenávají vyšší příjmy pro státní rozpočet a kromě soukromé spotřeby zvyšují prostor pro stimulaci přes vládní výdaje.

Oslabení měnového kurzu lze jen stěží nazvat válkou měn. V případě ČR mluvíme o malé otevřené ekonomice. Ta vzhledem ke své ekonomické velikosti neovlivňuje vývoj v okolních zemích. O úvahách některých ekonomů, že se depreciací koruny chováme sobecky vůči svým sousedům, by se dalo úspěšně pochybovat. Zvýšení domácí poptávky, o které se tímto krokem ČNB snaží, nasává dovozy a tím podporuje i zahraniční růst. Primárním cílem kurzového závazku je však změna inflačních očekávání. Užití kurzových intervencí v malých otevřených ekonomikách přitom podpořily v obecné rovině i nadnárodní instituce jako MMF a OECD. A podobně tomu bylo i v případě použití kurzu jako nástroje pro potlačení rizika deflace v ČR koncem roku 2013.5 Liberální ekonomové se děsí ekonomického vlivu centrálních bank. Ty ke změně tržních podmínek běžně používají nepřímé nástroje, jako jsou například operace na volném trhu s likviditou. Centrální banka však není tržní hráč, protože má monopol na vydávání peněz. A právě proto, aby ČNB tento monopol nezneužívala, má jednoznačně definován mandát a cíl v podobě cenové stability. A aby byl měřitelný a pro veřejnost srozumitelný, má podobu inflačního cíle. Spotřebitelská inflace jako obecný růst cenové hladiny reprezentativního spotřebitelského koše je pak pro veřejnost téměř jediným možným cílem, protože je to cíl pro ni jasný, měřitelný, publikovaný na centrální bance nezávislou institucí (Český statistický úřad) a nepodléhající zpětným revizím. Centrální banky pak považují kladný inflační cíl, většinou na úrovni kolem 2 %, za konzistentní s cenovou stabilitou. Stanovit inflační cíl například na nulu s tolerančním intervalem ±2 procentní body nelze považovat za cenovou stabilitu. Za prvé, měření inflace jsou zkreslená směrem nahoru a nula tedy fakticky znamená pokles cen po očištění o změny kvality. Za druhé, centrální banky jsou schopny ovlivnit inflaci a reálnou ekonomickou aktivitu přes měnové podmínky s určitým transmisním zpožděním. Z toho vyplývá, že centrální banky musejí spoléhat na prognózy inflace. Pozorovaná inflace se pak pohybuje v tolerančním pásmu, někdy i mimo něj, z důvodu neočekávaných šoků. Je otázkou, zda by veřejnost byla připravena na změny inflace v rozmezí 4 procentních bodů nebo dokonce i větším při podstřelení či nadstřelení tolerančního pásma cíle. Za třetí, ekonomika, která by fungovala dlouhodobě s tímto inflačním cílem, by měla o 2 procentní body nižší nominální úrokové sazby. To by výrazně zvyšovalo pravděpodobnost, že v dobách recese narazí měnová politika na nulovou spodní hranici úrokových sazeb. Tím by centrální banka častěji přicházela o svůj tradiční a standardní nástroj měnové politiky a musela by sahat po nestandardních nástrojích nebo by v nejhorším případě rezignovala na stabilizaci ekonomiky.Z výše uvedených důvodů má většina centrálních bank v režimu cílování inflace stanoven cíl na 2 %.6 Pouze japonská centrální banka dlouho používala jen jednoprocentní inflační cíl. Ten však následně v roce 2013 zvýšila na 2 %, aby dostala větší prostor pro uvolnění měnové politiky. Asymetrický kurzový závazek ČNB se zavázala intervenovat na devizovém trhu, pokud by kurz prolomil hranici 27 Kč/EUR. Tento závazek je asymetrický - ČNB bude bránit posílení koruny pod úroveň 27 Kč/EUR, avšak v případě oslabování nad tuto hladinu ponechá ČNB vývoj kurzu pouze na tržních mechanismech. Vyhlášení kurzového závazku provázely intervence na devizovém trhu pouze v prvních třech dnech a centrální banka při nich zvýšila devizové rezervy přibližně o 7,4 mld. EUR.7 Poté koruna postupně sama oslabila nad hranu kurzového závazku a pohybuje se v průměru na úrovni kolem 27,7 Kč/EUR bez dalších zásahů centrální banky. Původně vyhlášený kurzový závazek byl postupně prodloužen až do poloviny roku 2016 z důvodu rostoucích deflačních tlaků odrážejících nízký růst a poptávku v eurozóně. Podkladem pro vyhlášení kurzového závazku byly ekonomické analýzy ČNB a zejména její prognóza z listopadu 2013. Tato prognóza ukazovala, že při nečinnosti centrální banky by byla ČR vystavena deflaci minimálně po celý rok 2014. Za nízkou prognózou inflace stála především nízká poptávka. Ekonomika byla silně podchlazená zejména nízkou domácí poptávkou a prognóza dynamiky nominálních mezd nenaznačovala zlepšení. Měřeno celkovým indexem spotřebitelských cen (CPI) jsme sice v roce 2013 deflaci nepozorovali, ale prognóza ji jasně naznačovala stejně jako vývoj jádrové inflace, která byla záporná po celých dlouhých 5 let. Prognóza tedy naznačovala nutnost výrazného dalšího uvolnění měnových podmínek odpovídající několika snížením úrokových sazeb. Prostor pro uvolnění úrokových sazeb však byl vyčerpán a centrální banka se rozhodla přistoupit k oslabení kurzu a vyhlášení kurzového závazku. Tyto kroky

mají za cíl uvolnit měnové podmínky jak na straně reálných úrokových sazeb, tak i měnového kurzu. Depreciace koruny zlepšuje konkurenceschopnost vývozců a jejich korunové výnosy. Rostoucí výnosy mají pozitivní efekty na domácí poptávku přes růst mezd, zaměstnanosti a investic. Kromě vývozců profitují z kurzového znehodnocení i domácí producenti. Znehodnocení koruny zdražuje dovozy relativně vůči domácí produkci a zvyšuje tak poptávku po doma vyrobených statcích a následně i výnosy domácích producentů. Vyšší výnosy umožňují rozvoj výroby, investice, růst mezd a zaměstnanosti. Podpora domácí poptávky je tedy jedním z hlavních výsledků a jedním z cílů znehodnocení kurzu. Rostoucí poptávka pak zvyšuje inflační očekávání a uvolňuje tak reálné úrokové sazby. Domácnosti nečekají na další pokles cen, ale naopak nakupují v očekávání jejich růstu. Kromě výrazného rizika průsaku poklesu cen do inflačních očekávání deflace ohrožuje i finanční stabilitu. Berme jako fakt, že rezignace měnové politiky na dosažení cíle cenové stability implikuje i rezignaci na cíl finanční stability, neboť v období recese a poklesu cen rostou reálně pouze dluhy a zhoršuje se schopnost všech dlužníků splácet své závazky. Přitom není žádný důvod, proč veškerou tíhu měnové a celkové stabilizační politiky přesouvat pouze na bedra úrokových sazeb, jejichž možnosti navíc ČNB již plně vyčerpala, když malá otevřená ekonomika má k dispozici i další účinný nástroj v podobě měnového kurzu. Možnost použití kurzu jako nástroje měnové politiky sdělovala ČNB veřejnosti již od listopadu 2012 a avizovala možnost použití intervencí, pokud bude zapotřebí dalšího uvolnění měnové politiky. Mimochodem připomeňme, že ČNB na podzim roku 2012 dokonce rozhodla o přerušení programu prodeje výnosů z devizových rezerv, aby v případě použití devizových intervencí nečinila dvě protisměrné kurzové operace. Přesto analytici podcenili ochotu centrální banky bránit inflační cíl a devizové intervence skutečně zahájit. Ponaučení z minulosti Úvahy některých ekonomů o rezignaci měnové politiky na zajištění cenové stability v podobě dosažení inflačního cíle rozhodně nejsou tím správným doporučením. ČR si na rozdíl od Slovenska, které je v eurozóně, ponechala nezávislou měnovou politiku. Měnová politika tak představuje nástroj, kterým můžeme tlumit dopady zahraničního vývoje na českou ekonomiku a reagovat na vývoj domácí ekonomiky. Jestliže tato možnost existuje, neměli bychom se vzdávat aktivní měnové politiky, která se podle jednoduchého pravidla snaží dosáhnout cenové stability vyjádřené inflačním cílem. Cena, kterou bychom zaplatili za nereagování, by byla příliš vysoká. Nelze čekat, až se deflace spojená s propadem poptávky objeví. Centrální banka musí reagovat dopředu a nemůže čekat, až jejím krokům budou lidé rozumět. Důvodem jsou transmisní zpoždění, se kterými se měnověpolitické změny promítají do inflace. Inflace pozorovaná dnes je již prohranou bitvou, protože je dána nastavením měnové politiky před jedním až jeden a půl rokem. V této souvislosti je naopak na místě si položit otázku, zdali ČNB nezasáhla příliš pozdě, když mnohé tržní ceny padaly již několik let za sebou a jiné ceny udržovaly inflaci v okolí dvouprocentního cíle jenom kvůli deregulacím a zvyšování DPH. ČNB navíc disponuje cennou historickou zkušeností, kdy v době zavedení cílování inflace před více než 15 lety nedoručila adekvátně uvolněnou měnovou politiku a způsobila tak významné národohospodářské škody v podobě podstřelování inflačního cíle, slabého hospodářského růstu a zvýraznění problémů tehdejšího bankovního sektoru. ČNB za tehdejší politiku upřednostňování nízké inflace na úkor vysoké nezaměstnanosti a recese ekonomiky byla velmi hlasitě laickou i odbornou veřejností kritizována. Od této doby ČNB výrazně pokročila dopředu nejenom v oblasti kvality prognózování, kdy prognózy již nejsou postaveny jen na krátkodobých trendových makroekonomických modelech, ale zahrnují v sobě detailní celkové rovnováhy ekonomiky, ale pokročila i v oblasti symetrického hodnocení (ne)plnění inflačního cíle. Jinak řečeno, nulová inflace je stejně špatně, jako kdyby ekonomika dosahovala čtyřprocentní inflaci. A pokud by ČNB při takto vysoké inflaci nic nedělala, tak by s tím veřejnost určitě nesouhlasila. Navíc, jak ukazuje historická zkušenost, deflaci lze zastavit jen velmi obtížně, zejména pokud se zabuduje do inflačních očekávání. Deflace jako setrvalý a všeobecný pokles cen se může na první pohled zdát jako pozitivní z pohledu jednotlivého spotřebitele. Je však jednoznačně negativní záležitostí na úrovni národního hospodářství. V očekávání poklesu cen firmy a domácnosti odkládají svoji spotřebu na pozdější dobu a tím odsouvají v čase poptávku. Avšak chybějící poptávka znamená, že firmy tolik nevyrábějí, klesá zaměstnanost a poptávka po práci a snižují se příjmy domácností a firem. To ovšem tlačí na další pokles poptávky a bludný kruh, ve kterém dále klesá poptávka, se tak uzavírá. Nízká inflační očekávání tyto efekty dále multiplikují. Nízká inflační očekávání vyvolaná očekávaným

poklesem cen zvyšují reálné úrokové sazby a zpřísňují tak měnovou politiku. Pokles cen a příjmů zvyšuje reálnou hodnotu dluhů a způsobuje problémy s jejich splácením. Z deflačně recesní spirály je pak těžké uniknout, což mimo jiné ukazují zkušenosti s velkou recesí ve 30. letech minulého století nebo nedávný příklad Japonska a ECB. To jsou hlavní důvody, proč se centrální banky všude ve světě snaží zabránit deflaci či tomuto vývoji předcházet. Efekty kurzového znehodnocení rok po přijetí závazku Nominální depreciace koruny a kurzový závazek odvrátily bezprostřední hrozbu deflace spojené s propadem poptávky a útlumem ekonomické aktivity.8Celková meziroční inflace dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 2014 hodnoty 0,5 %, zatímco co v eurozóně ceny vzrostly pouze o 0,2 %. Promítání oslabeného kurzu koruny do inflace prostřednictvím dovozních cen bude postupně doznívat, kurz ale bude nadále přispívat k růstu ekonomické aktivity a oživení na trhu práce. To se projevuje v dalším zvýšení korigované inflace bez pohonných hmot, která nejvýznamněji přispívá ke kladné celkové meziroční inflaci, zatímco ceny pohonných hmot a potravin začínají klesat. Prognóza z listopadu 2013 přitom říkala, že bez uvolnění měnové politiky by inflace dále padala, dokonce do záporných hodnot. ČNB intervenovala, aby hrozbě deflace spojené s propadem poptávky zabránila. Domácí ekonomika za přispění kurzového závazku již několik čtvrtletí působí ve směru urychlování cenového růstu. Reálný růst výrazně zrychlil z -0,9 % v roce 2013 na 2,0 % v roce 2014. V rámci celé EU se tak ČR posunula z třetiny nejhorších zemí měřeno vývojem HDP v letech 2012-2013 do třetiny zemí s nejrychlejším růstem. Změna dynamiky růstu HDP dosáhla téměř tří procentních bodů. Podle odborných analýz přispěl k pozitivnímu obratu české ekonomiky souběh několika příznivých vlivů, včetně měnové politiky ČNB.9Poptávka v eurozóně, která je považována za jeden z hlavních determinant růstu české ekonomiky, přispěla do růstu HDP v minulém roce přibližně 0,5 procentním bodem. Další 1,3 procentní bod je nutné připsat prorůstové fiskální politice, která se změnila z výrazně restriktivního působení v roce 2013 na mírně prorůstovou, a to díky oživení vládních investic. Přibližně 1,2 procentního bodu je podle odhadů ČNB dáno uvolněním měnových podmínek prostřednictvím oslabeného kurzu koruny. Bez uvolnění měnových podmínek by ekonomika pravděpodobně v roce 2014 rostla, ale pouze tempem mezi 1 % a 1,5 %. Je otázkou, zda by takové tempo růstu bylo dostatečné k růstu nominálních mezd a zaměstnanosti v podnikatelském sektoru. Oslabení kurzu koruny tak odvrátilo riziko deflace vyvolané nedostatečnou domácí a zahraniční poptávkou a slabým trhem práce. Bez tohoto zásahu bychom naopak byli stahováni protiinflačním okolím do dalších cenových poklesů. Vzhledem k riziku deflace v eurozóně začala ECB s nákupem vládních dluhopisů za účelem kvantitativního uvolňování. Kdybychom v této situaci neměli žádný kurzový závazek, kurz koruny vůči euru by nepochybně výrazně posílil. Pro posouzení efektů kurzového závazku může být zajímavé srovnání reálného růstu se Slovenskem. To jako člen eurozóny má fixní kurz. Reálný růst ČR byl v letech 2012-2013 výrazně pod růstem Slovenska měřeno meziroční dynamikou reálného HDP, kdy rozdíl mezi oběma zeměmi přesahoval 2 procentní body. Česká ekonomika procházela vleklou recesí danou převážně útlumem domácí poptávky, zatímco slovenská ekonomika si udržovala kladná tempa růstu kolem 1,5 % pravděpodobně z důvodu zásadních strukturálních reforem provedených před vstupem do eurozóny. Růst se pak vyrovnal v loňském roce, kdy obě země dosáhly srovnatelného tempa růstu poblíž 2 %. Přitom jediným faktorem, který vysvětluje zvýšení reálného růstu, je vedle expanzivní fiskální politiky vyhlášený kurzový závazek. Pozitivní nabídkový šok Začátek roku 2015 přinesl propad světových cen ropy a nízké ceny potravin. Výrazný pokles ceny ropy pravděpodobně odráží vysokou nabídku této komodity na světových trzích v souvislosti s rozvojem technologie štěpení. Zároveň klesají ceny potravin z důvodu dobré úrody a zavedení mezinárodních sankcí, které omezují jejich dovoz do Ruska. Pokles cen ropy a potravin bude generovat protiinflační tlaky zejména v první polovině letošního roku. Ve výsledku se inflace bude v následujících měsících či dokonce čtvrtletích pohybovat na úrovni velmi blízké nule a nelze vyloučit ani pokles inflace do záporných čísel tj. deflaci. Na tuto deflaci však není apriorně nutné reagovat posunem kurzového závazku.10

Proč se ČNB neobává této deflace? Za prvé, pokles světových cen ropy a potravin představuje pozitivní nabídkový stimul. Ten bude snižovat náklady firem a výdaje domácností. Ve výsledku tedy povede k růstu výnosů a reálných mezd. Oba tyto faktory by tak měly stimulovat již pozorovaný růst reálné agregátní poptávky. Deflace by se tedy v tomto případě neměla přelévat do nízkých inflačních očekávání. Za druhé, v letošním roce budeme sice pozorovat nízký růst cen, ale nebude to dáno nízkou poptávkou a poklesem investic jako v roce 2013. Naopak pozorujeme konečně růst spotřeby domácností a investic. V tomto ohledu je letošní rok jiný než rok 2013. V situaci pozitivního nabídkového impulzu není nezbytně nutné reagovat na pokles cen posunem kurzového závazku. Ke změně kurzového závazku by ČNB musela přistoupit, pokud by došlo k výraznému a dlouhodobému zvýšení deflačních tlaků a pozorovali bychom negativní dopady do poptávky. Deflace je velmi nebezpečná, když je vyvolána slabou poptávkou a když může tuto poptávku dál táhnout dolů přes nízkou očekávanou inflaci. Na nynější pokles cen bychom tak museli reagovat v případě, že by se snížila také inflační očekávání do budoucna a znamenalo by to ohrožení domácí poptávky. K použití institutu výjimek ze strany ČNB nedošlo poprvé. Podobný, i když zcela opačný problém jsme řešili v lednu 2008. Tehdy jsme společně s kolegou Mojmírem Hamplem upozorňovali, že aktuálně pozorovaný vysoký růst cen je pouhým dočasným cenovým výkyvem a po jeho odeznění se inflace vrátí do cíle.11 A tehdy, stejně jako dnes, bylo především nutné zachovat chladnou hlavu. Proto zatím není nutné uvažovat o posunu úrovně kurzového závazku, i když jej nelze v budoucnosti vyloučit. O posunu hladiny kurzového závazku by bylo nutné uvažovat, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a symetrický pokles inflačních očekávání. V této souvislosti bude rozhodující sledovat vývoj domácích mezd v prostředí nízké inflace v letošním roce. Je přitom možné, že koruna oslabí samovolně - v důsledku tržního vývoje. To v situaci křehkého hospodářského oživení, velmi nízkých inflačních tlaků a bariéry nulových úrokových sazeb je plně v souladu se snahou mít dál uvolněnou měnovou politiku. Ale pokud dojde k samovolným tržním pohybům, na tom není nic špatného. Takové oslabení koruny vůči dolaru může mimo jiné znamenat, že si zdejší výrobci udrží či posílí svoji konkurenční schopnost. A zároveň to bude znamenat další uvolnění měnových podmínek přes pokles očekávaných reálných úrokových sazeb s pozitivním dopadem na vývoj celé ekonomiky, nejenom exportu. Exit z kurzového závazku Říci přesně, jak dlouho ještě může platit asymetrický kurzový závazek, je nemožné. Ten by totiž měl být ukončen až ve chvíli, kdy česká ekonomika bude natolik silná, že bude vytvářet dostatečné a stabilní inflační tlaky na úrovni inflačního cíle ČNB, včetně využití celé šíře tolerančního pásma. Exit bude zvolen tak, aby inflační tlaky byly dostatečné pro návrat inflace k cíli a adekvátně snižovaly riziko opětovného nárazu na nulovou úroveň sazeb. V souvislosti s exitem dojde pravděpodobně nejprve k opuštění kurzového závazku, a teprve pak ke změnám hladiny měnověpolitických sazeb. Takový přechod od kurzu jako nástroje měnové politiky k úrokovým sazbám bude tlumit tlaky na zhodnocení nominálního kurzu po exitu díky možnosti určovat vhodný úrokový diferenciál. Po opuštění asymetrického kurzového závazku nelze očekávat, že koruna skokově zhodnotí na úroveň před závazkem, tj. na úroveň roku 2013.12Nominální depreciace kurzu a jeho následná stabilita by se totiž měla postupně promítnout do růstu domácí cenové hladiny. O to ostatně ČNB svými kroky usilovala. Navíc nelze očekávat, že reálný kurz bude zhodnocovat tempem, jaké jsme pozorovali před krizí. Zpomalení nebo dokonce přechodné zastavení reálného zhodnocení, které pozorujeme přibližně od roku 2009, je v souladu s vývojem ekonomických fundamentů, především reálnou konvergencí. Ta stagnuje již od roku 2009 a s ní i reálné zhodnocení. K posílení kurzu na úroveň první poloviny roku 2013 tak nejsou důvody a ekonomické fundamenty. Nominální kurz se sice může vrátit k trendu mírného zhodnocování, avšak velikost zhodnocování bude záviset na reálné konvergenci a na inflačním diferenciálu vůči eurozóně. Jak velké toto zhodnocení bude, záleží na hospodářském vývoji v době exitu a stěží jej lze teď předvídat. Rozhodně nás ale nečeká zhodnocení v řádu desítek procent jako v případě švýcarského franku. Koruna se

pohybuje v současnosti blízko úrovně konzistentní s ekonomickými fundamenty a to zejména externí bilancí. Naproti tomu Švýcarsko bylo a je vystaveno silnému přílivu kapitálu (země má nejenom výrazný přebytek běžného účtu platební bilance, ale je navíc považována za tzv. bezpečný přístav pro zahraniční kapitál). To způsobovalo silné tlaky na zhodnocení kurzu a vyžadovalo intervence na udržení kurzového závazku. Naproti tomu koruna se pohybuje mírně nad hranou asymetrického kurzového závazku bez intervencí ČNB. Externí bilance nevytváří tlaky na zhodnocení koruny, když běžný účet obchodní bilance je v deficitu (přebytek obchodní bilance je převážen bilancí výnosů) a je krytý přílivem přímých zahraničních investic. Vladimír Tomšík (IVK 16/2015, Spor o měnovou politiku v kontextu devizových intervencí) ______________ 1 Prognózy ČNB přebírají předpoklady o vývoji eurozóny a vnějšího prostředí z publikace ConsensusForecasts (CF). CF sbírá prognózy předních analytických pracovišť a na základě jejich průměru vytváří projekci pro eurozónu. ČNB nemá ambice předpovídat vývoj vnějšího okolí sama, neboť se nedomníváme, že bychom systémově dokázali lépe odhadovat vývoj v okolních zemích, než tak činí jejich domácí specializovaná analytická a výzkumná pracoviště. 2 Například Singer (2014b) a Tomšík (2014b). 3 Například Svensson (2001) navrhuje překonat past likvidity pomocí cíle pro cenovou hladinu, devalvace měny a dočasné fixace měnového kurzu. 4 Použití kurzu jako nástroje měnové politiky v ČR detailně popisuje Franta, Holub a kol. (2014) a Lízal a Schwarz (2014). 5 Czech Republic - 2013 Article IV Consultation Concluding Statement (2013) a IMF and OECD Statements about Interventions (2013). 6 Tomšík (2014a) a Holub a Král (2014) diskutují výši inflačního cíle. Roger (2010) uvádí přehled inflačních cílů pro většinu zemí v režimu cílování inflace. 7 Hampl a Skořepa (2014) diskutují vývoj devizových rezerv ČNB. 8 Efekty kurzových intervencí diskutuje například Singer (2014a), Hampl (2014) a Janáček (2014). 9 Příspěvky do růstu detailněji diskutuje např. Holub (2015). Tato práce nabízí také srovnání ekonomického vývoje ČR a SR. 10 Například Tomšík (2015a). 11 Například Hampl a Tomšík (2008), Tomšík (2008a, 2008b). 12 Například Tomšík (2015b).


Plzeňský deník Alergeny na obalech potravin: Spokojení alergici i kontroly Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko ANDREA PÁNKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2015

zpět

Od prosince mají výrobci potravin povinnost zvýraznit na obalech výrobků alergeny Plzeň – Výrobci potravin se s novým nařízením o zvýraznění alergenů na potravinových výrobcích popasovali bez větších obtíží, alergikům změna zjednodušila výběr. „Z výsledků kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce vyplývá, že výrobci se se změnou požadavku na značení alergenů u balených potravin vyrovnali a zaznamenané problémy jsou spíše okrajové,“ konstatuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Změnu uvítali především alergici. „Určitě mi to usnadnilo výběr potravin, protože nemusím číst celé jejich složení, ale pouze zvýrazněné alergeny,“ vysvětluje Barbora Lukášová, která je alergická na ořechy a ryby. Avšak ne všichni alergici si změny všimli. „Žádnou velkou změnu jsem nezaregistrovala. Stále kupuji stejné potraviny, a tak se nedívám na jejich složení. Pokud si chci koupit nějakou novou potravinu, tak složení musím kontrolovat a přijde mi to pořád skoro stejné, jako to bylo předtím,“ říká Jana Sovadinová, která má celiakii, tedy nesnášenlivost lepku. Vyhláška, která platí od prosince minulého roku, nařizuje všem výrobcům potravin tučně vyznačit jednotlivé alergeny. To přineslo zvláště menším firmám značné problémy. „Zvýraznění alergenů ve složení potravin nám způsobilo určité komplikace, museli jsme u balených výrobků doplnit jejich složení, zvláště koncem roku s tím bylo dost práce. Vsoučasnosti nám to už větší potíže nepřináší, jen při uvádění nových výrobků na trh musíme od dodavatelů jednotlivých ingrediencí zjišťovat přítomné alergeny,“ vysvětluje Jiří Špilar, majitel rybárny Oceán. Podle výživové poradkyně je dobře, že se alergeny zvýraznily. „Není to jen kosmetická záležitost, ale především zdravotní, protože to alergikům usnadní čtení složení. Alergiků stále přibývá,“ upozorňuje výživová poradkyně Lenka Šimandlová. *** Alergeny Potraviny vyrobené od 13. 12. 2014 musejí mít ve svém složení tučně zvýrazněné jednotlivé alergeny. V tržní síti se však stále nachází značné množství výrobků, které byly vyrobeny ještě před tímto datem, a proto se na tyto výrobky nové požadavky ještě nevztahují. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 3438e8d3-f9ad-46db-95a5-c68f469cf6eb

Pražský deník Že postrádáme výjimečné lidi? To je fatální omyl! Pražský deník str. 2 Z metropole PETR ŠTROMPF Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět Historik Jan B. Urban na téma Pražské povstání a k výročí konce druhé světové války v rozhovoru pro Pražský deník říká: Praha – Zítřek symbolizuje v květnových dnech pro Pražany jediné – v české metropoli vypuklo 5. května 1945 povstání proti nacistické tyranii. Stavěly se barikády, euforii střídal strach, jak přibývali první mrtví. S příchodem Rudé armády nacistické běsnění skončilo. Pro historiky bádání ale nekončí nikdy. Květen byl už pro Pražany v přímém očekávání pádu Třetí říše. Jak lze asi charakterizovat nálady tehdejšího obyvatelstva metropole? Adolf Hitler spáchal sebevraždu 30. dubna 1945, poslední říšský kancléř, Joseph Goebbels dne 1. května, hlavní město Třetí říše – Berlín – padlo o den později. Praha byla poslední metropolí, kterou ještě ovládala německá vojska. Jejich odchod a pád protektorátu byl toužebně očekávaný. Nebylo však jasné, kdy přesně se tak stane. České povstání se šířilo jako stepní požár, Praha se de facto přidala 4. května, kdy její obyvatelé začali spontánně s likvidací německých nápisů a označení. První dny května 1945 lze proto v Praze

charakterizovat jako pověstný klid před bouří. Udeřilo vzápětí a následné boje mezi povstalci a ustupujícími německými ozbrojenými silami si denně vyžádaly v průměru více než 1000 mrtvých. * Život na příděl – zavedení potravinových lístků zřejmě podporovalo černý obchod. Ten se za Protektorátu trestal i smrtí. Domníváte se, že nedostatek jakéhokoliv zboží Pražana donutil riskovat i ztrátu života? Obyvatelé velkých měst, včetně Pražanů, byli v podstatě odkázáni buď na přídělový systém (a příbuzné na venkově), na černý trh, anebo na chování drůbeže a králíků na dvorcích a balkonech. Ceny na černém trhu se však vyšplhaly do astronomické výše, a proto byl pro drtivou většinu Pražanů nepřístupný (pokud ovšem nesáhli na rodinné šperky). V době stanných práv mohlo jít skutečně o krk, hrozba koncentračního tábora visela nad pasivními i aktivními účastníky černého trhu vždy. Tvrdě bylo rovněž postihováno padělání potravinových lístků. Pokud budeme pobyt v koncentračním táboře považovat za život ohrožující, pak řada Pražanů riskovala denně životy, aby přilepšila rodině a sehnala jí potraviny nad rámec přídělového systému. Traduje se, že Pražák, který neměl příbuzné nebo známé na vesnici, měl velké problémy vystačit si s potravinovými lístky. Přitom na vesnicích německá správa údajně velmi hlídala takzvané povinné odvody masa a jiných hospodářských produktů. Vystačit s potravinovými lístky byl skutečně problém, zvláště pak v nejméně „dotované“ kategorii lehce pracujících. Na venkově se černé porážky dobytka se stávaly běžným jevem, byť značně riskantním. Smutné je, že za hospodářskou kriminalitu i za odboj hrozila smrt a dnes se tyto rozdíly setřely, takže jinak loajální majitel prasete je považován téměř za odbojáře. Za takovéto rozostření hraničních hodnot může nejen období po únoru 1948, ale především historikové po roce 1989, kteří nekladli dostatečný důraz na období Protektorátu Čechy a Morava. Ostatně ani dnes neexistuje v České republice institucionální zkoumání tohoto období. * Jaký byl podle vás běžný den pracujícího protektorátního Pražana? Někteří pamětníci se báli chodit na kus řeči do hospody, které byly plné udavačů. Nejbezpečnější pro výměnu názorů prý byly procházky v parcích. Žádný den nebyl stejný a neexistuje proto univerzální popis všedního dne Pražana. Je navíc zásadní rozdíl mezi Pražanem původu německého, českého a židovského. Pražan německý získal po 15. březnu 1939 nepochybně na sebevědomí. Většinový Pražan český se přizpůsoboval daným konsekvencím. V jednotlivých úsecích existence protektorátu jej můžeme vidět se zaťatými pěstmi a se slzami v očích při německých přehlídkách, na demonstracích při příležitosti 28. října 1939, na Heydrichově pohřbu a přísaze věrnosti Říši na Staroměstském a Václavském náměstí, při záchraně zasypaných po bombardování či na barikádách v květnu 1945. Ale také zbité na gestapu v Petschkově paláci, před hlavněmi popravčích čet v Ruzyňských kasárnách, na Kobyliské střelnici či v cele smrti na Pankráci. Obyvatelé velkých měst byli pod nepochybným drobnohledem a neopatrná vyjádření mohla vést před hlavně popravčí čety či pod ostří gilotiny. Řada z Pražanů byla popravena pro schvalování atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jeden dokonce za schvalování atentátu na Vůdce Adolfa Hitlera po 20. červenci 1944. Proto visely v restauracích, hospodách i hostincích nápisy typu: „Žádáme, aby se nehovořilo o politice“ či „Politické hovory zakázány“. Pokud se jedná o Pražany židovského původu, od června 1939 se s nimi zacházelo podle tzv. Norimberských zákonů. Čelili nejprve izolaci, posléze arizaci a následně byli transportování do Terezína a dále do vyhlazovacích koncentračních táborů… * Hitler prý tvrdil, že Čech je jako cyklista. Sedí, mudruje, ale šlape. Jen ta Praha ještě musí dostat tvrdou ruku. Domníváte se, že obyvatelé Prahy špičky Třetí říše zajímaly víc, než ostatní územní celky? Ano. Adolf Hitler tvrdil, že Češi jsou jako cyklisté. Nahoře se hrbí, ale dole šlapou… Nikoliv však Pražané, ale Praha zajímala nacistické špičky enormně. Byla čtvrtým největším městem Říše a nepochybně nejkrásnějším. Vzhledem ke své poloze i infrastruktuře byla vybrána jako jedno z budoucích reprezentačních sídel nacistického režimu. Proto byla zařazena – hned vedle Berlína a Vídně – na seznam měst, která měla být co nejdříve zbavena Židů. O germanizaci Prahy se staral náměstek primátora, historik Josef Pfitzner, který pracoval na programu přejmenování ulic a náměstí. Praha tak získala náměstí Říšské branné moci (Vítězné náměstí) či Říšské náměstí (nám. Míru), ale také např. Nábřeží Reinharda Heydricha (Rašínovo nábřeží). S výjimkou Hermanna Göringa sem v době protektorátu přijely veškeré špičky Třetí říše, některé opakovaně – a to včetně Adolfa Hitlera, což je prakticky neznámé. Nacisté měli s Prahou obecně velké plány. Intenzivně začala pracovat Plánovací komise pro hlavní

město Prahu a okolí v čele s architektem Reinholdem Niemeyerem, který usiloval o velkorysou urbanistickou přestavbu, inspirující se plány Alberta Speera pro Berlín. Říšský ministr lidové osvěty a propagandy Josef Goebbels při své návštěvě Prahy na sklonku roku 1940 řekl, že toto město má německého ducha a musí se zase stát německým. Hrdinství Pražanů bylo patrné v období Pražského povstání. To byl prý na barikádách kde kdo. Ještě pár týdnů před vypuknutím by mnohé „hrdiny“ na barikády nikdo nedostal. * Proč, podle vás, máme tak málo výjimečných lidí, jako byli atentátníci na Heydricha, kdy bylo zřejmé, že následné přežití rovnalo se téměř nule? Je, bohužel, obecně zažité a tradované, že postrádáme lidi výjimečné a statečné. Je to fatální omyl. O českém domácím odboji se ví málo, ve srovnání s našimi sousedy silně zaostáváme. Kolik z dnešních Pražanů, které zastavíte na ulici, bude znát alespoň název jedné z organizací domácího odboje? 5 procent? A bude někdo z nich vědět, že nejúspěšnějším stíhacím pilotem denní fáze bitvy o Británii byl Čechoslovák Josef František, nebo že prvním cizincem, vyznamenaným titulem Hrdina sovětského svazu, byl opět Čechoslovák – Otakar Jaroš? Vždyť ztráty československé generality byly za II. světové války vyšší, než generality polské. Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, byl jako jediný ministerský předseda zemí okupované Evropy odsouzen k trestu smrti a popraven – pro odboj. Na nejproslulejším popravišti Třetí říše v berlínském Plötzensee byli Češi – hned po Němcích – nejpopravovanějším národem Evropy. Právě zde přišla o život elita českého odboje, včetně řady Pražanů. Bylo jich 677. Nikdo z nich nemá hrob, protože jejich ostatky byly předávány berlínské univerzitě jako materiál pro studium budoucích lékařů. Dodnes nemáme úplnou jistotu, že části těl českých odbojářů neslouží jako vědecké preparáty. Paradoxním je, že v roce 1944 byly v Plötzensee popravovány i špičky německého odboje, který se atentátem na Hitlera a následným pokusem o státní převrat snažil zachránit Německo před katastrofou totální porážky. * Po osvobození Prahy Rudou armádou se Pražané masově oddávali euforii, což bylo po letech nacistické okupace vcelku pochopitelné. Lze v dobových pramenech vysledovat, zda euforie Pražana trvala třeba do konce května a pak už chtěl žít vlastním životem bez přítomnosti vojsk kterékoliv země? Praha se de facto osvobodila sama. Svědčí o tom i počet padlých Rudoarmějců, který zde nedosáhl 40. Příjezd Rudé armády byl přijat s absolutním nadšením a přesvědčením, že přichází ráj, protože se kozácký kůň napil z Vltavy. Málokdo si tehdy ve všeobecné euforii připouštěl, že ruskými pancíři byla potlačena totalita nacistická a současně s nimi přijela totalita komunistická. Vstup Rudé armády měl zásadní psychologický účinek, s nímž Moskva správně kalkulovala. Pražané se s Rudoarmějci podělili i o to málo, co jim zbylo a chovali se k nim jako k osvoboditelům po celou dobu jejich pobytu. Zájem o vojáky Rudé armády a jejich potřeby neutichal až do doby jejich odchodu. Orientace poválečného Československa na Moskvu byla zásadní, i když zřejmě ne neodvratná. My, Češi, jsme si ji – na rozdíl od Slováků – zvolili dobrovolně. Následky této volby osudově pociťujeme dodnes. „Adolf Hitler tvrdil, že Češi jsou jako cyklisté. Nahoře se hrbí, ale dole šlapou… Nikoliv však Pražané, ale Praha zajímala nacistické špičky enormně. Byla čtvrtým největším městem Říše a nepochybně nejkrásnějším.“ Jan B. Urban, historik Jan B. Urban P V letech 1968–1973 vystudoval historii a archivnictví na FF UK v Praze. Po absolutoriu pracoval nejdříve ve Vojenském historickém archivu (1973–1976) a poté jako redaktor časopisů Nové knihy a Výběr z nejzajímavějších knih. P Vletech1985–1990pracoval ve Státním ústavu pro rekonstrukci měst a památkových ústavů. Po roce 1990 se stal šéfredaktorem obnovené kulturně historické revue Dějiny a současnost. P Od roku 1996 působí jako vedoucí historické redakce Nakladatelství Lidové noviny. Foto popis| STAVĚNÍ BARIKÁD byla v tehdejší povstalecké Praze něco jako nepsaná vlastenecká povinnost. Zúčastnily se toho téměř všechny věkové kategorie. Foto autor| Foto: Archív Jaroslava Čvančary Region| Střední Čechy

Prima Europoslanci omezili produkci klasických biopaliv 29.4.2015

Prima str. 5 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Gabriela KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka -------------------Europoslanci omezili produkci klasických biopaliv. Prý zbytečně zabírají půdu, která by jinak mohla sloužit výrobě potravin. Úterní rozhodnutí Evropského parlamentu tak na naší, tedy české půdě vyvolalo řadu spekulací. Znamená to omezení produkce tolik diskutovaných biopaliv nebo snad konec žlutých lánů řepky olejky? Marcela Svobodová. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Už od rána drnčí na ministerstvu zemědělství telefony. Otázky se točí kolem nového limitu z europarlamentu. Europoslanci stanovili podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravě na 10 %, a to by mohlo znamenat konec řepkových polí. Členské státy si tak budou muset najít jiné obnovitelné zdroje. Jan GALLAS, ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství MZE -------------------V současné době se v České republice obchoduje asi 3,5 % energetických biopaliv, to znamená, že je tam prostor ještě pro růst asi na dvojnásobek, čili nedá se rozhodně předpokládat, že by se pole, řepková pole měla snížit. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Podtrženo sečteno, nás se tedy nové nařízení netýká. Jenže v Česku kvůli novele zákona už nebudou biopaliva tak levná. Jan GALLAS, ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství MZE -------------------Do této doby zákon o spotřební dani zcela osvobozuje vysokoprocentní biopaliva od spotřební daně. Tato novela zavádí na všechny typy biopaliv určitou spotřební daň, zhruba 2 koruny na litr. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Kdyby novela skutečně prošla, přinesla by spotřební daň z biopaliv do státní kasy přes 400 milionů korun ročně, a to bude znamenat zdražení pro nás všechny. Hodně bude záležet na samotných prodejcích a na tom, jaké si stanoví marže. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si to dokážu případně představit, ale že ještě chci vyjádření celní správy a případně i jednání se zástupci distributorů. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------A to, že je třeba otázku spotřební daně u biopaliv ještě zvážit, si myslí i předseda vlády Bohuslav

Sobotka. Bohuslav SOBOTKA, předseda vlády /ČSSD/ -------------------Jakmile se jednou ta daňová podpora zruší, tak těžko se k ní budeme v příštích měsících vracet. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Pod označením biopalivo si většina lidí představí hlavně řepku olejku. Z celkového objemu u nás vypěstované řepky ale slouží k výrobě biopaliv pouhá jedna třetina, zbytek se zužitkuje v potravinářství. Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/ -------------------Je tady celá řada produktů, které mohou úspěšně nahradit řepkový olej. Mají jednu nevýhodu, žádnou touto výrobní kapacitou nedisponuje Andrej Babiš. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------A je tady ještě jeden problém, který nový limit z Evropské unie přináší. Pokud do roku 2020 nebudou biopaliva tvořit alespoň 10 % veškerých paliv užívaných v dopravě, hrozí České republice ze strany Evropské unie sankce v řádu miliard korun. Martina Spěváčková a Marcela Svobodová, Prima FTV.

Slovácké noviny - regionální týdeník Klobásové království se otvírá. Domácí změří síly s cizinou 30.4.2015

Slovácké noviny - regionální týdeník str. 8 Slovácko (vs) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

gurmánský košt Velká nad Veličkou – O nejlepší tradiční pochutinu budou v sobotu soutěžit profesionální i amatérští uzenáři ve Velké nad Veličkou. „V soutěži O krála slováckéj klobásky se utkají moravští výrobci s tvrdou mezinárodní konkurencí. Smyslem je podpořit a uchovat tradiční moravské receptury klobás,“ uvedl jeden z pořadatelů koštu Antonín Vrba. Podle jeho slov se bude soutěžit ve dvou kategoriích. Porota vyhodnotí nejlepší klasickou slováckou klobásku a paprikovou trvanlivou. „Soutěžící musí dodat tři kilogramy své uzeniny. Zároveň se stane porotcem soutěže s právem své výrobky přímo na koštu prodávat ve svém stánku,“ sdělil organizátor. Králem klobásového souboje se stane ten výrobce, jehož klobáskový vzorek vyhodnotí porota podle stanovených kritérií jako nejvyváženější. „Hodnotí se vzhled výrobku, vůně, chuť a struktura. Klobáska musí být osm centimetrů dlouhá a musí mít dva a půl centimetru v průměru,“ doplnil Vrba. Odborná porota začne degustovat uzenářské vzorky v půl jedenácté dopoledne. Každý z porotců body ohodnotí deset vzorků. Při shodě rozhodne o umístění komise pořadateli předem vybraných osobností. „Je to důležitá funkce, účasti v komisi si vážím. Mohu spolurozhodnout o vítězi,“ svěřil se jeden z utajovaných komisařů. V poledne se ke slovu dostanou i návštěvníci, kteří budou soutěžní klobásy hodnotit ve společné kategorii. Právě oni určí absolutního vítěze tradiční soutěže O krála slováckéj klobásky. Vítězové koštu se budou ze svých cen radovat po šesté hodině večerní.

sport.ihned.cz

Babiš koupil jednoho z největších polských výrobců rýžových oplatek. Za Good Food utratil stovky milionů 4.5.2015 sport.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Lucie Hrdličková, Milan Mikulka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Fond ministra financí a majitele Agrofertu Andreje Babiše koupil většinový podíl v polském výrobci zdravé výživy Good Food. Zpráva o transakci přichází po několikaměsíčních spekulacích o tom, že Babiš má zájem o koupi výrobce paštik a kojenecké výživy Hamé. Firma Good Food, jejíž obrat se přibližuje půl miliardě, je známá třeba výrobou rýžových vaflí, biooplatek a tyčinek. Investiční fond Hartenberg, jenž spravuje zhruba pět miliard korun majitele Agrofertu a ministra financí Andreje Babiše, oznámil koupi další potravinářské firmy. Poté, co se měsíce spekuluje o koupi výrobce paštik a kojenecké výživy Hamé, pořídil majoritní podíl v předním polském producentovi zdravé výživy - Good Food. Cena zveřejněna nebyla, na základě velikosti firmy a podle informací z trhu by se však měla pohybovat ve vyšších stovkách milionů korun. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Firma Good Food, jejíž obrat se přibližuje půl miliardě korun, má v Polsku dva výrobní závody. Oba jsou blízko Poznaně - v Skórzewu a Plewisku. Známý je třeba pro produkci rýžových vaflí, biooplatek a tyčinek. Sortiment je v dostání v různých řetězcích se zdravou výživou, které jsou také v Česku rok od roku populárnější. Good Food také prodává v řetězcích jako například Tesco, vyváží také do Británie, Nizozemska či do Skandinávie. Babiš je favoritem ve hře o Hamé - čtěte ZDE Firmu dosud ovládal investiční fond Resource Partners. "Good Food kupujeme, protože se nám líbí produkt, který zapadá do moderního trendu zdravého životního stylu," uvedl František Tregler, investiční ředitel Hartenbergu odpovědný za akvizici. Lze čekat další Babišovy nákupy v odvětví zdravější výživy. "Věříme, že Hartenberg může přinést další přidanou hodnotu prostřednictvím synergií, organického růstu a akvizic," řekl Tregler. Návrat do Polska Fond Hartenberg řídí bývalý investiční ředitel Penty Jozef Janov. Ten je jedním z mála českých manažerů uznávaných v Polsku. Tamní verze časopisu Forbes jej v minulosti zařadila mezi lídry v polském byznysu. Janov k Babišovi přešel v roce 2013. Předtím spolu s Treglerem dělali na polských projektech Penty, například na rozvoji a prodeji maloobchodní sítě Žabka nebo na expanzi sázkové kanceláře Fortuna. "Jsme rádi, že můžeme oznámit náš první obchod v Polsku," uvedl Tregler. "Je pro nás příjemnou shodou okolností, že se náš tým po letech vrací do Poznaně, kde jsme v

minulosti s Jozefem Janovem realizovali úspěšný projekt Žabka Polska," dodal Tregler. Fond Hartenberg má zájem také o koupi předního českého výrobce Hamé. Námluvy s touto firmou trvají už více než rok. Současný majitel, islandsko-lotyšský fond Nordic Partners, chce za Hamé podle informací HN pět miliard korun. Andrej Babiš vlastní řadu velkých potravinářských firem v Česku v rámci skupiny Agrofert. Je dominantním hráčem například ve výrobě uzenin či v pekárenství. Před dvěma lety ovládl v tomto segmentu první firmu i na Západě, když koupil největší německé pekárny Lieken. Loni získal předního výrobce slunečnicového oleje NT Group v Maďarsku.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-63962970-bab...tek-za-good-food-utratil-stovky-milionu

STYL Tuňák 5.5.2015 STYL str. 18 Potravina týdne VENDULA PRESSEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět potravina týdne Patří k nejzdravějším a nejchutnějším rybám. Zaplatí za to vyhynutím? Co z něj lidský organismus získá? Jak připravit z drahé ryby levné jídlo? Ryba z čeledi makrelovitých tuňák obecný (Thunnus thynnus) se loví v Atlantiku i Pacifiku, ve Středozemním i v Černém moři, v asijských mořích. Zejména v červnu, kdy se druh tře, se uloví asi 85 procent celé populace. Navíc se to děje nešetrnými metodami, na něž doplácejí i jiné druhy ryb a mořských živočichů. Kvůli tomu se před tuňáky rýsuje chmurná budoucnost. Kromě tuňáka obecného se to týká i dalších druhů, například žlutoploutvého, křídlatého či velkookého. Naštěstí pro ekologickou rovnováhu omezují některé země, zejména EU, nešetrné způsoby lovu i povolená množství. Podražil na trojnásobek Čím se tuňáci stávají vzácnějšími, tím víc stoupá cena jejich masa. Například v roce 2011 stála konzerva na našem trhu kolem patnácti korun, dnes je to přibližně 40 Kč. Přesto stojí za to, občas si tuhle pochoutku dopřát a doufat, že se díky řízenému rybolovu a rozumné péči o mořskou živočišnou populaci stavy ustálí a tyto krásné modrostříbrné ryby se nedostanou na seznam ohrožených druhů. Zdravá dobrota Červené maso při tepelné úpravě rychle bledne. Je bleskově hotové, proto si zachovává vysoký podíl vitamínů a minerálních látek. Není cítit rybinou. Libová svalovina s vysokým podílem bílkovin se pyšní nízkou energetickou hodnotou přibližně 600 kJ/100 g. Obsahuje vitamíny E, A, D, vitamíny řady B, selen, fosfor, hořčík i železo. Díky tomu prospívá srdci a cévám, kostem i imunitě. Často se diskutuje o obsahu rtuti v mořských rybách. Zvlášť u velkých kusů existuje možnost, že během života ve znečištěných vodách se tento prvek v jejich mase usazuje. Je však pravděpodobné, že nebezpečí by hrozilo pouze při pravidelném pojídání poměrně velkého množství těchto ryb, bát se tedy nemusíme. Opatrnost odborníci doporučují pouze těhotným ženám, protože vyvíjející se nervový systém plodu je na rtuť citlivý. Čerstvý tuňák v kuchyni

Nejlépe se hodí ke konzumaci za syrova a na steaky. Připravujeme je velmi zprudka. Ryba zůstává na pánvi jen krátkou dobu, tak aby si uvnitř zachovala růžovou barvu. V pořádku je i úprava rare nebo raw – to znamená, že střed steaku zůstává syrový. Syrové maso tvoří také základ jedné z nejlepších variant sushi, můžeme ho podávat i v podobě carpaccia. Co tento pojem označuje? Vše, co je nakrájené na tenké plátky a doplněné přelivem, omáčkou. V případě tuňáka stačí rozmíchat olivový olej s citrónem, solí a pepřem a tímto dipem přelít rybu rozloženou v tenoučkých plátcích na míse. Obdobu tohoto pokrmu můžete připravit i tak, že tuňáka nakrájíte na drobné kousky, promícháte se stejnou zálivkou a přidáte nadrobno nasekanou cibuli. Na světě je pak báječný tatarák. Vděčná konzerva Konzervovaný tuňák poslouží jako skvělý základ pomazánek. Můžete ho rozmíchat s vejci natvrdo, s taveným sýrem, s majolkou, s máslem či margarínem, s hořčicí, se sýrem cottage, s tvarohem i jogurtem. Rozhodně nevylévejte olej, zbavili byste se tak cenných nenasycených kyselin. Pokud budete připravovat pomazánku pro víc lidí, zkuste uvařit vykostěné filety z kapra ve slané vodě a rozmixovat je s obsahem tuňákové konzervy, samozřejmě i s olejem. Získáte skvělý základ rybí pěny, který pak dochutíte podle své fantazie. Pomazánky dobře doplní například cibule a kyselé okurky, citrón, kapary, olivy, kapie, zelené bylinky. Budou vám chutnat s běžným pečivem, celozrnným chlebem i opečenými bagetami nebo topinkami. U konzerviček ještě chvilku zůstaneme. Lze je použít na pizzu, stačí těsto potřít rajským protlakem a doplnit cibulí a konzervovanou rybou. Přidáte-li kapary, olivy, ančovičky a sýr, bude mít pizza takový úspěch, že nebudete stíhat dávat do trouby další a další porce. Foto autor| Foto Profimedia.cz (2)

Test DNES Výsledek nás překvapil, říkají řetězce i výrobci 5.5.2015

Test DNES str. 6 Test - Rybí prsty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Distributory a prodejce rybích prstů, u kterých nebyl dodržen deklarovaný obsah masa, jsme požádali o vyjádření. Gran Mare filé z aljašské tresky „Výsledky nás překvapily, neboť pravidelně zajišťujeme kontroly v akreditovaných laboratořích. I u tohoto výrobku nám dodavatel doložil výsledek, kdy je podle analýzy obsah masa 3,7 % nad deklarovanou hodnotou 65 %.“ Lucie Řezníková, marketing Penny Ocean Trader Rybích prstů „Rybí prsty jsou přírodní produkt, u něhož mohou být přirozené odchylky obsahu bílkoviny. Produkt do našich prodejen dodává prověřený dodavatel, u kterého byl v nedávné době proveden nezávislý audit a nebyla zjištěna žádná pochybení.“ Jitka Vrbová, tisková mluvčí Lidl Dr. Schär bezlepkové rybí prsty „Iniciovali jsme vlastní laboratorní rozbor tohoto produktu, nyní čekáme na výsledek. Namátkovými kontrolami si zjišťujeme kvalitu námi prodávaných výrobků a výsledky vždy konzultujeme s dodavateli. Vždy nás samozřejmě mrzí, když v rámci nezávislého testu výrobek nesplní deklarované hodnoty. Pochopitelně podnikáme ihned příslušné kroky k nápravě, což se stane samozřejmě i v tomto případě.“ Michael Šperl, tisk. mluvčí Kauflandu Iglo 10 Fish fingers 100% filet „Popsaný problém je jednoznačně hrubou chybou výrobce. Už jsme ho informovali a požádali o nápravu.“ Lucie Borovičková, PR manager Billa Nowaco Rybí prsty VIKI; Rybí prsty předsmažené; Fish Trader Rybí prsty „Největší problém vidíme v tom, že jsme jediný stát, který používá pro stanovování obsahu rybího masa v prstech dusíkovou metodu. Celý rybářský svět ví, že jde o metodu zcela nepřesnou a nevhodnou. A přiklání se k váhové metodě, kdy je kontrola obsahu rybího masa postavena na kontrole množství rybího masa vkládaného do výrobku.“ Predrag Bilič, ředitel Bidvestu Státní veterinární ústav v Praze použil v testu „dusíkovou metodu“, kterou používají české kontrolní orgány při úředních kontrolách. „Jde o metodu běžně používanou v celém civilizovaném světě desítky let,“ říká Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI.

Ryby měly méně masa, než se psalo na obale 5.5.2015

Test DNES str. 7 (tst) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Červená karta Server Potraviny na pranýři aktuálně zveřejnil dva výrobky, u kterých Česká zemědělská a potravinářská inspekce zjistila menší obsah masa, než bylo deklarováno na obale. Jednalo se o OCEAN Tresku aljašskou polského výrobce Abramczyk SP. z. o. o Bydgoscz (viz foto) a Frostar platýz filety bez kůže vyrobené v Číně a distribuované v Česku firmou Globus. Kontroly je odhalily letos v březnu. Foto popis|

Tina Paleodieta je skvělá věc Tina str. 14 zdravý život Z. Jeníčková, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.4.2015

zpět Chcete být štíhlí, C a mít spoustu energie? Naši předkové takoví byli. Jedli totiž přirozenou stravu. Pravěcí lidé neznali cukrovku, artritidu, obezitu a deprese, netrpěli na vysoký krevní tlak, infarkty ani mrtvice. Jedli totiž úplně jinak, než je zvykem v dnešní době. Netušili, co jsou průmyslově zpracované tušili, c potraviny, sladké limonády vané po a jídlo z fastfoodu. Jejich jídelníček se skládal výhradně z toho, ček s co s si někde utrhli nebo ulovili. Neznali dokonce ani obilí li. N a lu luštěniny. Ty se objevily až později s příchodem zeměpoz dělství, podobně jako cukry, mléko a rafi nované oleje. Čím se tedy konkrétně živili? Masem, rybami, mořskými plody, vejci, různými druhy ovoce a zeleniny, kořínky, ořechy a semínky. A čím to zapíjeli? Čistou vodou. Jídlo jako prevence To všechno jsou potraviny, které jsou pro naše tělo zcela přirozené a které naši prapředkové jedli po dobu několika milionů let. Věci, které nám do jídelníčku přibyly až mnohem později, jsou pro náš metabolismus naopak nevhodné (co všechno paleodieta zakazuje, se dozvíte v červeném rámečku na vedlejší stránce) a často vedou ke vzniku tzv. civilizačních nemocí. Pokud těmto problémům chcete předejít, zlepšit si kondici, získat víc energie a shodit nadbytečná kila, vyzkoušejte si, jak funguje „pravěká dieta“. Pro lepší přehled jsme vám vhodné potraviny rozdělili do pěti různých skupin. D 1. skupina – zelenina elenina Dávka vitaminů Zelenina tvoří velmi důležitou část paleo jídelníčku. Přednost byste měli dávat čerstvé a domácí zelenině – to znamená takové, která roste u nás (v ideálním případě by měla pocházet z vaší vlastní zahrádky, nebo být aspoň v bio kva kvalitě). Doporučuje se Dopo konzumace k především listové a kořenové zeleniny z y (hlávkový salát, čekanka, salát čekanka mangold, rebarbora, špenát, rukola, polníček, celer, cibule, petržel, mrkev, pastinák, řepa, ředkvička aj.), v sezoně můžete zařadit také papriky, rajčata, dýně, okurky, brambory nebo lilek. 2. skupina – o Přírodní zdroj cukru kru

Ovoce může sloužit jako ako příjemné zpestření jídelníčku. Je bohatým m zdrojem vitaminů a také aké cukrů, které nám v paleo stravě mohou občas chybět. chybě ět. Podobně jako u zeleniny niny i tady platí, že byste měli volit h místní a sezonní ovoce. V létě například třešně, jahody a lesní plody, na podzim jablka, hrušky a švestky. Po zbytek r ytek roku zařaďte sušené ovoce. 3. skupina – semínka a ořechy Porce zdravých tuků Por Ořechy, semínka a kvalitní rostlinné oleje lisované za rost studena obsahují nenasycené stud mastné kyseliny, cené bez kterých se naše tělo neobejde. Tyto zdravé tuky neo n mají pozitivní vliv na činnost srdce a udržují v kondici i naše s cévy. Prospívají také kloubům chrupavkám a jsou vynikající potravou pro mozek (v dospělosti zpomalují jeho p p jj stárnutí a snižují riziko t iko vzniku Alzheimerovy choroby). Kromě toho h o posilují imunitu. Tyto o o látky najdete například t lad v panenském olivovém oleji, vlašských a lískových - ořeších, dýňových oe a sezamových semínkách. 4. skupina – ejce m a ryby Kvalitní bílkoviny Pokud máte tu možnost, t, zaměřte se na maso a vejce ejce v té nejčistší podobě – prověřených z bio chovů. Zkrátka od zvířat, která se pásla na louce, a slepic, které teré běhaly na sluníčku. Případně využijte vlastní zdroje (na salámy nebo šunku ale rozhodně z zapomeňte, i když vám na pohled přijdou lákavé – jejich výroba se neobejde bez mických přísad). Občas zařaď zařaďte ryby a mořské plody, případně i kefír nebo zákys pocit, že nemůžete máte být bez výrobků). 5. skupina – bylinky a houby Urychlovač trávení Čerstvými bylinkami vyladíte veškeré pokrmy. Většinou se dají natrhat volně v přírodě, nebo si je můžete pěstovat doma v květináči. Některé bylinky usnadňují také trávení, b proto se v paleo jídelníčku vřele doporučují. Patří mezi ně šťovík, libeček, bazalka, fenykl, koriandr, kmín, rozmarýn, oregano, meduňka, máta, puškvorec, zeměžluč a další. Až vypukne houbová sezona, vydejte se do lesa, ať máte zásoby na zimu. Kromě známých druhů zde najdete i některé léčivky, např. hlívu nebo lesklokorku lesklou (reishi). Zakázané potraviny 6 Mléčné výrobky S výjimkou těch zakysaných (kefír, podmáslí, acidofi lní mléko, mléčný zákys apod.). A Obiloviny Pšenice, žito, oves, ječmen, rýže, kukuřice, pohanka, proso, amarant (ovesné vločky, kroupy, jáhly, mouka). A Cukry a škroby Sladkosti, zákusky, rýže, luštěniny, brambory (ty si můžete dát jen výjimečně). A Alkohol a limonády Víno, pivo, likéry, destiláty, cola a sladké limonády – to vše je třeba oželet. Občas je povolen šálek kvalitní kávy. KNIŽNÍ TIP: Paleolitická dieta je neuvěřitelně prostá. Naučíte se vařit a jíst tu nejzdravější stravu na planetě – podle více než 150 receptů na paleo snídaně, obědy a večeře. Můžete tak získat to, na co máme všichni právo: vitalitu, zdraví a štíhlou postavu. Knihu vydalo nakladatelství Ikar. Foto popis|

POTRAVINY

29.4.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 50 Odkud je to masíčko? Jste patrioti a rádi kupujete domácí potraviny? Teď se vám budou líp hledat. Než si dáte do vozíku balené kuřecí nebo vepřové řízky, můžete si na obalu přečíst, odkud pocházejí. Od 1. dubna se v celé EU rozšiřuje povinné značení původu masa. Zatím to platilo jen pro hovězí, nyní o původu budou muset výrobci informovat také u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa. Z obalu teď snadno zjistíte, z jaké země zvíře pocházelo a kde bylo poraženo. Pokud bylo chováno v jedné a poraženo v druhé zemi, musí výrobce uvést na etiketě nebo cedulce u prodejního pultu oba údaje. Když bylo zvíře chováno i poraženo v jedné zemi, stačí pouze údaj o původu. Na balené mleté maso se nová povinnost nevztahuje. Správnost údajů hlídá Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Kdo povinnost poruší, koleduje si o pokutu ve výši až 10 milionů korun.

53 Je libo lovecký salám? Tina str. 31 pro snadný život DANIEL D PAVLIS Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2015

zpět „Lovečák“ je naše specialita. Ale jen málokterý výrobce ho dělá poctivě. Aby se ochránil lovecký salám, jeho tradiční receptura a chuť, vydobyly si Česká a Slovenská republika jeho zapsání na unijní seznam zaručeně tradičních specialit. Jenže v obchodech žádný výrobek s modrožlutým unijním logem nenajdete. Jeho užívání je podmíněno použitím jediné uznané receptury s vysokými nároky, a to zřejmě výrobcům za námahu nestojí. Lovecký salám musí i bez pečeti unie splňovat základní požadavky. Tedy minimální trvanlivost 21 dní, obsah alespoň 15 procent čisté svalové bílkoviny a maximálně 50 procent tuku. Při jeho výrobě musí být použito jen vepřové a hovězí maso bez přidání drůbežího separátu. Lovečtí hříšníci Nejlépe se v testu z března 2015 umístil Kostelecký lovecký salám, který měl nejvyšší obsah masa, splnil legislativní požadavky a velmi dobře chutnal. Za výhodný nákup můžeme označit Lovecký salám Clever z Billy, který dopadl nejlépe ve smyslových zkouškách a na vítěze ztratil jen dvě procenta v celkovém hodnocení. Dobrý je i Lovecký salám Horeca Select z Makra, který obsahoval nejvyšší podíl čisté svalové bílkoviny. Jeho chuť a vůně však nemusí vyhovovat každému. Nejhorším výrobkem testu je Lovecký salám z Masokombinátu Polička, který rý neoslnil a nesplnil ani jeden z legislativních ely požadavků. Propadly také lovecké salámy Aro a Krahulík, které nedodržely minimální obsah čisté svalové bílkoviny. Žádný z nich tak nemá právo nést st název lovecký salám. Foto popis| O autorovi| DANIEL D PAVLIS P, vedoucí redakce v časopisu dTest

tyden.cz Brouci s omáčkou nebo v sušenkách. USA jim přichází na chuť 4.5.2015

tyden.cz str. 0 Apetit ČTK , AP Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Skáčou, lezou, štípou - a čím dál častěji končí na talíři. Stále větší množství podniků ve Spojených státech nabízí strávníkům hmyzí menu a snaží se lidi přesvědčit o zásadních výhodách konzumace červů či brouků pro lidské zdraví i ekologii planety. Skáčou, lezou, štípou - a čím dál častěji končí na talíři. Stále větší množství podniků ve Spojených státech nabízí strávníkům hmyzí menu a snaží se lidi přesvědčit o zásadních výhodách konzumace červů či brouků pro lidské zdraví i ekologii planety. Ve společnosti, kde jsou lidé spíše zvyklí brouka zamáčknout než ochutnat, to ale mohou mít pionýři hmyzí gastronomie těžké. Když budete jíst brouky místo krav, pomůžete ušetřit půdu, potravu a vodu, která je potřebná k chovu skotu. A budete jíst zdravě, lákají ke změně jídelníčku podnikatelé, kteří se vrhli na nový byznys. Cílí především na lidi ochotné experimentovat, kterých zatím není moc. "Našim záměrem je nabídnout lidem v rámci trhu s potravinami jiný druh proteinů... Největším úkolem, který je před námi, je přesvědčit další lidi, aby naše jídlo ochutnali," říká šéfová hmyzího bistra Don Bugito (volně přeloženo Pan Brouček) v San Francisku Monica Martinezová. Do Kalifornie se snaží přenést některé pochutiny známé v jejím rodném Mexiku a nabízí Američanům speciality jako slané cvrčky s čokoládovou polevou nebo pikantně kořeněné červy. Do jejích specialit se však pustí pouze odvážnější povahy, řada lidí nabídku s hrůzou v očích odmítne. "Popravdě to vůbec nechutná jako brouk. Chutná to jako křupavé kořeněné maso," řekla jedna z příjemně překvapených zákaznic Leslie Foremanová, která zkusila cvrčka s chili-limetkovou polevou. "Nemůžu říct, že bych to jedla každý den, ale je to zábava a je to v pohodě," dodala. Pojídání hmyzu propaguje již několik let i OSN, podle níž jde o možnost, jak v mnoha zemích světa zlepšit výživu obyvatel, omezit produkci skleníkových plynů a vytvořit nová pracovní místa v podnicích produkujících "bezobratlé" potraviny. Kalifornské podniky se ale nezaměřují jen na pochutiny, v nichž je přítomnost hmyzu na první pohled viditelná. Například cukrářství Bitty Foods z města Berkeley dodává do prodejen potravin pomerančovo - zázvorové sušenky vyrobené z mouky z rozemletých cvrčků. Podle vedoucí podniku Megan Millerové je v nich dvojnásobek proteinů a jen polovina cukru než v konvenčně vyráběných sušenkách. A navíc, v této nenápadné formě je prý cesta jak postupně přesvědčit Američany ke konzumaci hmyzu. "Lidi nejprve začnou zkoušet jíst hmyz v práškové formě, skrytý v potravinách, aby nebyl vidět, než se odhodlají učinit velký skok a jíst celé brouky," odhadla Millerová. Přinejmenším výrobci potravin z hmyzu v USA v nich podle statistik vidí velký potenciál. Podnik Big Cricet Farms, "cvrččí farma" dodávající cvrčky ke konzumaci, zaznamenal v posledních měsících velký nárůst objednávek. V současnosti prodá do restaurací a bio obchodů 3600 kilo cvrčků měsíčně, poptávka je však daleko vyšší. "Rychlost, s jakou se noví lidé stávají ochotnými jíst brouky, je šílená," prohlásil šéf firmy Kevin Bachhuber, podle něhož farma hodlá co nejdříve zvýšit svou kapacitu na 11 300 kilo cvrčků měsíčně. Prý to však stejně bude stále málo.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apet...ch-usa-jim-prichazi-na-chut_341641.html

Ústecký deník Uzeniny z Bělušic lákají na trzích Ústecký deník str. 2 Ústecko KAREL ROUČ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2015

zpět Farmářské trhy u obchodního centra Forum nabízejí každý čtvrtek spoustu pochoutek Farmáři

Ústí nad Labem – Pojízdný stánek Uzenářství Ra – Mi bývá na farmářských trzích centrem pozornosti. Láká nejen pestrou nabídkou salámů, špekáčků, uzených mas a dalších výrobků, ale také vůní. Zájem o speciality „Největší zájem je o naše speciality, kuřecí rolády nebo tlačenky. Většinu zboží vyrábíme s manželkou v naší výrobně v Bělušicích. Jsme malá rodinná firma,tak neděláme velké zásoby dopředu, všechno zboží je proto čerstvé, ostatně téměř každý den se velmi rychle prodá,“ uvedl majitel řeznictví Milan Turan. Původně se zabýval obchodem, k řeznickému a uzenářskému řemeslu se dostal až později, ale práce s masem ho začala velmi bavit. „Teď už dělám jenom tohle. Receptury máme původní, ale je to vlastně jednoduché. Vyrábíme tak, abynámto chutnalo. Proto nepřidáváme nic na zvětšení hmoty a úsporu materiálu. Kuřecí separát je asi zajímavá surovina, ale my ji nepoužíváme, mimo jiné i proto, že mi to nechutná,“ vysvětlil Milan Turan. Kromě kuřecí rolády plněné nádivkou zaujmou ve stánku Ra – Mi také huspenina, krásně vybarvená uzená masa, baculaté špekáčky a tlačenka s pěknou mozaikou. Farmářské trhy budou u OC Forum každý čtvrtek. „Začali jsme v dubnu a máme nasmlouvané farmáře na celou sezonu, která pravděpodobně potrvá až do listopadu,“ informoval Jaroslav Černý, marketinkový manažer OC Forum. Na trzích se kromě masa a uzenin objeví nabídka mléčných výrobků včetně čerstvého mléka a sýrů, své zboží přivezou pekaři a k dostání budou i houby, bylinky, koření, čerstvá zelenina, sadba a také nápoje nebo sladkosti. Foto popis| FARMÁŘSKÉ TRHY. Výrobky Uzenářství Ra – Mi budou na farmářských trzích u OC Forum k dostání každý čtvrtek. Na snímku Milan Turan. Foto autor| Foto: Deník/Karel Rouč Region| Severní Čechy

vitalia.cz Alergii na sezam má jeden člověk ze sta 30.4.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sezam tak trochu doplácí na to, jak je zdravý. Rostoucí použití sezamových semen včetně sezamového oleje v potravinářství vede k rostoucímu počtu alergenních reakcí. Pokud člověk narazí prakticky kdykoli na pojem sezam, vždy se dozví pouze samá pozitiva. Sezamová semínka se totiž obecně řadí mezi nejdravější potraviny, a navíc se při výrobě potravin skutečně používají již tisíce let, a zdaleka nejen jako zlepšení kvality i vzhledu pekárenských výrobků, jak je tomu v našich krajích většinou v současné době. I pro ně ale platí totéž, co pro jakoukoli sebezdravější potravinu nebo surovinu k výrobě potravin. Co do procenta populace v míře sice nepatrné, přesto ale prokazatelné, patří sezam na seznam alergenů, o jejichž přítomnosti v potravině či pokrmu musí být spotřebitel podle legislativy EU, i té naší, informován (kompletní přehled zde). Pakliže jde o číselný kód, jedná se o A11 – Sezamová semena (sezam) a výrobky z nich. Alergeny v jídle Alergický je jeden člověk ze sta Rostoucí použití sezamových semen včetně sezamového oleje ve světovém potravinářství podle statistik vede k rostoucímu počtu alergenních reakcí spotřebitelů na tuto surovinu – což v praxi

dokazuje, že sezam skutečně pro část populace alergenem je. Konkrétně se podle zatím známých údajů vyskytuje alergie na sezamové semínko u 0,7–1,2 % populace, tedy zhruba u jednoho člověka ze sta. Riziková skupina: Pekař. Riziková potravina: Pečivo Alergické reakce se mohou vyskytovat již od útlého věku, neboť sezam je jakožto zdroj bohatý na bílkoviny a železo (a také na řadu jiných, pro člověka obvykle vhodných látek) obsažen i ve stravě kojenců. Reakce na sezam jsou ale vážné, existuje vysoké riziko anafylaxe. Sezam kromě toho může způsobovat obtíže u pekařů, kteří jej, jak již bylo řečeno, patrně nejčastěji používají. Při dlouhodobém kontaktu se sezamem a produkty z něj dochází k výskytu astmatu a rýmy, při fyzickém kontaktu se sezamem pak také u vnímavých jedinců k výskytu kopřivky. Na barvě sezamových semínek přitom podle dosavadních výzkumů nezáleží – ať jde o sezam bílý, hnědý nebo černý, je alergenita různých odrůd sezamu v zásadě srovnatelná. Obdobně jako u většiny alergenů jsou i sezamové alergenní bílkoviny velmi odolné vůči teplotě, takže ani tepelným zpracování, jak prokázal britský výzkum, alergenita sezamu neklesá. Alergeny v sezamu tvoří celých 25 procent z celkových bílkovin v této potravinářské surovině. Podobnost s jinými alergeny v potravinářských surovinách byla dosud prokázána v případě semen slunečnice, arašídů, vlašských ořechů, para ořechů a ricinových bobů, a z toho se zatím usuzuje, že kombinace konzumace sezamu s uvedenými případy zvyšuje alergenní reakci prostřednictvím zkříženě reagujících alergenů. Jinými slovy – pekárenské výrobky s ořechovými komponenty posypané sezamovým semínkem mohou u některých jedinců vyvolat alergenní reakci, k níž by třeba jinak nedošlo. Sezamový olej – alergikovi stačí málo Pokud se týká množství, které může alergenní reakci u člověka vyvolat, zdá se zatím, že rizikovějším produktem je sezamový olej. Podle dosavadních výzkumů totiž došlo u lidí k reakci již v případě konzumace několika miligramů bílkovin obsažených v sezamovém oleji, zatímco k reakci na sezamové semínko došlo při dávce 100 miligramů až 7 gramů. Tento vysoký rozdíl je připisován interakci mezi alergeny sezamu a některými tuky. Nejnižší zjištěná dávka vyvolávající reakci je 30 mg sezamového semínka, anafylaktický šok pak po konzumaci 1–5 ml sezamového oleje. Prahová dávka pro vysoce citlivé osoby zatím nebyla stanovena. Pozitiva sezamu převažují Na závěr – pro milovníky a obhájce sezamových semínek a olejů je třeba připomenout, že pro drtivou část populace pozitiva konzumace sezamu výrazně převažují. Platí tak, že kdo může, měl by do svého jídelníčku sezamová semínka a výrobky z nich zařadit. Nutno ale podotknout, že sezam není původní evropskou potravinářskou surovinou, jeho domovinou je Afrika. Lze tedy spekulovat, že pro Evropany může sezam představovat rizikovější alergen, než je tomu u konzumentů běžně se pohybujících v prostředí, kde sezam také běžně roste. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/alergii-na-sezam-ma-jeden-clovek-ze-sta/

Vlasta Cecilie Jílková NEJEN O VÁŠNI PRO SLADKÉ a jídle za syrova 29.4.2015 Vlasta str. 14 Rozhovor MARTINA HÁCHOVÁ, KATEŘINA KOČIČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Když vám o zdravé stravě vykládá někdo, kdo sám zhubnul víc než 20 kilo, věříte mu víc než od přírody štíhlému člověku. Cecilie Jílková, dcera spisovatelů Lenky Procházkové a Ludvíka Vaculíka, od dětství bojovala s nadváhou. Pak objevila čerstvou raw stravu a s ní i potěšení z jídla bez výčitek. Ze své záliby pro zdravé jídlo si udělala druhé povolání a stala se výživovou poradkyní. * Říkáte, že jste byla tlusté dítě, dnes se živíte jako výživová poradkyně. Váha pro vás tedy asi byla zásadní téma? Určitě. Už od věku, kdy jsem začala vnímat, že jsem jiná, silnější než ostatní děti. S váhou jsem se potýkala do třiceti, jeden čas jsem měla až osmdesát pět kilo. To se střídavě nesnášíte a litujete. Máte pocit křivdy, že ostatní jsou štíhlí, ale vy ne, že někdo něco beztrestně sní – a vy po tom přiberete. A když si vytoužené jídlo dáte, nenávidíte se za to, že jste si dopřáli. Mně nakonec pomohlo, že jsem se zbavila patologické závislosti na jídle. Jíte rádi, ale už se nebičujete negativními pocity, protože kupujete a připravujete jídlo, o kterém jste přesvědčeni, že je nejlepší a že díky tomu budete zdravější a krásnější. * Řešila jste svou váhu už v dětství nebo až později? Jako dítě jsem to jako problém vůbec nevnímala, ani doma mi nikdo nic takového nenaznačoval. Byla jsem prostě taková, už jako batole jsem na sebe nabalovala víc tuku než jiné děti. Genetika se nezapře. Táta je robustnější typ a já jsem patrně po něm. Často také slýcháme, že dítě si jídlem kompenzuje nedostatek lásky, ale ta mně rozhodně nechyběla. Měla jsem hezké dětství, rodiče mi lásku vyjadřovali, takže tím to nebylo. Ani v pubertě nebyla váha problém, docela jsem se vytáhla, ale pak jsem znovu ztloustla a teprve tehdy jsem to začala brát jako něco patologického. * Jak jste přišla na to, že by mohla fungovat nevařená, tedy raw strava? Raw funguje dobře na každého, protože stoupne množství živin a přestanete jíst věci, které tělu nic dobrého nepřinášejí, například paštiky, uzeniny, průmyslové sušenky, ztužené tuky. Největší potíž je v tom, že si kupujeme jídlo, které už připravil někdo v továrně. Raději kupujme základní suroviny a vše si připravujme sami. Někdy se vyplatí jídlo nechat čerstvé, jindy je výhodnější je povařit. Některé prospěšné látky se lépe vstřebávají bez tepelné úpravy, jiné naopak po ní. Někdo se rozhodne jíst plně raw, jiný chce jen zařadit větší množství čerstvé stravy. Já jsem do raw nejprve skočila naplno, protože všechny výživové trendy testuju na sobě a musím jít na dřeň. Nutno dodat, že už předtím jsem vyzkoušela několik typů jídelníčků, více méně úspěšných, a zbývalo mi na ideální váhu shodit jen asi osm kilogramů. Ty jsem měla dole závratnou rychlostí a navíc jsem byla náhle úplně jiný člověk, plný vitality a radosti. Kdybych o raw věděla od začátku, mohla jsem si ušetřit roky odříkání a tápání. * Nepronásledovala vás představa teplé polévky? Ne. Viděla jsem totiž výsledky od prvního dne. Nejen na váze, ale i na celkové vitalitě. A byla jsem nadšená a maximálně motivovaná. Navíc jsem, ze svého pohledu, vlastně debužírovala. Ořechy a ovoce jsem si totiž dříve moc nedopřávala, protože většina diet před jejich konzumací ve větším množství varuje. Jenže raw strava právě na těchto potravinách staví. Teď už ale plně raw jídelníček nemám a v žádném případě ho ani „neordinuji“ svým klientům, protože nemám ráda dogmata a pro zdraví a optimální váhu není nutné jíst raw na sto procent. Bohatě stačí jíst přirozené a kvalitní potraviny. Není nutné se vzdávat masa ani sladkých jídel, jedinou podmínkou je mít v jídelníčku více než šedesát procent čerstvé stravy typu ovoce, zelenina, ořechy, semena, pseudoobilniny a podobně. * Jíte jinak než lidé v okolí. Není to společenský handicap? Je. Lidé, kteří jedí standardně, což u nás znamená ne příliš zdravě, někdy skoro šikanují ty s jiným životním stylem. Je to syndrom zrcadla. Například vaši kolegové v práci vědí, že by měli jíst lépe, a denně jsou konfrontováni s tím, že vy to zvládáte. Takže do vás šijí a hledají negativa: „Už jsi moc hubená, nepřeháněj to s těmi vitaminy.“ Ale v restauraci už dnes nijak extrémně vyčleněni nejste. Vždycky mají salát, mnohde dělají freshe a smoothies. Jídlo ale také spojuje rodiny, pospolitost vzniká právě u stolu. Na rodinu musíte jít nenásilně a nechodit do konfrontace. Třeba rodinný oběd u babičky: ta svíčková vás pro jednou nezabije. Jedli jste ji přece celý život a přežili jste to. Teď máte

navíc čistší organismus, jenž se s jednorázovou zátěží lépe vyrovná. Rodina navíc uvidí, že nejste fanatik. Nejdůležitější je vědět, že i když jste se rozhodli jíst zdravě, neznamená to, že už se nikdy v životě nemůžete dotknout něčeho nezdravého. * Jak na nadšení zdravým jídlem reagovala vaše rodina? Prosazujete své názory doma? Že doma nikdo není prorokem, to zjistíte velice záhy. Rodinu dvakrát nezajímá, co říkáte, protože vás nevnímá jako vzor. Pro dceru samozřejmě vzorem jsem, ale právě proto jí kupuju občas i nezdravé cukrovinky nebo například popcorn v kině. Nátlak by byl kontraproduktivní, pro dítě stresující a v budoucnu by mohl vést k psychickým problémům. Nesmíte vytvářet žádná dogmata, jen nenápadně korigovat. Ve školní jídelně jí dcera běžná jídla (s výjimkou laktózy, na kterou má alergii) a stejně tak u babiček nebo na návštěvách. Příbuzní se začnou o vaši stravu zajímat většinou až ve chvíli, kdy na vás dlouhodobě vidí, že vám to svědčí. Já osobně doma nikomu nic nenutím, ale maminka se začala sama po čase zajímat o změnu jídelníčku. Po poradě se mnou vysadila lepek, zhubla 7 kilo, má svou maturitní váhu, lepší pleť a vypadá o deset let mladší. Vlastně ona vždycky vypadala o deset let mladší, takže teď je to o dvacet! * Co bylo jídlo vašeho dětství? Milovala jsem větrníky. S babičkou jsme také chodily na laskonky a její domácí kremrole byly nepřekonatelné. Preferovala jsem sladké a na sladké jsem pořád. Jen si je už dávám bez výčitek, protože jím především zdravé cukry. * Na rozdíl od dortíků tatínek s maminkou nebyli příliš standardní? Jak vypadalo vaše „disidentské“ dětství? Že jsme nějací „jiní“, jsem vnímala asi pouze skrze školu. Vlastně už ve školce mě jedna z učitelek pravidelně vyslýchala, ale já o tom neměla tušení. Naši si začali přede mnou proto trochu víc dávat pozor na pusu, abych informace „nevynášela“ ven. Že je paní učitelka spolupracovnice STB, mi tehdy neřekli, aby mi nevzali tak brzy iluze. Ze základní školy si pak vybavuju epizodku, kdy mě třídní učitelka naučila sovětskou válečnou píseň a se slovy „Ty tak krásně zpíváš, pojď, předvedeme to paní ředitelce“ si na mně obě zgustly: „Disidentské dítě zpívá Kaťušu!“ Odpoledne jsem se svým úspěchem pochlubila doma, rodiče se na sebe podívali, pohladili mě po hlavičce a dál to nekomentovali. Žila jsem v sladkém nevědomí. Jednu konfrontaci jsem ale nakonec měla. Když jsme se ve škole učili o šlechtě a paní učitelka prohlásila, že dnes už žádná neexistuje, oponovala jsem: „Ale k nám domů přijede jeden kníže!“ Paní učitelka opáčila, že ten pán má jistě „kníže“ jen jako příjmení. Jenže pak přijel kníže Schwarzenberg a vznikla fotografie, na níž mu sedím na klíně a on drží v ruce svůj pas jako průkaz totožnosti. Přinesla jsem fotku do školy a domů se vrátila s pláčem a poznámkou. * Jak se to změnilo po r. 1989? Revoluce přišla, když jsem byla ve třetí třídě, a paradoxně teprve potom to začalo být ve škole trochu nepříjemné. Poprvé jsem zažila faleš. Třídní učitelka se z otevřené nelásky ze dne na den přetransformovala do předstíraných sympatií. Jinak ale revoluce pro mě až takovou změnou nebyla. Rodiče mohli konečně publikovat i u nás a mohli jsme vyjet do zahraničí, to bylo z mého pohledu vše. Ve škole jsem stále stejně zlobila, nosila dvojky z chování, akorát najednou mi začali učitelé předhazovat můj původ, jako bych právě já měla být vzorem pro spolužáky. Očekávalo se to ode mne automaticky víc než od ostatních. Bydleli jste blízko Havlových, chodila jste k nim na návštěvu? Ano, bydleli jsme ve stejném bloku, takže jsme se navštěvovali. Měli skvělou sbírku videokazet se zahraničními filmy s rychlodabingem. To jsme my děti ocenily. Po revoluci návštěv samozřejmě ubylo, už nebyl čas a nebyl ani důvod nepoužívat pro komunikaci telefon. * Pamatujete si na disidentské večírky? Samozřejmě. Ty byly za totality časté a potřebné, spíš než večírky to byly takové pracovně společenské schůzky. I když občas se také lidi potřebovali jen pobavit. Vymýšleli se akce typu amatérské natáčení historického filmu se zpěvy, kde si všichni zahráli, maškarní večírky s tombolou apod.

* Co jste ještě zdědila po rodičích? Určitě humor a zásadovost, až tvrdohlavost. Formoval mě také jejich pohled na umění všeho druhu. Po tátovi jsem bohužel asi zdědila určitou prchlivost, ale to se projevuje jen, když mám velký hlad, což teď opravdu nemívám! Také jsem po něm podědila hudební sluch a nezaměnitelnou barvu hlasu, za což jsem vděčná. Po mamince mám zase dar umět „vypnout“ okolní ruchy a myslet si v klidu, na co potřebuji. Bohužel se mi takové „úlety“ stávají i na třídních schůzkách a v jiných ne zcela vhodných momentech... * Máte po nich ale také spisovatelský talent. Po kom víc a jak ten využíváte? Tak to opravdu nevím, po kom víc. Umím psát tátovým stylem, což jsme si prověřili párkrát v Lidovkách, když jsem za něho psala jednou ročně Poslední slovo. Zpočátku jsme to nikomu neříkali a lidé to nepoznali. Imaginaci mám ale asi víc po mamince. A moc bych si přála umět psát jako děda Jan Procházka. Svůj první román Cesta na Drromm jsem napsala před devíti lety. Je to příběh o lásce a přátelství, odehrávající se v budoucnosti. Dnes se dá sehnat spíš už jen v e-shopech. Potom jsem psala nějaké scénáře pro seriál Kriminálka Anděl a publikovala v tisku. Teď pracujeme s producentem na scénáři celovečerního filmu, ale to je zatím projekt v plenkách. A neustále píšu samozřejmě o jídle! Hodně mě také baví natáčet amatérská motivační a naučná videa na téma strava a každý týden zveřejňuji nové recepty na svém webu. Specializuju se na raw luxusní dezerty a raw varianty oblíbených jídel typu pizza, kebab, palačinky a podobně. Když to shrnu, tak můj život je kreativní a jsem tak šťastná. Největší dar ale je, když můžete lidem, kteří si to přejí, pomáhat. Takže nejraději provázím klienty změnou stravování směrem k zdravějšímu i krásnějšímu tělu a větší spokojenosti v životě. * Nabízíte zdravé pohoštění i doma svým návštěvám? Určitě, ale vyloženě raw hlavní chody nepřipravuji. Nechci, aby měli pocit, že jsou u mě na nucené dietě. Většinou volím vařená vegetariánská jídla nebo ryby, což ostatně i já sama také denně jím. Jako dezert ale sázím na takzvaný gurmet raw. Takový ořechový dort s čokoládou je vždycky trefa do černého. Raw dezerty jsou opravdu výborné. Když někomu neřeknete, že právě jí raw cukroví nebo dort, bude se vás nadšeně vyptávat, co to je a proč je to tak strašně dobré. Tím kouzlem je to, že místo mouky bývají v raw dezertech ořechy, používá se kakaové máslo, pravá vanilka a podobně. Jsou také sytější, takže jich sníte méně a cítíte se spokojeni, protože tělo se kromě energie nasytilo i vitaminy, minerály, případně enzymy. * Není to ale zbytečné takhle si komplikovat stravování, pokud je člověk zdravý? Pokud někdo nemá žádné problémy a cítí se dobře, pak mu říkám: „Hlavně nic neměňte a jezte dál to, co jíte!“ Jenže kdo dnes může říct, že je opravdu zdravý? Mnoho lidí žije například celý život s alergií a dojmem, že to je nevyléčitelné. Každý má něco malého – lupy, zácpy, dvakrát ročně angínu. A to jsou věci, které ve vašem životě být vůbec nemusí. Samozřejmě nejde jen o stravu, svou roli hraje i genetika, pohybový režim, prostředí. Proto se najdou i lidé, kteří zůstávají zdraví i na objektivně nevhodné stravě. Myslím ale, že každý by měl uvažovat alespoň o základní prevenci rakoviny tlustého střeva, cukrovky, ischemických chorob srdečních apod. A také vědět, že stárneme. S věkem souvisí jevy jako intolerance laktózy. Většina seniorů laktózu už nesnese a přitom dál pijí mléko jako zamlada a diví se, že jim není dobře… * Nestačilo by vnímat víc své tělo, jíst, o co si řekne, a konzumovat co nejvíc jídel domácí výroby? Přesně tak, to většině lidí bohatě stačí. Ale musíme si uvědomit, že zdravé domácí jídlo nevyrobíme z běžně prodávané pšeničné mouky, mléka a másla z velkochovů. Ty bychom měli nahradit třeba pohankovou moukou, kupovat vejce, máslo, mléko i maso z dobré farmy. Jen tak má domácí stravování opravdu smysl. * Co když někdo nechce měnit jídelníček radikálně, ale jen „mít zdravý základ“. Co má udělat? V zimě přidejte vitaminy D a C, v létě buďte více venku, jezte ovoce a vysaďte lepek. Opravdu

neznám nikoho, komu by se neudělalo lépe bez produktů moderní přešlechtěné pšenice, potažmo bez lepku obecně. Pokud nevěříte, prostě to na měsíc zkuste a uvidíte sami. Není to složité, stačí kupovat bezlepkové výrobky. Možná je nemají ve vašem obchodě, ale pokud chcete být zdraví, takový detail vás nezastaví. VIZITKA Cecilie Jílková * Dcera spisovatelů Ludvíka Vaculíka a Lenky Procházkové, vnučka spisovatele a scenáristy Jana Procházky (Ucho). * Napsala román Cesta na Drromm, několik scénářů pro seriál Kriminálka Anděl. * Kromě literární činnosti pracuje jako výživová poradkyně, více info na www. najimseazhubnu.cz Foto popis| O autorovi| TEXT MARTINA HÁCHOVÁ, KATEŘINA KOČIČKOVÁ, ČASOPISEM GURMET FOTO ALENA HRBKOVÁ S PŘIPRAVENO VE SPOLUPRÁCI

JAKÉ BUŘTÍKY NA OHEŇ? 29.4.2015

Vlasta str. 41 Vaření a pečení

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět NENECHTE SE NAPÁLIT Než letos napíchnete na klacek první špekáček nebo klobásku a namíříte s nimi k (třeba čarodějnickému) ohni, zamyslete se nad tím, jaký výrobek hodláte konzumovat. Vlastně se nad tím zamyslete ještě dříve, než půjdete na nákup. Nemáte-li „svého“ poctivého ctivého řezníka a jste odkázáni na nabídku prodejny v okolí, dejte si práci s prozkoumáním složení uzeniny, kterou chcete koupit. Nenechte se odradit pidipísmenky a klidně se vydejte do obchodu s lupou. Dobrým vodítkem může být ovšem už samotný název výrobku. Špekáček má totiž legislativou EU garantovaný poměr masa a tuku, takže pokud se buřtík jmenuje „opékáček“ a podobně, nedostál těmto požadavkům a může to být s jeho kvalitou velmi pochybné. Foto popis| Vyhlášený tradiční špekáček z Uzenářství u Dolejších koupíte v prodejnách Náš grunt

Zemědělec Dva pohledy Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět Komentář Evropský parlament minulý týden omezil podporu pro biopaliva první generace. Evropská unie přitom po členských státech stále požaduje, aby do roku 2020 zajistily alespoň deset procent spotřeby energie v dopravě z obnovitelných zdrojů. Dosud se země mohly svobodně rozhodnout, jak tento cíl splní. Naposled schválená legislativa znamená omezení pro biopaliva první generace, která jsou vyráběna z potravinářských komodit, jako je řepka olejka či cukrová řepa. Členské státy mohou nově do naplnění desetiprocentního cíle obnovitelné energie v dopravě započítat pouze sedm procent biopaliv první generace. Důvodem pro snížení tohoto podílu bylo, že plodiny pěstované na biopaliva se rozšiřovaly a zabíraly značnou část zemědělské půdy a v některých částech světa konkurovaly výrobě potravin. Diskuse o omezení první generace biopaliv z těchto důvodů probíhala vlastně již řadu let. Při

jednáních spolu bojovaly radikální návrhy na omezení první generace na polovinu desetiprocentního cíle. Nakonec zvítězil ten nejméně radikální, sedmiprocentní, návrh. Je to sice zřejmě dobrý záměr, ale někdy se hůře provádí. Podle Sdružení pro biomasu CZ Biom je toto rozhodnutí nesystematické. Mění pravidla hry v průběhu zápasu. Důsledkem může být nejistota investorů a skutečnost, že do výroby biopaliv z českých komodit již nikdo nebude investovat. Biopaliva tak budeme pravděpodobně více dovážet a suroviny pro jejich výrobu naopak vyvážet. Podle předsedy CZ Biom Jana Habarta biopaliva jsou tradičně vyráběna z potravinářských komodit a s výrobou potravin se často velmi dobře doplňují. Při výrobě bionafty například vzniká velké množství krmiva pro hospodářská zvířata. Při výrobě etanolu z cukrové řepy se naopak zužitkují veškeré produkty z výroby cukru. I když se již objevují podniky, které se zabývají výrobou biopaliv z odpadů a komodit, jež nekonkurují výrobě potravin. Otázka, jak Česká republika naplní zbývající tři procenta, je zatím nevyřešena. Foto popis|

Více než tisíc závad Zemědělec str. 3 Zpravodajství (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět - Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) odhalili od začátku roku závadu u více než 300 z kontrolovaných provozoven veřejného stravování, což představovalo zhruba 14 procent kontrolovaných podniků. Protože v řadě případů bylo zjištěných nedostatků více, celkový počet přestupků přesáhl tisícovku. Uvedl to mluvčí SVS Petr Pejchal. Pravomoc kontrolovat nakládání s potravinami živočišného původu ve stravovacích zařízeních udělila od začátku roku veterinářům i Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) novela zákona o potravinách. Například při kontrole Motorestu Panorama v Bučovicích-Vícemilicích v Jihomoravském kraji odhalila koncem dubna kontrola padající omítku, špínu, pavučiny a myší trus, ale i více než pět kilogramů masa s prošlým datem použitelnosti a dalších 65 kg masa bez označení o dokladu původu. O výši pokuty zatím nebylo rozhodnuto. Za vážná porušení pravidel bezpečnosti potravin lze provozovateli uložit pokutu ve výši až 50 milionů korun. SZPI již dříve informovala, že v letošním 1. čtvrtletí dočasně uzavřela 55 restaurací či jídelen kvůli závažným porušením hygienických či potravinových předpisů.

Dohoda pomůže malým a středním podnikům Zemědělec str. 6 Evropská unie Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět Dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) může pomoci malým a středním podnikatelům. Řekl to europoslanec Pavel Telička. Europoslanec Petr Ježek dodal, že TTIP asi o půl procenta zvýší hospodářský růst. Podle prezidenta Miloše Zemana je podle však tato dohoda natolik důležitá, že by ji měl schvalovat Evropský parlament a ratifikovat národní parlamenty. Cílem smlouvy je odstranit zbývající překážky v obchodu mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Podobná smlouva by měla být uzavřena s Japonskem. Podle Teličky by se poznatky podnikatelů měly promítnout do závěrečných ustanovení smlouvy. „Bude možná zajímavé slyšet malé a střední podnikatele, jak se jim v konkrétních příležitostech nepodařilo proniknout na americký trh, co tomu bránilo,“ řekl. Dodal, že na ministerstvo průmyslu a obchodu předal podnět na vznik studie, která by objasnila dopady dohody na jednotlivá ekonomická odvětví v Česku. Podle Ježka se podobná dohoda sjednává s Japonskem. Ta by měla přinést růst v rozmezí 0,6 až 0,8 procenta HDP a 400 tisíc nových pracovních míst. Odpůrci dohody ale uvádějí, že TTIP ohrozí spotřebitelské standardy, životní prostředí a sociální

výdobytky. V sobotu se v řadě evropských měst konaly demonstrace proti této smlouvě, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí. Mluvčí hnutí Stop TTIP Adéla Zicháčková již dříve varovala, že liberalizace trhu přinese větší moc do rukou nadnárodních korporací. „Ohroženy budou předpisy na ochranu zákazníků, ochranu přírody, standardy výroby léčiv a potravin, veřejné služby jako školství, penzijní systém, zdravotnictví nebo naše sociální práva a ochrana zaměstnanců,“ uvedla. Zastánci smlouvy tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Telička odmítl názory kritiků smlouvy, že jednání o ní jsou neprůhledná. „Nevybavuji si za svou dlouholetou praxi jednání v mezinárodních smlouvách, která by byla takto transparentně vedena,“ řekl. Dodal, že na straně USA jednání tolik otevřená nejsou, ale že to není starostí EU. Jednání o obsáhlé smlouvě pokračují mezi zástupci Evropské komise a USA od loňského roku, nyní je to desáté kolo. Podle Teličky dosud nebylo schváleno žádné smluvní ustanovení. Uzavření dohody TTIP již podpořily výbory pro průmysl či pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu. Europarlament jako celek rozhodne o svém postoji zřejmě na své květnové schůzi ve Štrasburku. Podporu sjednání TTIP dali najevo i lídři států a vlád EU na bruselském summitu. Evropské komisi doporučili, aby se pokusila výsledný text rozsáhlé smlouvy dojednat ještě v tomto roce. Prezident Zeman soudí, že by zmíněnou smlouvu měl schvalovat Evropský parmanent a také národní parlamenty. „Rozhodně si nedovedu představit, že by národní vláda a národní parlament měly při schvalování této smlouvy nulový význam,“ uvedl Zeman, který by to, přestože je prý eurofederalistou, považoval za příklon EU k unitárnímu státu a nikoli ke státu typu federace. Pokud jde o samotnou smlouvu, počkal by s hodnocením na její detaily. Obecně ji považuje za prospěšnou, ale souhlasí s tím, že obsahuje ustanovení, která mohou ohrožovat národní zájmy nejen České republiky, ale i dalších evropských států. To, že tato smlouva má liberalizací obchodu přinést přibližně půlprocentní růst HDP navíc, je podle Zemana sice hezké, ale zatím to není podloženo konkrétními daty. „Chtěl bych tomu jako věčný životní optimista věřit,“ poznamenal Zeman, který by si nepřál, aby tato dohoda byla zatížena „zelenými předsudky“. „Pod tlakem zelených aktivistů se u nás v podstatě odmítají geneticky modifikované potraviny a je dokonce návrh, aby byl zakázán dovoz těchto potravin do Evropy ze Spojených států. Já bych chtěl jenom upozornit, že Američané jedí geneticky modifikované potraviny již více než 20 let, a i když jsou někdy obézní, patrně to není způsobeno tímto druhem potravin,“ prohlásil Zeman.

Proti podvodům s masem Zemědělec str. 6 Evropská unie (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět - Evropský úřad Eurojust zasáhl proti síti obchodníků s koňským masem a v sedmi zemích zatkl 26 lidí. Podle policejních orgánů se zadržení podíleli na tom, že se v letech 2010 až 2013 dostalo k zákazníkům potenciálně závadné maso celkem ze 4700 zvířat, které nebylo určeno ke konzumaci. Organizátorem výnosných obchodů byl Belgičan, který spolupracoval s dalšími prostředníky ve Francii, Německu, Irsku, Lucembursku, Nizozemsku a Británii, uvedl dnes Eurojust na svých internetových stránkách. Eurojust (Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci) odhalil, že obchodníci falšovali veterinární doklady koní, což ve výsledku znamenalo, že zpeněžili i maso těch zvířat, která nebyla určena ke konzumaci. Jejich maso mohlo být zdravotně závadné. Vyšetřování začalo v roce 2012, ale nesouviselo s další aférou týkající se koňského masa, kterou Evropa zažila v roce 2013. Tehdy se koňská DNA našla v mražených mletých karbanátcích prodávaných v supermarketech v Irsku a Británii. Výrobky byly označeny jako hovězí. Později se ukázalo, že do podvodů s koňským masem byla zapletena jatka a obchodníci s masem od Rumunska až po Nizozemsko. Výrobci nahrazovali levnější koninou dražší maso. Několik případů bylo v rámci aféry odhaleno i v České republice.

Druhá pokutovaná firma

Zemědělec str. 10 Publicistika (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět - Teprve druhou pokutovanou firmou za pět let platnosti zákona o významné tržní síle je obchodní řetězec Globus. Od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dostal loni pokutu 7,144 milionu Kč. Sankce je nepravomocná, uvedl to mluvčí úřadu Martin Švanda. Bližší informace o případu ÚOHS nezveřejnil. Dosud jedinou sankcí za zneužití významné tržní síly byla pokuta 22,13 milionu korun z roku 2013 pro obchodní řetězec Kaufland. Firma porušila zákon, když sjednávala s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty delší než 30 dní a platby takto i realizovala. Případ má na stole Krajský soud v Brně. ÚOHS ve své výroční zprávě za loňský rok uvedl, že obdržel 12 podnětů na zneužití významné tržní síly. Loni vedl čtyři správní řízení a vydal jediné rozhodnutí. Z řízení, které dosud neukončil, bylo jedno zahájeno už před pěti lety a dvě před čtyřmi. ÚOHS vede například řízení s řetězcem Tesco a další s Kauflandem. „Zatímco první řízení se zabývalo zejména lhůtami splatnosti, toto druhé řízení se zaměřuje na širokou škálu projevů chování odběratele, které značně negativně dopadají na odběratele,“ uvedl ÚOHS ve výroční zprávě s tím, že čeká na znalecký posudek. Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010. Měl být „bičem na řetězce“, odborníci jej ale často kritizují. Zabývala se jím i Evropská komise, řízení s Českem ale nezahájila. Miroslav Koberna z Potravinářské komory v minulosti uvedl, že zatím nastaly v souvislosti s platností zákona jen dílčí změny v chování obchodních řetězců. Dodržování třicetidenní lhůty splatnosti se snaží řetězce kompenzovat vyžadováním procent na bonusech. ÚOHS ve výroční zprávě uvedl, že se chystá novela zákona, která byla loni předložena vládě. Odpovědnost za zneužití tržní síly se má rozšířit i na dodavatele. Novela má umožnit přijetí závazků s cílem odstranit závadný stav.

Významný potenciál mořských řas Zemědělec str. 10 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět Mořské řasy jsou důležitým, avšak málo využívaným zdrojem pro výrobu přísad do potravin a krmiv, biochemických látek a biopaliv. Je totiž obtížné je účinně sklízet ve velkém rozsahu. Nebo alespoň doposud bylo. V rámci projektu AT~SEA, který je financován z prostředků EU, byly vyvinuty moderní textilie, díky nimž mohou plovoucí pěstírny mořských řas dosahovat vysokého výnosu a pěstování může probíhat jednoduchým mechanizovaným způsobem. Koordinátor projektu Bert Groenendaal ze společnosti Sioen Industries sídlící v Belgii uvedl, že pěstování mořských řas ve velkém, které nové textilie umožňují, může pomoci vytvořit v Evropě průmyslové odvětví v hodnotě několika miliard eur a podpořit tak růst a zaměstnanost. Sioen je jednou ze sedmi společností, které se společně se čtyřmi výzkumnými centry na projektu podílejí. Uvedl, že mořské řasy v sobě skrývají ohromný ekonomický potenciál. Mezi podniky je o ně zájem kvůli jejich rozmanitému využití, například k výrobě potravin a potravinářských přídatných látek, krmiv, chemických látek, a dokonce i paliv.“ V asijských zemích jsou některé druhy intenzivně pěstovány a konzumovány přímo. V Evropě se polysacharidy mořských řas, např. agar, karagenany a algináty přidávají do zpracovaných potravin (čokoládového mléka, jogurtů, zdraví prospěšných nápojů a piva atd.), kde slouží jako pojiva nebo emulgátory. Z mořských řas lze také pro potřeby potravinářské výroby získávat vysoce hodnotné lipidy a proteiny, antioxidanty, želírující látky, vitamíny a základní minerální látky. Jak řekla evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová, projekt AT~SEA je pouze jedním z mnoha příkladů, jak vynaložené finanční prostředky EU pomáhají výzkumným pracovištím a podnikům spolupracovat na vytváření inovací. Díky tomuto výzkumu budou podniky moci účinně pěstovat cenný zdroj a být konkurenceschopnými na světových trzích. „Nový

výzkumný program EU Horizont 2020 disponující rozpočtem ve výši 80 miliard eur podporuje společnosti a podniky, aby nové myšlenky zrozené v laboratořích rychle a efektivně přeměňovaly v nové výrobky na trzích,“ doplnila. Testy textilií AT~SEA ve zkušebních lokalitách v Solundu (Norsko), Obanu (Skotsko) a Galwayi (Irsko) přinesly výnosy ve výši až 16 kg čerstvých mořských řas na metr čtvereční, což je třikrát až pětkrát vyšší výnos než u tradičních metod pěstování. V současné době se mořské řasy získávají buď sklizní volně rostoucích rostlin, nebo jejich pěstováním na lanech. Ani jedna z těchto metod neumožňuje jednoduše navyšovat produkci, jelikož jsou obě náročné na pracovní sílu a přinášejí relativně nízké výnosy. Projektový tým vyvinul textilie, které unesou velké množství mořských řas, aniž by došlo k jejich porušení nebo aniž by se na nich uchycovaly nežádoucí rostliny či měkkýši. Organický povrch textilií chrání mladé rostliny a stimuluje jejich růst. Z textilie lze vyrobit široké, jeden milimetr tenké podložky, na které se řasy vysazují a jež jsou umístěny několik metrů pod mořskou hladinou. Ve chvíli, kdy řasy dorostou do požadované délky, oddělí lodní kombajn rostliny od podložky a dopraví je do flexibilních skladovacích nádob vyrobených z moderních textilií AT~SEA. V září 2014 bylo v rámci projektu AT~SEA zahájeno v každé z testovacích lokalit pěstování řas na podložkách na ploše 200 čtverečních metrů. Cílem je vyhodnotit potenciál této metody pro obchodní využití. Podle Berta Groenendaala by se výnos mohl zvýšit na 20 až 25 kilogramů na metr čtvereční, jelikož konsorcium své technologie dále zdokonaluje. Konsorcium AT~SEA již zažádalo o patentování těchto textilií. Po ukončení projektu v červenci 2015 konsorcium plánuje, že založí obchodní společnost, která na projekt AT~SEA naváže a bude pěstovat mořské řasy na ploše dva až tři hektary. Projekt také spatřuje možnosti obchodního využití těchto textilií i pro jiné účely než pěstování mořských řas. Mohou být například využity v dalších oborech akvakultury či pro výrobu flexibilních nádob na přepravu sladké vody po moři. Pěstování mořských řas ve velkém může mít také pozitivní dopad na ekosystém moří a oceánů. Vysazené řasy mohou pomoci absorbovat nadbytečné množství CO2 v mořské vodě a odpadní živiny z nedalekých rybích sádek. Rovněž poskytují bezpečná přírodní stanoviště pro volně žijící druhy ryb, měkkýšů a korýšů, které by jinak mohly být ohroženy rybolovem. Projektu AT~SEA podporovaného částkou 3,4 milionu eur z finančních prostředků EU se účastní šest malých a středních podniků, jeden velký podnik a čtyři výzkumná centra z Belgie, Irska, Maroka, Nizozemska, Norska, Portugalska, Spojeného království a Španělska. Projekt obdržel finanční prostředky v rámci sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj (2007-2013).

Regionální regál do každé prodejny Zemědělec str. 15 Zájmové organizace Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět Agrární komora České republiky a obchodní společnost Billa uspořádaly dne 21. dubna 2015 v Průhonicích u Prahy již druhé společné setkání k představení podpory regionálních producentů a prohloubení spolupráce ve směru prodeje a odbytu tuzemských potravin a specialit. Akce se konala za vysokého zájmu účastníků z mnoha odvětví zemědělské produkce a potravinářské výroby. V rámci setkání následovně také došlo ke konkrétním jednáním jednotlivých regionálních producentů s odpovědnými senior category manažery společnosti Billa. Cílem společnosti Billa je v následujících dvou letech zvýšit nejenom podíl domácí produkce na celkovém prodeji, ale zároveň do každé prodejny zavést regionální regál. V něm zákazníci naleznou právě místní produkty výhradně od tuzemských dodavatelů. První vlaštovkou byl v únoru tohoto roku Jihočeský kraj, kde se Regionální regál nachází již v jedenácti prodejnách. V dubnu následoval Středočeský kraj s 25 prodejnami, kde mohou spotřebitelé nalézt v regionálních regálech přibližně 60 výrobků od deseti dodavatelů. Další kraje budou následovat do konce tohoto roku a poté i v roce 2016. Nejbližší otevření regionálních koutků se chystá v červenci v Ústeckém kraji. Podle Danieli Földesi, která má projekt regionálních potravin v řetězci Billa na starosti, se hlavní důraz klade na čerstvost a kvalitu produkce s tím, že strategií společnosti je vytvořit a udržet s místními producenty dlouhodobou spolupráci.

Vzájemnou spolupráci a tuto iniciativu ocenil ve svém vystoupení také prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, který uvedl, že spolupráce Agrární komory a společnosti Billa je založená na oboustranném zájmu ve směru propagace tuzemských potravin, kde se spojila jak dlouhodobá snaha Agrární komory ČR o jejich prosazení na trhu, tak obchodní strategie řetězce Billa, jehož cílem je využít rostoucího potenciálu a významu české produkce ve směru obohacení sortimentu a pokrytí poptávky spotřebitelů. Foto popis| V rámci setkání regionálních producentů potravin se zástupci společnosti Billa si názory na jejich podporu a prodej vyměnili také Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR (vlevo), a Jaroslaw Szczypka, generalni ředitel společnosti Billa Foto autor| Foto Billa Foto popis| Dlouhodobá spolupráce Agrární komory ČR a společnosti Billa pomáhá uplatnit na tuzemském trhu kvalitní české potraviny Foto autor| Foto Billa O autorovi| Dana Večeřová, Agrární komora ČR

Sraz chovatelů holštýnek Zemědělec str. 39 Živočišná výroba Alena Ježková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2015

zpět V polovině dubna se v sále kulturního domu ve Větrném Jeníkově konalo členské shromáždění Svazu chovatelů holštýnského skotu, které v odpoledních hodinách pokračovalo odborným seminářem. Na jeho programu byly jak otázky společné zemědělské politiky, tak problematika zdraví skotu. Na programu členského shromáždění byly mimo jiné zprávy o činnosti výboru, kterou přednesl předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, z. s., Ing. Karel Horák, zpráva o hospodaření svazu za rok 2014 a návrh rozpočtu na rok 2015, jež prezentoval ředitel tohoto svazu doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., stejně jako zprávu rady plemenné knihy a šlechtitelské komise. Přednesení zprávy zdravotní komise se ujal MVDr. Václav Osička, předseda zdravotní komise chovatelských svazů. Seznámil členy svazu s výsledky jednání zdravotní komise a také se situací Národního ozdravovacího programu od IBR. Uvedl, že podle posledních informací je ke konci roku 2014 z celkového počtu hospodářství s chovem skotu, jichž je 19 383 s počtem 1 407 555 zvířat, IBR prostých 82,81 % hospodářství, IBR pozitivních 81 hospodářství, v nichž se chová 44 597 kusů skotu. Státní vetereinární správa ČR eviduje 4560 infikovaných zvířat. MVDr. Osička zdůraznil, že zdravotní komise doporučuje důslednou ochranu chovů před zavlečením infekce, a to zejména pokud jde o přesuny zvířat, ale také návštěvy veterinářů, inseminačních techniků a ostatních pracovníků plemenářských služeb a obchodníků. Jedním z dalších bodů programu bylo shrnutí navrhovaných změn stanov, jednacího řádu a organizačního řádu svazu. Odpolední seminář Program odborného semináře zahájil Ing. Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR, a věnoval se implementaci společné zemědělské politiky Evropské unie a jednotlivým platbám pro chovatele v příštím období. Uvedl například, že základní platba na hektar bude 132 eur, tedy asi 3630 Kč/ha a nad plochu 1140 ha se bude na každý hektar platba snižovat o 6,5 eura, asi o 175 Kč. Dotace na ozelenění by při povinnosti střídat minimálně tři plodiny měly být 79 eur, tedy 2172 Kč/ha. Podnik by měl pro tyto platby vyčlenit alespoň 5 % z orné půdy na plochu v ekologickém zájmu (EFA). K plnění podmínek se dále vážou prvky, jako jsou půda ponechaná ladem, krajinné prvky (dřeviny, stromořadí a podobně), ochranné pásy podél vod, pásy půdy ležící na okraji lesa, plochy s rychlerostoucími dřevinami, zalesněné plochy, plochy s meziplodinami a s plodinami, které vážou dusík (cizrna, čočka, fazol, hrách, peluška, jetel, komonice, lupina, sója, vojtěška, úročník, vikev, bob,

vičenec). Pokud jde o couplované platby, bude se podle článku 52 na přežvýkavce (dojné, masné krávy, ovce, kozy) rozdělovat asi 2,095 mld. Kč. Novým opatřením Programu rozvoje venkova na období 2014 až 2020 bude opatření Dobré životní podmínky zvířat, na něž je vyčleněno 750 mil. Kč. U skotu jde o zvýšení lehacího prostoru (360 Kč/kus), zlepšení stájového prostředí dojnic (1855 Kč/kus), zajištění výběhů, přístup na pastvě pro suchostojné krávy (1440 Kč/kus). Na krávu to tedy činí asi 2500 Kč. Ing. Belada se dále zmínil o plánu rozvoje venkova v oblasti investic do živočišné výroby, o novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, znovuzavedení podpory na bioplynové stanice a dalších problémech, stejně jako o úkolech, které ministerstvo zemědělství a agrární komoru ještě čekají. Ministerstvo zemědělství zastupoval náměstek ministra Ing. Jindřich Šnejdrla, který objasnil přístup Ministerstva zemědělství k podpoře dojeného skotu v období po ukončení systému mléčných kvót. Jednotná žádost Přednášku, která vyvolala značnou diskusi, si připravil Ing. Josef Miškovský, ředitel odboru přímých plateb a environmentálních podpor Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF). Týkala se požadavků na vyplnění Jednotné žádosti o dotace v letošním roce. Podávání žádostí končí 15. května, respektive žadatel má ještě 25denní lhůtu na pozdní podání, které je již však spojeno se sankcí ve výši 1 % za každý pracovní den. Pro přípravu žádostí a jejich podání je připravena aplikace na Portálu farmáře SZIF a metodickou podporu a spolupráci při přípravě nabízí pracovníci Oddělení příjmu žádostí a LPIS. Prostřednictvím jednotné žádosti lze nárokovat dotace na plošná opatření, a to na přímé platby (zejména na plochu SAPS), kompenzační platby (AEO, LFA, NATURA 2000) a Přechodné vnitrostátní podpory. Jak na paratuberkulózu? Se zdravotní tematikou vystoupil MVDr. Václav Osička. Věnoval se aktuální problematice, a to metodice tlumení paratuberkulózy v chovech skotu. Paratuberkulóza je způsobena Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis (MAP), která se vylučuje především v trusu, ve spermatu a mléce. Je to chronické zánětlivé střevní onemocnění přežvýkavců. Charakteristická je dlouhá inkubační doba a variabilita fází rozvoje onemocnění. Stadia onemocnění mají podle přednášejícího čtyři fáze, a to pokročilé, klinické, subklinické a klidové (latentní). Klidové stadium je bez klinických příznaků, zvíře nevylučuje MAP a nejsou u něj detekovány protilátky. Subklinické stadium je rovněž bez klinických příznaků, MAP je nepravidelně vylučováno trusem v nízkých koncentracích a zcela výjimečně také kolostrem a mlékem. U dojnic se dá zjistit mírně snížená užitkovost, většina zvířat je bez protilátek. Onemocnění se v této fázi může diagnostikovat metodou PCR. V klinickém stadiu se objevují první první klinické příznaky onemocnění, MAP se dají detekovat vylučovaným trusem a občas kolostrem a mlékem. Užitkovost dojnic je nižší a u většiny zvířat se detekují protilátky. K diagnóze se dá využít ELISA, kultivace i PCR. Pokročilé stadium znamená již výrazné klinické příznaky, masivní vylučování MAP trusem a také kolostrem a mlékem. Užitkovost výrazně klesá a titry protilátek jsou vysoké. Pro diagnostiku lze použít rovněž metody ELISA, kultivace, PCR. Diagnostika a tlumení Paratuberkulózu lze prokázat přítomností protilátek v séru i mléce, prokázáním původce v trusu, mléce a na mléčných filtrech a samozřejmě se diagnóza potvrdí post mortem (mikroskopické a kultivační vyšetření tenkého střeva a mízních uzlin). Stanovisko Evropské komise (EK) je takové, že paratuberkulóza není nákazou, která by chovatelům způsobovala velké ekonomické ztráty, že není zoonózou. Komise nebude schvalovat ozdravovací plány ani na ně přispívat a nebude vyhlašovat území prostá nákazy. Motivem pro tlumení je zájem chovatele eliminovat ekonomické ztráty spojené s nákazou, tedy nižší užitkovost, zabřezávání, vyšší brakace zvířat, narušení obratu stáda a podobně. Dalším motivem tlumení nákazy je veřejný zájem, kdy jde o kvalitu a bezpečnost produkce potravin, tedy zabránění vstupu MAP do potravního řetězce.

Metodika tlumení nákazy MVDr. Osička uvedl, že navržená metodika vychází z hypotézy, že k infekci telat dochází nejčastěji po porodu v období mléčné výživy. Hlavním zdrojem infekce je kolostrum, mléko pozitivních krav a kontaminované prostředí. Z tohoto důvodu je třeba vyšetřovat krávy v předporodním období, aby se co nejpřesněji definoval nákazový status a vyřadilo kolostrum a mléko pozitivních krav z napájení telat - jaloviček. Nákazový status se určuje podle stupně promoření chovu a dělí se na vysoké (nad 12 % sérologicky pozitivních zvířat), středně promořené (6-12 % sérologicky pozitivních zvířat), s nízkým promořením (do 6 % sérologicky pozitivních zvířat). Obecná chovatelská opatření V chovech s výskytem MAP je nutné oddělit porodní boxy pro telení pozitivních a negativních krav, telata se z nich musí přemístit v co nejkratší době a porodní boxy je nutno udržovat v maximální čistotě. Telata prvotelek je třeba napájet výhradně kolostrem vlastních matek a kolostrum a mléko pozitivních krav podávat pouze býčkům. Jalovičkám se musí podávat kolostrum zejména od vlastních negativních matek, pokud je matka pozitivní, lze je napojit přebytky kolostra negativních matek na druhé laktaci a starších, kolostrem negativních matek býčků, případně náhražkou kolostra. Velmi důležité je to, že se musí maximálně snížit stresové zatížení, vyvarovat se chyb ve výživě, nenakupovat zvířata z neprověřených zdrojů a další. MVDr. Osička dále mluvil o metodice tlumení paratuberkulózy v chovech s různým počtem pozitivních krav. Na závěr přednášky dodal, že paratuberkulóza v chovu je problém, jehož řešení není levné a nakonec nejvíc zaplatí ti, kteří vydrží nejdéle nedělat nic! *** * Klíčové informace * Členské shromáždění Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, z. s., se konalo 15. dubna ve Větrném Jeníkově. * V dopolední části byly na programu zprávy o činnosti, o hospodaření a návrhu rozpočtu na rok 2015, zpráva rady plemenné knihy a šlechtitelské a zdravotní komise. * Odpolední odborný seminář zahájil Ing. Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR, Ministerstvo zemědělství zastupoval náměstek ministra Ing. Jindřich Šnejdrla, Státní zemědělský intervenční fond Ing. Josef Miškovský, ředitel odboru přímých plateb a environmentálních podpor, dále přednášel MVDr. Václav Osička a Ing. Peter Rafay, zástupce Slovenska v European Dairy Farmers (EDF). Foto popis| Zprávy o hospodaření rady plemenné knihy a šlechtitelské komise i návrh rozpočtu na rok 2015 prezentoval ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc. Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| Chovatelé holštýnského skotu se sešli v sále kulturního domu ve Větrném Jeníkově Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| Počet černostrakatých holštýnských krav v ČR stoupl v loňském roce oproti roku 2013 o 5882 kusů Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| Ing. Jindřich Šnejdrla objasnil přístup Ministerstva zemědělství k podpoře dojeného skotu Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| MVDr. Václav Osička se věnoval se aktuální problematice tlumení paratuberkulózy v chovech skotu Foto autor| Foto Alena Ježková

ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 4.5.2015

Zemědělec str. 55 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět číslo 19/2015 * Kalendář akcí Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. * 12. 5. 9.00 hod. Polní den řepka, odrůdy, strategie hnojení Agra Group a. s., Agrofert a. s. a Timac s. r. o. se koná v zámku Velké Hoštice, Opava. Organizátorem akce je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: Ing. David Bečka, Ph. D., tel.: 608 171 805, mailto:[email protected]. * 13. 5. 9.00 hod. Polní den řepka - odrůdy se koná ve správní budově ZD Kelečsko, Kelč, okres Vsetín. Organizátorem akce je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: Ing. David Bečka, Ph. D., tel.: 608 171 805, mailto:[email protected]. * 13. 5. 9.00 hod. Polní den Aktuální problémy makových polí se koná ve Výzkumné stanici České zemědělské univerzity v Červeném Újezdě, okres Praha-západ. Info: Ing. Pavel Cihlář, Ph. D., tel.: 606 287 232, mailto:[email protected]. * 13. 5. 9.00 hod. Výstava Hobby (nářadí a zařízení pro hobby a zahradu, rostliny a semena, stavebnictví, vytápění, klimatizace, ekologie, komunální a úklidová technika, chovatelství a jiné) se uskuteční na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice, Husova 523, 370 21 České Budějovice. Info: http://www.vcb.cz. * 14. 5. 8.00 hod. Polní den s řepkou Rapool (přehlídka demo pokusů řepky ozimé sortimentu Rapool) se koná v restauraci Opera, Komenského 122, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou. Organizátorem je Rapool CZ, Chaloupky 354, Šaratice 683 52. Info: Ing. Luděk Novotný, tel.: 724 338 007, mailto:[email protected], Ing. Vladimír Eliáš, tel.: 606 494 746, mailto:[email protected], Mgr. Miroslav Novotný, tel.: 727 813 932, miroslav. mailto:[email protected]. * 14. 5. 9.00 hod. Seminář pro chovatele mléčného skotu se koná v ZD Krásná Hora. Organizátory jsou NTG Agri, Fremis Čechtice. Info: tel.: 777 731 547, mailto:[email protected]. * 14. 5. 9.00 hod. Polní den řepka - odrůdy se koná v kulturním domě Vstiš, okres Plzeň-jih. Organizátorem akce je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: Ing. David Bečka, Ph. D., tel.: 608 171 805, mailto:[email protected]. * 15. 5. 9.30 hod. Dny otevřených dveří P & L (představení novinek - Tatra, Deutz-Fahr, Vredo, Elho, Bergmann) ve Velkém Meziříčí se koná v ulici Třebíčská 74, 594 01 Velké Meziříčí. Současně budou probíhat Dny komunální techniky s praktickými ukázkami. Organizátorem je P & L, Biskupice 206, 763 41 Biskupice u Luhačovic. * 16. 5. 10.00 hod. Míchání ovcí - Myiszani loviec Košařiska, nákupní trh plemenných beranů (ovčácké slavnosti konané při vyhánění ovcí na společnou pastvu) se koná v Košařisku. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 19. 5. 13.00 hod. Veřejná schůze České komise pro nakládání s geneticky modifi kovanými organismy a genetickými produkty se koná na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, Palackého třída 1/3, Brno, v posluchárně pavilonu Farmacie, budova č. 45, místnost č. 135. Organizátorem je Ministerstvo životního prostředí. Info: mailto:[email protected], http://www.biotrin.cz. * 19. 5. 9.00 hod. 24. 5. 17.00 hod. Natura viva 2015 - pro myslivce, rybáře, včelaře a ostatní milovníky přírody - se koná na Výstavišti v Lysé nad Labem. Organizátorem je Výstaviště Lysá nad Labem, Masarykova 1727, 289 22 Lysá nad Labem. * 19.-21. 5. Mezinárodní výstava Vodovody - Kanalizace odpoví, jak na nové dotace či legislativu se koná v Praze, Letňanech. Organizátorem je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, Exponex. Info: mailto:[email protected], mailto:[email protected], http://www.exponex.cz. * 20. 5. Den fascinace rostlinami se koná v Troubsku. Organizátory jsou Zemědělský výzkum, Výzkumný ústav pícninářský. Info: http://www.vupt.cz. * 20. 5. 9.30 hod. 17. Den Kvernelandu (polní předvádění zemědělské techniky) se koná v Bečvárech 1, 281 43 Bečváry. Organizátory jsou Kverneland Group Czech a ZAS Bečváry, Košťálkova 1527, 266 01 Beroun. Info: tel.: 311 636 766. * 21. 5. 11.00 hod. Národní výstava českého strakatého skotu (výstava plemenného skotu, den techniky) se koná v Řepči 1228, 391 61 Řepeč. Organizátorem je Zemědělské družstvo Opařany,

Stádlec 66, 391 62 Stádlec. Info: tel.: 381 287 631. * 22. 5. 9.00 hod. Den Preolu č. 7 Nabočany (zaměřený na ozimou řepku) se koná v 340 34 Kočí. Organizátorem je Agrofert, Pyšelská 2327/2, 149 00 Praha 4. Info: http://www.agrofert.cz. * 22. 5. 10.00 hod. Den otevřených dveří se koná v areálu firmy Agrafa, U Farmy 5/1, 350 02 Cheb. Bude představena technika pro předseťovou přípravu He-va, traktory Deutz-Fahr, přívěsy Western, mobilní haly Richel a jiné. Organizátorem je Agrafa, Ležnice 810, 357 31 Horní Slavkov. Info: tel.: 602 838 210. * 22. 5. 9.00 hod. Odborný seminář Šlechtění dojeného skotu s využitím genomické selekce (v rámci VÚŽV FEST) se koná ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, Praha-Uhříněves, Přátelství 815. Organizátorem je VÚŽV, Praha-Uhříněves. Info: Výzkumný ústav živočišné výroby, Přátelství 815, 104 00 Praha-Uhříněves. Info: tel.: 267 009 511, mailto:[email protected], http://www.vuzv.cz. * 24. 5. 10.00 hod. Den chovatelů ovcí a koz středočeského krajského sdružení Svazu chovatelů ovcí a koz Sedlčany (nákupní trh plemenných beranů a kozlů) se koná ve Zberazské 558, 264 01 Sedlčany. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * Světové trhy Vývoj termínových cen vepřového masa na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 22. 3. 29. 3. 5. 4. 12. 4. 19. 4. 26. 4. Květen 2015 38,38 38,09 38,02 40,98 39,51 40,24 Červen 2015 41,52 41,91 42,11 44,62 42,73 44,43 Červenec 2015 41,90 42,34 42,86 45,31 43,40 45,16 Poznámka: Vepřové maso - Lean Hogs Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen hovězího skotu na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 22. 3. 29. 3. 5. 4. 12. 4. 19. 4. 26. 4. Duben 2015 121,54 122,52 122,59 121,31 119,32 120,15 Květen 2015 121,09 121,88 120,97 119,76 116,81 119,71 Srpen 2015 121,47 122,49 121,57 120,74 117,75 120,61 Poznámka: Cena skotu pro výkrm (voli 650- 849 lb) - Feeder Cattle Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI * Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg) Země Prasata Mladý skot Krávy Jalovice (E) (R3) (R3) (R3) Česká republika 138,35 331,9 257,1 269,4 Dánsko 132,86 387,5 323,0 375,6 Německo 151,35 385,4 336,2 376,9 Irsko 143,39 300,8 367,8 421,1 Francie 135,00 368,0 392,0 402,0 Itálie 149,20 393,0 298,1 419,5 Litva 150,93 273,9 246,3 244,9 Maďarsko 148,28 - 225,2 148,2 Nizozemsko 128,62 348,5 329,5 310,1 Rakousko 149,00 385,8 306,1 360,3 Polsko 144,77 328,1 290,0 319,5 Slovensko 143,39 338,4 197,9 234,9

Velká Británie 180,72 449,6 378,5 476,3 Průměr EU-28 145,15 377,9 359,5 398,3 Poznámka: ceny prasat 16. týden 2015, ceny skotu 16. týden 2015. Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise * Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 22. 4. 23. 4. 24. 4. 27. 4. 28. 4. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 38,07 38,62 38,14 38,52 38,98 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 29,63 30,05 29,68 29,98 30,33 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 89,76 89,31 89,39 91,49 87,90 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 49,32 49,07 49,12 50,27 48,30 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) - orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 Z cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 Z cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF * Zahraniční ceny Vývoj cen zemědělských výrobců vajec ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 15. 3. 22. 3. 29. 3. 5. 4. 12. 4. 19. 4. Česká republika 3 069 3 148 3 054 2 828 2 859 2 894 Evropská unie 3 660 3 612 3 580 3 543 3 464 3 424 Německo 3 792 3 692 3 666 3 495 3 274 3 092 Polsko 3 830 3 502 3 616 3 780 3 713 3 717 Slovensko 3 162 3 170 3 216 3 270 3 019 2 968 Maďarsko 3 885 3 903 3 827 3 832 3 751 3 834 Poznámka: Ceny zemědělských výrobků na reprezentativních trzích u vajec M & L. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných býků ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 15. 3. 22. 3. 29. 3. 5. 4. 12. 4. 19. 4. Česká republika 9 103 9 053 9 064 9 105 9 041 9 102 Evropská unie 10 479 10 497 10 419 10 415 10 384 10 364 Německo 10 762 10 639 10 572 10 605 10 573 10 570 Polsko 8 852 8 876 8 818 8 835 8 890 8 998 Rakousko 10 945 10 910 10 846 10 894 10 715 10 581 Španělsko 10 301 10 541 10 287 10 151 10 299 10 038 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u mladých býků tř. R. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI * Plodinová burza Ceny vybraných komodit - obchody promptní za období od 14. 4. do 28. 4. 2015 (www. pbb. cz)7

Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA změna (%) parita DDP změna (%) Pšenice potravinářská 4 266 -1,79 4 492 -1,08 Pšenice krmná 3 752 -3,20 3 816 -2,87 Ječmen sladovnický 4 389 -1,40 4 443 -1,92 Ječmen krmný 3 429 -0,18 3 464 -0,86 Žito 3 680 -3,06 3 744 -2,81 Kukuřice 3 393 -3,41 3 458 -4,78 Hrách krmný 4 358 -2,08 4 523 -0,65 Řepka olejka 9 598 1,06 9 722 1,10 Jde o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejde o kotované ceny. Obchody promptní - s dodávkou do 30 dnů. Parita FCA - místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující. Parita DDP - místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo určení - dopravu hradí prodávající. * Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí v 17. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice Pšenice Žito Řepka potravinářská krmná potravinářské Průměrná 4 347 3 903 4 089 9 984 Maximální 4 674 3 967 4 157 10 000 Minimální 4 250 3 800 3 650 9 850 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČRSZIF Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců potravinářského žita (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) týdny v letech 2011 až 2015 Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců semene ozimé řepky (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) týdny v letech 2011 až 2015 Foto popis|

zena-in.cz Víte, čím svého psa krmíte? zena-in.cz str. 0 Zvířátka Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.4.2015

zpět Trendem dnešní doby je zdravý životní styl. Toužíme skvěle vypadat a také se tak cítit. Dbáme na to, abychom se udržovali fit a vhodně se stravovali. Ale co naši mazlíčci? Přece i jim chceme dopřát pevné zdraví a spokojený život. Poradíme vám, jak si vybrat kvalitní granule, a na co se při jejich výběru zaměřit. Trendem dnešní doby je zdravý životní styl. Toužíme skvěle vypadat a také se tak cítit. Dbáme na to, abychom se udržovali fit a vhodně se stravovali. Ale co naši mazlíčci? Přece i jim chceme dopřát pevné zdraví a spokojený život. Poradíme vám, jak si vybrat kvalitní granule, a na co se při jejich výběru zaměřit.

Nejsou granule jako granule Na trhu je k dostání spousta kvalitních, ale také nekvalitních krmiv pro psy. Abyste si opravdu byli jisti, co vašemu hafanovi servírujete do misky, čtěte především informace o složení krmiva uváděné na obalech produktů. „Uvádění deklarací jakostních znaků, surovinového složení a obsahu doplňkových látek je ošetřeno Zákonem o krmivech a jeho prováděcí vyhláškou. Surovinové složení, tedy z čeho je krmivo vyrobeno, je zařazeno na obalu od nejvíce zastoupených složek až po ty, kterých obsahuje nejméně. Složení musí být uváděno buď ve formě skupiny, nebo po jednotlivých surovinách,“ říká Lucie Applová, výživářská specialistka značky Fitmin. Skupinově uvedené značení znamená, že je na obale vypsaný souhrnný název skupiny, do které obsažená surovina spadá, podle katalogu krmných surovin. Jedná se například o výrobky ze suchozemských zvířat a výrobky z nich získané. Sem patří maso všeho druhu využitelné právě ze suchozemských zvířat, ale výjimkou nejsou ani veškeré výrobky vzniklé při dalším zpracování. Katalog dále uvádí, že do této skupiny patří kromě masa také zbytky ze stravování, vaječné skořápky nebo celá těla suchozemských bezobratlých živočichů ve všech jejich životních stadiích. Naopak složení uváděné po jednotlivých surovinách vyznačuje, že pokud byla pro výrobu krmiva použita rýže, je v surovinovém složení uvedena rýže, pokud je obsažena drůbeží moučka, je rovněž tímto způsobem uvedena ve složení. Jednotlivě uváděné suroviny jsou transparentním výpisem všech použitých ingrediencí a chovatel se podle nich může snadno orientovat a „ví, čím krmí“. Důležitá je kvalita vstupních surovin Vstupní suroviny nebo vlastní výroba krmiva jsou dalšími údaji, které nám ulehčí rozhodování o koupi pytle s granulovaným krmivem. Kvalita obsaženého masa se může totiž razantně lišit. Je rozdíl, zda výrobce používá k výrobě krmiva čerstvé maso v potravinářské kvalitě, tedy to, co by mohlo být zpracováno například do uzenin, nebo jestli se jedná o maso pochybného původu v podobě masových či masokostních mouček. Zodpovědný výrobce bude mít ve svých výrobních postupech zakotvenou přísnou kontrolu vstupních surovin ještě předtím, než je do krmiva zpracuje. Přitom provede pravidelnou kontrolu jednotlivých fází výrobního procesu až po revizi finálního produktu dříve, než ho uvede na trh. Certifikace výrobce podle standardů ISO, případně dostupný relevantní audit, by měly být samozřejmostí. Zahraniční neznamená lepší Češi bývají k výrobkům tuzemské produkce mnohdy nedůvěřiví a upřednostňují zahraniční dodavatele, kteří jsou pro ně věhlasnější zárukou kvality. Mezinárodní rovná se automaticky lepší však nemusí vždy platit. Zvolíte-li českého výrobce, usnadníte si vzájemnou komunikaci a můžete se spolehnout na lepší dostupnost krmiva, než kdybyste ho objednávali z druhého konce světa. „Jsme seznámeni s platnou evropskou legislativou, víme, jakým zákonům a pravidlům podléhá výroba krmiv, a to se v zemích mimo EU může lišit,“ upřesňuje Lucie Applová. Tradice s ověřenými výsledky Zavedená značka fungující na trhu dlouho bude v povědomí pejskařů rozšířená i díky sdíleným referencím. Pokud po podávaném krmivu pes dlouhodobě prospívá a víte, že mu chutná, máte vyhráno. Jedinou českou značkou, navíc jednou z mála v Evropě, která používá technologii přidávání čerstvého masa do granulí, je značka Fitmin, která sídlí v Helvíkovicích u Žamberka. Superprémiové krmivo obsahuje kuřecí maso v kvalitě pro lidskou spotřebu, je obohacené o řadu prospěšných látek, jako jsou prebiotika, výtažek z juky, ale také patentovaný doplněk na ochranu dutiny ústní. Inovovaný výživový program značky Fitmin je výjimečný i v tom, že neobsahuje pšenici a sóju způsobující časté alergie. Vybírat můžete podle velikosti vašeho psa ze tří základních skupin: Mini, Medium a Maxi. V rámci každé skupiny si pohodlně zvolíte optimální krmivo podle věku a zatížení pejska. Ani pořádně rozmlsané jazýčky granulím neodolají díky jejich speciálně upravenému játrovému povrchu. Podrobnější informace o krmivech značky Fitmin se seznamem prodejců najdete na http://www.fitmin.cz. Krmivo nejen pro psy, ale i pro kočky, si můžete objednat přímo v sekci e-shop. Tip: 3kg balení Fitmin Medium Maintenance, které je určeno pro dospělé psy středních plemen v běžné

fyzické zátěži, pořídíte za 279 Kč včetně DPH.

URL| http://zena-in.cz/clanek/vite-cim-sveho-psa-krmite/kategorie/zviratka

Jak můžete během těhotenství sportovat? Zeptali jsme se za vás! 30.4.2015 zena-in.cz str. 0 Zdraví Veronika Pavlíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čekáte-li miminko, jistě se připravujete na to, že se vás život zanedlouho významně změní. Jsou ale věci, kterých se vzdát jistě nechcete – jako například sportu. Jak vlastně sportovat v těhotenství, abyste miminku neublížila? Na to jsme se zeptali za vás. Čekáte-li miminko, jistě se připravujete na to, že se vás život zanedlouho významně změní. Jsou ale věci, kterých se vzdát jistě nechcete – jako například sportu. Jak vlastně sportovat v těhotenství, abyste miminku neublížila? Na to jsme se zeptali za vás. Naše čtenářka Irena (35) je momentálně v radostném očekávání, konkrétně ve třetím měsíci. Na miminko se velmi těší, ale jelikož je velkou sportovkyní (běžně týdně běhá 40 km), neví, jak velkou fyzickou zátěž si může během těhotenství dovolit, aby miminku neublížila. Irenin případ jsme tedy zkonzultovali s fitness trenérem a výživovým poradcem z pražského studia Bomton Power Concept Radkem Pajičem. Radku, je vhodné během těhotenství běhat, či jej mají těhotné ženy ze svých aktivit zcela vyřadit? Za prvé bych chtěl podotknout, že těhotenství není nemoc! Jestliže vaše čtenářka provozovala určitý druh sportu již před početím, může s ním samozřejmě pokračovat i v těhotenství, což je určitě dobrá zpráva. Samozřejmě musí přihlédnout ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu a doporučení svého ošetřujícího lékaře. Pokud je ale zdravá, nevidím důvod, proč by se měla sportu vzdát. Co se běhu týká, běhat může až do porodu, ale s pokročilým stádiem těhotenství ubírat na intenzitě cvičení, tedy z běhu přechází do střídavého běhu/chůze, rychlé chůze, chůze. To, že bude cvičit, hýbat se, prostě sportovat napomůže nejen k lepšímu porodu, ale i k lepšímu a rychlejšímu dostání se do formy po porodu, což je jistě přínosné. Naše čtenářka Irena se nám také svěřila, že nejí maso. Je možné, že jejímu dítěti mohou na základě toho chybět nějaké vitaminy? Maso bych z jídelníčku těhotné ženy, ať už sportující, či nikoliv, rozhodně nevyřazoval! Samozřejmě nemluvím o tučném, syrovém, smaženém mase apod. Řeč je o kvalitním červeném mase! Jeho nedostatek může způsobit, že tělu bude chybět železo, které je právě v červeném mase hojně zastoupeno. Navíc v těhotenství se často objevuje chudokrevnost, která je projevem právě sníženého množství železa v těle budoucí maminky. Jestliže maminka, ať už z jakéhokoli důvodu maso /jakékoli/ jíst odmítá, pak železo najde v potravinách, které jsou opět červené – například jahody, višně, maliny, ostružiny, borůvky, švestky, černý rybíz a další. Železo se nachází i v ovoci sušeném, tam je ale třeba si dávat pozor na koncentrovaný obsah cukru. Ze zeleniny bych například doporučil červenou řepu, brokolici, zelí, chřest apod. Teď se vraťme zpět ke sportu. Do kterého měsíce se doporučuje těhotným ženám cvičit? Cvičení v těhotenství se může provozovat takřka do porodu, pokud tedy těhotné ženy nemají žádné zdravotní komplikace, což jsem již avizoval výše. Maminka by si měla uvědomit, že dítě bude po porodu neustále zvedat, nosit, přemisťovat, chovat, takže by se měla zaměřit také na cvičení paží, posilovat zádové svalstvo a též i hýžďové svaly. Co se týká břišních svalů, tak je dobré je procvičovat spíše ve spojitosti se správným dýcháním a v každém trimestru cvičení přizpůsobovat – je nutné si dát hlavně pozor na tlakové cviky na dutinu břišní, cviky rotační, cvičení vleže na zádech, ve vlhkých a horkých prostorech. Rozhodně bych také všem těhotným ženám doporučil, aby během těhotenství cvičily pod dohledem odborníka, a to ať už samostatně, nebo při studiových hodinách se zaměřením na cvičení těhotných žen.

Na závěr nám řeknete, kdy se Irena bude moci po porodu ke svému koníčku vrátit a na které cviky se má zaměřit, aby byla opět brzy fit? Po porodu se bude moci vaše čtenářka ke své zálibě vrátit až po šestinedělí, dříve bych rozhodně nezačínal! Její tělo a organismus totiž prodělaly veliký šok a skok. Ať už hormonální, nebo váhový. Irena by si měla uvědomit a v klidu si v hlavě nastavit, že co za 9 měsíců nabrala, může naprosto v pohodě za 9 měsíců opět shodit. Ba co lépe, hubnutí půjde po porodu mnohem snáze, když se nebude zbytečně stresovat. Pokud by totiž na svůj váhový úbytek příliš tlačila, stalo by se, že se stresovým hormonem kortizolem se jí kila budou dávat dolů mnohem hůře. Jestliže žena kojí, měla by si navíc během cvičení hlídat tepovou frekvenci kvůli zakyselení mléka – její tepovka by tedy neměla být vysoká. Velmi důležité je naučit se správně dýchat, což je pro některé ženy problematické a náročnější než cvičení samotné. Rozhodně bych ale nevynechal procvičování pánevního dna, přičemž opět doporučuji vyhledat odborníka a konzultovat s ním svůj stav. Pokud se Irena i další vaše čtenářky budou z těhotenství radovat a užívat si pak všechny následné chvíli se svým miminkem, jistě vše půjde mnohem lépe! :) Čtěte také: Speciální sestava jógy pro těhotné: Tyto cviky vám pomohou a uleví Procvičte s námi pánevní dno. Pomůžete svojí psychice i sexuálnímu životu

URL| http://zena-in.cz/clanek/jak-muzete-be...zeptali-jsme-se-za-vas/kategorie/zdravi

Stravování v těhotenství: Čemu se máte vyhnout, aby bylo vaše miminko zdravé zena-in.cz str. 0 Těhotenství a porod Veronika Pavlíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.5.2015

zpět V době těhotenství by na sebe žena měla dávat obzvláště velký pozor, i co se stravování týká. Také se ale setkáváte s rozporuplnými informacemi, co smíte jíst a co nikoliv? Na potraviny, kterých by se měly těhotné ženy vyvarovat, jsme se proto zeptali výživové poradkyně Bc. Evy Kuhnové V době těhotenství by na sebe žena měla dávat obzvláště velký pozor, i co se stravování týká. Také se ale setkáváte s rozporuplnými informacemi, co smíte jíst a co nikoliv? Na potraviny, kterých by se měly těhotné ženy vyvarovat, jsme se proto zeptali výživové poradkyně Bc. Evy Kuhnové Těhotné ženy jsou prý mnohem náchylnější k onemocněním ze stravy, jako je například listerióza či salmonelóza, ale existuje i spousta mýtů o tom, co by měla těhotná žena v době těhotenství konzumovat, a co nikoliv. Abychom si vše osvětlili, oslovili jsme výživovou poradkyni Bc. Evu Kuhnovou ze Světa Zdraví, která s námi rozebrala, kterých potravin by se měly těhotné ženy vyvarovat, aby jejich těhotenství probíhalo bez komplikací. Pozor na syrové maso, vejce a plísňové sýry „Těhotně ženy by měly dbát během těhotenství zvýšené pozornosti při konzumaci masa či vajec, které by rozhodně neměly být syrové či nedovařené. V syrovém jídle totiž může být hodně parazitů, virů a bakterií. Proto by měla pregnantní žena jíst důkladně tepelně upravená jídla, vyhýbat se i medium steakům, syrovým rybám či nedovařeným vejcím. V syrových rybách totiž může být bakterie Listeria, která je pro nastávající maminky velmi riziková a může způsobit i potrat. Konzumaci sushi, škeblí nebo ústřic proto raději odložte až na období po porodu,“ radí nastávajícím maminkám Eva Kuhnová a dále důrazně varuje před konzumací nepasterizovaných plísňových sýrů, které jsou pro těhotné ženy velmi nevhodné a nebezpečné. „Pravda ale je, že u nás se většina sýrů vyrábí pasterizovaných – ty jsou pro těhotné ženy neškodné, ale co se týká například sýrů z Francie či Švýcarska, dala bych si veliký pozor. Proto doporučuji zkontrolovat obal a pozorně si přečíst etiketu. Což bych činila prakticky pokaždé a u všech potravin.“

Uzeniny a uzené maso zcela vynechat Kvůli nadměrnému množství soli a též i kvůli samotnému procesu uzení je pro nastávající maminky dle Evy Kuhnové taktéž nevhodné uzené maso či jakékoliv uzené potraviny. „Zcela jednoznačně by se měly těhotné ženy vyhýbat uzeným rybám, ve kterých by se při špatném skladování mohly vyskytovat ve velkém množství již výše zmíněné bakterie Listeria a také jsou nebezpečné kvůli vysokému množství soli. Takový uzený losos totiž ve 100 g obsahuje zhruba 7 g soli, a to je více než její doporučená denní dávka!“ Pozor na kofein a dostatečnou hygienu „Pokud je žena zvyklá konzumovat vyšší množství kofeinu, měla by se během těhotenství hlídat, jelikož může svému miminku ublížit, konzumaci kávy a černého čaje bych v tomto období minimalizovala, co se týká například mléka, volila bych polotučné v přibližném množství 0,5 litru denně, ale zásadně pasterizované!“ upozorňuje Eva a dodává, aby těhotné ženy dbaly zvýšené hygieny například při přípravě ovoce a zeleniny, které je nutné konzumovat zásadně čerstvé, neboť po delším uchovávání mohou tyto potraviny kvasit, což by mohlo mít za následek problémy se zažíváním. Pobyt na slunci ano, ale s mírou Všichni víme, že vitamin D je důležitý pro všechny z nás, tím spíše i pro těhotné. Nejen proto, že napomáhá vstřebávání vápníku do kostí, ale všeobecně zvyšuje naši dobrou náladu a obranyschopnost. Avšak nadměrný pobyt na slunci, při kterém se vitamin D v našem těle tvoří, nemají těhotné ženy moc přehánět. „V souvislosti s přílišným pobytem na slunci totiž dochází k nedostatku kyseliny listové, proto také lékaři doporučují těhotným ženám doplňky s kyselinou listovou, které prospějí zdravému vývoji plodu. Pobyt na přímém slunci bych v těhotenství minimalizovala na 10 minut denně v krátkém rukávu, rozhodně nemá smysl to přehánět.“ Bylinky ano, ale opatrně s jejich výběrem Během těhotenství by se měla žena vyhýbat jakýmkoliv lékům, ale co má dělat v případě, kdy není zbytí a trápí ji například bolesti hlavy či nevolnosti? „Samozřejmě, že těhotné ženy mohou konzumovat bylinky, ale s velkou opatrností. Na zmiňovanou bolest hlavy bych doporučila mátu či meduňku, na nevolnosti pak heřmánek, lipový květ či taktéž meduňku. Na druhou stranu by si těhotné ženy měly dávat velký pozor na bylinky jako petrželová nať, celer, šalvěj, skořice, tymián nebo pelyněk, ale třeba i na zázvor a aloi. Způsobují totiž překrvení pánve a jejich užívání by mohlo způsobit komplikace, v nejhorším případě i potrat.“uzavírá své rady Bc. Eva Kuhnová a dodává. „Aby těhotenství probíhalo v pořádku, všem těhotným ženám doporučuji každou změnu jídelníčku nebo nestandardní projevy těla zkonzultovat se svým gynekologem, neboť každá žena reaguje na těhotenství jinak a je potřeba být pod neustálým odborným dohledem.“ Čtěte také: Trápí vás menopauza? Její příznaky můžete zmírnit správným stravováním a pohybem Sportujete, ale nehubnete? Máme tipy, jak začít ze zdravým jídelníčkem

URL| http://zena-in.cz/clanek/stravovani-v-...ko-zdrave/kategorie/tehotenstvi-a-porod

zpravy.tiscali.cz Lovci rozpočtů: Jak stát mrhá marketingovými miliony zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Magazín Redakce Tiscali.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.5.2015

zpět Značka Klasa, televizní pořad Lovci zážitků. Stát ročně vynakládá stovky milonů korun na marketing, jehož efekt je pochybný či mizivý.

Ještě tři týdny se mohou zájemci hlásit do výběrového řízení na propagaci značky Klasa. "Přínos značky Klasa spočívá především ve zvýšení povědomí o kvalitních potravinách a edukaci spotřebitele, aby upřednostňoval kvalitní potraviny s vyšší přidanou hodnotou vyrobené v České republice. V obou uvedených cílech Klasa obstála velmi dobře. Co se týká povědomí o značce, pak z výsledků kvantitativních výzkumů vyplývá, že nejznámějším oceněním kvality potravin v ČR je právě značka Klasa, jejíž spontánní i podpořená znalost dosahuje 88 procent," uvedla mluvčí Stáního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Zmatek nad zmatek Nic ovšem není zadarmo. Třeba na letošní rok má jen strategická, kreativní a PR část s předpokládanou hodnotu 128 miliónů korun, realizační část, do níž patří organizace ochutnávek, spotřebitelské soutěže a dalších propagačních akcí, si fond cení na 88 miliónů. Mediální část, zahrnující návrh mediální strategie a plánu, návrh mediálního nákupu či vyhodnocení komunikace, má stát 2,4 miliónu a konečně poziční část má stát 20 miliónů. V minulosti se držitelem značky Klasa, která spadá do širší reakce ministerstva zemědělství na skutečnost, že čeští spotřebitelé jsou při nákupu potravin primárně orientováni pouze na cenu bez toho, aby tuto poměřovali kvalitou potravin, stalo třeba pivo z pivovaru Bernard. Vznikla tak paradoxní situace, ve které stát na jedné straně vynakládá úsilí na boj proti nadměrné konzumaci alkoholu a na druhé straně poskytuje marketingovou podporu výrobci alkoholických nápojů. Na systémové nesmyslnosti této situace nic nemění ani argument, že “dvě až tři piva denně jsou zdravá,” který používá majitel pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Skoro se chce dodat, že nejzdravější jsou piva se značkou Klasa. Pokud by například značka Klasa byla jediným označením svého druhu, nejspíš by bylo možné její efektivitu měřit jinak než na úrovni více či méně zbožných přání. Vedle Klasy na trhu ale figuruje třeba Český výrobek, Regionální potravina, Natural produkt, Bio výrobek, Vím, co jím, Přírodní výrobek nebo Biopotravina. Navíc tu máme certifikáty Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční specialita a aby to bylo opravdu nepřehledné, přihodíme ještě Chráněné zeměpisné značení. Výsledky marketingu těchto značek jsou tristní. Podle průzkumu STEM/MARK přesné informace o pozadí značek kvality zná jen minimum spotřebitelů, konkrétně tři procenta. Lol, gou lovit zážitky Nepropagují se ale jen potraviny. Agentura CzechTourism se stala zadavatelem kampaně zaměřené na vnitročeskoun turistiku, která na sebe vzala podobu pořadu TV Prima Lovci zážitků. "Rádi bychom oslovili zejména mladší generaci, která možná už procestovala půl světa, ale zážitky a příběhy spojené s regiony Česka zatím nemá," řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. "Prostřednictvím seriálu chceme poukázat nejen na to, že Česko nabízí spoustu skvělých příležitostí pro trávení volného času, ale ve spolupráci s Českým systémem kvality služeb i na to, že úroveň turistické nabídky se v tuzemsku stále zvyšuje, a že Česko je tak ideálním místem pro celoroční dovolenou," uvedla pro změnu Monika Palatková, generální ředitelka agentury CzechTourism. Představení čtveřice průvodců pořadem je zajímavou sondou do uvažování na státní zdroje napojené kreativců. Fotografa Tomáše Třeštíka mezi lovce zážitků katapultovala tato charakteristika: "Přední fotograf své generace, neúnavný sběratel, obdivovatel a znalec moderního umění. Prototyp městského člověka s 5000 fanoušky na sociální síti.” Adam Vopička je zase “Kreativec na volné noze, glosátor a showman." Výsledek zhodnotil například novinář a mediální manažer Luděk Staněk následovně: "Lovci zážitků

zazitku na Prima Cool je něco neuvěřitelného. Jako když uděláte cestopis pro desetileté děti, obsadíte to třicetiletými hipstery a natočíte to jako rádoby videoklip." Vilém Rubeš, jedna z nejvýraznějších postav české reklamy, na otázku kolik bodů by Lovcům zážitků udělil za "umělecký dojem" odpověděl stručně: "Ani jeden." Agentura s mizivým vlivem Je ale na místě podívat se na celé fungování agentury CzechTourism. Státem zřizovaná příspěvková organizace agentura Czechtourism (dříve Česká centrála cestovního ruchu – ČCCR) byla založena v roce 1993, tehdejším ministrem hospodářství Karlem Dybou. Jelikož již ministerstvo hospodářství neexistuje, aktuálním zřizovatelem je ministerstvo pro místní rozvoj. Původním posláním této organizace byla propagace České republiky, coby turistické destinace. V roce 1993 získala ČCCR od státu příspěvek v celkové výši 23,9 milionu korun (což je v přepočtu na dnešní ceny něco málo přes 100 milionů korun). V roce 2013 obdržela agentura Czechtourism z veřejných prostředků již více než 1 miliardu korun. Po očištění od vlivu inflace je to tedy zhruba desetinásobek v porovnání s rokem 1993. Současné aktivity agentury Czechtourism jsou samozřejmě daleko širší, ačkoli základní cíl se nezměnil – propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i České republice. V překladu do češtiny to znamená, že Czechtourism se snaží přesvědčovat zahraniční turisty, aby zavítali právě do České republiky a domácí turisty zase přesvědčuje o tom, aby do zahraničí nejezdili, ale preferovali destinace domácí. Ve výročních zprávách agentury CzechTourism se dočteme, co všechno pro nás v oblasti cestovního ruchu dělá a člověk tak málem nabyde dojmu, že bez této státem zřizované a veřejnými penězi podporované agentury by o nás bota zahraničního turisty nezavadila a domorodci by trávili své dovolené pouze u Jadranu nebo v Alpách. Má-li takováto státní aktivita mít své opodstatnění, pak by měla existovat jasná souvislost mezi penězi, které agentura CzechTourism na propagaci České republiky utratí a příjmy, které domácím subjektům z cestovního ruchu plynou, případně saldem zahraničního obchodu v odvětví cestovního ruchu. Je jasné, že největší nárůsty obratu v cestovním ruchu nastaly po roce 1989, což ovšem nebylo způsobeno žádnou státní agenturou, nýbrž pouhým faktem, že s pádem železné opony se Československo, respektive Česká republika stala přirozeně velmi vyhledávanou turistickou destinací. Má tedy smysl se podívat na vývoj zmíněných ukazatelů až v pozdějších letech. Tak například v roce 2008 získal Czechtourism příspěvek z veřejných prostředků ve výši 374 milionů korun, zaměstnával průměrně 57 zaměstnanců na plný úvazek a saldo zahraničního obchodu v odvětví cestovního ruchu dosahovalo přebytku ve výši 54,5 miliardy korun. V roce 2013 však dosáhly příspěvky Czechtourismu z veřejných peněz již zmíněných 1,1 miliardy korun, a saldo zahraničního obchodu v odvětví cestovního ruchu dosáhlo přebytku ve výši 48 miliard korun, při průměrném počtu zaměstnanců 95 (údaje jsou převzaté z výročních zpráv agentury CzechTourism, respektive analýz MMR). Objem veřejných peněz, se kterými CzechTourism hospodaří, se ve sledovaném období zvýšil o 194 procent (téměř se tedy ztrojnásobil), zatímco přebytek zahraničního obchodu se ve stejném období snížil o necelých 12 procent. Jistě, dá se namítnout, že jako výchozí rok uvádíme rok 2008, tedy předtím, než se na české ekonomice plně projevila celosvětová recese, jenže i přesto se saldo zahraničního obchodu v letech 2009 až 2011 oproti roku 2008 mírně zlepšovalo. Z uvedených údajů je tedy patrné, že vliv státní agentury CzechTourism je na cestovní ruch v České republice přinejlepším těžko kvantifikovatelný, přesněji řečeno zcela mizivý. Přesto se CzechTourism ve svých výročních zprávách chlubí, jak vehementně Českou republiku propaguje (mimo jiné v zahraničí), jaké pořádá akce, jaké projekty finančně podporuje (například televizní pořad Lovci

zážitků) a tak dále. Mimochodem, na vyhodnocení efektivity a přínosů agentury CzechTourism má agentura svůj vlastní institut, a sice Institut turismu. To však není vše. K 1.1.2010 byla zřízena další agentura s názvem Czech Convention Bureau, jejímž hlavním posláním je propagace České republiky coby ideální destinace pro konference a incentivní akce doma i v zahraničí s cílem zvýšit počet takových akcí pořádaných v jednotlivých regionech. Czech Covention Bureau spadá pod agenturu CzechTourism. Bezúčelně utrácené veřejné peníze však nejsou jediným problémem, spojeným s agenturou CzechTourism. Agentura mimo jiné provozuje weby jako kudyznudy.cz nebo nově czechspecials.cz. Jedná se tedy o komerční projekty, které může bez problémů zajistit soukromý sektor. Vzhledem k tomu, že se však tyto projekty opírají o státní finanční podporu, je tím výrazně narušena hospodářská soutěž v dané oblasti, a pokud by chtěl někdo vytvářet vlastní webový informační portál z oblasti cestovního ruchu, pak bude mít značný problém. V této souvislosti jsme oslovili Jindřicha Chromého, provozovatele portálu cestovního ruchu http://www.ceskoaslovensko.cz , zaměřeného na propagaci turisticky zajímavých destinací v České a Slovenské republice, který k tomu dodává: "V rámci hospodářské soutěže zasahuje působnost agentury CzechTourism do více podnikatelských oblastí, čímž narušuje tržní prostředí a tak jej do jisté míry deformuje. Příkladem v tomto ohledu může být situace, kdy vynaložíte vlastní prostředky na vytvoření nového projektu, který de facto může Czechtourism vytvořit též a navíc s finančním požehnáním od státu. Když se nad tím zamyslím, přijde mi to s ohledem na hospodářskou soutěž přinejmenším nekorektní." Organizace s tímto druhem financování a těmito prostředky, by podle Chromého měla spíše pomáhat rozvoji celého trhu a odvětví. V oblasti cestovního ruchu působí v České republice větší množství organizací, které by zajisté určitou součinnost a podporu ocenily. V současné době spolupracuje CzechTourism pouze s neziskovým či státním sektorem, případně si vytváří své vlastní projekty, které financuje z dotací a příspěvků. Pokud by CzechTourism spolupracoval i se ziskovým sektorem, mohl by být celkový přínos pro propagaci České republiky, která je hlavní podstatou existence této agentury, podstatně větší.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/lovci-rozpoct...stat-mrha-marketingovymi-miliony-250693

Zrcadlo Soutěž Regionální potravina 30.4.2015

Zrcadlo str. 2 /abé/ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V následujících týdnech se uskuteční již šestý ročník soutěže „Regionální potravina“, souběžně s ním také desátý ročník soutěže „Zlatá chuť jižní Moravy“. Soutěžící mohou přihlásit své produkty do 11. května do 12.00 hodin, vyhodnocení proběhne 26. května na Mendelově univerzitě v Brně. Vyhlášení výsledků a předání ocenění se uskuteční 25. června na Národní výstavě hospodářských zvířat na brněnském výstavišti. Ministerstvo zemědělství ČR vyhlásilo 6. ročník celostátní soutěže s názvem „Regionální potravina“ a v Jihomoravském kraji je jejím organizátorem Regionální agrární komora Jihomoravského kraje. Současně je vyhlášen 10. ročník soutěže „Zlatá Chuť jižní Moravy 2015“ a Chuť jižní Moravy 2015“. Cílem soutěží je podpora výroby kvalitních surovin a finálních výrobků, snaha o výrazné zvýšení informovanosti a následné spotřeby regionálních potravin. Bližší informace, zásady soutěže, metodika a přihláška do soutěže jsou v příloze a na http://www.kisjm.cz .

Žďárský deník V kosteleckém masokombinátu budou pracovat vězeňkyně ze Světlé 5.5.2015 Žďárský deník str. 2 Zpravodajství ZUZANA MUSILOVÁ JAROMÍR KULHÁNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kostelecké uzeniny využijí práci až patnácti odsouzených. První směna nastoupí v květnu Vysočina – Od poloviny května začnou ve společnosti Kostelecké uzeniny pracovat i odsouzené ženy z věznice ve Světlé nad Sázavou. Kostelecký masokombinát prozatím plánuje využívat práci odsouzených na zhruba půl roku, a pokud se spolupráce osvědčí, bude v ní pokračovat. Oznámil to personální ředitel podniku Zdeněk Lidmila. „K navázání spolupráce s věznicí ve Světlé nad Sázavou a k dohodě o zaměstnávání odsouzených jsme přikročili vzhledem k aktuálnímu nedostatku pracovních sil na dělnických pozicích. Jedná se o první spolupráci s tímto zařízením. Předpokládáme, že v našem provozu uplatníme deset až patnáct žen,“ uvedl Lidmila. S odsouzenými společnost neuzavírá žádný pracovněprávní vztah, uzavírá ale smlouvu přímo s vedením věznice. „Zaměstnávání a odměňování odsouzených se řídí pravidly stanovenými zákonem o výkonu trestu odnětí svobody,“ dodal Lidmila. Žádná bezpečnostní opatření podnik přijímat nemusí. „Již bylo vybráno patnáct odsouzených žen, které splňují veškerá bezpečnostní kritéria pro práci mimo areál věznice. Tyto vězeňkyně jsou prověřené, ve výkonu trestu jsou za méně závažnou trestnou činnost a trest si odpykávají v nejmírnějších typech věznice. V minulosti již mimo věznici pracovaly, a proto jim mohla být znovu dána důvěra,“ podotkla mluvčí věznice ve Světlé nad Sázavou Eva Hodná. Z věznice do Kostelce bude odsouzené ženy vozit autobus. „Odjíždět budou ve čtvrt na pět ráno. Pracovat budou od šesti třiceti do sedmnácti třiceti a v devatenáct hodin už budou opět ve věznici,“ pokračovala Hodná. Mimo věznici pracuje na 200 žen V současné době pracuje mimo věznici ve Světlé nad Sázavou na dvě stě odsouzených. „Poptávka po manuální práci je vysoká, řadu firem jsme již museli odmítnout,“ konstatovala mluvčí Hodná s tím, že plných šedesát procent žen ve výkonu trestu je zaměstnáno. A to buď přímo v areálu věznice, nebo mimo něj. Řada vězeňkyň již dlouhodobě dojíždí za prací i na Humpolecko, kde pracují v továrně na cukrovinky. „Tato společnost již několik let vlastní pozemky v podnikatelské zóně v sousedství věznice. Letos v létě by měla začít s výstavbou svého provozu a v příštím roce by tam měla zahájit i výrobu, opět s využitím práce odsouzených žen,“ řekl starosta Světlé Jan Tourek. Region| Vysočina

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

CÍLEM JE PROSPERUJÍCÍ A EVROPSKY KONKURENCESCHOPNÝ ZEMĚDĚLSKÝ SEKTOR 1

Recommend Documents