LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Cíle LH: • produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) • péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost • zajišťování ochrany půdy v krajině • vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků skleníkového efektu a klimatických změn • vytváření rekreačních možností • vytváření zdravého, estetického, a ekologicky hodnotného přírodního prostředí
Stav lesů v ČR
• XIV. století - cca 60 % • XVIII. st. (Josefínský kat.) - 38 % • současnost - 33,40 % výměry státu (2 634 000 ha)
Dělení lesů dle ÚHÚL do 9 lesních vegetačních stupňů
nejrozšířenější
Dělení lesa dle jednotlivých kategorií A ) LESY HOSPODÁŘSKÉ - jsou takové , jejichž hlavním posláním je produkce dřevní hmoty při současném zajišťování ostatních funkcí lesa - 77 % výměry B ) LESY OCHRANNÉ – lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (na sutích, rašelinách, na prudkých svazích,vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace – klečový v.s.) - 3,6 % C) LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - jsou to lesy , které nejsou lesy ochrannými a nachází se : (PHO I.st., ochranné pásma minerálních vod, lázeňské lesy, v CHKO a NP, lesní výzkum ..) – 18,7 % Dochází k prolínání jednotlivých funkcí a významu lesů mezi sebou
Majetkové poměry v lesích na území ČR: •
Prošel bouřlivým vývojem
•
na počátku 90. let se navrací do stavu před rokem 1945
•
v roce 1998:
1. 63,8 % lesů státních (vojenské ve VVP) – správa majetku LČR 2. 12,38 % lesů obecních 3. 23,0 % lesů soukromých 4. 0,8 % lesy družstevní •
Možný návrat církevních lesů – 6 % (1945)
Koloběh vody a odtok látek během vývojových stádií lesa od posledního zalednění
Tok vody a látek vegetací a půdou
Hlavní ekologické problémy lesních ekosystémů
Stav lesa ovlivněn způsobem hospodaření v lesích – nahodilé těžby v 90. letech 30 – 80 % celkové těžby (nežádoucí – kalamitová polomová) • zjednodušená druhová skladba lesa – velmi vzdálená skladbě původní • zjednodušená prostorová výstavba lesa • nedoceňování genetické kvality a původního genofondu dřevin • poškození horských lesních ekosystémů imisní zátěží • nadměrné stavy spárkaté zvěře • nedostatečné využívání přírodních procesů v lesních ekosystémech
Zjednodušená druhová skladba lesů
smrk
11.2
56.4
jedle
19.9
1.4
3.4
18.1
borovice modřín
2.7
dub
19.4
5.8
buk
40.2
5.3
habr, lípa
2.3
2.2
jasan, jilm
1.6
0
0
7
ostatní listnáče
• Listnaté dřeviny původně ze 2/3 rozlohy lesa, nyní jehličnany na 4/5 • původnost zpochybňována vzhledem k neurčitosti časových vazeb.
Prostorová skladba 4 základní hospodářské způsoby 1. Holosečný (91%) – obnova na souvisle vytěžené plochy přesahující svou šíří průměrnou výši porostu
2. Podrostní (7%) – obnova probíhá pod ochranou, s využitím reprodukce vytěženého porostu
3. Násečný – obnova na souvisle vytěžené plochy nepřesahující svou šíří průměrnou výši porostu i na sousedním netěženém prostoru
4. Výběrný (bez aplikace) – těžba prováděna s úmyslem výchovy a obnovy porostu, bez časového a prostorového členění, výběr stromů či skupin stromů – •
Slovinsko na 80% porostu pouze výběrným způsobem
V současné době většina lesního porostu ovlivněna lidskou činností – na základě zásahu dělíme na : 1. Lesy přirozené 2. Kulturní – jsou na většině území, jsou produktem lesního hospodářství •
Monokulturní- jednodruhové, stejnověké – smrk, borovice, méně modřín (často mimo přirozená stanoviště) čistá monokultura cca 30- 40% porostů
•
Smíšené na minimálně ¼ přimíšena listnatá dřevina dle původnosti dřevin pak rozlišujeme přírodě vzdálené, přírodě blízké (překryv s přirozenými lesy u nás cca 20-25% porostů)
Poškození imisemi
Nadměrné stavy spárkaté zvěře Poškozování • okusem, loupáním kůry a ohryzem • podílí se domácí zvěř (jelení, srnčí a černá) • podílí se i introdukovaná (muflon, daněk) • způsobeno ztrátou velkých predátorů (? reintrodukce – rys, vlk medvěd x myslivost _ umírněná)
Škůdci porostů Lýkožrout smrkový, lýkožrout menši, lýkožrout lesklý, lýkohub matný, lýkohub smrkový, dřevokaz čárkovaný, smoláci, tesaříci, pilořitky, obaleč přeslenový, mravenci.
• Rojení probíhá v podhorských oblastech zpravidla koncem dubna až začátkem května, v horách koncem května až začátkem června. • Brouci vyletují ze svých zimovišt po oteplení kůry a hrabanky nad 14 °C. • Ti, kteří nedokončili dospělostní žír na podzim, vylétají o 1-2 týdny dříve a dokončují jej v čerstvé kůře kmenů nebo odříznutých vrcholků stromů. • Podle podmínek se může během roku vyvinout jedno až dvě a za velmi příznivých podmínek (v nižších polohách) i tři pokolení. • Přezimují brouci, kukly i larvy.
Požerek lýkožrouta smrkového na smrku: a - v počátečním stadiu, b - v plném vývoji (vpravo dole požerek lýkožrouta lesklého), c - ukončený žír v požerku
Tvary požerků kůrovců: 1 - jednoramenný podélný (lýkohub sosnový), 2 - dvouramenný podélný (lýkožrout smrkový), 3 - jednoramenný příčný (bělokaz dubový), 4 - dvouramenný příčný (lýkohub jilmový), 5 - svorkovitý (lýkohub menší), 6 - vidlicovitý (lýkožrout borový), 7 - hvězdicovitý (lýkožrout vrcholkový), 8 - podélně hvězdicovitý (lýkožrout menší), 9 - příčně hvězdicovitý (lýkožrout jedlový), 10 - plošný broučí (korohlod jedlový), 11 - společný larvový (lýkohub smrkový)
Jak proti: LAPÁKY - smrkové stromy o výčetní tloušťce nejméně 20 cm + v imisních oblastech feromonové návnady FEROMONOVÉ LAPAČE Lapáky a feromonové lapače se musí evidovat. Kromě čísla a série se poznamenává místo a datum položení lapáku nebo postavení feromonových 1apačů, datum vyvěšení a výměny feromonových návnad, datum Stupeň napadení lýkožroutem smrkovým
Stupeň napadení lapáků (odchytu) Silný Střední Slabý
Lapáky
Lapáky s feromonovou návnadou
Feromonové lapače určené ke kontrole
průměrný počet závrtů na 1 dm2 kůry
počet odchycených dospělců na 1 lapač
více než 1 0,5-1 méně než 0,5
více než 4 000 2 000-4 000 méně než 2
více než 1,6 0,8-1,6 méně než 0,8
Příště – LHP, Lesy ČR a lesy v CHKO a NP
