CHYTŘEJŠÍ MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE

2011 CHYTŘEJŠÍ MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE

CHYTŘEJŠÍ MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE POZNEJTE JAK MĚSTA MODERNIZUJÍ ÚŘADY A ZKVALITŇUJÍ SLUŽBY ZA POMOCÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Tento informační dokument připravil Svaz měst a obcí České republiky s podporou společnosti IBM ČR, spol. s r. o. Jeho cílem je vyzdvihnout potenciál informačních a komunikačních technologií (IT) pro rozvoj tuzemských měst. Dokument definuje hlavní problémy a výzvy, kterým musí města v České republice čelit, ukazuje možné reakce na tyto problémy s využitím inteligentních řešení a představuje zdroje, které jsou k těmto účelům k dispozici prostřednictvím programů spravovaných Ministerstvem vnitra ČR. Nedílnou součástí dokumentu je rovněž několik případových studiích, které konkrétně popisují jak města modernizují úřady a zkvalitňují služby za pomocí informačních technologií.

1

IMPRESUM Vydal Svaz měst a obcí České republiky. Adresa: 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, Česká republika. Redakce Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc. a Jan Kadeřábek ve spolupráci s Romanem Hlaváčem. Fotografie Wikipedia na základě licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported Tisk DUKASE, s. r. o. Vyloučení odpovědnosti Ani Svaz měst a obcí České republiky ani IBM Česká republika, spol. s r. o. nebo jiná osoba jednající jménem Svazu nebo IBM nenese odpovědnost za využívání následujících informací. Nic v této zprávě nepředstavuje poskytování výslovné nebo odvozené záruky jakéhokoliv druhu. Další výtisky zprávy si lze vyžádat prostřednictvím Svazu měst a obcí České republiky. Zpráva je rovněž k dispozici v elektronické podobě ke stažení na webových stránkách Svazu na adrese (http://www.smocr.cz). © Svaz měst a obcí České republiky, 2011. Reprodukce je povolena, pokud bude uveden zdroj. Praha, září 2011

2

OBSAH PŘEDMLUVA ............................................................................................................................................................ 4 ROZHOVOR .............................................................................................................................................................. 5 ÚVOD....................................................................................................................................................................... 7 MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE, JEJICH POTŘEBY A PRIORITY ...................................................................................... 9 POSTAVENÍ MĚST V SÍDELNÍ STRUKTUŘE ............................................................................................................ 9 VYBRANÉ PROBLÉMY MĚST A HLAVNÍ VÝZVY ................................................................................................... 10 INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURA A PRIORITY ROZVOJE MĚST .......................................................................... 12 POŽADAVKY MĚST V OBLASTI IT A MOŽNÁ ŘEŠENÍ .............................................................................................. 15 ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DAT ............................................................................................................................... 15 JEDNODUCHÁ SPRÁVA UŽIVATELŮ ................................................................................................................... 16 VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ KOMUNIKACE, PORTÁLOVÉ SLUŽBY .................................................................................... 17 TECHNOLOGICKÁ CENTRA ................................................................................................................................. 18 OPTIMALIZACE PROCESŮ .................................................................................................................................. 20 DIGITALIZACE DAT ............................................................................................................................................. 21 DOSTUPNÉ ZDROJE A PODPORA Z EVROPSKÝCH FONDŮ ..................................................................................... 23 INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM ............................................................................................................... 23 OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST................................................................................ 26 ZÁVĚR .................................................................................................................................................................... 29 PŘÍLOHA – PŘÍPADOVÉ STUDIE CHYTŘEJŠÍCH MĚST ............................................................................................. 30 DĚČÍN - OTEVŘENÉ DVEŘE ELEKTRONICKÉHO ÚŘADU ...................................................................................... 30 HAVÍŘOV - SPOLEHLIVĚJŠÍ INFRASTRUKTURA PRO ŘÍZENÍ MĚSTA ................................................................... 32 KARVINÁ - ŘEŠENÍ PŘÍSTUPOVÝCH PRÁV A POTVRZOVÁNÍ DOKUMENTŮ ....................................................... 34 LIBEREC - OTEVŘENÉ MĚSTO KOMUNIKUJÍCÍ S OBČANY A PODNIKY ............................................................... 36 LOVOSICE - ELEKTRONIZACE DOKUMENTŮ A EFEKTIVNĚJŠÍ FUNGOVÁNÍ ÚŘADU ........................................... 38 OPAVA - POSTUPNÁ MODERNIZACE IT INFRASTRUKTURY ............................................................................... 40 PLZEŇ - INTELIGENTNĚJŠÍ ŘÍZENÍ MĚSTSKÝCH ZDROJŮ .................................................................................... 42 TACHOV - PŘEDNOST INVESTICÍM Z VLASTNÍCH ZDROJŮ PŘED OMEZUJÍCÍMI DOTACEMI .............................. 44 TŘEBÍČ - ÚSPORA A ZVALITNĚNÍ IT INFRASTRUKTURY OUTSORCOVÁNÍM SLUŽEB .......................................... 46 VYŠKOV - VYUŽITÉ DOTACE NA KONSOLIDACI IT INFRASTRUKTURY ................................................................ 48

3

PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, milí kolegové primátoři, starostové a zastupitelé, řada z nás pracuje intenzivně na propojení pracovišť našich radnic a jejich co největším otevření občanům. Technologie v tomto ohledu dnes doslova umožňují zázraky. Všichni však musíme mít při jejich pořizování na zřeteli dvě klíčové věci. Samotná realizace i následný provoz všech projektů v oblasti informačních technologií musí být ekonomicky reálná. V době, kdy je stát zadlužený, jeho rozpočet není v nejlepším stavu a snaží se tak ve vztahu k obcím a městům šetřit, kde se dá, si nikdo z nás nemůže dovolit experimentovat s drahými a zbytečnými technologiemi. Proto musí být cílem všech našich projektů dosažení co největší účelnosti a užitečnosti. Publikace, kterou otevíráte, a kterou vydává Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci se společností IBM Česká republika, se snaží na účelnost a užitečnost již vyzkoušených řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií v rozvoji tuzemských měst upozornit. Dokument definuje hlavní problémy a výzvy, kterým musí v této oblasti naše obce a města čelit, ukazuje možné reakce na tyto problémy s využitím inteligentních řešení a představuje zdroje, které jsou k těmto účelům k dispozici prostřednictvím evropských dotačních programů spravovaných Ministerstvem vnitra ČR. Nedílnou součástí dokumentu je rovněž několik případových studií, které přináší konkrétní příklady využití informačních technologií při modernizaci úřadů a zkvalitňování služeby v Děčíně, Havířově, Karviné, Liberci, Lovosicích, Opavě, Plzni, Tachově, Třebíči a Vyškově. Svaz měst a obcí ČR, a zejména pak jeho Komise pro informatiku (KISMO), pečlivě sleduje i očekávaný vývoj v oblasti eGovernmentu. Aktivně připomínkujeme především plány jak na národní tak evropské úrovni, neboť naše současné kroky u nás doma a jejich adaptace na vize Evropské komise v oblasti digitální agendy nás ovlivní na dlouhou dobu dopředu. Je potřeba zdůraznit, že současná situace v této oblasti není zdaleka ideální. Na jedné straně musí obce a města dokončit některé projekty, které byly odstartovány už v minulosti, související například s CzechPOINTy, se základními registry či elektronickými doklady. Na druhé straně realizované reformy kladou na naše úřady další výzvy spojené například s přechodem vybraných agend v sociální oblasti. Musíme tak řešit doslova praktické problémy a otázky související se stěhováním informačních systémů, jako je například situace, kdy se do majetku započítává pouze počítač, ale nezapočítávají se zásuvky a připojení. Všechny tyto výzvy, kterým čelíme společně s pracovníky, kteří mají na radnicích informační technologie na starosti, nesmí negativně dopadnout na naše občany a komfort služeb, které jim poskytujeme. V tomto ohledu je dvojnásob důležité spojovat síly a vyměňovat si zkušenosti a příklady toho, co funguje. Přeji Vám příjemné čtení! Ing. Dan Jiránek primátor města Kladno předseda Svazu měst a obcí České republiky Kladno, září 2011

4

ROZHOVOR Proč se IBM soustředí právě na řešení problémů ve městech? Asi každý z nás, kdo žije ve městě, se čas od času neubrání pocitu bezmoci, rozčilení a určité rezignace, ať už je jeho příčinou dopravní zácpa, nefungující hromadná doprava, chování úředníků, kriminalita či třeba nedostupnost zdravotnických zařízení či jiných veřejných služeb. Navíc dle statistik počet obyvatel ve městech dramaticky roste, což může současnou situaci ještě více zkomplikovat. Zatímco v roce 1900 žilo ve městech pouze 13 % obyvatel, před 2 lety již ve městech bydlelo přes polovinu obyvatelstva planety a do roku 2050 to má být 70 procent. Budoucnost naší ekonomiky tedy závisí na tom, jak dobře a efektivně budou fungovat naše města. Je situace v České republice ve srovnání se světem něčím specifická? Česká republika má již dnes urbanizaci 74,6 procent, počet obyvatel žijících ve městech však už 15 let stagnuje. S vysokou urbanizací rostou samozřejmě nároky na městskou infrastrukturu, která zajišťuje důležité služby: přepravu, zdravotní péči či veřejnou bezpečnost. Obtíže dále zvyšuje neustále se rozvíjející poptávka veřejnosti po kvalitnějším vzdělání, lepším životním prostředí, dostupném bydlení a nových možnostech kulturního i sportovního vyžití. U nás navíc došlo k rychlé transformaci ekonomiky, k výraznému růstu životní úrovně a lidé tak očekávají stále lepší a lepší služby. Nechci hodnotit, zda je tento trend pozitivní či negativní, berme tento fakt jako výzvu a příležitost pro každého z nás, ale zejména jako výzvu pro ty, kteří jsou schopni fungování měst ovlivnit. A těmi jsou zejména komunální politici. Mohou technologie komunálním představitelům pomoci při řešení problémů? Dobrou zprávou zcela určitě je, že máme k dispozici nové nástroje a technologie, které umožňují digitalizaci a vzájemné propojení všech systémů, jednoduše řečeno, můžeme tuto infrastrukturu oživit a učinit ji chytřejší a efektivnější. Naše společnost vytvořila koncept chytřejšího města, který zásadně přehodnocuje samotný přístup ke standardnímu řešení městské infrastruktury. Tento koncept se netýká pouze IT infrastruktury městských úřadů jako takových, ale využití informačních technologií při řešení problémů dopravy, bezpečnosti, energetiky, zdravotní a sociální péče, vzdělávání či územního rozvoje. Právě nasazení technologií v těchto oblastech umožňuje komunálním představitelům služby zkvalitnit a zefektivnit a uspořit finanční prostředky. Více informací naleznete také na http://www.ibm.com/cz/chytrejsimesto. Mohl byste uvést nějaké příklady „chytrých“ městských projektů? Příkladem mohou být města Stockholm, Dublin, Singapur či Brisbane, která zahájila transformaci svých dopravních systémů tak, aby omezila provoz a snížila znečištění ovzduší. Policie v New Yorku zase pro změnu využívá nejmodernější informační technologie, jako je např. propojený systém bezpečnostních kamer pro sběr a analýzu dat, která urychlují a usnadňují vyšetřování trestné činnosti a slouží i k lepší prevenci kriminality. Italská města Parma a Salerno v partnerství s IBM realizují projekty chytrých měst v oblasti turistiky, propagace historického a kulturního bohatství, snadného spojení občanů s úřady, zdravotnictví, péče o seniory a zdravotně

5

postižené. Čínské ministerstvo vzdělávání s naší pomocí pracuje na open-source e-learningovém projektu Blue Sky, který rozšiřuje dostupnost a sdílení vědomostí. IBM spolupracuje i s lokálními vládními agenturami a ekologickými organizacemi v oblasti povodí Paraguay-Paraná na projektu ochrany velkých světových řek jako přirozených zdrojů čisté vody. Podobný projekt probíhá i ve státě New York na řece Hudson, kde moderní technologie zpracovávají v reálném čase obrovské množství vstupů ze senzorů umístěných po celém 507 km dlouhém toku řeky a monitorují tak kvalitu vody. Na Maltě zase vzniká celosvětově první celostátní chytrá energetická síť, která současně zajišťuje i hospodaření s vodou. Společnost IBM se podílí na dalších 50 podobných projektech chytrých sítí v zemích, jako je Itálie, Nizozemsko, Dánsko či USA (Kalifornie, Texas). Budovy tak postupně zelenají – švýcarská firma GIB-Services např. vybudovala výpočetní středisko, jehož odpadním teplem se vyhřívá voda v nedalekém krytém bazénu. Kanadská důlní společnost zase odpadním teplem ze svého datacentra temperuje své sklady. Existují takové příklady i v České republice? V České republice se zatím hodně soustředíme na IT infrastrukturu samotných úřadů, která byla v mnoha případech zastaralá. Budují se technologická centra, nasazují se nástroje pro automatizovanou správu uživatelů, využívají se možnosti elektronizace dokumentů, zavádí se elektronické spisové služby, zkvalitňují systémy pro komunikaci s veřejností apod. Obnovit informační infrastrukturu přitom potřebují nejenom velká města, ale i menší a středně velká města. O tom svědčí i naše projekty v Lovosicích, Tachově či Hustopečích. Typickým příkladem chytrého nasazení technologií při zkvalitňování městských veřejných služeb je pak Plzeň. Tam jsme mimo jiné realizovali projekt řízení údržby dopravních vozidel v plzeňských městských dopravních podnicích. V této brožuře najdete příklady, jak se česká města stávají chytřejšími. Doufáme, že pro vás budou dobrou inspirací. Realizujete v českých městech ještě další projekty? Společnost IBM ve spolupráci se statutárními městy Ostrava, Jihlava a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR darovala do ostravských školek 68 a do jihlavských 26 speciálních počítačových stanic KidSmart Young Explorer v rámci celosvětové iniciativy IBM KidSmart Early Learning Program. Tento výukový program určený pro děti ve věku 3 až 7 let si klade za cíl naučit děti, rodiče i vyučující zdravému přístupu k informačním technologiím a hravou formou podporovat počítačovou gramotnost předškoláků. Speciální softwarové programy, kterými jsou počítače vybaveny, napomáhají rozvíjet znalost jazyka, matematiky, vědy i humanitních oborů. Počítačové pracoviště je ergonomicky přizpůsobené dětem v předškolním věku a splňuje veškeré psychohygienické normy. Sestavu tvoří barevný plastový domeček, v němž je uzavřen počítač i veškerá další technika, a sedátko pro dvě děti. Od roku 2002, kdy se začal program realizovat v České republice, darovala IBM již 471 dětských počítačových stanic celkem 360 mateřským školám a dětským stacionářům ve všech krajích ČR. Možná se zdá tato iniciativa a jednotlivé projekty jako pouhá kapka v moři, pokud se ale do konceptu chytřejších měst zapojí i další společnosti, vlády i samotná města, pak věřím, že společně můžeme ovlivnit jejich nejpalčivější problémy a v budoucnu bydlet v bezpečných, čistých a prosperujících městech fungujících na bázi udržitelného rozvoje.

Vladek Šlezingr Generální ředitel IBM Česká republika

Praha, srpen 2011

6

ÚVOD

1

Technologie bude podle profesora informatiky na univerzitě Yale Davida Gelertnera za 50 let na jedné straně všudypřítomná, na druhé straně se na ni lidé nebudou upínat a de facto je nebude ani příliš zajímat. Díky kybernetickému prostoru zmizí též potřeba se přemísťovat. To přitom nemusí znamenat konec automobilů, řídit se však bude výhradně pro zábavu. Podle jeho názoru zaniknou rovněž města – nebude žádný důvod, proč by se lidé měli soustřeďovat. Gelertner je skeptický k elektronickým knihám a domnívá se, že i za 50 let budou knihy papírové. Podle něho však zcela zaniknou kamenné úřady, obchody i kanceláře. Předpovědi budoucnosti jsou vždy založeny na určitých předpokladech. Předpovědi mohou být různě úspěšné nejen v závislosti na uvedených předpokladech, nýbrž i na časovém horizontu, jehož se předpověď týká. Dlouhodobá prognóza je vždy více či méně spekulativní a zřídka odpovídá realitě. Například představy o rozvoji výpočetní techniky z 50. let nám dnes připadají velmi naivní. Krátkodobé prognózy však bývají poměrně úspěšné, zvláště když vychází z aktuálních údajů. ICT sektor je podle OECD definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky (technologie) a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny k zpracování, komunikaci a distribuci informací elektronickou 2 cestou, včetně jejich zachycení, ukládání, přenosu a zobrazení. Podle statistik ČSÚ od roku 2000 vzrostly celkové výdaje za ICT vybavení a služby v ČR více jak dvojnásobně (2,3 krát), a to z 320 mld. Kč na 742 mld. Kč v roce 2007. 80 % z těchto výdajů tvořila v roce 2007 podniková mezispotřeba. Na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí připadalo 11 % a na investice do ICT pak zbylých 9 %. Tržby realizované v ICT sektoru ČR činily téměř 550 mld. Kč a tvořily 5,1 % celkových tržeb podnikatelského sektoru. Podíl ICT průmyslu a ICT služeb na tržbách je téměř vyrovnán. V roce 2007 se ICT sektor v ČR (přidaná hodnota vytvořená v tomto sektoru) podílel na tvorbě HDP 4,4 %, tj. o 2 p.b. více než v roce 1995. Podíl ICT služeb na tvorbě přidané hodnoty v ICT sektoru celkem se pohybuje kolem 85 %. ICT sektor se v roce 2007 podílel 13,5 % na celkových výdajích na výzkum a vývoj uskutečněných v podnikatelském sektoru. V roce 2008 bylo v Česku jako IT odborník zaměstnáno téměř 111 tisíc osob, z nichž byla více jak polovina (61 tisíc) zaměstnána jako Technický pracovník v oblasti VT. IT odborníci se tak na celkovém počtu zaměstnaných v ČR podíleli 2,2 %. Zejména ve velkých firmách je IT oblast vnímána jako nezbytná součást řízení, IT specialisté často zaujímají klíčové pozice i ve vedení společností. Zatímco IT je v komerční sféře součástí klíčových rozvojových priorit, ve veřejné správě je často nedoceněno. Velká města si však nezadají s největšími korporacemi. Ba naopak – mají ještě mnohem více povinností a úkolů, které musí zvládnout. Jak se jim to daří, mohou jejich obyvatelé a návštěvníci posoudit každý den. Ani města se proto neobejdou bez nejnovějších technologií. Roztříštěnost, nejednotnost a řada duplicitních údajů – to jsou však časté charakteristiky stavu informačních systémů mnohých (i poměrně velkých) měst. Je tak logické, že města ve spolupráci se společnostmi a organizacemi působícími v oblasti informačních technologií hledají nové způsoby využití svých systémů a technologií. Realizovaná řešení se zaměřují na zefektivnění vnitřního chodu městských úřadů včetně městských částí a městských obvodů a také příspěvkových a dceřiných společností měst s cílem snížit finanční nároky na zajištění potřebné administrativy. Řešení za pomocí informačních a komunikačních technologií jsou implementována také pro usnadnění styku mezi veřejnou správou a občanem a za účelem přiblížení a zkvalitnění veřejných

1

KOTYK, Josef. Budoucnost informačních technologií. Automatizace, ročník 50, číslo 4, duben 2007. Dostupné na http://www.automatizace.cz/article.php?a=1718. 2 MANA, Martin. Statistika informační ekonomiky – shrnutí. ČSÚ. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/budoucnost_ict_sektoru_v_cr_odborny_seminar.

7

služeb občanovi a zajištění jejich maximální dostupnosti a kvality a tím snížení administrativního zatížení občanů vč. podnikatelů a firem. Uvedená řešení se přitom netýkají pouze velkých měst nebo států. Řadu věcí musí řešit i malá města či obce. Tento dokument si klade za cíl zdůraznit potenciál IT pro rozvoj tuzemských měst. Definuje hlavní problémy a výzvy, kterým musí města v České republice čelit, ukazuje možné reakce na tyto problémy s využitím inteligentních řešení a představuje zdroje, které jsou k těmto účelům k dispozici prostřednictvím programů spravovaných Ministerstvem vnitra ČR. K dokumentu je připojeno několik případových studií „chytřejších měst“, které konkrétně popisují jak města modernizují úřady a zkvalitňují služby za pomocí informačních technologií. Popisují řešené problémy a použitá řešení, zobrazují podrobnější technické informace a naznačují dosažené výsledky a jejich výhody. Přestože je jasné, že popsaná řešení nelze jednoduše automaticky zkopírovat v jiných městech, protože v každém případě se vždy vyskytují specifické podmínky, mohou případové studie sloužit jako potenciální zdroj inspirace pro plánování rozvoje měst a politická rozhodnutí městských zastupitelů.

8

MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE, JEJICH POTŘEBY A PRIORITY Pro města platí, že míra prosperity daného území se projevuje ve schopnosti uspokojovat potřeby místních obyvatel, návštěvníků a ekonomických subjektů v něm hospodařících. Aby se jejich prosperita a konkurenceschopnost udržovala a rozvíjela, musí si města být schopna udržet svoje obyvatele, musí jim dokázat nabídnout kvalitní možnost bydlení, využití volného času, zaměstnání a vhodné, zejména nenarušené životní prostředí. V hospodářské oblasti je kladen důraz na kvalifikovanou pracovní sílu, která je schopna se aktivně zapojit do pracovního procesu, čímž mimo jiné udržuje nebo zvyšuje svoji koupěschopnost, progresivně orientované podnikatelské subjekty, dynamicky se rozvíjející rozvojové plochy, např. průmyslové zóny. Konkurenceschopnost obcí a měst doplňují tzv. měkké, jen těžko uchopitelné faktory, jako je např. image sídla, místní a popř. regionální nabídka kulturního a sportovního vyžití, bezpečnost, kvalita činnosti státní správy (např. oproštěná od korupce, přílišné rutiny a byrokratičnosti), existence a aktivita aktérů místního rozvoje.

POSTAVENÍ MĚST V SÍDELNÍ STRUKTUŘE Na území České republiky se v polovině roku 2010 nacházelo 6250 obcí a vojenských újezdů. Z tohoto počtu bylo 24 statutárních měst (včetně Hlavního města Prahy) a 553 měst. Dále bylo na našem území 192 městysů. Venkovských obcí (tj. obcí bez dalšího označení) bylo 5481, což představuje 87,7 % všech obcí (spolu s městysi 3 90,8 %). V České republice zákon o obcích obce na venkovské a městské nicméně nerozlišuje. Podle tohoto zákona je za obec považováno sídlo s obecním nebo městským úřadem. Město je pak definováno jako obec s městským úřadem. „Město“ se tak formálně v zásadě liší od „běžné obce“ pouze titulem, který lze v praxi poznat podle označení „městský úřad“. V Ústavě České republiky je přitom zakotveno, že obce jsou samostatně spravovány zastupitelstvem a lze jim zákonem svěřit výkon státní správy. Uplatňován je tzv. spojený model výkonu veřejné správy, kdy územní samosprávné celky vykonávají vedle vlastní působnosti (samosprávy) i působnost přenesenou (státní správu ve věcech stanovených zvláštními zákony). Jako města jsou označovány obce, které měly před rokem 1990 městský národní výbor (historická města, potvrzená v 80. letech 20. století v rámci kategorizace národních výborů) a dále obce, které toto postavení získaly později rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyjádření Vlády 4 České republiky. Obec, která měla statut města (tzv. historická města) před 17. květnem 1954 se stala městem, pokud o to požádala předsedu Poslanecké sněmovny. Do roku 2006 se mohla stát městem taková obec, která 5 měla alespoň 3.000 obyvatel; v současné době není dolní hranice počtu obyvatel stanovena. Nejmenší obcí, která je sídlem městského úřadu, je Přebuz v okrese Sokolov, v Karlovarském kraji. Zde počátkem roku 2007 žilo pouze 87 obyvatel. Status města tato obec získala 22. června 2007 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka, poslance zvoleného za ČSSD. Druhým nejmenším městem v České republice je Loučná pod Klínovcem, která má 93 obyvatel. Celkem 192 měst má venkovský charakter, 6 takže přesnou hranici mezi městským a venkovským prostorem nelze jednoznačně vymezit.

3

Český statistický úřad. Registr sčítání obvodů a budov [online]. 2010 [cit. 2010-07-26+. Dostupné z WWW: . 4 POZIČNÍ DOKUMENT MENŠÍCH MĚST A VENKOVA. Praha : MEPCO, 2006. 41 s. 5 JEŽEK, Jiří; DOKOUPIL, Jaroslav; MATUŠKOVÁ, Alena. ATRAKTIVITA MALÝCH MĚST V ČESKÉ REPUBLICE PRO BYDLENÍ, PRÁCI A PODNIKÁNÍ : VÝSLEDKY EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ *online+. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2009 [cit. 2010-07-31+. Dostupné z WWW: . 6 ZÁSADY URBÁNNÍ POLITIKY : PRACOVNÍ ZNĚNÍ. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2010. 45 s.

9

Graf – Skladba měst v České republice dle velikostních skupin

Zdroj: Český statistický úřad *online+. 2007 *cit. 2010-08-08+. Malý lexikon obcí ČR 2007. Dostupné z WWW: .

VYBRANÉ PROBLÉMY MĚST A HLAVNÍ VÝZVY V současnosti představují města v České republice hlavní zdroj prosperity a hnací sílu ekonomického rozvoje. Jsou to však zároveň místa, kde se soustřeďují největší problémy a související výzvy k řešení. Česká města čelí řadě specifických problémů. Jejich příčiny jsou často navzájem provázány a i více než dvacet let po pádu komunismu jsou spojeny s transformací bývalého socialistického hospodářství a se souvisejícími změnami životního stylu. Jedním z nejviditelnějších problémů je prostorové rozrůstání českých měst, způsobené výstavbou nákupních center, skladů a dalších logistických zařízení v předměstských oblastech. Specifický problém představuje masová výstavba rodinných domků v takzvaných satelitních oblastech bez dostatečné infrastruktury a služeb veřejné dopravy. Tato prudká komerční a rezidenční urbanizace předměstí vede k nekontrolovatelnému rozpínání měst. Od začátku devadesátých let minulého století byly středy měst pod silným tlakem nové investiční výstavby. Nedílnou součástí řízení města je logicky podpora rozvoje podnikání. Přestože tyto snahy přispěly ke zlepšení fyzického vzhledu mnoha českých měst, zůstala ještě řada zpustlých městských průmyslových areálů, které jsou výsledkem masivní deindustrializace. Tato místa minulého rozvoje měst (jako jsou bývalé továrny nebo železniční překladová nádraží) jsou nyní opuštěná nebo málo využívaná, protože řada výrobních podniků a podniků těžkého průmyslu, které bývaly ve městech umístěny, přestala existovat. Mnoho těchto areálů se nevyužívá také z důvodů kontaminace nebo podezření ze znečištění. To je další problém, který musejí řešit české místní samosprávy ze svých omezených zdrojů.

10

Další rozvoj měst v České republice je postižen nízkou kvalitou a malou kapacitou dopravní infrastruktury, zejména silniční sítě. Nedokončené regionální dálniční sítě, potřeba rekonstrukce a optimalizace železnic v regionech a nepřijatelný stav městské dopravní infrastruktury z hlediska bezpečné jízdy na kole a provozu chodců patří k nejnaléhavějším problémům. Eminentní potřeba rozvoje dopravní infrastruktury je úzce spojena s rostoucím tlakem na systémy městské hromadné dopravy, prudkým rozvojem osobní dopravy a následnými dopravními zácpami. Tato situace je mimořádně kritická v Praze, ale stejným problémům čelí i ostatní krajská města. Česká města také řeší složitou otázku ochrany životního prostředí. Komplikované problémy vznikají v důsledku negativního trendu rozvoje osobní automobilové dopravy a souvisejícího zhoršení kvality městského prostředí (hlučnost, prašnost, emise apod.). Města se musejí rovněž zabývat stoupajícími náklady na energie; potřebou racionalizovat tvorbu a likvidaci odpadu; nebo nutností modernizace kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod. V neposlední řadě musí městská samospráva rovněž reagovat na nedostatek zeleně, který ovlivňuje kvalitu života ve městech a snižuje jejich atraktivnost. Specifickým problémem, který je společný většině zemí bývalého socialistického bloku, je problém rozpadajících se sídlišť. V šedesátých až osmdesátých letech minulého století představovala výstavba panelových domů podstatnou část řešení bytové otázky. Takto vybudovaná sídliště jsou dnes ohrožena závažným fyzickým a sociálním úpadkem. Největší hrozbou je obrovská spotřeba energie v těchto sídlištích. Jak je patrné z následujícího grafu, který přibližuje výsledky průzkumu problémů měst z pohledu komunálních představitelů, samotná města vnímají ekonomické determinanty jako nejvýznamnější faktory pro jejich budoucí rozvoj. Nejvíce měst (86 % respondentů) považuje za důležitý vliv a dopady ekonomické a finanční krize, dále pak vývoj na trhu práce a související výši nezaměstnanosti (76 % respondentů) a restrukturalizaci ekonomiky a související pokles průmyslové výroby (71 % respondentů). Města vnímají jako významné pro svůj další vývoj také sociální determinanty, tzv. měkké faktory. Stárnutí populace vnímá jako důležitý faktor pro svůj další vývoj 73 % měst, vzdělanost 69 % měst a sociální vyloučení 53 % měst. Města také akcentují téma energetické náročnosti a bezpečnosti (57 % respondentů). Polovina měst také považuje za 7 důležité otázky související s digitální gramotností a využíváním informačních a komunikačních technologií. Naopak často skloňované faktory jako jsou suburbanizace (jen 22 % respondentů vnímá tento faktor jako 8 důležitý ), klimatické změny (pouze pro 16 % respondentů je tento faktor významný) nebo teroristické hrozby (pouze 5 % respondentů) nejsou většinově městy vnímány jako významné.

7

Vliv informačních a komunikačních technologií a digitální gramotnosti přitom nevykazuje vazbu na typ sídel či velikost měst. 8 Suburbanizace je přitom významněji hodnocena jako důležitý faktor pro rozvoj měst městskými částmi a dále pak statutárními městy než městy.

11

Graf – Význam různých faktorů pro budoucí rozvoj měst

Zdroj: MÁTL, Ondřej. a kol. Analýza potřeb měst. Svaz měst a obcí České republiky, 2010.

INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURA A PRIORITY ROZVOJE MĚST 9

Průzkum potřeb měst z roku 2010 , který pokryl potřeby tří set tuzemských měst, současně mapoval investiční priority měst. Průzkum ukázal, že města potřebují financovat především tzv. „tvrdé“, infrastrukturní projekty. Dlouhodobá pomoc infrastruktuře přitom představuje důležitý regionální ekonomický nástroj, který podporuje všeobecné zlepšení kvality území. Nejpalčivější se ukazuje dopravní infrastruktura, úpravy veřejného prostranství a chodníků. Jako další bolesti města nejčastěji zmiňují úroveň veřejné dopravy, potřebu její modernizace a související zajištění nabídky parkování. V oblasti životního prostředí stále přetrvává důraz na čištění odpadních vod a roste význam šetření energií a tepelného zásobování (úspory). Nedostatky města vnímají také u zajištění udržitelného rozvoje území včetně revitalizací, výstavby bytů a navazujících inženýrských sítí. Kromě infrastrukturních potřeb analýza také poukázala na potřebu podpory tzv. „měkkých“ projektů. Pro města je totiž velmi důležité být natolik konkurenceschopná, aby si udržela a přilákala obyvatele a zároveň byla atraktivní pro podnikatele. V dnešní době občané nečekají, že ve městě bude fungovat jen základní infrastruktura, ale předpokládají, že zde budou schopni trávit volný čas, že jim město nabídne kulturní a sportovní vyžití nebo kvalitní vzdělání a volnočasové aktivity pro děti. To vše je možné pouze pokud město investuje do marketingu, profiluje se sektorově a vytváří pro občany a podnikatele prostředí vhodné ke všem těmto aktivitám. Součástí měkkých aktivit je také modernizace veřejné správy a moderní metody řízení veřejné správy, vnitřní a vnější komunikace města, zavádění a využití moderních informačních a komunikačních technologií (resp. obecně rozvoj digitální agendy a implementace modelu Chytrých měst) nebo investice do ekonomického rozvoje a propagace města. Kvůli demografickým změnám, stárnutí obyvatel a 9

MÁTL, Ondřej. a kol. Analýza potřeb měst. Svaz měst a obcí České republiky, 2010.

12

nízké porodnosti nabudou do budoucna na důležitosti také sociální nebo zdravotní služby. Zajímavé město potřebuje také investovat do turismu nebo do péče o památky. Jako hlavní prioritní oblasti pro svůj rozvoj města vnímají následující oblasti: -

Modernizace městské správy Rozvoj dopravní infrastruktury (silnice, chodníky, městská hromadná doprava, parkovací stání ve městech, apod.) Zlepšení životního prostředí (čištění odpadních vod, hluk, odpady a černé skládky) Úspory energií (zateplování veřejných budov, veřejné osvětlení) Snižování nezaměstnanosti, vytváření pracovních míst a s tím spojené zlepšování podmínek pro podnikání Podpora bydlení a bezbariérových přístupů Revitalizace brownfields a rozvoj ploch pro další urbanizaci Řešení dopadů suburbanizace a návrh opatření (postupů), jak suburbanizaci velkých měst do budoucna usměrňovat Zvýšení turistické atraktivity měst, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a péče o památky Rozvoj veřejných služeb a občanské vybavenosti (zdravotní střediska, mateřské školy, kulturní, sportovní a volnočasová zařízení, péče o seniory, apod.).

Graf – Priority měst v oblasti tvrdých infrastrukturních aktivit

Zdroj: MÁTL, Ondřej. a kol. Analýza potřeb měst. Svaz měst a obcí České republiky, 2010. Podíl měst, která zařadila danou oblast mezi pět klíčových priorit

13

Graf – Priority měst v oblasti měkkých nástavbových aktivit

Zdroj: MÁTL, Ondřej. a kol. Analýza potřeb měst. Svaz měst a obcí České republiky, 2010. Podíl měst, která zařadila danou oblast mezi pět klíčových priorit

14

POŽADAVKY MĚST V OBLASTI IT A MOŽNÁ ŘEŠENÍ Funkčnost měst a jejich schopnost reagovat na hlavní problémy a výzvy často nezávisí jen na modernizaci jejich fyzické infrastruktury, jako jsou chodníky, silnice či budovy, ale stále více i na schopnosti využívat informační a komunikační technologie. Právě systém technologií, jejichž bezprostřední užitek často nemusí být zjevný, v současné době v prostředí měst nemusí být plně využitý a města se tak potýkají s celou řadou problémů. Roztříštěnost, nejednotnost a řada duplicitních údajů – to jsou nejčastější charakteristiky stavu informačních systémů mnohých (i poměrně velkých) měst. Spousta měst má poddimenzované technologie, pod hranicí životnosti, hrozí jim zhroucení infrastruktury. IT řešení jsou proto aplikována jak ve větších statutárních městech, tak v menších městech a ostatních obcích. Kvalitní společnosti nabízí městům vždy komplexní řešení. Odborné poradenství spočívající v analýze a identifikaci problémů daného města, návrhu řešení těchto problémů prostřednictvím moderních prostředků IT a na základě využití zkušeností měst z jiných zemí či ČR, které řešily obdobný problém, vlastní realizaci navrženého řešení v pozici jediného zodpovědného dodavatele. Tyto společnosti pak hrají roli tzv. systémového integrátora zastřešujícího a beroucího na sebe odpovědnost za celý projekt včetně dílčích subdodávek, garantujícího začlenění dodávaného řešení do celého prostředí informačního systému města. Často přitom není nezbytné kompletně vyměnit celou informační infrastrukturu, ale spíš je vhodnější, pokud je to efektivní, realizovat její rozvoj a doplnění a tím ochránit již vynaložené investice v minulosti. Potřeby měst v oblasti informačních technologií se na rozdíl od komerčních firem v základní rovině odvíjí od potřeb státu. Města potřebují zajistitt nejenom konsolidaci a pořádek v infrastruktuře, ale kromě výměny hardware usilují o standardizaci dat a prostředí tak, aby byla zajištěna kompatibilita se státními systémy. Zajištění konzistence dat a konzistence služeb je totiž klíčové z hlediska výkonu státní správy. Stát proto prostřednictvím dotačních programů podporuje napojení na centrální registry a zajištění bezpečnosti dat, realizuje se komplexní reforma v informačních technologiích ve veřejné správě, dochází k transformaci na tzv. chytrou správu (smart administration). Napravuje se situace, kdy data byla roztříštěná a nejednotná v různých registrech (jako je například registr obyvatel, registr katastru nemovitostí apod.). Cílem je, aby údaje byly v systémech pouze jednou a ostatní systémy z jednoho místa tato data čerpala. Lokální registry tak v podstatě zaniknou. To se projeví mimo jiné tím, že při změně adresy bydliště občana bude stačit, aby tuto skutečnost nahlásil pouze na jednom místě. Na tento proces, který vychází ze základní potřeby státu vycházet a pracovat s relevantními daty, města musí reagovat, aby mohla pracovat s daty v registrech. Řešení musí být vždy individuální a musí odpovídat konkrétním potřebám měst. V městech dochází ke zvýšení bezpečnosti dat, jsou nasazovány systémy pro jednoduchou správu uživatelů, implementují se portálové služby, budují se technologická centra, dochází k optimalizaci procesů a digitalizaci dat.

ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DAT Bezpečnost informačních technologií je prioritním zájmem všech společností. Množství hlášených incidentů rok od roku exponenciálně roste. Zvyšující se komplexnost bezpečnostních otázek v kombinaci s nedostatečně účinnou správou zabezpečení může vést k finančním ztrátám a vysokým administrativním a jiným nákladům včetně nepohodlí plynoucího z nutnosti zabezpečení důvěrných informací a zmnožení hesel. Také po obcích potažmo po starostech a zastupitelích je požadováno zajištění bezpečnosti dat. Příslušná legislativa (zejména pak zákon o ochraně osobních údajů, zákon o obcích a zákon o archivnictví) definuje, jak mají být data uložena, jak mají být dlouho archivována a jak musí být zaručena jejich neměnitelnost. Město musí také zaručit, že o data nepřijde. Tradiční podoba zajištění bezpečnosti dat spočívá v tom, že dokumenty jsou archivovány v papírové formě, pod zámkem ve skladu nebo spisovně, která se nevytopí a dokumenty neshoří. Moderní podoba pak spočívá

15

v digitalizaci archivů a realizaci nových agend pouze digitálně. O to důležitější je pak zajištění bezpečnosti, aby data, která se vytvoří a uloží a které je třeba archivovat, byla ochráněna a bylo prokazatelné, že je někdo nezměnil a že nebyla realizována neautorizovaná úprava. IBM zajišťuje bezpečnost dat pomocí hardwarově softwarových produktů. Jedním z nich je černá skříňka, tzv. Black box, který má příslušnou certifikaci, že po nahrání dat je není možné změnit a jsou autentická. Bezpečnost proti neautorizovanému přístupu chrání uložená data proti vnějším i vnitřním útokům, nástroje typu identity management garantují, že se k určitým datům dostane pouze člověk, který má na základě definované role k tomu oprávnění. Když přijde nový pracovník, automaticky se mu přístupová práva vytvoří, když odejde, přístup se automaticky zruší. Důležitá řešení spočívají také v bezpečnosti fyzické - bezpečnosti infrastruktury. Pokud má město dvě lokality, kde je data možná archivovat nebo pokud se dvě obce dohodnou na vzájemné replikaci dat, systém umožňuje bezobslužný systém zálohování dat. Příkladem takové spolupráce je partnerství dvou moravských měst, kdy si obě města vymezila určité prostory a do nich vzájemně zálohují svá data. Ve chvíli kdy dojde např. k požáru a ztrátě dat, data se obnoví ze sousední obce. Když obec nemá dvě vzdálené lokality, musí zajistit zálohování dat na pásky, kdy IBM nabízí automatizované zálohování a obnovu dat. Příkladem města, kde byl takový systém implementován je Opava, která má dvě virtualizované datové centrum.

JEDNODUCHÁ SPRÁVA UŽIVATELŮ Řízení přístupových práv je často slabým místem v celkovém zabezpečení informačních a komunikačních technologií v mnoha organizacích. V případě obcí a měst do informační infrastruktury navíc zasahují různé legislativní předpisy, kterým je třeba plně vyhovět. Města využívají desítky různých aplikací. V tradičním pojetí, když nastoupí nový zaměstnanec, obdrží po jednání s personálním oddělením od správce IT přístupová práva k jednotlivým aplikacím (jako např. přístup do vnitřní sítě, přidělení tiskárny, emailové adresy, apod.), který mu tento správce musí manuálně definovat a přidělit. S tím je spojena řada komplikací, protože ne vždy jsou přístupy definovány přesně, zaměstnanec se pak nemůže dostat do různých databází, nefungují mu aplikace, které potřebuje pro svoji činnost. Instituce proto postupně zaměstnancům ad hoc přiděluje různá hesla a různé přístupy zpravidla na základě požadavku daného pracovníka resp. autorizace jeho nadřízeného. Ručně spravovat desítky přístupových práv není jednoduché. V takovém systému se velmi obtížně udržuje řád a je velmi obtížné definovat, kdo má v dané chvíli k jakému systému přístup. Produkt IBM Tivoli Identity Manager automatizuje interní prvky řízení, kterými jsou ovládána přístupová práva uživatelů. V organizaci je nejprve zpracována analýza, úřad si musí vydefinovat „role“ pracovníků podle toho, jaké je jejich funkční zařazení v organizační infrastruktuře. Identitní systém zjednodušeně řečeno vytvoří katalog rolí a funkcí v návaznosti na organizační strukturu úřadu. V tomto katalogu je jednoznačně popsáno, jaké definované pracovní úkoly má zaměstnanec na dané pozici a jaké k tomu využívá systémy. Když je přijat nový zaměstnanec, na personálním oddělení zařadí nového zaměstnance do příslušné funkce, elektronicky se mu přidělí role (kterých může být více než zaměstnanců) a v té chvíli systém (po příslušné autorizaci) otevře a automaticky vytvoří přístupy (včetně definice toho, zda je zaměstnanec oprávněn věc pouze číst, měnit nebo i vytvářet apod.) do příslušných aplikací a systémů. Namísto změti přihlašovacích jmen a hesel je tak vytvořen fungující a hlavně bezpečný systém přístupových práv. Hlavním motivem nasazování systémů pro jednoduchou správu uživatelů je bezpečnost - pracovníci nemají přístup k něčemu, k čemu nejsou oprávněni. Výhodou je také vyšší efektivita, systém šetří lidské zdroje, které by se této oblasti musely bez automatizovaného systému věnovat. Tento systém umožňuje ušetřit práci správců a personalistů. Kupříkladu je jednodušší realizovat změny v kompetencích při změně pracovního

16

zařazení úředníka, nástupu nového zaměstnance apod. Použití optimálních postupů také urychluje vývoj a snižuje nároky na školení nových uživatelů Systém tohoto typu byl implementován například ve Statutárním městě Karviná, kde jako první vyřešili přístupová práva prostřednictvím automatizované správy uživatelů do 130 různých systémů využívaných pro více než 400 pracovníků na sedmi místech ve městě. Dalšími příklady měst jsou Třeboň, Třebíč či Hranice.

VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ KOMUNIKACE, PORTÁLOVÉ SLUŽBY Zprostředkování informací a zajištění komunikace se zákazníky je klíčovou aktivitou každé společnosti. V případě měst, jejichž vedení je voleno občany, je zajištění tohoto kontaktu o to důležitější. Portálová řešení, která jsou založena na publikačních a integračních systémech pokrývajících velký počet komunikačních kanálů, zajišťují městům plynulou a bezproblémovou komunikaci uvnitř úřadu, komunikaci mezi jednotlivými přímo řízenými organizacemi, komunikaci s dodavateli, komunikaci mezi úřadem a obyvateli města včetně vnější prezentace města na základě propojovaní různorodých informačních zdrojů do jednotného „vstupního bodu“. Zatímco velká část řešení v oblasti informačních technologií zlepšuje chod úřadu, ale není ale bezprostředně vidět, portál občana či portál úředníka je naopak mediálně zajímavé protože vidět je. Zatímco v tradiční podobě bylo nezbytné veškeré úřední záležitosti vyřizovat přímo na úřadě a to zpravidla ještě v poměrně omezených úředních hodinách, moderní systémy jsou uživatelsky výrazně přívětivější. Ve městě vybavené portálem si občan požádá o přístup do systému, obdrží přihlašovací údaje (do datové schránky nebo s dodejkou do vlastních rukou poštou), poté se v portálovém systému přihlásí a s využitím identityty managementu následně může například vyřizovat místní poplatky, platit pokuty, požádat o změnu četnosti svozu odpadů, sledovat vodné a stočné, požádat o stavební povolení, apod. Prakticky vše co v současnosti město dělá, je možné implementovat a poskytovat prostřednictvím portálů. Portálové systémy umožňují vyřídit maximum věcí z domova, úřad se přibližuje do domácnosti. Portálové služby jsou vlastně obdobou domácího bankovnictví, kdy banky mají kromě webových stránek také chráněnou zónu, odkaz na webu, personifikovanou pracovní plochu, která slouží pro autorizovanou komunikaci. V 90. si většina občanů nedokázala ani představit, že svůj bankovní účet budou ovládat z domova přes Internet nebo mobilní telefon, za 10 -15 let budeme svým dětem vyprávět, jaké to bylo, když se na úřady ještě muselo chodit osobně. Příkladem města, které směřuje k portálovým službám je Liberec. Liberec má nové webové stránky na bázi WebSphere Portal se systémem Lotus Web Content Management, který automaticky prezentuje informace města. Došlo zde k propojení vnitřních systémů s webovým rozhraním. Nově není nutné zvlášť zavěšovat informace na web, byl vytvořen moderní redakční systém, který automaticky zveřejňuje vybrané dokumenty vytvořené v jiných vnitřních systémech na webu. Zlepšila se informovanost obyvatel a návštěvníků a také možnost komunikace s nimi. V Třebíči pak zase vzniká vnitřní portál úředníka včetně přehledného ukládání dokumentů. V použitém automatizovaném systému jsou přesně nastavena přístupová správa a uložení jednotlivých souborů na základě integrovaných popisků. Součástí zaváděných systémů vnitřní komunikace je také spisová služba. Ta je v podstatě elektronickou podobou knihy vyřizované pošty a její vedení je povinností definovanou zákonem. Když na radnici přijde dopis, provede se autorizovaná konverze a soubor uloží do spisové služby. na vzdáleném serveru. Pro malé obce je řešení často nabízeno na obcích s rozšířenou působností, kam se menší obec připojí a pracuje vzdáleně. IBM nabízí zavedení spisové služby především využitím produktů IBM FileNet nebo s využitím řešení svých obchodních partnerů.

17

Graf – Schéma elektronické spisové služby v novém systému eGovernment

Archiválie

Národní digitální archiv

Vyřízené a uzavřené spisy Nevyřízené a neuzavřené spisy

Technologické centrum Kraje

Technologické centrum ORP DMS

Vlastní datová schránka

Uložení do pracovního úložiště APV

Obec

Odeslání

Vyřízení

Postoupe ní

Zápis do deníku

SPSSSL

Datové schránky adresátů

Čtení elektronického dokumentu

DMS - elektronická spisovna

Zdroj: LEDVINKA, Robert a kol. Technologická centra krajů a obcí s rozšířenou působností, včetně spisových služeb (Koncept a východiska). Ministerstvo vnitra ČR. Duben 2009

TECHNOLOGICKÁ CENTRA Technologické centrum je základním infrastrukturním zázemím města. Technologická centra jsou určena zejména k provozu systémů spisových služeb (včetně pracovních datových úložišť, elektronické spisovny a rozhraní na datové schránky), typových projektů samospráv, systémových služeb a dalších aplikací provozovaných pro potřeby samosprávy měst a obcí a centrálních projektů, zejména pro implementaci potřebných komponent základních registrů. V technologickém centru je rovněž možné provozovat pro vlastní potřebu obce s rozšířenou působností jakékoliv aplikace, primárně však slouží k zajištění informatizace celého správního obvodu. Technologická centra umožňují posílit infrastrukturu ICT a podpořit města ve snaze o standardizaci informačních systémů obcí v rámci správního obvodu a zajištění stanovené úrovně služby. V současné době je centrum především technologickým základem pro naplnění požadavků na orgány veřejné moci kladené legislativou, zejména pak zákonem o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Požadavky na tento technologický základ jsou popsány v dokumentu Technologická centra krajů a 10 obcí s rozšířenou působností, včetně spisových služeb (Koncept a východiska). Tento dokument stanovuje minimální technické požadavky na technologické centrum, ale také závazný dokument v oblasti povinných služeb; tyto služby však nejsou konečné a lze předpokládat jejich další rozšiřování zejména ve vazbě na Základní registry a také na další elektronizaci jednotlivých agend (např. DMVS, Datové sklady a manažerské informační systémy, statistika na úrovni ORP ve vazbě na statistiky ČSÚ, digitalizace a ukládání dat, apod.)

10

Dostpuné na http://www.egoncentrum.cz/index.php?option=com_rubberdoc&view=category&id=33%3Adokumenty-kvyzv-na-tc-a-spisovou-slubu&Itemid=29.

18

Graf – Postavení technologických center v novém systému eGovernment

Zdroj: LEDVINKA, Robert a kol. Technologická centra krajů a obcí s rozšířenou působností, včetně spisových služeb (Koncept a východiska). Ministerstvo vnitra ČR. Duben 2009 Technologické centrum se v praxi skládá ze tří částí. První částí je vlastní technická infrastruktura, která na základě podmínek dotačního programu povinně zahrnuje dva servery pro virtualizaci. Druhou částí je spisová služba. Třetí část pak umožňuje vnitřní integraci úřadu, kdy se na základě služeb proveditelnosti řeší například jednotný operační systém či se nasazuje identitní systém apod.

19

Technologická centra se rozvíjí zejména díky dotacím z evropských fondů v mnoha městech České republiky. Příkladem je Statutární město Přerov, které si tímto způsobem zvýšilo bezvýpadkový provoz informačního systému a zajistilo konsolidování serverové infrastruktury, která městu umožní dosahovat úspory při správě. V Třebíči zase využili technologií IBM při vybudování moderního datového centra na platformě blade a virtualizaci diskového prostoru. Technologická centra však nejsou doménou pouze velkých a středně velkých měst. I v menších městech jako jsou desetitisícová města Boskovice, Ivančice, Nové Město na Moravě nebo i v Hustopečích, které mají necelých šest tisíc obyvatel jsou realizovány projekty technologických center.

OPTIMALIZACE PROCESŮ Zajištění optimalizace a efektivnosti výdajů je základním principem řízení každého podniku. Také města usilují o optimalizaci svých procesů s využitím nástrojů procesního řízení. Cílem je zpravidla zlepšení kvality řízení a managementu městských úřadů, především pak zlepšení řízení ekonomiky s akcentem na rozpočtový proces a strategické plánování. Mezi aplikované nástroje, které se při implementaci procesního řízení zavádí, patří také softwarový produkt 11 společnosti SAP , který byl vyvinut pro řízení podniků. Právě SAP je vhodný tam, kde se používá procesní řízení. Optimalizace procesů spočívá v definici strategie IT a sestavení rozvojových plánů pro změnové řízení procesního či organizačního uspořádání. Následující schéma přibližuje řešení procesní integrace úřadu. Graf - Schéma řešení procesní integrace úřadu

Zdroj: Řešení IBM pro statutární města, Květen 2010.

11

Společnost SAP byla založena v roce 1972 pěti bývalými zaměstnanci IBM. Její jméno vzniklo ze zkratky „Systeme, Anwendungen, Produkte in der Datenverarbeitung“, což je analogicky anglicky „Systems Applications - Products in data processing“. Ač širší veřejnosti málo známá, SAP je čtvrtá největší softwarová společnost na světě a jedna z vedoucích za společnostmi Microsoft, IBM a Oracle.

20

Fáze modelování procesů zahrnuje analýzu procesů v organizaci, sběr požadavků na jejich optimalizaci či redesign a v neposlední řadě také posouzení existujících služeb. Modeler umožňuje analytikům i architektům dokumentovat, navrhovat, optimalizovat a simulovat různé typy procesů, které probíhají v organizaci. Další fází v životním cyklu procesu je jeho technická implementace. Vývojové nástroje umožňují importování procesního modelu z modelovacího nástroje a zajišťují jeho transformaci do provozního prostředí. V této fázi jsou jednotlivé kroky v procesu provázány na existující aplikace. Tyto aplikace jsou zpřístupněné prostřednictvím standardů (např. webové služby) nebo dalšími alternativními způsoby (např. pomocí aplikačních technologických adaptérů). Procesní server je základním provozním prostředím pro implementované procesy. Human Tasks komponenta umožňuje přidělování pracovních položek uživatelům/skupinám podle celé řady kritérií, popřípadě podle vlastní logiky. Jednoduchým způsobem je možné implementovat workflow (např. schvalování žádostí) a každý pracovník má vlastní pracovní plochu, kde vidí svoje úlohy a může na nich pracovat. Samozřejmostí je auditovatelnost a tzv. „insight into process“, tj. v každé instanci procesu existují informace o aktuálním stavu procesu, kdo a jak dlouho pracoval na jednotlivých úlohách, jaké datové objekty byly k dispozici pracovníkům v jednotlivých krocích, atd. Dále je možné provádět zamykání pracovních položek v multi-uživatelském prostředí, kdy je potenciálním příjemcem více pracovníků. Užitečnou funkcí je možnost definovat tzv. eskalace v případě, že nedojde ke zpracování položky v definovaném čase. Tyto eskalace mohou mít podobu e-mailu nebo další pracovní položky, např. na vedoucího příslušného pracovníka. Monitorovací komponenta umožňuje komplexní monitoring nasazených procesů, sledování stavu jednotlivých instancí procesů, sledování klíčových ukazatelů výkonnosti, vyhodnocení procesních ukazatelů (průběžná doba, cena, náklady apod.) a také kritické aspekty procesů. Zajišťuje prezentaci agregovaných údajů v textové i grafické podobě. Přidanou hodnotou implementace SAPu je tak zavedení procesního řízení, které umožňuje snadnější řízení velkého úřadu se stovkami zaměstnanců, možnost nastavení a monitorování vnitřních procesů a v důsledku tak zajištění příjemnějších pracovních podmínek zaměstnancům a lepších služeb občanům. Pro optimalizaci procesů s využitím nástroje SAP se rozhodlo například statutární město Plzeň. Město realizovalo významnou modernizaci svého informačního systému, který řeší mnoho různorodých oblastí, od např. efektivního provozu dopravního podniku až po personální agendu zaměstnanců města.

DIGITALIZACE DAT Internet a síťové propojení počítačů přineslo nebývalé urychlení komunikace a možnost sdílet informace prakticky okamžitě a bez ohledu na hranice. Data, která administrativní či řídicí pracovník potřebuje, jsou v zásadě okamžitě k dispozici prostřednictvím počítačů, telefonie či jiných forem elektronické komunikace. Mezi velké omyly 20. století však patřila představa kanceláře bez papíru. Stalo se něco, co málokdo očekával: požadavky na tištěné výstupy a papírové dokumenty naopak neuvěřitelně narostly. Většina informací putuje po firmě v digitální podobě. To, co se dříve hromadně a centrálně tisklo a následně rozesílalo či roznášelo, je dnes možné nejprve daleko efektivněji distribuovat elektronicky, a teprve potom tisknout na papír. Tisk dokumentů se však stále více přesouvá ke koncovému uživateli a narůstají požadavky uživatelů na koncová zařízení. Přesto je digitalizace trendem, který se jeví jako nevyhnutelný. Řešení v oblasti digitalizace zahrnuji kromě vlastní konverze dokumentů jejich indexaci, kategorizaci a bezpečné uložení. Města mohou těchto nástrojů využít kupříkladu pro digitalizaci stavebního archivu, která umožňuje výrazně ušetřit čas pracovníků stavebních odborů,a současně usnadňuje stavební řízení a výrazně zvyšuje komfort pro občany komunikující s příslušným odborem nebo žádajícími o informace z archivů. Pro řešení dané problematiky používá IBM software z rodiny produktů FileNet doplněný o potřebný hardware a příslušné služby. IBM přichází se základním konceptem, který řeší uvedenou problematiku komplexně od digitalizace, respektive získávání nestrukturovaných dat, přes životní cyklus dokumentu v rámci důvěryhodného úložiště až po řízenou skartaci. Hlavními výhodami jsou zjednodušení systémů pro ukládání dat, datového prostředí a správy a zlepšení shody s regulačními opatřeními a posílení zabezpečení.

21

Graf - Schéma řešení datového úložiště

Zdroj: Řešení IBM pro statutární města, Květen 2010.

22

DOSTUPNÉ ZDROJE A PODPORA Z EVROPSKÝCH FONDŮ Většina projektů modernizace informačních technologií je realizována díky podpoře z evropských fondů. Evropské fondy přispívají k realizaci strategie Smart Administration tzv. efektivní veřejné správy. Zprostředkujícím subjektem pro tuto oblast je Ministerstvo vnitra, které se podílí na implementaci dvou operačních programů. Prvním z nich je Integrovaný operační program, který je financovaný z Evropského fondu regionálního rozvoje. Jeho prostřednictvím je možno financovat tzv. investiční projekty. Řídícím orgánem pro tento program je ministerstvo pro místní rozvoj. Oblastmi podpory spadající pod ministerstvo vnitra jsou 1.1.a) a 1.1.b) - rozvoj informační společnosti ve veřejné správě, 2.1. - zavádění ICT v územní veřejné správě a 3.4. - služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Druhý se nazývá Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který je spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a jeho prostřednictvím je možno financovat tzv. neinvestiční projekty. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Oblast podpory spadající pod ministerstvo vnitra se nazývá 4.1 - Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy. Operační programy v gesci Ministerstva vnitra ČR, konkrétně Integrovaný operační program a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, jsou evropské programy zaměřené na podporu elektronizace veřejné správy a na vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy. Do konce roku 2013 je v rámci těchto oblastí daných operačních programů pro žadatele z řad veřejné správy připraveno celkem 22,6 miliardy korun. EU financuje projektů v maximální výši 85 %. Zbylých 15 % musí zajistit sám příjemce. Ministerstvo vnitra a především jeho odbor strukturální fondů (OSF) vyhlašuje výzvy, vybírá a hodnotí projekty a v průběhu realizace je dále kontroluje. Věnuje se i potenciálním žadatelům, konzultuje s nimi jejich projektové záměry a pomáhá při přípravě žádostí pomocí seminářů, on-line poradny a dalších pomocných nástrojů, především na webových stránkách http://www.osf-mvcr.cz/.

INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM Integrovaný operační program je zaměřen na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Podporované oblasti zahrnují rozvoj informační společnosti ve veřejné správě, zavádění ICT v územní veřejné správě a služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Oblast intervence 2.1 je zaměřena na modernizaci územní veřejné správy (včetně té obecní), především k elektronizaci agend vykonávaných orgány místní samosprávy a zefektivnění elektronické komunikace mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy zabezpečením vzájemné kompatibility informačních systémů a datové propojenosti místní a ústřední veřejné správy (včetně kompatibility s modernizací ústřední správy, realizovanou v rámci prioritních os 1a a 1b), které zajistí zjednodušení a zrychlení komunikace občanů s úřady územní samosprávy, on-line přístup ke správním agendám a co nejvíce informací zdarma prostřednictvím internetu. Podporované aktivity obsahují: a)

Sdílení dat s centrálními registry ve veřejné správě a vytváření dalších relevantních registrů pro potřeby územní veřejné správy - zapojování orgánů územní veřejné správy k systému sdílení dat (zejména pořízení technického a technologického vybavení umožňující připojení k základním registrům veřejné správy a dalším relevantním registrům veřejné správy včetně zajištění jejich kompatibility s regionálními registry a systémy)

23

-

vytváření dalších registrů veřejné správy pro potřeby územní veřejné správy dle společenské potřeby v návaznosti na funkcionality základních registrů veřejné správy - projekty podporující komunikaci dalších registrů veřejné správy pro potřeby územní veřejné správy s relevantními informačními systémy veřejné správy b) Budování komunikační infrastruktury územní veřejné správy - výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy a veřejných služeb - projekty řešící vybudování komplexních standardizovaných informačních a komunikačních systémů, sítí a infrastruktur ve veřejné správě s důrazem na plnou interoperabilitu a vzájemné propojení s již existujícími systémy orgánů veřejné správy - projekty na zajištění vysoké míry zabezpečení ICT (pořízení a podpora implementace bezpečnostních prvků /HW i SW/ do informačních systémů územní veřejné správy) c) Vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačními systémy veřejné správy - zřizování a rozvoj tzv. kontaktních míst veřejné správy – zapojování regionálních a místních pracovišť k tzv. Czech Point, (zejména zajištění technického a technologického vybavení) - zajištění oboustranného propojení centrálního místa pro zpřístupnění všech zveřejňovaných a veřejně přístupných informací ve veřejné správě prostřednictvím Portálu veřejné správy s portály subjektů územní veřejné správy - zabezpečování komunikačního rozhraní pro práci s elektronickými systémy veřejné správy d) Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy - elektronizace výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě, realizace transakcí (např. formulářů, výkazů, apod.) elektronickou cestou a pořízení navazujících technologických řešení umožňující zvýšení využívání eGovernmentu v podmínkách územní veřejné správy - zavádění elektronické a spisové služby (document management) - služby elektronické veřejné správy (eGovernment) poskytované prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) na úrovni územní veřejné správy s provázaností na úroveň národní a mezinárodní - digitalizace vybraných datových zdrojů, jejich zpřístupňování (vč. ochrany a zpřístupnění publikovaných digitálních dokumentů), dlouhodobého ukládání včetně podpory vybavení digitalizačních pracovišť - aktivity související s podporou informačního managementu, znalostních systémů veřejné správy a budování kompetenčních a znalostních center - nástroje na zpřístupňování archiválií v rámci projektu „Otevřená minulost“ spojené s vytvořením pravidel upravující technickou stránku poskytování těchto archiválií veřejnosti pomocí prostředků ICT - propagace poskytování služeb elektronické veřejné správy Příjemci podpory jsou vedle krajů a jimi zřizovaných organizací obce a jimi zřizované a zakládané organizace a svazky obcí. Výdaje musí souviset s pořizováním a rozšiřováním informačních systémů za použití informačních a komunikačních technologií. Informačními a komunikačními technologiemi (ICT) se rozumí hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, zpracování, distribuci a zabezpečení dat, včetně projektů pro jejich implementaci, resp. tvorbu. Mezi hardwarové (technické) prostředky patří zejména servery, stacionární a přenosné personální počítače, tiskárny, komunikační a síťová zařízení (především vysílače, směrovače, přepínače) a další specializovaná koncová zařízení (myš, tablet, scanner, kamera, PDA, mobilní telefon apod.). Mezi softwarové (programové) prostředky patří základní software (operační systém, databázový systém, komunikační systém) a aplikační software. Ke konci května 2011 bylo v rámci opatření 2.1 – Zavádění ICT v územní veřejné správě realizováno celkem 5493 projektů, z toho 38 bylo realizováno statutárními městy a 651 pak ostatními městy. Celkem 5323 projektů jsou však typové projekty kontaktních míst CzechPOINT . Nepočítáme-li tyto projekty největší počet projektů (3) realizuje město Velké Meziříčí, 2 projekty pak realizují města Brandýs nad Labem/Stará Boleslav,

24

Děčín, Havířov, Hlinsko, Chrudim, Nový Bor, Přerov, Slavkov u Brna a Třinec. Celkem se do realizace jiných než typových projektů CzechPOINT dosud zapojilo 143 měst. 12

Názvy projektů měst byly podrobeny analýze slov. Následující speciální graf „slovní mrak“ poukazuje na to, že velká část projektů se týká technologických center, spisových služeb a rozvoje eGovernmentu obecně. Graf - Slovní mrak nejčastějších pojmů obsažených v názvech projektů měst

Zdroj: Vlastní zdroje s využitím nástroje Wordle.net na základě dat v Seznamu příjemců podpory Integrovaného operačního programu dostupných na http://www.osf-mvcr.cz/seznamy-prijemcu-1. V přehledu nejsou zahrnuty typové projekty CzechPOINT. Celkem bylo doposud alokováno v rámci opatření 2.1 více něž 1,6 miliardy Kč. Na typové projekty CzechPOINTU bylo obcím a městům alokováno více než 384 milionů Kč; proplaceno pak bylo necelých 338 molionů Kč. Na jiné projekty měst v této oblasti činila alokace ke konci května 2011 více než 669 milionů Kč. Následující graf zobrazuje histogram alokovaných prostředků pro jednotlivá města. Z grafu je patrné, že dotace se nejčastěji pohybuje mezi 5 a 6 miliony Kč.

12

Slovní mrak (word cloud, tag cloud) je množina slov zadaného textu, ve které jsou slova uspořádána podle četnosti (frekvence) v textu. Četnost slova v rámci zadaného textu je vyjádřena velikostí slov (čím větší slovo, tím vyšší četnost). Množina je uspořádána do podoby fiktivního mraku. Z něj je pak na první pohled jasné, jaká slova v množině hrají klíčovou úlohu.

25

Graf - Histogram alokovaných prostředků v rámci opatření 2.1 IOP

Zdroj: Vlastní zdroje s využitím dat v Seznamu příjemců podpory Integrovaného operačního programu na http://www.osf-mvcr.cz/seznamy-prijemcu-1.

OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v těchto oblastech. Oblast podpory v rámci opatření 4.1 - Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy se zaměřuje na intervence podporující zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti činnosti institucí veřejné správy. Podpora je zaměřena na modernizaci veřejné správy a posílení rozvoje lidských zdrojů. V rámci tohoto opatření jsou mimo jiné realizovány následující činnosti: -

-

-

-

zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu; rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání (vč. eLearningu); aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb včetně zavádění sledování výkonnosti a kvality úřadů veřejné správy a analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení; provádění analýz veřejné správy k navrhování realizace postupů a činností vedoucích ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti veřejné správy a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů veřejné správy s důrazem na efektivnost; vytvoření a aplikace nástrojů na podporu účasti občanů na rozhodování a veřejném životě; rozšiřování moderních ICT a aplikací eGovernmentu ve veřejné správě; důsledné využívání systému zpětné vazby s uživateli veřejných služeb a služeb veřejné správy, např. analýzy, průzkumy, trendy, jejich dostupnost, kvalita apod.;

26

-

-

vytvoření a zprovoznění informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba na stávajících informačních systémech veřejné správy; proškolení zaměstnanců veřejné správy související se zprovozněním informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba stávajících informačních systémů veřejné správy.

Ke konci května 2011 bylo v rámci opatření 4.1 - Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy realizováno celkem 446 projektů, z toho 39 bylo realizováno statutárními městy a 179 pak ostatními městy. Největší počet projektů (5) realizovala statutární města Brno a Ostrava, 4 projekty pak realizovala města Havířov, Pohořelice a Žďár nad Sázavou. Celkem se do realizace projektů v této oblasti zapojilo 124 měst. Názvy projektů měst byly podrobeny analýze slov. Následující speciální graf „slovní mrak“ poukazuje na to, že většina projektů se týká oblastí vzdělávání a řízení. Právě oblasti optimalizace, zefektivnění, procesního a projektového řízení jsou nosnými tématy realizovaných projektů. Velká část také souvisela také se symbolem eGovernmentu projektem eGon. Graf - Slovní mrak nejčastějších pojmů obsažených v názvech projektů měst

Zdroj: Vlastní zdroje s využitím nástroje Wordle.net na základě dat v Seznamu příjemců podpory operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost dostupných na http://www.osf-mvcr.cz/seznamy-prijemcu-1. Celkem bylo doposud alokováno v rámci opatření 4.1 více něž 3,5 miliardy Kč. Celková alokovaná částka na projekty měst v této oblasti činila ke konci května 2011 více než 732 milionů Kč, proplaceno přitom bylo více než 257 milionů Kč. Následující graf zobrazuje histogram alokovaných prostředků pro jednotlivá města.

27

Graf - Histogram alokovaných prostředků v rámci opatření 4.1 OP LZZ

Zdroj: Vlastní zdroje s využitím dat v Seznamu příjemců podpory operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost dostupných na http://www.osf-mvcr.cz/seznamy-prijemcu-1.

28

ZÁVĚR Města by už dnes bez podpory nejrůznějších informačních systémů mohla jen těžko fungovat. Přitom řada městských informačních systémů je poměrně zastaralá, což se mimo jiné projevuje častými výpadky, nepostačující kapacitou datových úložišť, nízkou rychlostí komunikace a dlouhou odezvou systému, pomalým chodem aplikací, apod. Je potřeba si současně uvědomit, že životnost technologických řešení se pohybuje v řádu několika let, poté je výhodné technologii vyměnit, protože poté je provozování a související náklady na údržbu příliš nákladné. Modernizací a vhodným propojením informačních systémů měst je možné využít skrytý potenciál, který tyto systémy nabízejí. Nejde pouze o rychlejší provoz či vyšší datovou propustnost, vedení měst mohou při realizaci různých projektů získat přehlednější informace o jeho fungování a na jejich základě mohou přijímat kvalifikovanější rozhodnutí. Města investují do rozvojových aktivit, které uspokojují potřeby občanů (veřejné služby) a současně vedou ke zvýšení konkurenceschopnosti města. Dostupné zdroje jsou však konečné, a proto je třeba s nimi nakládat obezřetně. Je třeba všechny zdroje bedlivě sledovat a odhalovat jejich neefektivní využívání. K tomu poslouží i stávající systémy, které se vhodně propojí, případně doplní, a to bez ohledu na to, zda jde o systémy města, organizací patřících městu či třeba systémy společností, které městu dodávají různé služby. Vzniknou tak chytřejší systémy pro chytřejší města, z nichž mají prospěch všichni. Vedle modernizace městských informačních systémů je možné informační technologie využít i při zefektivnění a zkvalitnění poskytovaných veřejných služeb. Kupříkladu doprava a obchod spotřebují významný díl energie. Dobré řešení dopravy ve městě může zlepšit i kvalitu života jeho obyvatel, kteří se rychleji dopraví, kam potřebují, a díky omezení zácp dýchají čistější vzduch. Stejně tak se na sebe váže energetika a vodní hospodářství, jehož čerpadla potřebují elektřinu. Významná část elektřiny – plných 19 procent spotřeby celého města – se prosvítí. Světlo v ulicích je přitom důležité kvůli bezpečnosti i pohybu po městě a také jeho vzhledu. Propojením systémů pečujících o tyto na první pohled nezávislé oblasti umožní zlepšit nakládání s danými zdroji a zefektivní tak jejich využívání. Přispěje také ke stabilizaci elektrorozvodné sítě, která bývá někdy přetěžována, což může vést až k výpadkům. Pro tyto typy projektů a projektů modernizace městských úřadů slouží finanční zdroje a prostředky z národních rozpočtů a zejména z programů Evropské unie. V případě IT infrastruktury měst pak konkrétně z Integrovaného operačního programu a Operačního programu pro rozvoj lidských zdrojů. Většina projektů modernizace informačních technologií je přitom realizována právě díky podpoře z evropských fondů. Revoluce v informačních a telekomunikačních technologiích již dnes výrazným způsobem ovlivňuje fungování měst. Budoucností jsou cloudové služby, kdy města nebudou muset budovat IT infrastrukturu, ale budou moci využívat jejich možností. V budoucnu lze očekávat i další změny, které sníží celkovou potřebu cestování, změní charakter práce a studia a zvýší schopnost obyvatel získávat rychle informace a efektivně komunikovat. To pravděpodobně povede ke zkvalitnění činnosti městských úřadů, umožní a usnadní vyřizovat úřední záležitosti z domova. Nejradikálnějším účinkem bude eliminace potřeby velkých administrativních a provozních budov, což výrazně sníží provozní výdaje městských úřadů a mohlo by usnadnit jejich další rozvoj a sociální interakce. Celkově lze předpokládat, že revoluce v informacích bude mít příznivý vliv na budoucí rozvoj měst a obcí. Nicméně bude nutná ochrana proti možným negativním jevům včetně sociální izolace a vyřazení v důsledku dělení na bohaté s bohatými zdroji informací a na chudé bez přístupu k informacím. Právě na to vše se i tuzemská města a jejich představitelé budou muset připravit.

29

PŘÍLOHA – PŘÍPADOVÉ STUDIE CHYTŘEJŠÍCH MĚST DĚČÍN OTEVŘENÉ DVEŘE ELEKTRONICKÉHO ÚŘADU ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Statutární město Děčín je nejníže položeným městem České republiky (135 metrů nad mořem). Ve 13. století ho založil král Přemysl Otakar II. při soutoku řeky Labe a Ploučnice jako královské město. Dnešní Děčín sestává ze dvou původně samostatných měst, Děčína (na pravém břehu Labe, dříve též německy Tetschen) spolu se Starým městem a Podmokel (na levém břehu, německy Bodenbach), která byla sloučena roku 1942 do jednoho města s německým názvem Tetschen-Bodenbach. Od 1947 má město krátký český název Děčín. Město zaujímá rozlohu 118,04 km², okres Děčín pak celkovou rozlohu 909 km². Přibližně 75 procent okresu leží v chráněných krajinných oblastech: Labské pískovce, České středohoří a Lužické hory, které jsou atraktivním turistickým lákadlem. Děčín je také nazývaný bránou severních Čech a je důležitým dopravním uzlem disponujícím přístavem, železniční křižovatkou a křižovatkou několika významných silničních tahů. Od 1. července 2006 je Děčín statutárním městem. Město se dělí na 35 částí a do jeho správního obvodu spadá 34 obcí. Celkem tak úřady města obhospodařují přibližně 80 tisíc obyvatel (z toho Děčín má přes 53 tisíc obyvatel). Nejvýznamnějšími průmyslovými obory v Děčíně jsou strojírenství, elektrotechnika, a hutnictví barevných kovů. Největším zaměstnavateli ve městě jsou České dráhy, Česká pošta, Kabelovna DěčínPodmokly, hliníkárna Alusuisse, Obalex a Severočeská energetika. Ve městě působí také tři fakulty ČVUT: dopravní, jaderná a fyzikálně inženýrská.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Moderní úřad se snaží vycházet občanům a organizacím, které potřebují jeho služby, maximálně vstříc. Dokladem je vlna elektronizace státní i místní správy a samosprávy. Vznikají tak CzechPointy, usnadňující občanům komunikaci s orgány veřejné správy, úřady se propojují prostřednictvím Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS), spisová služba a úřední deska mají své elektronické podoby, začínají se využívat datové schránky. Jako statutární město musí Děčín plnit celou řadu nejrůznějších úloh nejen pro své obyvatele, ale také pro desítky dalších obcí ve své působnosti. Moderní technologie mnohé z těchto úkolů ulehčují, kladou ale velké nároky na IT infrastrukturu. A právě proto se město rozhodlo razantně zmodernizovat své IT a vybudovat moderní výpočetní centrum.

30

ŘEŠENÍ: Aby mohl Magistrát města Děčín splnit všechny požadavky, jež se objevují, rozhodl se konsolidovat IT infrastrukturu s využitím blade serverů IBM. Provozní a organizační odbor, který IT služby pro magistrát zajišťuje, měl o řešení jasnou představu, a hledal tak ideálního dodavatele s konkrétním řešením. Nakonec si ve výběrovém řízení vybrali nabídku společnosti ITS a.s., která navrhla využít IBM BladeCenter E se čtyřmi dvoupaticovými blade servery HS22. To zajistí dostatečný výkon a spolehlivost a ponechává dostatek prostoru pro další rozšíření. Původní zařízení bylo přestěhováno do jiné lokality a slouží jako záložní řešení (Disaster Recovery). Virtualizační technologie VMware umožní bezproblémový běh všech různých systémů, které dnes pracovníci magistrátu využívají. Vedle služeb CzechPointu, úřední desky a spisové služby jde o systém pro správu dokumentů, e-learningové aplikace, geografický informační systém, ale i běžné poštovní servery a další systémy. Část služeb běžících v technologickém centru je prostřednictvím internetu dostupná každému na speciálním portálu www.e-decin.cz, jenž nabízí jednodušší přístup k informacím. Portál kupříkladu nabízí možnost rezervace termínu návštěvy na vybraných pracovištích Magistrátu města Děčín, sledování přímých přenosů a záznamů jednání zastupitelstva města či samoobslužný výdeje geografických dat pro achitektonické kanceláře a projektanty.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Nové technologické centrum městu umožní bezproblémový běh potřebných aplikací zajišťujících služby vyplývající ze zákona, ale současně díky sjednocení infrastruktury zjednoduší správu celého řešení a nabízí dostatek prostoru pro další rozšíření. Informační portál e-Decin pro komunikaci s úřadem usnadňuje přístup k vyřizování úředních věcí a k informacím, které obyvatelé a firmy potřebují.

DALŠÍ INFORMACE: Tomáš Kejzlar - vedoucí oddělení IT. Email: [email protected]

„Původní řešení, kdy byly jednotlivé provozované služby rozloženy na řadě serverů, bylo nevyhovující. Nebyli jsme schopni zajistit dostatečnou kvalitu a dostupnost služeb, chyběl nám výpočetní výkon i diskové kapacity. V blade technologii a virtualizaci jsme našli řešení našich problémů,“ TOMÁŠ KEJZLAR vedoucí oddělení IT statutárního města Děčín

31

HAVÍŘOV SPOLEHLIVĚJŠÍ INFRASTRUKTURA PRO ŘÍZENÍ MĚSTA ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: 2

Havířov je statutární město v těšínském Slezsku, v Moravskoslezském kraji. Město s rozlohou přes 32 km leží v členitém terénu ve výšce 240 až 320 metrů nad mořem na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, asi v poloviční vzdálenosti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín. Nejstarší zmínky o osídlení sice pocházejí už z konce 13. století, nicméně hlavní rozvoj proběhl až v 50. letech 20. století, kdy došlo k raketovému růstu obce. Havířov se stal v roce 1955 městem a získal své současné jméno, které bylo vybráno ve veřejné soutěži z 2350 zaslaných návrhů. Ve stejné době bylo ve stylu socialistického realismu postaveno jeho jádro, které bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Její oblast je velice cenná svým nadčasovým urbanistickým řešením. Nejvýznamnější komunikaci procházející městem je silnice první třídy č. 11. Ve městě převažují strojní, energetické, gumárenské a potravinářské obory. K současným místním prioritám náleží revitalizace panelových budov, řešeni dopravní infrastruktury, rekonstrukce Hlavni třídy a také další rozvoj kulturního, sportovního a společenského života. Havířov je největší město v ČR, které nebylo okresní ani krajské. Po stránce správní je město děleno na části: Město, Šumbark, Podlesí, Životice, Bludovice, Prostřední Suchá, Dolní Suchá a Dolní Datyně. V současné době má Havířov 83 000 obyvatel a od roku 1990 je statutárním městem. Město vykonává přenesenou působnost v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností a pověřeného obecního úřadu v územním obvodu statutárního města Havířova a obcí Albrechtice, Horní Bludovice, Horní Suchá a Těrlicko.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Havířov je zvláštní město - velikostí v podstatě krajské, ale přitom nikdy nebylo ani okresní. Magistrát pracuje se zhruba 1,5miliardovým rozpočtem a je členěn na 13 odborů a 4 samostatná oddělení. Zastupitelstvo i úředníci proto potřebují při řízení tak velké organizace spolehlivou informační infrastrukturu. Oddělení informačních technologií proto připravilo koncepci rozvoje IT na magistrátu, která by měla vést ke zvýšení efektivity především konsolidací a zjednodušením správy celého složitého systému, jenž využívá přibližně 350 pracovníků magistrátu.

32

ŘEŠENÍ: Vedle přesných požadavků na řešení a jeho ceny hrála velmi důležitou roli kvalita produktu a reference. Z několika nabídek pak město vybralo řešení firmy Brain Computers, které staví na technologiích IBM. Hlavní předností byla vedle splnění všech základních požadavků komplexnost celého řešení – provázanost hardwaru a softwaru, využití výhod technologie Blade serverů, redundance všech důležitých prvků zajišťující provoz bez výpadků, důraz na celkovou bezpečnost dat i systémů a využití efektivního centrálního úložiště dat v podobě diskového pole. V první fázi projektu došlo na implementaci diskového pole IBM DS4300 pro využití všech systémů důležitých pro fungování agend magistrátu. Tento systém umožní v případě potřeb jednoduché navýšení celkové kapacity. Nyní už oddělení IT pracuje na druhé fázi projektu – přípravě přechodu na Blade technologie – konkrétně IBM BladeCenter E se sedmi servery HS21. Tomu předchází poslední dolaďování technických aspektů a časová koordinace, aby změna co nejméně omezila fungování magistrátu. Zálohování a bezpečnost dat zajistí druhé diskové pole IBM DS3400 se systémem IBM Tivoli Storage Manager. Tím by mělo dojít k dalšímu podstatnému zlepšení výkonu systémů a ještě rychlejší odezvě. Navíc by nové servery měly mít dostatečný výkon pro implementaci dalších služeb.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Přechod na diskové pole se projevil v rychlejší odezvě systémů a jejich vyšší stabilitě, což zaznamenali i všichni uživatelé, neboť práce s daty je nyní mnohem plynulejší. Centralizace dat usnadnila jejich správu a přinesla jednodušší možnost jejich ochrany.

DALŠÍ INFORMACE: Roman Hlaváč, IBM Česká republika Email: [email protected]

„Pro konsolidaci IT jsme se rozhodli, abychom zajistili co možná největší plynulost chodu aplikací a agend na magistrátě.“ JIŘÍ KUBALA vedoucí oddělení informatiky

33

KARVINÁ ŘEŠENÍ PŘÍSTUPOVÝCH PRÁV A POTVRZOVÁNÍ DOKUMENTŮ ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Karviná je město na samé hranici s Polskem jen 18 km východně od Ostravy na severním okraji předhůří Beskyd v údolí řeky Olše. Město se může pochlubit bohatou historií. Díky své strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se z něj stalo obchodní, hospodářské a kulturní centrum oblasti, což dokládá především empírový zámek Fryštát – jediný ze tří zámeckých objektů, který se na území města dochoval až do dnešní doby. Velký rozmach města nastal především po nálezu černého uhlí ve 2. polovině 18. století. V minulosti patřila Karviná k oblastem s vysokým soustředěním průmyslu. Dlouhá desetiletí patřila Karviná s okolím mezi oblasti s vysokým soustředěním těžby uhlí a navazujícího průmyslu, v posledních letech byl posílen význam obchodní a turistický. Karvinské Lázně Darkov jsou ve světě proslulé léčbou pohybového ústrojí a vznikem obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity se Karviná stala vysokoškolským městem. V Karviné žije více než 62 tisíc obyvatel; v roce 1985 měli město dokonce 80 tisíc obyvatel. Karviná se člení na 6 katastrálních území, na kterých leží 9 místních částí. Karviná je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností (se správním obvodem e 4 obcí Dětmarovic, Karviné, Petrovic u Karviné a Stonavy) a pověřeným obecním úřadem.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Město Karviná provozuje zhruba 130 různých informačních systémů či aplikací. Datová síť magistrátu obsluhuje celkem zhruba 400 uživatelů různých pracovišť v sedmi různých budovách, přičemž největší vzdálenost centra od pobočky je zhruba dva kilometry. Datová síť magistrátu navíc poskytuje služby také Městské policii Karviná, se kterou sdílí část infrastruktury, a dále poskytuje vybrané služby v rámci tzv. Technologického centra Karviná dalším organizacím (zejména jde o hosting spisové služby). O zajištění správného fungování informační infrastruktury, ale také o běžnou podporu uživatelů se stará sedm lidí v oddělení informatiky – správce sítě, dva technici a čtyři správci aplikací. Zajistit plnou kontrolu nad právy uživatelů a mít možnost dokladovat jejich přístup k různým aplikacím bylo v minulosti velmi obtížné a řešilo se vždy ad hoc u konkrétní aplikace. To ale bylo mimořádně komplikované a město se proto rozhodlo správu přístupových práv centralizovat za pomocí technologií IBM.

34

ŘEŠENÍ: Informatici v Karviné se rozhodli realizovat dva velké projekty. V prvním případě šlo o řízení přístupových práv uživatelů. Kromě řízení, kontroly a automatizace nastavování přístupových práv uživatelů chtěli karvinští informatici stejným systémem zajistit také elektronické schvalování a evidenci přístupů. Celý proces nyní probíhá kompletně elektronicky prostřednictvím formuláře, který je propojen s personální databází, kam ukládá schválené přístupy. Částečně skrytě probíhá již samotné nastavení schválených přístupů, o což se stará IBM Tivoli Identity Management. Ten se v pravidelných intervalech synchronizuje s personální databází, od níž získává informace o schválených přístupech. Díky sjednocení a elektronizaci celého procesu schvalování přístupových práv a jejich automatizaci se navíc zjednodušila správa uživatelů. Díky jednotnému systému je tak vše mnohem přehlednější a změny v případě příchodu nových pracovníků, změny jejich pracovního zařazení a podobně lze provést během okamžiku v rámci jediné aplikace. Intranetový portál (iPortál) pro zaměstnance magistrátu a městské policie mimo jiné soustřeďuje vnitřní předpisy, se kterými musejí být zaměstnanci prokazatelně seznámeni. Doposud byl tento zákonný požadavek realizován klasickou papírovou formou – podepisováním vytištěných předpisů. Tento způsob byl však organizačně náročný, potiskla se spousta papíru a podepsané výtisky bylo třeba třídit a uložit. Hledat papírové dokumenty a kontrolovat úplnost schvalovacího procesu (zda všichni zaměstnanci dokument v patřičné době podepsali) v papírovém archivu bylo časově náročné, v elektronické podobě je to však otázka několika kliknutí. Základem řešení elektronického potvrzování vnitřních předpisů je integrovaný portál zaměstnanců magistrátu, ve kterém jsou elektronické dokumenty běžně ukládány. Samotný portál však neumožňoval sledovat, zda a kdy si zaměstnanec některý dokument otevřel a přečetl. Proto byla vytvořena doplňující aplikace (tzv. portlet), jež umožňuje dokumenty označit příznakem o jeho přečtení. Nejde jen o pouhé zobrazení dokumentu z portálu, ale je třeba, aby uživatel stiskl tlačítko „potvrdit přečtení“, které prokazuje, že se s obsahem dokumentu seznámil. Po stisknutí se zaznamená datum, čas a identita uživatele. Aplikace navíc umožňuje sledovat stav potvrzených dokumentů a hlídat, zda je všichni uživatelé řádně potvrdili. Vlastní realizace projektu byla rozdělena do dvou fází. Nejprve byl upraven intranetový portál zaměstnanců tak, aby bylo možné jakýkoli dokument v něm označit příznakem „požadovat potvrzení přečtení“. Takové dokumenty se zobrazují na hlavní stránce portálu až do té doby, kdy je zaměstnanec stiskem tlačítka potvrdí. Zároveň byl vytvořen nástroj na vyhledávání těchto dokumentů a zobrazování jména a data potvrzení jednotlivými zaměstnanci. Ve druhé fázi byl systém rozšířen o možnost určit skupiny uživatelů, kterých se povinnost potvrzení přečtení dokumentů týká. Díky tomu je možné u každého dokumentu definovat okruh osob (s přesností na organizační jednotky), u nichž se potvrzení požaduje. Současně byly vylepšeny vyhledávací a monitorovací funkce a doplněny možnosti vyhledávání podle zaměstnanců (zobrazení seznamu jím potvrzených/nepotvrzených dokumentů) nebo podle dokumentů (zobrazení seznamu zaměstnanců, kteří dokument potvrdili/nepotvrdili).

VÝSLEDKY A VÝHODY: Projekty umožnily sledovat přístupová práva a nadřízeným sledovat k jakým datům se podřízení mohou dostat, což zvyšuje ochranu proti neoprávněným přístupům. Elektronický systém potvrzování dokumentů zase uspořil náklady spojené s tiskem. Povinnost potvrzování přečtení se totiž týká více než 150 různých dokumentů, takže jen úspory na jejich tisku pro potřeby podepsání dosahují zhruba 24 tisíc tiskových stran.

DALŠÍ INFORMACE: Roman Hlaváč, IBM Česká republika Email: [email protected]

35

LIBEREC OTEVŘENÉ MĚSTO KOMUNIKUJÍCÍ S OBČANY A PODNIKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Liberec je severočeské krajské město rozkládající se na řece Nise pod vrcholem hory Ještěd. Město se rozkládá v tzv. liberecké kotlině (cca 374 m n. m.) mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami. Liberec byl zmíněn roku 1352 jako malá osada poskytující odpočinek pro obchodníky na jejich cestách. Osada rychle rostla a roku 1577 jí císař Rudolf potvrdil status města. V 18. a 19. století se o bouřlivý rozvoj města postaral textilní průmysl. Počtem obyvatel šlo tehdy o druhé největší město v Čechách. Z té doby zdobí ulice řada výstavných budov. Od roku 1973 je symbolem města vysílač Ještěd podle návrhu architekta Karla Hubáčka. V současnosti je Liberec univerzitním městem, neboť zde sídlí Technická univerzita Liberec. Textilní průmysl z města prakticky zmizel, nahradil ho ovšem rozvoj firem z oblasti automobilového průmyslu. Došlo k množství rekonstrukcí v zanedbaném centru města, vznikají nové průmyslové a obchodní zóny Návštěvníky láká do města především zoo, botanická zahrada či aquapark Centrum Babylon. Hlavně v zimě je pak důležitým centrem pro sportovní aktivity, zejména pak běh na lyžích. Liberec, který má okolo 105 tisíc obyvatel a je tak pátým největším českým městem, je členěný do 33 místních částí. Roku 1949 přestal být Liberec statutárním městem a stal se správním střediskem Libereckého kraje. Tento kraj však byl zrušen roku 1960 a Liberec se tak stal pouze městem okresním v rámci Severočeského kraje spravovaného z Ústí nad Labem. Po sametové revoluci se Liberec roku 1990 stal opět statutárním městem a později též sídlem kraje. Je zakládajícím členem Euroregionu Nisa, od roku 2004 je i jeho hlavním městem

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Hlavním cílem města Liberec v oblasti IT je zlepšit komunikaci s občany, nabídnout jim moderní nástroje pro komunikaci s úřadem, zlepšit informování lidí, ale také zlepšit vnímání a image úřadu a ušetřit čas pracovníků a snížit náklady na komunikaci s občany. Informační technologie umožňují nabídnout občanům informace kdykoli a dnes i díky chytrým mobilním telefonům kdekoli – stačí propracovaný webový portál propojený s využívanými informačními systémy. Zní to jednoduše, ale pospojovat různé aplikace a zajistit jejich výstupy na webové stránky je poměrně náročný úkol. Navíc je třeba brát v potaz i požadavky na ochranu osobních údajů a další předpisy. V Liberci proto vypracovali komplexní projekt pod názvem Otevřené město, který by měl občanům informace z města zpřístupnit.

36

ŘEŠENÍ: Projekt Otevřené město spočívá ve vytvoření mnohovrstevnaté platformy pro komunikaci veřejnosti s Magistrátem města Liberec. Nejde jen o jednostranné zveřejňování informací úřadu na webu města, ale i o možnost interakce s návštěvníky webu. Připravovaná komunikační platforma města má tyto čtyři hlavní pilíře: internet (účet občana), SMS (informativní zprávy), telefonické informace (kontaktní centrum) a tištěné infomateriály. Takové řešení je možné s produktem IBM WebSphere Portal spolu s nástrojem IBM Lotus Web Content Management. Implementaci vč. migrace dat zajistí obchodní partner IBM. Protože je celý projekt komplexní, rozdělili jej na radnici do několika dílčích projektů. Město se rozhodlo pořídit nový redakční systém a současně s novým webem obohatit stránky města o další funkcionality zajišťující lepší informovanost občanů, např. diskuse, ankety, webové kamery atd. Projekt město rozdělilo na dvě etapy. Během první se změnil redakční systém a web města. Implementaci technologií IBM včetně požadovaných úprav a migrace dat provedla firma IBA CZ podle plánu během šesti měsíců. Ve druhé etapě pak dojde ke zpřístupnění některých dat (např. systém pohledávek či spisové služby) občanům či firmám. Dalším projektem je Paměť města Liberce. Jejím hlavním cílem je vytvoření platformy pro práci s dokumenty a informacemi, zpřístupnění dokumentů vytvořených v současnosti a jejich zachování a archivace a také záchrana, konzervace a zpřístupnění kulturního dědictví – starých a vzácných dokumentů (písemností, map, plánů a fotografií), historických předmětů a objektů širší veřejnosti. V neposlední řadě dojde k digitalizaci kronik města. Kromě dokumentů a materiálů města by se mohly postupně zpracovávat i materiály dalších institucí, jako je Krajská vědecká knihovna, Státní okresní archiv Liberec, Severočeské muzeum, ale i třeba ČSÚ, ČÚZK, Krajský úřad Libereckého kraje a další. Součástí celého řešení je také nastavení procesů pro následnou práci s elektronickými dokumenty a zpřístupnění veřejných dokumentů na webu města. V rámci této části projektu město postupně vytvoří regionální databázi významných osobností, událostí, předmětů, objektů a významných míst vč. informativních popisů. Město současně vypracovalo systém vzdělávání úředníků libereckého magistrátu. Ten se neomezuje pouze na IT, ale je pojat komplexně a pokrývá všechny problémové oblasti, které vzešly z interního zjišťování. Kromě základní práce s počítači zahrnující práci s kancelářskými programy i specializovanými informačními systémy a aplikacemi jde také o manažerské kurzy, cizí jazyky, přípravu na jednání v konfliktních či přímo rizikových situacích a další. Město proto připravuje strategii rozvoje zaměstnanců úřadu. Ti tak budou moci lépe a efektivněji využít možností, které jim IT nabízí, dojde ke zkvalitnění komunikace úředníků s občany a ke zlepšení v ostatních jmenovaných oblastech.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Nový webový systém je pružný a i do budoucna slibuje snadné rozšiřování a doplňování dalších funkcionalit. Elektronizace umožní materiály zpřístupnit nejen veřejnosti, ale i interně v rámci úřadu. Současně se tím podstatně omezí riziko ztráty dokumentů a snižují se náklady na kopírování a tisk.

DALŠÍ INFORMACE: Ing. Zbyněk Vavřina, vedoucí odboru informatiky a řízení procesů Magistrátu města Liberec Email: [email protected]

„Lidé už běžně využívají elektronický způsob komunikace v práci i v soukromí, komunikují s bankou, elektronicky nakupují. Proto jim chceme nabídnout podobné nástroje komunikace i na našem úřadě. Budou si tak moci řadu informací zjistit a mnohé záležitosti vyřídit od počítače – ať už z domova či práce.“ ZBYNĚK VAVŘINA Vedoucí odboru informatiky a řízení procesů Magistrátu města Liberec

37

LOVOSICE ELEKTRONIZACE DOKUMENTŮ A EFEKTIVNĚJŠÍ FUNGOVÁNÍ ÚŘADU ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Lovosice leží na úpatí Českého středohoří na severním konci Polabské nížiny, v malebné rovině na levém břehu Labe. Jeho přirozenou dominantou je národní přírodní rezervace Lovoš s nadmořskou výškou 570 metrů nad mořem. O povýšení Lovosic na město se v roce 1600 zasloužil císař Rudolf II. Lovosice jsou od počátku obchodním městem, neboť se nachází na křižovatce dálkových cest, které se využívaly již v raném středověku pro obchody směrem do Saska a naopak. I v současnosti jsou Lovosice díky strategické poloze významným dopravním uzlem: mají nákladní říční přístav, leží přímo na dálnici D8 a městem prochází významný železniční koridor na trase Praha – Ústí nad Labem – Drážďany – Berlín. Město má také velmi dlouhou průmyslovou tradici, zejména v chemickém a potravinářském průmyslu. Během posledních let ve městě začaly působit nové zahraniční firmy z oblasti elektrotechnického a strojírenského průmyslu. Mimo jiné zde působí výrobce umělých hnojiv Lovochemie a výrobce sušenek, oplatek a perníků Opavia dříve známý pod jménem Deli a řada dalších firem v průmyslové zóně města. V neposlední řadě jsou Lovosice agrární oblastí; Litoměřicko- lovosická oblast se díky bohaté zemědělské činnosti a četným sadům nazývá Zahradou Čech. V Lovosicích, které jsou městem s rozšířenou působností, žije přes devět tisíc obyvatel. Až do šedesátých let byly okresním městem, později spadaly do okresu Litoměřice.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: V Lovosicích se rozhodli s podporou evropských fondů vybudovat nové technologické centrum s elektronickou spisovou službou, která bude jako hostované řešení sloužit nejen městu Lovosice a jeho organizacím, ale i dalším městům a obcím ve správním obvodu. Současně město do technologického centra přesune i všechny ostatní systémy a aplikace, které využívá. V realizaci projektu pomáhá i hardware IBM, který v rámci první fáze projektu – budování technologického centra – instalovala společnost GraphTech.

38

ŘEŠENÍ: Po zvážení možných řešení, nároků na pořízení a údržbu hardware a v neposlední řadě s přihlédnutím na provozní náklady město zvolilo variantu maximálního využití virtualizačních technologií. Díky tomu je možné využít centrum s maximální možnou efektivitou a současně mít možnost jednoduchého navýšení výpočetní i datové kapacity centra. Logickou volbou byl spolehlivý hardware IBM, konkrétně dva servery IBM x3650M3, diskové pole IBM DS3512 a pásková knihovna IBM TS3100 Tape Library Express. Původní server bude mít v rámci nového řešení úlohu docházkového systému. Kromě toho byl součástí dodávky ještě páteřní přepínač a také základní software: virtualizační VMware, zálohovací a zabezpečovací systém a řada nezbytných doplňků. Technologické centrum je prvním krokem celého projektu a po jeho spuštění mohou další dodavatelé pokračovat v realizaci dalších částí: implementaci elektronické spisové služby a řešení pro vnitřní integraci úřadu. Centrum mimo jiné poslouží také jako negarantované úložiště dokumentů pro všechny obce správního regionu a pro běh různých aplikací a systémů sloužících městu, jeho organizacím a dalším obcím regionu. Je rovněž připravené na napojení na Komunikační infrastrukturu veřejné správy (KIVS) a na Centrální místo služeb (CMS), které v budoucnosti v rámci KIVS zajistí výměnu dat mezi různými centrálními informačními systémy. Druhou částí projektu je elektronická spisová služba pro město a obce v jeho působnosti. Vlastní spisovou službu pro správu dokumentů totiž využívalo pouze devět obcí ve správním obvodu Lovosic, zbylých 22 ji v době realizace projektu nemělo. Papírové dokumenty tak nově skončí v podatelně, kde se naskenují a nadále budou putovat úřadem v elektronické podobě. Podobně by i z úřadu směrem k dalším příjemcům měly odcházet především elektronické dokumenty. Sjednotit a zefektivnit agendy nezbytné pro fungování úřadu je cílem další části projektu. Ten chce integrovat všechny stávající systémy a programy do technologického centra. Jde například o řešení pošty s využitím programů sady Microsoft Office včetně Outlooku. Cílem je poskytnout uživatelům do rukou nástroje usnadňující jejich spolupráci a sdílení informací. Dalšími komponentami jsou registry a evidence: registr obyvatel, registr územně identifikační (domů, bytů, parcel, adres) a registr ekonomických subjektů; agendy a správní aplikace: matrika, ohlašovna a volební agenda; centrální správa uživatelů (identity management) a helpdesk zajišťující sběr, správu a řešení uživatelských problémů souvisejících s informačním systémem města. Řešení služeb by nemohlo být úplné bez systému monitorování přístupu uživatelů a aplikací k různým datům zajištěnému systémem Identity Management. Ten umožňuje definovat, kdo má k jakým datům přístup, a současně lze kdykoliv snadno i zpětně zjistit, kdo kdy s jakými daty pracoval. Zjednodušuje také změny v nastavení práv pro jednotlivé pracovníky, když je centralizuje do jednoho systému a správci IT tak nemusí nastavovat jednotlivá oprávnění v různých systémech. Aplikaci ocení i uživatelé, neboť se zjednoduší jejich přístup k datům. Nadále jim totiž postačí jediné přihlašovací jméno a heslo pro přístup ke všem datům.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Využití virtualizovaného prostředí minimalizuje náklady na správu a údržbu systémů, a současně optimalizuje související náklady, které jsou třeba na zajištění chlazení, napájení, ale i fyzického zabezpečení technologického centra. Díky projektu rozvoje služeb eGovernmentu má město Lovosice možnost získat moderní řešení, které díky elektronizaci dokumentů zajistí jejich rychlejší a spolehlivější oběh, a tedy i vyřízení. Současně se podstatně omezí počet papírových dokumentů; podle odhadů by měla elektronická spisová služba města Lovosice ročně zajistit oběh 50 tisíc dokumentů, dalších téměř 20 tisíc pak pro další organizace a obce ve své působnosti. Díky systému Identity Management zase dojde k posílení bezpečnosti a ochrany osobních údajů.

DALŠÍ INFORMACE: Roman Hlaváč, IBM Česká republika Email: [email protected]

39

OPAVA POSTUPNÁ MODERNIZACE IT INFRASTRUKTURY ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Opava leží v Moravskoslezském kraji na řece Opavě. Město má přibližně 60 tisíc obyvatel, s okolím pak okolo 70 tisíc obyvatel. Město Opava náleží ke starým sídelním územím. Díky bohaté historii města, které bývalo poblíž brodu na kupecké cestě, se zde dochovala celá řada zajímavých památek, mnohé až z období gotiky. Okres je především zemědělskou oblastí a více než 80 procent zemědělské půdy zde tvoří orná půda. Průmysl je značně diverzifikovaný a působí zde celá řada firem v nejrůznějších odvětvích – například: Brano, Ostroj Opava, MSA Slévárna, Seliko Opava a další. Od roku 1991 patří díky Slezské univerzitě se třemi fakultami a dalšími dvěma pracovišti mezi univerzitní města České republiky. Opava je bývalé královské a zemské město. Opava byla od roku 1742 do roku 1928 hlavním městem Českého Slezska se zemskými úřady. Od roku 1850 až do roku 1948, poté opět od roku 1990 nese statut statutárního města. Opava je územně členěným městem, jehož území se skládá z části spravované přímo opavským magistrátem a dále osmi samosprávných městských částí. Do správního obvodu města patří dalších 40 obcí.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Řada měst využívala počítače mnoho let, aniž by si vytvořila nějakou koncepci rozvoje informačních technologií. Šlo tedy většinou o jednotlivé počítače propojené do sítě, časem přibyl server pro e-maily a postupně i pro další dílčí aplikace. S pozvolným nárůstem elektronické komunikace přibývalo aplikací a infrastruktura se stávala čím dál méně přehlednou. Nejinak tomu bylo i v Opavě, kde se však od roku 2004 pracuje na postupné konsolidaci celé infrastruktury a to s využitím státních dotací a evropských fondů.

ŘEŠENÍ: Jedním z jejích prvních kroků ve funkci bylo zavedení systému zálohování, následovala správa uživatelů na bázi Active Directory, postupná konsolidace serverů s využitím systému VMware ESX, výměna aktivních prvků pro podporu IP Telefonie, vybudování nového datového centra, zvýšení bezpečnosti systémů, optické propojení lokalit atd.

40

Magistrát města Opavy vzhledem k roztříštěnosti svých pracovišť vybudoval dvě datová centra, která jsou pomocí optické sítě vzájemně propojena. Současně jsou s její pomocí připojena k internetu s konektivitou 40 Mbps. Toto řešení zaručuje i do budoucna vynikající datovou propustnost. V lokalitě Hláska s podružným datovým centrem jsou umístěny odbory úzce spolupracující s vedením města. V lokalitě Krnovská fungují v několika budovách odbory magistrátu komunikující hlavně s občany. Z toho důvodu je v této lokalitě vybudováno hlavní datové centrum s většinou serverových a infrastrukturních systémů. Pro zajištění komunikace i při nepředpokládaných výpadcích jsou jednotlivé budovy magistrátu v této lokalitě tzv. zakruhovány pomocí optických kabelů. Velká pozornost je věnována zabezpečení datového centra – elektronické zabezpečení je napojeno na městskou policii, je instalována centrála elektronického zabezpečovacího systému (EZS) a v případě výpadku dodávek elektřiny instalovaný záložní zdroj udrží servery v chodu zhruba 70 minut. Systém dedikovaných diskových polí (Storage area network – SAN) infrastruktury magistrátu byl navržen tak, aby splňoval požadavky na vysokou dostupnost serverů, aplikací a služeb úřadu, jeho městských částí a občanů. Nyní jej tvoří tři fyzické servery IBM xSeries, hlavní produkční Fibre Channel (FC) úložiště IBM DS 4700, sekundární FC SAN úložiště IBM DS 4300 a dva SAN FC switche. Nad celým systémem je nasazena virtuální infrastruktura VMware vSphere 4.1. Celý popsaný systém je pro snadnou správu řízen prostřednictvím VMware vCenter Server pro správu ESX serverů, VMware licencí a VMware konvertorů. O zálohování virtuálních serverů se stará VMware Data Recovery, která byla z důvodu urychlení záloh nainstalována ve dvou nezávislých virtuálních serverech. Vzhledem k rozvoji v oblasti veřejné správy, k zavedení technologických center obcí s rozšířenou působností krajů, k vybudování elektronického Národního archívu a s tím spojené elektronizace dokumentů uvažuje opavský magistrát o dalším rozvoji informační infrastruktury. V rámci výzvy označené 06 – Technologická centra ORP – došlo k dalšímu rozšíření diskových polí, jsou zaváděny centralizovaná automatizovaná řešení pro monitoring datových center, zásadních systémových prostředků, služeb, aplikací a zařízení infrastruktury.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Během šesti let se Opavě podařilo zrealizovat celou řadu projektů a výrazně modernizovat IT infrastrukturu a to i díky pochopení a podpoře ze strany vedení města. Významnou roli v modernizaci hrály i dotace právě na investice do informační infrastruktury. Nespornou výhodou realizovaných projektů jsou dosažené úspory z rozsahu, infrastruktura vybudovaná magistrátem je nabídnuta k využívání také osmi městským částem statutárního města Opavy.

DALŠÍ INFORMACE: Roman Hlaváč, IBM Česká republika Email: [email protected]

„Trend virtualizace serverů se během pěti šesti let používání na úřadu osvědčil a do budoucna v něm chceme pokračovat. Osvědčily se nám také komponenty značky IBM, které jsou velmi spolehlivé.“ ZDENKA GALGONKOVÁ Vedoucí odboru informatiky Magistrátu města Opavy

41

PLZEŇ INTELIGENTNĚJŠÍ ŘÍZENÍ MĚSTSKÝCH ZDROJŮ ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Plzeň je město v západních Čechách. Je hlavním městem Plzeňského kraje a čtvrtým nejlidnatějším městem České republiky. Samo město má 173.932 obyvatel, ale s přilehlými oblastmi je jich přes 200.000. Plzeň je známá jako průmyslové město (ve velkých výrobních halách společnosti Škoda se vyrábějí průmyslové stroje) a středisko pivovarnictví (piva Pilsner Urquell a Gambrinus). Plzeň je také důležitý železniční uzel, ve kterém se kříží pět hlavních železničních tratí. Metropolitní oblast Plzně je obsluhována tramvajovou, trolejbusovou a autobusovou sítí, kterou provozují Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Zajištění optimalizace a efektivnosti výdajů je základním principem řízení každého města. Plzeň se rozhodla pro významnou modernizaci svého informačního systému, který řeší mnoho různorodých oblastí, od např. efektivního provozu dopravního podniku až po personální agendu zaměstnanců města. Město Plzeň chtělo docílit správné rovnováhy mezi efektivním řízením příjmů a rozpočtovými výdaji. Také usilovalo o poskytování transparentních informací o aktivitách města.

ŘEŠENÍ: Plzeň provozuje svůj informační systém na platformě SAP. S celkovým rozvojem města a všech služeb, které svým občanům nabízí, dochází neustále k většímu tlaku na efektivní využívání a správu všech informačních a komunikačních technologií (ICT), které má Plzeň k dispozici, včetně tohoto informačního systému. V druhé polovině roku 2008 tedy padlo na plzeňském magistrátu rozhodnutí, jež odstartovalo dlouhodobý projekt transformace Plzně na chytřejší a svým občanům otevřenější město. Cílem projektu je rozvoj stávajícího systému SAP tak, aby vyhovoval aktuálním i budoucím potřebám městské administrativy. Hlavním nositelem a organizátorem tohoto projektu se stala Správa informačních technologií města Plzně, příspěvková organizace,

42

která byla zřízena v roce 1998 a poskytuje komplexní servis v oblasti provozu ICT pro město Plzeň, vypracovává informační strategii pro celé město a zodpovídá za rozvoj veškerých jeho informačních systémů. V listopadu 2008 byla zahájena spolupráce se společností IBM, která zvítězila ve výběrovém řízení na zajištění rozvoje informačního systému města Plzně prostřednictvím 4leté rámcové smlouvy. V průběhu prvních měsíců pracovaly obě strany společně na konkretizaci jednotlivých oblastí – projektů, které budou probíhat v následujících čtyřech letech. Přestože Plzeň měla představu, co by se mělo změnit a zlepšit, specialisté z konzultační divize IBM GBS jí pomohli nahlédnout na problematiku z jiné perspektivy a vnesli do ní připomínky a nové náměty. Tato počáteční fáze spolupráce obou týmů tak přinesla výsledky v podobě konkrétního zadání 5 prvních projektů. První a také zatím nejrozsáhlejší fází spolupráce je projekt implementace modulu SAP v oblasti řízení lidských zdrojů pro magistrát města Plzně, jeho městské obvody 1–10 a městskou policii. Tento modul zahrnuje kompletní informační podporu agendy řízení lidských zdrojů včetně rozvoje vzdělávání, zpracování a výpočtu platů, evidence docházky a dalších nepřítomností přes jediný portál. Vzhledem k tomu, že magistrát používal stávající systém v této oblasti přibližně 20 let, jeho modernizace a přechod na efektivnější řízení této agendy byl více než potřebný. Mezi hlavní přínosy nového modulu patří zejména zkvalitnění personálních a vzdělávacích procesů pro více než 1200 zaměstnanců včetně kontroly stavu povinných školení, zefektivnění procesů pořizování dat pro výpočet platů (evidence docházky, nemocí, dovolených, služebních cest apod.) včetně zpracování a výpočtu platů, vyšší uživatelský komfort, lepší správa systému a v neposlední řadě také zvýšení bezpečnosti personálních dat. Všechny součásti modulu personalistiky a mezd jsou samozřejmě vzájemně integrované, takže například stačí, když se žádost o dovolenou vyplní pouze jednou a systém ji automaticky propojí se zpracováním mezd i docházkou. Dalším důležitým projektem byl rozvoj stávajícího informačního systému v Plzeňských městských dopravních podnicích, jenž proběhl ve dvou etapách v letech 2009 a 2010. Tento projekt mj. zahrnoval řízení údržby dopravních vozidel – tramvají, autobusů a trolejbusů. Přínos této změny pociťují přímo všichni občané Plzně. Rozvoj systému SAP v této oblasti totiž přinesl plynulejší a bezpečnější dopravu, na kterou se mohou plzeňští občané kdykoli spolehnout, a dále také předchází nečekaným výpadkům městských spojů z důvodu jejich nucených oprav. Systém také zajišťuje plánování a řízení pravidelných i nahodilých oprav včetně sledování a vyhodnocování nákladů na tyto opravy a řídí nákup náhradních dílů tak, aby v nich nebyly zbytečně vázány peněžní prostředky, ale na druhé straně byl v případě nutnosti oprav příslušný materiál v co nejkratším čase k dispozici. Výsledkem tohoto projektu je zlepšení efektivity všech dotčených procesů a samozřejmě také významná úspora nákladů.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Nová IT infrastruktura dodávaná IBM zvýší efektivnost vnitřních činností města Plzně a podpoří zavedení služeb e-samosprávy. Informační technologie by měly obecně zlepšit účinnost vnitřních činností vykonávaných magistrátem města a poskytnout lepší přístup k informacím a veřejným službám pro 170.000 obyvatel Plzně. IBM v Plzni zajišťuje nejen samotnou implementaci na bázi informačního systému SAP, ale plní především roli konzultanta celkového rozvoje ICT a systémového integrátora. Město Plzeň se tímto rozsáhlým projektem přibližuje k moderním evropským městům, jako jsou Parma či Miláno, které využívají inteligentní informační technologie ke zlepšení interakce se svými obyvateli i k zefektivnění městské administrativy, a určitě tak může být dobrou inspirací i pro ostatní česká města.

DALŠÍ INFORMACE: Daniel Trhoň, IBM Česká republika Email: [email protected]

43

TACHOV PŘEDNOST INVESTICÍM Z VLASTNÍCH ZDROJŮ P ŘED OMEZUJÍCÍMI DOTACEMI ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Tachov je město v Plzeňském kraji, které se nachází 59 km západně od Plzně, 51 km severně od Domažlic, 51 km jihovýchodně od Chebu a 15 km východně od hranice s Německem. Město leží na řece Mži, v Tachovské brázdě, mimo hlavní železniční a silniční (dálnice D5 je však vzdálena pouhých 12 km). Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. První písemná zmínka o městě je z roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav v Tachově přestavět důležitou hraniční pevnost. Bouřlivý rozvoj město zaznamenalo za vlády Přemysla Otakara II., který v Tachově nechal vystavět nový hrad a v jeho podhradí nechal patrně kolem roku 1285 založit nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami, které se zachovaly ve velké míře dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území. Tachovsko se řadí mezi průmyslově – zemědělské okresy. Po sametové revoluci vzalo mnoho konkurence neschopných podniků za své, což v kombinaci s útlumem těžby uranu a snížením zemědělské výroby vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti. V Tachově má již více než čtyřicetiletou tradici zpracování plastů pro různé účely – k výrobě obalů, potrubí, kuchyňského náčiní i sportovních potřeb Město nabízí možnosti kulturního (galerie, kino, muzeum, knihovna, kulturní a společenský sál) a sportovního (zimní stadion, fotbalový stadion, bazén, squash, bowling, motocross) vyžití. Město Tachov tvoří městská část Tachov a osady Biletín, Malý Rapotín, Mýto, Oldřichov, Světce, Velký Rapotín,Vítkov a Vilémov. Tachov má včetně přidružených obcí rozlohu 41 km². Ve městě a osmi osadách, které je tvoří, žije dnes zhruba 12 tisíc obyvatel. Tachov je jako bývalé okresní město stále důležitým centrem, v jehož správním území je 27 dalších obcí.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Elektronizace veřejných služeb pokračuje a klade to mimořádné nároky zejména na města s rozšířenou působností. Aby jim Ministerstvo vnitra ČR, pod které veřejná správa spadá, pomohlo, připravilo v rámci

44

Integrovaného operačního programu (IOP) výzvu k rozvoji informační společnosti ve veřejné správě, kde mohou města získat dotaci na budování technologických center. Tachov si své centrum ale buduje bez dotačních prostředků. Na instalaci hardwaru a jeho nastavení se vedle informatiků města Tachova podíleli i specialisté firmy ITS, obchodního partnera IBM.

ŘEŠENÍ: Městský úřad v Tachově funguje ve čtyřech různých lokalitách, město však chce postupně sestěhovat všechny části své administrativy ze čtyř lokalit do jediné. Ostatní nájemci z této budovy odcházejí a informatici tak měli prostor i čas chystat technologie pro nastěhování dalších městských úředníků. Současně zde vybudovali moderní serverovnu s dvojitou odstíněnou podlahou a záložními zdroji s diesel agregátem ve dvoře budovy. Agregát začne dodávat elektřinu půl minuty po výpadku proudu. Kdyby snad náhodou nenaskočil, řídicí software začne postupně vypínat jednotlivé servery tak, aby ty s nejvyšší prioritou udržel v běhu co nejdéle. Data jsou ale v bezpečí téměř vždy, protože každý večer se replikují z hlavní serverovny na datové úložiště v jiné lokalitě. Vše je propojené optickou sítí. Hlavní řešení je ovšem v datovém centru IBM BladeCenter osazeném dvěma servery s disky (RAID 6) o celkové kapacitě 18 TB. Virtualizační software VMware se stará o běh jednotlivých serverů. V současnosti běží v datovém serveru 17 virtuálních serverů. V podstatě každá aplikace běží na vlastním virtuálním serveru. K datovému centru se budou připojovat i další příspěvkové organizace města, které mají zájem využívat především spisovou službu a datové úložiště, případně i připojení k internetu. Propojení zajistí metropolitní optická datová síť, kterou město buduje ve spolupráci se dvěma místními firmami: poskytovatelem internetu a kabelovou televizí. V budoucnosti chce město využít i krajskou optickou datovou síť CamelNet, kterou letos začal budovat Plzeňský kraj. Měla by posloužit jednak pro připojení k internetu, a jednak k připojení obecních úřadů spadajících do působnosti městského úřadu Tachov. Město jim na komerční bázi nabídne služby svého datového centra – zejména spisovou službu a datové úložiště, ale i třeba připojení k internetu a další elektronické služby. Pro potřeby dalších organizací a obcí město zprovozní další virtuální servery, takže jich celkem plánujeme mít zhruba 30.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Sestěhování městského úřadu umožnilo vybudovat špičkovou serverovnu, instalovat strukturovanou kabeláž a celkově modernizovat IT infrastrukturu. Nové blade servery IBM nabízejí dostatečnou kapacitu, aby každá aplikace měla vlastní virtuální server, a ještě je ponechána rezerva pro případné další rozšiřování. Město tak má na několik let tak výpočetní i diskovou kapacitu dostatečnou a v budoucnu nebude problém jak výpočetní, tak úložní kapacitu dále navyšovat podle „Datové centrum nás přijde z rozpočtu města aktuálních potřeb. na stejnou částku, kolik by činila spoluúčast na projektu realizovaném podle podmínek IOP. DALŠÍ INFORMACE: Při čerpání dotace bychom navíc byli limitováni celou řadou podmínek, které se nás takto Petr Děd, městský úřad Tachov netýkají“ Email: [email protected] PETR DĚD Pracoviště informačních a komunikačních technologií městského úřadu Tachov

45

TŘEBÍČ ÚSPORA A ZVALITNĚNÍ IT INFRASTRUKTURY OUTSORCOVÁNÍM SLUŽEB ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Třebíč je město na západě Moravy, v jihovýchodní části kraje Vysočina, a je po Jihlavě jeho druhým největším městem s rozlohou 56 km2. Město vyrostlo v blízkosti benediktinského kláštera založeného v roce 1101. V dobách svého největšího rozmachu byla Třebíč po Olomouci a Brně nejvýznamnějším střediskem na Moravě, statky zdejšího kláštera dosahovaly téměř až k Opavě. Počet obyvatel začal vzrůstat až po druhé světové válce spolu s výstavbou rodinných domů a následně velkých panelových sídlišť, z velké části coby domovů pro zaměstnance nově budované elektrárny v Dukovanech. Po roce 2000 je v Třebíči podporován regionální rozvoj, byla otevřena průmyslová zóna, jsou zde otevírány nové obchody (byl zde mj. otevřen první supermarket Spar v České republice) a rozvíjí se podnikání. Třebíč je také vyhledávaným turistickým cílem. Ve městě jsou významné památky, neznámějšími jsou Třebíčská židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa. Karlovo náměstí v centru města je jedním z největších náměstí v České republice. O příliv zahraničních turistů se postaral zápis třebíčské židovské čtvrti do seznamu památek Unesco v roce 2003. Město s rozšířenou působností je členěno do 17 částí, z nichž se 10 nachází přímo ve městské zástavbě a zbylých 7 v blízkém okolí.. V roce 2008 bylo zveřejněno usnesení rady města, že město Třebíč hodlá usilovat o dosažení titulu statutárního města.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Město usilovalo o to, aby úplně celá IT infrastruktura byla integrována a co nejvíce činností bylo realizováno v jednotném systému. To je totiž mnohem jednodušší a efektivnější než jednat se spoustou drobných dodavatelů jednotlivých prvků, z nichž by bylo nutné řešení pro město poskládat. Jedním z podpůrných argumentů pro integraci IT infrastruktury Městského úřadu Třebíč byly také výsledky auditu využívání IT pracovníky úřadu. Ten mimo jiné zjistil neefektivní využívání počítačů, ale též nesystematické zálohování a další záležitosti. Důležitým partnerem integračního procesu se proto stala společnost IBM, která má ověřené technologie a obrovské zázemí zkušeností.

46

ŘEŠENÍ: Už na webových stránkách Třebíče je vidět, že si město s moderními technologiemi rozumí. Vedle řady informací tam totiž návštěvníci najdou také internetový zpravodaj, virtuální prohlídku města, YouTube kanál, a dokonce i Twitter. Informační technologie ale nepomáhají pouze s prezentací a komunikací města s jeho občany a veřejnosti, ale samozřejmě jsou důležité i pro fungování samosprávy. Diky serverům IBM Blade Center a diskovému poli řady IBM Storewize V7000 a DS5020 byla IT infrastruktura integrována, virtualizována a zjednodušena. Integrace IT s dostatečně velkým virtiálním diskovým prostorem umožnila nastavit jednoduchá pravidla automatického zálohování různých typů dat bez zásahu uživatelů. To je však jen jeden z přínosů.

Integrace IT s využitím znalostí a zkušeností IBM je pouze jedním z řady IT projektů, které město realizuje. V srpnu 2011 město dokončilo vybudování datového centra, jež by obcím spadajícím do působnosti města mohlo nabídnout funkce hostované spisové služby, datového uložiště a současně další doplňkové služby.. Podařilo se úspěšně implementovat centrální vniřtní identitní systém s jehož pomocí se výrazně zjednodušila správa hesel a přístupových práv stejně jako bezpečnost. Třebíč připravuje i projekt metropolitní optické sítě, která by propojila nejen město a jeho organizace, ale také školy a další orgány státní správy ve městě. Novinkou se v roce 2009 stalo elektronické hlasovací zařízení, které umožní online publikovat přesné informace o hlasování jednotlivých zastupitelů.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Přestože patří Třebíč mezi větší města České republiky, nemá vlastní odbor IT a na úřadě pracuje pouze koordinátor IT. Město totiž mělo vzhledem k možnostem odměňování potíže odborníky sehnat případně si je udržet. Rozhodlo se proto plně tuto oblast outsourcovat stejně jako některé další městské služby. V Třebíči proto ani nemají žádný podnik komunálních služeb, protože péči o zeleň, dopravní služby i další nakupují. Vždy však přesně stanoví standardy požadovaných služeb a rozhoduje pouze nabídnutá cena. Třebíč současně pečlivě sleduje vývoj v oblasti moderních technologii, a pokud se objeví nové technologie, které by mohly zefektivnit fungování města, vždy pečlivě zvažuje, zda by je to mohli využít a jak konkrétně by se to projevilo.

DALŠÍ INFORMACE: Roman Hlaváč, IBM Česká republika Email: [email protected]

47

VYŠKOV VYUŽITÉ DOTACE NA KONSOLIDACI IT INFRASTRUKTURY ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ: Vyškov je okresní město ležící v severní části Jihomoravského kraje na řece Haná. Je vzdáleno asi 30 km severovýchodně od Brna. Dnes zaujímá Vyškov rozlohu více než 5 000 ha a žije zde více než 22 tisíc obyvatel. Zatímco v době socialismu město rozšířila nová sídliště, po revoluci došlo na zvelebování města a obnovu řady historických památek. Vyškov býval nazýván "Moravské Versailles" nebo také "Hanácké Versailles", jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. Po napojení na prodloužení dálnice D1 vzrostl i zájem podnikatelů, a proto vznikly po obvodu města průmyslové zóny. Vyškov je také neodmyslitelně spojen s armádou. Od roku 1936 je totiž sídlem vojenské posádky, díky Vysoké vojenské škole pozemního vojska se Vyškov stal v roce 1972 univerzitním městem. Dnes ve městě působí Ředitelství výcviku a doktrín. Vyškov se jako bývalé okresní město a dnes obec s rozšířenou působností stará nejen o sebe, ale také o 40 dalších obcí ve svém správním obvodu (v rámci České republiky jde o velmi vysoké číslo). Agenda, kterou úřad spravuje, se tak vyrovná i řadě dvojnásobně velkých měst. Přehledný a informačně bohatý web města byl oceněn v soutěži Zlatý Erb, když byl vyhlášen nejlepším městským webem Jihomoravského kraje.

ŘEŠENÝ PROBLÉM: Spolu s rychlým rozvojem elektronizace státní správy a nástupem celé řady elektronických služeb, které musí samospráva ze zákona zajišťovat, je evidentní, že se města a obce musí v oblasti informatiky rozvíjet. Na budování IT infrastruktury Vyškov proto pracuje dlouhodobě. Na přelomu tisíciletí bylo na úřadě 30 různě propojených stolních počítačů, dva servery a jedno vytáčené připojení k internetu. V roce 2009 již úřad využíval sedm serverů s celkovou diskovou kapacitou necelých 700 GB. Na těch byly rovnoměrně rozprostřeny aplikace i databáze, aby nedocházelo k velkým výkyvům strojového zatížení serverů a aby byla i síť zatěžována co nejrovnoměrněji. Úředníci sedí ve třech různých budovách – jedna je připojena optickým kabelem, další pomocí mikrovlnného spoje s přenosovou kapacitou 10 Mbps. Město se proto rozhodlo infrastrukturu konsolidovat a využít příležitosti financování ze strany státu z evropských prostředků určených na technologická centra.

48

ŘEŠENÍ: Vyškov se vydal cestou virtualizace s využitím řešení se značkou IBM dodaného firmou Comimpex, které splnilo jak představu ohledně ceny, tak i technické parametry. Kromě výběru dodavatele bylo také třeba připravit i následné praktické kroky, jako je příprava serverovny, harmonogram migrací a další kroky a úkoly související se změnou infrastruktury. Páteří řešení jsou dva ESX servery, diskové pole, optické switche a záložní zdroj. Vše běží na platformě Windows 2008 Enterprise s pomocí virtualizace VMware. Z původních serverů nalezly čtyři další využití: dva jako servisní stroje, jeden jako konzole VMware a na posledním běží Tivoli Storage Manager (TSM), který se stará o zálohování dat. Současná disková kapacita činí tři terabyty na fiber channel (FC) discích. Další dva pak představuje diskové pole ze SATA disků pro zálohování. Oproti rychlým FC diskům byly SATA disky zvoleny proto, že jsou levnější a na zálohování plně postačují. Po dodání a oživení serveru IBM začala v listopadu 2009 vlastní migrace. Už kvůli změně operačního systému nešlo o pouhé kopírování aplikací a dat, nýbrž o postupnou migraci ze starého prostředí do nového. To s sebou přineslo mnoho problémů s kompatibilitou a verzemi jednotlivých aplikací a systémů. Město muselo pořídit nový Exchange server 2007 včetně licencí, nahrát novou verzi databáze. Vše se však podařilo zvládnout během čtyř měsíců, což je velký úspěch vzhledem k tomu, že migrace probíhala za plného provozu a výpadky jednotlivých systémů byly minimální. V další fázi chtějí vyškovští informatici zabezpečit serverovnu instalací protipožárního a přístupového systému, zvýšit kapacitu diskového pole na dvojnásobek a také přidat serverům operační paměť. V roce 2011 chtějí dokončit technologické centrum tak, aby jej bylo možné následujících pěti let využívat bez nutnosti výraznějších zásahů. Získají tak prostor pro další zefektivňování infrastruktury a zavádění moderních technologií do dalších oblastí fungování úřadu. Plánují například i zavedení identity managementu či jednotného podpůrného systému pro uživatele – jakéhosi HelpDesku.

VÝSLEDKY A VÝHODY: Správa zastaralé sítě v omezeném počtu lidí byla dříve mimořádně náročná. Kromě údržby totiž současně neustále přibývaly další a další aplikace a samozřejmě rostl i objem dat. Konsolidací infrastruktury s podporou evropských fondů se podařilo celý systém zefektivnit a učinit jej pro údržbu jednodušší. Mimořádně důležitou roli v projektu hrála také dodavatelská společnost, její odbornost, ochota a umění komunikovat s úředníky magistrátu.

DALŠÍ INFORMACE: Roman Hlaváč, IBM Česká republika Email: [email protected]

„Občané státní správu a samosprávu příliš nerozlišují, pro ně je úřad úřadem a na nás je, abychom chod všech funkcí dostupných na našem městském úřadě zajistili.“ RADEK BRÁZDA vedoucí oddělení informatiky na Městském úřadě Vyškov

49

SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) je dobrovolná, nepolitická a nevládní organizace založená jako zájmová skupina právnických osob. Členy svazu jsou města a obce. SMO ČR je partnerem při jednáních s vládou a parlamentní politickou reprezentací. Hlavním cílem SMO ČR je podporovat a rozvíjet demokratickou samosprávu ve veřejné správě České republiky a v Evropské unii, účastnit se přípravy zákonů a dalších opatření s dopadem na místní úřady, a tím posilovat vliv obcí v legislativní oblasti, řádně informovat vládu, parlament a unijní instituce o dopadu opatření, která připravuje, na kvalitu života občanů a rozvoj v různých oblastech, posilovat ekonomickou nezávislost měst a obcí, informovat a vzdělávat zástupce a zaměstnance městských úřadů a podporovat tvorbu regionální politiky. Činnost SMO ČR je v první řadě založena na aktivním zapojení starostů a zastupitelstva měst, kteří se nad rámec svých povinností rovněž věnují všeobecným otázkám obecní samosprávy. SMO ČR sdružuje asi 2.500 obcí a měst, ve kterých žije víc než 70 % celkové populace České republiky. Svaz měst a obcí České republiky 5. května 1640/65 140 21 Praha 4 Česká republika

tel.: +420 234 709 711 fax: +420 234 709 786 e-mail: [email protected] URL: http://www.smocr.cz

IBM ČESKÁ REPUBLIKA IBM je světovou jedničkou v poskytování IT služeb a konzultací s víc než osmdesátiletou zkušeností v oblasti inovací a změn našeho světa. V České republice má IBM dlouhou historii, protože to byla jedna z prvních šesti dceřiných společností založených v Evropě (1932). Hlavním předmětem podnikání IBM v České republice je prodej širokého spektra IT technologií, které zahrnují produkty od datových úložišť a serverových systémů až po software a IT služby, včetně poradenství. IBM Česká republika poskytuje komplexní služby systémového integrátora, včetně inteligentních řešení vedoucích k udržitelnému rozvoji. Propaguje také výhody e-commerce v každodenním životě. IBM Česká republika spolupracuje se všemi hlavními společnostmi a státními institucemi. Zabývá se i výzkumem a vývojem – hlasových technologií a skupin systémů. Nedílnou součástí strategie IBM jsou programy společenské odpovědnosti podniku, které se snaží napomáhat řešení konkrétních sociálních a ekologických potřeb. V Brně IBM provozuje jedno ze šesti strategických Středisek integrovaných služeb – IDC, které zaměstnává několik tisíc lidí a slouží víc než 600 zákazníkům na celém světě. Z pozice tržeb, šíře nabídky produktů a počtu zaměstnanců se postavení IBM v České republice rovná postavení této společnosti jinde ve světě. IBM Česká republika The Park / V Parku 2294/4 148 00 Praha 4 - Chodov Česká republika

tel.: +420 272 131 111 fax: +420 272 131 401 e-mail: [email protected] URL: http://www.ibm.com/cz

50