téma měsíce
CHORVATSKO • Text a foto: Markéta a Michael Foktovi
Střípky
z Chorvatska Při cestě podél chorvatského pobřeží narazíte kromě vyhlášených míst i na zajímavosti, které nejsou až tolik známé. Vyplatí se najít si chvilku času a navštívit či na vlastní kůži okusit, co jadranské pobřeží nabízí. 60
Lidé a Země
www.lideazeme.cz
1.
Ave Caesar!
Kruhová aréna pro gladiátorské zápasy se nádherně zachovala v přístavu Pula na Istrijském poloostrově. Vznikla v prvním století našeho letopočtu a stavěla se čtyřikrát déle než její římská sestřenice, která do své plné krásy vyrostla za pouhých deset let. Pojala dvacet tři tisíc diváků a pochlubit se může dokonce unikátním zařízením – podzemními chodbami, kudy se do arény vypouštěla divoká zvířata. Gladiátoři totiž nebojovali jen mezi sebou, ale také se lvy, krokodýly a jinými tvory. Většinou se zvířata do arény vypouštěla rovnou z kotců na jejím okraji, v Pule však organizátoři používali jedinečný vynález – výtah v polovině podzemní chodby, kterým mohli rozdivočelé šelmy vytahovat i doprostřed „ringu“. Dnes je celá aréna přístupná návštěvníkům a při podrobné prohlídce vás určitě napadnou hned tři otázky. Zda se konaly i ženské zápasy, proč jsou schody různě vysoké a proč je jedna část zdiva výrazně bělejší než zbytek stavby? Všechny odpovědi vás asi překvapí. Ženské zápasy se konaly, ale jen krátce, protože podívaná nebyla až tak zajímavá a „gladiátorky“ se těžko sháněly. Schody jsou různě vysoké proto, aby se lidé při příchodu a odchodu netlačili a byli nuceni zpomalit chůzi. Výrazně bělejší arkády rozhodně nejsou dostavované. Naopak, pět let byly pečlivě čištěné laserem a vodou až do své původní barvy. www.lideazeme.cz
Lidé a Země
61
téma měsíce
2.
Stonské kostely
Kdo by chtěl vidět vzácné fresky z jedenáctého a dvanáctého století, musel by se vydat až na kopec Gradac nad Stonem. Právě tam stojí předrománský kostel svatého Michaela, v jehož místnostech se zachovaly. Pocítit starodávnou sakrální atmosféru však můžete i na úrovni mořské hladiny – v těsném sousedství proslavených salin. Zdejší kamenný kostelík je koncem jara obklopen rozkvetlou loukou – a také kvasnými tanky, které si tu uskladnilo místní vinařství. Pohled na kamennou stavbu je však i přesto krásný.
Chorvatsko v kostce Letošní léto bude pro české turisty v Chorvatsku v některých detailech trochu jiné než to loňské. Prvního července totiž Chorvatsko vstoupí do Evropské unie. Na hranicích se zeměmi EU proto zmizí celní kontroly, možná však bude probíhat jakýsi přechodový režim namátkových kontrol. Přísnější režim naopak nastane při překračování hraničních přechodů poblíž města Neum nad Dubrovníkem. Zde totiž patří asi osm kilometrů pobřeží Bosně a Hercegovině, která členem EU není. Lidé si budou moci s sebou na dovolenou bez omezení a bezcelně vozit potraviny pro osobní potřebu.
62
Pokud jste dosud do Chorvatska využívali leteckou dopravu, museli jste s sebou brát pas. Od začátku července však i do vzduchu budete potřebovat jen občanský průkaz. Jelikož se očekává ještě větší zájem o tuto destinaci ze strany českých turistů, připravuje se přímá letecká linka Praha–Dubrovník. Ceny ubytování ani potravin by se v letošní turistické sezoně měnit neměly. Dobrou zprávou je, že se dá očekávat zlevnění chorvatského vína, jehož ceny se budou muset přizpůsobit evropskému standardu. V Chorvatsku se dálnice (již nyní) platí na mýtných branách. Poplatek za sto kilometrů průjezdu činí v průměru asi 47 kun.
Lidé a Země
www.lideazeme.cz
3.
Lokrum – prokletý ostrov
Malinký ostrůvek Lokrum je od centra Dubrovníku vzdálen pouhých patnáct minut jízdy lodí. Původně zde stával starý benediktinský klášter, jehož zbytky jsou tu patrné dodnes. Jeho původní obyvatelé však místu zanechali podivné dědictví. Poté, co museli klášter z důvodu prodeje ostrova soukromým majitelům opustit, chodili tři noci se svíčkami v ruce kolem ostrova a celý ho prokleli. Od té doby každého z budoucích vlastníků provázela smůla, či dokonce pohroma. Rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský byl zastřelen v Mexiku a pláč jeho ženy je dosud slyšet v tamních Šarlotiných zahradách. Ani ostatním se nedařilo lépe. Poté, co se zastřelil korunní princ Rudolf, chtěla jeho matka císařovna Sissi ostrov prodat, bohužel jakožto prokletý ho nikdo nechtěl. Svou cestu sem plánoval též následník trůnu Ferdinand d´Este, ale než sem stačil dojet, byl zavražděn v Sarajevu. V jugoslávské době přešel ostrov do státních rukou, avšak bezpečí a klid tato éra také nepřinesla. Alexandr I. Karađorđevic zemřel rukou bulharského atentátníka při návštěvě Francie. Dnes je místo přírodní rezervací a oblíbeným cílem návštěvníků Dubrovníku i zdejších obyvatel.
4.
Černá je dobrá
Sépie za sebou při útěku vypouštějí kouřovou clonu tvořenou inkoustem, který se tvoří ve zvláštním váčku v jejich těle. Kuchaři z okolí Dubrovníku toho využili při přípravě rýže. Začali přidávat inkoust sépií do originálního černého rizota. Je to skutečná lahůdka – až ho najdete na jídelním lístku, nezapomeňte ochutnat!
www.lideazeme.cz
Lidé a Země
63
téma měsíce
5.
Malý velký klenot
Město Mali Lošinj je před živly dobře chráněno hlubokým zálivem na stejnojmenném ostrově Lošinj. Navzdory přízvisku „malý“ je ve skutečnosti s více než osmi tisíci obyvatel největším městem nejen na tomto ostrově, ale vlastně na všech chorvatských ostrovech dohromady. Ve své době jeho loďstvo
šlapalo na paty Dubrovníku, Rijece či Benátkám – tedy skutečným velmocím na Jadranu. Dnes je výchozím místem pro lodní výlety na okolní ostrůvky, a jakožto největší přístav ostrova má i řadu restaurací a obchůdků.
6.
Nadutý kozel
Serđo Valić nám v útulné restauraci předvedl, jak to umí rozjet tradiční istrijský nástroj podobný dudám – „mich“. Každý majitel takového nástroje se opravdu má čím pochlubit. Nejenže se na jeho zhotovení používá pouze jehněčí kůže a olivové dřevo, ale celý proces je ruční práce a zásadně se vyrábí pro každého člověka mich vlastní. Výroba jednoho michu trvá šest až sedm let a jeho zdobení je opět čistě individuální věcí. Ozdoby se vrtají rozžhaveným želízkem a pro svého majitele jsou často charakteristické. Zvláštní je i skutečnost, že oproti běžné osmitónové stupnici se zde na Istrii hraje jen na šest tónů. Ptali jsme se, jaký je nejlepší způsob, jak o takové „dudy“ nejlépe pečovat. Serđo se jen usmál a stručně odpověděl – hrát na ně.
64
Lidé a Země
www.lideazeme.cz
7.
Brána na Brijuni
Jestli budete chtít navštívit národní park Brijuni, pravděpodobně si prohlédnete také přístavní městečko Fažana. Právě odtud totiž vyplouvá loď na ostrovy, které chrání přístavní zátoku před silnými větry od moře. Dopřejte si trochu času a projděte si několik místních uliček. Kromě hezkého výhledu z přímořské promenády můžete obdivovat i gotický kostel svatého Kosmy a Damiána s cenným obrazem „Poslední večeře“ uvnitř nebo menší kostelík Panny Marie Karmelské ze čtrnáctého století. Uklidňující pohledy nabízejí i zdejší zákoutí rámovaná domky s fasádami v pastelových barvách. Inzerce A111000000
www.lideazeme.cz
Lidé a Země
65
téma měsíce
8.
Mlýn a most
Dnes je vesnička Beli na severu ostrova Cres malebně tichým místem. Žije tu sotva čtyřicet stálých obyvatel, jejich domy však mají základy v samotné historii ostrova. Obec je totiž nepřetržitě osídlena více než čtyři tisíce let. Pozůstatky ilyrských a antických staveb sice už skoro nejsou vidět, dnešní náves s kostelem však bývala centrem obce už před tisícovkou let. Kdo by přesto chtěl pochybovat o stáří osídlení, může se vydat pěšinou asi tak tři sta metrů pod obec k průrvě ve skále. Klene se přes ni dodnes zachovaný most z římských dob, který představuje důkaz doslova vytesaný do kamene. Za mostem také stojí nenápadný pomníček. Představuje jeden z tuctu monumentů, na kterých jsou vytesané věty z díla místního literáta a které vytyčují svéráznou turistickou stezku oblastí. Když požádáte v jediné restauraci u vstupu do vsi, otevřou vám zrekonstruovaný „toš“ – tedy starý mlýn a lis na olivy, respektive olivový olej. Ze vsi vede kromě příjezdové cesty jediná další – klesá strmě dolů k moři a končí na malé pláži s kempem, občerstvením a hezkým koupáním.
Očima autorky
Markéta Foktová, cestovatelka Může to znít divně, ale miluji bouřky, hromy, blesky i samotný déšť. Tu neskutečnou energii, která přímo bublá kolem vás. Vím, že to není úplně bezpečné, ale pro mě jsou to nejlepší chvíle na procházky. Podobným způsobem se otevřelo nebe přesně ve chvíli, kdy jsme se chystali vyplout na malé bárce z vesničky Vid u Metkoviće po deltě Neretvy. V tu chvíli bylo jasné, že se cesta odkládá a na program přichází místní specialita z úhořů a žab – brudet. Samozřejmě mě okamžitě zajímalo, jaký druh žab tu položil svůj život. Jak jsem rychle pochopila, místní skokani tu s dlouhověkostí rozhodně počítat nemohou. Po rychlé průtrži a zvláštním obědě jsme konečně vyrazili. Naším cílem už nebyli jen právě hnízdící ptáci ve zdejší přírodní rezervaci, ale i ti zelení žabáci, kteří o sobě všude kolem dávali hlasitě znát. Přirazili jsme ke břehu a vydali se na fotografický lov. Pro lepší průchod jsem si sundala boty a šla rozměklou půdou bosa. Vyplatilo se, bylo to úžasné. Putování mezi rákosem na mně ale zanechalo nezanedbatelné stopy. Takto „přírodně upravená“ jsem do loďky nastoupit nemohla. Pečlivě jsem si tedy umyla nohy v řece. Bylo mi trochu divné, proč při pohledu na mě našemu průvodci Matemu cukají koutky. Pobaveně mi prozradil, že voda v řece je pitná a zásobuje celý Pelješac, Korčulu i Lastovo.
66
Lidé a Země
www.lideazeme.cz
9.
Zapadněte do zapadákova
O vesničce Predošćica se dá napsat snad jenom to, že leží u jediné silnice propojující sever ostrova Cres s jeho jižní částí. Po necelém kilometru kodrcání po polorozpadlé úzké cestě odbočující z hlavní silnice dojedete na něco jako náves, kde stojí kostelík a pár domů. O kousek dál se cesta mění v kamenitou stezku schůdnou možná tak pro místní odolné ovce, takže dál jezdit nemusíte. Pokud však máte rádi atmosféru dávno zašlých časů a domky či stáje stavěné nasucho bez malty z místních vápencových balvanů, určitě se tu zastavte a projděte se i po krasových loukách v okolí vsi.
10.
Látková nádhera
Pro vytváření slavných pažských krajek (chorvatsky paška čipka) neexistují žádné kreslené předlohy. Každá z žen, které se krajkářství věnují, se naučila své vzory vytvářet podle prací své matky či babičky. Právě proto je každý kus krajky skutečným originálem. Pažská krajka se dokonce propracovala i na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Až půjdete uličkami města Pag, rozhlížejte se kolem sebe. Možná některou z krajkářek uvidíte přímo při práci jako my, a když budete chtít, můžete si u ní koupit originální suvenýr z cest.
www.lideazeme.cz
Lidé a Země
Inzerce A111000000
67
