CHOROBY ČLOVĚKA VYVOLANÉ BAKTÉRIEMI A JINÝMI PARAZITY OTRAVY HOUBAMI A JEDOVATÝMI ROSTLINAMI
PROKARYONTA •Dominují biosféře (biomasa předčí váhu eukaryot 10-násobně) •Známo asi 5 000 druhů •Výskyt téměř ve všech prostředích •Menšina způsobuje závažná onemocnění; většina je benigní či prospěšná (recyklace látek v ekosystémech; symbióza) •Většina jednobuněčná, některé tvoří kolonie či se dočasně seskupuje
PROKARYONTA • velikost 0,3 - 2,0 μm, délka 1 - 7 μm • nukleoid - jedna kruhová molekula DNA (bakteriální chromozom) • plazmidy • z ostatních organel jen ribozomy 70S • mezosomy • pili, fimbrie, bičíky • spory
ARCHEBAKTERIE • buněčná stěna obsahuje pseudomurein (peptidoglykan obsahující L-aminokyseliny) • u některých obal z vrstvy bílkovin • metabolismus aerobní i anaerobní • podobají se eukaryontním buňkám: – geny složeny z exonů a intronů – proteosyntéza začíná methioninem
• metanové archebaktérie - žijí v anaerobním prostředí, produkují metan (horké prameny, na dně moří, sedimenty odpadních a stojatých vod)
• extrémně halofilní - v prostředí s vysokým obsahem solí až 15 % NaCl (slaná jezera, mořská voda) • termofilní - horké sirné prameny při teplotách až 100 °C, produkují sirovodík
EUBAKTERIE • buněčná stěna tvořená mureinem = peptidoglykan z kyseliny muramové a Daminokyselin • dělí se na 2 podříše: – sinice (fotoautotrofní, chlorofyl a) – bakterie (heterotrofní, autotrofní bakteriochlorofyl)
http://129.109.136.65/microbook/ch002.htm
EUBAKTERIE MORFOLOGIE tyčinky (bacily) sféroidy (koky) spirály (spirily)
GRAMPOZITIVNÍ BAKTÉRIE • • • •
buněčná stěna silná asi 20 nm je tvořena mohutnou vrstvou mureinu obvykle neobsahuje lipidy a bílkoviny při barvení podle Grama jsou tmavě fialové až modročerné
GRAMNEGATIVNÍ BAKTÉRIE • buněčná stěna je tenčí - asi 10 nm • je méně hmotná, ale složitější stavby: tvořena tenkou vrstvou peptidoglykanu a nad ní je tzv. vnější membrána; k peptidoglykanu je kotvena molekulami lipoproteinu, zevní stranu tvoří lipopolysacharidy
SAPROFYTICKÉ BAKTÉRIE • kůže ve vlhkých místech (vlasy, obličej, ucho, podpaží, ústí moč. cest, konečník, mezi prsty nohou) - zapáchající mastné kyseliny
• ústa - rozkladem cukrů kys. mléčná tvorba zubního kazu • dýchací cesty - v hlenu v nosohltanu a průduškách; v plicích nejsou baktérie • tlusté střevo - E. coli kvasí cukry, produkce vitaminů skupiny B
PATOGENNÍ BAKTÉRIE • vzdušná cesta - přes horní dýchací cesty (kapénky hlenu z nosu a hrtanu) • alimentární cesta - vodou, potravinami znečištěnými stolicí, přenos mouchami a ostatním hmyzem • přímý kontakt - drobným poraněním kůže • pohlavním stykem - poraněním sliznic • nepřímý kontakt - přenos znečištěnými předměty (nádobí, kapesníky, ručníky aj.)
CHOROBY ČLOVĚKA – G• černý (dávivý) kašel - Bordetella pertussis krátká aerobní tyčka, začíná jako chřipka, záchvaty kašle, očkování • tularemie - Francisella tularensis - ohniskem hlodavci, přenos klíšťaty, infekce i vodou kontaminovanými výkaly či zdechlinami hlodavců • kapavka - Neisseria gonorrhoeae - aerobní diplokok, zánět sliznice pohlav. orgánů, žlutavý výtok, neléčená vede ke sterilitě • syfilis - Treponema pallidum - spirocheta, 1. tvrdý vřed, 2. za 10 týdnů mokvavé a suché vyrážky, asi 2 roky, 3. velké cévy, CNS, játra, kosti, kůže; infekce plodu od matky
G- BAKTÉRIE • cholera - Vibrio cholerae - fakult. anaerob. tyčka, zvracení, vodnaté průjmy, dehydratace, selhání krev. oběhu, teplota 35,6 °C • tyfus, paratyfus - Salmonella typhi, S. paratyphi - zpočátku malátnost, bolesti hlavy, horečka, později krvavé průjmy, selhání krev. oběhu, častí bacilonosiči (ve žlučníku), paratyfus má lehčí průběh • salmonelózy - S. typhimurium, S. enteritidis enterokolitidy charakteru otravy z potravin, inkubace hodiny, horečky, zvracení, bolesti břicha a hlavy, průjem
G- BAKTÉRIE • úplavice - Shigella dysenteriae - produkce toxinu, inkubace 2-3 dny, bolesti břicha, malátnost, zvýšená teplota, častá vodnatá stolice s příměsí hlenu, hnisu a krve, zdroj- špinavé ruce, bacilonosič • mor - Yersinia pestis - omezen na endemické oblasti stepí a lesů v tropech i studeném pásmu, přenos ze zvířat krysí blechou, morová pneumonie se šíří kapénkovou infekcí mezi lidmi
G+ BAKTÉRIE
• Stapyhlococcus aureus
– různé hnisavé záněty v kůži (folikulitida, karbunkl, ranné infekce), mastitida kojící ženy, osteomyelitida, sekundární pneumonie, enterokolitida po léčbě širokospektrými antibiotiky (vodnatý průjem s hlenem, eroze překrvené sliznice, vysoká teplota, bolest břicha, dehydratace) – enterotoxikóza - potraviny obsahující enterotoxin, inkubace 1-6 h, nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem trvá 3-6 h, obvykle bez teploty
• Streptococcus pyogenes - inf. respir. (angína, spála) v mírném pásu, kožní inf. (růže) v teplých oblastech
• S. pneumoniae - infekce respir. traktu při snížené obranyschopnosti, šíří se do plic, paranasálních dutin, středouší, na meningy, možné očkování
G+ sporulující tyčky • antrax - Bacillus anthracis - aerobní tyčka, zoonóza, (kožní f. - vřed se začernalým středem, puchýřky; plicní f.; střevní f. - krvavé průjmy), septikémie končící náhlou smrtí z účinku toxinu • botulismus - Clostridium botulinum - anaerobní tyčka, produkce botulotoxinu (neurotoxin), porucha vedení vzruchu na cholinergních synapsích, obrny svalů, zástava srdce a dýchání • tetanus - Clostridium tetani - produkce tetanotoxinu, klonicko tonické křeče kosterního svalstva, inkubace týden, hlavně hluboké bodné a střelné rány či zhmožděniny, infekce sporami, očkování
Nepravidelné nesporulující aerobní b. • záškrt - Corynebacterium diphtheriae - nejčastěji jako angína, šedý povlak na mandlích, v nose až do hrtanu tvorba pablán, které mohou vést k udušení, toxin postihuje myokard, periferní nervy, ledviny, očkování
Acidoresistentní tyčky • tuberkulóza - Mycobacterium tuberculosis dlouhá inkubační doba 6 - 8 týdnů, postihuje nejčastěji plíce, i jiné orgány, nákaza kapénkami do dýchacích cest, vzácně alimentárně do zažívacího ústrojí (mléko nemocných krav), očkování
Chlamydie • psitakóza, ornitóza - prachem kontaminovaným výkaly nemocných ptáků, přímý kontakt s ptákem, jeví se jako vleklá chřipka, atypická pneumonie, hepatitida, myokarditida, někdy nausea, zvracení, průjem, inkubace 7 - 14 dní • trachom - endemická oblast (tropy, subtropy), zde nejčastější příčina slepoty za 25-30 let od infekce (chronický zánět spojivek, kontrakcí jizev dojde k otočení víčka, při mrkání se řasami poškozuje rohovka), rezervoárem děti, přenos přímým kontaktem, mouchami
Rickettsie • skvrnitý tyfus (R. prowazeki) - rezervoárem člověk, přenašečem veš šatní, horečky, bolesti hlavy, svalů, kloubů, nechutenství, vyrážka, komplikacemi jsou myokarditida či krvácení do mozku
PARAZITIČTÍ PRVOCI • žijí v bezkyslíkatém prostředí • nemají pulzující vakuoly, jsou v izotonickém prostředí hostitelských buněk • parazité mezi: bičíkovci, kořenonožci, nálevníky (některé rournatky přisedají na povrch rostlin a vod. korýšů či hmyzu, chytají a vysávají jiné prvoky, naopak v symbióze žijí bachořci v žaludku přežvýkavců)
• výtrusovci jsou výhradně parazité
BIČÍKOVCI • trypanozómy - v krvi, lymfě, likvoru obratlovců, v tropické Africe spavá nemoc horečky, apatie, malátnost, bolesti hlavy, kloubů, anémie, úbytek váhy, přenášena mouchou tse-tse (Glosina) - v ní prodělává vývoj, zdrojem infekce člověk, rezervoárem antilopy, skot
http://www.pirx.com/droplet/gallery/trypanosoma.html
BIČÍKOVCI • bičenky (Trichomonas vaginalis) trichomonóza v urogenitálním traktu, přenos pohl. stykem, u žen vaginitis s žlutozeleným výtokem, u mužů asymptomaticky
BIČÍKOVCI • lamblie (L. intestinalis, Giardia intest.) - giardióza, přisává se k enterocytům tenkého střeva, průjmy s páchnoucí mastnou stolicí, nausea, závratě, břišní křeče, úbytek váhy, nejvíce děti, výskyt v jižní Evropě, na Balkáně, přenos vodou s cystami nebo fekálně kontaminovanými potravinami
KOŘENONOŽCI • amébová úplavice Entamoeba histolytica - žije v tlustém střevě, živí se baktériemi (forma minuta), může se změnit v invazivní formu (magna), proteolytickými enzymy natráví bb. střevního epitelu, hluboké ulcerace, nespecifické GIT potíže až průjmy s příměsí hlenu a krve, přenos alimentární cestou (voda, potraviny), cysty jsou velmi odolné
VÝTRUSOVCI • toxoplazmóza - T. gondii • infekční je odolná oocysta vylučovaná ze střeva nakažené kočky, ve střevě mezihostitele (teplokrev. obratlovci) se uvolňují sporozoity, napadají jiné orgány (oko, mozek, svaly), v tkáňové cystě mohou přežívat i celoživotně, pro dokončení vývoje parazita nutná infekce kočky, prvoinfekce u dětí - horečky, zvětšení uzlin, v těhotenství těžké poškození plodu
VÝTRUSOVCI • kokcidiózy - se vyskytují u různých obratlovců (např. C. jaterní nebo C. střevní u králíků a zajíců), také u člověka jsou vodnaté nekrvavé průjmy, často u lidí s AIDS, přenos hlavně vodou kontaminovanou cystami z jiných zvířat
VÝTRUSOVCI
• malárie - Plasmodium malariae - v bažinatých oblastech tropů a subtropů, vývoj v samicích komára Anopheles (pohlavní část cyklu), člověk mezihostitel (nepohlavní část: asymptomaticky v hepatocytech, infikují erytrocyty, uvolnění do krve provázeno horečkou, záchvaty trvají 2-6 h, přicházejí v intervalech 24-72 h, anémie)
PLOŠTĚNCI • trávicí trubice podobná láčce je slepá • mezi pokožkou a trávicí trubicí je mezenchym - mezibuněčné prostory tvoří nepravou druhotnou tělní dutinu = schizocoel • vylučovací soustava tvořená protonefridiemi - plaménkové buňky mají i funkci osmoregulační
MOTOLICE (TREMATODA) • živí se krví a narušenými tkáněmi hostitele, mají břišní a ústní přísavky • žábrohlísti - ektoparazité, 1 hostitel, sají krev ze žaber ryb • endoparazité - mezihostiteli vodní i suchozemští plži, drobní členovci, vzácně i ryby, konečnými hostiteli ptáci a savci
MOTOLICE (TREMATODA) • krevnička močová (Schistosoma heamatobium), vyvolává bilharziózu, cizopasí v žilním systému, vajíčka se hromadí v kapilárách urogenitál. traktu, mezihost. sladkovodní plži
MOTOLICE (TREMATODA) • Motolice jaterní (Fasciola hepatika) mezistupeň je plž Bahnatka
TASEMNICE (CESTODA) • nemají trávicí soustavu, potravu přijímají celým povrchem těla, mohou žít anaerobně • mezihostiteli korýši (buchanka), ryby i teplokrevní obratlovci • z vajíčka larva - proniká do krve, do svalů - boubel - ve střevě konečného hostitele z něho dospělá tasemnice
TASEMNICE (CESTODA) • škulovec široký (Diphyllobothrium latum), 1. mezihost. buchanky, 2. ryby, žije v tenkém střevě člověka (také pes, kočka, medvěd), nákaza ze syrových ryb, někdy anémie z nedostatku vit. B12 • tasemnice bezbranná (Taenia saginata), specif. mezihost. skot, nákaza infikovaným hovězím masem (obsahuje boubel), žije v tenkém střevě, mírné GIT potíže • tasemnice dlouhočlenná (T. solium) má kolem přísavek věnec háčků, mezihost. prase i člověk, boubel může být ve svalech, mozku, míše, oku, plicích, srdci, podkožně, dospělá tasemnice žije v tenkém střevě, nákaza vajíčky, vepř. masem
TASEMNICE (CESTODA) • měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), malá tasemnice 2-10 mm, dospělec ve střevě psovitých šelem, mezihostitelem různí býložravci i člověk - nákaza vajíčky (voda, potraviny kontamin. výkaly) → uvolněné embryo proniká střevní stěnou do krve → putuje do jater, plic, mozku, kostí, svalů, ledvin, sleziny, podkož. vaziva → tvoří pomalu rostoucí cysty (15-20 cm), z cysty pučí dceřiné zárodky → v těle mezihost. tvoří dceřin. cysty, v definit. host. dospělou tasemnici, klinické projevy - když cysta narušuje funkci postiž. orgánu, při prasknutí cysty možný anafylaktický šok a smrt
HLÍSTI • mezi ektodermem a entodermem vzniká nepravá druhotná tělní dutina vyplněná tekutinou - pseudocoel • mezenchymové vazivo je redukované • parazité jsou hlavně mezi hlísticemi na rostlinách - háďátko řepné, háďátko pšeničné, v tělních dutinách larev hmyzu - larvy strunic (pro biologický boj proti škůdcům)
HLÍSTICE (NEMATODA) • háďátko střevní - 1-2 mm, zavrtáni do sliznice duodena a jejuna (člověk, pes, kočka, primáti), tropy a subtropy, střídá se parazit. a neparazit. generace - larvy pronikají pokožkou, migrují plícemi a dých. cestami do tráv. trubice • měchovci (Ancylostoma duodenale) - 1 cm, dospělec ve stěně duodena a jejuna, saje krev, střídá generace, infekč. larvy pronikají kůží, přes plíce, dých. cesty do zažívacího traktu • roup dětský (Enterobius vermicularis) - 1 cm, tlusté a slepé střevo člověka, zejména dětí, vajíčka klade do perianální oblasti, vyvolává svědění, snadná reinfekce
HLÍSTICE (NEMATODA) • škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) – 10-30 cm, vajíčka velmi odolná, larva ze střeva proniká stěnou do krev. a lymf. oběhu, krví do srdce až do plic, vykašlávány a polykány do střeva, v tenkém střevě dospívají
HLÍSTICE (NEMATODA) • filariózy - tropičtí a subtropičtí vlasovci (např. vlasovec mízní - Wuchereria bancrofti) žijí v
lymfa- tických cestách, larvy cirkulují v krvi - přenos hmyzem (komáři), kde se vyvíjejí infekční larvy; při dalším sání hmyzu se dostanou do defin. host. a dospívají lymfangitidy, horečka, elefantiáza
• z tropických nitkovců např. tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) - 5 cm, zavrtán do
epitelu tlustého a slepého střeva, vývoj bez mezihostitelů, nákaza per os vajíčky
HLÍSTICE (NEMATODA) - pokrač. • svalovec stočený (Trichinella spiralis) - někol. mm tenké střevo člověka, prasat, šelem, živé larvy pronikají přes stěnu střeva do krev. a lymf. oběhu - usídlí se a opouzdřují ve svalech, vývoj bez mezihost. a bez vnějšího prostředí, nákaza z tepel. neopracovaného vepř. masa, výskyt i v ČR
KROUŽKOVCI • význam mají pouze pijavky (Hirudinea) • ektoparazité vodních i suchozemských obratlovců • sají krev, do rány vylučují hirudin • v medicíně význam pijavka lékařská • chobotnatka rybí na žábrách a kůži ryb, možný přenos chorob na ryby (jiné ch. na vodních ptácích) • suchozemské pijavky - v tropických deštných pralesech spouštějí se na savce ze stromů a keřů
ČLENOVCI • na člověku parazitují nebo přenášejí na něj různé choroby zástupci 2 skupin: – pavoukovci (roztoči, klíšťáci, klíšťata) – hmyz (vši, blechy, ploštice a dvoukřídlí komáři, flebotomové, muchničky, ovádi, mouchy) • ohrozit zejména děti mohou afričtí a jihoamer. štíři a někteří jedovatí pavouci (např. snovačka jedovatá, tzv. černá vdova)
PAVOUKOVCI • klíšťák holubí - 7 mm, žijí na holubech, skrývají se v holubnících, odkud napadají hostitele jako štěnice, mohou napadnout i člověka • klíště obecné - 3 mm, saje krev plazů, ptáků, savců - larva a nymfa 2-3 dny, samička až 2 týdny, vývoj trvá asi 3 roky, přenášejí virus klíšťové encefalitidy či boreliózu, rezervoárem jsou drobní hlodavci
PAVOUKOVCI • zákožka svrabová - 0,3-0,5 mm, samičky ve stratum granulosum kůže vrtají chodbičky, příčinou svrabu (přenos mezilidským stykem) • sametka zarděnková - její larvy 0,2 mm, červené se 3 páry nohou, v srpnu a září se přisávají na kůži teplokrev. obratlovců (1-2 dny, vývoj pokračuje v zemi) • trudníci - 0,2-0,4 mm, žijí v luminu mazových žlázek a vlas. folikulů, asi u 20 % populace
HMYZ • vši - sají krev denně, veš dětská pouze ve vlasech, veš šatní v oděvech, přenáší Ricketsie (skvrnitý tyfus) nebo Borrelie (epidem. návratná horečka), veš muňka v ochlupení zev. genitálu, přenos pohlav. stykem či prádlem • štěnice domácí - v noci sají krev na obnažených místech až 2x týdně, nepřenášejí choroby • blechy - sají krev několikrát denně, typicky lidská b. obecná, další b. psí, kočičí, slepičí, b. morová přenašečem moru (Y. pestis) a krysí skvrnivky (R. conori)
DVOUKŘÍDLÝ HMYZ • živí se krví, sliny obsahují vazodilatační a antikoagulač. látky, bodnutí svědí, erytém, otoky • komáři - samice saje za soumraku a v noci, přenášejí různé viry, malárii, filárie • muchničky, ovádi létají ve dne, tiplíci za soumraku, krev sají samičky, mohou přenášet hlavně filárie • bodalky, glossiny létají ve dne, krev sají obě pohlaví, glossiny rozšířeny v subsaharské oblasti Afriky, přenášejí trypanozómy • larvy much způsobují tzv. myiáze (jsou kladeny do ran, tělních otvorů, aktivně vnikají do kůže), larvy střečků v podkoží sudokopytníků
HOUBY (FUNGI) • heterotrofní, syntéza vitamínů, stavební polysacharid chitin, zásobní glykogen • rozmnožování pohlavní (askospory, bazidiospory) i nepohlavní (pohyblivé zoospory, nepohyblivé vznikající ve sporangiích nebo se odškrcují z konců hyf - konidie) • rozklad celulózy, ligninu, chitinu, keratinu, tvorba humusu, původci chorob rostlin, kožní a vnitřní choroby člověka a zvířat • produkce mykotoxinů - kontaminace potravin, některé houby přímo jedovaté
HOUBY (FUNGI) VŘECKOVÝTRUSÉ • kvasinky rodu Candida dermatomykózy • štětičkovec Penicillium pro výrobu antibiotik, kyseliny citronové • kropidlák Aspergilus flavus produkuje aflatoxin hepatotoxický a kancerogenní
http://microbiology.mtsinai.on.ca/mig/opfungi/opfig006.shtml
HOUBY (FUNGI) VŘECKOVÝTRUSÉ • ucháč obecný - jedovatý • paličkovice nachová - v semeníku lipnicovitých - námel obsahuje jedovaté alkaloidy, např. kys. lysergovou pro LSD
http://www.arches.uga.edu/~newell/clavceps.htm
HOUBY (FUNGI) STOPKOVÝTRUSÉ • jedovaté houby • houbové jedy vyvolávají hemolýzu, hemokoagulaci, poškozují sliznice GIT, nervovou soustavu (halucinace), játra a ledviny • muchomůrka zelená obsahuje faloidiny, amanitiny a virotoxiny - velmi stabilní, smrtelná dávka 1/3 až 1/2 plodnice, otrava po 10-12 h od jídla, 75 % smrtelná
ALKALOIDY • • • • •
deriváty pyrimidinu, pyrolu, chinolinu, glyoxalinu při vyšších teplotách se rozkládají u hub - námel, u nahosemenných taxin, efedrin nejvíce u liliovitých rostlin alkaloidní rostliny: blín, bolehlav, čemeřice, dřišťál, durman, dymnivka, kýchavice, lilek potměchuť, mák vlčí i setý, narcis, ocún, oměj, rulík, řebčík, tabák, tis červený, vlaštovičník, vlčí bob, zimostráz
GLYKOSIDY • náprstníkové - digitoxin, vliv na srdce a krevní oběh čičorka pestrá, hlaváček, kokořík, konvalinka, krtičník, náprstník
GLYKOSIDY • kyanovodíkové - HCN bez černý, len setý, mandloň, orlíček planý, střemcha hronovitá
http://www.worldisround.com/articles/6858/photo16.html http://www.botany.wisc.edu/wisflora/scripts/detail.asp?SpCode=CELOCC#Photos
GLYKOSIDY • anthraglykosidy - anthrachinonový derivát zvracení, průjem krušina olšová, řešetlák počistivý
• hořčičné - hořčičná silice - místně dráždivé, vysoké dávky poškozují ledviny rostliny z čeledi brukvovitých
SAPONINY • podobné glykosidům - sapogenin - místně dráždivý (břečťan, prvosenka) • jedovaté: cyklamin (brambořík), githagin (koukol), paridin (vraní oko) • pokud se dostanou do krve - hemolýza
SILICE • etherické oleje - palčivá chuť, příjemná vůně, rozpustné v alkoholu • dezinfekční účinek - cibule, česnek • derivační léčba, odkašlávání - kmín, fenykl, máta, mateřídouška, dobromysl • uvolnění hladké sval., léčba kolik a nadýmání - máta peprná, heřmánek, česnek, cibule (halucha vodní, jalovec chvojka, kopytník evropský, rojovník, routa vonná, šafrán, vratič obecný, zerav západní, zeravec východní)
