CHLUMEČÁK měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce II. ročník | Květen 2013 | ZDARMA
Slovo na úvod Ilja Rozsypal, starosta
V
dubnovém čísle našich novin jsem se zájmem přečetl příspěvek Rosti Plachety o obavách pravicového voliče. Je pravda, že Rosťa byl skutečně jedním z těch, kteří bytostně neuznávali bývalý režim. Osobně byl po celou dobu perzekuován a nemohl vykonávat svoji učitelskou profesi. Není tolik lidí, kteří se takto proti režimu stavěli. Musím ale o některých věcech hovořit. Otázka zní, proč je pravice tolik neúspěšná a levice získává navrch. Kdyby se pravice chovala tak, jak slibuje voličům, nikdo by snad komunisty nevolil. Co se tolik voličům nelíbí? Celá politická vládnoucí třída. ODS, různé její odnože, jako Topka, dříve ODA, Unie svobody atd. Připomenu slavné politiky typu Topolánek, proslulé svými výlety do Toskánska. Vzpomenu pana ministra dopravy Řebíčka, co hned, co ho propustili z vlády, si koupil Slávii, o kauzách Pandury, Casy, stíhačky apod. ani nemluvím. Který nákup nebyl podezřelý z úplatků? A co naši soc. dem borci? Ona ani ta levice není také tak úplně čistá. Stáňa Gros jel čtyřikrát do Plzně a hned z něj byl doktor, pak si koupil v pondělí za dva tisíce nějaké akcie, které po té ve čtvrtek prodal za sto milionů! To je žrádlo, co? Z lokomotivy hned do vily na Floridu. Poté mistr nad mistry, velký mág, doktor nejmoudřejší, co všemu rozuměl, především pak úplatkům, Rath. I to samozřejmě člověka voliče nadchne. Senzační je také, když pravicová vláda věnuje církvím tak několik desítek miliard. Církvím, které ještě před několika staletími upalovaly na hranicích lidi, kteří prohlašovali, že je země kulatá, z nepohodlných udělaly čarodějnice a pro pořádek je upalovaly také. To voliče nadchne a mnohý snad dojetím i slzu uroní. O pálení knih a tmářství nemluvím vůbec. Do toho jdeme. To je bašta. Důchodcům vezmeme, aby na náboženství bylo. Už Gagarin přece zjistil, že tam nahoře nikdo není. Nechci ani seznamovat čtenáře se stranami typu generál Peake a spol., prezidentovi hoši z Vysočiny, Topka s ministrem Kalouskem, dříve vyznavačem Lidovců. A teď si milý voliči vyber. Tohle snad ani nejde, tak koho? Zkuste se zamyslet, kdo nějak nekrade? Kdo není namočen do žádných kauz. Potom tedy jde udělat jen jediné, nejít k volbám! Anebo volit ty nenáviděné. Ty jsou buď úplně vedle nebo kradou asi chytře! Pan Placheta nám dal několik příkladů. Korea, Kuba, Chile, Kanada, Austrálie. Trochu z ruky. Tam všude byl anebo nebyl problém s komunisty. Ale co Evropa. V kolika evropských zemích je v čele levice! Pravicový volič musí být opravdu silný a nezlomný. Ti méně silní, kterých je většina, pak bohuže,l mohou volit i komunisty. Není to tím, že by byli voliči natvrdlí, ale lze se jim divit? To není jejich láska ke komunismu, ale odpověď na sprostoty těchto garnitur. Idee jsou na prd, když není co do huby. Chlumečák | květen 2013
O
skládka
bec otevírá novou Bio skládku v areálu za zrcadlem ve Velkém Chlumci. Na skládce je možno ukládat listí, trávu, zbytky ze zahrady a větve ze stromů. Prosíme o dodržování pořádku a systému třídění na zahradní odpad a větve. Bližší informace u pana Kocoura.
Akce zastupitelstva: Q rekonstrukce příkopů u „Lišků“, „U srubu“ a nad
„Frajerovic“
Q dokončení Bio skládky Q práce na vnitřní rekonstrukci Sáčkovny Q příprava na rekonstrukci venkovních omítek
v Sáčkovně
Q úklid vnitřních prostor Sáčkovny Q podpis smlouvy k rekonstrukci vozovky
v Malém Chlumci
Q v ítání občánků Q spoluorganizace pochodu – pouti na Svatou horu Q pořádání Dne Matek Q zájezd do divadla v Příbrami Q nákup materiálu na rozšíření kanalizace
ve Velkém Chlumci
Obec tímto děkuje panu Jiřímu Němečkovi za opravu střechy kapličky v Malém Chlumci. Jirka tuto opravu provedl zcela zadarmo. Díky Jirko! 1
Zprávy Obecního Úřadu | Zprávy z obce Městský úřad Hořovice Státní správa myslivosti V MalémChlumci dne 13. 5. 2013
Návštěva ze světa v Malém Chlumci Jiří Sládek
K
Vážení, na základě žádosti o řešení situace problematice černé zvěře v katastru obce dyž jsem před více než 40lety začal Velký Chlumec a odborné konzultace s Ministerstvem zemědělství žádáme o následující stavět chatu v tomto krásném kraji řešení. v naší obci, stále jsem přemýšlel, jak Žádáme o snížení stavu černé zvěře v naší lokalitě, a tímto dáváme podnět k povolení osázet zahradu. V té době jsem se stal člelovu na nehonebních pozemcích podle § 41 zákona o myslivosti. nem pražského klubu skalničkářů, protože V příloze zasíláme stanovisko ministerstva zemědělství. mě uchvátila výstava skalniček – tehdy pořádaná ve Vojanových sadech. Nyní jsou Děkujeme za kladné vyjádření naší žádosti. tyto výstavy 3x ročně na Karlově náměstí S pozdravem Ilja Rozsypal starosta obce vedle Faustova domu. Později, když jsem zahradu i domek rozšířil a rozhodl se s manželkou tady trvale žít, začal jsem kromě skalniček pěstovat také rhododendrony a japonské javory. Naše severní brdské stráně jsou totiž přímo ideálním místem pro pěstování všech těchto nádherných rostlin. A nyní k té návštěvě. Vzhledem k tomu,že je náš klub proslulý po celém světě, rozhodl se uspořádat pro skalničkáře již druhý 4 denní kongres, tentokrát v Táboře. Přihlásilo se přes 100 účastníků z celého světa-od Kanady a USA přes Nový Zeland a Austrálii až po Rusko,Kazachstán, Anglii, Irsko, Skotsko a řady dalších států. Po víkendovém povídání o kytičkách od stolu v Táboře, byly uspořádány zájezdy na zahrady v České republice. A tak 7. května do naší vísky zavítaly 3 autobusy plné „stejně postižených“ milovníků přírody,jako jsem já. A věřte,že si s nadšením fotili i les a celou zdejší přírodu.
Vzpomínka na naše zesnulé v měsíci květnu Bohumil Klimt – 28. 5. 1967 – 58 let Růžena Kordulová – 28. 5. 1969 70 let Františka Jilmová – 10. 5. 1978 – 83 let Marie Zíková – 16. 5. 1978 – 78 let Anna Karnetová – 26. 5. 1978 – 65 let Marie Smetanová – 28. 5. 1978 – 71 let Adéla Štěpánková – 1. 5. 1982 – 76 let Antonín Soukup – 29. 5. 1982 – 32 let Lenka Vokurková – 18. 5. 1986 – 16 let Stanislav Cihelka – 5. 5. 1995 – 72 let Pavel Zídek – 20. 5. 1998 – 55 let Josef Vinš – 16. 5. 2001 – 76 let Naděžda Štěpánková – 24. 5. 2003 69 let Růžena Veselá – 27. 5. 2005 – 74 let Libuše Bartošová – 1. 5. 2007 – 72 let Informace z dostupných smutečních oznámení poskytla paní Jaroslava Kozohorská 2
Chlumečák | květen 2013
Poznáváme okolí | Společenská rubrika
Představujeme zvěř brdských lesů
Divoké prase Hajnej z Muchova ři seznamování se se zvěří v našem regionu nelze opomenout na jednom z prvních míst divoké prase – divočáka. Je málo zvěře, která po sobě zanechává tolik negativních stop jako divočáci. Jenom v okolí vesnice, především pak v chatové oblasti, která sousedí přímo s lesním porostem. Škody, které v důsledku vyhledávání potravy, nastávají na cestách, upravených pěšinách a okolí domků a chat jsou opravdu velké. Prase divoké je prakticky rozšířené po celé Evropě, vyjma Velké Britanie, kde byli vlastně vyhubeni lovem. Divočáka také nenajdeme na horách a v místech, kde je velká zima. Asi jsou to zvířata, která mají radši takové normální podnebí.
P
Nárůst jejich stavů je poměrně značný. Představte si, že v období před druhou světovou válkou, se chovala divoká prasata v oborách. Jednalo se o původní zvěř z populace z dob Marie Terezie, která byla skoro na vyhubení intenzivním lovem. Další posílení populace je uváděno po válce posunem prasat ze Slovenska, odkud prchala před postupující frontou a především před hlukem, který frontu provází. Třeba v padesátých letech se střílelo v republice kolem 250 prasat ročně, za deset let později to bylo skoro 5000 kusů! V současné době je jeden z nejúspěšnějších lovců, které znám, hajný Jirka Hejduk z Jeleních palouků. Tuším, že v loňském roce ulovil na sedmdesát kusů. Jistě
Vítání občánků 2013
mi promine, jestli jich bylo více, a jestli méně, tak to nazveme mysliveckou latinou. Prostě jich střílí hodně a je to. Divoké prase je všežravec a ke svému životu preferuje staré lesní porosty. Rovněž je výraznou lovnou zvěří. Je také mýtickou zvěří, často používanou ve znacích, erbech a symbolech, včetně znaku naší obce. Vzpomeňme na Bivoje, římského Jupitera, nebo Vikingského boha Freye. Ve znaku jej měli jak Římané, tak Řekové. Prase divoké je sudokopytník, který dosahuje poměrně velikých rozměrů a hmotností a kupodivu i rychlosti. V Rumunsku a Rusku byli uloveni kňouři o váze 300 kg a ve Francii v roce 1999 ulovili zvíře o váze 277 kg! Mezi nejnápadnější znaky prasete patří zahnuté trojhranné špičáky, které dorůstají délky až 20 cm kly, neboli zbraně. Prý dokonce i 30 cm dlouhé! Spodním špičákům se říká páráky a horním, menším špičákům, pak klektáky. Divočáci jsou aktivní převážně v noci, ve dne se schovávají v houštích a lidské populaci se vyhýbají. Žijí ve skupinách a pouze dospělí staří samci žijí samotářsky a ke stádu se přidávají za účelem rozmnožování. Pro dospělé jedince je přirozeným nepřítelem – predátorem pouze vlk, nebo medvěd. V našich končinách je jím tedy pouze lovec. Je to takové chlumecké zvíře. Máme ho ve znaku, lidi mu nadávají že rozorává kdeco, když je na talíři, tak si pochutnávají buď na šípkové nebo se zelím. Patří k nám. My jsme také takoví divočáci.
ZNÁTE SVOJI OBEC? Poznáváte místo na fotografii? Vaše odpově‑ di zasílejte na emailovou adresu: ou‑
[email protected] do 10. června 2013. Správnou odpověď (mohyla na vrcholu Hradce) nám zaslal Jiří Eliášek, Malý Chlumec 81. Děkujeme.
Fotografie vypálené na CD si rodiče mohou vyzvednout během června na OÚ. Chlumečák | květen 2013
3
Z historie obce
Pamětní kniha sboru dobrovolných hasičů Malého Chlumce – 2. část Milí čtenáři, na stránkách Chlumečáku vám budeme pravidelně přinášet kapitoly z kroniky místních sborů dobrovolných hasičů. Jako první začneme s kronikou hasičů z Malého Chlumce, kterou od 15. května 1938 vedl pan Václav Mistaler. Po přečtení prvních kapitol jsme se v redakci rozhodli, že zápisy budeme přepisovat v původní podobě bez redakčních a gramatických úprav a oprav. Jan Kovář
1914 světový požár
do tohoto klidného života zasáhly jiné poměry a vyhláška mobilizační a vzápětí vypovězení války mezi bývalým naším mocnářstvím Rakousko-Uherským a král. Srbským. (psáno v roce 1938 – pozn. red.) V neděli odpoledne na den sv. Anny dne 26. července 1914 – dle této vyhlášky muselo hned nastoupiti vojenskou službu několik ročníků vojenských záložníků. Zpráva o této události se rázem po dědině naší rozšířila, nastal nepopsatelný zmatek zvláště v rodinách z nichž živitel měl druhý den vojenskou službu
František Horák z Malého Chlumce č. 25 jako legionář v Rusku v roce 1917 4
u svého kmenového tělesa nastoupiti. Občané kupili se kol udaných vyhlášek, stísněně a rozechvěně sledován její příkaz, pláč, nářek a smutek plnil dědinu a druhý den již houfy rodin doprovázeli své milé muže a táty na nádraží osovské, odkud za bolestných a srdcervoucích scén při loučení odjížděli ku svým plukům, aby snad své drahé nikdy více nespatřili. Plameny této vypovězené války co chvíli vyšlehly v tom a onom státě, aby v krátké době v hrozný požár se rozšířily a celý svět ničily a soužily. Nařízení stíhalo nařízení a různé poplašné zprávy co chvíli sem docházely. Drahota životních potřeb rostla, drobných peněz nebylo, obavy o živobytí se rozšiřovaly. Teprve až stát natiskl spoustu papírových peněz zlikvidoval tímto z velké části občanský odpor proti této válce tím, že opuštěným rodinám počal těmito penězi nahražovati zaměstnání manželovo. Lid poznenáhlu neznajíc jiného východiska sklonil hlavu a jeden po druhém šel na válečná jatka a ten, co zůstal doma, šel zase za svým zaměstnáním, a tak dán tomuto světovému požáru průchod na celá 4 léta. Ženy a starci převzali pluh a kosy aby při svých silách na polích pracovali, co zatím na bojištích vojsko v tisících pobitím ubývalo, a proto mnohokráte za rok novými odvody se fronty a pluky doplňovaly, a tak jak bylo a snad bude vždy kus s jménem člověka pro kanony dobrý bude. Vojáci od nás byli tehdy na všech frontách válečných. Mnozí přišli do zajetí druhého státu a žel tomu, že je mnoho těch, kteří bez pomoci za těžkých podmínek na válečném poli neb v zajetí za hrozných bolestí a strádání dokonali a půdu krví svoji skropili a ještě že v duchu s naší dědinou přáteli a známými se loučili, těm při čtení těchto řádků věnujeme vždy tichou a tklivou vzpomínku. Po celou dobu světové války činnost místního sboru byla minimální, většina členů pomalu vracela se z válečného pole a bylo ještě mnoho těch, kteří při prohlášení samostatnosti našeho státu
dne 28. října 1918 byli ještě ve vojenské službě. Jen ponenáhlu vraceli se klidnější poměry, neboť nedostatek životních potřeb byl stále tragický.
Sázení lípy svobody u kapličky
Teprve v roce 1919 začíná čilejší ruch a tu nutno poznamenati, že sbor spolu se všemi zase stávajícími korporacemi konal slavnost prohlášení samostatnosti našeho státu tím, že za hudby, národních písní a po vykonaných proslovech sl. Marii Vokurkovou čp 29 a po proslovu Rud. Mezteka čp 3, za účasti malých drůžiček zasazeny u zdejší kapličky dvě lípy svobody. V tomto roce též provedeny první obecné volby podle nového demokratického řádua ze zvoleného nového zastupitelstva, které čítalo 15 členů dne 20. červen ce roku 1919 zvolilo za starostu Karla Rychlíka z Velkého Chlumce, který již 23. listopadu 1920 na tuto funkci rezignoval a na místo jeho zvolen jsem byl já Václav Mistaler v doplňovací volbě. To poprvé při těchto volbách měly právo voliti i ženy, zkrátka každý od 21. roku svého. V té době vyšel také nový zákon, že všichni nájemci panské půdy mohou žádati na vlastnících, aby jim tuto prodal. Tímto zákonem o dlouhodobých pachtech umožnilo se našim lidem, že za levný peníz stal se majitelem pozemku. Tím také byly veškeré tyto pozemky táhnoucí se od nás kol lesa až k obci Podbrdům vykoupeny.
Stanné právo v obci
Trochu rozrušení zapůsobila zase vyhláška vydaná v červnu 1919 Ministerstvem národní obrany o stanném právu, jenž při označených 15 bodech při spácháním se veřejnost varuje a bude každý jenž po vyhlášce takovým zločinem se proviní souzen podle stanného práva a potrestán smrtí a to při zločinech vojenských zastřelením, a při zločinech obecních provazem. Vyhláška vyla vydána ministrem Václavem Klofáčem, skrze nepokoje v různých částech státu se jevících. Chlumečák | květen 2013
foto: repro kronika Velký Chlumec
V
roce 1913 dne 14. září přihlašuje se za člena Antonín Zelenka čp 10, který jest rovněž členem do dnešního dne (1938). V tomto roce (1913) účastnil se sbor hašení požáru v Osově. Po sedmileté činnosti sboru, tudíž v r. 1914 vykazuje pokladna sboru, že má v záložně 148 Kč 65 h., členů sboru že čítá 10 činných, 21 členů přispívajících a 1 člena zakládajícího – a do toho všeho dění pojednou jako když z čista jasna blesk uhodí
Společenská rubrika
Čarodějnice Lenka Kocourová
D
ne 30. dubna se na mnoha místech berounského okresu konaly Čarodějnice. Bylo tomu i ve Velkém a Malém Chlumci. Zde se tato akce uskutečnila na hřišti SK Chlumec v Habřinkách. Sešlo se zde asi 20 dětí a více jak polovina přišla v čarodějném převleku. Nejdříve si děti opekly vuřty a poté se soutěžilo, kreslilo a tančilo. Chtěla bych poděkovat SK Chlumec za pomoc při organizaci a kulturní komisi za přípravu soutěží a her pro děti.
SRDEČNĚ VÁS ZVEME
GRILOVÁNÍ KRŮTY v sobotu 29. června 2013 od 11 hodin v restauraci u Kozohorských ve Velkém Chlumci pivo Smíchov 10°, Kozel 11°, Plzeň 12°, nealko a další…
Slavili jsme Den matek
Také letos se druhou květnovou neděli sešly v hospodě Na Žižkově v Malém Chlumci ženy, maminky, manželky a babičky aby oslavily svůj svátek. Další foto na stránkách obce. Chlumečák | květen 2013
PLUS překvapení pro děti
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie nikoho nezabije – 16. část Vápenka nad Velkým Chlumcem
Na místě kde obecní hlinovka sousedila s pozemkem sedláka Grubnera (Velký Chlumec č. 11) stávala v době před 1. sv. válkou vápenka na pálení vápna. Využívali ji hlavně sedláci, kteří si v ní pálili vápno pro domácí požití. Byla to asi 2,5 metru vysoká kamenná stavba, stažená širokým železným pásem. Vápenec k pálení přiváželi sedláci během zimy z vinařského lomu. Vápenec, který prokládali uhlím vrstvili do vápenky. Když ji naplnili, uhlí se dole zapálilo a nechalo prohořet až do nejvrchnější vrstvy. Aby se uvnitř zachoval žár zasypal se horní otvor suchou hlínou a pec se nechala vychladnout. Potom už se mohlo vybírat vypálené vápno. Podobná vápenka stávala také u cihelny pana Budila v Hostomicích.
Založení hasičských sborů
(pro zajímavost porovnejte s 1. Dílem hasičské kroniky v dubnovém CHLUMEČÁKU) Sbor dobrovolných hasičů byl jako první založen ve Velkém Chlumci už v roce 1903. Malý Chlumec si založil svůj samostatný sbor v roce 1907. Velkochlumečtí hasiči si krátce po založení pořídili vlastní stříkačku. Koupili ji 23. dubna 1903 za 1650 korun od firmy R. A. Smekal na Smíchově. Na její nákup si vzali půjčku 1600 korun od Občanské záložny v Hostomicích. Hasiči v Malém Chlumci si koupili vlastní stříkačku 11. července 1907. Byla dvoukolová a stála včetně 120 metrů konopných hadic 840 korun. Stříkačka byla koupena na úvěr od firmy Ústřední prodejna stříkaček a hasičských potřeb na Smíchově. Hasičskou výzbroj pro členy si sbor pořídil o rok později (1908). V roce 1908 si hasiči z Velkého Chlumce koupili na počest 60 letého panování císaře Františka Josefa I. novou, čtyřkolovou stříkačku i s příslušenstvím. Stála 1970 korun. Na její uhrazení byla použita stará stříkačka, kterou si prodávající firma Ústřední prodejna stříkaček a hasičských potřeb na Smíchově vzala na protiúčet za 900 korun. Založit hasičské sbory v obou chlumcích se ukázalo jako nutnost, protože do té doby existoval sbor dobrovolných hasičů jen v Osově (byl založen v roce 1902). Při vypuknutí požáru se musela stříkačka půjčovat od hasičů v Osově. Prvním starostou velkochlumeckého sboru byl tehdejší starosta obce Václav Viták. Velitelem sboru byl Vojtěch Ksandr. Až do roku 1907 měl velkochlumecký sbor mezi členy i obyvatele z Malého Chlumce. Zakladatelem malochlumeckého sboru a jeho prvním velitelem byl tehdejší radní Václav Novák (z č. 15). Prvním starostou sboru byl Jan Holý (z č. 13). Doslovný „křest ohněm“ podstoupil malochlumecký sbor 25. červen ce 1908 při hašení hostince v Malém Chlumci.
Živnosti a obchody v obci
Podle kronikáře Václava Sváška „nebylo možno se dopátrati spolehlivých, daty 6
doložených pamětí o provozování jednotlivých živností“. O začátcích živnostníků a řemeslníků se dozvěděl z vyprávění Václava Anděla, výměnkáře ze statku ve Velkém Chlumci č. 18. Například kovářskou živnost provozoval ve Velkém Chlumci kolem roku 1850 Josef Veselý. Po jeho smrti se jeho žena Terezie znovu provdala za Jana Košťálka, kovářského mistra z Radouše. Jejich syn Jan Košťálek byl členem sboru Národního divadla v Praze. Po Košťálkovi převzal kovářskou živnost Josef Manda a po něm jeho syn Tomáš. V chalupě které se říkalo „Houškovna“ bydlel kramář, Žid Reiman, další kupec ve Velkém Chlumci se jmenoval Cverka. Po něm převzal živnost v polovině 19. století Josef Šrajn, který také zasedal v první obecní radě. V čísle 58 prodával zboží a čepoval pivo Karel Motl. V domku kde se říkalo „U Stupků“ bydlel kupec Míka. Hospod bylo ve Velkém Chlumci několik. V domě č. 44 býval hostinec „U Marků“, v čísle 16 bylo „U Nelibů“. V čísle 61 provozoval obchod a hostinec Václav Taraba. Po jeho smrti převzala živnost jeho žena až do roku 1906, kdy hospodu prodala. V domě číslo 58 prodával v devadesátých letech 19. století lahvové pivo František Kropáč. V Malém Chlumci byl obchodník v domě číslo 44. Jmenoval se Kabátník. Hospoda bývala asi do roku 1848 v domě č. 21. Hospodský Petr Maršík přestal živnost provozovat, protože neměl peníze na kupování piva. Po něm živnost převzal jeho soused Jan Procházka, který ke svojí chalupě přistavěl velkou dřevěnou místnost a dvě menší ve kterých provozoval hospodu. Po jeho smrti byl hospodským jeho syn Václav, bratr bednáře Antonína Procházky z čísla 13. Ten předal hospodu svému synovi Václavovi, který měl kromě hospody i cvokařskou dílnu. Když výroba hřebíků v našem kraji skončila, věnoval se kromě čepování piva také prodeji tabáku, kořalek a koloniálního zboží. Jeho synové Jan a Josef se vyučili oba na zedníky. Jan v Praze a Josef v Hostomicích. Když stará hospoda v roce 1908 vyhořela, postavil na jejím místě Josef Procházka novou s výčepem 2 místnostmi a krámem. Jeho otec Václav tam potom vedl živnost až do svojí smrti. Po Václavově smrti začal čepovat pivo Josef procházka a zboží prodával jeho syn Bohumil, který po krátké době odešel studovat do Prahy a stal se stavitelem. Jeho otec Josef hospodu přestavěl a rozšířil o taneční sál a sklep a celou budovu v roce 1920 pronajal Antonínu Andělovi, (syn Antonína Anděla, hostinského z Velkého Chlumce) který provozoval hostinec až do 7. října 1922, kdy hospodu koupil Jan Procházka (syn Vojtěcha Procházky, bednáře z č. 49). Procházka provozoval před koupením hospody malý koloniál v čísle 49, který po převzetí hostince zrušil a prodal ho Jaroslavu Sedláčkovi z Leče u Litně. Kovář Tomáš Manda z Velkého Chlumce ve své kovárně, kterou stavěl jeho děda Josef Manda v roce 1883. Chlumečák | květen 2013
foto: repro kronika Velký Chlumec
Honza Štěpánek
Z historie obce
Jarda „Bob“ Sedláček t náves Velký Chlumec – dobová fotografie
p1966 – branci: Skopec, Routa, Čadek, Piskáček
p brigáda Loužek
u 1982 – zájezd fotbalistů do Itálie Zleva: neznámý Ital, Veselý, Cicvárek, Vostárek, Bláha, Přibyl, nezn. Ital, Levý, Kučera, Křenek
Chlumečák | květen 2013
7
Sport
Sportovní klub Chlumec Jaromír Schreiber
J
sme před koncem sezóny 2012 – 2013. Čtvrtý rok hrajeme okresní přebor a odoláváme jak herně tak všem různým pomluvám od vlastních i „cizích“ příznivců fotbalu či některých „čestných“ hráčů z okolních týmů. SK Chlumec navzdory všem pomlouvačům a nepřejícím bude téměř jistě hrát i pátý rok okresní přebor. Na 22. 6. 2013 připravuje výbor SK oslavu 40. Výročí založení klubu. Bude odpolední a večerní program dva „výroční“ zápasy a několik soutěží. Večer SK Chlumec pořádá od 20hodin májovou taneční zábavu na hřišti v klubovně, pod pergolou
a na letním parketu, k tanci hraje skupina SORTIMENT, vstupné 70,– Kč. Vše bude zveřejněno včas na plakátech. 29. června 2013 pak bude celodenní tradiční turnaj SPORTFOTBAL CUP na hřišti v Habřinkách. Na všechny zbývající zápasy a akce po sezóně zveme všechny Chlumečáky. Zbývá sehrát: sobota 25. 5. neděle 2. 6. neděle 9. 6. sobota 15. 6.
17 hod. 17 hod. 17 hod. 17 hod.
Od 10. 6. do 30. 6. 2013 budeme vybírat členské příspěvky, žádáme o podporu stávající i případné nové členy. Členské příspěvky jsou 500,– Kč/člen, 250,– Kč důchodce, děti a studující členské příspěvky neplatí. (Je možné příspěvek zaplatit nadvakrát).
Tlustice Chlumec Chlumec Osek
– – – –
Chlumec Podluhy Stašov Chlumec
Vydařený šipkový turnaj Jaroslav Sedláček
V
době od 5. 3. do 7. 5. proběhl v restauraci U Kozohorských seriál deseti šipkových turnajů, který se setkal s poměrně slušnou odezvou. Klasifikováno bylo 18 hráčů, kteří se alespoň jednou zúčastnili turnaje. Průměrná účast se pohybovala kolem 10 hráčů. Celkovým vítězem v systému, kdy se započítávalo nejlepších 8 výsledků z 10 turnajů, se stal Martin Hanko, druhý skončil Venca Vondrák a třetí Martin Kukačka. Nejlepším neregistrovaný m hráčem se stala Jiřina Sanická. Čtyři turnaje vyhrál Martin Hanko, tři Venca Vondrák, dva Miroslav Rychlík a jeden Martin Kukačka. Závěrem bych chtěl vyzdvihnout čin Venci Vondráka, který při posledním turnaji upozornil na chybný součet bodů a tím se připravil o možnost celkově vyhrát.
vyhlášení nejlepších
4 červnové turnaje v šipkách START 4. 6. 2013 + každé další úterý Kde: restaurace Velký Chlumec Pro všechny účastníky bude po skončení posledního turnaje připraven raut.
foto po ukončení posledníh o
turnaje
Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Ilja Rozsypal, Jarda Bob Sedláček, Jaromír Schreiber, Jan Štěpánek, Renata Valsová, číslo rediguje paní Bohumila Rozsypalová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183,email: ou‑
[email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme.
8
Chlumečák | květen 2013
