CHLUMEČÁK měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce
II. ročník | Červenec–Srpen 2013 | ZDARMA
PO & PO aneb politika & potopy Ilja Rozsypal, starosta
T
o se nám to zase zepsulo, co? Zavřeli nám Nagyovou (poznámka redakce: nejedná se o pracovnici Obecního úřadu – shoda jmen), ale ředitelku kanceláře pana Nečase, pár generálů a pár stranických přeběhlíků, a možná zavřeme i lobbisty, ale ty spíše ne, protože mají moc peněz. A do toho prší a prší. A to tolik, že člověk nestačí sledovat, jestli mu neplave postel, nebo jestli Tluchoř odmítl vypovídat. Na českého člověka úplný horor. Dlouho nic, jenom problémy v Ordinaci v růžové zahradě, a najednou bum. Bližší košile než kabát. Průšvih v dolním Chlumci. Voda vyletěla z luk a málem i z koryta potoka a zase škoda jako hrom. Odnesené obecní cesty tak za 200 tisíc. Po výrobě příkopů po potopě v roce 2011, nebyly následky tak hrozné, ale na naši vísku to úplně stačí. Zaplať pánbůh, že zastupitelé, kteří organizovali hašení průšvihu, jsou natolik erudovaní, že nedošlo k dalším problémům. (Jirka Sládek a Vláďa Kocour). Díky za to. A teď to začne. Posílání dotazníků, kolik škody voda způsobila, vyplňování tabulek s absolutními blbostmi a rozesílání na kraj, hasičům, správcům povodí a snad i kardinálu Dukovi, aby věděl kde se má konkrétně pomodlit. Peníze žádné, ale musíme to vše dát do statistiky. Je pravda, že v roce 2011, se neposílalo nic. Dnes vyšla i příručka, kterou bych někoho praštil do hlavy. „Rukověť starosty při povodních“. Už se vidím, jak poletují zastupitelé kolem potoka a jedním okem čtou v brožuře. Ano aktivita „nahoře“ stoupá, a páni se zviditelňují. Vždyť budou volby. A možná dřív, než se nadějeme. Tady zaChlumečák | červenec–srpen 2013
číná být souvislost i mezi tou vodou a politickou situací spojenou s demisí premiéra a bujarými rozhodnutími pana prezidenta. Mají z nás všichni akorát srandu. V Bruselu je prý lepší trávit zasedání Europarlamentu na toaletě. Šklebí se na nás už i Bulhaři a Rumuni. Teď ta voda. Vodu a její pozůstatky jsme zvládli, stálo nás to nějakou pětku. Až něco pošlou z kraje, tak jim to pošleme zpět, aby to dali někomu, kdo to fakt potřebuje. My jsme totiž pojištěný! To jsou věci, co? Ostatní sepisují hlášení, leští kliky, ale chlumečáci mají svoje pojistky a nemusí ze sebe někde dělat blby. To asi nikde jinde moc nevedou. Je mi opravdu velice líto rodin, které přišly o střechu nad hlavou. Je mi líto obcí, které jsou v blízkosti zrádných vodních toků. Přeji jim brzké „uzdravení“ do normálu. Nepřeju těm chlapcům a děvčatům, co jsou zavřený, aby je brzy pustili. (po uzávěrce: už je propustili…) Ty miliony, co se po nich našly, bych poslal na ty potopy. Aby se někde neztratily. To zlato snad nezreziví.
1
Zprávy Obecního Úřadu | Společenská rubrika
Akce zastupitelstva: Q rekonstrukce cesty od brodu do chat Q montáž příčných odvodňovacích
svodů na cestách do Habřinek, chat a bytovek Q v ýměna kanalizace po havárii ve Čtyřech chalupách Q montáž mříže s ucpávkou v toku potoka u Vostárků Q rekonstrukce příkopu na začátku chat a odvedení vody do potoka Q zajištění pojistek po „velké vodě“ (zatím jsme dostali 50 tisíc) Q jednání s obcí Osov o zvýšení počtu žáků v mateřské škole Q zajištění nových příkopů pod loukami v Habřinkách Q umístění reklamní cedule obce na transformátoru mezi obcemi
Již tradiční
BRAMBORÁKY 17. 8. 2013 od 13 hodin v restauraci u Kozohorských
Spolupráce vítána, škrabky s sebou.
Povodně 2013 objektivem
Vzpomínka na naše zesnulé v měsících červenci a srpnu Alenka Fialová – 12. 7. 1974 – 15 let Antonia Rychlá – 9. 7. 1977 – 72 let Josef Rozsypal – 25. 7. 1984 – 65 let Marie Klánová – 21. 7. 1985 – 88 let Václav Routa – 30. 7. 1985 – 65 let Vojtěch Cajthaml – 17. 7. 1991 – 88 let Miroslava Krejčíková – 11. 7. 1997 75 let Anička Svobodová – 10. 7. 1999 – 45 let Miroslav Beneš – 21. 7. 2000 – 55 let Marie Vostárková – 18. 7. 2001 – 78 let Miloš Kraus – 17. 7. 2002 – 48 let Pavek Šnajberg – 1. 7. 2006 – 67 let Blažena Routová – 15. 7. 2009 – 81 let Josef Vokurka – 16. 8. 1983 – 70 let Vladimír Kolesnikov – 9. 8. 1992 – 65 let Bedřiška Meszteková – 17. 8. 1992 66 let Stanislav Růžička – 18. 8. 1992 – 61 let Karel Rychlík – 23. 8. 1992 – 76 let Ladislav Taraba – 12. 8. 1995 – 58 let Jiřina Kordulová – 23. 8. 1996 – 65 let Jiřina Mandová – 12. 8. 1999 – 88 let Josef Porvich – 7. 8. 2004 – 72 let Ing. Miroslav Sedláček – 29. 8. 2005 62 let Božena Štětková – 24. 8. 2010 – 85 let Ing. Zdeňka Strychová – 24. 8. 2011 72 let Informace z dostupných smutečních 2
SOUTĚŽ! Redakce Chlumečáku vyhlašuje mistrovství Velkého Chlumce v houbaření. Vítězem se stává houbař, nebo náhodný hladový bezdomovec, který najde největší jedlou houbu. Kategorie: nejtěžší houba, houba s největsím průměrem hlavy. Jako důkaz stačí fotografie, osobní předvedení nebo dva hodnověrní svědci. Vítězi patří právo aby ho ostatní oslovovali „Mistře houbaři“ a samozřejmě publikování v našem časopise. Soutěž je vyhlašována na měsíce srpen, září, říjen. Chlumečák | červenec–srpen 2013
Zprávy Obecního Úřadu | Společenská rubrika
OBEC VELKÝ CHLUMEC A SK CHLUMEC POŘÁDÁ PRO DĚTI
V PÁTEK 30. SRPNA 2013 OD 19.00 HODIN NA HŘIŠTI V HABŘINKÁCH
LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI PRO DĚTI JSOU PŘIPRAVENY SOUTĚŽE, STEZKA ODVAHY A OPÉKÁNÍ ŠPEKÁČKŮ S SEBOU: BATERKU PRO BOJÁCNÉ OBČERSTVENÍ ZAJIŠTĚNO V KLUBOVNĚ Chlumečák | červenec–srpen 2013
3
Zprávy Obecního Úřadu | Společenská rubrika
Společné stanovisko obce a společnosti PAL–KR jsou ve své podstatě stavby, které by jako takové měly být povoleny v rámci vodoprávního řízení. Není nám známo, že by v nějakém případě k takovému řízení došlo.
tímto informováni, že za případné škody na cestách nebo i jiném majetku, vzniklé těmito stavbami v příkopech, nesou plnou odpovědnost. Obec upozorňuje na parkování v tomto prostoru, kde musí být zachováno tolik Tedy společnosti PAL–KR, spol. s r. o. prostoru, aby mohla bezpečně projíždět nezbývá nic jiného, než zakázat jaké- vozidla Záchranného integrovaného koliv přemostění příkopu. systému.
Obec s rozhodnutím majitele lesa souhlasí. za obec Velký Chlumec: Na základě tohoto se žádají majitelé Ilja Rozsypal nemovitostí, kteří si podobné propustky, mající charakter „černé stavby“ za společnost PAL–KR: v příkopech, které jsou součástí lesIng. Emil Palivec ních pozemků postavili, aby si tyto do 1. 10. 2013 odstr anili! Současně jsou V Malém Chlumci dne 1. 8. 2013
Hořejší padrťský rybník. Foto: Jiří Eliášek
Na základě jednání společnosti PAL– KR, spol. s r. o, zastoupené panem ing. Emilem Palivcem a obcí Velký Chlumec, zastoupené starostou Iljou Rozsypalem k problematice zatrubňování příkopů v katastru chatové oblasti jednotlivými majiteli rekreačních objektů, přijaly obě strany následující stanovisko: Vzhledem k tomu, že v případě většího množství vody při dlouho trvajících deštích, poškozuje voda vytékající z příkopů přes zatrubněné příkopy obecní cestu, právním stavem věci rozhodl majitel lesa v zastoupení panem ing. Emilem Palivcem takto: Společnost PAL–KR, spol. s r. o, jako správce lesních pozemků sděluje, že můstky, případně zatrubnění příkopů,
Brdy jako takové Gaston Muchov
J
ak charakterizovat Brdy jako takové? Nejdříve si je nějak rozdělíme. Hřebeny – severovýchodní část, Příbramskou pahorkatinu – východní část a vlastními Brdy – střední, západní a jižní část. Brdy jako název je odvozeno asi od slova brdo, které znamenalo protáhlý, zalesněný hřeben. Brdy zahrnují území mezi městy Zbraslav – Mníšek – Knín – Příbram – Spálené Poříčí, Rokycany – Zbiroh- Hořovice – Jince – Hostomice – Řevnice. Centrální Brdy, kde se nachází vojenský výcvikový prostor, jsou místem hřbetů nejvyšších vrchů nad 650 metrů. Nejvyšší je Tok 865 metrů, Praha o tři metry nižší, na Rožmitálsku pak Třemšín 827 metrů, a nad Maráskem 800 metrů. Oblast brdské vrchoviny je protkána desítkami vodních toků. Odvodňována je především Berounkou. Do ní se zprava vtéká Litavka a do ní potoky Čepkovský, Pstruhový a Podlužský. Z druhé strany pak Chumava. Vody z jihovýchodní části Hřebenů odvádí Vltava. Kocába pak odvádí vodu z oblasti Nového Knína. Z jižní části pak Padrťský potok, který se mění v Klabavu. Vody z okolí Třemšína do Otavy odvádí říčka Vlčava. Největšími vodními nádržemi jsou pak Pilská a Záskalská. Rozepisovat se o všech, alespoň velkých rybnících, by zabralo samostatné povídání pro jedno číslo. Zmíníme se jenom o některých. Papež, Padrť, Haberský, Borecký, Štěpánský. Známe skoro všechny, že? 4
V Brdech máme podhorské podnebí s průměrnou roční teplotou kolem 7 stupňů Celsia a průměrný roční srážkový cyklus okolo 600 mm. To je asi 60 litrů na 1 m2. Převládají západní větry. Těmito faktory, které jsou větší chladno a vyšší procento dešťů způsobily, že na Brdech jsou spíše chladnomilná společenstva. Dříve převládalo zalesnění smíšené, buk, jedle, javor, jilm, smrk. S rozvojem železářství v okolí, o kterém jsme se již zmiňovali v minulých číslech a jeho závislosti na dřevěném uhlí, se začaly vysazovat a zakládat monokultury, zejména smrkové. To můžeme sledovat v lesích dodnes. V současné době ale můžeme sledovat vysazování opětných smíšených kultur. Hlavním historickým stromem Brd byl kdysi buk. Dodnes přetrvaly některé porosty buků, např. u nás nejblíže u Stožce. Také tyto ztepilé stromy lze najít v okolí Třemšína. Z rostlin potom lze na Brdech spatřit kostřavu valiskou, lechu jarní, mařinku vonnou, sibiřský kosatec, devětsil lékařský, úpolín, náprstníky, plicník lékařský a další a další. Většinou jde o suchomilné rostliny. Ptačí společenstva jsou také velmi různorodá, z plazů užovka podplamatá, slepýš křehký, zmije obecná. Velmi vzácní jsou mloci a čolci. Psát o brdské fauně a floře je určitě pro odborníky na tuto tématiku na knihy a ne pouze na jedny naše noviny. Ale přece jen se pokoušíme touto osvětou o rozšíření našich obzorů. Tak nashle příště. Chlumečák | červenec–srpen 2013
Společenská rubrika Zakládající členové ozdravného zoce
C
Vlastizdar, dobrovolný to mužský spolek s dámskou účastenskou možností, pořádá ozdravné cyklistické výlety do okolí. Každá první sobota v měsíci je možností účasti na společném výletu. Prvého srazu cyklistického se účastnilo 9 junáků. Přijďte mezi nás a sportovním svým přístupem sebe zocelíte a nemocenskou čerpat nebudete, zaměstnavatele svého potěšíte. Najdete nás v redakci Chlumečáku – přímo u šéfredaktora Honzy Štěpánka nebo na Obecním úřadě u starosty – vydavatele. yklistický spolek
Cílem prvního společného výletu našeho
velocipedistického spolku Vlastizdar se stal Vojenský újezd Brdy. Jako výchozí bod jsme si stanovili městečko Březnice, kam nás úspěšně dopravila lokálka z Lochovic. Z Březnice jsme vzhledem k úspoře času zvolili cestu po státní silnici přes Rožmitál p. Třemšínem do vesničky Věšín, kde se celá výprava občerstvila a posilnila před nadcházejícím výkonem. A zde již začíná ono romantické dobrodružství, na které se všichni účastníci těšili. Z Věšína se vydáváme po turistické značce do vísky Buková, za kterou začíná vojenský újezd. Po ranním dešti vysvitlo slunko, cesta je jen mírně zvlněná, a tu již vjíždíme do vlahé náruče lesa. Stoupáme kolem lomu Červený vrch a stáčíme naše bicykly k veselé jízdě z kopce směrem k Padrťským rybníkům. Na jejich hrázi se nám otevírá romantický pohled na sluncem zalitou hladinu a dozvídáme se, že svoji průměrnou nadmořskou výškou 640 metrů jsou to nejvýše ležící rybníky ve Středních Čechách. Po chvílích kochání již spěcháme ku svým velocipedům a míříme dále do nitra újezdu směrem k zámečku Tři trubky. Cesta k němu vede opět ku radosti všech z kopce, lemována malebným tokem říčky Klabavy, aby nám po několika kilometrech odkryla výhled na palouk, na jehož vzdálenějším konci je nám spatřit zdobenou fasádu třítrubeckého zámečku. Oku lahodící stavba, veřejnosti dnes nepřístupná, hostila ve svých útrobách například presidenty T. G. Masaryka a Dr. Beneše. Po roce 1942 zde po neshodách s Hitlerem dočkal konce války polní maršál Walter von Brauchitsch. Po válce se Chlumečák | červenec–srpen 2013
zde veselili soudruzi naši i z bratrských zemí socialistického tábora. Čas však neúpros ně kvačí, cesta ještě daleká, a proto v y rážíme za dalším dobrodružstvím. Tentokráte již směřujeme kola našich velocipedů směrem k domovu. Před námi se vynořuje delší stoupání, což někteří nesou s nevolí, ale nakonec berou cestu do kopce jako výzvu a srdnatě ji zdolají. Odměnou budiž nám opět veselé sjíždění dolů, tentokráte již o tolik blíže našemu dalšímu cíli– občerstvení v restauraci v Chaloupkách. Po veselé rozpravě nám opravdu není času nazbyt, tak honem, honem směrem k domovu. Ještě krátce potěšíme oko projížďkou kolem Záskalské nádrže a potom je nám nutno spěchat přes Hořovice, Praskolesy a Lochovice k domovu. Přijíždíme v dobré kondici, někteří z nás jen mírně zmoženi tou 90 kilometrovou trasou. Plni zážitků a radosti slavnostně si slibujeme, že náš první výlet nezůstane posledním a již vyhlížíme první srpnovou sobotu a další cíle před námi. S pozdravem „cyklováním vpřed“ Ilja Rozsypal & Honza Štěpánek fotografie v upomínku laskavě zhotovili: Jiří Eliášek a Jiří Konopásek
lujícího spolku
Společenská rubrika
Máme v Chlumci
„Samíky“?
S
tarosta obce vyzývá všechny chlumecké školáky a školačky s vysvědčením, které nehyzdí žádná dvojčička nebo nedej pánbůh snad i trojčička, aby se přihlásili s kopií vysvědčení u starosty obce. Nejen, že vysvědčení uveřejníme v našem Chlumečáku, ale na konci prázdnin při příležitosti ukončení prázdnin, obdrží tito „borci“, knížku s věnováním od samotného starosty a všech zastupitelů. S pozdravem, vpřed za jedničkami, dvojky nejsou žádné známky, a trojky vůbec neznáme! Heslo dne: Je slabý ten, kdo ztratil v sebe víru, a malý ten, kdo má jen malý cíl.
Vážení spoluobčané, Dovolte nám, abychom Vás požádali o dodržování klidu v neděli a o svátcích. Velký Chlumec je rekreační oblastí, a hluk motorovek, cirkulárek a sekaček ruší odpočinek občanů. Využijte na práci sobotu a v neděli si také odpočiňte. Neděle je přeci odvozena od slova nedělání. Jistě se najdou tací, kteří naše noviny nečtou, nebo nám předvedou nedělním rambajzem vlastní důležitost. Je nám jich dopředu líto. Děkujeme za pochopení. Zastupitelstvo obce. 6
GRILOVÁNÍ NA UKONČENÍ PŘÁZDNIN 31. 8. HOSPODA U KOZOHORSKÝCH VELKÝ CHLUMEC
– DOPOLEDNE BUDOU KLOBÁSY A KRKOVICE – ODPOLEDNE OD 17 HODIN SE MŮŽETE TĚŠIT NA GRILOVANOU KRŮTU – POSEZENÍ VENKU POD PARTY STANEM – MÁME WIFI ZDARMA Chlumečák | červenec–srpen 2013
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie nikoho nezabije – 17. část Honza Štěpánek
Odkaz Karla Schwarzenbergera chudým
Na osovském velkostatku, který měl v majetku Karel Bedřich Schwarzenberg, syn Karla III, který zemřel v roce 1904 se při vyřizování pozůstalosti tehdejší administrátor (Kněz, který řídí farnost, jejíž farář zemřel nebo odešel. Řídí chod farnosti do příchodu nového faráře – poz. red.) osovské fary Karel Čumpelík dozvěděl, že zesnulý kníže odkázal chudým obyvatelům naší obce částku 500 korun. Rozhodnutí o tomto daru oznámil Čumpelík dopisem starostovi, ve kterém ho zavazoval, aby byly peníze podle přání knížete spravedlivě rozděleny mezi opravdu chudé a potřebné. Zároveň ho informoval o příjezdu nového faráře do Osova – Václava Synka a kladl mu na srdce, aby nového faráře jako starosta přivítal. Při této příležitosti věnoval syn zemřelého knížete Karel Bedřich Schwarzenberg na chudinský fond obce Velký Chlumec 400 korun. Tato částka byla věnována zastupitelstvem v době první světové války na válečnou půjčku.
Ponocování v obci
Náš první kronikář, pan Svášek, ve své historické kronice popisuje práci ponocných v naší obci. V době před 1. sv. válkou byla v Chlumci povinnost držet v noci stráž. Říkalo se tomu ponocovat. Tuto povinnost měl každý majitel domku nebo dospělý člen rodiny. Ve funkci ponocného se obyvatelé střídali. Při tomto ponocování se používala takzvaná „pomůcka“, což byl volský roh opatřený nátrubkem. Tato pomůcka kolovala od domu k domu. Ten, kdo dostal pomůcku, byl povinen ponocovat (držet hlídku) od 9 hodin večer do 3 hodin do rána. Znamenalo to, že chodil po vsi, odtroubil na roh každou hodinu a přitom hlídal majetek. Druhý den předal pomůcku sousedovi a tak dále. Ponocování se dělalo bezplatně. Ponocování byla tradice, která vznikla v dobách, kdy většina domů ve vesnici byla ze dřeva se slaměnou střechou a bylo zde velké riziko vypuknutí požáru. Když někde začalo hořet, ponocný svým troubením všechny vzbudil. Počátkem roku 1913 byli jmenováni obecní ponocní, kteří se platili z obecní pokladny. V Malém Chlumci byl
ponocným Josef Mezek a ve Velkém Chlumci Jan Kubec. V době války ponocování zaniklo úplně.
Poslední předváleční zastupitelé
Poslední předválečné zastupitelstvo, které potom působilo i v době světové války se skládalo z těchto členů: Václav Viták, starosta Václav Smrčka, ředitel panství v Osově, zástupce virilního hlasu Antonín Klán, rolník, I. radní Václav Novák, domkář, II. radní Josef Houška, domkář, III. radní František Frajer, rolník, člen výboru Josef Hnídek, domkář, člen výboru Václav Anděl ml, rolník, člen výboru Jan Routa, domkář, člen výboru Josef Grubner, domkář, člen výboru Jan Holý, domkář, člen výboru Jan Maršík, domkář, člen výboru Matěj Hrabák, domlář, člen výboru
Světová válka
Po sarajevském atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii Chotkovou „jako hromová rána do klidného života zasáhla vyhláška mobilizace a vypovědění války Srbsku“ jak se doslovně píše v naší kronice. V neděli odpoledne, dne 26. července 1914 přijeli na obecní úřad ve Velkém Chlumci „úřední orgánové“ aby odevzdali tehdejšímu starostovi Václavu Vitákovi vyhlášku o mobilizaci. Podle této vyhlášky mělo okamžitě nastoupit do služby několik ročníků vojáků záložníků. Tato neveselá zpráva vyvolala po celé obci veliký rozruch, nejvíc v rodinách, kterým mobilizace postihla jejich živitele. Obyvatelé postávali před vyhláškou a každý z těch, kteří sloužili na vojně hledal, zda se mobilizace týká i jeho ročníku. V hostincích bylo plno a každý debatoval, jak dlouho může válka trvat a panoval všeobecný názor, že to nemůže být déle než měsíc. Otcové uklidňovali svoje manželky a rodiny a s nadějí na brzký návrat pochodovali v doprovodu svých blízkých druhý den na vlak do Osova. V úterý 28. července 1914 byla oficiálně vyhlášena válka srbskému království císařským manifestem vyvěšeným v každé obci po celém mocnářství. Co přesně sděloval František Josef „Mým národům“ se díky doslovnému přepisu můžeme podrobně seznámit v přístím čísle CHLUMEČÁKU. Arcivévoda František Ferdinand d'Este
Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Ilja Rozsypal, Jarda Bob Sedláček, Jaromír Schreiber, Jan Štěpánek, Renata Valsová, číslo rediguje paní Bohumila Rozsypalová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel: 311584122, fax: 311583183,email: ou‑
[email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme.
Chlumečák | červenec–srpen 2013
7
foto: wikipedia.org
P
rázdninový díl našeho vyprávění o historii obou Chlumců začneme nevesele – 25. dubna 1912 se zastřelil Josef Pajma, rodák z Malého Chlumce. Sebevraždu spáchal z nešťastné lásky na statku v Nesvačilech, kde sloužil jako čeledín. Pokud vám bude jeho jméno povědomé, tak se nemýlíte, jednalo se o synovce Josefa Pajmy, vraha Lenky Růžičkové (o Pajmově vraždě jsme psali v CHLUMEČÁKU 10/2012). Při revizi na obecním úřadě se v témže roce zjistilo, že není možné dohledat zápisy z obecních schůzí, protože byly zapisovány na jednotlivé listy, které zřejmě časem někdo vyhodil.
Z historie obce
Jarda „Bob“ Sedláček t 1953 – hasiči v Malém Chlumeci při cvičení
pslepičárna Malý Chlumec
foto: repro kronika Velký Chlumec
p nástup na zápas s italským soupeřem, v popředí V. Kučera a J. Sobotka
u 1981 – výstup na Plešivec 8
Chlumečák | červen 2013
