Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená

AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039

Pracovní sešit – teoretická část Vzdělávací oblast:

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Ing. Jan Korba, MBA Ing. Jan Lembas

Ústecký kraj

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená

OBSAH ÚVODEM 5 1. CO JE VLASTNĚ EKONOMIE .........................................................................................................................................................................5 2. EKONOM A OKOLÍ..............................................................................................................................................................................................8 3. EKONOM JAKO ANALYTIK...........................................................................................................................................................................10 4. EKONOM JAKO CFO, NEBOLI EKONOM V KORPORÁTNÍ SFÉŘE...........................................................................................11

4.1. ADMINISTRATIVA A ÚČETNICTVÍ (REKORD-KEEPING)....................................................................................................12

4.2. PERSONALISTIKA – LIDSKÉ ZDROJE..........................................................................................................................................13

4.3. CRM – ODDĚLENÍ VZTAHŮ SE ZÁKAZNÍKY..........................................................................................................................14

4.4. IT – INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE...............................................................................................................................................14

4.5. CONTROLLING A FINANČNÍ ŘÍZENÍ...........................................................................................................................................15

4.5.1. PLÁNOVÁNÍ..............................................................................................................................................................................15

4.5.2. REFORECAST (ESTIMATE) – ZPŘESŇOVÁNÍ PLÁNU........................................................................................16

4.5.3. MĚSÍČNÍ REPORTING.........................................................................................................................................................17

4.5.4. ROZDÍLOVÁ ANALÝZA......................................................................................................................................................17

5. LITERATURA ��19 6. INTERNETOVÉ ZDROJE..................................................................................................................................................................................19

| 3 |

Pracovní sešit – teoretická část

Ústecký kraj



| 4 |

Ústecký kraj


ÚVODEM Ekonomie v širším slova smyslu je společenská věda podobná filozofii, či sociologii. Z toho vyplývá, že ekonom je vědec, podobně jako filozof, či sociolog. Stejně jako ostatní vědci, filozofové, biologové, lékaři nebo fyzici, přistupují i ekonomové ke svému oboru vědecky. Postupně vytváří teorie, shromažďují údaje a snaží se své teorie potvrdit nebo vyvrátit. Za tímto účelem využívají ekonomové předpovědních modelů, analýz nebo pouhého pozorování chování. Paralelně vedle sebe existuje několik ekonomických škol, ty ovšem nemají stejnou váhu. Dle Tomáše Sedláčka, hlavního makroekonomického stratéga ČSOB, je velkým paradoxem, že ačkoliv je ekonomie vědou založenou na svobodě člověka, mají čeští studenti menší možnost volby proudu, kterým se budou ubírat, než v jiných sociálních vědách. K této situaci se Sedláček staví velmi kriticky (1). A není se čemu divit, představíme-li si vědu, která se drží jednoho hlavního směru a de facto ignoruje nebo vyvrací paralelní proudy, je možné tvrdit, že se daný obor transformuje v náboženství. Myslet jako ekonom tedy neznamená jen vstřebávat podané informace, ale především nad nimi důkladně přemýšlet, pokoušet se nalézt alternativy a neustále se aktivně informovat o nových trendech a objevech. V ekonomii platí možná více než v ostatních vědách, že její poznatky a zákony jsou zpochybnitelné. Ekonomie jako věda se neustále vyvíjí tak, jak se rozvíjí celá společnost. Technologický pokrok, sociální a demografické změny, globalizace a řada dalších faktorů nastolují otázky, na které ekonomové stále hledají nové odpovědi. Jedna skupina se snaží ekonomické procesy zdůvodnit pomocí matematických důkazů, druhá odmítá matematiku v ekonomické teorii a zaměřuje se na chování lidí.

1. CO JE VLASTNĚ EKONOMIE Biblí ekonoma a vůbec první knihou, kterou jsem si koupil po rozhodnutí studovat ekonomii, je kniha „Ekonomie“ od autorů Samuelson/Nordhaus. Mé vydání, již 13., je z roku 1991 a má něco přes 1 000 stran a dokonce i předmluvu Václava Klause. Tato kniha má v mé knihovně své místo hned vedle Harryho Pottera, obsahuje různé lepíky, fleky, zvýrazněné pasáže a uvnitř je dokonce i několik suchých kytiček, což potvrzuje, že jde o knihu pro celou rodinu. Dovolil bych si ocitovat z této knihy několik základních teoretických úvah nad tím, co je ekonomie a jaký je rozsah jejího zkoumání:

(1)

SEDLÁČEK, Tomáš, Mysli jako ekonom! In: FINMAG [online]. http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/mysli-jako-ekonom/ [cit. 2013-04-04].

| 5 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Definice ekonomie • Ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků. • Ekonomie zkoumá změny v ekonomice jako celku – trendy cen, výroby, nezaměstnanosti. Na základě pochopení těchto jevů pomáhá ekonomie vypracovávat hospodářskou politiku, jejímž prostřednictvím může vláda zlepšit výkonnost ekonomiky. • Ekonomie je vědou o volbě. Studuje, jak lidé volí mezi různými možnostmi využití vzácných nebo omezených výrobních zdrojů (půdy, práce, výrobních zařízení, technických poznatků), jak volí mezi možnostmi vyrábět různé komodity (pšenici, hovězí maso, kabáty, koncerty, silnice nebo rakety) a mezi různými způsoby, jak tyto statky rozdělit různým členům společnosti k jejich spotřebě. • Ekonomie studuje obchod mezi národy. Pomáhá objasnit, proč národy některé statky vyvážejí a jiné dovážejí a analyzuje účinky vytváření ekonomických bariér na hranicích států. • Ekonomie je věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství. Je to dobrý seznam, ale mohli bychom ho mnohonásobně prodloužit. Vybereme-li však ze všech těchto definic to, co mají společné, dospějeme zhruba k této formulaci: Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny. (2) Pokud bychom chtěli zjednodušit rozsah zkoumání ekonomie jako vědy, zjistíme, že jejím primárním smyslem je zkoumání užitku a jeho maximalizace. S teorií maximalizace užitku úzce souvisí teorie alokace zdrojů. Tyto dvě teorie, zvláště pak jejich kombinace, se považují za základní pilíře ekonomie. Základní tezí ekonomie je skutečnost, že člověk (subjekt) zvyšuje svůj užitek až do té míry, dokud není úplně uspokojen, samozřejmě za předpokladu, že neexistují limity takového zvyšování užitku, jako například nedostatek zdrojů. Stejně tak člověk (subjekt) alokuje své zdroje tak, aby mu přinesly co největší užitek. Představte si například zemědělce, který zvažuje, co zaseje a na jaké rozloze, jestli raději koupí krávu nebo prase. Musí se rozhodnout tak, aby za své peníze a na své půdě, neboli za použití všech dostupných zdrojů, získal maximální užitek. Do jeho rozhodování vstupuje spousta faktorů, jako je například legislativa, počasí, chování sousedících zemědělců. Tyto faktory představují tržní poptávku, nabídku a rizika. Tato zemědělská paralela popisuje Mikroekonomii, neboli odnož ekonomie, která se zabývá trhem výrobků a služeb, podniky a jednotlivci. Další významnou částí ekonomie je Makroekonomie, která se zabývá chováním vlád a států, řeší fiskální či monetární politiku, neboli jaké daně nastavit našemu zemědělci tak, aby svou půdu neprodal a nepřestěhoval se na Kypr, případně aby měl na jaře dostatek zdrojů na nové osetí svých polí a v neposlední řadě jak tyto vybrané daně utratit, tedy kolik z těchto daní vynaložit například na školství, infrastrukturu, případně na dotace našemu zemědělci tak, abychom zajistili trvalý rozvoj státu a společnosti a růst ekonomiky a blahobytu.

(2)

Samuelson, P. A., Nordhaus W. D.: Ekonomie, Nakladatelství Svoboda, Praha 1991, ISBN 80-205-0192-4


| 6 |

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Nyní se podívejme trochu hlouběji na definice Mikro a Makroekonomii: Makroekonomie Makroekonomie se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku, zpravidla na národní úrovni. Sleduje vztahy mezi agregátními veličinami, jako jsou hrubý domácí produkt, peníze, agregátní nabídka, agregátní poptávka, hospodářské cykly a ekonomický růst, inflace, nezaměstnanost, úroková míra, měnový kurz, platební bilance, měnová a fiskální politika a zahraničněobchodní politika. Popisuje, jakými mechanismy se tyto veličiny utvářejí, jaké faktory je ovlivňují a jakým způsobem je dosahováno ekonomické rovnováhy. Makroekonomie poskytuje základ pro provádění hospodářské politiky státu, která využívá dvou základních nástrojů – fiskální politiku a monetární politiku. Pomocí fiskální politiky stát ovlivňuje vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. V České republice je za celkovou fiskální politiku zodpovědná vláda, její realizace je prováděna prostřednictvím Ministerstva financí. Monetární (měnová) politika státu je realizována pomocí měnových nástrojů centrální banky, v České republice tuto úlohu plní Česká národní banka (ČNB). Mezi základní cíle monetární politiky patří například měnová stabilita nebo cenová stabilita. ČNB po svém vzniku sledovala politiku založenou na kurzovém závěsu a cílování peněžní zásoby, od roku 1998 používá přímé cílování inflace. Příčiny některých ekonomických jevů se snaží vysvětlit různé makroekonomické teorie, které se řadí do několika škol. Za zakladatele moderní ekonomie jako vědy je všeobecně považován skotský ekonom a filosof Adam Smith, který své názory shrnul v knize Bohatství národů, vydané prvně v roce 1776, a založil tak klasickou školu ekonomického myšlení. Mezi další makroekonomické školy patří například keynesiánství, monetarismus, nová klasická ekonomie a neokeynesiánská ekonomie. Ekonomové, kteří se specializují na makroekonomii, najdou svoje uplatnění například ve vysokých školách, ve vědeckých ústavech, v státní správě, ale i v soukromém sektoru, třeba v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví. Mikroekonomie Makroekonomie je úzce provázána s mikroekonomií. Zatímco makroekonomie se zabývá agregátní nabídkou a agregátní poptávkou, tj. komplexními trhy, mikroekonomie se zabývá poptávkou a nabídkou v jejich individuálních a konkrétních podobách, přitom zkoumá ekonomické procesy na úrovni jednotlivých tržních subjektů – jednotlivců/domácností, firem a státu. Součástí mikroekonomie je analýza trhů, chování spotřebitelů a formování poptávky, produkční analýza, chování firem v konkurenčním prostředí, ceny výrobních faktorů, trh práce a teorie kapitálu a úroku. Být ekonomem, ať už v oblasti akademické či v reálném prostředí veřejného a soukromého sektoru, znamená neustálé sledování hlavních makroekonomických ukazatelů jak na daném trhu, tak i na klíčových trzích určujících globální trendy. Přitom váha těchto trhů se postupně mění. Někdejší bipolární svět se za poslední

| 7 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená téměř čtvrt století výrazně změnil. Vzrostla ekonomická síla Číny, Indie, Brazílie a dalších rozvíjejících se trhů. Celkový nárůst počtu obyvatel spolu s ekonomickým růstem v nově se rozvíjejících ekonomikách s sebou přináší i zvětšení středních vrstev, které touží po stejné kvalitě života jako obyvatelé tradičních západních demokracií. To s sebou přináší nejen růst poptávky po kvalitnějším bydlení, automobilech a spotřebním zboží, ale i zvýšenou poptávku po surovinách, které jsou k jejich výrobě potřebné. Čína, která nemá dostatek domácích surovinových zdrojů, se tento problém snaží řešit mj. expanzí do Afriky, kde si prostřednictvím rozvojové pomoci zejména chudým subsaharským státům snaží zajistit kontrolu nad významnými surovinovými zdroji. Objev bohatých ložisek břidlicového plynu a ropy a nové technologie umožňující je efektivně těžit pravděpodobně odstraní závislost Spojených států na jejich dovozu a přispějí ke snížení vlivu ropných zemí sdružených v OPEC a možná i ke stabilizaci cen ropy na světových trzích, minimálně přispěje ke snížení jejich extrémních výkyvů. Rozvoj internetové ekonomiky a nové technologie v oblasti mobilních komunikací umožňují méně rozvinutým zemím přeskočit investičně a časově náročnou etapu budování pevné infrastruktury a nabídnout přístup k informacím a vzdělání i obyvatelům v odlehlých oblastech. Mladí lidé z rozvíjejících se trhů mají dnes lepší přístup ke studiu a jejich silná motivace zvýšit si životní úroveň vytváří nové tlaky na mezinárodním trhu práce. To jsou jen některé příklady globálních faktorů, které přímo či nepřímo ovlivňují jednotlivé národní trhy včetně toho českého. Pro člověka, který se snaží ekonomicky myslet, je důležité, aby se vždy snažil vyhodnotit význam ekonomických informací globálního charakteru pro trh, na kterém působí. To se týká jak geografického trhu – národního (Česká republika) nebo regionálního (EU), tak i odvětvového (např. automobilový průmysl, IT, farmaceutický průmysl atd.). Globalizace se dotýká konkrétních oborů. Například růst cen železného šrotu na českém trhu počátkem minulé dekády způsobila poptávka po oceli v Číně.

2. EKONOM A OKOLÍ Obecně lze říci, že svět nemá ekonomy příliš v lásce, asi stejně jako politiky. Více je to zřejmé vždy, když procházíme ekonomickou recesí, když se zvyšuje nezaměstnanost a inflace, když firmy propouštějí. V ten okamžik mají lidé pocit, že za to můžou ekonomové. Server Economicshelp publikoval 10 důvodů, proč studovat ekonomii(3) a některé velmi výstižně vyjadřují obecné mínění. • Dokážete předvídat budoucnost. Jen si dejte pozor, abyste správně kombinovali kostky a loterii. Ekonomové, kteří hádají jen podle čísel v loterii, už mnohokrát zaplakali. Když si i tak nebudete vědět rady, můžete vždy sáhnout po loňských statistikách, stejně bývají přesnější než jakýkoli odhad. (Poznámka: Ekonomové úspěšně předpověděli deset ze dvou recesí.) • Můžete dávat dobré rady. Pokud se ekonomika ocitne v recesi, dokážete říct, proč se do ní dostala a vymyslet spoustu rozporuplných a různých cest, kterými jít, aby se dostala z recese ven. Všechny úspěšně zmatete a ohromíte a navíc nic nepokazíte, protože ekonomy stejně nikdy nikdo neposlouchá.

(3)

http://econ.economicshelp.org/2007/08/top-10-reasons-for-studying-economics.html.


| 8 |

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená • Když se opijete, můžete tvrdit, že jen testujete zákon klesajícího mezního užitku. Jako vedlejší efekt se zároveň naučíte o nákladech obětovaných příležitostí. • Ekonomie předpokládá, že lidé jsou racionální a že volí takovou aktivitu, která přináší nejvíce užitku. Pokud si lidé budou chtít koupit sezónní permanentku na Baník Most, můžete jim vysvětlit, že se jedná o iracionální chování. Přesto fanoušek mosteckého fotbalu spíše ocení přesvědčivost vašich argumentů, než by si koupil permanentku na FK Ústí nad Labem. • Ekonomie je velmi humorná. Když přehodíte písmena ve slově „ECONOMICS“, dostanete „COMIC NOSE“ (klaunský nos). • Ekonomie vám zajistí dobře placenou práci. To je vlastně jediný důvod proč ekonomii studovat, teda pokud nejste zrovna učitel ekonomie. • Je to lepší než studovat zeměpis, ačkoli by škarohlídi možná řekli, že pro toto tvrzení neexistuje dostatek důkazů. • Pokud jste zapomněli na narozeniny vaší manželky nebo přítelkyně, můžete říci, že jste se snažili maximalizovat úspory z rozsahu, protože čekáte, že jí dáte skutečně veliký dárek k Vánocům. Sice možná potom zůstanete single, ale o to více času budete mít na zkoumání ekonomických teorií. • „Na druhou stranu...“ „Nicméně...“ Ekonomie je jediný předmět, kde je vysoce žádoucí, abyste si protiřečili. Ke zdvojnásobení úspěchu stačí za každým odstavcem začít nový větou „Nicméně/Na druhou stranu toto vůbec nemusí platit.“ • Když budete stát ve frontě na úřadu práce, budete vědět proč a budete umět lidem ve frontě před vámi vysvětlit, jaký druh nezaměstnanosti je trápí. V současnosti, kdy pomalu doznívá ekonomická krize, jsou ekonomové kritizováni ze všech stran za to, že krizi nedokázali předpovědět. Tuto náladu vystihuje například novinový titulek „What Good are Economists Anyway?“ (4) (K čemu jsou vlastně ekonomové?). V tomto článku je ekonomům vyčítáno nejen neobjevení současné krize, ale zároveň i pozdní detekce krizí předešlých, velkou krizi z 30. let nevyjímaje. A právě toto období může být ideální pro start ekonomické kariéry. Ekonomie je velmi mladá a dynamická věda, v níž lze neustále činit nové objevy. Právě díky krizi dochází k přehodnocování předešlých ekonomických zákonů a i přes kritiku je jasné, že to budou právě ekonomové, kteří budou radit jednotlivým státům a firmám, jak se z krize dostat. V reakci na krizi vznikla celá řada nových názorů na hospodářskou politiku a vztah mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Vzniká tak nový soubor poznatků, které je do budoucna potřeba potvrdit či vyvrátit. Je tedy jasné, že pokud se chceme věnovat „učesané“ exaktní vědě, není pro nás ekonomie to pravé. Pokud se však chceme zabývat zajímavým oborem, který neustále prochází spoustou změn, můžeme své místo najít právě po boku ekonomie. (5) Ekonomie jako věda není izolovaná, je součástí širšího souboru společenských věd, ze kterých jak čerpá, tak je i zpětně ovlivňuje. Ekonomie je provázána především s filozofií, sociologií, psychologií a právem, ale prolíná se prakticky všemi vědními obory. (4) (5)

COY, Peter, What Good Are Economists Anyway? In: Businessweek [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.businessweek.com/ stories/2009-04-15/what-good-are-economists-anyway. ČIHÁK, Milan, FSV a já: proč studovat ekonomii a proč právě na FSV? In: Fakulta sociálních věd [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/get/id/11430.

| 9 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Chování ekonomických subjektů je ovlivňováno nábožensko-filozofickými kořeny společnosti, právním prostředím, do kterého můžeme zahrnout vedle stanovení právních norem a efektivností jejich vymahatelnosti i nepsané normy, které jednotlivé subjekty při hospodářském styku mezi sebou dodržují.

3. EKONOM JAKO ANALYTIK Pokud základem ekonomie je rozhodování či volba chování, nezbytnou součástí musí být také sběr a analýza dat. Je zřejmé, že není možné učinit správné rozhodnutí, pokud nemáme dostatek informací, neznáme historické důsledky podobných rozhodnutí či jsme nedostatečně data zanalyzovali. Schopnost analytické práce s daty by měla být vlastností každého ekonoma ať již teoretického, či, jak si ukážeme dále, ekonoma podnikového. Náš oblíbený Samuelson věnuje „vědeckému přístupu“ v ekonomii celkem rozsáhlou pasáž, která hovoří nejen o tom, jak data sbírat, ale i jakým způsobem je interpretovat, a to i s ohledem na možné léčky, které na nás v ekonomickém bádání čekají. „Ekonomové samozřejmě nemají v důležitých aktuálních problémech žádný monopol na pravdu. Mnohé základní jevy jsou málo pochopitelné a vysoce sporné. Ale ekonomové a vědci z jiných oborů vyvinuli určité techniky – někdy nazývané vědeckým přístupem – které jim usnadňují pochopit síly působící v pozadí nezaměstnanosti, cen a mezd, rozdělování důchodů nebo zahraničního obchodu.“ „Historie a fakta jsou pro empirickou vědu, jakou je ekonomie, velmi důležité. Avšak fakta sama neumějí mluvit. Údaje o minulosti musíme doplnit ekonomickou analýzou, neboť pouze rozvíjením a testováním ekonomických teorií můžeme z neuspořádané masy údajů a faktů získat souvislý obraz skutečnosti. (6) Snaha matematizovat ekonomii, která započala ve 20. století, sebou přinesla nejen zjednodušení analytických postupů, ale také spoustu omylů, které pramenily hlavně ze snahy svázat jednotlivé ekonomické veličiny různými vztahovými rovnicemi, nedbaje dynamiky prostředí, ve kterém se ekonomie a společnost pohybuje. Ekonomové rádi používají při svém vědeckém zkoumání princip „ceteris paribus“, neboli „za jinak stejných podmínek“, což v podstatě znamená, že pokud chceme znát vliv jedné proměnné na druhou, musíme ty ostatní proměnné zafixovat. Zde ale narazíme na problém, že v běžném ekonomickém prostředí toho lze stěží dosáhnout. Pokud budete chtít zjistit vliv růstu ceny benzínu na pokles poptávky po nákupu nových vozů, zřejmě se vám to nepovede, pokud nebudete schopni v daném období ignorovat ve svých výpočtech například nárůst příjmů obyvatel, změny cel a daní, změny cen nových vozů, změny úrokových sazeb či dokonce demografický vývoj země. Právě s ohledem na skutečnost, že lze jen těžko vypočítat, jak se budou jednotlivé proměnné měnit, stává se významnou součástí moderní ekonomické analýzy také kontrolované experimentování, které má za úkol navodit prostředí, ve kterém se účastníci chovají tak, jako by se chovali v reálném světě. To umožňuje lépe (6)

Samuelson, P. A., Nordhaus W. D.: Ekonomie, Nakladatelství Svoboda, Praha 1991, ISBN 80-205-0192-4.


| 10 |

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená pochopit vzájemné interakce účastníků a vyhodnotit vzorce chování. Mezi takové experimenty patří v neposlední řadě i simulační hry, kde se skupinka uživatelů snaží například řídit společnost, případně obchodovat na burze a ve svých rozhodnutích je ovlivňována řadou proměnných. Další významnou léčkou v analyzování ekonomických problémů je přílišná subjektivnost, kterou vnášíme do pozorování okolního světa. Samuelson na toto téma uvádí: „Bohužel, poznání není tak jednoduchou záležitostí. Když jsme mladí, naše mysl je otevřená novým myšlenkám. Novorozeňata vidí světlo, ale nevnímají ještě, že světlo utváří obraz objektů. Jak vyspívají, začínají si třídit světelné, hmatové a zvukové vjemy na rodiče, jídlo nebo psy. Ale jen co začneme rozumět světu kolem nás, staneme se také zajatci svého vlastního vědění. Naši předkové, žijící na planetě Zemi, zcela přirozeně věřili, že zbytek vesmíru se otáčí kolem nich. Konec konců způsob, jakým vnímáme pozorovaná fakta, závisí na teoretických brýlích, které nosíme. Totéž platí i o vědcích. Tak jako jiní lidé, jsou i oni zajatci svých teoretických apriorních představ. I proto patří věda mladým. Staří vědci již „vědí“ příliš mnoho věcí, od kterých se nejsou schopni oprostit.“ (7) Právě proto, že lidská společnost a život na Zemi obecně je dynamickým systémem, byl pro studium ekonomiky největším počinem posledních dob objev Teorie chaosu, byť se to může zdát komické. Teorie chaosu, někdy skrytá pod pseudonymem „efekt motýlího mávnutí“, popisuje chování nelineárních dynamických systémů, kdy chování systémů se jeví jako náhodné, přestože je zcela deterministické. Byť se ekonomové snaží rozluštit záhady ekonomického systému různými metodami a teoriemi, je zcela evidentní, že ekonomie je společenská věda, kterou nelze příliš svazovat matematickými modely. Přesto hraje matematika a statistika velkou roli při rozhodování zvláště v mikroprostředí firmy či domácnosti a schopnost analytického myšlení a znalost matematických a statistických metod je jistě velkou devizou pro kvalitní ekonomické rozhodování.

4. EKONOM JAKO CFO, NEBOLI EKONOM V KORPORÁTNÍ SFÉŘE Od obecného pojmu ekonom se dostáváme k více konkrétnímu popisu funkce ekonoma v rámci jakékoliv společnosti a její organizační struktury. Dozvíme se, jaké aktivity a procesy tato pozice neboli člověk na této pozici zaštiťuje či řídí. Je samozřejmé, že ne všichni ekonomové jsou finančními řediteli, ale tato pozice většinou zastřešuje veškeré ekonomické funkce v rámci společnosti. Dostat se na takovou pozici je v podstatě vrcholem snažení každého studenta podnikové ekonomie.

(7)

Samuelson, P. A., Nordhaus W. D.: Ekonomie, Nakladatelství Svoboda, Praha 1991, ISBN 80-205-0192-4.

| 11 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Wikipedie definuje CFO – neboli Chief Financial Officer, neboli finanční ředitel, případně ekonomický ředitel, více historicky možná ekonomický náměstek, je jedno, jak tuto funkci ve firmě pojmenujete, takto: “The chief financial officer (CFO) or chief financial and operating officer (CFOO) is a corporate officer primarily responsible for managing the financial risks of the corporation. This officer is also responsible for financial planning and record-keeping, as well as financial reporting to higher management. In some sectors the CFO is also responsible for analysis of data. The title is equivalent to finance director, a common title in the United Kingdom. The CFO typically reports to the chief executive officer and to the board of directors, and may additionally sit on the board.” (8) Volně přeloženo, finanční ředitel je primárně zodpovědný za řízení finančních rizik společnosti. Mezi jeho další aktivity patří finanční plánování, reporting a správa dat. Většinou také zahrnuje aktivity controllingu, což je v podstatě analýza dat a následné předkládání výsledků vedení s návrhy opatření tak, aby docházelo k neustálému zvyšování výkonnosti společnosti. Všimněte si, že společným jmenovatelem všech těchto aktivit je zvyšování užitku a alokace zdrojů, neboli základní kameny teoretické ekonomie, o kterých jsme si říkali úvodem. Jsem finanční ředitel, proto si v dalších kapitolách dovolím nastínit aktivity, které v naší společnosti řídím, což by vám mělo umožnit získat detailnější přehled o tom, v jakých oblastech podnikového řízení a podnikových procesů se budete pohybovat, pokud se rozhodnete stát se ekonomem v korporátní sféře. Oddělení, která jsou součástí úseku FŘ v naší společnosti jsou: • • • • •

Účtárna Personalistika CRM (oddělení vztahů se zákazníky) IT Controlling

4.1. Administrativa a účetnictví (rekord-keeping) Funkce účtárny je primární administrativní funkcí každé společnosti a základním pilířem jejího finančního řízení. Zajišťuje provoz podatelny a spisovny, odborné řízení archivů společnosti a archivní služby, styk s peněžními ústavy, pokladní službu, likvidaci došlých faktur, fakturaci, účetní, daňové a statistické výkaznictví, archivaci účetních dokladů, kalkulaci nákladů výrobků a služeb, sledování a vyhodnocování rozpočtů nákladových středisek, řízení sběru a zpracování ekonomických informací, evidenci smluv, správu databáze zákazníků, inventarizaci majetku a zásob apod. Proces vedení účetnictví je rozhodně nejnudnější součástí finančního řízení společnosti. Neexistuje příliš prostoru pro kreativitu. Veškeré postupy jsou většinou striktní, dány zákony, účetními zvyklostmi, či interními předpisy. Jediné, o co jde, je Má dáti/Dal. (8)

http://en.m.wikipedia.org/wiki/Chief_financial_officer#section_1.


| 12 |

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Práce v účtárně vyžaduje pečlivou až pedantskou osobnost, která je schopna postavit do latě zbytek společnosti, například věčně rozevlátých obchodníků nebo nepořádných „výrobáků“. Jak již bylo řečeno, mít správné informace na správném místě a ve správný čas je základem pro optimální fungování každé společnosti či organizace a účtárna by měla být schopna tuto funkcionalitu zajistit. V mém podniku vede účtárnu hlavní účetní, který má 8 podřízených účetních s rozdělenými úkoly. Někteří mají aktivity ve vztahu k zákazníkovi, tedy fakturaci, správu zákaznických účtů apod., a další ve vztahu k dodavatelům, tedy evidenci došlých faktur, platby apod. Významnou aktivitou, která si vyžaduje zvláštní pozornost, je správa a evidence majetku. Společnost, která nemá pod kontrolou svůj majetek, zvláště pak dlouhodobý, nemůže nikdy správně fungovat. S rozvojem informačních technologií dochází i k tomu, že valná většina společností používá tzv. ERP (Enterprise Resource Planning) systém. Jedná se o informační systém, který integruje firemní procesy, například fakturaci, skladové hospodářství, účetnictví, výrobu apod., tím významně tyto procesy automatizuje. Tím samozřejmě dochází i k omezování chybovosti a zvyšování produktivity a na druhé straně také způsobuje jisté zjednotvárnění pracovních činností zaměstnanců účtárny.

4.2. Personalistika – lidské zdroje Útvar personálního oddělení je většinou součástí úseku finančního ředitele. Tak tomu je i v naší společnosti. U firem s velkým počtem zaměstnanců může existovat i personální ředitel, neboli HR. V dnešní době již však nestačí jen vést evidenci zaměstnanců a vyplácet jim jejich mzdy, což je v podstatě práce mzdové účetní či mzdového účetního, který pasivně zpracovává data. Správný personalista se věnuje dalším aktivitám, jejichž výsledkem by měla být nejen nízká fluktuace zaměstnanců, ale také vysoká míra jejich znalostí a odbornosti a samozřejmě také jejich spokojenost, samozřejmě za přiměřených nákladů. Mezi takové činnosti patří například nábor a výběr zaměstnanců. Mnoho konzultačních a auditorských firem si vybírá již ve vysokých školách, kde studenty sleduje už v posledním ročníku a nabízí jim brigády a juniorské či asistentské pozice, které plynule přecházejí do pracovního poměru. Výhodou je i skutečnost, že většina takto „draftovaných“ studentů u svého zaměstnavatele pracuje i na své diplomové práci. Významnou součástí práce personalisty je zajištění firemního vzdělávání a tréninku. Každá společnost by měla mít přehled o tom, na jaké vzdělanostní úrovni se nachází jednotliví zaměstnanci a jaký je jejich potenciál a možnost kariérního postupu. Tomu přizpůsobí plán vzdělávání. Personální útvar také zajišťuje seznamování zaměstnanců s firemní kulturou či interními pravidly, zvláště pak u nadnárodních korporací, kdy je velmi důležité, aby ve všech zemích či společnostech holdingu všichni zaměstnanci byli ztotožněni s firemní kulturou a dodržovali firemní standardy.

| 13 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená V našem případě je takovým dokumentem SBI (Standard Business Integrity), což je soubor firemních pravidel, kterým se musí řídit každá společnost ve skupině a každý zaměstnanec. Obsahuje například pravidla pokrývající chování mezi zaměstnanci (sexuální obtěžování), etiku podnikání (podplácení, střet zájmů), využívání podnikových aktiv a podobně. Celý dokument má 24 stránek a každý zaměstnanec musí svým podpisem potvrdit, že se bude chovat v souladu s pravidly uvedenými v tomto dokumentu. Obecně lze říci, že zaměstnanci jsou nejdůležitějším zdrojem každé společnosti a jejich rozvoji se přikládá velká důležitost. Proto se za poslední desetiletí velmi rozšířily termíny jako „coaching“, či „leadership“, které významně změnily postoj společností k vedení, výchově a vzdělávání zaměstnanců. Zaměstnanec již není pouhý nástroj k dosažení zisku, ale je to zdroj, který je potřeba spravovat, kultivovat a hýčkat.

4.3. CRM – Oddělení vztahů se zákazníky Z marketingových filozofií se dozvíme, že zákazník je to nejdůležitější aktivum, které společnost má. Známé rčení „Náš zákazník, náš pán“ platí neustále a nikdy tomu nebude jinak. Proto každá společnost věnuje spoustu energie tomu, aby svého zákazníka společnost nejen znala, ale aby s ním dokázala aktivně pracovat. K tomu většina firem, zvláště těch, které mají široké portfolio zákazníků, ustavuje oddělení CRM (Customer relationship management). Toto oddělení má v naší společnosti 3 zaměstnance, kteří zajišťují zejména inkaso a vymáhání pohledávek, operativní prodejní reporting, analýzy vývoje prodeje, sledování podílu na trhu a analýzy konkurence, statistiku vývoje hospodářství v ČR, monitoring konkurence, tvorbu podkladů pro obchodní plán, evidenci a registraci obchodních smluv, správu internetových stránek společnosti. V některých společnostech může být podobné oddělení zahrnuto v Obchodním či marketingovém úseku, neboť některé jeho funkcionality mají blíže k vedení obchodu, než k vedení financí, avšak vzhledem k tomu, že nejdůležitější aktivitou tohoto oddělení v naší společnosti je vymáhání pohledávek, je zařazeno právě do mého úseku, a to zvláště s ohledem na případný střet zájmů, který by mohl mít obchodník při vymáhání pohledávek od svých zákazníků.

4.4. IT – Informační technologie Jak již název napovídá, základním úkolem tohoto oddělení je udržování veškerého softwaru a hardwaru společnosti v chodu, zvláště pak firemního ERP systému, jehož funkčnost je kritickou podmínkou existence společnosti. Velmi důležitá je provázanost tohoto oddělení na IT mateřské společnosti, zvláště co se týče metodického vedení. Je zřejmé, že snahou všech firem ve skupině bude sladění používaných ERP a integrace do jedné datové sítě.


| 14 |

Ústecký kraj


4.5. Controlling a finanční řízení Jestliže jsem předchozí aktivity finančního ředitele popisoval trochu stroze, i když by si zasloužily více respektu, funkci controllingu a vlastního finančního řízení se budeme věnovat do detailu, neboť to jsou činnosti, které mě zaměstnávají nejvíce a vyžadují také nejvíce ekonomického přístupu. Jsou vlastně naplněním mých zkušeností a vzdělání a v neposlední řadě mě nejvíce uspokojují.

4.5.1. Plánování Je jedním z klíčových procesů uvnitř firmy. Byť ho zastřešuji a finální výstup plánu publikuji, podílí se na něm celá společnost. Plánů je několik druhů s ohledem na jejich dlouhodobost, od jednoročního, přes pětiletý, až po patnáctiletý. Takovým základním plánem je vize, která definuje, kde chceme mít naši společnost v horizontu desítek let. Jedná se o formulaci základního cíle, který znají všichni zaměstnanci a podřizují mu své úsilí. Příkladem vize může být následující definice: „Chceme dosáhnout 20% tržního podílů a být nejlepší volbou pro malé a střední zákazníky.“ Na vizi samozřejmě navazují strategické (dlouhodobé) plány, které jsou dále rozpracovány do operativních (krátkodobých) plánů. V našem případě tvoříme dlouhodobé plány v podstatě jen v případě zvažovaní investice do výrobních zařízení, jejichž doba životnosti odpovídá délce plánu. V takovém případě se jedná spíše o studii proveditelnosti konkrétní investice, která slouží jako podklad pro rozhodování o tom, zda takovou investici schválit, a to je trochu jiná kapitola, ke které se ještě dostaneme. Pojďme se blíže podívat na tvorbu ročního plánu. Plán tvoříme vždy na účetní rok, tedy od 1. 1. do 31. 12. Celý proces trvá i několik měsíců, neustále se zpřesňuje tak, jak se mění a upravují základní předpoklady. Cílem ale zůstává, aby byl plán dokončen a schválen vedením do konce roku. Tvorba plánu začíná u obchodu, který definuje co, za kolik a komu prodá. Na to navazuje plán výroby a dostupných zdrojů, bilance surovin a spotřeba elektrické energie. Dále je potřeba vyhodnotit náklady na dopravu a údržbu výrobních zařízení v závislosti na plánovaných odstávkách a běžné údržbě. Další významnou součástí je plánování lidských zdrojů. V současné době je organizační struktura stabilní, ale v určitých vývojových stádiích firmy tomu samozřejmě tak nebylo. Firma roste spolu s tržbami, proto je potřeba průběžně korigovat organizační strukturu. Totéž samozřejmě platí i ve špatných časech, kdy stojíme před rozhodnutím, které zaměstnance budeme nuceni propustit, pokud se nedaří, a to samozřejmě za podmínky, že neohrozíme funkčnost jednotlivých procesů. Jakým způsobem se plán tvoří, lze pochopit z následujícího obrázku:

| 15 |


Ústecký kraj


Po zahrnutí ostatních fixních nákladů získáme ucelený výkaz zisků a ztrát, který lze rozklíčovat až na jednotlivá nákladová střediska společnosti. Další fází ročního rozpočtu je nasimulování rozvahy, tím také výkazů peněžních toků (cashflow), kde plánujeme především investiční činnost a financování provozu, případně splácení úvěrů. V této fázi zjistíme, zda nám plánovaný peněžní tok stačí na plánované investice, zda si budeme muset vzít úvěry, případně zda jsme schopni naše úvěry hradit včas.

4.5.2. Reforecast (Estimate) – zpřesňování plánu Plán je vždy schválen před koncem roku tak, aby se s ním daly porovnávat průběžné výsledky, avšak nejedná se o rigidní záležitost. Externí podmínky se mění průběžně a stejně tak musí i společnost průběžně reagovat na aktuální vývoj. Z toho důvodu se během roku tvoří tzv. Reforecast neboli nový výhled výsledků ke konci roku, tedy v podstatě plán zpřesněný o aktuální výsledky, vývoj základních předpokladů a změn okolního prostředí. Takovýto Reforecast se tvoří většinou dvakrát do roka, ale jistě existují i společnosti, které jej tvoří měsíčně či čtvrtletně v závislosti na stabilitě jejich konkurenčního prostředí či externalit. Nicméně cíl je stejný. Tím je vytvoření jakéhosi systému včasného varování pro vedení firmy.


| 16 |

Ústecký kraj


4.5.3. Měsíční reporting Již dávno neplatí skutečnost, že společnosti vytvářejí účetní závěrku jedenkrát ročně. Ve většině společností je nutné vytvářet uzávěrky měsíčně právě z důvodu schopnosti lépe reagovat na aktuální vývoj a tím i možnosti společnosti lépe řídit a navigovat její procesy k větší ziskovosti a efektivitě. Takovéto měsíční reportování neboli „closing“ je zvláště důležitý u nadnárodních společností či společností obchodovaných na burze cenných papírů. U nás, ale i ve většině rozměrově či organizačně podobných společností, trvá proces closingu několik dnů zvláště proto, že nemáme všechny potřebné doklady a spoustu nákladů musíme odhadovat na základě dílčích dat z ostatních úseků společnosti. Takovým typickým odhadem, který je dále simulován ve výsledcích za příslušný měsíc, je například náklad na elektrickou energii, kdy podkladem je informace z výrobního úseku o spotřebě ve výrobních závodech. Takový reportovací soubor obvykle neobsahuje jen výsledovku a rozvahu, ale také navazující analýzy rozdílů oproti plánu, detail pohledávek, informace o zaměstnancích a další detaily, které jsou pro danou společnost důležité. Základem měsíčního reportingu je také jistá unifikace s ostatními společnostmi ve skupině a je obvyklé, že se průběžně upravuje formát a hladina detailu tak, aby reportovaná data odpovídala aktuálním potřebám společnosti. Je vhodné, ale zatím to není bohužel náš případ a o to je to těžší, že měsíční uzávěrka je výstupem z nějakého reportovacího softwaru, který bývá nadstavbou firemního ERP. Takovýto SW si na vyžádání vytahá potřebná data a naskládá je do předem připraveného formátu, který je poté snadno exportovatelný například do pdf či xls formátů. Dalším významným atributem reportingu je vertikální a horizontální analýza, kdy se porovnávají hodnoty k rozpočtu a předešlému období a také se sleduje jejich poměr k prodejům, většinou procentuálně. Všechny tyto informace mají za úkol upozornit na anomálie ve vztahu k plánu i k předcházejícím obdobím. Vertikální (common size) a horizontální (trend) analýza jsou základními pilíři ekonomické disciplíny, které se říká „Analýza finančních výkazů“ neboli „Financial statements analysis“.

4.5.4. Rozdílová analýza Je hodně důležitou součástí controllingu a zaměřuje se na rozdíly jednotlivých složek uzávěrky proti plánu, tedy takové co se děje jinak a proč. Hledáme odchylky v podstatě ve všech plánovaných položkách a snažíme se identifikovat důvody těchto odchylek. Pro vedení společnosti je hodně důležité vědět, co je jinak než by být mělo, proto se této analýze věnuje hodně energie a času. Rozdílová analýza je náročná na data, a to je důvod, proč je „data mining“ významnou součástí controllingového procesu.

| 17 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená V našem konkrétním případě je kritickou položkou variabilní marže, což je jakýsi velmi hrubý zisk z prodeje výrobků a služeb po odečtení přímých, tedy variabilních nákladů. Proto se prodeje a přímé náklady velmi často „rozpitvávají“ až na produkty s ohledem na množství a ceny. Jedině tak jsme schopni včas identifikovat problémy a navigovat společnost k plnění stanovených cílů. Zde je základní schéma rozdílové analýzy tržeb, kde ACT znamená skutečnost (actual) a BDG znamená plán (budget) a S (sales) je násobkem Q (množství) a P (cena). Vypadá to složitě, ale je to velice jednoduché. Pokud se budete ekonomii dále věnovat, zjistíte, že tak je to v ekonomii se vším ;o).

Jakmile se tím prokousáte, zjistíte, že jde skutečně jen o porovnání skutečného stavu s tím odhadovaným či plánovaným, popřípadě se stavem v předchozím období. Názorně se můžeme podívat na další tabulku, kde objemová a cenová odchylka jsou zřejmé ve sloupečcích vpravo a jsou počítány přesně podle vzorečků uvedených výše. Z tabulky je jasné, že přestože jsme prodali o 100 ks méně než bylo v plánu, podařilo se nám dosáhnout lepší plánované marže hlavně díky lepší prodejní ceně a nižším nákladům. Právě hlubší analýza detailů tržeb a nákladů nám v tomto případě pomůže odhalit skutečnost, že jsme na tom lépe, i když by se na první pohled mohlo zdát, že jsme na tom hůře. V praxi to bývá však obvykle obráceně. Skutečnosti, které se zdají na první pohled v pořádku, jsou ve skutečnosti daleko horší. Právě detailní analýzou odchylek jsme schopni pochopit realitu.


| 18 |

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Příklad rozdílové analýzy variabilní marže Plán

Skutečnost

Výrobek A

Q ks

P Kč

Celkem

Q ks

P Kč

Celkem

Objemový efekt

Tržby

1.000

50

50.000

900

52

46.800

-5.000

1.800

-3.200

Variabilní náklady

1.000

20

20.000

900

18

16.200

-2.000

-1.800

-3.800

30.600

-3.000

3.600

600

Variabilní marže

30.000

Cenový efekt

Celkem

Je obvyklé, že po přípravě uzávěrky, byť je dosti detailní, jsme (controllingové oddělení) vyzváni k přípravě dalších podkladů či detailnějších přehledů. V takovém případě je velmi důležité oplývat dostatečnými analytickými schopnostmi, umět si „vydolovat“ příslušná data a hlavně být schopni tato data interpretovat tak, abychom mohli vedení firmy poskytnout dostatečné podklady pro rozhodování. V rámci finančního řízení společnosti či controllingu samotného existuje spousta dalších dílčích témat, která vám budou jistě během celé publikace představena. Mezi mé nejoblíbenější patří bezpochyby například Controlling investic, Analýza finančních výkazů (o které jsme se letmo zmínili) či v neposlední řadě například metoda Balanced Scorecard, která se hojně využívá v plánování procesů či Benchmarkingu, což je opět další termín, se kterým se v ekonomické praxi jistě setkáte.

5. LITERATURA −− S AMUELSON, Paul A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie 1. vyd. Svoboda, 1991, 1011 s. ISBN 80-205-0192-4. −− Porter, Michael E.: Competitive Advantage, The Free Press, New York 1985, ISBN 0-02-925090-0.

6. INTERNETOVÉ ZDROJE −− T op 10 Reasons for Studying Economics. [online]. 31. 8. 2012 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z WWW: http://econ. economicshelp.org/2007/08/top-10-reasons-for-studying-economics.html. −− CFO.[online]. [cit. 2013-05-24]. Dostupné z WWW: <.http://en.m.wikipedia.org/wiki/Chief_financial_officer#section_1>. −− SEDLÁČEK, Tomáš, Mysli jako ekonom! In: FINMAG [online]. 30. 7. 2010 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z WWW: http:// www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/mysli-jako-ekonom/ −− COY, Peter, What Good Are Economists Anyway? In: Businessweek [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z WWW:< http://www.businessweek.com/stories/2009-04-15/what-good-are-economists-anyway>. −− ČIHÁK, Milan, FSV a já: proč studovat ekonomii a proč právě na FSV? In: Fakulta sociálních věd [online]. [cit. 2013-0408]. Dostupné z WWW:< http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/get/id/11430>.

| 19 |


Ústecký kraj



| 20 |

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená

Recommend Documents