Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená

AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039

Pracovní sešit – praktická část Vzdělávací oblast:

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Ing. Jan Korba, MBA Ing. Jan Lembas

Ústecký kraj

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená

OBSAH 1. ROLE EKONOMA..................................................................................................................................................................................................5

1.1. EKONOM JAKO STRATÉG.....................................................................................................................................................................5

1.2. EKONOM JAKO PODNIKATEL A OBCHODNÍK........................................................................................................................7

1.3. EKONOM JAKO BANKÉŘ, FINANČNÍK A INVESTOR..............................................................................................................8

1.4. EKONOM JAKO PRACOVNÍK STÁTNÍ SPRÁVY..........................................................................................................................9

2. TŘI PILÍŘE EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ....................................................................................................................................................9 3. EKONOM A UDRŽITELNÝ ROZVOJ.........................................................................................................................................................11 4. ZÁVĚREM................................................................................................................................................................................................................12 5. LITERATURA..........................................................................................................................................................................................................13 6. INTERNETOVÉ ZDROJE..................................................................................................................................................................................13

| 3 |

Pracovní sešit – praktická část

Ústecký kraj



| 4 |

Ústecký kraj


1. ROLE EKONOMA 1.1. Ekonom jako stratég Ekonom v roli podnikatele nebo šéfa společnosti, ať již se jedná o velký nadnárodní koncern či malou nebo střední firmu, musí mít kromě jiného rovněž schopnost strategického myšlení, aby byl schopen dlouhodobě efektivně soupeřit se svými konkurenty. Americký ekonom a profesor z Harward Business School Michael Porter je jedním z předních odborníků oblasti konkurenční strategie a mezinárodní konkurence. Je také autorem metody tzv. Analýzy struktury konkurence, v odborné literatuře také nazývané Porterův model. Dle Portera rozhoduje o výnosnosti odvětví pět dynamických faktorů. Tyto faktory ovlivňují ceny, náklady a potřebné investice firem v daném odvětví, což jsou základní složky pro návratnost investic. Prvky struktury odvětví podle Michaela Portera (1): Potenciální noví konkurenti

Nebezpečí nových konkurentů Vyjednávací síla dodavatelů

Konkurenti v odvětví

Dodavatelé

Vyjednávací síla kupujících

Kupující Intenzita soupeření

Nebezpečí substitutů

Substituce (náhradní výrobky)

(1)

Porter, Michael E.: Competitive Advantage, The Free Press, New York 1985, ISBN 0-02-925090-0.

| 5 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Graf vyzdvihuje všechny základní složky odvětvové struktury, které jsou v daném odvětví hnací silou konkurence. Samozřejmě, že ne v každém odvětví ekonomiky budou mít všechny z těchto pěti faktorů stejnou důležitost. Konkrétní faktory se budou lišit svojí hodnotou. Jak uvádí PORTER (1985), každá strategie je jedinečná právě pro daný podnik a nelze ji opakovat. Svým jednáním by podnik měl aktivně přetvářet a nově definovat svůj obor, sám utvářet podobu konkurence a vzít osud do vlastních rukou. Dobrá strategie by se měla odlišovat od ostatních, měla by vytvořit jedinečnou pozici podniku na daném trhu. Přitom se musí rozhodnout, na jaké výrobky či služby se bude specializovat a kdo jsou jeho cíloví zákazníci. Vše, co podnik dělá, by mělo být jednoznačně identifikovatelné jako jedinečnost tak, aby se zabránilo imitování. Příklad: V dnešní době je všeobecně známé, že čínští výrobci jsou schopni okopírovat výrobu prakticky čehokoliv, aniž by si lámali hlavu nad problematikou ochrany práv intelektuálního vlastnictví. Tato práva jsou v Číně prakticky nevymahatelná. Řešením pro evropského výrobce je buď do Číny, a lépe celé jihovýchodní Asie, vůbec nevyvážet, nebo být neustále napřed ve vývoji. Nedávno například proběhla tiskem zpráva, že výrobky českého výrobce čerpacích pump se snažil napodobit jeden čínský výrobce, ale po několika dnech provozu se polámaly. Důležité pro udržení mezinárodní konkurenceschopnosti je proto mít jak dobrou patentovou ochranu, tak i náskok v technologickém vývoji. Základem dobré strategie je znalost strukturálního vývoje oboru a jeho hlavních hybných prvků, tzn. faktorů, které nejvíce ovlivňují směr a dynamiku vývoje odvětví. Tento obor se dříve vyučoval např. na VŠE jako „Zbožíznalství“, kde se však jednalo spíše o statický pohled na jednotlivé výrobky a jejich popis. Teprve zapojením informací o strukturálních, technologických a dalších změnách v odvětví do celkového pohledu na trh a strukturu konkurence dává důkladná znalost výrobků a služeb v oboru nový význam a skutečný smysl. Příklad z oblasti mobilních telekomunikačních služeb: V České republice je pravděpodobně dobře znám příběh čtvrtého mobilního operátora nabízejícího služby pod značkou Ufon. Investoři na tomto projektu prodělali nejméně jeden a půl miliardy Kč. Co zapříčinilo tuto ztrátu, když poptávka po alternativě ke třem oligopolním operátorům byla poměrně silná? Příčin byla celá řada, ale tou hlavní byl výběr nesprávné technologie. Mobilní technologie druhé generace, tzv. 2G zahrnují globálně standardy GSM a CDMA. V Evropě bylo již počátkem devadesátých let rozhodnuto o nasazení technologie GSM, kterou dnes všichni dobře znají a využívají zejména pro mobilní hlasové služby a SMS. Ufon zvolil technologii CDMA, navíc v kmitočtovém pásmu, které se v Evropě využívalo především pro předcházející první generaci mobilních služeb NMT. Navíc použil proprietární řešení od jednoho dodavatele a zákaznické terminály nebyly kompatibilní s mobilními přístroji používanými v ostatních sítích GSM. Technologie CDMA byla masivně použita v některých asijských zemích a v USA, kde úspěšně konkurovala GSM. Uspět však s proprietární technologií v tomto oboru na tak malém trhu, jakým je Česká republika, je však nemožné.


| 6 |

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Výsledky nejnovějších vědeckých výzkumů umožňují dnes mnohem efektivnější využití rádiových kmitočtů, které se promítlo do přijetí standardu pro mobilní sítě 4. generace, tzv. 4G. V soupeření dvou technologií vyhovujících požadavkům na standard 4G vyhrála LTE („Long Term Evolution“), která se stává de facto globálním standardem. Drtivá většina mobilních operátorů na celém světě dříve nebo později přejde na LTE, ať již původně provozovali mobilní sítě s technologií GSM nebo CDMA. Masová výroba LTE technologie, počínaje čipy přes zákaznické terminály až k jednotlivým prvkům mobilní sítě, vede ke snížení cen a dostupnosti služeb pro široké masy zákazníků včetně v málo rozvinutých zemích s vysokým růstovým potenciálem. Tato skutečně globální poptávka významně přispívá k dalšímu vylepšování technologie a poklesu cen. Bez znalosti těchto zásadních hybných sil se v odvětví mobilních komunikací neobejde žádný investor ani manažer. K tomu, aby na trhu firma uspěla, říká PORTER (1985), nemusí mít největší tržní podíl. Důležitá je specializace a schopnost přizpůsobit se změnám. Změna je základním faktorem potřeb zákazníků i činnosti podniku k uspokojení potřeb zákazníků. Změny musí zajišťovat, aby podnik nezaostával svými službami za konkurencí. Změna musí vést k jedinečnosti. Kontinuitu vývoje a rychlé změny je třeba dobře sloučit. Okamžik nutné změny konkurenční strategie nastává tehdy, když dojde k posunu zákaznických potřeb, nebo když se produkt neodlišuje od ostatních. Dnes již končí paradigmata o schopnosti udržet si konkurenční výhodu prostřednictvím levných pracovních sil, nebo úsporou hromadné výroby. V současné době, aby byl podnik dlouhodobě úspěšný, musí mít svoji strategickou vizi a cíl. V rámci těchto mantinelů neustále inovuje a modernizuje. Není samozřejmostí, že ten kdo přijde na trh jako první s novou technologií, na tomto trhu vyhraje. Zdrojem výhody je hlavně schopnost novou technologii aplikovat. Malé firmy musí být v postavení, které je jen těžce nahrazuje, nebo které konkurence nebude chtít napodobit. I malé a střední podniky si musí budovat postavení předního světového výrobce v jednom konkrétním segmentu. Podnik musí hledat zdroje vstupů v nejlevnějších lokalitách po celém světě a budovat své závody v zemích s nejlevnější pracovní silou. Dříve bylo důležité, jak je firma veliká. Dnes je důležité, jak veliké je příslušné seskupení, jeho sítě a infrastruktura (dodavatelé, podpůrné podniky atd.). Takový vývoj globalizace klade důraz na specializaci. Úspěšné budou ty podniky, které budou schopné rychle se učit, chápat situaci. Budou se více svojí organizací práce blížit univerzitám. Podmínkou je vytvořit v podniku prostředí, které nebrání změnám, ale naopak změny očekává. Podniky by měly přispívat k nastartování procesů a nečekat, že to udělá někdo jiný.

1.2. Ekonom jako podnikatel a obchodník Ekonomické znalosti jsou užitečné pro každého podnikatele a obchodníka, jehož úspěch do značné míry závisí na jeho schopnosti identifikovat přidanou hodnotu a přesvědčit zákazníky, aby za ni zaplatili. Jinými slovy se jedná o schopnost najít peníze tam, kde je jiní nevidí.

| 7 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Při obchodování na domácím trhu si vystačíme se znalostí místních zvyklostí, ve kterých jsme vyrostli, v mezinárodním obchodě však musíme rozšířit své znalosti o celou řadu dalších oblastí, jako jsou například: a) Smluvní a platební podmínky v mezinárodním obchodním styku. b) Mezinárodní smlouvy upravující obchodní výměnu mezi jednotlivými státy a v rostoucí míře ucelenými regiony, jakými jsou EU, SNS, USA, ASEAN. c) Politický systém dané země. d) Místní kultura, zvyky a tradice, náboženství. V praktickém životě se předpokládá, že se s prvními třemi oblastmi studenti seznámili ve všech školách ekonomického zaměření a absolventi jsou dobře teoreticky připraveni. V reálném obchodním styku pak znalost místní kultury, zvyků a tradic i vlivu náboženství hrají důležitou roli, v některých regionech dokonce zcela klíčovou. Pro každého obchodníka, manažera nebo podnikatele je nezbytné, aby byl schopen vcítit se do myšlení svého obchodního partnera a pochopit jeho mentalitu. V Evropě nejsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi tak markantní, spočívají zejména v odlišné mentalitě jednotlivých národů a někdy v požadavcích na vhodné oblečení. S americkými partnery je třeba si dát dobrý pozor na kvalitně zpracovaný text veškerých právních dokumentů. Jejich zdánlivá přátelskost a otevřenost skrývá tvrdost ve vymáhání smluvních podmínek. Složitější situace nastane, cestujeme-li za obchodem mimo Evropu, například do muslimských zemí Středního východu. Zde je absolutně nezbytné se předem seznámit se základními historickými souvislostmi, náboženskými zvyky a dalšími prvky místní kultury, abychom omylem obchodního partnera neurazili. Vždy se vyplatí být trpělivý a vnímavý, snažit se respektovat místní zvyky a navázat s obchodními partnery osobní vztah. Obecně platí, i když výjimky potvrzují pravidlo, že obchodní vztahy s partnery v Evropě a Severní Americe se navazují poměrně rychle, ale jen výjimečně přecházejí v osobní přátelství, zatímco v Asii trvá od navázání kontaktu k prvnímu obchodu poměrně dlouho, avšak jednou vytvořený vztah se běžně udržuje po celý život.

1.3. Ekonom jako bankéř, finančník a investor Být ekonomem znamená i rozumět základním principům zhodnocování kapitálu a s tím spojenými investicemi. Ať již stojíte na straně banky či jiné instituce poskytující kapitál nebo jste podnikatelem žádajícím o kapitál, je důležité se orientovat ve světě financí. Ekonomové nacházejí uplatnění v bankovní sféře, investičních společnostech a v oblasti finančního řízení podniků. Centrální banka, jejíž úlohu v České republice plní Česká národní banka, využívá především zkušené makroekonomy, zatímco v komerčních a investičních bankách pracují především ekonomové se znalostmi podnikového prostředí a osobního bankovnictví. Ať již se ekonom specializuje na jakoukoliv oblast, nesmí ztratit celkový přehled, neboť jednotlivé ekonomické oblasti jsou úzce propojeny a navzájem se ovlivňují. Pomocí stanovení výše základních úrokových měr a povinných rezerv komerčních bank centrální banka ovlivňuje množství peněz v ekonomice.


| 8 |

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená V období hospodářské recese, jakou například Česká republika právě prochází, nízké úrokové sazby ČNB a povinné rezervy komerčních bank podporují poskytování úvěrů jak podnikům, tak i domácnostem. Při vysokém růstu HDP naopak centrální banka zvyšuje úrokové sazby a stanovuje komerčním bankám vyšší povinné rezervy, aby omezila množství peněz v oběhu a zabránila přehřátí ekonomiky, která by mohla vést k následnému prudkému pádu.

1.4. Ekonom jako pracovník státní správy Ekonomové nacházejí své uplatnění i ve státní správě, kde využívají svých teoretických znalostí a praktických zkušeností při správě veřejného majetku a hospodaření s penězi daňových poplatníků.

2. TŘI PILÍŘE EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ Ekonomické myšlení jednotlivce je formováno postupně po celý život a pro jeho vyvážení je vhodné se opřít o tři základní pilíře: a) Ekonomická teorie b) Životní zkušenosti c) Zdravý selský rozum a intuice Tyto pilíře se navzájem ovlivňují, doplňují a společně vytvářejí ekonomicky myslícího člověka – „homo economicus“. Ekonomická teorie: Základy ekonomie lze získat teoretickým vzděláním ve škole studiem různých ekonomických směrů a jednotlivých ekonomických disciplín, makroekonomie, podnikové ekonomie a dalších specializovaných ekonomických oborů. Prostě vše, co se učí ve středních a vysokých školách ekonomického zaměření včetně postgraduálních studií typu MBA. Ekonomickou teorii lze studovat celý život současně se získáváním praktických životních zkušeností a spolu s aplikací zdravého selského rozumu a intuice. Životní zkušenosti: Ekonomické myšlení je dále ovlivňováno vlastními zkušenostmi získanými v konkrétním historickém období a společností, ve které žijeme. Na člověka má přirozeně vliv, zda prožil Velkou hospodářskou krizi, světovou válku či zda většinu života prožil v poválečném období dlouhodobého růstu. Ekonomické myšlení je jinak formováno, prožijeme-li značnou část života v období reálného socialismu, v tržní ekonomice západního typu nebo v rozvíjející se ekonomice subsaharské Afriky. Na vývoj ekonomického myšlení mají velký vliv i rodina, tradice a náboženství.

| 9 |


Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená V USA je zcela přirozené, že mladí lidé po ukončení vzdělání, často i dříve, opouštějí rodiče a starají se sami o sebe. Pokud mají rodiče nějaký majetek, děti na něj dosáhnou až v rámci dědictví. Naproti tomu v jižní Evropě, například v Itálii, je běžné, že rodinu poutají k sobě silné ekonomické vazby po celý život a ekonomicky úspěšní členové rodiny podporují své méně zdatné příbuzné. Dále na východ, například v muslimských zemích, zahrnuje rodina často celý klan, který si navzájem ekonomicky pomáhá. Málokdo si dnes uvědomuje, jak moc se svět změnil za posledních několik generací od druhé světové války. Poválečná generace v Evropě je historicky první generací, která nezažila hlad. Po většinu historie bylo pro naprostou většinu lidstva prvotním cílem nasytit sebe a rodinu. Určitě by nebylo dobré, aby se tato doba vrátila, ale současné a příští generace by si měly uvědomit, že supermarkety s regály plnými potravin nejsou samozřejmostí, že tyto potraviny musel někdo vyrobit a že zdroje na Zemi nejsou nevyčerpatelné. Ekonomické životní zkušenosti získáváme pravidelným sledováním ekonomického vývoje doma i v zahraničí, jejich porovnáváním s ekonomickou teorií a nasloucháním vnitřního hlasu selského rozumu a intuice. Je s podivem, kolik škody napáchali od přelomu století někteří významní manažeři, bankéři a další vlivné osoby přes své nepochybně prvotřídní ekonomické vzdělání. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století procházela západní Evropa hospodářskou krizí. Ke zmírnění jejího průběhu pravděpodobně přispěly i politické změny ve střední Evropě. Otevření nových trhů ve východním Německu, Polsku, Československu, Maďarsku a Rumunsku koncem roku 1989 představovalo pro západoevropské firmy neuspokojenou poptávku téměř 100 miliónů obyvatel a zároveň možnost získat na těchto trzích významné postavení prostřednictvím rozsáhlé privatizace státních podniků i investicemi na zelené louce. O tom, jak by probíhala krize v západní Evropě bez povzbuzení z těchto nově otevřených trhů, můžeme dnes již jen spekulovat. Následovala relativně klidná devadesátá léta prakticky nepřetržitého růstu, v Evropě převažovalo nadšení z odstranění železné opony a budoucnost se zdála být optimistická. Koncem dekády svět zaplavilo šílenství internetu a nově zakládaných internetových společností, které byly prodávány za astronomické částky odporující všem dosavadním ekonomickým praxím. Řada investorů ignorovala veškeré dosavadní poznání a zkušenosti a při prasknutí internetové bubliny v roce 2001 přišli o velké peníze. V té době se vyprávěl zajímavý vtip, který velmi výstižně vystihuje problém internetové bubliny: V New Yorku sedí na ulici žebrák, před sebou má misku, na konci dne si vydělá několik dolarů. Druhý den si žebrák ke svojí misce připojí název firmy www.begger.com. Okamžitě jej kontaktují investoři do internetových firem a nabízejí mu milióny dolarů za podíl v jeho firmě. Třetí den si žebrák rozšíří jméno firmy o „e“ na www.e-begger.com. V zápětí jej kontaktují přední investiční bankéři a nabízejí mu pomoc při financování globální konsolidace žebráckého průmyslového odvětví.


| 10 |

Ústecký kraj

Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená Počátek první dekády tohoto století byl vedle prasknutí internetové bubliny poznamenán i důsledky 11. září a pádem energetické společnosti Enron, který zapříčinily účetní podvody jejích vrcholových manažerů. Přes všechny tyto zkušenosti se během několika úspěšných let v polovině dekády naakumulovaly problémy pramenící z neutuchající „inovace“ finančníků, které zapříčinily v roce 2007 finanční krizi, s jejímiž důsledky se potýkáme dodnes. Finanční krize vznikla ve Spojených státech a její hlavní příčinou bylo poskytování hypotečního financování zákazníkům, kteří by na něj za normálních okolností nedosáhly. Banky však na podkladě takovýchto hypoték vydaly cenné papíry, které nesly jméno banky a měly kvalitní rating. Tyto cenné papíry se následně začaly obchodovat po celém světě a nikdo z obchodníků netušil, že jsou kryté nebonitními aktivy. Když potom praskla realitní bublina ve Spojených státech, tyto cenné papíry ztratily na hodnotě a nákaza se rychle rozšířila po celém světě. Vývoj posledního čtvrt století potvrzuje, že lakota a chamtivost zůstávají hybnými silami ekonomického vývoje a samotná ekonomie je nedokáže udržet na uzdě. Je proto nezbytné vedle ekonomické teorie a při vývoji nových ekonomických nástrojů a finančních instrumentů nezapomínat na zdravý selský rozum a intuici. Z celospolečenského hlediska je pak nutnou podmínkou vedle ekonomických podmínek nastavení kvalitního právního a regulačního rámce včetně schopnosti efektivního systému vymahatelnosti práva. V neposlední řadě hrají významnou roli etické hodnoty uznávané danou společností. Zdravý selský rozum a intuice: Třetím pilířem ekonomického myšlení je zdravý selský rozum a intuice. Většina našich předků se ještě před několika generacemi živila zemědělstvím. Moudrost získaná tvrdou prací na poli a v hospodářství, úzký vztah k přírodě, šetrnost i přirozená pokora jsou vlastnosti, na které bychom neměli zapomínat ani pod vlivem sofistikovaných ekonomických teorií.

3. EKONOM A UDRŽITELNÝ ROZVOJ V posledních desetiletích nabývá na významu otázka udržitelného rozvoje, tzn. zajištění takové hospodářské prosperity, která by nebyla realizována za cenu nadměrného využívání přírodních zdrojů a znečišťování přírodního prostředí na úkor budoucích generací. Jedná se o velkou výzvu, neboť počet obyvatel na planetě neustále roste a zvyšuje se počet obyvatel střední vrstvy, která touží po stejné kvalitě života, jakou měli donedávna pouze obyvatelé vyspělých ekonomik. Každý touží po kvalitním bydlení vybaveném nejmodernějšími spotřebiči, autě a dalším spotřebním zboží a tato rostoucí poptávka vytváří tlaky na zvyšování těžby nerostných surovin, spotřebu energie, těžbu dřeva a využívání dalších přírodních zdrojů. Nalézt ideální řešení není přes politické snahy jednoduché, protože v řadě případů převažují současné priority nad zájmy příštích generací.

| 11 |


Ústecký kraj


4. ZÁVĚREM Být ekonom znamená především myslet jako ekonom. Zpočátku se to může zdát složité, ale neustálým studiem a pravidelným sledováním hlavních hospodářských ukazatelů a trendů se postupně skládá mozaika, do které se dají zasadit konkrétní situace ať již makroekonomického charakteru nebo na podnikové úrovni. Každé odvětví je ovlivňováno jak hospodářskou situací na daném trhu, tak i všeobecnými globálními trendy na straně poptávky, nabídky, finančních trhů a technologického rozvoje. Být dobrým ekonomem znamená snažit se pochopit veškeré souvislosti a využít těchto znalostí pro konkrétní malá i velká rozhodnutí. Ekonomické myšlení je přitom nezbytné nejenom pro budoucí ekonomy, ale i pro ostatní profese, neboť je základem pro chování občanů ve svobodné demokratické společnosti. Nemalý význam má ekonomické myšlení i při rozhodování o soukromých výdajích, investicích, spoření na důchod apod. Uplatnění studentů ekonomických vysokých škol je stejně široké, jako je množství oborů, které lze v těchto školách studovat. V jednotlivých oblastech studia se samozřejmě liší hustota pracovní nabídky a poptávky, nicméně odborníci se shodují, že nezaměstnanost absolventů ekonomických oborů je téměř nulová. Kvůli ekonomické recesi teď však firmy hledají hlavně kvalifikované absolventy – s dostatkem praxe a jazykových znalostí. Obecně také dosahují absolventi ekonomek lepšího platového ohodnocení než absolventi jiných vysokých škol. Průzkumy ve Vysoké škole ekonomické v Praze ukázaly, že z celkového počtu tehdejších absolventů jich více než sedmdesát pět procent bylo již při studiu zaměstnáno a skoro celá čtvrtina těchto studentů byla zaměstnána na plný úvazek. Někteří z nich pak získali ještě sladkou třešničku na dortu, jelikož právě ve firmě, u níž byli zaměstnáni, zpracovávali svou diplomovou práci. Zabíjeli tak v podstatě tři mouchy jednou ranou – vydělali si nějaký ten peníz na studentský život, získali praxi pro život budoucí a zároveň se připravovali na závěr studia. Nikdy jsem nelitoval, že jsem se dal na dráhu ekonomie, neustále jsem se vzdělával a snažil se zachytit nové trendy i nové názory na soudobá ekonomická témata. Prožil jsem období ekonomického růstu, ale i období recese či stagnace, časy horší i lepší, ale dnešní ekonomický vývoj je natolik dynamický, že je stále co studovat a nad čím se zamýšlet. Ať již se rozhodnete pro kariéru ekonoma podnikového či teoretického, makroekonoma či mikroekonoma, určitě naleznete hodně zajímavých témat, která stojí za to prozkoumat.


| 12 |

Ústecký kraj


5. LITERATURA −− S AMUELSON, Paul A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie 1. vyd. Svoboda, 1991, 1011 s. ISBN 80-205-0192-4. −− Porter, Michael E.: Competitive Advantage, The Free Press, New York 1985, ISBN 0-02-925090-0.

6. INTERNETOVÉ ZDROJE −− T op 10 Reasons for Studying Economics [online]. 31. 8. 2012 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z WWW: −− CFO.[online]. [cit. 2013-05-24]. Dostupné z WWW: −− SEDLÁČEK, Tomáš. Mysli jako ekonom!. In: FINMAG [online]. 30. 7. 2010 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z WWW: http:// www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/mysli-jako-ekonom/ −− COY, Peter. What Good Are Economists Anyway? In: Businessweek [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z WWW: < http://www.businessweek.com/stories/2009-04-15/what-good-are-economists-anyway> −− ČIHÁK, Milan. FSV a já: proč studovat ekonomii a proč právě na FSV? In: Fakulta sociálních věd [online]. [cit. 201304-08]. Dostupné z WWW:< http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/get/id/11430>

| 13 |


Jsem ekonom aneb Co to vlastně znamená

Recommend Documents