CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 2

CHEMIE OVZDUŠÍ

Přednáška č. 2

Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 1.

Organizace studia Přednášející:

Ing. Marek Staf, Ph.D., tel.: 220 444 458 e-mail: web: budova A, ústav 216, č. dveří 162 e-learning:

Rozsah předmětu: zimní semestr 14 přednášek, 14 týdnů, 2 hodiny/týden

Klasifikace:

zkouška -

ústní zkouška

Poznámka:

na předmět „Chemie ovzduší“ volně navazuje „Technologie ochrany ovzduší“ ⇒ prolínání obsahu cca 20 %


Snímek 2.

Osnova přednášky 2 Informační systémy

Popis nutných podmínek pro provoz IS pro oblast životního prostředí Seznam základních IS v tuzemsku Hlavní IS v Evropě Systém sběru dat pro IS Příklad rozhraní IRZ Příklad databáze EU ETS Ohlašovací povinnost a přímé měření hodnot pro databáze


Snímek 3.

Faktory umožňující vznik a provoz IS 1. Zájem státních a mezinárodních autorit o sběr a sdílení dat o kvalitě ŽP – společenský požadavek 2. Dostupné metody pro získání dat – instrumentální analýza 3. Dostupná technika pro vytvoření databáze, její správu a archivaci – počítačová technika 4. Dostupná technika pro sdílení vytvořené databáze – existence sítě


Snímek 4.

Společenská poptávka– 1. podmínka Vytvoření potřebné legislativy na základě přistoupení k mezinárodním smlouvám apod.

politického

konsenzu,

Příklad – sledování kvality ovzduší pomocí stanic imisního monitoringu Celostátní systém Automatického Imisního Monitoringu (AIM) a Manuálního Imisního monitoringu (MIM) Financování: aktuálně platné Nařízení vlády č. 596/2006 Sb., příloha č. 4 (přípustná míra veřejné podpory) Provoz imisního monitoringu spadá dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší pod Ministerstvo životního prostředí, které jím pověřilo Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Realizace stanic: vyhláška 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Systém monitoringu spuštěn v Praze r. 1986 v působnosti ČHMÚ, v celorepublikovém měřítku již pod názvem AIM od r. 1992 Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 5.

Analytika– 2. podmínka funkce IS Příklad – stanice AIM Celorepublikově 206 stacionárních stanic (126 ČHMÚ, cca 39 Zdravotní ústavy, zbytek další organizace ČEZ apod.), z toho Praha 15 stanic AIM:


Snímek 6.

Analytika– 2. podmínka funkce IS Příklad – stanice AIM Celorepublikově 206 stacionárních stanic (126 ČHMÚ, cca 39 Zdravotní ústavy, zbytek další organizace ČEZ apod.); Hl. m. Praha 15 stanic AIM + 1 stanice v Ondřejově Standardní měření složek: SO2, NOx, PM10 (Particulate Matter = prachové částice, frakce < 10 µm), dále na vybraných stanicích CO, O3, BTX frakce (benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny) Použité automatizované metody: − SO2 ultrafialová fluorescence − NOx (NO + NO2) chemiluminiscence − PM10 radiometrická metoda − CO IR spektrofotometrie − BTX frakce plynová chromatografie


Snímek 7.

Analytika– 2. podmínka funkce IS Příklad – stanice AIM, metody stanovení (jen příklady) SO2 Molekuly absorbují UV záření o vlnové délce v rozsahu 200 – 240 nm, při které jsou excitovány. Při návratu na základní hladinu emitují UV záření o jiné vlnové délce, jehož intenzita je měřena kolmo na primární paprsek a odpovídá koncentraci SO2 ve vzduchu.


Snímek 8.

Analytika– 2. podmínka funkce IS Příklad – stanice AIM, metody stanovení (jen příklady) NOx (NO + NO2) chemiluminiscenční metoda Měření NO: Stroj generuje ozon, který reaguje s NO a oxiduje jej na NO2. Cca 10 % takto vzniklého NO2 vzniká v excitovaném stavu. Při přechodu do základního stavu vzniká záření o intenzitě úměrné koncentraci NO2, které je detekováno fotodiodou. Měření NO2: Molekuly jsou v prvním kroku redukovány na NO a ten je stanoven viz výše. Suma NOx = koncentrace NO + NO2


Snímek 9.

Analytika– 2. podmínka funkce IS Příklad – stanice AIM, metody stanovení (jen příklady) PM10 radiometrická metoda Absorpce β-záření ve vzorku prachu zachyceném na filtračním materiálu. Z rozdílu absorpce záření mezi exponovaným a neexponovaným filtračním materiálem je odvozen údaj o jeho koncentraci.

Vzorkovací hlavice Princip metody Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 10.

Analytika– 2. podmínka funkce IS Příklad – stanice AIM (Zdroj: Ekologické centrum Most) Pravidla a možnosti rozmístění dle účelu měření:

− dopravní stanice AIM – umístěné do 50 m od komunikace s velkou intenzitou dopravy (měla by reprezentovat linii v co nejdelší délce);

− průmyslové stanice AIM – umístěné v areálu továrny nebo v místě předpokládaného zásahu vlečkou ze zdrojů zpravidla v převládajícím směru větru;

− pozaďové stanice AIM – v nezatížených lokalitách, přímo neovlivněné žádným zdrojem, měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí: - poloměr reprezentativnosti pro AIM městské a předměstské: více než 1 – 1,5 km, - poloměr reprezentativnosti pro AIM venkovské: více než 5 – 60 km (obvykle 10 – 20 km). Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 11.

Počítače – 3. podmínka funkce IS Vývoj počítačů (Zdroj: http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/HISTOR.HTML) Rozdělení do generací, kde každá generace je charakteristická konfigurací, rychlostí a základním stavebním prvkem

− − − − − − − −

Generace 0. 1. 2. 3. 3½. 4.

Počátek 1940 1945-52 1958 1964 1972 1981

Počet skříní velký počet desítky < 10 <5 1 1

Konfigurace Počet operací releová jednotky/s elektronková 100 – 1 000 tranzistorová 103 obvody SSI, MSI 104 obvody LSI 10 5 obvody VLSI 107 a více

Generace 4. trvá dosud, pouze zmenšování rozměrů a zvyšování výkonu. Generace 5. = umělá inteligence, není k dispozici Pozn. Rozdělení obvodů dle počtu logických členů: SSI = Small Scale Integration, MSI = Middle Scale Integration, LSI Large Ccale Integration, VLSI Very Large Scale Integration Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 12.

Počítače – 3. podmínka funkce IS Vývoj počítačů – ENIAC 1946 (1. generace) – vojenské účely


Snímek 13.

Počítače – 3. podmínka funkce IS Vývoj počítačů

IBM 7090 – 2. generace

IBM 360 – 3. generace Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 14.

Počítače – 3. podmínka funkce IS Vývoj počítačů – počátek 4. generace Jeden z prvních přenosných počítačů:

Osborne 1 Uveden na trh Tehdejší cena Frekvence CPU RAM HDD

1981 1795 $ 4 MHz 64 kB žádný

HP Spectre Pro x360 G1 ultrabook 1490 $ v r. 2014 Frekvence CPU 2.7 GHz (dual core) RAM DDR3 4 GB HDD SSD 128 GB


Snímek 15.

Počítače – 3. podmínka funkce IS Vývoj počítačů – zvyšování výkonu, tzv. Moorův zákon (z r. 1965 počet tranzistorů na integrovaném obvodu se zdvojnásobí každých 18 měsíců, nyní každé 2 roky, platnost zákona ještě cca 20 let)


Snímek 16.

Sítě – 4. podmínka funkce IS Vývoj sítí − Nejstarší síť užívající datové pakety s decentralizovanu koncepcí s možností připojení různých typů počítače, uzavřená pro vládní počítače v USA: ARPANET řešení publikováno v r. 1964 zprovozněno 1969

Síťový terminál, konec 60. let

Stav ARPANET v r. 1971 Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 17.

Sítě – 4. podmínka funkce IS Vývoj sítí, milníky − 1969 ARPANET − 1971 zahájen email − 1972 zahájen Telnet

− − − − − − − −

– pozn. Ukončen 1990

– terminálový program, který umožňuje vzdáleně pracovat na vybraném serveru 1973 rozšířen FTP – File Transfer Protocol (první verze zveřejněna 1971) 1977 vytvořen mailing list 1979 Usenet, uucp – základ systému diskusních skupin z architektury Unix-To-Unix Copy 1982 rozšířen TCP/IP – Transmission Control Protocol/Internet Protocol, primární protokoly internetu 1984 DNS – Domain Name Systém 1986 NSFNET – National Science Foundation Network, v letech 1986–1995 páteř internetu 1991 WWW, Gopher – služba Gopher podobný účel jako www, později vytlačena právě www 1992 Veronica – vyhledávací systém pro servery Gopher Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 18.

Životní cyklus informace Úroveň práce s databází dle oprávnění – uživatel ani nemusí mít právo pro přístup k datům do úložiště dat, přistupuje pomocí aplikace = bezpečnější pro data (Zdroj: Hřebíček J.: Environmentální informační systémy)


Snímek 19.

Účel environmentálních IS Evropský model pro ovlivňování znečištění ŽP státní mocí

(Zdroj: Hřebíček J.:

Environmentální informační systémy)

V EU se používá model DPSIR (Driving force-Pressure-State-ImpactResponse) = Hnací síla-Tlak-Stav-Dopad-Odezva Model DPSIR je pro environmentální data používán v Evropské agentuře životního prostředí (European Environment Agency – EEA). Model DPSIR znázorňuje závislosti mezi faktory ovlivňujícími stav životního prostředí a nástroji, které používáme k jejich regulaci.


Snímek 20.

Účel environmentálních IS Model DPSIR (Driving force-Pressure-State-Impact-Response) = Hnací síla-Tlak-Stav-Dopad-Odezva (Zdroj: Hřebíček J.: Environmentální informační systémy)


Snímek 21.

Příklady inf. systémů a databází Některé IS pouze informativní, jiné pro účely restriktivních opatření apod. Některé informační systémy veřejné, jiné neveřejné, určené pro konkrétní uživatele; Některé informační systémy pouze národní, jiné mezinárodní. Environmentální informační systémy (EIS):

−

provádějí zpracování, vyhledávání a prezentování environmentálních dat a informací

− −

Jednotný informační systém životního prostředí (JISŽP) v ČR

− −

EnviroWindows

Sdílený environmentální informační systém (Shared Environmental Information System – SEIS)

Evropská informační a pozorovací síť pro životní prostředí (European Environment Information and Observation Network – Eionet) Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 22.

Příklady inf. systémů a databází Environmentální informační systémy (EIS):

−

Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (Global Monitoring for Environment and Security – GMES) v EU

−

Globální pozorovací systém Země (Systém systémů pozorování Země), (Global Earth Observation System of Systems – GEOSS), který vytvářejí země sdružené ve Skupině pro pozorování Země (Group on Earth Observations – GEO) z celého světa.


Snímek 23.

Příklady inf. systémů a databází eEnvironment (v EU)

− Bílá kniha eEnvironmentu uvedena na plenárním zasedání CAHDE (Council of Europe activities in the field of e- democracy) 2007

− Právním základem eEnvironmentu Aarhuská úmluva (dle směrnice č. 2003/4/ES, o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí aj.

− Základní principy eEnvironmentu: Princip kontroly = právní ochrana občanů vyžaduje přístup k rozhodnutím veřejné správy (přístup k informacím umožní lidem upozornit na nedostatky). Princip spoluúčasti: Právo na přístup k informacím zvyšuje transparentnost a umožňuje účasti veřejnosti na rozhodnutích veřejné správy.


Snímek 24.

Příklady inf. systémů a databází eEnvironment (v EU)

− Základní principy eEnvironmentu: Princip vzdělávání: Znalosti o stavu životního prostředí vedou ke zvýšení účasti veřejnosti na přijetí opatření na jeho ochranu. Princip prevence: Právo na zveřejňování informací by mělo odradit potenciální znečišťovatele. Princip standardizace: Mezinárodní úmluvy a Evropské směrnice a aktivity k přístupu k environmentální informaci (INSPIRE, GMES, SEIS) poskytnou EU široce srovnatelné zásady ohledně přístupu k informacím o životním prostředí.

− eEnvironment je součást širokého projektu elektronické demokracie (eDemocracy).


Snímek 25.

Informační systémy v ČR Historická situace v České republice Poválečné období, 50. léta 20. stol. Intenzivní přechod ekonomiky Československa na těžký průmysl; Zahájení výstavby hnědouhelných elektráren; Sledování imisní zátěže v kompetenci hygienické služby; Koncem 50. let zapojení HMÚ (především výzkum rozptylu); 60. léta 20. stol. Skokové zvýšení imisní zátěže v důsledku rozvoje hnědouhelné energetiky; První kácení imisemi poškozených stromů v Krušných horách; 1966 Založení observatoře Tušimice pro monitoring ovzduší; 1966 Zákon 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu; 1967 Zákon 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší (tzv. „komínový zákon“); HMÚ pověřen řešením problematiky ochrany ovzduší; 1967 zřízeno Ministerstvo lesního a vodního hospodářství, zajišťující mj. řízení kvality ovzduší; Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 26.

Informační systémy v ČR Historická situace v České republice – 50. léta 20. stol. – těžký průmysl


Snímek 27.

Informační systémy v ČR Historická situace v České republice 1968

Vznik laboratoře ochrany ovzduší při HMÚ

70. léta 20. stol. Zahájení snižování emisí prachu na elektrárenských blocích dvoustupňovými odlučovači; Signifikantní poškození lesních porostů v Krkonoších a Jizerských horách kyselou depozicí; Růst výskytu chronických respiračních onemocnění a alergií; 1970 Laboratoř ochrany ovzduší rozšířena o výzkum sledování emisí; 1971 HMÚ zprovoznil interní počítačový informační systém, zavedení Imisního informačního systému – IIS; 1978 Československo vyhodnoceno OSN jako 3. stát s nejhorší zátěží imisemi SO2 v Evropě (1. NDR, 2. Belgie); 1979 Zřízení Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší – REZZO;


Snímek 28.

Informační systémy v ČR Historická situace v České republice 80. léta 20. stol. Kulminace znečištění ovzduší; Zhoršování situace spolupůsobením uhelných elektráren, dálkového transportu polutantů, lokálních topenišť a rozvoje automobilové dopravy; Vytvoření prvního systému regulace velkých zdrojů znečištění (opatření činěna dle prognóz meteorologické situace a údajů IM) 1988 Založení observatoře Košetice pro monitoring ovzduší; 90. léta 20. stol. ČHMÚ převeden do působnosti nového MŽP; Všeobecné zvýšení zájmu o kvalitu ovzduší; Vybudování sítě AIM v celorepublikovém měřítku Zahájení monitoringu prachových částic PM10 a PM2,5, přízemního O3 a VOCs. 1992 Zahájení informačního systému ISKO (včlenění IIS pod ISKO);


Snímek 29.

Informační systémy v ČR Současná situace v České republice – příklady systémů JISŽP Jednotný informační systém o životním prostředí Cíl:

Vytvoření jediného systému, který pojme vodu, vzduch, odpadové hospodářství, zdroje znečištění atd.

Gestor: Český ekologický ústav Stav: ISOP

Dosud rozpracováno, koexistence 37 různých dílčích systémů spravovaných různými institucemi.

Informační systém ochrany přírody Gestor: Agentura ochrany přírody Náplň: údaje o chráněných územích, o zeleni, lokálních biotopech atd.

ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody Náplň: přehled přírodních památek, rezervací, přírodních parků atd. (některé údaje doplňkové k ISOP, jiné duplicitní) Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 30.

Informační systémy v ČR Současná situace v České republice HEIS

Hydroekologický informační systém Gestor: Výzkumný ústav vodohospodářský Náplň: vlastnosti povrchových a podzemních vod a odpadní vody

ISKO

Informační systém kvality ovzduší Gestor: odpovídá MŽP, pověřen ČHMÚ Náplň: společný systém zahrnující dílčí registry (např. REZZO) Obsahuje výsledky posuzování a vyhodnocení znečištění. Obsahuje též registr emisí a registr stacionárních zdrojů. 1 × ročně zveřejní MŽP zprávu o stavu ovzduší a projekci vývoje emisí pro další roky.

MŽP v rámci emisní inventury stanoví mj. poměr částic PM10 a PM2,5 vůči všem tuhým látkám v emisích (částice, které projdou filtry vykazujícími pro průměr částic 10 µm a 2,5 µm účinnost 50 %. Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 31.

Informační systémy v ČR REZZO Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší Gestor: MŽP, ale správou databáze pověřen ČHMÚ

− − − −

Náplň: je součástí ISKO, obsahuje inventarizaci zdrojů polutantů kromě lokálních topenišť, informace o koncentraci škodlivin v ovzduší a složení srážek Rozdělen na subregistry: REZZO 1– velké stacionární zdroje znečišťování > 5 MW tepelného výkonu a zvláště závažné technologie; REZZO 2– střední stacionární zdroje znečišťování 0,2 – 5 MW a závažné technologie; REZZO 3– malé stacionární zdroje znečišťování < 0,2 MW; REZZO 4– mobilní zdroje znečišťování; Data o velkých a středních zdrojích od provozovatelů s kontrolou (ČIŽP); údaje o malých zdrojích od orgánů obcí + data ze sčítání lidu; Obsahuje data o: TZL, SO2, NOx, CO, CxHy. Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 32.

Informační systémy v ČR IRZ Integrovaný registr znečišťování Gestor: původně Český ekologický ústav (Agentura integrované prevence) ⇒ z něj vznikla nynější agentura CENIA = Česká informační agentura životního prostředí Náplň:

v budoucnu by měl nahradit mimo jiné tyto registry: REZZO, HEIS a ISOH (Informační systém odpadového hospodářství)

Údaje do databáze poskytují povinně znečišťovatelé na základě systému ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) – pozor neplést s ISOP! Zákony: Zákon č. 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů novelizovaný zák. č. 77/2011 Sb. Výše uvedené vytvořeno na základě Směrnice Rady ES 96/61/EC obsahující mimo jiné IPPC Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 33.

Informační systémy v ČR IRZ Integrovaný registr znečišťování Rozsah:

celkem na 88 látek se vztahuje ohlašovací povinnost (organické i anorganické)

Vytvořeno na základě Směrnice Rady ES 96/61/EC obsahující mimo jiné IPPC: − Dále vytvořen Evropský registr emisí znečišťujících látek (EPER) − Komise publikuje výsledky ve 3-letých intervalech − Registr EPER doplněn o registr přenosů znečišťujících látek v odpadech PRTR (Pollutant Release and Transfer Register) − Agentura integrované prevence (Integrated Pollution Prevention and Control – IPPC) začleněna r. 2002 do ČEÚ a nyní tedy v rámci CENIA


Snímek 34.

Informační systémy v ČR IRZ Integrovaný registr znečišťování - ukázka vyhledávání: Výchozí stránka:

http://www.irz.cz


Snímek 35.

Informační systémy v ČR IRZ Integrovaný registr znečišťování - ukázka vyhledávání: http://www.irz.cz

http://portal.cenia.cz/irz/


Snímek 36.

Informační systémy v ČR IRZ Integrovaný registr znečišťování - ukázka vyhledávání: http://portal.cenia.cz/irz/

http://portal.cenia.cz/irz/unikyPrenosy.jsp


Snímek 37.

Databáze EU ETS - neveřejná Tvorba databáze: povinné hlášení o emisích ze strany znečišťovatelů Účel databáze:

tvorba podkladů pro obchodování s emisními povolenkami

Princip:

ETS = Emission Trading Systém Systém pracuje na principu „cap and trade“, přičemž limitní hodnoty jsou s časem snižovány.

Cíle ETS:

V r. 2020 snížení emisí v rámci ETS o 21 % oproti roku 2005 (benchmark) Počínaje rokem 2013 každoroční snižování emisí ⇒ tj. alokovaných povolenek ze stacionárních zdrojů o 1,74 % V r. 2030 Komise navrhuje snížení o 43 % oproti roku 2005


Snímek 38.

Databáze EU ETS - neveřejná Proces obchodu: Producenti emisí obdrží nebo nakoupí emisní povolenky (emission allowances) Ty mohou odprodat jinému subjektu apod. Rovněž mohou nakoupit mezinárodní kredity projektů na snižování emisí. Na konci roku se musí firma vzdát tolika povolenek, které pokryjí její vlastní emise. Legislativa:

Zavedeno v roce 2005 Směrnicí 2003/87/EC a pro ČR transponováno: Zákonem č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. a zákona č. 315/2008 Sb. Pokyny pro monitorování a vykazování emisí GHGs (Greenhouse Gases) dány Rozhodnutím Komise 2007/589/ES


Snímek 39.

Databáze EU ETS - neveřejná Získávání dat:

hlášení producentů emisí

Rozsah:

V databázi zdrojů dle ETS pouze velké zdroje do ETS zahrnuty: CO2 z výroby tepla a energie, energeticky náročných průmyslových výrob (rafinerie, ocelárny, železárny, výroba hliníku, dalších kovů, cementu, keramiky, zpracování celulosy, kyselin a jiných chemikálií) a z komerčního letectví N2O z výroby kyseliny dusičné, adipové, glyoxalu (ethandial) a kyseliny glyoxalové (oxooctové) perfluorované uhlovodíky (PFCs) z výroby hliníku

EU ETS v současnosti největším trhem s uhlíkem na světě Zařazeno přes 11 000 zařízení a elektráren ve 31 zemích světa + letecká doprava (od r. 2013), cca 45% veškerých skleníkových plynů v EU. Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 40.

Databáze EU ETS - neveřejná Ověření dat: Správnost údajů o emisích ověřena na více úrovních: − Velký podnik má svého ekologa odpovědného za hlášení do ETS; − Ekologa kontroluje nezávislý verifikátor se zkouškami od Českého institutu pro akreditaci; − Podnik má vypracován monitorovací plán – verifikátor kontroluje shodu s tímto plánem, 1x za 3 roky provádí audit (zda zdroje emisí jsou kompletní) a kontroluje správnost údajů; − Verifikátor ověřuje platnost školení odpovědných zaměstnanců provozovatele; − Verifikátor ověřuje shodu dalších relevantních parametrů (spotřeba ZP, uhlí, fakturační údaje o palivech atd.); − Činnost verifikátora kontrolována tzv. expertem, najatým Českým institutem o akreditaci. Příklad dat:

Rok 2014 ČR – identifikováno 339 provozovatelů

Celková hlášená hmotnost emitovaného CO2

66 435 610 t/rok Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší

Snímek 41.

Databáze EU ETS - neveřejná Co s daty: Např. pro různé projekty zaměřené na snižování emisí, data možno tzv. agregovat = rozčlenit do skupin dle kriterií: (2014)


Snímek 42.

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 2

Recommend Documents