KRIMINAISTICKÁ CHEMIE a FYZIKÁLNÍ CHEMIE Kriminalistická chemie se zabývá zkoumáním vlastností, složení, vnitřní stavby a přeměny nejrůznějších látek – jedná se o aplikovanou část obecné chemie pro potřeby kriminalistické praktické činnosti.
Objekty zkoumání: chemické sloučeniny, které mají vztah ke zjišťování technických příčin požárů chemické sloučeniny, které mají na lidský (zvířecí) organismus toxické účinky omamné a psychotropní látky přírodního i syntetického původu (drogy) nátěrové hmoty léčiva, výrobky farmaceutického průmyslu a jejich účinné složky pohonné hmoty, mazadla potravinářské tuky, jejich směsi a přísady lihoviny toxické látky používané v zemědělství (pesticidy, herbicidy, hnojiva a přísady do hnojiv) výrobky chemického průmyslu a drogistického zboží bojové chemické látky chemická podstata výbušnin a povýbuchových a povýstřelových zplodin mikrostopy (úlomky vláken, průmyslové nečistoty, zeminy, skleněné úlomky, úlomky plastu a kovů)
Z pohledu kriminalistické identifikace neumožňuje kriminalistická chemie individuální identifikaci, ale zpravidla jen určení skupinové (druhové) identifikace. Pouze ojediněle v kombinaci s jinými metodami lze dospět k individuální identifikaci – např. vrstvené nátěrové systémy. Při zajišťování chemických stop je třeba mít neustále na zřeteli, že může jít o látky toxické, agresivní, hořlavé, nebo dokonce i o výbušniny – většinou se jedná o různé kapalné produkty, práškovité látky a někdy i plynné produkty. S ohledem na možnost zkoumat pouze skupinovou (druhovou) příslušnost je téměř vždy nutnost zajištění srovnávacích a vylučovacích vzorků k jednotlivým stopám: srovnávací vzorek – vzorek, se kterým chceme stopu druhově porovnat (např. látka ze které pocházejí nalezená vlákna, vzorek laku vozidla, ze kterého pochází nalezené úlomky laku apod.) vylučovací vzorek – vzorek, který se na místě nálezu stop běžně nachází a chceme ho ze stopy eliminovat (např. nalezli jsme vlákna na rámu okna, potřebujeme vyloučit vlákna záclony, která zde normálně vždy je apod.)
Zjišťování příčin požárů Velmi často se lze v kriminalistické chemii setkat s požadavkem objasnění technické příčiny požáru (iniciace požáru). Podmínky nutné pro vznik hoření: hořlavina oxidační prostředek zdroj iniciace hořlavina – je látka, která má schopnost při chemické reakci uvolňovat teplo a vyzařovat světlo oxidační prostředek – je látka, která odevzdává kyslík a umožňuje tak oxidaci
zdroj iniciace - spontánní vznícení vlivem vnějšího zdroje sálavého tepla (žehlička, topidlo) - iniciace působením vnějšího zdroje (otevřený plamen, jiskra) - spontánní vznícení bez vlivu vnějšího zdroje sálavého tepla (samovznícení – samozápalné látky v kontaktu s vodou, vzduchem; mísení chemických látek; vysychání olejů a tuků; exotermická reakce uhelného prachu a nedostatečně usušeného rostlinného materiálu)
Zkoumání toxických látek, jedů, omamných a psychotropních látek zjišťování přítomnosti jedů a dalších zdraví škodlivých látek v tělních tekutinách lidí (zvířat) a v pitevních materiálech toto zkoumání přichází v úvahu i při analýze nápojů a potravin Toxikologií se zabývají i pracoviště soudně lékařská a soudně chemická (ministerstvo zdravotnictví), která prování i analýzy krve a moči za účelem zjištění přítomnosti a množství alkoholu nebo léčiv a drog. DROGY přírodní syntetické Přírodní drogy: marihuana - původcem je rostlina indické konopí - původně pěstovaná v oblastech Blízkého východu, střední Ameriky a severní Afriky - v přesně stanoveném období vegetačního vývoje se otrhají samičí květy - obsahují významný podíl účinné látky THC (tetrahydrocanabinol) - hašiš - sklizené květy se slisují do podoby desek, hranolu nebo koulí - zbylé části rostliny obsahují podstatně méně účinné látky - v podobě cigaret se kouří
heroin - původcem je kulturní plodina využívaná pro potravinářské účely- mák - oblastmi produkce opia jsou Dálný východ, Indie, Pákistán, Afghánistán, Turecko - v určitém vegetačním období po naříznutí makovice vylučuje hustou bělavou tekutinu zvanou opium - obsahuje asi 10 % morfinu - zpracováním opia vede nejprve k separaci morfinu, ze kterého se získává diacetilací droga heroin - aplikuje se především injekčně kokain - původcem jsou keře koka - roste v podhůří jihoamerických And, především v Bolívii, ale i v Peru a Kolumbii - listy keře obsahují kokain, který se z nich separuje - aplikuje šňupáním popřípadě injekčně - v posledních letech se z kokainu získává droga crack - je chemická směs kokainu a uhličitanu sodného
Syntetické drogy: na tuzemské drogové scéně jsou zastoupeny především halucinogeny a budivé aminy Halucinogeny - LSD - dietylamidem kyseliny lysergové - konzumuje se ústy ve velmi malém množství (cca 0,1mg) - distribuuje se nanášením na kousky papíru nebo na kostky cukru
Budivé aminy - amfetamin - u nás velmi rozšířený podomácky z léčiv vyráběný pervitin - chemicky se jedná o metamfetamin - ice, extáze - levotočivá forma z hydrochloridumetamfetaminu - známé pod společným názvem „taneční droga“ - všechny typy odvozeny od stejného molekulárního základu - brown - účinnou složkou hnědé kapaliny je hydrocodon, nemá konstantní složení - je připravován z léků, které obsahují kodein Těkavá rozpouštědla - toluen, aceton, chlorované uhlovodíky - aplikují se vdechováním zpravidla v omezeném prostoru - intoxikace je podobná jako u alkoholu - rozpouštědla poškozují neuronové vazby v nervových buňkách
Zkoumání nátěrových hmot provádí se při zkoumání napadených objektů, na kterých jsou nalezeny otěry nátěrových hmot provádí se při řešení dopravních nehod – některý z účastníků dopravní nehody z místa ujel provádí se při zkoumání nátěrových hmot použitých k vytvoření různých nápisu zkoumá se - jakým druhem nátěrové hmoty byl zkoumaný materiál vytvořen (acetonová, syntetická apod.) - jaká je barva zkoumané nátěrové hmoty – odstín barvy podle standardizované vzorkovnice
Pozor – vede pouze k druhové identifikaci použité nátěrové hmoty ! Analýza vícevrstvých nátěrových systému z karosérií motorových vozidel využívají se metody spektrofotometrické ( infračervená spektrální analýza) vzhledem k přesně specifikovaným postupům výrobců vozidel při vrstveném lakování (střídání přesně dané tloušťky a barevných odstínů) lze tyto systému identifikovat i individuálně
Zkoumání povýstřelových zplodin provádí se při násilné trestné činnosti a při sebevraždách spáchaných s palnou zbraní zjišťuje se přítomnost povýstřelových zplodin na předmětech a částech těla v prostoru použití palné zbraně nelze jednoznačně určit střelce – pouze osobu přítomnou v prostoru střelby jedná se o mikroskopicky velké až pouhým okem viditelné částice jsou tvořeny fragmenty kovu zápalky, zbytky zápalkového slože, nespálenými prachovými zrny a dalšími velice specifickými částicemi, které vznikají během hoření zápalky a zápalné slože nábojnice na místě použití palné zbraně se šíří všemi směry (až do vzdálenosti 5m – v případě otevřeného prostoru a větru i více) sedimentace částic v uzavřené místnosti trvá max. 8 minut – lze se tedy kontaminovat i tuto dobu po použití zbraně ! z povýstřelových zplodin lze určit druh a výrobce střeliva
Další zkoumání potravinářské, drogistické a produkty, lihoviny, mazadla a pohonné hmoty, kosmetické a chemické výrobky – obecně se zkoumá, zda chemické složení výrobku odpovídá výrobcem deklarované kvalitě a složení a zda se ve vzorcích nenachází další příměsi úlomky kovů, plastů, skla, vlákna – obecně se určuje druh materiálu, provádí se porovnání s kontrolním vzorkem, u skla lze dle indexu lomu světla určit jeho typ a použití (autosklo, okenní tabule, čočky) výbušniny, třaskaviny – obecně se určuje, zda je předložená látka výbušninou, třaskavinou zkoumání neznámých látek organického původu ve stopových množstvích – lze určit, zda se ve vzorku nachází vytipovaná látka (je potřeba předem upřesnit, co hledáme)
Použitá literatura : STRAUS, J. a kol., Kriminalistická technika, 2. vydání, Plzeň, Aleš Čeněk, 2008, 431 s, ISBN 978-80-7380-052- 9 Porada, V. a kol. (2001) Kriminalistika, Brno, CERM. Vichlenda, M. a kol. (2005) Kriminalistika II. díl, Kriminalistická taktika vybrané kapitoly metodiky vyšetřování. Holešov, SPŠ MV.
