Chemické složení karbonátů České křídové pánve Václav Procházka1, Anna Štěpánková, Tomáš Vaculovič2 1
[email protected]
2
Ústav chemie PřF MU, Areál Kamenice 5, budova A 14, 62500 Brno
Ĥemia konsisto de la karbonatoj de la Bohemia kretacea baseno Resumo: Oni dokumentis ĉefajn kaj spurajn elementojn en karbonataj sedimentoj kaj fosilioj de la Bohemia kretacea baseno. Elementoj, kiuj povas substitui kalcion en kalcito, determiniĝis ne nur en opaj rokaĵoj, sed ankaŭ en frakcioj solveblaj en diluita acido. Foje analiziĝis ankaŭ restaĵoj nesolveblaj. La rezultoj montras, ke ne ekzistas sistemaj diferencoj en la ĥemia konsisto de la origina karbonato inter diversaj regionoj kaj stratigrafiaj pozicioj (cenomanio - supra turonio). La diagenezo influis ĉefe la elementojn Sr, Mg kaj Mn, eble pli en la fosilioj ol en la kalkoŝtonoj, ĉar la fosilioj kolektiĝis el pli permeablaj rokaĵoj. La enhavoj kaj la reciprokaj proporcioj de la raraj teroj en ĉiuj karbonatoj estas similaj kaj havas negativan cerian anomalion. La Ce-anomalio povis mildiĝi per plialtigita klasta almiksaĵo, en la solveblaj frakcioj iuloke pro kontamino per sekundara fosfato.
Úvod Význam geochemie sedimentárních karbonátů spočívá hlavně v tom, že citlivě reagují na některé charakteristiky vody v době sedimentace, které mohou být významným paleoekologickým ukazatelem. Zatímco v metamorfovaných jednotkách může být složení karbonátových hornin použito pro chemostratigrafickou korelaci (např. Procházka a Rajlich, 2010), v nepřeměněných sedimentech lze navíc zkoumat i přímo složení fosílií, za příznivých okolností až na úrovni přírůstkových vrstviček. Tento článek shrnuje chemické složení karbonátů České křídové pánve, kde jsou sice vápence objemově poměrně málo významné, což ale na druhé straně usnadňuje dostatečně reprezentativní výběr vzorků. Data byla použita též v diplomové práci Štěpánkové (2010), ze které jsou zde vybrány hlavní výsledky. V poslední době jsou v karbonátech intenzivně sledovány i vzácné zeminy (REE), zvláště cerová anomálie (viz též Procházka, 2007). V tomto článku jsou prezentovány mj. výsledky zatím poměrně ojedinělého srovnání distribuce REE v karbonátovém podílu a v celkové hornině. Odběr a zpracování vzorků Kromě lomu Úpohlavy v ohárecké oblasti pocházejí vzorky ze západního okolí Kutné Hory a Kolína. Pro srovnání s převážně klastickými sedimenty byly analyzovány též pískovce a prachovce z vrtu HV-3 (Letohrad), které jsou však v tomto článku prezentovány jen okrajově. Úpohlavy. V činném lomu byly z hlavního těženého tělesa vápenců (teplické souvrství, svrchní turon) v červenci 2008 odebrány dva vzorky, dále byl použit vzorek ježovky z vápnitých jílovců náležejících rovněž teplickému souvrství, který poskytl R. Labuťa. Miskovice. Opuštěný jámový lom asi 1 km vjv. od obce, vzorek byl odebrán z hrubozrnných biosparitových vápenců nad slepencovými polohami; stratigrafické zařazení vyšší spodní
turon. Miskovická vápenka. V lomu nad údolím Bylanky, 800 m jv. od Miskovic, s délkou stěny téměř 200 m a výškou 5–6 m vystupují hrubozrnné biosparitové vápence s bioklasty o velikosti až několik centimetrů (Čáp a Zelenka, 2009). Hornina obsahuje také zrnka křemene a slíd a úlomky rul místy o velikosti až 10 mm. Podle makroskopického vzhledu byly odebrány vzorky vápence s co nejnižší klastickou příměsí. Vzorek „A“ byl odebrán z vrstvy 2 m nad bází lomu a vzorek „B“ z polohy přibližně 1,5 m nad bází, jak je znázorněno na obr. 1. Obr. 1 Polohy odběru vzorků na lokalitě Miskovická vápenka.
Mezholezy (vápenka). Mezholezský lom je vjv. od Mezholez (jz. od Miskovic), u křižovatky silnic Mezholezy - Bylany, Nová Lhota. Ve stěně až 10 m vysoké a 150 m dlouhé je odkryta hranice cenomanu a turonu (Zelenka, 1987), vzorek byl odebrán z horní části stěny, tedy z vrstev náležejících turonu. Plaňany – lom. Schránka ježovky Codiopsis doma i ústřice rodu Exogyra (sbíral R. Labuťa) pocházejí z vrstev písčito-jílovitých vápenců až vápnitých slínovců s belemnitem Actinocamax. Mezholezy (Nová Lhota). Lokalita se nachází 300 m s. a sv. od obce Nová Lhota (jz. od Kutné hory). V drobných stěnových lůmcích ve vápnitých pískovcích podél skalní římsy nad údolím říčky Vrchlice byly těženy svrchnocenomanské křemenné (kvádrové) pískovce a vápnité pískovce. Přímo ze stropu převisu byl odebrán vzorek ústřice rodu Exogyra, vzorek rudisty Radiolites sanctaebarbarae Počta byl sebrán ze země pod převisem (obr. 2). Vysoká. Vzorek byl odebrán na poli z lokality na východním svahu kóty Vysoká (jz. od Miskovic) u okraje polní cesty (bez bližšího stratigrafického zařazení).
Obr. 2 Lůmek u obce Nová Lhota (Mezholezy).
Vzorky byly homogenizovány a rozmělněny na analytickou jemnost, železné piliny byly odstraněny magnetem. Rentgenfluorescenční analýzy vzorků vápenců (prášky reprezentující celou horninu) i tří nerozpustných zbytků (ze vzorků vápenců, v nichž byl jejich podíl nejvyšší) byly provedeny v Centrálních laboratořích VŠCHT Praha. Zkameněliny nebyly analyzovány vzhledem k předpokládanému vysokému podílu organického uhlíku. Pro analýzy metodami AAS a ICP-MS byl materiál převeden do roztoku. Jako "rozpustný podíl" jsou označeny frakce rozpuštěné ve zředěné (15%) kyselině chlorovodíkové. K úplnému rozkladu vzorků (z různých důvodů prováděnému bez HF i bez kyslíkatých kyselin) byla aplikována rovněž HCl a tavení s boraxem. Metodou FAAS byly v rozpustných podílech stanoveny v Laboratořích geologických ústavů PřF UK v Praze Ca, Mg, Mn, Fe a Sr. Ostatní prvky byly v roztocích stanoveny pomocí ICPMS na Ústavu chemie PřF MU v Brně. Měření byla provedena pomocí kvadrupólového ICPMS spektrometru Agilent 7500 CE (Agilent, Japonsko) s použitím vodných kalibračních roztoků Astasol (R) z Českého meteorologického institutu. Jako porovnávací prvek bylo použito Sr, jehož přesná koncentrace byla stanovena pomocí AAS; výsledky dobře souhlasí i s normalizací podle Ca stanoveného AAS. Výsledky a diskuse Tab. 1 Rentgenfluorescenční analýzy vápenců; oxidy v hmot. %. Fe jako Fe2O3 tot., CO2 dopočítán za předpokladu, že veškerý Ca a Mg jsou v karbonátu; "d.l." - mez detekce.
SiO2
Úpohlavy Úpohlavy Miskovice Miskovice Mezholezy Miskovice 1 2 vápenka A vápenka B vápenka 8,61 9,25 1,49 1,24 14,63 1,94
TiO2 Al2O3 Fe2O3 MnO MgO CaO SrO Na2O K2O P 2O 5 CO2* ZrO2 SO3 Cl O=Cl2 suma
0,133 3,46 0,886 0,027 0,53 47,62 0,080
0,146 3,71 0,987 0,027 0,54 47,03 0,076
0,014 0,59 0,205 0,025 0,31 52,87 0,031
0,015 0,50 0,240 0,018 0,285 53,00 0,024
97,18
97,30
0,073 2,58 0,494 0,016 0,41 44,44 0,031 0,162 0,346 0,020 35,30
0,018 0,62 0,358 0,019 0,302 52,43 0,035
Obsah nerozpustného zbytku viz tab. 2. Pokud jde o vápence, vyšší klastický podíl ve vzorku Miskovice vápenka B se dá připsat vyššímu zastoupení křemene, zatímco vzorky z Úpohlav obsahují kromě křemene také významný podíl silikátů, vzhledem ke zvýšeným obsahům SiO2 i Al2O3 (větší podíl jílové složky). Tyto údaje o složení hornin potvrzují i analýzy nerozpustných zbytků. Relativně vysoké nerozpustné podíly obsahují i všechny zkameněliny (kromě ústřice z Plaňan), což je zřejmě způsobeno vysokou organickou příměsí. Tab. 2 Analýzy rozpustných podílů vzorků karbonátů (AAS, ICP-MS; prvky v ppm = mg/kg) a hmotnostní podíly nerozpustného zbytku. a) vápence Miskovice Miskovice Mezholezská vápenka A vápenka B vápenka 3,4 2,1 24,0 3,7
Úpohlavy 1 Úpohlavy 2 Vysoká Miskovice
vzorek nerozp. zbytek (%)
15,8
13,4
4,5
rozpustný podíl
84,2
86,6
95,5
96,6
97,9
76,0
96,3
Mg
1718
1824
1910
1744
1630
2641
1679
Ca
334952
358610
351233
351652
351664
350895
346594
Mn
179
192
217
130
109
118
122
Fe
3926
4590
1531
1021
1253
2596
1912
Sr
633
643
275
258
200
312
269
P
383
397
Y
4,88
5,28
1,32
1,50
0,97
2,28
0,84
La
6,43
7,63
4,24
4,31
2,04
6,28
2,28
Ce
9,35
12,50
3,88
3,38
1,81
7,13
1,75
Pr
1,33
1,80
0,83
0,81
0,38
1,37
0,37
Nd
4,54
5,89
2,72
2,68
1,45
4,62
1,29
Sm
0,75
0,93
0,38
0,37
0,21
0,65
0,19
Eu
0,19
0,23
0,11
0,07
0,03
0,17
Gd
0,91
0,67
0,25
0,28
0,24
0,36
0,30
Tb
0,16
0,14
0,04
0,05
0,04
0,07
0,04
Dy
0,60
0,78
0,23
0,24
0,15
0,42
0,11
AAS
ICP-MS
50,7
Ho
0,12
0,17
0,05
0,05
0,03
0,09
0,02
Er
0,37
0,44
0,15
0,16
0,09
0,25
0,10
Tm
0,04
0,06
0,02
0,01
0,03
Yb
0,24
0,31
0,84
0,09
0,06
0,15
0,05
Lu
0,04
0,06
0,02
0,02
0,01
0,03
0,41
Pb
0,49
Th
0,82
1,62
0,26
0,18
0,08
0,49
U
0,32
0,55
0,11
0,09
0,16
0,15
Y/Ho
39,0
30,9
26,8
28,1
28,3
25,7
45,1
Ce/Ce*
0,74
0,79
0,47
0,41
0,46
0,56
0,42
0,02
b) fosílie vzorek nerozp. zbytek (%)
ICP-MS
jehlice K.Hora
ústřice K.Hora
ústřice ústřice rudista Plaňany Mezholezy Mezholezy
38,6
3,3
73,1
46,1
5,6
30,6
28,6
61,4
96,7
26,9
53,9
94,4
69,4
71,4
Mg
1260
2712
2476
1911
1013
1510
2950
Ca
306209
347169
340577
305798
323662
343851
337348
Mn
217
358
925
109
123
221
506
Fe
7475
675
1835
1746
14148
469
458
Sr
489
408
215
464
758
982
271
323,3
566,2
6119,8
122,3
64,7
rozpustný podíl
AAS
živ.houba ježovka Úpohlavy Úpohlavy
P
219,0
Y
4,78
2,95
0,95
1,27
11,99
1,47
1,02
La
4,56
3,40
1,01
1,18
30,14
1,23
1,60
Ce
6,75
4,78
1,20
1,63
62,53
0,84
1,66
Pr
0,92
0,66
0,18
0,25
5,51
0,21
0,31
Nd
3,75
2,40
0,79
1,06
18,33
0,85
1,27
Sm
0,73
0,37
0,14
0,23
2,85
0,17
0,21
Eu
0,15
0,31
0,03
0,04
0,81
0,04
0,07
Gd
0,56
0,52
0,11
0,17
1,18
0,13
0,15
Tb
0,12
0,09
0,02
0,04
0,22
0,03
0,03
Dy
0,64
0,32
0,14
0,20
2,14
0,20
0,15
Ho
0,13
0,07
0,03
0,04
0,43
0,04
0,03
Er
0,35
0,23
0,07
0,09
1,20
0,10
0,07
Tm
0,05
0,03
0,01
0,01
0,14
0,01
0,01
Yb
0,29
0,19
0,08
0,08
0,69
0,09
0,06
Lu
0,04
0,31
0,01
0,01
0,11
0,01
0,01
Pb
11,74
1,53
1,69
3,90
Th
0,43
0,09
0,02
1,38
U
0,37
0,32
0,28
0,18
2,42
0,21
0,22
Y/Ho
37,7
41,3
37,4
35,9
28,1
40,5
38,9
Ce/Ce*
0,75
0,73
0,62
0,69
1,09
0,36
0,53
Kvantitativní stanovení Sr (a jiných stopových prvků) celkové horniny a rozpustného podílu se velmi dobře shoduje, což potvrzuje předpoklad, že Sr je soustředěno hlavně v karbonátovém podílu. V nerozpustném podílu je stroncia málo (viz tab. 4, 5). Žádný ze vzorků není dolomitizovaný, ale obsahy stroncia přesto nejsou příliš vysoké. Obsahy Mg a Sr se v karbonátovém podílu zkamenělin a vápenců příliš neliší, přestože by bylo možno očekávat, že zkameněliny mají lépe zachované původní nižší obsahy Mg a Mn a vyšší Sr (Veizer, 1983). Obsah Mn je dokonce vyšší ve vzorcích zkamenělin, až na vzorek ústřice z Plaňan. To naznačuje, že použité vzorky zkamenělin jsou chemicky přinejmenším stejně nebo spíš více chemicky alterované než vápence. Toto se dá vysvětlit faktem, že analyzované fosílie jsou vázány na příbojovou facii, proto má okolní materiál více klastického podílu, což umožnilo díky lepší propustnosti intenzivnější interakci s různými roztoky ve srovnání s málo propustnými vrstvami vápenců. Diagenetické pochody se však zřejmě neprojevily na obsazích a zvláště vzájemných poměrech vzácných zemin, s výjimkou ústřice kontaminované sekundárním fosfátem. To lze očekávat na základě literárních údajů o nízké mobilitě REE, ale také o tom svědčí výsledky této práce. Proto je distribuce vzácných zemin vyhodnocena podrobněji. Při rozkladu vzorků v 15% HCl by nemělo dojít k rozpouštění odolnějších minerálů klastického původu, které by mohly obsahy REE silně ovlivnit (hlavně monazit, allanit, event. zirkon), lze však očekávat rozpuštění apatitu. Všechny vzorky jsou obohaceny lehkými REE i po normalizaci chondritickými hodnotami (obr. 3). V totálně rozložených vápencích je hodnota Ce/Ce* vždy vyšší v porovnání s hodnotami z rozpustného podílu, rozdíl je však malý (viz obr. 3). Je zřejmé, že se vzrůstajícím podílem klastické složky přibývá všech lanthanidů a tím je zakrývána původní negativní cerová anomálie. Za prokazatelnou negativní anomálii lze považovat hodnoty Ce/Ce* systematicky nižší než 0,65 (Bau & Dulski, 1996). Ty jeví většina vzorků z Kutnohorska. Oba vzorky vápenců a ježovka i živočišná houba z Úpohlav a ústřice z Kutné hory mají negativní anomálii Ce slabší (tab. 2). Vzorek ústřice z Plaňan nemá negativní cerovou anomálii vůbec. Oproti ostatním zkamenělinám, ale i vápencům má vysoký obsah P, což indikuje přítomnost nějaké formy fosfátu. Tímto fosfátem byla schránka kontaminována asi až po sedimentaci. Naopak klastická příměs je ve zkamenělinách nepravděpodobná. Jako sedimentární se apatit v České křídové pánvi hromadí ve fosfátových konkrecích a koprolitech. Tyto sekundární fosfáty analyzované Dobešem et al. (1988) mají většinou výraznou pozitivní anomálii Eu, naopak cerová anomálie v nich nebyla zjištěna. Také horninotvorný apatit cerovou anomálii nemá (viz např. Povondra, 1992). Příměs apatitu ať už klastického, nebo sedimentárníhodiagenetického původu tedy může významně ovlivnit hodnotu Ce/Ce*. O kontaminaci ústřice z Plaňan sekundárním fosfátem svědčí i pozitivní anomálie Eu. Naprostá většina ostatních vzorků má anomálii Eu negativní, i když její hodnocení je někdy problematické kvůli obtížně měřitelným nízkým obsahům Gd i Tb.
Tab. 3 ICP-MS analýzy totálně rozložených vzorků vápenců (prvky v ppm; olovo zvlášť podle 206Pb, 207 Pb a 208Pb; Lu vždy pod mezí detekce). vzorek
Úpohlavy 2
Vysoká Miskovice
Miskovice vápenka A
Miskovice vápenka Mezholez. B vápenka
3309
2960
2482
2291
2807
2295
P
575
267
65
81
70
90
Mn
183
345
164
133
100
148
Fe
7250
2959
1937
2209
3320
3266
Sr
888
541
435
361
373
469
Y
8,8
2,7
2,3
1,7
3,5
2,1
La
10,6
4,9
4,1
2,4
8,8
4
Ce
16,5
4,6
3,7
2,4
13,4
4,3
Pr
2,2
1
0,78
0,48
1,9
0,73
Nd
8,6
3,8
3,29
2,02
7,3
3
Sm
1,7
0,7
0,54
0,35
1,3
0,52
Eu
0,36
0,18
0,12
0,1
0,26
0,11
Gd
1,22
0,49
0,41
0,28
0,87
0,38
Dy
1,37
0,46
0,377
0,31
0,72
0,36
Ho
0,29
0,09
0,073
0,06
0,14
0,07
Er
0,84
0,23
0,201
0,16
0,37
0,18
Tm
0,12
0,04
0,05
0,03
Yb
0,77
0,2
0,154
0,12
0,31
0,17
Pb
32,3
38,4
27,7
31,7
24,9
70,5
Pb
31,8
37,9
27,3
31,3
24,7
69,6
Pb
32,6
39,0
28,4
32,1
25,6
71,8
Th
2,14
0,51
0,659
0,45
1,97
0,84
U Y/Ho
0,97 30,4
0,18 29,5
0,138 31,9
0,26 27,6
0,54 25,5
0,17 29,6
0,43
0,47
0,72
0,51
Mg
Ce/Ce*
0,74
0,45
Ve vzorcích pískovců a prachovců z vrtu HV-3 je v rozpustném podílu slabá pozitivní cerová anomálie (Ce/Ce* až 1,32), jejíž hodnoty se mohou považovat za významné vzhledem k tomu, že tytéž vzorky totálně rozložené mají hodnoty Ce/Ce* velmi blízké 1. Pozitivní cerová anomálie a s ní dobře korelující hodnoty obsahů Fe naznačují přítomnost CeIV v nějaké formě zřejmě sorbované na limonit nebo oxidy a hydroxidy Mn.
Obr. 3 Obsahy REE normalizované chondritickými hodnotami (Boynton, 1984) ve vybraných vápencích (červená čára – totální rozklad, modrá čára – rozpustný podíl)
Obr. 4 Obsahy REE normalizované chondritickými hodnotami (Boynton, 1984) v pískovci z vrtu HV3 (Letohrad) z hloubky 85,7 m (nejvyšší cenoman asi 1,7 m pod hranicí s turonem; červeně totální rozklad, modře rozpustný podíl).
Z dalších měřených prvků lze vyzdvihnout hlavně vysoký obsah Pb (tab. 3) (zvláště ve srovnání s analýzami nečistých křídových vápenců v Litogeochemické databázi – Gürtlerová et al., 1997) v nerozpustných podílech vápenců (projevuje se v totálně rozložených vzorcích, ale ne v rozpustných podílech, i když nebyl potvrzen RF analýzami nerozpustných zbytků; o interferenci na ICP-MS však jít nemůže, protože obsah Pb vychází podobně vysoký podle různých izotopů). Krutský (1982) předpokládá vazbu Zn a Pb na jílové minerály.
Tab. 4 Rentgenfluorescenční analýzy nerozpustných zbytků (oxidy v hmot. %). vzorek SiO2 TiO2 Al2O3 Cr2O3 Fe2O3 MnO MgO CaO SrO BaO Na2O K2O Rb2O P 2O 5 V2O5 ZrO2 As2O3 ZnO SO3 Cl
Úpohlavy Úpohlavy Miskovice 1 2 vápenka B 63,59 65,29 78,70 0,91 0,95 0,196 19,07 19,61 9,40 0,018 0,017 0,008 3,46 3,49 0,53
O=Cl2 suma
-0,387 94,91
-0,052 95,15
-0,007 91,30
Tab. 5 Srovnání vybraných prvků v nerozpustném a rozpustném podílu méně čistých vápenců (obsahy v ppm). Úpohlavy 1
nerozp.
rozp.
Úpohlavy 2
Miskovice
Fe
24196
24437
vápenka B 37010
Mg
9599
9876
2230
Mn
197
200
118
Sr
106
99
241
P
172
165
90
Fe
3926
4590
2596
Mg
1718
1824
2641
Mn
179
192
118
Sr
633
643
312
P
383
397
51
Arsen (sledovaný v zemědělsky využívaných karbonátech) měl v ICP-MS analýzách roztoků příliš vysoký detekční limit kvůli interferenci s molekulovým fragmentem ArCl a CaCl.
Obsah As v původním karbonátu byl však zanedbatelný i podle ablačních analýz ústřice z Kutné Hory (viz Štěpánková, 2010); rentgenfluorescenční analýzou byl zjištěn v malém množství pouze v některých nerozpustných zbytcích (tab. 4). Celkově lze shrnout, že variace ve složení karbonátových hornin i celkových vzorků fosílií, které by mohly odrážet paleoenvironmentální rozdíly ať už časové, nebo prostorové, zatím nebyly zjištěny. Podobné složení různých karbonátů podporuje názor Štaffena (1999), podle nějž je nejvýznamnějším parametrem pro chemostratigrafickou korelaci v České křídové pánvi obsah CaCO3 v sedimentu. Výsledky potvrdily význam vzácných zemin, neboť se zdá, že i po diagenezi zůstaly zachovány jejich původní vzájemné poměry včetně negativní cerové anomálie, s výjimkou jediné schránky kontaminované zřejmě sekundárními fosfáty. Cerová anomálie pravděpodobně měla ve všech původních karbonátech (ať už z cenomanu, nebo turonu) podobnou hodnotu (lze odhadnout Ce/Ce* přibližně 0,4), nicméně je důležité analyzovat karbonát co nejméně ovlivněný klastickou příměsí. Poděkování. Za spolupráci děkujeme hlavně R. Labuťovi, Z. Štaffenovi, P. Čápovi a M. Košťákovi a za vstřícnost při odběru vzorků z lomu Úpohlavy též pracovníkům firmy Lafarge. Literatura Bau M., Dulski P. (1996): Distribution of yttrium and rare-earth elements in the Penge and Kuruman iron-formations, Transvaal Supergroup, South Africa. – Precambrian Research 79, 37-55. Boynton W.V. (1984): Geochemistry of the rare earth elements: meteorite studies. In Henderson P. (ed.): Rare earth element geochemistry. – Elsevier, Amsterdam, s. 63-114. Čáp P., Zelenka P. (2009): Sedimentární textury křídových vápenců na Kutnohorsku. – Zpr. Geol. Výzk. v Roce 2008, s. 15-16. Dobeš P., Povondra P., Kühn P. (1988): Mineralogie a geochemie fosforitů České křídové pánve. – Acta Univ. Carol. Geol, 1987/2, 145-170. Gürtlerová P. et al. (1997): Databáze analytických stanovení na mapách geochemické reaktivity hornin 1: 50 000. In: Litogeochemická databáze České geologické služby, Praha. Krutský N. (1982): Minerální a chemické složení jílovito-karbonátových sedimentů české křídy. – Acta Univ. Geol. 1982, 1-2, 183-188. Povondra P. (1992): Crystal chemistry of rock-forming apatites from the Bohemian massif. – Acta Univ. Carol. Geol. 1992/2, 197-224. Procházka V. (2007): ETR en marsedimentoj. – Geol.Int. 10/1, 44-61. Procházka V, Rajlich P. (2010): Stopové prvky v některých mramorech z jižních a středních Čech: nové analýzy celkových hornin a rozpustných podílů. – Sbor. Jihočes. Muz. v Č. Budějovicích, Přír. Vědy 50, 13-19.
Štaffen Z. (1999): Chemostratigrafické stanovení ekvivalence vrstev a souvrství České křídové pánve. – Okresní muzeum Orlických hor, Choceň, 153 s. Štěpánková A. (2010): Stopové prvky v karbonátech České křídové pánve. – MS diplomová práce, PřF UK Praha. Veizer J. (1983): Trace Elements and Isotopes in Sedimentary Carbonates. – Rewievs in Mineralogy, 11, 265 -299. Zelenka P. (1987): Litofaciální vývoj křídových uloženin v Praze a okolí. – Sbor. geol. věd Geologie, 42, 89-112.
Geochemie a mineralogie, roč. 5, publikace 1 datum zveřejnění: 27.5. 2011 recenze: nerecenzováno (důvod: autor členem redakce)
