chebské farnosti únor 2012

chebské farnosti

únor 2012

Kriste Spasiteli, na tebe čekalo lidstvo po dlouhé věky, dej světlo víry těm, kdo tě dosud nepoznali. (z denní modlitby církve)

ročník 16

číslo 2

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

Č. 2 – ÚNOR 2012

EDITORIAL Tříkrálová sbírka vynesla něco přes 145 000, coţ je téměř o 5000 korun víc neţli tomu bylo v roce 2011. Jistě k tomu přispěl i nádherný koncert v chrámu sv. Mikuláše, kdy lidé vhazovali své příspěvky do kasiček přímo zde, nicméně jsem jako členka jedné skupinky měla tentokrát dojem, ţe přibyli lidé, kteří cítí potřebu alespoň maličkostí přispět na potřeby těch nejpotřebnějších. Počasí za moc nestálo, takţe si mnozí jistě ráno rádi trochu přispali, dopoledne pak navíc velkou spoustu lidí odlákala z domova nabídka prohlédnout si ještě novotou vonící prostory Svobody – a přesto se nám koledníkům mnoho dveří – a společně s nimi většinou i srdcí – otevřelo dokořán. Dík všem, kdo přispěli, dík všem, kdo i takovými maličkostmi dokazují, ţe to s námi a s naší potřebou pomáhat bliţním zase není tak hrozné. Přejeme pěkné chvíle nad stránkami únorového Zpravodaje, kde se můţete dočíst mimo jiné rovněţ podrobnější zprávu o Tříkrálové sbírce. rym

SLOVO FARÁŘE

Potom je pusto, ticho, vyryto i s kořeny a na prach vypáleno. Kdo jiný o tom ví? Hromada sněhu na náměstí a moţná lvi. Jan Skácel, Smuténka 2

Č. 2 – ÚNOR 2012


DIECÉZE ČTE BIBLI vá jeho prorocké pověření. Kniha má tři části (výroky proti Judsku; Jeremiášova činnost a utrpení; výroky proti pronárodům) zarámované zprávami o prorokově povolání a o dobytí Jeruzaléma. Otázka: Kde a jak podle tradice skončil Jeremiášův život?  Pláč / Nářky: Tento spisek (v hebrejském kánonu patřící mezi tzv. „sváteční svitky“ a předčítaný v ţidovské liturgii na „Den smíření“ – „Jom Kippur“; v Jeruzalémské bibli nazýváný „Nářky“) obsahuje pět ţalozpěvů nad zničeným Jeruzalémem připisovaných proroku Jeremiášovi. Písně vznikly brzy po vyvrácení Jeruzaléma babylónskými vojsky. Otázka: Kdy se čte z této knihy v katolické liturgii?  Báruk: Báruk byl Jeremiášův písař a druh. Svůj spis posílá z Babylóna těm, kteří zůstali v Judsku. Kniha obsahuje kající ţalm, báseň o Moudrosti a slova útěchy a naděje. Vznikla asi ve 2 stol. před Kristem. Otázka: Co je obsahem 6. kapitoly (nazývané Jeremiášův list, který v Septuagintě tvoří samostatný spis)?  Ezechiel: Ez 1–7 (uvedení příště)

ČETBA NA LEDEN ODPOVĚDI NA PŘEDEŠLÉ OTÁZKY:  Jonáš: Zmínku o proroku Jonášovi najdeme v Mt 12,38-42 a Lk 11,29-32.  Tobijáš: Tobiáš se má po Tóbitově smrti přestěhovat do Médie podle proroka Nahuma (kratší verze podle proroka Jonáše).  Abdijáš: Prorokovo jméno znamená „Sluţebník Hospodinův“ či „Ctitel Hospodinův“.  Joel: Petr ve svém letničním kázání cituje Joel 3,1-5.  Nahum: Citát „Muţové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je…“ najdeme v Mt 12,41.  Abakuk: Autorem písně na motivy posledních tří veršů knihy Abakuk („I kdyţ fíkovník nevypučí…“) je Pavel Cypris.  Sofonjáš: Jméno proroka znamená „Hospodin ukrývá“ nebo „Hospodin je skryt“.  1. Petrův: Tento list se řadí mezi tzv. „obecné“ či „katolické“ epištoly.  Judit: Jméno Júdit pochází z hebrejského Jehúdít = Ţidovka.

V ÚNORU ČTEME:  Jeremjáš: Jeremiáš (jak se také jméno tohoto proroka někdy píše) vystupuje jako člověk osamělý, vystavený nepochopení a potupě, jako člověk, na kterém těţce spočí-

CITÁT NA MĚSÍC: Miluj Písmo svaté a věčná pravda tě bude milovat. Miluj je a bude ti sloužit. Čti je a ona tě vezme do náručí. (sv. Jeroným).

CESTY VÍRY tolestí loňské Květné neděle a uslyší buď: "Pomni, člověče, ţe prach jsi a v prach se obrátíš" nebo "Obraťte se a věřte evangeliu!" A tato druhá věta byla zvolena jako SLOVO ŢIVOTA na únor 2012 a zní "Obraťte se a věřte evangeliu!" (Mk 1,15)

SLOVO ŢIVOTA Vstoupili jsme do února, který ač je letos "přestupný rok" má "jen" 29 dnů. A letos 22. února je Popeleční středa - den přísného půstu- a začátek postní doby. Věřící jsou označováni popelem ze spálených ra3


Č. 2 – ÚNOR 2012

Těmito slovy začíná v Markově evangeliu Jeţíšova zvěst světu o poselství spásy: "Naplnil se čas a přiblíţilo se Boţí království. Obraťte se a věřte evangeliu.!" Jeţíšovým příchodem začíná nová epocha, čas milosti a spásy. Jeho první slova jsou výzvou k přijetí něčeho zcela nového, totiţ skutečnosti Boţího království, které tu předkládá na dosah všem. A ukazuje hned cestu: obrátit se a věřit evangeliu, to znamená radikálně změnit život a přijmout slovo, kterým se Bůh v kaţdé době obrací k lidstvu skrze Jeţíše Krista. Obrácení a víra jsou dvě skutečnosti, které kráčejí ruku v ruce. Jedna nemůţe bez druhé existovat, jedna i druhá vychází z kontaktu s ţivým slovem a z Jeţíšovy přítomnosti. Přijaté a ţité Boţí slovo způsobuje úplnou proměnu mentality, tedy obrácení, a vkládá za různých okolností Kristovo smýšlení do srdcí jednotlivců - Evropanů, Asijců, Australanů, Američanů nebo Afričanů - a tím do celé lidské společnosti. Ale jak můţe evangelium způsobit zázrak hlubokého obrácení, nové a zářící víry? Vše se odvíjí od tajemství, které se skrývá v Jeţíšových slovech. Nejde o pouhé vybídnutí nebo doporučení, o pouhé pokyny a návody, příkazy či rozkazy. V Ježíšových slovech je přítomen sám Ježíš, který mluví k nám. Jeho slova jsou on sám, jsou samotným Ježíšem. Ve slově se setkáváme právě s ním. Přijmeme-li jeho slovo do svého srdce tak, jak si on přeje (tedy jsme-li připraveni je uvádět do ţivota), pak jsme s ním jedno a on se "v nás rodí a roste". A právě proto kaţdý z nás nejen můţe, ale i má přijmout Jeţíšovo naléhavé a náročné pozvání. Někdo můţe slova evangelia povaţovat za příliš náročná a obtíţná, příliš vzdálená běţnému stylu ţivota a způsobu uvaţování. Takový člověk je v pokušení se uzavřít, slovu nenaslouchat a ztratit odvahu. To se můţe stát, myslí-li si, ţe musí přenést horu své chabé víry zcela sám. A přitom by sta-

čilo snaţit se ţít jen jediné slovo evangelia. Našel by v tom nečekanou pomoc, jedinečnou sílu a světlo pro své kroky. Vţdyť kdyţ ţijeme toto slovo, které je přítomností Boha, umoţňuje nám, abychom byli svobodní, očišťuje nás, způsobuje obrácení, přináší útěchu i radost a dává moudrost. Kolikrát během dne můţe být pro nás toto slovo světlem! Pokaţdé, kdyţ se setkáme s vlastní slabostí nebo slabostí druhých, pokaţdé, kdy následování Jeţíše se zdá být nemoţné aţ absurdní, pokaţdé kdyţ hrozí, ţe těţkosti nás přemohou, můţe být toto slovo pro nás mocným rozpětím křídel, hlubokým nadechnutím čistého vzduchu, podnětem k novému začátku. Postačí malé, rychlé "obrácení" směru, abychom vyšli z uzavřenosti svého já, otevřeli se Bohu a zakusili jiný, opravdový ţivot. Příleţitost sdílet tuto zkušenost s dalším spřáteleným člověkem, který tak jako my povaţuje evangelium za svou ţivotní normu, otevírá moţnost růstu a rozkvětu křesťanského společenství kolem nás. Ţité a sdílené Boţí slovo totiţ způsobuje ještě jiný další zázrak: dává vzniknout viditelné komunitě, která se může stát kvasem i solí společnosti a viditelným svědectvím o Kristu všude na zemi. (podle materiálu a textů Chiary Lubichové) iš

KNĚŢÍ NEJSOU ŢÁDNÍ SUPERMANI Rozhodně nejsem první, kdo se nad tímto tématem zamýšlí, ale mně to nedá. Pořád mi nějak kněţí zasahují do ţivota. Třeba kdybych patřila do církve husitské nebo se stala členkou CB, tak bych tam mohla mít farářku či kazatelku. Ale jsem-li ta katolička a navíc ta „technoloţka“, tedy pardon teoloţka, tak se s nimi setkávám – se starými, mladými, rudnými i nerudnými, veselými i zachmuřenými, praktiky i teoretiky. 4

Č. 2 – ÚNOR 2012


Mnozí z nás do nich projektujeme své sny a čekáme, ţe to budou nějací „nadlidé všehoschopní“. Ale ouha. Nejsou. A protoţe je na ně vidět, i kdyţ uţ nevystupují na kazatelnu, tak to nemají věru lehké. Ale ruku na srdce – nemají to lehké oni s námi, ale ani my s nimi. Kaţdý kněz je v něčem nadán a něčeho se mu nedostává. Je-li vyhledávaným kazatelem, nebývá většinou dobrým opravářem. Pokud zaujme intelektuály, tak jen zřídka bývá nadán k práci s dětmi. Je-li to dobrý organizátor, neznamená to, ţe bude i vyhledávaným zpovědníkem. Je-li to vzdělaný biblista, nemusí zákonitě být také exorcistou atd. Jen opravdu velmi malá skupinka lidí je všestranně nadaná. A myslím, ţe tito jednotlivci nejsou příliš oblíbeni – mohou být pyšní a hlavně jim druzí závidí. Jak mě potěšilo, kdyţ jsem si o Editě Steinové, která byla velmi vzdělaná, nadaná a zboţná, přečetla, jak byla nešikovná! Kdyţ zametala, píše se v ţivotopise, vypadalo to, jako kdyţ venčí psíka. Není ale přece cílem dělat všechno, ale věnovat se převáţně tomu, na co mám dary. Tak by měl mít dobrý farář kolem sebe tým lidí, kteří by byli ochotni pomoci. U kněţí asi ještě víc neţ u jiné části populace očekáváme, ţe to budou zralé osobnosti. Kdyby se někdo mě osobně zeptal, co očekávám od kněze, tak očekávám, ţe to bude člověk modlitby a služby. Nemusí to být superkazatel, ale měl by se na své promluvy poctivě připravovat. Nemusí nutně sám učit náboţenství, ale měl by spolupracovat s těmi, kteří na to mají dary a povzbuzovat je. Měl by být schopen „rozdělovat práci“. Měl by to být hlavně člověk otevřený, za kterým bych mohla přijít beze strachu z toho, ţe na mě nebude mít čas, ţe mě zraní svým nepochopením či přezíravostí. Děkuji vám za to: - ţe jste uposlechli Boţí volání a šli do

sluţby - ţe se perete s denními obtíţeni, ţe se snaţíte být v tomto konzumním světě svědky evangelia - ţe většina z vás zůstala normálními přístupnými lidmi, kteří zajdou na pivo nebo na návštěvu - ţe se za své farníky modlíte - ţe jste připraveni slouţit nemocným - ţe za vámi můţeme přijít s důvěrou a najít u vás pokoj a přijetí - ţe se snaţíte stále vzdělávat a nemáte jen omezené „církevní obzory“ - ţe nás ţeny přijímáte jako sestry v Kristu, i kdyţ jsme bytosti věru sloţité  Obrovský dar má ten kněz, který je vstřícný a otevřený, který vypadá přátelsky. Ale ne kaţdému je dáno. Pamatuji, ţe jsem jednomu známému knězi říkala: „Kdyţ ty vypadáš tak přísně! Já kdyţ se mám s tebou bavit, tak z toho mám průjem.“ On: „Ale kdyţ já za to nemůţu, takhle vypadám po tatínkovi .“ Pokud má být celibát pro kněze i věřící darem, pak si myslím totéţ, co jeden můj přítel kněz. Kněz potřebuje ţivé společenství. Jinak hrozí, ţe buď bude mít nějakou „bokovku“ nebo bude tolik dbát na to, aby náhodou neuklouzl, ţe se z něj stane „divný patron“, který raději ţeně ani ruku nepodá, bude se pořád hlídat a stranit. Nemáte to s námi, vy kněţí, lehké. Chceme toho po vás často příliš. My s vámi ale taky musíme mít mnohdy velikou trpělivost, kdyţ: - si nepřipravujete pečlivě kázání (to bych vám fakt přála, abyste v té lavici museli těch 20 minut sedět….) - nebo kdyţ v kázáních stále jenom kritizujete a nehlásáte radostnou zvěst ani nepovzbuzujete - se chováte odtaţitě a mluvíte nesrozumitelně - od nás něco chcete a neumíte říct jasně co - se bojíme vám vytknout chybu, abyste se 5


Č. 2 – ÚNOR 2012

neurazili, nebo neumíte naopak přijmout pochvalu - ţijeme jinou spiritualitu a vy nás nechcete pochopit - jste tak uzavření, ţe vůbec nevíme, čím ţijete, co vás trápí, co vám dělá radost

Kéţ bychom byli k sobě navzájem otevření a byli ochotni vést vzájemný dialog. Kéţ bychom přes všechny naše chyby a hříchy, byli rodinou, která společně putuje do Království. Ludmila Křivancová

POMOC POTŘEBNÝM „postní dar“ pro ty, kteří jsou momentálně v nouzi. Kasičky budou k dispozici v kostele nebo ve farní kanceláři. Děkujeme všem, kteří se „nejen modlí a nejen postí, ale jsou i milosrdní“ k těm, co to potřebují. eko

MASOPUSTNÍ REJ Srdečně Vás zveme, všichni malí i velcí farníci a také všichni malí i velcí koledníci Tříkrálové sbírky, na Masopustní rej, který pro Vás připravujeme na neděli 19. února 2012 od 14:00 hodin na faře. Přichystány jsou nejen tance, soutěţe a hry, ale i veselá tombola. K masopustní atmosféře jistě přispěje, kdyţ přijdeme všichni v maskách. Společně si také najdeme chvilku na vzpomínání na letošní Tříkrálovou sbírku a budete nám moci říct, co Vás při ní potěšilo, zaujalo nebo co máme třeba příští rok zlepšit. Kdo bude chtít, můţe své připomínky nebo náměty napsat a vhodit do košíčku u dveří sálu. Masopustní veselí bude zakončeno v 18:00 hodin mší svatou. eko

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA Dvanáctý ročník Tříkrálové sbírky v Chebu a okolí, která se konala od 1. do 14. ledna 2012, vynesl celkem 145 003 Kč (141 002 Kč + 156 €), coţ je opět nárůst oproti předchozímu roku, kdy jsme vykoledovali částku 140 869 Kč. Z celkové částky se v Dolním Ţandově vykoledovalo 10 198 Kč (9 608 Kč + 23 €), ve Františkových Lázních 24 819 Kč (23 503 Kč + 51 €), na Komorním Dvoře 4 428 Kč (4 115 Kč + 12 €) a v Chebu 105 559 Kč (103 776 Kč + 70 €), z čehoţ se 13 188 Kč (12 860 Kč + 12,80 €) vybralo při bohosluţbách. Do Tříkrálové sbírky se letos zapojilo 62 koledníků a 22 vedoucích skupin, coţ je přibliţně stejně jako v předešlém roce. O nárůst celkové vykoledované částky se také určitě zaslouţil krásný Tříkrálový koncert, na kterém vystoupil Mládeţnický dechový orchestr ze ZUŠ J. Jindřicha, pěvecký sbor Špalíček a Chrámový sbor z Chebu a štědří dárci na něm přispěli částkou cca 11 200 Kč.

POSTNÍ DAR Masopustem, který můţeme oslavit všichni společně na faře v neděli 19. února, přecházíme pomalu do postní doby, která nám začíná Popeleční středou 22. 2. 2012. I letos chceme tuto dobu vyuţít ke sbírce nazývané tradičně Postní dar. Ta spočívá v tom, ţe peníze ušetřené během postní doby můţete o Velikonocích přinést jako svůj 6

Č. 2 – ÚNOR 2012


 15% na podporu charitních sociálních služeb v plzeňském a karlovarském kraji (SOS Domaţlice, Meclov, Domov pro matky s dětmi Havlovice, Domov pro seniory Bor, Adopce na dálku, DOVB ML, PS Blovice, Volnočasové kluby Duha Domaţlice)  10% na humanitární pomoc v zahraničí (pomoc dětem v Peru, Bolívii, Paraguayi a Ekvádoru v rámci projektu Adopce na dálku a v rámci projektu Střediska rozvojové spolupráce Diecézní charity Plzeň)  5% na projekty Charity Česká republika  5% na celostátní reţii sbírky Podrobné výsledky včetně přehledu jednotlivých kasiček a fotogalerie naleznete zde: www.trikralovka.farnostcheb.cz Všem dárcům i koledníkům ze srdce děkujeme a přejeme hodně Boţího poţehnání do celého roku! Ing. Eva Kolafová

Jak uţ bylo uvedeno dříve, místní podíl, tj. 65% z celkové vykoledované sumy (tj. 94 252 Kč), který bude pouţit na podporu charitních projektů a projektů sociálních sluţeb přímo v Chebu, bude letos rozdělen takto:  čtvrtina (tj. 23 563 Kč) na sluţby lidem se zdravotním postiţením poskytované sociálně terapeutickými dílnami o. s. Joker  čtvrtina (tj. 23 563 Kč) na sluţby starým a nemocným v Chebu zprostředkovávané Farní charitou Cheb  čtvrtina (tj. 23 563 Kč) na podporu dobrovolnictví na Chebsku skrze Dobrovolnické centrum při Farní charitě Cheb  čtvrtina (tj. 23 563 Kč) na rozvoj sluţeb lidem bez domova v Noclehárně Betléma, v Azylovém domě Betlém a v Nízkoprahovém denním centru poskovaných Diecézní charitou Plzeň v Chebu. Zbytek vykoledovaných prostředků pak bude vyuţit takto:

950 TVÁŘÍ A OSUDŮ BĚLA ŠILHÁNKOVÁ ROZENÁ ŠÁLKOVÁ

Její mažoretky byly vůbec první v tehdejší ČSSR. Celá rodina (kaţdý z příbuzných měl osud tak zajímavý, ale bohuţel nelze vše zaznamenat, i kdyţ někteří byli posléze také více či méně spojeni s Chebem) pocházela z Trhových Svinů. Ze strany otce i maminky. Tatínek Josef Šálek se vyučil obchodním příručím, v Praze získal zkušenosti u Meinla, a poté se rozhodl, ţe si otevře vlastní obchod se smíšeným zboţím. Volba padla na obec Ševětín. Maminka Jana byla dámská krejčová (odbornou školu absolvovala v Prachaticích, vystudovala také řadu kurzů, měla oprávnění, aby vyučovala na učňovských školách), šila pro exkluzivní 7


Č. 2 – ÚNOR 2012

klientelu – a mimochodem později uţ jako důchodkyně šila kostýmy pro chebské maţoretky. Běla Šálková (celým jménem Běla Františka Marie) se narodila v obci Ševětín u Českých Budějovic. Bylo to 29. listopadu a od toho dne uteklo, jak říká, opravdu hodně, hodně vody… Za kmotru jí šla sestra její babičky, která se po manţelovi, Polákovi, jmenovala trochu neobvykle: Františka Lekawa. Manţel kmotry býval před první světovou válkou šoférem na dvoře Habsburků, vozil prý i samotného císaře Františka Josefa I. a jeho manţelku. Kdyţ krize ve třicátých letech zavinila bankrot ţivnosti Josefa Šálka, ţivila rodinu, kde kromě Běly vyrůstal ještě její bratr Josef, matka. Kdyţ Běla začala chodit do obecné školy, rozhodl se otec k návratu do rodných Trhových Svinů, a protoţe stále neměl práci, nabídl mu tamní starosta místo městského stráţníka. Maminka si v městečku otevřela módní salón. Běla studovala reálné gymnázium, jejím spoluţákem byl její pozdější manţel Josef Šilhánek. Skončila válka, a tatínek, městský stráţník, byl zařazen do nově se rodících bezpečnostních sborů poválečné republiky. Otec byl převelen nejprve do Sokolova, kde, jak Běla vzpomíná, měl za úkol dohlíţet na odsun Němců a kdy, jak si také Běla pamatuje, se snaţil pro tyto lidi dělat, co se dalo, aby jim odchod z jejich domovů trochu usnadnil. Běla v Sokolově maturovala, spolu s dalšími byli prvními maturanty tamního obnoveného českého gymnázia. Po dvou letech otce přeloţili do Chebu, kam se za ním přestěhovala brzy celá rodina. „První byt nám byl přidělen na dnešní třídě 17. listopadu, tehdy se jmenovala Únorového vítězství, to uţ bylo po roce 1948.“ Pak si Běla vybaví jeden z nejhorších okamţiků, které má s Chebem spojené: „Mezi povinnosti mého tatínka, příslušníka SNB, patřily i noční hlídky. Například hlídal chebské letiště, kde bylo v hangáru za-

vřené jediné letadlo. S kolegou N. (jméno neuvádíme úmyslně, sami brzy zjistíte proč) tu osudnou noc rázovali sem a tam, a protoţe byla zima a dlouhá chvíle, krátili si ji klábosením. Povídali si vtipy, mluvili o všem moţném, no a tatínek přidal taky pár informací. Bohuţel, ale ty načerpal ze Svobodné Evropy, kterou pravidelně poslouchal. Zdroj sice neuvedl, ale jeho kolega to poznal… A Bělina otce udal! Třetí den měl tatínek, také jako obvykle, sluţbu při převozu vězňů. Domů z práce se uţ nevrátil. Byl rovnou zatčen a s vězni převezen do Karlových Varů, do vyšetřovací vazby, odtud pak ho odvezli do Prahy, na proslulé Hradčanské náměstí k výslechům. Dlouho prý nemohl loretánské zvony ani slyšet, protoţe v něm jejich hlas vzbuzoval hrozné vzpomínky. Otce odsoudili, dostal 4,5 roku. Maminka, šílená bolestí, dala na radu právníka a odvolala se. Běla na úhradu právních nákladů obětovala svoji první výplatu. Odvolací soud nakonec ţádosti vyhověl, otci byl trest sníţen na 18 měsíců. „Psal se rok 1951, a pro mne to naopak byl jeden z nejkrásnějších roků, protoţe jsem se v dubnu vdávala a protoţe se mi v září narodil syn. Josef. V naší rodině to byl uţ čtvrtý Pepa, a tak jsme mu říkali a dodnes říkáme „malý“. Jenomţe záhy zavřeli i manţela Běly, Josefa Šilhánka. Důvod byl ještě nesmyslnější, neţli tomu bylo v případě jejího táty. Josef Šilhánek, jako čerstvý maturant, kterého čekala vojna, si kvůli odkladu sehnal práci v Jáchymově – prováděli tu geologické sondy, kterými se hledala další loţiska uranu. V dolech občas přicházeli do kontaktu s vězni – jeden z vězňů podstrčil Josefovi zprávu, aby ji předal dál. Někdo to také udal, a třebaţe zprávu u Josefa nenašli, zavřeli ho na několik měsíců. Nakonec ho propustili, pro nedostatek důkazů. „Tak se to v té naší rodině semlelo: jeden nový přírůstek, a současně otec i manţel ve vězení. Bratr Josef ještě studoval. Byla 8

Č. 2 – ÚNOR 2012


jsem na mateřské, nebýt babičky a tety, maminčiny sestry z Trhových Svinů, které nám do Chebu tehdy posílaly něco na přilepšenou, asi bychom zemřeli hlady…“ Kdyţ skončila Běle mateřská (pro zajímavost, tehdy trvala jenom 4,5 měsíce), našla si místo jako učitelka (k tomu si následně doplnila potřebné vysokoškolské pedagogické vzdělání). Učila niţší stupeň, nejprve na Americké škole, pak převzala ţáčky druhé třídy na národní škole, která byla v budově bývalého Rudolfina. Moţná stojí za zmínku, ţe v 50. letech slouţila tato škola jako výcvikové místo pro budoucí učitele, studenty pedagogické školy v Karlových Varech. „Předváděli jsme jim vzorové hodiny. Učili se tady, jak učit,“ říká Běla. Potom se dokončila nová školní budova na sídlišti Hradčany a Běla nastoupila sem. Učila tu deset let. „Tenkrát jsme mívali i 40 dětí ve třídě, ale nepamatuji, ţe bychom měli nějaké výraznější problémy s kázní,“ srovnává Běla. „Asi je to tím, ţe tenkrát, a to rozhodně minulost nevychvaluji, se víc respektovaly autority. Děti byly lépe vedené, skromnější.“ Nakonec jí nabídl ředitel Hynek, aby nastoupila na zvláštní školu. Tady zůstala – do důchodu a ještě pět let přes důchod, kdy ji přemluvili, aby neodcházela. A jsme u maţoretek. Jak to začalo? Manţel Josef Šilhánek, který absolvoval vojnu, se rozhodl na vojně zůstat. Na tehdejší poměry byl „očištěn“, protoţe mu provinění neprokázali. Naposledy slouţil v kasárnách, tam, kde je dnes areál Dragoun. Z talentovaných kluků vytvořil pěvecký soubor „Střelec“ a jezdil s nimi po nejrůznějších přehlídkách a soutěţích. Protoţe chtěli svá vystoupení zpestřit, nabídl Josef své ţeně Běle, zda by nechtěla předvést Montiho čardáš s jedním profesionálním tanečníkem, který do Chebu přišel vojančit ze Slovenska. Běla se směje: „Později jsem se dozvěděla, ţe ten mladík byl z toho zpočátku hrozně nešťastný, má

vystupovat s nějakou důstojnickou paničkou a ještě k tomu s ní předvádět čardáš. Z toho prý bude hrozná ostuda, nejen pro něj, ale i pro celé Slovensko… Naštěstí jsem měla co se tancování týče uţ v mládí hodně dobrou průpravu. Snad to nebude znít nemístně, ale měli jsme s čardášem tehdy velké úspěchy…“ V té době uţ v Chebu vojenský kapelník Václav Kučera vedl mládeţnickou dechovku. Jejich popularita rostla. Na zájezdech do zahraničí chebské muzikanty upoutaly dívčí skupiny, které doprovázely orchestr. Václav Kučera oslovil ATK Standard, hudební skladatel Věroslav Neumann, pozdější ředitel praţské konzervatoře, sloţil hudbu. Vznikly Chebský pochod a Chebská polka na chodské motivy. Vystoupení „Kučerovců“ tak začala doprovázet elegantně provedená taneční čísla v podání členů ATK. Pro Chebany to bylo velice milé překvapení a přijímali novinku s nadšením. Nicméně se to panu Kučerovi stále nezdálo být to pravé… a tak oslovil Marii Nývltovou, učitelku LŠU a spolu s ní Bělu Šilhánkovou. Běla potom na dlouho převzala „ţezlo“ a vytvořila a léta vedla skupinu maţoretek. Cheb byl díky Běle prvním městem v tehdejší ČSSR, jejíţ orchestr měl pohybovou dívčí doprovodnou taneční skupinu. Základ tvořilo 20 dívek, ale Běla pamatovala i na „dorost“ – takţe paralelně existovala a trénovala skupina mladičkých dívenek. Udrţovala se kontinuita – starší dívky dospívaly a odcházely, mladší je hned nahrazovaly. Po poradě s odborníky - výtvarníky a oděvními návrháři byly pro děvčata navrţeny i kostýmy: Světlemodré minišaty bez rukávů, modré kalhotky, bílé pásky, bílé kozačky a bílé silonové rukavice k loktům. Hlavy měly dívky pokryté síťovými čapkami s všitými rudými vlčími máky. Zvolené barvy byly inspirovány naší národní trikolórou. Jak se časem oblečení 9


Č. 2 – ÚNOR 2012

obnovovalo, ujala se šití kostýmů pro celou skupinu maminka Běly Jana Šálková. Běla Šilhánková vedla skupinu maţoretek do roku 1992, kdy ji vystřídala Jaroslava Havlíčková. Nicméně se ještě donedávna práci s maţoretkami věnovala a výborně dál vedla jinou skupinu děvčat, protoţe se od své práce nedokázala odloučit. Také s touto skupinou sklízela různé úspěchy na veřejných přehlídkách a vystoupeních. „Jsem uţ v důchodu, uţ mi ty baterky nejedou na plný výkon, jako dřív,“ usmívá se určitě nejstarší „chebská maţoretka“ Bě-

la Šilhánková. Musela jsem, sice s těţkým srdcem, zanechat i trénování dívek. Zbyly jenom vzpomínky a stovky, moţná tisíce fotografií, čestných uznání, diplomů, oslavných novinových článků, dopisů… Doplňme, ţe je babičkou čtyř vnuků a tří pravnuků. „Paradoxně: všechno kluci, ţádná holčička…“ směje se přes to stále ještě čiperná ţena, s jejímţ jménem je neodmyslitelně spojený vznik a historie chebské dívčí pohybové skupiny – chebských maţoretek. rym

ZPRÁVY Z LORETY vat z ní místo smíření obou sousedních národů, v minulosti tragicky znepřátelených. Na české straně našel nadšené spolupracovníky. Jedním z nich byl José Kočí, který se snaţil i v době totalitního reţimu na Loretě zachraňovat, co šlo a tehdejší předseda ONV, později starosta města Chebu Otakar Mika. Dne 11. února 1992 byl zaloţen ve Waldsassenu Spolek na obnovu a podporu Maria Loreto. Předsedou se stal Ing. Anton Hart. Také přišly první dotace z české i německé strany. Na jaře v r. 1992 vyjely na Loretu stroje firmy HART-KERAMIK, začaly se odstraňovat dřeviny, kterými byla Loreta zarostlá a José Kočí se svou firmou Carmen pracoval na obnově střech, ambitů a kaple Panny Marie. Maria Loreto povstávalo z trosek. Letos je tomu právě dvacet let. ako

POVSTALO Z TROSEK Letos je tomu právě 20 let, co na zničené Loretě začaly první záchranné práce. Známé a oblíbené mariánské poutní místo po 2. světové válce více neţ čtyři desetiletí pustlo; střechy se propadaly, zdi se hroutily, celkové devastaci vydatně pomáhali i pohraničníci. Hned po pádu ţelezné opony se na Loretu vraceli mariánští ctitelé. První českou mši slouţil v r. 1990 v ruinách kaple Panny Marie P. Kopejsko z Chlumu sv. Maří, první německou téhoţ roku P. Richter se svými farníky z Mitterteichu. Ale co se zříceninou Lorety? Zakonzervovat ji v tomto stavu, (jako se později zakonzervoval kdysi pěkný kostel ve Vysoké)? Úplně trosky zbourat? Pustit se do obnovy? Ing. Anton Hart, který se pod Loretou narodil a proţil zde dětství a mládí, chtěl Loretě vrátit její bývalou krásu a vybudo-

10

Č. 2 – ÚNOR 2012


FÓRUM na Sahánková, byla tak laskavá, ţe s námi začala připravovat doprovodný vánoční program pro naši návštěvu, který velmi pečlivě a svědomitě přichystala. 8. prosince jsme se vydali do Domova pro seniory v Dragounské ulici v Chebu, kde se na nás jiţ všichni těšili Zpívali jsme známé vánoční písně a koledy za hudebního doprovodu akordeonu paní učitelky. Sborový zpěv jsme doplnili krátkým povídáním o Vánocích, vánočních zvycích a tradicích, a také sólisty – nejlepšími zpěváky z našich řad. Na závěr celého vystoupení dostali všichni senioři keramické výrobky vyrobené v hodinách výtvarné výchovy. A za těmi, kteří byli nemocní a nemohli se vystoupení zúčastnit, jsme ve skupinkách šli na pokoj, abychom jim předali drobné výrobky. Odměnou nám byla útěcha za dobrý skutek. Jsme rádi, ţe jsme všechny seniory mohli před Vánocemi potěšit svým vystoupením a naší návštěvou. (převzato z webu školy)

ZE ŠKOLNÍHO WEBU

PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ GENERACÍ V DPS DRAGOUNSKÁ Na podzim tohoto roku (2011) navštívila na hodinách občanské výchovy naši školu (6. ZŠ Cheb) ředitelka Farní charity Cheb, Eva Kolafová. Po hodinové besedě o náplni, dobročinných akcích a sluţbách této organizace se dohodli naši třídní učitelé, Miroslava Fléglová (9. A) a Miroslav Dlesk (9. B), na uskutečnění návštěvy Domova pro seniory Cheb. Naše paní učitelka hudební výchovy, Ja-

Martin Bednařík žák 9. ročníku 6. ZŠ Cheb

MY TŘI KRÁLOVÉ JDEME K VÁM… V sobotu 7. ledna mi jako spolukoledníci byli svěřeni dva bratři – Zdeněk a Románek. Všem třem se nám sobotní koledování moc líbilo a tak jsme se rozhodli koledovat ještě v neděli. Kluci byli nejednou pochválení za svůj zpěv a odvahu zpívat. Myslím si, ţe oba dni byly nejenom pro nás plné přijetí a radosti. Radosti, kterou jsme přinesli my jako tři koledníci i radosti, kterou nám darovali lidé, kteří nám otevřeli nejenom dveře, ale i svá srdce.

11


Č. 2 – ÚNOR 2012

V neděli k večeru mě ještě čekalo další koledování a to koledování s Vašíkem a jeho maminkou Radkou. Vašíkovi se koledování také líbilo, a tak jsme šli koledovat a popřát lidem Boţí poţehnání do nového roku ještě ve středu odpoledne. Je mi trochu líto, ţe při koledování s mou druhou skupinkou nebyli lidé tak plní radosti ze tří králů jako při mé skupince číslo jedna. Moţná to Vašík a jeho maminka vnímali trochu jinak neţ já. Já jsem byla mírně ovlivněná zkušeností, kterou jsem měla se svými krály Zdeňkem a Románkem, ale také jsem si koledování uţívala. Mohu zkonstatovat, ţe všechny dny, ve kterých jsem měla moţnost koledovat byly pro mě obohacením a projevem toho, ţe lidé chtějí pomáhat, i kdyţ nám média někdy říkají něco jiného. Martina B.

tak se to čte v rádiu, ale vy v kostele musíte číst tak a tak. Ve druhé části přednášky jsme si poslechli dobrovolníky, kteří se rozhodli natočit si své čtení úryvku z Písma. Bylo zajímavé poslouchat jednotlivé hlasy a cenné rady od někoho, kdo dennodenně pracuje se slovem a ví, jak má správně mluvené slovo vypadat. Přečtený úryvek byl zakončen čtením odborníka, a tak jsme si mohli poslechnout, jak měl být správně úryvek přečten. A jak se říká: To nejlepší nakonec… a přišel oběd… Martina B.

EKUMENICKÁ BOHOSLUŢBA VE FARNÍM SÁLE Musím se přiznat, ţe v sobotu 21. 1. odpoledne se mi na ekumenickou bohosluţbu moc nechtělo. Šla jsem na ni, protoţe jsem uznala, ţe by bylo dobré jít a podpořit naši farnost, kdyţ uţ jsme hostitelským společenstvím věřících. Byla jsem na ní a nelituji. Kolem sebe jsem cítila promodlené prostředí. Kaţdý pastýř společenství do ní vloţil kus svého způsobu slavení. Bylo úţasné spojení katolického způsobu slavení s evangelickým způsobem kajícnosti, s baptistickým kázáním a s pravoslavnou zpěvnou formou modlitby. Závěrem bohosluţby byla malá symbolická hostina lásky (tzv. "agapé"), a to prostřednictvím lámaní chleba (resp. housky) a prosfory (pravoslavný bohosluţebný chléb) ostatním lidem. Poté někteří zůstali více neţ hodinu v druţném rozhovoru. Martina B.

KURZ PRO LEKTORY V rámci vzdělávaní se chebští lektoři a akolyti vydali v sobotu 21. 1. do Sokolova na kurz rétoriky. Vlakem jsme přijeli tři (Janička K., Sokol, Martina). Osobním autem pak za námi dorazily další tři osoby (Eliška, Marie K., Marie F.), a tak nás z Chebu bylo celkem 6. Jedna osoba přicestovala z Karlových Varů a další byly ze Sokolova. Při přednášce mě nenapadlo sečíst účastníky, ale můj odhad je, ţe nás bylo kolem 20 osob. Přednášel nám pán Blaţek a doprovod mu dělal jeho syn. Pan Blaţek pracuje v českém rozhlasu a první část přednášky se týkala způsobu práce v rozhlasu. Vyslechli jsme si několik ukázek, jak by mělo čtení správně vypadat a jak by vypadat nemělo. Dověděli jsme se, jak se někdy musí upravovat mluvené slovo, aby posluchači u rádia byli spokojeni. K vyslechnutým ukázkám správného čtení, nám přenášející dával cenné rady ve stylu, 12

Č. 2 – ÚNOR 2012


Editu lidé vyhledávají a řeší s ní své problémy. Podstatou vcítění je naslouchání a přijetí. Edita chce poznat mysl Kristovu. Ve svých spisech uvádí, ţe se s Ním lze setkat mimořádným způsobem na třech místech: v eucharistii, v evangeliu a v tiché modlitbě. Edita trávila spoustu času před svatostánkem. Vnímala Krista především jako Beránka, který byl zabit. Při slibech se stala jeho nevěstou. Z Jeţíšových slov pochopila, ţe jedinou cestou ke skutečné svobodě je podřízení vlastní vůle vůli Boţí. Zvlášť citlivě vnímala vztah lásky mezi Otcem a Synem. Velmi oblíbenou modlitbou byla pro ni 17. kapitola Janova evangelia. Edita také vybízí ke ztišení. Ticho je komunikačním kanálem, něčím jako nebeským telefonem. Dvakrát jsem se u knihy i zasmála. Edita byla velmi chytrá, vzdělaná a zboţná. Manuálně šikovná ale nebyla. Kdyţ zametala, vypadalo to spíš, ţe táhne na vodítku psíka a pokud šila, měla steh nakřivo a některá ze sester musela její „dílo“ předělávat. (To by ještě tak scházelo, aby někdo byl nadaný úplně ve všem ). V 6. kapitole knihy se dočteme o Editině vztahu k Marii. Cítila, ţe obě jsou stejné krve. Viděla Marii jako svůj vzor i jako matku. „Mateřství a panenství vnímala jako dvě paralelní a navzájem se překrývající povolání – matka plní duchovní roli ve vztahu ke svým dětem, panna ve vztahu k jiným lidem“ (str. 89). V druhé části knihy se seznámíme s osobami, které Editu v jejím ţivotě nejvíce ovlivnily. V dětství to jistě byla maminka a pro Editu bylo velmi obtíţné vyrovnat se s tím, ţe jí matka nemohla odpustit její konverzi ke katolictví a vstup do kláštera. Nikdo z rodiny Steinů nepřijel na Editiny sliby. Dalším, kdo Editu velmi ovlivnil, byl jiţ zmiňovaný filosof Edmund Husserl. Byla jednou z jeho nejaktivnějších ţaček. Zmiňováni jsou v knize i někteří kněţí a Editini přátelé. Na Karmelu měla jako Ţi-

NAD KNÍŢKOU JOANNE MOSLEYOVÁ EDITA STEINOVÁ JAKO ŢENA MODLITBY Editu Steinovou (Terezie Benedikta od Kříţe) charakterizují tři slova - HLEDÁNÍ PRAVDY A KŘÍŢ. To jsou témata celého jejího ţivota. „Co je pravda? To je špatně poloţená otázka. Nemůţeme se ptát, co, ale Kdo. Pravda je osoba, je to Jeţíš. (citát z knihy sv. Terezie od Jeţíše). Právě tohle Edita hledala a nenacházela ani v knihách, ani v knihovnách, ani na seminářích. „Pravda je osoba, ne myšlenkový koncept“ (str. 24). V první části knihy je Editin stručný ţivotopis. Byla vychována v ţidovském náboţenství, ale hledala dál. „Pokud jednala v souladu se svým svědomím, nezajímalo ji, co si o ní myslí lidé, proto byla velmi svobodná a vyrovnaná“ (str. 29). Edita vystudovala filosofii a seznámila se s E. Husserlem, zakladatelem fenomenologie. Několik let pracovala jako učitelka. Edita zahynula v Osvětimi v roce 1942. V této knize není nejdůleţitější Editin ţivotopis, ten ostatně najdete na internetu. Kniha se zaměřuje na Editinu duchovní cestu a její růst v modlitbě. Dlouhou dobu trvá, neţ je Edita přijata na Karmel, po kterém uţ tak dlouho touţí. „Karmel je svět absolutních poţadavků. Cílem je Bůh, ale jaká cesta k Němu vede? „Aby dosáhla všeho, musela se Edita stát ničím, po všech stránkách zapřít sama sebe – den začíná o půl páté ráno v nevytopené cele. Chce-li něco napsat, musí poţádat o zapůjčení pera. Musí zapřít své myšlení i svou vůli. Tohle můţe přeţít jen skutečně vnitřně vyrovnaný člověk. Jen člověk, který je k tomu Bohem povolán, se můţe v takovém prostředí rozvíjet a být šťastný“ (str. 41). 13


Č. 2 – ÚNOR 2012

dovka velmi blízko k proroku Eliášovi a ke královně Ester. Viděla v ţivotě královny Ester a v ţivotě svém mnohé paralely. Také ona se Kristu nabídla jako oběť za svůj národ. Prosila za Ţidy, ale zároveň i za Němce, národ, uprostřed něhoţ ţila a jehoţ jazykem mluvila. Velmi si váţila Terezie od Jeţíše. Eliáš reprezentoval v jejím ţivotě ţidovství a Terezie to katolické, přičemţ se obojí mísilo a překrývalo. Sv. Jan od Kříţe byl Editiným

„řádovým bratrem“. Slovo „kříţ“ si Edita dala i do svého řeholního jména, Terezii od Dítěte Jeţíše pak nazývá „naše drahá sestra.“ Na konci knihy nalezneme Editiny rady, jak se modlit. Kniha je opatřena bohatým poznámkovým aparátem. Škoda, ţe do češtiny byl přeloţen jen zlomek knih o Editě a Editiných děl. Ludmila Křivancová

OuKhej! Potom zase stavební úřad poţadoval rozpočet na dopravu archy na moři. Marně jsem se jim snaţil vysvětlit, ţe moře bude u archy a ne naopak, nechtěli mi to věřit. Získat dřevo v potřebné kvalitě byl další problém. Asociace ţivotního prostředí se sdruţily, aby zabránily pokácení stromů. Pokusil jsem se jim vysvětlit, ţe všechno to dřevo by slouţilo na záchranu světa, ale nepomohlo to. Nejhorší komplikace nastala, kdyţ jsem začal shromaţďovat dvojice různých druhů zvířat. Členové Greenpeace a Ligy na ochranu zvířat mě obvinili, ţe divoká zvířata zavírám do příliš malých prostorů, a tak je týrám. Ve stejné době jsem projednával s úřadem práce zaměstnávání dobrovolníků na stavbě archy. Začal jsem je najímat, protoţe mi odbory zakázaly najímat vlastní syny. Úřad argumentoval tím, ţe musím zaměstnávat pracovníky kvalifikované pro stavbu archy a pokud moţno členy odborů. K tomu všemu mi finanční úřad zablokoval všechna bankovní konta, a to na základě obvinění, ţe se připravuji prchnout ilegálně ze země. Kvůli tomu mě sledovali i celníci, kteří tvrdili, ţe jsem chtěl překročit hranice nebezpečným způsobem. Tak

BYROKRACIE V roce 2009 přijde Bůh za Noem, který bydlí jen několik kilometrů od moře a říká mu: „Země je znovu plná lidského násilí a sobectví, takţe musím zasáhnout. Postav archu a ze všeho, co ţije, vezmeš pár do archy, aby zůstali s tebou naţivu. Do archy vezmeš také několik dobrých lidí. Máš na to šest měsíců, neţ povolám mraky a déšť, který bude trvat čtyřicet dní a čtyřicet nocí.“ O šest měsíců později se Bůh dívá a vidí, jak se Noe prochází po dvoře svého domu, ale archa nikde. „Noe,“ varuje Bůh, „jiţ brzy povolám mraky a déšť, kde máš archu?“ „Odpust mi, Boţe,“ prosí Noe, „ale časy se změnily. V dnešní době potřebuji k tomu, abych mohl začít budovat archu, povolení ke stavbě. Bojoval jsem několik měsíců s poţárním technikem, který ode mě chtěl popis poţárního zabezpečovacího systému. Během toho se proti mně spojili moji sousedé, protoţe jsem porušil pravidla vyuţití dvora, kdyţ jsem tam chtěl stavět archu. Tím bych jim totiţ zakryl výhled. Museli jsme jít na městský úřad, abychom se nějak dohodli.

14

Č. 2 – ÚNOR 2012


promiň, můj Boţe, ale nevím, jestli mi na postavení archy bude stačit deset let.“ V té chvíli se mraky rozplynuly a na nebi se objevila duha. Noe pozvedl hlavu k nebi a ptá se: „Takţe ty nezničíš svět?“

„To je zbytečné,“ praví Bůh. „Byrokracie si vystačí sama.“ (vybráno z knihy B. Peyrous a M. A. Pompignoliová, Potká jezuita františkána) bodi

CHVILKA SE SVATÝMI Došlo k tomu v r. 1032. Přičiněním kníţete byla jeskyně přeměněna na konvent a nový kostel zasvěcen P. Marii a sv. Janu Křtiteli. Mniši přijali řeholi sv. Benedikta, ponechali si ale liturgii ve staroslovanském jazyce. Po smrti kníţete Oldřicha se stal kníţetem jeho syn Břetislav I., který klášteru přál a přiměl Prokopa, aby se stal opatem a přijal benedikci z rukou praţského biskupa Šebíře. Sázavský opat Prokop zemřel ve svém klášteře 25. března 1053 a byl pohřben za účasti kníţete Břetislava biskupem Šebířem před hlavním oltářem sázavského chrámu. Jeho hrob se stal poutním místem aţ do r. 1421, kdy husité klášter vydrancovali a vypálili. Po rozkolu v církvi v r. 1054 a jejímu rozdělení došlo v Čechách k zásahu proti slovanské liturgii. Nástupce Prokopa, opat Vít byl vypuzen, nahradil ho opat latinského obřadu rodem Němec. Legenda vypráví, ţe se sv. Prokop novému opatovi zjevil a přátelsky mu domlouval za národnostní třenice v klášteře i mimo něj a vybídl ho k odchodu. Kdyţ neuspěl, sám prý opata berlou vypráskal z kláštera ven. Většina sázavských mnichů se uchýlila do kláštera v Uhrách. Po návratu z uherského exilu, za vlády kníţete Vratislava II. se do mateřského kláštera vrátili i sázavští mniši s opatem Vítem. Po jeho smrti r. 1078 se stal opatem Prokopův syn Jimram, ale zemřel r. 1080. V r. 1096 vypudil kníţe Břetislav II. mnichy ze sázavského kláštera a nahradil je benediktiny latinského ritu. A tak skončila

SVATÝ PROKOP Poustevník, opat, vyznavač. Sv. Prokop se narodil přibliţně r. 970 v Chotouni, mezi Českým Brodem a Kouřimí na zemanské tvrzi. Jeho otcem byl Vít, matkou Boţena. Vzdělání získal na praţském Vyšehradě, ve škole s vyučovacím jazykem slovanským. Byl vysvěcen na kněze a zařazen k posílení slovanského kléru do katedrální druţiny u sv. Víta. Jak bylo u tehdejších českých kněţí obvyklé (asi do 12. stol.), byl ţenat a měl syna Jimrama. Později se stal benediktinským mnichem, nejspíše v klášteře v Břevnově. Po vyvraţdění Slavníkovců se mniši, kteří se hlásili k jejich rodové tradici, rozprchli. Také Prokop se uchýlil do ústraní a ţil poustevnickým ţivotem. Nejprve prodléval v jeskyni v Dalejích u Jinonic a asi r. 1009 odešel do hlubokých lesů při řece Sázavě. Ţil asketicky, tvrdě pracoval, mýtil les a obdělával půdu. Přidali se k němu jeho syn Jimram, synovec Vít a několik dalších zboţných bratrů. Zaloţili osadu poustevníků a slouţili chudým lidem. Zbudovali si prosté chatrče a kapli ke cti P. Marie. V té době okolní lidé Prokopa spatřili, jak vyorává s čertem, zapřaţeným do pluhu a popoháněným kříţem ve světcově pravici, mezi Chotouní a Sázavou brázdu, která je dodnes ještě místy patrná. Při jednom lovu r. 1030 se náhodně setkal s Prokopem kníţe Oldřich. Získal si důvěru kníţete a stal se jeho zpovědníkem. Byl jím téţ vybídnut, aby zaloţil klášter. 15


Č. 2 – ÚNOR 2012

epocha slovanské liturgie v Čechách. Několik mnichů odešlo na Kyjevskou Rus, většina se ale vrátila zpět a podřídila se novým opatům. Úcta a tradice: Sv. Prokop je zařazen mezi patrony České země, byl ctěn uţ za svého ţivota a jeho pohřebiště se stalo

poutním místem. Bývá zobrazován jako poustevník s berlou a knihou v levé ruce. Dalšími atributy jsou kříţ, pastýřská hůl, důtky, výjimečně laň, model kostela či plamen na dlani. Spoutaný ďábel je někdy u nohou, jindy s ním sv. Prokop orá. jak

SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ SPOLEK MARIA LORETO

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŢEN

Jak jsme předběţně oznámili v lednovém zpravodaji, sejdou se členové Spolku na výroční členské schůzi v prvním únorovém týdnu. Po dohodě s předsedou spolku panem opatem Filipem Lobkowiczem to bude opět v úterý, a to 7. února. Místopředseda SML Petr Beran podá zprávu o činnosti v minulém roce, jednatelka a hospodářka Alena Kovaříková seznámí s příjmy a výdaji. Vzpomeneme také na členy, které v minulém roce Pán povolal k sobě. Protoţe má nastat změna v pořadu českých mší svatých na Loretu, bylo by dobře, kdyby se členové k této otázce vyjádřili, stejně jako k plánu zamýšlených poutí. Schůze se bude konat ve farním sále a začíná v 15:30. Uvítáme i nové zájemce o členství. ako

ČASOVÝ ROZVRH NA I. POLOLETÍ 2012: Leden 9. 1., 23. 1. Únor 6. 2., 27. 2. Březen 12. 3., 26. 3., Duben 16. 4., 30. 4. Květen 14. 5., 28. 5. Červen 11. 6., 25. 6. Opět zveme do našeho ekumenického klubu další ţeny; staňte se našimi členkami! Není důleţitá náboţenská příslušnost, hlavní je, ţe ještě můţeme rozdávat dál své zkušenosti, schopnosti a svou laskavost. K tomu je příleţitost kaţdých čtrnáct dnů v našem klubu, je to velké štěstí. vá

Z KANCELÁŘE EKONOMIKA FARNOSTI

Z FARNÍ MATRIKY

 Sbírky liturgické: 31. 12. 2011 952 Kč 1. 1. 2012 4.190 Kč 15. 1. 2012 3.801 Kč 22. 1. 2012 3.779 Kč Dolní Ţandov prosinec 2011 1.690 Kč  Sbírky účelové: na diecézi 7.137 Kč  Pravidelné příspěvky převodem: listopad 2011 4.900 Kč prosinec 2011 8.400 Kč

 Pohřby: 20.1.2012 František Dunka nar. 12.7.1932 24.1.2012 Jaroslav Korbel nar. 8.7.1940

PODĚKOVÁNÍ  pomocníkům při povánočním úklidu  všem, kteří jakýmkoli způsobem spolupracovali na Tříkrálové sbírce nebo do ní sami přispěli  všem, kteří pomohli s vytvořením krásné atmosféry na farním bálu 16

Č. 2 – ÚNOR 2012


NENECHTE SI UJÍT TÝDEN MANŢELSTVÍ – DEN PRO RODINY – MAŠKARNÍ BÁL Národní týden manţelství se letos koná od 13. do 19. února. Tématem jiţ šestého ročníku budou Cesty k lepší komunikaci v manželství, aneb Rozumíme si? I Chebu se chystá v rámci této iniciativy několik akcí.

ZABIJÁCI DOBRÉHO VZTAHU: PŘEDNÁŠKA PHDR. JOSEFA SLOWÍKA sobota 18. února od 14:00 ve Společenském centru Vinice, Mánesova 7

   

DEN PRO MANŢELE A RODINY neděle 19. února ve Farním domě Řk farnosti Cheb, Kostelní nám. 15 Program Dne pro manţele a rodiny od 11:00 do 12:00 hodin rodinnou mši svatou od 12:00 do 13:00 hodin společný oběd (přihlášky předem nutné) od 13:00 do 14:00 bude zvlášť program pro manţele a program pro děti (workshop na téma komunikace + promítání krátkých pohádek) od 14:00 do 16:00 hodin společný masopustní rej dětí i dospělých v maskách

Pokud Vás zaujala jen některá část naší nabídky, můţete se zúčastnit jen vybraného programu, ale prosíme zájemce o účast na společném obědě, aby se předem nahlásili (do 17. 2. 2012) Evě Kolafové ([email protected], tel. 731 619 729). Další nabídky v rámci Národního týdne manţelství v Karlovarském kraji: www.tydenmanzelstvi.cz/karlovarsky-kraj-114/ Zvláště v Karlových Varech je po celý týden pestrá ekumenická nabídka od „Zabijáků manţelství“ (Adventisté), přes „Manţelství a mnišství“ (Armáda spásy), „Dvou uší a jedněch úst“ (Karel Řeţábek u Baptistů), „Šťastného manţelství“ (evangelíci) aţ k zinscenovaným „Pěti jazykům lásky“ (divadlo Husovka v sobotu od 19:30)…

MARIIN MAGNIFICAT: NOVÉ OTÁZKY NAD STARÝM TEXTEM Lk 1,46-56 v kontextu Lk 1 - 2 a ve světle 1 Sam 2,1-10

15. ÚNORA 2012 OD 9:00 A OD 19:00 Farní sál, Kostelní nám. 15 Odborným průvodcem a zároveň milým hostem při této naší únorové „biblické středě“ nám bude Mgr. Pavel Hejzlar, Ph.D., absolvent ETF UK a Fullerova teologického semináře v USA, od září 2010 farář chebského evangelického sboru a autor knihy Dva přístupy k Boţímu uzdravení. Biblické setkání bude vedeno snahou vtáhnout účastníky pod odborným vedením do společné práce s textem, proto bude vhodné, kdyţ si přinesete vlastní Bibli (pro zájemce budou ovšem Bible k dispozici k zapůjčení i na místě). Zváni jsou nejen farníci, ale i ostatní křesťané či zájemci z řad širší veřejnosti.

P . OPELEČNÍ STŘEDA 22. února 2012 – mše u sv. Václava 17:00 – Postní dar . 17


Č. 2 – ÚNOR 2012

ZE SVĚTA  Hnutí Modlitby matek zve v sobotu 11. února 2012 od 8:00 do 19:00 všechny maminky k duchovní obnově pro modlitební skupiny v budově arciděkanství v Plzni. Obnovou bude doprovázet P. Šebastián Smrčina a další host. Moţnost ubytování, odjezd volný dle potřeby. Uzávěrka přihlášek do 5. února na: [email protected] a v kopii na [email protected]. Informace: Klára Hrušovská 604 213 187.  Univerzita třetího věku nabízí kromě jiných zajímavých programů také kurz Historické a filozofické aspekty ekonomie vedený evangelickým farářem Mgr. Pavlem Hejzlarem, Ph.D., zaměřený na zkoumání role náboţenství v dnešní společnosti. Předpokládaný den výuky je úterý od 17:00. Aby byl kurz zahájen, musí se přihlásit aspoň 10 zájemců. Termín pro podání přihlášky: 20. února 2012. Přihláška je k dispozici ve farní kanceláři nebo na www.fek.zcu.cz/cecev.  Jak přeţít pubertu svých dětí – tak se nazývá zajímavá přednáška PhDr. Anny Stodolové, která se koná ve čtvrtek 23. 2. od 16.30 v Městské knihovně Ostrov (www.mkostrov.cz). Vstupenky (50,- Kč) dostanete v recepci knihovny, rezervace je moţná také telefonicky (353 434 300) či emailem ([email protected]).  Rekolekce pro ţeny se konají v Perninku 16. – 18. 3. 2012: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ (J 21,16). Rekolekcí

provází P. Krzysztof, Josef Kaše. Přihlášky: [email protected].  Kurz pro zpěváky ţalmů a Kurz pro chrámové hudebníky budou po dva roky ve dvoutýdenních cyklech probíhat od září 2012 v Plzni. Uzávěrka přihlášek je 31. března, přijímací zkouška 5. května. Podrobnosti v diecézním Zpravodaji. Další Info: [email protected] nebo na telefonním čísle 737 427 795.  Jarní výlet s Beruškou po sokolovských farních lesích se koná v sobotu 28. dubna. Podrobnosti budu včas zveřejněny.  Seminář obnovy v Duchu svatém proběhne 11. – 18. května na Velehradě. Povede jej P. Bogdan Stepien se svým týmem. Přihlášky: [email protected] nebo Marcela Dubská, Janouškova 3, 613 00 Brno. Podrobnosti v diecézním Zpravodaji.  Chrošťovýlet (Merklín – Švýcárna – H. Ţďár; zčásti po vloni vyznačené nové stezce) se chystá na 9. června.  Exercicie pro manţelské páry proběhnou 15. – 21. července 2012 v Perninku a povede P. Dr. Ondřej Salvet. Hlídání dětí během programu zajištěno. Exercicie pořádá Centrum pro rodinu Praha. Přihlášky www.cpr.apha.cz/exercicie-pernink-2012.  Exercicie s P. Eliasem Vellou pro plzeňskou diecézi s tématem Ježíš – můj přítel proběhnou 23. – 28. července 2012 v Plzni. Podrobnosti v diecézním Zpravodaji. Přihlášky: [email protected].

FARNÍ TAXI V ÚNORU 2012 5. února: Rymešová; 12. února: Rymešová; 19. února: Kopečný 26. února: Rymešová; 4. března: Kopečný Vzhledem k tomu, ţe jiţ jezdí jenom dva taxikáři, obracíme se na všechny, kdo mají auto a dojíţdějí na nedělní mše svaté, aby promysleli moţnost, jak vypomoci při odvozu. V současné době jezdíme jenom dva, coţ je málo. Připomínáme znovu kontakty na taxikáře. Lze poslat také zprávu na mobil: 604 131 721 (Rymešová) nebo 731 053 937 (Kopečný) 18

Č. 2 – ÚNOR 2012


FARNÍ KALENDÁŘ !!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 5.2. neděle 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ DŢ sobota + Cheb neděle Dolní Ţandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 6.2. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka 6.2. pondělí 15:00 Klub křesťanských ţen KD Kamenná 7.2. úterý 15:30 Výroční schůze Spolku Maria Loreto farní sál Cheb 8.2. středa 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb 10.2. pátek 17:00 slavení eucharistie (klasická) farní sál Cheb 12.2. neděle 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ DŢ sobota + Cheb neděle Dolní Ţandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 13. – 19. února 2012 NÁRODNÍ TÝDEN MANŢELSTVÍ: Rozumíme si? 13.2. pondělí 14:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Spáleniště 13.2. pondělí 17:00 setkání sluţby nemocným s modlitbou fara Cheb 15.2. středa 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb 15.2. středa 9:00 Pavel Hejzlar: Mariin Magnificat farní sál Cheb 15.2. středa 19:00 Pavel Hejzlar: Mariin Magnificat farní sál Cheb 17.2. pátek 17:00 slavení eucharistie (klasická) farní sál Cheb 18.2. sobota 14:00 PhDr. Josef Slowík: Zabijáci manţelství SC Vinice Cheb 19.2. neděle 7. NEDĚLE V MEZIDOBÍ DŢ sobota + Cheb neděle Dolní Ţandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 Den rodin: 11:00 rodinná mše, 12:00 oběd, 13:00 pohádky, 14:00 – 16:00 masopustní rej 20.2. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Dragounská 22.2. středa 17:00 POPELEČNÍ STŘEDA – mše a popelec kostel sv. Václava Zahájení sbírky pro podporu diakonických sluţeb farnosti POSTNÍ DAR 24.2. pátek 17:00 slavení eucharistie (klasická) farní sál Cheb 26.2. neděle 1. NEDĚLE V POSTNÍ DŢ sobota + Cheb neděle Dolní Ţandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 27.2. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) LDN Amica 27.2. pondělí 15:00 Klub křesťanských ţen KD Kamenná 29.2. středa 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb 2.3. pátek 16:00 adorace a slavení svátosti smíření farní sál Cheb 2.3. pátek 17:00 slavení eucharistie (prvopáteční) farní sál Cheb 4.3. neděle 2. NEDĚLE V POSTNÍ DŢ sobota + Cheb neděle Dolní Ţandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 5.3. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka 7.3. středa 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb 9.3. pátek 17:00 slavení eucharistie (klasická) farní sál Cheb 11.3. neděle 3. NEDĚLE V POSTNÍ DŢ sobota + Cheb neděle Dolní Ţandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00

19

PRAVIDELNOSTI Řk farnost Cheb (Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová, Nebanice) FARNÍ DŮM: KOSTELNÍ NÁM. 15, 350 02 CHEB; tel.: 354422458; IČ: 477 22 347 [email protected]; http://www.farnostcheb.cz; č. účtu: 781 704 309 / 0800

Duchovní správce farnosti: Petr Hruška, 608 656 557; [email protected] Pastorační rada: společný e-mail na všechny členy rady je [email protected] Farní kancelář: Zdeňka Skubeničová, administrativa, 608 656 558, [email protected] Služba nemocným: Petr Hruška, 608 656 557; [email protected] Farní charita Cheb: Eva Kolafová, ředitelka, 731 619 729; [email protected] Dobrovolnické centrum: Eva Kolafová, vedoucí, 731 619 729; [email protected] Pastorační asistent: Petr Klokočka, 777 141 305, [email protected] Pastorační asistentka: Zdeňka Hulínská, 731 619 762, [email protected] Farní knihovna: Karel Dvořák, vedoucí, 774 826 007; [email protected] Maria Loreto: Alena Kovaříková, koordinátorka, 725 879 446; [email protected] Kostelnice: Eliška Tumidalská, 606 884 426, a Anička Kolková, 737 790 002 Farní taxi a Zpravodaj: Jaroslava Rymešová, [email protected]; 604 131 721 Stavební technik a údržbář: Richard Preibisch, 731 619 769, [email protected] Farní penzion: Jaromír Jiráska, správce penzionu, 608 656 555; [email protected]

BOHOSLUŢBY DNE PÁNĚ slavení eucharistie (ţandovská) farní sál D. Ţandov slavení eucharistie (farní) kostel sv. Václava Cheb slavení eucharistie (rodinná) farní sál Cheb slavení eucharistie (večerní) farní sál Cheb slavení eucharistie (vietnamská) farní sál Cheb OSTATNÍ BOHOSLUŢBY A SETKÁNÍ 8:00 Denní modlitba církve – ranní chvály farní salonek Cheb Po 14/15 slavení eucharistie (seniorská) DPS / LDN (viz Farní kalendář) Po 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb St 15:00 pěvecká skupinka školních dětí farní sál Cheb Čt 16:00 výuka náboţenství školních dětí farní sál Cheb Čt 16:30 setkávání chrámového sboru farní salonek Cheb Čt 17:00 slavení eucharistie farní sál Cheb Pá Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 aţ 10 minut před kaţdou mší svatou; při prvopáteční adoraci hodinu přede mší; příp. i jindy, vhodná tlf. domluva s farářem (tel. výše) Pastýřská sluţba rozhovorem a modlitbou (duchovní či ţivotní poradenství): kdykoli kromě úterka podle osobní či telefonické domluvy s farářem (tel. viz výše) So Ne Ne Ne Ne

17:00 8:50 11:00 18:00 19:30

KFC – KONTAKTNÍ MÍSTO FARNOSTI a CHARITY: kaţdé pondělí a středa ve farní kanceláři v přízemí 9:00 – 17:00; jinak dle domluvy (kontakty viz výše) Dobrovolnické centrum: kancelář v 1. patře farního domu, dle domluvy (tel. viz výše) zpravidla kaţdé pondělí 9:00 – 12:00 a středu 9:00 – 17:00 (Ing. Eva Kolafová) Farní knihovna (farní dům – půjčování a prodej literatury, internet): kaţdé úterý 14:00-17:30, často i v neděli 10:30 – 11:00 (tel. viz výše) ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI pro svoji vnitřní potřebu vydává Řk farnost Cheb. Redakční tým: J. Rymešová (vedoucí), J. Karasová, M. Belasová, D. Kučerová, J. Klíchová, V. Kučera. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad 300 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 5. 2. 2012, příští vyjde 4. 3. 2012. Příspěvky moţno odevzdávat v kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat na [email protected] do uzávěrky čísla 19. 2. 2011. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

chebské farnosti únor 2012

Recommend Documents