Chcete vûdût víc o na‰í spoleãnosti? âeská rafinérská, a.s. Rafinérie Litvínov, ZáluÏí 2 436 70 Litvínov VII tel.: 476 163 567, fax: 476 165 086 Rafinérie Kralupy, O. Wichterleho 809 278 52 Kralupy nad Vltavou tel.: 315 718 500-3, fax: 315 718 645 e-mail:
[email protected] internet: http://www.ceskarafinerska.cz
Magazín
âeská rafinérská 3/2003 ˇ NÍ C ˇ TVRTLETNÍK INFORMAC
Obsah
Magazín
Informaãní ãtvr tletník âeské rafinérské âíslo: 3/2003
OBSAH Table of Content EKONOMIKA 3 âeská rafinérská je pfiepracovací rafinérií âeská rafinérská is a processing refinery 6 Zajímavá ãísla Interesting figures
FOKUS str. 4
str. 8
10 Nበportrét: Vrtné vûÏe v kraji vinic Our Portrait: Drilling towers in a region of vineyards 13 Peãlivû, spravedlivû, úãelnû Carefully, justly, expediently
PETROLEUM
str. 10
str. 13
4 Pro v˘robu a prodej ropn˘ch v˘robkÛ nebude 1. kvûten 2004 Ïádn˘m pfielomem 1 May 2004 will not bring any major changes for the production and sale of oil products 7 Síra Sulphur 8 „ZaraÏená“ rafinérie “Shut down” refinery 12 Kaleidoskop Kaleidoscope 14 Z rafinérie ve ‰piãkovû kvalitû a jak z ãerpacích stanic? They leave the refinery at the highest level of quality – what about the fuel filling stations?
FORUM
str. 14
str. 16
16 Chvatûruby v novém kabátû Chvatûruby in new clothes 18 Opût mezi nejv˘znamnûj‰ími deseti firmami Among the top ten firms again Nov˘ technick˘ fieditel New technical director Nov˘ rekord v bezpeãnosti práce New record on work safety Parkurové skákání v Mostû Show jumping in Most 19 „Ropn˘ vûk“ “The Oil Age”
Impressum: MAGAZÍN * Informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s.
Fotografie: Milan Srb, Ivo Skála, Zdenûk Hoffmann a archiv âeské rafinérské Grafika: Václav Holub
Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. ZáluÏí 2, 436 01 Litvínov VII ¤ídí redakãní rada Pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc., vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností Redakce: A agency, s.r.o. Dukelsk˘ch hrdinÛ 18, 170 00 Praha 7 Tel./fax 220 876 749-50
2
Tisk: Grafotechna Print, s.r.o.
Uzávûrka: 1. 9. 2003 Magazín je distribuován zdarma. Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR E 8103
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Ekonomika
je pfiepracovací rafinérií Poãátkem srpna leto‰ního roku âeská rafinérská úspû‰nû pfie‰la na pfiepracovací reÏim. Od tohoto data zpracovává na zakázku ropu sv˘m akcionáfiÛm, ktefií si ji sami nakupují a sami prodávají i produkty z ní. Byl tak ukonãen pomûrnû komplikovan˘ proces pfiíprav trvající zhruba rok, ve kterém bylo nutno sladit pfiedstavy a potfieby pûti rÛzn˘ch subjektÛ – âeské rafinérské a ãtyfi jejích vlastníkÛ. O pfiechodu na pfiepracovací rafinérii (processing refinery) akcionáfii spoleãnosti rozhodli v polovinû minulého roku. K této zmûnû je vedla mj. situace na trhu ropn˘mi produkty, na kterém v posledních letech v˘raznû vzrostla konkurence a âeská rafinérská v ní mûla obtíÏné, nerovné postavení (na rozdíl od sv˘ch hlavních konkurentÛ totiÏ nevlastní síÈ ãerpacích stanic). Od pfiechodu na nov˘ reÏim si tak pfiedev‰ím slibujeme, Ïe se zv˘‰í celkové vyuÏití na‰í kapacity. Na druhé stranû klíãov˘mi poÏadavky ze strany partnerÛ na na‰i spoleãnost budou kvalita v˘robkÛ, provozuschopnost v˘robních zafiízení a technologií (jejich bezpeãnost, spolehlivost a disponibilita), schopnost naplnit poÏadavky pfiepracovatelÛ co do struktury produktÛ i jejich mnoÏství a citlivé chování vÛãi Ïivotnímu prostfiedí a vefiejnosti. Nov˘ reÏim fungování spoleãnosti umoÏÀuje i dosaÏení dal‰ích úspor, mj. zjednodu‰ením organizaãní struktury, která vyplynula z pfiechodu na „processing”. Pfiechod na nov˘ reÏim znamenal i zmûnu ve vedení spoleãnosti. Nové vedení chce navázat na dosavadní úspû‰nou etapu (od zaloÏení spoleãnosti v roce 1995, resp. zahájení jejího plnohodnotného fungování na zaãátku roku 1996 do pfiechodu na „pfiepracovací” reÏim), kdy se podafiilo vybudovat silnou a respektovanou spoleãnost, a i v nov˘ch podmínkách tuto její pozici dále posilovat. Chtûl bych potvrdit, Ïe hlavními úkoly vedení spoleãnosti pro budoucí období zÛstávají: ● priorita bezpeãnosti práce a ochrany zdraví na‰ich zamûstnancÛ a kontraktorÛ, ● maximální pozornost ekonomickému a úãinnému provozování spoleãnosti (ve vazbû na spolehlivost provozu pfii souãasnû maximálnû úsporném chování), ● zaji‰tûní dostateãného financování pro pfiechod na „processing” a dlouhodobou existenci spoleãnosti. Pfiechodem na nov˘ reÏim fungování, kter˘ je ve svûtû u rafinérií pomûrnû roz‰ífien˘, se postavení âeské rafinérské jako nejvût‰ího v˘robce ropn˘ch produktÛ v âeské republice nijak nemûní. Spotfiebitelé u nás doma i v okolních zemích se budou s jejími v˘robky i nadále setkávat. Rozdíl je pouze v tom, Ïe se k nim nyní dostanou jinou obchodní cestou, prostfiednictvím obchodních spoleãností na‰ich akcionáfiÛ – tedy v souãasné dobû konkrétnû prostfiednictvím spoleãností Unipetrol Rafinérie, Agip Praha, ConocoPhillips Czech Republic a Shell Czech Republic. Pro úspû‰né prosazení na‰ich v˘robkÛ, pro zaji‰tûní jejich konkurenceschopnosti (jak z hlediska kvality, tak i z hlediska ekonomiky v˘roby), pro zaji‰tûní jiÏ zmiÀované spolehlivosti a efektivnosti zafiízení samozfiejmû pokraãujeme v modernizaci spoleãnosti a v realizaci investiãních projektÛ. V souãasné dobû vrcholí projekt „âistá paliva”, kter˘m se pfiipravujeme na to, abychom splnili zpfiísnûné ekologické parametry pro pohonné hmoty, které budou v Evropské unii zavádûny ve dvou etapách – v roce 2005 a v roce 2009. Vûfiím, Ïe v novém „módu” a s vût‰í finanãní stabilitou, kterou novû zaveden˘ reÏim spoleãnosti pfiiná‰í, se âeská rafinérská úspû‰nû vyrovná nejen s tímto konkrétním úkolem, ale i se v‰emi dal‰ími v˘zvami, které evropsk˘ a svûtov˘ v˘voj v rafinérském oboru pfiinese. Ing. Ivan Souãek pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel
Ing. Ivan Souãek pfiedsedou pfiedstavenstva a generálním fieditelem âeské rafinérské, a.s. Ke dni 1. srpna 2003 se ujal funkce pfiedsedy pfiedstavenstva a generálního fieditele âeské rafinérské Ing. Ivan Souãek. Do tûchto funkcí jej zvolilo 31. ãervence pfiedstavenstvo spoleãnosti, které tak naplnilo rozhodnutí valné hromady âeské rafinérské z 30. ãervence 2003. Ing. Ivan Souãek se narodil 12. ãervna 1959 v Mladé Boleslavi. Vystudoval chemickou technologii na MCHTI v Moskvû. Absolvoval rovnûÏ postgraduální studia ekonomie na Scuola Superiore Enrico Mattei v italském Milánu a na DePaul University Chicago/V·E Praha. Svoji profesní kariéru zahájil v Kauãuku Kralupy, kde postupnû pÛsobil jako technolog, v˘vojov˘ pracovník, vedoucí v˘zkumné skupiny a vedoucí oddûlení strategického plánování. Poté zastával funkce fieditele pro rozvoj v Unipetrolu a následnû generálního fieditele Korama. Do âeské rafinérské Ing. Ivan Souãek pfii‰el v roce 2002. Do 1. srpna v ní pÛsobil jako ãlen pfiedstavenstva a investiãní fieditel.
âeská rafinérská is a processing refinery Ing. Ivan Souãek, the new chairman of the board of directors and managing director of âeská rafinérská, reports that âeská rafinérská successfully switched to reprocessing mode at the beginning of this past August. Since then it has processed crude oil to order for its shareholders, who themselves buy it and themselves sell products made from it. That completed a roughly year-long process of relatively complicated preparations in which it was necessary to harmonise the ideas and requirements of five separate entities – âeská rafinérská and its four owners. The switch to the new working mode, which is relatively widespread in refineries around the world, has done nothing to change âeská rafinérská’s status as the biggest producer of crude oil products in the Czech Republic. The only difference is that its products will take a different route to consumers, first passing through the companies of âeská rafinérská’s shareholders, specifically at present through Unipetrol Rafinérie, Agip Praha, ConocoPhillips Czech Republic and Shell Czech Republic.
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
3
Petroleum
Pro v˘robu a prodej nebude
1. kvûten V souãasné dobû dûlí âeskou republiku od vstupu do Evropské unie pfiibliÏnû sedm mûsícÛ. Mûl by tak b˘t zavr‰en proces zahájen˘ v roce 1996 podáním na‰í Ïádosti o ãlenství v této organizaci.
V jeho rámci bylo projednáváno 31 negociaãních kapitol. U kaÏdé kapitoly (napfi. voln˘ pohyb zboÏí, prÛmyslová politika, ochrana spotfiebitele, energetika apod.) byly porovnávány právní pfiedpisy Evropsk˘ch spoleãenství s právním fiádem âeské republiky a postupnû docházelo k harmonizaci tûchto dvou právních fiádÛ. Negociaãní jednání byla ukonãena 13. prosince 2002 v Ko-
díl na dovozu zhruba 63 %), ale v roce 1996 byl do provozu uveden ropovod Ingolstad–Kralupy–Litvínov (IKL), jímÏ jsou do tuzemska dopravovány pfiedev‰ím „sladké” ropy. Ropovod IKL se v roce 2002 na dovozu ropy podílel pfiibliÏnû 37 %. âeská republika tak má diverzifikovány jak zdroje této strategicky v˘znamné suroviny, tak i dopravní cesty.
davek tak, aby cílového stavu bylo dosaÏeno ke konci listopadu roku 2005. V souãasné dobû máme zásoby, v souladu s metodikou v˘poãtu dle EU, pfiibliÏnû na 80 dní. Pokud jde o podnikatelské prostfiedí v odvûtví, zásadnû jej ovlivnilo zru‰ení regulace cen pohonn˘ch hmot Ministerstvem financí, ke kterému do‰lo v lednu 1997. Od uvedeného data je v âes-
dani, kdy deset kandidátsk˘ch zemí dokonãilo
ké republice trh s rafinérsk˘mi produkty plnû li-
uzavfiení v‰ech negociaãních kapitol a splnilo tak
beralizován, to znamená, Ïe je fiízen trÏními kon-
podmínky pro ãlenství v Evropské unii. Po uza-
kurenãními podmínkami.
vfiení vyjednávání byl naplno spu‰tûn proces pfií-
Podnikatelské subjekty pro‰ly od poãátku de-
pravy Smlouvy o pfiistoupení, kterou âeská re-
vadesát˘ch
publika, spolu s dal‰ími devíti kandidátsk˘mi ze-
a zmûny formy vlastnictví. Vznikly nové v˘znam-
mûmi, podepsala 16. dubna 2003 v Athénách.
né subjekty, pfiedev‰ím Unipetrol, âeská rafinér-
Po ukonãení procesu její ratifikace (v âeské re-
ská, âepro a Mero âR. V roce 1996 vstoupil do
publice úspû‰n˘m referendem ve dnech 13.
âeské rafinérské zakoupením jejího 49% podílu
a 14. ãervna t. r.) by se âeská republika mûla stát
ve formû konsorcia IOC zahraniãní kapitál. Tím
1. kvûtna 2004 plnoprávn˘m ãlenem Evropské
byly vytvofieny pfiedpoklady pro modernizaci rafi-
unie.
nérií v Kralupech a Litvínovû (pfiedev‰ím v˘stav-
let
procesem
restrukturalizace
Petrolejáfisk˘ prÛmysl a obchod si proto, ob-
ba jednotky Visbreaking v litvínovské rafinérii
dobnû jako jiné oblasti národního hospodáfiství,
a v˘stavba jednotky Fluidní katalytick˘ krak
v souãasnosti pokládá otázku, zda je na budoucí
v Kralupech) a pro pfiechod âeské rafinérské na
pÛsobení v rámci spoleãného trhu EU dobfie pfiipraven. Ke kladné odpovûdi pfiispívají i závûry mezinárodní konference, která byla na toto téma uspofiádána âeskou asociací petrolejáfiského prÛmyslu a obchodu pod zá‰titou ministra prÛmyslu a obchodu Ing. Milana Urbana 14. kvûtna t. r. v Praze. JestliÏe si podrobnûji zrekapitulujeme zmûny, ke kter˘m v rámci odvûtví do‰lo ãi dochází od poãátku devadesát˘ch let, a to z hlediska aspektÛ bezpeãnosti dodávek ropy, podnikatelského prostfiedí a legislativy, mÛÏeme se závûry mezinárodní konference souhlasit. Pokud jde o bezpeãnost dodávek ropy, lze pfiipomenout, Ïe aÏ do roku 1996 bylo moÏné zásobovat tuzemské rafinérie pouze dodávkami ropy z Ruské federace, prostfiednictvím ropovodu DruÏba. Ten sice i v souãasnosti zaji‰Èuje rozhodující ãást dodávek (v loÀském roce ãinil jeho po-
4
pfiepracovací rafinérii. Souãasnû s ropovodem IKL bylo budováno i centrální tankovi‰tû ropy u Nelahozevsi, kde se oba ãeské ropovody DruÏba a IKL spojují. V tankovi‰ti byly vybudovány bûhem posledních pûti let potfiebné skladovací nádrÏe na ropu o celkové souãasné kapacitû 800 tis. tun, pfiiãemÏ v˘stavba dal‰ích úloÏn˘ch nádrÏí pokraãuje. Vût‰ina jejich kapacity je vyuÏívána pro skladování nouzov˘ch zásob ropy. Jsou urãeny pro zmírnûní nebo pfiekonání stavÛ nouze vznikl˘ch z nedostatku ropy nebo ropn˘ch produktÛ a v cílovém stavu musí dosahovat minimálnû úrovnû prÛmûrné devadesátidenní spotfieby vybran˘ch ropn˘ch produktÛ âeské republiky v pfiedcházejícím kalendáfiním roce. Správû státních hmotn˘ch rezerv se ve spolupráci se spoleãnostmi âepro a Mero âR a s tuzemsk˘mi i zahraniãnímu rafinériemi úspû‰nû dafií postupnû plnit tento poÏa-
Modernizovány byly i obû men‰í tuzemské rafinérie Paramo a Koramo (rafinérie spoleãnosti Ostramo-Vlãek v dÛsledku zniãení záplavami v roce 1997 zanikla), jejichÏ majoritním akcionáfiem se v prÛbûhu let 2000–2001 stala akciová spoleãnost Unipetrol a u nichÏ se od 1. ledna 2004 poãítá s jejich slouãením, pfiiãemÏ nástupnickou organizací bude spoleãnost Paramo. V˘znamn˘m krokem pro v‰echny tuzemské rafinérie bude dokonãení procesu privatizace 62,99% podílu jejich nejv˘znamnûj‰ího akcionáfie – spoleãnosti Unipetrol – metodou pfiímého prodeje nabyvateli urãenému na základû vefiejného v˘bûrového fiízení, které pfiipravují poradenské organizace vybrané Fondem národního majetku. Po dokonãení uvedené privatizace tak ve vlastnictví státu, resp. Fondu národního majetku
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Petroleum
ropn˘ch produktÛ Ïádn˘m pfielomem
2004 zÛstanou, vzhledem k jejich strategickému v˘znamu a v souladu s usneseními vlády ã. 968 a 969 z roku 2000, pouze akciové spoleãnosti âepro a Mero âR. Je tfieba dodat je‰tû nûkolik informací o spoleãnostech podnikajících v obchodu s rafinérsk˘mi produkty a provozujících ãerpací stanice s pohonn˘mi hmotami. Poãet ãerpacích stanic se v prÛbûhu posledního desetiletí pfiibliÏnû více neÏ zdvojnásobil. Ministerstvo prÛmyslu a obchodu nyní eviduje 2151 vefiejn˘ch ãerpacích stanic s pohonn˘mi hmotami, z nichÏ 330 provozuje prodej pouze LPG. Tyto stanice svou vybaveností, sortimentem prodávan˘ch v˘robkÛ a nabízen˘mi sluÏbami, aÏ na men‰í v˘jimky, plnû odpovídají poÏadavkÛm evropského standardu. Nejvût‰í obchodní spoleãností podnikající v tomto oboru na tuzemském trhu je Benzina, a. s., druhou nejvût‰í síÈ ãerpacích stanic provozuje pod logem Euro Oil spoleãnost âepro, a. s. Z dal‰ích tuzemsk˘ch spoleãností v˘znamn˘ch poãtem provozovan˘ch ãerpacích stanic je tfieba jmenovat je‰tû alespoÀ spoleãnosti PAP Oil a Robin Oil. Podstatn˘ podíl na tuzemském trhu s pohonn˘mi hmotami pfiipadá na obchodní spoleãnosti zahraniãních podnikatelÛ. Pfies 450 ãerpacích stanic v âR ze statisticky evidovan˘ch vefiejn˘ch ãerpacích stanic je majetkem tûchto spoleãností.
ã. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a zmûnû nûkter˘ch zákonÛ a novû pfiipravovaného zákona o spotfiebních daních, jenÏ by mûl nab˘t úãinnosti od 1. ledna 2004. V souladu s legislativou EU byly upraveny i provádûcí pfiedpisy k tûmto zákonÛm. Tyto legislativní zmûny mûly i praktické dopady, z nichÏ nejv˘znamnûj‰í je skuteãnost, Ïe od 1. ledna roku 2001 je v âeské republice zakázán prodej olovnat˘ch automobilov˘ch benzinÛ, tedy i jejich dovoz a pouÏívání. Na základû legislativy EU, kterou není tfieba pfiímo implementovat do na‰í legislativy, ale která vstoupí v úãinnost dnem vstupu (Nafiízení, Rozhodnutí) bude Ministerstvo prÛmyslu a obchodu po 1. kvûtnu 2004 povinno Komisi ES podávat dvû pravidelná roãní hlá‰ení, t˘kající se dané oblasti, a to informaci o jakostních parametrech prodávaného benzinu a nafty a informaci o investiãních projektech v oboru rafinérského zpracování ropy.
Celkovû lze konstatovat, Ïe po znaãn˘ch zmûnách v prÛbûhu posledních 13 let se ãesk˘ petrolejáfisk˘ prÛmysl a obchod jiÏ nyní úspû‰nû pohybuje v prostfiedí plnû liberalizovaného tuzemského trhu, na kterém je vystaven pfiímé zahraniãní konkurenci a kter˘ je po stránce legislativní harmonizován s pfiedpisy EU. Lze tedy pln˘m právem konstatovat, Ïe je na vstup do Evropské unie dobfie pfiipraven a Ïe datum 1. kvûtna 2004 pro nûj nebude znamenat Ïádn˘ v˘znamn˘ pfielom. Pfied ãesk˘m petrolejáfisk˘m prÛmyslem a obchodem stojí nutnost vyfie‰it je‰tû jeden konkrétní problém, ov‰em aÏ v horizontu pfiesahujícím datum vstupu do EU. Tímto problémem je nutnost úspû‰nû se vypofiádat s poÏadavky, které na ãlenské státy klade Smûrnice Evropského Parlamentu a rady 2003/30/ES ze dne 8. kvûtna 2003 o podpofie pouÏívání biopaliv nebo jin˘ch obnoviteln˘ch paliv v dopravû, na jejichÏ základû by mûlo k 31. prosinci 2005, resp. 31. prosinci 2010 dojít k ãásteãné náhradû spotfieby fosilních automobilov˘ch benzínÛ a motorové nafty biopalivy. Jsem pfiesvûdãen, Ïe jak orgánÛm státní správy, tak i podnikatelsk˘m subjektÛm pÛsobícím v odvûtví se to podafií. Ing. Jan Zaplatílek Ministerstvo prÛmyslu a obchodu âR
V roce 2002 bylo pfies 40 % celkov˘ch v˘toãí pohonn˘ch hmot realizováno ãerpacími stanicemi provozovan˘mi zahraniãními spoleãnostmi. Nejv˘znamnûj‰ími spoleãnostmi podnikajícími na tuzemském trhu v tomto oboru jsou Agip, Esso,
1 May 2004 will not bring any major changes for the production and sale of oil products
Conoco pod logem Jet, Lukoil, OMV, Shell, Slovnaft, TotalFinaElf. K v˘znamn˘m zmûnám do‰lo v dÛsledku negociaãního procesu i v legislativû petrolejáfiského odvûtví. Do na‰í legislativy byla implementována fiada pfiedpisÛ EU. Jedinou v˘jimkou jsou nouzové zásoby ropy a ropn˘ch produktÛ, kde má âeská republika sjednáno, stejnû jako osm dal‰ích novû vstupujících státÛ, pfiechodné období. Smûrnice EU byly implementovány do zákonÛ ã. 136/1994 Sb., o barvení a znaãkování nûkter˘ch uhlovodíkov˘ch paliv a opatfiení s tím související, ã. 189/2002 Sb., o nouzov˘ch zásobách ropy, o fie‰ení stavu ropné nouze a zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, ã. 185/2001 Sb., o odpadech a zmûnû nûkter˘ch dal‰ích zákonÛ,
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Ing. Jan Zaplatílek from the Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic gives a detailed recapitulation of the considerable changes that have been taking place in the petroleum industry and trade since the start of the 1990s, seen from the point of view of the security of oil supplies, the business environment and legislation. To conclude he states that the petroleum industry and trade now successfully exists in the environment of a fully liberalised domestic market, in which it is exposed to direct foreign competition and which is harmonised with EU legislation. It is therefore fair to say that the industry is well prepared for entry to the EU and that 1 May 2004 will not bring any fundamental changes. Just one specific problem needs to be resolved: dealing with the requirements placed on member states by European Parliament Directive 2003/30/EC of the European Parliament and Council from 8 May 2003, on encouraging the use of biofuels or other renewable fuels in transport, based on which the consumption of fossil automobile petrols and motor diesel should be partially replaced by biofuels by 31 December 2005 and 31 December 2010 respectively.
5
Ekonomika
ZAJÍMAVÁ âÍSLA
INTERESTING FIGURES
V˘sledky âeské rafinérské za první pololetí roku 2003 âeská rafinérská v prvním pololetí 2003 vyrobila a prodala pfies 2 mil. tun finálních v˘robkÛ. V porovnání s loÀsk˘m prvním pololetím jich vyprodukovala o témûfi 4 % více. UdrÏela tak a ãásteãnû je‰tû zv˘‰ila v˘razn˘ meziroãní nárÛst produkce z prvního pololetí loÀského roku, kdy její finální v˘roba vzrostla o více neÏ pûtinu. V prvních ‰esti mûsících roku 2003 v porovnání se stejn˘m obdobím loÀska vzrostly pfiedev‰ím dodávky topn˘ch olejÛ, kapaln˘ch plynÛ a automobilov˘ch benzinÛ na domácí trh a dodávky silniãních asfaltÛ a motorové nafty na export. Na druhé stranû se sníÏil export kapaln˘ch plynÛ a automobilov˘ch benzinÛ a dodávky leteck˘ch pohonn˘ch hmot na domácí trh. Ve finanãním hospodafiení âeská rafinérská podle neauditovan˘ch v˘sledkÛ dosáhla v prvním pololetí roku 2003 zisku pfied zdanûním 372 mil. Kã. Obrat za toto období ãinil 22,4 mld. Kã. Ve stejném období roku 2002 spoleãnost zaznamenala ztrátu 754 mil. Kã pfii obratu 19,2 mld. Kã. Podle mezinárodních úãetních standardÛ ãinil zisk spoleãnosti pfied zdanûním za první pololetí roku 2003 celkem 463 mil. Kã. Hospodáfisk˘ v˘sledek za první pololetí roku 2003 je ve srovnání s pfiedchozím rokem v˘raznû lep‰í pfiedev‰ím díky vy‰‰í mezinárodní rafinérské marÏi. První dvû ãtvrtletí leto‰ního roku se z hlediska faktorÛ ovlivÀujících v˘‰i zisku vyvíjela rozdílnû. Ve druhém ãtvrtletí se do té doby velmi pfiíznivé marÏe sníÏily zhruba na polovinu a v˘sledek byl ovlivnûn i odli‰n˘m v˘vojem efektu zásob. V prÛbûhu objektivního ãasového rozdílu mezi nákupem ropy a jejím zpracováním byl v prvním ãtvrtletí zisk ovlivnûn pfiíznivû, protoÏe v prÛbûhu tohoto období ceny ropy i ropn˘ch produktÛ rostly. Po vût‰í ãást druhého ãtvrtletí byla situace opaãná, ceny ropy a ropn˘ch produktÛ klesaly a zisk tím naopak ovlivÀovaly negativnû. Hospodafiení ve druhém ãtvrtletí bylo ovlivnûno i plánovan˘mi odstávkami obou rafinérií spoleãnosti, které byly spojeny s jejich pravidelnou údrÏbou. Zv˘‰ení obratu za první pololetí roku 2003 ve srovnání s pfiedchozím obdobím bylo zpÛsobeno jak nárÛstem prodejÛ, tak i vy‰‰ími cenami rafinérsk˘ch produktÛ.
âeská rafinérská’s results for the first six months of 2003 In the first six months of 2003, âeská rafinérská produced and sold over two million tons of final products. This is almost four percent more compared to the first six months of the previous year. The company so upheld and increased its significant year-on-year production increase from the first six months of last year, when its final production grew by more than one fifth. Compared to the same period last year, the company’s supply of primarily heating oils, liquefied gases and automotive petrol for the domestic market grew, as did the supply of road asphalt and diesel fuel for export in the first six months of 2003. On the other hand, the export of liquefied gases and automotive petrol decreased, as did the supply of aircraft fuels to the domestic market. In financial terms, according to non-audited results âeská rafinérská achieved a pre-tax profit of CZK 372 million in the first six months of 2003. Sales in the same period amounted to CZK 22.4 billion. In the same period of 2002, the company posted a loss of CZK 754 million with sales of CZK 19.2 billion. Based on international accounting standards, the company’s pre-tax profit for the first six months of 2003 amounted to CZK 463 million. The bottom line for the first six months of 2003 is significantly better compared to the previous year thanks primarily to a higher international refining margin. In terms of factors affecting the amount of profit, the first two quarters of this year developed differently. In the second quarter, margins that had been very good decreased approximately one half, with the result also affected by a different development in the stock effect. In the first quarter, during the objective period of time between the buying and processing of oil, profit was influenced positively as both crude oil prices and prices of oil products grew during this period. The situation was the opposite during a major part of the second quarter – the prices of both crude oil and oil products dropped, and this adversely affected profit. Second-quarter performance also suffered from planned stoppages in both of the company’s refineries related to regular maintenance. The increase in sales for the first six months of 2003 compared to the previous period was the result of both increased sales and higher prices of refinery products.
SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ WORLD PETROLEUM MARKETS Cena benzínu Premuim FOB ARA
USD / t 330
Cena motorové nafty Diesel FOB ARA
320 310 300 290 280 270 260
USD / bbl
Cena ropy Brent Brent Crude Oil FOB
32 30 28 26 24
27. II.
6
4. III.
9. III.
14. III. 19. III.
24. III. 29. III.
3. IV.
8. IV.
13. IV. 18. IV. 23. IV. 28. IV.
3. V.
8. V.
13. V.
18. V.
23. V. 28. V.
2. VI.
7. VI. 12. VI. 17. VI. 22. VI. 27. VI. 2. VII.
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Petroleum
S
íra je chemick˘ prvek, kter˘ byl znám jiÏ v nejstar‰ích dobách. UÏ Homér se zmiÀuje o pouÏívání hofiící síry k dezinfekci. V pfiírodû se vyskytuje v relativnû velkém mnoÏství, a to jak ve volném stavu pfiedev‰ím v blízkosti sopek, tak i v podobû rÛzn˘ch chemick˘ch slouãe-
vulkanizaci kauãuku. Hofiící síra se pouÏívá k dezinfekci, v lékafiství se ãasto aplikují sirné masti pro léãení koÏních chorob. Jak je z uvedeného v˘ãtu vidût, jsou moÏnosti vyuÏití síry znaãnû rozsáhlé. Teì se mnozí mohou ptát, proã se pfii pfiedsta-
pfii teplotû 140 –160° C s kvalitativními parametry uveden˘mi v tabulce. Tato kapalina je zbarvena do tmavû Ïluté barvy s nádechem do oranÏova. Dodávky na‰im odbûratelÛm se uskuteãÀují ve speciálních Ïelezniãních cisternách. Rafinérie tedy není jen v˘robcem ropn˘ch pro-
Pfiedstavujeme produkty âeské rafinérské Kvalitativní parametry dodávané kapalné síry Ukazatel jakosti
Hodnota
Obsah síry, % (m/m)
min.
99,8
Obsah popela, % (m/m)
max.
0,05
Obsah organick˘ch látek (bitumenÛ), % (m/m)
max.
0,1
Kyselost, %
Max.
0,05
Síra
nin – pfiedev‰ím síranÛ, a sirníkÛ. Dostupná ãást
vování rafinérsk˘ch v˘robkÛ vÛbec zmiÀuji o sífie.
zemské kÛry obsahuje asi 0,03 % (m/m) síry. Síra
Aãkoliv se o tom nehovofií pfiíli‰ ãasto, je síra jed-
je také dÛleÏit˘ biogenní prvek, protoÏe je sou-
ním z dÛleÏit˘ch v˘robkÛ produkovan˘ch v âes-
ãástí bílkovin. V obchodech se obvykle mÛÏeme
ké rafinérské. Proã tomu tak je a kde se síra be-
setkat se sírou ve dvou podobách – se sirn˘m
re? V porovnání se surovou ropou má vût‰ina ra-
kvûtem, coÏ jsou prudce ochlazené páry síry, ne-
finérsk˘ch v˘robkÛ podstatnû niωí obsah síry.
bo tzv. roubíkovou sírou, která se získává odlévá-
Síra se v‰ak v prÛbûhu jednotliv˘ch technologic-
ním kapalné síry ohfiáté na 120° C do forem.
k˘ch procesÛ neztrácí do ovzdu‰í, ale získává se
V pevném stavu je síra za normálních podmí-
v ãistém stavu jako cenná chemická surovina.
nek Ïlutá látka s krystalickou strukturou. Síra se
Síra je pfiítomná v ropû v podobû organick˘ch
bûÏnû vyskytuje v nûkolika rÛzn˘ch krystalick˘ch
slouãenin v mnoÏství od nûkolika desetin po nû-
modifikacích v závislosti na svém pÛvodu. Snad-
kolik procent v závislosti na pÛvodu ropy. V âes-
no se taví – její bod tání je 110° C. Kapalná síra
ké republice se nejãastûji zpracovává ruská ro-
vykazuje znaãné anomálie v závislosti na teplo-
pa, u které se obsah síry pohybuje okolo 1,5 %
tû, které se nejvíce projevují na viskozitû. Visko-
(m/m). V prÛbûhu technologického zpracování
zita kapaliny je minimální pfii teplotû cca 158° C,
se síra z jednotliv˘ch frakcí a produktÛ odstraÀu-
pak dochází k extrémnímu nárÛstu o více neÏ
je pfiedev‰ím hydrogenaãní rafinací vodíkem. Ko-
4 fiády a maxima je dosahováno pfii zhruba 187° C.
neãn˘ obsah síry napfiíklad ve vyrábûn˘ch moto-
Pfii dal‰ím zvy‰ování teploty viskozita roztavené
rov˘ch palivech je pfiibliÏnû stokrát niωí v porov-
kapalné síry opût v˘raznû klesá. NárÛst viskozity
nání s v˘chozí ropou. Pfii odsifiování frakcí vzniká
je vysvûtlován vznikem amorfní formy, coÏ jsou
z pfiítomn˘ch sirn˘ch slouãenin sirovodík, kter˘
v podstatû polymerní fietûzce síry s molekulovou
se z cirkulaãních vodíkov˘ch plynÛ obvykle vypí-
hmotností 60 000 aÏ 150 000. Viskozitu kapalné
rá mono- nebo diethanolaminem. Koncentrovan˘
síry prudce sniÏuje pfiítomnost nûkter˘ch pfiímûsí,
sirovodíkov˘ plyn se pak dále zpracovává na tzv.
zejména sirovodíku.
Clausov˘ch jednotkách. Zde se sirovodík oxiduje
Síra je velmi aktivní chemick˘ prvek, zejména
na síru a ãásteãnû na oxid sifiiãit˘, kter˘ dále rea-
pfii zv˘‰ené teplotû. PouÏívá se zejména k v˘ro-
guje se sirovodíkem za vzniku dal‰í elementární
bû kyseliny sírové, dále se pouÏívá k v˘robû si-
síry. Úãinnost procesu je velmi vysoká – více neÏ
rouhlíku, ultramarínu, rumûlky, organick˘ch sir-
98,5 %. Získává se tak velmi ãistá síra neobsa-
n˘ch barviv, celulózy, v˘bu‰nin, prÛmyslov˘ch
hující, na rozdíl od pfiírodní tûÏené, Ïádné me-
hnojiv, pfii v˘robû zápalek atp., znaãné mnoÏství
chanické pfiímûsi.
síry se spotfiebuje v gumárenském prÛmyslu pfii
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Z rafinérie je síra dodávána v roztaveném stavu
duktÛ, ale také dále zpracovává produkované odpadní sirovodíkové plyny. V prÛbûhu zpracování ropy se tak z neÏádoucích sirn˘ch pfiímûsí stává Ïádaná chemická surovina – elementární síra. V souãasné dobû se obû na‰e rafinérie pfiipravují na zavedení v˘roby motorov˘ch paliv s podstatnû sníÏen˘m obsahem síry na 50 resp. 10 mg/kg. Tato akce je známá pod názvem „ãistá paliva”. Úpln˘ pfiechod na jejich v˘robu by se mûl podle platné evropské legislativy uskuteãnit nejpozdûji k 1. 1. 2005. To bude kromû jiného pro rafinérie znamenat také vût‰í produkci sirovodíkov˘ch plynÛ. Ty v‰ak neskonãí v komínû, resp. v ovzdu‰í, ale získá se z nich dal‰í cenná chemická surovina – kapalná síra. Ing. Václav PraÏák
Sulphur Although it is does not receive much attention, sulphur is one of the important products produced in âeská rafinérská, says Ing. Václav PraÏák, explaining that a refinery does not just generate oil products, but also processes the waste hydrogen sulphide gases produced. In the course of processing crude oil, unwanted sulphur-based additions are converted into a useful chemical raw material – elementary sulphur. At present, âeská rafinérská’s two refineries are preparing to introduce the production of motor fuels with a sulphur content substantially reduced to 50 or 10 mg/kg. Among other things, that will mean a greater production of hydrogen sulphide gases. These will not end up in the cooling tower, or more precisely in the atmosphere, but will be converted into another valuable chemical – liquid sulphur.
7
Petroleum
Poãátkem posledního ãervnového t˘dne vypadala kralupská rafinérie jako po vymfiení; nikde ani noha. AlespoÀ zdánlivû. Pocit opu‰tûnosti umocÀovalo hluboké ticho, které v rozpáleném vzduchu viselo nad cel˘m areálem jako neprody‰ná clona. Jak se ale o chvíli pozdûji ukázalo, bylo to také ticho pfied boufií, nebo spí‰e pfied „místní pfieháÀkou”, protoÏe ve skuteãnosti práce na zaráÏce, kvÛli které rafinérie stála uÏ bezmála mûsíc, vstoupily do finále; a nebyl to v tomto okamÏiku fini‰, za kter˘ by atletick˘ trenér pochvalnû poplácával svého svûfience po rameni.
»Zaražená«
rafinérie Problém, oko-
vuje nemalé ekonomické ztráty. Není proto divu,
hroÏují bezpeãnost provozu a mohly by dál fun-
lo kterého se
Ïe nervozita v dané chvíli stoupala jako rtuÈ tep-
govat tak jak jsou, ale o nichÏ se ví, Ïe dfiíve ãi po-
v‰echno toãilo
lomûru ve vafiící vodû.
zdûji budou potfiebovat vyãistit, vylep‰it, modernizovat. ZaráÏka, pokud to samozfiejmû jde, je
a kter˘ zúãastZámûry a skuteãnost
tak pfiíleÏitostí, jak tohle v‰echno udûlat, jak se fií-
vrásky, se jme-
ZaráÏky, bûhem nichÏ se odstavuje vût‰í ãi
ká, z jedné vody naãisto. Proto se v pfiípravném
noval turbokom-
men‰í ãást technologie, jsou pravidelnou sou-
období postupnû shromaÏìují a vyhodnocují po-
presor. To h l e
ãástí provozu kaÏdé rafinérie. Ty velké se zpravi-
Ïadavky docházející z jednotliv˘ch provozÛ a na
zafiízení vzhle-
dla konají ve ãtyfilet˘ch cyklech, ale protoÏe jde
jejich základû se vytvofií koneãn˘ soupis v‰ech
dem k e
nûn˘m
dûlal
své
sv˘m zpÛsobem o preventivní kontrolu technic-
prací a vytvofií harmonogram, podle kterého se
funkci pfiedsta-
kého stavu a protoÏe v rámci bezpeãnosti provo-
pak postupuje.”
vovalo j e d e n
zu jsou jednotlivé v˘robní jednotky pod perma-
Zní to docela jednodu‰e. Skuteãnost je ov‰em
z uzlov˘ch bo-
nentním dohledem, nelze vylouãit, Ïe u toho kte-
zcela jiná. Vypracovat seznam toho, co se má
dÛ rozhodujících o prÛbûhu celé zaráÏky. Ne
rého urãitého zafiízení probûhne tento proces
udûlat, zdaleka nestaãí. To je pouze první krok.
snad kvÛli technick˘m sloÏitostem spojen˘m
dfiíve. Ostatnû letos plánovala âeská rafinérská
Ty následující jsou mnohem obtíÏnûj‰í, protoÏe
s odstavením, prohlídkou a znovuzprovoznûním
dvû men‰í zaráÏky: v provozu 1 na zmínûném
v nich se jiÏ promítá prvek ãasu a to, ãemu se fií-
– to, Ïe zaãne zlobit, nemohl nikdo dopfiedu tu‰it
katalyzátoru jednotky reformingu, a v rámci re-
ká lidsk˘ faktor. ZaráÏky se úãastnilo celkem 277
– ale proto, Ïe na jeho chodu záviselo postupné
klamaãní opravy se mûly na FCC jednotce dûlat
lidí, z nich podstatnou ãást tvofiili zamûstnanci
najetí jednotky reformingu. Jin˘mi slovy fieãeno,
„vlásenky”. Konkrétnû ‰lo o soustavu trubek na
dodavatelsk˘ch firem. Ti v‰ichni museli projít
aby se dodrÏel stanoven˘ harmonogram, spou‰tí
pozici 2411.
speciálním ‰kolením, protoÏe moÏná rizika, která
se turbokompresor dfiíve neÏ ostatní technologic-
V‰echno ale bylo nakonec jinak. V prÛbûhu
pfiiná‰í práce v chemick˘ch provozech, jsou pfie-
ké ãásti provozu. JenÏe pfii prvním pokusu
pfiípravy na tyto práce se postupnû zaãaly hro-
ce jen o poznání vy‰‰í neÏ tfieba na stavbû admi-
o spu‰tûní se objevily vibrace. Nyní, v dobû na‰í
madit poÏadavky ze strany technologÛ a inspek-
nistrativní budovy.
náv‰tûvy právû probíhal druh˘ pokus. A znovu
ce provozu a náhle bylo jasné, Ïe leto‰ní zaráÏ-
neúspû‰nû. To uÏ ‰lo takfiíkajíc do tuhého. V˘robní kapacita kralupské rafinérie se pohybuje okolo 250 tun ropy za hodinu. Jakékoliv zpoÏdûní tedy pfiedsta-
ka bude mít podstatnû vût‰í rozsah.
8
Rozhodující kritérium – bezpeãnost
„Na tom není nic neobvyklého,” fiekl Ing. Petr
Tak, jak se shromaÏìují, vyhodnocují a tfiídí do-
Nohejl, vedoucí technického oddûlení âeské rafi-
cházející poÏadavky, zaãíná se postupnû tvofiit
nérské, „vÏdycky se najdou vûci, které sice neo-
harmonogram prÛbûhu vlastních prací. V tomto
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Petroleum
pfiípadû vznikly harmonogramy tfii. První se t˘kal
ní, jinde chybûly okapové plechy, obãas se obje-
údrÏby, která má v jistém smyslu hlavní slovo,
vily nedostatky v osvûtlení pracovi‰tû. Ve v‰ech
protoÏe na jejích bedrech spoãívá tûÏi‰tû dûní,
pfiípadech ‰lo vlastnû o maliãkosti, nad nimiÏ se
druh˘ mapoval ãinnost vztahující se k reklamaã-
dá mávnout rukou – dokud se ov‰em nûco ne-
ním pracím a tfietí se soustfiedil na reinstrumenta-
stane. A k tomu mÛÏe v chemickém provozu do-
ce, tedy na vûci okolo v˘mûny a modernizace fií-
jít hroznû snadno. Vy‰etfiování pak zpravidla uká-
dících systému a mûfiicích pfiístrojÛ v provozu.
Ïe, Ïe pfiíãina nehody spoãívala právû v zane-
Bûhem této pfiípravné fáze se zároveÀ vytvofií
dbání nûjaké takové maliãkosti.”
zaráÏkov˘ ‰táb – Ing. Petr Nohejl byl jeho ve-
V kralupské rafinérii se Ïádná maliãkost neza-
doucím – jehoÏ hlavním posláním je koordinovat
nedbala. V tomto smûru probûhla celá zaráÏka
a fiídit ve‰kerou ãinnost. K tomu slouÏí takzvan˘
hladce a bez nehody.
zaráÏkov˘ manuál, coÏ je jak˘si „katalog” obsahující podrobn˘ rozpis prací a jejich posloupnos-
Konec dobr˘...
ti, ale kde jsou také organizaãní nástiny firem,
S odstavováním jednotliv˘ch provozÛ se zaãa-
které se zaráÏky zúãastní, tabulky a schémata
lo na pfielomu kvûtna a ãervna. Den D, zname-
urãující nejen kdo za co odpovídá, ale i kde se na-
nající spu‰tûní vlastní zaráÏky, nastal ve ãtvrtek
chází, podrobn˘ rozpis ploch urãen˘ch pro skla-
5. ãervna ráno. DÛkladná pfiíprava se vyplatila.
dování materiálu a dal‰í podrobnosti související
Práce se rozbûhly pfiesnû podle urãen˘ch har-
s logistikou celé akce.
monogramÛ. KaÏd˘ pfiesnû vûdûl, kde je jeho
„KaÏd˘ pracovní den zaãíná v osm ráno brie-
místo a co má dûlat. Tohle, jak se posléze uká-
fingem,” fiekl Ing. Petr Nohejl. „Na nûm se po-
zalo, beze zbytku platilo o celém prÛbûhu zaráÏ-
drobnû probírá v‰e dÛleÏité, co se odehrálo
ky. S jedinou v˘jimkou – zmínûn˘m turbokompre-
tohoto druhy byly úplnou novinkou. Nové ale byly podmínky a poÏadavky na jejich zaji‰tûní. Mûfiítka hodnocení vycházela tentokráte ze standardÛ, s nimiÏ pracuje Shell. Ten zde mûl také svého pfiedstavitele, Briana Coopera, manaÏera údrÏby, kter˘ se na zabezpeãení a fiízení postupu zaráÏkov˘ch prací v˘znamnû podílel; nebylo to ostatnû poprvé. Brian Cooper se aktivnû zúãastnil zaráÏky, které probûhla v bfieznu a v dubnu v Litvínovû a sv˘m rozsahem byla nejvût‰í v dosavadní historii âeské rafinérské. Proto také vedoucí pozice na zaráÏce v Kralupech zastávali „jeho” lidé ze sekce údrÏby. Klíãov˘m slovem je zde zku‰enost. A díky zku‰enostem s obdobn˘mi akcemi, jichÏ se Brian Cooper úãastnil v zahraniãí, je také kvalifikovanû schopen porovnávat úroveÀ zaráÏek provádûn˘ch venku s tûmi, jeÏ se uskuteãnily v Litvínovû i v Kralupech. âeská rafinérská vy‰la z tohoto srovnání se ‰títem. Petr Rampír
“Shut down” refinery
v pfiedcházejícím dni. Vyhodnocují se v˘sledky,
sorem, kter˘ „si postavil hlavu” a pfii spu‰tûní vib-
kontrolují audity a probírá se pfiíprava na nadchá-
roval.
zející smûnu. Maximální pozornost pfiitom vûnu-
Podstata problému spoãívala podle vyjádfiení
jeme dvûma bodÛm – kvalitû a bezpeãnosti. Ty
smûnového technika ZdeÀka Sorka v disharmo-
jsou a musí b˘t alfou i omegou ve‰keré ãinnosti.
nii fiídícího systému s nûkter˘mi mechanick˘m
Pokud jde o kvalitu odevzdávan˘ch prací, tam
ãástmi zafiízení. Proto byl vyzván dodavatel, fir-
jsme se v podstatû dodnes s nûjak˘mi váÏnûj‰ím
ma Man Turbokompresory, aby se pokusil co nej-
obtíÏemi nesetkali. SloÏitûj‰í je otázka bezpeã-
rychleji obû „rozhádané” ãásti sladit. To se také
nosti. Co si budeme povídat, nikdo není zrovna
povedlo a na tfietí pokus se turbokompresor roz-
nad‰en, kdyÏ ho nutíme, aby pouÏíval ochranné
bûhl jako hodinky. Rafinérie se mohla opût po-
br˘le, rukavice a dal‰í bezpeãnostní pomÛcky.
stupnû uvádût do provozu.
JenÏe kdyÏ zjistí, Ïe tyhle vûci dennû kontroluje-
Konec dobr˘, v‰echno dobré, fiíká jedno ãeské
te a Ïe nedodrÏením pfiedpisÛ se vystavuje sank-
pfiísloví. âervnová zaráÏka pfiedstavovala sv˘m
cím, pfiizpÛsobí se. Na urãité problémy jsme taky
zpÛsobem pro âeskou rafinérskou urãit˘ test do-
narazili pfii revizi bezpeãnosti postaveného le‰e-
spûlosti. Nikoliv v tom smyslu, Ïe by snad práce
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Stoppages, during which a major or small part of a plant is shut down, are a regular part of the operation of every refinery. This year âeská rafinérská planned two minor repairs: the reforming unit catalyst, and, repairs claimed from the contractor, on the FCC unit. During the preparations of “shut down”, however, demands from technicians and the operations inspectorate started to accumulate and it suddenly became clear that this year’s stoppage would be substantially greater in scope. “There is nothing unusual about that,” Ing. Petr Nohejl, head of the stoppage team, says in the report. “Things always turn up that don’t jeopardise the safety of operation and could be left to continue working, but will sooner or later need to be cleaned up, improved, modernised. Wherever possible, a stoppage is an opportunity to get all that done in one clean sweep.” The stoppage in June was something of a test of âeská rafinérská’s maturity. This time, the assessment standards were based on the standards Shell uses. Shell also had a representative in place, Brian Cooper, a maintenance manager, who played a significant role in organising and running the procedure of stoptime work in the Kralupy refinery, as he did in March and April in Litvínov. His experience with similar operations abroad means he is qualified to compare their standards. âeská rafinérská came out of this comparison with flying colours.
9
Fokus
Nበportrét JiÏní Morava je pro vût‰inu z nás synonymem krajiny zalité sluncem s mozaikou luÏních lesÛ, ‰achovnicí nazlátl˘ch polí, ovocn˘ch sadÛ a s terasovit˘mi svahy poset˘mi révov˘mi kefii; kraj vinn˘ch sklípkÛ a cimbálov˘ch kapel. Jen málokdo si tuhle konãinu spojuje s ocelov˘mi konstrukcemi tûÏních vûÏí, ãerpadel a obrovit˘ch zásobníkÛ. A pfiece právû tady, namnoze i v místech, která pro svou jedineãnost spadají pod ochranu UNESCO, se nacházejí na‰e jediná loÏiska jedné z nejcennûj‰í strategick˘ch surovin moderního vûku.
VRTNÉ VùÎE v Poãátky tûÏby ropy v na‰ich zemích spadají do poslední dekády 19. století, i kdyÏ první oficiální vrt zaÏila Morava aÏ 27. bfiezna 1900. Vrtba nesla jméno Helena a uskuteãnil ji v Bohuslavicích nad Vláfií J. May. V tomtéÏ roce probûhla pod vedením geologa E. Tietzeho také druhá vrtba, a to v blízkosti dvoru Nesyt u Hodonína. Tím byly nepfiímo poloÏeny základy pozdûj‰ího ropného prÛmyslu. Hodonínsko bylo prohlá‰eno za vûdecky zajímavou oblast, ov‰em samotné podnikání z hlediska finanãních nákladÛ a jejich návratnosti za riskantní a pochybné. A tak prakticky aÏ do konce první svûtové války se toho, pokud jde o ropu, na Moravû mnoho nedûlo. Obrat o sto osmdesát stupÀÛ pfiinesl objev ropy a zemního plynu u slovensk˘ch Gbel. Díky nûmu se totiÏ obnovily prÛzkumné práce i na jiÏní Moravû, kde Moravská tûÏafiská spoleãnost provedla mezi léty 1919 aÏ 1925 celkem dvanáct hlubinn˘ch vrtÛ. Tak, jak postupnû stoupal hospodáfisk˘ v˘znam ropy, nabíral na obrátkách i tuzemsk˘ ropn˘ prÛmysl. Ten v prÛbûhu druhé svûtové války sice ovládl na ãas nûmeck˘ kapitál, ale hned po jejím skonãení pfievzaly otûÏe podnikání novû zaloÏené âeskoslovenské naftové závody. Padesátá a pozdûj‰í léta pfiinesla fiadu peripetií v podobû rÛzn˘ch organizaãních zmûn a pfiejmenování podnikÛ. Název Moravské naftové doly jako spoleãnosti, která byla souãástí koncernu NPP Bratislava a jeÏ mûla na starosti pfiedev‰ím prÛzkum, vstoupil na scénu v roce 1969. V roce 1989 se pak tato spoleãnost osamostatnila a k 1. 5. 1992 byla zapsána do obchodního rejstfiíku jako akciová spoleãnost Moravské naftové doly. Peníze pro obce Na‰e – alespoÀ prozatím známé – nejvût‰í loÏisko ropy se nachází na Kyjovsku nedaleko obce Dambofiice. To je také dÛvod, proã se této lokalitû fiíká Mal˘ Kuvajt, pfiestoÏe zde o skuteãného naftového ‰ejka ze zemí okolo Perského zálivu nezavadíte. (Zato v okolních lázních se cítí jako doma.) Nicménû to, Ïe se zde tûÏí ropa, poznáte prakticky na první pohled, aãkoliv vlastní vrtné soupravy nemusíte vÛbec zahlédnout. Vesnice jen kvete. Opravená ‰kola svítí novotou, rostou zde nové bytovky, buduje se kanalizace, silnici lemují nové chodníky. Díky tûÏbû totiÏ získává obecní pokladna roãnû 15 miliónÛ korun, a to uÏ jsou peníze, s nimiÏ se dá leccos podniknout. Ostatnû podobn˘ obrázek najdete i v dal‰ích jihomoravsk˘ch sídlech, v jejichÏ
10
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Fokus
okolí se tato surovina tûÏí. TûÏba ropy dnes pfiedstavuje ohromn˘ byznys, v nûmÏ se jak na stranû investic, tak na stranû v˘nosÛ kalkuluje v podstatû pouze se ‰esti a vícecifern˘mi ãísly. Není proto divu, Ïe místní zastupitelské sbory a koneckoncÛ i sami obyvatelé naftafie tolerují. Samozfiejmû obãas se vyskytnou i hlasy, které reptají, Ïe následkem tûÏby se na místních silnicích zv˘‰il provoz tûÏké techniky, Ïe v domcích kaÏdou chvíli drnãí okna a u star‰ích domÛ praská omítka. I to je pravda. Ale titíÏ lidé berou jako samozfiejmost, Ïe tfieba platí niωí poplatky za odvoz odpadkÛ, Ïe obec dotuje obûdy dÛchodcÛm, Ïe je tady kabelová televize a zadarmo. Ve znamení ekologie Proti tûÏbû ropy nijak v˘raznû neprotestují ani ekologové; na rozdíl od povrchov˘ch hnûdouheln˘ch dolÛ nebo obãasn˘ch pokusÛ o otevfiení zlatonosn˘ch loÏisek, kdy se ruda louhuje pomocí kyanidov˘ch slouãenin, tûÏba ropy pfiírodû tolik ne‰kodí. V˘jimku v tomto postoji pfiedstavují chránûné krajinné oblasti v okolí Pálavy a na Valticku. Geologové se domnívají, Ïe zajímavá loÏiska ropy a zemního plynu by se mohla nacházet v blízkosti vrchu Dûvín. Jejich názor by mohl potvrdit zku‰ební vrt. JenÏe tato oblast má statut biosférické rezervace, takÏe v tomto pfiípadû mûli
le vynakládat prostfiedky na odstraÀování ekologick˘ch ‰kod, které vlastnû zpÛsobil nûkdo jin˘. Enviromentální certifikát dle ISO 14001, kter˘ spoleãnost vlastní, zavazuje. Loni to dûlalo 16 mil. korun. Polovinu z toho tvofiily dotace, ale vzhledem k tomu, Ïe komplexní likvidace star˘ch vrtÛ a prÛzkumn˘ch sond a uvedení krajiny do pÛvodního stavu se odhaduje na témûfi 300 mil. korun, nejde rozhodnû o malé prostfiedky. Tfiicetiletá perspektiva Roãní spotfieba ropy v na‰í republice se pohybuje okolo 6 mil. tun. Ropa vytûÏená na Moravû z toho pokr˘vá pouh˘ch 4,5 procenta. Zbytek musíme dováÏet. KdyÏ se k tomu pak pfiipoãtou dal‰í náklady na prÛzkum, dopravu, budování pfiíslu‰ného zázemí a samozfiejmû i na ochranu Ïivotního prostfiedí, je jasné, Ïe jde zároveÀ o podnikání s vysokou mírou rizika. Otázkou, moÏná trochu kacífiskou, proto je, zdali se to vÛbec vyplatí. Obchodní fieditel Moravsk˘ch naftov˘ch dolÛ Ing. Karel Fiedler ov‰em v tomto ohledu nemá Ïádné pochybnosti. Ostatnû hospodáfisk˘ v˘sledek ve v˘‰i pfievy‰ující 800 mil. Kã, kter˘ spoleãnost dosáhla loni, mu dává za pravdu: „Loni jsme vytûÏili a prodali takfika 300 000 m3 ropy. To je rekord. Leto‰ní objem tûÏby bude minimálnû na stejné úrovni. Vzhledem k objevu no-
kraji vinic ochránci pfiírody jisté v˘hrady. Podobn˘ názor zastávají i v pfiípadû Îdánického lesa, kde se nacházejí vzácné a unikátní porosty. Vedení Moravsk˘ch naftov˘ch dolÛ se ov‰em snaÏilo vyjít jejich poÏadavkÛm vstfiíc, takÏe definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. Jasno není ani na Bfieclavsku, kde Moravské naftové doly investovaly do prÛzkumu loÏisek jiÏ pfies 50 mil. Kã. TûÏit by se mûlo pomûrnû blízko obytn˘ch ãtvrtí, a to se nelíbí místním obyvatelÛm. Naproti tomu peníze, které by mûsto získalo, pfiirozenû lákají, a tak se strany snaÏí najít pfiijateln˘ kompromis. Hovofií se kupfiíkladu o zfiízení cyklostezky a pravideln˘ch pfiíspûvcích urãen˘ch pro rozvoj mûstsk˘ch ãástí. Dal‰í problém pfiedstavují staré vrty. Jsou pozÛstatkem dob, kdy se o ekologii a ochranû pfiírody mnoho nevûdûlo a pozdûji, kdyÏ uÏ ji bylo nutné brát alespoÀ ãásteãnû na vûdomí, se povaÏovala za cosi jako „módní v˘stfielek”, kter˘ stojí podniky jen peníze a nic uÏiteãného nepfiinese. JenÏe tyto vrty ohroÏují zdroje pitné vody, protoÏe na nûkter˘ch místech ropné produkty jiÏ kontaminovaly pÛdu, a tak dneska uvádûjí Moravské naftové doly tato loÏiska a jejich okolí do pÛvodního stavu. Není to maliãkost. Bûhem tûch sta let, co se na jiÏní Moravû tûÏí ropa, tu vzniklo pfies dva tisíce prÛzkumn˘ch vrtÛ. A tak v souãasné dobû musí Moravské naftové doly prakticky trva-
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
vého loÏiska u obce Îaro‰ice, které s odhadovan˘mi zásobami okolo 3,2 mil. m3 patfií k nejbohat‰ím nalezi‰tím v kontinentální Evropû vÛbec a je na‰e druhé nejvût‰í, pfiedpokládáme rÛst tûÏby nûkam k hranici 400 000 m3 roãnû. Navíc je to ropa velmi kvalitní, coÏ kvituje pfiedev‰ím nበnejvût‰í odbûratel – âeská rafinérská. Má sice nízk˘ obsah benzinov˘ch frakcí, ale obsahuje i velmi málo síry a tûÏk˘ch kovÛ, takÏe se atmosférick˘ zbytek dá prakticky rovnou pouÏít k nástfiiku do krakovací jednotky. To pfiirozenû zlevÀuje v˘robu. To je také jeden z dÛvodÛ, proã jsme zahájili v˘stavbu pfiípojky k ropovodu DruÏba. Bude to vlastnû poprvé, co touto trasou poteãe jiná neÏ ruská ropa. Doposud se ropa dopravovala do rafinérií cisternami, coÏ je sv˘m zpÛsobem komplikované a také drahé. V souãasné dobû se dokonãuje technologická ãást stavby a pfiedpokládáme, Ïe po spou‰tûní – kromû toho, Ïe se v˘raznû zlevní doprava – budeme schopni dodávat ke zpracování aÏ dvojnásobek souãasného mnoÏství.” V fiadû zemí svûta, i pfies ve‰kerá rizika, patfií ropn˘ prÛmysl nepochybnû k nejlukrativnûj‰ím oblastem podnikání vÛbec. U nás tomu není jinak. Jen mûfiítko je ponûkud skromnûj‰í. A navíc má tohle odvûtví pfied sebou minimálnû tfiicetiletou perspektivu. Na tak dlouho se odhadují souãasné zásoby. Stamiliónové investice Alfou i omegou podnikání spojeného s tûÏbou ropy je prÛzkum. U nûj v‰echno zaãíná a není v˘jimkou, Ïe leckdy i konãí. PrÛzkumn˘ vrt do
hloubky dvou kilometrÛ vyjde zhruba na 25 mil. korun; pûtikilometrov˘ vrt v‰ak uÏ stojí 250 aÏ 300 miliónÛ. A právû v tûchto hloubkách se u nás ropa nachází. Svûtové statistiky fiíkají, Ïe pûtina takov˘chto vrtÛ je takfiíkajíc „hluch˘ch”. Na Moravû je míra rizika o nûco niωí, protoÏe zdej‰í konãiny jsou geologicky zmapované kfiíÏem kráÏem. Ale i tak vynakládají Moravské naftové doly na tuto ãinnost roãnû stamiliónové ãástky. Hlavní slovo náleÏí dnes 3D technologiím, které umoÏÀují na poãítaãích modelovat, co se hluboko pod zemí pravdûpodobnû nachází. Jistotu dá v‰ak nakonec stejnû aÏ vlastní vrt. V loÀském roce jich Moravské naftové doly uskuteãnily patnáct; dvanáct z nich bylo úspû‰n˘ch, tfii vy‰ly naprázdno. „Radost” udûlaly vedení spoleãnosti pfiedev‰ím vrty Po‰torná 3, s pozitivním pfiítokem ropy a Po‰torná 7 s objevem plynu. Za zmínku stojí také objev dvou men‰ích samostatn˘ch loÏisek zemního plynu (Poddvorov a Bílovice), kde se postupnû zaãíná s tûÏbou. Mimochodem – zemního plynu se u nás vytûÏí roãnû okolo 210 mil. m3, coÏ je proti celkové spotfiebû pohybující se na úrovni 9,5 mld. m3 zdánlivû zanedbatelné. JenÏe na rozdíl od dováÏeného, je nበplyn lacinûj‰í – není zatíÏen tranzitními poplatky – a to uÏ samozfiejmû není pro Jihomoravskou plynárenskou, a.s, Brno, která je jedin˘m zákazníkem a odebírá roãnû asi 100 mil. m3, niãím bezv˘znamn˘m. Zbytek se pak pouÏívá ke zv˘‰ení tlaku v loÏiscích ropy. V souãasné dobû se nejvíce tûÏí ropa v okolí obcí Dambofiice, Îaro‰ice, Uhfiice, Poddvorov, Pru‰ánky a Lednice. LoÏisku Dambofiice na Hodonínsku, které skr˘vá nejvût‰í zásoby ropy, patfií kromû toho je‰tû jeden primát. V rámci prÛzkumu zde byl v roce 2001 vyhlouben horizontální vrt, coÏ je samo o sobû unikátní záleÏitostí, kter˘ s produktivitou 140 m3 za 24 hodin je dnes na‰ím nejproduktivnûj‰ím vrtem. Jistû – pojem „ropné pole” automaticky vyvolá pfiedstavu zemí jako Kuvajt, Saúdská Arábie, ÁzerbajdÏán, Venezuela, Irák... A zrovna tak navûky zÛstane jiÏní Morava spojená s obrazem vinné révy a útuln˘ch sklípkÛ. Ropa ji v tomto smûru patrnû nikdy neproslaví. Ale to vÛbec neznamená, Ïe by se její existence mûla pfiehlíÏet. Petr Rampír
Drilling towers in a region of vineyards When we say South Moravia, we imagine vines, cosy cellars and cymbalom folk groups. Few people associate this part of the country with the steel structures of drilling towers, pumps and huge storage reservoirs. Yet it is here, often in unique places coming under UNESCO protection, that our sole deposit of one of the most valuable strategic raw materials of the modern age lies. As the commercial director of Moravské naftové doly Ing. Karel Fiedler says, last year they extracted and sold a record amount of almost 300,000 m3 of crude. This year’s volume will be at least the same. Following the discovery of a new deposit near the village of Îaro‰ice, whose estimated reserves of around 3.2 million m3 make it one of the richest in continental Europe, Moravské naftové doly envisage an increase in extraction to the level of 400,000 m3 per year. What is more, this is very high quality crude, which is especially welcomed by its biggest buyer, âeská rafinérská. Although it has a low content of petroleum fractions, it contains very little sulphur and heavy metals, so the atmospheric residue can be used almost directly for injection into the cracking unit.
11
Petroleum
nákladÛ budou moci vyuÏít jen motoristé, ktefií si pofiídí vozy od automobilek BMW a Opel.
leãnost Ullit. Do nádrÏí umístûn˘ch na stfie‰e se vejde 130 m3 plynu, coÏ vystaãí na zhruba 500 km.
V devíti evropsk˘ch mûstech – Lond˘nû, Madridu, Barcelonû, Amsterodamu, Hamburku, Stuttgartu, Stockholmu, Lucemburku a portugalském Portu se ovûfiují autobusy pouÏívající jako palivo vodík. Projekt dotuje 18,5 mil. eur Evropská komise. Autobusy mûstské hromadné dopravy (v kaÏdém mûstû jsou v provozu tfii) vyuÏívají palivové ãlánky, v nichÏ se vodík a kyslík pfiemûÀují pfiímo v elektfiinu, teplo a vodu. Elektfiina pohání motor vozidla, z v˘fuku vychází ne‰kodná vodní pára a zanedbatelné mnoÏství zneãi‰Èujících látek. Kilowatt v˘konu zaji‰tûn˘ palivov˘m ãlánkem je v‰ak tfiikrát aÏ ‰estkrát draωí neÏ u naftového motoru.
Rusk˘ ropn˘ koncern Lukoil získal 70% podíl v srbské státní firmû Beopetrol, kontrolující zhruba pûtinu trhu pohonn˘ch hmot v zemi. Za akcie zaplatil 207 mil. eur, z toho v‰ak 85 mil. bude investovat v pfií‰tích pûti letech. Lukoil tak „porazil” maìarskou skupinu MOL, která za akcie nabídla 187 mil. eur. Beopetrol byl zaloÏen v roce 1990, krátce pfied rozpadem b˘valé Jugoslávie, jako poboãka ropného koncernu INA, kter˘ má centrálu v chorvatském Záhfiebu. Nyní zamûstnává témûfi 1600 pracovníkÛ a v Srbsku jí patfií 202 ãerpacích stanic.
V Lond˘nû byl v polovinû ãervence uveden do zku‰ebního provozu autobus spalující zvlá‰tû „ãisté” palivo Shell. Spoleãnosti Shell, London General a britská firma EvoBus Ltd., souãást koncernu DaimlerChrysler budou po dobu tfií mûsícÛ ovûfiovat, zda pouÏívání nového paliva pfiiná‰í oãekávané efekty, zejména sníÏení ‰kodliv˘ch emisí ve v˘fukov˘ch plynech, zv˘‰ení hospodárnosti provozu a souãasnû i zlep‰ení v˘konov˘ch parametrÛ. K testÛm byl vybrán kloubov˘ autobus linky ã. 507, která vede od stanice Waterloo do stanice Victoria. Je nasazován v dobû dopravních ‰piãek.
Maìarsk˘ palivoenergetick˘ koncern MOL získal v ãervenci v tendru chorvatskou ropnou spoleãnost
Rusk˘ v˘voz ropy stoupl v srpnu podle sdûlení ruského ministerstva energetiky na 3,58 mil. barelÛ dennû, coÏ je nové historické maximum. Produkce ropy zároveÀ stoupla na nové postsovûtské maximum 8,6 mil. barelÛ dennû. Zdá se tedy, Ïe odhady Michaela Smithe, hlavního analytika koncernu BP Amoco, jsou zcela reálné. Podle nûj Rusko v tûÏbû ropy v pfií‰tím roce pfiedstihne Saúdskou Arábii, koncem desetiletí bude tûÏit 10 mil. barelÛ dennû a znovu tak pfievezme vedoucí úlohu na svûtovém trhu ropy. Letos tûÏí v prÛmûru 8,3 mil. barelÛ ropy dennû, coÏ je asi o 400 tisíc ménû neÏ Saúdská Arábie. B˘val˘ Sovûtsk˘ svaz dosáhl rekordní produkce v roce 1988, kdy dennû tûÏil kolem 12,5 mil. barelÛ. Ujet mezi v˘mûnami oleje aÏ 30 nebo dokonce 50 tisíc kilometrÛ slibuje nová olejová fiada „long-life” olejÛ znaãky Aral. Zatím ale prodlouÏení servisních intervalÛ a tím sníÏení provozních
12
Od ãervence nabízí Benzina na zhruba tfietinû sv˘ch ãerpacích stanic, zejména u dálnic, hraniãních pfiechodÛ, v Praze a krajsk˘ch mûstech, nov˘ benzin Blue Octans 99. Benzin by mûl pfiinést 5–6% úsporu paliva, zv˘‰ení v˘konu motoru a mûl by b˘t ‰etrnûj‰í k Ïi-
KA
LE
ID
O
SK
O
P
V‰echny ãlenské zemû EU musí do konce roku 2005 zajistit nejménû 2% podíl biopaliv z celkového mnoÏství prodan˘ch motorov˘ch paliv, do konce roku 2010 pak 5,75 %. âeská vláda v této souvislosti schválila poãátkem srpna program na podporu v˘roby bioetanolu, kter˘ poãítá s tím, Ïe od poãátku roku 2006 bude âR schopna kr˘t jeho potfiebu z vlastních zdrojÛ. Surovinou má b˘t zejména obilí. Ministerstvo zemûdûlství pfiedpokládá, Ïe pfii spotfiebû 3,5 mil. hektolitrÛ bioetanolu v roce 2006 by bylo moÏné vyuÏít v pfiedcházejícím roce kolem 240 tisíc ha orné pÛdy. UÏ pfií‰tí rok se má zaãít vyrábût bezvod˘ líh v Litvínovû, nejpozdûji do dvou let má vyrÛst moderní lihovar pro v˘robu bioetanolu ve Skalici nad Svitavou, poãítá s ním i firma Bioferm na Kolínsku.
INA. Za strategick˘ 25% podíl zaplatil 505 mil. dolarÛ (rakouská OMV nabízela 420 mil. USD). Souãasnû se zavázal k investici 1,6 mld. dolarÛ do v˘zkumn˘ch a tûÏebních projektÛ, maloobhodní sítû a rekonstrukci dvou zastaral˘ch rafinérií. MOL také kupuje od spoleãnosti Shell Romania 23 ãerpacích stanic v Rumunsku. Díky této akvizici bude provozovat 73 stanic a stane se druh˘m nejvût‰ím nadnárodním provozovatelem benzinek v zemi. âSAD Bus Ústí nad Labem provozuje z celkového poãtu 500 autobusÛ 22 ekobusÛ, v nichÏ jako palivo slouÏí stlaãen˘ zemní plyn. Jezdí jak na dálkové lince z Ústí do Prahy, tak na pfiímûstsk˘ch linkách a v mûstské dopravû v Litomûfiicích a v Krupce. Ústeãtí konstruktéfii pfii v˘voji vozidla, jehoÏ jízdní vlastnosti odpovídají autobusu s naftov˘m motorem, spolupracovali s firmou SOR ve v˘chodoãeském mûsteãku Libchavy, motor je od amerického v˘robce Cummins a tlakové nádrÏe na zemní plyn dodává francouzská spo-
votnímu prostfiedí. Je urãen pfiedev‰ím pro vozy vy‰‰í, luxusní a sportovní tfiídy. Na trhu bude konkurovat napfi. benzinu V-Power také s 99 oktany spoleãnosti Shell. Benzina oãekává, Ïe na jejím celkovém prodeji benzinÛ se bude podílet zhruba 2–3 %. Jedním z pfiedpokladÛ jak zv˘‰it export ropy z Iráku je obnovení více neÏ 500km ropovodu ze severoiráckého Kirkúku do izraelského pfiístavu Haifa. Ropovod postaven˘ Brity na pfielomu 20. a 30. let minulého století se od arabsko izraelské války v roce 1948 nepouÏívá a nyní je na mnoha místech zcela zniãen˘. Jeho obnova si vyÏádá minimálnû 3 mld. dolarÛ a bude trvat pÛl roku. Vefiejné mínûní v Iráku i v dal‰ích arabsk˘ch zemích se v‰ak staví proti spolupráci s Ïidovsk˘m státem. Jordánsko se obává, Ïe by se ropovod mohl stát vítan˘m terãem palestinsk˘ch ãi iráck˘ch extremistÛ. Mezi novû prodan˘mi vozy v Nûmecku se podíl dieselov˘ch aut vyhoupl na
40 %. Pfiitom podle studie Spolkového úfiadu pro Ïivotní prostfiedí zemfie kaÏd˘ rok v Nûmecku na zplodiny z dieselov˘ch motorÛ 10–19 tisíc lidí. Spolkov˘ ministr Ïivotního prostfiedí proto apeloval na nûmecké automobilky, aby se dále nezdráhaly montovat do sv˘ch aut potfiebné filtry. BMW a Mercedes nyní tvrdí, Ïe pfiicházejí s filtry nové generace, jejichÏ Ïivotnost bude v˘raznû del‰í neÏ filtry Peugeotu, které se musí mûnit po 140 tisících kilometrech. Ve vozech BMW se objeví nejdfiíve v polovinû pfií‰tího roku v modelech 5. a 7. fiady, Mercedes takto vybaví vozy s motory CDI v pfiípadû ãtyfiválcÛ letos v fiíjnu, na ‰estiválcové motory pfiijde fiada pfií‰tí rok. Vût‰ina ruské ropy (300 mil. tun roãnû) se dob˘vá na západní Sibifii. Z technického hlediska je tûÏba v podstatû stejná jako jinde na svûtû. Velk˘ rozdíl je jen v pfiípravû nalezi‰tû, které se nachází pod rozlehl˘m bahnit˘m terénem v okolí fieky Ob. Bahno se v zimû musí nejdfiíve speciálními náspy zpevnit do podoby ostrÛvkÛ, aby k nim mohla tûÏká technika. První tuny ropy se tu vytûÏily v roce 1961 a dnes je z pÛvodnû plánovaného desetitisícového mûsteãka Nûftûjugansk více neÏ stotisícová sibifiská naftafiská metropole, která se stále rozrÛstá. USA loni dovezly podle agentury Reuter 450 mil. tun ropy. Nyní usilují o to, aby stoupal dovoz ropy z Afriky, a to v roce 2005 na zhruba 20 % a v roce 2015 aÏ na 25 %. Západní Afrika je pro Spojené státy v˘hodná, protoÏe tankery potfiebují k dopravû ropy o polovinu ãasu ménû neÏ ty, které plují ze zemí Blízkého v˘chodu. Americké spoleãnosti proto nyní do ropn˘ch nalezi‰È v Africe investují miliardy dolarÛ. Konsorcium vedené tûÏebním koncernem Exxon Mobil napfiíklad zaãalo nedávno dodávat ropu z nov˘ch vrtn˘ch polí v âadu. âerpacích stanic u nás stále pfiib˘vá. Zatímco na poãátku 90. let jich bylo pouze 784 a za optimální bylo povaÏováno 1500 aÏ 1800 stanic, dnes jejich poãet pfiesáhl uÏ 2000. Je‰tû pfied nûkolika lety byla pro provozovatele lukrativní stanice s v˘toãí minimálnû 300 tisíc litrÛ mûsíãnû, dnes se tato hranice sníÏila uÏ nad 250 tisíc litrÛ. Spotfieba benzinu stagnuje, mírnû roste jen spotfieba motorové nafty, a tak malí provozovatelé zaãínají mít ekonomické problémy.
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Fokus
Kdo si myslí, Ïe o poskytování sponzorsk˘ch darÛ se v âeské rafinérské rozhoduje za zavfien˘mi dvefimi, Ïe rozhodovací pravomoc mají jen „ti nahofie“, Ïe finanãní prostfiedky putují jen k pfiátelÛm a znám˘m, ten se m˘lí.
Peãlivû, spravedlivû, úãelnû KaÏdá Ïádost o finanãní v˘pomoc je provûfiována a posuzována ve V˘boru pro finanãní dary a reklamní pÛsobení. Nejinak tomu bylo na jeho leto‰ním zasedání v ãervnu v Kralupech nad Vltavou, kde bylo posuzováno 37 Ïádostí o finanãní v˘pomoc a z nich 14 bylo vyhovûno. K ãástce 1 695 000 Kã rozdûlené na jarním zasedání pfiidal v˘bor v ãervnu dal‰ích 910 000 Kã. Mezi Ïádostmi pfiitom nebyla snad jediná, která by nemûla zastánce i „odpÛrce“. Prostfiedky pro sponzoring i takové prosperující spoleãnosti, jako je âeská rafinérská, jsou totiÏ omezené. V˘boru, kter˘ o finanãních darech a jejich v˘‰i rozhoduje, pfiedsedá fieditel divize pro v‰eobecné záleÏitosti Miroslav Debnár a jeho ãleny jsou vedoucí pracovníci divizí z litvínovského i kralupského závodu Alena Stejskalová, Petr ·tûpán, Pavel Král, Hugo Kittel a Václav Raitr. Organizaãní záleÏitosti v˘boru a pfiedkládání Ïádostí má na starosti v˘konn˘ tajemník a vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností Ale‰ Soukup. Administrativu okolo zasedání a darovacích smluv zabezpeãuje Lenka Sklenáfiová. Proces sponzoringu se fiídí jiÏ osvûdãen˘mi pravidly. Finanãní dary poskytuje âeská rafinérská v˘hradnû právnick˘m osobám, a to pfiednostnû na: – sociální a zdravotní úãely, – roz‰ífiení nabídky vyuÏití volného ãasu obãanÛ mûst a obcí, kde spoleãnost pÛsobí, – zachování kulturního dûdictví a rozvoj kulturního Ïivota, – projekty charitativního charakteru, – podporu mimov˘ukov˘ch aktivit mládeÏe s cílem prevence krizového jednání, – podporu projektÛ komunálních aktivit samospráv. Pfiednost mají Ïádosti z regionÛ, kde má âeská rafinérská své závody, kde bydlí její souãasní i b˘valí zamûstnanci. Ke schválení sponzorského daru je tfieba získat hlasy nadpoloviãního poãtu (tedy ãtyfi) ãlenÛ v˘boru.V˘bor dbá i na to,
aby byly prostfiedky rozdûleny adekvátnû do dvou hlavních zázemí rafinérsk˘ch v˘rob – kralupského a mostecko-litvínovského regionu. V˘bor provûfiuje závaÏnost v‰ech Ïádostí a jeho ãlenové získávají „reference“ osobním jednáním s pfiedstaviteli mûst a nezfiídka i detektivním (vlastním i za pomocí pfiátel) pátráním a shromaÏìováním informací. âeská rafinérská tak dbá, aby byly v‰echny sponzorské dary maximálnû vyuÏity. Proto dává pfiednost spolupráci s mûsty a jejich radnicemi, se kter˘mi má podepsané dohody, napfi. s Mostem, Litvínovem, Kralupy nad Vltavou a Mezibofiím. Prostfiedky jsou pfiitom rozdûlovány strana – nestrana, bez ohledu, zda je radnice pravicová ãi levicová. Úãelnost vynaloÏen˘ch prostfiedkÛ v pfiípadû dohody s mûstem posuzuje nejen dárce, ale i radnice, v jejichÏ pÛsobnosti pÛsobí Ïadatelé o dotace. Tímto zpÛsobem se dá zabránit napfiíklad tomu, aby byl dar poskytnut instituci, která nemá perspektivu. Jde napfi. o státní ãi obecní zafiízení, jejichÏ poãet se bude nutnû v rámci vládního programu sniÏování deficitu vefiejn˘ch financí v pfií‰tích letech redukovat. Rozdûlení sponzorsk˘ch darÛ ze dvou leto‰ních zasedání V˘boru pro finanãní dary a reklamní ãinnost: Most Mûsto – sociálnû-zdravotní oblast, rekonstrukce fyzikálnû-chemick˘ch uãeben 230 000 Kã Nemocnice s poliklinikou – projekt rekonstrukce porodnicko-gynekologického oddûlení 250 000 Kã Komunitní centrum Chánov – dofinancování projektu ‰koly financované z 80 % Evropskou unií 200 000 Kã Hospic Most – dar na projekt 50 000 Kã DÛm dûtí a mládeÏe Most – dar na ãinnost 30 000 Kã Centrum pro zdravotnû postiÏené – dar na provoz stacionáfie 10 000 Kã Svaz nesly‰ících a nedosl˘chav˘ch Most – dar na provoz stacionáfie 10 000 Kã Divadlo Rozmar˘nek Most – dar na podporu festivalu Léto s pohádkou 10 000 Kã Dámsk˘ házenkáfisk˘ klub Baník Most – dar na ãinnost 15 000 Kã
Litvínov Mûsto – spoleãenské, kulturní a sportovní akce Paracelsus – dar na nákup luminometru Obãanské sdruÏení Porozumûní Litvínov – dar na ãinnost Házenkáfisk˘ klub Litvínov – dar na ãinnost Hokejbal Chudefiín – dar na ãinnost
300 000 Kã 45 000 Kã 10 000 Kã 10 000 Kã 10 000 Kã
Mezibofií Mûsto – infrastruktura, ‰kola a sportovi‰tû Educhem Mezibofií – dar na vybudování chemické laboratofie
300 000 Kã 100 000 Kã
Kralupy nad Vltavou Kulturní a spoleãenské stfiedisko Vltava – oprava topení Nadace Alergie, o.p.s. – provoz stacionáfie pro pfied‰kolní dûti SdruÏení diabetikÛ – podpora akcí Rybáfisk˘ svaz – podpora akcí pro mladé Základní ‰kola gen. Klapálka – podpora projektu Tolerance Klub dÛchodcÛ Kauãuku – dar na ãinnost
500 000 Kã 150 000 Kã 5 000 Kã 5 000 Kã 5 000 Kã 10 000 Kã
Chvatûruby Obec – rekonstrukce tûlocviãny
250 000 Kã
Nelahozeves Obec – dar na rekonstrukci základní ‰koly
100 000 Kã
âeská rafinérská dále kaÏdoroãnû podporuje dal‰ími desetitisícov˘mi aÏ statisícov˘mi ãástkami formou reklamních a dal‰ích smluv napfi. extraligov˘ hokejov˘ klub HC Chemopetrol Litvínov a jeho mládeÏnickou základnu, mládeÏnická druÏstva hokejového klubu HC Most, dostihové a parkurové dny na mosteckém Hipodromu, v Kralupech sportovní zafiízení a kluby – TJ Kauãuk, Mûstsk˘ stadion, HC Kralupy, TJ âechie a TJ Sokol, Kulturní a spoleãenské stfiedisko Vltava, dále fiadu ‰kol, kulturních a spoleãensk˘ch akcí, odborn˘ch konferencí apod. Je toho prostû moc, i kdyÏ ÏadatelÛ je je‰tû více. A právû jasná pravidla sponzorské politiky a peãlivá práce ãlenÛ v˘boru jsou zárukou toho, aby uvolnûné prostfiedky byly spravedlivû rozdûleny. Zdenûk Hoffmann
Carefully, justly, expediently
V minul˘ch letech âeská rafinérská formou úãasti na charitativních koncertech v litvínovském kostele a formou pfiím˘ch sponzorsk˘ch darÛ podpofiila Ligu proti rakovinû a ãinnost zdravotnického zafiízení Paracelsus v Mezibofií, které slouÏí pro rekondiãní pobyty onkologick˘ch pacientÛ. Na snímku fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti Ing. Miroslav Debnár pfiedává ‰ek pro Paracelsus.
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Decisions on providing sponsorship donations are made by the Committee for Financial Donations and Advertising in âeská rafinérská. At its session in June this year it weighed up 37 applications for financial assistance and accommodated 14. That added a further CZK 910,000 to the CZK 1,695,000 divided up at the spring session. âeská rafinérská makes sure that all sponsorship donations are made maximum use of. That is why, as an overview of the projects funds were provided for shows, it prefers to work with the towns and town halls it has signed agreements with, e.g. Most, Litvínov, Kralupy nad Vltavou and Mezibofií.
13
Petroleum
Z RAFINÉRIE VE V rozhovoru o kvalitû automobilov˘ch paliv a olejÛ v âeské republice v Magazínu âeské rafinérské ã. 1/2001 jsem fiekl, Ïe nikdo skuteãnou kvalitu paliv prodávan˘ch u ãerpacích stanic nezná a zároveÀ také, Ïe tato Co se zmûnilo k lep‰ímu? ● Od 1.1.2003 uÏ platí jen poslední vydání norem na benziny a motorovou naftu âSN EN 228 a 590, které jsou identické se souãasn˘mi normami Evropské unie a stanoví pfiísnûj‰í ekologické poÏadavky. ● âOI pravidelnû nejen monitoruje, ale i informuje o v˘sledcích na rÛzn˘ch vefiejn˘ch odborn˘ch setkáních, vyvíjí tlak na prodejce, u kter˘ch jsou zji‰tûny neshody s normou, aby je odstranili, pfiípadnû uplatÀuje rÛzné postihy. ● Monitorování vyvolalo zájem prodejcÛ i firem o pravidelnou vlastní kontrolu kvality paliv, aby se nedozvídali o neshodách aÏ od âOI pfii zahájení správního fiízení. ● Nûkteré zahraniãní firmy, které se dfiíve obávaly doloÏit kvalitu pfied kteroukoliv ãeskou institucí, se uÏ nezdráhají provádût kontrolní zkou‰ky kvality v âR. Vûdí, Ïe v‰ichni úãastníci trhu mají stejné podmínky a není ãeho se obávat. ● Ústav paliv a maziv, jehoÏ laboratofie provádûjí naprostou vût‰inu kontrolních zkou‰ek kvality paliv pro ãerpací stanice, zavedl novinku – PeãeÈ jakosti. Je to nálepka, kterou vylepí na v˘dejní stojan ãerpací stanice, pokud jsou z nûho pravidelnû odebírány vzorky paliv a opakovanû zji‰Èováno, Ïe jejich vlastnosti se shodují s poÏadavky normy. Tfii skupiny poÏadavkÛ na kvalitu Je dovoleno pouÏívat pouze schválená paliva, tj. paliva takového sloÏení, aby produkty spalování po‰kozovaly Ïivotní prostfiedí jen v pfiijatelné mífie. Kvalita paliv musí b˘t taková, aby s nimi mohly motory spolehlivû a dlouhodobû bez po‰kození pracovat, aby byla zaji‰tûna co nejvût‰í tepelná úãinnost motoru. Pfiitom musí b˘t taková paliva dostupná za pfiijatelnou cenu. Z hlediska skladování se pak poÏaduje urãitá úroveÀ stability, u nafty se zvy‰ují poÏadavky na poÏární bezpeãnost. V‰echna tato hlediska jsou zvaÏována pfii tvorbû norem a jsou zahrnuta i do v˘‰e citovan˘ch norem na benziny a naftu, ale vût‰ina poÏadavkÛ v normách pfiedstavuje urãit˘ kompromis mezi tím, co by bylo Ïádoucí a tím, co je reálné dosáhnout v dané etapû v˘voje, resp. tím, kolik je moÏ-
14
situace se má zmûnit, protoÏe bude zahájeno monitorování, v souladu s poÏadavky Direktivy 98/70 EC. âeská obchodní inspekce skuteãnû od 1.7.2001 monitorování zahájila, takÏe v souãasné dobû jsou jiÏ známé v˘sledky za témûfi dva roky. Jaké jsou a co z nich vypl˘vá?
né investovat do nov˘ch technologick˘ch jednotek, jak to ovlivní v˘robní náklady a cenu paliva. Hlavní dÛraz je v‰ak kladen na ekologii, a proto úroveÀ vlastností, které zásadnû ovlivÀují Ïivotní prostfiedí, je stanovena právními pfiedpisy, které obvykle pfiedepisují, jaká má b˘t souãasná kvalita a rovnûÏ stanovují program zlep‰ování. Ten musí b˘t publikován v pfiedstihu, aby se na poÏadované zmûny mohli v˘robci vãas pfiipravit. Evropská unie vydala v roce 1998 zmínûnou zásadní direktivu pro období následujících 10 let, která stanovila poÏadovanou úroveÀ kvality benzinu a nafty od 1.1.2000 a zlep‰enou od 1.1.2005. Direktiva byla rozpracována pro âR a jako právní pfiedpis vy‰la ve formû Vyhlá‰ky ã. 227/2001. Jak známo, oba dokumenty mj. stanovily datum zákazu pouÏívání olovnat˘ch benzinÛ, kvalitativní úroveÀ pro v˘‰e uvedená období a povinnost monitorování kvality, tj. plánovaného soustavného sledování kvality paliv plnûn˘ch do nádrÏí automobilÛ a podávání zpráv o v˘sledcích monitorování centrálnímu orgánu Evropské unie. Podle statistik âAPPO pro rok 2002 zásobovala âeská rafinérská ãesk˘ trh automobilov˘mi benziny pfiibliÏnû z 50 %, motorovou naftou pfiibliÏnû z 56 %. Kvalita tûchto paliv na v˘stupu z rafinérie prakticky stoprocentnû splÀovala a stále splÀuje poÏadavky norem, v nûkter˘ch parametrech se znaãn˘mi rezervami. Doprava a ve‰keré
dal‰í manipulace s tûmito palivy v‰ak pfiedstavují reálné nebezpeãí po‰kození jejich kvality vzhledem ke stavu pfii expedici z rafinérie. Nezfiídka dochází ke kontaminaci nafty benzinem (s následkem pronikavého sníÏení bodu vzplanutí), ménû ãasto ke kontaminaci benzinu naftou (zvy‰uje se konec destilace). Ke sníÏení bodu vzplanutí nafty mÛÏe docházet i absorbováním benzinov˘ch par pfii skladování. V prvním období monitorování byl nacházen nízk˘ bod vzplanutí velmi ãasto u bionafty, která byla u ãerpacích stanic plnûna do nádrÏí po zru‰eném olovnatém benzinu Super 96 a bylo opomenuto zaslepit spoleãné benzinové rekuperaãní potrubí. Dal‰ím zdrojem neshod vzhledem k poÏadavku normy b˘vá nedodrÏování termínu zaãátku podzimního pfiechodového období a zaãátku zimního období. V tûchto termínech se má skokem zmûnit filtrovatelnost z letních max. 0 °C na max. -10 °C, resp. max. -20 °C. Skoková zmûna není prakticky moÏná, takÏe se na termín musí pamatovat v pfiedstihu, coÏ se ãasto opomíjí. Z podrobnûj‰ího hodnocení vypl˘vá, Ïe v˘raznû ménû neshod vykazují znaãkové ãerpací stanice. O tom, Ïe se dá dosáhnout podstatnû lep‰ích v˘sledkÛ, svûdãí publikované informace spoleãnosti Benzina. Tato firma má del‰í dobu fungující systém fiízení jakosti podle normy ISO 9001 a provádí velmi systematickou kontrolu kvality paliv s následn˘mi nápravn˘mi opatfieními, takÏe u jejích ãerpacích stanic jsou zji‰Èovány neshody s ãetností men‰í neÏ 1 %. Z v˘sledkÛ publikovan˘ch âOI je dále zajímavé, Ïe jsou pod-
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Petroleum
·PIâKOVÉ KVALITù
az ãerpacích jak stanic?
statné rozdíly v ãetnosti neshod mezi jednotliv˘mi kraji âR. Velmi závaÏné odchylky jsou zcela v˘jimeãné V˘znamné odchylky zpÛsobující po‰kozování Ïivotního prostfiedí anebo uÏitn˘ch vlastností jsou u obou typÛ paliv zji‰Èovány jen velmi zfiídka, s v˘jimkou bodu vzplanutí motorové nafty, kde
ruãuje se napfi. také grafické zpracování podle velikosti odchylek. I pfii takto zprÛhlednûném hodnocení je v‰ak obtíÏné vyhodnotit v˘znam velikosti odchylek, protoÏe u nûkter˘ch parametrÛ neexistují konkrétní hranice, za kter˘mi uÏ lze povaÏovat odchylku za v˘znamnou, za nebezpeãnou, za postupnû po‰kozující motor nebo zpÛsobující havárii motoru po krátké dobû pouÏívání. Velmi závaÏné odchylky se v‰ak vyskytují zce-
Sumární pfiehled zji‰tûn˘ch neshod publikovan˘ âOI
Údaje âOI o poãtu odebran˘ch a kontrolovan˘ch vzorkÛ Sledované období
Rok 2002
P o ã e t
o d e b r a n ˘ c h
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
v z o r k Û
Sledované období
Benziny
motorová nafta
smûsné palivo (bionafta)
CELKEM
807
450
137
1394
v˘skyt hodnot o 30 a více °C niωích, neÏ poÏaduje norma, není ojedinûl˘. S ohledem na nové konstrukce motorÛ, v jejichÏ palivov˘ch soustavách mÛÏe mít zpûtn˘ tok nafty do nádrÏe teplotu aÏ kolem 100 °C, je nutné z hlediska bezpeãnosti zafiadit bod vzplanutí nafty mezi v˘znamné parametry, jejichÏ nedodrÏení mÛÏe mít negativní dÛsledky v právní terminologii fieãeno „ne malé”, totiÏ poÏár nebo v˘buch nádrÏe. Zatím je jeho v˘znam podceÀován. Problémy nedodrÏování poÏadavkÛ normy pochopitelnû nejsou jenom ãeské, ale vyskytují se pfii distribuci a manipulacích s palivy v‰ude na celém svûtû. Z hlediska uÏivatele i Ïivotního prostfiedí je v‰ak dÛleÏitá v˘znamnost odchylek. Pokud se pfii monitorování provádí hodnocení jen zpÛsobem vyhovuje nebo nevyhovuje, tzn. jestli je dosaÏena hodnota, kterou poÏaduje norma ãi nikoliv, vypovídá to málo o skuteãné kvalitû, protoÏe napfi. 1/10 jednotky u oktanového ãísla je z hlediska provozu motoru jen málo v˘znamná, stejnû tak u cetanového ãísla, ale i vzorek s takto malou odchylkou uÏ je zapoãítán do neshod. Zpracování v˘sledkÛ monitorování podle instrukcí EU se proto neomezuje jen na vyjádfiení vyhovuje – nevyhovuje, ale dopo-
Magazín 3/2003
skuteãnû jezdí. I kdyÏ není v‰echno stoprocentní, obdobnû jako v jin˘ch zemích, monitorování inspiruje a systém postihÛ nutí k neustálému zlep‰ování. Teprve potom, aÏ budou v‰echny zemû unie monitorovat podle jednotné normy, bude moÏné âeskou republiku objektivnû zafiadit do evropského Ïebfiíãku kvality paliv. Ing. Vladimír Matûjovsk˘ nezávisl˘ konzultant
N e v y h o v u j í c í
2. pololetí 2001 Rok 2002
la v˘jimeãnû a potvrzuje to i skuteãnost, Ïe prakticky nenacházíme na silnicích Ïádná odstavená vozidla s poruchou motoru zpÛsobenou ‰patnou kvalitou paliv a ani se nesetkáváme s pfiípady, Ïe by motor mûl krátkou Ïivotnost, zapfiíãinûnou pouÏíváním nekvalitního paliva. V˘jimkou jsou nûkdy se vyskytující problémy s nastartováním vozidla s naftov˘m motorem pfii vût‰ím poklesu teplot v zimním období.
v z o r k y (v %)
Benziny
motorová nafta
smûsné palivo (bionafta)
CELKEM
5,7 4,0
15,8 12,2
42,7 27,7
13,5 9,0
They leave the refinery at the highest level of quality – what about the fuel filling stations? Ing. Vladimír Matûjovsk˘ comments on the results of twoyear monitoring of the quality of sold fuels that the Czech Commercial Inspection commenced on 1.7.2001. According to the Czech Association of the Petroleum Industry and Trade’s statistics for 2002, âeská rafinérská supplied approximately 50% of the Czech market’s automobile petrols and 56% of motor diesel. The quality of these fuels on leaving the refinery fully met, and still meets, the required stan-
Závûr âeská rafinérská velmi odpovûdnû plní poÏadavky na kvalitu vyrábûn˘ch paliv vypl˘vající z Direktivy 98/70 EC pro âeskou republiku, resp. poÏadavky uveden˘ch tfií základních skupin, tzn. Ïivotního prostfiedí, uÏivatelÛ i poÏadavky na stabilitu a bezpeãnost. ÚroveÀ kvality poÏadovanou ãesk˘m právním pfiedpisem od 1.1.2003 dosahovala paliva z âeské rafinérské jiÏ ve znaãném pfiedstihu, ve vût‰inû parametrÛ jiÏ od roku 2001. Lze konstatovat, Ïe kvalitou vyrábûn˘ch automobilov˘ch paliv jiÏ do EU jednoznaãnû patfiíme. Na rozdíl od roku 2001 dnes jiÏ také máme informace o tom, jaká je skuteãná kvalita paliv na konci distribuãní sítû, takÏe víme, na co se u nás
dards, with considerable room to spare in some parameters. Transportation and all subsequent handling present a real danger to their quality, however. Diesel is often contaminated with petrol (resulting in a pronounced fall in the flash point); also, but less frequently, petrol can be contaminated with diesel (the end of distillation increases). The flash point of diesel can also be reduced by the absorption of petroleum vapours during storage. Another source of discrepancy tends to be failure to comply with the time limit for starting the autumn transition period and the start of the winter period. Major deviations causing harm to the environment or the use properties are found only very rarely with the two types of fuel, with the exception of the flash point of motor diesel. Brand filling stations display significantly fewer discrepancies.
15
Forum
„SnaÏím se, abychom kaÏd˘ rok v obci nûco vylep‰ili,” fiíká starosta Chvatûrub Franti‰ek Derfl. Rodnou vesnici spravuje od roku 1990. Její vzhled se v posledním desetiletí hodnû zmûnil: nové fasády, hladce dláÏdûné chodníky, pûstûná parková zeleÀ. A to je‰tû na první pohled není vidût komfort v podobû centrálního vytápûní rodinn˘ch domkÛ, na které velk˘m dílem pfiispûla âeská rafinérská.
s odstraÀováním povodÀov˘ch ‰kod. Obec ji zamûstnala prostfiednictvím úfiadu práce, stejnû jako dal‰ích osm Ïen, které tady po povodních uklízely. Vzhledem k oboustranné spokojenosti (obec s úklidem, Ïeny s vlídn˘m zacházením) se pût z nich do Chvatûrub letos pracovnû vrátilo. UdrÏují vefiejnou zeleÀ a likvidují ãerné skládky. „V‰echny peníze byly do koruny rozdûleny mezi postiÏené obãany spravedliv˘m systémem, kter˘ si sami zvo-
Chvatûruby Starostu jsme zastihli ve sportovním a s koleãkov˘mi bruslemi pfies rameno. Slíbil mlad‰ímu synovi, Ïe se odpoledne projedou po cyklostezce, která zajímá i nás. Je souãástí turistické trasy Praha-DráÏìany. Vznikla po dohodû starostÛ z oblasti zaãínající Prahou 7 a konãící Mûlníkem. KaÏdá obec se na realizaci podílela vybudováním úseku k hranici svého katastru. „Pro nás bylo v˘hodou, Ïe uÏ existovala cesta z Chvatûrub k jezu do Dolánek. V roce 2000 jsme spoleãnû s mûstem Kralupy vybudovali asfaltov˘ úsek v délce 7 kilometrÛ, kter˘ propojil trasu Kralupy nad Vltavou–ÚÏice. Kvalitu stavby provûfiila loÀská srpnová povodeÀ,” oceÀuje dobrou práci Franti‰ek Derfl. I kdyÏ nová stezka velkou vodu bez úhony pfieÏila, z jin˘ch následkÛ povodnû se Chvatûruby vzpamatovávají dodnes. „Bylo zatopeno 23 domÛ a ‰est muselo b˘t kvÛli naru‰ené statice demolováno. Na prvotní odstranûní povodÀov˘ch ‰kod jsme dostali od státu 1,294 mil. Kã, na opravu bytového fondu 2,5 mil. Kã, na opravu komunikací 1 mil. Kã a jako grant z programu Phare 55 tis. Eur. Vefiejná sbírka vynesla 1,7 mil. Kã,” ãte z úfiedního spisu Linda Kejmarová, která má na starosti administrativu spojenou
16
lili. Nikdo si nestûÏoval, nedo‰lo k Ïádn˘m sporÛm. âástka, vybraná vefiejnou sbírkou, pfiedãila na‰e oãekávání. V˘znamnû do ní totiÏ pfiispûla âeská rafinérská, která se finanãnû podílela i na vybudování cyklostezky, na v˘stavbû uãitelského bytu, na rekonstrukci sokolovny, na kniÏním vydání kroniky Chvatûrub a na dal‰ím rozvoji obce,” doplÀuje starosta kolegyni a poÏádá ji, aby pfiinesla fotodokumentaci z loÀské povodnû. Podle zápisu krizového ‰tábu kulminovala Vltava ve Chvatûrubech 14. srpna 2002 odpoledne. ¤editel praÏské zoologické zahrady tady ãekal na odchycení zbloudilého lachtana. Akci sledovalo i mnoho zvûdav˘ch dûtí. Nûkteré pfies varování vlezly do zakázaného prostoru. Tûsnû vedle nich se bûhem záchranné akce zfiítil stoÏár vysokého napûtí. Jen zázrakem nikoho nezabil. Dva „povodÀové” byty postavila obec nad prodejnou potravin, která dfiíve patfiila Jednotû. Starosta je rád, Ïe po ru‰ení ménû lukrativních jednotek druÏstevní sítû objekt s obchodem koupili. Jinak by dopadli jako v sousedních vesnicích, odkud si dnes pro kaÏd˘ rohlík musejí jezdit do mûsta. Pamûtní publikace Chvatûruby – PovodeÀ 2002, jejíÏ vydání se právû pfii-
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Forum
navíc se tu konají oblíbené koncerty. Generální opravu kostela, která stála 2,7 mil. Kã, fiídil starosta Derfl, pÛvodním povoláním konstruktér. Z jeho iniciativy si obec také pofiídila technologickou linku na v˘robu zámkové dlaÏby pro úpravu chodníkÛ. Asi jen málokterá ãeská vesnice se mÛÏe pochlubit centrálním rozvodem tepla. I to je priorita Chvatûrub. „Odpadním teplem z kralupského Kauãuku vyhfiíváme 142 rodinn˘ch domÛ. Vyjde to levnûji neÏ plyn, kterého se navíc star‰í lidé obávali. Horkovod nám podstatnû zlep‰il Ïivotní prostfiedí. Zatímco dfiíve, kdyÏ se klasicky topilo, visela nad obcí koufiová duchna a v‰echno ‰edlo, teì zÛstává sníh krásnû bíl˘. Na úkor satelitních obcí byly preferovány jen Kralupy. Teì máme s kralupsk˘mi firmami ty nejlep‰í vztahy, a to jak s âeskou rafinérskou, tak s Kauãukem. Navzájem si vycházíme vstfiíc,” fiíká Franti‰ek Derfl. Sám se charakterizuje jako svobodomysln˘ ãlovûk, vyznavaã prvorepublikov˘ch hodnot. Mrzí ho hlavnû lhostejnost nûkter˘ch lidí k tomu, co je za jejich plotem. Alena Drábová pravuje, bude navazovat na obsáhlou kroniku obce, mapující léta 1141–2000 s dobov˘mi fotografiemi, která vy‰la v roce 2001. Kromû chronologicky fiazen˘ch v˘znamn˘ch událostí, akcí sokolÛ, baráãníkÛ, hasiãÛ, myslivcÛ a dal‰ích spolkÛ se z ní ãtenáfi dozví napfiíklad komu kdy patfiil kter˘ dÛm, kdo uãil ve ‰kole, v˘sledky voleb apod. Nechybí ani podrobná historie místních památkov˘ch objektÛ (kostel, hrad, zámek). „Máme modernû vybavenou ‰kolu, matefiskou ‰kolku, pedagogy s poÏadovanou vysoko‰kolskou kvalifikací, ale chronicky nám chybûjí Ïáci. Pfiitom ãtrnáct chvatûrubsk˘ch dûtí, které by sem mohly chodit, dojíÏdí do Kralup a my za kaÏdého musíme platit,” stûÏuje si Franti‰ek Derfl. Obecní úfiad sídlí v budovû Z·, takÏe obû instituce úzce spolupracují. Sportovnû zaloÏen˘
Chvatûruby in new clothes “We have the best relations with Kralupy firms, both âeská rafinérská and Kauãuk. We help each other out,” says Franti‰ek Derfl, mayor of Chvatûruby. He has been in charge of his native village (population 450) since 1990. In the last decade its appearance has changed a lot: new facades, evenly paved pavements, well-tended green spaces. And, something not visible at first glance, the comfort of centrally heated houses, in which âeská rafinérská played a major part. Waste heat from the Kralupy plant of Kauãuk, which is cheaper than gas, is used to heat 142 houses. The heat conduit has also done a lot to improve the environment. âeská rafinérská also helped with the clean-up work after last year’s floods, including the building of a cycle path that is part of the Prague-Dresden tourist trail. It was created on the basis of an agreement between mayors from areas starting in Prague 7 and ending in Mûlník. Each municipality took part in the project by building the stretch between the borders of its territory.
v novém kabátû starosta letos napfiíklad zajistil ‰kolákÛm zimní pobyt v Krkono‰ích a jel s nimi na hory jako instruktor lyÏafiského v˘cviku. Chvatûruby dnes mají zhruba 450 obyvatel a místní základní ‰kolu nav‰tûvuje pouze 35 ÏákÛ. Podle kroniky tu kdysi bylo pfii niωím poãtu obyvatel aÏ 300 ‰kolákÛ. Historie chvatûrubské ‰koly se datuje od roku 1788. PÛvodní budova byla pfiestavûna v roce 1857. Nedávno se doãkala generální opravy, vãetnû modernizace sociálního zázemí a zfiízení internetové tfiídy, vybavené poãítaãi. Bûhem prázdnin se nevyhovující tûlocviãna zmûní na druÏinu a ‰koláci budou cviãit v novû rekonstruované sokolovnû, která do zahájení oprav slouÏila jako kulturní dÛm. Hasiãi mají Klubovní místnost, pfiestavûnou ze skladu stavebního materiálu. V hostinci s pfiíhodn˘m názvem U starosty, naproti obecnímu úfiadu, se konají spoleãenské akce. V budovû b˘valého národního v˘boru nyní Chvatûrubsk˘m slouÏí obecní ordinace a kadefinictví. Místní obyvatelé jsou py‰ní na nov˘ vzhled kostela sv. Petra a Pavla po nároãné rekonstrukci. Vût‰ina z nich pfiispûla do vefiejné morální sbírky, burcující k záchranû této památky. Po tfiiceti letech byly v kostele obnoveny m‰e,
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
17
Forum
Z E Î I V O TA âESKÉ RAFINÉRSKÉ
Nov˘ technick˘ fieditel
Opût mezi nejv˘znamnûj‰ími deseti firmami âeská rafinérská se v Ïebfiíãku Czech Top 100 umístila v˘‰í svého obratu na ‰esté pfiíãce mezi nejv˘znamnûj‰ími spoleãnostmi âR. V˘sledky tohoto Ïebfiíãku za rok 2002 byly vyhlá‰eny 19. ãervna v Praze. V pfiedchozím roãníku obsadila ãtvrté místo. Meziroãní pokles o dvû místa byl ovlivnûn sníÏením obratu, které bylo zpÛsobeno niωími cenami ropn˘ch produktÛ. V objemovém vyjádfiení âeská rafinérská v roce 2002 v porovnání s rokem 2001 svoji produkci naopak v˘raznû zv˘‰ila. Vyrobila o témûfi 12 % finálních v˘robkÛ více. Její prodej na domácím trhu vzrostl o 10 %, dodávky na export pak o 14 %. Prodej pohonn˘ch hmot vzrostl témûfi o pûtinu. V chemickém oboru se âeská rafinérská sv˘mi v˘sledky v Ïebfiíãku Czech Top 100 zafiadila na druhé místo za akciovou spoleãnost Unipetrol. V prÛmyslové oblasti severních âech (své sídlo má v Litvínovû) je sv˘m obratem nejvût‰ím podnikem regionu. âeská rafinérská v roce 2002, za kter˘ byl Ïebfiíãek Czech TOP 100 sestavován, zaznamenala obrat 42,6 miliardy Kã. Rok pfied tím dosáhla obratu 47 miliard Kã. (rÛ)
Akcionáfii âeské rafinérské na ãervnové valné hromadû odvolali z funkce ãlena pfiedstavenstva a technického fieditele Johna deHasetha, kter˘ pfie‰el na jin˘ post v rámci skupiny Shell. Na tuto pozici novû zvolili Larse Lennarta Heldtandera, kter˘ dosud pÛsobil v Montreal East Refinery v kanadském Quebecu. (ruj)
Among the top ten firms again In the Czech Top 100 chart for 2002, the results of which were announced on 19 June in Prague, âeská rafinérská’s turnover ranked it sixth among the leading Czech companies. It came second in the chemicals sector behind Unipetrol; and it is the biggest industrial concern in Northern Bohemia. Lars Lennart Heldtander
Nov˘ rekord v bezpeãnosti práce Pracovníci âeské rafinérské opût posunuli rekordní hranici poãtu odpracovan˘ch hodin bez registrovaného pracovního úrazu. Spolu s kontraktory jich odpracovali jiÏ 8 miliónÛ, coÏ fiadí âeskou rafinérskou do absolutní svûtové ‰piãky. âeská rafinérská dosáhla této hranice k datu 21. ãervence 2003. V praxi to znamená, Ïe od listopadu roku 2000, tedy po pln˘ch 32 mûsícÛ nedo‰lo ve spoleãnosti k pracovnímu úrazu, kter˘ by mûl za následek pracovní neschopnost. Podle metodiky spoleãnosti Shell, která je jedním z akcionáfiÛ firmy, se v âeské rafinérské vedle bezpeãnosti vlastních zamûstnancÛ sleduje pfiedev‰ím tzv. kombinovaná bezpeãnost, která zahrnuje i zamûstnance jin˘ch firem, ktefií vykonávají práce v areálu âeské rafinérské.
DosaÏení tohoto rekordu je v˘sledkem systematické pozornosti, která je bezpeãnosti práce na v‰ech úrovních vûnována. Díky tomu se podafiilo za dobu pÛsobení âeské rafinérské sníÏit poãet registrovan˘ch pracovních úrazÛ u jejích zamûstnancÛ z 16 v roce 1996 na Ïádn˘ v roce 2001 i 2002. (rÛ) New record on work safety âeská rafinérská’s workforce has once again moved the boundary for the number of hours worked without work injury. Along with contractors, as of 21 July 2003 the workforce went 8 million work hours without injury, which makes âeská rafinérská one of the safest companies in the world.
New technical director At the June general meeting, âeská rafinérská’s shareholders released board member and technical director John deHaseth, who is taking up another post in the Shell group. Lars Lennart Heldtander, who previously worked in the Montreal East Refinery in Quebec, was elected to the vacant position.
Parkurové skákání v Mostû V sousedství dostihové dráhy na Hipodromu v Mostû vyrostlo v posledních letech moderní kolbi‰tû pro parkury. Jedním z nejvût‰ích dosavadních podnikÛ byl víkend parkurového skákání âeské rafinérské, kter˘ se uskuteãnil 21. a 22. ãervna 2003 za úãasti 52 jezdcÛ a 86 koní z celé republiky. Souãástí tohoto klání byl Junior Cup pro mladé sportovce do 21 let, pro kter˘ vûnovala ceny âeská rafinérská. Do rozeskakování postoupili konû Sandy a Pegasus; rychlej‰í byla ryzka Sandy s jezdkyní Ilonou Strakovou. (as) Show jumping in Most On 21 and 22 June 2003, the modern show jumping arena next to Most’s Hippodrome racetrack hosted one of the biggest events of its type so far, the âeská rafinérská Show Jumping Weekend. 52 riders and 86 horses from all over the country took part in the event.
18
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
Forum
Kresba: Václav Holub
Fejeton „Ropn˘ vûk“ Devatenácté století pohánûla pára. Osvícenectví postupnû mûnilo pohled na svût, na tehdej‰í zaÏité a tradiãní hodnoty, a mimo jiné pfiineslo i urãité „permanentní” okouzlení technikou. Pfiíchod parního stroje znamenal podobn˘ pfiedûl ve v˘voji, jako kdysi GuttenbergÛv vynález knihtisku. S knihtiskem vstoupil na scénu novovûk; parní stroj se stal hranou vyzvánûjící tradiãním fiemeslÛm a dosavadnímu Ïivotnímu stylu. Jedni ho obdivovali, jiní zatracovali, ale v‰em bez rozdílu dfiíve ãi pozdûji a více ãi ménû nûjak ovlivnil Ïivot. Byla to éra, která si vyslouÏila pfiídomek „vûk páry.” A nejen jako oznaãení ‰katulkující jednotlivá údobí historického v˘voje. Pára se najednou objevovala ve slovníku kaÏdodenního Ïivota: v továrnách lomozily parní buchary, chodilo se do parních lázní, po fiekách pluly parníky spravované paroplavebními spoleãnostmi, a kdyÏ se nûkde nûkomu pfiestalo líbit, tak se prostû vypafiil nebo ztratil jak pára nad hrncem. Minulé století plavalo na ropû. Jak se zdá, tenhle stav nûjak˘ ten pátek je‰tû vydrÏí. Ropa se pfiímo ãi nepfiímo podílela nebo dokonce podmiÀovala témûfi ve‰ker˘ technick˘ rozvoj. Jako Ariadnina nit moderní doby se vine fiadou rÛzn˘ch, v nûkter˘ch pfiípadech i diametrálnû odli‰n˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví, a umoÏnila vznik zcela nov˘ch oborÛ. V‰ichni ji berou jako veledÛleÏitou strategickou surovinu, bez které by souãasná civilizace, jak ji známe, velmi rychle zkolabovala. Tak, jako kdysi pára, pohání lodû ãi lokomotivy, ve formû motorové nafty ãi benzinu Ïene kupfiedu automobily a zvedá k oblakÛm letadla, sama nebo prostfiednictvím sv˘ch frakcí vytápí v zimû obrovité v˘robní haly stejnû jako bezpoãet domácností, v˘taÏky z ní jsou souãástí kosmetick˘ch pfiípravkÛ i lékÛ. Ropa a dvacáté století jsou nûco jako spojené nádoby, dvû strany jedné mince. V dobrém i zlém. Pfiesto, alespoÀ pokud vím, se oznaãení dvacátého století jako „ropného vûku” nikde neobjevilo. A to i pfiesto, Ïe si tohle století vyslouÏilo víc pfiívlastkÛ neÏ jakékoliv jiné pfied ním. Jen namátkou: v 30. létech to byl „automobilov˘ vûk”, zhruba o dvû desetiletí pozdûji jej vystfiídal „nylonov˘ vûk”, ten vzápûtí nahradil „vûk atomov˘”, po nûmÏ pfii‰el „kosmick˘ vûk”, aby pak na sklonku druhého milénia nastoupil „vûk informatiky”. O ropû ani zmínka. Ani v hovorovém jazyku nena‰la ropa uplatnûní. Ustálené úsloví typu Ïe se nûkdo „vytratil jako ropa z prasklého potrubí”, v ãeské frazeologii evidentnû chybí a zfiejmû bude absentovat i nadále. Obdivn˘ v˘kfiik „To bylo super!” by sice spoji-
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 3/2003
tost s ropou mohl evokovat (zvolání „To bylo natural!” ho v dohledné dobû patrnû nenahradí), ale obávám se, Ïe by si autor takovéhoto v˘kladu hlasitû fiíkal o dÛkladné psychiatrické vy‰etfiení. V tomto smûru má ropa prostû smÛlu. MoÏná i proto, Ïe na rozdíl od parního stroje, a pfiesto, Ïe se na ní dá pohádkovû zbohatnout, ropa nikdy nikoho neokouzlila. Jistû, parní stroj je produktem lidského dÛmyslu, v˘sledkem poznání a cílevûdomého úsilí. Navíc byl souãástí a spolutvÛrcem doby, kdy se technika v dne‰ním pojetí teprve klubala z plenek, kdy ãlovûk je‰tû nebyl bombardován záplavou informací, kdy start balónu pfiedstavoval malou senzaci a jízda na kole dobrodruÏství, kdy nechat se okouzlit a nadchnout technikou bylo tak pfiíjemné a snadné. Bráno z tohoto úhlu pohledu ropa vÏdycky byla, je a zÛstane „jen” surovinou, která vznikla bez lidského pfiiãinûní. JenÏe kde by byl „nylonov˘ vûk” bez ropy? A prakticky totéÏ se dá fiíci i o automobilismu, letectví, lodní dopravû. S trochou nadsázky vlastnû takfika o v‰em, co se h˘be. Je nepochybnû pravda, Ïe ropa v jakékoliv své podobû nedokáÏe vynést Ïádnou raketu na obûÏnou dráhu, tím ménû pak k nûjaké planetû. Ale zrovna tak není pochyb, Ïe se bez ní kosmické technologie nedokáÏí obejít. Stranou tak zÛstávají pouze oznaãení „atomov˘ vûk” a „vûk informatiky”. Energie získávaná prostfiednictvím jadern˘ch reakcí nemá skuteãnû s ropou nic spoleãného, ale v praktickém a obecnû roz‰ífieném vyuÏití je atomové jádro vÛãi ropû sotva odrostl˘m adolescentem. A pokud jde o „informaãní spoleãnost”, coÏ je synonymum „vûku informatiky,” tak toto údobí se zatím, tfiebaÏe ìábelsky rychle, teprve souká z plenek. Na ropu se zkrátka a dobfie nedostalo. Pfiesto v‰ak, i kdyÏ nemá „svÛj” vûk, ovlivnila patrnû v˘voj na‰í civilizace v uplynulém století více neÏ cokoliv jiného. A to i v konkurenci, jakou pfiedstavují teorie relativity a kvantová mechanika, díky nimÏ jsou dneska bûÏnou vûcí polovodiãe, lasery, masery, CD-Romy, poãítaãe, atomové elektrárny, ale také vodíkové bomby; nehledû na to, Ïe umoÏnily vznik takov˘ch oborÛ, jako jsou genetické inÏen˘rství, mikrochirurgie ãi molekulární chemie. „Pfied ropou” prostû vypadal svût jinak a jin˘ bude i poté, aÏ se její loÏiska jednou vyãerpají. MoÏná, Ïe teprve pak se v uãebnicích popisujících jednotlivá údobí v˘voje lidstva objeví i oznaãení „ropn˘ vûk.” Se v‰ím v‰udy. S tím, co v‰echno ãlovûku dal. A co v‰echno zpÛsobil. Petr Rampír
19
