Chcete vûdût víc o na‰í spoleãnosti? âeská rafinérská, a.s. Rafinérie Litvínov, ZáluÏí 2 436 70 Litvínov VII tel.: 476 163 567, fax: 476 165 086 Rafinérie Kralupy, O. Wichterleho 809 278 52 Kralupy nad Vltavou tel.: 315 718 500-3, fax: 315 718 645 e-mail:
[email protected] internet: http://www.ceskarafinerska.cz
Magazín
âeská rafinérská 1/2003 ˇ NÍ C ˇ TVRTLETNÍK INFORMAC
Obsah
Magazín
Informaãní ãtvr tletník âeské rafinérské âíslo: 1/2003
OBSAH Table of Content EKONOMIKA 3 âeská rafinérská v roce 2003 âeská rafinérská in 2003 6 Zajímavá ãísla Interesting figures 14 Mzdy mohou b˘t jen takové, na jaké si firma vydûlá Salaries can only be as high as the company can afford
str. 4
str. 8
FOKUS 10 Nበportrét: Technolog z Palestiny Our Portrait: A Technologist from Palestine
PETROLEUM 4 Ropn˘ trh, historie a souãasnost The crude market – the history and the present 7 Uhlovodíková rozpou‰tûdla Hydrocarbon solvents 8 „Mozkov˘ trust” rafinérií “Brain Trust” of rafineries 12 Kaleidoskop Kaleidoscope
str. 10
str. 13
str. 14
str. 16
FORUM 13 Na jaro se musí pfiipravit vozidlo i motorista Both car and driver must get ready for the spring 16 Mezibofií oÏívá sportem Mezibofií comes alive with sports 18 Nov˘ obchodní fieditel New Sales Director Vstfiíc roku 2003 Towards 2003 „Katalytick˘” kongres Catalytic Congress Ples se opût vydafiil The ball was a success again 19 Hic sunt leones
Impressum: MAGAZÍN * Informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s.
Fotografie: Dorian Hanu‰, Libor Zavoral a archiv âeské rafinérské Grafika: Václav Holub
Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. ZáluÏí 2, 436 01 Litvínov VII ¤ídí redakãní rada Pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc., vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností Redakce: A agency, s.r.o. Dukelsk˘ch hrdinÛ 18, 170 00 Praha 7 Tel./fax 220 876 749-50
2
Tisk: Grafotechna Print, s.r.o.
Uzávûrka: 17. 3. 2003 Magazín je distribuován zdarma. Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR E 8103
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
Ekonomika
2003 âeská rafinérská v roce 2003 v˘hody jsme si obchodnû nepoãínali nijak ‰patnû. V˘znamnû se nám podafiilo zv˘‰it dodávky hotov˘ch v˘robkÛ jak na domácí, tak i na zahraniãní trh. Díky tomu v˘raznû vzrostl nበpodíl na trhu. U pohonn˘ch hmot to v âR bylo ze 43 na 53 procent na zaãátku leto‰ního roku Finanãnû jsme v loÀském roce nedopadli nejlépe, spoleãnost skonãila ve ztrátû. Tato ztráta ov‰em byla zpÛsobena pfieváÏnû faktory, které jsme nemohli z na‰í pozice nijak zásadnû ovlivnit. ·lo pfiedev‰ím o extrémnû nízkou mezinárodní rafinérskou marÏi, posilující korunu, srpnové
sledek pracovní neschopnost, od listopadu roku 2000, tedy po cel˘ch 27 mûsícÛ. Osobnû mám z tohoto v˘sledku velkou radost, protoÏe – jak ãasem zji‰Èujeme asi v‰ichni – zdraví je ze v‰eho nejdÛleÏitûj‰í. Vûfiím, Ïe se spoleãnosti podafií zvládnout i v‰echny dal‰í cíle a zmûny, které ji letos ãekají a Ïe po pÛlroãním zku‰ebním období úspû‰nû zaãátkem pfií‰tího roku plnû „najede” na nov˘ pfiepracovací reÏim. Ing. Ivan OTTIS pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel
povodnû a rostoucí distribuãní náklady. Úspû‰nû
R ok 2003 je pro âeskou rafinérskou rokem pfie-
realizovaná opatfiení na úsporu fixních nákladÛ
lomov˘m. V jeho polovinû projde nejvût‰í zmû-
mohla tuto ztrátu pouze mírnû sníÏit, nikoliv vy-
nou od roku 1996, kdy zahájila svoji pÛsobnost.
rovnat.
Od 1. kvûtna pfiejde na tzv. pfiepracovací princip,
V prvních mûsících tohoto roku se finanãní hos-
kdy bude akcionáfiÛm za poplatek zpracovávat
podafiení zlep‰ilo, coÏ nám dává nadûji, Ïe by ten-
ropu, kterou si sami nakoupí a sami pak budou
to rok mohl – pokud se situace nûjak dramaticky
na vlastní úãet prodávat i produkty z ní. V lednu
nezmûní – skonãit finanãnû lépe neÏ ten minul˘.
tohoto roku akcionáfii, zpracovatelé a pfiedstavi-
âeská rafinérská poãátkem leto‰ního roku do-
telé âeské rafinérské podepsali dodatek k akcio-
sáhla je‰tû jednoho v˘znamného úspûchu. Její
náfiské smlouvû spoleãnosti a smlouvu o zpraco-
pracovníci spolu s kontraktory (dodavateli prací)
vání, která tuto pfiemûnu umoÏÀuje.
odpracovali sedm miliónÛ hodin bez registrova-
Tento krok do znaãné míry ulehãí pozici âeské
ného pracovního úrazu. Tento rekord, kterého
rafinérské, která doposud musela tvrdû bojovat
bylo docíleno v polovinû února, fiadí na‰i spoleã-
o své postavení na trhu, a to pfii nerovn˘ch pod-
nost v této oblasti k absolutní ‰piãce mezi rafiné-
mínkách. Na rozdíl od své konkurence totiÏ ne-
riemi nejen v Evropû, ale na celém svûtû. V pra-
vlastní ani síÈ ãerpacích stanic ani produktovod.
xi tento v˘sledek znamená, Ïe ve spoleãnosti
Jsem rád, Ïe mohu konstatovat, Ïe i pfies tyto ne-
nedo‰lo k pracovnímu úrazu, kter˘ by mûl za ná-
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
âeská rafinérská in 2003 This year represents a turning point for âeská rafinérská, says Mr Ivan Ottis, Chairman and Chief Executive Officer. Beginning from May 1, the company will switch to the cost-centre mode of operation. This means that it will process, for a charge, the shareholders’ crude oil, which they will purchase themselves and subsequently will sell the products on their own account. This January, the shareholders, processors and representatives of âeská rafinérská signed an amendment to the company’s Shareholders Agreement and an agreement on processing, which enable such transformation. Mr Ivan Ottis returns to the year 2002 and appreciates that the company has expanded its market share. The increase of its fuel market share in the Czech Republic was from 43 to 53 per cent. He sees the causes for the financial loss primarily in the extremely low international refining margin, continuously stronger Czech crown, August floods, and growing distribution costs. In conclusion, Mr Ivan Ottis appreciates that the company’s employees and contractors have worked seven million hours without a registered work-related injury. This record-breaking result achieved this February ranks âeská rafinérská among the absolute top-class refineries worldwide.
3
Petroleum
Pro neangaÏovaného pozorovatele je v˘voj na svûtovém trhu s ropou v posledních letech velmi zajímav˘. âasté a v˘razné pohyby ceny ropy, a to obûma smûry, stále ukazují na nenahraditelnost ropy jako nejdÛleÏitûj‰ího energetického zdroje. âerné zlato je spojeno jak s bohatstvím majitelÛ ropn˘ch studní, tak s ekonomick˘m v˘vojem ve svûtû.
Vysoká cena ropy samozfiejmû podvazuje ekonomick˘ v˘voj, existují odhady, Ïe prÛmûrná roãní cena kolem 35 USD za barel sníÏí hospodáfi-
vedla vlády ke snaze prodat maximální mnoÏství ropy a to nezÛstalo bez vlivu na cenu. Pokles podpofiila navíc hospodáfiská stagnace v rozvojov˘ch zemích, které sníÏily poptávku po energetick˘ch zdrojích v‰eobecnû. Teprve dohoda zemí OPEC o stanovení tûÏebních kvót podle ceny na
Od druhého ãtvrtletí minulého roku do v˘voje na svûtovém trhu s ropou zaãíná opût razantnûji zasahovat politika. Na Blízkém v˘chodû eskalovalo napûtí mezi Izraelem a Palestinci a Irák odmítl vstup inspektorÛ na své území. O dal‰í vzru‰ení se koncem minulého roku postarala Venezuela, která je v rámci OPEC tfietím nejvût‰ím exportérem. Nesouhlas s politikou prezidenta Chaveze vedl k masov˘m stávkám a k praktickému zastavení exportu. Zaãala také zimní sezóna, letos o poznání chladnûj‰í, a tím se zv˘‰ila poptávka pfiedev‰ím po topném oleji. KdyÏ pak koncem roku zaãal hrozit vojensk˘ konflikt s Irákem, cena ropy od poloviny listopadu rostla aÏ k souãasn˘m v˘‰inám. Spolu s ropou pak roste i cena pohonn˘ch hmot a dal‰ích petrochemick˘ch produktÛ. V˘voj za poslední 4 mûsíce na trhu s ropou typu Brent
ROPN¯ TR sk˘ rÛst jiÏ o 0,2 %. Zdá se, Ïe cel˘ svût jiÏ pfiijal za své rozhodnutí OPEC, Ïe „správná” cena jednoho barelu je 25 USD s v˘kyvy 3 USD na obû strany. âasy levn˘ch surovin a neomezené spotfieby jsou jiÏ zfiejmû definitivnû a nenávratnû pryã. Je paradoxem, Ïe velké mnoÏství disponibilních svûtov˘ch zásob ropy se nachází kolem Perského zálivu, tedy v oblasti politicky znaãnû nestabilní. Vzhledem k nejistotû v pravidelnosti dodávek se v‰ak od roku 2001 sníÏil podíl ropného kartelu OPEC na svûtové tûÏbû ze 40 na zhruba 33 % a podíl na svûtovém exportu ze 60 na ménû neÏ 50 %. ¤ada dal‰ích zemí byla totiÏ ochotna nahradit omezení kartelu zv˘‰en˘mi dodávkami z vlastní produkce. Poslední v˘voj na mezinárodní scénû v souvislosti s moÏn˘m iráck˘m konfliktem naznaãuje, Ïe by cena ropy mohla opût vyletût v˘‰e. âasto se uvádí hranice 40 USD/barel, tedy úroveÀ, kde se pohybovala po obsazení Kuvajtu a kolem války v Zálivu. Není proto bez zajímavosti podívat se na v˘voj ceny v del‰ím ãasovém horizontu, jak je naznaãeno v grafu. (Graf 1) Údaje vycházejí z prÛmûrn˘ch roãních hodnot a extrémy, jako jiÏ zmínûná krátká válka v Zálivu, zanechaly za sebou pouze mírné pohyby celoroãních prÛmûrÛ. Zajímav˘ je v˘voj posledních let. V˘znamn˘ pokles cen ropy v roce 1998 zpÛsobily finanãní krize v zemích JiÏní Ameriky, Asie a koneãnû i Ruska. Potfieba zahraniãních mûn
4
trhu, která by se mûla pohybovat v rozmezí 22–28 USD, vedla k jejímu opûtnému rÛstu. Ukázalo se, Ïe ne v‰ichni exportéfii jsou schopni dodat na trh vût‰í mnoÏství, aÈ jiÏ z dÛvodu ochrany vlastního nerostného bohatství jako Norsko, nebo z dÛvodu nedostateãné kapacity transportních cest jako v pfiípadû Ruska a jeho b˘val˘ch stfiedoasijsk˘ch republik. Na‰tûstí pro spotfiebitele není dodrÏování dohodnut˘ch kvót ãlenÛ OPEC, i pfies urãité zlep‰ení káznû, nijak oslÀující. Tabulka ukazuje v˘voj nabídky a poptávky v nûkolika posledních letech vãetnû odhadu pro leto‰ní rok. Odhad produkce OPEC na leto‰ní rok pfiedstavuje poÏadavek svûtového spoleãenství na produkci ropy tûchto zemí. Není bez zajímavosti, Ïe odhad leto‰ní poptávky byl zv˘‰en o 100 tis. bd vzhledem ke zv˘‰ené spotfiebû v âínû. (viz tabulka) V roce 2002 ale na svûtovém ropném trhu zaãaly nad hospodáfisk˘mi dÛvody pfievaÏovat dÛvody politické. Je‰tû koncem roku 2001 se pod dojmem stále klesajících cen pokusil ropn˘ kartel opût sníÏit tûÏbu, tentokrát o v˘znamn˘ch 1,5 mil. bd, pokud se alespoÀ dal‰ím pÛl miliónem pfiipojí ostatní zemû. I kdyÏ dohody bylo nakonec dosaÏeno, ani tentokrát nebyla dodrÏována. Navíc se vlivem celosvûtové recese sniÏovala i celosvûtová spotfieba ropy, pohonn˘ch hmot a dal‰ích ropn˘ch produktÛ, a tak i pfies pokles dodávek byl na trhu opût ropy dostatek.
a s benzinem ukazuje graf. Je zfiejmé, Ïe obû ceny jsou na sobû silnû závislé (koeficient korelace má hodnotu 91 %). (Graf 2) Souãasná situace na ropném trhu je znaãnû nepfiehledná. Zemû OPEC slíbily zv˘‰it tûÏbu, a nahradit tak ztráty spojené s v˘padkem Venezuely. JenÏe zv˘‰it tûÏbu ve vût‰í mífie mÛÏe pouze Saúdská Arábie, Írán a Spojené arabské emiráty. NeÏ se v‰ak vy‰‰í tûÏba dopraví do rafinérií v západní Evropû nebo USA, uplyne dal‰ích 5–6 t˘dnÛ. RovnûÏ stávka ve Venezuele skonãila, tûÏba i export zvolna rostou. Potrvá ale nûkolik mûsícÛ, neÏ se opût dostane na úroveÀ pfied obãansk˘mi nepokoji. Pfiedstavitelé OPEC pfiitom ihned prohlásili, Ïe zv˘‰ení dodávek z Venezuely povede nejspí‰e k redukci tûÏby kartelu ve druhém ãtvrtletí. SníÏení dodávek v minul˘ch t˘dnech pak vedlo ke sníÏení zásob v USA, které se dostaly na pováÏlivû nízkou úroveÀ. ProtoÏe Spojené státy jsou nejvût‰ím spotfiebitelem, jsou pravidelné zprávy o stavu zásob jedním z indikátorÛ pohybu ceny. A tyto zásoby, zatím sice jen tzv. prÛmyslové a nikoliv státní strategické, nebezpeãnû klesají a jsou pod dlouhodob˘mi prÛmûry. KaÏd˘ t˘den o nich referuje American Petroleum Institute, sníÏení proti pfiedcházejícímu t˘dnu se vÏdy negativnû odrazí na cenû ropy. Americk˘ severov˘chod rovnûÏ zasáhla vlna nízk˘ch teplot a poptávka po topném oleji a ropû se znovu zv˘‰ila. Vzrostla dokonce diference mezi cenou ropy na
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
Petroleum
historie a souãasnost RH Graf 1: Dubai, USD/barel
Zdroj: BP
40 35 Íránská revoluce
30
●
25
● Invaze do Kuvajtu
20 15 10
Ropa, nabídka a poptávka
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
1978
1976
1972
0
1974
● Válka Yom Kippur
5
Zdroj: IEA
Mil. barelÛ / den
1999
2000
2001
2002
2003E
Poptávka
75.40
76.20
76.50
76.90
78.00
Dodávky mimo OPEC
44.90
46.00
46.70
48.00
49.40
Dodávky OPEC
29.40
30.70
30.10
28.80
28.60
Zmûna zásob
-1.20
0.50
0.30
-0.30
0.00
Graf 2: V˘voj cen ropy a benzinu
The crude market – the history and the present
Zdroj: Bloomberg
375
36
350
33
325
30
300
27
275
24
250
21
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
18 15
11. 03. 03
04. 03. 03
25. 02. 03
18. 02. 03
11.02.03
04.02.03
28.01.03
21.01.03
14.01.03
31.12.02
24.12.02
17.12.02
10.12.02
03.12.02
26.11.02
19.11.02
12.11.02
05.11.02
29.10.02
22.10.02
15.10.02
08.10.02
01.10.02
200
07.01.03
bezolovnat˘ 95 oct – USD/t – Benzin – Brent – spot. USD/barel
225
americkém trhu a trhu v Lond˘nû na více neÏ 1,5 USD/barel. Nyní je pfies 5 USD/barel, a to se jiÏ vyplatí nakupovat ropu v Lond˘nû a pfieváÏet ji do americk˘ch rafinérií. Podle posledních informací cena ropy mírnû klesla. JestliÏe se podafií váleãnému konfliktu zabránit, cena ropy opût poklesne a má ‰anci vrátit se opût na poÏadovanou a obecnû tolerovanou úroveÀ kolem 25 USD. S oãekávan˘m oÏivením ekonomiky ale stoupne poptávka. Podle odhadÛ IEA by se mûla letos zv˘‰it o 1,1 mil. bd, a to se na trhu musí projevit. V pfiípadû války ale zfiejmû nepostaãí ani hranice 40 USD/barel. Ing. Zdenûk ·afka, âSOB
The latest development of the international political scene in relation to the possible Iraq conflict is significantly affecting the crude market. Mr Zdenûk ·afka, analyst for âeskoslovenská obchodní banka, is discussing the development on the world crude market over the last few years in this context. He notes that in respect of uncertainty about the regularity of supplies, the OPEC cartel’s share of the global production has dropped from 40 to 33 per cent, and its share in global exports has dropped from 60 to less than 50 per cent. It seems probable that the crude oil price could go as high as USD 40/barrel, which is the level that was usual after the occupation of Kuwait and during the Gulf War. As Mr ·afka says, the current situation in the crude market is rather complicated. If the war conflict is prevented, the crude oil price will drop and it could get back to the demanded and generally accepted level around USD 25. But, demand will grow along with the expected economic recovery. It is estimated that this year, it should go up 1.1 million bd.
5
Ekonomika
ZAJÍMAVÁ âÍSLA
INTERESTING FIGURES
âeská rafinérská v roce 2002 vyrobila a prodala pfies 4 mil. tun finálních v˘robkÛ, coÏ je témûfi o 12 % více neÏ v pfiedchozím roce. Prodej na domácím trhu vzrostl o 10 %, dodávky na export pak o 14 %. Nejvíce – na více neÏ dvojnásobek – se zv˘‰il export asfaltÛ. Prodej pohonn˘ch hmot na domácím i zahraniãním trhu vzrostl témûfi o pûtinu. Naopak se v loÀském roce sníÏila v˘roba topn˘ch olejÛ, po kter˘ch dlouhodobû klesá poptávka, a v porovnání s pfiedchozím rokem byly niωí i dodávky surovin pro navazující petrochemické v˘roby. Ve finanãním hospodafiení spoleãnost podle neauditovan˘ch v˘sledkÛ v roce 2002 zaznamenala ztrátu po zdanûní ve v˘‰i 927 mil. korun. V roce 2001 ãinila ztráta âeské rafinérské 61 mil. Kã. Podle mezinárodních úãetních standardÛ ãinila ztráta spoleãnosti v loÀském roce 914 mil. Kã. Obrat v roce 2002 ãinil 40,5 mld. Kã, za rok 2001 to bylo 47 mld. Kã. Pokles obratu ve srovnání s pfiedchozím rokem byl zpÛsoben niωími cenami rafinérsk˘ch produktÛ. Na nové investiãní projekty âeská rafinérská v loÀském roce vynaloÏila pfies 1,2 mld. Kã. Finanãní ztráta spoleãnosti byla zpÛsobena nûkolika nepfiízniv˘mi vlivy. Pfiedev‰ím to byla extrémnû nízká rafinérská marÏe, která v prÛbûhu loÀského roku klesla na nejniωí úroveÀ za posledních deset let. I kdyÏ se ke konci roku její hodnota ãásteãnû zlep‰ila, v porovnání s pfiedchozími pfiíznivûj‰ími lety byla i po tomto zlep‰ení pouze na zhruba poloviãní úrovni. Je‰tû vût‰í vliv mûla silná koruna, protoÏe tato rafinérská marÏe, která rozhodující mûrou urãuje ziskovost ãi ztrátovost rafinérií, je uvádûna v americk˘ch dolarech, a proto byla posílením kurzu její hodnota pfii pfiepoãtu na ãeské koruny v˘raznû sníÏena. Posílením koruny âeská rafinérská v loÀském roce pfii‰la o více neÏ miliardu korun. V˘sledek spoleãnosti byl ovlivnûn i nûkter˘mi technick˘mi problémy s novou jednotkou fluidního katalytického krakování a rovnûÏ srpnov˘mi povodnûmi, které sice kralupskou rafinérii zasáhly jen ãásteãnû, ale v jejich dÛsledku musela b˘t tato rafinérie na urãitou dobu odstavena z provozu. Povodnû zpÛsobily problémy i nûkter˘m odbûratelÛm spoleãnosti a tím negativnû ovlivnily i její prodej. V hospodafiení se odrazily i niωí objemy a ceny dodávek surovin pro Chemopetrol.
âeská rafinérská’s preliminary 2002 results In 2002, âeská rafinérská produced and sold more than four million tons of final products, which is almost 12 % more than in the previous year. Sales in the domestic market rose 10 % and supplies for export grew 14 %. The export of asphalts was the most dramatic increase – it more than doubled. The sales of fuels in both the domestic and foreign markets grew almost one fifth. On the other hand, the production of heating oils dropped last year due to a demand decrease on a long-term perspective, and the supplies of raw materials for subsequent petrochemical production also decreased in comparison with the previous year. In financial terms, and based on non-audited results, the company incurred a loss after tax of CZK 927 million in 2002. âeská rafinérská’s loss in 2001 amounted to CZK 61 million. Based on international accounting standards, the company’s loss amounted to CZK 914 million last year. The turnover in 2002 was CZK 40.5 billion, whereas in 2001 it was CZK 47 billion. The decrease of turnover compared to the previous year was caused by the lower prices of refinery products. âeská rafinérská expended over CZK 1.2 billion on new investment projects last year. The company’s financial loss is the result of several adverse factors. Principally, it is the extremely low refining margin, which during last year dropped to its lowest level for the last ten years. Although its value improved somewhat towards the end of the year, it only amounted to approximately one half of its rate in comparison to previous, more successful years. An even stronger influence was the strong Czech crown, because the refining margin (which is the most important factor determining the profit or loss of refineries) is listed in US dollars, and so the growth of the Czech crown’s exchange rate significantly reduced the refining margin after the conversion to Czech crowns. The growth of the Czech crown caused âeská rafinérská to lose over one billion crowns last year. The company’s result was also affected by certain technical problems related to the new fluid catalytic cracking unit and to the floods of August. Although the latter had only a limited impact on the Kralupy refinery, they caused the refinery to stop its operations for a certain time. The floods also caused problems to certain clients of the company, thus negatively affecting sales. Its business also reflected lower volumes and prices of supplies for Chemopetrol.
SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ WORLD PETROLEUM MARKETS Cena benzínu Premuim FOB ARA
USD / t 280 270 260 250 240 230 220 210 200 190 180 170 160
Cena motorové nafty Diesel FOB ARA
USD / bbl
Cena ropy Brent Brent Crude Oil FOB
3. I.
6
23. I.
12. II.
4. III.
30 28 26 24 22 20 18 24. III.
13. IV.
3. V.
23. V.
12. VI.
2. VII.
22. VII. 11. VIII. 31. VIII.
20. IX.
10. X.
30. X.
19. XI.
9. XII.
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
29. XII
Magazín 1/2003
Petroleum
C
o to jsou uhlovodíková rozpou‰tûdla? Vût‰inou jde o smûsi uhlovodíkÛ s bodem varu v rozmezí cca 30 aÏ 280 °C. Jsou to obvykle tûkavé bezbarvé kapaliny s nepfiíli‰ v˘razn˘m zápachem, nemísitelné s vodou.
laãní rozmezí, uhlovodíkové sloÏení a odstraÀují se neÏádoucí pfiímûsi, jako napfi. síra, benzen, olefiny, dusíkaté slouãeniny a stopové neãistoty, nûkdy také barva, zápach a dal‰í parametry. Pojmenování technick˘ch benzinÛ je velmi rÛz-
lakov˘ benzin pro v˘robu barev a asfaltov˘ch lakÛ, dále se nabízí ‰iroká paleta rozpou‰tûdel na bázi C5 – C6 uhlovodíkÛ, z nichÏ nejdÛleÏitûj‰í jsou extrakãní hexan pro tukafisk˘ prÛmysl, isopentanová frakce pro polymeraci nebo lékafisk˘
Pfiedstavujeme produkty âeské rafinérské Uhlovodíková rozpou‰tûdla, nûkdy naz˘vaná technické benziny nebo „poangliãtûle” solventy, jsou velkou skupinou speciálních rafinérsk˘ch produktÛ. Jsou to tûkavé organické látky pocházející z ropné suroviny, které se vyznaãují rozdíln˘m bodem varu a rozdíln˘m sloÏením. Technické benziny se pouÏívají v fiadû rÛzn˘ch prÛmyslov˘ch oborÛ – napfiíklad mÛÏeme uvést rozpou‰tûdla v prÛmyslu barev a lakÛ, inertní média a nosiãe v technologick˘ch procesech, extrakãní ãinidla v tukafiském prÛmyslu, ãisticí prostfiedky, chemikálie pro laboratorní úãely atd.
Uhlovodíková rozpouštědla Konkrétní destilaãní rozmezí a uhlovodíkové slo-
norodé a obvykle kaÏdá vût‰í rafinérská spoleã-
Ïení jednotliv˘ch typÛ rozpou‰tûdel je závislé na
nost v zahraniãí si pro nabízené typy vytváfií
konkrétním úãelu a zpÛsobu pouÏití.
vlastní názvoslovné fiady. Na trhu se pak mÛÏe-
Podle uhlovodíkového sloÏení rozdûlujeme uhlo-
me ãasto setkat s tím, Ïe pod rÛzn˘m názvem
vodíková rozpou‰tûdla na parafinická aromatic-
jsou nabízeny stejné produkty. Podle názvu také
ká, cyklánická a smûsná. Podle destilaãního roz-
ãasto nemÛÏeme pfiesnû urãit, o jak˘ technick˘
mezí rozli‰ujeme typy nízkovroucí, stfiednûvroucí
benzin jde a vÏdy je nutná technická specifikace.
a vysokovroucí, nebo také úzcevroucí a ‰iroko-
Nejvût‰ími v˘robci uhlovodíkov˘ch rozpou‰tûdel
vroucí. Z hlediska vlastností je pro technické ben-
jsou firmy Shell, Esso/Exxon, TotalFinaElf aj.,
ziny nejdÛleÏitûj‰í jejich tûkavost, tj. destilaãní
které nabízejí desítky typÛ.
rozmezí, dále je to chemické sloÏení, obsah ne-
Sortiment pouÏívan˘ch rozpou‰tûdel se neustále
Ïádoucích neãistot, rozpou‰tûcí síla atd.
vyvíjí. Hybnou silou je v˘voj nov˘ch technologií,
Spotfieba jednotliv˘ch typÛ rozpou‰tûdel mÛÏe
úpravy technologick˘ch procesÛ a zpfiísÀování
b˘t fiádovû od nûkolika jednotek tun aÏ po desít-
ekologick˘ch poÏadavkÛ a poÏadavkÛ na bez-
ky tisíc tun za rok. Zpravidla se rozpou‰tûdla vy-
peãnost a ochranu zdraví pfii práci. Nová rozpou-
rábûjí ne jedním, ale kombinací nûkolika techno-
‰tûdla jsou obvykle „u‰ita na míru” právû pro da-
logick˘ch procesÛ, z nichÏ nejdÛleÏitûj‰í jsou de-
n˘ zpÛsob pouÏití a danou technologii.
stilace a redestilace resp. rektifikace, chemická
âeská rafinérská se v˘robou uhlovodíkov˘ch
konverze, rafinace a odstraÀování neãistot a po-
rozpou‰tûdel zab˘vá také, i kdyÏ z hlediska obje-
pfiípadû mísení.
mu v˘roby pfiedstavují pouze velmi malou ãást
Pomocí uveden˘ch procesÛ se upravuje desti-
na‰í produkce. Z tûωích typÛ se na trh dodává
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
benzin ãi petrolejov˘ ether pro farmaceutick˘ prÛmysl a laboratorní pouÏití. Tyto lehké technické benziny mají velmi nízk˘ obsah síry, benzenu i olefinÛ a vyhovují i velmi pfiísn˘m ekologick˘m poÏadavkÛm. Ing. Václav PraÏák
Hydrocarbon solvents Mr Václav PraÏák is introducing another product of âeská rafinérská – hydrocarbon solvents, sometimes referred to as technical petrol. He says that the largest producers of this type of product are Shell, Esso/Exxon and TotalFinaElf. From among the heavier types, âeská rafinérská supplies lacquer petrol for the production of paints and asphalt lacquers. It also offers a wide range of solvents based on the C5-C6 hydrocarbons, the most important one being extraction hexane for the fats industry, iso-pentane fraction for polymerisation and medical petrol or kerosene ether for the pharmaceutical industry and laboratory use. These light technical petrols have a very low content of sulphur, benzene and olefins and comply with stringent environmental requirements.
7
Petroleum
Zku‰enosti, teoretické i praktické znalosti, invence a know how hrají dnes klíãovou roli, protoÏe jejich uplatnûní vede ke sniÏování nákladÛ a k vy‰‰í efektivnosti v˘roby. Tedy k faktorÛm, které rozhodují o bytí a nebytí kaÏdé rafinérie.
„Mozkový trust“ rafinérií
Pfied nutností vylep‰ení a modernizace, a to nejen z hlediska v˘konnosti a efektivity, ãi bezpeãnosti práce, stála po svém vzniku i âeská rafinérská. Její zafiízení jak v Kralupech nad Vltavou, tak v Litvínovû, byla postavena v rÛzn˘ch obdobích minulého století, tedy za jiné situace a podle poÏadavkÛ, které v mnohém pfiekonal ãas. A tak po privatizaci v roce 1996 vstoupila na scénu holandská Shell Global Solutions, s níÏ uzavfiela âeská rafinérská smlouvu o technické pomoci, aby tak umoÏnila pfiekonat zpoÏdûní z hlediska svûtového v˘voje. Pfiítomnost nového partnera byla na poãátku vítána, i kdyÏ mnozí namítali, Ïe cena sluÏeb v hodnotû desítek miliónÛ korun, placen˘ch dle svûtov˘ch pravidel, je vysoká. V dne‰ní dobû je v‰ak hodnota informací, získan˘ch v potfiebném rozsahu a v pravou dobu nevyãíslitelná a obdobn˘ch sluÏeb vyuÏívá pfieváÏná ãást svûtov˘ch rafinérií. SluÏby Shell Global Solutions pfiedstavují skuteãn˘ a perfektnû fungující servis pokr˘vající spektrum ãinností spojen˘ch s fiízením a chodem rafinérie. V˘hodou je, Ïe SGS, na rozdíl od vût‰iny technick˘ch poradensk˘ch organizací, má i praktické zku‰enosti s provozem sv˘ch rafinérií. Coos B. Troostwijk, kter˘ je zodpovûdn˘ za sluÏby ve vztahu k âeské rafinérské, si vzájemnou spolupráci pochvaluje a ne‰etfií slovy uznání nad tím, co v‰echno se staãilo za sedm let udûlat: „Jsme inÏen˘rská spoleãnost, která poskytuje
8
své sluÏby nejenom ve 36 rafinériích Shell. Stále více roz‰ifiujeme technickou pomoc i mimo sféru Shell. SGS byla utvofiena v roce 1996 z pÛvodní Divize technick˘ch sluÏeb, v˘zkumu a v˘voje, která mûla více neÏ padesátileté zku‰enosti v oboru zpracování ropy a zemního plynu. Na‰e poznatky , získané z navrhování, v˘stavby a provozu více neÏ 50 rafinérií, závodÛ na zpracování zemního plynu a v˘roby mazacích olejÛ v celém svûtû jsou neporovnatelné. SGS je dnes integrovanou sítí spoleãností, které poskytují v‰estranné konzultaãní, projekãní a technické sluÏby. „Páry cizích oãí”, které se podívají na v‰echny souvislosti fie‰eného pfiípadu, naleznou zpravidla taková fie‰ení, která pfiedãí oãekávání klienta. Velikost na‰í organizace, její síla a globální dosah umoÏÀují pfiiná‰et fie‰ení pro pestrou klientelu, pÛsobící v rozdíln˘ch prostfiedích, kontinentech, zemích a kulturách. Nabízíme spolupráci se 2500 svûtov˘mi odborníky s bohatou zku‰eností, organizovan˘mi ve 40 skupinách. Mnoho z nich má za sebou aktivní ãinnost v rafinériích a znají tedy konkrétnû jejich potfieby. Formy na‰eho pÛsobení jsou skuteãnû ‰iroké. Telefonické konzultace umoÏÀují v˘mûnu zku‰eností on-line. VyÏaduje-li to situace, do 24 hodin dorazí odborník nebo t˘m na místo. Díky unikátnímu informaãnímu systému Newsforum se mÛÏe pracovník rafinérie prostfiednictvím internetu dotázat na fie‰ení konkrétního problému ve v‰ech rafinériích a technick˘ch centrech Shellu. Získávají se
tak informace o nejlep‰ích zku‰enostech. Novinky z jednotliv˘ch odborÛ se dávají na vûdomí pravidelnû vydávan˘mi Newslettery a SGS dále organizuje kursy a konference pro úãastníky z rafinérií a ostatních center, jejichÏ cílem je rozvoj odborníkÛ a pfiedání znalostí. Na‰í povinností je drÏet krok, b˘t na ‰piãce a svûtov˘ v˘voj i aktivnû ovlivÀovat. A jsem velice rád, Ïe mohu fiíci, Ïe za sedm let jsme ve spolupráci s t˘mem âeské rafinérské dosáhli opravdu mnoho. Akcelerace v˘voje âeské rafinérské je patrná ve v‰ech sférách.” Bezpeãnost pod drobnohledem Smlouva o technické pomoci postupnû zasahovala stále ‰ir‰í okruh v˘robních aktivit âeské rafinérské a stopy vzájemné spolupráce se dají nalézt v‰ude. NejdÛleÏitûj‰í je uplatnûní vnitfiních bezpeãnostních standardÛ Shell, které v fiadû pfiípadÛ pfievy‰ují nároky jin˘ch inÏen˘rsk˘ch organizací. „První vûcí, na níÏ jsme soustfiedili pozornost, byla bezpeãnost práce a integrita, tedy technologická bezpeãnost zafiízení, kdy se provûfiují konstrukce a konfigurace provozních jednotek, jestli odpovídají souãasn˘m normám a poznatkÛm,” fiekl Ing. Milan Vitvar, vedoucí technologické sekce, zodpovûdn˘ za relaci s SGS. „Bezpeãnost je alfou i omegou v‰eho. Pfies 60 % v‰ech aktivit se v prvních letech t˘kalo právû této oblasti. Studie, vypracované ve spolupráci s SGS, odhalily nûkteré nedostat-
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
Petroleum
ky. Zavádûly se nové postupy a motivace smûfiující ke zmûnû pfiístupu a chování lidí, k upevnûní jejich vûdomí loajality s firmou a zv˘‰ení pocitu odpovûdnosti.” Prvotním pfiedpokladem pro zji‰tûní faktického statu quo rafinérie a moÏnost jeho porovnání s platn˘mi standardy je pfiesná v˘kresová dokumenta-
ké ropy, pfiedev‰ím jeho pfiilnavost ke kamenivu. Opatfiení pfiiná‰í stamiliónové hodnoty roãnû. K neménû zajímav˘m projektÛm se zafiadila také intenzifikace hydrokrakovací jednotky metodou pouÏívanou v rafinériích Shellu. Celé zafiízení bylo doslova kus po kuse provûfieno a na stejné bázi zmapovány potenciální rezervy. Na základû tohoto
lem, kter˘ se vyvinul ve spolupráci pfii fie‰ení technologick˘ch úprav na jednotce parciální oxidace. V˘sledkem byl pfiínos v hodnotû desítek miliónÛ roãnû jak pro âeskou rafinérskou, tak pro Chemopetrol. „Technical Service Agreement není,” jak podotkl Ing. Milan Vitvar, „lacinou záleÏitostí. KaÏdoroãnû vychází na desítky miliónÛ korun. Podstat-
Rafinérie, kter˘m odbornû radí Shell Global Solutions, jsou na v‰ech kontinentech
Teritoriální a koordinaãní centra Shell Global Solutions
né ov‰em je, Ïe jsou to investice, které se prÛbûÏnû a mnohonásobnû vracejí zpût. Ostatnû i díky nim je âeská rafinérská na poãátku roku 2003 docela jin˘ podnik, neÏ kter˘ vstoupil na domácí a zaãal si razit cestu na mezinárodní trh pfied sedmi lety. Její zázemí, technické i technologické, její know how, teoretické poznatky, stejnû jako praktické zku‰enosti, jsou dnes totiÏ tvofieny prakticky cel˘m svûtem.”
● rafinérie zcela vlastnûné firmou Shell ● spoleãné podniky a rafinérie jin˘ch firem
Petr Rampír
ce. Takov˘chto v˘kresÛ se vypracovalo v prÛbûhu prvních let pfies tisíc. Byla vytvofiena bezpeãnostní memoranda jednotek, pro instrumentální ochranné prvky byly vypracovány logické diagramy ãinnosti. Vûnovali jsme se zmapování hrdel mal˘ch prÛmûrÛ, drenÛ ãi napojovacích míst. Podle zaveden˘ch vnitfiních standardÛ Shell byla navrÏena instalace dálkovû ovládan˘ch rychlouzavíracích ventilÛ pro nádrÏe s kapalinou o teplotû nad bodem samovznícení a pro LPG. Zkontrolovaly se poji‰Èovací systémy a navrhla instalace zabezpeãení proti zpûtnému toku. Tam, kde by úpravy zafiízení nebyly efektivní, nastoupily nové projekty. Jako pfiíklad lze uvést nové terminály a plnicí stanice. Stranou pozornosti nezÛstaly ani projekty vûnované ekologick˘m parametrÛm provozÛ âeské rafinérské. Není bez zajímavosti, Ïe jenom hodnota tûchto na ekologii zamûfien˘ch projektÛ pfievy‰uje 500 miliónÛ korun. „Pfiinesly ale radikální pokles emisí a dal‰ích odpadÛ,” dodává Ing. M. Vitvar. vyhodnocení do‰li odborníci k závûru, Ïe celá jedZhodnocené investice
notka mÛÏe po patfiiãn˘ch úpravách pracovat s v˘-
Bezpeãností, jak jiÏ bylo fieãeno, v‰echno zaãí-
konem o tfietinu vy‰‰ím. Náklady celé operace by-
ná, ale zdaleka nekonãí. ¤ada zajímav˘ch a ne-
ly minimální.
zfiídka originálních projektÛ na sebe nedala ãekat
StûÏejní dÛleÏitost má pak pro budoucnost âes-
ani v ostatních oblastech. Pozoruhodn˘ byl tfieba
ké rafinérské skupina projektÛ zamûfien˘ch na pro-
koncept technologie Shell pro visbreakingové jed-
dukci „ãist˘ch paliv”. Jejich celková hodnota sice
notky. Pro visbreakingy s vakuovou fle‰í totiÏ vÛbec
pfiesahuje 2 mld. korun, ale nerealizovat je by zna-
není obvyklé, aby pracovaly s celkovou konverzí
menalo nesplnit stále se zpfiísÀující poÏadavky na
tak, Ïe více neÏ polovina z nástfiiku – z vakuového
kvalitu paliv.
zbytku – mÛÏe b˘t ‰tûpena na lehké nebo jim po-
Shell Global Sollutions poskytla âeské rafinér-
dobné frakce. Tento efekt byl umoÏnûn vyuÏitím
ské cennou pomoc pfii najíÏdûní jednotek fluidnû
synergie spolu s jednotkou parciální oxidace.
katalytického krakování a visbreakingu, protoÏe se
Spolupráce Shell Global Solutions, âeské rafi-
zafiízeními pracujícími na tomto principu zde chy-
nérské a V˘zkumného ústavu anorganické chemie
bûly dostateãné zku‰enosti. âeská rafinérská zase
v˘raznû zlep‰ila kvalitativní vlastnosti asfaltu z rus-
iniciovala kontakt odborníkÛ Shellu s Chemopetro-
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
“Brain Trust” of refineries After its privatisation in 1966, âeská rafinérská concluded a technical assistance agreement with a Dutch advisory organization, Shell Global Solutions. This is an engineering company providing its services not only to 36 Shell refineries but, increasingly, also beyond this sphere. It was formed in 1996 from the previous Technical Services and R&D Division, which had had over 50 years’ worth of experience in crude oil and natural gas processing. It offers collaboration with 2,500 world-class experts. Coos B. Troostwijk, who is responsible for SGS services in relation to âeská rafinérská, praises the cooperation and does not hesitate to appreciate what has been done in seven years. Mr Milan Vitvar, head of the technology department, gives the particulars on the results of co-operation, primarily in terms of introducing new technologies. As he says, âeská rafinérská in early 2003 is an entirely different company from the one that entered the domestic market and started making its way to international markets seven years ago. Its technical and technological background, know-how, theoretical knowledge, and practical experience at present come from the entire world.
9
Fokus
M
Nበportrét
uaz „Simon” Nemer pochází z Palestiny. Narodil se a do sv˘ch osm-
nácti let Ïil ve mûstû Nablus, v jednom z nejvût‰ích palestinsk˘ch sídel známém produkcí olivového oleje, v˘robou toaletního m˘dla a pfiedev‰ím nejrÛznûj‰ích sladkostí a cukráfisk˘ch pochoutek. Mûsto samo leÏí na západním bfiehu Jordánu v zajímavé krajinû, schoulené mezi dvûma horami, z nichÏ jedna – Jerzim – je díky zde umístûné svatyni i v˘znamn˘m poutním místem. Ve svém rodi‰ti proÏil Muaz „Simon” Nemer celé dûtství i léta dospívání v kruhu své poãetné rodiny. Má ‰est sester a dva bratry. V arabském svûtû je v‰ak velká rodina v˘razem poÏehnání a osm sourozencÛ není v˘jimkou ani zvlá‰tností. Zde chodil na základní a poté i na stfiední ‰kolu a tady také potkal ãlovûka, kter˘ – aniÏ to tenkrát mohl kdokoliv z nich tu‰it – ovlivnil cel˘ jeho dal‰í Ïivot. Tím muÏem byl uãitel chemie, kter˘ mu poprvé pootevfiel dvefie do tajemného svûta chemick˘ch reakcí, valencí, sloÏit˘ch vzorcÛ a pro „normál-
Muaz „Simon” Nemer Ïije v âeské republice uÏ pfies dvacet pût let a povaÏuje ji dnes za svÛj druh˘ domov. Nejen proto, Ïe zde vystudoval, na‰el práci a zaloÏil rodinu, ale, jak fiíká, prakticky v‰ichni, s nimiÏ pfii‰el do styku, ho od samého zaãátku „brali”.
Technolog z ního smrtelníka” takfika nevysloviteln˘ch názvÛ. Nepfiímo jej tak poslal na pouÈ, která ho v roce 1996 pfiivedla do Kralup nad Vltavou a do âeské rafinérské. Îijete mimo svou vlast v podstatû více neÏ polovinu svého Ïivota, a vût‰inu té doby jste strávil v âechách. Dokázal jste se za tu dobu uÏ zcela sÏít se zdej‰ím prostfiedím, nebo se vám obãas zasteskne po domovû? Dneska jsem uÏ doma tady. Se v‰ím, co k tomu patfií. Pfied osmi lety jsem získal i ãeské obãanství. Mám Ïenu a ‰estnáctiletou dceru Ninu, která chodí prvním rokem na stavební prÛmyslovku. Do Palestiny jezdím jednou za ãas, podívat se na rodinu. Zaãátky ale nebyly jednoduché. Moje první cesta na evropsk˘ kontinent za studiem vedla do Jugoslávie. Star‰í bratr tam pracoval jako velvyslanec, takÏe jsem vlastnû nebyl v novém prostfiedí úplnû sám. Také tamní kulturní a náboÏenské zázemí nebylo tolik vzdálené tomu, na co jsem byl zvykl˘. Pocházím z muslimské rodiny, ov‰em nikoliv striktnû ortodoxní. Otec se nás – a nejen v záleÏitostech víry – vÏdycky snaÏil spí‰e usmûrÀovat, vést a nechávat dojít k samostatnému rozhodnutí. Pfiesto jsem v Jugoslávii dlouho nezÛstal. Vlastnû jen jeden semestr. Pfiesnûji fieãeno, dostal jsem moÏnost v˘bûru: pokraãovat, nebo pfiejít na Vysokou ‰kolu chemicko-technologickou do Prahy a studovat petrochemii zde. Já nakonec zvolil druhou variantu. Na V·CHT jste nastoupil do druhého semestru. Umûl jste v té dobû aspoÀ jiÏ trochu ãesky? Co pro vás bylo tenkrát nejobtíÏnûj‰í? âesky jsem mluvit neumûl. Na‰tûstí chemie v podobû vzorcÛ je sv˘m zpÛsobem univerzální jazyk. KdyÏ napí‰ete tfieba H2SO4, bude kaÏd˘, kdo jen tro‰ku pfiiãichl k chemii vûdût, Ïe jde o kyselinu sírovou, bez ohledu na to, jestli je jeho matefi‰tinou angliãtina, francouz‰tina nebo ‰panûl‰tina. V mluvené fieãi je to uÏ hor‰í, zejména v ãe‰tinû, díky její promûnn˘m koncovkám. Taky musím fiíct, Ïe mi prakticky v‰ichni vycházeli více ãi ménû vstfiíc, takÏe jsem to nakonec zvládl. Jinak, co mi dûlalo skuteãnû problémy a na co jsem si dlouho nemohl zvyknout, bylo va‰e jídlo. Jednak tu hrála roli jeho surovinová skladba, muslimská víra je v tomto smûru mnohem ménû benevolentní neÏ kfiesÈanství, a potom ãeská národní kuchynû je úplnû jiná, neÏ na co jsem byl tenkrát zvykl˘. Ale i to uhladil ãas, a dneska nedám tfieba na dobr˘ hovûzí gulበdopustit. Bylo toho zkrátka hodnû, takÏe jsem se rozhodnû nenudil.
10
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
Fokus
Zb˘val vám nûjak˘ ãas na osobní záliby ãi koníãky?
v˘ch procesÛ, zmûny parametrÛ, analyzovat pfiíãiny pfiípadn˘ch nedo-
Nebylo ho mnoho, ale nakonec se vÏdycky nûjaká ta chvilka na‰la. Mám
statkÛ, hledat zpÛsoby jejich nápravy a zajistit, aby se uÏ neopakovaly
rád literaturu, hudbu a pfiirozenû i sport. Postupem doby, jak se tenãily jazy-
a na základû v‰ech tûchto vyhodnocení pfiedcházet moÏnostem vzniku ri-
kové bariéry, mi zÛstávalo relativnû více ãasu i na tyto aktivity. Ostatnû do-
zika. Pfiitom se nevyhnete ani stfietÛm. V˘robu bude vÏdycky zajímat pfie-
dnes si chodím obãas zahrát fotbálek nebo zaplavat. Kromû toho stále je‰-
dev‰ím mnoÏství a jakost v˘sledného produktu, zatímco dejme tomu pro-
tû dûlám kick box a mám to ‰tûstí, Ïe mohu trénovat s Lubo‰em ·Ûdou, kte-
blematika kvality odpadních vod bude aÏ na druhém místû. JenomÏe jed-
r˘ kromû toho, Ïe byl tfiikrát mistrem svûta, je taky skvûl˘ parÈák.
no bez druhého uÏ dneska nejde. A je nepochybn˘m faktem, Ïe se
Statistiky fiíkají, Ïe více neÏ polovina vysoko‰kolákÛ od-
v posledních letech v âeské rafinérské hodnû udûlalo jak pro zv˘‰ení
chází pracovat do jiného oboru, neÏ jak˘ vystudovala. Pro vás
efektivnosti v˘roby, tak i pro zlep‰ení bezpeãnosti práce a ochrany Ïivot-
to neplatí, alespoÀ nyní ne. Byl jste chemii vûrn˘ vÏdycky?
ního prostfiedí. Jin˘mi slovy fieãeno, jsem zde spokojen, a pokud jde o bu-
Naprosto. Po absolvování fakulty jsem se pfiihlásil k aspirantufie a pracoval dál na ‰kole u profesora ·ebora. Odtud jsem pfie‰el do svého nynûj‰ího
doucnost, rád bych byl vÏdy tam, kde budu mít ‰anci rychle a pfiímo ovlivÀovat dûní okolo sebe.
pÛsobi‰tû, do âeské rafinérské, kde jsem nastoupil jako technolog na jed-
Petr Rampír
z Palestiny
notce hydrogenace benzinÛ a odsífiení plynÛ. Potom jsem nûjak˘ ãas pÛsobil, také jako technolog, na provozu 2, kde jsem mûl na starosti skladové hospodáfiství a ãistírnu odpadních vod. V souãasné dobû pracuji jako technolog na Clausovû jednotce a dále dohlíÏím i na sklady. A va‰e plány do budoucna? Máte nûjak˘ konkrétní cíl, kterého byste chtûl dosáhnout, nebo jste spokojen s tím co dûláte dnes? Pracovat v prÛmyslové praxi je nûco úplnû jiného neÏ Ïivot v akademickém svûtû. Tady máte na v‰echno podstatnû míÀ ãasu. Navíc jste pod dohledem vefiejnosti. Vezmûte si napfiíklad odsífiení. Staãí zanedbat nûjakou drobnost, mÛÏe to b˘t chyba, jejíÏ odstranûní není vÛbec Ïádn˘ problém, a rázem ví celé okolí, Ïe se nûco dûje, protoÏe síra páchne. Technolog je vlastnû nûco jako policista, jenÏe bez uniformy. Jeho povinností je neustále kontrolovat dodrÏování technologie, prÛbûh jednotli-
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
A Technologist from Palestine Muaz “Simon” Nemer, a graduate from the College of Chemical Technology in Prague, has been working at âeská rafinérská since 1996 and he is currently a technologist for the Claus unit. He comes from Palestine, but he has been living in the Czech Republic for 25 years. This is what he has to say about his work: “A technologist is actually like a policeman, but without the uniform. His duty is to continuously monitor the observation of the technological process, the course taken by each of the various processes, and changes in parameters; to analyse the causes of shortcomings, if any; to look for ways to rectify them; to make sure that the shortcomings are not repeated; and based on all such evaluations, to prevent the possibility of risk. Doing that, you cannot avoid conflicts. Production will always be interested primarily in the quantity and quality of the resulting product, whereas, for instance, wastewater quality issues will only be secondary. But nowadays it is impossible to do one without the other. And it is an undisputed facts that, over the last few years, âeská rafinérská has done much to improve both production efficiency and work safety and environmental protection.”
11
Petroleum
Koncern General Motors hodlá v roce 2007 roãnû prodávat milión vozÛ s alternativními pohony v sedmi rÛzn˘ch modelov˘ch verzích. Zaãátkem roku oznámil, Ïe spolu s americkou armádou rozjíÏdûjí v˘voj armádního vozidla budoucnosti. Armádní nákladní vÛz dostane dieselov˘ motor podporovan˘ elektromotorem. Jako zdroj energie bude fungovat palivov˘ ãlánek. Auto bude mít nízkou spotfiebu, díky malému hluku a teplu, které vytvofií, jej budou s potíÏemi zamûfiovat nepfiátelská vojska. Prvními vozy s hybridním pohonem, které se prodávají v Americe a v Evropû, jsou Toyota Prius a Honda Insight. Toyota nabízí tfii modely s elektro-benzínov˘m pohonem. Roãnû jich prodá na 30 tisíc a do roku 2005 chce toto mnoÏství zv˘‰it na de-
12
O
SK
O
P
Ropovodem DruÏba se podle údajÛ spoleãnosti MERO loni pfiepravilo do âeské republiky uÏ jen 65 % ropy, zatímco je‰tû pfied tfiemi lety se jeho prostfiednictvím dováÏelo 80 % celkové spotfieby. Závislost ãesk˘ch rafinérií na ruské ropû tak v˘raznû poklesla. Naproti tomu v˘znamnû vzrostl v˘znam ropovodu IKL z Ingolstadtu, kter˘ do âR pfie-
Poãet ãerpacích stanic v âeské republice vzrostl od roku 1989 více neÏ 2,5krát a zatím se stále zvy‰uje. Na ãtvereãní kilometr je tu 33 pump, zatímco v Nûmecku jen 23. Distributofii odhadují, Ïe nadbyteãn˘ch pump je u nás asi 300. âeskou zvlá‰tností je mnoÏství stanic, které nepatfií do Ïádného fietûzce. Zhruba 68 % provozovatelÛ má jen jednu stanici a dal‰ích 24 % jen dvû aÏ ãtyfii. Neznaãkov˘ch stanic je asi 40 %, v EU necel˘ch 10 %. Pfiesto malí prodejci obstarávají jen pûtinu v‰ech prodejÛ. Na znaãkové distribuãní firmy pfiipadá naopak 80 % v‰ech prodejÛ pohonn˘ch hmot, z toho na zahraniãní 44 %.
ID
Pûtina polsk˘ch benzinov˘ch stanic prodává nekvalitní palivo. Vypl˘vá to z v˘sledkÛ provûrky polské Centrální laboratofie pohonn˘ch hmot. ¤editel laboratofie Andrzej Kluczycki uvedl, Ïe ze stovky ãerpacích stanic jich celé dvû desítky prodávají benziny, které jsou velmi vzdálené jak˘mkoliv standardÛm. Mají pfiíli‰ nízké oktanové ãíslo, naopak se v nich ne‰etfiilo sírou a v fiadû pfiípadÛ ani vodou. Je‰tû hor‰í je to u nafty, kdy normám nevyhovoval kaÏd˘ tfietí vzorek. Motoristé by mûli radûji zaplatit o nûco více u velk˘ch stanic mezinárodních koncernÛ, neÏ levnû naãerpat u bezejmenné pumpy.
Spotfieba pohonn˘ch hmot v âR se v loÀském roce proti roku 2001 zv˘‰ila jen nepatrnû. Prodej autobenzínu vzrostl pouze o 0,1 %, motorové nafty o 1,8 %. Pfiedpokládá se, Ïe negativní dopad na prodej pohonn˘ch hmot mûl vedle srpnov˘ch povodní také rÛst cen. Svûdãí o tom údaje z âeského statistického úfiadu, podle nichÏ pumpafiÛm stouply loni trÏby o více neÏ 8 %.
TûÏba ropy v Rusku loni vzrostla o témûfi 10 % na 7,62 mil. barelÛ dennû (379,6 mil. tun) a dosáhla tak desetiletého maxima. V˘voz pfies ropovody státního podniku TransnûfÈ vãetnû tranzitÛ z Kazachstánu a ÁzerbajdÏánu vzrostl na 3,14 mil. barelÛ dennû z pfiedchozích 3,01 mil.
LE
Naftov˘m motorÛm zfiejmû patfií budoucnost. Napfi. Renault prodal v roce 2002 uÏ 46,7 % v‰ech automobilÛ s motory dCi, u konkurenãního Peugeotu dokonce podíl naftov˘ch motorÛ HDi pfiekonal o 1 % polovinu.
setinásobek. K tomu jí má pomoci i nov˘ terénní Lexus s hybridní technikou.
KA
British Petroleum vyplatí podle nûkter˘ch zdrojÛ 7,1 mld. dolarÛ, podle jin˘ch 6,75 mld. dolarÛ v hotovosti, akciích a majetku za 50% podíl ve spoleãnosti zakládané spoleãnû s ruskou firmou TjumeÀ Oil. Nová spoleãnost se má stát tfietím nejvût‰ím rusk˘m producentem ropy (zhruba 1 mil. barelÛ dennû). Díky tomu se ropné zásoby BP o tfietinu zv˘‰í. Smlouva, podepsaná v únoru, má v‰ak i mimofiádn˘ politick˘ v˘znam: Tah BP je v souladu se strategií Západu získat alternativu ke sdruÏení OPEC a jeho spojencÛ v Perském zálivu. Je i pfiínosem pro Rusko. SváÏe Moskvu se Západem – signalizuje, Ïe v Rusku lze bezpeãnû investovat.
pravuje pfieváÏnû stfiedomofiskou ropu. SíÈ ãerpacích stanic Aral v âeské republice hodlá spoleãnost BP provozovat i nadále. Na rozdíl od pump Aralu na Slovensku a v Maìarsku, jejichÏ nov˘m majitelem se stane OMV, má pr˘ podle názoru vedení koncernu ãesk˘ trh s pohonn˘mi hmotami vy‰‰í potenciál. V souãasné dobû má Aral v âR 65 ãerpacích stanic. Moravské naftové doly uskuteãnily v prÛbûhu loÀského roku 14 nov˘ch prÛzkumn˘ch vrtÛ na jihu Moravy, z nichÏ pouze jeden byl negativní. V nûkter˘ch z nich jsou podle tûÏafiÛ zásoby ropy odhadovány na desítky let. Náklady na prÛzkum dosáhly pÛl miliardy korun. Oblast, kterou firma zkoumá, se pfiitom stále roz‰ifiuje napfi. na KromûfiíÏsko a pohofií Chfiiby. Kvalita ropy vytûÏené na jihu Moravy je povûstná. Neobsahuje síru a sv˘mi vlastnostmi a ãistotou se podobá ropû z loÏiska Brent v Severním mofii. Díky tomu je také o tisíc korun draωí neÏ tuna ropy dováÏené.
Vodíkové automobily stále zÛstávají „hudbou budoucnosti”. Vût‰ina vlád i korporací pracuje ve sv˘ch materiálech na toto téma s horizontem 10–20 let. K nejvût‰ím pfiekáÏkám patfií pfiedev‰ím náklady na v˘robu a absence infrastruktury. Cena ãistého vodíku je stále ãtyfiikrát draωí neÏ cena benzinu, cena vodíkov˘ch motorÛ je oproti klasick˘m spalovacím vy‰‰í v prÛmûru desetkrát. A i kdyÏ by sériová v˘roba cenu motorÛ v˘raznû zlevnila, zatím jejímu rozvoji brání absence infrastruktury která by distribuovala vodíkové palivové ãlánky. Pfiesto investice nejvût‰ích svûtov˘ch automobilek i vlád do v˘voje automobilÛ na vodíkov˘ pohon rostou. Kanaìané napfi. loni na tento úãel utratili 160 mil. dolarÛ, Nûmci 6,5 mil. eur a Italové 6,1 mil. eur. Koncern Daimler Chrysler uÏ investoval 450 mil. kanadsk˘ch dolarÛ. TûÏba ropy ve svûtû loni podle pfiedbûÏn˘ch statistik klesla uÏ podruhé za sebou, a to zhruba o 1 % na 3,3 mld. tun. Rusko zv˘‰ilo produkci o témûfi 10 %
a po 10 letech tak srovnalo krok se Saúdskou Arábií. Tfietí místo patfií USA, které vlastní produkcí uspokojují necelou polovinu své spotfieby. TûÏbu loni sníÏily v‰echny ãlenské zemû OPEC s v˘jimkou AlÏírska. Kartel vytûÏil 1,3 mld. tun ropy, témûfi o 7 % ménû neÏ v roce 2001. Jeho podíl na celosvûtové produkci tak klesl na 38 %. PraÏsk˘ magistrát chce vyzkou‰et, zda se osvûdãí pouÏívat do vznûtov˘ch motorÛ autobusÛ emulgovanou naftu. Pilotní projekt zavedení tohoto ekologicky ‰etrnûj‰ího paliva schválila mûstská rada. Státní fond Ïivotního prostfiedí pfiidá na ekologiãtûj‰í provoz vozového parku praÏské hromadné dopravy 12 mil. korun. Rusko uvaÏuje a jedná (s Japonskem a âínou) o stavbû dvou strategick˘ch ropovodÛ. První z nich by mûl vést ze Sibifie na Dáln˘ v˘chod, mûl by b˘t dlouh˘ 4000 km a vyÏádal by si náklady ve v˘‰i 5 mld. dolarÛ. Jeho kapacita má b˘t 1 mil. barelÛ dennû. Druh˘ ropovod, dlouh˘ 2400 km, by mûl vést ze sibifiského Angarsku dio rafinérií na severov˘chodû âíny a náklady na jeho v˘stavbu by mûly dosáhnout 2,5 mld. dolarÛ. Moskva údajnû preferuje projekt prvního ropovodu, plánovan˘ spoleãností TransnûfÈ, kontrolované státem. Pfiednost by mu pravdûpodobnû daly i USA, protoÏe by se tím otevfiela cesta ruské ropy na ‰ir‰í neÏ pouze ãínsk˘ trh. S projektem ropovodu do âíny pfii‰la ruská ropná skupina Yukos. Spoleãnost Mero, která je jedin˘m tuzemsk˘m pfiepravcem ropy a hlavním subjektem zaji‰Èujícím skladování suroviny pro státní hmotné rezervy, loni hospodafiila podle pfiedbûÏn˘ch v˘sledkÛ s ãist˘m ziskem témûfi 60 mil. korun, coÏ je zhruba o 2 mil. korun více neÏ v roce pfiede‰lém. Za pfiepravu ropy utrÏila 1,47 mld. korun. Svûtové zásoby ropy, které se vyplatí tûÏit, loni podle nûmeckého petrolejáfiského svazu (MWV) stouply o 18 % na 165 mld. tun. Novû byly totiÏ ocenûny kanadské zásoby tûÏké ropy s vysok˘m obsahem síry, s nimiÏ se v minulosti z ekonomick˘ch dÛvodÛ nepoãítalo. Nejbohat‰í na ropu je Saúdská Arábie, která disponuje více neÏ pûtinou svûtov˘ch zásob. Kanadské zdroje nyní dosahují zhruba 15 % a Irák pfies 9 %. Evropa (bez b˘valého SSSR) disponuje pouze 2 % úhrnn˘ch zásob.
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
Forum
Na jaro se musí připravit
vozidlo i motorista Jifií Patera ❖ Úspû‰n˘ automobilov˘ závodník v letech 1971 aÏ 1990 ❖ Na okruzích a v závodech do vrchu prohánûl vozy formule ·koda, Spider a dal‰í ❖ Nejvíc úspûchÛ nasbíral se ‰piãkovû upravenou Ladou 2105 ❖ Celkem vyhrál 20 závodÛ mistrovství âSSR, mj. proslul˘ závod do vrchu Ecce homo ve ·ternberku, nejvíce si cení tfietího místa ve tfiídû v posledním závodû na starém brnûnském okruhu ❖ Nyní: manaÏer závodního t˘mu v Octavia Cupu ❖ A pfiedev‰ím: fieditel spoleãnosti High Car Training, která pofiádá na autodromech v Mostû a ve Vysokém M˘tû na 400 kurzÛ bezpeãné jízdy roãnû
Ticho zdánlivû opu‰tûného mosteckého autodromu profiízne zvuk do vysok˘ch otáãek vyhnan˘ch motorÛ. Tfii ·kody Octavia krouÏí v pravideln˘ch intervalech po okruhu, aby se jejich fiidiãi nauãili bezpeãnû ovládat auta v zatáãkách ve vy‰‰í rychlosti. Za chvíli se pfiesunují na hladkou zledovatûlou plochu za hlavní tribunou, aby pod vedením zku‰en˘ch instruktorÛ získali zku‰enosti s chováním vozu ve smyku. Tak probíhá jeden z kurzÛ bezpeãné jízdy, kter˘ z fiídící vûÏe závodi‰tû pozornû sleduje Jifií Patera. B˘val˘ automobilov˘ jezdec vychovává v závodnické ‰kole své nástupce pro získání závodní licence, ale jak fiíká, jeho prioritou je organizace a vedení kurzÛ bezpeãné jízdy. Mezi jeho Ïáky patfií i nûktefií pracovníci âeské rafinérské. Je tedy jasné, proã jsme si ho s blíÏícím se jarem vybrali k rozhovoru o pfiípravû na motoristickou sezónu. „Stejnû jako vozidlo by se na sezónu mûl pfiipravit i fiidiã,” tvrdí Jifií Patera. „V dubnu se na silnicích objeví spousta lidí, ktefií pfies zimu nejezdili, provoz houstne, je prokázáno, Ïe s hezk˘m poãasím roste chuÈ jet rychle, sportovnû, agresivnûji. Pro fiidiãe jezdící celou zimu by to mûlo b˘t signálem, aby více neÏ kdy jindy dávali pozor na ostatní. A na druhé stranû ãlovûk, kter˘ v minul˘ch mûsících nejezdil tak ãasto nebo vÛbec, by mûl b˘t disciplinovan˘, dodrÏovat striktnû pfiedpisy a zaãlenit se do silniãního provozu. Pro v‰echny fiidiãe bez rozdílu pak platí, Ïe by jiÏ pfiíprava na jízdu mûla zaãínat v pohodû, v klidu, napfiíklad bez hádek s rodinou.” Tvrdíte, Ïe by fiidiã mûl zastávat defenzivní pfiístup k jízdû. Mnoha lidem to mÛÏe znít aÏ hanlivû. Co si pod tímto pojmem máme pfiedstavit? „Znamená to b˘t po celou dobu jízdy soustfiedûn˘, jet prozíravû, s pfiehledem a s neustál˘m odhadem v˘voje situace. VÏdycky fiíkám, Ïe je tfieba rozli‰ovat mezi dobr˘m fiidiãem a dobr˘m úãastníkem silniãního provozu. U nás je za dobrého fiidiãe povaÏován ten, kdo umí dobfie zacouvat, zaparkovat
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
v úzké mezefie ap., prostû jen zruãn˘ fiidiã. Takov˘hle ãlovûk ale mÛÏe b˘t ‰patn˘m úãastníkem silniãního provozu, protoÏe tfieba nebere ohled na ostatní na silnici, na chodce a cyklisty, nedodrÏuje pravidla silniãního provozu a mnohdy ani pravidla slu‰ného chování. Dobr˘ úãastník silniãního provozu se prostû nechová tak, jako by byl na silnici sám a ostatní ho nezajímali.” Pfiejdûme od lidí k technice. Mezi mnoha radami pfii pfiípravû vozidla na zimu se také objevuje rada ãerpat „zimní” naftu. Existuje také doporuãení mûnit druh pohonn˘ch hmot na léto? „Vyrábûn˘ benzín je pfiipraven˘ na celoroãní provoz. Nafta se sice rozli‰uje na zimní a letní, ale vÛbec nic se nestane, kdyÏ v nádrÏi zÛstanou zbytky zimní a budou se spotfiebovávat za tepl˘ch dní. Co se t˘ãe palivové soustavy, je na místû po zimû zkontrolovat a pfiípadnû vymûnit palivové filtry a také vyãistit vzduchové filtry.” Na co hlavnû by se mûli fiidiãi pfii pfiípravû na sezónu zamûfiit? „Objeví-li se na pfielomu bfiezna a dubna 4–5 dnÛ s teplotami nad 7 stupÀÛ, mûli by fiidiãi pfiezout vozidlo ze zimních pneumatik na letní. SloÏení smûsi, z níÏ jsou vyrobeny zimní gumy, jiÏ za tepla nemá odpovídající vlastnosti pro bezpeãnou jízdu – hÛfie se s nimi brzdí i zatáãí apod. Zuté gumy by se mûly vyãistit, zkontrolovat v˘‰ka vzorku a pak buì uloÏit, nebo ojeté odevzdat k likvidaci. KdyÏ jsme u kol – zapomenout bychom nemûli na kontrolu geometrie auta, dále zkontrolovat brzdové destiãky ãi pakny, zmûfiit kvalitu brzdové kapaliny a vlastnû funkãnost celé brzdové soustavy. Jen pro zajímavost – na‰im absolventÛm doporuãujeme, aby si ãastûji nechávali kontrolovat tlumiãe. Zatímco v sousedním Nûmecku je to bûÏné po 22–26 000 km, u nás si je fiidiãi obvykle nenechají pfiemûfiit ani po 100 000 km.” Tohle jsou ale do znaãné míry úkony, které si nemohou fiidiãi udûlat sami doma...
„Ano, ale v tomto období se servisy pfiedhánûjí v nabídkách jarních prohlídek. VÏdycky je lep‰í vyuÏít v˘hodnou akãní nabídku autorizovaného servisu. Tam máme témûfi jistotu kvalitní práce, znaãkov˘ch náhradních dílÛ a elektronického testování v‰ech dÛleÏit˘ch souãástí na‰eho plechového miláãka. A navíc: vût‰ina znaãkov˘ch opraven v rámci pfiedjarního servisu prohlédne svûtla, akumulátor, funkãnost ruãní brzdy atd. Ale co si fiidiãi mohou (ale samozfiejmû nemusejí, protoÏe i tuto sluÏbu nabízejí servisy) udûlat sami, je dÛkladná oãista vozidla zvenku i zevnitfi. âisté vozidlo navozuje dobrou pohodu, a i to je, jak uÏ jsem uvedl, krok k bezpeãné jízdû. Je prokázáno, Ïe ti, ktefií jezdí se ‰pinav˘mi auty, ãasto b˘vají ‰patn˘mi a agresivními fiidiãi.” Dal‰í na‰e povídání se neslo na téma chodci, jejich neukáznûnost a vynucování pfiednosti na pfiechodech za kaÏdou cenu a také ohleduplnost fiidiãÛ. Dostáváme témûfi pfiedná‰ku o psychologii chování obou stran na pfiechodu. Jifií Patera fiíká, Ïe kaÏd˘ fiidiã by mûl zváÏit své chování, kdyÏ se dostane do role chodce. A zdÛrazÀuje – je tfieba jet v blízkosti pfiechodÛ tak, aby ãlovûk byl vÏdy pfiipraven na zastavení. Na toto téma by bylo moÏno fiíci je‰tû mnoho a mnoho pouãn˘ch vût. S fieditelem HCT Jifiím Paterou jsme se rozlouãili pfiáním: ·ËASTNOU CESTU! Milan Srb
Both car and driver must get ready for the spring “The driver should get ready for the season just as the car should,” says Jifií Patera, former car racer and currently the manager of the Octavia Cup racing team and director of High Car Training, a company that organises about 400 safe driving courses every year. After the winter, J. Patera recommends to the drivers to check and, if necessary, replace fuel filters and clean air filters; replace winter tires with summer ones; have the suspension system, brakes, shock absorbers, headlights, and battery checked; and thoroughly clean the vehicle outside and inside.
13
Ekonomika
MZDY
mohou být jen takové, na jaké si firma vydělá
Mzdy v âeské rafinérské jsou vysoce nad prÛmûrem âR. Nejde pfiitom o Ïádn˘ nezvykl˘ extrém – obor zpracování ropy patfií obecnû ve svûtû k nejlépe finanãnû hodnocen˘m profesím. O názory na mzdovou politiku spoleãnosti jsme poÏádali dva odborníky, ktefií stojí pfii v‰ech jednáních o mzdách proti sobû: fieditele pro personální a v‰eobecné záleÏitosti Ing. Miroslava Debnára a pfiedsedu odborové organizace Jana Klime‰e.
Jak hodnotíte souãasnou mzdovou politiku v âeské rafinérské?
práci, ale i na tom, jaké má firma soci-
vou dopravu mezi Litvínovem a Kralupy n/Vlta-
ální programy...
vou a mezi Kralupy a Prahou pro ty, ktefií dojíÏdûjí
J.K.: V listopadu roku 1989 jsme chtûli nejen
J.K.: Základem je Kolektivní smlouva a systém
do druhé lokality, resp. z hlavního mûsta. Auto-
demokracii a svobodu, ale i vy‰‰í mzdy za pocti-
nepenûÏních v˘hod, zvan˘ Paleta. V ní má kaÏd˘
busy jsou také vyuÏívány zamûstnanci pfii spoje-
vou práci. V âeské rafinérské jsou mzdy skuteã-
zamûstnanec k dispozici urãit˘ poãet bodÛ a ty si
ní na jednotlivá pracovi‰tû rozsáhlého litvínov-
nû takové, jak nám je slibovali ekonomové. Jsou
mÛÏe promûnit za nûkterou z ‰iroké nabídky v˘-
ského areálu, jde o 4 x 2 km.
pfiitom zaslouÏené a ekonomicky opodstatnûné –
hod – od stravování, pfies penzijní ãi Ïivotní poji‰-
vycházejí z na‰í vysoké produktivity práce. Na je-
tûní, sport a kulturu, aÏ po pfiíspûvek na rekreaci.
Myslíte si, Ïe úroveÀ mezd a sociální-
jím zv˘‰ení se podílela nejen technická moderni-
V podstatû 2 body odpovídají 1 korunû, pfii vyuÏití
ho zabezpeãení – ve srovnání s jin˘mi
zace a restrukturalizace, ale i organizaãní zmûny
pro stravování má bod vy‰‰í hodnotu. V kolektivní
obory a firmami nadprÛmûrná – odpoví-
spojené s v˘razn˘m sníÏením poãtu zamûstnan-
smlouvû jsou dohodnuty dal‰í sociální v˘hody, na-
dá pracovním v˘konÛm va‰ich zamûst-
cÛ spoleãnosti, napfi. v kategorii D z 869 na 353.
pfi. pfiíspûvek na dûtskou rekreaci, ozdravné poby-
nancÛ?
M.D.: V˘‰e souãasn˘ch platÛ vychází ze mzdo-
ty dûtí zamûstnancÛ, podpory zamûstnancÛm
J.K.: Systém odmûÀování na‰ich zamûstnan-
vé politiky schválené vedením spoleãnosti v le-
v mimofiádn˘ch situacích a dal‰í. Odborová orga-
cÛ je celkem spravedliv˘. Jsem v‰ak pfiesvûd-
tech 1996 a 1997, kdy se rozhodlo o restruktura-
nizace pak poskytuje sv˘m ãlenÛm fiadu dal‰ích
ãen, Ïe odmûna za práci není obecnû v âeské
lizaci a zároveÀ o rekvalifikaci a zvy‰ování vzdû-
zv˘hodnûní, napfi. finanãní podporu v nemoci.
republice spravedlivá. Uvedu pfiíklad zvefiejnûn˘
lání v‰ech tûch, ktefií zÛstanou. Realizovalo se
M.D.: Pro mne jako pfiedstavitele vedení spo-
ve sdûlovacích prostfiedcích: ZamûstnancÛm
nûkolik projektÛ, napfi. Operátor 2000, kter˘ si kla-
leãnosti je milé sly‰et od pfiedsedy odborové or-
v kovoprÛmyslu se od roku 1989 zv˘‰ila reálná
dl za cíl nauãit operátory více profesím, aby byli
ganizace pozitivní hodnocení systému nepenûÏ-
mzda o zhruba 15 procent na cca 15 700 Kã, a to
schopni podle potfieby obsluhovat více zafiízení.
ních v˘hod a sociální pomoci, které jsou zavede-
je velmi málo, navíc dvû tfietiny pracujících této
ZamûstnancÛm, ktefií zÛstali – je jich v souãasné
ny v âeské rafinérské. Paleta je jen jedním
úrovnû ani nedosahují. U nás ve firmû mûl jiÏ
dobû 810 – firma zabezpeãila zv˘‰ení kvalifikace,
z nich. Nadstandardnû se spoleãnost chová k za-
pfied rokem 1989 kvalifikovan˘ provozní zamûst-
tak aby v nové organizaci práce obstáli. Zámûr se
mûstnancÛm, ktefií musí z dÛvodu restrukturali-
nanec nadprÛmûrnou mzdu a dnes, kdy je scho-
podafiilo naplnit a v˘‰e mezd odpovídá v˘konnos-
zace ze spoleãnosti odejít. Nabízíme jim moÏnost
pen kvalifikovanû vykonávat práci aÏ na sedmi
ti a vysoké kvalifikaci v‰ech zamûstnancÛ.
1,5roãního pobytu v rekvalifikaãním centru, nebo,
rÛzn˘ch pracovi‰tích podle poÏadavkÛ zamûst-
dle jejich rozhodnutí, finanãní odstupné ve v˘‰i
navatele, je naprosto pfiirozené, Ïe má také nad-
14násobku jejich prÛmûrného mûsíãního platu.
prÛmûrnou mzdu vy‰‰í neÏ zamûstnanec obslu-
Spokojenost se zamûstnáním není zaloÏena jen na bezprostfiední odmûnû za
14
Spoleãnost také zdarma zabezpeãuje kyvadlo-
hující v jiné firmû pouze jedno pracovi‰tû. A ve
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
Ekonomika
svém dÛsledku takto kvalifikovan˘ zamûstnanec ‰etfií zamûstnavateli mzdové náklady.
Pfiedseda odborové organizace Jan Klime‰ (vlevo) a fieditel pro personální a v‰eobecné záleÏitosti Ing. Miroslav Debnár
M.D.: Na‰e firemní mzdová politika je naprosto prÛhledná – za kvalifikovanou a kvalitní práci dobrá odmûna. Stejnû jako v pfiedních svûtov˘ch firmách v‰ak budeme postupnû více vázat od-
Co zpÛsobilo souãasnou nepfiíznivou ekonomickou situaci?
mûÀování pracovníkÛ na ekonomické v˘sledky
M.D.: V roce 2002 nastala nepfiíznivá situace
spoleãnosti. Chceme samozfiejmû, aby mûli na‰i
pro v‰echny rafinérie. Je to pfiedev‰ím podstatné
zamûstnanci zaslouÏené platy. Je zde v‰ak neú-
sníÏení rafinérsk˘ch marÏí na svûtovém trhu jako
prosn˘ ekonomick˘ zákon, platy se mohou zvy-
odraz nervózní situace v souvislosti s útoky tero-
‰ovat pouze kdyÏ se dafií a spoleãnost prosperu-
ristÛ v USA a napjatou situací v Iráku. Ekonomi-
je. Pokud ne, není z ãeho pfiidávat.
ku rafinerií navíc ovlivÀují radikální zmûny na tr-
sv˘ch poÏadavcích bere zfietel na v˘sledky spoleãnosti. Myslíme si v‰ak, Ïe by zamûstnanci spoleãnosti nemûli b˘t „trestáni” poklesem reálné mzdy, kdyÏ vzniklá situace je dÛsledkem vlivÛ (nízká rafinérská marÏe, devizov˘ kurz koruny), které nemohli a nemohou svojí prací nijak ovlivnit. Zdenûk Hoffmann
zích stfiední a v˘chodní Evropy. Zostfiil se a zaA v jaké situaci je v souãasné dobû âeská rafinérská?
gresivnil konkurenãní boj, ãehoÏ vyuÏívají na‰i odbûratelé ve svÛj prospûch. Neztratili jsme své
M.D.: JiÏ druh˘ rok pfietrvávají ekonomické pro-
pozice, ale aby k tomu nedo‰lo, museli jsme za-
Salaries can only be as high as the company can afford
blémy. V loÀském roce se zv˘‰ily platy, a to i pfies
vést fiadu diskontních mechanismÛ, které stály
nepfiíznivé ekonomické v˘sledky firmy. V leto‰ním
spoleãnost velké peníze. Dal‰í ztráty zpÛsobilo
jsme se v kolektivní smlouvû dohodli na mírném
na‰í firmû posílení koruny vÛãi dolaru. Kromû dal-
nárÛstu mezd.
‰ích, jen tyto faktory pfiipravily v loÀském roce
Salaries at âeská rafinérská are well above the average in the Czech Republic. Mr Miroslav Debnár, Personnel and General Issues Director and Mr Jan Klime‰, head of the trade unionn organisation, express their opinions on the company’s wage policy. As Mr Debnár says, the amount of salaries corresponds to the performance and high qualifications of the company’s current 810 employees. Gradually, the company will tie the employees’ compensation to economic performance to a greater extent. Salaries can grow only if things are going well and the company prospers. According to Mr Klime‰, the trade unions takes the company’s economic results into account. However, he thinks that the employees should not be ‘punished’ by a decrease of real salary when they could not and cannot affect the problems arising from the low refining margin and Czech crown’s exchange rate through their work in any manner.
J.K.: Odborová organizace poÏadovala pfii ko-
âeskou rafinérskou o více neÏ miliardu korun,
lektivním vyjednávání minimálnû zachování reál-
o peníze, se kter˘mi jme poãítali na technick˘
n˘ch mezd a platÛ v‰ech zamûstnancÛ. To je
rozvoj i na zv˘‰ení mezd. Navíc právû pfiechází-
podle nás oprávnûn˘ poÏadavek. Mzdové nákla-
me na jin˘ pracovní model – pfiemûÀujeme se na
dy nejsou ve srovnání s jin˘mi tak vysoké. Napfií-
pfiepracovací rafinérii – a zvy‰uje se pfiirozen˘
klad u tarifnû odmûÀovan˘ch zamûstnancÛ byly
poÏadavek na úspory a sniÏování fixních nákla-
v loÀském roce reálnû o zhruba 25 % niωí neÏ
dÛ, jejichÏ souãástí jsou i náklady mzdové.
v roce 1996.
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
J.K.: Odborová organizace samozfiejmû pfii
15
Forum
Meziboří ozívá ˇ sportem
„Chtûl bych tu vybudovat sportovnû rehabilitaãnû turistické centrum a sociální zónu pro celé Mostecko. Je to jediná ‰ance, jak mûsto zachránit pfied totálním úpadkem. K realizaci tohoto zámûru máme v‰echny pfiedpoklady, aÏ na zoufal˘ nedostatek finanãních prostfiedkÛ. Proto si nesmírnû váÏím vstfiícnosti a v˘znamné pomoci âeské rafinérské,” fiekl nám Petr âervenka, starosta Mezibofií.
Sportovec tûlem i du‰í, se siln˘m sociálním cítûním, získal dÛvûru obãanÛ jiÏ ve druhém volebním období. Vûfií, Ïe sportovní aktivita je nejlep‰í prevencí proti narkomanii a kriminalitû mládeÏe. Dûti, které sportují, obvykle nepropadají drogové závislosti. S informací, Ïe jde o novû rekonstruovanou budovu vlevo pfii vjezdu do mûsta, jsme Mûstsk˘ úfiad na‰li snadno. KdyÏ po volbách v roce 1998 Petr âervenka pfiebíral funkci starosty a mûstskou pokladnu s dluhem 26 mil. Kã, vypadávala pr˘ z opr˘skané radnice okna. Od té doby se pfies nemalé investice do rozvoje mûsta, sportovních i kulturních akcí podafiilo sníÏit dluh na polovinu. Bez podpory sponzorÛ by to v‰ak nebylo moÏné. Mezibofií vzniklo v padesát˘ch letech jako umûlé sídli‰tní mûsto, po Havífiovû druhé nejmlad‰í v republice. PÛvodnû tu stávala vesniãka Schönbach, jejíÏ obyvatelé nûmecké národnosti byli po válce vût‰inou odsunuti. A nastal ãas bu-
16
dování „stfiediska pracovních záloh” pro severoãeské uhelné ‰achty a chemické závody. Stavûly se hlavnû panelákové bytovky, uãili‰tû s internáty, ‰koly, sportovní hala, stadion a monstrózní dÛm kultury. Za prací jezdili v‰ichni do Litvínova nebo do Mostu. Pfii hledání názvu pro novou obec padaly návrhy typu Zápotocké, Fuãíkov, Hornické Mladé, nakonec zvítûzilo Mezibofií. Jeho budovatelskou historii zachycuje i zajímavá publikace, vydaná s podporou âeské rafinérské k 600. v˘roãí zaloÏení Schönbachu (1398). Mûsto nemá témûfi Ïádné pracovní pfiíleÏitosti, nezamûstnanost se dnes vy‰plhala aÏ ke dvaceti procentÛm. Prosperují pouze místní hospody. RÛst spotfieby alkoholu v‰ak starostu netû‰í. Sám není pfiíznivcem nekonstruktivních hospodsk˘ch debat. Na‰e procházka mûstem nemohla zaãít jinde neÏ ve sportovním areálu, kde Petr âervenka pÛsobil v sedmdesát˘ch letech jako správce. Bûhem základní vojenské sluÏby, kdy hrál fotbal
za armádní klub Dukla Îatec (pfiedtím druhou ligu za Baník Most), dostal byt pfiímo ve sportovní hale. Ta tehdy patfiila Severoãesk˘m hnûdouheln˘m dolÛm, nyní mûstu. Po nároãné rekonstrukci, na kterou ze 70 % pfiispûlo Ministerstvo pro místní rozvoj a cestovní ruch, je hala stále v provozu. Hraje se tu fotbal, nohejbal, volejbal, stolní tenis, novû také hokejbal. V men‰ích sálech a v posilovnû trénují vzpûraãi, zápasníci, judisti nebo stfielci, ale chodí sem i dûti z místních ‰kol. Jednu matefiinku jsme právû zastihli v saunû. Na halu navazuje velk˘ sportovní areál se stadionem, bûÏeckou dráhou, tenisov˘mi kurty apod. Ze stfiechy sportovní haly se díváme na lyÏafisk˘ vlek a obnovenou sjezdovku, dlouhou 560 metrÛ. „Podafiilo se nám ji zprovoznit mimo jiné i díky pfiíspûvku spoleãnosti âeská rafinérská. S finanãní pomocí Hospodáfiské a sociální rady Mostecka jsme koupili rolbu a s pomocí Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy pro ni postavili
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
Forum
garáÏ. Za dal‰í peníze vûnované mûstu âeskou rafinérskou chceme pofiídit snûÏné dûlo, aby se tu mohlo lyÏovat i pfii nedostatku snûhu. Sjezdovka je na jiÏním svahu a kdyÏ se do ní opfie slunce, potfiebuje ãastûji upravovat,” vysvûtluje starosta. Radost mají hlavnû dûti z okolí, jimÏ ménû movití rodiãe nemohou dopfiát ‰kolní lyÏafisk˘ v˘cvik na horách. A sociálnû slabé rodiny na Mostecku pfievládají. Sjezdovka v Mezibofií je finanãnû dostupná v‰em. Pfies den stojí vlek osm korun, pfii veãerním osvûtlení deset. Po rekonstrukci opu‰tûn˘ch internátních budov by sem mohly jezdit na t˘denní lyÏafiské pobyty ‰koly z rÛzn˘ch koutÛ republiky. Velk˘m problémem, kter˘ odrazuje investory, je ‰patná dopravní obsluÏnost Mezibofií, nevyhovující infrastruktura. Mûsto v klínu Kru‰n˘ch hor totiÏ není prÛjezdné. Silnice kolem nûj vytváfií oblouk, kter˘ starosta s nadsázkou naz˘vá nejvût‰ím kruhov˘m objezdem na svûtû – vede z Litvínova zase zpût do Litvínova. Správu komunikací údrÏba okruhu nezajímá, pfiestoÏe tudy jezdí mûstská hromadná doprava. Mûsto si musí poradit samo i se snûhovou kalamitou. Na hromadnou dopravu doplácí roãnû pfies 4,5 mil. Kã. A obyvatelé Mezibofií reptají, proã je autobus do sousedního Litvínova tak drah˘ (10 Kã za 3,5 km).
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
O Mezibofií se dfiíve mluvilo jako o mûstu mlad˘ch. V sedmdesát˘ch letech tu Ïilo aÏ 10 tisíc obyvatel, z toho 3500 uãÀÛ a studentÛ stfiedních prÛmyslov˘ch ‰kol, pfiipravujících se na budoucí povolání. Jen uãili‰tû SHD mûlo kapacitu pro více neÏ 2100 lidí. Po jeho pfiestûhování do Mostu a redukci dal‰ích uãili‰È klesl poãet obyvatel Mezibofií pod 5000 a populace zestárla. Dva b˘valé internáty teì slouÏí seniorÛm jako domov dÛchodcÛ. Tato investice se podle slov starosty povedla, coÏ bohuÏel nelze fiíci o mnoha jin˘ch budovách, které po odchodu mládeÏe zÛstaly nevyuÏity a chátrají. âasto se na nich podepsala ukvapená a nev˘hodná privatizace. Mûsto je zapojeno do globálního plánu revitalizace v rámci obnovy Mostecka. Na nejnutnûj‰í v˘daje by mûlo v pfií‰tích letech získat dotaci ve v˘‰i 65 mil. Kã. „Opravu chodníkÛ a ulic bychom chtûli provést formou vefiejnû prospû‰n˘ch prací a nabídnout na‰im obãanÛm alespoÀ nûjakou moÏnost v˘dûlku,” fiíká Petr âervenka. Dodává, Ïe pfies v‰echny problémy patfií Mezibofií, podle názoru mnoha náv‰tûvníkÛ, ktefií si sem jezdí zasportovat, nebo se rehabilitují v místních léãebn˘ch zafiízení Remed a Paracelsus, k nejhezãím, nejãist‰ím a nejupravenûj‰ím obcím v Ústeckém kraji. Nicménû nízké pfiíjmy mûsta mají za následek dal‰í nepopulární opatfiení. K 1. kvûtnu 2003 ru‰í Mezibofií Mûstskou policii, kterou si z finanãních dÛvodÛ jiÏ nemÛÏe dovolit. Alena Drábová
Mezibofií comes alive with sports Mezibofií, a town where a number of âeská rafinérská employees live, originated in the 1950s as an artificial residential community, the second youngest one in the country. Up to 10,000 people lived there in the 1970s, including 3,500 apprentices and industrial high school students. Nowadays, the number of inhabitants has decreased below 5,000 and the population has grown old. The town is involved in a global revitalisation plan for the Most region. In the years to come, it should receive a subsidy of CZK 65 million for the critical expenditures. Mayor Petr âervenka would like to transform the town into a sports/rehabilitation/tourist centre and a social zone for the entire Most region. He thinks this is the only chance to save the town. One thing is missing to implement this intention, though – sufficient finances. This is why the Mayor highly appreciates the assistance and significant financial help provided by âeská rafinérská.
17
Forum
Z E Î I V O TA âESKÉ RAFINÉRSKÉ
Nov˘ obchodní fieditel Akcionáfii âeské rafinérské na lednové valné hromadû odvolali z funkce ãlena pfiedstavenstva a obchodního fieditele Ing. Jifiího Pavlase. Na tuto pozici novû zvolili Ing. Franti‰ka ·amala, dosavadního pfiedsedu pfiedstavenstva a obchodního fieditele spoleãnosti Unipetrol Trade, a.s. (ru)
Vstfiíc roku 2005 Koncem minulého roku generální fieditelé âeské rafinérské a ABB Lummus Global Ing. Ivan Ottis a Gernot K. Gross podepsali smlouvu o modernizaci jednotek hydrogenaãních rafinací plynového oleje v Kralupech a v Litvínovû. Tato investiãní akce po svém dokonãení v roce 2004 umoÏní v˘robu motorové nafty s v˘raznû niωím obsahem síry – ménû neÏ 10 ppm.
New Sales Director The shareholders of âeská rafinérská dismissed Mr Jifií Pavlas from the posts of member of the Board of Directors and Sales Director at the General Meeting in January, and elected Mr Franti‰ek ·amal, previous Chairman of the Board of Directors and Sales Director of Unipetrol Trade, a.s. to this position.
Rekonstrukce obou jednotek je souãástí programu nazvaného âistá paliva 2005, kter˘m v nejbliωích dvou letech âeská rafinérská vytvofií technologické pfiedpoklady pro splnûní zpfiísnûn˘ch ekologick˘ch parametrÛ, které zaãnou
v Evropské unii platit pro pohonné hmoty od roku 2005. Tento program si vyÏádá investice do v˘roby ve v˘‰i stovek miliónÛ korun. (ru) Towards 2005 The Chief Executive Officers of âeská rafinérská and ABB Lummus Global, Messrs Ivan Ottis and Gernot K Gross, signed an agreement on the modernisation of the gas oil hydrogenation refining units in Kralupy and Litvínov at the end of last year. Thus, it will be possible to produce diesel fuel with a significantly lower sulphur content – below 10 ppm – in 2004.
„Katalytick˘” kongres Ve dnech 18. a 19. února se v praÏském hotelu Hilton uskuteãnil 4. mezinárodní kongres vûnovan˘ katalyzátorÛm a katalytick˘m technologiím (European Catalyst Technology Conference), jehoÏ se zúãastnili odborníci ze 16 zemí svûta. Se sv˘mi referáty vûnovan˘mi zku‰enostem a poznatkÛm z tûchto procesÛ v posledních letech v âeské rafinérské zde vystoupili i její vedoucí pracovníci – Ing. Josef Krch a Ing. Milan Vitvar. âeská rafinérská se na kongresu prezentovala i sv˘m vlastním stánkem. Skupina 30 delegátÛ nav‰tívila i kralupskou rafinérii. Nejprve se seznámili s její historií od v˘stavby hydroskimmingové rafinérie v 70. letech, doplnûní o v˘robu MTBE v 80. letech, izomeraci v 90. letech a se zaãlenûním konverzní jednotky FCC do konfigurace rafinérie. Ing. Josef Krch, vedoucí v˘robní sekce kralupské rafinérie hosty informoval i o postavení âeské rafinérské ve stfiedoevropském kontextu a jejím podílu na trhu ropn˘ch produktÛ. Po úvodní prezentaci následovala exkurze do rafinérie s prohlídkou jednotky FCC a nového velína. Skupinu provázeli technick˘ fieditel John de Haseth, Ing. Josef Krch a dal‰í odborníci. V prÛbûhu exkurze i v diskusi, která následovala po obûdû, vyslovili náv‰tûvníci obdiv nad v˘sledky, které âeská rafinérská dosáhla v reingeneeringu spoleãnosti, modernizaci kralupské rafinérie a jejího fiízení po integraci FCC. Samozfiejmû se zajímali o zacházení s katalyzátory a poskytli cenné poznatky ze sv˘ch zku‰eností. Mohli jsme se pfiesvûdãit, Ïe podobn˘mi otázkami, které fie‰íme dnes v âeské rafinérské, se
zab˘vají také v ostatních rafinériích a zároveÀ, Ïe na‰e zku‰enosti z modernizace rafinérie a zavádûní nov˘ch postupÛ jsou velice zajímavé pro rafinérie, které tyto zmûny teprve ãekají. Ale‰ Soukup
Catalytic Congress The 4th European Catalyst Technology Conference took place in Prague on February 18 and 19. Its attendees were experts from 16 countries, including âeská rafinérská employees. A group of 30 delegates visited the Kralupy refinery.
Ples se opût vydafiil Sobotní veãer a noc z 15. na 16.února 2003 strávili pfiíznivci tance a spoleãenské zábavy na 6. reprezentaãním plese âeské rafinérské, kter˘ se tradiãnû konal ve v‰ech sálech mosteckého Repre. Taneãní parket byl stále pln˘. Hvûzdou veãera byl Petr Spálen˘, pfied pÛlnocí se losovala ze pfiítomnosti notáfiky tombola. (as)
The ball was a success again The connoisseurs of dance and social events spent the Saturday, February 15 evening and night at the 6th Annual Grand Ball of âeská rafinérská, which was traditionally held in all halls of the Repre cultural centre in Most.
Forum
Kresba: Václav Holub
Fejeton Hic sunt leones Stafií kartografové oznaãovali na dobov˘ch mapách neprobádané konãiny tehdej‰ího svûta nápisem Hic sunt leones – Zde jsou lvi. Pro spoustu lidí pfiedstavovala tato písmena v˘zvu; neznámo ãekající za obzorem na odváÏné, svádûlo, lákalo, slibovalo dobrodruÏství, lesk bohatství, slávu a moc. Co kdyby se zrovna tady skr˘valo vytouÏené El Dorado se v‰emi sv˘mi nepfiedstaviteln˘mi poklady, co kdyby tímto smûrem leÏela pohádková Ultima Thule nebo opojné Ostrovy blaÏen˘ch... JenÏe jak ‰el ãas, tajuplné lví fií‰e se tenãily a tenãily, El Dorado pofiád nikde, aÏ nakonec na chudáky krále zvífiat vybylo pár rezervací, které je navíc nutné chránit, aby pro nû na této planetû vÛbec zÛstalo nûjaké místo, a slovo lev nevstoupilo do nauãn˘ch encyklopedií jako pojem, oznaãující bájného tvora postaveného na roveÀ gryfÛm, mantikorám ãi harpyjím. Moderní ãlovûk to má zkrátka tûÏké. Nûkdej‰í svût nekoneãn˘ch dálek se zmûnil v globální vesnici, kolem které mÛÏete lítat do omrzení, a jestli je vám to málo, klidnû si opatfiete Land Cruiser, Blazer nebo tfieba i vyslouÏil˘ jeep, brázdûte jednotlivé kontinenty kfiíÏem kráÏem a kudy chcete, ale na místo, kde by se prohánûli tihle nikdy nevidûní lvi, nenarazíte. Vypadá to jako nespravedlnost. Jako kdyby smetana objevÛ byla jen pro na‰e pfiedchÛdce a na nás, v lep‰ím pfiípadû, zb˘valy pouhé pabûrky. JenÏe to je omyl. Ve skuteãnosti tihle lvi vesele existují dál, jen se nauãili maskovat. Z pou‰tí, savan, stepí ãi de‰tn˘ch pralesÛ se pfiesunuli do vûcí, které jsou kolem nás, s nimiÏ pfiicházíme bûÏnû do styku a které zpravidla bereme jako souãást své kaÏdodennosti. Vezmûte si tfieba benzin, produkt, s jehoÏ existencí je sice spjat˘ prakticky cel˘ v˘voj a Ïivotní styl technické civilizace, ale na nûmÏ napohled není nic, co by alespoÀ vzdálenû mûlo pfiíchuÈ tajemna. ¤íkám-li benzin, mám na mysli zároveÀ i motorovou naftu ãi leteck˘ petrolej, protoÏe bez ohledu na jejich rÛznorodost je spojuje spoleãn˘ jmenovatel: díky nim v‰echna ta nabl˘skaná, rychlá auta, a koneckoncÛ a v rámci sv˘ch schopností i jejich d˘chaviãní star‰í pfiíbuzní, spokojenû pfiedou a py‰nû nebo v druhém pfiípadû pfiinejmen‰ím snaÏivû, kfiiÏují pavuãinou silnic a dálnic, nebem zní burácení tryskov˘m motorÛ a oceány brázdí nekoneãné flotily lodí. Kdekdo ví, Ïe benzin je mastná kapalina s charakteristick˘m zápachem, Ïe je lehãí neÏ voda, a najdou se i tací, ktefií – kdyÏ na to pfiijde fieã – vám dokáÏí povûdût v‰echno moÏné o jeho vzniku; z rukávu a bez zaváhání vysypou podrobné informace o jednotliv˘ch druzích benzinu, rozdílech mezi nimi, znají sloÏení, prÛbûh destilaãní kfiivky, dokáÏí popsat jeho chemické i fyzikální vlastnosti, vyjmenují
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Magazín 1/2003
v‰echny pfiísady, které se do nûj pfiidávají a neopomenou zdÛvodnit proã. Benzin je pro nû nûco jako otevfiená kniha. A jestli jsou v ní je‰tû nûjaké za‰ifrované odstavce, je pouze otázkou ãasu, kdy k ním nûkdo objeví klíã. A pfiece právû tahle zdánlivû dokonale zmapovaná tekutina na sobû nese nápis Hic sunt leones. AÏ dosud unikal pozornosti, a pfiitom tu byl jako na dlani. Benzin je totiÏ kromû v‰ech sv˘m znám˘ch a popsan˘ch vlastností také nepochybnû nadán inteligencí. O stupni jeho IQ se zatím nic pfiesnûj‰ího fiíct nedá, jedno je ale nad slunce jasnûj‰í: dokáÏe bezpeãnû rozpoznat dobro a zlo a podle toho se chovat. PfiíkladÛ dokumentujících toto zji‰tûní je nespoãet. MÛÏete je najít prakticky v kaÏdém akãním filmu. K nejoblíbenûj‰ím a nejfrekventovanûj‰ím scénám tohoto Ïánru patfií automobilové honiãky. Ostatnû na rekvizitách nezáleÏí. Stejnou sluÏbu poskytnou motocykly, vodní kluzáky, vzná‰edla ãi sportovní letouny. Hlavní role v‰ak vÏdycky náleÏí benzinu. Ten dfiíve ãi pozdûji vybuchne. Nic jiného, takfiíkajíc z vlastní vÛle, neumí, ale tohle ovládá dokonale. A právû okamÏik exploze si zvolili za místo svého úkrytu na‰i lvi. Benzin naprosto pfiesnû ví, jestli sedí za volantem auta padouch nebo kladn˘ hrdina. V pfiípadû padoucha neváhá ani sekundu a zmûní celé vozidlo v ohnivou kouli. Je pravda, Ïe, jde-li o niãemu, dokáÏe v pravou chvíli a z jakékoliv banální pfiíãiny nebo i bez ní, se stejnou razancí explodovat i stoÏár vysokého napûtí nebo gumová hadice napûchovaná pískem. Urãení kauzality a vlastní prÛbûh tûchto procesÛ si vyÏádá dal‰í studium, ale dá se oprávnûnû pfiedpokládat, Ïe se na nich bude benzin podílet minimálnû jako katalyzátor. Vozidlo kladného reka v obdobné situaci zpravidla vybuchne také; není ov‰em v˘jimkou, Ïe pouze spofiádanû shofií nebo Ïe zÛstane jak je, jenom odmítne dál jezdit a po odchodu inkriminovaného protagonisty pravdûpodobnû na místû zreziví. Ov‰em vÏdycky, aÈ uÏ se stane cokoliv, benzin poãká, aÏ se dotyãn˘ superman vzdálí, a teprve pak spustí svÛj plamenn˘ ohÀostroj. Tlaková vlna pak odhodí hrdinu o pár metrÛ dál, coÏ mÛÏe b˘t chápáno jako pozdrav na rozlouãenou, popfiípadû jako upozornûní, Ïe odhozen˘ bohat˘r není zas aÏ tak úplnû kladn˘, a Ïe by tohle ‰Èouchnutí mûl brát jako dÛvod zamy‰lení se nad sebou. Jak je to skuteãnû, v‰ak ví jenom benzin. S pravdûpodobností hraniãící s jistotou lze pfiedpokládat, Ïe benzin v tomto smûru nefiekl ani zdaleka své poslední slovo, Ïe území lvÛ se teprve poodkr˘vá. Ale aÈ v budoucnu pfiedvede cokoliv, nejpodivuhodnûj‰í kapalinou v‰ech dob je jednoznaãnû uÏ teì. Petr Rampír
19
