CHØÁSTAL POLNÍ Pomozme mu pøežít
1
PROÈ PRÁVÌ CHØÁSTAL POLNÍ ? Tuto otázku si zøejmì položí vìtšina z vás, kterým se tato brožurka dostane do rukou. Cožpak nejsou mnohem ohroženìjší druhy jako tøeba orlové, supi nebo tøeba slavíci? Odpovìï je jednoduchá. Je nepochybnì mnoho ohrožených druhù ptákù. Chøástal polní se však øadí, možná k pøekvapení mnohých, mezi ty nejohroženìjší, nebo alespoò nejzranitelnìjší. Když v roce 1989 tým odborníkù mezinárodní organizace International Council for Bird Preservation (dnešní BirdLife International ) klasifikoval ptaèí druhy podle stupnì jejich ohrožení, dostalo se chøástalu polnímu té pochybné cti být zaøazen mezi 29 evropských druhù považovaných za celosvìtovì ohrožené. To znamená mezi druhy, které jsou ohrožené v rámci celého svého svìtového areálu. Ornitologové po celém svìtì byli vyzváni, aby výzkumu a ochranì tìchto druhù vìnovali maximální pozornost a v mnohých zemích byly sestaveny výzkumné týmy, které pracovaly a pracují na výzkumu i projektech ochrany tìchto druhù. Také Èeská republika se zapojila do tìchto aktivit a v roce 1995 byla pøi Èeské spoleènosti ornitologické založena Pracovní skupina pro výzkum chøástala polního, ve které dnes vedle nìkolika profesionálních zoologù pracuje i nìkolik desítek amatérských ornitologù. Ochrana pøírody, tedy i ochrana ohroženého druhu však není jen záležitostí omezeného okruhu specialistù. Týká se nejen pøírodovìdcù, ale mùže být úspìšná pouze pøi zapojení všech zainteresovaných stran, poèínaje zemìdìlci, vodohospodáøi, ochranáøi a širokou veøejností konèe. Proto jsme pøipravili tuto brožuru, abychom na základì znalosti problematiky spoleèným úsilím pomohli v naší pøírodì i nadále úspìšnì pøežívat druhu, který byl ještì pøed padesáti lety dùvìrnì znám každému zemìdìlci, myslivci i milovníkovi pøírody.
ÈSO
Brožura Chøástal polní – Pomozme mu pøežít vyšla v rámci projektu Kandidáti na oblasti zvláštní ochrany (SPA) a agroenvironmentální programy pro chøástala polního v Èeské republice, který podpoøilo Velvyslanectví Nizozemského království v ÈR. Brochure Corncrake Help it to survive is a result of the project Special Pro candidates and Agri-environmental programmes for Corncrake in the Czech Republic carried out with the support of the Royal Netherlands Embassy in the Czech Republic 2
CHØÁSTAL POLNÍ SE PØEDSTAVUJE Èeské jméno: chøástal polní Vìdecký název: Crex crex (Linné 1758) Systematické zaøazení: tøída - ptáci (Aves), øád - krátkokøídlí (Gruiformes ), èeleï -chøástalovití (Rallidae) Nejbližší pøíbuzní žijící v ÈR: chøástal vodní (Rallus aquaticus), chøástal kropenatý (Porzana porzana), chøástal malý (Porzana parva), chøástal nejmenší (Porzana pusilla) Rozšíøení: od Velké Británie až po Bajkal, jižní hranicí v Evropì je Støedomoøí, severní hranice probíhá jižním Norskem, Švédskem a Finskem zhruba po 62 0 severní šíøky Zimovištì: jihovýchodní Afrika Pøílet do ÈR: konec dubna, kvìten Odlet na zimovištì: srpen - øíjen Hnízdní biotop: pøedevším rùzné typy luk, v menší míøe i polní kultury Potrava: hmyz a rùzní další bezobratlí, zèásti i semena rostlin Hnízdìní: obvykle dvakrát roènì, 7 - 12 (14) vajec, doba inkubace 16 - 19 dní Hnízdní období: konec kvìtna - konec èervence Hnízdní péèe: Snùšku vysedává a o mláïata se stará pouze samice (2 - 3 týdny). Mláïata jsou vzletná po 34 - 38 dnech. Samec po ukonèení snùšky samici opouští. Poèetnost v ÈR: 1999 zhruba 1500 - 1700 volajících samcù. Typické pro chøástala polního je èasto velice výrazné kolísání poèetnosti v jednotlivých letech. Poznávání v terénu: Žije skrytým zpùsobem života ve vysoké bylinné vegetaci. Samice je prakticky nezjistitelná, samec je naopak nápadný svým hlasitým a typickým voláním „rrrep - rrrep“ „rrrep - rrrep“, kterým se ozývá pøedevším v noci a které je slyšitelné i na vzdálenost nìkolika set metrù. Charakter ohrožení: Úbytek vhodných luk, brzká seè v dobì hnízdìní, celoroèní intenzívní pastva. Ochranný statut: Chránìn podle zákona è.114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny. Vyhláškou è.395/1992 Sb. je zaøazen mezi zvláštì chránìné druhy živoèichù v kategorii silnì ohrožené druhy. Mezinárodní statut: Zaøazen v pøíloze II Bernské úmluvy, v pøíloze II Bonnské úmluvy a v pøíloze I smìrnice ES o ochranì volnì žijících ptákù. 3
PROSTØEDÍ Výskyt chøástala polního je vázán pøedevším na pøítomnost nejrùznìjších typù luk, øidèeji se vyskytuje v polních kulturách, zejména pak v jetelištích. Volající samci bývají zjiš•ováni i v porostech rùzných obilovin nebo øepky, není však zøejmé, zda chøástali v tìchto kulturách i hnízdí. Chøástali polní bývají zjiš•ováni i v nejrùznìjších úhorech a ruderálních stanovištích, výjimeènì pak i na rozsáhlých lesních pasekách. Dùležitým faktorem ovlivòujícím vhodnost stanovištì je výška bylinné vegetace, která musí dosahovat alespoò 20 cm, èastìji ale mnohem více. Pouze taková stanovištì poskytují chøástalu polnímu potøebný úkryt a ochranu pøed predátory. Dùležitá je také hustota bylinného porostu. Pøíliš husté a v nadzemní vrstvì špatnì prùchodné porosty bývají chøástaly polními opomíjeny. K optimálním stanovištím patøí kulturní, extenzivnì obdìlávané louky, zejména pak takové, které bývají nepravidelnì seèené, nebo jsou seèené až v pozdních termínech. Takové louky poskytují nejlepší podmínky pro úspìšné hnízdìní. Dùležitým faktorem je pøítomnost mokøin a prameniš•. S oblibou jsou vyhledávány prameništní louky s rozptýlenými køovitými vrbami, ze kterých v noci Extenzivnì obdìlávaná louka (Dobrá, Šumava) samci s oblibou volají. Takové biotopy dnes nalézáme pøedevším v podhorských polohách, které jsou také centrem výskytu chøástalù polních v Èeské republice. Pøevážná èást populace chøástala polního v ÈR se nalézá na lokalitách v nadmoøské výšce mezi 400 až 800 m, nejníže položenou významnou lokalitou výskytu jsou tzv. Košárské louky v oblasti soutoku øek Moravy a Dyje (150 m n. m.), nejvýše položené lokality se nalézají v Krkonoších a na Dlouhodobì neobdìlávaná louka (pøíhranièní území u Èeských Žlebù, Šumava) Šumavì (kolem 1200 m n. m.). 4
Košárské louky (Lanžhot)
Snùška chøástala polního je dokonale ukryta pod hustým pøíkrovem vegetace
Optimální biotop ve vojenském výcvikovém prostoru
K významným stanovištím patøí také rùzná dlouhodobì neobdìlávaná nelesní stanovištì, která nalézáme pøedevším na cvièištích rùzných vojenských výcvikových prostorù. Na tìchto lokalitách bývá zjiš•ována nejvyšší populaèní hustota chøástalù polních.
Detail snùšky
Biotopové preference chøástalù polních na území Èeské republiky (v %) Rùzné typy luk
Obilná pole
Porosty jetele a vojtìšky
Ruderální stanovištì a ostatní
87,8
6,3
4,5
1,4
Preference luèních biotopù podle charakteru vegetace (v %) Pøirozené, kvìtnaté louky 12,3
Kulturní, hnojené louky 56,7
Degradované, neobhospodaøované louky 31,1
Preference luèních biotopù podle zpùsobu obhospodaøování (v %) Pravidelnì kosené/pasené
Nepravidelnì kosené/pasené
Nekosené
42,5
27,5
30,0
5
ROZŠÍØENÍ A VÝVOJ POPULACE Chøástal polní hnízdí v Evropì zhruba mezi 41° a 62 ° severní šíøky a na západní Sibiøi až k jezeru Bajkal, pøezimuje v savanách východní a jižní Afriky. V západní a støední Evropì je však dnes jeho rozšíøení jen ostrùvkovité, omezené na zemìdìlsky nejménì produktivní oblasti. Z rozsáhlých území Velké Británie, Francie a dalších zemí západní Evropy chøástal polní zcela vymizel, pøestože ještì v první polovinì 20. století zde byl plošnì rozšíøen. Pøíèinou je zmìna hospodaøení na loukách v prùbìhu dvacátého století, zejména zavedení zemìdìlské mechanizace pro kosení luk, odvodòování a èasnìjší kosení luk. Naproti tomu ve východní Evropì nebyly tyto zmìny díky technologickému zpoždìní, spoleèenským souvislostem i pøírodním podmínkám tak výrazné a všudypøítomné. Poèetnost chøástala polního v Evropì je dnes proto v rùzných oblastech velmi rozdílná. Zatímco ve vìtšinì státù západní Evropy jsou zjiš•ovány maximálnì stovky (èasto jen desítky) volajících samcù, ve státech východní Evropy jsou to zpravidla desetitisíce párù. Centrem souèasného rozšíøení chøástala polního v Evropì jsou Polsko, Pobaltské státy, Bìlorusko, Ukrajina a hlavnì Rusko. Ubývání chøástalù polních na Britských ostrovech a ve Francii
6
1938 - 39
1930 - 40
1993
1991 - 93
Velikost a vývoj populací chøástala polního v jednotlivých evropských zemích v období 1970-1990 (Tucker a Heath 1994)
V èeských zemích byl pùvodnì chøástal polní poèetnìjší v nižších polohách, kde obýval pøedevším vlhèí louky, jetelištì, ale i obilná pole. Kolem poloviny 20. století však zaèal velmi rychle mizet z nížin a pahorkatin èeského a moravského vnitrozemí a tìžištì jeho výskytu se pøesunulo do vyšších poloh v pøíhranièních oblastech, kde byla intenzita zemìdìlského hospodaøení pøece jen nižší. V prùbìhu 70. a 80. let však proniklo velkoplošné odvodòování a „rekultivace“ zemìdìlských pùd i do mnoha horských oblastí, takže vhodné hnízdní biotopy pro chøástaly rychle mizely i zde. Nepøekvapuje proto, že ve druhé polovinì 80. let byla poèetnost chøástala polního v Èeské republice odhadnuta na pouhých 200 - 400 volajících samcù. Aktuální stav populace chøástala polního v nìkterých evropských státech (páry) Bìlorusko Èeská rep. Estonsko Francie Irsko Litva Lotyšsko Maïarsko Nìmecko Polsko Rakousko Rusko Slovensko Ukrajina Velká Británie
26 000-30 000 1 500-1 700 10 000-18 000 1 200-1 400 150-180 25 000-30 000 26 000-38 000 400-1 100 1 200-3 000 6 600-30 000 150-300 1 000 000-1 540 000 1 400-1 700 25 000-55 000 598
1988-98 1999 1998 1998 1998 1996-98 1996 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1993 1998
7
Louky v nivì øeky Narew (Polsko) jsou na chøástaly polní velice bohaté. Úspìšnost hnízdìní je zde však v dùsledku intezivního obhospodaøování velice nízká
V prùbìhu 90. let nastaly nìkteré zmìny zemìdìlského hospodaøení, které byly z hlediska chøástala polního pøíznivé. Pozemky ve vyšších nadmoøských výškách, které byly v pøedchozích desetiletích nevhodnì pøevedeny na ornou pùdu, byly opìt zatravnìny a jsou obdìlávány jako louky nebo pastviny. Èást pozemkù pøestala být úplnì obdìlávána, vzniklé úhory a lada se staly alespoò pøechodnì hnízdišti chøástalù. Výsledkem tìchto zmìn je vzestup poèetnosti chøástalù polních v 90. letech asi na 1500-1700 volajících samcù. Centry výskytu jsou Šumava a Novohradské hory vèetnì jejich podhùøí, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Vsetínské vrchy, Bílé Karpaty a všechny vojenské výcvikové prostory. V 90. letech bylo v pravidelnì sledovaných oblastech zjiš•ováno kolísání poèetnosti v závislosti na prùbìhu poèasí v daném roce. Ve vlhèích letech se chøástali objevují èastìji i v nižších polohách v èeském a moravském vnitrozemí, zatímco v suchých sezónách se zvyšuje jejich poèetnost v pohranièních horách (napø. na Šumavì) a ve vnitrozemí se prakticky neobjevují. Rozšíøení a poèetnost chøástala polního v Èeské republice v síti ètvrcených základních ètvercù sítì pro mapování živoèichù v letech 1995-1999
l
l
l
1 samec 2 - 4 samci 5 - 9 samcù
l ≥10 samcù
8
VÝZKUM K soustavnému sledování a studiu populace chøástala polního došlo v Èeské republice až se založením Pracovní skupiny pro výzkum chøástala polního pøi Èeské spoleènosti ornitologické v roce 1995. Hlavními cíli výzkumu chøástala polního v ÈR jsou: Dlouhodobý monitoring vývoje celostátní populace l Studium nárokù chøástalù polních na prostøedí l Analýza hnízdních biotopù a zpùsobu jejich zemìdìlského obhospodaøování l Výzkum biologie chøástala polního zejména K moderním metodám výzkumu kroužkováním a telemetrickým sledováním patøí sledování ptákù pomocí miniaturních vysílaèek (telemetrie) l Vypracovávat a realizovat opatøení na ochranu druhu Na základì dosavadního výzkumu mohly být vymezeny nejvýznamnìjší oblasti výskytu, ekologické nároky a formulovány zásady vedoucí k zabezpeèení trvalé existence populací chøástala polního. S výsledky tohoto výzkumu se seznamujete i v této brožuø e. Pøi výzkumu biologie chøástala polního bylo nejvýznamnìjších výsledkù dosaženo kroužkováním samcù. Zjistilo se napøíklad, že samci jsou na lokalitách výskytu znaènì nestálí (nevytváøejí trvalý pár se samicí) a v prùbìhu hnízdního období pøeletují z lokality na lokalitu, èasto napøíè celou republikou (Krkonoše – Šumava, Berounsko – Šumpersko), ale i do zahranièí (Šumava – Švýcarsko), nebo naopak (Rakousko – Šumava). Jen minimální poèet samcù, zjištìných na lokalitách v kvìtnu, zde zùstává až do konce hnízdní sezóny v èervenci, naopak noví pøiletují, vìtšinou však nevíme odkud. Také návratnost samcù na lokality kroužkování v následujících letech je velice malá a objevují se zde stále noví jedinci. A jak se chovají samice, zatím mnoho nevíme. K rozluštìní mnoha záhad ze života chøástalù polních bude zapotøebí ještì mnoho práce a spolupráce odborníkù z celé Evropy. Badatelé, studující chøástala polního, se sdružují pod hlavièkou mezinárodní instituce BirdLife International. Jedním z jejich nejvýznamnìjších výstupù bylo vypracování evropské Odchyt chøástalù polních je velice nároèný. Probíhá v noci strategie ochrany chøástala pola volající samci jsou lákáni ke kroužkovateli pomocí nahrávky hlasu jiného samce a poté odchyceni do sítì. Zkušení praktici ního, tzv. Corncrake Action Plan, dokáží chytit agresivního samce i do ruky. Ve dne je možné na jehož vypracování se podíleli odchytit chøástala polního i do tenátek i èeští ornitologové. l
9
OHROŽENÍ Nejvìtší ohrožení pro chøástaly polní vyplývá ze souèasných zpùsobù zemìdìlského hospodaøení, zejména z rychlého mechanizovaného kosení velkých ploch luk. Protože chøástali hnízdí pomìrnì pozdì, nejsou schopni vèas vyvést mláïata na loukách, které jsou sklízeny v bìžném termínu senoseèe koncem kvìtna a v èervnu. V té dobì mají ještì hnízda s vejci nebo malá mláïata. Bìhem skliznì luk jsou nièena hnízda s vejci (èasto i s inkubujícími samicemi). Pokud jsou louky koseny od okrajù smìrem ke støedu, samice s malými mláïaty mají tendenci se ukrýt v posledních zbytcích nepokoseného porostu, protože se obávají pøebìhnout pøes pokosené plochy. Celé rodiny chøástalù tak padnou za obì• sekaèkám pøi dokonèování skliznì. Také pastva dobytka v hnízdní dobì zpùsobuje rychlé opuštìní lokality chøástaly, protože pasoucí se dobytek udupáváním a spásáním porostu na pastvinì likviduje nezbytný vegetaèní kryt pro chøástaly. Kromì toho se dobytek na pastvinì èasto soustøeïuje na prameništích, ve vlhkých èástech pastvin u potokù apod. Vegetace, èasto sama o sobì cenná, je pak na tìchto místech zcela rozdupána a tato chøástaly preferovaná stanovištì jsou znièena.
Pøi seèení trávy od okrajù pozemkù k jejich støedùm zahyne mnoho chøástalù
Znièené hnízdo chøástala polního
10
Jedna z obìtí sekaèek
Zavedení trvalé pastvy vede k úplnému vymizení chøástalù polních (Pìkná, Šumava)
Urèité nebezpeèí pøedstavují pro hnízdící chøástaly také šelmy a draví ptáci. V našich podmínkách to mùže být pøedevším liška, puštík a v blízkosti lidských sídel i koèka domácí. Zdá se však, že tento ohrožující faktor není na našich hnízdištích pøíliš významný – žádný z ptákù oznaèených vysílaèkami nebyl uloven šelmou nebo dravcem.
Dobytkem zdupané plochy v prameništích
11
OCHRANA Chřástal polní je chráněným druhem podle zákona č.114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny, v kategorii silně ohrožených. Chráněn je i několika mezinárodními dohodami. Pasivní ochrana druhu před zabíjením nebo zraňováním však sama o sobě nestačí, pokud jsou zároveň ničeny hnízdní biotopy a úspěšné rozmnožování je znemožněno. Rozhodující je proto vytvoření nebo udržení příznivých podmínek pro úspěšné roz− množování v místech hnízdění. Nejpodstatnější opatření pro ochranu hnízdících chřá− stalů polních spočívají v úpravě režimu zemědělského hospodaření na hnízdištích. Nejjednodušší je změna způsobu kosení louky tak, že louka je kosena od centra směrem k okrajům a chřástalí rodinky mají možnost uniknout do okolních ještě nepokosených lučních porostů. Předpokládá to samozřejmě, že louky v celé lokalitě nejsou koseny naráz, nebo že v okolí kose− ných luk jsou neobdělávané travinobylinné porosty, které potom slouží jako refugia pro chřástalí rodinky, uniknuvší při vhod− ném způsobu seče. Nejlepší podmínky pro Malá mláďata chřástala polního jsou celá černá tento způsob ochrany jsou v pestré pod− horské a horské krajině, kde se kosené louky střídají s rozsáhlejšími nekosenými plochami na mokřinách, podél potoků, s rozptýlenými ploškami stromů a křovin, odvodňovacími strouhami a dalšími krajinnými strukturami, které neumožňují naráz pokosit velké plochy.
Chøástalí rok
Přílet z Afriky.
duben
12
Samci začínají volat.
květen
První hnízdění. Samice sedí na vejcích sama.
Samice vodí mláďata asi 2 − 3 týdny.
červen
Samci stále volají. Většina samic hnízdí podruhé.
Volání samců končí.
červenec
Dospělí ptáci pelichají a dva týdny nejsou schopni letu.
srpen
Odlet do Afriky.
září
Pøi seèení trávy jsou nièena hnízda a zabíjena nevzletná mláïata. Toto nebezpeèí lze omezit posunem seèení do doby, kdy se z vìtšiny snùšek již mláïata vylíhla a jsou dostateènì velká, aby mohla uniknout pøed sekaèkou. Pøi kosení od okrajù pozemku k jeho støedu uhyne až 60 % pøítomných kuøat chøástalù, zatímco kosení od støedu k okrajùm vytlaèuje chøástaly do bezpeèí a sníží úhyny nejménì o dvì tøetiny.
Pokud se hnízdištì chøástalù nacházejí v rozsáhlých monotónních luèních komplexech (øádovì stovky hektarù), je vhodné ponechat èást luk s nejvyšší hustotou chøástalù nepokosenou alespoò do konce èervence (lépe ještì déle) jako refugium pro pøežití a úspìšné vyhnízdìní alespoò èásti populace. Finanèní ztráty vzniklé odložením seèe na cenných lokalitách je možné kompenzovat z dotaèního programu Ministerstva životního prostøedí „Péèe o krajinu“. Pro obdìlávání mnohých luk v podhorských a horských oblastech jsou poskytovány dotace Ministerstva zemìdìlství na podporu krajinotvorných funkcí zemìdìlství. Výskyt chøástala polního na tìchto plochách by mìl být brán v úvahu pøi stanovení termínu seèe a dalších zpùsobù hospodaøení, jinými slovy je potøebná koordinace mezi orgány resortu zemìdìlství a orgány ochrany pøírody.
Mláïata chøástala polního jsou schopná letu až po dosažení vìku jednoho mìsíce
Pøi seèení trávy mohou chøástalové nalézt doèasný úkryt v neposeèených pruzích kolem plotù
13
LITERATURA BÜRGER P., PYKAL J. a HORA J., 1998: Rozšíøení, poèetnost, a výsledky kroužkování chøástala polního (Crex crex) v Èeské republice v letech 1993–1997. Sylvia 34 (1): 73-84. HEREDIA B., ROSE L. a PAINTER M., eds., 1996: Globally threatened birds in Europe: action plans. Council of Europe, Strasbourg, str. 205-243. HUDEC K. a ÈERNÝ W., eds., 1977: Fauna ÈSSR, Ptáci – Aves. Díl II. Academia, Praha, str. 384-389. Š•ASTNÝ K., BEJÈEK V. a HUDEC K., 1997: Atlas hnízdního rozšíøení ptákù v Èeské republice 1985–1989. Nakladatelství a vydavatelství H & H Jinoèany, str. 128-129. TUCKER, G. M. a HEATH, M. F., 1994: Birds in Europe: their conservation status. BirdLife International, Cambridge (BirdLife Conservation Series No. 3), str. 228-229. DIE VOGELWELT 118 (1997), è. 3–4: Speciální èíslo vìnované výsledkùm výzkumu chøástala polního v Evropì a jeho ochranì. AULA–Verlag, Wiesbaden, 256 stran. KONTAKTY Èeská spoleènost ornitologická, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10-Hostivaø tel./fax 02-7866700, e-mail:
[email protected] RNDr. Petr Bürger, Jihoèeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 Èeské Budìjovice tel. 038-7311528-9, e-mail:
[email protected] RNDr. Jan Hora, viz Èeská spoleènost ornitologická RNDr. Jiøí Pykal, Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, nám. Pøemysla Otakara II. è. 34, 370 01 Èeské Budìjovice, tel. 038-6359388, e-mail:
[email protected] Stránka BirdLife International Corncrake Conservation Team: http:\\ www.corncrake.net
14
Èeská spoleènost ornitologická (ÈSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálù i amatérù zabývajících se výzkumem a ochranou ptákù, zájemcù o pozorování ptákù a milovníkù pøírody. Je partnerem mezinárodní organizace BirdLife International. ÈSO realizuje vlastní i mezinárodní projekty výzkumu a ochrany ptákù a jejich prostøedí. Nìkterým druhùm èi skupinám druhù se vìnují specializované pracovní skupiny. ÈSO se aktivnì zapojuje do pøípravy èi novelizace zákonù a vyhlášek, je úèastníkem správních øízení, vykonává poradenskou èinnost, navrhuje vyhlašování chránìných území, je zastoupena ve výborech pro mezinárodní úmluvy v ochranì pøírody a podílí se na pøípravì vstupu Èeské republiky do Evropské unie. Ekologická výchova a popularizace ochrany ptactva se provádí pøedevším vyhlašováním akcí pro veøejnost. K populárním akcím patøí zejména Vítání ptaèího zpìvu, Svìtové èi Evropské festivaly ptactva a jednoduché odborné akce, vìnované všeobecnì známým druhùm. ÈSO vydává odborné èasopisy Sylvia a Buteo, interní Zprávy ÈSO, zpravodaj Ptaèí svìt, brožuru Pták roku a další odborné, nauèné a popularizaèní tiskoviny. Každý èlen ÈSO si mùže vybrat z bohatého programu podle svých znalostí, schopností a èasových možností. K dispozici je knihovna, lze navštìvovat terénní stanice, úèastnit se exkurzí, pøednášek, konferencí a semináøù a stát se èlenem nìkteré ze šesti regionálních poboèek ÈSO.
BirdLife International je celosvìtové sdružení národních organizací zabývajících se ochranou ptákù a pøírody. Pùsobí ve více než stovce zemí. Jeho cílem je zabránit vyhubení jakéhokoliv ptaèího druhu na Zemi, snížit poèet ohrožených druhù ptákù a chránit území a stanovištì, která jsou pro ptáky životnì dùležitá. Vyzdvihuje kulturní hodnotu ptákù a ukazuje možnosti harmonického soužití lidí a ptactva, což výstižnì vystihuje motto jeho programu Together for birds and people, volnì pøeložené Chraòme ptactvo, pomozme lidem. Od roku 1800 vymizelo z naší planety nejménì 74 ptaèích druhù a dalších 1200 druhù je vážnì ohroženo vyhynutím v následujících 100 letech. Proto se BirdLife zamìøuje na urèování, monitorování a ochranu celosvìtovì nejohroženìjších ptaèích druhù a klíèových míst a stanoviš•. BirdLife se také soustøeïuje na prosazování opatøení na ochranu druhù, území a prostøedí do mezinárodních i národních právních norem, na ovlivòování strategií využívání krajiny, regionálního rozvoje a dopravní politiky a na využívání mezinárodního práva a dohod. Velkou pozornost vìnuje BirdLife svému rozvoji i rozvoji jednotlivých partnerù. Velký dùraz je kladen na vzájemnou spolupráci a výmìnu zkušeností. Velice pestrá je výchovná a popularizaèní èinnost. Stále více partnerù BirdLife International má ve vlastnictví nebo v pronájmu rezervace, které se využívají k této èinnosti. Velké oblibì u veøejnosti se tìší Svìtový èi Evropský festival ptactva i øada dalších akcí.
CHØÁSTAL POLNÍ – Pomozme mu pøežít © Èeská spoleènost ornitologická, 2001 Autoøi textu: P. Bürger, J. Pykal, J. Hora Autoøi fotografií: P. Bürger (všechny snímky vyjma následujících), A. Limbrunner (str. 12), N. Schäffer (str. 8 a str. 13 vlevo), G. Tyler (str. 10, vlevo a vpravo dole) Pérovky: J. Moravec (str. 12 a 13), J. Varela (str. 7) Pøíprava pro tisk: M. Torn, J. Hora Tisk: JAVA Tøeboò l Náklad: 3000 výtiskù 15
16
