Charakteristika viničních tratí a vín zatříděných jako VOC MODRÉ HORY

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů

Charakteristika viničních tratí a vín zatříděných jako VOC MODRÉ HORY DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Jan Stávek, Ph.D.

Bc. Michaela Pekaříková

Lednice 2013

2

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Charakteristika viničních tratí a vín zatříděných jako VOC MODRÉ HORY“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla zpřístupněna ke studijním účelům a uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Lednici dne …………………………… Podpis diplomanta………………………

4

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce Ing. Janu Stávkovi, Ph.D., za veškerou pomoc při vyhotovení diplomové práce, za jeho zájem a trpělivost. Chci poděkovat ústavu ÚKZÚZ Oblekovice za jejich ochotu při poskytnutí dat o vinicích a dále vinařům, kteří byly ochotni poskytnout vzorky na experimentální část. Spolužákům a všem zúčastněným při senzorickém hodnocení.

5

OBSAH 1

ÚVOD ..................................................................................................................... 10

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 11

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................ 12 3.1

Historie vinohradnictví a vinařství na území jižní Moravy ...................... 12

3.2

Historie vinařství a vinohradnictví v migroregionu MODRÉ HORY na

přelomu 19. a 20. století ............................................................................................ 13 3.2.1

Historie vinohradnictví a vinařství v obci Bořetice ................................ 15

3.2.2

Historie vinohradnictví a vinařství v obci Kobylí ................................... 15

3.2.3

Historie vinohradnictví a vinařství v obci Němčičky .............................. 16

3.2.4

Historie vinohradnictví a vinařství ve Velkých Pavlovicích ................... 17

3.2.5

Historie vinohradnictví a vinařství v obci Vrbice ................................... 18

3.3 3.3.1

Apelační systémy v České Republice....................................................... 21

3.3.2

Legislativa a změny ve sdružení VOC MODRÉ HORY .......................... 22

3.3.3

Apelační systémy v zahraničí .................................................................. 23

3.4

Půdně klimatické podmínky v oblasti MODRÉ HORY............................ 26

3.4.1

Půdní a geologické podmínky ................................................................. 26

3.4.2

Klimatické podmínky ............................................................................... 27

3.5

4

Apelační systémy ........................................................................................... 21

Charakteristika viničních tratí v oblasti MODRÉ HORY ...................... 28

3.5.1

Viniční tratě v obci Bořetice ................................................................... 28

3.5.2

Viniční tratě v obci Kobylí ...................................................................... 30

3.5.3

Viniční tratě v obci Němčičky ................................................................. 35

3.5.4

Viniční tratě ve Velkých Pavlovicích ...................................................... 40

3.5.5

Viniční tratě v obci Vrbice ...................................................................... 44

METODY A MATERIÁL ...................................................................................... 47 4.1

Použité analytické metody ............................................................................ 47

4.1.1

Stanovení obsahu alkoholu ..................................................................... 47

4.1.2

Stanovení redukujících cukrů .................................................................. 47

4.1.3

Stanovení bezcukerného extraktu (EEC No 2676/90) ............................. 48

4.1.4

Stanovení veškerých titrovatelných kyselin ............................................ 48

4.1.5

Stanovení oxidu siřičitého titrací odměrným roztokem jódu .................. 49

4.1.6

Stanovení barevné intenzity a odstínu vín ............................................... 49

4.1.7

Stanovení veškerých anthokyaninů ......................................................... 50 6

4.1.8

Stanovení celkových polyfenolů .............................................................. 50

4.1.9

Senzorické hodnocení.............................................................................. 50

4.2 4.2.1

Vzorky vína.............................................................................................. 51

4.2.2

Data získaná z ÚKZÚZ ........................................................................... 53

4.3 5

Použitý materiál ............................................................................................ 51

Použité statistické metody ............................................................................ 53

VÝSLEDKY ........................................................................................................... 54 5.1

Agronomické složení viničních tratí v mikroregionu MODRÉ HORY ... 54

5.2

Analytické stanovení vín VOC MODRÉ HORY ....................................... 56

5.2.1

Barevné parametry vybraných vín VOC MODRÉ HORY....................... 56

5.2.2

Senzorické hodnocení vybraných vín VOC MODRÉ HORY................... 61

5.2.3

Rosé vína VOC MODRÉ HORY ............................................................. 64

5.2.4

Červená vína VOC MODRÉ HORY ........................................................ 69

6

DISKUZE ............................................................................................................... 74

7

ZÁVĚR ................................................................................................................... 76

8

SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA ......................................................... 78

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 79

10

PŘÍLOHY ............................................................................................................... 84

7

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Věková struktura dochovaných vinic v oblasti Modrých hor v období 1940 2012................................................................................................................................. 20 Graf 2 Celková struktura dochovaných vinic v mikroregionu MODRÉ HORY ............. 20 Graf 3 Obsah vápníku (mg.kg-1) v mikroregionu Modré hory ....................................... 54 Graf 4 Agronomické složení půd (mg.kg-1) v mikroregionu Modré hory ....................... 54 Graf 5 Sloupcový graf intenzity a odstínu barvy u vybraných vín VOC MODRÉ HORY ......................................................................................................................................... 58 Graf 6 Sloupcový graf veškerých barevných anthokyaninů (mg.l-1) u růžových vín VOC MODRÉ HORY ............................................................................................................... 58 Graf 7 Sloupcový graf veškerých barevných anthokyaninů (mg.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY ............................................................................................................... 59 Graf 8 Sloupcový graf senzorického hodnocení vybraných vín VOC MODRÉ HORY .. 61 Graf 9 Rozptyl průměrných hodnot senzorického hodnocení vín VOC MODRÉ HORY na jednotlivé výrobce ...................................................................................................... 61 Graf 10 Popisná statistika alkohol (%) u rosé vín VOC MODRÉ HORY..................... 65 Graf 11 Popisná statistika zbytkový cukr (g.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY ......... 66 Graf 12 Popisná statistika bezcukerný extrakt (g.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY 66 Graf 13 Popisná statistika titrovatelné kyseliny (g.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY ......................................................................................................................................... 67 Graf 14 Popisná statistika volný SO2 (mg.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY ............ 67 Graf 15 Popisná statistika veškerý SO2 (mg.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY ........ 68 Graf 16 Shluková analýza rosé vín VOC MODRÉ HORY ............................................. 69 Graf 17 Popisná statistika alkohol (%) u červených vín VOC……................................ 70 Graf 18 Popisná statistika zbytkový cukr (g.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY MODRÉ HORY………………………………………………………… ................................. 70 Graf 19 Popisná statistika bezcukerný extrakt (g.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY .............................................................................................................................. 71 Graf 20 Popisná statistika titrovatelné kyseliny (g.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY .............................................................................................................................. 71 Graf 21 Popisná statistika volný SO2 (mg.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY .. 72 Graf 22 Popisná statistika veškerý SO2 (mg.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY ........................................................................................................................................ .72 Graf 23 Shluková analýza červených vín VOC MODRÉ HORY .................................... 73 8

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Klimatické podmínky v mikroregionu MODRÉ HORY v období 2012 – 2013 ......................................................................................................................................... 27 Tabulka 2 Agronomické složení viničních tratí v mikroregionu Modré hory v mg.kg-1 55 Tabulka 3 Barevné parametry a senzorické hodnocení vín VOC MODRÉ HORY ....... 57 Tabulka 4 Korelační matice barevných parametrů růžových vín VOC MODRÉ HORY ......................................................................................................................................... 59 Tabulka 5 Korelační matice barevných parametrů červených vín VOC MODRÉ HORY ......................................................................................................................................... 60 Tabulka 6 Analytické stanovení veškerých vín VOC MODRÉ HORY ........................... 63 Tabulka 7 Popisné statistiky proměnných u rosé vín VOC MODRÉ HORY ................. 64 Tabulka 8 Korelační matice hodnot proměnných s barevně škálovým zvýrazněním u rosé vín VOC MODRÉ HORY ........................................................................................ 68 Tabulka 9 Popisné statistiky proměnných u červených vín VOC MODRÉ HORY ........ 70 Tabulka 10 Korelační matice hodnot proměnných s barevně škálovým zvýrazněním u červených vín VOC MODRÉ HORY ............................................................................... 73

9

1

ÚVOD Stále více se klade důraz na kvalitu vína, která souvisí s určitým produkčním

regionem a jeho specifiky. Proto se v České republice začíná uplatňovat tzv. románský systém značení vín. Vedle zaběhlých systémů jižní a západní Evropy, jako je například francouzské AOP, italské DOC nebo rakouské DAC, byl v České republice v roce 2004 zaveden systém VOC, tedy „Víno originální certifikace“. Jedná se o označení zeměpisného původu a známky kvality vína. Tento románský systém značení vín podle kvality je mnohem původnější než doposud u nás používaný systém germánský, který se zaměřoval pouze na odrůdu a cukernatost hroznů. Vyráběná VOC vína by potom měla odrážet charakter regionu a zvýrazňovat jeho specifika, kterými jaké každé území charakteristické. Mikroregion Modré hory se nachází ve Velkopavlovické podoblasti, její centrální části a tvoří jej katastry vinařských obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice. Na zdejších svazích se daří dobře modrým odrůdám révy vinné, což dokazují jak historická data, tak výjimečný charakter zde vyráběných červených a rosé vín. Proto na tomto území vzniknul Dobrovolný svazek obcí Modré hory, který podporuje specifické produkty z tohoto regionu. Jedním z nich je právě víno VOC MODRÉ HORY, které může být vyráběno dle povolení Ministerstva zemědělství od roku 2010. Neustálé zdokonalování vinařských technik, zvyšování globalizace ve výrobě a stylech vína a zvyšující se informovanost konzumentů vede k tomu, aby se stále zdokonalovali a vymezovali ve stylu výroby i jednotlivý výrobci VOC vín. Proto je nutné podrobně prostudovat charakteristiku tohoto vymezeného mikroregionu a zaměřit se hlavně na viniční tratě, vhodnost odrůd, které se zde pěstují a nalezení toho správného stylu vína pro tento region. Studie jednotlivých viničních tratí by nám měla napomoci charakterizovat skladbu jednotlivých odrůd révy v dané viniční trati. Velmi důležité jsou i poznatky starých předků, kteří se už dříve snažili nalézt spojení určitého druhu vína s určitou lokalitou tzv. dnes nazývaný terroir.

10

2

CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je prostudovat historická fakta a charakterizovat kvalitu

viničních tratí a vín, které se rodí v mikroregionu Modré hory. Prozkoumat složení jednotlivých viničních tratí za pomocí dat získaných z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Znojmo, pracoviště Oblekovice. Dalším cílem diplomové práce je vybrat některá typická vína, zatříděna jako VOC MODRÉ HORY. Tato vína senzoricky ohodnotit, vyhodnotit barevné parametry, obsah anthokyaninů a polyfenolů. Poslední část diplomové práce se zaměřuje na analýzu dat veškerých doposud zatříděných vín VOC MODRÉ HORY za pomocí laboratorních rozborů.

11

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Historie vinohradnictví a vinařství na území jižní Moravy První opravdu cílené pěstování vína ve vinicích, výroba vína a konzumace vína jsou spojovány právě s přítomností římských legií na dobytých územích. Po úpadku Říma se víno pěstovalo na území dnešní Moravy a Slovenska, zejména v okolí Malých a Bílých Karpat, v oblastech okolo Pálavy v rámci rozvíjející se Velkomoravské říše. První písemná zmínka o vinicích na Moravě je z roku 1101 a nachází se v zakládací listině dalšího benediktinského kláštera v Třebíči, který byl obdarován několika vinicemi. Podle dalších zpráv podpořili rozvoj vinohradnictví na Moravě roku 1202 cisterciáci z kláštera ve Velehradě u Uherského Hradiště zakládáním vinic ve Skoršicích u Hustopečí. V roce 1220 jim patřily Přítluky s vinicemi a roku 1227 Kobylí s vinicemi. Rozvoj moravského vinařství ve středověku dokládá i nejstarší text viničního řádu a horenského práva z roku 1281, vztahující se na církevní majetky v okolí Kroměříže (KRAUS, 1999). Nebo taky i symboly vinohradnictví, se kterými se můžeme setkat na obecních a městských znacích a pečetí v podobě révy nebo vinařského nože (HAVLÍK, 2012). Dr. Hosák v knize Dějiny Hustopečska do poloviny 14. století zdůrazňuje, že k velkému rozmachu vinohradnictví došlo až po příchodu kolonistů z Rakouska. V době předhusitské a později pokračoval v naší oblasti velký rozmach v pěstování révy vinné. Tehdy vlastnili hodně vinic měšťané a účetní doklady dosvědčují, že jejich příjmy z prodeje vína činily až ¼ z celkových zisků. Koncem 15. a začátkem 16. století se rychle zvětšovaly plochy moravských vinic. Pouze v mírových časech se pěstování révy vinné dařilo, ve válkách upadalo. Války poškozovaly vinařství více než jiné odvětví zemědělského podnikání. Nejvíce utrpělo za války třicetileté (HOSÁK, 1948). Poválečný stav celého regionu byl více než žalostný. Opakovanými nájezdy a vpády zpustl celý kraj, většina obyvatel byla zabita nebo odvlečena do zajetí, vesnice a městečka se spíše podobala spálené zemi. Pokud se nepodařilo ukrýt zásoby vína na bezpečných místech, zabavila je řádící vojska (TLUČHOŘOVÁ, 2008). Pro zpřesnění evidence vinic bylo už v roce 1655 rozhodnuto moravským zemským sněmem, že rozlohy vinohradů budou rozměřeny na jednotky pojmenované

12

jako čtvrtě. Každá čtvrť se dělila na achtle (osminy). Jednu čtvrť tvořilo 7 až 8 měřic, někdy prý až 10 (JANOŠEK, 2013). V roce 1783 přestaly působit horenské soudy a rok nato byl vydán nový viniční řád pro celou Moravu. V roce 1901 se objevuje révokaz 1901 v okolí Hustopečí, Čejkovic a Velkých Pavlovic. Roku 1902 byli jmenováni inspektoři vinařství a jejich hlavní prací je boj s révokazem. Zakládají se vinice štěpované na odolné americké podnože. Na přelomu století ničí révokaz většinu vinic. Přicházejí houbové choroby oidium a peronospora, které byly rovněž zavlečeny z Ameriky jako révokaz. Z celkové plochy vinic na Moravě, která v r. 1678 činila plochu 21 053 ha, je v roce 1902 na Moravě kolem 12 000 ha vinic. Občasné snahy o oživení našeho vinařství nastupuje v druhé polovině 19. století. Vinice zůstávají pouze v obcích s výbornými pěstitelskými podmínkami (ZEZULÁK, LACINA, 1971).

3.2 Historie vinařství a vinohradnictví v migroregionu MODRÉ HORY na přelomu 19. a 20. století Zavlečení révokazu došlo nejdříve ve Velkých Pavlovicích v roce 1901. V obcích Bořetice, Kobylí a na Vrbici byl révokaz prokázán v roce 1909 a v Němčičkách až v roce 1911 (VOTRUBA, 1912). Současně s rekonstrukcí vinic po révokazové kalamitě se začínají vysazovat hlavně jakostnější odrůdy révy v ucelených parcelách jedné odrůdy. V první řadě hlavně záleželo na vhodné volbě odrůdy révy vinné v našem kraji. Zvolená odrůda musí v našem podnebí vyzrát a musí dávat pravidelnou roční přiměřenou úrodu. Buďto hrozny měly být výhodně zpeněženy nebo vína vynikala výbornou jakostí, takovým způsobem, aby se náklad na vinicích vyplácel. Proto musel vinař pozorovat jednotlivé odrůdy jak se jim daří ve vinicích v jednotlivých tratích, polohách, půdách po celý rok a při celém vývinu révy během roku. Největší dosavadní rozšíření odrůd v roce 1908 ve vinicích měla odrůda Modrý Portugal. Ve vinicích převládá mezi červenými odrůdami skoro na ¾. Odrůda byla velmi důležitá pro trh. Vyvážela se z Pavlovic, Staroviček, Bořetic a Němčiček do Brna, Břeclavi a do dalších měst.

13

Druhou nejrozšířenější odrůdou révy vinné byla Frankovka. Ve starých vinicích byl hojně zastoupen, ale v nových byl vytlačen Modrým Portugalem. Víno vyniká mnohem lepší jakostí než Portugalské. V našem okolí Frankovka hodně sprchává proto se jí musí věnovat větší pozornost při vyhledávání roubů. Po srovnání s okolím Pavlovic si menšina obyčejně nechávala štěpovat jen třetinu sadby, ale většina pomíjela tuto starou odrůdu úplně, což nebylo dobré pro výrobu i odprodej této odrůdy a pro budoucnost je to nepříznivé. Také Svatovavřinecké, které se tu dříve nepěstovalo se začalo rozšiřovat za pomocí révové školky ve Velkých Pavlovicích. Byla dobrou odrůdou pro náš kraj jako přísadní druh, neboť dodává lepší jakosti a trvanlivosti. Ale vinaři ji měli nanejvýš na vinici 5 let a zkušeností s touto odrůdou v té době bylo velmi málo. Moc se jim nezamlouvala, protože trpí trochu na mrazy. Z bílých odrůd se v roce 1908 pěstovaly Chrupka bílá, Chrupka červená, Ranné červené veltlínské, Veltlínské zelené, Sylvánské zelené, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Burgundské bílé, Tramín kořenný (HORŇANSKÝ, 1908). V roce 1965 nastala obnova vinic s použitím vysokého vedení révy podle vzoru rakouského vinaře prof. Lenze Mosera. Vedení napomohlo použití běžně dostupné mechanizace a rozvoj velkých viničních celků u státních statků a zemědělských družstev. Také se v tomto roce opět naskytla otázka obdělávání těžko dostupných míst. Otázka využívání svažitých pozemku zůstala nevyřešena a tak leží v nejedné obci i 30 ha viničních půd ladem. Systém dokonalého využívání svažitých poloh není jednoduchý. Dosavadní vrstevnicové terasy, sledující terén po předchozích úpravách, byly sice nenáročné na investice, ale plně vyhovující na příhodných svazích pro sady. U těchto teras, určených pro vinice však terasové plošiny činí potíže při stavbě opěrných konstrukcí i při následném ošetřování vinic. Terasy byly modelovány tak, aby zachytily veškerou vodu a umožnily ji vsáknout do půdy. Proces přestavby hospodaření a vývoj specializace byl dlouhodobý. Od roku 1965 do roku 1980 probíhala neustálá výsadba nových vinic. V druhé polovině 20. stol. se vinohradnictví proměňovalo na velkovýrobní formy, které byly schopny zajistit vysokou rentabilitu zemědělské výroby. To se podařilo pomocí zakládání nových vinic na pozemcích přístupných pro mechanizaci a současně urychleného rozvoje zpracovatelských kapacit, které umožňovaly výrobu kvalitních odrůdových vín z jednotného typu velkých územních celků a proto docházelo i k scelování pozemků. 14

Hlavní základ k rozvoji vinohradnictví, ale i k produkci vín dal teprve až vinařský zákon z roku 1995. Pomocí agrotechnických zásahů při ošetřování vinic a rozsáhlé investice do moderní technologie napomohlo k vystupňování kvality našich vín a přinesly rychlé zvyšování obliby vína (KRAUS, 1999; ZEZULÁK, LACINA, 1971). V příloze 1 je uvedena zachovaná výměra vinic v jednotlivých viničních tratí Modrých hor v období 1940 – 2004.

3.2.1 Historie vinohradnictví a vinařství v obci Bořetice První písemná zmínka se zmiňuje o vinohradech, která pochází z roku 1361, kdy Vichna, vdova po Přibyslavovi z Bořetic zdědila mimo jiné i vinohrady v Kraví hoře. Tehdy je od obce oddělovalo jezero a rybník. Proto byly hrozny do vesnice přepravovány po vodě a pod vinohrady ve viniční trati Kraví hora byly vykopány sklepy pro víno. Zároveň sklepy sloužily i jako úkryt pro obyvatele a jejich majetek ve válečných dobách. V dnešní době, je Kraví hora samostatná spolková republika (ANONYM I, 2013). Nejstarší vinorodé tratě ležely severně od obce ve stráních obrácených k jihu a patří mezi ně Kraví hory, Kacany, Olbrany, Novosady, Díle zahrádky, Hrubé Odměry, Randlíky, Dluhý, Krakoje, Zázmolníky Kopce (KLVAŇA, 1917).

3.2.2 Historie vinohradnictví a vinařství v obci Kobylí Současně s prvními dochovanými písemnými záznamy se objevují i zprávy o pěstování révy vinné. V roce 1252 daroval Boček z Obřan cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou dva lány vinic s právem vybírání desátků. Žďárský klášter se však neomezil pouze na vybírání desátků, ale významnou měrou přispěl k rozvoji vinařství v obci. Doklad o pěstování révy vinné v Kobylí zachycuje listina z roku 1277, ve které potvrzuje papež Jan XXI. žďárským cisterciákům patronátní právo nad místní farou: ,,hrabě Boček z Berneku a kastelán znojemský za souhlasu své manželky a dětí daroval žďárskému klášteru svůj vinohrad v Cobals s dvěma lány, jakož i patronátní právo kostelu v Zaichi, Cobile, a dále ve vsích Cozerov a Boberov" (ANONYM II, 2013; FRANC, 2000). Do roku 1594 je Kobylí spolu s Velkými Pavlovicemi v držení pánů z Lipé. Tento mocný rod vedl časté spory se žďárskými cisterciáky o vinné desátky v Kobylí (FRANC, 2000). K ukončení dlouholetého konfliktu dochází až v době, kdy je za

15

nezletilého Jindřicha IX. z Lipé pověřen správou rozsáhlého majetku nejvlivnější český šlechtic Vilém z Pernštejna (HOSÁK et al., 1941). V samotném Kobylí bylo před třicetiletou válkou osázeno vinicemi 277 m z celkové výměry 1 800 m poddanské půdy, po válce se rozkládaly vinice na pouhých 15,15 % viniční plochy (KORDIOVSKY, 1991). V 18. století nastal patrný vzestup kobylského vinařství. Jednotlivé viniční hory se postupně obnovovaly a rozšiřovala se i výměra nově osázených ploch. Zrušením horenských řádů se mohly vinice zakládat kdekoli, tedy i na bývalých pastvinách a úlehlích a již netvořily uzavřené celky jako v dobách předešlých. Nový rozvoj vinic vedl v Kobylí k nebývalému rozvoji poddanských lisoven a sklepů. Zřizovaly se v těsné blízkosti osady, ale i v obytné zástavbě a byly roztroušeny po celém katastru (TLUČHOŘOVÁ, 2008). Historicky významné viniční tratě jsou Padělky nad Tišúsem, Díly nad zahrady, Díly od Bořetic, Horaty kliky, Dolní Lumperky, Horní Lumperky, Vlčí hrdlo, Zahřebenský, Hrabinky, Nivky, Partovčáky, Výgrunty, Kašnáky, Kukle, Lácary, Zámlýnský, Výnosy, Katovně, Kolebina, Zahrady, Dvořanky, Na hřebeni, Rozpadliny, Nad Stržú, V Hruškách, Padělky na dědinou, Padělky nad skalkou (KLVAŇA, 1917)

3.2.3 Historie vinohradnictví a vinařství v obci Němčičky Němčičky se vyznačují bohatou vinařskou historií a první zmínka pojednává o prodeji vinic z roku 1348. K rozvoji vinařství zde zřejmě pomohli také Habáni, kteří měli v obci kolem roku 1560 svůj společný dům. Pro celkový vývoj Němčiček, jejichž obyvatelé byli vždy závislí na zemědělství, především pak na vinařství, jsou charakteristické údaje z roku 1674. Tehdy nebyla v Němčičkách kromě zahrádek kolem domů žádná zemědělská půda, jen 434 měřic vinohradů užívaných a 550 měřic vinohradů pustých. V tomto ohledu měly Němčičky v rámci regionu prvenství v přepočtu plochy vinic. Svůj význam vinařské obce Němčičky neztratily ani v průběhu následujících staletí, která nebyla pro rozvoj pěstování révy vinné příliš příznivá (třicetiletá válka, révokaz aj.). Po zdecimování téměř veškerých vinic révokazem na začátku 20. st. se réva vinná začíná vysazovat na těch nejlepších tratích. Vzhledem k vynikajícím půdním podmínkám se staly Němčičky vedle ostatních obcí centrálním střediskem pro pěstování

16

hroznů a výrobu vína. Nové výsadby středního vedení, které se uplatňovali od 60. let 20. st. a vedly k intenzifikaci zemědělství (ANONYM III, 2013). Mezi historické viniční tratě náleží Ruřený, Veselí, Nové hory, Staré hory, Panicharty, Hrubé Odměry, Nosperky, Bočky, Špigle, Kopaniny, Šumperky, Skalice, Novosady, Zbavce, Kolperky, Puclejty, Kozinky, Novinky, Filiperky, Dilce (KLVAŇA, 1917).

3.2.4 Historie vinohradnictví a vinařství ve Velkých Pavlovicích Z dějin pěstování révy vinné se v kronice Velkých Pavlovic lze dočíst jak Pan Horák připomíná viniční desátky z Pavlovic již k r. 1251. Roku 1252 listinou danou v Brně potvrdil český král Přemysl II., že jeho věrný muž Boček z Obřan daroval nově založenému klášteru „Soudnice P. Marie“ ve Žďáře mimo jiné třetinu svého vína ze vsí Skalice, Pouzdřan, Načeratic a Pavlovic, jakožto i plný desátek obilný a vinný v Kobylí, Pavlovicích a Zaječí. Totéž věnování potvrdil koncem roku 1277 i papež Jan XXIII. a syn Bočkův Gerhort z Obřan s chotí Jitkou z Welzburka. Pak prameny o pavlovských vinohradech mlčí. Český král Ludvík za svého pobytu v Praze (1520) pil pouze vína moravská, mezi nimiž byla i vína Pavlovská. Téhož roku začali Pavlovští osadníci vysazovat horu Novosady při hranicích bojanovských za vinohradní. Další písemná zmínka o kvalitním červeném víně z Pavlovic je z roku 1586, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský posílá fůru vína do Prahy panu hofmistrovi za přímluvu u císaře. Nepochybně je tu vinařství doloženo v polovině 14. stol., kdy vlastnili vinice i brněnští občané. Horenský řád se ale nezachoval, zřejmě však jej možno předpokládat. Největší plochy vinic zaznamenávají historické prameny ve 14. až 17. století, kdy rozkvět vinohradnictví ukončila třicetiletá válka. Před 30. letou válkou měly Velké Pavlovice 670 měřič, po válce jen 284 měřič (zhruba 68 ha) vinic . Velké Pavlovice měly ve svém znaku a na obecní pečeti původně vinnou révu s třemi hrozny. Dochovaný znak z konce 16. století se v následujících staletích utvářel tak, že představoval vinnou révu se čtyřmi hrozny, nad nimiž se vznášela korunka. Ale v r. 1891 byly Velké Pavlovice povýšeny na městečko a proto obdržely v r. 1893 nový znak a novou pečeť. V 18. století moravský zemský fyzik Řehoř Volný rozdělil moravská vína do tří tříd. Do první, nejlepší třídy, zařadil vína z pěti obcí – Sedlece, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Pavlovic (ZEZULÁK, LACINA, 1971; ANONYM IV, 2011).

17

V roce 1901 byly založeny zemské školky, na popud Aloise Horňanského, který se zasloužil o rozvoj vinařství a ovocnářství na Velkopavlovicku. Zásluhou vrchní odborné rady v moci prof. K. Votruby byly zřízeny velké mateční vinice pro produkci podložek a skleníky ku stratifikaci rév. Byla zde založena státní mateční vinice ve výměře 43 mír a skleník ku stratifikaci 300 000 štěpů ročně a vinice opět začínají přibývat. Založením státní révové školky bylo zdejším vinařům usnadněno nejen získávání spolehlivého révového materiálu, ale také měli přístup do objektů školky a mohli se seznámit s novodobým způsobem pěstování révy vinné. Tímto způsobem si vinaři osvojili vzorné provádění všech viničních prací od štěpování révy přes stratifikaci, vysazování, řez a ostatní práce až po vinobraní. Ale nestačilo se jen naučit pracovat ve vinici. Bylo třeba osvojit si také všechny práce ve sklepním hospodářství a následné ošetřování vína ve sklepě (ZEZULÁK, LACINA, 1971). Nejstarší viniční tratě dle Oppersdorfzkého urbáře z r. 1673 a 1691:, Bedřišky, Savlety – jinak Souletny (z něm. Sauleiten = hory černé zvěře) – Soudný, Lizmperky, Hohemperky, Hyšperky, Stará hora, Vysoká. Od třicetileté války do r. 1691 přibyly názvy: Poštory, Novosady, Krefty, Kamenice (Kamence). Po r. 1691 se uvádějí Ostrovce – Ostrovice, Nové horky, Na kopečkách, Chudý, Pod větřákem, Hantály, Cechanzle, Vintlíky, Dílky v Sodných, Přední a zadní Išperky, Hluboký, Radlice, Francle, Za dvorem, Stará hora – přední, zadní a vrchní (KLVAŇA, 1917).

3.2.5 Historie vinohradnictví a vinařství v obci Vrbice Dobu začátků pěstování révy vinné v obci Vrbici, lze stanovit do časů, kdy se ještě obec jmenovala Michelsdorf a založili ji kolonisté – Rakušáci z oblasti Dolní Rakousko. Další možnost připouští, že s révou vinnou začali na čejkovickém panství, kam náležel i Michelsdorf, noví majitelé, ozbrojený řeholní řád Templářů z Francie. Řeholní řád dostal panství Čejkovice od českého krále Václava II. už před rokem 1241 a první zmínka o zdejším vinohradnictví se datuje z roku 1248. Další rozvoj vinařství v obci je zaznamenán až

v roce 1669, kdy byla

jmenována nová komise poddanské půdy. Její protokoly, tak zvané lánské rejstříky, jsou uloženy v zemském archivu v Brně. Když Vrbice náležela Jezuitům (roku 1624–1773) byly všechny poddanské vinohrady pod Horním právem a vinným desátkem. V horním právu bylo mimo jiné

18

stanoveno, že kdo koupí, zdědí, od rodičů obdrží, vyžení nebo jiným způsobem získá vinohrad, musí jej dát zapsat do Horenské knihy, jinak nemají na vinici nárok. Vinice patřící vrchnosti většinou obdělávali zvlášť najatí dělníci, kteří této práci rozuměli. Podle záznamů z roku 1673 bylo z obdělávaných polí 139 tehdejších měřic osázených vinohradem, což činilo 9,63 % z orné půdy. Staré záznamy dále sdělují, že tehdy na Vrbici byly vinohrady ve vinné hoře Krátká (dnes v Krátký), ve Skřičkách a Kuní hora. V protokolu panství Čejkovického podepsaný z roku 1673, k němuž Vrbice tehdy náležela, se uvádí, že obec Vrbice měla celkem 19 achtelů (tj. 55 měřic) vinohradu obdělaných a 36 achtelů (tj. 85 měřic) vinohradů pustých. Teprve roku 1754 byl vypracován pro Vrbici definitivní rustikální katastr, kde bylo napočítáno 99 měřic vinohradů. V roce 1788 Josef II. zdanil půdu včetně vinic. V tu dobu bylo ve Vrbici 80 měřic vinohradů s výnosem 726 věder, čtyři mázy lepšího vína. V době, kdy v obci začalo vinařství se podle úsudku historiků, skladovalo víno v tzv. weinhausech. Bylo to stavení značným dílem vsazené v zemi, takže nad zem vyčnívala jen část této budovy se střechou. Pro přirovnání to bylo obdobné, jako některé dnešní více do země zapuštěné lisovny se střechou. Weinhausy se ještě dodnes používají na ukládání vína v některých jižních zemích (JANOŠEK, 2013). Staré historické viniční tratě na Vrbici jsou Babí hora, Kuní hora, Dlúhý, Od Dluhých, Krátký, Pod Krátkýma, Od Ochozí, Nivka, Padělky, Skale, Šmůl, Šudonky, Zahumnice, Šatrapská Úlehla (KLVAŇA, 1917)

19

Graf 1 Věková struktura dochovaných vinic v oblasti Modrých hor v období 1940 2012 Zachované vinice v jednotlivých obcích 400 350 300 250 ha

200 150 100 50 0 1940

1950

1960

1970

1980

1990

2004

2012

Letopočet Bořetice

Kobylí

Němčičky

Velké Pavlovice

Vrbice

Zdroj: ÚKZUZ Oblekovice, 2012

Graf 2 Celková struktura dochovaných vinic v mikroregionu MODRÉ HORY Zachované vinice v mikroregionu MODRÉ HORY 1200 1000

ha

800 600

Celkem MODRÉ HORY

400 200 0 1940

1950

1960

1970

1980

1990

2004

2012

Letopočet

Zdroj: ÚKZUZ Oblekovice, 2012

20

3.3

Apelační systémy

3.3.1 Apelační systémy v České Republice V České republice se uplatňuje apelační systém tzv. „vína originální certifikace“ (VOC, V.O.C.) od roku 2004. Jedná o tzv. románský způsob značení vín, kde tyto vína musí splňovat stanovené charakteristické rysy pro danou oblast nebo-li tzv. terroir. Zjednodušeně jedná se o označování vín podle místa původu. Systém značení vín je povolen Ministerstvem zemědělství dle § 23 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. V současné době jsou povolena pět apelací na jižní Moravě a to VOC Znojmo, o.s. od roku 2009, V.O.C. Mikulov, o.s. a VOC MODRÉ HORY, o.s. od roku 2011, VOC Pálava, o.s. od roku 2012 a od roku 2013 i VOC Blatnice. Tyto jednotlivá sdružení si stanovila určitá pravidla pro výrobu vín originální certifikace a nadále si určila odrůdy, popřípadě jejich kupáže vhodné pro danou oblast. Zatříďování vín probíhá podle stanov sdružení, nikoliv na základě SZPI. Víno musí splňovat typickou charakteristiku dané odrůdy révy vinné vypěstované v té dané oblasti a musí se odlišovat od ostatních vín vyráběných v regionu. V roce 2009 proběhlo první zatříďování VOC Znojmo. Sešly se tři komise na zatřídění vína a 18 vzorků bylo zatříděno a 6 vzorků nebylo v rámci VOC Znojmo o.s. zatříděno. V roce 2010 bylo přihlášeno celkem 45 vín a z toho bylo 27 vzorků zatříděno a 18 vzorků v rámci pravidel VOC Znojmo o.s. neprošlo. V roce 2011 VOC Znojmo o.s. zatřídilo 29 vzorků z 36 vzorků a v roce 2012 bylo ze 44 přihlášených vzorků vybráno 34. VOC MODRÉ HORY o.s. mělo první zatříďování v roce 2011, do kterého bylo přihlášeno celkem 11 vín a zároveň všechna vyhovovala. Druhé zatříďování se uskutečnilo v roce 2012 a bylo zatříděno celkem 7 vzorků. Třetí zatříďování proběhlo 19.2.2013 a z 21 vzorků splnilo pravidla pro označení vín VOC MODRÉ HORY o.s. 15 vzorků vín. Kompletní seznam zatříděných vín VOC MODRÉ HORY je uveden v příloze 2 (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA, 2010-2012). VOC Blatnice, o.s. mělo první zatříďování hned roku 2013 a z 16 přihlášených vzorků vín ročníku 2012 vybrala sedmičlenná komise 10 nejtypičtějších vín (ANONYM V, 2005-2009).

21

3.3.2 Legislativa a změny ve sdružení VOC MODRÉ HORY Dne 1.10.2010 byla zrušena Vyhláška č. 324/2004 Sb. a byla nahrazena Vyhláškou č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. Tím vznikly nepatrné změny v jednotlivých viničních tratích v mikroregionu Modré hory (Vyhláška č. 254/2010 Sb.). V příloze je pak možno vidět jaký to mělo dopad ve výměrách jednotlivých obcích a hlavně ve viničních tratích. V podstatě se dá konstatovat, že výměra lehce klesá, ale pouze jen v několika málo hektarech v důsledku přestárlých vinic jak jde vidět v příloze 9 (Situační a výhledová zpráva, 2012). V některých obcích došlo ke sloučení viničních tratí, k přejmenování nebo ke vzniku nové viniční tratě. V obci Bořetice (Příloha 3) byla vyřazena viniční trať Padělky, která měla pouze výměru 0,04 ha. Naopak v obci Kobylí (Příloha 4) byla zase přidělena nová viniční trať s názvem K lůkám, ale tato trať zatím není osázena révou vinnou. Němčičky zůstaly zachovány (Příloha 5). K městu Velké Pavlovice (Příloha 6) byla taky přidána nová viniční trať pojmenována Humna s 3,82 ha. A nakonec v obci Vrbice (Příloha 7) byla viniční trať Roviny přejmenována na Skale a byla ještě přidána nová viniční trať Zadní hora s 0,38 ha (ÚKZÚZ, 2012). Modrohorští vinaři si také nechali zpracovat logo VOC MODRÉ HORY o.s. Zatříděná vína jsou opatřeny speciální páskou, na které můžete spatřit právě toto logo. Na obrázku 1 lze vidět, jak logo utváří 5 bobulí v kruhu. Jednotlivé bobule tak představují jednotlivé obce jako celek mikroregionu Modrých hor.

Obrázek 1: Logo VOC MODRÉ HORY (VOC MODRÉ HORY, 2011) Ke stávajícím členům sdružení VOC MODRÉ HORY o.s. se rozhodli přidat i nový členové (vinařství) a tím se nám rozrostl seznam členů a seznam vinic. Jedná se o Vinařství Bukovský s.r.o. se sídlem v Kobylí, Vinařství Halm s.r.o. se sídlem ve Zlíně 22

Veliková, nadále Stanislav Novák z Bořetic a Helena Bednaříková z Velkých Pavlovic. Kompletní seznam členů VOC MODRÉ HORY o.s. se nachází v příloze 8.

3.3.3 Apelační systémy v zahraničí Vinařství v Evropě má dlouholetou tradici a v některých evropských zemích je vinohradnictví a vinařství součástí hospodářství země. Největší plochu vinic v Evropě zaujímá Španělsko a za ní se těsně drží Francie s Itálií. Mimo Evropu pak má největší plochu vinic Turecko, Čína a USA (Příloha č. 10). Španělsko je sice největším vinařským územím v Evropě, ale v produkci vína ho však předčí Francie nebo Itálie (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA, 2012).

Francie V roce 2009 EU zavedla nové tržní označování vín, které má překonat určitou nekompatibilitu současného francouzského AOC vůči ostatním evropským zemím a zároveň upravuje systém klasifikace. Nový systém se od starého příliš moc neliší a nadále rozlišuje vína s označením a bez označení zeměpisného původu. Kategorie „Vin de Pays“ a „Vin de Table“ ztrácí svůj význam a pro francouzské vinaře to znamená přechod na tři nové kategorie vín: AOC → AOP, Vin de Pays → IGP, Vin de Table/ stolní víno → Vin de France. Vína označená AOP (apellation d´origine protégée = chráněné označení původu) za řadí mezi nejvíce kvalitní. Tato vína odpovídají dřívějším AOC vínům. Pocházejí z jasně vymezené zeměpisné oblasti a podléhají přísným pravidlům co se týče odrůd hroznů, pěstitelských metod a výnosů. Současně i označení AOC může existovat nadále, ovšem jen v případě, že dotyčné víno splňuje požadavky na AOP. Vína kategorie IGP (indication géographique protégée = chráněné zeměpisné označení) jsou zařazena přímo pod AOP vína. I tyto vína pocházejí z vyhrazené oblasti, ale nepodléhají stejným přísným výrobním pravidlům jako vína AOP. Podle nových předpisů mohou být také vinifikována mimo vymezené oblasti produkce. Označení IGP nahrazuje dřívější kategorii Vin de Pays, ale i termín Vin de Pays se může stále používat. Po předložení technických podmínek bude v horizontu několika let rozhodnuto, zda vína dříve klasifikovaná jako VDQS (vin délimité de qualité supérieure) mohou být prodávána jako AOP nebo IGP (ANONYM VI, 2010).

23

Itálie Itálie je jedním z největších světových producentů vína. Zákon na ochranu kontrolovaných označení původu vznikl až v r. 1963 a platí ve svých základních rysech dodnes. Výrobu vína v souladu s evropskou normou lze rozdělit do dvou tříd na stolní vína a jakostní známková vína. Stolní vína se označují pod zkratkou VDT (Vino Di Tavola) a jedná se o vína určená pro běžné pití, pro každodenní spotřebu. A zkratka IGT (Indicazione Geografica Tipica) značí regionální vína vyšší kvality než VDT, s kontrolovaným původem. Jakostní známková vína označená DOC (Denominazione di Origine Controllata) jsou srovnatelná s francouzským AOP. Vína jsou kontrolována dle původu, výnosu, doby zrání, technologie a kvality. Zkratka DOCG (Denominazione di Origine Controllata Garantita) představuje nejvyšší stupeň kvality pro špičková a nejkvalitnější vína DOC v zemi (ANONYM VII, 2013; ANONYM VIII, 2013).

Portugalsko Portugalsko a jeho nejznámější region Douro Valley má nejstarší apelační systém na světě. Zkratka DOC představuje nejvyšší kategorii, která je povolena pro 19 nejlepších vinařských krajů v Portugalsku. IPR znamená uvedení regulovaného původu, existuje 28 oblastí vytvořených od roku 1988 do roku 1994. VQPRD jsou kvalitní vína vyrobená v určitých oblastech. Tato koncepce EU vychází z toho, že typické vlastnosti vína se opírají o takové faktory, jako jsou odrůdy hroznového vína, půda, podnebí, techniky pěstování a výroby vína. Všechna vína DOC a IPR v Portugalsku mají právo používat toto dodatečné označení na vinetě, pokud si to producenti přejí (ANONYM VII, 2013; ANONYM VIII, 2013).

Rakousko V minulosti, byly kvóty pro dovoz vína, nyní je Rakousko v rámci Evropské unie plně otevřeno ostatním členským zemím. Nová vinařská legislativa EU rozlišuje vína z hlediska původu na vína s ověřením zeměpisného původu a bez tohoto ověření. Víno chráněného zeměpisného původu (CHZP) je obdoba francouzského IGP a v Rakousku nahrazuje tradiční označení „zemské víno“ (Landwein).

24

Víno chráněného

označení

původu

(CHOP)

je

podobné

francouzskému

označování AOP = Appellation d'Origine Protégée. Oblast Weinviertel byla jedním z prvních vinařských regionů v Rakousku, v němž bylo označení regionálního původu zavedeno. Apelační systém, který je zaměřen hlavně na původ vín, má jasně definovaná DAC vína, která jsou typická pro daný region a jsou legislativně definována ministerskou vyhláškou. Podobně jak u nás označení VOC. Apelace DAC najdeme i v oblasti Burgenland. V roce 2009 se rozhodl Regionální vinařský spolek oblasti Weinviertel o zavedení druhé kategorie a to označení Weinviertel DAC Reserve. Jedná se o vysoce kvalitní víno, které opět splňuje stejné požadavky jako vína Weinviertel DAC, ale kromě toho se vyznačuje výtečnou a vytříbenou chutí, harmoničností, persistencí a robustností. Nadále každé vinařství musí získat certifikaci „kvalitativní standard pro Weinviertel“, což znamená celkové posouzení a vyhodnocení systému výroby (HAGER, 2012; ANONYM IX, 2013).

Španělsko Zkratka VCPRD (Vinos de Calidad Producido de Regiones Determanades) znamená vinařská oblast s vyjádřením kvality. Každý vinařský region má ”Consejo Regulador”, je to regulační rada, jejímiž členy jsou představitelé z výrobních bodegas (sklepů, družstev, podniků), z místní vlády a příslušní odborníci. Tato rada stanoví podmínky, rozhoduje o tom, které odrůdy se pěstují, kde a v jakém procentuálním zastoupení a jaký proces výroby a zrání musí být dodržován. D.O. (Denominacion de Origen) je obdoba klasifikace A.O.P. ve Francii a D.O.C. (Denominazione de Origine Controllata) v Itálii. Vyskytuje se v oblastech Navarra, La Mancha, Jerez. Označení D.O.Ca (Denominacion de Origen Calificada) podobně jako D.O.C.G. (Denominazione de Origine Controllata e Garantita) v Itálii, je nejvyšší klasifikace, která náleží třiceti nejlepším územím s velmi přísně kontrolovanými podmínkami produkce. Každá láhev z tohoto území je na zadní etiketě očíslována (ANONYM VII, 2013).

25

3.4 Půdně klimatické podmínky v oblasti MODRÉ HORY 3.4.1 Půdní a geologické podmínky Geologickým složením jsou výběžky Ždánického lesa starší třetihory a rovina je původu čtvrtohorního, které tvoří flyšové pásmo a paleogén (ZEZULÁK, LACINA, 1971). Základní charakteristikou složkou viničních tratí je složení půdy, která je nejvýznamnější položkou terroir. Každá lokalita má určitý potenciál, který závisí na geologických a půdních podmínkách pro pěstování révy vinné. Na svažitých viničních tratích v oblasti Modrých hor se vyskytují půdy jílovité, jílovitohlinité, hlinité, písčitohlinité až po půdy písčité. Půdní podmínky mohou ovlivňovat senzorické vlastnosti vína, např. písek, který se zde hojně vyskytuje přidává vínu svěžest a kyselinku. Jíl zase dává vínu tělo a větší výskyt vápna v půdě dodává jemnost. Červená vína mají výraznější strukturu, pokud se hrozny pěstují na půdách s vyšším zastoupením jílových částic. Vína z písčitých půd bývají lehčí a jsou příjemně ovocná. V mikroregionu Modré hory jsou z půdních typů často zastoupeny rendziny, hnědozemě, černice a ojediněle i fluvizemě (KRAUS, 2008; STÁVEK, 2012). Lepší jakosti vín na písčitých půdách poskytují modré odrůdy a to Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Modrý Portugal. Pokud by se na nich měly pěstovat bílé moštové odrůdy, pak volíme odrůdy dostatečně bujně rostoucí, které dávají extraktivní vína. Hlinité a jílovité půdy jsou označovány za kvalitní půdy. Vzhledem k dobrému vodnímu režimu jsou sklizně hroznů vysoké a v hroznech se vyvíjejí intenzivní aromatické látky. Podle expozice jsou nejlepší jižní svahy, protože mají nejteplejší podmínky mikroklimatu, půdy mají vyšší výpar a tím pádem jsou nejsušší a nejteplejší. Průměrná teplota půdy za vegetace je o 4,4 °C vyšší než u severních a při svažitosti 14 % přijímá asi o 20 % více sluneční energie. Dochází k dřívějšímu dozrávání hroznů s vyšší jakostí, ale růst keře je slabší a sklizeň nižší. Druhá nejlepší orientace svahu je jihozápadní, protože západní půdy mají mocnější půdní vrstvu, vyšší úrodnost a tím pádem vyšší sklizeň (KRAUS, 2008; PAVLOUŠEK, 2011). Důležitou složkou jsou i živiny, které réva vinná přijímá z půdy. Nejdůležitější je dusík, fosfor, draslík a vápník. Nedostatek dusíku vede ke snížení produkce bílkovin a tím pádem dochází k útlumu růstu. Nadbytek způsobuje snížení tvorby cukrů a 26

zvýšený obsah bílkovin dělá potíže při výrobě vína (mohou se objevit nezrale chutnající tóny grapefruitů). Nedostatkem fosforu trpí půdy sprašové a jílovité. Ve většině našich viničních půd je fosforu dostatek. Draslík pro konečnou jakost produktu má vliv na neutralizaci kyselin a pozitivní vliv na obsah kyseliny askorbové. Nedostatkem se narušují enzymatické reakce a rostliny jeví celkově zeslabenou konstituci. Nedostatek vápníku se projevuje hlavně na půdách písčitých, skeletových s kyselou reakcí v rozmezí 5,5 -7 (KRAUS, 2008).

3.4.2 Klimatické podmínky V dnešní době dochází ke globálnímu oteplování naší planety a také ke snížení úhrnu ročních srážek hlavně v oblasti jižní Moravy a proto se stává stále sušší, a také teplejší. Modré Hory jsou označovány za jedno z nejslunečnějších a nejteplejších míst v České republice. Roční úhrn srážek se pohybuje okolo 510 mm (Příloha 11). Nejvíce srážek se vyskytuje v měsících červen a červenec, kdy na jeden měsíc připadá 68 mm. Průměrné roční teploty dosahují 10° C (Tab. č. 1). Nejteplejší počasí bývá v měsících červenec, srpen, kdy teplota dosahuje v průměru 19,81 °C. Nejchladněji je pak v měsíci prosinec a leden. Kdy nejnižší teplota klesá v průměru k - 0,95 °C. Pro pěstování révy vinné je velice nutné množství slunečního svitu, během roku je roční sluneční svit zhruba 2 243,7 hodin. Zrání

hroznů také urychlují fénické větry, které se v mikroregionu vyskytují (STÁVEK, 2012). Tabulka 1 Klimatické podmínky v mikroregionu MODRÉ HORY v období 2012 – 2013 Obec

Teplota °C

Srážky mm

Bořetice

11,1

677,82

Kobylí

10,8

657,90

Němčičky

10,7

615,90

Velké Pavlovice

10,9

571,21

Vrbice

10,7

576,51

Celkem MODRÉ HORY

10,84

619,87 Zdroj: ANONYM X, 2012 - 2013

27

3.5 Charakteristika viničních tratí v oblasti MODRÉ HORY 3.5.1 Viniční tratě v obci Bořetice Viniční tratě v Bořeticích se vyznačují bohatým minerálním složením půdy, které dává jistý charakter produkovaným vínům. Geologický původ půdy je Karpatská soustava flyšového pásma zastoupeného ždánickou jednotkou. Nachází se zde středně těžké půdy a to půda písčitohlinitá, která má obsah zrn menší než 0,1 mm ve 20 až 30 %. Tato půda se vyznačuje dobrým obsahem vápníku a manganu, dobrou strukturou a soudržností. Vápník tak podporuje růst a větvení kořenů. Obsahují optimální množství vláhy a živin a jsou tepelně vyrovnané. Půda v okolí obce je spíše na rozhraní půdy neutrální až zásadité. Strukturu půdy tvoří skelet do 10 % (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Čtvrtě Název Čtvrtě dříve značil dělení půdy a označovala se i pod názvy Na čtvrtkách a V dílcích. Je to druhá největší trať v obci. Jsou zde dochovány vinice z roku 1960. Trať je orientována jihozápadně a severozápadně a s písčitohlinitou půdou je považovaná za nejkvalitnější viniční trať v okolí Bořetic. Zvláště cenná je svažitost partií, která se pohybuje od 10 do 35 % orientovaná na jihozápad až severozápad. Průměrná nadmořská výška je 235 m.n.m. Pěstují se zde nejznámější odrůdy, jako je Svatovavřinecké na 7,61 ha, dále pak už Rulandské modré, Aurelius, Moravský muškát, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, Tramín červený, André, Frankovka, Pinot noir a Pinot blanc. Vinice jsou vedeny převážně v rýnsko-hessenském stylu s řezem na jeden tažeň čítající 8-10 oček a záložní čípek (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Kraví hora Kraví hora se řadí mezi nejstarší vinorodou tratí v Bořeticích. Vinice se zde připomínají již ve 14. století. Tehdy ještě leželo mezi Bořeticemi a Kraví horou jezero a právě proto vznikaly sklepy přímo pod vinicemi, aby se nemuselo víno dopravovat do obce na pramicích (ANONYM XI, 2013). Kraví hora je orientována na jih se svažitostí 15-30 %. Průměrná nadmořská výška je 230 m.n.m. V trati se nachází zásaditá, hlinitopísčitá půda, která má dobrý obsah

28

vápníku. Nachází se zde spíše půdy lehčí. Systém vedení je z 99% střední a průměrná hloubka ornice je 30 - 50 cm. V trati se pěstuje hlavně odrůda André s 9,67 ha a nadále už jen okolo 1 - 2 ha Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a z bílých odrůd je to Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Tálky za kostelem Z němčiny der Teil = díl, z doby dělení pozemků. Viniční trať Tálky za kostelem jsou pojmenovány podle lokality. Trať se nachází přímo za kostelem v jihozápadní části. Svažitost se pohybuje od 10 do 15 % s průměrnou nadmořskou výškou 189 m.n.m. Z toho minimální nadmořská výška je 176 m a maximální 201 m. Nachází se zde půda písčitohlinitá, která je zásaditá. Průměrná hloubka ornice je 30 - 50 cm. Vinaři v trati používají pouze střední vedení révy vinné. Hlavní zastoupení odrůd révy vinné v trati jsou: Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Cabernet Moravia, Neuburské a Tramín červený (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Terasy Terasy, představují už podle názvu terasy, rozložené směrem k jihozápadu s rozlišnou svažitostí od 10 – 45 %. Viniční trať má nejvyšší nadmořskou výšku, která činní 324 m, za to průměrná nadmořská výška se zde pohybuje okolo 250 m.n.m. Trať má výbornou polohu a proto je velmi dobře záhřevná. Půda je zde písčitohlinitá a vysoce zásaditá. Hloubka ornice se pohybuje okolo 15 - 50 cm. Z 95 % se zde uplatňuje střední vedení a zbylé vinice jsou vysazeny na nízkém vedení. Nejvíce je v trati zastoupena odrůda Rulandské modré s rozlohou 9,8 ha. Dále se zde pěstují odrůdy Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké, Tramín červený, Chardonnay a Frankovka (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Trkmanska Trať byla hlavně osázena vinicemi v roce 2001, ale jsou zde i vinice z roku 1983. Navazuje na rakvické Trkmansko, jež dostalo název podle zaniklé vesnice Trkmanice a o němž se ve starých dokumentech lze dočíst: „Kolem r. 1830 náleželo k nejlepším v zemi víno z Trkmanské hory u Rakvic. Bylo to víno ze sušených hroznů, získávané metodou zavedenou pavlovickým správcem Schopflinem“ (ANONYM 25, 2007).

29

Poloha vinic představuje náhorní plochu svažující se k jihozápadu až severozápadu, která je po celý den vystavena slunečnímu svitu. Složení půdy je zde hlinitopísčité se sprašovými jíly. Pěstují se zde bílé odrůdy na ploše okolo 2 až 3 ha a jsou to např. Chardonnay, Rulandské šedé, Tramín červený, Cabernet Sauvignon a Müller Thurgau. Z červených odrůd nejvíce Svatovavřinecké s necelými 14 ha, Rulandské modré s 8,9 ha; Frankovka s 7,3 ha; Zweigeltrebe, Cabernet Sauvignon a Modrý Portugal. Vinice jsou vedeny převážně v rýnsko-hessenském stylu, ale objevují se zde i vysoké vedení (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

3.5.2 Viniční tratě v obci Kobylí Svahy kolem bývalého Kobylského jezera svědčí mnohým odrůdám pro výrobu bílých vín, hlavně Veltlínskému zelenému, Tramínu červenému, Neuburskému a Mülleru-Thurgau. Poskytují také výjimečné podmínky pro pěstování modrých odrůd jako je Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a André. Trať K lůkám, která je na mapce označena, není osázena révou (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Dvořanky Viniční trať Dvořanky je druhou největší tratí v obci a nachází se v trojúhelníkové sestavě mezi obcemi Bořetice, Kobylí a Vrbice. Trať je to poměrně velmi mladá, protože první výsadba započala v roce 2003. Převážná expozice je severozápadní až západní se svažitostí 15 až 20 % a průměrnou nadmořskou výškou 226 m.n.m. Půda je zde zásaditá, středně těžká s obsahem částic 35 %, což představuje půdy hlinité se slabými štěrky do 10 %. Tyto půdy dodávají vínům svěžest a jemný náznak obsahu kyselin, proto se zde rodí vína spíše lehčí povahy. Průměrná hloubka ornice je 70 cm, což pro nás představuje dobré stanoviště s hlubokým potenciálem. V trati se uplatňuje jedině střední systém vedení. Nejvíce se zde pěstuje Tramín červeny s necelými 6 ha, nadále Sauvignon a Frankovka se 4 ha. Z bílých odrůd se zde pěstují Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Pálava, Chardonnay a z modrých odrůd Svatovavřinecké a Cabernet Moravia (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

30

Holý kopec Holý kopec je největší viniční tratí v obci a zaujímá 67,18 ha. Nejstarší vinice jsou zde z období 1968 a jedná se o odrůdy Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Müller Thurgau a Modrý Portugal. Trať se nachází na jihozápadní až západní expozici po pravé straně po cestě směrem od Kobylí do obce Vrbice. Svažitost se pohybuje v rozmezí od 10 až do 25 % a průměrná nadmořská výška do 230 m.n.m. Vinice je otevřená a převažují zde západní větry. Hlinito-písčitá půda, která je slabě až středně štěrkovitá dodává vínům svěžest a znatelný obsah kyselin. Průměrná hloubka ornice je okolo 50 až 60 cm. Systém vedení je z 97 % střední. Nejvíce se zde pěstuje odrůda révy vinné Müller-Thurgau s 10,5 ha; Modrý Portugal s 8,4 ha; Veltlínské zelené s 7,6 ha a Svatovavřinecké s 6,8 ha. Hojně se zde pěstuje i Sylvánské zelené, Sauvignon, Rulandské bílé a André (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

K lůkám Tato trať není osázení vinicemi. Nachází se na východní až jihovýchodní expozici a svažitostí do 10 %. Průměrná nadmořská výška dosahuje 255 m.n.m. trať je z části terasovitě postavená, kde se dříve pěstovaly meruňkové sady. Zásaditá, písčitohlinitá půda se střední štěrkovitostí dodává vínům lehkost, svěžest a znatelný obsah kyselin. Půda obsahuje do 1,4 % humusu a průměrné hloubky dosahuje do 50 cm (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Lácary Na trati Lácary se nachází z 0,02 ha odrůda Modrý Portugal, která byla vysázena v roce 1929. Trať je lokalizována v blízkosti viničních tratí Zámlynský a Sovinky. Nachází se v dobré poloze s výbornou orientací od západu na jih, která poskytuje vinohradům vyšší záhřevnost. Svažitost terénu je od 25 až 30 % s průměrnou nadmořskou výškou 220 m.n.m. Vyskytuje se zde písčitá půda se slabými štěrky do 10 %. Průměrná hloubka ornice je 40 cm a systém vedení je zde střední. Z modrých odrůd se zde pěstují hlavně Modrý Portugal, Frankovka, André a Svatovavřinecké. Z bílých odrůd révy vinné se zde nejvíce pěstuje Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Neuburské a Müller Thurgau (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

31

Lumperky Lumperky se nachází v jižní až jihovýchodní expozici. Nejstarší vinice jsou z roku 1949 a jsou osázené odrůdami Modrý Portugal, Müller Thurgau, Rulandské bílé, Svatovavřinecké, Tramín červený a Veltlínské zelené. Svažitost pozemku se pohybuje od 15 do 25 % a průměrná nadmořská výška je 235 m.n.m. Zásaditá, písčitohlinitá půda, která je středně štěrkovitá je výborná pro pěstování modrých odrůd révy vinné a dodává vínům charakteristickou svěžest. Průměrná hloubka ornice je pouze 30 cm. Nejvíce se zde daří odrůdě Modrý Portugal, který se zde pěstuje na 10 ha. V malých množstvích se zde pěstují i odrůdy Cabernet Moravia, Frankovka, Sauvignon, Chardonnay, Svatovavřinecké a Veltlínské zelené. Na trati se používá pouze střední vedení (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Nivky Expozice vinice je západní s mírnou svažitostí 10 – 12 %. Průměrná nadmořská výška dosahuje 285 m.n.m. Převážně se zde vyskytují půdy písčitohlinité se střední štěrkovitostí do 25 %. Systém vedení je z 99 % střední. Vinice má dvě části stará Nivka a nová Nivka. Stará Nivka je z roku 1956, která díky dobrému ošetřování a pravidelnému zmlazování je ve velmi dobrém stavu. Nachází se zde odrůdy Veltlínské zelené, Neuburské, Müller Thurgau, Modrý Portugal, Frankovka, okrajově jsou zastoupeny i Ryzlink vlašský, Irsai Oliver a Tramín červený. Vinice dává krásná aromatická vína především Neuburské, Veltlínské zelené a Frankovka. Druhá polovina této vinice byla vysazena v letech 1994 -1996 odrůdami Neuburské, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Muškát Moravský, Frankovka, Müller Thurgau, Chadonnay, Svatovavřinecké. V roce 2009 byla vysazena i odrůda Pálava a Muškát moravský. Tyto aromatické odrůdy bez problémů dosahují dobrých cukernatostí a ani neztrácejí kyseliny, které jsou velmi důležité pro to, aby právě vína z těchto dvou odrůd zůstala svěží (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Padělky Trať vznikla ze slova Podělky značící podělování, rozdělování půdy. Západní a jihozápadní poloha trati je hned za obcí a je to nejníže položená vinice kromě Trati Zahrady. Nadmořská výška se zde pohybuje od 180 do 288 m.n.m. Opět se zde nachází

32

písčitohlinité až hlinité půdy se střední štěrkovitostí. Obsah humusu je zde vyšší a pohybuje se od 1,5 do 1,8 %. Průměrní hloubka ornice je 50 cm. Hrozny zde bez problémů dozrávají vyšší cukernatosti i při větším zatížení keřů, ale kvůli nízké nadmořské výšky zde občas zlobí i mrazy. Veltlínské zelené a Modrý Portugal jsou nejvíce pěstované v trati a zároveň nejstaršími odrůdami na vinici, které jsou datovány z roku 1930. Dobře se zde daří odrůdám Frankovka a Svatovavřinecké (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Rokytí Poměrně malá viniční trať Rokytí byla osázena roku 1968 a nachází se na severozápadní expozici v blízkosti meruňkových sadů. Svažitost je do 12 % a průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 225 m.n.m. Nachází se zde zásaditá, hlinitá půda se slabými štěrky do 10 %. Obsah humusu se pohybuje od 1,2 – 1,6 %. Podle zrnitostní kategorie se půda řadí mezi středně těžké půdy. Průměrná hloubka ornice dosahuje do 50 cm. Velmi dobře se zde daří bílým odrůdám révy vinné. Na vinicích se uplatňuje střední systém vedení. Trať je osázená pouze 2 ha a z bílých odrůd se zde pěstují Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Müller Thurgau, Muškát moravský, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené. Z modrých odrůd jsou zde zastoupeny Cabernet Moravia, Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Sovinky Na trati se nachází vinice osázená Frankovkou z roku 1961. Další výsadba pak probíhala až v roce 1979 a byly to odrůdy Irsai Oliver, Modrý Portugal, Panonia Kincse, Svatovavřinecké a Veltlínské zelené. Trať se nachází na jihozápadní stráni se svažitostí do 15 %. Nejvyšší nadmořská výška dosahuje 250 m.n.m. a nejnižší 240 m.n.m. Nachází se zde středně těžké půdy s obsahem humusu 1 % a uplatňuje se zde pouze střední systém vedení hroznů. Písčitohlinitá půda a poloha trati vyhovuje spíše bílým odrůdám révy vinné. Nejvíce se zde daří a pěstuje odrůda Müller Thurgau, která je vysázena na 8 ha. Dále se zde pěstují i odrůdy Tramín červený, Chardonnay, André (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

33

U skalky Třetí největší viniční trať v obci Kobylí se nachází na jihozápadní až západní stráni. Její svažitost se od obce Kobylí postupně zvětšuje a směřuje až k obci Vrbice a dosahuje tak 30 %. Nachází se naproti největší viniční tratí Holý Kopec a lze ji spatřit u cesty z obce Kobylí – Vrbice. Nadmořská výška se pohybuje od 210 m.n.m. (u obce Kobylí) do 320 m.n.m. (Vrbice). Struktura půdy se zde mění a na jedné straně je středně štěrkovitá do 25 % a na druhé se už nachází slabý štěrk do 10 %. Stejně tak i agrochemické složení se zde mění. Průměrná hloubka ornice bývá 45 – 60 cm. A na trati se vyskytuje pouze střední systém vedení. Nejstaršími dochovanými vinicemi jsou z roku 1935 a jedná se o bílé odrůdy Sauvignon a Veltlínské zelené. Avšak nejvíce se zde pěstují modré odrůdy révy vinné Frankovka (8 ha), Modrý Portugal (7 ha) a Svatovavřinecké (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Zámlynský Nachází se v blízkosti trati Lumperky a Lácary dokonce i u kraje lesa, jak lze vidět na mapce. Stráň se nachází v jižní, západní, jihovýchodní i východní straně se svažitostí 10 – 25 %. Tam kde byla větší svažitost jsou vinice terasovány. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 220 m.n.m. Půda je zde velmi lehká a písčitá s obsahem humusu 1 %. Struktura půdy je slabě štěrkovitá. Průměrná hloubka ornice zasahuje maximálně do 30 cm. Na trati se uplatňuje pouze střední systém vedení. Výsadba v trati probíhala od roku 1958 do roku 2004. Nejvíce se zde daří bílým odrůdám révy vinné. Nejvíce v trati je zastoupena odrůda Müller Thurgau a Veltlínské zelené (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Zahrady Trať není zaznamenána na mapce, protože jak už naznačuje název se nachází v zahradách v blízkosti domů občanů. Nejstarší vinice pochází z roku 1953. Nadmořská výška se zde pohybuje velmi různě a to od 180 – 300 m.n.m. Převážně se zde vyskytuje hlinitá půda se slabým štěrkem. Obsah humusu je zde střední 2 % a průměrná hloubka ornice dosahuje do 60 cm.

34

Nejvíce je zde zastoupena odrůda Veltlínské zelené. V zahradách se pěstují i odrůdy Frankovka, Modrý Portugal, Müller Thurgau, Neuburské, Ryzlink rýnský a Svatovavřinecké

(ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Žleby V poměrně mladé trati proběhla výsadba v roce 1987, tudíž jsou zde vinice nanejvýš staré do 26 let. Poslední výsadba proběhla v roce 2008. Nachází se ve východní, jihovýchodní, jižní až jihozápadní expozici s průměrnou nadmořskou výškou 237 m.n.m. Svažitost pozemku je do 10 %. Písčitohlinitá půda strukturovaná štěrkem do 25 % je výborná pro bílé odrůdy révy vinné. Vínům dodává tak harmonickou kyselinku, svěžest a charakteristické aroma. Obsah humusu v půdě je do 1,4 % a hloubka ornice dosahuje do 45 cm. Všechny vinice v trati jsou vedeny ve středním systému vedení. Nejvíce se zde daří odrůdě Pálava a Ryzlink rýnský. Nachází se zde odrůdy, které se v mikroregionu Modré hory poměrně málo vyskytují a jsou spíše viděny v zahrádkách. Jedná se o odrůdy révy vinné Diamant, Chrupka bílá, Stolní směs a Veltlínské červené rané (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

3.5.3 Viniční tratě v obci Němčičky Vinařská obec Němčičky poskytuje výborné podmínky pro pěstování révy vinné na strmých jižních svazích devíti údolí. Na zdejších kopcích se rozprostírá téměř 200 hektarů prvotřídních vinic. Geologický původ je ždánicko-hustopečský karpatský flyš. V katastru Němčičky jsou viniční tratě velmi zajímavé, protože každá je rozdílná po stránce půdního složení a proto i každé víno má jinou strukturu a harmonii jednotlivých složek v nich obsažených. Hojně se zde vyskytuje ještě vysoké vedení révy vinné (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Bočky Výsadba viniční trati proběhla okolo roku 1972 přímo pod lesem a navazuje na několik biocenter místního významu a přírodní rezervaci Jesličky s pestrou faunou a flórou. Dříve se pod tratí nacházel rybník. Název Bočky proto, protože jsou boční částí

35

tohoto území a protože původní název této trati byl Špigle-Bočky, což německy Spiegel znamená zrcadlo. Nachází se na jižní a jihovýchodní straně se svažitostí 12 - 15 %. Písčitohlinitá půda se skeletem do 10 % má dobré agrochemické složení a výbornou záhřevnost. Hloubka ornice dosahuje nanejvýš 40 cm. Systém vedení je 97 % střední a 3 % vysoké. Z odrůdového zastoupení se zde vyskytuje Svatovavřinecké, Frankovka, Modrý Portugal, Ryzlink vlašský, Neuburské, Müller Thurgau, Veltlínské červené ranné, Veltlínské zelené, Sauvignon, Rulandské bílé, Tramín červený (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Dlouhé Kněžské Viniční trať se nachází v severní a jihozápadní expozici v blízkosti vinařské trati Odměry, Staré hory a Novosády. Je druhou největší viniční tratí v obci. Trať má svažitost maximálně do 7 %. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 296 m.n.m. a je spolu s tratí Odměry nejvýše položená trať. V trati Dlouhé Kněžské se nachází dva druhy půd a to půda jílovitá, na která je vysazena odrůda Svatovavřinecké a jako druhá hnědozem s pískem a na ní je vysázena odrůda Zweigeltrebe. Průměrná hloubka u odrůdy Svatovavřinecké je 40 cm a u Zweigelterebe dosahuje jen 30 cm. Z odrůdového složení na trati najdeme pouze Svatovavřinecké 10,19 ha, Zweigeltrebe 10,56 ha a Ryzlink vlašský na pouhých 0,02 ha. Na trati se uplatňuje střední systém vedení (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Filiberky Viniční trať se nachází v blízkosti tratí Růžený a Kolberk. Orientuje se ke všem světovým stranám kromě jižní expozici. Svažitost terénu je maximálně do 20 % a průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 281 m.n.m. Vyskytuje se zde zajímavé spektrum půdního složení od jílovitohlinité půdy až po jílovitou černozem bez skeletu. Zrnitostí kategorie ukazuje, že se v trati prolínají půdy lehké, středně těžké až po těžké. Hloubka ornice zasahuje od 20 do 40 cm. Systém vedení je na trati z velké části střední, ale vyskytuje se zde vysoké i střední vedení vinic. Nejvíce je v trati zastoupen Ryzlink vlašský 3,7 ha, dále Frankovka, Modrý Portugal, Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Neuburské, Rulandské šedé, Muškát Ottonel, Malingre (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

36

Hrušový Hrušový se nachází ve velmi dobré jihozápadní expozici nad obcí, kde z jedné strany ji obklopuje viniční trať Kolberk a z druhé strany Novosády. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 268 m.n.m. Svažitost pozemku je velmi rozsáhlá a to od 0 až do 15 %. Na tratí se nachází jak půda hlinitopísčitá tak i jílovitohlinitá. Půda je dobře zásobená humusem. Podle zrnitostní kategorie jsou zde půdy těžké a průměrná hloubka ornice ve vinici dosahuje 40 cm. Pěstuje se zde široká škála odrůd, ale nejvýznamnější je Modrý Portugal, Rulandské modré, Neuburské, Frankovka a Sauvignon. Nalezneme zde i méně pěstované odrůdy jako je Děvín a Neronet (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Kolberk Druhá největší viniční trať v obci (22,6 ha) se nachází v jižní až jihozápadní a jihovýchodní expozici. Nadmořská výška se pohybuje od 255 – 310 m.n.m. a svažitost pozemku dosahuje 12 až 18 %. V trati se nachází hlinitopísčitá půda a z části i hlinitojílovitá se skeletem do 10 %. Vysoké pH 7,6 – 7,8 značí půdy zásadité, což prosperuje hlavně Ryzlinku vlašskému (9,2 ha). Průměrná hloubka ornice je 30 – 40 cm. Trať je velmi dobře umístěna a jíl obsažený v půdě dodávám hlavně modrým vínům výraznou a pro danou oblast specifickou strukturu. Na trati se uplatňuje systém vedení z 50 % střední, z 45 % vysoké a 5 % nízké. Na trati se pěstují nejznámější odrůdy révy vinné jako je Frankovka, Modrý Portugal, Neuburské, Veltlínské zelené (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Novosády Dřívější název této trati byl „Novosady nad Preshúzy“. Název byl opět převzat z německého jazyka, Preshúz – presúz - preshaus nebo-li lisovna. To dosvědčuje, že na ulici Za humny, která se pod touto tratí nachází, byly dříve vybudovány pouze sklepní stavby s nadzemními lisovnami. Z původních sklepů se některé zachovaly dodnes, např. Hulatův sklep, který je nejstarší sklep v obci (STÁVEK, 2012 online). Novosády se vyskytují v jihovýchodní straně s vysokou svažitostí do 20 %. Vyskytuje se zde zásaditá, hlinitá půda bez skeletu. Převážně se zde vyskytuje střední

37

systém vedení, ale z dřívějších let tady ještě pozůstalo vysoké i nízké vedení. Průměrná hloubka ornice sahá do 40 cm. Z odrůdového

složení

na

trati

najdeme

Frankovku,

Modrý

Portugal,

Svatovavřinecké, Tramín červený, Sauvignon, Ryzlink vlašský i Ryzlink rýnský (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Odměry Trať odměry osázená 23,6 ha vinic se nachází na jižní expozici. Na jedné části území je svažitost do 3 % a druhé části je terasovitě uspořádána do 8 %. Zdejší půdy a orientace velmi prosperuje bílým odrůdám révy vinné. Hrozny zde dříve dozrávají a méně hnijí. Podle druhu půdy v trati nalezneme hnědozem s pískem a bez skeletu. Tyto půdy vyžadují spíše bujnější odrůdy révy vinné. Průměrná hlouba ornice je do 30 cm. Z odrůdového zastoupení se na trati vyskytují pouze bílé odrůdy révy vinné a to Rulanské bílé 13,8 ha; Tramín červený 5,18 ha a Chardonnay 4,64 ha (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Růžený Jedná se o velmi starou viniční trať a je největší a nejlepší viniční tratí v obci. Nachází se na jižní, jihozápadní a severovýchodní expozici. Poloha značí velmi výbornou viniční trať, kde se rodí zajímavá vína. Velmi dobře se na trati daří bílým odrůdám révy vinné a z modrých odrůd se vyrábí výborná rosé. Dopomáhá jim tak lehká, písčitá a záhřevná půda s bohatým minerálním podložím. Průměrná hloubka ornice je od 20 - 50 cm (STÁVEK, 2012 online). Na trati se z větší části uplatňuje vysoké vedení 76 % a střední vedení 24 %. Nejvíce se na trati daří odrůdám Müller Thurgau 8,6 ha, Mordý Portugal 5,6 ha, Frankovka 4,9 ha a Ryzlink vlašský s 4,1 ha. Nalezneme zde i odrůdy Muškát moravský, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Soudná Trať Soudná je osázena na pouhých 5,4 ha, i když celkovou plochou je mnohem větší. Nachází se na výborné jižní až jihozápadní expozici s průměrnou nadmořskou výškou 255 m. Orientační svažitost pozemku je jen 0,05 % a představuje tak náhorní

38

rovinu. Hlinitopísčitá půda bez skeletu je lehká a zásaditá. Průměrná hloubka ornice dosahuje 60 cm. Odrůdové složení v trati je Pálava 2,36 ha; Hibernal 2,06 ha; Frankovka 0,5 ha; Svatovavřinecké 0,31 ha a André 0,17 ha. V trati je uplatněn pouze střední systém vedení (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Staré hory Staré hory se nachází v okolí viničních tratí Odměry, Dlouhé Kněžské a Novosády. Trať je orientovaná od jihovýchodu až po jihozápad se svažitostí od 8 – 15 %. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 270 m.n.m. V trati se nachází lehčí půda a to hnědozem s příměsí písku. Systém vedení je z 80 % vysoké a 20 % střední. Nejvíce se v trati pěstuje odrůda Neuburské 10,9 ha, po ní následuje odrůda Svatovavřinecké 4,4 ha. Z modrých odrůd se tu vyskytuje André, Frankovka, Modrý Portugal a Zweigeltrebe. Z bílých odrůd Müller Thurgau, Muškát moravský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Tramín červený a Veltlínské zelené (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Veselý Trať Veselý sousedí s tratí Soudná a nachází se na jižní stráni. Nadmořská výška se pohybuje od 210 do 280 m.n.m. a svažitost v rozmezí 18 až 20 %. Lehká písčitá půda dosahuje průměrné hloubky 20 - 30 cm. Systém vedení je ze 75 % střední, z 24 % střední a 1% nízký. Z bílých odrůd révy vinné se uplatňuje Veltlínské zelené, Irsai Oliver, Neuburské, Rulandské šedé, a Ryzlink vlašský. Z modrých odrůd zastupují Modrý Portugal, Frankovka, Svatovavřinecké a André (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Zbavce Nachází se mezi tratí Kolberk a tratí Lizniperky, která se nachází v katastru Velkých Pavlovic. Převažující expozice je jihozápadní, severní a severovýchodní. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezích od 190 – 290 m.n.m. Orientační svažitost pozemku je do 8 %. V trati se vyskytuje písčitohlinitá půda se skeletem do 10 % a průměrná hloubka ornice dosahuje do 40 cm. Půda je dobře zásobená vápníkem i humusem.

39

Nejvíce se zde daří odrůdě Ryzlink vlašský, který se rozprostírá na 8,4 ha. Hojně se zde vyskytuje i Frankovka na 4,3 ha a André s 2,1 ha. Na 77 % se v trati uplatňuje vysoké vedení a zbylé vinice jsou pěstovány na středním vedení révy vinné (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

3.5.4 Viniční tratě ve Velkých Pavlovicích Geologický původ půdy ve Velkých Pavlovicích je Flyšové pásmo ždánického lesa a Paleogén. V trati Nadzahrady je magurský flyš, tvořený pískovci s nummulity a slínitými břidlicemi a samotnými slíny. V trati Čtvrtky je podkladem pozemků čtvrtohorní spraš. V trati Trkmanska nastupuje pannenský stupeň složený z jílů, slínitých a písčitých jílů a jílovitých písků (ZEZULÁK, LACINA, 1971). Reliéf krajiny se vyznačuje výraznými sníženinami, zaoblenými hřbety, mělkými sedly a říčkou Trkmanky. Půdy jsou zde opět velmi bohaté na vápník a převážná část půd má alkalickou půdní reakci. Struktura půdy se pohybuje od 3 % do 10 % skeletu (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Bojanovska Viniční trať Bojanovska se nachází východně na hranicích katastrů Velkých Pavlovic a Horních Bojanovic. Z menší části směrem k trati Išperky je upravená na terasy. Velmi kvalitní poloha náhorního pozemku, mírně svažitého na jih s převládající písčitohlinité půdy se rodí odrůdy jako je např. Rulandské modré, Svatovavřinecké, Frankovka, Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Ryzlink vlašský. Vyskytují se zde i vinice s lehčí černozemí a se sprašovým podložím, které vytváří jedinečné podmínky pro výrobu kvalitních vín. Střední obsah humusu (2,5 %) dobře prozpívá k úrodnosti půdy. Průměrná nadmořská výška je 250 m.n.m. a proto se viniční trať nachází na nejvyšším místě katastru Velkých Pavlovic. Je odsud nádherný výhled na široké okolí hlavně na Pálavu a Pálavská jezera, na Malé Karpaty na Slovensku, na lužní lesy a lednický minaret a zcela výjimečně několikrát za život na zasněžené vrcholky Alp. Nejstarším dochovaným vinohradem je zde Svatovavřinecké z roku 1964 a další výsadba probíhala v roce 1966 spolu s Neuburským (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

40

Išperky Hyšperky – Hišperky – Hyršperky a německy Hirschberg = jelení hora, trať v nejdávnějších dobách zalesněná a obydlená lesní zvěří. Nejstarší zachované keře révy vinné jsou zde z roku 1930. Išperky se nachází v expozici jihovýchodní až jihozápadní, kde je trať oklopena viniční tratí Staré hody. Dále z expozice východní sousedí s viniční tratí Bojanovska a na severovýchodní straně s tratí Lizniperky. Stráň je velice příkrá, která se k vrcholu stále zmírňuje. Dochází zde k výborné záhřevnosti půdy, protože trať je vystavena po celý den slunečnímu svitu, což prosperuje bílým odrůdám révy vinné. V trati je půda středně těžká, obsahující 40 % zrn menší než 0,1mm. Vysoký podíl vápníku 16 500 a průměrná

nadmořská výška 233 m.n.m. značí, že se zde daří i červeným odrůdám. Svažitost terénu je od 15 do 25 % což naznačuje spíše kopcovitý terén. Vedle klasického vedení v rýnsko-hessenském stylu, se zde objevují z 40 % i vysoké vedení. Nejznámější odrůdy, které se zde vyskytují jsou: Frankovka se 14 ha, Veltlínské zelené s 10 ha, Ryzlink vlašský s 7,6 ha a André s necelými 6 ha. Dále se zde pěstuje Zweigeltrebe, Modrý Portugal, Neuburské a Veltlínské červené rané (ÚKZUZ Oblekovice, 2012; ZEZULÁK, 1971).

Lizniperky Lisenperky – Lisenberky a z němčiny Wiesenberg, die Wiese = louka, znamená bývalý travnatý kopec, byl přeměněný v polní tratě a nakonec osázen vinicemi. Lizmperky hraničí ze dvou stran s němčičským katastrem, je to stráň dosti příkrá (ZEZULÁK, 1971). Lizniperky se nachází na jižní, jihovýchodní a jihozápadní straně a patří tak k těm nejkvalitnějším a nejzáhřevnějším vinicím. Z části je terasovitě uspořádaná. Viniční trať je chráněná před severními větry a celodenně osluněná. Vinice je možné spatřit z cesty z Velkých Pavlovic do Němčiček. Viniční trať Lizniperky měla dříve hlinitoštěrkovité až sprašové půdy. Nyní se zde nachází sprašová půda s písčitohlinitým podložím. Tato půda ale i ostatní faktory vytváří jedinečné podmínky pro pěstování Frankovky. Střední obsah humusu 1,5 - 2,5 % zvyšuje přítomnost některých živin a napomáhá vodnímu a vzdušnýmu režimu. Hrozny z této vinice dosahují velmi vysokých cukernatostí a odbourání kyseliny jablečné probíhá zde z velké části již na keři. Proto vína vyrobená z této suroviny jsou velmi lahodná, harmonická a vhodná pro dlouhodobé ležení v láhvi.

41

V roce 1920 byla vinice osázena Modrým Portugalem a Neuburským. Vyskytuje se zde i André, Rulandské bílé, Rulandské modré, Ryzlink vlašský, Svatovavřinecké a Veltlínské zelené (ÚKZUZ Oblekovice, 2012; ZEZULÁK, 1971).

Nadzahrady Z historických pramenů se dozvídáme, že trať byla prvně osázena révou vinnou v roce 1609. Stálým dělením byla plocha příčně rozsekána na menší díly, aby uspokojila členy rodiny. A Štěpán Hlyezháry r. 1609 dovolil Pavlovickým, aby pole řečená Nadzahrady si přeměnili na vinohrady. Dříve zde byly pole a meruňkové sady (HOSÁK et. al., 1941). Viniční trať Nadzahrady je největší viniční tratí ve Velkých Pavlovicích a nachází se obloukem okolo rozhledny Slunečná a sahají až po hranice obce Bořetice. Náleží blízko šlechtitelské stanice na mírném jižním, západním a jihozápadním svahu omývaném na podzim teplými fénickými větry. Nachází se i na východní a severozápadní expozici se svažitostí 10 – 20 %. Daří se zde převážně bílým odrůdám révy vinné zejména odrůdy Veltlínské zelené. Tato trať je díky teplými fénickými větry výborná na výrobu ledového vína. Maximální nadmořská výška 225 m se pohybuje právě na vrcholku této tratě, kde se nachází i rozhledna slunečná. Zásaditá hlinitopísčitá půda je středně těžká půda, která se vyznačuje svým vysokým obsahem vápníku a vysokým obsahem humusu. Na těchto půdách se daří i odrůdě Svatovavřinecké a Frankovka (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Nové hory Dříve byla trať označována jako Nový horky a značila tak nově vysázené vinohrady. Po pravé straně bývaly zamokřené doliny (ZEZULÁK, 1971). Nové hory se nachází v oblasti JV,V,SZ části Velkých Pavlovic směrem po staré polní cestě do Hustopečí. Svažitost je spíše rozvlněného až kopcovitého terénu až do 15 % s maximální nadmořskou výškou 226 m.n.m. Na trati Nové hory se nachází spíše hlinité půdy se středním obsahem humusu do 3 %. Tyto půdy bohatě rodí, mají dostatek živin, ale obsah cukru v hroznech i buketních látek ve víně je nižší. Z odrůd révy vinné se zde daří převážně odrůdě Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Ryzlink Vlašský a Modrý Portugal. Na trati najdeme převážně střední systém vedení (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

42

Staré hory Vinohrady se nachází na náhorní rovině nad Velkými Pavlovicemi mezi tratěmi Nové hory a Išperky s ideálním směřováním řádků sever – jih. Název Staré hory vznikl proto, protože měly zde kultury vinic od ne paměti a hora znamenala vinice = Horný byl ochránce vinic tehdy nejvyšší viniční úředník = perkmistr (ZEZULÁK, 1971). Kopec na severní stráni chrání tuto vinici před omýváním chladnými větry. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolo 232 metrů. Trať má poměrně kopcovitou svažitost až do 40 %. Díky záhřevné lehčí černozemi ze sprašovým podložím jsou vyzrálé hrozny předpokladem pro nádherná vína s jemným muškátovým aroma a s harmonickým obsahem zbytkového cukru. Ale nachází se zde i půdy těžké jílovitohlinité, které jsou soudržné. Mají dobrý, někdy až přílišný obsah vláhy a dobře udržují hnojení. Jsou však velmi ulehlé, málo vzdušné, málo propustné a studené. Nejstarším dochovaným vinohradem je vinice z roku 1920 a jedná se o odrůdy Modrý Portugal a Veltínké zelené, které se zde i nejvíce pěstují. Veltlínské zelené s 8,75 ha, Modrý Portugal 6,68 ha, Frankovka 6,52 ha a Muškát moravský s necelými 6 ha (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Trkmanska Trať je velmi mladá, byla založena v roce 2000 a vysazovala se do roku 2004. kdysi v dávných dobách zde stávala dědina Trutmanice, zakladatelem byl hrabě Trautmansdorf. Ves zanikla ve 2. pol. 16.stol během války (ZEZULÁK, 1971). Vína z této trati jsou velmi zajímavá, protože půdní složení je na začátku vinice úplně jiné než na druhém konci. Na jedné straně réva roste na těžší vododržné černozemi a na druhé na písčitohlinité a hlinitoštěrkovité až kamenité půdě. Pestrost půdního složení vytváří osobitá a jedinečná vína s cukernatostí minimálně v pozdním sběru. Expozice terénu se orientuje na jihozápad. Z kraje má pozemek charakter téměř náhorní plošiny, kterou střídá vlnící se svažitost do 7 %. Trať je velmi dobře záhřevná a její kvalitní poloha je pro většinu odrůd velmi přínosná. Mezi odrůdy, které se zde pěstují patří: Frankovka a Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Rulandské šedé, Cabernet Sauvignon, Modrý Portugal. Nejvíce se zde daří odrůdě Rulandské modré, která se zde pěstuje na 20 ha. Systém vedení z 82 % je zde střední (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

43

3.5.5 Viniční tratě v obci Vrbice Geologický původ viničních tratí je Karpatská soutava flyšového pásma zastoupeného ždánickou jednotkou. V obci se nacházi hlavně písčitá půda, ojediněle hlinito písčitá (trať Krátký, Skale), se skeletem do 10 % kromě trati Nové hory, která je bez skeletu. Kyselost půdy se vyskytuje od 7 - 7,4 pH; což značí neutrální až mírně zásadité půdy. Obsah zrn menší než 0,1 mm se okolo obce vyskytuje od 25 do 35 %, kromě trati Nová hora, která má obsah zrn 0,3 % (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Krátký Viniční trať Krátký je nejstarší viniční tratí v obci a nachází se na jihovýchodní až jihozápadní straně se svažitostí od 3 do 13 %. Nejvyšší nadmořská výška je zde 322 metrů a průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 286 m. Středně těžká půda, která se tu vyskytuje má průměrnou hloubku do 50 cm. Nejstarší vinohrady jsou z roku 1940 a z odrůdového zastoupení je to Frankovka, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský, Svatovavřinecké, Tramín červený a Veltlínské zelené. Velmi dobře se zde daří odrůdě Veltlínské zelené, která se zde pěstuje na necelých 8 ha. Kromě středního systému vedení se v trati vyskytuje ze 45 % i vysoký systém (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Nová hora Je nejmenší a nejmladší viniční tratí v obci, má pouhých 0,19 ha a byla vysázena v roce 2004. Nachází se v jižní až jihovýchodní straně. Svažitost terénu se pohybuje od 2 až do 15 % a vyskytuje se zde spíše terasovitý systém pěstování. Průměrná nadmořská výška je 220 m. Geologický původ této trati je spraš. Obsah humusu v půdě je 1,6 % a průměrná hloubka ornice dosahuje až do 1 metru. Réva vinná se zde pěstuje pouze na středním systémem vedení. Z červených odrůd jsou zde zastoupeny Cabernet Moravia a Zweigeltrebe. Z bílých pouze Chardonnay (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Ochoze Vinice v trati Ochoze jsou položeny na jihovýchodním až východním svahu se svažitostí od 9 do 12 %. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 250 m. Na hlinitopísčité půdě jsou vysázeny odrůdy André, Aurelius, Cabernet Moravia, 44

Frankovka, Modrý Portugal, Müller Thurgau, Neuburské, Svatovavřinecké, Veltlínské zelené aj. Nejstarší vinice je z roku 1951 a systém vedení se zde vede z 95 % střední. Průměrní hloubka ornice je od 30 – 60 cm (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Skale Tato trať byla přejmenována na Skale, dříve se jmenovala Roviny a je největší viniční tratí v obci. Trať je položená v expozici jižní, severovýchodní až východní části. Z jedné části sousedí s viniční tratí Čtvrtě, která se řadí do katastru Bořetic a z druhé strany sousedí s malou viniční tratí Záhumenice, která náleží už do katastru Vrbice. Půda je zde neutrální až slabě alkalická. Nejnižší nadmořská výška je 220 metrů a nejvyšší 282 metrů. Průměrná hloubka ornice se pohybuje do 40 cm. Nejstarší vinice jsou zde dochovány z roku 1960. Systém vedení se v trati uplatňuje ze 47 % vysoké a zbytek je střední. Hojně se zde pěstuje Müller Thurgau, Frankovka, Modrý Portugal, Muškát moravský, Cabernet Moravia, Veltlínské zelené a Tramín červený (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Stráně Trať se nachází hned za vinařstvím „MITOMA“Vrbice, s.r.o. a SYFANY s.r.o. v blízkosti trati Úlehle. Průměrná nadmořská výška je 244 m.n.m. Nachází se zde neutrální půda s obsahem CaCO3 4,9 ppm. Průměrná hloubka ornice dosahuje do 50 cm. Systém vedení je z 92 % střední a z 8 % nízké. Nejstarší odrůda, která se zde pěstuje je Svatovavřinecké a byla vysázena roku 1970. Nejvíce zastoupenou odrůdou je Frankovka dále pak Modrý Portugal a Veltlínské zelené. Ještě se zde pěstují odrůdy Cabernet Moravia, Dornfelder, Müller Thurgau a Ryzlink vlašský (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Úlehle Druhá největší trať se nachází v expozici jihozápadní až jižní straně s mírnou svažitostí 8 až 9 %. Tato trať má výbornou orientaci a půdní složení prospívá hlavně modrým odrůdám. Nachází se zde hlinitá půda se skeletem do 10 %, které dodávají červeným vínům výborné aromatické látky. Průměrná hloubka ornice je nanejvýš do 50 cm.

45

Nejstarší vinice pochází z roku 1968. Nejvíce se zde daří modrým odrůdám révy vinné a to Frankovce, Cabernet Moravia, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Ale výborná jsou zde i vína z bílé odrůdy Veltlínské zelené. Systém vedení je zřídka vysoký z 19 %, ostatní vinice jsou vedeny ve středním systému (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

Záhumenice Záhumenice se nachází v jihovýchodní expozici a sousedí s viniční tratí Holý kopec, který se nachází v katastru Kobylí. Svažitost terénu je od 8 do 13 % a nadmořská výška se na trati pohybuje od 242 - 320 m.n.m. Neutrální slabě alkalická půda, která se tu nachází má 6 ppm CaCO3. Průměrná hloubka ornice zasahuje od 25 – 50 cm. Vinice byla vysázena roku 1956 a z bílých odrůd byly nasazeny odrůdy Veltlínské zelené, a Neuburské. Z modrých odrůd téhož roku byla vysázena Frankovka a Modrý Portugal. Nejvíce se tu však daří odrůdě André, která je tu vysázena na 5,8 ha. Na trati můžeme spatřit i odrůdu Müller Thurgau, Pálavu, Ryzlink vlašský, Aurelius, Tramín červený. Z hlediska systému vedení se zde uplatňuje pouze střední systém vedení (ÚKZUZ Oblekovice, 2012).

46

4

METODY A MATERIÁL

4.1 Použité analytické metody 4.1.1 Stanovení obsahu alkoholu Pyknometricky: Odměříme 200 ml připraveného vína pomocí odměrné baňky a zaznamenáme aktuální teplotu vína. Kvantitativně přelijeme víno do destilační baňky a odměrnou baňku vypláchneme čtyřikrát 5 ml destilované vody. Přidáme 10 ml suspenze Ca(OH)2 a několik kousků pemzy. Destilát zachytáváme do odměrné baňky, obsahující několik ml destilované vody. Po získání asi 3/4 původního objemu vína, obsah dostatečně promícháme a doplníme destilovanou vodou po značku (200 ml) a opět promícháme. Kalibrovaný pyknometr několikrát propláchneme získaným destilátem a pak jej naplníme, uzavřeme zátkou a temperujeme ve vodním termostatu při 20 °C. Po 30 minutách odebereme takové množství vzorku, aby se spodní meniskus jeho hladiny právě dotýkal značky na pyknometru. Ulpěné kapky na vnitřní straně hrdla nad značkou odsajeme filtračním papírem, celý pyknometr důkladně osušíme, uzavřeme zátkou a necháme 30 minut stát. Na analytických vahách stanovíme hmotnost na čtyři desetinná místa (mPS). Současně stanovíme hmotnost příslušné kompenzační táry v gramech na čtyři desetinná místa (mTS). Vyhodnocení: Hmotnost destilátu v pyknometru při 20 °C: m20 = mPS – MP + MT0 - mTS Hustota destilátu při 20 °C vyjádřená na 5 desetinných míst: ρ20 = m20 / V20 Konstanty pyknometru: MP (g), V20 (ml), MT0 (g) Objemovou koncentraci alkoholu vyhledáme v tabulce, která vyjadřuje závislost mezi hustotou a složením roztoků ethanolu a vody.

4.1.2 Stanovení redukujících cukrů Na stanovení redukujících cukrů byla použita gravimetrická metoda. Do 250 ml kuželové baňky odměříme 25ml roztoku Fehling I a 25ml Fehlin II a pipetou 50 ml upraveného (čiřeného) vína. Promíchaná směs se přivede k varu. Po 2 minut se směs ochladí, přidá se 100 ml destilované vody a roztok ochladíme na pokojovou teplotu. Vyloučený oxid měďnatý se odfiltruje pomocí předem zvážené skleněné fritě S4.

47

Pomocí vodní vývěvy promyjeme a následně sušíme při 105 °C po dobu 45 min. Nakonec stanovíme její hmotnost v gramech. Vyhodnocení probíhá za pomocí tabulky, kde nalezneme odpovídající hmotnost redukujících cukrů stanovených v 250 ml kónické baňce a vyjádříme v g.l-1.

4.1.3 Stanovení bezcukerného extraktu (EEC No 2676/90) Veškerý extrakt stanovíme nepřímo z relativní hustoty destilátu a relativní hustoty vína, korigovanou na obsah těkavých kyselin. Stanovuje vytemperováním daného roztoku ve vodní lízni na 20°C a následným vážením v pyknometru, u něhož je potřeba stanovit vodní kapacitu. Vyjádříme v gramech cukru v 1000 ml roztoku. Hodnotu veškerého extraktu vyhledáme v tabulce na základě vypočítané relativní hustoty extraktu vína. Vyhodnotíme pomocí vzorce: d20/20(extraktu) = 1,0000 + [d20/20(vína) – 0,00014 x Va] - d20/20(destilátu); kde d20/20 znamená relativní hustota při 20 °C a Va je koncentrace těkavých kyselin ve víně jako kyselina octová v g.l-1. Bezcukerný extrakt spočítáme: veškerý extrakt (g.l-1) - koncentrace veškerých cukrů ve víně (g.l-1) Zbytkový extrakt: bezcukerný extrakt (g.l-1) - koncentrace netěkavých kyselin ve víně jako kyselina vinná (g.l-1)

4.1.4 Stanovení veškerých titrovatelných kyselin Nejdříve si nakalibrujeme pH-metr. Pipetou odměříme 10 ml vína do titrační kádinky, přidáme 10 ml destilované vody a do směsi ponoříme kombinovanou elektrodu pro měření pH. Za stálého míchání pomalu přidáváme z byrety 0,1 mol-l-1 roztok NaOH do pH rovnající se hodnotě 7 při 20 °C.

Výpočet: x = a x f x 0,75 (g.l-1) a = ml spotřebovaného 0,1 mol.l-1 roztoku NaOH f = faktor 0,1 mol.l-1 roztoku NaOH

48

4.1.5 Stanovení oxidu siřičitého titrací odměrným roztokem jódu a) volný oxid siřičitý: Do kónické baňky odpipetujeme 50 ml testovaného vína. Přidáme 10 ml H2SO4 a 5 ml 0,5% škrobového mazu a ihned titrujeme 0,02 M roztokem jódu do modrého zbarvení, které vydrží 30 sekund. Spotřebu zapíšeme jako spotřebu a1. b) veškerý oxid siřičitý: Do kónické baňky odměříme 25 ml 1 M roztoku NaOH a přidáme 50 ml testovaného vína. Po 15 minutách stání přidáme 15 ml 16% roztoku H2SO4 a ml 0,5% škrobového mazu a ihned titrujeme 0,02 M roztokem jódu do modrého zbarvení, které vydrží 30 sekund. Spotřebu zapíšeme jako spotřebu a2. Vyhodnocení: x1,2 = a1,2 x f x 12,8 x3 = x2 – x1 x1 = koncentrace (mg.l-1) volného oxidu siřičitého v celých číslech x2 = koncentrace (mg.l-1) veškerého oxidu siřičitého v celých číslech x3 = koncentrace (mg.l-1) vázaného oxidu siřičitého v celých číslech a1,2 = spotřeba 0,02 M roztoku jódu na volný respektive veškerý oxid siřičitý f = faktor 0,02 M roztoku jódu

4.1.6 Stanovení barevné intenzity a odstínu vín Intenzita (I) a odstín (O) barvy vína byli stanovené na základě nařízení komise (EHS) č. 2676/90 pomocí jednotlivých hodnot absorbance a vypočítané na dvě desetinná místa podle vzorce: I = A420 + A520 + A620 O = A420 / A520 Absorbance vzorků vín byly stanoveny na VIS-spektrofotometru (Spekol 11) při vlnové délce 420 nm, 520 nm a 620 nm v 10 mm kyvetě proti destilované vodě. K přesnějšímu popsání barevnosti a k vědeckým účelům jsme stanovily barevné trichromatické charakteristiky označované jako L* (luminance nebo-li světlost, zastoupení bílé – černé barvy), a* (zastoupení červené – zelené barvy), b* (zastoupení žluté – modré barvy).

49

4.1.7 Stanovení veškerých anthokyaninů Toto metoda stanovení byla prováděna na principu podle Fuleki a Francise, vychází z rozdílu měřených absorbancí vzorků při pH 1,0 a pH 4,5. Do 50 ml odměrných baněk bylo odměřeno pro slabě zbarvená rosé vína 10 ml, pro rosé vína 5 ml a pro červená vína 1 ml, do jedné baňky bylo přidáno po rysku tlumivého roztoku pH 1 a do druhé baňky tlumivého roztoku pH 4,5. Vzorky se protřepaly a zhruba po 10 minutové pauze byla u obou změřená absorbance (A) pomocí VIS-spektrofotometru v 10 mm kyvetě a při vlnové délce 520 nm proti destilované vodě.

Výpočet byl proveden podle vzorce: anthokyaniny v mg . l-1 = r x (ApH 1 – A pH 4,5) x 20 r = stupeň ředění 20 = přepočtení na malvidin -3- monoglykosid A= absorbance

4.1.8 Stanovení celkových polyfenolů Celkové polyfenoly v červených a rosé vínech byly stanoveny pomocí metody s činidlem Folin Ciocalteau, ta je založena na spektrofotometrickém měření barevných produktů reakce hydroxidových skupin fenolických sloučenin s tímto činidlem. Do 50 ml odměrné baňky bylo odměřeno 0,5 ml pro slabě zbarvená rosé vína, 0,2 ml pro rosé vína, 0,1 ml červeného vína. Poté bylo přidáno asi 20 ml destilované vody, 1 ml FolinCiocalteau činidla a vše se promíchalo. Po třech minutách následoval přídavek 5 ml 20 % roztoku Na2CO3 a po promíchání se odměrná baňka doplní destilovanou vodou po značku. Po 30 minutách byla měřena absorbance pomocí VIS-spektrofotometru v 10 mm kyvetě při vlnové délce 700 nm proti slepému vzorku. Obsah veškerých polyfenolů byl vypočítán z kalibrační křivky vytvořené ze standardního roztoku kyseliny galové a výsledek vyjádřen v mg kyseliny galové na 1000 ml vína.

4.1.9 Senzorické hodnocení Vína jsou hodnocena 100-bodovou stupnicí, která je uvedena v příloze 12. Je to moderní mezinárodní hodnotící systém používaný ve vyspělém vinařském světě.

50

4.2 Použitý materiál 4.2.1 Vzorky vína Pro vyhodnocení barevných parametrů a senzorického hodnocení byly vybrány vzorky dostupných vín zatříděné jako VOC MODRÉ HORY, které dále rozepisuji. Jsou to vína, která jsou momentálně dostupná na trhu a jsou vyrobena pouze z modrých odrůd révy vinné, která si sdružení sami zvolila. Dále pro analytické stanovení vín jsem použila veškerá vína zatříděná jako VOC MODRÉ HORY, které jsou uvedeny v příloze 2. Všechny vína byla vypěstována a zpracována podle stanovených podmínek sdružení a to pouze v mikroregionu Modré hory.

Vzorek č.1: Frankovka Rosé VOC MODRÉ HORY 2011; Vinařství Ludwig, s.r.o. Vyznačuje se jemně lososovou barvou, která se lehce projevuje i ve vůni. Připomíná tóny červeného ovoce s lehkým náznakem zralé nektarinky. Chuť je výrazná, šťavnatá s dlouhou perzistencí.

Vzorek č.2: Frankovka Rosé VOC MODRÉ HORY 2011; PATRIA Kobylí, a.s. Světle lososová barva s ovocnou vůní červeného rybízu a kompotových jahod se snoubí s aroma malin. Víno vyniká dlouhou ovocnou dochutí a příjemnou harmonií.

Vzorek č. 3: Frankovka Rosé VOC MODRÉ HORY 2010; Vinařství V a M Zborovský, v.o.s. Barva vína je spíše tělového charakteru. Ve vůni ucítíme citrusové ovoce a v chuti jsou výrazné ovocné tóny s pikantní kyselinkou a dlouhou perzistencí. Réva vinná byla sbírána v trati Bojanovská, která se nachází ve Velkých Pavlovicích.

Vzorek č. 4: Rosé Růžený VOC MODRÉ HORY 2011; Ing. Jan Stávek, PhD Víno je vyrobeno z odrůdy Frankovka a pochází z viniční trati Růžený. Víno připomíná korálovou barvu s lososovými odstíny. Aroma vína se vyznačuje především po červeném rybízu s doplňujícími třešňovými mléčnými tóny. Víno je svěží s příjemnou kyselinkou.

51

Vzorek č. 5: Frankovka Rosé VOC MODRÉ HORY 2012; Vít Sedláček Barva vína připomíná korálově růžovou barvu s tóny červeného grapefruitu. V chuti nalezneme bobulové ovoce s výraznými jahodovými tóny.

Vzorek č. 6: Frankovka Rosé VOC MODRÉ HORY 2012, Miroslava Balounová Víno je charakteristické lososovitou barvou s tóny červeného grapefruitu. Aroma má vysokou intenzitu ovocnosti připomínající jahody s přítomností jogurtového tónu. Chuť je šťavnatá s osvěžující kyselinkou.

Vzorek č. 7: Rosé Růžený VOC MODRÉ HORY 2012, Ing. Jan Stávek, PhD Odrůda Frankovka, která pochází z viniční trati Růžený připomíná lososovou barvu s korálovými odstíny. Aroma vína se vyznačuje především po jahodách s doplňujícími malinovými a jogurtovými tóny. Víno je příjemně harmonické s dlouhou perzistencí.

Vzorek č. 8: Svatovavřinecké Rosé VOC MODRÉ HORY 2012, Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s. Barva vína je spíše pivoňková až lehce malinová. Aroma vína připomíná tóny lesního ovoce s příjemnou ovocnou harmonií. Chuť je svěží, ovocná s dlouhou perzistencí.

Vzorek č. 9: Modrý Portugal VOC MODRÉ HORY 2009, Vít Sedláček Víno je charakteristické rubínovou barvou s dřevitě kouřovou vůní připomínající dub. V chuti lze cítit peckové ovoce a borůvky.

Vzorek č. 10: Svatovavřinecké VOC MODRÉ HORY 2009, PATRIA Kobylí, a.s. Barva vína je tmavě červená s fialovými odlesky. Ve vůni připomíná sušené švestky, v chuti můžeme najít ovocné tóny višní a višňového kompotu. Víno oslňuje svou plností a povidlovou vůní s příjemnou sametovou dochutí.

Vzorek č. 11: Svatovavřinecké VOC MODRÉ HORY 2009, SYFANY, s.r.o. Réva vinná pochází z viniční trati Trkmanska. Víno má hlubokou karmínově červenou barvu. Aroma připomíná zralé třešně a sušené švestky. V chuti jsou znatelné bohaté tóny višní a švestek. Dochuť je jemná s tříslovinou a dlouhou perzistencí. 52

Vzorek č. 12: Frankovka VOC MODRÉ HORY 2009, PATRIA Kobylí, a.s. Barva vína je tmavě rubínová. Vůně je široká, jemně ovocná s mírně dřevitým nádechem. Chuť je velmi plná, svěží a extraktivní s tóny lesního ovoce. V dochuti lze lehce cítit čokoládu a nasládlé sametové třísloviny.

Vzorek č. 13: Frankovka VOC MODRÉ HORY 2010, Vinařství Ludwig, s.r.o. Víno má rubínově červenou barvu. Aroma vína lehce naznačuje rostlinný charakter, připomínající čerstvou trávu. Chuť je harmonická, nazrálá a plná s výraznou tříslovinou a lze i cítit chuť vařených višní přecházející až do griotky.

Vzorek č. 14: Frankovka VOC MODRÉ HORY 2009, Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s. Réva vinná pochází z viniční tratě Terasy. Víno je tmavě rubínové barvy, s vůní třešní a ostružin, s jemným dotekem skořice a páleného ovocného dřeva. Chuť je odrůdová, svěží, s tříslovinami a jemnou hořčinou.

Vzorek č. 15: Frankovka VOC MODRÉ HORY 2011, Miroslava Balounová Víno se vyznačuje tmavě rubínovou barvou, spojená s vůní peckového ovoce, ostružin a skořicí. Chuť je čistá, harmonická s propracovanou kyselinkou a tříslovinou.

4.2.2 Data získaná z ÚKZÚZ Pro kompletní zmapování a charakteristiku viničních tratí se použily data z ÚKZÚZ a data z www.eagri.cz, která se aplikovala do viniční mapky uvedené v příloze č. 13 a 14.

4.3 Použité statistické metody Všechny data získaná analytickými metodami byla zpracována v programech Microsoft Office Excel 2007 a STATISTICA 10.

53

5

VÝSLEDKY

5.1 Agronomické složení viničních tratí v mikroregionu MODRÉ HORY Z agronomického hlediska viničních tratí Modrých hor se nejvíce v půdách nachází vápník nebo i vápenec CaCO3 v obci Vrbice, kde se hodnoty pohybují od 4,9 – 6 mg.kg-1. Největší podíl vápníku má v mikroregionu MODRÉ HORY obec Velké Pavlovice a zároveň v trati Išperky 16 500 mg.kg-1. Nejméně je obsažen v obci Bořetice, jak lze vidět v grafu č. 3. Graf 3 Obsah vápníku (mg.kg-1) v mikroregionu Modré hory Agronomické složení půd - Vápník 14000 12000 -1

10000 mg.kg

8000 6000 4000 2000 0

Bořetice

Kobylí

Němčičky

Velké Pavlovice

7743,2

8038,46

8369,75

11223

Řada1

Obce

Zdroj: ÚKZÚZ Znojmo - Oblekovice, 2012 Graf 4 Agronomické složení půd (mg.kg-1) v mikroregionu Modré hory Agronomické složení půd

mg.kg

-1

600 400 200 0

Bořetice

Kobylí

Němčičky

Velké Pavlovice

69,8

97,23

51,67

106,71

Draslík

209

326,31

288,5

399

Mangan

418,2

308,54

340,25

414

Fosfor

Obce

Zdroj: ÚKZÚZ Znojmo - Oblekovice, 2012

54

Tabulka 2 Agronomické složení viničních tratí v mikroregionu Modré hory v mg.kg-1 Název obce Bořetice

Název tratě

Fosfor

Vápník

53

183

511

8128

Tálky z kostelem

68

157

382

6745

Čtvrtě

68

157

382

6746

107

365

305

8971

53

183

511

8126

85.4

142

322

4960

85,4 - 97,8

142 - 438

313 - 322

4960 - 10200

Lácary

85,4

142

322

4960

Šumperky

113

304

266

6630

Nivky

97,8

438

313

10200

Padělky

97,8

438

313

10200

Rokytí

97,8

438

313

10200

Sovinky

85,4

142

322

4960

Zámlynský

113

304

266

6630

85,4

142

322

4960

U skalky

97,8

438

313

10200

Zahrady

97,8

438

313

10200

K lůkám

97,8

438

313

10200

Žleby Dlouhé Kněžské

97,8

438

313

10200

31

233

336

8876

Hrušový

108

444

332

6280

Kolberk

43 -74,4

227 - 297

443 – 452

8675 - 14000

Zbavce

41

236

378

11232

Růžený

34 - 43

195 - 273

318 - 510

1600 - 8510

26

265

332

8230

Staré hory

Ng 32; SV 26

Ng 239; SV 265

Novosády

127

545

Filiberky Bočky

30

236 - 455

34

195

353

8510

Soudná

34

195

353

8510

Veselý

34

195

353

8510

Bojanovska

180

530

410

-

Lizniperky

32,6

205

428

14100

Terasy Dvořanky Holý kopec

Němčičky

Mangan

Kraví hora

Trkmanska Kobylí

Draslík

Odměry

Velké Pavlovice Nadzahrady

Ng 329; SV 332 Ng 8945;SV 8230 285

6810

378 – 407 6960 - 11232

120

567

398

12115

Nové hory

110

364

386

7380

Staré hory

99,4

400

338

6020

Trkmanska

170

510

395

-

35

217

543

16500

Išperky

Zdroj: ÚKZÚZ Znojmo - Oblekovice, 2012

55

Dále pak můžeme vidět v tabulce č. 2 a v grafu č. 4 obsazenost fosforu, draslíku a manganu v jednotlivých obcích a viničních tratí. Velmi dobře je půda zásobena i draslíkem, který se pohybuje v rozmězí od 200 - 400 mg.kg-1. V obci Bořetice je ho nejméně a ve Velkých Pavlovicích nejvíce např. v trati Nadzahrady ve Velkých Pavlovicích dosahuje až hodnoty 567 mg.kg-1 a v trati Novosády v Němčičkách 545 mg.kg-1. Obsah manganu má v průměru nejvíce obec Bořetice 418,2 mg.kg-1 a město Velké Pavlovice 414 mg.kg-1. V Němčičkách je zastoupen na 340,25 mg.kg-1 a v Kobylí 308,54 mg.kg-1. Nejméně jsou půdy zásobené fosforem: Bořetice 69,8 mg.kg-1; Kobylí 97,23 mg.kg-1; Němčičky 51,67 mg.kg-1 a Velké Pavlovice 106,71 mg.kg-1.

5.2 Analytické stanovení vín VOC MODRÉ HORY 5.2.1 Barevné parametry vybraných vín VOC MODRÉ HORY Z vybraných vín byly naměřené hodnoty L*, a*, b* a z nich vypočítaný odstín a intenzita barvy. Na závěr se stanovily anthokyaniny a polyfenoly. Všechny naměřené a vypočítané hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 3. Hodnota L* značí jas měřeného vína a pohybuje se v rozmezí 0 – 100, pokud se rovná stu, pak se barva jeví jako bílá a nultá hodnota je barva červená. Nejmenšímu jasu 95,14 se blížila Frankovka Rosé, 2010 z vinařství V a M Zborovský, v.o.s, protože víno jevilo známky spíše klaretu než rosé. Největší jas 59,53 z červených vín měla Frankovka, 2010 z vinařství PATRIA Kobylí, a.s. Když je hodnota a* kladná, tak se jedná o červený odstín a jeho sytost se zvyšuje zvyšující se kladnou hodnotou. Pokud je záporná jedná se o zelené tóny a opět s nárůstem záporných hodnost se zvyšuje sytost zelené barvy. Jelikož je práce zaměřená na pouze růžová a červená vína, tak se v tabulce vyskytuje pouze červený odstín. A stejně jako u jasu má nejmenší červený odstín Frankovka Rosé, 2010 z vinařství V a M Zborovský, v.o.s a největší červený odstín má Frankovka, 2009 z vinařství PATRIA Kobylí, a.s. Hodnota b* udává poměr žlutého a modrého odstínu. Záporná hodnota ukazuje modré tóny a kladná hodnota jeví žluté tóny. Nejméně modrého odstínu je obsaženo ve Frankovce Rosé, 2011 od výrobce Ing. Jan Stávek, PhD a nejvíce Frankovka, 2010 z vinařství Ludwig, s.r.o.

56

Tabulka 3 Barevné parametry a senzorické hodnocení vín VOC MODRÉ HORY Vzorek Odrůda 1

Fr Rosé

2

Fr Rosé

3

Fr Rosé

4

Fr Rosé

5

Fr Rosé

6

Fr Rosé

7

Fr Rosé

8

Sv Rosé

9 10 11 12

MP Sv Sv Fr

13

Fr

14

Fr

15

Fr

Výrobce Vinařství Ludwig, s.r.o Patria Kobylí, a.s. Vinařství V a M Zborovský, v.o.s. Ing. Jan Stávek, Ph.D. Vít sedláček Miroslava Balounová Ing. Jan Stávek, Ph.D. Rodinné vinařství Jedlička a Novák Vít Sedláček Patria Kobylí, a.s. SYFANY, s.r.o. Patria Kobylí, a.s. Vinařství Ludwig, s.r.o. Rodinné vinařství Jedlička a Novák Miroslava Balounová

Ročník

Intenzita barvy

Odstín barvy

L*

a*

b*

Anthokyaniny (mg.l-1)

Polyfenoly (mg.l-1)

Senz. hod.

2011 2011

0,43 0,28

1,85 91,74 1,51 93,27

4,46 14,15 5,41 8,11

12 8,7

455,35 327,45

73 81,25

2010

0,24

2,86 95,14

0,59

9,99

0,1

260,31

72,38

2011 2012

0,56 0,42

0,82 89,59 13,27 1,17 88,27 10,72

5,23 9,84

15,4 73,2

814,1 514,65

87,38 85,25

2012

0,41

1,34

8,68 10,46

22,2

637,63

79,25

2012

0,59

14,5

10

28,2

741,03

85,25

2012 2009 2009 2009 2009

1,04 4,67 6,66 7,29 7,46

0,75 0,84 0,75 0,73 0,66

31,62 10,18 24,38 10,4 33,23 11,47 33,48 7,52 38,35 10,58

104,8 140 152 145 103

887,88 317,75 695,5 543,15 795,3

86,5 85,13 79,25 81,75 78,63

2010

5,52

0,87 70,62 26,58 15,29

100

928,55

80,25

2009

8,17

0,75 62,86 33,93

12,2

58

885,1

67,75

2011

5,07

0,88 72,13 24,69

9,56

153

664,45

80,38

90,3

1 86,64 75,01 75,47 64,3 62,23 59,53

Graf č. 5 znázorňuje zastoupení intenzity a odstínu barvy vín VOC MODRÉ HORY a graf č. 6 a7 pak veškeré barevné formy anthokyaninů (mg.l-1). V grafu č. 5 lze vidět jaký je rozdíl v intenzitě a odstínu, když se jedná o vína růžové a kdy o vína červené. Vzorky 1 až 8 jsou vína rosé a vzorky 9 – 15 jsou vína červená. Největší intenzitu z růžových vín měl vzorek č. 8 a jedná se o Svatovavřinecké Rosé 2012 z Rodinného vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s. Nejmenší intenzitu a zároveň největší odstín z růžových vín měl vzorek č. 3 nebo-li Frankovka Rosé 2010, z vinařství V a M Zborovský, v.o.s. Toto víno technologicky spíše připomínalo klaret než rosé. Z červených vín mělo největší intenzitu vzorek č. 14 Frankovka 2009 z Rodinného vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s. Nejmenší intenzitu měl Modrý Portugal 2009, vzorek č. 9 od výrobce Vít Sedláček.

57

Graf 5 Sloupcový graf intenzity a odstínu barvy u vybraných vín VOC MODRÉ HORY Sloupcový graf intenzity a odstínu barvy ve vínech VOC MODRÉ HORY

Intenzita a odstín barvy

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

Intenzita barvy 0,43 0,28 0,24 0,56 0,42 0,41 0,59 1,04 4,67 6,66 7,29 7,46 5,52 8,17 5,07 Odstín barvy

1,85 1,51 2,86 0,82 1,17 1,34

1

0,75 0,84 0,75 0,73 0,66 0,87 0,75 0,88

Vzorek

Graf 6 Sloupcový graf veškerých barevných anthokyaninů (mg.l-1) u růžových vín VOC MODRÉ HORY Anthokyaniny u růžových vín VOC MODRÉ HORY 120 Anthokyaniny

100 80 60 40 20 0 Anthokyaniny

1

2

3

4

5

6

7

8

12

8,7

0,1

15,4

73,2

22,2

28,2

104,8

Vzorek

58

Graf 7 Sloupcový graf veškerých barevných anthokyaninů (mg.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY Anthokyaniny u če rve ných vín VO C MO DRÉ HO RY 180 160 140 Anthokyaniny

120 100 80 60 40 20 0 Řada1

9

10

11

12

13

14

15

140

152

145

103

100

58

153

Vzorek

Nejvíce veškerých anthokyaninů obsahuje z rosé vín VOC MODRÉ HORY vzorek č. 8 Svatovavřinecké Rosé 2012 z Rodinného vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s. a vzorek č. 5 Frankovka Rosé 2012 od výrobce Vít Sedláček. Nejméně veškerých anthokyaninů má vzorek č. 3 Frankovka Rosé 2010 z vinařství V a M Zoborvský, v.o.s. Z červených vín nejvíce anthokyaninů obsahuje vzorek č. 15 Frankovka 2011 od výrobce Miroslava Balounová a za ní je hned vzorek č. 10 Svatovavřinecké 2009 z PATRIA Kobylí, a.s. Nejméně anthokyaninů má vzorek č.14 Frankovka 2009, z rodinného vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s. Tabulka 4 Korelační matice barevných parametrů růžových vín VOC MODRÉ HORY Korelace pro růžová vína: Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=8 Intenzita barvy

Odstín barvy

L*

a*

Intenzita barvy 1,000000 -0,690217 -0,973051 0,975360 Odstín barvy -0,690217 1,000000

Anthokyaniny Polyfenoly -1 -1 (mg.l ) (mg.l )

-0,022340 0,787881

0,855789

0,688041

-0,758291 0,361075

-0,586786

-0,853692

1,000000

-0,984269 -0,017666 -0,893550

-0,791828

L*

-0,973051 0,688041

a*

0,975360 -0,758291 -0,984269 1,000000

b*

-0,022340 0,361075

-0,147054 0,846481

-0,017666 -0,147054 1,000000

Anthokyaniy 0,787881 -0,586786 -0,893550 0,846481 -1) (mg.l Polyfenoly -1) (mg.l

b*

0,855789 -0,853692 -0,791828 0,849853

0,849853

0,070367

-0,267144

1,000000

0,569677

-0,267144 0,569677

1,000000

0,070367

59

Tabulka 5 Korelační matice barevných parametrů červených vín VOC MODRÉ HORY Korelace pro červená vína: Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=7 Intenzita barvy

Odstín barvy

L*

a*

Intenzita barvy 1,000000 -0,837035 -0,940016 0,912255 Odstín barvy -0,837035 1,000000

b* 0,569353

Anthokyaniny Polyfenoly -1 -1 (mg.l ) (mg.l ) -0,553853

0,471945

0,917077

-0,967947 -0,155837 0,248042

-0,141973

1,000000

-0,979270 -0,271266 0,349740

-0,440893

L*

-0,940016 0,917077

a*

0,912255 -0,967947 -0,979270 1,000000

0,252631

-0,363284

0,374104

b*

0,569353 -0,155837 -0,271266 0,252631

1,000000

-0,805354

0,439532

Anthokyaniy -1) (mg.l Polyfenoly -1) (mg.l

-0,553853 0,248042

0,349740

-0,363284 -0,805354 1,000000

0,471945 -0,141973 -0,440893 0,374104

0,439532

-0,673533

-0,673533 1,000000

Mezi jednotlivými barevnými iniciály vybraných vín se zjišťovala vícenásobná regrese pomocí korelace (Tab. 4 a 5). Korelační matice se stanovovala zvlášť pro růžová a zvlášť pro červená vína a umožňuje nám analyzovat data, která jsou pro nás statisticky významná a nebo i méně významná. Vysoce statisticky významné korelace (p < 0.01) u růžových vín se projevily pouze mezi a* x intenzitou barvy. Naopak negativní vysoce statisticky významné korelace byli zjištěné u L* x intenzity barvy, a* x L*. Statisticky nevýznamná je hodnota b*. U červených vín je vysoce významná korelace (p < 0.01) opět a* x intenzita barvy, L* a odstín barvy. Negativní vysoce významná korelace se projevila stejně jako u růžových vín a* x L*, a* x odstín barvy. Polyfenoly u červených vín v korelační matici byly předloženy jako statisticky nevýznamné. Ostatní významné korelace jsou v tabulkách označeny červenou barvou.

60

5.2.2 Senzorické hodnocení vybraných vín VOC MODRÉ HORY Graf 8 Sloupcový graf senzorického hodnocení vybraných vín VOC MODRÉ HORY Senzorické hodnocení vín VOC MODRÉ HORY 120 100 80 Body

60 40 20 0

Frankovka Frankovka Rosé Frankovka Rosé Frankovka Rosé Frankovka Rosé Frankovka Rosé Frankovka Rosé Svatovavř Rosé Modrý Portugal Svatovavř Svatovavř Frankovka Frankovka Frankovka Frankovka 1

Řada1

73

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

81,25 72,5 87,38 85,25 79,25 85,25 86,5 85,13 79,63 81,75 78,75 79,13 67,75 80,38 Vzorky

1 Frankovka Rosé

2 Frankovka Rosé

3 Frankovka Rosé

4 Frankovka Rosé

5 Frankovka Rosé 9 Modrý Portugal

6 Frankovka Rosé 10 Svatovavřinecké

7 Frankovka Rosé 11 Svatovavřinecké

8 Svatovavřinecké Rosé 12 Frankovka

13 Frankovka

14 Frankovka

15 Frankovka

Graf 9 Rozptyl průměrných hodnot senzorického hodnocení vín VOC MODRÉ HORY na jednotlivé výrobce Výrobce; Průměry MNČ

90

Vinařství Ludwig, s.r.o.

SYFANY, s.r.o.

Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s.

Miroslava Balounová

Vít sedláček

Ing. Jan Stávek, Ph.D.

Vinařství V a M Zborovský, v.o.s.

60

Patria Kobylí, a.s.

75 Vinařství Ludwig, s.r.o

Senz. hod.

Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti

Výrobce

61

Z hlediska senzorického hodnocení (graf č. 8) byla vína hodnocena velmi dobře. Z rosé vín se na prvním místě umístilo s 87,38 body víno Frankovka Rosé, ročník 2011 od vinaře Ing. Jan Stávek, PhD a spadá tak do kategorie vynikajících vín. Zároveň se toto víno dostalo do Salonu vín české republiky jako jediné Rosé pro rok 2013. Na druhém místě v těsné blízkosti se zařadilo víno Svatovavřinecké Rosé, ročník 2012 z vinařství Jedlička & Novák, Bořetice a.s. s 86,5 body a rovněž se řadí do kategorie vynikajících vín. Z červených vín nejlépe dopadl s 83,15 body Modrý Portugal, ročník 2009 od vinaře Víta Sedláčka z Vrbice. Kromě Frankovky, ročník 2009 z vinařství Jedlička & Novák, Bořetice a.s. si ostatní červená vína vedly skoro na stejné úrovni a zařadily se tak do kategorie velmi dobrých vín.

62

Pro analytické stanovení byly použity a vyhodnoceny všechna zatříděná vína VOC MODRÉ HORY. Veškeré výsledky jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 6 Analytické stanovení veškerých vín VOC MODRÉ HORY Výrobce

Odrůda

Fr Rosé Frankovka Vinařství Baloun Fr Rosé Fr Rosé Svatovavřinecké Leoš Horák Sv Rosé Rodinné vinařství Jedlička a Frankovka Novák Svatovavřinecké Frankovka Modrý Portugal Fr Rosé Fr Rosé PATRIA Kobylí a.s. Svatovavřinecké Frankovka Fr Rosé Frankovka Svatovavřinecké Vít Sedláček Modrý Portugal Cuveé MP a SV Modrý Portugal Fr Rosé Frankovka Ing. Jan Stávek, Ph.D. Fr Rosé Fr Rosé

Zkratka Fr Rosé B1 Fr B2 Fr Rosé B3 Fr Rosé B4 Sv LH5 Sv Rosé JN6 Fr JN7 Sv JN8 Fr JN9 MP P10 Fr Rosé P11 Fr Rosé P12 Sv P13 Fr P14 Fr Rosé VS15 Fr VS16 Sv VS17 MP VS18 Cuveé VS19 MP VS20 Fr Rosé JS21 Fr JS22 Fr Rosé JS23 Fr Rosé JS24

Rok zatřídění

Ročník

2013 2013 2012 2011 2013 2013 2012 2012 2011 2013 2013 2012 2011 2011 2013 2013 2013 2013 2013 2011 2013 2013 2012 2011

2012 2011 2011 2010 2011 2012 2009 2009 2008 2011 2012 2011 2009 2009 2012 2011 2011 2011 2011 2009 2012 2011 2011 2010

Alkohol Zb. cukr (%) (g.l-1) 11,45 13 11,45 12,38 12,04 11,41 13,8 12,74 12,15 13,53 12,72 12,22 12,09 12,74 11,49 12,22 12,48 12,87 12,44 12,5 12,89 13,07 12,53 12,98

2 0,4 0,3 9 1,1 6,8 2,3 2,5 2,2 0,4 5 10,8 4,5 5 11,9 0,3 0,1 0,1 0,1 0,8 5,9 0,9 6,7 7,2

Bezc. Titrovatelné extrakt kyseliny (g.l-1) -1 (g.l ) 19,9 5 29,6 5,6 18,5 5 21,5 11,3 28,1 4,7 21,9 6,1 25,6 7,8 24,6 5,4 25,4 0,76 29 4,6 22,6 6,7 22 7,7 27,4 5 26,2 4,9 20,1 6,9 23,9 4,9 24,1 5,5 25,4 4,7 25,2 5 21,4 11,7 19,4 6 27,8 5,5 20,4 6 20 6,8

Volný Veškerý SO2 SO2 (mg.l-1) (mg.l-1) 18 119 77 29 77 36 141 44 72 26 161 35 68 25,9 65 21,5 47 16,6 109 46 109 38 101 46 119 53 79 26 188 36 85 24 76 27 77 35 70 22 82 32 88 33 41 10 83 32 35 6

63

Vinařství Radim Stávek

SYFANY,s.r.o. Vinařství V a M Zborovský, v.o.s. ZD Němčičky Ing. Pavel Lacina

Vinařství Ludwig, s.r.o.

Frankovka Svatovavřinecké Svatovavřinecké Modrý Portugal

Fr RS25 Sv RS26 Sv SY27 MP SY28

2013 2013 2011 2011

2011 2011 2009 2009

12,96 13,27 12,74 11,65

0,5 1 2,4 2

26,6 26,4 25,2 29,9

Fr Rosé

Fr Rosé Z29

2011

2010

12,22

1,3

22,8

Fr Rosé Frankovka Modrý Portugal Frankovka Fr Rosé

Fr Rosé ZD30 Fr PL31 MP L32 Fr L33 Fr Rosé L34

2011 2011 2012 2012 2012

2010 2009 2009 2010 2011

12,74 12,82 11,95 12,57 11,83

1,7 1 0,7 1 4,4

22 19,9 25 31,3 22,7

5,6 5 7,7 7,2

29 38 36 49

6,6 7,35 4,64 5,3 5,4 5,2

18 63,9 19,7 10 27 29

63 90 97 152 85 126 71 73 67 125

5.2.3 Rosé vína VOC MODRÉ HORY Tabulka 7 Popisné statistiky proměnných u rosé vín VOC MODRÉ HORY N Průměr Medián Minimum Maximum Rozptyl Sm.odch. Koef.prom. Proměnné platných 13 12,1777 12,2200 11,41000 12,9800 0,348 0,58965 4,84204 Alkohol (%) -1 13 5,6154 5,9000 0,30000 11,9000 13,345 3,65305 65,05424 Zb. cukr (g.l ) -1 13 21,0615 21,5000 18,50000 22,8000 1,991 1,41099 6,69938 Bezc. extrakt (g.l ) Titrovatelné kyseliny 6,6654 6,6000 5,00000 11,3000 2,666 1,63291 24,49843 13 (g.l-1) 13 33,4538 35,0000 6,00000 63,9000 207,094 14,39077 43,01680 Volný SO2 (mg.l-1) -1 13 110,6154 109,0000 35,00000 188,0000 1569,756 39,62015 35,81794 Veškerý SO2 (mg.l )

Šikmost

Špičatost

-0,155199 0,188786 -0,340618

-1,62131 -0,84838 -1,18490

1,986854

5,44407

0,110235 0,167720

1,15055 0,46583

64

Základní popisné statistiky (Tab. 7) lépe charakterizují polohu a variabilitu vstupních dat jednotlivých proměnných. Je z nich patrný jejich rozsah, průměrná hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka apod. Díky koeficientu šikmosti a špičatosti si lze udělat obrázek i o tvaru jejich průběhu. Šikmost udává, jsou-li hodnoty kolem zvoleného středu rozloženy souměrně nebo je-li rozdělení hodnot zešikmeno na jednu stranu. Charakteristiky špičatosti udávají, jaký průběh má rozdělení hodnot kolem zvoleného středu. Čím je rozdělení špičatější, tím víc jsou hodnoty soustředěny kolem daného středu rozdělení. Na druhé straně, rozdělení s nízkou špičatostí často obsahuje hodnoty velmi vzdálené od středu rozdělení. Pro lepší představu jsou data rozdělena v následujících grafech č. 10 - 15.

Graf 10 Popisná statistika alkohol (%) u rosé vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Alkohol (%) K-S d=,18594, p> .20; Lilliefors p> .20

Normál. p-graf:Alkohol (% ) 2,0

Očekávané normální

1,5 4 Oček. normál. hodnota

1,0

2

0,5 0,0 -0,5 -1,0

1 -1,5 0

11,2

11,4

11,6

11,8

12,0

12,2

12,4

12,6

12,8

13,0

-2,0 11,2

11,4

11,6

x <= hranice kategorie

11,8

12,0

12,2

12,4

12,6

12,8

13,0

13,2

Hodnota 13,6

Souhrnné statistiky:Alkohol (% ) N platných= 13,000000 Průměr= 12,177692 Medián= 12,220000 Minimum= 11,410000 Maximum= 12,980000 Rozptyl= 0,347686 Sm.odch.= 0,589649 Koef.prom.= 4,842042 Šikmost= -0,155199 Špičatost= -1,621306

13,4 13,2 13,0 12,8 12,6 Alkohol (%)

P očet pozor.

3

12,4 12,2 12,0 11,8 11,6 11,4 11,2 11,0 10,8

P růměr = 12,1777 P růměr±S mOdch = (11,588, 12,7673) P růměr±1,96* S mOdch = (11,022, 13,3334)

65

Graf 11 Popisná statistika zbytkový cukr (g.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Zb. cukr (g.l-1) Normál. p-graf:Zb. cukr (g.l -1 )

K-S d=,14653, p> .20; Lilliefors p> .20 Očekávané normální

2,0 1,5

4

Oček. normál. hodnota

1,0

Počet pozor.

3

2

0,5 0,0 -0,5 -1,0

1 -1,5 0

-2

0

2

4

6

8

10

-2,0 -2

12

0

2

4

x <= hranice kategorie

6

8

10

12

14

Hodnota 14

Souhrnné statistiky:Zb. cukr (g.l-1) N platných= 13,000000 Průměr= 5,615385 Medián= 5,900000 Minimum= 0,300000 Maximum= 11,900000 Rozptyl= 13,344744 Sm.odch.= 3,653046 Koef.prom.= 65,054240 Šikmost= 0,188786 Špičatost= -0,848382

12

10

-1

Zb. cuk r (g.l )

8

6

4

2

0 Prům ě r = 5,61 5 4 Prům ě r±Sm Od c h = (1,96 2 3, 9 ,2 68 4 ) Prům ě r±1 ,9 6*Sm Od c h = (-1 ,5 44 6 , 1 2 ,7 75 4 )

-2

-4

Graf 12 Popisná statistika bezcukerný extrakt (g.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Bezc. extrakt (g.l-1) Normál. p-graf:Bezc. extrakt (g.l-1 )

K-S d=,18536, p> .20; Lilliefors p> .20 Očekávané normální

2,0 1,5

4

Oček. normál. hodnota

1,0

2

0,5 0,0 -0,5 -1,0

1 -1,5

18

19

20

21

22

23

-2,0 18,0

18,5

19,0

x <= hranice kategorie

19,5

20,0

20,5

21,0

21,5

22,0

22,5

23,0

Hodnota 25

Souhrnné statistiky:Bezc. extrakt (g.l-1) N platných= 13,000000 Průměr= 21,061538 Medián= 21,500000 Minimum= 18,500000 Maximum= 22,800000 Rozptyl= 1,990897 Sm.odch.= 1,410992 Koef.prom.= 6,699376 Šikmost= -0,340618 Špičatost= -1,184903

24

23

-1

0

Bez c . extrakt (g.l )

Počet pozor.

3

22

21

20

19

18

Prům ě r = 21 ,0 6 15 Prům ě r±Sm Od c h = (19 ,6 5 05 , 22 ,4 7 25 ) Prům ě r±1 ,9 6*Sm Od c h = (18 ,2 9 6, 2 3,82 7 1)

66

Graf 13 Popisná statistika titrovatelné kyseliny (g.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Titrovatelné kyseliny (g.l-1) Normál. p-graf:Titrovatelné kyseliny (g.l-1 )

K-S d=,21211, p> .20; Lilliefors p<,15 Očekávané normální

2,0

5

Oček. normál. hodnota

1,5

Počet pozor.

4

3

2

1

0

1,0

0,5

0,0

-0,5

-1,0

4

5

6

7

8

9

10

11

-1,5 4

12

5

6

7

8

x <= hranice kategorie

9

10

11

12

Hodnota 11

Souhrnné statistiky:Titrovatelné kyseliny (g.l-1) N platných= 13,000000 Průměr= 6,665385 Medián= 6,600000 Minimum= 5,000000 Maximum= 11,300000 Rozptyl= 2,666410 Sm.odch.= 1,632915 Koef.prom.= 24,498431 Šikmost= 1,986854 Špičatost= 5,444065

10

-1

Ti trovatelné k ys eli ny (g.l )

9

8

7

6

5

Prů m ěr = 6 ,6 65 4 Prů m ěr±Sm Odc h = (5 ,0 32 5 , 8 ,2 9 83 ) Prů m ěr±1 ,9 6 *Sm Od c h = (3 ,4 64 9 , 9 ,8 6 59 )

4

3

Graf 14 Popisná statistika volný SO2 (mg.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Volný SO2 (mg.l-1) Normál. p-graf:Volný SO2 (mg.l-1 )

K-S d=,15207, p> .20; Lilliefors p> .20 Očekávané normální

2,0

7 1,5 6 Oček. normál. hodnota

1,0

4 3 2

0,0 -0,5 -1,0

1

-1,5

0

10

20

30

40

50

60

70

-2,0 0

10

20

x <= hranice kategorie

30

40

50

60

70

Hodnota 70

Souhrnné statistiky:Volný SO2 (mg.l-1) N platných= 13,000000 Průměr= 33,453846 Medián= 35,000000 Minimum= 6,000000 Maximum= 63,900000 Rozptyl=207,094359 Sm.odch.= 14,390773 Koef.prom.= 43,016798 Šikmost= 0,110235 Špičatost= 1,150545

60

50

-1

0

0,5

Volný SO 2 (mg.l )

Počet pozor.

5

40

30

20

10

0

Prů m ěr = 3 3,45 3 8 Prů m ěr±Sm Odc h = (1 9,06 3 1, 4 7,84 4 6) Prů m ěr±1 ,9 6 *Sm Od c h = (5 ,2 47 9 , 6 1 ,6 59 8 )

67

Graf 15 Popisná statistika veškerý SO2 (mg.l-1) u rosé vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Veškerý SO2 (mg.l-1) Normál. p-graf:Veškerý SO2 (mg.l -1 )

K-S d=,12117, p> .20; Lilliefors p> .20 Očekávané normální

2,0 1,5

3 Oček. normál. hodnota

Počet pozor.

1,0

2

1

0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5

0

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

-2,0 20

200

40

60

x <= hranice kategorie

80

100

120

140

160

180

200

Hodnota 2 00

Souhrnné statistiky:Veškerý SO2 (mg.l-1) N platných= 13,000000 Průměr=110,615385 Medián=109,000000 Minimum= 35,000000 Maximum=188,000000 Rozptyl=1569,756410 Sm.odch.= 39,620152 Koef.prom.= 35,817940 Šikmost= 0,167720 Špičatost= 0,465829

1 80

1 60

-1

Veš k erý SO 2 (mg.l )

1 40

1 20

1 00

80

60 Prům ě r = 11 0 ,6 15 4 Prům ě r±Sm Od c h = (70 ,9 9 52 , 15 0 ,2 35 5 ) Prům ě r±1 ,9 6*Sm Od c h = (32 ,9 5 99 , 18 8 ,2 70 9 )

40

20

Tabulka 8 Korelační matice hodnot proměnných s barevně škálovým zvýrazněním u rosé vín VOC MODRÉ HORY

Proměnné Ročník Alkohol (%)

Ročník

Alkohol (%)

1,000000 -0,415908

-0,415908 0,179483 1,000000 0,067025

-0,237081 0,145519

-0,474365 0,345154

0,179483

0,067025 1,000000

0,034399

0,494429

0,104304

0,359842

-0,237081

0,145519 0,034399

1,000000

0,292520

0,241879

0,261771

-0,474365

0,345154 0,494429

0,292520

1,000000

0,387214

0,227830

-0,035953 0,066168 0,104304 0,408274 -0,544373* 0,359842

0,241879 0,261771

0,387214 0,227830

1,000000 0,464598

0,464598 1,000000

Zb. cukr (g.l-1) -1

Bezc. extrakt (g.l ) Titrovatelné kyseliny (g.l-1) Volný SO2 (mg.l-1) Veškerý SO2 (mg.l-1)

Zb. cukr (g.l-1)

Bezc. extrakt (g.l-1)

Titrovatelné Volný SO2 kyseliny (mg.l-1) -1 (g.l )

-0,035953 0,408274 0,066168 -0,544373*

Rozsah barevné škály: -1

-0,8 -0,6 -0,4 -0,3 -0,2 -0,1

Čtvercová

korelační

matice

0

0,1

obsahuje

0,2

0,3

vzájemné

0,4

0,6

korelace

Veškerý SO2 (mg.l1 )

0,8

1

jednotlivých

proměnných a je symetrická podle hlavní diagonály. Díky barevnému rozlišení jsou lépe patrné nižší a vyšší hodnoty, díky niž lze vyčíst významnou nepřímou korelaci mezi veškerým SO2 (mg.l-1) a alkoholem (%), které jsou v tabulce vyznačené hvězdičkou. Další významné hodnoty se neprokázaly.

68

Graf 16 Shluková analýza rosé vín VOC MODRÉ HORY Str. diagram pro 13 případů Jednoduché spojení Euklid. v zdálenosti Fr Rosé B1 Fr Rosé B3 Sv Rosé JN6 Fr Rosé VS15 Fr Rosé L34 Fr Rosé Z29 Fr Rosé P11 Fr Rosé P12 Fr Rosé JS21 Fr Rosé JS23 Fr Rosé JS24 Fr Rosé B4 Fr Rosé ZD30 60

65

70

75

80

85

90

95

100

105

(dSpoj/dMax)*100

Shluková analýza slouží k rozdělování dat do skupin na základě podobnosti. V grafu č. 16 lze vidět, která vína k sobě mají nejblíže a která jsou si nejvzdálenější. Nejblíže mají k sobě vína od vinaře Ing. Jan Stávek, PhD a to Frankovka Rosé ročníku 2012 a Frankovka Rosé ročníku 2011. Podobné jsou si i Svatovavřinecké Rosé, 2012 z vinařství Jedlička a Nováka, Bořetice a.s. s Frankovkou Rosé, 2012 od vinaře Vít Sedláček z Vrbice. Nejvzdálenější je Frankovka Rosé ročníku 2010 od výrobce ZD Němčičky.

5.2.4 Červená vína VOC MODRÉ HORY Stejně jako u červených vín jsou uvedeny v tabulce č. 9 základní popisné statistiky a pro lepší představu jsou data rozdělena v následujících grafech č. 17 - 22. Čtvercová korelační matice (Tabulka č. 10) opět obsahuje vzájemné korelace jednotlivých proměnných a je symetrická podle hlavní diagonály. Významné hodnoty jsou v tabulce označeny hvězdičkou.

69

Tabulka 9 Popisné statistiky proměnných u červených vín VOC MODRÉ HORY N Průměr Medián Minimum Maximu Rozptyl Sm.odch Koef.prom. Šikmost Špičatost platnýc m . Proměnné h 12,7400 21 12,64905 11,65000 13,8000 0,2845 0,53340 4,21694 0,237882 -0,058971 Alkohol (%) 0 21 1,39524 1,00000 0,10000 5,0000 1,8675 1,36656 97,94431 1,498824 1,884949 Zb. cukr (g.l-1) 25,6000 19,90000 31,3000 7,3375 2,70878 10,38035 0,505157 21 26,09524 Bezc. extrakt (g.l-1) 0 0,243764 Titrovatelné kyseliny 21 5,56667 5,30000 0,76000 11,7000 3,9107 1,97755 35,52480 1,005470 5,346541 (g.l-1) 27,0000 21 28,70000 10,00000 53,0000 128,3110 11,32744 39,46845 0,492144 0,175450 Volný SO2 (mg.l-1) 0 76,0000 21 80,00000 41,00000 152,0000 586,5000 24,21776 30,27220 1,372774 3,107534 Veškerý SO2 (mg.l-1) 0 Graf 18 Popisná statistika zbytkový cukr (g.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY

Graf 17 Popisná statistika alkohol (%) u červených vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Alkohol (%) K-S d=,09151, p> .20; Lilliefors p> .20 Očekávané normální

Souhrn: Zb. cukr (g.l-1) Normál. p-graf:Alkohol (% )

Normál. p-graf:Zb. cukr (g.l -1 )

K-S d=,25219, p<,10 ; Lilliefors p<,01 Očekávané normální

2,5

9

2,0

16 2,0

1,5

8

14

1,5

5 4 3 2

10

0,0 -0,5

11,5

12,0

12,5

13,0

13,5

14,0

6

-1,0

0,5 0,0 -0,5

4

-1,0

-2,0

2

-1,5

-2,5 11,4

0

-1,5

11,0

8

11,6

11,8

12,0

x <= hranice kategorie

12,2

12,4

12,6

12,8

Hodnota

13,0

13,2

13,4

13,6

13,8

14,0

-1

0

1

2

3

4

5

-2,0 -1

0

13 ,4 13 ,2 13 ,0 12 ,8 12 ,6 12 ,4

4

5

6

4

3

2

1

12 ,2 0 12 ,0

3

5

Souhrnné statistiky:Zb. cukr (g.l-1) N platných= 21,000000 Průměr= 1,395238 Medián= 1,000000 Minimum= 0,100000 Maximum= 5,000000 Rozptyl= 1,867476 Sm.odch.= 1,366556 Koef.prom.= 97,944310 Šikmost= 1,498824 Špičatost= 1,884949

-1

13 ,6

2 Hodnota

13 ,8

Souhrnné statistiky:Alkohol (% ) N platných= 21,000000 Průměr= 12,649048 Medián= 12,740000 Minimum= 11,650000 Maximum= 13,800000 Rozptyl= 0,284519 Sm.odch.= 0,533403 Koef.prom.= 4,216944 Šikmost= 0,237882 Špičatost= -0,058971

1

x <= hranice kategorie

Zb. cuk r (g.l )

0

12

0,5

Alk ohol (%)

1

1,0 Počet pozor.

Oček. normál. hodnota

Počet pozor.

6

Oček. normál. hodnota

1,0

7

70

Graf 19 Popisná statistika bezcukerný extrakt (g.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Bezc. extrakt (g.l-1) Normál. p-graf:Bezc. extrakt (g.l-1 )

K-S d=,11361, p> .20; Lilliefors p> .20 Očekávané normální

2,5

9 2,0 8 1,5 Oček. normál. hodnota

7

Počet pozor.

6 5 4 3 2

0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5

1 0

1,0

-2,0 18

20

22

24

26

28

30

-2,5 18

32

20

22

24

x <= hranice kategorie

26

28

30

32

Hodnota 32

Souhrnné statistiky:Bezc. extrakt (g.l-1) N platných= 21,000000 Průměr= 26,095238 Medián= 25,600000 Minimum= 19,900000 Maximum= 31,300000 Rozptyl= 7,337476 Sm.odch.= 2,708778 Koef.prom.= 10,380352 Šikmost= -0,243764 Špičatost= 0,505157

30

-1

Bez c. ex trak t (g.l )

28

26

24

22 Prů m ě r = 2 6,09 5 2 Prů m ě r±Sm Odc h = (2 3,38 6 5, 2 8,80 4 ) Prů m ě r±1 ,9 6 *Sm Od c h = (2 0,78 6 , 3 1 ,4 04 4 )

20

Graf 20 Popisná statistika titrovatelné kyseliny (g.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Titrovatelné kyseliny (g.l-1) Normál. p-graf:Titrovatelné kyseliny (g.l-1 )

K-S d=,30280, p<,05 ; Lilliefors p<,01 Očekávané normální

2,5

18 2,0 16 1,5 Oček. normál. hodnota

14

10 8 6 4

0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5

2

-2,0 -2

0

2

4

6

8

10

12

-2,5 0

2

4

x <= hranice kategorie

6

8

10

12

14

Hodnota 10

Souhrnné statistiky:Titrovatelné kyseliny (g.l-1) N platných= 21,000000 Průměr= 5,566667 Medián= 5,300000 Minimum= 0,760000 Maximum= 11,700000 Rozptyl= 3,910693 Sm.odch.= 1,977547 Koef.prom.= 35,524802 Šikmost= 1,005470 Špičatost= 5,346541

9

8

-1

0

1,0

Ti trov atelné k y seli ny (g.l )

Počet pozor.

12

7

6

5

4

3

2

1

Prům ě r = 5,56 6 7 Prům ě r±Sm Od c h = (3,58 9 1, 7 ,5 44 2 ) Prům ě r±1 ,9 6*Sm Od c h = (1,69 0 7, 9 ,4 42 7 )

71

Graf 21 Popisná statistika volný SO2 (mg.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Volný SO2 (mg.l-1) Normál. p-graf:Volný SO2 (m g.l-1 )

K-S d=,15610, p> .20; Lilliefors p<,15 Očekávané normální

2,5

11 2,0

9

1,5 Oček. normál. hodnota

10

Počet pozor.

8 7 6 5 4

1,0 0,5 0,0 -0,5

3 -1,0 2 -1,5

1 0

0

10

20

30 40 x <= hranice kategorie

50

-2,0 5

60

10

15

20

25

30 Hodnota

35

40

45

50

55

60

Souhrnné statistiky:Volný SO2 (mg.l-1) N platných= 21,000000 Průměr= 28,700000 Medián= 27,000000 Minimum= 10,000000 Maximum= 53,000000 Rozptyl=128,311000 Sm.odch.= 11,327445 Koef.prom.= 39,468448 Šikmost= 0,492144 Špičatost= 0,175450

50

-1

Volný SO 2 (mg.l )

40

30

20

10 Prů m ě r = 2 8 ,7 Prů m ě r±Sm Od c h = (1 7 ,3 72 6 , 4 0 ,0 27 4 ) Prů m ě r±1,96 *Sm Odc h = (6 ,4 9 82 , 50 ,9 0 18 )

0

Graf 22 Popisná

statistika veškerý SO2 (mg.l-1) u červených vín VOC MODRÉ HORY Souhrn: Veškerý SO2 (mg.l-1) Normál. p-graf:Veškerý SO2 (m g.l-1 )

K-S d=,18314, p> .20; Lilliefors p<,05 Očekávané normální

2,5

14

1,5

10

1,0

Oček. normál. hodnota

8 6 4

0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5

2

-2,0 20

40

60

80

100

120

140

160

-2,5 20

40

60

x <= hranice kategorie

80

100

120

140

160

Hodnota 1 40

Souhrnné statistiky:Veškerý SO2 (mg.l-1) N platných= 21,000000 Průměr= 80,000000 Medián= 76,000000 Minimum= 41,000000 Maximum=152,000000 Rozptyl=586,500000 Sm.odch.= 24,217762 Koef.prom.= 30,272203 Šikmost= 1,372774 Špičatost= 3,107534

1 20

1 00 -1

0

Veš k erý SO 2 (mg.l )

Počet pozor.

2,0 12

80

60

40

20

Prům ě r = 80 Prům ě r±Sm Od c h = (55 ,7 8 22 , 10 4 ,2 17 8 ) Prům ě r±1 ,9 6*Sm Od c h = (32 ,5 3 32 , 12 7 ,4 66 8 )

72

Tabulka 10 Korelační matice hodnot proměnných s barevně škálovým zvýrazněním u červených vín VOC MODRÉ HORY Ročník Proměnné Ročník Alkohol (%) Zb. cukr (g.l-1) Bezc. extrakt (g.l-1) Titrovatelné kyseliny (g.l-1) Volný SO2 (mg.l-1) Veškerý SO2 (mg.l1 )

Alkohol (%)

1,000000 0,279921 -0,659338* 0,279052

Zb. cukr (g.l-1)

Bezc. extrakt (g.l-1)

0,279921 -0,659338* 0,279052 1,000000 -0,119840 -0,000765 -0,119840 1,000000 0,078066 -0,000765 0,078066 1,000000

Titrovatelné kyseliny (g.l-1)

Volný SO2 (mg.l-1)

-0,106051 0,115760 -0,037213 -0,183352

0,034611 -0,000223 0,248165 0,337168

-0,115635 -0,282826 0,241880 0,259830

1,000000

0,238641

0,283723

-0,106051

0,115760

-0,037213 -0,183352

0,034611

-0,000223

0,248165

0,337168

0,238641

1,000000

0,854569*

-0,115635

-0,282826

0,241880

0,259830

0,283723

0,854569 *

1,000000

Rozsah barevné škály: -1

-0,6

-0,4

-0,2

-0,1

0

0,1

0,2

0,4

0,6

1

V korelační matici lze vidět významnou přímou korelaci mezi volným SO2 -1

(mg.l ) a veškerým SO2 (mg.l-1). A nepřímou korelaci mezi zbytkovým cukrem (g.l-1) a ročníkem. Další významné korelace se neprokázaly. Graf 23 Shluková analýza červených vín VOC MODRÉ HORY Str. diagram pro 21 případů Jednoduché spojení Euklid. v zdálenosti Fr B2 MP VS18 Fr RS25 Fr VS16 Sv VS17 Cuv eé VS19 Sv RS26 MP P10 Sv LH5 Fr L33 Fr JS22 Fr JN7 Sv JN8 Sv SY 27 Fr PL31 Fr P14 MP L32 MP VS20 Fr JN9 Sv P13 MP SY 28 10

Veškerý SO2 (mg.l-1)

20

30

40

50

60

70

80

90

100

110

(dSpoj/dMax)*100

Ze shlukové analýzy je patrné, že nejblíže si jsou podobná vína Svatovavřinecké ročníku 2011 a Cuveé, 2011 od Víta Sedláčka z Vrbice. Vzájemnou podobu mají i vína Modrý Portugal, 2011 opět od Víta Sedláčka s Frankovkou, 2011 od výrobce Radim Stávek. Odlišné víno je Modrý Portugal ročníku 2009 z vinařství SAFANY, s.r.o.

73

6

DISKUZE Porovnávat vína VOC MODRÉ HORY s ostatními VOC víny lze jen těžko. Pro

výrobu vína VOC Znojmo jsou povoleny pouze bílé odrůdy révy vinné (Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené). VOC Mikulov má povolené 6 typických odrůd a tedy Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Nakonec VOC Pálava má pouze Ryzlink vlašský. Vína ze Znojemska jsou více aromatická díky přírodním klimatickým podmínkám. Studené větry z Českomoravské vrchoviny spolu s termoregulačním vlivem řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy dávají zdejším vínům nezaměnitelnou a kořenitou chuť a plnost. Střídání slunečních dnů a chladnějších nocí hrozny zrají pomaleji, ale uchovávají si vonné látky (KOUDELA,2012). VOC Pálava je podle klimatické klasifikace řazena do teplé a suché oblasti s mírnou zimou a kratším slunečním svitem. Řadí se k nejsušším územím republiky. V průběhu roku se vyskytují suchá období, což v období zaměkání bobulí a zrání hroznů svědčí a pro kvalitu vína je to ideální. Z pedologie jsou zde nejvíce zastoupeny půdy hlinité a jílovitohlinité (středně těžké půdy), dále půdy jílovité až čisté jíly (těžké půdy a nejméně jsou zastoupeny písčité, hlinitopísčité až písčitohlinité. Vína jsou zelenožluté až sytě žluté barvy s nádechem pálavské květeny, výraznou ovocnou vůní kompotových renklódu a meruněk přecházející až do medově kořenitých tónů. Chuťově jsou harmonicky strukturované, plné a nazrálé, s buketem kandovaných citrusů, nedosušených peckovin, živou kyselinou a vrstvenou mineralitou typického pálavského terroir (MICHLOVSKÝ, 2012). Označení původu a značky kvality patří do relativně nového značení produktů, které se v České republice vyvíjí především v posledních pár letech. Jsou země s dlouholetou tradicí značení, které jsou uvedeny v kapitole Apelační systémy. Ve srovnání se zahraničím má románský způsob označení Rakousko DAC vína. V oblasti Mittelburgenland DAC je povolená odrůda révy vinné Frankovka, která má dvě úrovně, Klasik a Rezerva. Klasická vína mají povolenou hranici alkoholu 12,5 % max. 13% a zbytkový cukr max. do 2,5 g.l-1. Vína jsou ovocná, pikantní a plná. Vyzrávají v nerezové oceli nebo v tradičních velkých neutrálních dubových sudech a nebo i v malých dubových sudech. Rezerva vína mají povolený obsah alkoholu 13 % a zbytkový cukr do 2,5 g.l-1. Vína jsou opět ovocného charakteru, pikantní a plná, zrající

74

v tradičních velkých dubových sudech nebo v malých dubových sudech (ANONYM XII, 2010). Další oblastí v Rakousku je Eisenberg DAC, kde je opět povolená odrůda révy vinné Frankovka a také má dvě úrovně jak v oblasti Mittelburgenland DAC. Klasik vína mají min. 12 % alkoholu, reserva 13 % alkoholu a maximální obsah zbytkového cukru je do 4 g.l-1. Vína jsou ovocného charakteru, minerální a kořeněné vůně, lehce pikantní (ANONYM XIII, 2012).

75

7

ZÁVĚR Po révokazové kalamitě se začínaly vysazovat jakostnější odrůdy révy vinné

v ucelených parcelách. Zprvopočátku v okolí Modrých hor převládaly vinice s bílými odrůdami révy vinné, hlavně Veltlínské zelené a z modrých odrůd hlavně Frankovka. Od roku 1912 se začaly vysazovat a převládat vinice na červené víno a to hlavně s odrůdou Modrý Portugal. Největší rozmach ve výsadbě révy vinné nastal až v roce 1965, kdy docházelo k obnově vinic s použitím vysokého vedení révy vinné podle prof. Lenze Mosera. Viniční tratě v mikroregionu Modré hory se nachází převážně v jihozápadní, jižní a jihovýchodní expozici a tyto svahy jsou nejvhodnější pro pěstování révy vinné, protože jsou nejlépe záhřevné. Z klimatického hlediska je tato oblast nejslunečnějším a nejteplejším místem v České Republice. Geologickým původem půdy v oblasti Modrých

hor je Karpatská soustava flyšového pásma zastoupeného ždánickou jednotkou. Podle druhu půdy jsou ve viničních tratích Modrých hor nejvíce zastoupeny půdy písčitohlinité, hlinité a hlinitopísčité. Z minerálních látek je nejvíce ve viničních tratí zastoupen vápník,

v průměru na území Modrých hor se ho vyskytuje 8 543 mg.kg-1, dále manganu 355 mg.kg-1, draslíku 312 mg.kg-1 a nejméně fosforu 82 mg.kg-1. Výsledky pozorování barevných paramterů u vybraných vín VOC MODRÉ HORY ukázaly, že u rosé vín se intenzita pohybuje v rozmezích 0,24 – 1,04 a červených vín 4,67 – 8,17. Odstín barvy je u rosé vín 0,82 - 2,86 a u červených 0,66 – 0,88. Nejvíce veškerých anthokyaninů obsahuje z rosé vín Svatovavřinecké Rosé ročníku 2012 z Rodinného vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s. U červených vín byly anthokyaniny převážně vyrovnané a nejvíce jich obsahuje Frankovka ročníku 2011 od výrobce Miroslava Balounová. Vícenásobná regrese za pomocí korelační matici nám prokázala určité významnosti mezi pozorovanými hodnoty. Ze senzorického hodnocení si nejlépe vedlo s 87,38 body Frankovka Rosé, ročník 2011 od vinaře Ing. Jan Stávek, PhD. Zároveň se toto víno dostalo do Salonu vín české republiky jako jediné Rosé pro rok 2013 a tím byla potvrzena kvalita i na akademické půdě. Z analytických rozborů u rosé vín je obsah alkoholu v průměru 12,18 %; obsah zbytkového cukru 5,62 g.l-1; obsah bezcukerného extraktu 21,06 g.l-1; obsah titrovatelných kyselin 6,67 g.l-1; obsah volného SO2 33,45 mg.l-1 a veškerý SO2 110,62 mg.l-1. U červených vín byl stanoven obsah alkoholu v průměru 12,65 %; obsah

76

zbytkového cukru 1,40 g.l-1; obsah bezcukerného extraktu 26,10 g.l-1; obsah titrovatelných kyselin 5,57 g.l-1; obsah volného SO2 28,7 mg.l-1 a veškerý SO2 80 mg.l-1. Pomocí shlukové analýzy se zjistilo, že nejblíže k sobě mají z růžových vín Frankovka Rosé ročníku 2012 a Frankovka Rosé ročníku 2011 od výrobce Ing. Jan Stávek, PhD. A z červených vín jsou si nejvíce podobná vína od výrobce Vít Sedláček z Vrbice a jedná se o vína Svatovavřinecké ročníku 2011 a Cuveé, 2011. Rosé vína VOC MODRÉ HORY jsou různé intenzity růžových odstínů. Převážně se vyskytuje lososový odstín, ale můžeme se setkat i s korálově růžovou barvou nebo barvou červeného grapefruitu. Vína Rosé z odrůdy Svatovavřinecké májí barvu pivoňkovou až malinovou. Aroma má vysokou intenzitu ovocnosti s převahou jahodových a malinových tónů a s občasnou přítomností jogurtových tónů. Chuť je ovocná, šťavnatá s osvěžující kyselinkou a dlouhou perzistencí. Červená vína VOC MODRÉ HORY jsou rubínové až karmínové barvy s lehkým nádechem fialkových odlesků, hlavně u odrůdy Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Aroma připomíná peckové ovoce (višně, třešně, švestky) a bobulové ovoce (maliny, borůvky) s příměsí koření (skořice) a občasným dřevitým nádechem. Chuť je čistá, plná, harmonická s ovocnými tóny, lehkou tříslovinou a s možností pikantní kyselinky.

77

8

SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA Diplomová práce pojednává o charakteristice viničních tratí a vín zatříděné jako

VOC MODRÉ HORY. Cílem této práce bylo charakterizovat viniční tratě z pohledu odrůdového zastoupení, jak z historického tak i současného stavu. Nadále zmapovat jednotlivé viniční tratě v katastru obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice. Praktická část byla rozdělena na dvě části. První část se věnuje barevným parametrům a senzorickému hodnocení vín VOC MODRÉ HORY. V druhé části z analytických hodnot byl u vín VOC MODRÉ HORY sledován obsah alkoholu, obsah zbytkového cukru a bezcukerného extraktu, obsah titrovatelných kyselin, obsah volného a veškerého SO2. Ze senzorického hodnocení si nejlépe vedla růžová vína a první místo obhájila Frankovka Rosé, ročník 2011 od vinaře Ing. Jan Stávek, PhD, které se zároveň dostalo do Salonu vín České republiky v kategorii růžových vín.

Klíčová slova: Apelace, Historie, MODRÉ HORY, Viniční tratě, Vína VOC MODRÉ

HORY

The thesis deals about the characteristics of vineyards and wines classified as a VOC MODRÉ HORY. The objective of this study was to characterise the vineyard from the perspective of plant variety representation, both from historical and current status. Thesis continues of maping of the the individual vineyards in the villages Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice and Vrbice. The practical part is divided into two sections. The first part deals with color parameters and sensory evaluation of wines VOC MODRÉ HORY. In the second part there are the analytical values of wines VOC MODRÉ HORY. There was evaluated especially alcohol content, residual sugar content and sugar free extract, content of titratable acidity, content of free and the total SO2. From the sensory evaluation of wine won rose wine, on first place is Lemberger Rose, made in 2011, from the winemaker Ing. Jan Stávek PhD. This wine also received the award on the Wine Salon of the Czech Republic in the category of rose wines.

Keywords: Appellation, History, MODRÉ HORY, Vineyard, VOC Wine

78

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY FRANC, Oldřich. Dějiny Kobylí v datech. Kobylí: Muzeum obce, 2000. ISBN 8023867172, 9788023867176. s. 98

HAVLÍK, Miroslav. Fenomén terroir v Moravském vinohradnictví a vinařství pohledem historie a etnografie. Odborná vinařská konference s mezinárodní účastí: Apelace. Břeclav: Tisk Pálka, s.r.o., 2012. s. 28-31

HORŇANSKÝ, Alois. Vinařský obzor. Které odrůdy révy vinné se doporučují pro rolníky. 1908, roč. 2, č. 3, s. 43.

HOSÁK, Ladislav. Dějiny Hustopečska do poloviny 14. stol: příspěvek k starším dějinám Moravy. 1. vyd. Praha: Spol. přátel starožitností, 1948, s. 64

HOSÁK, Ladislav, Josef SKUTIL a František ŠTAMBACHER. Dějiny městečka Velkých Pavlovic. Obecní rady, 1941

KLVAŇA, Josef. Vinařský obzor. Seznam tratí viničních, nynějších i zaniklých na Moravském Slezsku. 1917, roč. 11, č. 7, s. 103

KORDIOVSKÝ, E.: Vinice na teritoriu okresu Břeclav v 17. stol. In: Jižní Morava 1991, s. 133-134

KRAUS, Vilém a kol. Réva a víno v Čechách a na Moravě. RADIX, 1999. ISBN 8086031233, 9788086031231.

KRAUS, Vilém. Vinohradnictví se zaměřením na ekologii: Založení vinice. Valtice: Copyright, 2008.

79

KOUDELA, František. VOC Znojmo první apelační systém v ČR. Odborná vinařská konference s mezinárodní účastí: Apelace. Břeclav: Tisk Pálka, s.r.o., 2012. s. 10-13

MICHLOVSKÝ, Miloš. VOC Pálava. Odborná vinařská konference s mezinárodní účastí: Apelace. Břeclav: Tisk Pálka, s.r.o., 2012. s. 18-23

PAVLOUŠEK, Pavel. Pěstování révy vinné: moderní vinohradnictví. Praha: Grada, c2011, 333 s. ISBN 978-80-247-3314-2.

SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA: Réva vinná a víno. Praha, 2012. ISBN 978-80-7434-046-8.

SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA: Réva vinná a víno. Praha, 2011. ISBN 978-80-7084-982-8.

SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA: Réva vinná a víno. Praha, 2010. ISBN 978-80-7084-895-1.

STÁVEK, Jan. VOC MODRÉ HORY. Odborná vinařská konference s mezinárodní účastí: Apelace. Břeclav: Tisk Pálka, s.r.o., 2012. s. 4-9

TLUČHOŘOVÁ, Eliška. Exkurz do vinařské tradice v Kobylí. Brno, 2008. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/75365/ff_m/diplomovaprace_.txt. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Miroslav Válka, Ph.D.

ÚKZUZ Oblekovice. Data registru vinic: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Oblekovice 2012

HAGER, Ulrike. Překlad: Petr Procházka. Proč původ? Apelační systém v Rakousku a ve vinařské oblasti Wetnviertel. Odborná vinařská konference s mezinárodní účastí: Apelace. Břeclav: Tisk Pálka, s.r.o., 2012. s. 36-44

80

VOTRUBA, K. Vinařský obzor. Zpráva. 1912, roč. 4, č. 1, s. 2.

INTERNETOVÉ ZDROJE

ANONYM I. Víno a vinařství v obci Bořetice. GRAWEB. Bořetice [online]. 2011 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.boretice.cz/vino-a-vinarstvi

ANONYM II. Historie vinařství v Kobylí. Vinařská obec Kobylí [online]. 2007 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.kobyli.cz/cz/stranky/384-historie-vinarstvi-vkobyli

ANONYM III. Historie. GRAWEB. ZD Němčičky [online]. 2010 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.zd-nemcicky.cz/historie/

ANONYM IV. Vinařství a víno. WEBPROGRESS, s.r.o. Město Velké Pavlovice [online].

2011

[cit.

2013-03-14].

Dostupné

z:

http://www.velke-

pavlovice.cz/Article.asp?nDepartmentID=372&nArticleID=3753&nLanguageID=1

ANONYM V. Vína z Blatnice mají nově originální certifikaci kvality. NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, o.p.s. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2009 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/a2950-vina-zblatnice-maji-nove-originalni-certifikaci-

ANONYM VI. Jak značí Francie vína po 1.8.2009. WEBNODE. Vinařství Mas Bleu [online]. 2010 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.vinafrancie.eu/news/jakznaci-francie-vina-po-1-8-2009/

ANONYM VII. Vinařství v Evropě a ve světě. COPYRIGHT. Víno-rádce [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://vino-radce.cz/vinarstvi-v-evrope-a-vesvete/

81

ANONYM VIII. Světové vinařské regiony. COPYRIGHT. Vinplanet [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://vinplanet.cz/kategorie/svetove-vinarskeregiony/

ANONYM IX. The wine designations. AUSTRIAN WINE MARKETING BOARD. Austrian

Wine [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z:

http://www.austrianwine.com/our-wine/the-wine-designations/ ANONYM X. Systém ALA [online]. 2012 – 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://teranos.ala1.com/index.php

ANONYM XI. Terroir. IMPRIMATUR. Vinařství Chrástek [online]. 2007 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.vinochrastek.cz/terroir.html

ANONYM XII. Legal requirements Mittelburgenland DAC. Austrian Wine [online]. 2010 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.austrianwine.com/our-wine/thenew-appellation-wines-in-austria-dac/legal-requirements/legal-requirementsmittelburgenland-dac/

ANONYM XIII. Legal requirements Eisenberg DAC. Austrian Wine [online]. 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.austrianwine.com/our-wine/the-newappellation-wines-in-austria-dac/legal-requirements/legal-requirements-eisenbergdac/

JANOŠEK, František. Vinařství na Vrbici. Obec Vrbice [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://vrbice.cz/vinarstvi/

STÁVEK, Jan. Vinice. COPYRIGHT. Víno J. Stávek [online]. 2012 [cit. 2013-0314]. Dostupné z: http://www.jstavek.cz/vinice/

VOC MODRÉ HORY. Ke stažení. VOC MODRÉ HORY [online]. 2011 [cit. 201303-14]. Dostupné z: http://www.vocmodrehory.cz/ke-stazeni

ZEZULÁK, Josef a František LACINA. Pátá kniha kronikářských zápisků Velkých Pavlovic od r. 1960 [online]. 1971. vyd. František LACINA. Velké Pavlovice, 1971 82

[cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://velke-pavlovice.nase-kronika.cz/Kronika/5kniha-kronikarskych-zapisku-od-1960

ZEZULÁK, Josef. Pamětní kniha městyse Velkých Pavlovic od r. 1945: Soupis polních tratí [online]. 1971. vyd. František LACINA. Velké Pavlovice, 1971 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://velke-pavlovice.nase-kronika.cz/Kronika/Pametnikniha-od-1945

LEGISLATIVA

Vyhláška Ministerstva Zemědělství č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. In: 254/2010 Sb. 2010.

83

10 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Zachované vinice v dnešních viničních tratí v mikroregionu Modré hory..... 84 Příloha 2 Kompletní seznam zatříděných vín VOC Modré hory .................................... 86 Příloha 3 Výměra vinic v ha v obci Bořetice pro rok 2012 ............................................ 88 Příloha 4 Výměra vinic v ha v obci Kobylí pro rok 2012 ............................................... 88 Příloha 5 Výměra vinic v ha v obci Němčičky pro rok 2012 .......................................... 89 Příloha 6 Výměra vinic v ha ve Velkých Pavlovicích pro rok 2012 ............................... 89 Příloha 7 Výměra vinic v ha v obci Vrbice pro rok 1012 ............................................... 90 Příloha 8 Seznam výrobců vín - členů VOC MODRÉ HORY o.s. .................................. 90 Příloha 9 Věková struktura vinic.................................................................................... 91 Příloha 10 Rozloha vinic ve světě pro rok 2010............................................................. 92 Příloha 11 Průměrné klimatické hodnoty z let 1925 – 2003 v obci Velké Pavlovice ..... 92 Příloha 12 100 bodová tabulka pro senzorické hodnocení vín ...................................... 93 Příloha 13 Mapa viničních tratí v mikroregionu MODRÉ HORY ................................. 94 Příloha 14 Popis viničních tratí k mapce viničních tratí v mikroregionu MODRÉ HORY

......................................................................................................................................... 95

Příloha 1 Zachované vinice (ha) v dnešních viničních tratí v mikroregionu Modré hory

Výměra vinic v období 1940 – 2004 v dnešních viničních tratí Obec

Název trati

1940

1960

1970

1980

1990

2004

0,0792

1,2616

3,158

6,9923

19,4173

21,8163

Tálky za kostelem

0,1035

0,5375

1,2116

3,0762

5,1887

Čtvrtě

0,0802

7,5647

15,273

16,1511

36,8343

0,2316

71,6393

Kraví hora Bořetice

Trkmanska Terasy

0,09

0,4958

0,6818

1,3965

2,3639

26,2405

0,28

0,6667

0,7678

0,8558

0,8558

0,093

18,3655

34,022

66,7081

0,4664

1,2558

3,5524

5,8985

8,1209

0,4017

5,1134

6,529

9,4095

13,8902

0,175

0,3

0,55

1,354

26,2098

1,7261

4,0844

11,3271

14,8881

24,1962

Rokytí

0,0502

0,2002

0,4104

1,6343

Sovinky

0,0571

0,5009

0,9234

16,8434

Padělky Mimo trať Kobylí

Dvořanky

32,714

Holý kopec Lácary

0,07

Lumperky Nivky Padělky

0,067

84

Zámlynský U sklaky

0,245

Zahrady

0,6228

1,1802

2,0694

2,7777

5,3406

0,4949

2,7857

4,0418

7,906

33,0696

0,7598

2,215

3,6431

4,3401

8,5058

0,0633

6,6759

K lůkám Žleby Mimo trať Bočky Filiberky

0,9004

0,301

1,5765

5,5644

7,8778

8,4252

2,212

3,6822

11,8744

12,7544

13,0999

0,036

2,3294

Hrušový Němčičky

Kolberk

1,8696

5,0187

5,9631

15,6456

19,2448

22,7468

Novosády

0,2975

1,9108

2,1508

2,4908

3,6207

Růžený

0,0626

0,0876

1,143

22,0233

31,1406

Soudná

0,9739

Staré hory Veselý

0,2346

Zbavce

0,2109

0,8299

6,3565

17,7856

18,1378

1,8388

2,9512

5,5061

10,6672

11,6939

0,1814

0,3389

8,5726

15,0812

15,5785

11,1471

23,6246

23,6246

23,16

23,16

23,2403

Odměry Dlouhé kněžské Mimo trať

0,13

0,13

0,13

0,13

Bojanovska

2,49

3,0783

4,8883

27,0866

Išperky Velké Pavlovice

Lizniperky

0,1

1,1126

3,4072

18,8762

47,9324

56,6752

0,2252

0,6679

2,1069

15,9289

22,4692

36,3211

0,1

0,4119

14,0828

26,955

45,739

102,1933

0,1058

7,8121

17,0798

17,7627

18,6019

1,5791

3,3935

12,1963

26,3422

45,7284

57,8237

Nadzahrady Nové hory Staré hory Trkanska

55,4544

Humna

0,0322

0,0772

0,1647

3,7274

3,8174

0,0489

0,1239

0,2539

0,567

0,8425

0,8425

0,1

0,25

3,0582

11,8816

25,3073

28,0497

0,3104

1,8939

2,7999

3,7054

8,9432

0,1

0,44

0,8831

3,1941

31,9737

Stráně

0,05

0,05

0,05

12,0425

Úlehle

7,52

7,52

7,52

19,4302

5,4247

6,0572

6,6672

11,5717

Mimo trať Krátký Ochoze Vrbice

Roviny (=Skale)

Záhumnice

0,2611

Nová hora

0,1858

Zadní hora

0,3828

Mimo trať Celkem Modré hory

0,0462 5,709

23,76

108,0269

305,855

514,5447

0,1662 1052,787

Zdroj: ÚKZUZ Oblekovice, 2012

85

Příloha 2 Kompletní seznam zatříděných vín VOC Modré hory Rok zatřídění 2013

2012

11/12

Zatřiďované množství (l) 4400

Číslo ověření SZPI 6459/12

Miroslava Balounová

2011

69/11

8200

1903/11

Miroslava Balounová

VOC

2011

10/11

960

2069/11

Svatovavřinecké rosé

VOC

2012

03/12a

400

5434/12

Leoš Horák Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s.

Modrý Portugal

VOC

2011

80-11

1000

1411/11

Patria Kobylí, a.s.

Frankovka rosé

VOC

2012

224-12

1000

2343/12

Patria Kobylí, a.s.

Frankovka rosé

VOC

2012

800

500

2478/12

Vít Sedláček Vít Sedláček

Odrůda

Označení

Ročník

Číslo šarže

Frankovka rosé

VOC

2012

Frankovka

VOC

Svatovavřinecké

Výrobce

Frankovka

VOC

2011

724

700

4722/11

Svatovavřinecké

VOC

2011

723

500

1381/11

Modrý Portugal

VOC

2011

725

1100

Cuveé MP a SV

VOC

2011

726

1400

Frankovka rosé

VOC

2012

1012

3000

Frankovka

VOC

2011

811

1150

Frankovka

VOC

2011

1412

767

7615/11

Vinařství Radim Stávek

Svatovavřinecké

VOC

2011

1512

837

7610/11

Vinařství Radim Stávek

Frankovka rosé

VOC

2011

711

1930 l

55341

Ing. Jan Stávek, Ph.D.

Frankovka rosé

VOC

2011

52/11

4800 l

1903/11

Miroslava Balounová

Frankovka rosé

VOC

2011

69-11/1

1000 l

4586/11

Frankovka rosé

VOC

2011

54/11

5000 l

1903/11

Svatovavřinecké

VOC

2009

20A/09

400 l

6177/09

Frankovka

VOC

2010

36/10

3000 l

54529

Patria Kobylí, a.s. Miroslava Balounová; Vinařství Ludwig,s.r.o. Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s. Miroslava Balounová; Vinařství Ludwig,s.r.o.

Vít Sedláček 1380/11 Vít Sedláček 1382/11, 1381/11 Vít Sedláček 2286/12,2283/12 Ing. Jan Stávek, Ph.D. 7618/11 Ing. Jan Stávek, Ph.D.

86

Frankovka

VOC

2009

15A/09

800 l

6182/09

Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s.

Frankovka rosé

VOC

2010

23.10

2300 l

341/10

Miroslava Balounová

Frankovka rosé

VOC

2010

48/10

490 l

3010/10

ZD Němčičky

Frankovka

VOC

2010

12011

1000 l

341/10

Vinařství Ludwig, s.r.o.

Modrý Portugal

VOC

2009

11911

1200 l

5477/09

Frankovka rosé

VOC

2010

1910b

1274 l

6619/09

Vinařství Ludwig, s.r.o. Vinařství V a M Zborovský, v.o.s.

Frankovka rosé

VOC

2010

2710

1000 l

2874/10

Ing. Jan Stávek, Ph.D.

2011

Modrý Portugal

VOC

2009

409

300 l

6158/09

SYFANY, s.r.o.

Svatovavřinecké

VOC

2009

809

337 l

6160/09

SYFANY, s.r.o.

Svatovavřinecké

VOC

2009

164-09/1

2000 l

6224/09

Patria Kobylí, a.s.

Frankovka

VOC

2009

915

1500 l

22590

Ing. Pavel Lacina

Frankovka

VOC

2009

170-09/1

2000 l

6230/09

Frankovka

VOC

2008

24.8.2001

375 l

3272/08

Patria Kobylí, a.s. Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Bořetice a.s.

Modrý Portugal

VOC

2009

509

850 l

6132/09

Vít Sedláček

Zdroj: VOC MODRÉ HORY, 2013

87

Příloha 3 Výměra vinic v ha v obci Bořetice pro rok 2012 Bořetice Název viniční trati

Celková výměra trati 2010

Kraví hora

Fr

2012

2010

MP

2012

2010

Sv

2012

2010

2012

21,99

21,82

1,03

1,07

1,84

1,85

1,69

1,7

5,19

5,19

0,26

0,26

0,49

0,49

0,7

0,67

38,56

37,47

2,6

2,6

2,73

2,73

7,87

7,61

Mimo tratě

0,86

0,86

0,06

0,06

0,04

0,04

0,17

0,17

Trkmanska

72,59

73,16

7,19

7,3

7,38

7,43

13,75

13,91

Terasy

31,02

31,2

1,31

1,35

0,78

0,78

1,78

1,78

Padělky

0,04

-

0

-

0

-

0,02

-

170,25 1143,3

169,7 1131,88

12,45 136,57

12,64 145,3

13,26 98,72

13,32 99,5

25,98 119,32

25,84 109,51

Tálky za kostelem Čtvrtě

Celkem Bořetice Celkem MH

Zdroj: ÚKZÚZ Oblekovice, 2012

Příloha 4 Výměra vinic v ha v obci Kobylí pro rok 2012 Kobylí Název viniční trati Dvořanky Holý kopec

Celková výměra trati 2010 2012 46,9 45,8

Fr

MP

Sv

2010 4,1

2012 4,1

2010 1,3

2012 1,3

2010 2,86

2012 2,86

74,52

67,18

4,78

4,76

8,51

8,43

9,7

6,79

Lácary

8,31

8,79

0,85

0,82

0,98

0,95

0,95

0,89

Lumperky

21,4

21,91

0,77

0,77

9,43

10,1

2,14

2,48

26

26,31

1,94

1,82

1,81

1,8

0,69

0,67

25,85

25,18

2,3

2,27

3,19

3,22

3,38

3,16

Rokytí

2,23

2,01

0,05

0,04

0,21

0,2

0,07

0,05

Sovinky

17,28

16,84

0,14

0,14

0

1,09

2,07

2,07

8,51

8,51

0,49

0,49

0,61

0,61

0,73

0,73

U skalky

33,58

33,55

7,92

7,93

7,46

7,33

3,95

3,93

Zahrady

5,24

5,37

0,41

0,41

0,63

0,63

0,67

0,7

K lůkám

0

0

0

0

0

0

0

0

11,2

11,6

0

0

0,01

0,01

0

0

0,1

0,1

0

0

0

0

0,03

0,03

281,12 1143,3

273,15 1131,88

23,75 136,57

23,55 145,3

34,14 98,72

35,67 99,5

27,24 119,32

24,36 109,51

Nivky Padělky

Zámlynský

Žleby Mimo trať Celkem Kobylí Celkem MH

Zdroj: ÚKZÚZ Oblekovice, 2012

88

Příloha 5 Výměra vinic v ha v obci Němčičky pro rok 2012 Němčičky Název viniční trati Bočky

Celková výměra trati 2010 2012 8,67 8,37

Fr

MP

2010 1,12

2012 1,12

Sv

2010 2012 0,97 0,82

2010 1,13

2012 1,05

Filiberky

14,47

14,43

1,85

1,75

1,68

1,73

0,63

0,54

Hrušový

3,09

3,09

0,4

0,4

0,49

0,49

0

0

Kolberk

22,96

22,61

5,71

5,69

2

1,94

0,67

0,66

4,04

3,74

0,92

0,9

0,35

0,35

0,43

0,34

Růžený

31,14

31,17

4,93

4,93

5,61

5,61

0

0

Soudná

0,97

5,39

0,5

0,5

0

0

0,31

0,31

Staré hory

18,27

18,35

0,28

0,28

0,41

0,41

4,43

4,43

Veselý

18,58

18,13

1,41

1,41

1,92

1,86

1,24

1,22

Zbavce

15,75

15,75

4,29

4,29

0,55

0,55

0,16

0,16

Odměry

23,63

23,63

0

0

0

0

0

0

Dlouhé kněžské

23,24

20,77

0

0

0

0

12,66

10,19

0,13

0,13

0

0

0

0

0,02

0,02

184,94 1143,3

185,56 1131,88

21,41 136,57

21,27 145,3

13,98 13,76 98,72 99,5

21,68 119,32

18,92 109,51

Novosády

Mimo trať Celkem Němčičky Celkem MH

Zdroj: ÚKZÚZ Oblekovice, 2012 Příloha 6 Výměra vinic v ha ve Velkých Pavlovicích pro rok 2012 Velké Pavlovice Název viniční trati Bojanovska

Celková výměra trati 2010 2012 26,81 27,55

Fr 2010 3,93

MP

Sv

2012 2010 2012 4,01 2,83 2,94

2010 3,86

2012 3,86

Išperky

57,57

57,24

13,88

13,99

1,91

1,78

1,01

1,01

Lizniperky

38,08

36,32

18,16

18,13

1,88

1,83

1,43

1,36

102,37

103,8

8,39

8,39

1,91

1,9

14,06

13,76

Nové hory

22,77

18,6

1,52

1,51

3,46

3,45

4,05

3,98

Staré hory

60,25

59,22

6,65

6,53

6,85

6,86

5,25

5,24

Trkmanska

55,89

55,45

4,75

4,75

3,39

3,39

2,8

2,8

-

3,82

-

0,01

-

0,01

-

0,06

0,84

0,84

0,06

0,06

0,03

0,03

0,14

0,14

Celkem VP

364,58

362,84

57,34

57,38

22,26 22,19

32,6

32,21

Celkem MH

1143,3

1131,88

136,57

145,3

98,72

119,32

109,51

Nadzahrady

Humna Mimo tratě

99,5

Zdroj: ÚKZÚZ Oblekovice, 2012

89

Příloha 7 Výměra vinic v ha v obci Vrbice pro rok 1012 Vrbice Název viniční trati

Celková výměra trati

Fr

MP

Sv

Krátký

2010 30,16

2012 28,97

2010 4,32

2012 4,29

2010 2,36

2012 2,29

2010 3,21

2012 3,05

Ochoze

9,63

9,38

1,16

1,13

1,03

1,03

1,22

1,22

Roviny (=Skale)

36,93

36,89

6,64

6,64

4,29

4,29

0,25

0,23

Stráně

14,26

14,26

4,05

4,05

2,25

2,25

1,42

1,42

Úlehle

30,48

30,43

4,82

4,82

2,43

2,34

11,34

9,68

Záhumnice

20,59

19,96

0,62

0,61

1,81

1,74

1,43

1,38

Nová hora

0,19

0,19

0

0

0

0

0

0

Zadní hora

-

0,38

-

0

-

0

-

0

0,17

0,17

0,01

0,01

0

0

0,03

0,03

Celkem Vrbice

142,41

140,63

21,62

21,55

14,17

13,94

18,9

17,01

Celkem MH

1143,3

1131,88

136,57

145,3

98,72

99,5

Mimo trať

119,32 109,51

Zdroj: ÚKZÚZ Oblekovice, 2012 Příloha 8 Seznam výrobců vín - členů VOC MODRÉ HORY o.s.

1. Rodinné vinařství Jedlička & Novák, Bořetice a.s., Barvičova 23/25, 602 00 Brno, IČ: 27746658 2. Stanislav Pazderka, 691 08 Bořetice 489, IČ: 12449849 3. Vinařství Ludwig, s.r.o., Palackého 956, 252 63 Roztoky u Prahy, IČ: 26123126 4. PATRIA Kobylí, a.s., Augusty Šebestové 716, 691 10 Kobylí, IČ: 25532359 5. Ing. Jan Stávek, PhD., 691 07 Němčičky 176, IČ: 69740925 6. Zemědělské družstvo Němčičky, 691 07 Němčičky 153, IČ: 45479968 7. Radim Stávek, 691 07 Němčičky256, IČ: 60678941 8. Ing. Pavel Lacina, Bří Mrštíků 18, 691 06 Velké Pavlovice, IČ: 72379014 9. „MITOMA“ Vrbice, s.r.o., 691 09 Vrbice 421, IČ: 25341448 10. Vinařství V & M Zborovský, v.o.s., Dlouhá 2, 691 06 Velké Pavlovice, IČ: 26951681 11. Miroslava Balounová, Vestec 9, 257 24 Chocerady, IČ: 69360022 12. Marek Suský, Hlavní 40, 691 06 Velké Pavlovice, IČ: 72380161

90

13. SYFANY, spol. s r.o., 691 09 Vrbice 428, IČ: 47903970 14. Vít Sedláček, 691 09 Vrbice 405, IČ: 46211144 15. Leoš Horák, 691 09 Vrbice 422, IČ: 75653851 16. Stanislav Novák, 691 08 Bořetice 483, IČ: 45626243 17. Vinařství Bukovský s.r.o., 691 10 Kobylí 231, IČ: 28278429 18. Vinařství Halm s.r.o., Dolní konec 188, 763 14 Zlín Velíková, IČ: 28300432 19. Helena Bednaříková, Nádražní 50, 691 06 Velké Pavlovice, IČ: 87227631

Ve Velkých Pavlovicích, 18.4.2012 Zdroj: Ing. Jan Stávek, PhD. - předseda VOC MODRÉ HORY o.s.

Příloha 9 Věková struktura vinic

Zdroj: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2012

91

Příloha 10 Rozloha vinic ve světě pro rok 2010

Zdroj: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2012

Příloha 11 Průměrné klimatické hodnoty z let 1925 – 2003 v obci Velké Pavlovice MĚSÍC

TEPLOTA °C

SRÁŽKY mm

SLUNEČNÍ SVIT - hod.

Leden

- 1,88

24,53

42,2

Únor

0,02

23,62

142,8

Březen

4,29

25,81

171,0

Duben

9,72

34,12

215,1

Květen

14,67

53,93

286,3

Červen

17,76

68,58

321,9

Červenec

19,81

67,27

254,4

Srpen

19,14

61,82

333,3

Září

15,09

39,93

213,2

Říjen

9,67

40,00

115,5

Listopad

4,41

41,15

75,1

Prosinec

- 0,03

29,66

72,9

CELKEM

9,42

509,56

2.243,7

VEGETAČNÍ OBDOBÍ

16,04

325,65

1.624,2

Zdroj: Meteostanice Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice

92

Příloha 12 100 bodová tabulka pro senzorické hodnocení vín BODOVACÍ TABULKA K HODNOCENÍ VÍN 100 bodovým systémem Poznámka

dne……………………………. Komise č…………… Podpis hodnotitele:……………….

vynikající

velmi dobré

dobré

uspokojivé

nedostatečné

Podpis předsedy komise:………………

čirost

5

4

3

2

1

barva

10

8

6

4

2

intenzita

8

7

6

4

2

čistota

6

5

4

3

2

harmonie

16

14

12

10

8

intenzita

8

7

6

4

2

čistota

6

5

4

3

2

harmonie

22

19

16

13

10

perzistence

8

7

6

5

4

10

9

8

7

86 72 56

40

TICHÁ VÍNA HODNOCENÍ

Vzhled

Vůně

Chuť Celkový dojem Celkem bodů

11 100

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

93

Příloha 13 Mapa viničních tratí v mikroregionu MODRÉ HORY

Zdroj: VOC MODRÉ HORY, 2011

94

Příloha 14 Popis viničních tratí k mapce viničních tratí v mikroregionu MODRÉ HORY

Zdroj: VOC MODRÉ HORY, 2011 95