Charakteristika předpokladů pro cestovní ruch na Podluţí a Hodonínsku
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Charakteristika předpokladů pro cestovní ruch na Podluţí a Hodonínsku Bakalářská práce
Autor: Klára Klvaňová Vedoucí práce: akademický malíř Vladimír Netolička Jihlava 2011
© Copyright 2011 Klára Klvaňová
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ―). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6. 12. 2011 .......................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, ak. malíři Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, cenné rady, připomínky a čas, který mi věnoval při zpracování této práce.
Abstrakt KLVAŇOVÁ, Klára: Charakteristika předpokladů pro cestovní ruch na Podluţí a Hodonínsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 92 stran. Bakalářská práce analyzuje předpoklady pro cestovní ruch v regionu Podluţí a mikroregionu Hodonínsko. Cílem mé bakalářské práce je analýza všech předpokladů pro cestovní ruch v dané lokalitě, zhodnocení úrovně těchto předpokladů a navrţení dalších způsobů jak do tohoto regionu přilákat turisty. Klíčová slova: Cestovní ruch, Region Podluţí, Mikroregion Hodonínsko, Marketingový výzkum, SWOT analýza
Abstract KLVAŇOVÁ, Klára: Characteristic of conditions for tourism in the area of Podluţí and Hodonín. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor ac. painter Vladimír Netolička. Level od the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 92 pages. Bachelor´s thesis analyzes preconditions for tourism in the area of Podluţí and Hodonín. The goal of my bachelor thesis is analysis of all preconditions for tourism in this locality, evaluation of the levels of these conditions and propose other ways to attract. Keys words: Tourism, Region Podluţí, Microregion Hodonínsko, Marketing research, SWOT analysis.
7
Předmluva V mé bakalářské práci se zabývám předpoklady pro cestovní ruch na Podluţí a Hodonínsku. Toto téma jsem si zvolila zejména z toho důvodu, ţe v této oblasti ţiju od narození, je mi velmi blízká a vţdy se sem ráda vracím. Pravdou je, ţe tato oblast je jedinečná a atraktivní především díky přítomnosti folklóru a vinařství, a proto má skvělý potencionál pro cestovní ruch. Já, osobně mám velmi pozitivní vztah k folklóru, krojům a vinařství, jelikoţ to všechno k tomuto kraji neodmyslitelně patří. V dnešní uspěchané době, můţe být pro lidi z velkých měst návštěva této oblasti nezapomenutelným záţitkem. Mohou se na chvíli zastavit a poohlédnout se jaký je ţivot na vesnici, posedět u dobrého vínka nebo obdivovat krásu zdejších krojů. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se věnuje vymezení regionu Podluţí a mikroregionu Hodonínsko. Charakterizuje lokalizační, realizační a selektivní předpoklady cestovního ruchu. V praktické části jsou prezentovány výsledky marketingového výzkumu, SWOT analýza a návrhy ke zlepšení rozvoje cestovního ruchu v lokalitě. Cílem této práce práce je analyzování všech předpokladů pro cestovní ruch v dané lokalitě. Zhodnocení úrovně těchto předpokladů a navrţení dalších způsobů jak do tohoto regionu přilákat turisty. K vytvoření této práce budu pouţívat informace z různých propagačních materiálů, broţurek a odborných časopisů.
8
Obsah Seznam obrázků .......................................................................................................................... 11 Seznam grafů............................................................................................................................... 12 Úvod ............................................................................................................................................ 14 Teoretická část ............................................................................................................................ 15 1
2
Region Podluţí .................................................................................................................... 15 1.1
Definice oblasti Podluţí .............................................................................................. 15
1.2
Svazek obcí „Region Podluţí― .................................................................................... 15
1.1.1
MAS Dolní Morava............................................................................................. 16
1.1.2
Biosferická rezervace Dolní Morava................................................................... 16
Mikroregion Hodonínsko .................................................................................................... 18 2.1
Definice oblasti Mikroregion Hodonínsko .................................................................. 18
2.2
Mikroregion Hodonínsko ............................................................................................ 18
3
Cestovní ruch na Podluţí a Hodonínsku ............................................................................. 19
4
Jednotlivé obce .................................................................................................................... 20
5
6
4.1
Čejkovice .................................................................................................................... 20
4.2
Dolní Bojanovice ........................................................................................................ 20
4.3
Dubňany ...................................................................................................................... 20
4.4
Hodonín....................................................................................................................... 21
4.5
Hrušky ......................................................................................................................... 21
4.6
Josefov ........................................................................................................................ 22
4.7
Kostice ........................................................................................................................ 22
4.8
Ladná........................................................................................................................... 23
4.9
Lanţhot........................................................................................................................ 23
4.10
Luţice .......................................................................................................................... 23
4.11
Mikulčice .................................................................................................................... 24
4.12
Moravská Nová Ves .................................................................................................... 24
4.13
Moravský Ţiţkov ........................................................................................................ 25
4.14
Nový Poddvorov ......................................................................................................... 25
4.15
Prušánky ...................................................................................................................... 25
4.16
Ratíškovice .................................................................................................................. 26
4.17
Rohatec........................................................................................................................ 26
4.18
Starý Poddvorov .......................................................................................................... 27
4.19
Tvrdonice .................................................................................................................... 27
4.20
Týnec........................................................................................................................... 27
Lokalizační předpoklady ..................................................................................................... 29 5.1
Přírodní předpoklady................................................................................................... 29
5.2
Kulturně – historické předpoklady .............................................................................. 32
Realizační předpoklady ....................................................................................................... 41
9
6.1
Dopravní dostupnost ................................................................................................... 41
6.2
Ubytovací kapacity...................................................................................................... 41
6.3
Stravovací zařízení ...................................................................................................... 48
6.4
Informační centra ........................................................................................................ 50
7
Selektivní předpoklady........................................................................................................ 51
8
Realizované projekty na Podluţí a Hodonínsku ................................................................. 52 8.1
Turistický průvodce Podluţím a Hodonínskem .......................................................... 52
8.2
Vinné sklepy na Podluţí.............................................................................................. 52
8.3
Systém orientačního značení Regionu Podluţí ........................................................... 52
8.4
Naučné panely při řece Moravě .................................................................................. 53
8.5
Hodonínsko - turistika na koni .................................................................................... 53
Moţnosti propagace Podluţí a Hodonínska ........................................................................ 54
9
Praktická část .............................................................................................................................. 55 10
Marketingový výzkum .................................................................................................... 55
10.1
Vyhodnocení dotazníků .............................................................................................. 55
10.2
Shrnutí marketingového výzkumu .............................................................................. 72
11 11.1
SWOT analýza ................................................................................................................ 74 Shrnutí SWOT analýzy ............................................................................................... 76
Závěr ........................................................................................................................................... 78 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................................ 79 Přílohy ......................................................................................................................................... 86
10
Seznam obrázků Obr. 1: Mapa regionu Podluţí (Zdroj: http://www.podluzi.cz/) Obr. 2: Mapa mikroregionu Hodonínsko (Zdroj: http://www.hodoninsko.eu/cs?start=2/) Obr. 3: Přírodní rezervace Cahnov Soutok (Zdroj: http://www.portalmikulov.cz/narodni-prirodni-rezervace-cahnov--soutok/) Obr. 4: Přírodní park Mikulčický luh (Zdroj: http://www.tosneci.wz.cz/r2004/morava/3den/mikulcice_luh.htm/) Obr. 5: Baťův kanál (Zdroj: http://www.batacanal.cz/2007/cz/cojebk/index-f.htm/) Obr. 6: Lovecký zámeček Pohansko (Zdroj: http://www.bunkr-postorna.websnadno.cz/) Obr. 7: Rozhledna Na Podluţí (Zdroj: http://www.rozhledny.webzdarma.cz/podluzi.htm/) Obr. 8: Slovanské hradiště Mikulčice – vykopávky (Zdroj: http://www.masaryk.info/slovanske-hradiste-mikulcice/) Obr. 9: Náměstí zámku Hodonín s bustou T. G. Masaryka (Zdroj: http://www.hrady.cz/index.php?p=main_okolidetailObec=12595/) Obr. 10: Dívky a chlapci v podluţáckém kroji (Zdroj: http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turisticky-pruvodce/)
11
Seznam grafů Graf. 1: Znáte region Podluţí? Graf. 2: Znáte mikroregion Hodonínsko? Graf. 3: Pokud znáte, odkud jste čerpal/a informace o regionech? Graf. 4: Z kterého kraje jste přijel/a? Graf. 5: Jak jste přicestoval/a? Graf. 6: Jaký je důvod Vaší návštěvy? Graf. 7: S kým cestujete? Graf. 8: Kolik dní zde plánujete strávit? Graf. 9: Pokud zde budete nocovat, jaké ubytovací zařízení zvolíte? Graf. 10: Jste spokojen/a s ubytovacími sluţbami? Graf. 11: Jste spokojen/a s kvalitou stravovacích sluţeb? Graf. 12: Jak hodnotíte dopravní sluţby v regionech? Graf. 13: Jak byste zhodnotil/a cenovou úroveň sluţeb oproti jiným oblastem republiky? Graf. 14: Které obce jste navštívil/a nebo máte v plánu navštívit? Graf. 15: Navštívil/a jste historickou či přírodní pamětihodnost? Graf. 16: Kterou? Graf. 17: Zúčastnil/a jste se nějaké kulturní či sportovní akce? Graf. 18: Které? Graf. 19: Zúčastnil/a jste se nějaké tradiční folklorní události? Graf. 20: Které? Graf. 21: Jaký máte vztah k tradicím folkloru? Graf. 22: Co Vás v regionu Podluţí nejvíce zaujalo, co se Vám nejvíce líbilo? Graf. 23: Co podle Vás v regionu schází oproti jiným regionům? 12
Graf. 24: Doporučil/a byste návštěvu regionů známým? Graf. 25: Zkuste odhadnout vzdálenost z místa Vašeho bydliště od tohoto místa Graf. 26: Vaše pohlaví Graf. 27: Váš věk
13
Úvod Bakalářská práce se věnuje problematice předpokladů cestovního ruchu na Podluţí a na Hodonínsku. Dle mého názoru je tento kraj občas opomíjen, coţ je velká škoda, protoţe opravdu má co nabídnout. Cílem práce je charakteristika předpokladů pro cestovní ruch v dané lokalitě. Dále zhodnocení úrovně těchto předpokladů a navrţení dalších způsobů jak do tohoto regionu přilákat turisty. Bakalářská práce se dělí na dvě části. V té první je definován region Podluţí, mikroregion Hodonínsko a jsou zde informace o jednotlivých obcích. Hlavní částí práce je charakteristika jednotlivých předpokladů pro cestovní ruch, a to lokalizačních, realizačních
a
okrajově
se
práce
věnuje
i
selektivním
předpokladům.
Na základě této charakteristiky je v druhé části práce vytvořena SWOT analýza, která mapuje silné a slabé stránky oblasti, příleţitosti, kterých je třeba vyuţít a hrozby, který by měly být postupně odstraňovány. Jsou zde popsány návrhy k řešení nedostatků a naopak i návrhy, které mají dopomoct k posílení a většímu rozvoji cestovního ruchu. Na podporu SWOT analýzy je zde vyhodnoceno i dotazníkové šetření, které probíhalo mezi návštěvníky dané lokality. Dotazník obsahuje 23 otázek týkajících se regionů, poskytovaných sluţeb, kulturního programu apod. Šetření je vyhodnoceno pomocí vlastních grafů.
14
Teoretická část 1
Region Podluţí
1.1
Definice oblasti Podluţí
Tato oblast se rozkládá na jihu Jiţní Moravy v nejjihovýchodnějším cípu České republiky, z jedné strany ho obklopuje Rakousko a z druhé strany Slovenská republika. Region se nachází při soutoku řeky Moravy a Dyje a je lemován luţními lesy. Podluţí patří k nejteplejším místům v České republice. Právě proto je tento kout naší země velmi úrodný. Pěstují se tady především obilniny (pšenice, ječmen a oves), brambory, řepa, kukuřice. Region se vyznačuje především folklorem, tradicemi a vinařstvím.
1.2
Svazek obcí „Region Podluţí“
Původně mikroregion Podluţí vznikl 2. února 1999 v Kosticích jako dobrovolný svazek obcí. Kostice se staly také prvním sídlem tohoto svazku, avšak od roku 2003 se jeho nové sídlo nachází ve městě Lanţhot. Původně se toto sdruţení skládalo ze sedmi obcí, avšak v roce 2003 se rozrostlo o dalších šest obcí z Hodonínska a v roce 2007 se posledním přistupujícím členem stala obec Ladná. Spolupráce mezi těmito obcemi stává ve vzájemném setkávání jednotlivých zástupců obcí a vyměňování jejich zkušeností. Činnost tohoto svazku se zaměřuje především na získávání dotací pro realizaci rozvojových projektů v oblasti cestovního ruchu, vinařství, zachování tradiční kultury a zlepšování infrastruktury. Region Podluţí je zakládajícím členem Místní akční skupiny Dolní Morava, dále partnerem mikroregionu Hodonínsko a regionu Slovácko. Spolupracuje s organizacemi Biosferická rezervace Dolní Morava nebo Folklorní sdruţení České republiky. (4)
15
Obrázek 1 Mapa Regionu Podluţí
1.1.1 MAS Dolní Morava „MAS Dolní Morava je občanské sdružení, které vzniklo rozšířením MAS Regionu Podluží o subjekty Mikroregion Hodonínsko, obce Čejkovice, Čejč, Mutěnice, Karlín, Terezín a Okresní Hospodářskou komoru Hodonín. MAS Dolní Morava pracuje již od roku 2004 na principech programu Leader. Partneři se dohodli, že předloží projekt do programu Leader+ za účelem uvedení se do funkceschopnosti a vytvoření strategie MAS, která pomůže regionálnímu rozvoji a podpoří soukromý, neziskový a veřejný sektor.― 30
1.1.2 Biosferická rezervace Dolní Morava Biosferická rezervace Dolní Morava vznikla rozšířením Biosferické rezervace Pálava o Lednicko-valtický areál a Podluţí s luţními lesy v oblasti mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem řek Moravy a Dyje. Vznik této biosférické rezervace byl schválen v červenci roku 2003 v Paříţi výborem Mezinárodní koordinační rady UNESCO. 16
Obecně prospěšná společnost Biosferická rezervace Dolní Morava vznikla za účasti zainteresovaných subjektů a obcí biosférické rezervace, v souladu se Sevillskou strategií vytváření a správy biosférických rezervací a Rámcovými stanovami Světové sítě biosférických rezervací. Úkolem společnosti je vytvářet vhodné podmínky pro udrţitelný hospodářský rozvoj a územní management Biosferické rezervace Dolní Morava, podporovat ochranu přírody, krajiny a kulturních tradic, vědecký výzkum, monitoring, výchovu a vzdělání. Dalším cílem společnosti je například podpora mezinárodní spolupráce. 5
17
2
Mikroregion Hodonínsko
2.1
Definice oblasti Mikroregion Hodonínsko
Mikroregion Hodonínsko leţí na Jiţní Moravě na hranicích se Slovenským státem. Středem regionu protéká řeka Morava. Stejně jako Podluţí je Hodonínsko bohaté na folklor, lidové tradice, řemesla a vinařství. V regionu je velmi oblíbená cykloturistika a stejně tak i turistika na koni.
2.2
Mikroregion Hodonínsko
Mikroregion Hodonínsko vznikl v roce 2004 a jeho sídlo je v Hodoníně. Členy mikroregionu tvoří jedenáct obcí, které jsou bohaté jak na lidové tradice, tak i na vinice. Některé z těchto obcí jsou zároveň členy Podluţí. Jeho hlavním cílem je prosazování koordinace a ochrany společných zájmů členských obcí. Dále je jeho činností spolupráce při poskytování poradenských a informačních sluţeb, při budování a rozšiřování sítě cyklostezek, při pořádání kulturních a společenských akcí a společná propagace tohoto svazku. 50
Obrázek 2 Mapa mikroregionu Hodonínsko
18
3
Cestovní ruch na Podluţí a Hodonínsku
Průměrná doba pobytu na jiţním Slovácku je odlišná u tuzemských a zahraničních návštěvníků. Podle Czechtourismu 84% českých turistů se zde zdrţelo pouze jeden den. Přes noc tady zůstalo 6% turistů a více neţ 3 dny zde bylo 10% turistů. Z toho vyplývá, ţe průměrná doba pobytu je 3 aţ 4 dny. Většina těchto turistů oblast nenavštívila poprvé, ale byla zde jiţ více neţ třikrát. Poprvé tady bylo pouze 6% českých návštěvníků, 14% tento region navštívilo 1 – 3 krát a celých 80% tady bylo uţ více neţ třikrát. Podle průzkumu za rok 2010 se celých 78% turistů chce do tohoto regionu vrátit, a to během půl roku. U zahraničních turistů je průměrná doba pobytu 5 dní. Co se týče výletu nebo dovolené cizinci zde v průměru tráví 4,3 dne, u obchodních cest je to 4,8 dne a pokud sem zavítají za účelem návštěvy příbuzných a známých je to dokonce 6,1 dne. 3
19
4
Jednotlivé obce
4.1
Čejkovice
Obec Čejkovice se nachází v západní části okresu Hodonín. Obec je proslulá především díky vinařství. Jiţ první zmínky ze 13. století dokazují, ţe se zde začíná pěstovat vinná réva, a to řádem Templářů. Čejkovice se rozprostírají na ploše o rozloze 2506 ha. Počet obyvatel, kteří zde ţijí je 2500. Starostou obce je Ing. Pavel Novotný. Čejkovice jsou členem mikroregionu Hodonínsko. Obec je plně plynofikována, je zde vodovod a kanalizace. Z hlediska vybavenosti se v obci nachází pošta, zdravotní zařízení, mateřská i základní škola a knihovna. Velmi známá je tady dechová hudba Vinařinka a mládeţnická dechová hudba Čejkovjané. (3)
4.2
Dolní Bojanovice
Obec Dolní Bojanovice se rozkládá v úrodném kraji Jiţní Moravy v Dolnomoravském úvalu na ploše o rozloze 1992 ha. „Nejstarší písemná zmínka se řadí k roku 1196, kdy olomoucký kníže Vladimír daroval ves nazývanou Boyanowicz premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce.― Z roku 1738 je dochován písemný doklad o pěstování vinné révy v obci. 31 K 31. 10. 2010 ţilo v Bojanovicích 2975 obyvatel. Starostou obce je Mgr. Vlastimil Jansa. Dolní Bojanovice jsou členem mikroregionu Hodonínsko i Podluţí. Z pohledu vybavenosti obce je tady vybudována kanalizace, plynofikace, vodovod. Dále je zde pošta, zdravotní středisko, knihovna, mateřská škola a základní umělecká škola, dům s pečovatelskou sluţbou. Obec je bohatá na mnoho kulturních souborů – Svatováclavský sbor a orchestr, dechové hudby Bojané, Šohajka, Liduška, cimbálové muziky Morava, Zádruha a Grajcar, ochotnický a divadelní soubor. Po sportovní stránce tady najdeme fotbalové hřiště, tenisové kurty a sportovně-společenské centrum Orlovna.
4.3
Dubňany
Město Dubňany, které se nachází jen 8 km od města Hodonín, je z několika stran obklopeno lesním komplexem Doubrava. První dochované zprávy o Dubňanech 20
pocházejí ze 14. století. Jméno obce bylo odvozeno od dubových stromů, které tady rostou. Rozloha města Dubňany je 2257 ha a počet obyvatel 6514. Starostou obce je pan František Tříska. Dubňany jsou členem mikroregionu Hodonínsko. Ve městě se nachází knihovna, městská policie, mateřská škola, základní škola a základní umělecká škola. Město má několik moţností ke sportovnímu vyţití – přírodní areál, koupaliště s vodními atrakcemi a Sportcentrum Ţelva. Působí zde několik národopisných souborů – ţenské soubory Drmolice, Dúbrava a Dúbravěnka, muţský sbor Dubňany, cimbálová muzika Dúbrava a dechová hudba Přespolanka. (3)
4.4
Hodonín
Město Hodonín najdeme na řece Moravě, nedaleko hranic se Slovenskem, asi 50 km na jihovýchod od Brna. Hodonín je okresní město a zároveň je centrem mikroregionu Hodonínsko. „První historicky věrohodná zpráva o Hodonínu pochází z roku 1169. Samotnému městu předcházela existence strážního hradu, k povýšení na město došlo až listinou manželky krále Přemysla Otakara I., královny Konstancie Uherské z roku 1228.― 31 Hodonín se rozprostírá na území o velikosti 6345 ha. Počet obyvatel je tady 25 875. Starostou města je Mgr. Jiří Mráka. Hodonín je členem mikroregionu Hodonínsko. Město je plně vybaveno, je zde umístěna pošta, knihovna, nemocnice, městská policie, dům kultury, kino, zoo, mateřské školy, základní školy včetně základní umělecké školy, střední školy a vysoká škola. Je zde i mnoho moţností ke sportování a relaxaci – zimní stadion, sportovní hala, atletický stadion, letní koupaliště, krytý bazén, skatepark a lázně. Působí zde také mnoho souborů a organizací, k těm hlavním patří divadelní soubor Svatopluk, folklorní soubor Dubina, Slovácký krúţek Hodonín a Hodonínský symfonický orchestr.
4.5
Hrušky
Obec Hrušky leţí 8 km severovýchodně od města Břeclav především v rovinaté krajině. První dochované zmínky o obci se datují do roku 1368, kdy náleţela k týneckému panství. 21
Katastrální výměra Hrušek je 1591 ha a nyní zde ţije rovných 1500 obyvatel. Nadmořská výška obce je 175 m. Starostou obce je Josef Trecha. Hrušky jsou členem regionu Podluţí. V obci se nachází elektrické vedení, plyn, kanalizace, voda. Dále tu najdeme poštu, zdravotnické zařízení, mateřskou a základní školu, knihovnu, benzínovou čerpací stanici a vlakovou i autobusovou zastávku. Z hlediska kulturního je v obci muţácký pěvecký sbor, dívčí sbor a dva dětské krojové soubory. Najdeme tady i fotbalový areál. (4)
4.6
Josefov
Josefov se nachází 9 km západně od Hodonína. Byl zaloţen roku 1782 na území bývalého panského popluţního dvora a jeho název je vyjádření pocty císaři Josefu II. Obec se rozkládá na území o rozloze 389 ha. Počet obyvatel k 7. 1. 2011 je 409. Starostou obce je Bc. Vojtěch Pospíšil. Josefov je členem mikroregionu Hodonínsko i Podluţí. V obci je zbudována plynofikace, vodovod a další sítě. Nachází se zde pošta, knihovna a víceúčelové sportovní hřiště. Působí tady muţácký sbor Josefov. (4)
4.7
Kostice
Obec Kostice najdeme jen několik málo kilometrů na východ od města Břeclav. Je to jedna z nejpěknějších osad regionu Podluţí. První zmínka o obci se datuje do roku 1348. Kostice zaujímají plochu o rozloze 1231 ha a ţije tady 1865 obyvatel. Starostkou obce je JUDr. Anna Bradávková. Kostice jsou členem regionu Podluţí. Obec je vybavena plynofikací, vodovodem a kanalizací, dále je zde vybudován rozvod kabelové televize s moţností připojení na internet. Je zde umístěna pošta, sportovní areál a sokolovna, která slouţí především sportovnímu oddílu Judo, ale vyuţívá se i k pořádání kulturních událostí. Působí tady praktický a dětský lékař. V obci působí téţ Dětský národopisný soubor Kostičánek a proslavená je i cimbálová muzika Joţky Severina. (4)
22
4.8
Ladná
Obec Ladná leţí severně od okresního města Břeclav. Od roku 1976 byla příměstskou částí Břeclavi, avšak 1. července 2006 se osamostatnila. Území, na kterém se obec nachází, byla osidlována jiţ v pravěku, coţ potvrzují archeologické nálezy. Ladná zaujímá plochu o rozloze 1006 ha. Počet obyvatel je 1230. Starostkou obce je Mgr. Renáta Priesterrathová. Ladná je členem regionu Podluţí. V obci se nachází plynofikace i vodovod, kanalizace je pouze dešťová. Dále tu najdeme mateřskou a základní školu, poštu, knihovnu a autobusovou i vlakovou zastávku. (3)
4.9
Lanţhot
Obec Lanţhot se nachází v nejjiţnějším cípu Moravy při soutoku řeky Moravy a Dyje. Město s názvem Landshut bylo zaloţeno v roce 1348, v 1131 zde jiţ však existovala osada. Velmi významným dnem pro Lanţhot je 27. červen 2001, kdy byla obec jmenována městem. Rozloha města je 5406 ha a počet obyvatel k 18. 2. 2011 byl 3773. Starostou obce je František Hrnčíř. Lanţhot je členem regionu Podluţí. V Lanţhotě je zavedena plynofikace, vodovod a kanalizace, na kterou navazuje čistírna odpadních vod, dále také kabelová televize s moţností připojení na internet. Nachází se zde pošta, knihovna, zdravotní středisko, autobusová i vlaková zastávka a mateřská a základní škola. Působí zde muţácký a ţenský pěvecký sbor, dechová hudba Lanţhotčanka. Je zde velká moţnost sportovního vyţití – dvě travnaté hřiště, hřiště s umělým povrchem a tartanovou běţeckou dráhou, tenisové kurty, sportovní hala, kuţelna a posilovna. (4)
4.10 Luţice Obec Luţice najdeme v mírně zvlněné krajině 4 km na jihozápad od města Hodonín. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1250. Nachází se zde naleziště ropy, zemního plynu a lignitu. Luţice zabírají katastrální plochu 752 ha. Ţije tady rovných 2800 obyvatel. Nadmořská výška je 175 m. Starostou obce je Ing. Jaroslav Kreml. Luţice jsou členem regionu Podluţí. 23
V obci je umístěna pošta, knihovna, mateřská a základní škola, zdravotní středisko, autobusová i vlaková zastávka, benzínová stanice. Z pohledu sportovního vybavení je zde fotbalový stadion, tenisové kurty, volejbalové a nohejbalové hřiště a sokolovna. Působí zde cimbálová muzika Luţice. (4)
4.11 Mikulčice Obec Mikulčice leţí jihozápadně od Hodonína, je známá především pro archeologické vykopávky z 10. a 11. století. Původní Slovanské hradiště – středisko Velkomoravské říše, zde stálo jiţ v 9. století. První písemná zmínka o samotné obci Mikulčice potom pochází z roku 1141. Mikulčice se rozkládají na ploše 1530 ha a ţije zde 1966 obyvatel. Starostou obce je pan Josef Helešic. Mikulčice jsou členem mikroregionu Hodonínsko. V obci je vybudována kanalizace, plynofikace a vodovod. Z hlediska vybavenosti tady najdeme poštu, knihovnu, zdravotnické zařízení, mateřskou i základní školu a kulturní dům. Obec je velmi bohatá i na kulturu, působí zde cimbálová muzika Slovácko, muţácký sbor a orchestr. Sportovní moţnosti zajišťují dvě fotbalová hřiště, atletický ovál, hřiště pro nohejbal a víceúčelové hřiště. (3)
4.12 Moravská Nová Ves Moravská Nová Ves je městys, který se nachází 11 km na severovýchod od Břeclavi. Původně se obec jmenovala Waltersdorf, roku 1384 byla přejmenována na Noveville, tedy Novou Ves a její nynější název pochází aţ z roku 1911. Městys se rozkládá na ploše 2350 ha a ţije zde 2579 obyvatel. Starostou obce je Mgr. Marek Košut. Moravská Nová Ves je členem regionu Podluţí. V obci je umístěna pošta, knihovna s internetem, zdravotní středisko, mateřská a základní škola, dům as pečovatelskou sluţbou, autobusová i vlaková zastávka a benzínová pumpa. Ze sportovního vybavení tady najdeme tenisové kurty a víceúčelové hřiště. (4)
24
4.13 Moravský Ţiţkov Tuto vesnici můţeme najít v severní části mikroregionu Podluţí. Moravský Ţiţkov vznikl v roce 1731 na popud inspektora lichtenštejnských panství Jana Maxmiliána Ţiţky, sídlícího tehdy v Břeclavě. Po tomto muţi je obec také pojmenována. (4) Obec zabírá plochu o rozloze 1354 ha. Svůj domov zde má 1443 lidí. Nadmořská výška obce je 190 m. Starostou Moravského Ţiţkova je Josef Osička. Moravský Ţiţkov je členem regionu Podluţí. V obci se nachází plynofikace, vodovod i kanalizace. Z hlediska vybavenosti tady najdeme poštu, zdravotní středisko, mateřskou i základní školu, knihovnu. Působí zde muţácký pěvecký sbor, a dětský folklorní soubor Ţiţkovjánek. Moţnosti sportovního vyţití jsou travnaté fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, dětské sportovní hřiště a ruské kuţelky. (3)
4.14 Nový Poddvorov Toto městečko leţí 16 km západně od města Hodonín. Název dnešní obce upomíná jméno zaniklého městečka Potvorova. Toto sídliště patřilo cisterciáckému klášteru velehradskému, jemuţ papeţ Alexandr IV. v roce 1261 drţení jeho potvrdil. Teprve v roce 1783 byla za panování císaře Josefa II. zaloţena dnešní obec Nový Poddvorov na pustých poddanských polích. (4) Nový Poddvorov se rozprostírá na území o rozloze 296 ha. K 18. 2. 2011 zde ţilo 183 obyvatel. Starostou obce je František Kašík. Nový Poddvorov je členem mikroregionu Hodonínsko i Podluţí. Obec má velmi dobrou infrastrukturu – kanalizace, vodovod, plyn a v nedávné době byla zrekonstruována elektrická síť.
4.15 Prušánky Obec Prušánky se nachází západně od Hodonína mezi dvěma vyvýšeninami, a to Nechory a Jochy. První písemná zmínka o Prušánkách pochází z roku 1261, v té době byla obec nazývána Prussy. Obec Prušánky zaujímá plochu 1413 ha a ţije zde 2152 obyvatel. Starostou obce je pan Jan Prčík. Prušánky jsou členem mikroregionu Hodonínsko i Podluţí. 25
V obci se nachází pošta, mateřská i základní škola, knihovna, zdravotní středisko, kulturní dům. Dále tu najdeme sportovní hřiště, tenisové kurty a kuţelnu. Působí zde národopisný soubor Podluţánek a velmi známá je i cimbálová muzika Verbuňk. (4)
4.16 Ratíškovice Obec najdeme v okrese Hodonín, pouze 8 km na sever od tohoto města. Obec se řadí k nejlidnatějším vesnicím v celé České republice a nejstarším obcím na Hodonínsku. Ratíškovice. „O nejvzdálenější minulosti svědčí mnohé archeologické nálezy z jejího katastru. Byla nalezena mamutí stolička a mamutí kost z období mladšího paleolitu, kamenný přeslen z mladší doby kamenné, hliněná nádoba s nářadím z doby bronzové, hliněné nádoby mohylové kultury, užitková nádoba z doby železné, mnohé keramické nálezy pocházely z mladší doby hradištní a z dob slovanského osídlení. První písemná zpráva o obci je uvedena ve velmi významném dokumentu – v listině Jindřicha Zdíka, syna prvního českého kronikáře Kosmy.― Tato listina není datována, ale panuje názor, ţe byla zhotovena v roku 1131. 78 Obec Ratíškovice se rozprostírá na ploše o rozloze 1260 ha. Počet obyvatel je zde 4082. Starostou obce je Ing. Josef Uhlík. Ratíškovice jsou členem mikroregionu Hodonínsko a Nový Dvůr. V obci se nachází knihovna, mateřská, základní a základní umělecká škola a kino. Dále je zde zbudován velký sportovní areál, kde je moţné vyuţít fotbalové hřiště, krytý bazén, kuţelnu, hřiště pro volejbal a tenisové kurty. Hraje zde dechová hudba Dolanka a mládeţnická Veselá muzika.
4.17 Rohatec Rohatec je vesnice, nacházející se asi 5 km severně od města Hodonín. Obec se skládá ze tří částí – samotná ves s částí, která je nazývána Na Kopci, druhou částí je Kolonie, která byla pojmenována po kolonii domků pro zaměstnance cukrovaru z 19. století a poslední částí Soboňka, která se k obci připojila aţ v roce 1960. Katastrální výměra obce je 1745 ha. Ţije tady 3413 obyvatel. Starostou obce je Mgr. Miroslav Králík. Rohatec je členem mikroregionu Hodonínsko.
26
V obci najdeme knihovnu, mateřskou a základní školu, kulturní dům, zdravotní zařízení, vlakovou i autobusovou zastávku. Ke sportovním moţnostem patří sportovní areál s hřištěm pro kopanou a tenis. (3)
4.18 Starý Poddvorov Obec se rozprostírá v jihovýchodní části regionu, přibliţně 13 km od města Hodonín. Historie obce sahá do 13. století, kdy první zmínka o existenci z roku 1209, připomíná název Ptowariz mezi 63 osadami Spytihněvska. Uţívání názvu Starý Poddvorov se datuje od roku 1924. (4) Starý Poddvorov zaujímá katastrální plochu o rozloze 545 ha a počet obyvatel je 986. Nadmořská výška je 220 – 250 m. Starostkou obce je Drahoslava Veselská. Starý Poddvorov
je členem mikroregionu Hodonínsko i Podluţí. Obec je plynofikována, je zde vodovod i kanalizace a čistička odpadních vod. Najdeme tady poštu, zdravotní zařízení, knihovnu, mateřskou i základní školu, kulturní dům a autobusovou zastávku. Ke sportovnímu vyţití je zde víceúčelové hřiště. V obci působí dětský folklorní soubor Kordulka.
4.19 Tvrdonice Obec Tvrdonice se nachází v nejjiţnějším cípu Jiţní Moravy, přímo ve středu regionu Podluţí. První dochované zmínky o obci pocházejí z roku 1264. Dnes jsou Tvrdonice především centrem národopisného dění na Podluţí. Tvrdonice se rozprostírají na ploše 2118 ha. Počet obyvatel je 2057. Starostou obce je pan Zdeněk Tesařík. Tvrdonice jsou členem regionu Podluţí. V obci se nachází pošta, knihovna, lékařská péče, benzínová stanice a autobusová zastávka. Ke sportovnímu vyţití je zde multifunkční hřiště. Kaţdoročně se zde konají národopisné slavnosti Podluţí. (4)
4.20 Týnec Obec Týnec můţeme najít v jihovýchodní části Jiţní Moravy. Týnec patří mezi nejstarší obce na Břeclavsku. První písemné zmínky o Týnci jsou dochovány z roku 1271. Roku 1384 byla obec poprvé jmenována městečkem.
27
Týnec zaujímá plochu 1158 ha a ţije zde 1016 obyvatel. Starostkou obce je Mgr. Hana Zoubková. Týnec je členem regionu Podluţí. V obci se nachází kulturní dům, autobusová zastávka. Ze sportovního vybavení je to fotbalové hřiště. (4)
28
5
Lokalizační předpoklady
„Lokalizační předpoklady rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním využití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních možností nebo z hlediska charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit. Dělí se na přírodní a kulturní. Mezi přírodní faktory patří klima, hydrologické poměry, reliéf, geologie, flora a fauna. Kulturní podmínky a atraktivity mají většinou charakter stálých objektů (hrady, zámky, divadla) nebo jednorázových akcí (festivaly, koncerty, náboženské slavnosti. Mezi velmi významné představitele této skupiny patří památky zařazené do kulturního světového dědictví lidstva a zapsané do seznamu UNESCO.― 9
5.1
Přírodní předpoklady
Povrch Povrch v této oblasti je především rovinatý. „Geologicky patří ke Karpatské geologické soustavě, která je součástí geologicky mladé alpínské horské soustavy. Převážnou část území zaujímá subkarpatská pánev Dolnomoravského úvalu, menší část na severu Dyjskomoravská pahorkatina.― Jiţní část Podluţí je tvořena luţními lesy, loukami, tůněmi a močály s bohatou vegetací. Luţní lesy mají skvělé podmínky pro vývoj komárů, a proto zde často dochází k přemnoţení tohoto hmyzu, coţ můţe turistům znepříjemňovat jejich pobyt. 52 (2) Klima Oba regiony spadají do oblasti, která se vyznačuje jako suchá a teplá, s mírnou zimou a delším slunečním svitem. Nejteplejším měsícem bývá červenec, kdy se průměrná teplota vzduchu pohybuje na hranici 20°C. Naopak nejchladnějším měsícem je leden, kdy průměrná teplota neklesne pod -2°C. Průměrný roční sráţkový úhrn dosahuje okolo 600 mm. Nejvíce sráţek spadne v červnu a červenci, nejméně potom v únoru. 52 Vodstvo Region Podluţí spadá do povodí Dyje s výjimkou úzkého pruhu na pravém břehu Moravy. Nedaleko obce Lanţhot na hranici tří států, České republiky, Slovenské republiky a Rakouska se nachází soutok řek Moravy a Dyje. „Území Hodonínska náleží
29
k povodí řeky Moravy, ze kterého lze vyčlenit tři dílčí povodí řek Moravy, Dyje a Myjavy. Většina povrchových toků vykazuje mírný až silný stupeň znečištění, v posledních letech se však jejich kvalita zlepšuje.― 4 Cahnov Soutok Tato národní přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1949. Leţí v údolní nivě soutoku řeky Moravy a Dyje, několik kilometrů od rezervace Ranšpurk. Území je ukázkou původního luţního lesa, pralesovitého charakteru. Jiţ od poloviny 19. století byla oblast ponechána vlastnímu vývoji. Součástí rezervace je i menší zaplavovaná louka s cennou mokřadní vegetací a faunou. Porost rezervace tvoří dub letní, habr obecný, jasan úzkolistý, javor babyka a lípa malolistá. Lokalita je bohatá i na vzácné houby, je zde moţné najít dřevomor jasanový nebo dřevomor moravský. Ţivočiši jsou zastoupeni holubem doupňákem, čolkem dunajským, chřástalem kropenatým a dalšími druhy. Cahnov Soutok patří k významným lokalitám soustavy NATURA 2000. 38
Obrázek 3 Přírodní rezervace Cahnov Soutok
Čejkovické špidláky V této lokalitě se nachází nejpozoruhodnější stepní biotopy v České republice. Je zde zastoupeno několik druhů teplomilných trav, mnoţství ohroţených a chráněných rostlin
30
i vzácní ţivočichové. Roste tady vzácný pelyněk jihomoravský, katrán tatarský či hlaváček jarní. Ţivočichy zde zastupuje brouk střevlík. Hodonínská Doubrava Lesní komplex, který se nachází mezi obcemi Hodonín, Dubňany a Mutěnice se vyznačuje různými druhy luţních lesů. Převládá zde porost teplomilných dubů rostoucích na písku. Ze vzácných rostlin tady najdeme mečík bahenní, kavyl písečný a z ţivočichů jsou to netopýr černý, kuňka ohnivá. Mikulčický luh „Tato lokalita leží mezi řekou Moravou a Mikulčicemi, představuje typickou ukázku lužní krajiny s lesem tvořeným převážně dubem letním, jilmem ladním, jasanem a habrem úzkolistým. Park je významnou ornitologickou lokalitou a jeho součástí je i známá archeologická lokalita Slovanské hradiště v Mikulčicích.― 51
Obrázek 4 Přírodní park Mikulčický luh
Očovské louky Tato přírodní památka se nachází na okraji Hodonína a je specifická vlhkými ostřicovými loukami. Vyskytují se zde vzácné rostliny i ţivočichové, především ptáci a obojţivelníci. V minulosti zde byly provedeny meliorační zásahy, které měly negativní vliv na vodní poměry luk, z tohoto důvodu postupně mizí původní bahenní rostliny. 51
31
Ranšpurk Ranšpurk je národní přírodní rezervace, nacházející se v luţním lese přibliţně 5 km na jih od Lanţhota. Rozloha rezervace činí necelých 20 ha. Důvodem ochrany této oblasti je původní luţní prales a výskyt avifauny. Ranšpurk je chráněn jiţ od roku 1949. Většina území je tvořena porostem dubových, jasanových a jilmových lesů. Na některých místech se zde vyskytuje i habr obecný a lípa malolistá. Místy zde vystupují na povrch ostrůvky navátých würmských písků (tzv. hrúdy). Co se týče fauny, k vzácným ţivočichům, kteří se tady vyskytují, patří mravenec luţní, lejsek bělokrký, čáp černý či ţluna šedá. 39 Stibůrkovská jezera Přírodní rezervace, která se nachází asi kilometr od obce Tvrdonice, se řadí k posledním zachovalým mokřadům v nivě řeky Moravy. Je to komplex vlhkých luk a luţních lesů s hnízdišti chráněných ptáků. Lokalita byla vyhlášena rezervací v roce 1994.
5.2
Kulturně – historické předpoklady
Baťův kanál Historická vodní cesta po řece Moravě, která vede od Otrokovic aţ do slovenské Skalice, coţ je přibliţně 53 km. Splavná část kanálu je od Kroměříţe po Hodonín. Původně byl Baťův kanál uţíván k dopravě lignitu z Ratíškovic do otrokovické elektrárny. V současné době je vyuţíván především k rekreaci a poznávání. Od května aţ do září mohou turisté vyuţívat rekreační plavby kanálem, které jsou doplněné poznávacími a gastronomickými programy. Je zde moţnost si vypůjčit loď a zvolit si vlastní program. (5)
Obrázek 5 Baťův kanál 32
Lázně Hodonín Samotné Lázně Hodonín vznikly v roce 1993. Lázně mají svůj vlastní přírodní léčivý zdroj, a to jodobromovou solanku, ta patří k jedné z nejkvalitnějších vod v Evropě. Lázně jsou určené především pro pacienty s onemocněním pohybového ústrojí a kardiovaskulárního systému. Lázně jsou samozřejmě vyhledávány i jako místo k relaxaci a odpočinku. Lichtenštejnský zámeček Lanţhot Zámek byl postaven v roce 1890 Lichtenštejny jako lovecké sídlo. Zámek je veřejnosti nepřístupný. V dnešní době je ve správě Lesů České republiky. Lovecký zámeček Pohansko Lovecký zámeček nechali začátkem 19. století vybudovat Lichtenštejnové jako empírový zámek. Výzdoba zámku je věnována bohyni lovu Dianě. V roce 1958 na přilehlém archeologickém hradišti začal archeologický výzkum, který trvá aţ dodnes. Objevy z tohoto výzkumu tvoří expozici zámku. 41 Zámeček Pohansko je i dějištěm mnoha kulturních akcí, jako příklad bych jmenovala Ţivot starých Slovanů na Pohansku nebo První muzejní noc.
Obrázek 6 Lovecký zámeček Pohansko
Masarykovo muzeum Hodonín Masarykovo muzeum v Hodoníně je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Kromě pracoviště v Hodoníně spravuje také Vlastivědné muzeum v Kyjově, Městské
33
muzeum ve Veselí nad Moravou a Slovanské hradiště v Mikulčicích. Muzeum má historické, etnografické a archeologické zaměření. Zajímavostí muzea je jediná stálá expozice
na
Moravě
věnovaná
nejvýznamnějšímu
hodonínskému
rodáku,
prvnímu československému prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi. 29 Místní muzeum Lanţhot „Místní muzeum bylo vybudováno v roce 1994 ze sbírek, které nashromáždili členové Muzejního a vlastivědného kroužku založeného v r. 1959. Od roku 2003 je umístěno v domu na Kostické ulici, který zakoupilo Město Lanžhot. Tento dům je chráněný památkovým úřadem a je zachován v původním stavu tak, jak dříve sloužil k obývání a hospodaření.― V muzeu je moţné si prohlédnout výstavu dobových krojů, dobový nábytek a taky nářadí, které se v minulosti pouţívalo k denní potřebě. V posledních letech se ve dvorní části muzea konají i různé výstavy. 25 Muzeum „Ve vagonu“ Ratíškovice Muzeum Ve vagonu je umístěno v historickém ţelezničním voze, tzv. rybáku a je zde vystavena expozice malého ţelezničního a hornického muzea. Z expozice se dozvíte mnoho informací o těţbě hnědého dřevěného uhlí a taky o současnosti ţelezničních tratí v okrese Hodonín. Rozhledna Na Podluţí Nový Poddvorov „Železná rozhledna vznikla v rámci projektu „Turistické rozhledny Podluží-Cerová― Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika-Česká republika 2007-2013. Původní návrh vycházel z podnětu svazku obcí Podluží, který v průběhu roku 2007 na svých webových stránkách provedl průzkum veřejného mínění na téma výstavby rozhledny. Převažující kladný názor veřejnosti představoval jeden z hlavních podnětů pro samotnou realizaci výstavby rozhledny. Na jaře 2008 nechal Region Podluží
vypracovat
projektovou dokumentaci
rozhledny a následně zažádal
o spolufinancování z evropských fondů. Zhruba 30m vysoká rozhledna byla dokončena v listopadu 2009. Její pozinkovaná konstrukce má podobu naftové těžní věže připomínající význam těžby nafty v tomto regionu v nedávné minulosti.― 60
34
Obrázek 7 Rozhledna Na Podluţí
Slovanské hradiště Mikulčice Tento 10 ha komplex je nejrozsáhlejším slovanským archeologickým nalezištěm v České republice. Má status národní kulturní památka a usiluje o zapsání na seznam světových památek UNESCO. V roce 2010 se archeologové pustili po bezmála padesátileté přestávce do záchranného výzkumu v kníţecím paláci velkomoravského hradiště. Tyto práce vedou k celkové modernizaci komplexu, díky čemuţ by mohl být zapsán mezi světové památky UNESCO. (1)
35
Obrázek 8 Slovanské hradiště Mikulčice - vykopávky
Templářské sklepy Čejkovice Vinné sklepy, které nemají na našem území obdoby, byly vybudovány ve 13. století po tom, co do Čejkovic přišel tajemný řád Templářů. Sklepy během let patřily několika významným majitelům. Od roku 1992 v nich působí firma Templářské sklepy Čejkovice. Probíhají zde prohlídky spojené s degustací vína a výkladem o historii Templářů. Větrný mlýn Starý Poddvorov Dřevěný větrný mlýn pochází z roku 1870, po téměř stoletém provozu, kdy byl ve velmi zchátralém stavu, byl v roce 1969 zrenovován. V roce 1993 byl prohlášen za památku. Celkové rekonstrukce se však dočkal aţ v roce 2003 s finanční pomocí EU. „Spolupráce památkové péče na obnově této technické památky s firmou Archatt i s obcí je patrná z výsledků, s nimiž se může návštěvník na místě seznámit a potěšit.― 64 Zámek Hodonín Původně renesanční zámek z roku 1642 byl v 18. století za vlády Lichtenštejnů přestavěn do dnešní barokní podoby. Později na tomto loveckém zámku sídlily hospodářské úřady hodonínského panství. V nynější době zámek slouţí pro účely Masarykova muzea v Hodoníně.
36
Obrázek 9 Náměstí zámku Hodonín s bustou T. G. Masaryka
5.3
Kulturní akce a sportovní aktivity
Folklor V obou regionech je folklor velmi udrţovaný a je to nedílná součást cestovního ruchu v této oblasti. Území mezi městy Hodonínem a Břeclaví, patří k velmi zajímavým a starobylým národopisným regionům. Folklor se zde projevuje ve všech oblastech – ve zpěvu, tanci, odívání, architektuře, zvyklostech. Nejvíce oblast reprezentují překrásné lidové kroje, které se obec od obce liší, protoţe v minulosti se kroje lišily dle jednotlivých panství a tak tomu zůstalo dodnes. Kroje z Podluţí patří k nejhonosnějším krojům Slovácka. „Chlapecký podlužácký kroj oslňuje kontrastem červených nohavic a bílé košile s rukávy vyšívanými v několika pasech nad sebou bílou prolamovanou výšivkou. Na košili oblékají chlapci kratičkou vestu, neboli ,,lajbl― z hedvábné zelené látky s velkými květy a ozdobený dlouhými malovanými mašlemi. Množství výšivek, paličkovaných krajek a malovaných mašlí zdobí i dívčí podlužácký kroj, vyznačující se také velkým počtem širokých sukní. Dívčí „lajbl― se podobá chlapeckému. Sváteční korunou je úprava hlavy do zvláštního červeného čepce — „rožku―. 49 Pokud se jedná o lidovou architekturu, ta se vyznačuje především slováckými chalupami, boţími mukami a malovanými „ţudry― domů. K nejznámějším a dodnes ţivým tancům patří na Podluţí párový tanec vrtěná, chlapecké hošije a verbuňk, který je od roku 2005 zapsán na list Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva v rámci organizace UNESCO. 8 37
S nadšením a zápalem se místní obyvatelé snaţí udrţovat tradice a zvyky, a to hlavně v podobě lidových slavností a veselic. Dodnes se tady konají fašankové, nebo-li masopustní zábavy, besedy u cimbálu, košty vína a krojové hody. Díky folkloru se tato oblast stává jedinečnou, hrozbou však můţe být nedostatečný zájem občanů, zejména mládeţe o jeho udrţování.
Obrázek 10 Dívky a chlapci v podluţáckém kroji
Hody Hody jsou pro kaţdou podluţáckou obec největší slavností v roce i přehlídka tradičních krojů a muziky. Hody se konají většinou v letních měsících, od června aţ po září. S nimi je spojeno nejvíce dochovaných zvyků. Slavnosti mají na starosti v zimě zvolení stárci a stárky. Hody začínají zahráváním, staví se vysoká mája, následuje bohatý průvod a taneční zábava. „Dodnes nechybí ani pondělní zábava mužáků, úterní program vdaných žen či závěrečné hodky. Hody jsou samozřejmě příležitostí k pořizování nových krojových součástí, ale patří k nim též velký úklid domácností, příprava hodovních koláčků a všech tradičních svátečních jídel.― 53 38
Národopisné slavnosti „Podluţí v písni a tanci“ Tvrdonice Tato folklorní událost s bohatou historií se koná kaţdoročně první červnový víkend v přírodním amfiteátru v Tvrdonicích. Národopisné slavnosti byly zaloţeny jiţ v roce 1946, původně byl název Národopisné odpoledne. Jedná se vlastně o přehlídku dětských a dospělých folklorních souborů, dechových a cimbálových muzik. Dále se zde koná soutěţ v zpěvu i tanci o stárka Podluţí. Účinkující sem přijíţdějí z obcí celého Podluţí, ale i z jiných regionů nebo ze zahraničí. V roce 2011 se konal 54. ročník této akce. Tradice konání tohoto festivalu je velmi hezká a doufejme, ţe se ještě dlouho udrţí, protoţe udrţování tradic a folkloru můţe být budoucností pro cestovní ruch v tomto kraji. (7) Svatovavřinecké slavnosti Hodonín Svatovavřinecké slavnosti jsou jednou z největších akcí, která se koná kaţdoročně začátkem srpna přímo v Hodoníně. Jsou to vlastně typické hody, které trvají čtyři dny, během kterých je připraven bohatý program. Můţete se zúčastnit jarmarku s ukázkou lidových řemesel, průvodu krojovaných, tradiční hodové zábavy nebo velkolepého ohňostroje. Kaţdý si tu určitě přijde na své. Cykloturistika Především v letních měsících je v regionech velmi oblíbená cykloturistika, a to z toho důvodu, ţe většina této oblasti je rovinatá, coţ je pro cyklisty velmi atraktivní. Na Hodonínsku i na Podluţí se nachází mnoho cykloturistických tras, jak místního významu, tak významu mezinárodního. Velmi oblíbenými jsou taky stezky Lichtenštejnské nebo Moravské vinařské stezky. K dálkovým stezkám se řadí Beskydsko-karpatská magistrála, která vede z Břeclavi přes Hodonín do Českého Těšína, Moravská stezka vedoucí z lednicko-valtického areálu přes Podluţí do Jeseníků a mezinárodního významu dosahuje stezka Greenways Praha Vídeň, jejíţ trasa vede z Prahy přes Znojmo do Vídně. Podluţí protíná jedna z moravských vinařských stezek, jejíţ trasa vede střídavě po silnici a úseky mezi vinicemi a zasahuje téměř do kaţdé obce mikroregionu Podluţí i Hodonínska. 39
Turistika na koni V poslední době se především na Hodonínsku začíná objevovat nový druh cestovního ruchu – turistika na koni. Pravdou je, ţe dovolenou na koňském hřbetě chce proţít stále více návštěvníků. Také čím dál více místních se stávají majiteli koní a zřizují si koňské farmy, kde mají turisté moţnost zkusit si o koně pečovat nebo pořádají akce spojené s koňmi jak pro děti, tak i pro dospělé. Obdivovat místní krajinu ze sedla je moţné po značených koňských stezkách. Vinařství V poslední době je v této oblasti z hlediska cestovního ruchu velmi oblíbené vinařství. Projevuje se to především návštěvou vinných sklepů s řízenými degustacemi nebo projíţďkami na kole po vinařských stezkách, které jiţ byly zmiňovány výše. Vinařství nebo vinný sklep tady najdete snad v kaţdé obci. Mezi nejvýznamnější však patří Templářské sklepy v Čejkovicích s velmi bohatou historií výroby vína. Další oblíbené vinné sklepy najdeme v osadě Nechory v Prušánkách, v Mikulčicích, Lanţhotě, Moravské Nové Vsi, Tvrdonicích a Dubňanech. Co se týče vín, která jsou zde pěstována, z bílých převaţuje Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Müller Thurgau a Sauvignon, z červených vín je to Frankovka, Zweigeltrebe, Modrý Portugal a Svatovavřinecké.
40
Realizační předpoklady
6
Jsou to podmínky, které jsou uměle vytvořeny a umoţňují rekreační vyuţívání určité oblasti účastníky cestovního ruchu. Zahrnujeme sem dopravní předpoklady, ubytovací kapacity, stravovací zařízení a instituce spojené s cestovním ruchem, například informační centra.
Dopravní dostupnost
6.1
Jak region Podluţí, tak i Hodonínsko mají velmi dobré napojení na dopravní komunikace. Prochází zde dálnice D2 Brna – Břeclav – Slovensko (Bratislava). Na ni navazuje dálnice D1, která v jednom směru pokračuje do Prahy a v druhém směru vede na Vyškov, Ostravu aţ do sousedního Polska. Co se týče rychlostních silnic, oblast protíná silnice R55 – Olomouce – Přerov – Hulín - Břeclav. Síť dopravních komunikací je zde opravdu hustá, ale jejich kvalita je v některých případech aţ nevyhovující. Obrovský význam v dopravě má mezinárodní ţelezniční uzel Břeclav. Vede sem ţelezniční koridor – Přerov – Hodonín – Břeclav – Vídeň a Česká Třebová – Brno – Břeclav. Autobusovou přepravu pravidelnými linkami zajišťuje firma Bors a ČSAD Hodonín. Na většině linkách platí tarify integrovaného dopravního systému JMK.
Ubytovací kapacity
6.2
V obou regionech se nachází dostatečné mnoţství ubytovacích zařízení různých typů. Téměř v kaţdé obci je umístěno několik takových kapacit. Převaţují zde především penziony a také ubytování v soukromí. Čejkovice
Hotel a penzion Albor – hotel nabízí k ubytování 11 dvoulůţkových pokojů s moţností přistýlky a penzion, který se nachází v blízkosti hotelu. Poskytuje 14 dvoulůţkových pokojů a jeden bezbariérový pokoj. 14
Hotel Zámek – v hotelu se nachází celkem 27 pokojů, a to jak dvou-, tří-, tak i čtyřlůţkových. K dispozici jsou i dva suity. 19 41
Penzion v parku – malý penzion o kapacitě 5 dvoulůţkových pokojů s moţností přistýlky. Pokoje jsou vybaveny koupelnou, lednicí, varnou konvicí a televizí. 48
Penzion Vinopol – penzion se nachází v blízkosti Templářských sklepů. Je zde apartmán, který tvoří obývací pokoj, loţnice, kuchyně a sociální zařízení. Apartmán je vhodný aţ pro 6 osob. 75
Penzion Vinařství Hřiba – ubytování vedle vinného sklepa nabízí 4 dvoulůţkové pokoje s moţností přistýlky. 77
Ubytování na Zlatém kopečeku – ubytování v soukromí je zajišťováno dvěma objekty. V prvním se nacházejí 2 samostatné pokoje s kuchyní a koupelnou a v druhém je apartmán s kuchyní a koupelnou a jeden samostatný pokoj se sociálním zařízením. 34
Ubytovací zařízení – Zemědlská a.s. – hotelová ubytovna o kapacitě 46 lůţek. Pokoje jsou dvou-, tří-, čtyř- nebo pětilůţkové. 79
Budišová Jarmila – ubytování v soukromí – ubytování v chalupě max. pro 10 osob. 32
Kalábková Jana – ubytování v soukromí (6)
Šťavík Michal – ubytování v soukromí (6)
Dolní Bojanovice
Chalupa pod búdama – ubytování nad vinným sklepem pro 6 osob.
Penzion Pod Čaganovem – ubytování v rekreačním domku ve dvoulůţkovém nebo pětilůţkovém pokoji. K dispozici je obývací místnost s televizí, kuchyňka, koupelna, WC, sauna a venkovní posezení. 43
Penzion Václav – v penzionu se nacházejí jak dvoulůţkové pokoje s vlastním WC a koupelnou, tak dvou- aţ pětilůţkové pokoje se společným sociální zařízením a kuchyňkou a dále studio s vlastní kuchyní a jídelnou. 47
Sportovně-společenské centrum Orlovna – kapacita centra je 49 lůţek. Pokoje jsou dvou-, tří- a čtyřlůţkové s moţností přistýlky. Jeden pokoj je bezbariérový. 40
42
Dubňany
Kemp Josef – ubytování je poskytováno ve dvou chatách, jedna o kapacitě 12 lůţek a druhá 16 lůţek. Dále je moţné se ubytovat v maringotce o kapacitě 4 místa nebo je moţnost postavit si stan či karavan. 23
Penzion JM – rodinný penzion nabízí ubytování v pokoji se 4 lůţky s moţností dvou přistýlek, anebo v apartmánu. Ubytování je vhodné pro rodiny s dětmi. 21
Penzion
Ludmila
–
ubytování
v rodinném
domě
je
zajišťováno
ve 3 dvoulůţkových pokojích s vlastní koupelnou. 27
Penzion Vinařský dům – nabízí noclehy ve dvou- a třílůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, společenskou místností, minibarem a televizí. 73
Ubytovna p. Lukeš
Hodonín
ABP ubytovna – nabízí ubytování o kapacitě 54 lůţek. Pokoje jsou dvou-, třía čtyřlůţkové. Některé pokoje mají vlastní sociální zařízení, jiné mají společné na patře. Na patře je i společná kuchyňka s jídelnou. 1
Hotel Grand – nachází se nedaleko autobusového i vlakového nádraţí a jeho kapacita je 60 lůţek. Nocleh je zajišťován v jedno-, dvou-, tří- a čtyřlůţkových pokojích. 15
Hotel Krystal – zajišťuje ubytování v jedno-, dvou- , třílůţkových pokojích a v apartmá. 16
Hotel Panon – nabízí ubytování v jedno-, dvou-, třílůţkových pokojích nebo ve suitách s vlastní vířivou vanou či saunou. 18
Penzion Budvarka – kapacita penzionu je 18 lůţek, které jsou rozděleny do jedno- a dvoulůţkových pokojů a do dvoulůţkových apartmá. 67
Penzion Kolařík
Penzion Lipovka
- ubytování v 11 moderních dvoulůţkových pokojích.
Pro náročnější hosty jsou zde 2 luxusní apartmány. 26
43
Ubytování „U Hajníka“ – ubytování v rodinném domku ve dvou pokojích se společnou koupelnou. 69
Ubytování „U Pazderků“ – ubytování v pokoji se čtyřmi lůţky, s moţností dvou přistýlek.
Ubytování
v soukromí
Knápková
–
nabízí
2
dvoulůţkové
pokoje
se společným sociálním zařízení. 63
Ubytovna Muzeum – ubytovací zařízení o kapacitě 20 lůţek. Pokoje jsou dvouaţ čtyřlůţkové. Kuchyňka i koupelna jsou společné. 33
Ubytovna TJ SIGMA – ubytování o kapacitě 16 lůţek. 11
Ubytovna U Jezu
Hrušky
Hrušecká stavební a.s. – ubytovna – nabízí ubytování ve dvou- aţ čtyřlůţkových pokojích, společné sociální zařízení a kuchyňka.
Kulturně společenské centrum Hrušky – ubytovat se je moţné ve dvoua třílůţkových pokojích s vlastním příslušenstvím, chladničkou a televizí. 35
Ubytování u Vyrubalíků – noclehy jsou poskytovány v pokojích s dvěma aţ čtyřmi lůţky. K dispozici je sauna a vyhřívaný bazén.
Ubytování „Na sklepách“ – ubytování v pokoji se 6 lůţky s vlastní kuchyní a koupelnou. Moţnost přistýlky. 72
Kostice
Penzion Kostice – kapacita penzionu je 17 lůţek.
Ladná
Ranč Ladná – ubytování na ranči, kapacita 16 lůţek. 58
Ubytování Ladná – Miloslav Balga – ubytovat se je moţné ve dvoulůţkovém nebo pětilůţkovém pokoji se společnou kuchyňkou a sociálním zařízením. K dispozici je společenská místnost, zahrada, venkovní posezení a bazén. 68
44
Lanţhot
Hotel Lanţhot – kapacita hotelu je 40 míst. Moţnost ubytování ve třílůţkových pokojích nebo v apartmánu pro 12 osob. 17
Penzion Soutok – nachází se zde 4 dvoulůţkové a 4 třílůţkové pokoje s vlastní koupelnou a kuchyňským koutem. 45
Ubytovací a rekreační areál TJ Sokol Lanţhot – celková kapacita zařízení je 302 lůţek. Je zde 83 pokojů dvoulůţkových a 34 třílůţkových, společná koupelna. 65
Ubytování U Pastorků – disponuje třemi dvoulůţkovými a jedním třílůţkovým pokojem. K dispozici kuchyňka a sociální zařízení. 70
Ubytování U Starého mlýna – nabízí 2 trojlůţkové a jeden dvoulůţkový pokoj se společnou koupelnou, kuchyní a jídelnou. Vhodné pro rodiny s dětmi. 20
Luţice
Ubytování Lutes – kapacita ubytovny je 12 lůţek, které jsou rozděleny do tří pokojů se společnou koupelnou, WC a kuchyňkou. 28
Mikulčice
Chata Brontosaurus – nabízejí ubytování ve třech objektech, v chatě Kristýna, v klubovně Mikulčice a v lesní chatce. 12
Penzion U Kostela – ubytovat se je moţné v apartmánu pro 5 osob, ve studiu pro max. 4 osoby a v pokoji pro 3 osoby. 46
ZP Mikulčice – turistická ubytovna – nabízí ubytování v pokojích se 2 – 5 lůţky. Na patře je společné sociální zařízení a kuchyňka. 56
Moravská Nová Ves
Chalupa Morajda – Kolajová Marcela – poskytuje ubytování pro 8 osob, 2 koupelny a kuchyňka. K dispozici venkovní posezení a bazén. Vhodné pro rodiny s dětmi. 6
45
Chata Oliverius – ubytování aţ pro 16 osob, celkem ve čtyřech pokojích. K dispozici je 2x sociální zařízení a kuchyňka. 7
Penzion Bolero – nabízí noclehy ve dvoulůţkových pokojích a apartmánech s vlastním sociální zařízením a s moţností přistýlky. 2
Penzion Selský dvůr – kapacita hotelu je 28 lůţek, které jsou rozděleny mezi dvou-, tří- a čtyřlůţkové pokoje s vlastní koupelnou a WC. Jeden pokoj je bezbariérový. 61
Penzion, vinný sklep U Terezy a Jakuba – ubytovat se je moţně ve dvoulůţkovém, pětilůţkovém pokoji nebo v apartmánu pro 8 osob. 74
Ubytování „Na Mlýně“ – Jaroslav Nešpor – nabízí nocleh v rekreační chatě pro 7 osob.
Ubytování „Na Výhlídce“ - LZ Hřebačkovi – ubytování ve dvou pokojích, s celkovou kapacitou 6 lůţek. Společná kuchyň a sociální zařízení. 76
Ubytování U Javora
Ubytování Za Vodou
Nový Poddvorov
Penzion U Lípy – Zavadil Petr – ubytování s kapacitou 12 lůţek.
Prušánky
Penzion Nechorka – Milan Vašíček – penzion s vinárnou disponuje šesti dvoulůţkovými pokoji a dvěma čtyřlůţkovými pokoji. Kaţdý pokoj má své vlastní sociální zařízení. 59
Ubytování „U Slunečnice“ – Ing. Ladislav Kovár – k dispozici jsou 2 třílůţkové a jeden dvoulůţkový pokoj. Na patře se nachází společná koupelna a WC a kuchyňka. 71
Ubytovna Velpa Plus – ubytování o kapacitě 54 lůţek. Pokoje jsou 2 – 6 lůţkové. Na patře společné sociální zařízení, kuchyňka a společenská místnost.
46
Ratíškovice
Club penzion Pohoda – nabízí ubytování ve třech dvoulůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. K dispozici je kuchyňka a společenská místnost s TV. 66
Slovácká chalupa – ubytování ve stavení v typické slovácké architektuře o kapacitě 5 lůţek. Nachází se zde kuchyňka, koupelna s masáţní sprchou, dále je k dispozici bazén, zahradní gril a houpačka. 36
Ubytovna Baník Ratíškovice – nabízí nocleh ve dvou-, tří- a šestilůţkovém pokoji. 37
Vilka Na Mlýně
Rohatec
Penzion Maryša – ubytování je zajišťováno v 2 – 4 lůţkových pokojích. Celková kapacita penzionu je 58 lůţek. 57
Starý Poddvorov
Penzion Prygl – je moţné se ubytovat ve čtyřech čtyřlůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. K dispozici je zde kuchyňka, společenská místnost, venkovní posezení a bazén. 44
Ubytování u Padalíků – nachází se přímo uprostřed vinice. Je určeno max. pro 4 osoby. Bezbariérový přístup. 13
Tvrdonice
Penzion Lucie – moţnost noclehu ve dvoulůţkovém pokoji s moţností přistýlky nebo ve čtyřlůţkovém pokoji. Kaţdý pokoj má své vlastní sociální zařízení, TV a připojení k internetu. 42
Penzion U Kosíků – nabízí ubytování v osmi pokojích s kapacitou aţ 20 osob. Součástí kaţdého pokoje je sociální zařízení a TV. Přímo v penzionu se nachází vinárna a vinný sklep. 24
47
Týnec
Kavárna U Melišů – ubytování ve čtyřech pokojích – 3 dvoulůţkové, jeden čtyřlůţkový. V kaţdém pokoji je koupelna, WC, TV a rádio. Je zde moţnost vyuţít bazén. 22
6.3
Stravovací zařízení
Čejkovice – tady je moţné se stravovat v restauračním zařízení Zlatý Kopeček nebo v Pohostinství Pod Újezdem. (6) Dolní Bojanovice – v obci se nachází několik stravovacích zařízení, je to například Restaurace Mlýn, Restaurace Myslivna nebo Pohostinství U Sládků. (6) Dubňany – zde je také široká nabídka stravovacích zařízení, a to v Hostinci U Létalů, v pizzerii Na Kavárně, v bistru Chludilovi, v Restauraci Na Kradlově a dalších. (6) Hodonín – tady je nabídka gastronomických zařízení největší, jsou zde restaurace, kavárny, pizzerie a další. Jako příklad uvádím Bistro Panda, Cafe Bar Štola, Hostinec U Klečků, Pizzeria Casa Mia a mnoho dalších. (6) Hrušky – obec nabízí několik stravovacích zařízení. Jsou to Motorest U Husára, Pohostinství Talábův Šenk a Restaurace U Ventrubů. (6) Josefov – tady je moţnost se najíst v Pohostinství v obecním domě nebo v Pohostinství U Klečků. (6) Kostice – obec nabízí několik restauračních zařízení. Nachází se zde Motorest Formanka, Pohostinství U Veselých, Restaurace v domě seniorů, Restaurace Na Konci a Restaurace Sport-Klub. (6) Ladná - v Ladné je moţné se stravovat v Pohostinství U Parku nebo v Restauraci U Tučků. (6) Lanţhot – tady se nachází několik druhů gastronomických kapacit. Najíst se je moţné v Pizzerii Toscana, v Restauraci Na Šlajsi, v restauraci Podluţan. Dále je zde Cukrárna a vinárna Pod Víchů, Kaca Bar, Hospoda U Bartošů a Hostinec U Zámečku. (6) 48
Luţice – zde je moţné se stravovat v Hostinci Lidový dům, v Hostinci U Konečků, v Pohostinství SEVA nebo v Restauraci Luţák. Nachází se tady i Cukrárna Romana. (6) Mikulčice – obec nabízí stravování v Hospodě na hřišti, v Hostinci U Losíků, na Myslivecké chatě. Dále je zde i kavárna Perun nebo Cukrárna Zdena. (6) Moravská Nová Ves – tady se nachází několik druhů gastronomických zařízení – kavárna Antares, Bar Na Vyhlídce, vinárna Bolero, Hostinec U Fizírů, Restaurace Myslivna anebo Restaurace U Sečkářů. (6) Moravský Ţiţkov - v obci se nachází pouze jedno stravovací zařízení, a to Restaurace U Rybníka. (6) Prušánky – tady je moţnost se stravovat v Hostinci U Schottlů, na Nechorské baště, v Restauraci U Mlýna a v Restauraci U Savice. Dále se tu nachází Kavárna U Předínských a Občerstvení na kuţelně. (6) Ratíškovice – v obci se nachází Restaurace Na Mlýně, Restaurace Rybářská bašta, Restaurace U Klimešů, dále potom Hospoda Na Zelnicách, Kavárna na Plovárně a Cukrárna Fanta. (6) Rohatec – zde je několik druhů stravovacích zařízení, jako příklad jmenuji Hospoda U Pagáča, Hostinec U Capitů, Motorest Inablanka nebo Cukrárna Jadranka. (6) Starý Poddvorov – v obci je moţné se stravovat v Pohostinství Na Křiţovatce, v Pohostinství Za Školou, v Pohostinství Na Hřišti a Cukrárně Romana. (6) Tvrdonice – stravování zde zajišťuje Hostinec Na Sokolovně, Restaurace Dělnický dům a je zde i kavárna a herna Bowling. (6) Týnec – tady je gastronomie zajišťována Restaurací Rybářská bašta, Hospodou U Didovů a Kavárnou U Melišů. (6)
49
6.4
Informační centra
Informační centrum Hodonín „Informační centrum města Hodonína má regionální charakter. Zpracovává kulturní přehled akcí, možnosti ubytování, stravování, nabídku služeb a turistických programů nejen v Hodoníně, ale i v okolí.― Dále provádí drobný prodej upomínkových předmětů map, pohlednic apod. Provádí předprodej vstupenek na místní akce a koncerty a přes internetový rezervační systém TICKET ART. 10 Otevírací doba : PO-PÁ 7.30 – 17.00 SO 8.30 – 12.00 Otevírací doba v sezóně (1.6. - 30.9.) : PO-PÁ 7.30 – 17.30 SO 8.30 – 16.00 NE+SV 9.00 – 13.00
50
7
Selektivní předpoklady
„Dokumentují způsobilost společnosti zúčastnit se na CR, umožňují dle určitých kritérií vybrat podněty, na nichž nejvíce působí rozvoj CR.― Selektivní předpoklady můţeme rozdělit do tří skupin – urbanizační, demografické a sociologické. 62 Těmto předpokladům se budu věnovat jen okrajově, protoţe zatím příliš nezasahují do oblasti cestovního ruchu. Obyvatelstvo – pokud se jedná o pohlaví zdejšího obyvatelstva, můţeme říct, ţe obě pohlaví jsou zastoupeny téměř ve stejném počtu, nepatrně však převaţují ţeny. Průměrný věk zde ţijících obyvatel je 39 let, tedy hlavně mladí lidé v produktivním věku. Tato oblast má však velmi nízkou porodnost, řádí se mezi nejniţší porodnost v celé Evropě. Sídla – velikost jednotlivých sídel není příliš velká, ale zato jsou jednotlivé obce dostatečně osídleny. Průměrná hustota obyvatel je asi 128 obyvatel/km2. Vzdělanost – ta je tady také docela nízká, coţ můţe negativně ovlivnit cestovní ruch, je zde totiţ velmi málo kvalifikovaných pracovníků. Nezaměstnanost – vyšší míra nezaměstnanosti, okres Hodonín má největší nezaměstnanost na Jiţní Moravě a okres Břeclav je na třetím místě co se týče nezaměstnanosti Jiţní Moravy. Kriminalita – na okrese Hodonín i Břeclav má zločinnost v poslední době klesavou tendenci, ale i přesto je stále Břeclavsko hned po Brně okresem s největší kriminalitou na Jiţní Moravě. Ţivotní prostředí – dobrý stav ţivotního prostředí, který je dán zejména výskytem luţních lesů. Dále není ţivotní prostředí ohroţováno těţkým průmyslem.
51
8
Realizované projekty na Podluţí a Hodonínsku
Během svého působení region Podluţí i Hodonínsko jiţ zrealizovali několik projektů, které byly financovány dotacemi Evropské unie nebo z dalších prostředků. Uvádím zde zejména ty, které jsou určitým způsobem spjaty s cestovním ruchem a dalším rozvojem cestovního ruchu v této oblasti.
8.1
Turistický průvodce Podluţím a Hodonínskem
Koncem roku 2009 byl dokončen nový marketingový produkt na podporu rozvoje cestovního ruchu, který společně připravily regiony Podluţí a Hodonínsko. Pro rozšíření nabídky v oblasti propagace regionů byl zpracován komplexní Turistický průvodce Podluţím a Hodonínskem, který mapuje nabídku turistických cílů, produktů a sluţeb. Materiál návštěvníky seznamuje i s atraktivitami regionů. Komplet propagačních materiálů, ale také elektronická verze průvodce na webových stránkách a DVD je určena nejen turistům, ale i cestovním kancelářím, informačním centrům či dalším touroperátorům. Nové propagační materiály jsou dostupné v několika jazycích čeština, němčina, angličtina a francouzština. Vznik nového turistického průvodce byl spolufinancován z prostředků Evropské Unie pomocí Regionálního operačního programu NUTS2 Jihovýchod. 54
8.2
Vinné sklepy na Podluţí
Projekt vedl především k popisu stávající nabídky pro vinařskou turistiku, k analýze sklepních uliček a vinných sklepů v obcích, dále k vytvoření databáze těchto vinařských stavení a také k navázání hlubší spolupráce při organizaci vinařské turistiky, mezi vedením regionu a samotnými vinaři, ale také do budoucna se stal základním kamenem pro vytvoření nového produktu nabídky otevřených sklepů, který jiţ doplňuje současnou turistickou nabídku v oblasti vinařské turistiky. 55
8.3
Systém orientačního značení Regionu Podluţí
Region Podluţí v minulých letech dokončil budování systému informačně orientačního značení ulic, komunálních a turistických cílů ve svých členských obcích. Cílem tohoto projektu bylo zhotovení jednotného turistického a informačního značení, které odpovídá standardu obcí Evropské unie. Systém by měl zjednodušit orientaci nejen místním, ale hlavně cizím návštěvníkům regionu. Díky projektu byly nově vyznačeny obce 52
Hrušky, Týnec, Starý a Nový Poddvorov, Luţice a Josefov. Značení bylo zaktualizováno a doplněno v obcích Kostice, Tvrdonice, Moravská Nová Ves a Moravský Ţiţkov. Další částí projektu bylo vyznačení regionu tzv. „uvítacími" tabulemi, které byly umístněny na všech komunikacích, které spojují region a okolí. Projekt byl spolufinancován z financí EU.
8.4
Naučné panely při řece Moravě
Na hráz řeky Moravy bylo nainstalováno celkem 5 ks informačně - naučných panelů, které nás informují o historii území, zajímavostech týkajících se fauny a flóry, luţních lesů a ramen řeky Moravy. Informace poskytly archivy obcí mikroregionu, z odborné literatury, prostřednictvím Masarykova muzea nebo od pamětníků. Projekt byl financován z grantu Nadace Partnerství a z prostředků Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
8.5
Hodonínsko - turistika na koni
Cílem projektu je umístit produkt „koňské turistiky― do ostatních programů cestovního ruchu. Mimo sportovního záţitku přináší turistika na koni krásné záţitky, moţnost shlédnout historické památky i další zajímavosti regionu a příhraničí. Znamená to i častá setkání s místními lidmi, seznámení se se způsobem ţivota na koni a v přírodě, realizování společného přeshraničního makretingu a podpora rozvoje cestovního ruchu. Projekt by měl mít význam i pro krajinu. Díky organizovanému vyuţití koňských stezek by se měly vyloučit negativní vlivy ţivotního prostředí a přispěje to k revitalizaci krajiny. Finanční prostředky jsou čerpány z programu Fondu mikroprojektů, přeshraniční spolupráce Česko - Rakousko.
53
9
Moţnosti propagace Podluţí a Hodonínska
Oba regiony vyuţívají ke svému zviditelnění zejména internetu, kde se prezentují prostřednictvím vlastních webových stránek. V loňském roce byl na internet umístěn i jiţ výše zmiňovaný projekt obou regionů Turistický průvodce Podluţím a Hodonínskem, který velmi hezky popisuje jednotlivé zajímavosti a atraktivity této oblasti, gastronomická zařízení, ubytovací zařízení a další. Regiony se snaţí si udělat reklamu i pomocí veletrhů cestovního ruchu. Například region Podluţí se prezentoval jiţ na veletrzích ve Vídni, Bruselu a v Německu.
54
Praktická část 10
Marketingový výzkum
10.1 Vyhodnocení dotazníků Marketingový výzkum jsem prováděla během letní sezony 2011, a to formou písemného dotazníku, který turisté ihned vyplňovali. Tento průzkum není hlavní částí mé práce, pouze doplňuje tuto práci. Celkem jsem nasbírala 55 dotazníků. Dotazníky byly vyplňovány pouze českými turisty. Dotazník je poskládán z 23 otázek. Některé otázky jsou uzavřené, jiné polootevřené a u dvou otázek mohl respondent vyjádřit svůj vlastní názor k dané problematice. Tímto marketingovým výzkumem jsem se snaţila zjistit názory cestujících na region Podluţí i mikroregion Hodonínsko – za jakým účelem sem jezdí, jak zde tráví čas, co si myslí o úrovni poskytovaných sluţeb, jak jsou spokojeni s kulturními moţnostmi, která města jsou nejčastěji navštěvována apod. Dále bylo mým záměrem zjistit, co zde turistům chybí a naopak, co se jim tu líbí, co je zaujalo.
55
Otázka č. 1 Znáte region Podluţí? Z odpovědí respondentů je vidět, ţe povědomí o tomto mikroregionu zatím není aţ tak velké. Kladnou odpověď uvedlo totiţ jen 55% zúčastněných. Myslím, ţe problém spočívá v propagaci této oblasti.
Znáte region Podluţí?
45% 55%
Ano Ne
Graf 1 Znáte region Podluţí?
Otázka č. 2 Znáte mikroregion Hodonínsko? Na rozdíl od předchozí otázky, zde vyplývá, ţe povědomí o Hodonínsku je dost velké. Celých 73% respondentů odpovědělo ano, znám tento region.
56
Znáte mikroregion Hodonínsko? 27% Ano
73%
Ne
Graf 2 Znáte mikroregion Hodonínsko?
Otázka č. 3 Pokud znáte, odkud jste čerpala informace o regionech? Většina návštěvníků, coţ je 38% všech dotazovaných, se o jednotlivých mikroregionech dozvěděla od svých přátel či známých. Velké zastoupení mají také informace z internetu, televize a tisku. 12% dotazovaných se o oblasti informovalo v informačních centrech a pouze nepatrné mnoţství turistů informace získali v cestovní kanceláři.
Pokud znáte, odkud jste čerpal/a informace o regionech? 30%
38%
Internet Televize, tisk
5%
15% 12%
Informační centra Cestovní kancelář Přátelé/známí
Graf 3 Pokud znáte, odkud jste čerpal/a informace o regionech?
57
Otázka č. 5 Z kterého kraje jste přijela? Výzkum prokázal, ţe více neţ polovina cestujících sem přijíţdí z Jihomoravského kraje, nejspíš z toho důvodu, protoţe pro ně není tato oblast příliš vzdálená. Dále sem přijíţdí dost turistů ze sousedního kraje Vysočina a taky z Jiţních Čech.
Z kterého kraje jste přijel/a? 7%
6%
18%
6% Praha
15%
Středočeský Jihočeský Vysočina
51%
Jihomoravský Jiný
Graf 4 Z kterého kraje jste přijel/a?
Otázka č. 6 Jak jste přicestoval/a? Více neţ polovina respondentů uvedla, ţe do mikroregionu přicestovala automobilem. Díky dobrému dopravnímu spojení je hodně vyuţíván také vlak a autobus. Několik málo turistů sem přicestovalo na kole nebo na jiném dopravním prostředku.
58
Jak jste přicestoval/a? 7% 4% Auto
16%
Vlak
53%
Autobus
20%
Kolo
Jiné
Graf 5 Jak jste přicestoval/a?
Otázka č. 7 Jaký je důvod Vaší návštěvy? Z průzkumu vyplynulo, ţe nejvíce do této oblasti lidé přijíţdějí kvůli dovolené, relaxaci, za poznáním a taky navštívit příbuzné či přátele. Docela překvapující je kultura, která získala pouze 13%. Jelikoţ je v této oblasti z kulturního hlediska mnohé co nabídnout, očekávala jsem toto číslo vyšší.
Jaký je důvod Vaší návštěvy? Dovolená, relaxace
8%
5%
Poznávání
23%
Sport
20% 13%
22%
Kultura Návštěva příbuzných/přátel Práce
9%
Studium Graf 6 Jaký je důvod Vaší návštěvy?
59
Otázka č. 8 S kým cestujete? Průzkum odhalil, ţe celých 41% dotazovaných přicestovalo do mikroregionu se svou rodinou, mnoho cestujících přijelo se svými přáteli a pouhé 3% se sem vydalo s organizovaným zájezdem.
S kým cestujete? 19% 41%
Rodina
Zájezd Přátelé
37%
Sám/sama
3% Graf 7 S kým cestujete?
Otázka č. 9 Kolik dní zde plánujete strávit? Z výzkumu vyplynulo, ţe většina návštěvníků se v mikroregionech zdrţuje 2 – 3 dny. Přibliţně jedna čtvrtina strávila v regionech pouhý jeden den. Celých 20% návštěvníků zde strávilo týden a někteří i více neţ týden.
60
Kolik dní zde plánujete strávit? 20%
24% 1 den 2 - 3 dny
20% 36%
Týden Týden a více
Graf 8 Kolik dní zde plánujete strávit?
Otázka č. 10 Pokud zde budete nocovat, jaké ubytovací zařízení zvolíte? Nejvíce cestujících vyuţilo k přenocování ubytování v soukromí. Velmi oblíbené je taky ubytování v penzionu, kterých je tu široká nabídka. K přenocování je taky dost vyuţíván hotel nebo chata.
Pokud zde budete nocovat, jaké ubytovací zařízení zvolíte? Hotel
31%
Penzion
18%
Chata
26% 9% 4%
Kemp Ubytovna
13%
Ubytování v soukromí Graf 9 Pokud zde budete nocovat, jaké ubytovací zařízení zvolíte?
61
Otázka č. 11 Jste spokojen/a s ubytovacími sluţbami? Dle odpovědí na tuto otázku usuzuje, ţe v regionech jsou ubytovací sluţby opravdu kvalitní. Celých 93% účastníků výzkumu odpovědělo, ţe byli se svým ubytováním spokojeni. Jedním z důvodu opačného názoru bylo například, ţe se tady nachází málo ubytovacích kapacit luxusnější úrovně.
Jste spokojen/a s ubytovacími sluţbami? 7% Ano
93%
Ne
Graf 10 Jste spokojen/a s ubytovacími sluţbami?
Otázka č. 12 Jste spokojen/a s kvalitou stravovacích sluţeb? Stejně jako s ubytovacími sluţbami, tak i s kvalitou stravovacích sluţeb v regionech byla většina turistů spokojena. Pouze 9% dotazovaných bylo nespokojeno. Některým zde chybí více restauračních zařízení, kde se podává místní kuchyně.
62
Jste spokojen/a s kvalitou stravovacích sluţeb? 9%
Ano Ne
91%
Graf 11 Jste spokojen/a s kvalitou stravovacích sluţeb?
Otázka č. 13 Jak hodnotíte dopravní sluţby v regionech? Více neţ tři čtvrtiny dotazovaných odpovědělo na tuto otázku, ţe dopravní sluţby v mikroregionech jsou v dobrém stavu.
Jak hodnotíte dopravní sluţby v regionech? 5%
9%
9% Velmi dobré Dobré
77%
Špatné Nevyhovující
Graf 12 Jak hodnotíte dopravní sluţby v regionech?
63
Otázka č. 14 Jak byste zhodnotil/a cenovou úroveň sluţeb oproti jiným oblastem republiky? Více neţ polovina respondentů odpověděla na tuto otázku, ţe je zde cenová úroveň stejná jako v ostatních regionech. Velmi kladným zjištěním ale je, ţe celých 31% dotazovaných si myslí, ţe ceny jsou zde niţší neţ jinde v republice.
Jak byste zhodnotil/a cenovou úroveň sluţeb oproti jiným oblastem republiky? 9% 31% Levnější Stejné
60%
Draţší
Graf 13 Jak byste zhodnotil/a cenovou úroveň sluţeb oproti jiným oblastem republiky?
Otázka č. 15 Které obce jste navštívil/a nebo máte v plánu navštívit? Nejvíce navštěvovaným městem je Hodonín, coţ není vůbec divné, protoţe zde je mnoho moţností, jak kulturních, sportovních, tak i z hlediska poznávání. Na druhém místě skončila obec Lanţhot, která je jistě velmi navštěvována pro své tradice a folklor.
64
Které obce jste navštívil/a nebo máte v plánu navštívit? 15%
Hodonín Lanţhot Tvrdonice Kostice Luţice Moravská Nová Ves Mikulčice Další
24%
8% 8%
16% 9%
11%
9%
Graf 14 Které obce jste navštívil/a nebo máte v plánu navštívit?
Otázka č. 15 Navštívil/a jste historickou či přírodní pamětihodnost? Z celkového počtu 55 respondentů, navštívilo nějakou historickou či přírodní památku 25 cestujících, coţ je pouze necelá polovina dotazovaných. Navštěvovány byly spíše památky historické neţ ty přírodní, coţ je docela pochopitelné, neboť historických památek v oblasti najdeme více. Nejvíce navštěvovanou památkou byl lovecký zámeček Pohansko a slovanské hradiště v Mikulčicích. Ne málo cestujících navštívilo i nádherné luţní lesy
Navštívil/a jste historickou či přírodní pamětihodnost?
45% 55%
Ne Ano
Graf 15 Navštívil/a jste historickou či přírodní pamětihodnost?
65
Kterou? 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
Pohansko Mikulčice Luţní lesy
Kostel Kostel Zoo Josefov Lanţhot Hodonín
Graf 16 Kterou?
Otázka č. 17 Zúčastnil/a jste se nějaké kulturní či sportovní akce? Jak je vidět u této otázky kulturní nebo sportovní události zde nejsou tak hojně navštěvovány turisty. 33% dotazovaných se zúčastnilo takové akce, coţ není mnoho. Pokud uţ tedy nějakou událost navštívili, byly to nejčastěji Svatovavřinecké slavnosti v Hodoníně, dále pak vinobraní, anebo den otevřených sklepů.
Zúčatnil/a jste se nějaké kulturní či sportovní akce? 33% Ne
67%
Graf 17 Zúčastnil/a jste se nějaké kulturní či sportovní akce?
66
Ano
Které? 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
Graf 18 Které?
Otázka č. 17 Zúčastnil/a jste se nějaké tradiční folklorní události? Folklorních událostí se zúčastnila téměř celá polovina dotazovaných. Folklorní události jsou tady velmi oblíbené. Nejvíce se lidé účastnili hodů, coţ je největší slavnost, v kaţdé podluţácké obci. Méně procent uţ získaly například národopisné slavnosti ve Tvrdonicích nebo tradiční předhodovní zpívání.
Zúčastnil/a jste se nějaké tradiční folklorní události?
49%
51%
Ne Ano
Graf 19 Zúčastnil/a jste se nějaké tradiční folkorní události?
67
Které ? 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Hody
Národopisné Předhodovní slavnosti zpívání Tvrdonice
Fašanková zábava
Přehlídka dechovek
Graf 20 Které?
Otázka č. 18 Jaký máte vztah k tradicím a folkloru? Více neţ polovina respondentů uvedla, ţe má k tradicím a folkloru vztah kladný. Coţ je jistě dobré vědět, protoţe pro tyto regiony je folklor velmi typický a měl by se dále rozvíjet a udrţovat.
Jaký máte vztah k tradicím a folkloru? 5%
37%
Kladný
58%
Neutrální Záporný
Graf 21 Jaký máte vztah k tradicím a folkloru?
Otázka č. 19 Co Vás v regionu Podluţí nejvíce zaujalo, co se Vám nejvíce líbilo? Odpovědi na tuto otázku byly rozmanité, avšak nejvíce procent, a to více neţ 25 získala příroda, která je tu opravdu unikátní. Jelikoţ je toto kraj vinic a vinařství, bylo i toto
68
velmi oblíbené. A v neposlední řadě se zde turistům líbí kroje, tradice, pohostinní lidé a další.
Co Vás v regionu Podluţí nejvíce zaujalo, co se Vám nejvíce líbilo? 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
Graf 22 Co Vás v regionu Podluţí nejvíce zaujalo, co se Vám nejvíce líbilo?
Otázka č. 20 Co podle Vás v regionu schází oproti jiným regionům? U této otázky byla nejčastější odpověď, ţe zde nic neschází, všechno tady je, coţ je opravdu potěšující zjištění. Několik málo procent dotazovaných si, ale přece jenom myslí, ţe tu něco schází. Je to především větší moţnost koupání, jak ve smyslu přírodního koupaliště, tak i umělého a dále taky nákupní centrum, větší nákupní moţnosti.
Co podle Vás v regionu schází oproti jiným regionům? 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
Graf 23 Co podle Vás v regionu schází oproti jiným regionům? 69
Otázka č. 21 Doporučil/a byste návštěvu regionů známým? Co se týče této otázky celých 60% cestujících, kteří navštívili tuto oblast odpověděli, ţe by určitě návštěvu mikroregionů doporučili, coţ by mohlo dopomoci ke zvýšení návštěvnosti. Odpověď ne neuvedl ani jeden respondent a pouhých 7% odpovědělo, ţe by spíše návštěvu nedoporučili.
Doporučil/a byste návštěvu regionů známým? 7%
9% 24% Spíše ano Ano Spíše ne
60%
Nevím
Graf 24 Doporučila byste návštěvu regionů známým?
Otázka č. 22 Zkuste odhadnout vzdálenost z místa Vašeho bydliště od tohoto místa. U této otázky se odpověď pěkně rozdělila do pěti téměř velikostně stejných skupin. I přesto nejvíce turistů přijíţdí ze vzdálenosti 51 – 100 km, tedy nejspíše z Jihomoravského kraje, jak uţ bylo výše uvedeno. Další početná skupina turistů přijíţdí ze vzdálenosti 101 – 200 km, převáţně tedy z vedlejších krajů.
70
Zkuste odhadnout vzdálenost z místa Vašeho bydliště od tohoto místa 16%
16% 16%
22%
0 - 10 km 11 - 50 km 51 - 100 km
31%
101 - 200 km 200 km a více
Graf 25 Zkuste odhadnout vzdálenost z místa Vašeho bydliště od tohoto místa
Otázka č. 23 Údaje o Vás Co se týče pohlaví respondentů, více neţ tři čtvrtiny dotazujících spadalo do skupiny ţeny, coţ svědčí o tom, ţe tyto regiony více lákají ţeny. Muţské pohlaví získalo v marketingovém výzkumu jen 24%. Otázku, která se týkala věku, jsem rozdělila do šesti skupin. Nejvíce návštěvníků byli mladí lidé ve věku 19 – 25 let. Bohuţel se mého výzkumu nezúčastnil ani jeden cestující, který by byl starší 55 let. To můţe být docela zaráţející, protoţe lidé v seniorském věku rádi hodně cestují. Další početná skupina dotazovaných byla ve věku 26 – 35 let. Pouze 2% turistů byla ve věku 46 – 55 let.
71
Vaše pohlaví 24% Muţ Ţena
76%
Graf 26 Vaše pohlaví
Váš věk 6% 2% 9% Do 18 let
24%
19 - 25 let 26 - 35 let
60%
36 - 45 let 46 - 55 let
Graf 27 Váš věk
10.2 Shrnutí marketingového výzkumu Na závěr ještě shrnu vyhodnocení dotazníků. Šetření se zúčastnila převáţná většina ţen, z pohledu věku to byli hlavně mladí lidé ve věku 19 – 25 let. Nejvíce návštěvníků přijíţdí z Jihomoravského kraje a nejčastěji vyuţívaným dopravním prostředkem je automobil. Lidé sem jezdí zejména kvůli dovolené, relaxaci a za poznáním. Účastníci cestovního ruchu přijíţdějí většinou se svou rodinou či přáteli a tráví zde 2 – 3 dny. Téměř většina cestujících je spokojena s kvalitou ubytovacích
72
i stravovacích sluţeb. Většina respondentů uvedla, ţe dopravní sluţby v regionech jsou dobré a více neţ polovina si myslí, ţe cenová úroveň je zde stejná jako v jiných oblastech České republiky. Nejnavštěvovanější obcí je město Hodonín. Co se týče historických a přírodních památek oblíbeným cílem je lovecký zámeček Pohansko
a
slovanské
hradiště
Mikulčice.
Nejnavštěvovanějšími
kulturními
a folklorními událostmi jsou hody, Svatovavřinecké slavnosti Hodonín a vinobraní. Nejvíce se zde turistům líbí příroda a naopak mnohým nejvíce schází více moţností ke koupání. Více neţ polovina dotazovaných uvedla, ţe by návštěvu mikroregionů doporučila svým známým a přátelům.
73
SWOT analýza
11
K vyhodnocení jednotlivých předpokladů cestovního ruchu v oblasti jsem si zvolila vytvoření SWOT analýzy. SWOT analýza mapuje silné stránky, kterých je třeba vyuţít k dalšímu rozvoji a slabé stránky, které je potřeba postupně vyřazovat. Zvaţují se zde také jednotlivé příleţitosti a hrozby. SWOT analýza vychází z předpokladů pro cestovní ruch i z dotazníkového šetření. Silné stránky
Folklor, tradice – výborný potenciál k rozvíjení cestovního ruchu v této oblasti
Výhodná poloha na hranicích s jinými státy – můţeme říci, ţe se oblast nachází v samém středu Evropy, tudíţ je snadno dosaţitelná i pro cizince
Dopravní dostupnost – snadná dostupnost ze všech koutů České Republiky i ze zahraničí. Přítomnost mezinárodních dopravních komunikací a ţelezničního uzlu
Nejteplejší klima v ČR – především v letních měsících je zde snad nejtepleji v celém Česku s mnoha slunečnými dny
Přírodní podmínky – spíše rovinatý terén s luţními lesy, kde ţije mnoho ohroţených druhů, přítomnost přírodních rezervací
Zemědělství – dobré podmínky k pěstování teplomilných rostlin
Vinařská turistika - výborný potencionál pro tento nový druh cestovního ruchu
Lesnictví – výborné podmínky díky přítomnosti luţních lesů a zajímavých druhů ţivočichů
Cykloturistika – hustá síť cyklostezek i mezinárodního významu
Spolupráce mezi obcemi i regiony – především spolupráce na různých projektech k rozvoji cestovního ruchu
Ţivotní prostředí – zajímavá přírodovědecká oblast, která by měla být zachovávána pro další generace
Spolupráce s příhraničními regiony - spolupráce za účelem zvýšení návštěvnosti zahraničních turistů
Přítomnost lázeňského zařízení
Pohostinnost místních obyvatel
74
Přítomnost historicky cenných památek – mnoţství pamětihodností s bohatou historií (Slovanské hradiště Mikulčice, Pohansko) Slabé stránky
Komáři – znepříjemňují ţivot jak místním občanům, tak především turistům
Špatná dopravní infrastruktura – špatný stav komunikací 2. třídy
Nízká propagace jednotlivých regionů
Nedostatek sportovního vyţití, zejména lokalit ke koupání – chybí zde moţnosti koupání v podobě koupališť, krytých bazénů apod.
Nízká vzdělanost občanů – můţe ovlivnit kvalitu poskytovaných sluţeb
Nedostatek informačních center pro turisty – v obou regionech se nachází pouze jedno informační centrum
Příleţitosti
Udrţování tradic
Niţší cenová úroveň sluţeb
Rozvoj cestovního ruchu
Agroturistika
Hippoturistika
Vyuţití dotací z Evropské unie a dalších zdrojů
Zkvalitnění úrovně poskytování sluţeb cestovního ruchu
Hrozby
Kriminalita
Nedostatek finančních prostředků
Nezájem občanů, především mládeţe
75
11.1 Shrnutí SWOT analýzy Ve SWOT analýze jsem vyzdvihla silné a slabé stránky, které vyplívají z celé práce. Dále jsem popsala příleţitosti a hrozby. Dle mého názoru se v oblasti nachází velké mnoţství předpokladů pro cestovní ruch. Pokud se jedná o lokalizační předpoklady, jsou zde výborné přírodní podmínky, rozmanitá fauna i flora, mnoţství přírodních zajímavostí jako i biosferické rezervace, dále kulturní památky s bohatou historií a několik velmi zajímavých muzeí. Samozřejmě nesmím opomenout ani přítomnost lázeňského zařízení. Dále je tu velký potenciál pro folklor, zvyky, tradice a s tím spojené různé kulturní akce a události, navštěvované turisty z celé republiky. Oba regiony mají taky skvělé předpoklady pro vinařství, které se stalo velkým trendem v oblasti cestovního ruchu. Výborným předpokladem je i hustá síť cyklistických tras. Začala se zde rozvíjet i hippoturistika a je tady dobrý potencionál i pro rozvoj agroturistiky. Co se týče realizačních předpokladů, můţu říci, ţe je zde dobrá dopravní dostupnost, jak díky dálnici D2, tak i díky přítomnosti významného ţelezničního uzlu. Avšak stav dopravních komunikací je poměrně špatný. Ubytovacích zařízení je v oblasti dostatečné mnoţství, převaţuje ubytování v soukromí. Chybí zde tedy ubytovací zařízení vyšší kategorie pro náročné hosty. Stejně tak i stravovacích zařízení tady najdeme mnoho, ale jak i z dotazníku vyplynulo, chybí tady restaurace, kde se vaří lokální kuchyně. U selektivních předpokladů, které zatím tolik neovlivňují rozvoj cestovního ruchu je velmi pozitivní stav ţivotního prostředí. Hrozbou však můţe být vysoká kriminalita a taky nízká vzdělanost.
11.2 Návrhy řešení
Udrţovat lidové tradice, folklor a pestrou nabídku kulturních události, protoţe ty jsou velkým lákadlem pro návštěvníky
Vyuţívat výhodné polohy blízko hranic k přilákání turistů z vedlejších států jedinečností tohoto regionu
Propagovat a rozvíjet vinařskou turistiku, která zde má skvělý potenciál a zdokonalovat sluţby s ní spojené
Vyuţívání cyklistických tras, zlepšení jejich značení a obohacení nabídky sluţeb o půjčovny kol a odborný servis pro cyklisty, které tady chybí 76
Vyuţívání agroturistiky a hippoturistiky jako nového trendu cestovního ruchu v této oblasti
Udrţet ţivotní prostředí ve stávajícím stavu a zároveň tak zachovat podmínky pro přeţití vzácných druhů ţivočichů a rostlin
Vzdělávání se v oblasti turismu a zkvalitňování úrovně poskytování sluţeb souvisejících s cestovním ruchem
Snaţit se více propagovat oba regiony nejen u nás, ale i v přilehlých přeshraničních oblastech prostřednictvím propagačních materiálů, inzerce v odborných časopisech, veletrhů cestovního ruchu
Snaţit se získávat finanční prostředky, díky kterým můţe být zlepšen stav dopravních komunikací
Zvýšení standardu v ubytovacích zařízeních
Zavést v gastronomických zařízeních typickou místní kuchyni
V závislosti na financích zbudovat koupaliště pro potřeby rekreace
Zbudování dalších informačních center pro potřeby návštěvníků
77
Závěr Bakalářská
práce
charakterizuje
předpoklady
cestovního
ruchu
na
Podluţí
a Hodonínsku. Z práce vyplývá, ţe se zde nachází výborný potencionál pro rozvoj cestovního ruchu. Oblast nabízí výborné přírodní podmínky s mnoţstvím neobvyklých zajímavostí v příjemném podnebí, historické a kulturní památky, a v neposlední řadě i lázeňské zařízení. Největším lákadlem pro návštěvníky můţe být folklór, vinařství a cykloturistika. Pomalu se zde začíná rozvíjet i hippoturistika a agroturistika. V oblasti je i dostatečné mnoţství ubytovacích a stravovacích kapacit. Co se týče dopravní dostupnosti, je lokalita dostupná z různých koutů republiky i ze zahraniční. Bohuţel stav dopravních komunikací uţ je v poněkud horším stavu. Negativní vliv na cestovní ruch můţe mít poněkud vysoká míra kriminality a naopak nízká míra vzdělanosti místních občanů. Ke zlepšování rozvoje cestovního ruchu a zvyšování návštěvnosti na Podluţí i Hodonínsku je potřeba vykonat určitá opatření. Udrţovat lidové tradice a folklór pro svou jedinečnost, protoţe je to něco čím se oblast odlišuje od jiných. Snaţit se více oblast propagovat jak u nás, tak i v zahraničí. Chybí zde sluţby pro cyklisty a to především půjčovna kol, jejíţ vybudování by bylo jistě velkým přínosem a stejně tak i vybudování koupaliště, které mohou turisté vyuţívat během své letní dovolené. Nedostatkem je i absence informačního centra pro turisty. Důleţitým opatřením je i zdokonalování se v oboru poskytování sluţeb, s čímţ souvisí i nedostatek ubytovacích zařízení vyššího standardu i pro ty nejnáročnější hosty a taky zavedení místní gastronomie do stravovacích zařízení. Součástí práce je marketingový výzkum, který předcházel vypracování této práce. Poukazuje na to, ţe převáţné většině návštěvníků se zde líbilo, byli spokojeni se sluţbami a návštěvu regionů by doporučili svým známým a přátelům. Domnívám se, ţe oba regiony mají velmi dobré předpoklady k tomu, aby se do budoucna staly atraktivní vyhledávanou lokalitou pro příjemné proţití dovolené a volného času.
78
Seznam pouţitých zdrojů Zdroje tištěné (1) COT business. č. 7 (červenec-srpen 2010). Praha: C.O.T. media, 2010. Vychází měsíčně. ISSN 1212-4281. (2) HRIB, Michal; KORDIOVKÝ, Emil; BUČEK, Antonín. Lužní les v Dyjskomoravské nivě. Břeclav: Moraviapress, 2004. 591 s. (3) Jihomoravský kraj: města a obce Jihomoravského kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Roţnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia, 200-. 467 s. (4) Propagační materiál Region Podluţí. (5) Propagační materiál Slovácko: Ve víru barev a chutí (6) Propagační materiál Turistický průvodce Podluţím a Hodonínskem: Přehled turistických aktivit a atraktivit. (7) VOJTĚCH PROKOP, Karel Čepera, et al. Tvrdonice Podluží v písni a tanci. Tvrdonice : TISK SLEZSKÁ GRAFIA, 2003. 90 s. ISBN 80-239-0686-2. Internetové zdroje 1 ABP Ubytovna Hodonín online. 2007 cit. 11-10-15. Ubytovací kapacity. Dostupné z WWW: http://www.ubytovna-abp.cz/nabidka_ubytovani.html. 2 Bolero online. 2011 cit. 11-10-15. Penzion. Dostupné z WWW: http://www.bolero.wz.cz. 3 Czechtourism online. 2009 cit. 11-11-07. Cestovní ruch v regionech České republiky. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/files/regiony/rozvoj/cestovni_ruch.pdf/. 4 Český statistický úřad online. 2010 cit. 11-11-07. Charakteristika okresu Hodonín. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_hodonin/. 5 Dolní Morava biosférická rezervace online. 2009 cit. 11-10-06. O nás. Dostupný z WWW: http://www.dolnimorava.org/index.php?option=com_contentview=articleid=1Ite mid=1lang=cs/. 6 Dovolená na Podluží online. 2005 cit. 11-10-15. Popis chalupy. Dostupné z WWW: http://www.morajda.cz/. 79
7 E-chalupy online. 2007-2010 cit. 11-10-15. Ubytování Oliverius – Moravská Nová Ves. Dostupné z WWW: http://www.e-chalupy.cz/jizni_morava/chalupamoravska-nova-ves-ubytovani-oliverius-pronajmuti-3634.php/. 8 Folklor a lidová kultura na Moravě online. 2002 cit. 11-11-03. Regiony. Dostupné z WWW: http://www.folklorweb.cz/regiony/podluzi.php/ 9 Geomatika online. 2011 cit. 11-10-13. Geografie cestovního ruchu. Dostupný z WWW: http://www.gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/Huml/ch16.html/. 10 Hodonín online. 2009 cit. 11-11-04. Informační centrum města Hodonín. Dostupné z WWW: http://www.hodonin.eu/oteviraci-doba/d-1021086/p1=38121/. 11 Hodonín online. 2009 cit. 11-10-15. Ubytování TJ Sigma. Dostupné z WWW: http://www.hodonin.eu/ubytovani-tj-sigma/d-1020219/p1=38119/. 12 Hnutí Brontosaurus online. 2010 cit. 11-10-15. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.podluzi.brontosaurus.cz/ubytovani/moznosti-ubytovani/. 13 Hotely online. 2011 cit. 11-10-15. Ubytování U Padalíků. Dostupné z WWW: http://www.hotely.cz/stary-poddvorov/ubytovani-u-padaliku/hotel/. 14 Hotel a penzion Albor Čejkovice online. 2006 cit. 11-10-15. Hotel Albor. Dostupné z WWW: http://www.albor.cz/index_cz.php?id=hotel/. 15 Hotel Grand Hodonín online. 2011 cit. 11-10-15. Hotel Grand Hodonín. Dostupné z WWW: http://www.hotelgrandhodonin.cz/. 16 Hotel Krystal Hodonín online. 2009 cit. 11-10-15. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.hotel-krystal.cz/. 17 Hotel Lanžhot online. 2011 cit. 11-10-15. Ubytování v Hotelu Lanţhot. Dostupné z WWW: http://www.hotellanzhot.cz/ubytovani_hotel/. 18 Hotel Panon online. 2011 cit. 11-10-15. Pokoje. Dostupné z WWW: http://www.hotelpanon.cz/default.asp?cont=136lang=cz/. 19 Hotel Zámek Čejkovice online. 2009 cit. 11-10-15. Ubytování v Čejkovicích. Dostupné z WWW: http://www.hotelcejkovice.cz/ubytovani/. 20 Chalupa U Starého Mlýna online. 2010 cit. 11-10-15. Vybavení chalupy. Dostupné z WWW: http://www.ustareho-mlyna.cz/ubytovani.html/. 21 J M rodinný penzion online. 2005 cit. 11-10-15. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.ubytujmese.cz/ubytovani.html/.
80
22 Kavárna U Melišů online. 2010 cit. 11-10-15. Ubytování – kavárna. Dostupné z WWW: http://www.umelisu.cz/ubytovani.html/. 23 Kemp Josef online. 2011 cit. 11-10-15. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.campjosef.cz/index.php/stranka/ubytovani/. 24 Kosík online. 2010 cit. 11-10-15. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.ukosiku.cz/ubytovani/. 25 Lanžhot online. 2008 cit. 11-10-19. Muzeum. Dostupné z WWW: http://www.lanzhot.cz/index.php?desktop=clankyaction=viewid=180/. 26 Lipovka Relax club online. 2007 cit. 11-10-16. Penzion – informace. Dostupné z WWW: http://www.lipovka.cz/?cube=texte=penzion_informace/. 27 Livi Dubňany online. 2011 cit. 11-10-16. Ludmila penzion. Dostupné z WWW: http://www.livi-dubnany.cz/ubytovani-penzion.html/. 28 Lužice u Hodonína online. 2004 cit. 11-10-16. Ubytovna. Dostupné z WWW: http://www.luziceuhodonina.cz/obec/lutes-s-r-o/ubytovna.html/. 29 Masarykovo muzeum v Hodoníně online. 2011 cit.11-10-31. Informace. Dostupný z WWW: http://www.masaryk.info./informace/. 30 Mas Dolni Morava online. 2009 cit. 11–10-06. O nás. Dostupný z WWW: http://www.mas-dolnimorava.cz/index.php/o-nas/. 31 Mikroregion Hodonínsko online. 2010 cit. 11-09-30. Seznam obcí. Dostupný z WWW: http://www.hodoninsko.eu/cs/obce/. 32 Místopisný průvodce po České republice online. 2009 cit. 11-10-16. Čejkovice – Ubytování a stravování. Dostupné z WWW: http://www.mistopisy.cz/ubytovani_cejkovice_7241.html/. 33 Muzeum naftového dobývání a geologie online. 2011 cit. 11-10-16. Turistická ubytovna Muzeum. Dostupné z WWW: http://www.mng.webz.cz/ubytovna.php/. 34 Na Zlatém kopečku online. 2003 cit. 11-10-16. Ubytování v soukromí. Dostupné z WWW: http://www.zlatykopecek.com/. 35 Obec Hrušky online. 2011 cit. 11-10-16. Kulturně společenské centrum. Dostupné z WWW: http://www.hrusky.cz/index.php?id=118/. 36 Obec Ratíškovice online. 2008 cit. 11-10-16. Ubytování ve Slovácké chalupě. Dostupné z WWW: http://www.ratiskovice.com/modules.php?name=Contentpa=showpagepid=112/. 81
37 Obec Ratíškovice online. 2008 cit. 11-10-16. Ubytovna Baník Ratíškovice. Dostupné z WWW: http://www.ratiskovice.com/ modules.php?name=Contentpa=showpagepid=101/. 38 Ochrana přírody a krajiny v České republice online. 2011 cit. 11-10-13. Národní přírodní rezervace Cahnov – Soutok. Dostupný z WWW: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=indexsite=NPR_cahnov_cz/. 39 Ochrana přírody a krajiny v České republice online. 2011 cit. 11-10-12. Národní přírodní rezervace Ranšpurk. Dostupný z WWW: http://cittadella.cz/europarc/index.php?p=indexsite=NPR_ranspurk_cz/. 40 Orel online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.oreldb.unas.cz/index.php?str=30tp=1/. 41 Památky Čech, Moravy a Slezska online. 2011 cit. 11-11-07. Pohansko. Dostupný z WWW: http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/257/pohansko_lednicko_valticky_areal_zamek .html/ 42 Penzion Lucie online. 2005 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.emal.wz.cz/Foto/index.htm/. 43 Penzion pod Čaganovem online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování v Dolních Bojanovicích. Dostupné z WWW: http://www.caganov.wz.cz/. 44 Penzion Prygl Starý Poddvorov online. 2009 cit. 11-10-16. Ubytování v penzionu Prygl. Dostupné z WWW: http://www.penzion-prygl.cz/ubytovani.html/. 45 Penzion Soutok online. 2011 cit. 11-10-16. Penzion Soutok. Dostupné z WWW: http://www.penzionsoutok.cz/ubytovani.php/. 46 Penzion U Kostela online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.penzionmikulcice.cz/ubytovani/moznosti-ubytovani/. 47 Penzion Václav Dolní Bojanovice online. 2005 cit. 11-10-16. Penzion Václav. Dostupné z WWW: http://www.penzionvaclav.cz/indexcz.php?id1=menuid2=penzion/. 48 Penzion V Parku online. 2010 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.penzionvparku.cz/ubytovani.htm/. 49 Podluží online. 2009 cit. 11-11-03. Folklor na Podluţí. Dostupné z WWW: http://www.podluzi.cz/podluzi/cat_view/96-podluzi/97-folklor-na-podluzi/ 82
50 Podluží online. 2009 cit. 11-09-23. Mikroregion Hodonínsko. Dostupný z WWW:http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turistickypruvodce/predstaveni_regionu/mikroregion_hodoninsko/. 51 Podluží online. 2009 cit. 11-10-13. Přírodně cenná a zvláště chráněná území. Dostupný z WWW: http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turisticky-pruvodce/krajinaprirodnich-kras/prirodne-cenna-a-zvlaste-chranena-uzemi/. 52 Podluží online. 2009 cit. 11-11-07. Strategie rozvoje 2005 – 2010. Dostupný z WWW: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/67strategie-rozvoje-regionu-podluzi/68-strategie-rozvoje-2005-2010/. 53 Podluží online. 2009 cit. 11-11-03. Tradice a zvykosloví. Dostupné z WWW: http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turisticky-pruvodce/tradice-a-zvykoslovi/. 54 Podluží online. 2009 cit. 11-11-07. Turistický průvodce Podluţím a Hodonínskem. Dostupné z WWW: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24dokumenty-regionu/52-realizovane-projekty-regionu-podluzi/190-turisticky-pruvodcepodluzim-a-hodoninskem/. 55 Podluží online. 2009 cit. 11-11-07. Vinné sklepy na Podluţí. Dostupné z WWW: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/52realizovane-projekty-regionu-podluzi/56-vinne-sklepy-na-podluzi/. 56 Portál Hodonín online. 2008-2011 cit. 11-10-16. ZP Mikulčice, a.s. – Turistická ubytovna. Dostupné z WWW: http://www.portalhodonin.cz/zp-mikulcice-a-s— turisticka-ubytovna/. 57 Přístaviště Rohatec – Kolonie online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.pristaviste-rohatec-kolonie.eu/sluzby/ubytovani/. 58 Ranč Ladná online. 2010 cit. 11-10-16. Jídlo a ubytování. Dostupné z WWW: http://www.rancladna.cz/jidlo-a-ubytovani/. 59 Rodinné vinařství Vašíček online. 2008 cit. 11-10-16. Penzion Nechorka. Dostupné z WWW: http://www.vinovasicek.cz/penzion-nechorka-vinny-sklep-rizeneochutnavky-firemni-akce-rauty/. 60 Rozhledny ČR online. 2011 cit. 11-11-06. Rozhledna Na Podluţí u Nového Poddvorova. Dostupný z WWW: http://www.rozhledny.webzdarma.cz/podluzi.htm/. 61 Selský dvůr online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování v penzionu Selský dvůr. Dostupné z WWW: http://www.selsky-dvur.eu/ubytovani-penzion/. 83
62 Slavomír Horák online. 2010 cit. 11-11-09. Úvod do geografie cestovního ruchu České republiky. Dostupné z WWW: http://www.slavomirhorak.euweb.cz/prednaska1.html/. 63 Slovácko online. 2008 cit. 11-10-16. Ubytování v soukromí Knápková. Dostupné z WWW: http://www.slovacko.cz/ubytovani/1295/ubytovani-v-soukromiknapkova/. 64 Starý Poddvorov online. 2011 cit. 11-11-06. Větrný mlýn. Dostupné z WWW: http://www.poddvorov.cz/informace-o-obci/zajimavosti/vetrny-mlyn/. 65 TJ Sokol Lanžhot online. 2011 cit. 11-10-16. Turistická ubytovna. Dostupné z WWW: http://www.lanzhot.wz.cz/. 66 Ubytování online. 2001-2011 cit. 11-10-16. Penzion Pohoda – ubytování. Dostupné z WWW: http://www.ubytovani.net/ubytovani.asp?id=1324/. 67 Ubytování a stravování v Budvarce Hodonín online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.budvarka-hodonin.cz/cs/ubytovani.php/. 68 Ubytování Ladná online. 2010 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.ubytovani-ladna.cz/ubytovani/. 69 Ubytování U Hajníka online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování U Hajníka. Dostupné z WWW: http://www.rajsky.wz.cz/. 70 Ubytování U Pastorků online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.ubytovaniupastorku.cz/cs/ubytovani/. 71 Ubytování U Slunečnice online. 2007 cit. 11-10-16. Ubytování U Slunečnice. Dostupné z WWW: http://www.uslunecnice.info/index.html/. 72 Ubytování v soukromí Na Sklepách online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování – sluţby. Dostupné z WWW: http://www.ubytovani-nasklepach.ic.cz/ubytovani.php/. 73 Vinařský dům Kopeček Dubňany online. 2011 cit. 11-10-16. Penzion. Dostupné z WWW: http://www.vinarskydum.cz/penzion.html/. 74 Vinný sklípek online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.vinnysklep.penzion.com/. 75 Vinopol Čejkovice online. 2010 cit. 11-10-16. Penzion Vinopol. Dostupné z WWW: http://www.penzion.vinopol.cz/. 76 Východní Morava online. 2011 cit. 11-10-16. Apartmán Na Vyhlídce. Dostupné z WWW: http://www.vychodni-morava.cz/ubytovani/914/. 84
77 Východní Morava online. 2011 cit. 11-10-16. Vinařství Hřiba – penzion. Dostupné z WWW: http://www.vychodni-morava.cz/ubytovani/1516/vinařství-hribapenzion/. 78 Wikipedia online. 2002 cit. 11-10-01. Ratíškovice. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ratíškovice/. 79 Zemědělská a.s. Čejkovice online. 2011 cit. 11-10-16. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.zemedelskaascejkovice.cz/index.php?option=com_contentview=articleid=90Itemid=76/.
85
Přílohy Příloha 1: Schéma vinařské stezky Podluţí Příloha 2: Dotazník
86
Příloha 1:
87
Příloha 2: DOTAZNÍK Váţení turisté, jsem studentkou oboru cestovní ruch na Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník bude slouţit pro mou bakalářskou práci na téma „Charakteristika předpokladů pro cestovní ruch na Podluţí a Hodonínsku. Vyplnění tohoto dotazníku mi velmi pomůţe. Předem děkuji. 1. Znáte region Podluţí? Ano Ne 2. Znáte mikroregion Hodonínsko? Ano Ne 3. Pokud znáte, odkud jste čerpal/a informace o regionech? Internet Televize, tisk Informační centra Cestovní kancelář Přátelé/známí 4. Z kterého kraje jste přijel/a? Praha Středočeský Plzeňský Ústecký Královéhradecký Jihočeský Karlovarský Liberecký Pardubický Vysočina Olomoucký 88
Zlínský Jihomoravský Moravskoslezský 5. Jak jste přicestoval/a? Auto Vlak Autobus Kolo Jiné 6. Jaký je důvod Vaší návštěvy? Dovolená, relaxace Poznávání Sport Kultura Návštěva příbuzných/přátel Práce Studium 7. S kým cestujete? Rodina Zájezd Přátelé Sám/sama 8. Kolik dní zde plánujete strávit? 1 den 2-3 dny Týden Týden a více
89
9. Pokud zde budete nocovat, jaké ubytovací zařízení si zvolíte? Hotel Penzion Chata Kemp Ubytovna Ubytování v soukromí 10. Jste spokojen/a s ubytovacími sluţbami? Ano Ne – s čím konkrétně?............................................................................................ 11. Jste spokojen/a s kvalitou stravovacích sluţeb? Ano Ne – s čím konkrétně?............................................................................................. 12. Jak hodnotíte dopravní sluţby v mikroregionech? Velmi dobré Dobré Špatné Nevyhovující 13. Jak byste zhodnotil/a cenovou úroveň sluţeb oproti jiným oblastem republiky? Levnější Stejné Draţší 14. Které obce jste navštívil/a nebo máte v plánu navštívit? ……………………………………………………………………………………………. 15. Navštívil/a jste historickou či přírodní pamětihodnost? Ne Ano – kterou?..........................................................................................................
90
16. Zúčastnil/a jste se nějaké kulturní či sportovní akce? Ne Ano – které?............................................................................................................. 17. Zúčastnil/a jste se nějaké tradiční folklorní události? Ne Ano, prosím uveďte její název……………………………………………………. 18. Jaký máte vztah k tradicím a folkloru? Kladný Neutrální Záporný 19. Co Vás v regionu Podluţí nejvíce zaujalo, co se Vám nejvíce líbilo? …………………………………………………………………………………………… 20. Co v regionu podle Vás nejvíce schází oproti jiným regionům? ……………………………………………………………………………………………. 21. Doporučil/a byste návštěvu regionů známým? Spíše ano Ano Spíše ne Ne Nevím 22. Zkuste odhadnout vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 – 10 km 11 – 50 km 51 -100 km 101 -200 km 200 km a více
91
23. Údaje o Vás:
Pohlaví Muţ Ţena Věk Do 18 let 19 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 55 let a více
Děkuji za vyplnění dotazníku.
92
