Chaos ve zdravotnictví

Reforma? měsíčník pro firmy a veřejnou správu 

 

březen 2013

www.moravskehospodarstvi.cz

2

Efektivní veřejná správa: Vzdálí se úřady lidem?

7

Základní registry: Obcím chybí informace

12 – 16

Zaměřeno na zdravotnictví

Chaos ve zdravotnictví Dlouhodobě připravovaný plán optimalizace počtu lůžek v českých a moravských nemocnicích skončil v troskách. Nebudou se tak rušit oddělení ani celé nemocnice, jako to hrozilo například v Hustopečích. Vzniká ale otázka: Kdo to zaplatí? Ladislav Koubek Pojišťovny v  letošním roce mnohým zařízením snížily objemy plateb. Ty se za tentýž úkon v různých zařízeních často dramaticky liší. Lékaři jsou nespokojeni se svými platy a  uvažují o protestech kvůli nedodržování memoranda, které jim zaručilo

jejich růst. Zvýšení DPH odvádí ze zdravotnictví další miliardy. „Jakýkoli posun k  restrukturalizaci lůžkové péče je třeba vnímat jako úspěch, protože zvláště oblast akutní lůžkové péče je velmi problematická z  pohledu prosazování jakýchkoli změn.  Nemá smysl bránit každé lůžko v  Česku, ať už je potřebné, či nikoli. Hustota lůžkových zařízení je jedna z  nejvyšších v Evropě, více lůžek na obyvatele mají v  Evropě pouze dvě země,“ řekl Moravskému hospodářství ministr zdravotnictví Leoš Heger. Ten je s  jednáním zdravotních pojišťoven nespokojený. „Bohužel zdravotní pojišťovny nedokázaly přesvědčit veřejnost o nehospodárnosti vynakládání finančních prostředků v  případech, kdy zdravotnická zařízení u některých výkonů nedosahují limitů v počtech doporučených odbornou společností a  operační sál je například využíván jeden nebo dva dny v  týdnu,“ uvedl ministr. Pokračování na straně 12

Více krav, méně řepky Podpora živočišné výroby a návrat rovnováhy do krajiny – méně obilí a řepky a více zelených ploch krmných pícnin. Tak vypadá tzv. Strategie pro růst, se kterou přišlo ministerstvo zemědělství. Může koncepce skutečně něco změnit? A v jaké kondici je vůbec české zemědělství? Více se dozvíte v rozhovoru s prezidentem FOTO: Jiří Hloušek Agrární komory a senátorem Janem Velebou a v dalších článcích věnovaných zemědělství. ■  Více na stranách 10 a 11

Stát slibuje obcím spravedlivější rozdělení evropských dotací

část obsahu výzvy. Tu za měsíc podepsalo 1 216 starostů (údaj k 22. únoru – pozn. redakce).

„„ Snadnější čerpání Když starostka a  bývalá se- sobila kladnou reakci ještě dří- šedesát procent vyjednaných rokovatelného čerpání, odráže-

nátorka Jana Juřenčáková před šesti lety spolu s patnácti sty starosty vyzývala vládu ke spravedlivějšímu rozpočtovému určení daní, netušila, že v  roce 2013 požadavky formulované v  takzvané „Zlínské výzvě“ uspějí. O to větší překvapení zažila, když její „Druhá zlínská výzva“ způ-

ve, než odešla na vládu. Na konci ledna se Jana Juřenčáková spolu s  dalšími kolegy rozhodla formulovat text takzvané Druhé zlínské výzvy. V něm starostové požadují, aby při sestavování pravidel pro rozdělování evropských dotací pro rok 2014–2020 putovalo pěta-

Spřátelte se se svým městem na Facebooku Úřední deska už není to, co bývala a  městům ke komunikaci s  občany často nestačí. Dnes se se svým městem může člověk „skamarádit“ na sociálních sítích, prohlédnout si jeho videa na YouTube nebo jim dát facebookový palec nahoru. Města se tak chtějí přiblížit mladším lidem. Více na straně 4

01-05-mh13-03.indd 1

peněz do regionů. „Chceme vyzvat vládu, aby co nejvíce prostředků určených pro integrovaný rozvoj území, minimálně 65 procent, bylo prakticky nárokovým systémem čerpáno přímo obcemi, městy a jejich sdruženími. Jen systém, který se bude blížit modelu ná-

jící míru potřeb jednotlivých regionů, splní očekávání neopakovat chyby minulé včetně zamezení nežádoucím politickým vlivům. O efektech menší administrativy, jednoduché následné správy, eliminace politického klientelismu a korupce nemusíme snad ani hovořit,“ zní

Bez funkčního e-governmentu se můžeme vrátit k psacím strojům

Vznikne v Brně Rozhovor „super-nemocnice“? s ministrem Na dvou židlích sedí ředitel Fa- Hegerem

Řada „zpackaných“ projektů elektronizace vyvolává skepsi nejen u politiků, ale i u veřejnosti. „Jsem přesvědčen, že do značné míry nezaslouženě,“ říká prezident ICT Unie Svatoslav Novák.  Více na straně 6

kultní nemocnice Brno Roman Kraus, v lednu pověřený také vedením Fakultní nemocnice u sv. Anny. Má vypracovat materiál, který zhodnotí přínosy a dopady sloučení obou nemocnic. Pokud by k  němu došlo, v  Brně by vznikla největší nemocnice v Česku.  Více na straně 13

„Výzvu podepsali starostové, místostarostové, zastupitelé a  občané z  obcí ze všech koutů republiky. To nám dokazuje, jak je náš požadavek důležitý. Podporuje ho spousta těch, kteří se s touto problematikou denně setkávají,“ upozornila autorka

Je nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví od listopadu 1989, málokdy ale najde nadšené přijetí u  široké i  odborné veřejnosti. Ministr Leoš Heger ale ve svém reformním úsilí nechce ustat. Čtěte na straně 15

výzvy Jana Juřenčáková. Sbírání podpisů pod výzvu ještě ani nebylo ukončeno a  předloženo vládě a  už se dočkalo odpovědi od ministerstva pro místní rozvoj. Podle něj starostové mluví z  duše vládním úředníkům. Není sice jisté, zda obce dostanou vysněných 65 procent z  517miliardového balíku, čerpání však budou mít snadnější než v současnosti. O nárokovém čerpání však podle ministerstva nemůže být řeč. Pokračování na straně 3

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký

více na www.moravskehospodarstvi.cz

11.03.13 19:54

2

města a obce

březen 2013

Reforma veřejné správy: Obce čekají, s čím stát znovu přijde Ministerstvo vnitra chtělo na konci loňského roku dokončit reformu veřejné správy. Jejich recept na zefektivnění se měl nejvíc dotknout malých obcí do tisíce obyvatel. V nich by si občané už nemohli téměř nic vyřídit. Po protestu starostů ministerští úředníci reformu přepracovávají. Veronika Slámová Zatím však nikdo neví jak. Vládě chtějí přitom předložit materiál do poloviny roku. Ještě před půl rokem si Jana Uhřínová z Nákla na Olomoucku myslela, že pokud si půjde v roce 2014 zařizovat svatbu, bude muset na úřady do devět kilometrů vzdálené Litovli. Ministerstvo

vnitra totiž oznámilo, že mimo jiné odmítá platit činnost matriky na obcích I. a II. stupně. Po protestu starostů však materiál s  názvem „Koncepce dokončení reformy veřejné správy“ stáhnulo. Nový dokument chce předložit vládě letos do 30. června. Obce přitom zatím neví, co ministerští úředníci připravují. „Koncepce reformy už v tuto chvíli  není aktuální, vláda ji dosud  neprojednala a  materiál byl  vrácen k  přepracování a  doplnění tak, aby mohl být opětovně předložen k projednání do 30. června. Jak bude vypadat konečný návrh na optimalizaci rozsahu působnosti veřejné správy, je zatím věcí jednání,“ potvrdil Břetislav Oliva z  tiskového oddělení ministerstva vnitra. Podle Josefa Bartoňka, předsedy Sdružení místních samospráv, se úředníci zalekli vlny kritiky, která se na materiál snesla před jeho projednáváním. „Koncepce nebyla průchodná. V  podstatě si za ní stáli pouze lidé z  vnitra. Na vládě by neprošla,“ míní Bartoněk. Přestože ministerstvo materiál na poslední chvíli stáhlo a rozhodlo se jej přepracovat, obce zatím netuší, jakým směrem se bude nová koncepce ubírat. Původně se totiž ministerstvo rozhodlo zrušit 842 matričních

úřadů ze současných 1 275. Ty by se většinou přesunuly do obcí s rozšířenou působností. Podobně by dopadly i  stavební úřady, těch by se zrušilo 168, dál by jich pak fungovalo 450. Stát by tímto opatřením ušetřil 53 milionů korun, celkem se chtěl pochlubit úsporou 160 milionů korun. Cílem ministerských úředníků přitom bylo, aby se postupně začaly všechny agendy řešit pouze v krajských městech. A to starosty velmi popudilo.

„„ Cena za výkon? Rozdíl až tři tisíce korun

FOTO: Jiří Hloušek

Základní dělení obcí podle rozsahu přenesené působnosti typ obce

počet obcí

obce s rozšířenou působností

205

obce s pověřeným obecním úřadem

388

obce se stavebním úřadem

618

obce s matričním úřadem

1 230

obce provádějící vidimaci a legalizaci

3 910

obce s pracovišti Czech POINT

5 717

obce se základním rozsahem přenesené působnosti

246

Zdroj.: MVČR

„Přijetí této reformy by způsobilo zhoršení podmínek života občanů v  obcích do deseti tisíc obyvatel a prohloubení nespokojenosti. Materiál ve své analytické části naprosto pomíjel historický vývoj postavení obcí v  rámci výkonu státní správy a  nebral v  úvahu, že existuje přirozená spádovost menších obcí do těch větších,“ upozornil starosta Boršic na Uherskohradišťsku Roman Jílek a  spolu s  ním dalších 328 starostů menších obcí, jež se podepsali pod výzvu Svazu měst a obcí. Ministerstvo ale dál upozorňuje na paradoxy, které v  současném systému vznikají. „Když jsme v roce 2011 analyzovali situaci v Karlovarském a Libereckém kraji, zjistili jsme, že jsou obrovské rozdíly mezi matričními úřady. Zatímco ve velkém městě stál výkon matrikářky 80 korun na hodinu, v menších obcích už stát vyšel stejný úkon na 3 179 korun. Existenci matričních úřadů, na kterých za jeden rok proběh-

lo méně než deset matričních událostí, opravdu nelze obhájit,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.  Úřad také upozorňuje na to, že stát v současném systému nemůže kontrolovat, na co přesně jsou peníze vynakládány. Obce jednoduše mají budget na fungování přenesené působnosti a  už nemusí vykazovat, za co tyto peníze utratily. Co bude dál, obce zatím neví. Ministerstvo si nechá materiál připomínkovat, až když bude vypracovaný. Podle Svazu měst a  obcí by se však nový dokument měl zaměřit také na úspory v  ústřední správě. „Ministerstvo vnitra si moc dobře uvědomuje, že pokud předloží návrh, který bude osekávat pouze obce, ale opomene i  další státní úřady a  ústřední správu, je jejich materiál politicky neprůchodný,“ poukazuje vedoucí legislativně-právního oddělení Svazu měst a obcí Ludmila Němcová. Vnitro by se podle ní mělo vyvarovat zejména opatření, jako je rušení obcí s pověřeným obecním úřadem, redukce stavebních úřadů a matrik či přenos přestupkové agendy na obce s přenesenou působností. Obcím vadí také nápad proplácet jednotlivé výkony přenesené působnosti. „Vnímáme to jako zvýšení administrativní zátěže na všech úrovních veřejné správy. Navíc ještě nikdo nespustil ani pilotní projekt, který by mohl přinést zcela nové skutečnosti,“ podotkla Němcová. Podobně se obce obávají kapitoly, která navrhuje, aby výkon veřejné správy proplácela příslušná ministerstva. Současný stav, kdy peníze zasílá ministerstvo financí, obcím vyhovuje, opak by znamenal další byrokratickou zátěž.

inzerce

KB Municipality MoravHosp 269x185 v3.indd 1

01-05-mh13-03.indd 2

22.2.13 14:53

11.03.13 19:54

březen 2013

3

města a obce

Stát slibuje obcím spravedlivější rozdělení evropských dotací Dokončení ze strany 1 „Požadavek na respektování potřeb regionů České republiky bude naplněn. Obce si však musí uvědomit, že podle unijních pravidel jsou dotace ve většině případů nenárokové. Výše peněz bude záviset nejen na celkové výši finanční alokace, splnění požadavků na koncentraci finančních prostředků k  danému účelu, ale zejména musí vycházet z identifikovaných potřeb v daných regionech,“ upozorňuje první náměstek ministerstva pro místní rozvoj Daniel Braun. Podle očekávání ministerstvo pro místní rozvoj zruší současné

Regionální operační programy a  nahradí jej jedním – takzvaným Integrovaným regionálním operačním programem. „Územní dimenze však bude posílena. Kromě Integrovaného regionálního operačního programu totiž bude přítomna i ve všech tematických programech. Navíc regionální i  místní aktéři budou mít v  celém systému svou významnou roli,“ ujišťuje Braun. Zástupce Druhé zlínské výzvy tento postoj potěšil. „Jsem rád, že budeme mít na jednání jednotný názor. Úspěchem je i fakt, že kraje nebudou rozdělovat peníze přes ROPy. Uká-

Požadavky výzvy: ■  respektovat potřeby regionů ČR a zaručit model nárokového čerpání minimálně 65 % prostředků alokovaných do Integrovaného regionálního operačního programu 2014–2020 za účelem vyvážené a efektivní distribuce prostředků EU do území ■  zaručit i  v ostatních operačních programech a  v Programu rozvoje venkova ČR 2014–2020 výrazné zohlednění potřeb venkovských regionů ČR v duchu politiky soudržnosti ■  zajistit v co největší míře využití metody komunitně vedeného místního rozvoje – tedy Místních akčních skupin, ve všech relevantních operačních programech tak, aby došlo k maximálnímu možnému využití potenciálu daného území

zalo se, že kraje v tomto ohledu selhaly,“ dodal Josef Zicha, starosta Vysokého Pole.

Starostové a  zástupci měst a  obcí, kteří se rozhodli Druhou zlínskou výzvu podpořit, si

Bianco šeky nikdo slibovat nemůže Zeptali jsme se:

jednotlivé operační programy. V rámci vyjednávané podoby nových nařízení EU však budou existovat i určité „evropské mantinely“, které se týkají tzv. tematické koncentrace. Ty z věcného hlediska zavazují členské státy zacílit určité procento alokace některých fondů na určité cíle nebo jejich kombinaci.

Daniela Brauna, 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Existoval již před projednáváním vrcholných představitelů států EU nějaký podrobnější rozpočet, který Česká republika předkládala při žádání peněz z rozpočtu EU? Je tento rozpočet nějak závazný, nebo bude nyní záležet na každém státu, jak finální částku rozdělí podle aktuální situace? ■  Různé propočty se samozřejmě připravovaly průběžně, jak se vyvíjela jednání o návrhu Víceletého finančního rámce. Ten obsahuje řadu položek podle jednotlivých „headings“ a jeho struktura na straně příjmové i výdajové byla předmětem složitých jednání všech 27 členských států EU a Evropské komise. Dohody bylo dosaženo na jednání Evropské rady začátkem února. Nyní však ještě „řekne své“ Evropský parlament, který se netají nespokojeností s touto dohodou a navrhuje celkové zvýšení tohoto sedmiletého rozpočtového rámce. Takže na úplně finální schválení ještě musíme počkat. Pokud jde o kohezní politiku, je především na rozhodnutí členského státu, jak budou z této „národní obálky“ rozděleny prostředky na

Existuje již nyní rámcový rozpočet, do jakých oblastí bude nasměrováno kolik peněz? ■  Jak jsem již uvedl, budou existovat určité limity – v procentním vyjádření – které jsou součástí projednávané evropské legislativy pro příští programové období. Jednání však ještě nebyla ukončena, protože jejich součástí je v rámci tzv. spolurozhodovací legislativní procedury i Evropský parlament. Návrh rozdělení celkového finančního objemu pro kohezní politiku v ČR na jednotlivé programy ministerstvo pro místní rozvoj teprve předloží vládě – a ta rozhodne. Předpokládám, že se tak stane ještě během prvního pololetí tohoto roku. Bude se výrazně měnit systém rozdělování dotací EU v období 2014–2020? Pokud ano, jak? Kolik zůstane operačních programů?   ■  Ano, dá se říci, že systém jiný bude. Pro příští období 2014–2020 vláda schválila koncem listopadu loňského roku jinou strukturu programů, než jaká je aplikována v období současném. Především byl snížen počet operačních programů. Regionální operační programy budou v příštím období nahrazeny Integrovaným regionálním operačním programem. Rád bych však zdůraznil, že územní dimenze programů – všech – bude posílena. Bude totiž, kromě Integrovaného regionálního operačního programu, přítomna i ve všech tematických programech a také regionální i místní aktéři budou mít v celém systému svou významnou roli. Další ambicí, která by měla změnit –

slibují zejména více peněz pro rozvoj obcí a  konec nesmyslné mašinerie při schvalování projektů. „Stávající stav získávání financí z dotací pro města je nesmyslný, drahý a korupční. Administrativní činnosti spojené se získáním peněz jsou většinou časově náročnější než samotná realizace projektu. Abychom plnili zpravidla nejasné a často nesmyslné podmínky poskytovatelů dotací, platíme drahé firmy. Vyhazujeme do vzduchu peníze, které můžeme využít přímo pro naše obce. Kdo nepoznal, neuvěří, že takový systém získávání peněz pro města a občany našeho státu vůbec může existovat.

Bohužel již přestávám věřit, že ještě existuje zdravý rozum,“ uvedla například starostka Vratimova na Ostravsku Dagmar Hrudová. Někteří starostové ale i  nadále upozorňují na to, že systém rozdělování dotací nebude nikdy spravedlivý. „Jsem pro to, aby se zrušily veškeré dotace a tyto peníze se daly do rozpočtového určení daní. Dotace dostávají stejní žadatelé a zejména ti, kteří mají zástupce nebo kamaráda v  krajských zastupitelstvech,“ myslí si starosta Olešnice z Královéhradecka Pavel Jelínek, jenž výzvu také podpořil. Veronika Slámová

samozřejmě k lepšímu – systém rozdělování podpory z fondů EU, je úsilí o vytvoření jednotného metodického prostředí, které zahrnuje jednotnou terminologii i interpretaci pravidel, plnou elektronizaci, zjednodušení požadavků na žadatele, snazší orientaci v programech apod. Tomuto aspektu přikládá ministerstvo pro místní rozvoj velkou důležitost a na metodikách, které by měly toto jednotné prostředí zaručovat, již velmi intenzivně pracuje.

Starostové podporující Zlínskou výzvu požadují, aby bylo 65 procent financí přidělených EU alokováno přímo do obcí podle jejich velikosti, podílu nezaměstnanosti apod. Zahájíte jednání v tomto smyslu? ■  Především musím zdůraznit, že systém poskytování dotací nebo jiných forem podpory je v zásadě nenárokový. Rozsah přidělených finančních prostředků do území pak bude záviset nejen na celkové výši finanční alokace, ale také na splnění požadavků na koncentraci finančních prostředků k danému účelu, zejména však musí jakákoli podpora vycházet z identifikovaných potřeb v daných regionech. Rozsah podpory proto bude v následujících měsících předmětem vyjednávání ministerstva se všemi partnery v rámci přípravy programů a následně předmětem vyjednávání také s Evropskou komisí. V každém případě musí všechny intervence vycházet z kvalitní místní rozvojové strategie a prokazatelně přispívat k předem definovaným cílům, které reflektují specifické potřeby – avšak ne jakékoli, ale ty, jejichž naplnění přinese efekt zejména z hlediska růstu a zaměstnanosti. Z toho je zřejmé, že „bianco šeky“ žádný členský stát, ani Česká republika, nikomu slibovat nemůže, protože nese vůči EU odpovědnost za plnění toho, k čemu se daný členský stát zaváže v Dohodě o partnerství. Ta se bude vyjednávat bilaterálně s Evropskou komisí a bude základním dokumentem pro všechny programy Evropských strukturálních a investičních fondů. Přípravu Dohody o partnerství koordinuje ministerstvo pro místní rozvoj a u této přípravy budou samozřejmě přítomni i regionální partneři, kteří se budou účastnit i jednání s Evropskou komisí.  (vs)

inzerce

Umíme výrazně uspořit výdaje za energii Města a  obce musí počítat s pokračujícím vlivem krize ekonomiky, jejíž stagnace má negativní vliv na příjmovou stránku rozpočtů měst a  obcí. Jedinou rozumnou cestou se jeví odpovědný finanční management zaměřený na úspory v  oblasti provozních výdajů municipalit. Jedním z  faktorů stále více zatěžujících výdajovou stránku rozpočtů měst a  obcí jsou rostoucí ceny energií, a proto představitelé hledají možnosti, jak se s  tím co nejlépe vypořádat. Jednou z  takových možností jsou projekty, které přinášejí úspory ve spotřebě energií. Už dnes nacházíme obce, které se nebály do takových projektů jít. Projekty řešící úspory energií nejsou určitě nijak jednoduché a  vyžadují součinnost vícero partnerů vybraných ve veřejné soutěži. Kromě odhodlání představitelů obcí se s úsporami energie poprat a  vysoké odbornosti firmy, která projekt finálně zrealizuje, je důležitý i  finanční partner.

01-05-mh13-03.indd 3

Při realizaci projektů je potřeba respektovat jedno důležité pravidlo. Významným parametrem při výběru dodavatele by neměla být pouze nízká cena, ale hlavně kvalita a efektivita finálního řešení. Faktem je, že počáteční investice do kvalitního a efektivního řešení nebývá tou nejlevnější variantou, ovšem dlouhodobé hodnocení určitě prokáže ekonomickou výhodnost takového rozhodnutí. Pro budoucnost je nutné pohlížet na úsporu energií

z pohledu realizované výše úspor a  rychlosti návratnosti, nikoliv z  pohledu nejnižších nákladů. Pokud se k projektu takto postavíme, můžeme si tak zajistit jeho samofinancování.

„„ My už šetříme Konkrétním příkladem z praxe je projekt úspory energií v  obcích Libořice – Železná v  severních Čechách. Náklady

na veřejné osvětlení zde významně zatěžovaly obecní rozpočet, a  proto se zastupitelstvo obce rozhodlo pro řešení v  podobě rekonstrukce veřejného osvětlení. „Hlavním parametrem, který jsme si pro výběrové řízení stanovili, byla nejvyšší celková úspora energie, a také co nejnižší náklady při nezbytné údržbě veřejného osvětlení,“ říká starostka obce Eva Vrábíková. Výsledkem je řešení, ve kterém vybraná firma realizovala za-

kázku s  pomocí nejmodernější technologie – svítidla s  technologií LED čipů. Úspora elektrické energie pro veřejné osvětlení je více než 80% a  náklady na údržbu se pohybují ročně pouze v řádu stokorun. Finančním partnerem projektu byla Komerční banka. „Obec, díky vhodně zvolenému parametru pro řešení rekonstrukce veřejného osvětlení, dosáhla návratnosti investice, a to včetně financování a  realizace za necelých pět let,“

dodává Pavel Kobezda, specialista KB na energetiku. Smysluplnost celého řešení doplňuje i  garance poskytnutá dodavatelem. Ta platí na plnou funkčnost instalovaných svítidel po dobu 5 let. Instalovaná svítidla mají předpokládanou životnost čipu spočtenu na 12–13 let, poté postačí vyměnit pouze světelný zdroj – LED čip. Samotné těleso svítidla má pak díky použitým materiálům a  konstrukci mnohem delší životnost než světelný zdroj. Díky realizaci tohoto projektu lze předpokládat, že obce Libořice – Železná budou v horizontu pěti let po splacení investice do rekonstrukce veřejného osvětlení moci smysluplně využívat výraznou úsporu zdrojů ve svém rozpočtu. „Pro municipality je v oblasti úspor energií při stanovování parametrů pro výběr dodavatele velmi důležité pečlivě zvažovat celkový dopad vybraného řešení. Tedy zaměřit se na výši úspor, kvalitu provedení a garance nabízené dodavatelem. Investice do úspor energií je tak možné splatit ze samotné úspory,“ doplňuje Pavel Kobezda.

11.03.13 19:55

4

města a obce

březen 2013

Města budují svou značku. Někdy lépe, někdy hůř Fotbalisté Baníku i aktivisté protestující v Ostravě proti znečišťování ovzduší. Co je spojuje? Tři vykřičníky, které mají na dresech nebo transparentech. Jan Pacas Tak to vypadá, když se město snaží budovat svou značku a ta začne žít svým vlastním životem. Někdy se to povede, někdy to ale dopadne hůř. V minulosti si města vystačila s erby. „Doba se ale mění. Dnes už je erb k jakékoliv marketingové komunikaci samozřejmě úplně nevhodný,“ vysvětlil Aleš Najbrt, který vede grafické studio zodpovědné právě za ony tři vykřičníky v logu Ostravy. Přiblížil tak důvod, proč se v sou-

vislosti s  marketingem měst stále častěji mluví o  budování identity a značky. Města ke komunikaci a propagaci prostě potřebují něco jednoduššího, než je často velmi složitý erb. „Chce to něco s  čistým designem, co se dá zapamatovat a netiskne se v  osmi desíti barvách,“ dodal Najbrt. Značka však není jen zajímavé logo nebo úderný slogan. „Ať už přijde do rodiny radniční tisk, pošta z radnice nebo člověk na nějaké akci dostane balonek či tužku města, měl by mít pocit, že je s městem v kontaktu,“ přiblížil účel značky města jihlavský mluvčí Radek Tulis. Aby se však značce takový kontakt s  občanem podařilo navázat, nesmí být jen líbivá, ale musí hlavně dávat smysl. „Značka je zjednodušení, ale musí v ní být i  emoce a  hlavně musí vystihovat identitu místa, které má reprezentovat,“ doplnil Najbrt. To se podle něj v  Ostravě povedlo. Tři vykřičníky v  logu města prý symbolizují energii Ostraváků i  jejich specifický smysl pro humor. „A zdá se, že to lidi vzali za své. Nedávno mi došlo z  Ostravy svatební ozná-

Pravděpodobně jediné místo, kde Brno využilo svůj drahý slogan „Žít Brno“. Více než samotné město jej proslavili brněnští aktivisté, kteří si založili recesitický server zitbrno.cz. FOTO: Jiří Hloušek mení. Taky se třemi vykřičníky,“ pochlubil se Najbrt. Ostrava však není jediným moravským městem, které se snaží budovat svou značku. Na toho, kdo zavítá na internetové stránky Znojma, se v  levém horním rohu culí usměvavé žluté logo a hned pod ním slogan „město s přívlastkem“. Oboje má podle mluvčí Znojma Zuzany

Pastrňákové odrážet identitu města. „Logo a  slogan Znojmo – město s  přívlastkem používáme od roku 2009. Podobně využíváme i  „Znojmo – historické město roku 2010,“ řekla Pastrňáková s  tím, že oba slogany vystihují to, čím je Znojmo výjimečné – svým historickým jádrem a  vínem. Slogan navíc

Spřátelte se se svým městem na Facebooku. Možná vám za to pošle SMSku Úřední deska už není to, co bývala a  městům ke komunikaci s  občany často nestačí. Dnes se se svým městem může člověk „skamarádit“ na sociálních sítích, prohlédnout si jeho videa na YouTube nebo jim dát facebookový palec nahoru. Města se tak chtějí přiblížit mladším lidem, pro které jsou slova jako like, Twitter nebo Instagram součástí každodenního slovníku. Přes dvě stě spotů a dvacet tisíc shlédnutí! Takto se chlubí Brno svou stránkou na YouTube, kde na každého, kdo má dost času,

čekají hodiny videí. „YouTube kanál využívá město k propagaci zajímavostí, které se v  Brně dějí. Jsou na něm stovky videí a každý týden jich několik ze života Brna přibývá,“ řekla Šárka Doležalová, která je v  Brně zodpovědná za vztahy s veřejností. Stránku na YouTube si přitom nemůže vynachválit. Předloni za ni Brno dokonce získalo první místo za nejlepší videopropagaci od Komory Public Relations v Praze. „Ještě víc nás ale těší stoupající zájem o naše videa. Denně si nás pustí více než dvě stě uživa-

 poradna pod lampou

telů a  toto číslo neustále stoupá. Ještě před půl rokem to byla přibližně polovina,“ přiblížila zájem lidí o brněnská videa Doležalová.

„„ Odpočívat, diskutovat, bavit se Svého vlastního oficiálního profilu na Facebooku se však Brno v  nejbližší době nedočká.

Zaměstnanci brněnského magistrátu se totiž na sociálních sítích bavit s  občany zatím nechtějí. V  jiných moravských městech jsou přitom úředníci z Facebooku nadšení. „Zpráva na Facebooku v  porovnání s  webem města má velmi rychlou reakci a především asi desetinásobnou návštěvnost,“ pochvaluje si Facebook tiskový mluvčí Jihlavy Radek Tulis s tím, že s  přibývajícími fanoušky se bude tento rozdíl ještě zvyšovat. Sociální sítě navíc podle Tulise umožňují úplně jiný styl komunikace s  veřejností. „Facebook

pohledem je otázka kvality osvětlení. Soustava by měla naplňovat požadavky norem pro daný účel osvětlení při minimálních provozních nákladech (normy pro osvětlení komunikací: ČSN CEN/TR 13201-1, ČSN EN 13201-2, ČSN EN 13201-3, ČSN EN 13201-4). Splnění požadavků norem bude doloženo světelným výpočtem. Druhým pohledem je otázka konstrukce svítidel. Svítidla musí hlavně a bezpodmínečně splňovat požadavky na elek-

Svítidla a sloupy: Podle čeho vybírat? Pod lampou bývá největší tma, říká se. To ale neplatí v Moravském hospodářství. V rubrice Poradna pod lampou si Tentokrát posvítíme na to, jaká pravidla musí splňovat svítidla a sloupy. V první řadě je vhodné formulovat prioritní požadavky, které kladete na osvětlovací soustavu. Je to vzhled? Je to funkčnost? Je to ohleduplnost k životnímu prostředí? Je to pouze cena? Tyto priority je třeba postavit do rovnováhy, která zajistí optimální vyváženost vlastností osvětlovací soustavy. ■ Funkčnost – Otázku funkčnosti doporučuji posuzovat ze dvou hlavních pohledů. Prvním

01-05-mh13-03.indd 4

trickou bezpečnost a  elektromagnetickou kompatibilitu (ČSN EN 60598-1). Splnění požadavků musí být na štítku svítidla vyznačeno a deklarováno Prohlášením o shodě. ■ Vzhled – Při výběru svítidel je vhodné přihlédnout k architektuře a  významu oblasti, ve které budou instalována. Pokud chceme svůj individuální či kolektivní názor potlačit, je vhodné přenechat otázku posouzení vhodnosti vzhledu svítidel architektovi. ■ Vliv na životní prostředí – Asi jediným prokazatelným způsobem jak prezentovat snahu o minimální vliv své činnosti na životní prostředí, je pro výrobce naplnění požadavků dobrovolné celoevropské iniciativy GREEN LIGHT. ■ Cena – Výhodnost minimalizace pořizovacích nákladů doporučuji prokázat výpočtem doby návratnosti investovaných peněz. Minimální cena nemusí vždy zaručit minimální provozní náklady soustavy. Přestože stožáry veřejného osvětlení nejsou veřejností vnímány jako zásadně důležité, jejich přítomnost je nutná a funkce důležitá.

pozitivně hodnotí i  odborníci. „Město s přívlastkem se mi líbí, jen si nejsem jistá, jak moc to ve Znojmu využívají. Jestli se například objevuje na vinobraních, která tam každý rok jsou,“ zhodnotila značku odbornice na marketing měst z  Masarykovy univerzity Simona Škarabelová. Ne všude se však budování identity města daří tak jako v Ostravě nebo Znojmu. Slogan Žít Brno, který měl umožnit práci se značkou moravské metropole, sice žije svým vlastním životem na stejnojmenném satirickém webu, na oficiálních stránkách města aby ho ale člověk hledal lupou. „Používáme ho přiměřeně, jen tam, kde je to vhodné. Důležitější je spíše téma identity města než slogan, který je možné uzpůsobit,“ vysvětlila Šárka Doležalová, která v  Brně zodpovídá za vztahy s veřejností. Přitom právě to, že město slogan ve své komunikaci téměř nevyužívá, je podle Škarabelové hlavní příčinou jeho neúspěchu. „Někdo vytáhl na světlo pravdu, že město zaplatilo statisíce za studii, na základě které slogan

vznikl a  v  podstatě vůbec jej nepoužívá,“ komentovala situaci kolem Žít Brno Škarabelová s tím, že Brno se tak dostalo ve srovnání s  Ostravou a  dalšími městy do skluzu, který bude už jen těžko dohánět. Podle Doležalové přitom Brno potřebuje budovat svou značku a  identitu. „Město by mělo vědět, co je pro něj charakteristické a co jej může i nemusí odlišovat od ostatních měst. Vytváření značky města je v tomto století zásadním předpokladem jeho konkurenceschopnosti,“ vyjádřila se Doležalová a  dodala, že ambice města spojené se sloganem Žít Brno se zcela nenaplnily. Přesto však podle ní projekt v lecčem uspěl. „Pokud chápeme za jeden z cílů aktivizaci občanů, projekt uspěl. Značka začala ve formě parodického webu žít svým vlastním životem a  řadu lidí z  pasivity probudila. Byť ne takovým způsobem, který jsme primárně očekávali,“ doplnila. Nabízí se však otázka, co se sloganem dělat teď. Začít jej používat nebo ho opustit? Podle Škarabelové z Masarykovy univerzity na to není lehká odpověď. „Je to otázka. Moji studenti se například k  oživení sloganu staví pozitivně. Ostatně i k logu Ostravy se vážou různé historky. V  grafickém studiu si prý k  datu uzávěrky poznamenali Ostrava!!! a  až uzávěrka přišla, zjistili, že nic lepšího nemají. Jestli to je pravda, ale nevím,“ svěřila se Škarabelová.

je vyloženě nevhodný pro publikování řekněme typických úředních a  povinně zveřejňovaných informací. Na Facebook se chodí odpočívat, diskutovat a  toho lze v  nejlepším slova smyslu využít pro budování vztahu k městu jako domovu nebo turistickému cíli,“ dodal Tulis. Fanoušky na Facebooku sbírá nějakou dobu už i  Znojmo. Od města však nechodí lidem jen zprávy na Facebooku, ale i  SMSky. „SMS komunikaci s  klienty začala úspěšně používat příspěvková organizace Správa nemovitostí města Znojma,“ uvedla mluvčí města Zuzana Pastrňáková. Místo dopisu do schránky dojde člověku zpráva na mobil. Nestane se tak, že by dopis ve

schránce přehlédl, nebo musel dokonce na poštu. Město na tom navíc ušetří. „Komunikace přes SMS má i  ekonomický faktor – je rychlejší a  levnější,“ doplnila Pastrňáková. Ten, koho zajímají památky, si navíc může Znojmo prohlédnout na chytrém telefonu a  nemusí se kvůli tomu ani zvedat ze židle v místním sklípku. „Nově je možná prohlídka města pomocí aplikace pro chytré telefony, kde je možné nahrát si a vyslechnout informace o jednotlivých památkách,“ vysvětlila Pastrňáková a  doplnila, že aplikace může být užitečná i pro turisty ze zahraničí. Stáhnout si ji totiž mohou hned v několika jazycích. Město ji navíc plánuje dál rozšiřovat. (jp)

Stožár je podpůrná konstrukce svítidla, ale také díky moderním technologiím výrazným a  významným architektonickým prvkem či dokonce symbolem celého projektu nebo stavby. Na důležité parametry stožárů pro veřejné osvětlení lze nahlížet z několika pohledů: Pohled legislativy a norem: Výroba probíhá v souladu s normou EN 40-5 a se systémem řízení kvality dle ISO 9001. Nezbytnou součástí dokumentace jsou výpočty dynamického a statického zatížení podle EN 40-5 či Eurocode 1. Pohled funkčnosti: Důležitá je dobrá volba konstrukce, která usnadňuje manipulaci při údržbě zařízení a umožňuje použití široké škály příslušenství. Pohled estetiky: Z  hlediska vzhledu stožáru lze najít v  sortimentu kvalitních výrobců různé úrovně materiálů i  zpracování. Z  hlediska materiálu objevíme od obyčejných ocelových stožárů přes hliníkové bezešvé až po dřevěné stožáry vyrobené z odolných druhů dřev např. severských borovic. Stačí si jen vybrat… Ing. Petr Míka, Artechnic-Schréder Autor je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT Praha, oboru Ekonomika a řízení energetických soustav. Po skončení studia se pohyboval v oblastech ekonomiky a provozu energetiky. Od roku 1991 se plně věnuje problematice osvětlení.

 příště... Co by mělo být obsahem správné přípravy pro návrh rekonstrukce VO? Co je třeba znát pro volbu optimálního systému regulace? To jsou témata příští Poradny pod lampou. Diskutujte o nich s námi! Na vaše dotazy, náměty či zkušenosti se těšíme na [email protected] nebo [email protected].

11.03.13 19:55

březen 2013

5

veřejné zakázky

Kvůli novele zákona ubylo veřejných zakázek „Hodnota nově vypsaných zakázek se od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a  problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a  změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,“ komentoval výsledky studie Kuba. Téměř o  třetinu pak klesl při srovnání období duben až prosinec počet vyhlášených zakázek. „Výsledky za prvních deset měsíců účinnosti novely ukazují, že systém veřejného zadávání je do značné míry ochromen. Potvrzují to jak čísla, tak praktické zkušenosti veřejných zadavatelů i  uchazečů. Nyní je potřeba spojit síly tak, aby tento stav byl co nejdříve napraven,“ vyzval k  brzké novelizaci zákona a  přijetí dalších opatření předseda Komory administrátorů veřejných zakázek Robert Pergl.

Méně veřejných zakázek za méně peněz. Takové jsou dopady novely zákona o veřejných zakázkách, která platí od loňského dubna. Podle zástupců českých krajů přinesly změny v zákoně úředníkům více papírování a zbytečně protahují i zadávací řízení. Odborníci také nejsou nadšení z přehnaného tlaku na cenu. Jan Pacas Úředníci mezi loňským dubnem a  prosincem, tedy poté co novela začala platit, vypsali veřejné zakázky za o  polovinu méně peněz než ve stejném období předcházejícího roku. Vyplývá to ze studie, kterou před-

„„ Problém je tlak na cenu stavili odborníci z Fóra Veřejné zakázky kvalitně. Podle ministra průmyslu a  obchodu Martina

Kuby ohrožuje takový propad v  hodnotě vypsaných zakázek českou ekonomiku.

Po změně některých pasáží zákona o  veřejných zakázkách volají dlouhodobě i představitelé Hospodářské komory. „Obec-

ně by se měl zákon v  úpravě hodnocení nabídek zaměřit více na kvalitu plnění. Do zákona by se měla vrátit možnost vyžádat si od účastníků tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělali, a certifikáty ISO, do kterých české firmy investovaly spoustu peněz,“ řekl prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Právě tlak na nízkou cenu a  opomíjení kvality je podle mnohých jedním z  největších problémů současného zákona. Zejména v některých oblastech, jako jsou například projekční a stavební práce. „Pokud za velmi nízkou cenu získá investor nedostatečný projekt, hrozí realizace nekvalitní stavby a logicky prodražení výstavby i  následného provozu,“ vyjádřil se předseda České komory architektů Josef Panna. Jednoduše řečeno, pokud si stát nechá postavit nový úřad podle laciného projektu, stavba se v  nejlepším případě prodraží, v  tom nejhorším spadne dům úředníkům na hlavu. Architekti a  inženýři proto místo kritéria nejnižší ceny prosazují termín takzvané „bezpečné ceny“, tedy ceny projektu, která umožní bezpečnou stavbu. „V lednu jsem objížděl krajská města. Na našich valných hromadách byli zastoupeni hejtmani, náměstci a  další vý-

znamní představitelé krajských úřadů nebo statutárních měst. Mezi má frekventovaná témata patřila i  bezpečná cena. Všem by vyhovovalo, kdyby kritérium bylo využívané jen výjimečně,“ doplnil předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků Pavel Křeček.  

„„ S novelou nejsou spokojeni ani na krajích Hejtmani vůbec nemají s novelou zákona o veřejných zakázkách dobré zkušenosti. „Novela bohužel na kraje klade více administrativních nároků a největší problémy s sebou nese protahování průběhu zadávacích řízení. To v konečném důsledku komplikuje i  čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musí vrátit, místo aby pomohly obyvatelům jednotlivých krajů,“ postěžoval si za Asociaci krajů České republiky její předseda Michal Hašek. I jemu dělá těžkou hlavu kritérium nejnižší nabídkové ceny. To teď kraje při výběru nejčastěji využívají. Navíc se úředníci ve dvou třetinách dotazovaných krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s  nejnižší cenou, budou nařčeni z  netransparentního jednání. Přitom se většina hejtmanů již setkala s  případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky.

KAS13-013 inzerat 2013-03 - Golfova akademie.ai 1 21.2.2013 0:48:29

inzerce

01-05-mh13-03.indd 5

11.03.13 19:55

6

elektronizace

březen 2013

Bez funkčního e-governmentu se můžeme vrátit k psacím strojům a razítkům Jakou zkušenost máte s podporou „zespodu“ – tedy přímo od úředníků? Vnímáte vůli a kompetenci e-government prosazovat? Většina je těmto záležitostem nakloněna, zejména ta část, která projekty realizuje. Pro úředníky bude další rozvoj e-governmentu znamenat zjednodušení a  zkvalitnění. Zejména pokud je ICT dílo realizováno profesionálně. Problém vzniká bohužel tam, kde kvůli „automatizaci“ dochází k  uvolnění pracovních sil. E–government je však právě o  tom. Jistou a  potřebnou agendu převádím do informačního systému a  některou agendu tím i  ruším. Nepotřební úředníci pak ztrácejí místa. Dalším problémem je fluktuace úředníků – nejen ministři, ale i  náměstci, ředitelé odborů apod. jsou často odvoláváni nebo sami odcházejí na jiné pozice.

Registr vozidel, IZIP či vyřizování sociálních dávek. Řada „zpackaných“ projektů elektronizace vyvolává skepsi nejen u politiků, ale i u veřejnosti. „Jsem přesvědčen, že do značné míry nezaslouženě,“ říká prezident ICT Unie Svatoslav Novák. Hana Nečasová Nepovedené projekty nelze přehlížet, na druhou stranu je podle něj mnohem více těch, které fungují a  svůj účel plní. „Ty problematické mají ovšem značnou publicitu. V  zásadě jde o  neschopnost řádně vysoutěžit naplánované projekty – tak, aby se v daném čase zajistilo financování a v rámci soutěže potřebná kvalita. Pokud se budou tendrovat ICT díla podle kritéria nejnižší nabídnuté ceny, takových ,zpackaných‘ projektů bude bohužel více,“ míní Svatoslav Novák Zaslouží si tedy celý e-government kritický pohled, nebo by měl naopak získat větší podporu? Další úspěšný rozvoj e-governmentu je pro budoucnost České republiky zásadní. Na tom v podstatě závisí úroveň efektivity státní správy a tím odstranění nadměrné byrokracie a zajištění transparentnosti jakýchkoli veřejnoprávních úkonů. Pokud budou ve velké míře fungovat administrativní systémy kvalitně a  automaticky, přátelsky pro občany a firmy, pak to bude generovat dlouhodobé úspory. Pak i republika bude konkurenceschopnější. Bez funkčního e-governmentu se můžeme vrátit k  psacím strojům a  všeobjímajícím razítkům. Podpora „shora“, napříč politickým spektrem je rozhodně nutná.

Úřady jsou stále zahlceny papíry i  absurdními předpisy – nepodkopávají tyto právní a organizační záležitosti efektivitu celého systému? Ano, je tomu do značné míry stále tak, na to jsme poukazovali i v naší kampani Superúředník. I když současně nelze nevidět změny k  lepšímu, např. v  souvislosti se spuštěním základních registrů veřejné správy.

Znovu prezidentem  Svatoslav Novák se stal prezidentem ICT Unie i na další tři roky. V březnu o tom rozhodlo představenstvo ICT Unie, která sdružuje firmy z oboru informačních technologií a elektronických komunikací. „Za tři roky svého fungování se ICT Unie stala respektovaným profesním sdružením a partnerem klíčových institucí. Má neopominutelný vliv na vytváření legislativního i věcného prostředí ICT průmyslu. Připravuje poziční dokumenty, připomínkuje strategické materiály ministerstev a podílí se na různých legislativních návrzích. Angažuje se v mnoha segmentech digitální agendy týkajících se ať již veřejného či komerčního sektoru,“ vysvětlil Svatoslav Novák. V nadcházejícím období se chce soustředit mimo jiné na další rozvoj efektivního fungování státní správy a samosprávy prostřednictvím e-governmentu. „Intenzivně usilujeme také o to, aby ve veřejné správě byly standardizovány závazné postupy pro budování a provoz informačních systémů, včetně zadávání veřejných zakázek. Důležitým projektem bude v letošním roce i případná státní podpora výstavby sítí vysokorychlostního internetu,“ přiblížil Svatoslav Novák priority pro nejbližší období. V letech 1995 až 1999 působil Svatoslav Novák jako generální ředitel společnosti SPT Telecom a předseda správní rady firmy Eurotel. Více než deset let byl předsedou APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí). Vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT Brno, má dospělou dceru a syna. Ve volném čase se věnuje sjezdovému lyžování, tenisu a cyklistice. Mezi jeho zájmy patří i rychlé kabriolety, design a aktivní malování.

Je možné nějakým způsobem změřit efektivitu IT ve státní správě? Jednoznačné vyčíslení je složitější, přesto jsou přínosy zavádění IT ve státní správě zjevné. Každý dílčí projekt je přepočítán tzv. „hodnocením dopadů regulace RIA“, které zahrnuje soustavu analytických metod směřujících k systematickému hodnocení očekávaných dopadů navrhovaných politik a  právních předpisů. Stále je však co zlepšovat. Zejména procesy budování státních ICT systémů. Při zadávání ICT zakázek a  budování informačních systémů musí být kodifikovány závazné postupy a  standardy  – připodobnit by se to dalo ke stavbě domu a města. To dosud chybí, byť jsme ve spolupráci s  Radou vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost vytvořili poziční dokument a  ten by měl

být přetvořen do příslušné legislativní normy. Jak je na tom český e-government v porovnání se zahraničím? Podle akčního plánu EU by se podíl občanů využívajících e-government měl přiblížit do roku 2015 polovině populace, u firem je to 80 procent – je to reálné? Přestože vidíme mnoho problémů a vyzdvihují se nepovedené projekty nad celé dílo e-governmentu, dosáhli jsme v posledních letech toho, co některé země nezvládli ani za deset let. Pokud již bereme za přirozené získávání ověřených dokumentů z  CzechPointů a  elektronickou komunikaci právnických osob se státem přes datové schránky, tak spuštění čtyř základních registrů je předělem do další etapy budování e-governmentu. V této fázi je třeba napnout veškeré síly a  dotáhnout všechny agendy do finále. Je nutné vypořádat se i  s  velkou brzdou rychlejšího rozvoje, kterou je novela zákona o veřejných zakázkách. Jakým směrem by se teď tedy měl e-government z vašeho pohledu ubírat? Kam se ještě může elektronizace státní správy posunout? Ministerstvo vnitra nedávno připravilo strategický dokument zabývající se rozvojem e-governmentu od roku 2014, tedy v rámci nového programového období EU. ICT Unie dokument připomínkovala a  připojila i  vlastní návrhy. Důležité bude zejména dokončit dílčí agendy jednotlivých úřadů a  propojit je s  vyššími články systému. V oblasti základních registrů veřejné správy bude podstatné úspěšné napojení řady dalších informačních systémů a agend veřejné správy, které průběžně probíhá. Tak, aby celý e-government v  České republice tvořil vzájemně propojený a funkční celek. Nakolik neúspěšné projekty podle vás poškozují pověst ICT průmyslu? Mediálně poměrně zásadním způsobem. Nedochází však k poškozování ICT průmyslu v  komerčním segmentu, ale hlavně v  rámci veřejné správy. Přitom objem vývozu ICT zboží a služeb z  Česka již několik let převyšuje například objem vývozu osobních automobilů. ICT průmysl výrazně přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země. Je zde řada firem, které se úspěšně prosazují i na zahraničních trzích, zároveň by se český ICT průmysl měl mnohem intenzivněji věnovat publicitě zdařilých projektů. Celkově být sebevědomější a v pozitivním smyslu o  sobě dávat více vědět.

inzerce

ENERGETICKÉ ÚSPORY PRO MĚSTA A OBCE 11. dubna 2013, 9.00–14.30 hod., hotel Park Inn by Radisson, Hornopolní 3313/42, Ostrava

Organizátor:

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz Mediální partner:

Záštitu nad konferencí převzali:

Vysoké výdaje na energetické služby hrají významnou položku všech rozpočtů obcí a měst. Klíčovou roli hraje proto výrazné snížení energetické náročnosti. Hlavní témata: • Nejnovější trendy snižování energetické náročnosti ve městech a obcích • Energetické služby s garantovanou návratností • Nová Zelená úsporám • Modernizace veřejného osvětlení • Energetický management

Nástroje pro dosažení úspor v  rozpočtech měst a  obcí jsou efektivní investice, optimalizace využívání energií, energetické služby se zajištěnou návratností, ale také kompletní systém energetického managementu. Víte, kde se skrývají vaše rezervy v  oblasti úspory energií? Víte, že jednou z  nejvyšších úspor je modernizace veřejného osvětlení a snížení energetické náročnosti budov? Zajímá vás nově startující program Zelená úsporám 2? Program bude podporovat jak soukromé domy, tak veřejné budovy – školy, domovy pro seniory apod. Kdy přesně bude zahájen sběr žádostí? Jak administrativně náročné žádosti budou? Bude dostatek prostředků pro všechny žadatele?

Více na www.magnusregio.cz/konference.php

06-09-mh13-03.indd 6

11.03.13 19:56

březen 2013

7

elektronizace

Základní registry: Obcím chybí informace i seznamy obyvatel

 kde hledat? Kde získat informace o základních registrech a) internetové stránky Správy základních registrů Na webových stránkách www.szrcr.cz jsou všechny důležité informace o systému základních registrů veřejné správy. Zároveň jsou veřejně přístupné a ke stažení v digitální podobě jednotlivá vystoupení k základním registrům i další dokumenty jako např. globální architektura základních registrů, analýza dopadů základních registrů do praxe, technická a provozní dokumentace atd.

Situace je tristní. Nevíme, kdo se narodil, kdo zemřel, ani kdo se k nám do obce přistěhoval, stěžují si úředníci v obcích. Problém je v tom, že se nedostanou k evidenci obyvatel.

b) Youtube.com

Michal Kárný „Nemáme základní informace. Pokud bychom nevycházeli z  vlastních místních znalostí, nemáme absolutně žádný přehled,“ postěžovala si například Hana Plačková, která má na starosti evidenci obyvatel v obci Krmelín na Frýdecko-Místecku. Jak dodala, malé obce tak nemohou pořádat tradiční akce, jako jsou vítání občánků nebo oslavy různých kulatých výročí obyvatel. „A to jsou události, které na vesnici tvoří pospolitost občanů,“ podotýká Plačková. Problém je také v  tom, že obce, vzhledem k tomu, že nemají seznam obyvatel, nevědí, kdo má platit poplatky za odpad. „V minulosti jsme dostávali takzvané změnové sestavy od obce s  rozšířenou působností. To už ale nyní nefunguje. Data bychom měli získávat ze základních registrů, ale to zatím nejde,“ dodala k tomu Alena Cienciałová z odboru vnitřní správy obce Bystřice ležící u Třince.

Dalším podpůrným prvkem publicity je vytvoření odkazu na webovou adresu www.youtube. cz/zakladniregistry, kde je všem zájemcům zpřístupněno více než 40 videí s vystoupeními odborníků na téma základních registrů. Podle Jiřího Korbela z tiskového odboru ministerstva vnitra je problém daný zákonem o  poskytování osobních údajů. „Posílání změnových sestav v podobě, na které byly radnice zvyklé, není ze zákona možné,“ vysvětlil. Ministerstvo se ale podle něj snaží problém vyřešit. Podle zástupců měst a  obcí starostové nemají dostatek informací, času ani dostatek kapacit. „Stát na ně přehazuje neustále nové a nové povinnosti, které často vyžadují určitou technickou zdatnost a  kvalifikaci, ale už s nimi nejdou prostředky na navýšení rozpočtu,“ podotkl

tajemník Sdružení místních samospráv Tomáš Chmela.

„„ Ke kterým agendám se přihlásit? Dodal, že konkrétně u  základních registrů starostům chybějí informace. „Ministerstvo sice pořádalo školení, ale na ně se bohužel všichni nedostali. Pořádáme tedy vlastní semináře, ale je nás málo a  máme malý

rozpočet. Z  obrovského zájmu, který byl o  naši akci v  lednu v Praze, však soudím, že je potřeba dál vše vysvětlovat,“ upozornil Chmela. Podle něj je největší problém v  přihlašování do systému výkonu určitých úředních agend. „Netuší, ke kterým agendám se mají přihlásit. Někteří starostové třeba radili, ať tam naklikají všechno a přihlásí se do všeho. Druzí zase radili, ať se nehlásí do ničeho,“ popsal jeden z problémů Chmela. Ministerstvo vnitra se ale brání a  tvrdí, že informace si mohou úředníci snadno zjistit.

„Samozřejmě jsme nemohli osobně navštívit nebo zorganizovat přednášky pro sto procent úřadů, nicméně bylo také na krajích či statutárních městech, aby informovaly obce, které pod ně spadají. Na stránkách Správy základních registrů jsou také dostupné e-mailové adresy či telefonní linky, které obcím slouží jako poradny či zdroj informací,“ podotkl za ministerstvo Korbel. Zároveň si ale myslí, že informační kampaň byla dost intenzivní. „Kromě množství  přednášek, prezentací a školení jsme samosprávě nabídli podpůrné

Co po základních registrech? Spuštění Národního Třeba digitalizace stavebních úřadů digitálního archivu se Rekonstrukce bytu či stavba domu by měla být do budoucna mnohem jednodušší. Tedy alespoň co se týká úředních povolení. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž v  současné době připravuje projekt digitalizace stavebních úřadů. Komunikace s  úředníky by díky tomu měla být snadnější. „Lidé jsou v  dnešní době zvyklí, že vše potřebné se dá zařídit prostřednictvím internetu a moderní úřady by na to měly umět reagovat. Díky tomuto projektu lidé například získají stavební povolení přes internet,“  podotkl náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.  Podle něj se tak zjednoduší komunikace mezi jednotlivými stavebními úřady a  lidé nebudou muset dlouho čekat na vydání různých dokumentů. Vše bude možné vyřídit elektronicky. Bude možné také například sledovat, v jaké fázi je vystavení stavebního povolení. Projekt má zároveň přinést větší transparentnost při rozhodování stavebních úřadů. Problém je ale v tom, že tento projekt je zatím úplně na začátku. „Zatím je zpracovaná pouze analytická část. Investiční část může začít, až pokud se nám podaří sehnat peníze z evropských fondů,“ upozornil Marek Ženkl

06-09-mh13-03.indd 7

 budoucnost ■ digitalizace stavebních úřadů ■ základní registry a připojování dalších informačních systémů ■ využívání sdílených služeb a cloudových řešení

z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj. Celkové náklady projektu se vyšplhají na téměř čtyřiačtyřicet milionů korun. Evropská unie má zaplatit pětaosmdesát procent z této částky. A elektronizace státní správy bude pokračovat i  v  dalších oblastech. I nadále se bude pracovat na základních registrech, které se v  Česku spustily loni v  červenci. „V současné době jsou všechny systémy zodpovědné za aktualizaci údajů propojené se  základními registry. Od zahájení ostrého provozu se k nim připojilo více než sedmnáct set informačních systémů veřejné správy, které čerpají re-

ferenční údaje z registrů při své běžné činnosti,“ popsal aktuální stav Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra. Podle něj se do základních registrů postupně připojují další informační systémy. „Teď to jsou zejména systémy zdravotních pojišťoven a  sociálního zabezpečení, kde vzhledem k rozsahu a náročnosti změn procesů bylo nezbytné postupovat dílčími kroky,“ podotkl Korbel. Dodal, že v současné době se také ověřuje publikace údajů složenými službami  ze základních registrů a evidence obyvatel, cizineckého informačního systému a katastru nemovitostí. O tom, jak bude pokračovat digitalizace státní správy dál, ale ministerstvo vnitra zatím nerozhodlo. „V současné době dokončujeme strategii další digitalizace veřejné správy v období po roce 2014. Dokument bude v  nejbližší době předložený vládě. Do budoucna počítáme s rozsáhlým využitím sdílených služeb a cloudových technologií. Budeme také samozřejmě stavět na výsledcích kmenových projektů dokončených v právě uplynulém období,“ dodal Korbel. Konkrétní projekty ale nechtěl před projednáním dokumentu vládou komentovat. (mik)

opozdí. O půl roku

Stovky terabytů dokumentů bude obsahovat Národní digitální archiv. Projekt měl být spuštěný už letos v  prosinci, ale kvůli problémům v  přípravě se termín odsouvá o půl roku. „Vše se zpozdilo kvůli zrušení hlavní zakázky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ukončení projektu se posouvá z  12. prosince 2013 na 30.  června 2014,“ podotkl Břetislav Oliva z odboru tisku ministerstva vnitra. Projekt má reagovat na očekávaný velký nárůst elektronických dokumentů ze  strany veřejné správy i  soukromého sektoru. „Bez Národního digitálního archivu bychom museli všechny výstupy z  datových schránek, Czech POINTů a  podobně tisknout a ukládat jako tuny papíru,“ podotkl náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví František Vavera. Národní digitální archiv bude sloužit třem skupinám lidí. První je veřejnost. „V archivech může vyhledávat kdokoliv. Pro tuto možnost vznikne centrální národní portál. Lidé díky tomu už nebudou muset pokaždé cestovat do archivu, ale vše si najdou z tepla domova,“ vysvětlil manažer projektu  Jiří Bernas. Zákony

pak určí pravidla přístupu k těmto dokumentům. „Něco bude veřejné, něco neveřejné. Někdy bude potřeba, aby člověk do archivu šel, případně se při přístupu z domova nějakým způsobem identifikoval, aby bylo jasné, kdo do dokumentu nahlíží,“ upozornil Bernas.

„„ Občané, úředníci i archiváři Další skupinou, která bude digitální archiv využívat, jsou úřady. „Ty budou mít jistotu, že se o dokumenty, které mají trvalou hodnotu, ale už je nepotřebují ke své činnosti, někdo postará. Většina dokumentů se díky tomu nebude muset tisknout a zůstane jen v elektronické podobě. Nějakou dobu to ale nebude platit například u dokumentů typu smluv. Každopádně úřadům odpadá starost s tím, že dokumenty budou po několika letech nečitelné nebo budou zabírat místo na disku. To vše vyřeší Národní digitální archiv,“ podotkl Bernas.

Zdroj: ministerstvo vnitra

informace a  dokumenty. Před spuštěním jsme organizovali rozsáhlé přednáškové turné, kraje i  obce dostaly podrobnou brožuru ,Jak na základní registry‘ a vznikla i samostatná příloha časopisu Veřejná správa zaměřená na to, co vše na úřady čeká. Informační kampaň ministerstva pokračovala i po spuštění projektu, kdy kraje i  obce dostaly DVD obsahující potřebné informace včetně záznamů vybraných přednášek,“ dodal Korbel.

Poslední skupinou jsou archiváři, kteří mají na starosti výběr. Tedy rozhodují o  tom, jaký dokument zůstane a jaký může být zničený.

„„ Uchovat, nebo vyhodit? „Umí posoudit dokument podle obsahu, zda ho má smysl uchovávat, nebo ne. Dělají to už i u papírových verzí. Ale nemají nástroje, jak zpracovat elektronické dokumenty a jak se vůbec k  tomuto obsahu dostat. Právě to jim zprostředkuje digitální archiv,“ dodal Bernas. Podle něj se po uplynutí skartační lhůty uchovává zhruba pět procent papírových dokumentů, zbytek se vyhazuje. U těch elektronických to bude nejspíš méně. „Vytvářet elektronické dokumenty je mnohem snadnější a vzniká jich tedy víc nepotřebných k  archivaci,“ vysvětlil Bernas. Předpokládá se, že po deseti letech bude v Národním digitálním archivu tři sta terabytů digitálně vzniklých a sedm set terabytů digitalizovaných dokumentů. „Komplexy pro elektronická data budou v  místě hlavního pracoviště digitálního archivu v  Praze na Chodovci a  jako záložní bylo zvoleno pracoviště v jižních Čechách,“ dodal ředitel odboru tisku ministerstva vnitra Pavel Novák. (mik)

11.03.13 19:56

8

informační technologie

březen 2013

Státní správa míří do oblak. Cloudová řešení jsou pro ni levnější na cloudová řešení z  IBM Petr Leština. Cloudové řešení využívají úřady po celém světě stále častěji. „Vlády si začínají uvědomovat, že využítí cloud computingu může výrazně snížit náklady na služby poskytované občanům,“ uvedl ekonom z  poradenské společnosti KPMG Michal Pobuda. Podobné je to i  v  Česku. Přes cloud totiž funguje mnoho důležitých systémů i v české státní správě. „Základní síťovou infrastrukturu pro provoz privátního cloudu státu vytváří Centrální místo služeb. Přes něj se úředníci připojují k  základním registrům, systémům Czech POINT, Informačnímu systému datových schránek a  k mnoha dalším centralizovaným systémům,“ přiblížil využití cloudu českými úřady mluvčí ministerstva vnitra Jiří Korbel. V  praxi to funguje tak, že systém základních registrů běží na sdíleném datovém centru a úředník se k němu přes internet připojí, jen když něco potřebuje. Na svém počítači žádnou aplikaci nainstalovanou mít nemusí. „Mezi jasné výhody tohoto principu patří snížení nezbytné kapacity profesionálních služeb pro provoz informačních systémů a  prosazení jednotné metodiky procesů i  provozu v jednotlivých agendách veřejné správy,“ doplnil Korbel.

Když se řekne cloudové řešení ve státní správě, neznamená to, že by měli úředníci hlavu v oblacích. Právě naopak. Jan Pacas Stojí nohama pevně na zemi a spočítají si, jestli se jim vyplatí nechat si software instalovat přímo do počítačů na úřadech, nebo k  němu přistupovat přes internet pomocí takzvaného cloudu. „Cloudové řešení umožňuje využívat potřebné aplikace vzdáleně přes internet jako službu,“ popsal princip cloud computingu Jan Tomíšek, ředitel společnosti Vema, která své aplikace právě prostřednictvím cloudu nabízí. Zákazník tak získá internetový přístup k programům a nemusí je instalovat, provozovat a udržovat na vlastních počítačích. O data a  provoz aplikací místo něj pečuje firma, od které si cloud objednal. „Základní stavební kameny cloudu jsou samoobslužnost, standardizovaná nabídka služeb z katalogu, automatizovaná implementace a  modul měření a  účtování,“ doplnil expert

Volby přes počítač? Kvůli rizikům zatím ne Vysoká cena, nedůvěra voličů a  možné napadení hackery. Zavedení elektronických voleb je podle současné české vlády příliš rizikové, proto odložila i  pilotní projekt elektronického hlasování. „Problém je také v  možném oslabení legitimity celého politického systému, zneužití tohoto způsobu hlasování pro účely takzvaného kupování hlasů a vycházeli jsme také z negativních zkušeností ze zahraničí,“ popsal další důvody, proč elektronické hlasování nezavádět, mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Například politolog Karel Sál z Univerzity Karlovy v Praze ale elektronické hlasování podporuje. „Klasickým příkladem, kde to poměrně dobře funguje, je Estonsko. Elektronické hlasování tam zavedli po roce 2000. Mají tam elektronický občanský průkaz, koupí si modul a mohou volit z jakéhokoliv počítače,“ vysvětlil Sál. Dodal ale, že existují i příklady, kdy se zavedení této novinky nepovedlo. „Například ve Francii, ale tehdy byl projekt velmi špatně připravený,“ dodal.

Hlavní výhodou elektronického hlasování je podle něj to, že se zvýší volební účast.

„„ Více voličů „Voličská struktura se tedy promění. Ocenili by to i  lidé v  zahraničí. V  současné době musejí přijít na zastupitelský úřad, kterých po světě mnoho není,“ upozornil Sál. Podle něj ale není elektronická volba jedinou možností a uvítá zavedení

jakékoliv alternativy k současné podobě hlasování. „V Německu je například možné dva týdny dopředu hlasovat přes poštu. Lidé tam hodí lístek do obálky a pošlou na svůj úřad,“ vysvětlil politolog. O podobné alternativě ministerstvo zatím neuvažuje. I přesto plánuje volby lidem usnadnit. „Vláda podporuje zavádění nových mechanismů v elektronické podobě. Příkladem může být vytvoření centrálního elektronického seznamu voličů s  on-line propojením ze všech obecních úřadů a  jeho vazba na volební okrsky. Tím bude zajištěné operativní hlasování voličů, zrušení lhůt pro uzavírání seznamu voličů, případně i  zrušení voličských průkazů,“ podotkl mluvčí Řepka.(mik)

Místo toho, aby se o  chod systému základních registrů staral na každém úřadě někdo zvlášť, stačí, když o  něj pečuje několik lidí v  datovém centru. Na všech úřadech navíc funguje systém stejně a ne v závislosti na tom kterém softwaru, který si zrovna nechal úředník na svůj počítač nainstalovat. Cloud ale nemusí úřady využívat jen pro velké systémy typu základních registrů. Na městském úřadu v  Milevsku si nechali úředníci přes cloud zřídit například systém pro řízení elektronické pošty. „K naší spokojenosti jsme získali dostupný vysoce kapacitní online archiv doručené a odeslané pošty, který byl doposud omezen a  řešen pouze lokálně na jednotlivých počítačových stanicích,“ shrnul přínos projektu tajemník úřadu František Troják. Cloud computing však nepřináší jen samé výhody. Mnozí se při využití cloudu obávají zejména o bezpečnost dat. „Státní orgány často disponují vemi citlivými údaji, a  jsou proto častým terčem útoku hackerů. Než umístí klíčové služby a data na cloudové platformy, musí si být vedoucí IT oddělení ve státní správě jistí, že jejich poskytovatelé budou schopni zajistit odolné bezpečnostní protokoly a ochranu,“ doplnil Michal Pobuda z KPMG.

IT firmy mohou žádat o investiční pobídky Pokud podnikáte v informačních technologiích, máte možnost zažádat si o podporu formou investiční pobídky, případně o dotaci z Programu Inovace. V tuto chvíli bohužel není otevřený žádný program podpory, který by se týkal přímo IT firem. Pokud ale nějaká IT firma splní podmínky, může žádat o  investiční pobídky. „Díky novelizaci zákona o  investičních pobídkách totiž v loňském roce došlo k rozšíření okruhu příjemců podpory i na technologická centra a centra strategických služeb,“ říká Adéla Tomíčková, tisková mluvčí agentury CzechInvest.

Investor z  oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a  technologických center, nově příchozí i stávající, tak může nově získat slevu na dani z příjmů po dobu desíti let místo stávajících pěti let. Úplnou novinkou je zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše pěti procent nákladů. Tato podpora se týká zpracovatelského průmyslu a technologických center. (kf)

inzerce

a latinskoamerických tancíchh í n á k t bitva tří císařů ů u j o r t

soutěže světové série ve standardních

ní d o r á n i usko z R – me o k s e Č rancie –

17. března

F

kampus MU Bohunicee

15.–17. března 15.–17. března KAMPUS MASARYKOVY UNIVERZITY Brno-Bohunice, Kamenice 5

06-09-mh13-03.indd 8

www.brnoopen.eu

Vstupenky: Pátek 15. 3. – 299 Kč Záštita: JUDr. Michal Hašek – hejtman JM kraje / Bc. Roman Onderka, MBA – primátor Sobota 16. 3. / Neděle 17. 3. – tribuna 399 Kč / stoly 699 Kč statutárního města Brna / Doc. Mgr. Jiří Nykodým, Ph.D. – děkan MU FSpS / ThDr. Jan Hradil, Dr.h.c – starosta města Újezd u Brna / Ing. arch. Jaroslav Klaška – starosta města Předprodej: [email protected] / Prodej v pokladně na místě akce. Th.D., Šlapanice / Ing. Ivan Charvát – starosta města Slavkov u Brna B

R

N

O

11.03.13 19:56

březen 2013

9

firmy v pohybu

k o m e r č n í p r e z e n ta c e

Ekonomický informační systém Magistrátu statutárního města Brna v novém kabátě prohlížeč: zobrazí se jim nabídka aplikací, které jsou přihlášenému uživateli publikovány z  Citrix serveru – mezi nimi spouštěcí lišta GINIS SLG. Jediným kliknutím se pak uživatel přihlásí do systému GINIS. Zahájení rutinního provozu tohoto řešení v rámci datového centra s využitím modulů GINIS bylo realizováno pro většinu MČ k  1. lednu 2013 a  pro zbývající bude realizováno o rok později.

Spolupráce Statutárního města Brna se společností GORDIC trvá již od počátku devadesátých let. Nová etapa kooperace byla zahájena v roce 2011 a spočívala v opětovném nasazení a rozvoji informačního systému GINIS na magistrátu. Dalším, právě nyní probíhajícím krokem, je povýšení stávajícího systému WIN na platformu GINIS postupně na jednotlivých městských částech (MČ). Nasazený informační systém již nyní zabezpečuje všechny klíčové ekonomické agendy brněnského magistrátu včetně zpracování příjmových agend, smluv i majetku a pracuje s ním aktuálně více než 400 uživatelů. Nově realizované řešení je postaveno na využití stávajících technologií a infrastruktury datového centra města, které pro MČ budou optimálně rozšířeny, což umožní přístup uživatelům z  městských částí k  velké řadě aplikací, jež nyní na magistrátu fungují.

„„ Historie V roce 1991 dodala společnost GORDIC Magistrátu statutárního města Brna (MMB) první účetně-ekonomický software - program UCT pro operační systém DOS. V roce 1997 došlo k zásadní transformaci rozpoč-

„„ Přínosy

tové skladby. Z tohoto důvodu byla nasazena WIN aplikace Účetnictví a  rozpočet (UCR), jejíž součástí bylo vedení účetnictví, rozpočtu a v neposlední řadě vzájemná interakce obou částí formou výkazů a  přehledových sestav. Od 1. ledna 2002 pak byl na MMB uveden do rutinního provozu informační systém GINIS. Systém od samého počátku zajišťoval agendu bezhotovostních a  hotovostních operací, kompletní zaúčtování všech účetních operací a tvorbu rozpočtu. Jeho nedílnou součástí byla také striktní kontrola čerpání tak, aby nemohlo dojít k jakémukoliv přečerpání finančních prostředků daného rozpočtového období. Nasazením informačního systému GINIS začalo další prohlubování společné metodiky účtování a  rozpočtování

pro efektivní využití systémem poskytovaných informací.

„„ Řešení Od roku 2011 začala nová etapa budování informačního systému GINIS na Magistrátu města Brna a  jeho městských částech, která spočívá v  opětovném nasazení na tři roky "zakonzervovaného" systému a jeho rozšiřování podle priorit magistrátu. První fáze rozvoje se týkala oblastí Účetnictví a  Rozpočet, Investice, Pohledávky a  závazky, Příjmy a  výdaje, Smlouvy, Sumarizace dat, Výkaznictví, a  Majetek (včetně majetku Městské policie). Pro nasazení nových nebo inovovaných verzí bylo využito vybudované infrastruktury magist-

rátu, zejména stávajících licencí databáze Oracle aj., diskových prostorů, serverů, komunikačních prostředků i stávajícího CA Service Desku. Předmětem druhé fáze rozvoje bylo doplnění systému GINIS EKO o  další plánované moduly dle vyhodnocení požadavků z  provozu aplikací v  letech 2011 až 2012 (jde o  nasazení nových modulů DDP, SML, ADA, BAR, IPA) ale i  řešení požadavků vyplývajících z nově přijímané legislativy. Rovněž bylo implementováno řešení povinného vedení Pomocného analytického přehledu, které zajistí realizaci této zásadní legislativní změny v  účetnictví s dopadem na celý ekonomický systém a další agendy úřadu. V neposlední řadě byl systém GINIS připraven od 1. července 2012 k  napojení na Informač-

ní systém základních registrů (ISZR). Pilířem tohoto dílčího funkčního celku je systém Externích subjektů (GINIS ESU), aplikační internetová brána a  datové úložiště registrů RÚIAN, ROB a ROS. Nahlížení do ISZR je realizováno dle požadavku magistrátu napojením systému GINIS přes jednotné rozhraní magistrátu do ISZR. Významnou rozvojovou část projektu tvoří implementace systému GINIS do datového centra MMB. Díky tomu mohou vybrané ekonomické moduly zdarma (na základě multilicence poskytnuté MMB) využít prostřednictvím technologie Citrix také pracovníci městských částí. Těm tak bylo de facto vytvořeno hostované řešení, které navíc usnadní sehrávání dat za MČ. Uživatelé přistupují k modulům GINIS jednoduše přes webový

Nejrychleji rostoucí ekonomika světa sahá po importech Pomalu ale jistě čeští podnikatelé objevují Mongolsko jako další možné odbytiště pro své výrobky. Není divu, mongolská ekonomika rostla vloni vůbec nejrychleji na světě. Obliba Mongolska mezi českými exportéry stoupá, a to zvláště kvůli obrovskému boomu ekonomiky. Ta v  loňském roce posílila o  úctyhodných 13 procent. Za obrovským rozvojem Mongolska stojí investice do těžby nesmírně bohatých zásob nerostných surovin – pod povrchem země se zde totiž nachází téměř celá Mendělejevova tabulka prvků, vzácné prvky i  nerudní suroviny, jejichž hlavním odběratelem je Čína. „Rizikovost závislosti na jednom oboru si však představitelé této země uvědomují a  snaží se o diversifikaci ekonomiky. Vzhledem k  tomu, že průmyslová základna je doposud malá, sahá Mongolsko po importech,“ říká Pavla Žáková z českého velvyslanectví v Mongolsku. Za rok 2012 tak dosáhl zahraniční obchod hlubokého deficitu 2,4 miliardy dolarů, přičemž celý dovoz činil asi 6,7

06-09-mh13-03.indd 9

Symbolem obrovského růstu ekonomiky je hlavní město Ulánbátar. Mezi tradičními jurtami rostou novostavby, silnice brázdí drahé automobily, do obchodů se dostává značkové zboží.

miliardy. „Spolu s hospodářstvím – růst HDP patřil v  posledních letech k největším na světě – roste i kupní síla a poptávka. Tato kombinace vytváří příležitosti k uplatnění,“ míní Žáková. Symbolem obrovského růstu ekonomiky je hlavní město Ulánbátar. „Několik let zde již trvá i stavební boom a troufám si říci, že někteří z Čechů, kteří zde pra-

covně pobývali v  dřívějších dobách, by Ulánbátar dnes asi nepoznali,“ říká Pavla Žáková. Mezi tradičními jurtami tak jako houby po dešti rostou lesklé novostavby, silnice brázdí drahé automobily, do obchodů se dostává značkové zboží. A některé české firmy už ucítily příležitost. Jednou z  nich je například pražská společnost Grandera, která chce v  hlavním

městě stavět osvětlení. „Projekt veřejného osvětlení v Ulánbátaru je v  pilotní fázi,“ vysvětlila ředitelka firmy Irena Körnerová. V Mongolsku společnost pracuje na více věcech. „Usilujeme o velký projekt rekonstrukce teplárny na severu země, což je zakázka za zhruba dvacet milionů dolarů, na které by se podílelo konsorcium českých firem,“ upřesnila Körnerová. Noční Ulánbátar tak brzy mohou osvětlovat české lampy. To ale zdaleka není vše. Ve zdejším obchodním centru tak například dostanete český křišťál značky Moser. „Už tam vozíme několik let. Teď jsme ve spolupráci s místním partnerem otevřeli obchod,“ říká Andriy Furtsev, člen vedení společnosti. Dalším příkladem jsou tatrovky – ty budou vozit vytěžené černé uhlí do Číny. Jedinečné postavení, které Československo v  Mongolsku mělo, se už ale bohužel zpřetrhalo. A navazuje se v  mnohem obtíž-

nějších podmínkách. „Obchodní kontakty se navazují pomalu i vzhledem k obrovskému průniku rozvinutých zemí a  asijských států na mongolský trh. Zejména konkurence ze strany čínských, japonských a korejských firem je ohromná,“ uvádí Tomáš Gebauer z ministerstva průmyslu a obchodu. Přesto má Česká republika v Mongolsku stále dobré jméno.

„„ Od stolu to nepůjde Cestě na samotný trh ale předchází dokonalá znalost místních poměrů a firemní kultury. Z celkových sedmi kategorií podle teritoriálního rizika spadá Mongolsko do „pětky“. V té je mimo jiné i  Vietnam či Kazachstán a  až za Mongolskem se nachází třeba Srbsko, Srí Lanka, Keňa, Kambodža, Ukrajina, Etiopie či Moldavsko. Podle klasifikace Světové banky patří Mongolsko mezi země s nižšími středními příjmy. Rizika jsou

Nasazená rozšířená verze systému informačního systému GINIS EKO přispěla ke snížení heterogennosti prostředí AISMB, k optimalizaci využití stávajících databází a  infrastruktury a  přinesla vyšší míru integrace aplikací. Je základem řešení sumarizace za celé Brno a pro rozvoj a realizaci dalších nosných rozvojových koncepcí města (jednotný účet občana, procesní řízení, implementace nástrojů Business Inteligence, apod.). V  současnosti realizované centrální řešení pro městské části: ■ šetří prostředky při případném nákupu HW a SW vybavení oproti provozování ekonomického IS samostatně jednotlivými městskými částmi, ■ šetří přenosovou kapacitu mezi MMB a MČ, protože načítání datových setů bude probíhat přímo mezi databázovým a Citrix serverem uvnitř MMB na rozhraní velmi rychlé sítě, ■ řeší centrálně bezpečnostní politiku, ■ řeší centrální zadávání a správu požadavků pro ekonomický systém přes Service desk MMB. Jaroslav Hanák, GORDIC spol. s r. o.

však podle Pavly Žákové obdobná jako v jiných zemích. „Při obchodování je nutné používat selský rozum a  chránit své zájmy. Tam, kde je to možné, jsou platby předem běžnou praxí u  firem, které mají skutečný zájem na obchodování. Sázet pouze na gentlemanské slovo se nemusí vyplatit a  je lepší nevycházet jen z korespondence s neznámou protistranou. I místní bankovní sektor dobře zná zajišťovací nástroje a je dobré je využívat. Je-li zahraniční podnikatel na mongolském teritoriu nějakou formou usazen, je nutností být v  místě přítomen a  provádět kontinuální kontrolu aktivit. Od stolu z  českých luhů a  hájů to lze velmi obtížně a  někteří za to již draze zaplatili,“ radí Žáková. Výhodou pro české firmy je i  „přítomnost Česka“ v  Ulánbátaru na úrovni velvyslanectví, kam se podnikatelé mohou obrátit a  získat například důležité kontakty. Ze států Evropské unie jsou zde v současné době jen čtyři rezidentní úřady – ale mnohé nedávno uzavřené opět uvažují o návratu.

Kamila Fuchsová

11.03.13 19:56

10

zemědělství

Zlepšení vyhlídek? Spíše katastrofa

jako jsou ovoce, zelenina, chmel, brambory. Návrh nové koncepce zahrnuje taktéž péči o půdu a věnuje pozornost nové generaci, která v současném zemědělství chybí. Sečteno a  podtrženo, koncepce jako taková je důležitá celá a  po létech lehkovážné agrární politiky, spíše bych použil termín „antipolitiky“, je tu konečně důraz na výrobu, zaměstnanost a půdu. Jeden příklad za všechny. Od vstupu do EU v roce 2004 přišlo o práci 40 tisíc lidí, s navazujícími odvětvími to je 120 tisíc lidí! Současná nezaměstnanost v celé ekonomice se týká 600 tisíc lidí. Kdyby zemědělství šlapalo, bylo by to o plných 20 procent méně.

„Jsem životní optimista,“ říká prezident Agrární komory a od loňského roku také senátor Jan Veleba. „Pokud jde ale o zemědělství, je to horší,“ dodává v rozhovoru pro Moravské hospodářství. Hana Nečasová Jaká je tedy kondice současného zemědělství? Není dobrá. České zemědělství má malou výkonnost, ztratili jsme potravinovou soběstačnost, v krajině je těžká nerovnováha s velkou převahou ploch obilí a  řepky. Ve stájích je málo dobytka. Zemědělství vykazuje v současné době celkovou roční hrubou zemědělskou produkci kolem 80 miliard korun, což je méně než třeba v roce 1935, kdy to bylo 85 miliard. To je velmi špatná vizitka. Současné zemědělství nese všechny rysy hospodaření rozvojové země, která vyrábí suroviny - obilí, ty vyváží do zahraničí, kde se z  nich vyrobí potraviny a ty se pak dovezou k nám. Ministr zemědělství nedávno představil strategii pro růst českého zemědělství. Nezávislé organizace a instituce ji hodnotí kladně – sdílíte nadšení? Už název nové koncepce českého zemědělství „Strategie pro růst“ je nadějný. Po mnoha letech je tu ucelená koncepce, která vychází z objektivního rozboru současného stavu našeho zemědělství a kla-

FOTO: Jiří Sláma

„Naše přírodní podmínky jsou pro zemědělství velmi příhodné a při rozumné zemědělské politice by bez problému zabezpečily plnou potravinovou soběstačnost a v mnoha oborech i významné exportní možnosti – např. chmel, slad, cukr. Potenciál našich přírodních podmínek ovšem už dlouhodobě nevyužíváme a role českého zemědělství není doceněna. Tento stav je třeba změnit. Jako zásadní vidím změnu v přístupu politiků. Pokud oni domácí zemědělství zřetelně nepodpoří, pak dosavadní nepříznivý vývoj my zemědělci změníme jenom stěží,“ říká Jan Veleba. Ministerstvo zemědělství nedávno představilo tzv. Strategii pro růst. Měla by mimo jiné zastavit prohlubující se nerovnováhu mezi rostlinnou a stále klesající živočišnou výrobou a měla by podpořit růst českého zemědělství. „Současné zemědělství nese všechny rysy hospodaření rozvojové země, která vyrábí suroviny – obilí, ty vyváží do zahraničí, kde se z nich vyrobí potraviny a ty se pak dovezou k nám,“ říká Jan Veleba. de si za cíl zastavení jeho dalšího propadu a  naopak nastartování jeho oživení a  růstu. Zatím jde ovšem jenom o  návrh s  tím, že hodnotit budeme moci, až materiál projde a bude schválen vládou. Pokud zůstane v současné podobě, pak má naši plnou podporu. Je to tedy smíření s  vládní zemědělskou politikou? Věříte, že strategie může něco změnit,

že nezůstane jen konceptem na papíře? Dosavadní zemědělská vládní politika byla úplně jiná, a tak jsem opravdu zvědav, jak se k  tomuto materiálu vláda postaví. Ten návrh strategie je opravdu dobrý a je třeba udělat maximum pro to, aby byl skutečně schválen. Jakou část této koncepce považujete za nejdůležitější?

 aktuálně Česko musí vrátit 11 milionů eur Česká republika musí do rozpočtu Evropské unie vrátit 11 milionů eur přidělených v rámci společné zemědělské politiky. Evropská komise vyzvala celkem 22 členských států EU, aby vrátily celkem 414 milionů eur z neoprávněně vynaložených finančních prostředků na provádění společné zemědělské politiky. Podle Komise nebyla dodržena pravidla EU nebo nebyly použity náležité kontrolní postupy.

Steaky z českých krokodýlů k mání Ministerstvo zemědělství povolilo porážku krokodýlů z farem a prodej jejich masa. Novela začala platit od 1. března. „Porážet bude možné pouze krokodýly narozené a odchované v zajetí, a to za podmínek stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. Vyhláška reaguje na úspěšný chov krokodýlů v České republice, kteří už dospěli do jateční velikosti, a také na poptávku po exotických potravinách. (haa)

10-11-mh13-03.indd 10

Dotační diskriminace mezi chovateli mléčného skotu skončila. Producent mléka, který na své farmě mléko nezpracovával, ale jen prodával do mlékárny, byl doposud zvýhodněn. Stejná pravidla pro všechny začínají platit v  březnu. Žadatelé se však musí připravit na náročné papírování. „Změna pravidel odstraní znevýhodnění těch producentů mléka, kteří neprodávají jen surovinu, ale přidávají další hodnotu při jeho zpracování na farmě. Podstatou změny nařízení je oprava diskriminace, která tu byla. Ten, kdo pouze prodával, dotace dostal, ten, kdo vyráběl mléčné výrobky, neměl nárok na nic,“ vysvětlil Zdeněk Perlinger, předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Příspěvek se však netýká těch nejmenších farmářů, kteří mají jen jednu dojnici. Pokud ale farmář má již dojnice dvě, může zvážit, zda se mu vyplatí kvůli byrokracii o dotaci zažádat. „Každý sedlák si sortiment dotací, které využívá, volí sám,“ uvedl Perlinger. Na složité papírování pouka-

březen 2013

Nejdůležitější je podpora živočišné výroby, tedy zvýšení stavů chovaných hospodářských zvířat, zejména krav, prasat, ovcí a  drůbeže. Zde začíná potravinová soběstačnost, zaměstnanost a přidaná hodnota. Zde začíná i  návrat rovnováhy do krajiny – méně obilí a řepky a více zelených ploch krmných pícnin. Další důležitou částí koncepce je podpora pěstování speciálních a technických plodin,

zuje i  předseda Svazu faremních zpracovatelů Ivan Hrbek. „Dotace v  přepočtu představuje několik haléřů na litr vyprodukovaného mléka, což je například při dvou dojnicích částka zcela marginální. Smysl by mělo omezení této dotace shora například počtem 25 dojnic, kdy by byla poskytnuta pouze malým producentům,“ uvedl Hrbek.

„„ Podmínky se narovnaly Velcí producenti na rozdíl od malých mohou dosahovat tzv. úspory z  rozsahu. „Náklady na dojírnu pro dvacet krav jsou přibližně stejné jako u dojírny pro sto krav. Manipulace s  mlékem a  další nezbytné úkony jsou finančně obdobné. S  růstem produkce rostou náklady pomaleji,“ popisuje předseda Svazu faremních zpracovatelů. Považuje však za pokrok, že se dotace týká i  přímo zpracovaného mléka, a  věří, že Antibyrokratická komise ministerstva zemědělství podmínky podávání žádostí ještě zjednoduší. Změna začne platit od 15.  března. Zemědělci pak mají dva měsíce na podání žádosti.(red)

V  současné době se jedná o  budoucí podobě společné zemědělské politiky pro období 2014 +. Dočkají se čeští zemědělci stejných podmínek jako jejich kolegové ze starších zemí EU? Úplně stejné podmínky ani čeští, ani nikdo jiný z nově přistoupených zemí mít bohužel nebude. Proběhlo a ještě probíhá velmi tvrdé vyjednávání nové reformy společné zemědělské politiky na nové rozpočtové období 2014–2020. Založili jsme Konsorcium, jehož členy jsou Agrární komora, Potravinářská komora, Zemědělský svaz a uskupení velkých podniků. Soustředili jsme odborníky, peníze a  najali agenturu bývalého eurokomisaře Pavla Teličky a  už dva roky tvrdě lobbujeme. Země staré evropské patnáctky mají ovšem větší sílu a dotace ani po roce 2014 stejné nebudou. Je však pravda, že rozdíly budou menší a postupně se budou snižovat. K jejich úplnému srovnání však dojde až po roce 2020. Také je pravda, a  nesmíme na tento handicap zapomenout, že Česko nemá v  EU dobrou pozici kvůli politice dosluhujícího prezidenta Václava Klause ani  současného premiéra Petra Nečase. To je zkrátka fakt a my zemědělci s ním těžko co můžeme dělat. Podle dosavadních zpráv se nová společná politika nestihne spustit tak, jak je naplánována s  počátkem roku 2014. Co to znamená pro české zemědělce – můžou přijít o peníze?

V tuto chvíli nelze přesně odhadnout, jak to všechno dopadne. Počátkem února došlo k prvnímu hlavnímu kroku – dohodě o  rozpočtu EU v  rámci summitu předsedů vlád členských zemí. Pokud dohodnutý rozpočet bude schválen v Evropském parlamentu, pak je naděje, že reforma společné zemědělské politiky nastartuje v  průběhu roku 2014. Pokud ne, pak by zde bylo rok určité vakuum, kdy by nebylo možno čerpat programy rozvoje venkova. Zde jsou důležité zejména programy investic a  modernizace zemědělství. Je pravda, že tento problém by měly všechny členské země EU. Nakolik je dnes vlastně české zemědělství soběstačné a bez dotační podpory životaschopné? Číselně vyjádřeno, už dovážíme asi 36 procent potravin. Je alarmující, že u  vepřového masa už je to polovina naší spotřeby, u  sýrů přes 40 procent, u  zeleniny dokonce 60 procent atd. Je to výsledek lehkovážné politiky českého státu a  jeho dlouhodobým nezájmem o  toto odvětví. Pokud se týká životaschopnosti bez dotací, tak otázka stojí jinak – jak by bez dotací byly životaschopné všechny země EU. Myslím si, že kdyby někdo mávnul kouzelným proutkem a dotace do evropského zemědělství skončily, čeští zemědělci by byli ve výhodě  – jejich konkurence ze staré EU 15 totiž bere oněch dotací mnohem více. Úvahy tímto směrem jsou ovšem iluzí, protože třeba taková Francie zrušení dotací nikdy nepřipustí. Podle statistických údajů klesl vloni schodek zemědělského zahraničního obchodu přibližně o  třetinu ve srovnání s  rokem 2011 – je to znamení lepších vyhlídek? Opticky to tak vypadá, ale když si vezmeme strukturu změn, tak bohužel o zlomu či výrazném zlepšení vyhlídek nelze hovořit. Vyvezli jsme více obilí, semen, cukru, ale klíčový dovoz masa se zvýšil o  další 2,4  miliardy korun a  celkový dovoz masa už dosáhl částky 22,8  miliard korun! Spíše než o zlepšení vyhlídek bych hovořil o katastrofě.

Zemědělci by mohli získat téměř 40 miliard z evropských zdrojů Zemědělci by si z  hlediska evropských dotací mohli tento rok polepšit. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že by do českého zemědělství mohlo přitéct téměř 40 miliard. Dotace z  evropských fondů by mohly meziročně vzrůst o 4,8 miliardy korun. Zemědělci by tak pro letošek mohli získat až 39,6 miliardy korun z evropských fondů, spolu s  národními zdroji by pak šlo o necelých 45 miliard korun. „Předpokládáme, že se výdaje budou pohybovat na úrovni 44,7 miliardy korun, přičemž z  toho evropské dotace budou necelých 40 miliard korun,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl. Statistiky za loňský rok ukazují, že vloni dostali zemědělci 34,8 miliardy korun z  evropských fondů. Za skoro pětimiliardovým nárůstem stojí zvýšení přímých plateb a  vyšší výplata projektových prostředků z Programu rozvoje venkova (PRV). V  loňském roce zemědělci čerpali většinu peněz z přímých plateb na plochu – SAPS – 22,38 miliardy korun, z Programu

rozvoje venkova 11,87 miliardy korun a  z doplňkových plateb pro citlivé komodity, takzvané Top-up platby, 651 milionů korun.

„„ Odkud plynou peníze Pokud jde o dotace z národních zdrojů, ty se v  roce 2012 oproti roku předchozímu zvýšily z 1,18 na 1,3 miliardy korun. V uplynulém roce se tak začalo blýskat na lepší časy zemědělcům, kteří podnikají v  oblasti živočišné výroby. Těm totiž dotace vzrostly nejvíce. „Živočišnou výrobu podporujeme, abychom zvrátili trend zvyšující se závislosti na dovozu a současně chceme docílit zvýšení počtu pracovních příležitostí na venkově. Navíc usilujeme o to, aby v  novém rozpočtovém období od roku 2014 nebyla dotační preference rostlinné výroby tak silná jako dosud,“ dodává ministr zemědělství Petr Bendl. (kf)

11.03.13 19:57

březen 2013

11

zemědělství

V bioplynu boom vrcholí, ve fotovoltaice skončil vyrůst v tomto roce bioplynová stanice také v  Hýslech na Hodonínsku. O stavbu má zájem zemědělská firma ZENERGO. Naopak po vlně protestů místních vzdalo plány na výstavbu ve Velkých Bílovicích místní zemědělské družstvo.

Boom ve výstavbě bioplynových stanic ani v tomto roce nekončí. Naopak. Investoři a zemědělci mají napilno. Pokud chtějí dostat podporu na provoz od státu, musí stihnout bioplynovou stanici postavit ještě letos.

„„ Rekordní hranice

Veronika Vindišová Vláda totiž vydala rozhodnutí, že takzvaný zelený bonus na podporu stanic vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, bude k dispozici jen do konce letošního roku. „Firmy se budou pokoušet postavit stanice na poslední chvíli. Bez dotací se jim provoz prostě nevyplatí,“ řekl místopředseda České bioplynové asociace Jan Matějka. Do konce roku tak chtějí stihnout postavit bioplynovou

FOTO: Jiří Hloušek

stanici například ve vyškovských Marchaticích. Začít se stavbou chtěli v  tomto roce a skončit v příštím s tím, že do plného provozu uvedou stanici v roce 2015. Zpráva, že letoškem končí možnost čerpání dotace, situaci změnila. Město jedná

s  dodavatelem stavby. „Bez zeleného bonusu se nám z ekonomického hlediska nevyplatí stanici provozovat. Stavbu bychom odložili klidně o dva i tři roky,“ uvedl vyškovský místostarosta a  senátor Ivo Bárek. V  bioplynové stanici v  Marachaticích

Mlékomaty fungují spíš pro radost zemědělců. Hitem jsou bedýnky I zemědělci chtějí být cool. A tak musí poslouchat přání svých zákazníků. Zatímco před dvěma lety chovatelé krav začali rozvážet mléko do automatů, dnes moravští a  čeští farmáři naplňují bedýnky zeleninou a ovocem. Přestože chovatelé krav si od boomu mlékomatů v roce 2010 slibovali více zákazníků, nakonec jsou docela spokojeni. V  průměru se v  jednom automatu denně vytočí 110 litrů mléka. Přístrojů je nakonec v Česku 160. „Dříve jich bylo ještě o dvacet více. Bohužel negativní roli sehrála i vyjádření předchozího hlavního hygienika. Protože zajišťujeme servis i pro mléčné automaty na Slovensku a v Polsku, můžeme porovnávat. Například na Slovensku je podpora prodeje čerstvého mléka daleko výraznější. Jeden mléčný automat mají dokonce u  budovy ministerstva zemědělství, obdobná je situace v  Polsku,“ uvedl Tomáš Kořínek mladší, obchodní ředitel společnosti TOKOAgris. Například v Ostravě tak nakonec zůstal pouze jeden automat. Přitom ještě před rokem jich bylo deset. „Zpočátku jsme měli sedm automatů. Postupně ale zájem začal klesat a stále více bylo patrné, že o čerstvé mléko lidé prostě zájem nemají. Abychom nechali v  provozu třeba jen jeden automat, to se nám nevyplatí. Tak jsme skončili úplně,“ vysvětlil vlastník firmy MGT Group Zdeněk Polášek.  Automaty na mléko si tak získaly nejvíc zákazníků na Hané a na východní Moravě. „Své zákazníky jsme si našli. Supermarketům, které nabízejí mrtvé, ale trvanlivé mléko, bohužel konkurovat nemůžeme. K automatům chodí především

10-11-mh13-03.indd 11

pět procent ročně. O  tři roky později stanovil Energetický regulační úřad výkupní cenu na více než čtrnáct tisíc korun za MWh. Trh navíc zaplavily levné fotovoltaické panely vyrobené v Číně. Stát na rozmach stavby solárních elektráren zareagoval tím, že nařídil takzvanou solární daň ve výši šestadvaceti procent. „Museli jsme zavést daň, protože podpora fotovoltaiky byla pro ekonomiku velkou zátěží,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Zájem tak mají v současnosti podle ředitelky České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) Zuzany Musilové většinou domácnosti, které nechtějí být závislé na zdroji elektrické energie ze sítě. „Na fotovoltaice se v  dnešní době prostě nedá vydělat,“ konstatovala Musilová. Solární panely má dnes podle ní asi patnáct tisíc domácností. „Investice by se jim měla vrátit do deseti až dvanácti let,“ odhadla. Zájem o solární panely především ze strany domácností potvrdil i Martin Stopa, jednatel a  majitel společnosti Czechsolar, která panely instaluje. „Poptávka je opravdu mizivá. Jen domácnosti mají pořád zájem o  instalaci panelů, chtějí si vyrábět elektřinu samy,“ přiblížil situaci na trhu Stopa. Kdy špatná situace na trhu s  fotovoltaikou skončí, nelze odhadnout. Solární daň zatím platí do konce tohoto roku. Kuba ale nedávno prohlásil, že se nevylučuje její prodloužení.

starší lidé a  maminky s  dětmi. I tak je pro nás tato produkce pouze okrajovou záležitostí. Ale dělá nám ra-

dost,“ shrnula Jarmila Čermáková, předsedkyně Agro družstva Roštění.

„„ V bedýnkách končí až šedesát procent produkce Zatímco chovatelé krav z automatů tolik nadšení nejsou, farmáři našli další cestu k zákazníkům: bedýnkový prodej. Každý týden naplní bedýnky čerstvým ovocem a  zeleninou a  dovezou ji zákazníkovi až domů. Někteří farmáři si kvůli tomu zřídili i internetové obchody. Například malá rodinná ekofarma Martina Kořénka z  Ředhoště u  Prahy prodá do bedýnek až šedesát procent produkce. Tedy 80 šestikilových bedýnek  týdně. „Tento způsob prodeje je samozřejmě náročnější na práci. Zelenina se musí upravit a některá zabalit. Navíc je pro mě složitější i organizace. Zavážím na několik odběrných míst a nikdy není dopředu jasné, kolik bedýnek na které místo

povezu. Výhodou ale je, že prodáte všechno, co zrovna uzrálo,“ říká Kořének. Zdá se, že zákazníkům vyhovuje, když dopředu netuší, co v bedýnce najdou. Farma Ředhošť takhle funguje od začátku a  dodnes si drží celou polovinu z těch odběratelů, které získala už v  prvním roce. Někteří odpadli, ale místo nich přibyla spousta dalších. „Možná je to také výhodnou polohou,“ zamýšlí se farmář zásobující hlavně Pražany.  Rozvoz tzv. biobedýnek chystají také v  brněnské městské části Starý Lískovec, kde vznikla ekologická farma Oskarovo družstvo. „Zájem o biobedýnky je obrovský. Snažíme se sehnat patnáct lidí, kteří by čerstvé potraviny rozváželi. Kromě Brna se soustředíme také na města a  obce v  okolí do dvaceti kilometrů,“ uvedl spolumajitel firmy Petr Bílek, který si také myslí, že k zvyšujícímu se zájmu o ekologické potraviny přispívají informace o  zkažených potravinách v obchodech. Přestože byl prodej bedýnek zpočátku pouze záležitostí velkých měst, lidé se po nich začínají shánět i  v menších regionech. Služba funguje například v Havířově a brzy se rozjede i  v  Karviné. „Beskydský Bioklubík jsou mladí farmáři, kteří hospodaří podle ekologických zásad,“ představila novou službu předsedkyně Českého svazu žen Orlová Blanka Plisková. Obsah a váha bedýnek kolísá podle ročního období a kvality produkce mezi 2,5 kilogramy až po pět kilo. Na Karvinsku za takovou bedýnku lidé zaplatí 170 korun včetně dopravy, v  Brně až tři stovky.

se bude zpracovávat biologicky rozložitelný odpad. Kromě odpadů z domácností bude město svážet také například zbytky z  restaurací. Na stavbu počítá s  investicí ve výši sto pětadvaceti milionů korun. Za zhruba sedmdesát milionů korun má

V  České republice se výstavbě nových bioplynových stanic celkově daří, ročně jich v  průměru přibude padesát. V  minulém roce byla dokonce překročená magická rekordní hranice 1 TWh vyrobené elektrické energie z bioplynu za rok. To, co čeká bioplynové stanice v  příštím roce, je ale už nyní realitou ve fotovoltaice, která již zdaleka není lukrativním byznysem. O stavbu nových fotovoltaických elektráren nemají firmy zájem. Fotovoltaický boom začal v  roce 2005 za vlády Vladimíra Špidly. Tehdy byl legislativně garantovaný povinný výkup energie, jehož cena nesměla klesat o  více než

Česká republika je velmocí ekologického zemědělství Zájem o produkty z ekologického zemědělství neustále roste, stejně jako počet ekofarem. Lidé totiž podle zemědělců stále více přemýšlí nad tím, co jedí. „Je to současný trend. Přispívají k němu také zprávy v  médiích o  zkažených potravinách v  supermarketech,“ uvedla Marie Čapková, která se svým manželem provozuje ekologickou farmu Ekokoza v  Lesním Jakubově na Vysočině. Nejprve chovali kozy jen pro vlastní potřebu, nyní už mají třicet zvířat. Prodávají sýry, mléko i jogurty. V České republice jsou přibližně čtyři tisíce ekofarem. Česko je po Rakousku, Švédsku a Estonsku v  podílu ekologicky obdělávané půdy čtvrtou zemí v  Evropské unii. Hospodaří na zhruba dva-

rostů a na tři roky u vinic, chmelnic a ovocných sadů. V tomto období nesmí být pozemky ošetřeny nepovolenými prostředky, například chemickými postřiky. „Založit ekofarmu je náročné. Nemám dostatečný počet pozemků, proto se zaměřím spíše na bioprodukty. Nyní si kupuji maso od chovatelů z  vedlejší vesnice. Normálně to tady tak funguje,“ uvedl například Zbyněk Lamáček, který si nedávno koupil statek na Vysočině. Čeští ekozemědělci se pravidelně zúčastňuji největší mezinárodní výstavy v oblasti biopotravin a bioproduktů BioFach, která se letos uskutečnila v německém Norimberku. „V loňském roce u nás přibylo čtrnáct ekofarem a  zhruba šest tisíc hektarů půdy v ekologickém režimu. A právě mezinárodní výstava je dobrou příležitostí předvést a  pochlubit se výsledky kvalitní práce českých farmářů a  potravinářů. Zároveň je vhodným místem pro setkávání, inspiraci a  navázání obchodních kontaktů,“ prohlásil Bendl. (vv)

nácti procentech půdy. Za růst mohou především štědré dotace, v  loňském roce směřovala do ekologického zemědělství miliarda a  dvě stě tisíc korun. „V roce 2010 přijala vláda akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství pro léta 2011–2015. Jeho hlavním cílem je dosáhnout patnáctiprocentního podílu ekologického zemědělství do roku 2015 a  zvýšit podíl biopotravin na trhu včetně zvýšení podílu českých biopotravin na celkovém trhu s  biopotravinami na šedesát procent,“ přiblížil ministr zemědělství Petr Bendl. Založení ekologické farmy ale není jednoduché. Musí projít takzvaným přechodným obdobím. Na pozemcích je stanovena na dva roky u orné půdy a travních po-

inzerce

Město Blansko

nabízí

GEODIS

Kompletní znění výzvy naleznete na stránkách www.blansko.cz

Veronika Slámová

11.03.13 20:18

12

zdravotnictví

březen 2013

Chaos ve zdravotnictví

 fakta Fakta o českých nemocnicích ■ V loňském roce bylo v Česku cca 60 000 nemocničních lůžek

Dokončení ze strany 1 Nepřímo zapravdu mu dává tiskový mluvčí VZP Jiří Rod, který racionalizaci nevidí jako nejdůležitější problém. „Ve strategii VZP je na prvním místě zajištění kvalitní a dostupné zdravotní péče o naše klienty. Racionalizace této zdravotní péče v regionálních nemocnicích závisí na každém jednotlivém zdravotnickém zařízení a spočívá kromě jiného v  eliminaci služeb, které nejsou potřebné či efektivní. Tedy dosáhnout správného či požadovaného výsledku při co nejnižších nákladech,“ říká.

■ V celém Česku chtěla VZP podle původních plánů zrušit v nemocnicích 10 tisíc akutních lůžek ■ Nakonec bylo zrušeno 2 600 lůžek ■ V českých nemocnicích pracuje přes 10 tisíc lékařů ■ Příjmy systému zdravotního pojištění letos mají dosáhnout 228,9 miliardy korun s meziročním růstem 2,4 procenta, výdaje 230,8 miliardy s růstem 1,5 procenta.

„„ Složitá ekonomická situace Zdá se tedy, že o skutečné racionalizaci rozhodnou vlastníci a provozovatelé nemocnic sami. Budou se rozhodovat pod ekonomickým tlakem. Uvědomuje si to například moravskoslezský hejtman Miroslav Novák. „Kvůli ekonomické krizi a  dlouhodobě špatnému a nekoncepčnímu financování českého zdravotnictví se i nemocnice zřizované krajem dostaly do složité ekonomické situace. Byli jsme nuceni přistoupit k mírné redukci málo využívaných akutních lůžek, aniž se tím ovšem jakkoliv snížila právě dostupnost péče pro pacienta,“ tvrdí. K redukci došlo i na Vysočině. Počet lůžek v  tamních pěti krajských nemocnicích se snížil o  191 na konečných 2  181. To je více než osmiprocentní pokles a  hejtman Jiří Běhounek není nespokojen. „Toto číslo už zdaleka není diktátem zdravotních pojišťoven. Je vý-

Zdá se , že o skutečné racionalizaci rozhodnou vlastníci a provozovatelé nemocnic sami. A budou se rozhodovat pod ekonomickým tlakem.  FOTO: Jiří Hloušek sledkem opravdu tvrdého vyjednávání nemocnic, má smysl a  jsou za ním reálná data,“ míní. Původně chtěly pojišťovny na Vysočině zrušit až 450 nemocničních lůžek. V celém kraji se tak ruší jediné nemocniční oddělení: infekční v  Novém Městě na Moravě. Pojišťovny v  letošním roce snížily objem úhrad nemocnicím. Například podle ředitele tiš-

novské nemocnice Bořka Semráda poklesl objem plateb u akutní péče o  šest procent, u  následné péče o pět. A právě snížení objemu plateb je trnem v oku lékařů, kteří jsou logicky proti omezování péče, ale chtějí zároveň peníze, které jim zaručuje memorandum uzavřené s  ministrem Hegerem před dvěma lety. „Memorandum o  zvýšení platů lékařů není mrtvé a  bu-

deme trvat na jeho naplňování,“ říká k  tomu Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu. V  případě, že se tak nestane, uvažují podle Engela lékařští odboráři o  koordinaci dalších aktivit nejen s  Českou lékařskou komorou, ale i  s  kolegy v  Polsku a  na Slovensku. „Příčinou problému je robotická lobby, špatná léková politika a směšně nízké platby, které za

svoje pojištěnce do systému odvádí stát,“ dodává Engel.

„„ Ambulantní a jednodenní péče A co je řešením problému podle ministra zdravotnictví

Pacienti o nadstandardní Vybrat si nemocnici či lékaře? péči příliš nestojí Právo, které ne vždy platí O nadstandardní péči není v  nemocnicích příliš velký zájem. Odlehčenou sádru, lepší nitrooční čočky nebo vakcínu oficiálně nabízejí za příplatek nemocnice od loňského ledna. Ministerstvo zdravotnictví počátkem tohoto roku oslovilo odborné lékařské společnosti s  žádostí o  nominaci dalších ekonomicky náročnějších variant. „Zatím jsme žádný návrh neobdrželi. Zvažujeme, že z tohoto důvodu rozšíříme skupinu osob, která dostane možnost podávat své návrhy. Zřejmě zapojíme i  zdravotní pojišťovny,“ informovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně zaznamenala největší zájem o čočky při operaci šedého zákalu. „O nadstandard mělo zájem pětačtyřicet pacientů, kteří prošli naší oční klinikou,“ uvedla mluvčí zlínské nemocnice Karla Havlíková. Jak dodala, za lehčí plastové fixace místo klasické sádry si zaplatilo do desítky pacientů. Naopak v  jihlavské nemocnici mají pacienti největší zájem právě o odlehčené sádry. „Naši pacienti si zaplatili za téměř dvě stě třicet sáder a třicet nitroočních čoček,“ sdělila mluvčí jihlavské nemocnice Monika Pytlíková. Nemocnice

12-15-mh13-03.indd 12

většinou ani nepředpokládaly, že by nadstandardy mohly výrazným způsobem ovlivnit ekonomiku zařízení. „Za čočky jsme vyinkasovali přes milion tři sta tisíc korun, za odlehčené sádry více než osmadvacet tisíc korun,“ nastínila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová.

„„ Lidé si nechtějí připlácet Některá zdravotnická zařízení svým pacientům nabídla za příplatek také volbu lékaře, který provede operaci. „Tuto variantu jsme zkusili nabídnout v případě ortopedických operací. Zájem ze strany pacientů je ovšem nulový,“ konstatoval například mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný. Bezplatně se snaží pacientům v  případě žádostí o  konkrétního operatéra vyjít vstříc v jihlavské nemocnici. Podle prezidenta Svazu pacientů Luboše Olejára není obecně v  povahách lidí si za péči připlácet. „Navíc nemají vysoké příjmy, proto chtějí všechno hrazené pojišťovnami,“ domnívá se Olejár. (vv)

FOTO: Jiří Hloušek

Tento problém znají lidé zejména v  příhraničních oblastech krajů. I když podle zákonů si lidé mohou své lékaře svobodně vybírat, ne vždy to platí. „Naši babičku hospitalizovali s vážnými zdravotními problémy. I když jsme požadovali hospitalizaci v Brně, kam to máme blízko a jezdíme tam do práce, byla umístěna do nemocnice na Vysočině,“ říká Marcela Vobecká z Velké Bíteše – města na hranici krajů. Došlo tedy k  chybě zdravotníků, nebo ne? Odpovědět není tak jednoduché. „Pacient by měl mít možnost si zvolit nemocnici, kde má být léčen. To je ve většině

případů možné u plánovaných výkonů, jako jsou operace umělých kloubů, šedého zákalu, křečových žil, artroskopií a  spousty dalších výkonů. Ani tady to ale neplatí absolutně, protože do toho vstupují zdravotní pojišťovny se svými regulacemi plateb pro jednotlivé nemocnice,“ říká zastupitel Kraje Vysočina a  zároveň lékař nemocnice v  Havlíčkově Brodě Vít Kaňkovský. U akutních stavů by měla záchranná služba převézt pacienta do nejbližšího zdravotnického zařízení, které je schopné poskytnout adekvátní péči. A zde může být jádro problému: pacienti a je-

jich rodiny často nemají dostatek času na zvážení situace. Podle Kaňkovského by v  případě měst a  obcí na pomezí krajů měl rozhodovat zdravý rozum. „Často ale vítězí nařízení zdravotních pojišťoven a  zdravotní záchranné služby, která se týkají úhrad za zákrok a  přepravu záchranné služby,“ říká. I tady se podle Kaňkovského může pacient dožadovat převozu do jiného zařízení, musí ovšem uhradit náklady na dopravu, pokud to pro „záchranku“ bude znamenat delší cestu zpět. Nárok na to ovšem pacient nemá. Zákon situace, kdy pacienta převáží do nemocnice sa-

Leoše Hegera? „Musíme se vrátit k racionálnímu jednání v některých zařízeních o  dílčích změnách lůžkového fondu směrem k  následné péči, většímu využívání ambulantní či jednodenní péče v  oborech, kde je takový postup díky dnešním možnostem medicíny alternativou dřívější hospitalizace,“ míní ministr Heger. Mnozí zdravotníci si to podle něj uvědomují. „Je ale otázka, jestli management zdravotnických zařízení chce poskytovat ambulantní či jednodenní péči. Z ekonomického pohledu nemocnice, která musí obhajovat své fixní náklady, je výhodnější pacienta, byť i pro menší zákrok, na několik dní hospitalizovat,“ dodal ministr Heger.

nitka, vysloveně uvádí jako ty, na které se právo volby nevztahuje. Jinak je to ale  v  případě další péče. Rozhodně nikdo nenutí pacienty, aby se léčili proti své vůli v  nemocnici, kde být léčeni nechtějí. Potvrzuje to náměstek ředitele novoměstské nemocnice Dušan Mach. „Nikdo z lékařů naší nemocnice pacienty nenutí či nepřemlouvá k  hospitalizaci zrovna v  našem zdravotnickém zařízení. Do naší nemocnice jsou přijímáni pacienti, kteří přicházejí buď sami nebo jsou odesláni praktickým či specializovaným lékařem z terénu. Tito lékaři se na vlastní hospitalizaci s pacientem domlouvají a mohou mu maximálně určité zdravotnické zařízení doporučit,“ dodává. Podobně jako s  nemocnicemi může nastat problém i u praktických lékařů. „Jsou regiony, kde je praktických lékařů nedostatek. Tam mohou mít pacienti problém s  registrací a  výběrem praktického lékaře,“ říká Roman Houska, člen výboru Sdružení praktických lékařů. Praktický lékař může odmítnout zaregistrovat nového pacienta, pokud má pocit, že by byl již příliš zatížen nebo by nebyl schopen zajistit kvalitní péči svým pacientům. „Určení míry zatížení je na každém jednotlivém lékaři,“ dodává Houska. Dalším limitem je podle něj místní dostupnost. Praktický lékař je povinen v  případě potřeby vykonat u  pacienta návštěvu v domácím prostředí. Je tedy nemyslitelné, aby registroval pacienty bydlící ve velké vzdálenosti od ordinace. Ladislav Koubek

12.03.13 7:27

březen 2013

13

zdravotnictví

Holdingy i slučování nemocnic. Tak vypadá krajské zdravotnictví Většinu krajů vedou sociální demokraté, přesto krajské nemocnice neřídí stejně. Jedna otázka tak visí ve vzduchu téměř všude: budou se nemocnice slučovat? Ladislav Koubek Pro hovoří úspora nákladů na správu, úspory ze společně nakupovaných služeb a případná racionalizace péče. Argumentem proti je zejména snaha udržet zdravotnictví co nejblíže občanům a obava z následného snižování rozsahu služeb. Na Moravě jsou přímými zřizovateli většiny nemocnic zpravidla kraje. V Čechách existuje i  model holdingový – všechny nemocnice jsou spravovány v rámci jedné společnosti, jako například v  Ústeckém a  Karlovarském kraji. Takové uspořádání může přinést úspory. Toho si je vědom moravskoslezský hejtman Miroslav Novák. „Vzhledem k tomu, že nemůžeme počítat s více penězi na provoz nemocnic, po důkladném zvážení musíme najít řešení. Příklady a  zkušenosti z  jiných krajů ukazují, že jednou z  cest může být zefektivnění provozu a  tím i  úspora provozních nákladů,“ říká. Zároveň však nechce podnikat neuvážené kroky, které by

Zdravotnická zařízení v krajích k 1. lednu 2012 Počet zařízení

Počet lůžek

Počet lékařů

Hospitalizovaní pacienti

Počet ošetřovacích dnů (tis.)

Česká republika

189

60 336

10 427,70

2 132 139

15 281

Hlavní město Praha

27

9 530

1775,8

339 196

2 438

Středočeský kraj

25

5 804

923,3

204 167

1 489

Jihočeský kraj

9

3 408

587,1

126 674

854

Plzeňský kraj

11

3 545

593,8

111 283

856

Karlovarský kraj

5

1 514

225,9

53 935

360

Ústecký kraj

20

5 108

665,8

173 166

1 242

Liberecký kraj

8

2 613

406,3

87 535

666

10

3 465

545,9

106 563

844

9

2 584

487,5

87 695

651

Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina

6

2 665

415,9

100 683

650

22

7 476

1505,3

257 410

2 040

9

3 291

665,4

125 537

816

Zlínský kraj

10

3 051

525,9

112 535

754

Moravskoslezský kraj

18

6 282

1103,8

245 760

1 621

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

měly dopad na pacienty. „Naší prioritou však musí zůstat zachování kvalitní péče všem pacientům ve stávajícím rozsahu stejně jako nutnost udržet špičkové lékaře,“ míní. V  Moravskoslezském kraji mají totiž neblahou zkušenost s  nepovedeným slučováním nemocnic. Za vedení předchozího hejtmana Jaroslava Palase plánovali tamní radní sloučit v roce 2011 sedm nemocnic do jedné. Po protestech ze strany měst, lékařů i veřejnosti od tohoto plánu kraj nakonec ustoupil. Že je zdravotnictví výbušná oblast, o tom se přesvědčují i v Královéhradeckém a  Pardubickém kraji, kde vážně uvažují

o kompromisním řešení: sloučit jen některé nemocnice. Takový záměr hradečtí krajští zastupitelé již schválili. Nemocnice v Náchodě se má sloučit v  průběhu letoška s nemocnicí v Rychnově nad Kněžnou. „Rychnovská nemocnice se dlouhodobě potýká s  ekonomickými problémy a  spojením se silnějším partnerem může získat lepší vyjednávací pozici vůči pojišťovnám. Náchodská nemocnice zase bude mít naopak během plánované rekonstrukce, která se uskuteční za plného provozu, potíže s udržením výkonnosti a  bude potřebovat zázemí pro přesun péče. Úzká spolupráce obou nemoc-

nic výrazně pomůže odstranit problémy obou zdravotnických zařízení kraje,“ říká krajská radní pro zdravotnictví Jana Třešňáková. Plány ale provází protesty desítek starostů a tisíců občanů. Zdaleka tak není jisté, jestli se sloučení stane realitou. Podobnou zkušenost mají i v Pardubickém kraji. Tam uvažovali před třemi lety o sloučení nemocnic Svitavy a Litomyšl, ale lékaři a  veřejnost sloučení zablokovali. V Pardubickém kraji tak prozatím zachovali strukturu pěti krajských nemocnic, nově však mají společně řízená představenstva. Od března navíc vede pět nově ustavených představen-

Sloučením v Brně možná vznikne největší nemocnice v Česku Na dvou židlích teď sedí ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. V lednu ho ministerstvo zdravotnictví pověřilo vedením další brněnské fakultní nemocnice – u sv. Anny. Do konce května má vypracovat materiál, který zhodnotí, jaké přínosy a dopady by mohlo přinést sloučení obou nemocnic. Pokud by k němu došlo, v Brně by vznikla největší nemocnice v Česku. Vést dvě nemocnice paralelně Roman Kraus dlouho nechce. „Je to nesmyslné. Pustil jsem se do toho jen za předpokladu, že na konci přijde sloučení obou nemocnic,“ říká v  rozhovoru pro Moravské hospodářství. Jste tedy přesvědčen o tom, že sloučení je jednoznačně pozitivní? Bezpochyby. Fakultní nemocnice u  sv. Anny má zásadní ekonomické problémy, doba splatnosti se blíží jednomu roku a přináší to řadu obtíží. Jedním z  aspektů je tedy zachránit sv. Annu před bankrotem. Tím dalším je nutná restrukturalizace, která má vést k tomu, že se zefektivní péče o pacienty. Může vést k tomu, že se sníží kvalita či dostupnost péče? V  žádném případě. Není to

12-15-mh13-03.indd 13

oční a kožní kliniky. Pro některé pacienty to tak bude znamenat, že budou chodit do jiné nemocnice, než byli zvyklí. Jiný negativní dopad by to ale pro ně mít nemělo – právě naopak. Budeme moci efektivněji řídit kapacitu obou nemocnic a  do specializovaných center můžeme koncentrovat jak techniku, tak týmy.

FOTO: Jiří Hloušek Obě brněnské fakultní nemocnice řídí od února jeden člověk – Roman Kraus. Ten nahradil v čele Fakultní nemocnice u sv. Anny Petra Košku, který odešel na vlastní žádost. „Myslím, že v určitých pozicích je dobré, aby se lidé po nějakém čase obměnili. To byl také jeden z důvodů, proč jsem se vzdal mandátu,“ uvedl ke svému odchodu Koška. „Pan ředitel Kraus nemocnici u sv. Anny již svého času řídil. Spolu s úkolem vést obě zařízení je proto pověřen také vypracováním analytického materiálu, který zhodnotí ekonomickou situaci obou nemocnic a zároveň navrhne způsoby řešení bolavých míst,“ říká 1. náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek. Výsledky tohoto šetření by měly být známy do poloviny letošního roku. „Během půl roku jsme schopni dojít ke zcela konkrétním závěrům. Mojí ambicí je optimalizovat činnosti obou nemocnic pouze takovými kroky, aby zůstala péče o pacienty zachována ve stávajícím rozsahu i kvalitě,“ říká Roman Kraus. Na základě závěrů materiálu se pak rozhodne o dalším směřování nemocnic a řešení případných duplicit či konkurence, k níž v případě dílčích klinik nemocnic dochází.

cílem a nesmí to být ani nechtěným dopadem. Samozřejmě dojde k redukci některých zdravot-

nických pracovišť, která fungují v  obou nemocnicích paralelně, ale jsou využitá jen zpola, třeba

Dojde tak k redukci zaměstnanců? Ano, k  té bude muset dojít. Některé týmy splynou, některé zůstanou – jsou obory, ve kterých je tolik pacientů, že sloučit personál ani lůžkové kapacity prostě nejde. Propouštění se ale bude týkat hlavně nezdravotnických provozů, je zbytečné, abychom měli dvakrát personální nebo právní odbory, dvakrát náměstky… Obě brněnské fakultní nemocnice nejsou jen zdravotnickými pracovišti, ale slouží také vědě a studiu. Jak by sloučení ovlivnilo výuku mediků a  chod nového výzkumného centra ICRC? Pro studenty se nezmění nic, zázemí pro ně zůstává prakticky totožné, pro lékařskou fakultu to může znamenat pouze jednodušší organizaci. Co se týká

stev krajských nemocnic jeden člověk – Petr Havíř.

„„ Kraje na jihu Moravy změny neplánují Stabilní strukturu má Vysočina a Zlínský kraj – pět, respektive čtyři – krajské nemocnice tam pokrývají území jednotlivých okresů. V Jihomoravském kraji také neplánují výrazné změny poté, co na sklonku loňského roku obhájily svou existenci nemocnice v Hustopečích

ICRC – je to obrovská investice za zhruba pět miliard korun, jejíž potenciál musíme efektivně využít. Špičkové přístroje a týmy z  oboru neurologie a  kardiologie, což jsou dvě kliniky v rámci ICRC, budou dostupné jak pro pacienty Fakultní nemocnice u sv. Anny, tak pro ty z Bohunic. Co se týče výzkumné části centra, ta je placena z jiných zdrojů než zdravotního pojištění. Vyvíjí nové léčebné postupy a jde spíše o investici pro pacienty do budoucnosti. Do obou nemocnic v  posledních letech přitekla řada investic. Skončilo toto období? Fakultní nemocnice jsou dnes páteřními zařízeními českého zdravotnictví, do kterých se koncentrují veškerá specializovaná centra. Myslím si, že cesta zcentralizovat tu vysoce specializovanou a  drahou péči, je správná. Nám se v  Bohunicích podařilo získat půl miliardy na přístroje, a to výrazně pomohlo úrovni péče. Hospodářská situace je dnes ale taková, že na velké investice peníze nejsou, a právě proto se domnívám, že slučováním a  restrukturalizací by měla zůstat zachována ta zařízení, do kterých by se mělo investovat. Sloučením všech pracovišť fakultních nemocnic by vznikla největší nemocnice v Česku. Jak by to změnilo její postavení? Jednoznačně by to vylepšilo postavení ve vyjednávání

a Tišnově, kterým hrozilo odnětí prostředků od VZP. To potvrzuje ředitel tišnovské nemocnice Bořek Semrád. „Budoucí vývoj vnímám pozitivně, zařízení typu tišnovské nemocnice jsou potřebná,“ tvrdí.

„„ Privatizace zdravotnictví Naprostou výjimkou mezi kraji je Olomoucký. Ten nezřizuje ani jednu nemocnici. Krajské nemocnice v  Přerově, Prostějově a  Šternberku má od roku 2007  v  pronájmu společnost Středomoravská nemocniční, jež je součástí holdingu Agel. Ten také přímo vlastní nemocnici v Šumperku. Krajská politická reprezentace se tak nemusí podílet na případných nepopulárních krocích, na druhou stranu ale nemá přímou kontrolu nad zásadními kroky soukromého majitele. To částečně platí i  v  Moravskoslezském kraji, kde sice kraj sedm nemocnic zřizuje (v Opavě, Krnově, Třinci, Karviné-Ráji, Frýdku-Místku, Bílovci a Havířově), Agel je ovšem zřizovatelem celé řady dalších zařízení. A jak se bude situace vyvíjet? Parlamentní volby se budou konat příští rok, nové krajské reprezentace ale zatím nezveřejnily záměr cokoli zásadního v krajském zdravotnictví měnit. V následujících letech tak bude struktura nemocnic zřejmě zachována a měnit se budou pouze počty lůžek v návaznosti na dohody s pojišťovnami.

s  dodavateli a  v  obchodních jednáních. Ušetření z  objemu, to je běžná věc v  celé ekonomice. Už teď řešíme řadu věcí společně pro obě nemocnice a  jsme schopni se dostat na nižší ceny léků či zdravotnického materiálu. Daleko lepší vyjednávací možnosti budeme mít i  vůči zdravotním pojišťovnám. Obsluhujeme region s téměř jedním a půl milionem lidí, traumacentrum a další specializované obory mají přesah i  do dalších krajů. Myslím, že žádná pojišťovna by si nemohla dovolit s námi neuzavřít smlouvu, ohrozila by tak své vlastní klienty. Nakolik řízení obou nemocnic ovlivňuje vaši pracovní náplň? Je to náročné. Ale rozhodně není mou ambicí vést dvě nemocnice paralelně, to je nesmysl. Doufám, že se nám podaří dát do konce května dohromady materiál, který zdůvodní jak z  pohledu odborného tak ekonomického přínosy sloučení obou nemocnic. Jsem si jistý, že to bude prospěšné, obě pracoviště velmi dobře znám. Ve sv. Anně jsem pracoval téměř pětadvacet let, FN Brno jsem za těch šest let poznal také dobře. Vím, kde se věci překrývají, kde jsou potřebné a  kde zbytečné. Případné sloučení nemocnic bude muset ještě posvětit parlament – doufám, že ve většině zvedne ruku, nejde o žádnou politiku. Hana Nečasová

11.03.13 20:24

14

zdravotnictví

březen 2013

Reforma zdravotnictví: legalizace konopí i větší kontrola pojišťoven Reforma zdravotnictví letos přinese pro pacienty hned několik zásadních změn. V legislativním procesu je například návrh na zrušení povinného souhlasu obou rodičů při léčbě dítěte. Toto nařízení přitom platí teprve od dubna minulého roku.

V  legislativním procesu je podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívové také zrušení povinnosti vstupních lékařských prohlídek v  případě práce na dohodu o  provedení práce (DPP) a  dohody o  pracovní činnosti (DPČ). „Tato výjimka se ale nebude vztahovat na práci ve zdravotně závadném prostředí,“ upozornila Plívová. Povinnost prohlídek přikazuje zákon od dubna minulého roku.

„„ Do 35 minut k zubaři i gynekologovi Od ledna 2013 se pojišťov-

Veronika Vindišová ny začaly řídit nařízením vlády Do nemocnic a  ordinací lékařů ale vneslo řadu zmatků a navýšilo už nyní náročnou administrativu. Bez souhlasu obou rodičů nesměl lékař odebrat nezletilému ani krev. „Zákon se neosvědčil, nepřinesl výsledek, který ministerstvo očekávalo. Nám se jen ztížila už tak dost náročná administrativa,“ uvedla například mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová. Před přijetím zákona stačil souhlas od zákonného zástupce dítěte, rodičovská práva měli podle zákona oba rodiče.

o  místní a  časové dostupnosti, které garantuje maximální dojezdovou dobu k  lékařům. Ministerstvo zdravotnictví se během přípravy nařízení setkalo s kritikou odborů, rady postižených i svazu pacientů. Nakonec ustoupilo. Pacient by se měl k praktickému lékaři, gynekologovi, zubaři a do lékárny dostat nejpozději do pětatřiceti minut. Toto nařízení také upravuje maximální čekací doby na některé operace či časové omezení pro zahájení léčby některých onemocnění. Všechny akutní výko-

Reforma zdravotnictví přinese řadu změn. Zrušení povinného souhlasu obou rodičů při léčbě dítěte, legalizace konopí pro léčebné účely, zákon o univerzitních nemocnicích či novela zákona o zdravotních pojišťovnách – to jsou jen některé z reformních kroků ministerstva zdravotnictví.  FOTO: Jiří Hloušek

ny mají absolutní přednost a budou řešeny, jak akutně si je daná situace vyžaduje. „Například na náhradu kyčelního kloubu by se nemělo čekat déle než dvaapadesát týdnů. Ovšem v  případě akutního úrazu, kdy bude nezbytné kloub vyměnit, provede nemocnice zákrok okamžitě,“ nastínil obsah nařízení ministr zdravotnictví Leoš Heger. Novinkou ve zdravotnictví je také možnost používat konopí pro léčebné účely. Zákon podepsal v polovině února prezident Václav Klaus. Nejprve se bude marihuana dovážet z  Izraele či Nizozemska. České firmy mohou pěstovat konopí až po roce, kdy získají povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Marihuanu následně odkoupí stát, který ho bude distribuovat. Kvůli kontrole vydají lékárny léčiva s obsahem konopí pouze na elektronický recept. „Cílem zákona není plně legalizovat marihuanu. Lidé si ji sami doma nadále pěstovat nemohou,“ upozornil jeden z  předkladatelů zákona, poslanec Pavel Bém. Projednávaný je také věcný záměr zákona o  univerzitních nemocnicích. Po jeho schválení se tak fakultní nemocnice přemění na univerzitní, které už nebude řídit stát, ale správní rada složená ze zástupců ministerstva, vysokých škol a samospráv. V  její pravomoci bude

Lékařům klesnou příjmy. Tlak se jim ale zvedá Vypláznout jazyk a nechat si poslechnout srdce stetoskopem. Tak vypadal první březen pro doktory, kteří se přidali k  protestní akci Den zdraví lékařů. Tlak doktorům zvedá úhradová vyhláška. Soukromí lékaři a ambulantní specialisté totiž kvůli ní dostanou za svou práci od pojišťoven méně peněz. Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubky jim příjmy klesnou až o pětinu. Kubek ale dodává, že nejde o  peníze, ale především o pacienty. Některé obory mají totiž změny poškodit ještě více. „Interně se říká královna medicíny, ale pokud internistům klesá úhrada za nejčastější kli-

nické vyšetření o  čtvrtinu, pak již můžeme bez nadsázky hovořit o  akutní hrozbě likvidace tohoto oboru,“ postěžoval si Kubek s tím, že kvůli inflaci, růstu daní a nákladů se sníží i reálné příjmy praktických lékařů. Proto doktoři požadují, aby ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhlášku změnilo. Tomu se však do novelizace vyhlášky nechce. Její současná podoba má totiž zabránit tomu, aby největší pojišťovna v  zemi skončila na konci roku s  šestimiliardovým dluhem. „Úhradová vyhláška byla pro tento rok napsána relativně restriktivně. Nenaplnila tak rizika na výdajové straně modelovaná v mate-

riálech VZP a umožňuje dosáhnout vyrovnaného hospodaření. Vyhláška navíc poprvé zohledňuje i přechody pojištenců mezi pojišťovnami, což pro VZP bude znamenat v segmentu nemocnic další úspory v řádech procent,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Petr Nosek. Ministerským úředníkům se navíc nelíbí, že doktoři nepřichází s žádnými návrhy na to, jak situaci napravit. „Mrzí mě, že ČLK opět ve snaze o  zviditelnění používá pouze líbivou a  zavádějící rétoriku, aniž nabízí alespoň minimální náznak konkrétního řešení,“ komentoval protesty náměstek pro zdravotní péči

Ferdinand Polák. Podle ministerstva se tak potvrzuje, že v protestech lékařů jde o peníze zase až na prvním místě.

„„ Peněženky pacientů i lékařů S  tím však prezident ČLK Kubek nesouhlasí a tvrdí, že současné znění úhradové vyhlášky neohrožuje jen peněženky lékařů, ale především samotné pacienty. „Málo se to ví, ale doktoři mají limit na to, kolik úkonů jim pojišťovna uhradí. Když ale

přijde nemocný pacient, doktor mu nesmí pomoc odmítnout. Často tak musí dotovat léčbu ze svých příjmů,“ vysvětlil Kubek a dodal, že pokud vyhláška příjmy doktorů snižuje, nemusí jim na to, aby pacientům léčbu dotovali, také žádné peníze zbýt. Pravda podle Kubka není ani to, že lékaři nepřichází s  konkrétními návrhy. „Ministr Heger se chová spíše jako věrný náměstek pana Kalouska. Šetří, protože nedokáže zajistit zdravotnictví příjmy. Stát je největší dlužník,“ řekl Kubek. Naráží tak na to, že měsíční pojistné za státní pojištěnce je pouze 723 korun. Zaměstnanci přitom na zdravotním pojištění zaplatí v průměru přes

například odvolání samotného ředitele nemocnice. Univerzity uzavřou s  nemocnicemi nové smlouvy, které budou přesně definovat rozsah a obsah spolupráce. Někteří ředitelé fakultních nemocnic prohlásili, že chtějí otevřít otázku financování studia mediků. „Jen výuka jednoho studenta stomatologie stojí sto tisíc korun,“ nastínil ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. Kromě toho musí nemocnice platit také výdaje na provoz učeben nebo praní prádla. Heger plánuje vládě předložit také novelu zákona o  zdravotních pojišťovnách a  o veřejném zdravotním pojištění, která by měla platit od ledna příštího roku. Ministr chce například pod hrozbou sankce donutit zdravotní pojišťovny zveřejňovat na internetu všechny smlouvy i úhradové dodatky s nemocnicemi i ordinacemi na internetu. Pojišťovny dostanou zákaz vlastnit a  provozovat ambulance, nemocnice a  lékárny. To ale není všechno, reforma zdravotnictví přinese ještě další změny. „Legislativním procesem dále prochází zákon o regulaci reklamy či zákon o ochraně před škodami způsobenými návykovými látkami. S odbornými společnostmi připravujeme reformu psychiatrické péče,“ doplnila Plívová.

tři tisíce. „Stát by měl za své pojištěnce platit víc,“ dodal Kubek. Zvýšení příjmů ve zdravotnictví by tak ale zaplatili lidé na daních. „Stát přeci nemá vlastní peníze, má jen ty, které vybere od občanů,“ vyjádřil se náměstek ministra zdravotnictví Nosek s tím, že Kubek tak říká občanům: „Plaťte vyšší zdravotní pojištění, aby nám lékařům mohly tyto peníze zdravotní pojišťovny poslat, aniž by se staraly o to, jak draze léčíme.“ Ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi však hlavně vadí, že lékaři ve snaze zajistit zdravotnictví větší příjmy straší pacienty. „Nakolik jde o politikaření a  pletichy a  do jaké míry je na prvním místě zájem pacienta, ať si aktéři akce zodpoví před svým svědomím,“ řekl Heger. (jp)

inzerce

NOVÝ DRUH INVESTIC Zhodnocení 4,5% - 25,2% měsíčně Systém máte k dispozici na 14 dní ZDARMA Provedení investice trvá jen 3 minuty denně Bez nutnosti znalostí v oboru investic

Váš premium kód: VYZKOUŠEJTE NA 14 DNÍ

zdarma

yx5bvcx

Vhodné i pro menší investory

12-15-mh13-03.indd 14

11.03.13 19:59

březen 2013

15

zdravotnictví

Nemá smysl bránit každé lůžko v Česku Je nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví od listopadu 1989. A stojí mezi mlýnskými kameny. Každý krok k reformě zdravotnictví vyvolává vášnivé debaty a málokdy najde nadšené přijetí u veřejnosti. Ministr Leoš Heger ale ve svém reformním úsilí nechce ustat. „Myslím, že pojišťovna by měla své pojištěnce na kvalitní nemocnice Ladislav Koubek Proti sobě má nejen veřejné mínění, ale i komunální politiky, ředitele některých nemocnic a lékaře. Jak se díváte na redukci počtu lůžek v  českých nemocnicích?  Jakýkoli posun k restrukturalizaci lůžkové péče je třeba vnímat jako úspěch, protože zvláště oblast akutní lůžkové péče je velmi problematická z pohledu prosazování jakýchkoli změn. Nemá

upozorňovat. Osobně budu ve správní radě VZP stát na straně zastánců transparentního zveřejňování informací o poskytované péči.“ smysl bránit každé lůžko v Česku, ať už je potřebné, či nikoli. Hustota lůžkových zařízení je jedna z nejvyšších v Evropě, více lůžek na obyvatele mají v Evropě pouze dvě země.

Proč se již naplánovanou restrukturalizaci nepodařilo dotáhnout do konce? Bohužel zdravotní pojišťovny nedokázaly přesvědčit veřejnost o nehospodárnosti vynakládání finančních prostředků v  přípa-

dech, kdy zdravotnická zařízení u některých výkonů nedosahují limitů v počtech doporučených odbornou společností a  operační sál je například využíván jeden nebo dva dny v  týdnu. Polemiku je možné vést také o kvalitě takto poskytované péče ve srovnání s pracovišti, kde se takových výkonů provádí mnohem více. Podstatné ovšem je, že debata byla zahájena. V žádném případě by neměla ustat zvláště v případech, kde byly podepsá-

ny smlouvy na kratší dobu. To nám umožnilo zmírnit mediální tlak, kterého jsme byli v poslední době svědky. Jak však chcete pokračovat v restrukturalizaci dále? Potřebujeme se vrátit k racionálnímu jednání v  některých zařízeních o  dílčích změnách lůžkového fondu směrem k následné péči, většímu využívání ambulantní či jednodenní péče v oborech, kde je takový postup díky dnešním možnostem medicíny alternativou dřívější hospitalizaci. Mnozí zdravotníci si to uvědomují, ale je otázkou, jestli je management zdravotnických zařízení motivován ambulantní či jednodenní péči ve zvýšené míře poskytovat. Z ekonomického pohledu zřizovatele nemocnice, který musí obhajovat své reálné fixní náklady spojené s chodem takového zařízení, je totiž výhodnější pacienta, byť i  pro menší zákrok, na několik dní hospitalizovat. Jaká opatření směrem k racionalizaci nyní očekáváte od pojišťoven? Pojišťovny by měly zlepšit práci s  informacemi. Situaci by pomohlo, kdyby zveřejňovaly údaje o  tom, jaký druh a  rozsah péče je v  té které nemocnici poskytován. Jaká je úroveň jejího materiálního vybavení a  personálního zabezpečení.

Vyšší počty samotných výkonů i větší komplexnost dostupných diagnostických vyšetření a terapeutických intervencí pak může nepřímo poukázat na vyšší úroveň poskytované péče v  porovnání s  pracovištěm, které má s  daným výkonem menší zkušenosti a  omezené diagnostické a terapeutické možnosti. Myslím, že pojišťovna by měla své pojištěnce na kvalitní nemocnice upozorňovat a  pacienti by pak na základě relevantních informací svým výběrem sami určili, které nemocnici dávají přednost a která by naopak měla uvažovat o změně struktury poskytované péče. Osobně budu ve správní radě VZP stát na straně zastánců transparentního zveřejňování informací o poskytované péči. Asi nepřekvapí, že největší nárůst „obsoletních“ diagnóz vedoucích k  hospitalizaci typu bolesti zad, bylo právě ze zdravotnických zařízení, u  nichž se uvažovalo o změně struktury péče. Proč je důležité postupovat v trendu elektronizace zdravotnictví? Jaké chystá ministerstvo další kroky v tomto směru? Cílem ministerstva je zajistit, aby existovaly funkční a používané aplikace pro výměnu  elektronické zdravotní  dokumentace pacienta,  vytvoření registru radiační zátěže,  portál elektronického zdravotnictví či manažerský informační systém. Tyto projekty  musí  projít kladným hodnocením Odboru evropských fondů, tedy procedurou, která je definována pro čerpání dotací z  EU. Odborná veřejnost je o průběhu informována formou seminářů, první se odehrály na konci roku 2012, další semináře budou následovat v prvním pololetí roku 2013. 

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK DUBNOVÉ INZERCE: do 26. 3. 2013 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

patří do Brno TOP 100

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] asistentka: Jana Kiršová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Mgr. Hana Nečasová gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Kamila Fuchsová foto: Jiří Hloušek MARKETING a PRODUKCE: Bc. Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:

V příštím čísle Moravského hospodářství:

Rejstřík firem

Seznam Inzerentů

Agel – 13

GOLF BRNO a.s. – str. 5

obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138

Artechnic-Schréder – 4

GORDIC spol. s r.o. – str. 9

Czechsolar – 11

ICZ a.s. – str. 16

 Jaké trendy přináší moderní bydlení?

Grandera – 9

Komerční banka, a.s. – str. 2, 3

obchodní manažerky:

 Jak ušetřit energie i peníze?

IBM – 8

Městský úřad Blansko – str. 11

Alexandra Janků, gsm: 725 006 094

KPMG – 8

Novitum s.r.o. – str. 14

 Představíme nové developerské projekty

MGT Group – 11

 Sledujeme firmy v pohybu, mapujeme dění v městech, obcích a krajích

Moser – 9

 V jaké kondici je české stavebnictví?

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:

e-mail: [email protected]

e-mail: [email protected] Erika Hejčová, gsm: 774 010 540 e-mail: [email protected]

Tatra – 9

TISK:

TOKOAgris – 11

SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno

Vema – 8

www.samab.cz

VZP – 12, 13, 14, 16

[email protected] Dubnové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 8. dubna 2013.

Zenergo – 11

REGISTRACE:

ZP MV ČR – 16

MK ČR E 18141

inzerce

Bezpečná dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje 25. března 2013, 8.30–12.00 hod., hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Bezpečnost v dopravě bude hlavním tématem diskuze vybraných odborníků, zástupců institucí, Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna a starostů měst a obcí, kteří se opět sejdou v Brně.

Organizátor:

Mediální partner:

Partneři:

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz

Hlavními body otevřené diskuze budou: • nejnovější trendy v řízení dopravy • bezpečnost přechodů a přejezdů • aktuální stav silnic a železnic • zvýšení bezpečnosti dopravní infrastruktury Jihomoravského kraje • plánované investice, které jsou nezbytně nutné k udržení a zvýšení bezpečnosti v dopravě • nehodovost a bezpečnost – kolik města ročně utratí za opravy škod způsobené dopravními nehodami nebo nehodami MHD

Program akce   8.30 příjezd účastníků a snídaně   9.00 zahájení, příspěvky zástupce JMK, MD, policejního prezidenta Leoše Tržila, města Brna, ŘSD a SŽDC 10.00 otevření diskuse všech přítomných 11.30 předpokládané ukončení diskuse 12.00 závěr a neformální diskuse u rautu Smyslem setkání není pouze faktické zhodnocení aktuální situace, ale především reálná a otevřená debata v kruhu kompetentních osobností.

Účastníci akce: Zástupci Ministerstva dopravy Zástupci Jihomoravského kraje Zástupci města Brna Zástupci managementu Českých drah, Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy a údržby silnic JMK, Drážního úřadu, Policie ČR, DPMB a KORDIS JMK Zástupci měst a obcí JMK

Více na www.magnusregio.cz/akce.php

12-15-mh13-03.indd 15

12.03.13 7:29

16

 aktuálně Bezpečná nemocnice Absolutním vítězem pátého ročníku celostátní soutěže Bezpečná nemocnice, vyhlášené hejtmanem Kraje Vysočina, se stala pražská Nemocnice Na Homolce s  projektem „Systém evidence a dokumentace práce klinického farmaceuta“. I druhý nejlépe hodnocený projekt pochází z Prahy – z Institutu klinické a experimentální medicíny, kde elektronicky zajišťují bezpečnost pacienta. To představuje méně práce pro zdravotnický personál. Do letošního ročníku se přihlásilo 16 projektů z celé České republiky, které hodnotila odborná porota. Soutěž má upozornit na možná rizika při poskytování zdravotních služeb, a to jak pro pacienty, tak pro personál.

Pacienti můžou využívat tablety Jihlavská nemocnice pořídila pro své pacienty 24 tabletů k zapůjčení. Malé přenosné počítače se budou nejvíce využívat na dětském oddělení a  oddělení dlouhodobě nemocných. Tam poslouží především pro spojení pacientů s rodinami. Díky přístroji se také mohou pacienti zlepšovat v motorice. „Stáhli jsme aplikace, díky kterým si pacienti můžou procvičovat prsty pomocí dotekové obrazovky. Využít mohou i  aplikace zaměřené na procvičení paměti,“ upřesňuje vedoucí ICT oddělení David Zažímal. (haa)

zdravotnictví

březen 2013

Zdravotnictví přes internet? Zatím hudba budoucnosti a  schopnost lékařů. Podle Romana Housky ze Sdružení praktických lékařů pracuje s počítačem 70 procent lékařů. Stále tak zůstává velká řada těch, kteří nemají ani základní předpoklad pro využití elektronických nástrojů. Elektronizaci tak není možné vynucovat povinně.

Cítíte, že vám není dobře. Zapnete si počítač, zavoláte přes Skype svému lékaři a on vám poradí. V případě potřeby se u něj objednáte na konkrétní hodinu – prostřednictvím webového formuláře. Domů odejdete s elektronickým receptem.

„„ 30 procent lékařů off line

Ladislav Koubek Když náhodou dostanete infarkt a  bude vás muset odvézt sanitka, bude lékař v sanitce znát veškeré vaše zdravotní problémy z vaší elektronické dokumentace, ke které má přístup. I tak by v budoucnu mohlo fungovat české zdravotnictví. Přestože se celá řada elektronických nástrojů už pomalu prosazuje, po strašákovi zdravotnictví – projektu IZIP – zůstává velká nedůvěra. I přesto ministerstvo zdravotnictví plánuje v elektronizaci pokračovat. A podporu má i  u  pojišťoven. „Záměr minis-

terstva podporujeme a  aktivně se účastníme jednání v  pracovních skupinách. První realizovanou etapu – ePreskripci, aktivně využíváme, informační systém VZP je napojený na úložiště elektronických receptů na SÚKL s cílem maximálně využít všechny informace v  něm uložené,“ říká tiskový mluvčí VZP Jiří Rod.

Podobně je na tom Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. „Elektronicky komunikujeme už s  více než 60 procenty zdravotnických zařízení, samozřejmě s  plátci pojistného a  v  posledních letech velmi posilujeme i  elektronickou komunikaci s klienty. Náš projekt Karta života je kromě jiného elektronickým ,informátorem‘

klientů o  všem, co je důležité vědět o  svém zdraví a  rovněž o  finančních nákladech za zdravotní péči,“ komentuje pro Moravské hospodářství mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. I když v  jiných odvětvích je elektronizace samozřejmá, ve zdravotnictví naráží na celou řadu překážek. Tou první je technické vybavení ordinací

„Je-li elektronizací myšlen především elektronický recept, sdílení dokumentace atd., tak vidíme rizika především v  povinném zapojení lékařů, kterého možná 30 procent kolegů není v  současné době schopno. Pokud by z tohoto důvodu ukončili svoji činnost, může to vést k výraznému omezení dostupnosti primární péče,“ říká Houska. Existují ovšem i nízkonákladová řešení sdílení zdravotnické dokumentace. Usnadnit komunikaci mezi pacienty a  lékaři může například Galenis. Jedná se o kartotéku pacienta, kam si pacient sám může vkládat dokumenty o svém zdravotním stavu a sdílet je se svým lékařem. Projekt, který nestál státní rozpočet a veřejné zdroje ani korunu, ovšem bude závislý na tom, kolik pacientů a zejména kolik lékařů se povede přesvědčit.

inzerce

Povinné e-recepty prošly. Lékaři a lékárníci nejsou nadšení Klasickým receptům na léky odzvonilo. Po příštím roce dostane nemocný od doktora jen papírek s kódem a v lékárně mu podle něj dají, co mu lékař předepsal. Jaké pacient vlastně potřebuje prášky, uvidí lékárníci na takzvaném elektronickém receptu. „Lékař ho na základě žádosti vystaví a  pošle jako přílohu na emailovou adresu. Pacient si potom jenom opíše kód, se kterým zajde do lékárny,“ nastínil hodonínský gynekolog Oldřich Kadlec, jak funguje systém elektronických receptů v jeho ordinaci. Tuto možnost předepisování léků zatím nabízí přes devět set lékařů. „Elektronické recepty výrazně šetří čas lékárníka, který nemusí luštit písmo lékaře,“ vyjmenoval pozitiva systému Ondřej Veselý z tiskového oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Podle Veselého mají elektronické recepty ještě jednu výhodu, omezují možnost falšování předpisu. To si ale nemyslí prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Jak několikrát řekl, elektronický recept s  paděláním nesouvisí. „Větší riziko by bylo, kdyby poslaneckou sněmovnou prošel návrh na zásilkový výdej léků předepsaných na lékařský předpis,“ myslí si Chudoba. Upozornil také, že chybí celková koncepce elektronického zdravotnictví. Na možné nedostatky systému upozornili také někteří senátoři. Eliška Wagnerová se obávala možného úniku dat. „Celý systém je zabezpečený lépe než internetové bankovnictví,“ míní ale Veselý. Novelu zákona o  léčivech, kvůli které budou muset lékaři od

16-mh13-03.indd 16

1.  ledna 2015 předepisovat pacientům léky přes internet, schválili poslanci minulý měsíc. Do sněmovny se tak e-recepty dostaly už podruhé. A tentokrát prošly jen těsně. Podpořilo je 101 poslanců, tedy přesně tolik, aby přehlasovali předchozí veto senátu. Senátorům totiž novela příliš nevoněla a někteří označili e-recepty dokonce za „IZIP 2“.

„„ Start v roce 2015? „Lokální elektronizaci umíme. V nemocnici už taky nepíšeme recepty rukou. Ale ten megakoncept elektronizace by neměl jít jako poslanecký přílepek, ale měl by to být skutečně propracovaný záměr, ke kterému se musí vyjádřit lékárnická komora, musí se k tomu vyjádřit nemocnice a  specialisté na bezpečnost dat,“ řekl stínový ministr zdravotnictví za ČSSD a senátor Jan Žaloudík. Právě zástupcům České lékarnické komory se povinné e-recepty v  podobě, kterou schválili poslanci, příliš nezamlouvají. Na jejich zavedení není podle nich dost času. „Neznám zemi, kde by podobně velký projekt zvládli realizovat za rok a  půl. Začátek roku 2015 považuji za úplně nereálné datum,“ komentoval přijatou novelu prezident komory Lubomír Chudoba. Proti e-receptům ale v  zásadě není. Vše by se ale podle něj mělo nejdříve odzkoušet na pilotním projektu. Poslanec za ODS Boris Šťastný, který

je za návrh povinných e-receptů zodpovědný, však tvrdí, že jejich zavedení bude snazší, než se na první pohled může zdát. „Legislativní rámec umožňující zavedení elektronické preskripce do praxe prosadily už minulé vlády ODS. Technologicky je dnes systém dobře nastaven, funguje centrální úložiště elektronických receptů a  některé léky se tak už povinně předepisují,“ vysvětlil Šťastný s tím, že jejich masivnějšímu rozšíření zatím bránil právě princip dobrovolnosti. A právě tady je kámen úrazu podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubky. „Existuje to už několik let a  nikdo to nevyužívá. Stát tak utratí miliony za něco, co nikdo nechce,“ řekl Kubek. Pamatuje si navíc situace, kdy mu v ordinaci třeba celý den nešel internet. Až budou povinné e-recepty fungovat, nemocní v  takovém případě odejdou od doktorů bez receptu. „Skončí to dilematem, jestli do toho dál pumpovat peníze, nebo to celé zrušit,“ doplnil Kubek. Některé lékárny jsou tak na příjem elektronického receptu připravené zatím zbytečně. „S kódem nepřišel ani jeden zákazník. Lékaři v okolí zřejmě elektronické recepty prostě nedávají,“ uvedl například Ondřej Trefil, který pracuje v  Lékárně u  Polikliniky v Moravské Třebové na Pardubicku. Databázi lékáren s  možností výdeje elektronických receptů nabízí na svých stránkách Státní ústav pro kontrolu léčiv, kde se mohou registrovat i  lékaři, kteří mají o nový systém zájem. (red)

Informační technologie v Ústřední vojenské nemocnici ušetří zdravotníkům více času pro pacienty Moderní zdravotnické zařízení dnes musí řešit řadu zásadně protichůdných požadavků směřujících k minimalizaci nákladů na léčebný proces spolu s maximalizací jeho úspěšnosti a efektivity. na český zdravotnický systém řovatelský plán či pracovat se V prostředí s  nulovou tolerancí vůči chybám, ve kterém exponenciálně rostou jak požadavky na bezpečnost, tak objem informací, s  nimiž musí zdravotnický profesionál pracovat, již nestačí starší generace nemocničních informačních systémů. I z těchto důvodů se Ústřední vojenská nemocnice (UVN), přední zdravotnické pracoviště v  ČR, rozhodla k  inovativnímu kroku, v  rámci nějž bude postupně nahrazen stávající nemocniční informační systém jeho novou generací. Řešení AMIS*HD z  dílny předního poskytovatele ICT řešení pro zdravotnictví, společnosti ICZ, představuje na českém trhu ojedinělou kombinaci moderního produktu úzce specializovaného

spolu s  nejmodernějšími trendy v oblasti podpory léčebného procesu. První fáze implementace, která úspěšně proběhla na konci minulého roku, významně podpořila oblast „patient safety“ mechanismů a vytvořila základy pro komplexní lékové workflow a  racionální terapii. Zásadním přínosem je bezpochyby výrazné zvýšení bezpečnosti pacienta, lepší kontrola a  vyhodnocování lékových interakcí a  v  neposlední řadě i  ulehčení práce personálu, který tak má více času na samotného pacienta. Významnou oblastí byla také implementace elektronické ošetřovatelské dokumentace. Pacientova anamnéza je pořizována bezprostředně u jeho lůžka a  na základě vkládaných informací dokáže AMIS*HD plně automaticky navrhovat ošet-

skórovacími schématy. Stává se tak inteligentním a  interaktivním pomocníkem sestry, která díky tomu může trávit více času přímo u  lůžka pacienta. Z  hlediska zvýšení efektivity řízení UVN byl rovněž implementován manažerský reporting se zaměřením na vyhodnocování efektivnosti zdravotních výkonů a minimalizaci sankcí ze strany zdravotních pojišťoven. Kromě exaktních benefitů přináší postupná modernizace evoluční skok z hlediska uživatelského komfortu při obsluze řešení, které je navrženo s  akcentací na ergonomii a  intuitivnost. UVN díky této inovaci významně pokročila směrem k revolučnímu, plně bezpapírovému provozu celého zdravotnického zařízení, což je zcela v  souladu s  koncepcí eHealth v ČR.

11.03.13 20:00