CESTA ZA DUHOU. Katalog děl nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní vychází při příležitosti 8. ročníku výstavy Cesta za duhou

CESTA ZA DUHOU Katalog děl nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní vychází při příležitosti 8. ročníku výstavy Cesta za duhou

50 dní pro roztroušenou sklerózu

8. ročník výstavy děl osob s roztroušenou sklerózou mozkomíšní Cesta za duhou Národní technická knihovna v Praze 3. – 30. listopadu 2010

Záštitu nad 8. ročníkem výstavy Cesta a duhou převzaly paní Lenka Kohoutová, poslankyně Parlamentu České republiky a Všeobecná zdravotní pojišťovna

Doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc. Vedoucí RS Centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN Umění a RS Už se z této akce stala tradice. Hezká a užitečná. Málokdy si uvědomujeme, jak často – a ve skutečnosti mnohonásobně častěji, než jsme si ochotni připustit – náš mozek vnímá svou pravou hemisférou. Tou svojí polovinou, kde zpracováná signály vyvolávající dojmy, cítění, emoce. Tudy na nás působí i umění. Můžeme tak vnímat, co cítil autor díla, co chce vyjádřit, jak na něj samotného působí okolní svět, jakou zkušenost prožil, jestli ho právě vězní úzkost a deprese či zda ho i složitá a obtížná situace posouvá k hlubšímu poznání. Autor nám otevírá své srdce a sděluje něco, co není sdělitelné běžnou řečí. Informace ze slov totiž vnímá a zpracovává levá hemiféra. Ta racionálnější, zodpovědná za holý popis. Každá doba potřebuje, aby obě hemisféry žily v rovnováze. Máme teď možnost dopřát něco potravy té pravé. Otevřme dveře vnímání atmosféry vystavených děl a emocí lidí, kteří ve svém životě nedobrovolně potkali RS – nemoc, která z popisného hlediska přináší do života jen limity. Viděno jinak – viděno očima této výstavy – však přináší i něco jiného, něco navíc: schopnost vyrovnat se s nemožným, přesměrovat životní hodnoty, najít v sobě životní sílu a talent dělat věci, o kterých by si člověk předtím ani netroufl přemýšlet. A dovolme svým vlastním emocím, aby nás obohatily porozuměním, úctou a obdivem.

5

Karel Hrkal Prezident unie Roska Roska je svépomocné občanské sdružení, jehož posláním je pomáhat lidem s roztroušenou sklerózou žít kvalitní, důstojný a plnohodnotný život. V České republice realizuje již více než 25 let rozsáhlé humanitární programy. Své nezastupitelné místo v nich má i podpora a propagace umělecké tvorby lidí s roztroušenou sklerózou. Vedle vlastní seberealizace umělce má tato tvorba z více důvodů bezesporu pozitivní vliv na kvalitu jeho života včetně zdravotního stavu. Umělci s roztroušenou sklerózou svým pozitivním přístupem daným jejich uměleckou prací v zásadě aktivně „bojují“ se svou nemocí. Výstava „Cesta za duhou“ představuje právě umělecká díla autorů s roztroušenou sklerózou. Tento rok je to již její 8. ročník a věřím, že naváže na ty předchozí, které byly velice úspěšné. Vážíme si toho, že i naše organizace Rosky sdružené v unii při této ojedinělé akci nechybí. Umělecké aktivity lidí s RS provází prakticky každou akci Rosky. Svou nezastupitelnou úlohu v tom má vydavatelská činnost Rosky, zejména časopis Roska, který dává potřebný prostor uměleckým aktivitám roskařů. Roskaři se zúčastňují dovednostních soutěží lidí se zdravotním postižením, kterými jsou např. mezinárodní a národní Abilympiády na kterých získali nejedno ocenění. Pravidelně se účastníme také mezinárodních veletrhů, kterými jsou výstavy NON-HANDICAP v Praze a Medical Fair v Brně. Prezentujeme na nich činnost lidí s roztroušenou sklerózou včetně uměleckých děl, které vytvořili. V letošním roce také pokračovala cesta výstavy uměleckých děl osob s RS „Mám RS… No a co ?!“ po dalších městech České republiky a to Olomouci, Praze a Lázní Vráž u Písku… Vedle více než 100 uměleckých

6

děl lidí s roztroušenou sklerózou na ní nejdeme na 6 posterech informace o lidech s RS, kteří i přes svůj handicap pracují a tím se této nemoci nepodávají. Závěrem bych chtěl upřímně poděkovat vystavujícím umělcům, těm, kteří se zasloužili o realizaci 8. výstavy „Cesta za duhou“ a také všem, kteří třeba i svou přítomností na ní podpoří její vzácné poslání pomoci lidem s nelehkou roztroušenou sklerózou.

7

MUDr. Olga Křičková ředitelka obchodu Merck Serono pro Střední Evropu Pravidelné pořádání výstav děl pacientů s roztroušenou sklerózou pod názvem Cesta za duhou má již dlouhodobou tradici. Během mých několikaletých zkušeností s tímto projektem si čím dal více uvědomuji její hluboký smysl. V průběhu posledního roku jsem měla možnost poznat více zblízka život pacientů s roztroušenou sklerózou v zemích střední a východní Evropy. A věřte mi, v některých našich sousedních zemích pacienti musí bojovat nejen s nemocí, ale i s mnohem nepřátelštějším systémem. Spojené sdíleni pacientů a jejich okolí zde téměř neexistuje. Život s roztroušenou sklerózou určitě není jednoduchý v žádné zemi, ale přece jen může byt o něco veselejší je-li sdílen tak, jak je to mu právě při Cestě za duhou. Můžete na chvíli zapomenout na obtíže života s roztroušenou sklerózou a vychutnat si společně krasu Vašich děl. Obdiv patří všem, kteří se na každoročně na Cestě za duhou podílí.

8

PhDr. Tereza Květoňová Všeobecná zdravotní pojišťovna Vážení přátelé, rok uplynul, je tu opět podzim a „Cesta za duhou“ vstupuje již do svého osmého ročníku. Těší mne, že výstava děl autorů s roztroušenou sklerózou je projekt, který již má svoji tradici. Není sice ještě příliš dlouhá, ale těch osm let dokázalo, že má svoje stabilní místo a že je o „Cestu“ zájem jak ze strany autorů, tak ze strany návštěvníků. Roztroušená skleróza bývá označována jako nemoc s nenápadným začátkem a nepředvídatelným průběhem. Mezi pacienty jsou i děti a mladí lidé. Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá ročně vysokými částkami na léčbu této nemoci a aktivity pacientů s roztroušenou sklerózou také dlouhodobě podporuje. Díky současné úrovni zdravotní péče o tyto pacienty může velká část z nich žít normální život a pracovat. Řada žen se díky úspěšné léčbě stala i matkami. I letos patří můj obdiv všem, kteří vystavují své kresby, malby, fotografie, keramickou práci či šperky. Cesta za duhou se těší velkému zájmu a vystavovatelů z řad nemocných každý rok přibývá. Ti mohou pomocí zvolené techniky vyjádřit své pocity z nemoci, ze sebe, ze svého okolí… Už víme, že tato aktivita pomáhá spojovat svět nemocných se světem zdravých. Musíme si také uvědomit, že s roztroušenou sklerózou je potřeba se naučit žít. Přeji všem, kteří se na uskutečnění výstavy jakýmkoliv způsobem podíleli hodně úspěchů a výstavě pak vnímavé návštěvníky.

9

PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. Obecně prospěšná společnost CEROS Vážení přátelé Cesty za duhou, jsem ráda, že se jako každý rok setkáváme u příležitosti, která spojuje umění s problematikou roztroušené sklerózy mozkomíšní – na výstavě děl lidí s roztroušenou sklerózou. Takovéto projekty jsou velmi přínosné. Věřím, že Vás zaujmou i jiné umělecké projekty, které naše obecně prospěšná společnost organizuje pro lidi s RS: kurzy arteterapie a taneční pohybové terapie (blíže na www.ceros.cz). Ráda bych poděkovala Metropolitní univerzitě Praha, o. p. s., díky níž jsme se mohli zapojit do projektu Tréninkových pracovišť, který podporuje Evropský Sociální Fond, státní rozpočet České republiky a rozpočet hlavního města Prahy. Díky tomuto projektu 10 lidí se ZTP pracuje na zlepšování odborné úrovně rehabilitace nemocných s RS. Mimo jiné byl zrealizován mezinárodní workshop věnovaný neurorehabilitaci, kterého se zúčastnili špičkoví odborníci z 18 zemí. Věřím, že projekty, kterých se aktivně účastní lidé s RS společně s odborníky, budou i nadále pokračovat.

10

Jana Vojáčková Nadační fond Impuls Po celou dobu obydleného světa ve všech časech a za všech okolností vzkvétaly mýty člověka a byly životní inspirací pro to, co mohlo vzejít z lidské činnosti těla a mysli. I duha je mýtus… Tajný zdroj nevyčerpatelné energie z vesmíru, která se vlévá do lidských kulturních projevů. Každý z nás vnímá svět svýma vlastníma očima. Existuje tedy tolik světů, kolik je na světě lidí. Umění nám umožňuje svůj pohled na svět zachytit a předat ho dál. Důležité je totiž nejen to, na co se díváme, ale i jak se díváme. Někdy v životě dojde k situaci, která naprosto změní náš pohled na vnímání světa, hodnot i perspektivy. Takovou situací může být i nikdy nekončící boj s roztroušenou sklerózou, která je opředena stejným množstvím mýtů jako duha. Pojítkem mezi duhou a RS budiž tedy právě ta nevyčerpatelná energie, která umožňuje posouvat hranice možného stále dál a dál...

11

Cesta za duhou Autoři

Pravé poledne, barevná fotografie, 30,5 cm x 20,5 cm

Helena Bažantová Na bolest se rychle zapomene a to hezké zůstává.

14

Konec sezóny, barevná fotografie, 20,5 cm x 30,5 cm

15

Café “El invernadero”, olej, 70cm x 50 cm

Kateřina Bikkalová Malovala jsem tentokrát akrylem a opět hodně barevně! :-) Inspirací mi byly forografie květin, mého 11 letého syna a můj bývalý obraz kavárny, který mi ukradli nájemníci… Zbyla jen fotka – naštěstí!

16

Triptico, olej, 20cm x 40 cm

17

Keramické misky z plátu hlíny v podobě srdíček (5 ks) umístěné na talíři, keramika, Ø 24 cm

Jana Dobiášová Život není to, co chceme, ale to, co máme a vydržíme. Čas je naštěstí i naneštěstí pro všechny lidi stejný. Nikdo tu nebude věčně. Já se ale snažím, abych si svůj čas naplno užila. Až se můj čas naplní, možná že si na mne, při pohledu na moje keramické výtvory, někdo v dobrém vzpomene.

18

Keramická nádoba volně tvarovaná, keramika, Ø 14 cm x výška 22 cm

19

KOLOTOČ ŽIVOTA Život utíká, jak voda v potoce, než se naděješ, zas už je po roce. Maličké dětičky již školy navštěvují a střední ročníky si bačkory zouvají. Krom nenadálé staroby, si zvykají i na holi. Vnoučata budou brzy chovat, v tom se nedá už nic dělat. A výše psané se opakuje, vždyť příroda to vše zařizuje.

Iva Fenclová Že máme roztroušenou sklerózu? Tím přece nic nekončí. Ti, co máme „chmury“, dejme je stranou. Co třeba chudák stonožka, „ta má práce s obouváním a než se oběda dočká, začne s přezouváním“. Co krásný západ slunce? Co krásný měsíc a hvězdy? Tak alespoň na chvíli černé chmury pryč a radost z výstavy!

20

LÍNÝ MANŽEL Kopec prádla opět čeká, hospodyňku pohled leká. Už ví – druhá směna tu je, manžel zase hořekuje. Odplouží se na pohovku, prý jej revma chytlo vskutku. Manželka nic neříká, práci dávno přivyká. Za dvě hodiny, vše hotovo je, manžel spokojeně, si pochrupuje. Když se probere, hledá večeři, v kuchyni je nápis – dnes se nevaří. Řekne – příště pomůžu, hladovět přec nemůžu.

21

Bez názvu, barevná fotografie, 20 cm x 30,5 cm

Zuzana Hájková Je úžasné pozorovat na lidech, jak přemýšlí o mých fotografiích. Každý si totiž pod stejným obrázkem představí zcela něco jiného. Je přece zvláštní, jak tvary i barvy květin v nás dokážou vyvolat vzpomínky na různé zážitky nebo pocity. Fotografií se Vám snažím předat něco jiného, většinou to, co nedokážu vyjádřit svými slovy.

22

Bez názvu, barevná fotografie, 30,5 cm x 20 cm


23

Bez názvu, barevná fotografie, 30 cm x 21 cm

Hana Hakenová Betlém, který vidíte na fotografii, se každoročně staví na Suchdolském náměstí v Praze 6. Přestěhovala jsem se na Suchdol před dvěma lety z rušného centra a zde si užívám klidu a čerstvého vzduchu. Stavba Betléma je hlavní událostí vánočního kulturního dění. Keramické sošky jsou výtvory místních dětí i dospělých a ve večerním osvětlení vytvářejí působivou vánoční atmosféru. Děti si také zahrají divadlo a samozřejmě vánoční koledy si zazpíváme všichni. Přijďte se podívat!

24



25

Alena Holá Ještě žiji. Sedím v trávě a před sebou krajinu, jak obrovské plátno, které maloval sám Bůh. Blankytná obloha je tak vysoko, že si připadám jak ten mravenec, co se stále marně točí do kolečka na mé noze. Skulinkami mezi listy stromů prosvěcují zlaté nitě slunečních paprsků, jak poselství z nebes. Provoněný dech hladí tváře a čechrá vlasy. Tráva se třpytí. Je poseta miliony zářících střípků vody. Krása. Škoda, že tak pomíjivá. Stačí se zlehounka dotknout bříškem prstu jednoho z nich a zázrak se ztrácí v nicotě. Nádherná kulisa. Nelze ji namalovat se vším všudy. Nakonec je to jen bezduchý obraz. Bez vánku, bez kapky rosy. Okamžik, který prožijeme se kamsi ztratí. Nic nedokáže uchovat. Stačí se otočit a kulisa je jiná. Možná i krásnější, ale jiná. Co zbývá. Zkoušet znova, znova zachytit pohyb větru, chlad kapky rosy, hlas kosíka, co si na větvi natřásá brčka. Cvrčkův koncert či bublání vody v potůčku. Že je to marné? Kdo ví. Ještě je čas. Ještě žiji.

26

Bez názvu, olej, 68,5 cm x 64 cm

27

Rejnok, žula, mosaz, 90 x 110 x 42 cm

Petr Horňák Narozen 1962 Karviná. Škola, Střední průmyslová škola kamenická Hořice v roce 1984. Od roku 1991 na „volné noze“ kamenické, sochařské a restaurátorské práce. 2002 účast na výstavě Malé Svatoňovice 2008 účast na výstavě Vokšice Díla, Česká republika, Slovensko a Švýcarsko.

28

Rejnok, žula, mosaz, 90 x 110 x 42 cm

29

Renáta Hrušková Jmenuji se Renáta Hrušková a mé okolí mne zná jako Hexenpo. Kdo viděl scénku ve filmu „Dívka na koštěti“ jistě si vybaví roztomilé zapomínání zaklínadel. Jedno z nich „Hexenpo“ jsem si vybrala jako svůj pseudonym a to mnohem dříve, než-li jsem poznala, co slůvko skleróza může znamenat doopravdy. Ta roztroušená už moc úsměvů nepřináší. Uzavře nám mnoho cest, které jsme znali, a donutí hledat jiné. Kratší, snadnější a přesto i ty mohou vést ke štěstí. Nikdy už asi neujdu kilometry, ale mám pocit, že jsem došla mnohem dál. Omezena prostorem a vzdálenostmi jsem musela změnit svůj život a vyměnit práci. Nyní se věnuji tomu, co mám nejraději – fotografii. Od depresivních, ponurých záběrů jsem přešla k fotografování žen v jejich nejkrásnějším období. Mateřství nás mění, vyzařujeme štěstí, naději, pohodu a všechny ty báječné maminky mi pomáhají vidět vše zase nadějí a chutí do života. Už si nemyslím, že jsem dík skleróze na konci, ale teprve na začátku. Dík léčbě se nám těch cestiček ke štěstí otevře o mnoho víc. Ráda bych poděkovala tímto všem, kdo nám dávají šanci nevzdávat se ani mateřství díky léčbě, tedy těm štastnějším z nás.

30


31

NEMÁM NIC Nemám nic – nic hmotného Jen úsměv vám mohu dát Paprsek světla do času špatného Pohladit na duši než jdete spát Bůh mne má velmi rád Svobodnou vůli mi dal I když mám bolesti mohu se smát A tím mi břemena z ramenou sňal Brát život jaký je, tohle mi přísluší Konce i začátky – svět plný zázraků I když mi smutek usedá na duši Hřeju se na slunci – pohlížím do mraků Nemám nic – nic hmotného Jen dobré slovo vám mohu dát Paprsek světla do stínu černého Aby vám naději nemohli brát

Blanka Hylanová Utekl rok a je tu opět Cesta za duhou. Pro mne to bylo hodně těžké období, ale díky pobytu v Konstantinových lázních jsem se dala opět dohromady. Rozdíl je vidět i mých výtvorech. Přeji hodně síly do dalšího roku na Cestě za duhou.

32

MÉ LÉTO V KONSTANTINOVÝCH LÁZNÍCH Zde nenašli stříbro, ale zlato Lepší než to, které se třpytí Byla to voda a stálo to zato Vyléčí srdce, zas najdeš chuť k žití Jednou jsi nahoře, jednou zas dole Lesy tu střídají louky a pole Vesnice se časem v města mění Stále tu zůstává stopa snění Obzor tu kopce jak moře zvlnily Nad loukou létají barevní motýli Vlaštovky nebe ocásky stříhají Zde najdeš klid, co jinde nemají

Postojíš-li v lese tiše Uvidíš v mechu tancovat víly Právě jsi vstoupil do jejich říše Vílí den trvá jen kratičkou chvíli Pod bedlou rusalky pořádají ples S ptáčky jim zazpívá celičký les I lesní skřítky k tanci pozvaly Kapičky rosy září jak křišťály

Modrý bazén teple láká Vlnka vlnku dohání Z výše zase voda cáká Z kostela zní klekání Na lehátku, nožky vzhůru Zírá člověk do nebe Kyslíkovou má tu kúru Stoprocentně pro sebe

Zvonečky na louce tichounce zvoní Rdí se tu slzičky panny Marie Sedmikrásky stydlivě hlavy kloní Sluníčko z deště malinko upije Mateřídouška voní u silnice Vítr si hraje s větvemi Co ještě dneska přát si více? Je tady krásně, věřte mi

Bory husté kolem lázní šumí A ptáci předvádí že zpívat umí Houbaři po cestách zběsile běhají Bedly a hříbečky do košů vkládají Nad jejich úrodou štěstím až pláčou Pod okny veverky čiperně skáčou Kosáčata sleduje pan kos s kosicí Předvádějí nové fraky v různých pozicích

33

Peter Jarabák Po roku znovu prežívam príjemný pocit, že sa môžem zúčastniť na výstave „Cesta za duhou“. Je to pre mňa veľká pocta, kedy môžem tvoriť a pripraviť si prácu na výstavu a vtedy nemysím na pocity úzkosti a bolesti – len maľujem. Vám všetkým patrí veľká úcta a vďaka za nekonečnú charitatívnu prácu, ktorú pre nás chorých s láskou každý rok pripravujete.

34

Bystrické veže, akvarel, cm x cm

35

Stáří, kresba tužkou, 29,7 cm x 42 cm

Zdeňka Kaplanová Mé jméno je Zdeňka Kaplanová, jelikož už delší čas patřím mezi seniory, zdravotní problémy mě pronásledují neustále. Moc se snažím, přesvědčit své tělo, že svých obrázků musím namalovat ještě moc. Snad si dá říct.

36

Mládí, kresba tužkou, 29,7 cm x 42 cm

37

Dana Komínková Roztroušená skleróza mě doprovází životem už 17 let, brzy to bude už polovina mého života. A určitě to není horší polovina mého dosavadního života. RSka mě naučila hodně, vážit si každé chvilky a využít každé příležitosti pro cestování, legraci, ale i proto jak se stát lepším člověkem. Na začátku mi doktor řekl, vedle diagnózy i to, že mám zapomenout na chození po horách, stanování, cestování a spoustu dalších věcí. Dneska po 17 letech s RS to všechno dělám a v mnohem větší míře než předtím a k tomu ještě pracuji na něco málo přes 100% (možná něco víc). A moje společnice RS mi v tom nijak nebraní a spíš mě žene dopředu, protože, co kdyby jednou… A na světě je spousta úžasných míst a úžasných lidí, které bych ráda viděla a potkala. Fotografování je pro mě způsobem, jak si krásné momenty a místa, ještě víc vychutnat. Pocit soustředění na kompozici obrazu, zatajený dech než cvakne spoušť mého fotoaparátu a najednou vidím detaily, které dohromady dávají úžasný celek. Doufám, že se pro vás mé fotky stanou inspirací a zlákají vás na výpravu za nepoznaným a úžasným světem kolem nás.

38



39

Bez názvu, korálky

Jitka Kozlíková S ereskou žiju 4 roky v dobrém i zlém. Jsem doma a společnost mi dělají manžel, kočičky a korálky. Jsem vděčná za to, že je o moje dílka pořád takový zájem. Spolupracuji se Svatebním obchůdkem a Černobílou galerií, vytvářím i projekty na přání, pro jednotlivce. Návštěvnost na mých webových stránkách stoupá. Začala jsem se učit angličtinu, a pokud mě RS nebude moc zlobit, budu se dál snažit a vytvářet šperky pro radost. www.jkoralky.webnode.cz

40

Bez názvu, korálky

Bez názvu, korálkB

41

Michaela Kuklová Snad mohu říci, že se na mne usmálo štěstí. Dostala jsem příležitost vrátit se k práci, kterou bych za nic nevyměnila. Práci s dětmi. Užívám si ji a vzkazuji: Máte-li možnost a je-li to ve Vašich silách, držte tu svoji pevně, nepouštějte. Vaše Michaela Kuklová

42

Bez názvu, tempera, 58 cm x 82 cm

43

Jitka Lustyk …Nedovedu a ani nechci si představovat život bez malování… www.jitkalustyk.cz

44

Bez názvu, olej, 100 cm x 120 cm

45

Žal, barevná koláž, 23,5 cm x 27,5 cm

Šárka Matějová Jsem již dlouho na té krkolomné cestě, kdy klopýtám, padám hluboko a zase se vznáším, ztrácím a nalézám, mám bojovného ducha, ale taky mne ovládá strach a deprese. Věřím ale také na šťastnější plavbu na vlnách osudu pro všechny.

46

Solárium v jeskyni, barevná koláž, 20 cm x 29 cm

47

Miloslav Mlčkovský V životě potkávám mnoho zajímavého, krásného i ošklivého. A je to už dlouho, co se snažím alespoň něco z toho zachytit. Pozdržet v paměti, podělit se o svůj dojem a třeba i zážitek z toho co vidím. Nezapomenout. V uspěchané době, jaká kolem nás běží v honbě za lepším, nebo i jen za tím nejnutnějším – podle toho jak kdo, se snad ani nelze divit, jak snadno se přehlédne prostá krása věcí kolem nás. Není čas si všimnout i věcí nepřehlédnutelných pro svoji velikost. Třeba architekturu staveb, stromů a dalších objektů. Někteří z nás se nepohybují zas až tak rychle. Třeba i proto, že jim v tom brání handicap, jako je roztroušená skleróza. Ne všichni z nich pak mohou lépe vnímat své okolí, architekturu místa, kde právě jsou. Zachytit tu chvíli, ten okamžik. Na výstavách Cesta za duhou je však prostor pro ty z nás, kteří se o to snaží. Doufám, že i já mezi ně patřím a tak, jako na mých předchozích, nejen letošních, výstavách, Vás zaujmou motivy mých obrázků, které jsem v životě potkal já.

48

Řeka pod zámkem (Nové město nad Metují), akvarel , 41 cm x 27 cm

Pavlačový dvorek, kresba uhlem , 41 cm x 27 cm

49

Bez názvu, olej, 66,5 cm x 56 cm

Jan Müller Jsem vysokoškolák, maluji s přestávkami od mládí, ale naprosto amatérsky. Nemám žádné odborné vzdělání, a ani vlastně bych nechtěl. Jsem malíř diletant, takže je to asi diletantismus. Mám radost, když někomu mé obrázky a obrazy udělají radost a kritika mi nevadí, protože vím, že je oprávněná.

50

Bez názvu, olej, 37,5 cm x 26,5 cm

51

Bez názvu, kresba tužkou, 21 cm x 29,7 cm

Lada Novotná

52



53

Bonnieux, barevná fotografie, 41 cm x 30 cm

Stanislava Perlínová Je to hodně dlouho, co jsem četla Listy z Provence od pana Horníčka. Celá kniha byla konejšivě hladivá a prozářená provensálským sluncem… Po dlouhých letech se i mně podařilo tento kraj projezdit, procítit a opravdu si ho užít… Levandule, slunečnice, vinná réva, třešně, uličky, lidé, detaily, střechy, historie, lidské tváře… Prostě léto jak má být a fotoaparát se nezastavil…

54

Menerbes, barevná fotografie, 41 cm x 30 cm

Avignon, barevná fotografie, 41 cm x 30 cm

55

Prádlo 2, emaily, akryl, tuš, 40 cm x 30 cm

Iveta Pilařová Obávala jsem se letních dnů horka, ale nakonec byly vlastně fajn. Seděla jsem u otevřeného okna a pozorovala šňůru s naším pověšeným prádlem. Napadlo mě něco vyzkoušet. Emailové barvy a plátno si sice úplně nevyhovují, ale celé mě to moc bavilo! A potom jsem v tom pokračovala…

56

Prádlo 3, akryl, 20 cm x 20 cm

Prádlo 4, akryl, 20 cm x 20 cm

57


Věra Podběhlá Tento ročník výstavy „Cesta za duhou“ je pro mě druhou účastí a jsem tomu moc ráda. Fotografování není pro mě jen boj s nezvanou společnicí, ale i neustálé objevování života a jeho krás. Nejen, že mi přináší radost, ale neustále mě přesvědčuje, že není důvod uzavírat se před světem. Je to pohlazení po duši a rozdávání radosti mým blízkým.

58

Setkání, barevná fotografie, 41 cm x 30,5 cm

Ferdík, barevná fotografie, 41 cm x 30,5 cm

59

Pavučina, barevná fotografie, 29,7 cm x 21 cm

Petra Podvolecká Jmenuji se Petra Podvolecká, je mi 37 let, jsem vdaná, mám dvě děti. RS mi byla diagnostikována před 5 lety. Při fotografování mě baví hledat i v obyčejných zákoutích, jimiž denně procházíme, moment, který je zajímavý a okouzlující. Obrovskou relaxací je pro mě automatická kresba. Věřím, že barvy a tvary mých obrázků lidem něco sdělí a pomohou jim v jejich trápení.

60

Sluneční vodopád, barevná fotografie, 29,7 cm x 42 cm

61

Kristýna Salášková Potkávám tu tvář v zrcadle, co denně hraje v tom neměnném zrcadle. Někdy myšlenkami oplývá, jindy zas očima souboj vyzývá… Tak takhle nějak bych se mohla popsat. Je mi 19 let a RS je se mnou už 5 let. Mezi mé záliby patří: nekompromisně fotografování, práce na pc, kreslení, četba, baví mě psaní, od úvah k básničkám, u kterých se můžu propadnout do světa fantazie a také různé tvůrčí činnosti. Na ulici byste mě nejspíš potkali se sluchátky v uších, foťákem v ruce, s lehkým úsměvem na rtech a s přemýšlivým, možná až někdy pobaveným, výrazem. S RS se snažím prát, co to jde. Snažím se žít, snažím se žít a užívat si den tak, jako by to byl můj poslední. Tak kdo jsem vlastně já? Nejsem ona ani ta. Jsem jen šedý stín, možná vše a možná míň.

62



63

Bez názvu, barevná fotografie, 20,5 cm x 15,5 cm

Jana Schrollová Jmenuji se Jana Schrollová, je mi 32 let, v prosinci to budou 4 roky, co mi RS diagnostikovali. Byl to hrozný šok. Ale funguji dále. I když značně omezeně. Mám moc dobré přátele, kteří mi pomáhají překonávat to nejtěžší v mém a synově životě. Mám ráda přírodu. V ní se dají vyfotit překrásné věci, které když se pořádně nedíváte, ani nezahlédnete. A pak své tři psí slečny, které mě nutí jít ven na procházky, kde je v určitých okamžicích úžasné fotit. „Nejsem příliš nemocný, ještě o tom mohu mluvit“ Wiliam Shakespeare

64



65


Marie Šlápotová K focení mě dovedlo to, že miluju přírodu, květiny, krásu kolem sebe. Moje nemoc RS mě připravila o práci. Jsem v ČID. Sice nevidím pravým okem, ale nudu neznám. Jaké bych mohla mít fotky, co jsem vlastně stvořila, vidím teprve až na PC doma. Fotím digitálem značky PANASONIC DMC – LZ2EG a moc mě to baví. Jsem z jižní Moravy, z vesnice kousek od Znojma. Moje zahrádka a celé okolí jsou k focení jako stvořené. Víte, jsem šťastná, že můžu letos poslat fota na Cestu za duhou. Mám totiž letos kulaté jubileum. 50 let oslavím 23. prosince. Děkuji a moc vás všechny zdravím

66


67

Bez názvu, kolorovaná perokresba, 20 cm x 14 cm

Květa Štrbová Co víc o sobě a nemoci psát, tak aspoň tyto verše. LÉTA BĚŽÍ Já fandím životu

Ať potom potěší

já fandím lásce

co po mně zůstane

pomalu blížím se

končit ještě nechci,

k cílové pásce.

to tedy vážně ne.

Před sebou života

Plánů mám fůru

míň než jsem prožila

snad něco se podaří,

snad o mně řeknou

tu „černou můru“

„nadarmo nežila“.

ještě nemám v diáři.

68

bez názvu, kolorovaná perokresba, 20 cm x 14 cm

Bez názvu, kolorovaná perokresba, 20 cm x 14 cm

69


Karel Titl Pacientem roztroušenou sklerózou jsem od roku 1998. Jsem v ČID od roku 2005. Pracuji jako rámař a adjustátor. Mám tuto práci rád. Rozvrhnu si sám dle svých aktuálních sil a zdravotního stavu, co jsem schopen a do kdy zarámovat, vyřídit zakázku. Tato práce mne drží nad vodou. Člověk musí něco dělat i přesto, že to už nevytrhne.

70

bez názvu, barevná fotografie, 25,5 cm x 19,5 cm


71


Kamila Tomanová

72


73

Ulička u přístavu, pastely, 353 cm x 500 cm

Zděnka Urbanová Pastely jsem namalovala po návratu z mé letošní dovolené v Jižní Francii. Jihofrancouzská krajina mě okouzlila svou odlišností od středoevropského plenéru. Nadchla mě svou krásou, prosluněností a zvláštní barevností.

74

V olivovém háji, pastely, 353 cm x 500 cm

75

Dítě květ, barevná koláž, 29 cm x 40,5 cm

Anna Valentová Čas neuvěřitelně letí a když člověk uhání životem na elektrickém vozíčku, je to fakt rychlost. Na jaře jsme si vyjeli na předem zajištěný a pečlivě vybraný týdenní pobyt v Českém Švýcarsku. Putovali jsme mezi skalami, které se mnohdy vynořily v lese nečekaně. Užívali jsme si krásy přírody, fajn lidi, které jsme na stezkách potkávali. Léto jsme měli také v turistickém duchu. Na nejvyšší horu Jeseníků jsme vyjeli a vnoučata s manželem hravě vyšplhali. Zbytek léta jsme se toulali po lesích v okolí naší chalupy. Stále se kochám přírodou, fotím, co vidím a obrázky tvořím tak, jak vidím svět já.

76

Bílý pták, barevná koláž, 29 cm x 40,5 cm

77

Akt - podzimní ráj, kresba tužkou, 29,7 cm x 21 cm

Michaela Vildová Narodila jsem se v Brně. Kresbu a malbu jsem se učila od brněnských malířů Petra Skácela, Jaroslava Škarohlída a Alice Žákové, u ní jsem se učila i jiným technikám. Absolvovala jsem gymnazium v Brně a Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) v Brně oboru molekulární biologie a genetika. Pracovala jsem v onkologickém výzkumu, jako zdravotní sestra a v době onemocnění jako dobrovolnice v poradně pro domácí násilí. V současné době pracuji jako dobrovolnice pro o.s. Integra − Opava a vzdělávám se ve výtvarných technikách na U3V Moravskoslezské univerzity v Opavě.

78

Oranžové zátiší s vratičem, kolorovaná perokresba, 21 cm x 29,7 cm

79

Bez názvu, vosková batika, 38 cm x 26 cm

Helena Vincourová Od roku 1983 mám RS. Poslední čtyři roky mám ZTP/P. Před dvěma lety jsem se účastnila mnohých výstav textilních výtvarníků. Já sama jsem textilní výtvarnice, svobodné povolání. Můj obor: textil v interiéru, trojrozměrné textilní objekty, paličkování, tkaní, výšivka, šitá krajka, alternativní techniky. Má díla jste mohli vidět také na výstavách například v Praze, Chrudimi, Rakovníku, Kladně.

80

Bez názvu, vosková batika, 25 cm x 42 cm

81

Výstava se koná díky grantu společnosti MERCK spol. s. r. o.

Kurátorky výstavy: Veronika Bratrychová a Klára Zápotocká Grafika: Veronika Bratrychová a Klára Zápotocká Fotografie prací: Klára Zápotocká Instalace výstavy: Jan Kočí, OneMoreTime s. r. o. Koordinátorka projektu Cesta za duhou: Hana Potměšilová Více informací na www.cestazaduhou.cz a www.aktivnizivot.cz Obdiv patří všem autorům, kteří se na letošní výstavě Cesta za duhou podíleli.

Kurátorkami výstavy jsou Veronika Bratrychová a Klára Zápotocká. Děkujeme partnerům projektu Cesta za duhou.

CESTA ZA DUHOU. Katalog děl nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní vychází při příležitosti 8. ročníku výstavy Cesta za duhou

Recommend Documents