CESTA NAŠICH STUDENTŮ DO ANGLIE 27-30

ÚVOD

2

KULATÉ STOLY

2-3

MATURITNÍ PROJEKT: STAVBA ROBOTA

3-4

INSTALLFEST

5

MATEMATICKÝ KLOKAN 2015

6

FORMULE 1 VE ŠKOLÁCH

7

EXKURZE DO FIRMY RED HAT

8-9

SCIENTIX A NANOPINION

10

RECENZE HER: THE CREW

11-12

MATURITNÍ PROJEKTY

12-17

ROZHOVOR S JIŘÍM HUBÁČKEM

17-19

ŠKOLNÍ KNIHOVNA V +4U

19-20

ROZHOVOR S MARTINEM STROUHALEM

20-24

CISCO GAMES

25

NÁVŠTĚVA TURECKÝCH STUDENTŮ

25-26

JARNÍ ŠKOLA MLADÝCH AUTORŮ ČVUT

26-27

CESTA NAŠICH STUDENTŮ DO ANGLIE

27-30

Dobrý den v dubnu! Mgr. Zbyšek Nechanický kantor Právo, občanská nauka Tento měsíc končí třetí čtvrtletí a začíná čtvrtletí poslední. Pro čtvrté ročníky velmi krátké, neboť 29. dubna dostanou vysvědčení za druhé pololetí. Třídní schůzky se uskuteční ve středu 15. dubna, stejně jako přijímací zkoušky do prvního ročníku. Letos budou poprvé v některých školách jednotné. Uchazeči budou psát hodinový test z českého jazyka a hodinový test z matematiky. Studenti třetího ročníku se přihlásili do výběrových odborných předmětů pro ročník čtvrtý. Studenti čtvrtého ročníku se již připravují na obhajoby svých maturitních prací, studenti druhého ročníku (s výjimkou 2. L) a studenti třetího ročníku se snaží zajistit si praxi. Praxi organizuje Bc. Palek (kabinet č. 209) a v případě dotazů se na něj studenti můžou obrátit. Hodně sil do posledního čtvrtletí tohoto školního roku přeje Mgr. Zbyšek Nechanický Program na duben a květen 2015: (změna vyhrazena) DUBEN 2015 9. 4. 15. 4. 15. 4. 15. 4. 29. 4. KVĚTEN 2015 1. 5. 8. 5. 4. – 13. 5. 15. 5. 18. – 29. 5. 25. – 29. 5.

(čtvrtek) (středa) (středa) (středa) (středa)

zápis průběžné klasifikace za 3. čtvrtletí přijímací zkoušky, náhradní program pedagogická rada – hodnocení 3. čtvrtletí schůzky rodičů vydávání vysvědčení 4. ročníku

(pátek) (pátek)

státní svátek státní svátek didaktické testy a písemné práce společné části MZ zahájení ústních MZ a obhajoby maturitních prací praxe 2. a 3. ročníků oboru IT a TL (mimo 2. L) sportovně turistický kurz 1. ročníku Machův Mlýn

DISKUSNÍ „KULATÉ STOLY“ O VÝUCE NA NAŠÍ ŠKOLE Ing. Radko Sáblík ředitel školy

Od února 2015 probíhají tak zvané „Kulaté stoly“, kdy o problematice daných předmětů, jejich rozvoji, studijních materiálech a podobně, diskutují nominovaní vyučující, absolventi naší školy studující vysoké školy a současní naši studenti.

1

Název „Kulatý stůl“ jsem si „vypůjčil“ proto, aby jasně deklaroval, že názory všech účastníků jsou vítané, mají význam a budou se jimi zabývat vyučující či přímo vedení školy. Přestože jde o naprostou novinku, a na tento formát debaty není nikdo zvyklý, jsem velmi spokojený s tím, čeho bylo zatím dosaženo. Mám již několik velmi precizně vyhotovených zpráv ze schůzek a případné další elektronické komunikace, a v nich je i mnoho zajímavých podnětů. Jak na úpravu prostředí Virtuální školy, tak na vylepšení portálů jednotlivých předmětů, vytvoření dalších studijních materiálů, námětů na maturitní projekty. U některých odborných předmětů se objevují i velice zajímavé návrhy na jejich další rozvoj, zavedení některých nových témat do výuky či naopak odklon od témat, která již ztrácí svou aktuálnost. Tyto debaty vytvořily výborný základ pro další formování výuky daných předmětů. Pochopitelně ne vše je ideální, v některých případech nedokázali vyučující „překročit svůj stín“ a pak jde jen o formální akt, který nepřináší nic nového. Naštěstí ale převažují pozitiva. Zvláště bych se zmínil o diskusních skupinách zabývajících se oblastí Virtuální školy, fyziky, multimédií a grafických systémů či výpočetní techniky a webových aplikací. Zde je opravdu velmi mnoho zajímavých podnětů a také jsou zprávy velmi precizně zpracovány, s konkrétními odpověďmi na mnou položené dotazy. Jsem velmi potěšen tím, jak velké množství pedagogů, absolventů i studentů k této diskusi přistoupilo seriózně, a jak dokázalo dobře mezi sebou komunikovat. Věřím, že to má význam i do budoucnosti, kdy se právě propojením aktivních pedagogů, výborných absolventů a výborných studentů vytvoří platforma, ze které vzejde mnoho dalších podnětných návrhů a následně i konkrétních řešení. Tímto bych také chtěl poděkovat všem, kteří prokázali svou výbornou úroveň, svou schopnost vést dialog a také svůj zájem o naší školu, o její rozvoj. Tento přístup mě naplňuje optimismem.

Rozhovor s Petr Kovář – STAVBA ROBOTA POMOCÍ ARDUINO Student 4.B

Připravil jsem si pro Vás takový kratší rozhovor, ve kterém bych vám rád přiblížil můj maturitní projekt. Projekt je na téma stavba robota pomocí platformy arduino. Jedná se o automaticky pojízdného robota, který bude sám vypočítávat překážky a podle nich se řídit. A teď tedy k rozhovoru s Petrem Kovářem: Začnu asi tím, co si myslíš o maturitním projektu? „Myslím si, že je to hodně dobrý způsob, jak nás připravit na projekty, které nás mohou čekat v budoucnu. Líbí se mi, že si projekt můžeme navrhnout sami, takže aspoň děláme, co nás zajímá. Taky s tím přichází hodně práce a taky se nebát být kreativní a samozřejmě taky ten projekt zrealizovat. Nemyslím si, že je to těžký jako předmět takový, jenom si dávat pozor na to, aby vám to neuteklo a nepodcenili to.“

2

Jaký je tvůj maturitní projekt? „Já sem si vybral s kolegy jako maturitní projekt stavbu robota pomocí platformy arduino. Jedná se o pojízdného robota na kolečkách, který se bude moci ovládat jak manuálně a to pomocí androidu, tak i automaticky pomocí senzoru. Robota stavíme ve třech a každý z nás pracuje na jiné části. Celková elektronika, programování, modelování a tisknutí robota.“ Co tě vedlo k tomu si vybrat stavbu robota? „Kolega se kterým dělám Jirka, přišel prvně s nápadem, že by bylo dobré postavit nějakého robota a jestli mu s tím někdo nepomůže. Samozřejmě mě to zaujalo a tak se k tomu přihlásil. Bylo to docela zajímavý a myslím si, že stále je, jak víc a víc s tím pokračujeme. Podívali jsme se na videa na internetu, jak to vypadá a co by to asi zahrnovalo. Potom už jenom stačilo to pořádně promyslet.“ Jaká je tvá práce na projektu? „Já se starám o elektronickou část robota. Zaprvé musím zjistit jaké součástky vybrat, aby vůbec robot byl funkční. Takže to znamená trochu výpočtu a taky znalost tranzistoru, rezistoru atd. To také zahrnuje nějaký ten ohmův zákon, takže bylo dobré si oprášit mé znalosti z elektrotechniky. Další co je má práce, je samozřejmě ty součástky nakoupit. S tím taky přicházelo dané součástky zapojit a vyzkoušet je, jestli fungují a jak spolu komunikují. K tomuhle mi hodně pomohlo, když jsem si načrtnulelektronické schéma. Což mě vede k mé další práci, že musím vytvořit elektronické schéma. Schéma jako takové není těžké vytvořit. Řídit se podle něho a zapojovat dané součástky je velmi lehké. Když otestuju součástky a vytvořím schéma, tak na závěr se to musí celý spájet. Toto je takový krok pro všechny z nás, kdy to budeme pájet dohromady a sestavovat to, tak jak už to má být ve finální fázi.“ Co tvoji kolegové, jaká je jejich práce na projektu? „Pracuji se dvěma kolegy. Michal Čípa a Jíři Kulhánek. Michal ten se zaměřuje na programování. Musí zařídit, aby vůbec robot reagoval na nějaké pokyny. Jeho práce je naprogramovat arduino a vytvořit jak manuální ovládání, tak i automatické ovládání robota. Manuální ovládání má být řešeno přes mobil, který poběží na androidu. Pomocí bluetooth pak bude moci manuálně ovládat robota. Ale musí také zařídit, aby robot jezdil sám. Takže pomocí senzoru bude odhadovat vzdálenost a pak se sám bude vyhýbat objektům. Ve finále bude jezdit sám a nebude hrozit nějaké kolizi. Naprogramovat toto dá celkem práci podle mě, ale co já vím, já sem elektrotechnik v tomhle projektu. Jirka ten se zaměřuje na to, jak bude robot vypadat. Pomocí 3D tiskárny vytiskne podvozek, kryt, prostě všechny věci, aby ten robot i nějak vypadal. Já mu dávám rozměry elektronických součástek a on podle nich je poté schopen vytvořit v autoCadu náčrty, které pak nadále tiskne. Takže musí dbát na rozměry součástek a pak sám vymyslet, jak to do svého náčrtu zahrne. Poté co jsou náčrty hotové, je musí tisknout pomocí 3D tiskárny. No a nakonec jak už jsem říkal, se všichni sejdeme a celého robota postavíme společně. Takže to je práce všech.“ 3

Na závěr bych se chtěl zeptat, co si od projektu odnášíš? „Samozřejmě mě to hodně naučilo elektrotechniku, která nebyla zrovna nejlepší, abych se přiznal. Dává mi to rozhodně hodně nových zkušeností jak s robotem a elektrotechnikou, tak i s tím jak se tvoří takový projekt. Myslím si, že je to dobrá zkušenost pro budoucnost. Projekt mi dal zkušenosti z takových směrů, ze kterých bych to ani nečekal. A hodně mě přiučil, což byla taky malá záminka do toho projektu jít. Že je to něco nového, co na škole třeba není. “

INSTALLFEST Martin Beránek Kantor Člen IT oddělení Dne 7 až 8. 3. 2015 jsme se zúčastnili s panem Kotkem a Bayerem akce InstallFest. Jedná se o festival přednášek a workshopů na téma Linuxových technologií. Zvědavci se mohli podívat na záležitosti od Dockeru až po programování s multiplatformním frameworkem QT. Určitě bych mohl spoustu z toho vysvětlit a tím trochu suplovat některé přednášky, ale to by poté čtenář nemohl litovat toho, že se akce nezúčastnil. Důvodem, proč je tak důležité se těchto akcí účastnit (ačkoliv ne všemu můžete rozumět), je rozhodně to, že vám umožňují nahlédnout do aktuálního dění okolo linuxové komunity. Už jsem zmínil Docker, který je dnes často používán k rozdělení systému a oddělení jednotlivých služeb. Berme ho jako příklad něčeho, co si ještě pár let zpátky nikdo nedokázal ani představit. Pokud chcete nějakým způsobem nabývat znalosti použitelné v budoucím profesním životě, určitě vám nestačí jen škola (ačkoliv ta naše vám určitě dá hodně). Jednou z možností, jak se někam dál posunout, jsou tyto festivaly a třeba i InstallFest. V neposlední řadě, například mě osobně, na InstallFest hnala zvědavost za novými znalostmi. Určitě budu vzpomínat na krásnou ukázku z HWKitchen, kde se chladily nápoje s tím, že jste si mohli prohlédnout jejich aktuální teplotu na veřejné stránce. Mezi hezké ukázky určitě řadím i předvedení BusyBoxu jako kapesního nože mezi utilitamy v Linuxu. Potom se mi určitě líbil workshop ukazující jak pracovat s Pythonem oproti Bashi. Byl bych rád, kdybych příští rok na InstallFestu potkal více našich studentů. Určitě se nové znalosti, které jsme získali, pokusíme reprodukovat dál. Jak už jsem psal, InstallFest není dobré vynechat. Za mě to byl velice vydařený víkend.

4

Mezinárodní soutěž Matematický klokan 2015 Mgr. Marta Kabátková kantor Matematika, občanská nauka Mezinárodní soutěž Matematický klokan vznikla přibližně v roce 1980 v Austrálii a od roku 1991 se rozšířila do zemí Evropy. Dnes se již této soutěže účastní asi 3 miliony soutěžících z 30 zemí našeho kontinentu sdružených v asociaci Klokan bez hranic, jejíž koordinační centrum je v Paříži. Soutěžící jsou podle věku rozděleni do 5 kategorií: • • • • •

Klokánek Benjamín Kadet Junior Student

(4. - 5. třída ZŠ) (6. - 7. třída ZŠ) (8. - 9. třída ZŠ) (1. - 2. ročník SŠ) (3. - 4. ročník SŠ)

Soutěží se ve všech krajích naší republiky, a to v jednom termínu.Žáci a studenti absolvují školní, oblastní, republikové a vlastně i mezinárodní kolo ve „své lavici“. Ve všech kategoriích soutěžící řeší 24 testových úloh, přičemž vybírají jednu z pěti nabízených možností řešení. Úlohy jsou seřazeny ve třech skupinách podle obtížnosti. Za správnou odpověď získává soutěžící 3, 4 nebo 5 bodů, za špatnou odpověď se mu jeden bod strhává. Aby soutěžící nedosahovali záporných výsledků, dostávají „do vínku“ 24 bodů (maximálně lze získat 120 bodů). V kategoriích Klokánek, Benjamin a Kadet je na řešení vymezeno 60 minut čistého času, v kategoriích Junior a Student je doba řešení 75 minut. V olomouckém centruPdF UP se vyhodnocují statistické výsledky za celou Českou republiku, nejlepší řešitelé v každé kategorii jsou odměněni věcnou cenou. Letošní ročník soutěže Matematický klokan se uskutečnil 20. března 2015 a naši školu reprezentovalo 41 studentů.

Nejlepší řešitelé naší školy jsou:

KATEGORIE – JUNIOR: Pořadí Jméno

Třída Body

1. 2. 3.

2.C 2.A 2.L

Jedlička Petr Heralecký Martin Klouček Martin

72 70 67

5

KATEGORIE – STUDENT: Pořadí Jméno

Třída Body

1. 2. 3.

3. C 4. L 3. C

Rechtorík Filip Šimůnek Zdeněk Jahoda Pavel

66 58 53

Komise přírodovědných předmětů všem studentům, kteří se zúčastnili, děkuje za pečlivou přípravu a reprezentaci školy.

Informace o závodech F1 ve školách Bc. Miroslav Palek Kantor Učitel odborných předmětů Celostátní soutěž F1 ve školách se konalo 20. až 22. března 2015 v Techmanii Plzeň za účasti 16 týmů. Složení týmu Press ONE - studenti 3.L:     

Karel Winter - hlavní manager Adam Bališ - design inženýr Jiří Němec - výrobní inženýr Filip Březina - grafik zodpovědná osoba: já, Miroslav Palek

Studenti školu reprezentovali důstojně, jejich vystupování bylo slušné, kultivované a příjemné. V hodnocení poroty bylo konstatováno, že silná stránka týmu bylo sebevědomé vystupování při ústní obhajobě jak jazyce českém tak v anglickém, na dobré úrovni byl stánek. Slabé byly výsledky v oblasti CAD a CAM, také hmotnost vozu byla veliká (způsobená přimontováním 3D tištěných křídel). Pokud se poučí a využijí nabité zkušenosti, mají možnost příští rok bojovat o přední místa. Z Prahy se zúčastnily dva týmy, PressOne byl však lepší!

6

Exkurze do firmy Red Hat a na Masarykovu Univerzitu Mgr. Lukáš Kotek kantor učitel odborných předmětů Na úvod nesmí chybět několik poznámek. Začněme hned tou první. Těžko říci, nakolik je nutné firmu Red Hat osvětlovat (zvlášť v České republice). Jedná se o největší čistě linuxovou firmu na světě (nebo přesněji firmu, která má své podnikání postavené na vývoji linuxových technologií, včetně operačního systému – Red Hat Enterprise Linuxu – jako takového, nemluvě o dalších produktech jako je JBoss, nebo rozličných cloudových technologiích – např. OpenShift). Štěstí je, že největší vývojářská pobočka firmy je umístěna v Brně, což nám umožnilo exkurzi, o níž jsou následující řádky. Fakt, že firma úzce spolupracuje s Masarykovou Univerzitou (Fakultou informatiky), pak osvětluje zbytek. (Termín naší návštěvy se datoval na 16. února.) Poznámka druhá je charakteru ryze praktického. Ačkoliv netrpím despektem k Českým drahám, nemohu říci, že 50 minut zpoždění stále ještě v rámci Prahy (aneb rozbitá výhybka v Úvalech) by bylo záležitostí, která by zvlášť uklidňovala. Omezím se na podstatné, tedy na to, že do Brna jsme (tj. pedagogický doprovod a dalších dvanáct studentů) dorazili (se zpožděním již drasticky sraženým na minut 45) vcelku. Ze strany firmy Red Hat jsme se setkali naštěstí s velmi vstřícným jednáním (a díky za to), takže posunutý počátek exkurze nepředstavoval potíž. Pobočka firmy Red Hat je v současnosti tvořena třemi budovami (a nutno podotknout, že třemi budovami v blízkosti tramvajové zastávky, což pro jedince se sníženou schopností orientace, přiznávám se, představuje veskrze pozitivní údaj). Jak jsme se dozvěděli následně, momentálně je zde zaměstnáno cca 800 lidí, což onu rozlohu do značné míry vysvětluje. Pojďme dále. Takže, co nás čekalo uvnitř? První zajímavá věc byla přirozenost prostředí (pojem, který bych si s jednotlivými patry z valné části řešenými jako klasický open space dříve nespojoval, snad to bylo ústupem od příkré pravoúhlé geometrie, která je tak typická jinde). Návštěva firmy byla rozdělena do dvou částí, jednak na samotnou prohlídku pobočky, dále pak na přednášku o firmě, Open source a o dalších věcech. Po celou dobu nás provázel Community manager (zodpovědný za styk s univerzitami apod.) Jiří Eischmann. Na prohlídce firmy byla poutavá nenucenost a obecně zdravá atmosféra, která v celém prostředí vládla. Postupně jsme prošli sekcemi, ve kterých jsou řešeny záležitosti typu vývoje linuxového jádra, práce na desktopových prostředích, instalátoru operačního systému, zabezpečení a dalších věcech. Vlastně přesně ten typ záležitostí, které si člověk představí pod pojmem vývoj operačního systému. Druhá část pak byla ve znamení přednášky na téma Red Hat a historie firmy, Open source obecně (kde je firma jedním z největších lídrů celého hnutí), technologií zde vyvíjených (např. cloudová platforma OpenShift a mnoho dalších serverových technologií) a komunitní linuxové distribuce Fedora, kterýžto projekt Red Hat podporuje (ostatně, hádejte, jak se jmenuje kloubouk v logu firmy), a na jehož výstupech staví každých několik let klíčový produkt firmy Red Hat Enterprise Linux (zkráceně RHEL), nyní existující již ve své sedmé verzi. (Na závěr pak, po společném focení, dostal každý účastník upomínkové předměty.)

7

V čem spočíval přínos celé návštěvy? Exkurze byla primárně, co do účastníků, cílena na studenty třetího ročníku, kteří v jeho rámci absolvují předmět Operační systémy. Podstatná část roku je zde pak věnována práci s, ano, operačnímu systémy, na bázi GNU/Linuxu a souvisejícími technologiemi. Věci, které jsou v rámci teorie probírány (cloudy, druhy virtualizace, pojmy jako IaaS apod.) se zde z – možná abstraktních – termínů staly konkrétními. Jedná se o produkty, které Red Hat nabízí (např. viz zmíněný OpenShift), a u nichž bylo možno vidět, že opravdu nezůstávají jen na, v tematických plánech nastíněném, papíře (podržíme-li se např. tématu „Virtualizace“). Věřím, že nejen pro studenty bylo fascinující vidět, že kde se vyvíjí operační systém a kde řeší podpora uživatelům (v blíže nepopsatelném počtu jazyků). Krátce řešeno: Věřím, že „Linux“ je nyní pro účastníky exkurze záležitost mnohem uchopitelnější. Druhá část našeho putování po Brně směřovala na Masarykovu Univerzitu (konkrétně na Fakultu informatiky). Naším průvodcem byl Jan Bušta, který nám představil jednak fakultu jako celek (studijní obory a co tvoří její spektrum zájmu a činnosti, počty přijímaných studentů apod.), a dále zdejší laboratoře (zaměřené např. na zpracování a analýzu lidské řeči), přednáškové sály (malou zajímavostí zde zbyl přednáškový sál, ve kterém probíhala reálná přednáška, ze kterého souběžně probíhal živý stream do přednáškového sálu druhého). Nejeden učitel by se cítil ohrožen :-) Nicméně soudím, že největší dojem zanechaly jiné dvě věci. V jedné z laboratoří jsme měli možnost se seznámit s do matice odhadem dvaceti zapojenými LCD monitory (každý s rozlišením mírně přesahujícím Full HD) tvořícími spolu s dalším nezbytným vybavením vskutku efektní konstrukci. Musím poznamenat, že na mapě, zobrazené na tomto zařízení, se nám podařilo s mírným úsilím dohledat i naši školu. Tolik k zajímavosti první. Druhým hřebem pak byla návštěva (zatím povětšinou prázdné) serverovny. Asi není úplně bez zajímavosti, že na tamním hardwaru je provozována jazyková příručka Ústavu pro jazyk český. Ostatně byli jsme promptně upozorněni, kam směřovat případné stížnosti na funkčnost. Návrat do Prahy pak proběhl jak bez potíží, tak bez zpoždění. Je na místě poděkovat všem účastníkům za korektní chování v průběhu celého dne (a nutno podotknout, že dne vesměs prosluněného, byť mírně ledového, což půvab navštíveného města umocňovalo). Zvlášť pak chci poděkovat Blahoslavu Ratajovi, za samotnou myšlenku na exkurzi jako takovou, a za zorganizování a domluvu návštěvy Masarykovy Univerzity. Byl to dlouhý, cestováním vyčerpávající, ale plodný den.

8

Seminář o evropských projektech Scientix a NanOpinion pro učitele přírodovědných předmětů Mgr. Věra Krajčová kantor Fyzika, matematika V pátek 13. února 2015 se na naší škole uskutečnil seminář o evropských projektech určený učitelům STEM z Prahy a okolí. I přesto, že pátek třináctého obecně nebývá přijímán jako šťastný den, rozhodla jsem se pozvat učitele na svůj seminář a doufala jsem, že ani ostatní nebudou pověrčiví. Na seminář jsem si připravila povídání o projektech Scientix a Nanopinion, praktické ukázky nanotechnologií a jako bonus práci s magnety a magnetickými poli. V laboratoři fyziky se nakonec sešlo 21 učitelů IT, chemie a fyziky, což bylo více, než jsem čekala. Účastníky byli především učitelé z průmyslových škol z Prahy a překvapilo mě, že šlo spíše o starší a zkušené pedagogy. Zcela se tím vyvrátil zažitý názor, že starší učitelé si jedou ve svých zajetých kolejích a nejsou přístupni novinkám. Z původně plánovaného 1,5 hodinového semináře byl nakonec dvouhodinový a čas při něm ubíhal velmi rychle. Učitelé se bavili připravenými experimenty, vyráběli ferrofluid, magnetické i šumící kuličky a poté i pracovali se slizem. Skoro to vypadalo, že se jim ani nechce domů. Velmi mě potěšila účast mých kolegů ze školy a jejich podpora. Moc jim za to děkuji. Více informací o prezentovaných projektech na stránkách www.scientix.eu a www.nanopinion.eu.

9

The Crew Adam Novák Student 4.A The Crew je online závodní hra, kterou vytvářeli vývojáři ze dvou studií Ivory Tower a Ubisoft. Hra byla vydána druhého prosince 2014. Vydána byla pod značkou Ubisoft pro novější konzole a počítač. Jedná se o velikánský projekt Ubisoftu udělat konkurenci schopnou závodní hru. Na hře pracovali více jak 3 roky. The Crew je postavena na otevřeném světě, kde můžete jezdit napříč Spojenými státy jak je libo. Co se týká mapy, trvalo by vám bezmála 45 minut kdyby jste chtěli projet napříč celé mapy. Příběh pro jednoho hráče trvá bezmála 20 hodin. Hlavní postava TheCrew je Alex Taylor, který je zkušený a kvalitní řidič, který má už něco za sebou. Poté co ho zavřou do vězení za vraždu vlastního bratra na tři roky . Dostává se tedy zpátky na dno. Po odpykání více jak 2 let dostává nabídku od policistky, která se neodmítá. Nejen že propustku z vězení, ale také pomoc při dopadení lidí, kteří nepříjemně ublížili jemu a jeho rodině. Alex Taylor se vrací zpět do Detroitu, kde si zakoupí své závodní auto a sranda může začít. Nejenom, že se potýkáte příběhem, ale do toho můžete dělat různé vedlejší úkoly, jako jsou například slalom, prorážení nebo také skoky. Při projíždění Amerikou si kupujete čím dál tím lepší auta nebo terénní a raidová auta, takže zábavy si užijete až moc. Hlavní mise jsou samozřejmě vylepšeny o to, co Ubisoft slíbil masivní multiplayer. Můžete si vybrat jestli chcete misi zajet sám, z přáteli a nebo z náhodnými hráči. Hra nabízí velkou porci aut od starších kousků až po nejrychlejší auta na světě a do toho můžete tunit auta jak se vám zlíbí a co vám to dovolí. Hra nabízí překrásný terén a okolí a ještě do toho vám před kolami proběhne tu a tam nějaké to zvířátko. Hra nabízí spoustu možností jak hrát upravovat auta, otvírat ztracené součástky nebo prostě prozkoumávat přenádherná okolí. Bohužel ani u The Crew se Ubisoft nevyvaroval velkých nedostatků. Ubisoft vydal na pohled graficky nádhernou hru, ale technicky na tom nebyla vůbec dobře, protože hráči se nemohli připojovat do party z kamarády, takže nemohli hrát spolu a bylo hodně o náhodě, jestli se připojíte hned nebo za 2 hodiny, je to docela frustrující. A když vzdáte připojování do party a chcete si zahrát klasicky multiplayer a čekáte u toho 30 minut a stejně vám to nic nenajde. Statistika hráče se vám ukáže pouze někdy a to nemate jistotu, že ukazuje správně. Prostě Ubisoft vydal přenádhernou hru z množství technických chyb.

10

Vlastní hodnocení: Tato hra mě přitahovala hned od prvních trailerů. Hra pro jednoho hráče má krásný příběh, který doprovází bezkonkurenční CGI filmečky. Bohužel hned od první mise jsem se potácel z velkým problémem jelikož jsem chtěl hrát hlavní příběh s kámošem, ale za boha jsme se nemohli připojit do party. Když se nám to po více než 3 hodináchpovedlo zprovoznit hned mě hra zase zatáhla do děje, že jsem málem na ten tří hodinový boj z Ubisoft technikou málem zapomněl. Závodit s kamarády bylo prostě suprový jelikož jsme se předháněli v tunění aut a kdo má výkonnější, rychlejší a nebo vzhledově krásný auto. Hru bych hodnotil velice kladně bez technických chyb bych dal10/10, ale jelikož technické chyby velice ovlivňují hraní i průběh samotné hry hodnotím 5/10. Martin Zanig hodnocení: The Crew, honosný název, ale ten bohužel hru nedělá dobrou ani špatnou je to jen pěkný obal pro výrobek. První věc, která na mě vyskočila po nainstalování hry byla negativní a to snížení hlasitosti mluvícího kamaráda na team speaku.. Ono pokud jste nuceni pokaždé když jste v TC (ThCrew) nebo když ho vypínáte a pouštíte třeba lolko měnit nastavení team speaku opravdu to lidi naštve.. Upřímně doufám, že to blbne pouze Tsko … Druhá věc co na Vás vyskočí je docela intuitivní inteligentní loby/menu, kde vidíte mapu statistiky hráčů nebo svůj postup. Dovolil bych si jenom odbočit, že statistikynapř: údaj o průměrné rychlosti Vašeho automobilu a i spousta dalších údajů je snůška nesmyslů a joku..Už vidím jak dokážu jezdit 650km/h po městě při padání ze skály či když mě nepřátelský „bot“ přátelsky políbí .. Nerad bych jenom kritizoval proto bych chtěl ocenit dobrý herní systém a super příběh.. Co se týká grafiky hra je velmi pěkně udělaná a to že si na téhle hře alespoň část vývojového teamu dala záležet ukazuje např. Jen taková drobnost jako je zvuk při přejíždění bílé čáry na dálnici oddělující krajnici a vozovku. Nebudu taky vyzrazovat všechny super drobnosti, které Vás nesmírně potěší nebo překvapí. Co bych hodně vytknul tak to je soubojový systém sám mám problémy se dostat do nějakého loby a mnohdy ani po několikahodinovém čekání a restartování hry U playe nebo počítače stále nenacházím soupeře...Kde soudruzi udělali chybu? Suma sumárum dávám téhle hře 5bodů z 10ti. Možná, že mmonfs není v řadě věcí tak dobrý jako TC ale to že není problém se dostat do souboje proti lidem má velkou hodnotu.. Však o to hlavně u onlinovek jde..

11

Nyní se přesuneme do bloku s maturitními projekty.

Můj maturitní projekt Minichbauer student 4.B Jako maturitní práci jsem si vybral projekt, který bude mít uplatnění zejména při pořádání velkých mezinárodních soutěží v karate. Program vyvíjím pro klub Rajawali Sakti a World Fudokan Federation. Tento program by se měl začátkem příštího roku aktivně používat při pořádání závodů. Tento nápad jsem dostal poté, co jsem se v roce 2013 zúčastnil jako organizátor světového šampionátu v Praze. Kde jsem viděl, že veškeré zpracování se provádí ručně nebo pomocí kancelářského balíku MS Office. Pracné vyplňování tabulek spotřebovalo velmi mnoho času a bylo zapotřebí velkého počtu zapisovatelů. Můj program velice usnadní práci organizátorům šampionátu, kteří již nebudou muset ručně přepisovat do tabulek veškerá jména závodníků, tyto údaje budou zadávat účastníci závodu do mé webové aplikace, která je zapíše do databáze. Zpracování výsledků závodu poté probíhá prostřednictvím mého programu. V praxi to znamená, že průběžné výsledky každé kategorie se budou okamžitě zobrazovat na výsledkové tabuli. Po ukončení jakékoliv kategorie se prostřednictvím programu vytisknou výsledkové listiny a diplomy. Věřím že, můj projekt najde velmi dobré uplatnění a že velice zrychlí a pro diváky zpřehlední mezinárodní šampionáty v karate.

12

3D frézka CNC Jan Šole & Štěpán Zeman student 4.D Když jsme se loni na jaře se Štěpánem rozhodovali, co budeme mít jako maturitní projekt na rok 2014/2015, největší problém pro nás asi byl zajistit si konzultanta, kterého nám nakonec přislíbil pan učitel Lukáš Bayer. Po mnoha konzultacích a nemožných či nerealizovatelných nápadech na projekty, jsme se shodli na navržení a zkonstruování 3D frézky CNC po vzoru ShapeOko 2. Když jsme chtěli frézku, která není úplně zadarmo, museli jsme sehnat někoho, kdo nám to zafinancuje. Naštěstí nám škola nabídla možnost udělat projekt pod ___ OPPA. Pan ředitel všechno schválil a my se mohli pustit do práce. Díky OPPA jsme dostali možnost spolupracovat se studentem vysoké školy T. Fukarem, který nám poskytl školní technické vybavení na úpravu dílů.

Po složité machinaci s hliníkovými profily a nejrůznějšími díly se nám nakonec povedlo zkonstruovat funkční 3D frézku CNC po vzoru ShapeOko 2. Jedná se zjednodušeně o stroj, který má 3 osy a je k němu připevněna ruční frézka. Vzhledem k malé řezné rychlosti frézky je možno frézovat pouze do měkkých materiálů např. dřevo, hliník. Celkový projekt vyšel na necelých 19 tisíc včetně DPH. Pokud někoho náš projekt zaujal, může se přijít podívat na obhajobu maturitního projektu. 

13

Maturitní projekt All mobile David Slováček student 4. L Další maturitní projekt, který bych vám chtěl představit, je ALLmobile. Řešiteli tohoto projektu jsou mí spolužáci František Mareček a Petr Pánek. Jedná se o pořad zabývající se mobilními technologiemi a aplikacemi pro chytré telefony a tablety. Za úkol mají kluci vytvořit 6 dílů tohoto pořad. O vánočních prázdninách vydali již svůj čtvrtý díl (vánoční speciál), a jsou tak už za půlkou svého projektu. Rozepisovat zde, co všechno najedeme v jednotlivých dílech, by bylo zbytečné. Ostatně od toho zde máme ony videa. Můžete je najít stejně jako ty naše na SSPS TV nebo na serveru YouTube. Povíme si tedy něco aspoň o prvním díle ALLmobile. První díl začíná představením pořadu. Dozvídáme se, že každý díl bude rozdělen do dvou až tří částí. V první části budou novinky ze světa mobilní elektroniky. V druhé části nám představí TOP 5 aplikací v dané oblasti. Dále se dozvídáme, že třetí část bude pouze v některých dílech a že v ní budou vysvětlovat různé technologie, které zařízení využívají. Po představení pořadu následují zmiňované novinky. Do tohoto dílu si vybrali několik novinek od Applu, Microsoftu, ale i od Motoroly. TOP 5 je v tomto díle zaměřeno na úkolovníky. Zde se kluci museli probrat nepřeberným množstvím těchto aplikací na správu úkolů a vybrat 5 nejlepších. Tento seznam obsahuje Tasks, Google Keep, Wunderlist, Any.Do a Todoist. O každé z těchto aplikací zde najdeme ty nejdůležitější informace, klady a zápory dané aplikace, ukázku prostředí a práce s aplikací a samozřejmě cenu placené verze (pokud tedy existuje). Na konci recenze každé aplikace je věc, která mě osobně velice potěšila. Tou věcí je tzv. QR kód, který stačí vyfotit chytrým telefonem nebo tabletem, což vás přesměruje na obchod Google Play nebo iTunes store, kde si můžete danou aplikaci stáhnout nebo zakoupit. Já sám se o mobilní technologie také zajímám, a proto se mi projekt mých spolužáků velice líbí a všem rozhodně doporučuji se na něj podívat. Na závěr článku jsem si s kluky připravil krátký rozhovor. Proč sis vybral zrovna tento projekt? František: „Protože YOLO.“ (YOLO je zkratka pro anglickou větu „You only live once.“ Neboli česky „Žiješ jen jednou“.) Petr: „Protože se zajímám o nejnovější technologické novinky ve světě.“ Myslíš, že je lepší dělat projekt sám, nebo ve skupince / dvojici? František: „Ve skupině.“ Petr: „Konkrétně náš projekt je rozhodně lepší dělat ve dvojici, alespoň co se natáčení a následné editace videa týče.“ 14

Máš nějaké vtipné historky z natáčení? František: „Samozřejmě.“ Petr: „Určitě ano. Zejména různé přeřeky, které ze sebe dokáže člověk pod trochou tlaku dostat.“ Co bys doporučil studentům, kteří budou náhodou na váš projekt navazovat? František: „Nedělej to, pokud netušíš.“ (František chtěl poukázat na to, že v tomto projektu je velmi důležité mít dostatečný přehled o mobilních technologiích.) Petr: „Rozhodně schovávat si jednotlivé informace, které člověk nalezne ve volných chvílích - pak je s tím méně práce, když už je to potřeba na natáčení. Využít maximum času, který si vyhradíme na natáčení, protože člověk nikdy dopředu neví, kdy čas mít nebude, ať už z osobních či školních důvodů.“ Kdybys měl šanci si znovu vybrat téma projektu, vybral by sis stejně? František: „Nevybral.“ Petr: „Určitě ano. Jak už jsem to popisoval u té jedničky. O tomto tématu toho dokážu sdělit asi nejvíce, protože každý den sleduji, co se událo ve světě nového.“

Penetrační testování Jiří Rohlíček student 4.L Jiří Rohlíček, současně navštěvující čtvrtý ročník naší školy (konkrétně Lyceum) souhlasil s krátkým rozhovorem, vztahujícím se k jeho maturitní práci.

15

Ty jsi teď ve čtvrtém ročníku, a pracuješ na svém maturitním projektu, nazvaném ‘Penetrační testování’. Můžeš nám k tomu něco říct? Co si máme pod tím pojmem vlastně představit a co od tvého projektu máme čekat? „Penetrační testování si zjednodušeně můžeš představit jako simulování hackerského útoku ať už zvenčí, nebo zevnitř sítě. Spousta lidí tento pojem zaměňuje s obyčejným testem bezpečnosti (anglicky vulnerability assessment, v češtině není zavedený ekvivalent - pozn. autora). Zásadní rozdíl je v tom, že obecný test může být z větší části automatizovaný, zatímco penetrační test vyžaduje specifický přístup k problému a často zahrnuje reálný cíl, který se má dosáhnout za využití předem určených prostředků. Něco jsem o tom psal i do výstupu nazvaného ‘Plánování testu’, proto těm, které to zajímá, doporučuji navštívit můj harmonogram na virtuální škole. Pokud jde o účel mé práce, ten jsem popsal již v analýze. Výsledkem by měla být sudiiní skripta, která by popisovala danou problematiku. Sám se na tom učím a svoje poznatky zapisuji. Útoky provádím proti Linuxu i proti Windows.“ A ty si myslíš, že jsou penetrační testy potřeba? Nestačí ty automatické testy? „To opravdu nestačí. Tím však neříkám, že zde pro ně není místo. Na automatických testech je krásné to, že nestojí skoro žádnou práci, až jejich výslednou analýzu. Tyto testy by se měly provádět pravidelně a ukážou ti základní problémy, kterým musíš čelit, jelikož jsou nejviditelnější. Kromě pravidelného spouštění v časových intervalech, by měly být znovu spuštěny po každé instalaci nových prvků, či aktualizaci. Penetrační test si naproti tomu objednáš v případě, že jsi již dosáhl svého požadovaného stupně bezpečnosti a chceš vidět, jak obstojíš v reálném světě. Tyto testy si objednáváš většinou od někoho nezaujatého mimo testované prostředí. Doporučuje se test provádět tak jednou až dvakrát do roka.“ Jak ses vlastně k tomuto tématu dostal? „Tento projekt jsem si navrhl sám. Respektive, nejdříve jsem byl za panem ředitelem a zeptal se ho, jestli by něco podobného bylo možné, protože se mi žádné z témat maturitních projektů nelíbilo. Z jeho strany jsem dostal odpověď, že pokud si seženu konzultanta, tak nevidí problém. Když jsem to řekl panu Beránkovi, přišlo mu to jako zajímavé téma a tak bylo rozhodnuto. Nápad na toto téma mě přivedl můj zájem se podobnou prací v budoucnu živit.“ Dobře, a jak se ti zatím daří práce na projektu? „Popravdě jsem původně zamýšlel výrazně odlišný výsledek. Z mého pohledu jsem vytvořil dost povrchní texty. Nevím, jestli jsem podcenil náročnost této práce, nebo přecenil svoje síly, nejspíše od obojího něco. Jde o to, že ve čtvrtém ročníku už se ti začnou kupit všechny věci na sebe, člověk s tím moc nepočítá, zvlášť, když se jako já předchozí tři roky fláká. Připočti k tomu mimoškolní aktivity a najednou jsi ve skluzu.“ Dobře, a plánuješ se svou prací něco dělat, nebo celý projekt po maturitě zahodíš?

16

„Tak rozhodně ho nezahodím, těch pár megabytů se ztratí a byla by toho škoda. Možná to z toho není poznat, ale je na tom spousta práce.Věřím, že zkušenosti z práce na tomto projektu mi budou prospěšné při nadcházejícím studiu. Rozhodně bych chtěl tento projekt v budoucnosti rozšířit, respektive od základů předělat a pojmout více odborně a srozumitelně. Z této práce budu spíše čerpat. Kdo ví, třeba si na něco podobného vezmu bakalářku.“

Děkujeme za rozhovor.

HUBÁČEK Jiří, absolvent školy, student VŠ, lektor Cisco Academy Jiří Hubáček byl spolu s Janem Černohorským již ve třetím ročníku osloven ředitelem školy ke spolupráci. Tehdy ředitel hledal lektory serverů v Microsoft Academy. Ředitel oběma nabídl, že jim toto školení zaplatí, šlo o částku cca 20 tisíc korun pro každého, pokud se zaváží po další tři roky na škole působit v roli lektorů. Přidal ještě podmínku, pokud by nesložili závěrečnou zkoušku, vše si uhradí sami. Oba tuto poměrně tvrdou podmínku přijali a již na konci třetího ročníku střední školy školili své spolužáky. Od té doby oba spolupracují se školou až do současnosti.

17

Podzimní část školního roku 2014/2015 pobýval Jiří Hubáček na půlroční studentské stáži na finské universitě v rámci projektu EU Erasmus +. Nejen o tom jsou naše následující otázky. Kdy jste na naší škole maturoval a jak zpětně vzpomínáte na roky strávené na naší škole? Musel jsem se kouknout na maturitní vysvědčení. 2008. Preslovka byla dobrá volba, hlavně kvůli technickému zaměření. Samozřejmě jsem některé předměty protrpěl a v některých se flákal, ale když to vezmu se vším všudy, bylo to produktivní období ve vzdělávacím slova smyslu. Jak dlouho jste váhal, než jste přijal nabídku ředitele stát se již jako středoškolský student lektorem Microsoft Academy? Neváhal. Takové nabídky se neodmítají. Nemyslím si, že mi v té době docházely všechny důsledky, ale dobře to dopadlo. Byl pro vás velký problém poprvé předstoupit před studenty a začít je vyučovat? Neřekl bych, že to byl problém. Určitě jsem se bál, ale těšil jsem se. Navíc jsem měl to štěstí, že bez pár suplovacích výjimek jsem vždy učil studenty, kteří na kurz přišli dobrovolně. To se učí samo. Jakou vysokou školu v současné době studujete? ČVUT FEL. Kde jste strávil svou stáž ve Finsku a jaký rozdíl je ve studiu vysoké školy v Čechách a ve Finsku? Strávil jsem půl roku v Tampere na Tampereen Teknillinen Yliopisto. Hlavní rozdíl byl pro mě v přístupu, kdy kvalita byla důležitější než kvantita. Rád bych ale zmínil, že na TUT jsem studoval jen jeden semestr a navíc předměty, které jsem si sám zvolil bez ohledu na studijní plán. Druhá věc, která mě zaujala a beru jí jako velké plus bylo, že veškerá výuka v magisterských studijních programech probíhá v angličtině. I pro místní. Co za zkušenosti pro vás tato studijní stáž přinesla? Bylo milé vyzkoušet si život na kolejích. Jsem z Prahy a studuji v Praze, což kromě výhody, že můžete bydlet doma, má nevýhodu, že můžete bydlet doma. V letošním školním roce jste konzultantem maturitního projektu. Oč jde a zvažujete něco podobného nabídnout i pro příští školní rok? Maturitní projekt má název „GNUŠkola: Přechod školy na VoIP řešení“. Jde o nahrazení analogové telefonní sítě její modernější variantou. Na příští rok bych rád zase něco vymyslel, ale zadání musí být kvalitní a výsledek mít nějaký smysl a to dá práci. V současné době vyučujete počítačové sítě. Mohli jsme vás vidět po učebně pobíhat s telefony. Co tam s nimi děláte? Pro třetí ročníky jsem vedl školení „Základy telekomunikační techniky“. Takovou 18

zjednodušenou verzi již zmiňovaného maturitního projektu, kde se po úspěšném zapojení síťových prvků, telefonů a konfigurace VoIP ústředny dalo z jednoho telefonu dovolat na druhý. A občas studenti zvládli i něco navíc. Jaké máte plány do budoucnosti? Dodělat školu. A na těch zajímavějších pracuju s Martinem Beránkem, se kterým dáváme dohromady projekt GNUŠkola, který by se dal volně opsat jako rozšíření operačního systému GNU/Linux do škol.

Školní knihovna v systému UnicornUniverse František Roll student

4.B V několika větách bych popsal, jak školní knihovna funguje. Nejdřív jsem si vytvořil složku s metodikou, do které jsem vytvořil několik elementů metodiky a to tři meta artefakty a rozhraní role. Meta artefakty v systému zastupují jednu z nejdůležitějších rolí protože vše, co uživatel založí, ať už se jedná o složku nebo o artefakt, vše se vytváří podle nějaké šablony, tedy meta artefaktu. Každý meta artefakt obsahuje několik komponent a tou je osnova, vzorové nastavení práv, vzorové nastavení životního cyklu a vlastnosti. Osnova znamená, v jaké struktuře bude informace uložena, a jak bude vypadat

graficky. Například u meta artefaktu Karty titulu je záznam informací do tabulky, která obsahuje vlastnosti a tlačítka pro práci s titulem viz obrázek. Vlastnosti v systému reprezentují vstupní data do předem nadefinovaných míst. V praxi to je malá databáze každého artefaktu, do které nahrajeme data a později s nimi můžeme pracovat. 19

Dále jsem nadefinoval vzorový životní cyklus, nebo-lijakých důležitých stavů informace nabývá, a jaké činnosti se s ní provádí. Například komunikace při vypůjčení titulu mezi správcem knihovny a uživatelem, který si knihu vypůjčil. V dalším kroku jsem vytvořil organizační jednotku s jednotlivými složkami a kompetentními rolemi pro školní knihovnu, tedy strukturu v Unicornu na úrovni uživatele. Samozřejmostí je ošetřit přístup a práva do jednotlivých složek a portálů. Další důležitá součást projektu je programování skriptu. Skriptoval jsem v jazyce ruby. Ruby je primární jazyk Unicornu. Samozřejmě se může programovat i v jazyce java. Příkazy jsem posílal vzdáleně z terminálu. První skript měl za úkol vytvořit hromadně karty titulů, podle souboru csv a naplnit zároveň i obsah vlastností např. název knihy, autora, nakladatelství atd. Pro zajímavost. Skript nahrál cca. 2500 knih. Druhý skript získal zpět již z vytvořených titulů jejich název a kód. Poté vytvořil výstupní textový soubor csv. Tímto krokem jsem si připravil data pro poslední skript, který generuje obrázky do vlastnosti. U posledního kroku jsem se zaměřil na testování knihovny. Vytvořil jsem si testovací role žáka, učitele a třídního učitele a to proto, abych nějak nenarušil strukturu pracovního prostředí již používaných rolí. Hlavně jsem testoval individuální a hromadnou výpůjčku titulů. Správné chování životního cyklu, tedy komunikace a navazování aktivit mezi správcem a uživatelem. Projekt jsem se snažil vytvořit tak, aby byl funkční pro školní knihovnu a mohli ho do budoucna využívat studenti i učitelé.

STUDENT NAŠÍ ŠKOLY VYHRÁL ELEKTROTECHNICKOU OLYMPIÁDU Strouhal Martin Student 2.D Martin je na naší škole něco přes rok a půl, přesto toho již stihl hodně. V roce 2014 se stal druhým nejlepším studentem v České republice, vybojoval si účast na Mistrovství světa Microsoft Championship v Los Angeles, kde reprezentoval nejen naši školu, ale celou Českou republiku. V březnu 2015 se stal vítězem Elektrotechnické olympiády.

20

Kromě toho je správcem Studentského klubu, spolupracuje s firmou Microsoft jako člen Studentského trenérského centra, pracuje pro firmu Microrisc a vyučuje programování ve Stanici techniků Vyšehrad. Získal již několik certifikátů a další získat plánuje. Na konci prvního ročníku měl vyznamenání, v pololetí letošního roku mu uteklo díky zaváhání z angličtiny, průměr známek byl však v pořádku. Vzhledem k jeho velkému úspěchu v Elektrotechnické olympiádě jsme mu položili několik otázek, ale ptali jsme se nejen na tuto akci.

Nejprve přijmi naši gratulaci k tvému poslednímu celorepublikovému úspěchu. S tím souvisí i první dotaz, co jsi musel absolvovat, abys Elektrotechnickou olympiádu vyhrál? Děkuji, absolvovat jsem musel prvně hlavně odhodlání se přihlásit, všiml jsem si jednou letáčku upozorňující na elektrotechnickou olympiádu, který visel na jedné z nástěnek u nás ve škole. Tehdy jsem si říkal: „To je zajímavé, ale asi tam stejně bude spousta lepších lidí než já…“ a tím jsem to vlastně zametl pod koberec, díky bohu však za mé dobré přátele, kteří mě později motivovali, abych to zkusil, a když jsem slyšel i od někoho jiného, že by bylo zajímavé se zúčastnit, tak jsem se nakonec přihlásil. Nejprve jsem absolvoval test s otázkami z fyziky a elektrotechniky a poté začal zpracovávat prezentaci mého projektu. Podle výsledků testu a zpracované prezentace nakonec porota vybrala 12 finalistů, kteří byli pozváni na FEL, aby předvedli svůj projekt a rozhodlo se o konečném pořadí. Kde se konalo finále a kdo ho pořádal? Finále se konalo na fakultě elektrotechniky ČVUT a soutěž pořádala katedra telekomunikační techniky. S Fakultou elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze naše škola úzce spolupracuje. Jak hodnotí tuto spolupráci představitelé FEL ČVUT? Ano, to je pravda, porota se dokonce o naší spolupráci zmiňovala, tedy, spíše si ji velmi pochvalovala a vyzdvihovala Cisco Academy, kterou na naší škole máme. FEL Cisco Academy vidí jako velice užitečnou a pro studenty přínosnou.

21

Co bylo přesně náplní tvojí prezentace, se kterou jsi porazil dalších jedenáct finalistů? Můj projekt spočíval v bezdrátovém ovládání RGB lampiček, během celého projektu jsem vyzkoušel více možností a myslím, že mi to pomohlo získat spoustu cenných zkušeností, které se získávají prostě z praxe :). Pracuješ pro firmu Microrisc. Můžeš nám říci, co je náplní tvojí práce? Ve firmě pracuji jako vývojář a podílím se na vývoji frameworku Simply, který umožňuje jednoduše komunikovat mezi počítačem a hlavním bezdrátovým modulem, pomocí kterého posíláme bezdrátově příkazy do celé sítě modulů a umožňujeme tak vytvořit uživateli řídící jednotku, která může být připojena například k internetu a průběžně zpracované výsledky posílat dál nebo je ukládat na disk. Díky tomu, že Framework je psaný v Javě, která je multiplatformní, nachází široké spektrum využití od stolních počítačů až po tzv. embedded PC jako je například Raspberry. Vidíš v téhle práci svoji budoucnost? Co ti tato práce vlastně přináší? Ano, dokážu si představit, že bych mohl s touto firmou spolupracovat i v budoucnu. Ve firmě získávám spoustu cenných zkušeností, které vycházejí z praxe a studenti nemají možnost se je naučit moc ve škole. Oproti školnímu prostředí se zde setkávám opravdu s praxí místo teorie a spolupracuji na větším projektu, během jehož vývoje mi moji kolegové občas kód zkritizují a poradí mi jak ho vylepšit – jde o používání nejrůznějších pokročilých technik a programátorských fíglů, kdy se programátor až v praxi naučí psát program určitým stylem. Víme také, že vyučuješ programování ve Stanici techniků Vyšehrad. O jak staré děti jde a jak jsi s touto činností spokojený? Ze své strany, ale i z odezvy těch, co vyučuješ? Jedná se o děti ze základní školy 2. stupně. Učit jsem začal před 2 lety, kdy skončil vedoucí, který dřív učil mě, a díky mojí ochotě vždy pomoct si mě všimlo vedení stanice a nabídlo, abych s vedením kroužku pokračoval. S radostí jsem nabídku přijal, protože mě práce velmi lákala. Předávat své znalosti dál a mít možnost se podílet na vývoji další generace..., z toho mám velmi dobrý pocit, a i přestože je to někdy s dětmi těžké, tak tuhle práci dělám rád. Dovedeš si představit, že bys někdy byl klasickým učitelem? Kdyby se mě na tohle zeptal někdo před několika lety, řekl bych automaticky ne. Vzhledem k tomu, že ale již teď učím malé děti programovat, 22

jsem studentem studentského trenérského centra, kde nás učí věci o produktech Microsoftu tak, abychom je mohli předávat dál, tak se nechme překvapit, jak to jednou dopadne :). Jaké odborné certifikáty jsi již získal a který z nich si nejvíce ceníš? Získal jsem již několik certifikátů Microsoft Office Specialist (MOS) vč. Word a Excel expert, které bylo docela náročné získat, a velice si jich cením. Díky těmto certifikátům jsem získal zastřešující certifikát MOS Master a také certifikát za účast na mezinárodním šampionátu MOS v Los Angeles, kde jsem reprezentoval Českou republiku v produktu Word. Dále jsem také získal certifikát Java Fundamentals, který je pro mě cenný zase z pohledu „prvního získaného certifikátu na SSPŠ“ . Jaké další certifikáty plánuješ získat? Nyní, ve druhém ročníku, jsem začal a rád bych pokračoval v získávání certifikátu CCNA – Cisco Academy. Proč si myslíš, že je dobré odborné certifikáty vlastnit? Tady nastává otázka, zda je dobré certifikáty vlastnit, nebo se během kurzu něco naučit a certifikát si zasloužit, v tom vidím zásadní rozdíl, takže, když to shrnu, je dobré je vlastnit, protože díky nim právě získá člověk ty znalosti, které bude moci využít. Během nedávné návštěvy studentů z partnerské římské školy v Itálii jsi je doprovázel. Nejspíše jste komunikovali v angličtině, jak šla angličtina tobě a jak jim? Narážíme na jisté problémy, které jsi s angličtinou měl v pololetí letošního roku. Ano, komunikace probíhala v angličtině, a i přestože mi angličtina v hodinách nejde úplně nejlépe, tak v praxi to zas tak špatně nevidím, myslím, že jsem byl dobře schopen se všemi komunikovat a vést i delší rozhovor s někým jiným v angličtině. V praxi je dobré, že se člověk tolik nebojí, že řekne něco špatně, protože je to normální, a to platí pro obě strany, takže nakonec se do toho člověk nějak dostane, a když mu náhodou vypadne to slovíčko, tak se k němu nějak za pomoci druhé strany či popisování dostane :). Jak důležitá je pro tebe angličtina, třeba i s ohledem na studium či práci v zahraničí, a plánuješ s tím něco udělat? Angličtina je pro mě hodně důležitá, protože téměř jakákoli dokumentace je především v angličtině, takže se angličtinu plánuji dál pečlivě učit a své znalosti vylepšovat. Jak spokojení byli italští hosté? Prý to byly samé dívky, je to pravda? Ano, Italové byli velice spokojení, dokonce by příští rok přijeli rádi znovu, protože se jim v Praze velmi líbilo a nestihli jsme jim ukázat vše, mimo jiné z důvodu, že u nás mohli být podle vnitřních předpisů jejich školy pouze 5 dní, protože jejich zahraniční výlet nesmí být delší. Která z oblastí IT ti přijde nejzajímavější? Která tě nejvíce baví? Tohle je zajímavá otázku, už jen z toho důvodu, že jednotlivé oblasti se v IT vzájemně dost dotýkají. Když bych to měl ale nějak shrnout, mám rád takové to IT, kde se přemýšlí a 23

dělá něco technického, jako programování nebo síťařina. Méně raději mám spíše umělecké části IT – nejsem zas tak talentovaný na tuto část . Máš už nějakou představu, co bys chtěl dělat po skončení střední školy a později jako své zaměstnání? Je spousta možností a ještě zvažuji, co po střední budu dělat, ale rád bych pokračoval ve studiu na vysoké škole, a co se týče zaměstnání, vždy mě nejvíc lákalo programování a myslím, je stále reálné, abych se stal programátorem, ale možná mě nakonec život zavane někam úplně jinam :), každopádně vím, že ať programátorem budu či ne, chci být šťastný, protože to je důležité. Také při otázkách tohoto typu rád vzpomínám na příběh Johna Lennona, ve kterém se myslím dost inspiruji a který mám rád. Jemu totiž maminka jako malému řekla, že klíčem k životu je štěstí a když John jednou přišel do školy, kde se ptali dětí, co chtějí být, až budou velcí, John odpověděl: „Chci být šťastný“. Ve škole mu řekli, že nerozumí otázce, ale on jim oponoval tím, že to oni nerozumí životu. Na naší škole ředitel organizuje tak zvané Kulaté stoly, při nichž diskutují o předmětech vyučující, absolventi naší školy, studující na vysokých školách, a naši studenti. Co této iniciativě ředitele říkáš, a může podle tebe přinést významné pozitivní výsledky? Myslím si, že tato iniciativa je velmi dobrá, ale záleží, jak bude pojata a zda se pak věci ve výuce opravdu zlepší. Máš mnohé aktivity a zájmy. Jak tě v tom podporuje naše škola? Jaké mají podle tebe šance se naučit naši studenti něco navíc, nad klasickou výuku v klasických předmětech? Na čem to záleží? Záleží na tom, zda je student cílevědomý a je schopen si najít svou cestu, kterou se vydá a bude se na ní držet, v takovém případě si myslím, že se studenti mohou naučit opravdu mnoho. Co si myslíš, že člověk potřebuje, aby se v blízké budoucnosti prosadil na trhu práce? Jaké naděje se na něm prosadit mají čeští studenti a co by podle tebe pro to měli udělat? Tato otázka možná částečně souvisí s tou předchozí, podle mě je důležité dobré sebevědomí, vědět co člověk chce, umět se prezentovat, prezentační dovednosti jsou dnes velice důležité a měl by na jejich výuku a využití být kladen velký důraz, neboť dle průzkumů je to jedna z nejvyžadovanějších dovedností při hledání zaměstnání. Samozřejmě se ale také hodí i odborné dovednosti, a to i přestože v zaměstnání se člověk naučí jiné praxi a dělá něco docela jiného než ve škole, ale nějaká ta teorie je přeci jen nutná. Děkujeme za rozhovor.

24

CISCO Games kategorie HS3 2015 Martin Beránek Kantor IT oddělení Naši studenti, Marek Fiferna, Marek Bělohoubek a Lukáš Hodboď, získali druhé místo v soutěži CISCO Games kategorie HS3. Soutěž je pro studenty středních škol a má za cíl vyzkoušet jejich poznatky z počítačových sítí v rámci CISCO CCNA programu. V každém týmu jsou vždy jen tři studenti, kteří soupeří s ostatními skupinami. Nejdříve studenti vypracují teoretický test. Potom jsou postaveni před nějaký praktický problém, který musí vyřešit. Ačkoliv se mi zdálo, že se studenti mohli přípravě věnovat lépe, i tak soutěž zvládli velice dobře. Nutno podotknout, že tým, který vyhrál, vedl lektor, který připravoval soutěžní zadání. Pro nás to tedy byla velká výhra. Studenti si podívali do prostor FIT ČVUT, kde pro ně ve volném čase byly připraveny přednášky se síťovou problematikou. Jednu přednášku měl i Lukáš Nagy, mistr světa v soutěži Netriders pořádané také v rámci CISCO. Všechny přednášky byly motivační a měli studentům připomenout, že pokud je sítě aspoň trochu baví, mají velké možnosti. Já doufám, že i příští rok se mi podaří složit tak úspěšný tým a že znovu zkusíme vyhrát. Pro mě, jako lektora, byla celá akce možnost studentům ukázat, že všechno, co Vás v sítích učíme, má nějaký smysl. Ačkoliv organizace soutěže nebyla dokonalá, jsem rád, že jsme se zúčastnili.

Návštěva tureckých studentů Bc. Petr Hejhal kantor učitel odborných předmětů Během měsíce března naší školu navštívily dvě skupiny tureckých studentů v rámci evropského vzdělávacího programu. Studenti na naší škole strávili 10 dní, během kterých měli možnost se seznámit se zajímavými tématy, které se u nás vyučují.Výuka probíhala 25

v přátelské atmosféře a za účasti překladatele, protože ne všichni zahraniční studenti uměli mluvit anglicky. Nejvíce studenty bavila praktická práce v kovárně a laboratořích. V navázané spolupráci se snažíme pokračovat. Pokud se i vy budete chtít s tureckými studenty seznámit, budete mít možnost od 10. května, kdy nás navštíví poslední, třetí skupina.

Jarní škola mladých autorů Michael Kalista Student, redaktor 3.L V březnu se v učebním středisku fakulty elektrotechnické ČVUT konala akce nazvaná Jarní škola mladých autorů 2015 a přibližně dvacet našich studentů se jí zúčastnilo. Pro mě jakožto redaktora nejčtenějšího časopisu naší školy a zároveň nadšence do přednášek pana profesora Petra Kulhánka to byl úžasně strávený týden. V pondělí jsme se z rána poměrně pohodlně z Prahy do poklidné vesničky Temešvár u Písku. Když paní doktorka Ilona Ali Bláhová „odškrtávala“ účastníky, trošku se mi zvedaly koutky, tento kurz byl až na pár výjimek „zájezdem“ SSPŠ. První den nás čekala přednáška již výše zmiňované doktorky Bláhové, která nás zasvětila do tajů stylistiky a struktury odborných textů. Následně nás doktor Martin Žáček poutavě seznámil se základy práce v grafických programech zaměřených na editaci fotografií. Troufám si tvrdit, že pro studenty třetího ročníku SSPŠ, potažmo více zastoupeného druhého, šlo spíše o veliké zopakování již ve škole nabytých zkušeností. Po přednáškách jsme byli rozděleni do tří členných týmu, z nichž každý tým dostal k týdennímu zpracování jeden populárně vědecký článek na dané téma. Ještě před večerní přednáškou profesora Kulhánka nás ovšem čekala večeře. Paní učitelka Zýková nám již o proslulém kuchařském umění paní Kříhové říkala, ale vařit výtečnou domácí kuchyni pro více než 30 lidí ve skromně zařízené kuchyňce, klobouk dolů! Naštěstí jsme měli i povinnou pohybovou aktivitu každé odpoledne, takže jsme tloustli jen neznatelně. 26

Přednášky o tvůrčím psaní byli velice poučné a především pak seznámení se sazečským programem se ukázalo jako klíčové pro naši budoucí tvorbu. Osobně mě však nejvíce zaujaly přednášky doktora Kříhy a profesora Kulhánka. Oba tito pánové jsou pro někoho mých znalostí, téměř nevyčerpatelnou studnicí tajů fyziky. Jako třešnička na dortu pro nás bylo přichystané astronomické pozorování, při kterém jsme se na „jejich fyziku“ podívali zrcadlovým dalekohledem a kdyby nás zima nočních hodin nevyhnala, bezesporu bychom vydrželi pozorovat celé noci. Jarní škola mladých autorů 2015 byla zakončena kolokviem a zhodnocením skupin. Každý ze tříčlenných skupin měla několik minut na prezentaci jejich týdenní práce. Pevně věřím, že jsme si jako škola neudělali ostudu neboť v porovnání se studenty ostatních škol, alespoň dle mého úhlu pohledu naše prezentace působily nejprofesionálněji. Myslím, že můžu za celou naši výpravu poděkovat fakultě elektrotechnické, která nám tento báječný kurz připravila. A samozřejmě paní učitelce Zýkové za zprostředkování a reprezentativní doprovod.

CESTA NAŠICH STUDENTŮ DO ANGLIE

Blahoslav Rataj student 3. C Letos se opět konala veliká výprava na Britské ostrovy s našimi učiteli angličtiny. Cestovali jsme autobusem, který se tak na mnoho hodin stal naším domovem. Byly lepší i horší chvilky, výprava za nejlevnější naftou v Plzeňském kraji dodala cestě pravou „autobusáckou náladu“, Rozvadov jsme také samozřejmě nevynechali. Na Britské ostrovy jsme se dostali tunelem, bylo to rychlé, cesta trajektem přes moře také nebyla k zahození. V Londýně na nás už večer čekaly rodiny s připravenou večeří. Od této dlouholeté tradice však není dobré mnoho očekávat, převládala skromnost v jídle i komunikaci, já jsem si asi nakonec více popovídal s ochrankou při četných kontrolách batohů při vstupu do navštěvovaných objektů. Samozřejmě jsme společně prošli nejznámější památky a vyslechli si obsáhlý výklad. Londýn má své kouzlo, překvapila mě hustá doprava, čekání v kolonách je 27

na denním pořádku, i my jsme si to dostatečně vyzkoušeli. Avizovaná výše vstupného do proslavených londýnských památek se potvrdila, tam se nedá ušetřit, většinou šplhalo k 20 GBP, některé památky jsem si tudíž po zralé úvaze prohlížel jen zvenku. Příjemně mě naopak překvapilo, že muzea byla zdarma. Navštívili jsme i venkov, rybářské městečko Hastings, prošli se u moře, jen počasí nám moc nepřálo, vítr z moře snadno profukoval naše zimní bundy. Program, kterého jsme se museli účastnit, myslel na naše osobní preference. Často jsme tak měli příležitost vyrazit na nákupy, do kavárny nebo se jen procházet po městě. Zvláště poslední odpoledne před odjezdem se vyvedlo. Navštívil jsem British museum a podíval se do proslulé Old Compton Street, která je známá jako centrum místní gay komunity. Cesta domů byla smutnější, nejen proto, že jsme odjížděli z kouzelného světa Londýna, ale i v očekávání útoku učitelů na naše vědomosti po týdenní absenci. Zájezd do Londýna se vydařil, na chvíle tam strávené budu rád vzpomínat.

Eliška Micková studentka 3. A Dne 22. 3. 2015, ve večerních hodinách, jsme se vydali na dlouhou, 16-ti hodinovou cestu autobusem do Anglie. Naplánované bylo projet Německem, Belgií a Francií, kde jsme se tunelem dostali pod mořem až do místa Folkestone. Náš první den jsme šli navštívit lázeňské městečko Hastings, ležící na břehu kanálu La Manche. Toto městečko je proslavené svými pašeráckými jeskyněmi, kde jsme strávili část odpoledne. Večer přišlo seznámení s našimi rodinami a ubytování v Londýně. V úterý jsme se vydali na prohlídku Londýna, konkrétně City of Westminster, kde naše prohlídková trasa začala u Londýnského oka. Následoval Big Ben, budovy Parlamentu a Westminster Abbey. Dále jsme prošli po Whitehallu, kolem Downing Street, přes sídlo 28

královské jízdní gardy, St. James Park až k Buckinghamskému paláci. Pak následovala jízda autobusem do městečka Windsor. Tam jsme si došli na oběd – samozřejmě Fish and Chips a strávili náš volný čas obhlídkou města, obchůdků a mohli jsme dojít až k Eton College, slavné soukromé chlapecké škole. Středa byla asi nejvíc prochozeným dnem vůbec. Naší trasu jsme začali v Greenwichi, kde se nachází Královskou observatoř, hvězdárna s nultým poledníkem a krásný, rozlehlý park. Prošli jsme parkem a nastoupili do nadzemky směrem do centra Londýna. Vystoupili jsme v City, přímo u Bank of England. Prošli jsme kolem Monumentu k slavné St. Paul’s Cathedral, kde jsme dostali rozchod. Odpoledne jsme procházeli po nábřeží Temže s moderními budovami, kolem královského křižníku Belfast, přes Tower Bridge až k Toweru. Po volném čase jsme zase vyrazili do našich rodin. Poslední den byl časově náročný. Dopoledne bylo možné strávit bud´ v jednom z obřích muzeí – v přírodovědném nebo technickém, či v uličkách blízkého okolí. Odpoledne jsme měli individuální program a chtěli jsme toho hodně navštívit. Na Piccadilly Square jsme dostali několika hodinový rozchod, takže každý šel tam, kam chtěl. Prošli jsme si Trafalgarské náměstí, Leicesterské náměstí a Piccadilly. Z toho jsme se rozbíhali do všech možných směrů. Naše parta šla do strašidelného podzemí London Dungeon, někdo jel do muzea voskových figurín Madame Tussaud a někdo šel nakupovat na Oxford Street. Noc pro nás byla znamením cesty domů přes tunel, Francii, Belgii a Německo, zpátky do Čech. Domů se nám nikomu nechtělo. Nejraději bychom v Anglii strávili ještě další týden. Rádi se do Londýna zase někdy vrátíme.

Jan Čepelák student 3.C Naše cesta započala okolo osmé hodiny večerní, když se všichni pohodlně usadili v autobuse a vydali jsme se na náročnou, 16i hodinou jízdu autobusem. Samozřejmě, že se jízda neobešla bez několika zastávek, kde si studenti mohli odskočit. Naše první zastávka v Anglii byla v Hastings. Malebné přímořské městečko, které z jedné poloviny je spíše muzeem a z té druhé je zas silně poset obchody, fastfoody, atp. Když jsme tedy prozkoumali starší část města, vydali jsme se k Pašeráckým jeskyním, kde jsme se mohli všelicos dozvědět o pašování látek a jiných věcí v době, kdy v Anglii byl dovoz velice nákladný. Poté co jsme absolvovali cestu skrz Pašerácké jeskyně, šli jsme do modernější části města utrácet zběsile naše libry. Po dlouhém rozchodu, najezení a s plnými taškami, jsme se vydali zpět do autobusu a vyjeli jsme na místo, kde si nás převzali naši ubytovatelé a tím byl úspěšně ukončen velice náročný první den. Druhý den, když jsme se všichni ráno vrátili do autobusu, jsme vyrazili naším autobusem do centra Londýna. První zastávka byla Londýnské oko. Cena 19,50 liber je celkem dost, ale výhled na Londýn byl skvělý, protože jsme neměli to potěšení setkat se s deštěm. Zatím. Po půlhodinové jízdě, jsme se pak přemístili k Big Benu, kde jsme se dozvěděli pár zajímavých věcí. Poslední místo, které bylo součástí naší první "procházky" byl Buckingham Palace. A zde nás postihl kvalitní, 10i minutový déšť. Po hodinové jízdě jsme 29

dojeli do Windsoru, kde jsme dostali rozchod a mohli jsme se rozhodnout, zda chceme navštívit zámek a další památky nebo se volně potulovat po městečku, které opět oplývalo spoustou malých obchůdků. V 17 hodin jsme se opět sešli a vyrazili jsme zpátky k rodinám. Třetí den jsme vyrazili k nultému poledníku, kde byl rovněž výhled na centrum Londýna. Prošli jsme dalším rozlehlým parkem do metra, kterým jsme dojeli až k Bank of England, kam jsme samozřejmě nemohli, Po rozchodu a další přepršce jsme vyrazili po nábřeží Temže k Tower Bridge a po něm jsme přešli k Tower of London. Zde byl znovu rozchod, aby byla možnost navštívit věže Tower Bridge nebo Tower of London. Byla zde i možnost nakoupit si suvenýry. Po rozchodu byl sraz v garážích, kde se nasedlo na autobus a opět jsme se vydali na cestu do známého předměstí, kde jsme se opět rozjeli do rodin a tím završili náročný třetí den. Poslední den byl nejnáročnější ráno, protože všechno si zabalit za 20 minut je trochu pracnější, než by se mohlo zdát, mluvím ale pouze za skupinu, se kterou jsem byl ubytován. Pak jsme se všichni naskládali do auta, které nás vzalo k autobusu, naložili jsme zavazadla a vyrazili jsme vstříc poslednímu dnu. Za dvě hodiny jízdy, jsme se dostali k přírodovědnému muzeu a muzeu technickému, mohli jsme navštívit obě dvě, což bylo fajn, ale protože jsme dorazili dříve, než muzea otvírala, celá skupina se rozutekla do okolních kaváren, kde přečkali otevírací dobu, a první nával davů. Obě muzea byla rozlehlá, moderní, i když navenek se zdála být stará. 12:15 byl sraz a vydali jsme se na Piccadilly Square, do nejrušnější části Londýna. Zde byla poslední možnost nakoupit suvenýry, rovněž jsme zde mohli jít do kina, nakoupit komiksy, zajít si do restaurace. Možností bylo mnoho. Byla zde i možnost podívat se na Oxford Street, kam jsem ale bohužel nezavítal. Poté co byl sraz, přijel autobus a následovala cesta domů. Můj celkový dojem byl pozitivní. Zažil jsem něco zcela nového, možná už neopakovatelného, dokonce i rodina, ve které jsem bydlel, byla skvělá. Rozhodně se do Anglie chci podívat znovu, protože jsem zdaleka neviděl všechny věci, které Anglie nabízí.

CITACE MĚSÍCE „Zvolená vláda nemůže být lepší než ti, kteří ji volí“ Lee Kuan Yew, dlouholetý prezident Singapuru: „V nových mladých zemích demokracie pracuje a nese ovoce, jen pokud má poctivou a efektivní vládu. K tomu je třeba, aby lidé byli náležitě vzdělaní, chytří a civilizovaní. Jen takoví občané mohou zvolit dobrou vládu. Pamatujte si: zvolená vláda nemůže být lepší než ti, kteří ji volí.“

30