VOLNÉ SMĔRY. CESTA.
Cesta.
Ach
Kam
dojdu
daleko
jak
Jít
mé
skrze
květů ;
možno
Vždyť je
to
pohynou
ní
poutník
žití
bych
bídné
cestou
A
města!?
bude do
svého
došel
tak
chudé
a
mé
naděje
To
bude.
pusto
duše
má
úzkost
přijdu
touha
k
zemře,
cestu
tuto
mne
na
mém
chlad.
chvíle
! řece,
nepřebrodím,
již
zatemní
se
cíle.
však
podniknu
—■
retu,
teskný
nevýslovné té,
světů
ptát !
se
divný,
hrozné,
budou
Eh,
bílé.
bude
padne
budou
jiných
z
každý třást
se
Snad
cíle?
. .
.
cize
jak
znavený,
ti
lidi;
potkám
plameny !
všude
snad,
má
vsi,
A
cesta!
Tajemná
cesta.
po
jsou
musím
Nenajdu Je
ano,
přece!
V.
MHY
IVldle na
hledí
mlžné
fantomy,
11 st mrtvý Mhy
den
lká
duše:
a
divně
pod
svým jež
tísní
těžkým
bída, tak
velkým,
teď
na
.
.
stará
kraj
Jdou
kem
krokem
lidstva
mlčí
DUŠE.
kraj;
zmlklý
teskno;
<
smutným
jde
báj!
stíny tuuha,
.
Mhy
ve
kde
v
žití
v
láska
mladost
břízách
setlý
bedrách v
leta
rubáš
Nekonečna
tupé
tíseň
zírá
kvílí,
květ;
bílý, svět
zpět.
--
.
..
zrodil a
.
chví
Věku,
zhltne
tvé
Krev
duse
knize
Vše
a
ňadrech
chorých
jdou
.
kol
stíny
a .
KROFTA.
čas
Tě,
vše
.
.
.
by
jen
se
práce, chvíli
Tvá zhubil
jednou
■—
rudá
jen;
chata Tebe
bude
skvrna
zmizí
chudá,
Den
hořký
sen
.
.
.
L.
VRBIČKY.
»VOLNÉ
535
SMĚRY«
A
DVĚ ŽENY. — NAPSAL OTOMAR. V.
pak
však
řekl,
to
mu
byl
I
nemocen.
když
lékař,
jeho
Rozčilen
do
nebo
Merana,
radil mu; Václav
se
někam
jih,«
na
»Ty
myšlénka,
všemu,
ujiti
odhoditi
všechno,
náhle
jej
chvatem
dovolení
svým
uchystal
úřadě,
v
známým.
účtovat.
mu
člověku, »tam
Vzpomněl
své
nevýslovný
S
k
»svět«
bylo
tomuto
pobytu
ztrávil
neklidném
v
?«
ptal
ozval
jdu,«
vrať
ho
se
podivným vý-
s
»tak
Jula,
se
nám
se
brzy
řekl
si
pak
podíval
vyšel
a
Počasí
měj
zdráv.
a
S
tu
se
pánem
»Jsou
hodiny.
na
se
chvíli
ještě
pochmurné jako
konec
kmitlo
léta,«
po
čtyři«,
podzim.
na
Václavovi
hlavou,
městem.
za
se
Václav
domu.
z
bylo
octl
když
chodil
odešel,
a
»Je den svého
ještě
tu
už a
pokoji
všechny
a
zastavil
najednou
tváři.
Když
dole«.
Poslední
až
Bohem.«
psal
ním
odpor
připomínal
mu
záležitosti,
Julu.
na
si
Vyžádal
cestu.
na
urovnal
Cítil
který
se
krámem
není!«
zaujala. dobře
S
lžete.
daleko »Já
rázem
pryč,
Všichni
takovým
s
světě
na
pobíhal pokojem,
jsi
ve
razem
Ale
podnebí?
takového
vyskočil
a
po-
Může-li tak rozhodovat
usmál.
divoce
Julou.
před
se
»Jeďte
Nic
konce.
Jděte mi
přátelství!
kterou
historku,
ti ostatní.
jako
a
známý,
uviděl.
jej
do
najednou
lhář
»Jsi
čertu.
smotanou
nevyslechl
vzkřikl
Přátelství, k
Opravdu,
Václav
židle.
ze
dosti
vyprávěl
»Lžeš,«
(Dokončení.)
VIII.
536
v
rozechvění.
Za
Cili
to
vážná
byla
téměř
a
slav-
nostní.
jdeš?« ptal
uchystanou
pohledu
vida
jí,
se
Pocítil
cestu.
na
ji
nových
v
jistou
Les
při
kde
pásly
Zde
seděli
úctu
dozvíš
vrátím,
se
dů-
odpověděla
se,«
byl
Nezdržel
úsměvu.
se
»A
přijdeš
Zůstal
sám
doma
a
čekal.
Jula
měl
přijít
to
a
Konečně
je
přišel
s
kmitlo
protivný,«
»To
je
veselostí
poprask,«
poněkud
Václavu
Chceš
do
Lidé to
smrt
na
hůř,
jindy;
nemocní
ale
zákona.
stav
skleslý
židli
na
hlubokým
prohlížeje
a
si
by
s
teď
A
víš
mluvil
pobytu
o
mé
to,
že
přišla
přihodilo,
že
chodí
jak
»To
málo«,
jest řekla
klidně
společnosti. jinak,
hlasem
...
Jula
v
od
to .
domů
noci té
doby
jest,
»ale
co
já vím,
tvého
sem
a
mi,
strýce. co
jako pomatená vím
tom
o
tedy
za
by
se
krásnou
vzor
lidi.
všechny
pro
by
dámu.
jeho
tak
jméno
ti
a
Příroda
a
Jeho
(Jaké
cíl,
náhle blbé
to
tak
zmizel.
slovo,
je
sám.
Co
společnost? jasný
Ne,
Nebude
mít
už
napadlo mu).
Ani
má
tak
to
o
vznešený,
a
do
je přírodě
se
se
vy-
kariéru.
se
svatbou
mu
nezdařilo.
Vždyť
všichni.
A
Cili,
obyčejnou
přece
ne;
tímto
problémem
pak
ještě.
.
.
.
Jula.
»vypravuj u
ctili
mi
zde
Ano,
venku
paní
jej
nic
a
vždy
a
bohatou,
já
Václav,
»Něco
zvolal
Václav,
by
vá-
a
milovaly jeho jméno
hlásal
listí
padá
k smrti to není.
ruce.
radostí,«
as
.
zachovalé.
a
ženu, jako
ochotou
»Nuže,«
náhrobek
a
Vypadáš
vysvětlit.«
»0,
by
zářící
jako
prázdno
nemiloval
by
zákon
jako
si
příkopu.
bohatým
všichni
a
ženy
.
býti
nikoho
by
ke
bylo .
ti,
je
se
musíš
A
vzal
a
šinout, řekl
A
mýtinu,
na
přišel
a
Chtěl
bylo?
přísným
nejedná.
Julo,«
to
Šel
duše.
padající.
konec.
potom
a
zvolna
a
všude
A
by
Skvostný
»Co
znám.«
»Poslyš,
co
jak
Byl
Umřel
hlavou.
trochu
vypadají
s
to.
Ale
poněkud
než
Vilmou.
nevykonal
a
Stůněš ?
Itálie?
srny
by
čisté tě?
prosím
kdysi
vynucenou.
Jula.
spustil
živé
dobrého
držel
jej rozčilovalo.
se
tiše
listí,
Vítr snášel
hájovnou.
s
nikde
člověkem.
ženým
brzo?«
»Brzo.«
arci
pustý,
Bože,
dubiny
žluté
Umírání
pusto.
stojně.
do
lesa,
nohám
ša-
ni.
na
»Až
»Jak
k
mu
»Kam
tech,
Sel do
se
?«
dost
sdělím.«
nulou. a
Co
časové
Zde
stojí,
pláče.
A
čátku
nic
žít
a
vězí
a
všecky
jsou
otázky kde
pláče o
nechat
před
a
všechno
rozum
tak
tom
události
se
dlouho
nevěděl.
je plakat?
Co
mu
Jak
tak,
mohl
záleží
na
smetí?
to
vysmívá
tiše
vše
vynálezy
a
všechno
a
a
dne
je
že
a
srdce ze
za-
tak
dlouho
těch
aktech,
»V OL N
537
které
vyřizoval A
jednání? a
něčím
s
mu
šlo:
vynaložil
zvadnou,
Ale
nad
Snad Neboť a
den
a
v
jetel
a
bude
bude,
kdes
duchu
.
,
zde
hnízda
svá
rodiště,
Ale
nade
každá
šeptá,
Nahýbá
...
všechny
lidi
musí
nechat.
ještě A
tu
krajině
»Vy
místa
dávají
a
mu
cosi
větrem
se
ale
ty
stromy
stojí
však
on
ševelit
dál
Setmělo
a
okna
své
říci.
po
zase
až
a
prošel
jí
a
Tu
na
děvčátko,
kde
již
bude
mrtev.
k
zas
v
ku
továren
procházela někdy blízko
jejich
předv
Pravá
a
z
»Ci 1 i?« »Ano.
vás říci?
ruka
lehounké
paní
lampa
věci
není
všechna
a
dlouho kolem
a
chtěl
seděla
splývaly
od
křídlech
do
vždy
na
oken
u
Záslony
a
znovu
»Ach
Vilma
stropu
opřela
a
přítelkyni,« řekla, držíc
nálada má
přídech
dnes
?«
přihodilo
ptala
se
pak
pokrčil
rameny.
byla
mne«.
vyřinulo
u
se
že
miluje, řekla,
a
vy
jeho.
mi
Co
jsem jí všecko,
bylo.
jsem nač
Můj
muž
to
měla
na
jsem
vzpo-
tak
řekl
lící.
»Vilmo,
jak jsem
jeden let
Ba
byla
poprvé mluvím.
okamžik
zíti?
nechceš
truchlivě
Střelnici
tebou
vy-
zabij!«
bo-
a
v
pevným
a
roz-
»kdybych více
žít.
Ale
vě-
ty
?«
čas!
s
O, Vilmo,«
obličeji,
v
a
mě,
řekla
zabila,«
slabý
poslední
tančit;
zemřít ?«
kolena.
na
bledá
Beethovena ?«
od
»Zabij
klesl tě
bych
jsi
Tenkráte
jak
vášní.
něco
Máte
mohl.
kdybych jen
řekla,
poslouchat?«
ne
ne,
nechcete
snad
slyšíš
po
viděl
mu.
Můžete si myslet,
pláštěm
zahrála?«
»Budete
pochod
hlasem,
musíš
mu
ale
Vilmo;
já
něco
mlčení.
dlouhé
ano,
hodným děla,
žertovná
klávesách.
zahalená
noc,
vám
abych
vzrušení
»A
Mařkou.
s
na
mlhy.
uchvácen
lestném
ji prošel. Vilmu
mrtvě
spočívala
hvězdnatá
»Božínku,
křikl
svou
její
mi
Vyprávěla
po chvíli
se
Tatínekještě
usedl
krajkových
smutného
hodně
obydlí,
T
»A aše
Václav
harmoniem
za
venku
A
pod-
hovoru.
»Nevím,«
vy?«
»a
dlaně.
do
přerušujíc
neuteklo.
jí
se
ozvala
hořela
všechny
bílých
»Žíti?« co
Vilma,
Pojďte.
vtisknout.
zemi;
hlavu
smutku.
»Víte,
řekla
nim
městu.
cestě potkal
vám
že
Pozoroval,
se
se
zpáteční
aby
vyprostit.
se
pokoji
jakoby
paměti
k
stát
tichý.
a
vrátil
»Představuji
se
ní.
za
zotvírána.
byla
dvou
louky
a
budou
a
přijde-li
od
Mařkou,
s
smuten
konci
spolu
potom.
velkém
»Chcete,
k
vedoucí
městí, lipová alej, Vilma
přá-
ozvala
domu,«
viďte ?«
nám?
k
šel
»Hrajte,
alej,
večer
šli
dlouho
a
už
také,«
odjedete,
dodala
díval,
se
se.
Dlouhá
Na
šel
zvolna
a
pla-
a
věčné
si
jsme
od-
a
Václavovi.
zítra
Ve
někdo, jenž jim porozumí? Zvedl
snažila
a
k
Václav
cosi
matku
i
pokání
moje
slíbily
musím
jdu
se
doma,«
měli
miloval.
chtěla
pravda
ticha.
opouští
jež
sebou
nad
a
on
lístek
mu
s
stromy
dlouho,
budou
stromy
vzít
daleko, A
a
obrátila
jih
lesy
mi
.
tam
dlouho
zde
zavanutí
v
to
je
naslouchal
já
Mařka
ho.
mu
na
Též
Každý
může
Ne
couvá.
»Slečinko,
»Nepůjdete
všechny,
jakoby
němu
k
že a
mlčky
»Počkej,
tato
na
přeletěl
šumí
jak
bude
více
nemluvíce.
hrozné,
smutné
vrátí.
se
travinka
se
čekanky
a
Václav
Tu
dálky.
nezahřeje
potáhnou
Bohem.
s
této
v
matku,
slyší,
soucitně
mu
nim
spolu
bližší
čím
A
zpovídám.
se
.
.
slunce?
leč
ptáků
roj
Pochopila,
jsme
kaly
tím
řeknu,
puštění.
procházet.
také
svou
vše
daleké
jihu,
na
bude
k
a
zářiti
vzpomínat
a
sebe
na
že
mi,
bylo
a
.
bude
všickni
Tí
.
zde
.
.
.
nechá
tu
se
Seděl hlavou.
to
mněla,
538
telství.« .
přijdou mlhy,
a
to
SMÉRY«
náhle
mlhy.
dnem
za
pokosí
se
do
se
zapadá podzim;
tím
srdce,
díval
věděl Na
síly.
a
nudu
Teď
pláč.
utajený
jeho
než
mu
nitru.
schopnosti
a
duši
jeho
zoufání
k
své
všem
na
jeho
v
onen
příkopu
u
iv
jak
táhlé,
přehlušit
co
nepřinesly
a
tajeným
všechny
Seděl cítil
šly
hodiny
zápas
oč
kanceláři,
v
É
na
dávno,
jsi
mezi
jsem A
jen
je
jsem Víš,
přišel?
mládeží
vycítil,
pak
krásný
Kdybys
dávno.
tebou
za
vše
co
jak
věděla,
pomýšlel
tenkrát
Tam
a
jsem
mládí
tě
samo.
že
pluli.
Ze
nudných
jak trpím
na
je,
hříšno
domů jak jsme víc než
sklouzl
úsměv
divný
a
a
dvacet
trpím.
»V OL NE
539
SMĚRY«
540
já
a
očarovaný.
jsem
jiný
by to
by:
vzpamatoval
se
šílenství.
je
opravdu
mi
se
všem,
o
do
vniká
i chtěl.
cítil
Byly
se
Cili
mnou
Potom
jsem
mněl
i
však
tom
kalo
zpít
se
proto
před
Za
každou
cenu!
jsem
bídník,
bídný
tebou.
klamal
a
Hrál
Ona
hudba
těžká
a
Václav
tekly
mu
fon-
všechny spojeny výše
a
jako
slzy
a
očí.
křídel
Sta
ŠVABINSKÝ.
jako
ve
poslouchal z
se
nebesům.
k
vodotrysk
počátku
výš
se
spě-
sraziti
plačících
potom
vznášely
Bylo
strun
tony Z
krůpějí,
táně,
ruce
vzdálená
a
všech
ze
šik.
jeden
a
pokoji.
v
hluboké
chaly
MAX
na
se
přejely klávesy.
zazněla
jakoby
pád
Myslil jsem
neodpovídala
Dlouhá,
v
tebou
s
Hněváš
sebe.
zlehka
to,
si
?«
mne
její
jsem tě.
jsem
na
pouze
lá-
narkosou
a
....
A
Po-
to
mne
opiem
citů
zapo-
tebe.
na
znovu
se
štěstí;
a
jsem
svět,
na
jsem
byla
zas
kdy
jsem
to
kdy
domov
chvíle,
byly
sladký jed
Ano,
a
a
počátku neboť
chvíle,
zdráv
já šílím
Z
jak
těla.
řekl
a
tradici,
jí pohrdám.
věděl
Ale
vědomě.
a
jsem vysmíval rád
Každý
andělíčků
zaše-
STUDIE.
velila
ve
vzduchu
píseň děc-
a
kého sboru proudila vzduchem. Za
zbavil A
časů
jiných
bych
nesměl
pozbyl jsem
to
kam
jsi
které
poznal,
a
nevyrušuj ústa,
mne,«
»nech
také
by
chtít.
Ale
i
by
potřísněnou volal mne
se
má
starý,
Kdyby
musili
byla
byl jsem
bylo
to
bys
ty
jiného
když
našli,
snad
a
Jsem
přišla.
pak
bychom
zvadlou
nic
vůle.
jsem
lidé
ženy
se
bych
jiní
a
sám,
Tak
věčně
krásný
den
tam
před
zraky.
Seděl
tam
u
řeky
a
zapadalo
to
štěstí
kterých
bez
vůně,
hlaholit
-
Ne,
kát.
nou
jí
zakrývaje a
dále.
tiší,«
to
den,
krví.
prosebně,
tak
tiší,
já seslábl, drahá,
květinou
»To
paní.
mou
nebylo Cili,
zpovídat
být
Víš .
.
.
jsem neviděl
píseň,
»Ano, jej
někdo se
života
A a
mu
se
na
stráni
děckých
Tu
umřel, smutkem
mi
říkala v
jeden mi
nad
řekou
plynuly
loďky,
úst
slyšel jsem
bolestnou, těžkou
hrála
»Hraj
vynořil
se
vodě
po z
rtů.
ze
poslouchat.
jsem
Takovou
jak jsi ji
pochovali
tě chci
mého
slunce.
píseň.
vyrvalo
a
krás-
tady«. dál
srdci,
hudba,
ale
on
a
žije
my dál
J.
V.
MYSLBEK.
PODOBIZNA
L.
THUNA.
»VOLNÉ
543
s
jí
námi
pokud
Ona
však
jako
život.
hrála;
pochována
a
neboť
žít,
je
láska.
je
ke
rtům
»Půjdeme
nesmrtelná,
chvíli
každou
a
nara-
půjdu,
Václav
pravil
povstal
a
Milouše,«
u
pra-
tě
plakajíc
na
ptal
víc
jí.
se
nikdy.
Nikdy Václave,«
hlasem.
jeho
toto:
pravila
prsou,
odchodu.
»My Podala
však
ani
ruku
mu
Václav
cítil,
jak
slova
Plakali
jsme
hořem,
zachvívala
se
před
jsme
nemohl
mohli
se
rádi,
budeme
a
že
tom
v
Vilma
a
vyšli
Byl-li či
pomalu lipovou alejí. Hvězdy svítily
a
lehounké
v
»Smím A
to
vás
mlze.
políbit?«
cosi
Na
konci
Co dvacet
jí řekl? let
Ze
nudy.
krásná,
cesty,
jiného
tiše.
pravila
krásná
jedna
Ano,
chvíle
okamžiku
v
chvíle.
nehynoucí
Václav si
k
již
Měla
tytéž
»Ty
přišel
věci
Bylo
se
Cili
s
města,
je víc
smrti
A
dlouho
do
Za
těch
se
nespíš
mít
nové
?«
zeptal
jí
se
první
usmí-
a
vzduchu,
A
Václav.
Václav
potom přestěhovali
i
si
se
lidi
a
ačkoli
nechodila, mela
málokdo
nikdo
si
na
leč ni
a
krátké
v
jímž jen
v
žití
a
chvíli
naše
bude
tesknou
zmizíme
bude
upomínkách
vykvétat
každá
dráhy jiným
vůní
s>
vždycky
na
tu
vždycky sladce
šerem,
nás
snad;
my
krásnou
kvítek
vůně
Ta
směrem
chvíli
a
bílý
oddýchat.
se
A
v
jeho
se
duše
až
hrozit
ať že ta
jdeme za
zvuků naše
dávným
bude
v
naší
nyní jiným
okamžik
sladká
sladké
chvíle
neviděl nebe
na
budeme nám
bude
tichý
snivým
vždy
si
v
jak
dech
přivine
stejně
duši
růže
úže
rozumět;
vstane
akkord
zvukem
žluté
s
rosou
ranní,
vzpomínání
jak
zní
zlatý
květ.
melodii blahem ce.stě
každý
zmizíme bude
oddálené
co
to
těžká
si
pojit
spíjí,
sráz
směrem, šerem
*
nás. J.
ji ke
jistý
jí povšiml.
očích.
jejích
v
která
místa, o
pannou,
nikam
Nevdala
sama.
...
naše
dětí
totiž.
se
JDOU NAŠE DRÁHY
Jdou
do
se
Mařka
vyrostla
ostala
starou
ona
jí všiml,
hvězdy
vdala
konec
na
ona
Nestarala
a
Vilmě,
se
Neboť
v
však
roků
ji jmenovali
a
když
čele
že
je jisto,
byli obklopeni zástupem
několik
znali.
vliv.
lásky.
roků
Vilma
lidé
a
hřbitovu
Cili.
odpoledne
dobách
v
se
tak
málo
vešla
šaty jako
jako
pokoji
po
změny
vzdáleného.
hezky
zpronevěřila
a
jest
noci.
půlnoci, když
něj,
na
budeme
šťastni.
byli
a
než
vrátí
takový
chodil
domu,
Tolik
ano.
hned
a
několik
Za
A
rovnal
jak
vedlejší.
částečně
vrátil
život
vala
úspěch
jiného, je
v
tato
pravda-li?«
stromo-
jejich rozloučení.
bylo
se
my
šťastni,
zastavili.
se
rádi,
město
se
řadí
tom
v
Snad
jasno
tak
štěstí.
jest jediné
v
bylo
Ale
milovat.
dům.
Sli
neměli
ještě nikdy
se
okna.
u
promluvit.
cítih,
a
stanuli
mlčky
a
»Vyprovodím vás«, řekla konečně
a
mnou?«
se
rozechvěným
A
pomodlit
odjedeme.«
»Neopustím řekla
Vilmo,«
zítra
tebou«.
s
usedla.
pohovku;
na
se
pak
»a
»Jedeš
cestě.
v
jí
»zůstanu
řekla,
spát,«
Pokynul
vzrušena chodila po pokoji;
bledá,
a
544
»Nebudu
srdce
a
vila,
cosi
»Já k
věčně
přitisknutý
o
Vilma
žijeme.»
zemřela
bude
Dohrála,
zila
že
to
pravilo,
šátek
my
SMEK Y«
MAZES.
jejím
»V
545
OLNÉ
SM ER Y«
546
KOMEDIANT.
Při
výbuších
skrovnou
za
věže
nad
Sem, Ten
jsem
theátr
malý
vám
skrovnou
žhoucí
do
v
páni
pobaví
sám
si
a
netvor
tělu
měď
běla
se
hostině
po
bubnů,
rozléhání
v
laně
po
přežvýkavci,
vaši
za
půjdu
a
měď
svoji
okamžik
malý
za
a
raket
Sem,
:
hlavu
srubnu, !
bezhlavý
!
bujné
já
železo
si
břich
bodnu
hladový!
kujné
na
salta
na
frivolní
Pak
budu
měď
vaši
počítat, jíst
plátěném, »život«
na
večeři
pustém
s
a
zítra
nové
vzpomínat
si
páni,
úsměvem
bubnů
ať
a
bez
mohu
pasy
-
obavy,
přes
víření, jež
zítra
vyšší půjdu
znova,
věže
nová!
farizejství
a
laloky
grimassy.
na
naposled,
sensace
v
vám
tráví,
hlučí
do
manéže!
smíchem,
ptačí
tichém, usedavém
v
juž
dobře
požitkem,
s
opičí
posice,
novým
uštván
roztřese
smrtelná
dnes
páni,
zítra
svou
zákulisí
mé
a
vlastním
svým
samoten,
hledět
Smích
arény!
prospěch
na
Sem,
mé
do
váš
on
Sem,
pohoví!
v
páni,
pláči
.
.
.
MÁJ.
Své a
o
písně
flórem
máji
rythmy
voněl
sílu
hlubokou mne
ve
A
květů
všem
marné
lily
do
všecko
Ač
pěl
jen
sladký
slyšel,
stromů,
a
k
A
je u
hleděl
dům
mé
zalykaly,
rty
čím
podporu.
lichocení!
Ajá
brzy
jak
bran
skrze
...
že
slzy.
Žít!
Neúkojně
líbat
A
do
tancem
všecko
To Jen
v
a
oči
A
a
sprznit
.
.
zhaslé
prapor
chci
na
okamžik!
se
jež
z
pal
někdy
utišen
byly
Křik
žít!
pouští
však
se
k
očím
vroucným
přivinout
všechněch
doušku
leh,
daly :
se
ženy,
bály,
posvěceny.
Nejvyšší
jsem
mi
žehnul,
dovolával,
svou
bych
nervů
s
soustrast
výkřikem
ke
zas
mně
sehnul
vstával.
blesky! dueha !
nebeský středu
ve
Pak
hromobití
modlit
vzít,
jako
rozkoš
poustevny
Malý
vášně
vzchytit
vzbouřit
lásku
paměť
nadlidské
žít!
krve
Vyzvednout a
chtěl
Duch
otevření,
touhy
cesty
až
osamělý,
Smutku.
Sudičky
přec
rád,
odřeklé
ruce
skutků,
stínu
v
celování
zmrtví
písku
rozpučely
žhavých
cílů
ohromnou
zrno
mi
rty
a
dráhou
mých
mi
lásku
mít
pláči
chodí
jiní
kde
vlály
dechy
mlád
roky
však
sníval,
pranikomu.
našel
srdce
stišila
hájích
Jsem
zpíval
borů,
slzám
jsem
ruka
já jinak
modré
sel
šeptáním
a
oddán
plameny
Studená
pták
ať
máj,
hvězdami
pod
smutných
ve
každým,
s
jsem
ovíjel
zrazeném
usmířen
Ať
nejslabší
zas
tmy
hluchá.
a
ustoupím
v
šero. .
.
síly
desatero
požáru
mi
zbyly!
.
.
.
JAN
OPOLSKÝ. OPOLSKÝ.
»VOLNE
547
N
ÁVRAT.
ROMÁNOVÁ.
STUDIE
NAPSAL
pokoje. byly
VÍTEK.
V.
SMĚRY*
548
Pojednou
přivřeny
pouze
mené
však
se
Ztišila
zvuky.
a
zarazila.
odtamtud
svoje kroky
Dvéře
ložnice tlu-
vycházely
a
kradla
jako
se
V
Paní
říjnového Z
na
J.
k
její v
jí
Byl
ode
muž
chodíval
rého kdež
to
dvou
kanceláři
již
tak
let,
co
byl
vracel
a
obyčejně
však
stupovala
své
po
bylo
zůstávali.
doutaia
jimi
se
hodině
druhé
matky
a
vracela
od-
se
až
nalézti
byla téměř
teprve
teprvé
zastaralý
a
provdána, každé až
viděti
až
špičkách
po
ke
skulině
dveří, jíž
neboť
odpoledne
šesté,
po
kdy
hodin,
pět
domu
do
kuchyně a
služku,
když
schodech
prvého
vy-
Tvář
její,
růžová
zprvu
bělostí, jakou
pojednou
zděšení
úžas
a
opírajíce zornosti
se
a
cházející
sta-
poschodí,
dvou
nějaká
a
klidná,
vyvolává
Paní
znáti,
že
rozhlédnuvši
kde
sebný
a
vstoupila
dále
do
prvního
její
hezké
Sklonila
dech
tajíc
malé
se
největší
pouze
SÚSED.
ručky
hlavu
chytala
pokryla
v
každý
se
třásly
napjaté zvuk,
povy-
ložnice.
z
slyšeti
bylo
Jeden
neurčité
pouze
mužský,
byl
druhým
šelesty šeptala
žena.
pootevřeny. zde,
a
zeď.
o
hlasu.
byly
se
bylo
dovnitř.
Avšak
kamenných
Dvéře
dovnitř
pravidelný
naproti.
úzkých,
novoměstského
Vkročila
o
domů.
časně
kočka
MŮJ
zaměstnán
Dnes
vždy
jednoho
se
ÚPRKA.
sedmé.
zvyk
vycházela návštěvu
vracela
neobyčejně
odpoledne
pravidla
polední
Svehlová
dorážela
Svehlová
je
rozechvěný
časem
jí
poznala
k
i
tímto
vyzývavý.
sluchu.
hlas
svého
rozhovorem,
Pouze
Byla
to
muže.
jednotlivá
neurčitá
Bylo proslova
směsice
JOS.
SCHUSSER.
UKOLÉBAVKA.
»VOLNE
551
těch
hrdle
v
rozčileným
těch
vázne
část
jichž
zajikáním.
zaslechla
Pojednou
vět,
trhaných
krátkých,
jméno pmnešené
proudu
v
divem
Jak
hlavy
znala
Ano,
toto
jinak znělo k
lával
že
jí,
pojí
že
je jí
zvedlo
ní
toho
bílé
krásně
jejím v
bouře asi
jako
ale
skokem,
potu
klesla
v
Když
v
si
Zprvu jak
zvláštní
osvětlila náhle
vyrazivši
jí
shýbal,
k
hlavy, skláněl
běžeti
přece
zmítala
a
celým
okolím,
vědomí a
spatřila ní
k
do
celou
v
postele
jí políbiti.
svého
se
bílého
za
jejího A
on
se
Zmocnila
k
bez
z
dlouho
Neurčitá
pohnutí.
mínky
ladu
vzbuzovaly bolestného
na-
dne.
muže k
se
ní
jí
či
ani
kaleidoskopu,
jako
cizího
jenž
sebou
síly do
jako
by
letěla
výše
Konečně
jeden
s
Když hlavy,
se
jí
v
nějakém
do
hloubky
všechny
se
od
ní
a
ona
by
Zdálo
jí
točila
a
a
brzo
do
románu se
jí,
že ani
přenášelo
připadalo jí, kruhu
opět
pomalu v
neb
necítila
cosi
to
ne-
jako
kus
obrovském
se
jejího
nechť
to
na
knihy
a
z
jí
dob
radostného
ze
naopak. splývaly
neurčitou
mlhu
usnula.
opět probudila pocítila
jež jí
vzpo-
reminiscence,
dojmy
tratily
byly
Ale
dojmům
jí
se
něco
zpět
netýkal.
se
bez
prvních
z
se
z
Jako
Hlava
druhým,
vzdalujíce
četla
pohnouti.
jiného světa.
kus
o
všem
nepřístupna
pohledem
honila
to
výjevy
Dívala
se
vše
je
myšlénky,
Brzy
záchvěv
by
že
as
představ
zase
vzrušení.
života,
jediné
nepříjemné
ní
si
obhajovati, zůstal
ještě děvčetem.
byla
v
bez
opět
a
stáhla
vzlykati.
hlavou
skladu.
hned
oči
jako
postele.
směsice
a
dětství,
příjemné
byly
podle
jeho
malou
svou
vida,
se
svěšenou
se
zemi tak
odvahy
do
bezmocnou
ale
ale
odtud,
ho
zoufale
upokojiti, ani
seděti
Ležela
závratné
ní.
pohledu situaci.
se
nakloněn
kde
necítě
upřeným
hlavou
jí
se
a
konečně
je již
nalézala
k
byl se
Snažil
chtěla
bezbrannou
zavřevši
a
se
odhodivši
nehty
bila
ze
chtěla
a
polonahá,
se
začala
a
ještě jednou
svými
se
zpět
hlavu
dokud
podťata.
oči
peřinu přes
zachvěl.
odnesl
a
vidouc
klesla
děcko,
marné
úst
z
vykřikla
postele,
z
jeho objetí,
v
konečně
ale
malé
se
scénu
výkřik,
stra-
a
jí
se
uprchnouti
a
Zaryla
postel.
na
až
byla
zadržel
ji
mládí
se
na
smutkem
pryč,«
přízvukem
dveřím
ke
chci
se
Ačkoliv
silnějším
jsa
vydralo
vyskočiti
a
pokrývku.
svou
manželství
studené
jí
vzchopiti
jejího
nohy
otevřeny
velkým
vyrazila
zoufalým
krása
hrozný
připomenouti,
nejistota
chtěje
slzy.
prudkým
hlava,
jako
Otevřela
dostala
rázem
Zahlédla
sebe
ze
probrala
velká
vystoupily
zemi
její
zuby
její tváře,
jedním
stěnami
k
okem
tak
zatočila
čele
nemohla
se
němž
velké
divokosti
předu
jí
se
na
u
a
dvě
přírodě.
ku
posteli.
starostlivým
LeČ
prudce
že
—«
tímtéž
sebe
zimnici, zatím
v
jí
spočívala
pronikati
sedícího
a
tom
opět
se
na
vyznačeny všechny viny
byly
bezvědomí
odstrojena muže
a
zdál
se
zjevu
nitra,
třásti,
počaly
kapky
v
vždy
se
zvláštním
zděšením
se
mne?«
hrozně,
Pryč!
za-
oči
bílé
její
a
jako
stékaly
vrhnouti
se
ručky
její
a
třásly
drkotaly
tváři
chvíli
jí
se
rozbouřené
v
chtěla
jenž
sebe
jejího
pěsti
divokým
ztemněl)/ jako jezero,
vztýčeném té
malé
Její
sníh
Dásně
na
jediným
a
se
naň
pusťte,
mne,
tak
pojednou
šíje,
široce
soucit nad tím
ode
chcete
Pusťte
oddychování
vzchopila
tónem.
trhaným
zpět
Vzbouřila
najednou.
dveře.
jako
stažené
níž
lézá
chvatné
a
zuřivost'
modré
bouře.
po
Co
prudké
jejž vyvolává
lidi
mnoho
příliš
otevřela
narážejíce
a
povaze
jeho hlavu,
nitra.
jejího
on
zvuk,
dvou
větší
v
se
počíná
jí
celém
v
měkké
její mírné,
v
jí
hrozně
něco
nepoznala
se
blížícími
zazářily
byly
a
rukou
tváře,
její
pohlížejíce
vzbuzujíce
a
dělí,
opovržení
tam
chem
šílených
muže,
pěstí,
ještě
tnuly
a
ní
k
retů
rozmachem
té
dosud
něco
o
neobvykly®.
zalétl
Bylo
na
vzbouřilo
bylo
co
hluboké
A
a
ní
s
tohoto
Zdálo
objímal,
tam
očí
do
Oči
posteli.
těmito
před
odstrčivši
udeřila
skoro
v
vo-
měkkým,
jméno!
jež
se
ji
ÚSt.
dvOU
v
že
jejímu,
byla
co
se
děvčete,
zem.
služce.
když
tímtéž
její
kla-
na
jejich
než
A
i
vyslovoval
duši
v
zcela
setkání
A
úst,
jeho
z
uhodil
nepadla
teď
rovna
životě,
Pak
co
že
patřilo
k
nyní
náhle
něčím
tak
někdo
byl
jméno, jež
toho
jméno
vzteklého,
v
jí
málem
a
hlasem
náhle
se
svém
by
vykonání nějaké služby!
lahodným se
jí, jako
ošklivost'
a
prudce
ona
ho
že
leskem
se
do
a
divoce
Nuže Zdálo
rty
tak
552
úzkost
hrozná se
vět.
vášnivých
SMĚRY«
připadala těžká jako
hroznou kámen
bolest'
po
tom
553
»VO L N
tvrdém
spánku,
Vztýčila již
šero
lampy. zvolna
jako
se
a
z
posteli
v
ulice
jeden
stíny
se
jí
byla
to
zde
venku
Zapletla tajíc
dech,
je
Konečně
Bohudíky. se
jí,
vše z
si
toho
a
teď
je
teď
svit
ní
počala úplně
Vždyť
oblé-
odešel.
Ach!
kéž
jak
by
již
ničí
hrudi
v
životě.
v
rychle si
šátek,
Pře-
nosívávala
do
zábav,
kočka
tiše
a
kradla
se
dveřím. Jdouc
A
nímž
se
zdi
u
lézala
pohovka
zila
však
se
jako bv
stolu, na-
určitě,
když ni
na
Proč
dopadla
byla
toho
chleba.
A
laciného
toho
ní
na
rozvíral
jí
dříve
byla A
přece
pojednou,
přesvědčil,
jak
jí byl vjel nůž
vychování
tu
Jak
muže,
leže
jenž
pohovce
svého
hlavu
spal.
tak
na
Oddyže
tiše,
ho
jak s
jí
ošklivým,
choutkám
Málem
jen
Zachvěla
že zadržela
výkřik.
Ale
A
skokem
jediným dveřím
ulici, náhle sela
a
zůstat
na
státi
myšlének tento
A
po-
a
se
její
uvolnil.
člověk byl
mužem!
Jak
to
zde V
bylo
mání.
se
je
proti lásce, jaká
sebou
bodlo
Vzpamatovala úzkosť,
Připlížila a
proběhla
schodům.
jová nuvši
se
Před
a
zde
přes
u
ní
kus
je
byl
svět!
dotýkaly
hrozné
pro-
svatokrádež! cítí
dobře!
to
Jako
dříve
opět
by
zde
tu
ji
za-
rozjí-
dřívější
nezadržel.
dveřím,
ke
a
něhož
poznamenala čelo
ji
pokojem
krucifixem,
než
se
Jak
pocítila
špičkách
prvním
lampička, šátek
se
k
bezděčnému
tomuto
aby jí
po
co
to
myšlénce.
pohnul.
uvolnilo, k
přinutilo
smrtelnou
je
a
Ach!
to
kletby,
lehce
on
byl
poněvadž
nemravná
dotek
první
ji
Přišel
ruce
ovíval'
ji
Nebylo
odporným,
Ó
této
tyto
to
übohá!
by
jiného,
ji.
líbaly, dech
Jaká a
kdo
postavení, mu
odkud
svým smyslným
nic
při
ji
trest,
něco
a
měl
teprvé
teď
ku
odporem
tento
tom
drželo
náhle
proud se
na
jako
Zadívala
něho
ke
ní
v
Nyní
nikdy.
pouze
prodali
se
rty
těla,
hřešení
mu-
tímto
zastavený
jejím
a
starý,
tyto
jejího
sebou
pohnouti
hledem.
Tedy
odtud
nemohla
přikována
tedy
prchnouti
dosti
jí
poněvadž
neslyšela.
již
dosud
jako
bídu
života,
vinna.
člověk
ten
pro
celého
nešťastnou.
být
po-
jen
celou
sobecká
řekl,
jí
kterou
a
životě.
sama
byl
to
neviděl
a
A
masa.
jí
může
požadavky použít
ani
ačkoli chtěla
by
není
připadal
rozčilení
v
že
jež
vyšší místo,
dušička,
život. tohoto
z
všechno
po
vší
kletba,
celý
štěstí,
cenu
lo
na
ta
je
pro
balvan.
jako
malá
cítila,
jen
za
se
polo
tomu
těžce
tak
něho
u
dobře
lásku,
to
rozhled
široký
jen
A
teď
to
na
prospěch
pravou
pojednou
ležela
kdo
zara-
svou
vystupovala
a
To
přece
špatným.
se
snad
ji
okamžitý
zaprodání
nyní
prohlédla
zničila
oplakala.
cítila
ona
cítí
ni,
na
nenahraditelného
tolik
tolikrát
kus
dobře
nebránila
a
za
Ale
byvši
zvyku,
byla
ona
jak je
přemlouvali.
a
jí kynoucí
skytovala
jež
rodiče
ji
zaprodávala
sňatku
již
slabá
A
Vždy ji něco
ze
Ach!
pohledu,
neviděla.
tušila,
to
skoro
vzíti.
tak
byla
proč
jež
ho
každého
nemilovala,
nikdy!
žít?
společně
dopouští.
dosud
by
žila
nikoho,
Viděla
dříve
si
ní
opravdu
jako
ním
s
jeho
z
na
až
nikdy,
ním
s
nucena
těla.
choval
nikdy
tak
se
toho
odpuzovalo,
se
okolo
že
vydržet
číst
hanebností
ho
hlavu
přes
jejž
večer
do
Jen
rychle!
hodila
jako
tak
dosud
jako
nikdy
za
Srdce
pozornost.
tlouklo
ke
rukama
mohla
musela
slepá,
silou, se
554
to
jakých
jen
On
Jen
divoce,
PRESSIG.
dosud
vstávajíce
žaláře.
jí
V.
jen až
se
nořily
rychle
se
sama.
protivilo.
nevzbudila
Y«
tak
svobodná.
tedy
SMĚR
zcela
rychle vlasy třesoucíma
aby
plynové
dojmy
opět před
Bylo
úkrytu.
postele že
kolem.
se
předcházející
zmocnil.
se
žlutavý
sem
nějakého z
náhle
tak
rozhlédla
a
druhým
za
z
Zdálo
jí
padal
Všechny
Vyskočila kat!.
jenž
É
vyběhla
se
na
otevřela
kuchyní blikala
křížem ulici.
a
ke ole-
stáh-
555/556
557/558
JAR.
Konečně
předu
Bála
tvář
spatřila
Pojednou chovské
a
teď
to
měli
ale
na
ději
vala.
Karla,
Jak
chvíle
ním
spojené všední žádnou
s
jejím
starosti
o
život
je
se
prožít
aby ty
ona
nyní před
toho mílo-
toho žena
výhody
malicherné
půvabnými
ty
ozářeny
věnovány a
tvář
b}
/
tosti
dovede
ku
zrodila
nitru
štěstí,
toho
jež
prudkého
jako
si
byvši oči
Cosi
jí
jejích
nějaká
nová
jí
před
se
upozorněna dala
očí
chvílí
na
vyjasnilo
půjde
Ó
duši.
jí
ní
jest
dále
jak
nešťastnou.
štěstí, více
--
drahé
milující, rty, za
aby ta
dvě
spolu
krásné
by
léta
jejího
jemu
náležela, jenž
celá,
celá,
-
jen
k
tedy němu.
žít, jak
chvíle
má
žije
jednou
co
a
také
jednou
naň Jak
On
svých
u
něžným!
Co
kolem
byla
tom
právo
Ach!
budou
na
duše, jež jako
bude
mu
a
svět
šťastni,
vzpomínat lásky
na
a
ty
jak
se
A
on
k
němu,
stín,
nedá střežit
od
něho
až
pozná, se
pevně
v
teprve
jak
mu
poznává,
že
právem
vznešený
neznají. se
A
odpudit
jako
něm
probudí
uschován
ještě
ten
v
těm
k sobě ním
za
jeho
prahu,
duch
nikdy
nekonečná
zá-
a
proti
půjde
od
strážný
odtrhnout
jak
jeho
se
lidským, poutajícím
ani
ho
až
je jistě
lásky nikdy.
známé
vždy
teď
že
tu
jí
o
bude
A
ztrácejíc
novém
smutku laném
to
štěstí,
jako
se
běžela
v
krásný tomto
jehož
ruky
jedinou
milence,
život
se
podávané
sotva
sladký
horečném
chytla
myšlénkou téměř
a
ných
měla
ve
blouznění
svém
tonoucímu na
svého
dechu
těžkém a
vyvo-
bývalého
popadajíc
do
zda-li
času
schodů
ku
širokého
někdy než
že že
a
on
že
on.
bydlí
má
prosnili zdravila vše
to
se
dům,
jí
spěchu,
k
aby
stoupala
druhém
pronajatý
svůj
ale
pře-
se
kame-
po
domu.
domu,
tomu
Pamatovala ve
zů-
ňadra,
dvoupatrového
až
zas
kde
Úzkost,
ještě
stáhla
Konečně
pravdě.
vždy říkal,
tam
pobídlo
ho
lásky.
nadějí,
odstěhovat,
schodech
tam
Jak
a
spolu
táhnoucí
mlýnu,
zarazila. Zná sice
se
jen
více
o
více
mládí
novou
mohl
Vyprovázela
když
teď,
se
patře
že
hned
zvláštní
po-
kojík.
s
-
již
svědčila
A
O
však
jí ještě
to
u
duši,
se
s
tam
zahradní zdi
parnímu
svého
Pojednou
stával,
starý cit, jenž
jeho
místa
ta
té
schodů
od
Ano,
mostu.
podél
vysokému
pohádky
vrátí!
jí
její
k
ulice, odbočující
Karlova
z
chodívali,
až
se
kus
láska
je
malostranské
vedoucích
odpustí.
je
ohledů!
nedá
často
té
polibky, jež
ty
svatým tak
je
zákonům
se
stále,
nikdo
a
tolik
bývalé
jí
vzpomínkou
při
ztratí.
budou
jejich
ho.
vždyť
k
ko-
vášnivě líbat jeho
bude
všechny
teď
nim
k
přivine
se
prožít,
museli se
manželství ztratil,
lásky,
když
ona
jak
nahradila
konem
ztra-
nezáleží.
počestnou,
když
čemu
k
ničem
Nikoliv
to,
touto
hlavě,
mu
jedině
býti
štěstí, jež jak
-
se
dobrým
jí
O
vrátí.
zas
utrpením, jež
toho
zmocniti
zlomenou
tak
na
být a
vždyť
k němu
budou
zašlé,
přece
špíny
nevděčným, Ano!
nečně
tím
nad
úsměv
ocidá
zdálo
vyhledá
tak
rozvlnil
citu
platné
tolik
nevrátí
uvidí
ji
již
bylo
kousek
jí
Jí
němu,
byl vždy
on
-
nával
nový
k
až
odpustí,
by
zářit
malicherným
Ano,
její
slzami
se
ceným.
A
tuezi bude
že
svědčil,
naděje
až
spěšným
se
pojednou
úsměv
se
a
nořil
se
hrobu, že
z
nad
vzlykání jenž
snem,
mrtvý
rychle
předu.
v
tak
životním
Konečně
lidé. osušila
zázračný
a
nohou.
božské
nebyly
krokem
a
ra-
do
duší
její
okolí,
jistě
ně
pro
své
jí
dala
se
nepochopeným
proti
lásky,
hmotné
jak jež
jsou činí
ženy.
A tím
radili,
síly
krásné,
neuvažující
domácnost',
mladé
více
rádi
se
jedině
protivily
že
tomu
skutečnosti
je hodno,
jedině
k
I doma
měli
ji
jenž
tehdy
manželstvím,
myšlénkou,
milované, jež vyplnit
ted
doma
náručí
mohla
jež
jí
se
také
v
vášnivé,
blaha,
Jak
cit,
Ach, nitru
v
sňatku.
když jí
nevrhla
ve
ní
Snad
její
jí
se
na
tomu
nemela
jehož
oddané,
jediného žila.
s
pro
domu,
z
ne-
smí-
Domu?
jde?
se
k
blaho,
pochopení ze
snad
hlučné
ozvaln
protivné.
mysli její
neutekla
drahého
vlastně
ji přinutili
zpíial. Ó
\
je
zastavovali
vzpoura
připadalo
neměli
tomu
že
ku
že
aby
uprostřed
bezpráví, jehož
tomu
ulicemi
bázní,
muže.
Kam
Nějaká
dopustili tím, jí
ohlédnouti,
zarazila
ulice.
nikoliv!
Běžela
neurčitou
se
svého se
SEN.
tedy volná.
byla
pronásledována
sledována.
proti
ŠPILLAR.
vystoupivši
tlukoucím
téměř tímto se
po
až
srdcem
vzduchu
rozhodnutím
přečisti jméno
na
dveřích.
na
protější
Ve zdi
k a
označeným zsinalá
nesmírným její
poslední
v
dveřím
tem
tváři,
lapajíc
rozčilením
naděje,
před
snažila
navštívenky, jež byla upevněna
svitu
petrolejové
přeslabikovala
lampičky
třesoucími
se
visící
rty:
»VOLNÉ
559
Karel
Hladík, Lee
nečně. vědouc
situaci,
vyjímati, slechla
větší
petrolejové
lampy ni,
na
muž
letý
tak
zahalena do
přeje,
když
zašeptala
tu
Pusťte
něco
ženy,
jež
pravě
tu
zpola
a
nemohl
otázati,
si
šátek
a
vi-
co
si
hlavy
z
okamžik
na
ho
kdyby
rozčilením
sobě.
k
mráz.
náhle
sebe
hlasu
podle
ovanul
byl
ze
Ty's
Chci
vás
těm,
byl
zachvěl
a
Zbledl
nemohl
a
ani
vypraviti
se,
že
slova.
opět
do
jsem
cti,
že
ní
A k
kolenou
ní,
tak
něžný že
bídná,
pochopuji,
a
na
hanbě.
co
se
jaké
na
tobě,
bylo
nej-
O
neboť
věř
mi, že
cítím,
přišla, já
—já
se
biju
kolenou,
po
ti
k
lásku!
hleď
mi-
aspoň
mne
tak
těle,
a
budu
dopustila,
pykala,
a
prokleta.
po
tobě
zradila
jsem
trpěla
ó
se
zachránit,
a
dobrý,
teprv
duši
Smiluj
smrť
moje
bídná,
na
své
na
strašně
plazím
se
jsem
nezáleží-li
A
nekonečně
Teď
»já
zachraň
byla
jsem
mezi
můžeš
milovala
nikoliv, by
trhaně
übohá!
mne
kdy
sobě.
sama
od
jsem
či
tak
Vím,
své
já již
teď
křeče.
bolesti
vzdechu!
kterým
vždy
hnusím
na
jsem
žít
budu
mně.
ke
mne
se
vyrážela
nekonečně
posledního
zda
vůli
k
jehož
hanebnějšího,
okamžitě
ji
do
nevíš,«
ty jediný, který
mnou,
tom,
sebe
ze
jestli
dala
jako
výbuchem
tak
nešťastná,
lovat
že
šíji,
jeho
na
ty
drtícím
jediný,
ty
vyrazila
svatě,
to
lomcovalo
ty nevíš,
ji
nade
přesvědčením
výbuchu:
mi
se
jež jí
hanebnosti
poprosit.«
Poznal
jako
okem
vrhnuvši
—O
tak
jež
Věř
kře-
zemru.«
vzlykání,
malé
stole,
prudkém
ústa
se
vlasech,
po
svírajíc ji
a
pevným
s
třesoucí
její
opustíš A
naň
se
hladil
ji
ručkama
malýma
Karle!
tímto
třiadvaceti-
ani
jí
jednom
v
když
prosebně:
a
mne
že
nej-
záři
na
asi
zadívala
za-
v
a
objevila
strhnuvši
ona
kvapně
se
jí
se
a
hlubokým
hodinu
chtěl
Tu
V
postavu
tak
podivně
kroky
mladý
čovitě,
zaklepala.
a
dvéře.
vlasy,
šátkem,
obličeje,
to
uvnitř
Spatřiv
tak
svýma
a
kterou
ruku,
jeho
oběma
okolí
čas,
kročeje
se
se
tmavými
neobvyklou
byla
o
objevil
knírem.
malým
děti
s
náhle
roz-
560
uchopivši
zoufalce
pocho-
a
se
na
slovy
hrozných
v
dveřím
stojící
ne-
přistihl.
ke
otevřely
zarazila
zde
blížící
hned
ko-
jakými
musela
někdo
ji
se
klíč
se
se
přistoupila
ozvaly
zarachotil
padla
by
schodou
úzkosti
i
Octla
Tedy
soucit
jeho
poprvé
níž
v
se
započíti,
připomenula
kdyby
na
Uvnitř
v
si
když
celou
jak
na
on!
Pojednou
neštěstí
její
pro
pacích, a
chvíli,
hned
probudit pení
řekne?
co
té
v
Ano
právník.
SMĚRY«
se
r
Avšak
vpustil
dveře.
to
Octli
dentského
toval
již klidným
a
Divíte
loživši
hlavu
to
tak
se
ní
jí
vedla
k
jí
slíbiti
v
záruku
slední
ní
lokte
bez
se
stůl
o
od-
vybídnutí a
sklonivši
tak
hrozné,
hrozné,
kdy-
vše
vše,
svůj
vzdech.
sladkou
svou
Karle,
dělej
se
se
od-
a
chci
jediný, chceš, mne
třeba
přijme
budu
vezmi
jen
po-
činit
chci
zase
ní
v
jí
je-
ještě usmívat,
mne
že
a
svůj
život,
tom
při že
jediný
ty
celý
zmírat
co
se
dávám
a
chci
uloží,
miláčku
neboť
sebe,
chtít
bude
svůj
vědět,
mnou
proto
a
radostí
náruč
můj
vím
je
nedo-
ona
nezměrnou
budu
a
budu
když
tvá,
ona
by
co
ona
svoje hříšné zraky
ona
život,
mi
nic,
jistě,
to
co
As
jími mukami, jen
Vím
O
odpuštění!
není
pozvednout
pokání, jež
klidněji,
milosť!
milosrdná,
odpustit.
važuji!
O
k
přimět, ní.
počíná
spoutala
této
olizovati si
se
a
pro
dech,
ženy
duši.
sednouti
niž
a
že
mu,
jako
jeho
ní
ho
by
před tolik
při
tomto
ale
v
jen
třemi
služkou,
nězase
pocitu
tom
chci
jako
bolestí.
mu
O
stará
vycházel
plameny se
těšil
a
ta
zas
vytrpěl
Zachvěl od
řekla
mu
která
vanout,
jaký
z
vše
aby
Zdálo
oheň
chtěl
se
volám:
a
nekonečně
od
opět její žhavý
a
co
?«
odpovídala
oba
Cítil
začaly
Mluvte,
vzlykati.
je
ji přisednuv
roky
vzpama-
duši
v
ve
dýchat. jsem
mne,
neodpuzuj
mne
dovedeš zachránit!
r
Snažil
tak
oknem
a
věděl!«
jen
z
stu-
chvatným, leč
pravil
posadivši
a
Opřela
Ach,
vášeň
rychle
se
vede?
mne
viďte ?«
se,
počala
byste
ní
sem
ode
šátek
svůj
židli.
na
vás
co
chcete
co
před
on
na
tonem:
Bože, stalo
hned
malého
uprostřed
Ale
se
zavřel
a
chatrným zařízením
s
ulici.
na
postaviv
a
sami
se
pokojíka
vedoucím
dovnitř
ji rychle
ona
od
sebe
který tak
v
a
pes
u
tebe
tvého
vším, a
tichá,
tak
budeš
ty
mi
budeš
šťastna,
tě
dýchat
rušit
vidět.
když
tvým
chtít, jen
Budu
-
nebudu
nejmenším, budu
co
Budu
budu
prahu,
dovol
dýcháš
tebe!
jen
stínem,
tvou
líbat tvé ti
budu
nezapuzuj
samý
vzduch,
stopy,
budu
překážet
Schoulím se
ležet
mne
ten
a
třeba
se
v
moci
ani
koutku
jen
na
»VOLNÉ
561 tebe
dívat.
přísahám
k
že
jeho
to
prosila,
a
duševní
v
její duši
kupily bylo
a
cit
smáčejíc
a
podepřel
ani
volno
ještě
vší
byl
někdo
závory,
věřila
světě
náhle
nebyl
blesk
domácnosti
Byl
vorou
nebo
k
do
to
té
otce
se
vše
A
ona
si
ruce,
kterou
hrobce
ji vysvobodit že
cítil,
že
tou
a
těla.
Děsil
chtěl
se
záleželo
kterým
chtějíce je krát
by
na
oba
to
milenky,
znati,
čemu
to
kterou
a
chtěl
ji
nějaké A
teď
k
a
šími než než
vrhá hřáti
tato
mu
že
cítil,
menal
byla
jsou
těm, k
jeho
vina
nim A
zde
život,
pro
a
pohladil ji
jež
to
v
duši,
bý-
síly
po-
něco
-
společnosti.
ve
nesmírně
chleba
neboť
líto, k
ostatnímu
životě
v
vyššími
a
zna-
mocněj-
jež
byť
i
snad
z
nut-
začíná
hrozné
A
hlas
ten
rozlehl
tam
dobrý
přežil kdysi
život,
o
nohou
u
měkce
vůli
k
jen
svíjí
jemně
a
v
tisíci
hlubiny
ozvěnách
není
více
se
do ho
jak
mu
do
vyváznutí. děsivě
tak
zmužilosti
více
od-
a
hodil
cítil
a
jeho
dolů, jako
tam
který
ústa
jeho
neboť
se,
zase
jméno, jež
někdo
jejž
odkud
dodal
konejšivým
toto
tajemné
strhovat
skrýše,
mu
Ale
z
Zachvěl zase
ní
pronesla
kámen,
minulosti,
duší,
zá-
k
pasu.
Nuže,
tento-
jeho
asi
nějaké
že
mu
k
zaše
se
propasti.
jméno
se
pravil
vyšlo
bylo
jako
raclosť
tento
hrozně
ji
bolestí.
čase
opětovalo
razech,
jediná
jedinou
rád
Pozvedl
Anušo!«
by
dívají
tváři.
po
dávném
jako
sedíce
oba
modlitbu.
tak
žena, jež
dojat jsa její
tak
měkkým
sklamání,
noci
milost'!
za
Übohá
proto
jednou
kus
ho
prosí
po
celé
übohá
ta
a
tónem
děsného
zápasil
tehdy
jejich
těch
z
táhne
jim
jako
a
slova tak
jen jim přičítal,
a
hlava
barákem,
něho
za
takovým
vesničce
kdy
nevýslovně
ránu
hroznou
tkalo
vás
snad
musela
tak
Ó
hrozně
ne
jsem již
ne
On to
sama
úpění
se
a
odpustil
Karle,
můj.
tak
svoje
a
že To
Můj
na
vyřinul
nezaháněl
mne
budu
on,
jsi
oči.
se
více
z
od
Po-
k
sem
vám
že
ní
přivedlo.
víš, můj
on,
teď
jen
ty,
zradil.
a
je a
jejích sebe.
mi
jste
jemně.
nešťastna,
Jak
něho,«
p
zemřel
pravil
klamal
vlastní
vzpomínka proseb
co
bídně
stalo
pronásleduje,
mně?«
ke
vyplnila!
více
vám
se
neštěstí
vyplnila,
mne
na
až
víš,
se
co
někdo
vás
to
ty
hrozba
diný.
či
mi,
nějaké
prchnouti O
Tvá
řekněte
snad
někdo,
zahazuje-li jeho lásku,
také
žena,
tak
a
rváti,
hoch
tu
na
jedné
šedivá
se
jejich
a
šeptají
tak
je
zmužilý
hluboké
jež byla kdysi poskvrněna zradou,
nešťastná
a
oni
a
měl
srdce
A
dosti
povinnosti
samému
O
něho,
na
pýchu
nitra,
ještě
ně
o
již bylo
stanovisko
tak
té
ostatní,
se
sebe.
sama
k
tragédii,
tu
by
od
To
čas
v
celý
kterým
sobě
láska,
jí
až
tragická
vstříc
privilegované
bylo
lidstvu,
život.
neměla
se
měl
Neboť tušil
odtrhnouti
stálo
že
nepřežil
jejich životě, počli
novo
měl
rvalo
kterou
propadli,
vězení.
nechce
by
kdysi
silou,
krvaví
klíč
on
že
se
lásku
a
ruce
Ale
mu
návratu.
na
nenapravitelné, valé
vší
nutně
oba
iv
podruhé
to
by
vzepříti
by
co
tak
hrozného
toho
toho,
se
to,
hroznému
tomuto
které
že
Věděl,
z
však
má
jednou podstoupit z
myšlénka
být
něho
duší
dvou
blaho
tíží
šeptaná
noci
štěstí
pro
ve
kol
Litoval
rozhoduje
a
dorážela
sluchu
nízkým
hvězdnaté
do
se
dáli
v
slova,
před
se
vynořila
ševelíce
tonem,
lavičce
na
tam
jenž
to
vyššímu
žil.
a
život
je
Jak
duši
jeho
rtů.
dobrým
zbožňoval.
vzkřísit
ji
byl
svou
šíleně
je její vášeň.
nikoliv!
ne
chce
a
zá-
Anna
kdy
pohřbil
dávno
k
sem
uvadlých
tak
pod
jenž
lety,
tak
kdysi
přichází
chtíc
Karel
kamenem
tím
teď
kamenem, dvěma
přede
téměř
klid,
až
být,
jako
druhou.
übije
a
by
má
hříchu,
tomu
pracoval
rozhodnutím
jeho matky
to
již
bylo
tím
on
při-
studentské
jeho
kde
nitra,
náhrobním
Pod
ženě,
i
železný
onen
vybojován
klidné
této
zároveň
a
ticho.
vdala.
nich
věci,
jeho
jedině
Přišlo
slova.
mocen
zprvu
hrozné
stran, že
a
jako
krutě
tak
nyní
právě
to
on
v
jediné by-
kterou
a
že
hořce,
z
který
těžkého
obětovat
muset
A
uvolnil
řekla
bude
pro
takového
se
Pilátem!
milovala. On
dopustila
než
nimiž
za
té
přítomnosti
jí
ho
přípravy
Teď
spoutány.
v
na
beze
by
nějaké
myšlénky
dříve
kterak
sama,
tak
Jako
kterou
se
zachytil,
a
slova
život,
v
hovořil
kterou
věta,
důvěra
a
pojednou
které
tosti,
dlouhá
tato
tak
jí
kolena
562
kterou
a
o
námahy.
její
my-
nosti,
ideálu,
objala jeho
Nevěděla
rty
na
každou
je.
ji
pozdě.
vděčnou
mne,
dechem!«
jediná
aby
nevyháněj
sebe,
u
budu
nohám,
její podlomený
cházejí
ti
líbala
Byla
bude
mne
každým
slzami
e
nech
ti,
šlénkou, se
O
SMĚRY«
ach, muž.
ty
je-
Viděla
odporná
nový
proud
úst,
aby jí
»VOLNÉ
563
Potlačil
proroctví Anna
celé
to
raději
bylo
aniž
konečně
hrůze
své
že
čase,
vdána,
Nuže
záchvěv
očekával
jež
a
byla
znával. v
mírný
dlouhém
tom
po
sobě
v
a
nemýlil
se
celý
po
k
se
by
příšernosti,
to
si
svém
čas, sám
když
přál
ho
tak
ve
ten
tomu
Ale
přišlo.
snem
zadostučinění
co
při-
tu
bylo,
opět, aby
nevýslovně
Dívala
jakým
hledem, němž
i
ústa tak
k
tou
s
tak
táhnouti.
Připadala
k
toho
a
ní
citu,
ale
ta
ani
mimo
teď,
mu
s
to
nesmírné
láskou,
již
nakloněnou
žena, utrpení
mu
hlavou
kdy
milující
pod
vstát,
z
ní
se
chce
volal
obraz
svá
duši,
spínal
Chtěl
v
aby
matky,
duchu
VÝSTAVY
ARCHITEKTURY
A
žová
ústa.
štíhlá
bílá
kterou
vždy
byla
želství chalo léta
na
menší
ta
ní ani
patrně
Ano,
ho
jak
se
mu
tak
časem
nyní
se
zdálo,
že
se
ním
k A
točí
.
.
oči
že
němu
padá
s
ohromné
niž
no-
pracně
hou, svůdná,
na-
smrtelnou
mu
objímajíc jeho
ra-
se
únavou,
a
C.
KLOUČEK.
DETAIL
FASADY.
za-
di-
a
a
se
jen pocit,
klečela ujeho
se
neboť
zatemnilo.
na
bízejíc
Bylo
duši
tak
jak
na
objeti
Měl
a
vše
jediném
jeho
mu
mu
se
-v
vokém
zdálo
rty,
jed-
v
.
zápase,
prudkém
v
její,
klesly
jeho
—-
hla-
závratném
její
po
dlouhým
se
vrátila.
co
vřely
opustila
jeho
a
letu,
to
svou
již její horký
nom
tím
před
se
na
závaží,
ke hlavě
nej-
která
žena,
jako
zatím
rty
se
zavěsily
s
byla
při-
jež
dvě
život.
prázdný
zachránil. zatím
dech
něm žila
v
nevěřil,
ručkama,
cítil
neboť
boha,
dvěma
vou
po-
nedo-
ji
ano
tahován
blížil
stopy, zů-
tknutou,
táž
šíje,
nezane-
stavilo
ho
šíji
ta
i
něhož
mu
Man-
za
ne-
úzkosti
též
A
vymo-
delovaná.
svou
sílu,
své
by
polibky,
jako
pomoci,
nějakou
prose
v
růA
chtěl
před
volal
tytéž oči,
krýval
otce
svých
svůdná,
ku
přišli
on
mizí
mu
chytit,
ve
tytéž jemné tahy, táž
a
INŽENÝRSTVÍ.
sníval
ve
snech:
jak
známou
Z
vše
vášní
něčeho
svého
půvaby
milenci
starou
ruce
ženství,
to
svůdné
ty
mu
záchvěvu
zas
poznával, se
necítil
jejím neštěstím
svému
spíjeti
křičet, své
s
dýchat
dovoluje
nohama.
volat,
soucit
zděšením
ba
cizí,
milostného
oddanost,
a
neoddolatelného
tak
zprvu
počínalo
opět
to
poznenáhla
půda
přátelský
ženy, jež ho
mu
nejmenšího
něha
stará
něco
opět
krásná,
ní
o
vždy
velkou
dívat
pouze
po-
ní
k
do-
druhdy. Byla
jak
celé
uslzeným
ho
polibku
oddaně, jako
sud
prosebným
dovede
se
Nabízela
věnovat.
tak
vyjádřeno
bylo
duše
její
naň
se
564
počalo
mena
počalo
dojímalo.
v
SMĚRY«
dolů,
nějaké
výše, byl
dostal
tak
se
téměř někam
odkud není
více
vyváznutí.
se
tou
s
úžasu
Ale
člověk
své
neviděl
sebe,
nořil
se
tělo
pokrýval
šlénky zářilo
jež
mu
že
nost', loval tak
něnou A
liké
a
neuskutečnitelnou
konečně vášní
světlo
sama
že
nepopsatelné
rozkoši
když
spánku,
myšlénku.
Jitro
počínalo
se
že
hlava
Anny,
jeho
vedle
jeho
otevřena
ni
A
si
Zhrozil státi
a
jeho duše každá
Bylo
tak
padl
jeho
dobizna
hledem, drahé
dítě
-
snu
my-
je
tam
illuse,
a
nesmrtel-
kterou
mi-
dosud
jeho,
výhradně
vše
mu
nad
vlasů
skoro
postel
němu A
zde
octla.
Jak
skutečnosti. Zdálo
nějaké
se
a
slzy
děsivě.
on
naň
zdála
duše,
se
v
se
níž
vstoupily
to
Pojednou
dobrým
volati:
Po-
po-
Ach, moje mu
se
opět
do
očí.
zrak
a
od
biznu
hotov,
byl
pokrývky,
z
chopil
se
úzkostlivě
tužkou
na
židli
u
Vyňal klíčem
a
dveřím.
se
k
kus
rychle políbiv
a
zvláštní
jako
by
šatů
svých
zda
pozor,
se
a
obezřele
ji
schoval
pododo
ji
kabátu.
oknu, kde
papíru
stál
jeho
několik
stolek
řádek,
a
napsav
položil
je
postele.
peníze uzavřev
Ještě
spící na
u
sňal
zdi
se
kapsy
Přistoupil
zdálo
duše
do
více
jí.
tiše
ale
dávaje
se,
matčinu
náprsní
jimi
i
Zadíval
neodtrhuje
a
lila
tváři
jeho
na
rozhodnutí.
mu
pozorně
a
FASADY.
neprobouzí.
Když
libek
jako by
se
rychle,
a
podobiznu
nevzbudil
aby
oblékal
Anna
na
ní,
DETAIL
vzchopil
úmysl
matčinu
vyvlékal
bál,
však
se
pevný
na
Pak
mu,
únavy
zachvěl.
tím
se
KLOUČEK.
C.
znáti
bylo
scénu. mohlo
citu
Pojednou
sílu,
se
do
záchvěv
ležela
po-
ve-
posléze
zvolna
jí
podobného
jediné
v
svůj
lehce
večerní
se
uvol-
tou
rámě
Zadíval
žena
těžké
oči.
měkkém
nahé
se
s
roz-
způsobuje bolestný pocit.
dívala k
a
otevřel
byla
pohlížel! z
každý
oknem
dech.
věřit
ani
prudce
zemdlené
vyssál
dral
protahování
matčina se
ústa
něco
podivně,
zrak
jímž
jejíž
a
všechny
sama
ztrácel
jim
je
spatřil
včerejší
probouzí
bolestné
vypadalo
níž
z
rozbouřených prsech.
v
nějakém
tato
se
se
to
myšlénka
to
a
zuby
jak
na
se
ji
přestávkách
zprvu
jinak
byl
na
Její
bílé
jak
se,
vrhl
a
záplavě tmavých
připomenul
nechtěl
a
zcela
teď že
skrze
překvapen,
rázem
tak
pojednou
spočívá
v
pravidelných
na
se
se
vkrádati
Karel
podušce.
na
a
jako
že
dech
místa
nich
z
Pozvedl
hlava
jejíž
splněného
let,
objali
ztajil a
zvolna
stíny, když
teplém podkladu.
v
až
času
hrnovalo
a
oba
a
jim
se
každou
Cítil,
dvaceti
svých
více sám
jediné vědomí
objetí jedinou ženu,
v
pouze
zcela
touhou,
náruč
v
vždy
vědomí
noci,
pojem prostoru,
a
a
zdála
tak
Shasla
svých
toliko
v
celou
úplně,
zákoutí
si
rozpoutala
miloval
utichlo,
oheň
drží
s
do
vše
není
Jednal
Neznal
opět
ňá-
šíleně.
je
jedinou mlhu,
v
kterou
duši
jeho
jediným
němž
něm
v
nezažil.
splynulo
ženy,
v
fakta. se
rudý
jako
se
V
polibky.
skryly
se
krásné
zjev
pouze
dosud
vše
kolem,
která
vášně,
které
a
sen,
skutečného
spojitosti
bouře
nic
úchvatný
INŽENÝRSTVÍ.
A
se
bílým
líbal
a
ARCHIT.
zkame-
ani
jejím krásným
VÝSTAVY
jeho
Díval
opojení jako
spatřil
Z
slepě
do
se
usedli.
ni
ji nevyzval
k
ženv
skryla
na
životě
jeden
vzbouřené
divukrásná
němuž
svém
ve
muži,
566
svléknuvši
a
dovedou
pouze
dosud
sklonil
šat
svrchní
tím
mu
k
se
jako
jist příčinné
pod dojmem jako
ní
u
vše
mu
již
tom
v
to
před
byli
počínání,
drům, jež prvně Připadalo
jakou
neznámého
její
to
na
svůj
milovanému
když
postele,
němém
slovem.
rychlostí,
oddávající
se
odestlané
nělý
Shodila
zvláštní
vášní
as
v
SMĚRY«
»V OLNE
565
chodbu, že
svého
se
otevřel
opět
slyší
vaku,
blížil
ho
jednou
ženě,
mu,
ze
se
otočil
po
špičkách rukou
ohlédl, poslal zvolá
je
tiše
dlouhý
dveře
opatrně ke po-
a
vystoupiv
zavřel.
Mezitím
vzdech
vycházející
»VOLNÉ
567
od
se
jaký vzbuzuje nějaký těžký
postele, lehce
pohnulo.
dech
Ztajil
a
sen
naslouchal
a
SMĚRY«
cosi
568
již vraty
chvíli
ulici.
na
Když již
ještě jednou
obrátil
Něco
sevřelo
mu
lestí
a
však,
záhadný
jako
jako
tahy
šlénkou.
A
nádraží.
Světlo
nitro.
silnějším tak
volným
včera
nevypudil
věnoval
také
zachránila dává
tu
ostatní
to
tak
teď
učinilo
do
Cítil
cestu.
noci
duše
nechť
on
že
a
jí
snad
jí
jež
své
že
duši,
v
zoufalství
čásť
více
druhým
bylo
lásky,
hrůzou
pře-
vyplňovala
pravou
té
trochu
před
vůči
ho
ženu
tu
na
se
ho
by
spokojeným
a
více
nikdy
kde
zradil,
mu
my-
uklidní,
se
jako by
ukázalo
a
až
a
jeho
a
übíral
povinnost'
včera
byl
již
jinam,
svatá
A
duším, jež
že
domů
ze
jedinou
krokem
Praze
v
se
posilniti
tam
se
spěšným
nenalezla.
se
že
Pojede
stěhuje
chtěl
ji
matčinu
zkameněly
byly
by
bo-
Setřel
slza.
podobiznu
se
Věděl,
nevrátí.
jeho
by
bytu.
nevýslovnou
vytryskla
opět
vytáhl
domu,
svého
oknu
hrdlo
oka
jeho
z
k
pohled
od
vzdaloval
se
dnes
a
těm
dru-
hým. Bylo
při
krvácel
tom
nic
nezbylo Ale
sám
tam
sící
o
ho
teď
jež
za
dveřmi.
spěšně
po
Ale
opět
bylo
ticho
dolů
schodech
a
odtud
a
sestupoval
on
kde
kde v
dýchám řídké
své
vysokých, široce
protěže
nedostupné
a
jak
blíž
k
nebe
navracím bledé
svobodě
se
snad
k
vztahující
bez
ho
tak
něho
dělá
asi
kterou
slabou
na
jenž Dík
a
a
hoří
horách
Na
kde
bohu,
vzdušném
hory za
díky
ostrohu,
nejvyšších navršil,
tu
výši,
za
ticho,
za
a
se
nadšen
bledá
kde řev
jenž
do
za-
pro-
milovala
asi
dělá,
rozdíralo
schvácenou
jeho
nepřetržitém
mu
zou-
zatím
duši,
rychlém
má
tempu
dálky
obří
v
skalách
houkají
stromy
lidé
shluklý siní
slunce
modlím
protěž
horských
jsou rozpjatý,
obzory
jsou na
ho
v
a
se
zoufale
němu
velice
co
—•
kouta
zemře.
«
otázkou
vagonu
se
HORÁCH.
moři,
hvězdy
kola
unášela
otevřenými
NA
horách
co
octl
nemoha
STUDIE.
falou
mu
do
se
ženy,
pokojíku
Anuša?
übohá
ŽENJEK.
svém
ve
a
dítě,
té
obrazu
ženu, jež
Co
FR.
vrhl
malé
jako
pomoc,
ruce,
že
chudým,
vlaku
do
vsedl
od
nechal
třeba
sám
více
plakati
odtrhnouti
a
tak
prázdném oddělení,
v
svoje
zůstal
a
když
počal
a
dobře,
k
vše,
do
hmyz jak
až
strachu
modrých
tam
z
v
v
ohně
hlava
sborem
nízké
dálce
vyšlý
rubín.
bolí
hlubin, v
poli
Tomu,
kvete:
hromů
pláce
vkleté!
JAN
OPOLSKÝ.
»VOLNÉ
569
SMÉRY«
570
FATALISTA.
Chudá
pole,
leží mléčné
nebe
chuďas
sesutě.
Není
Fátum
konců,
valem
se
vzrostou
žádná
nežli dob.
Chudá
šeď,
odpověď
.
svahy
na
.
.
zamčeno slzách
v
.
.
.
započato,
ztraceno
juž
vstoupím,
vyhoří.
.
.
.
bylo
zas
hrčí
vody
než vše
.
.
nebe
Dřív,
.
pole
odkud
pohoří,
hvězdy
volajících
pohledy
pro
věže
vídat
stráví,
chmury,
dýmají.
stop,
pochod
malé
Padnou
pokračuje
chmurně
jediný.
všecko
splyne
pamětních
obzory
za
jas
ohně
leckde
bez
Zbylý
sbírají,
zanedbané
se
mlžiny,
šedé
neuprosí
zamyká
hučí,
bijí,
vody, slapy
neprostoupí
slunce
Hrčí
pole
nehnuté,
sklesle
Nevysvítí,
prázdná
!
JAN
ZPRÁVY
—
KE KAPITOLE
MĚST A
Je
s
»bestia
Nemáme nouti
záležitosti
nými
kovány; menší
ty
Minulého ulici
plány
bez
povolení bez
ohledu
dále
jak
všeho
na
bez celému
neměla
městská
rekursem se
rázu
města rada
nějakým tolik
stavebnímu
v
domy jaké
to
na
pro
tentokráte
instanci
ta
ulici
k
prvé
v
že
publi-
stojí
za
tři.
stavebníka,
udělilo
s
také
bez
Toho
a
ma-
malichernosti stalo
se,
výboru,
městskému
připomenuto,
že kde
úřadu že
by
iv
svým
v
dále
jsme
směrem takové
zákona
o
na
záležitosti
touže
měla
které
hleděli
jsme
náměstí
a
účelům
docela
dobře
radě
příklad
městské
ve
Leč
výbor dištěm
naše
při
ulici,
ku
a
níž
j.
od
v.;
prospekt
sv.
nár.
jež
viděli
divadla
jsme
a
jinou
výse
strany
ze
smíru
bylo
tímto
hlavně
města
strany
ze
znemožňovaly. malostranském
na
výbor
zprávou,
slavné
další ke
že
zastaviti
svým
domů
vtom
se
ku
tak
dávaje
přechází
Apolináře
ještě
pomýšlí
prelatury,
zkalena
byli
která
větším
vážně
zemský
dovedl,
theorie
byla
dekorací
domů
zachování
pojednou
zamýšlí
docela
opravu
jsme
zemského
u
která
kladeny
její
S
docíleno
aby
adaptovati
náměstí
snahy,
radosť
na
Valdštýnské
Staroměstském
nejlepší
trvání
chtěl
právní
pražské
komise,
nebyly
příteli
památek uměleckých
komise
tomu,
činnosti
působiti,
překážky,
S radostí
k
že
zemských
umělecké
působeno
že
zpráv,
byly
zemské,
vložila.
se
jedná,
se
ochranu
korporace
tu
několik
věci
právnímu
jako rozradostněni
pater,
vy-
stavěny
cestou
který
samosprávné
aby
a
4
se
stavebníkem
se
aby
tak
ani
pak
se
záležitost
obec
na
obcí
schválilo
poslouží.
Ale
také
tedy
a
že
smyslu,
primátoru,
všech
opravdivostí
s
jsme
měl
Prahy)
smírnou
tom
v
rázu
nejvyšší
četli
vydání
na
Nedivili
povolení
potěšením boru
aby
cestou
bývalému
vlivem
celým
rušení
narovnání
bylo
prosaditi
(proti
připomenuto,
a
patra
pouze
jeho
Nerudově
Město
tudíž
zemskému
mírně
že
město
podobné
porozumění,
jsou
starobylého
smyslu.
věc
a
v
směrodat-
stavby,
jsou
zachování
potřebí,
a
domu
stojí,
této
podáváme.
domu.
Nerudově
zájmu
listy
řádcích
nahléd-
které
zajímavý,
zamyšlené
těmito
zanesena
interessu
jako
za
vzezření
v
tak
4patrového
výšku
ohledu
patrně nebylo
lebného
našlo
ohledu
co
denními
jež
blíže
zůstanou
nás
pro
stavebníkem
zadány nového
vše
epištolách
v
korporací,
následujících
v
stavbě
na
fa9ady
ohledu
roku
k
mezi
Prahy,
ozval
abychom
těch
jsou
srovnávány, kterou
zmínku,
stříhati
porozuměním
různých
zprávy jejich,
pak
bolestnými
krásné
se
informací,
kompetentními,
úřední
vyvolaný
nejsilněji
tolik
zákulisí
do
jsou
jen
výbor.
triumphans«.
bohužel
mohli
ruch
budoucností
nad
Mrštíka
V.
nadpisem
zemský
a
poklésků
podobných
docíleno
sledovati
zoufajícími hlas
rada
komisse.
zajimavo
výkřiky
UMĔLECKÉ.
STAROBYLÉHO RÁZU
ZACHOVÁNÍ
Městská
PRAHY.
Soupisná
nimiž
O
OPOLSKY.
na
důkaz
skutkům
týž zemský
fádním
opět zprávou
skla-
zbuzen
»VOLNÉ
571
úžas
nejvyšší která
nad
straně
jedné
na
dům
Petřínem)
hříchu
na
s
ten
něco
ala
přesvědčili moranda
tehdy,
kdy
nouti
únoru
činnosti učinila.
Působením
oficielně oň
není
vůbec
věřen však o
městské
jistému smíru,
a
ani
s
měst.
ujímala, měla
zpráv ku
komisi
jasně
pak
pohořelecká pro
chce,
komise,
naději,
kasárna
Praha
Tržnice,
anebo
pojišťovnu
i
ku
Záležitosti,
předkládají
že
a
i
komisi
se
zdobena
Prahy?
své
komise
příěiny že
tak
proě
mělo
neb
dojiti
měsíců,
že
by
Zítek,
se
po-
strany
komise
se
však
tam
mezi
mnoho,
věcem, nichž
v
zved-
vyjednávat,
Kdo
tu
již
dodnes
ani
učiněno.
me-
rada
síly
architekt
města
najde
rázu
došlo,
komise,
umělecké
osvětluje.
umělecká
máme
sdělení
čisti
rady
smíru
města
strany
se
tvary
toho
dlouhá řada
uplynula
primátorem
její půdy
Tak
dosti
se,
se
funuse
po
do
umělecká
stalo
výboru
Předseda
—~
se
že
proti
podívat
městská
veřejně
za
musíme,
upřímnosti
malebného
ke
žádajíc
popředí.
k
se
pod
hříšnice
zničena,
jich
o
brány
jsme
povolovaly,
té
by
(Rožánkův
se
přichází
neměla
vyloživši
by
šli
v
naše
Či
vzdala
doby
že
známo,
nějakém výsledku
ofticielních
roku
od
kde
staré
mohla
je
nejprimitivnějšími
s
stavby
radě
aě
úkolem
nebylo
jak
venkovské
zemského
jednalo.
byl
bud
oprávněna.
letošního
při
přiznati
nevěřili;
viděli,
a
zachování
na
by
újezdské
protestu
nedůvěra
zmíněné
svůj
hlas
V
zcela
se
tu
společenská zahrada
jsme,
byla
A
vypisovati
řádky lásku
co
jichž
se
tato
rozhodovati
buď komisi bude
technické
budovami
konkurence
jako jako
soupis ně.
KOVÁŘ.
JOS.
Objevení ského
byla
této
komise
městská
rada
má
také
požádána,
svoji aby
historii. za
Roku
příčinou
BOUDOVÁ.
TAPETA.
loň-
prove-
dení A.
572
korporace,
přičiniti
se
býv.
u
opravdově
že
kde
tam,
mohla
pohledu.
budovy
táž
j.
výboru memorandum,
prostých
nádražní
t.
prospekty i tam,
domy
prospekt
Krásná
křížkem:
i
papírového
jsme
ohrožený
postaveno
k
toho
cizimu
památky
zemskému
zmíněného
upřímnost'
v
boří
příkopě,
podala
zachování
rada
rozhodnutím
svým
jelením
v
městská
zastavovati
zachrániti, dovoluje zachování
že
tím,
SMĚRY«
velkého udělena
byla
akademii
úkol.
za
důkladného
a
české,
Poněvadž
jevena
Této
*)
obecních
měst.
soupis stavebních
Dr.
nosti a
delegátů,
Ant., zástupce
Eckert Herain
musea
umělecko-průmyslového měst. archivu,
pak Dr.
pp.
noval.
V.
Frant.
VI.
a
farář,
tehdy
České
spolku
referátu Dr.
Zeyer Jan,
a
měst.
vzala
býti jedštěstí
ob-
Q.
starší,
Mocker
věd
Josef,
společ-
musea,
a
umění
akademie, a
inženýrů,
úřadu,
Karel, tuto
sou-
Bělský,
obecní
architektů
na
přijat
obnos
křesťanské
Chytil
zde
následujících
z
akademie
stavebního
jenž
a
větší
Břetislav,
Českého,
musea,
stavebního
Eckert
Tomek
král.
a
na
odborníků:
Besedy,
odboru
přátel starožitností,
ochotna
Jelínek
Umělecké
tam
a
Múnzberger,
a
J.,
nemohlo
akademie
sestávala
konservátorů
Jar.,
slovesnosti,
městská
komise
Jindř.
Celakovský
Wiehl
rada
by
si
při
uměleckých památek«.*)
a
žádosť
pak
komisi
obstarati
bodu
schematismus,
odkázána
pražská
radní,
tomto
pro
komisi
Tato
království
v
o
památek pražských
archeologické
se
že byla-li
náhled,
soupis plenu
v
zl.
obecní
náno, vyhledal »komise
20.000
podpora která
soupisu všech
mimo
Koula
hodnost
to
Jan, resig-
»VOLNÉ
573
mohla
věnovati,
Pisu
soupisná
sama.
jsme
že
se,
výsledek měla
objevena dnes
pak
komisi
celý
nenáviděná
ní
v
rekvisity
bude
který
neboť
zakryt
u
Apolináře.
městské
by
býval
Doporučeno
pojišťovny,
Taktéž
lékárny. na
stavbu
pro
Karlově
náměstí.
vadní ku
zeď
Kdo
všem
o
proč
komisi
musíme
sami
touto
ještě
komise obávati
prací,
dále
A. MUCHY
ve
vše
se
telno. Přesvědčili t.
r.
V
letošním
čísla
se,
hleděti,
jsme 9.
se
jsme je přece, že
co
však
pro
snad
v
»Volných
příště do
dnes že
krátce, Směrů«
se
vším,
těšili se, bude
co
v
člán-
že redakce
tam
s
porozu-
jim bylo nesrozuminení
tomu
uveřejnili
všude tak.
jsme
svoje
pro-
pavlanu stavební na
dosa-
a.«
ústav
starý
proto
dům fotogra-
darovati
mohli
i
se
toho,
ani
tak
se
ani
městskou
s
našich
za
abychom
vždyť
bořící
Rány
Ostatně
soupisná.
kapitolou ve
sboru
»Secesse«
vydal
zasedají
vídeňské
orgán
číslo H.
činnost
výbor
k
i
novějších čísla
dekoraci
Schwaigrovu
prací
vyšel
vkusné
nepříliš
Schwaigra, jež
známějších
improvisace
oceňuje
v
na
těšili
jsme
věnovala.
budovy
zachován
nepečuje
starších
jeho
různé
Kunstschatz«
měním
a
vítali
veřejnosti,
združení
náměstí
nepodařilo
originelně vypravené
Textově
ných.
to
bořiti,
»VER SACRUM«
řadu
prohlédly,
nesouhlasili
zalo-
Černohorští.
pánové
obsahuje
když
o
nepomáhali
samostatné
řečeno,
nově
na
toho
pražské
komise
zmiňujeme!
se
my,
když
spřízněná
poměrů
tom
ani
umělecké,
radou
bylo
spolku
chrám
na
byla
fotografii
ve
těch
stanoviska
pero
navazujíce
odporučujíce
novému českému
se
pražskému.
museu
nezastavíme
tím
aspoň
jej
věcného
tomuto
aby
ze
českou
veřejnost umělců«
které
projektu
své
známý pod jménem Faustův
abychom
naše
výtvarných
»jednotu
lokálky,
veřejnosti,
na
upozorňovaly
i
pro
hluchoněmých
Dáváme
rozuměj.
hluchoněmých
A
bude
cích
žádaly
se
vzrušení,
Karlova
od
s
Objevily
vyznamenává
motivy nynější
Schválena
usnesení
Skalce
na
čteš
městskému
Dle
nové
ústavu
budovy
vedoucí
kostelu
fovat,
nové
dle
zachování
bylo
náměstí.
ženou
jakým
stylu,
Munzbergra.
pohled
zachovala
doporučeno
Staroměstském
čára
při
aby
září
5.
ředitelství
bylo
města
zpráva:
skladiště
veliké
stavbě
náměstí
tato
dne
než
nižší,
U
se
soupisnou, která
touto
přepracovaného
budovou
onou
musela
akademie,
p.
způsobil
právem
Staroměstském
na
metrů
13
o
Dle
vystupovala,
Ač
zřízení
na
divadla
budova
původního,
sv.
projekt
nový
Národního
zdárný
záležitost,
Poněvadž
aspoň
architekta
tuto
na
žurnalisty.
aby sympathie své
konala
komise
předsednictví
za
Schválen
soupisná
aka-
zběhlého
výsledek:
brzy našla:
se
tom
ve
komise.
nahrazena o
povolila
ostrého
onoho
ještě jeden
bedra
—ta
svědčí
bývalé;
»Městská
schůzi
jiná práce
umělecká komise
přijala agendu
jektu
dáti
soupisné
dočetli
články
akademie
soupis né na
komise
574
žádosť
Dřevní
subvenci
přesunut
soupis
komise
nedůvěřovala
své.komise).
existence
se
měsíc
minulý
a
sama
dosaženou
starati
jeho
návrh
přes
(patrně
vlastní
mimo
tedy
rok,
celý
rada
10.000
práce
provedení
o
Uplynul
městská
částku
demii
by
SMĚRY«
úpravě
u
Hevesi.
sešitu
8.
v
L.
M.
urče-
»Der
Gerlacha
Vídni.
SLOVO
jediní, se
kteří
se
denní
dobře
paměti
sena«
této
v
články
záležitosti
i
týdenní událost
proti
není
vrácení
Denní
přinesly
namířené
nám
co
ze
u
býti
svého
ruchu
zazlíváno,
části
lhostejno.
Lenbachova
listy
výboru
Jsme
uměleckého
nám
následujícím,
o
Rudolfinu.
záležitosti,
ŽURNALISTICE.
nemůže
proto
a
nalistiky v
NAŠÍ
sledujeme
týkající,
zmíníme-li
K
tehdy
naši
žur-
Zůstala »Momm-
využitkovaly
vlastního krásoumné
popudu jednoty
AUG.
VLČEK.
PORTRÉTNÍ
STUDIE.
»V O LNE
575
které
stesky,
Mnohé
uveřejnění.
mnohé
vděkem do
koše.
že
tytéž
A
české
byla většina,
»krasoumné
přistupování
časem
ostře
tak
venkovský skrovného rozšíření, okruhu tak
svědčí
býti
žurnále
v
FELICIEN
zajisté
do
aniž
lidé,
hodí
se
Rops
také,
tam
také
ale
dovedl
hnětlo.
A
dokonale
z
co
vačce a
v
druhé
svého
těch
odvrátí.
pensionátů
a
mu
Je
vyšlé
neztratí. sice
tu
nejen
to,
Maloval
dokonale,
duši
v
ženou
který
duši
dovede
jeho
prací jeho
a
mistrů.
ších
ve
ženě.
A
Málo
všech
ji
těla.
Vidíme
stadiech
Rops
nebylo je
ctěno
žena
jest
maso
jako
kde
a
se
jedné
v
k
vstup
kreseb
vést
těle
nazvány
onj
r
oltář,
na
neřesti
se
zla, pudy
vidiť a
se
těla uka-
z
těchto
všemi
šperky
chrochtajícím
vepřem tak
Názor
atd.),
»Žid
Je
kteráž
kreslí
na
mnoho v
»Pořádek
kreseb
jiných směru
tom
činným
Narodil v
Paříži,
nádherných »La
se
Plume«.
r.
18J5
kd.A
publikací
v
Namuru
předešlého vyšel
též
v
Belgii.
měsíce
soubor
jemu
.
.
rabyl
zděděného
roku
časopisů
ale
lepta-
»Rád vládne
jmění,
»Pán
nichž
mnohé
studie
staré
z
jíž
výtvarné
umění
Některé ko-
dámou«,
s
Rovněž
atd. k
nejlepšímu
ženské
můžete
alkohol
absinthu,
nucen
dojmem
Varšavě«
ve
značné
Rops
přímo
trapistů«,
různých
a
živiti.
se
naturalismu
zanechal:
pijačka
hlavy,
obličeji
v
.
přivedl
Rops tony, V
nichž
po
ohledu
tom
spíše ještě
ve
bychom stojí
ním
před
se
Příbuzné
sám.
docela
některé
marně
byli
našel
svoje
nové
ohlíželi. snad
by
literatuře.
v
nej-
P.
VÝSTAVY.
VÝSTAVA V dělení
minulém
na
žena svém
se
jediném
ženské
případu
tím
známou
veřejnosti
ckého díla
až
teprve
zřetelnosti
i
u
se
vydání
Od
prací
r.
1875
Mimo v
byl
řadu
časopise
pod
roku
1883,
začalo
kresby
ani
těch
jen
pozornost. Kouly,
vydávání
uměletohoto
uměl.
studium
musíme
všech
že
míře,
»Památky že
nás
nehledíme-li
našich
architekta
jménem
u
od-
umělecko-
studie
upoutají
studií
probouzet,
důležitosti, zručnosti
zde
se
činností
a
Povážíme-li, kdy
týkající
skrovné
tak
v
originálních
Cechách.«
v
do
veliké
tomu
avšak
návrhy
(pokrač.)
architektonických
nejpřednější
tam
a
tvoření
vystavených
z
kolekci
průmyslu
spadá
tu
se
předmětů,
Míníme
přiznati tak
k
prů-
kroku
jasnosti,
zobrazených
před-
mětů.
Kdesi
vášní.
objevily
průmyslových
Ačkoliv
většině
po
stať
jsme
uveřejnili
vlastní.
zůstává
objektů
čísle
INŽENÝRSTVÍ.
A
ARCHITEKTURY
architektury
myslu
to
nahé
to
jasně
nechává
zemřel.
jeho
Zapome-
působícího
litografií
litografii
studií,
a
řadí,
se
stařena,
atd.
svého
uvádíme
nich
z
V
satirických
Přikročme Letošní
nyní
výstava
ku
že
tato
svém
pro
výstava
dále
pak
poiádání
váno.
Krátce
hlavní
druhé
interieurů
výstav nábytku různými *)
mnoho
a
jeho,
Antonína*
sv.
sloučen.
uvést.
nejen
řadu
Rops
během
se
vedle
křesťan«,
a
která
rytin,
luxu
slepou
rád
nikdy
tento
může.
přívěsky
smrtí
Mnoho
bychom
nejlepších
z
satyrických.
zbaviv
působí
loristickým,
uka-
tělo,
jen
a
leptaných
sloužiti
posledního
se
smrti?
kus
museli
zanechal
většině
architektů,
Vůbec
jen
luk
ruce
Flaubertova.
když
se
který
božství
slouží. ní
těsně
»Pokušení
jest
ženského
nichž
v
němž
vášněmi.
pentle,
jež
v
svých
pracím
a
přívěsky,
On
pošklebek, a
to
íllustrováním
byl
největ-
z
Rops.
druhu,
jedné
v
Velký
vztahují
degeneraci
ironický
tohoto
nejlepších
(klobouk,
šňůře
na
jeho
očima
celou
onen
kultu
jen
z
i
tuto
ženského
jako
láska
jednu
Básněmi,
jedním
tolik
se
každá
na
toho
po
rutiny,
v
podobným
zavázanýma
nahém
ale
práce
všeho
všemi
po
a
dovedli.
většině
jeho vývoje,
jako pozlacený
pramenem
podává
se
ženu
svými
především jeho
jichž je
nakreslil
eleganci
prochvívá všechny zuje
umělec
který
však
rytiny,
boky
vyvinutými
cítí.
básněmi.
Ropsovy
jen
skorém
skutečně
ji
však
líčení
co
tvorem,
silná
je
jeho
Huysmans napsat
thematy
tyto
všechnu
nejen
nebo
leptané
možných
zuje
práce
tím
že
tolik,
o
šněro-
struna,
vším,
za
Za
bylo.
Nenávist
poněvadž
některé
jsou
Ba
připravil!
jedna
výsměchu
styku
ve
podat,
Baudelaire
jaké by jen
k
silně
jsou
mne
ní
zanechal.
tam
rovněž
mstivého
a
s
tolik
o
samu
Pro
neb
zvalo,
se
nenávist
díl
ironie
nenávisti,
struna
duši
v
v
ve
vyžilého rytíře
Ropse
u
leptaných
rytin
nelze
sedící
mu
šípy
se
hlavu
lásky
pojem sebou
jeho
Vedle
dětských
vlasu
je
nepřináší
nejvyvo-
v
mladou
toul
po-
kresbě
patří
! rozezvučela
nejmohutněji
tom
pak zdvihá
ných lytin vůbec,
zpohodlnělými
se
má
kostru
neobyčejně
masitými,
boku
po
ženskou
jako
starého
hlavu
opakuje, ale lépe,
motiv
hlavě
na
rodu.
silou
se
utkvělo
Či
číst O
kteráž
prsy,
přilbou
s
uťatou
zdvihající
lásky
skutečnými,
se
ženu
nahou
Tentýž
boha
znázorňuje
nouti
zemřelý
ani
přece
to
a
kde
vítězně
ruce,
ženu vítězící.
žívala
jiných
NP.
neoctnou
kreslířem.
vyjádřit,
tolik
toho
bylo
ceně
kreslil
především
nemělo
řady
nynější
výhradně
skorém
byl
vnitřní
jaké by
prací
jeho
naše
nijakou
různými
prací jeho
pro
na
do
duše
od
to
Paříži
v
sice
jichž
reprodukce
Tím vším však
dívky.
A
odporem
s
že
pravda,
čítankách,
on
že
to
ztučněla,
názory ovšem
přes
nedávno
vyvolených.
časopisu
u
národního.
významu
ROPS,*)
řady
ale
to
se
naprosté nedůslednosti,
o
velkého
tak
—
lenějších,
to
list
v
jinak.
kreslí
listě
jiném
zbraní
nemohl
poznání jeho názorů
Při
rysem.
malému
k
př. »Národní listy,« není
n.
tak
Na
Vůbec
stává-li
váhu,
na
rozšířeného, jako jsou
maličkostí,
a
sice
působnosti
tak
kterou
Ciní-li
vzhledem
to
uveřej-
kapriciosním
že
však,
vidíme
a
shledáváme,
korporaci,
odsuzovaly.
nepadá
po-
vybízejíce
jednoty,« ke
s
prostě
je
místa,
neměly
členy
za
hodily
podivení
naše
řádky
to
576
podivným,
tělo,
našich
časopisu
kvitujeme
největšímu
pro
lokálky
radě
jsme
členové
podepsaní
učinily
těch
a
které
ku
krátkým
tak
svému
ku
všeho
čtenáře
před
však.
časopisy,
beze
ňují
dnes
zaslali
nich
z
ostatně
něž
za
Tyto
odpovídají.
redakce
k
věcné,
stesky
měli,
jsme
Rudolfínských
korporací
správy uměleckých
do
SMĚRY«
firmami
přinese
jsme byl
uveřejňujeme
z
výstavy,
příliš
se
vyrobeného.
mnohem
utvrzování interieurů
neliší
části
více
byli
vydán něho
od
nového;
jen
v
předchozích
Očekávali
programem, a
interieurům.
němž
v
jsme,
očekávání
jenž
komisi
mnohé
slibo-
následující:
»VOLNE
579
místnosti
»Obývací nosti
praktické
postupně budou
vzorně
samostatně
interieury:
I.
Vstupné
V
111.
a
posléze
jakém slohu štukatér
malíř, nebo
výrobce
přispěje, nebo
anebo
rozhodovati
Pokud
bude
se
se
až
těch
a
ze
a
místnosti
osvětlení
týká,
některý
rázu
jejímu
zdali
nejvíce
místnosti
vému
bude
stran
dekoraci v
obvodu
ve
třeba.
jenom zemí
tyto
interieury směru
všemožné
jest
tam
dříve
předměty, Žádá
se
domácí
koruny
»FAUSTŮV DŮM«
řada
ku
vše
vedenému
interieuru,
Chceme-li
kusy
to
dveří
vypocítati
i
jídelen
neb
odvětví
dávno
již
interieury,
ony
že
v
kdy
nejpoli
uzříme
umělce
oken,
náběhy
jenom
jinde
na
kde
jiné
do
tomto
pravidelná a
asi
Mnichově,
architektů,
nábytku
jsou
jaké
pokud
obvyklá,
dnes,
zařízené
detailu rukou
truhláře
práci
iec
vedené,
krychlová
směstnány ložnic.
Tu
uměleckého celistvě
k
byly
pro-
překonány.
nichž
dle
stano-
tom
o
veného
opravdu
programu
nádechu«
jsme
interieurů
ze
zřízeny
tří
znázorňovati
naznačeném,
jichž
práce, a
k
ve
to
bude
stran
sku-
bude
všem
jest
lze
všudy
práce, se
úplně
lze
zří-
vystavo-
zařízení
úplnému
připouštějí
PRAZE.
budou
iv
která
tako-
jevilo
nimi
s
by
kus
se
»u
měl
e
ck éh
o
hotovi.
brzy
zdejší Zde
toliko
H.
Rohrs,
nemluví
znívají
jediný
vymezeným
s
měkkým
malováním
ještě
jídelny
možno
předmět
sobě
stěna,
celek
zvlášť,
(proti
E.
Kadraba firmou
anglicko-moderním.
předměty
koberec,
souladný
říci
se
německou
provedené
stylu
o
přiblížil
nýbrž
celé
dekorační
programu
předmětů nedomácích), přeplnění
dekoračních
Vedle
a
ve
každý
nábytek, v
programu
ložnice
uspořádáním
malé
vznikla
vyjímky
nejvíce
tyto
budou
jimiž
uzavřených,
Celkově
budou
upraveny
jednak
však
České
V
se
do
kamen,
spracované
uzříme
»drobných«
docela
bez
namnoze
připojuje
vystavovatelů
přání
nás
jsme
Vídni,
ve
úplně
interieury
u
našich
průmyslu,
vrchní, postranní zavede,
i
spatřujeme
dobře
řádání,
Poněvadž
vati také
zatím
oddělení
a
čalouník
že
jako
bude
výrobců.«
a
očekávali
ciziny
úplně skomponované vnitřky,
zdali
bude,
lakýrník,
k
a
týce,
většina,
všech
národním.
výstavách
vkus
se
soudíce
upravovány
detailu,
vytříbil
nákladem
rázu
Drážďanech
interieurů
takových
živnostníků
více
programu
uměleckých
na
vypravení
spojilo
se
tohoto
menšího
a
v
aby
K
interessentů.
interieurů
bude
růz-
jednoduše
interieur
přihláškách
sice
před-
ale
upravena
případně atd.
po
větším
na
procházeti.
zené
i
580
textilním.
Dle
jsou
mramorů
pro
možno
místnosti
vkusně
místnost
truhlář,
zřízení
se
místnosti
ona
dohodnutí
interieurů
piny
nutno,
Tyto
vestibuly,
jest
to
veřejné, jež
Obývací
ta neb
světlo
způsobem,
uzavřených,
IV.
pokud
se
nebo
-
jako
oboru
zřízeny
jiném.
děliti
jedná,
zde
se
Obývací
nebo
vzájemném
dvojím
místě
v
uvedené.
Přepychové
umělých
elektrické
po
shora
vyhovující,
dělnickým,
na
komunikační,
a
11.
atd.
jsou vystrojeny.
a
komise
druhu, ať již obývací
upravené
bytům
míst-
tedy
zámožných
stavitelskou
zřízení
jichž
o
schodiště
ného
sekcí
nádechu,
a
Interieury,
síně,
méně
upraveným
působnosti
do
uměleckého
tříd
potřebě
až ku
nespadají
bez
SMĚRY«
zaviněno
uspo-
atd.
vy-
použito skrovně
místem.
Kadraby modře
je
to
natřeným,
dále tu
selský a
tam
pokojík z
Kastncrův,
majolik
odvozeným
zdobeným nábytkem, jenž působí originelně
a
svěže.
V
J.
staveb
selských.
stěnách
Vedle
těchto
zvláště
dekoraci
týče
uvedli
jsme
zmínku stálo statovati
že
znova,
té
vybroušenosti
chom
si
českých sami
děny byly
niti
&
jedině
Štětka,
Dryáka,
jejíž
jsme
sl.
řada
na
skel
dle
skla
také
v
druhé
stává
celé
brzy
u
návrhu
»samorostlá«
A.
obou AUG.
přinesli
VLČEK.
PORTRÉTNÍ
rozměrem,
stejně
firma
však
Broft
J.
bohužel
méně
ornamentálních vhodně
přístupnou. kde
jedinými,
byl
střední
exposice
architekta
ruce
vádí
upravenou
galerii
na
dvě
Tyto
dosažen
figu-
(navrhovatelé
spol.
a
umístěním
i
na
zřízeny, jest krčma ností
úmysl
navštěvována
hojně
geniálností
výstavě »U
byla
podobné
jiných
prvním
umělecké
nahodilé
Péčí
neminul
okukována,
rejdy
podnik
podnětem útulky
nákladem
se
s
k
jejímu
improvisací, či
stavbě
spolku
státi
se
výsledkem;
avšak
výstav,
a
měla
tím,
že
cizím
že
znechucen
hned
po
jichž
zřízení.
výzdoba
napodobující
»MANES«.
bizarr-
krčma
věci
jeptišku.
Také vnitřní
klenba,
jednotlivosti
některé
a
však
se
komiků«
naprosto
oficielně
těchto
pro-
povědomé jakosti, —OT.
zaslánem
Uměl.
je
Besedy
Spolek
cenou, umě-
techniků
technischer deutscher
N.
v
v
a
z
Verein
či
hájiti
redaktor
K.
L.
J.
inženýrů
svůj
Bohmen,
in
u.
souhlas
k
a.
Plzni,
v
spisu,
in
toho
který
ani
KLUSÁČEK. v
Praze.
Tiskem
Dra
EDV.
GRÉGRA
v
o
té
neměly
:
odbor
Českém,
Deutscher
Bohmen Z
král.
poly-
Vereines
«Concordia«, je
zřejmo,
neuvážily
nemínily.
VILÍMA
řekla
des
plat-
projevily.
upřímnost
Kunstsection
E.
oné
Českém
komora v
Kunstler
Aussig
k
vzorný
tomuto
Českém, Výtvarný
král.
okolí
a
aby
odpor
Tu
mínění. v
buď
král.
v
Inženýrská
Plzňě
Schriftsteller
svůj
fotozinkografie
své
L.
in
připojovaly
karrikující
nebo
a
Praze,
byla appliko-
vznikly
spolupodepsaly,
Jednota stavitelů
pouze
které
všecky
se
snažily
Verein
Zodpovědný
geniální
docela.
nebo
Technischer
Reprodukce
obrazů
z
ovšem
celku
místnostech
v
ozvou
Spolek architektů
napodobení
Jinde
zjednati
Zatím
byly
vzorům,
giganta
fontáně, »bludičku«
interieurů
»salonních
tercetto
vypracovaly
nost
attrakcí.
že
myslím,
po-
POJIŠŤOVNU uplynulo plných šest neděl. Očekávali KONKURRENCE Od vypsání NA monstrosní — MĚSTSKOU
nečetných nových inženýrství
nejpove-
jsou
svěřeno
nejsympatičtějších
nikterak
se
měst
místnosti
a
a
z
a
která
Nesmysla,«
ten
a
Jednou
architektury
jádra nevyrovná
krčmám
leckým snaha
NESMYSLA.«
svojí jednou znej mocnějších
Konečně
vána
nebyl.
své
uvnitř
vykazují mnohé nápady. Těžko splni-
STUDIE.
A
o-
ne-
výzdoby
fešáctví
originálů,
a
dřevěného
leptaných,
»U
dávky
Za
barevně
uměleckých
ani
jedno
nemůže
však
telný ale hlavní požadavek
řád
budov,
ani
vystavena
výstavě
které
zazděnou
a
Wolf
firmy
dle
průčelí
v
sála
k
hro
ty věci
sem
celé
z
važujeme
vedení.
KRČMA
kvap,
uplatnily.
denější
jsme, bylo
omluvou
vkusu, jež venku se
domno-
kdež
se
zabý-
vůli všech,
mluviti notné
zmí-
Němec)
a
zde
uznáváme
madil
vystavila
Bendelmayer dvorany
který
vyobrazení
i
Ne-
dojmu.
se
hým je
a
zmínku
Skrovnější
exposici
brou
exposice
bíle
pře-
již
vatijednotlivostmi; mi-
čem
472.,
provedených rálních.
budeme
zůstal
pracovaná
rozdě-
pečeť jednotvárnosti
lerádi
jsme
ze-
výzdobě
vtisklo
celkovému
chva-
zvláštní
Za
zde
Dem
zase
pravidelné
ploch
vi-
o
třeba,
konce.
by
skýtal,
se
lení
by-
na
umístiti
mohli
vnitřní
při
příliš
—
zajímavěj-
pokud by
cos
jména
pama-
plochy,
A
fantasie.
další oddělení
Prohlížejíce
šího
své
plánech
malíři
by
kterých
za
ovšem
mu
prázdné
velké,
na
očekáváním.
za
paláce
toval
věc;
slučováním
se
při
se
těžká
ovšem
a
že
výsledek
daleko
by
co
detaily
výstavě
hnány byly takým že
mnohé
vy-
stavěti
stroskotalo
tom
povedly
tu
vý-
věci
lepší
přípravy *ku
tem,
slohů
různých
důvodem,
nemožným
ho
ruky
z
stěžovati,
sijen
salónu
Na
je
přes
architektů
českých
dociloval
»Nesmysla«
úplnosti
jaké
tom
o
že
vědčeni,
projektant
architektuře
v
Ostatně
přáli.
jsme
Humor
neodchází
neměl by
jim.
se
tuším,
jest,
»Nesmysla«
nicméně
vše
pro
architektura
tom
V
jest ovšem
»Nesmysl«
humor, nýbrž podříditi
a
tomu
k
invence.
prohlídky
z
proč
také
a
architektů
práce
stavy
květinové
se
vkus
mnoho.
se
humorem
odpovědí
a
hotovo
exposice
odborné
u
hudebního
co
sc
den
uspokojením.
s
byla improvisace předem vyloučena,
než kon
nezbývá
a
nedostihla
tato
vše
celku
v
zmíniti
interieurů
zablesknouti
světlením nad
nás
určitý
v
překážka,
umělec
působí
formy
býti
se
hlavní
nábytek
U
Navrátilovy,
J.
firmy
vykládaný
mělo
chtěla
motivu
provedený
autora
zvlášť
Přičteme-li
vše
582
druh budov.
určitý
Chrudimské,
použito
piesnosť
zařízených
stěn
vykládaný
tvrdě.
příliš
vkusné
velice
o
ještě interieury
je
úplněji
Zahradnické.
slč.
a
interieuru
škole
téhož
nepopiratelnou
dřívím
rovněž
slonovinou
černý
přes
který
světlých
části
němž
interieur
Druhý
obsahuje
renaisancní,
nutno
dřevařské
v
dřevěným stropem, při
Mlchem,
ve
selský, barevným
provedený
Kouly,
bohatým
V.
řešen také
souladu
nábytek s
SMÉRY«
»VOLNÉ
581
Praze.
že ani
