Certifikace budov dle principů trvale udržitelné výstavby

Ing. Martin Vonka, Ph.D.

Certifikace budov dle principů trvale udržitelné výstavby Národní certifikační metodika SBToolCZ

Studijní text pro předmět Ekologie – Doktorské studium Fakulta architektury ČVUT v Praze Praha, 2013 Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101

Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 1

Certifikace budov dle principů udržitelné výstavby - úvod do problematiky Již přes deset let se v některých zemích certifikují budovy z hlediska jejich souladu s principy udržitelné výstavby. Ve vyspělých zemích existuje celá řada certifikačních schémat pro vyjádření míry souladu projektované, či již stojící budovy s principy udržitelné výstavby. Často se tyto certifikáty označují zjednodušeně (a marketingově lépe uchopitelně) jako „zelené“, nebo „ekologické“. Správnější název a pravá podstata je však složitější – jde o hodnocení udržitelnosti staveb, tedy širokého spektra kritérií. V České republice se ve spojení s českým národním certifikačním schématem SBToolCZ často užívá pojem hodnocení komplexní kvality budov. Ať už nazýváme metodiky různě, mají jedno společné, a to hodnocení budovy z hlediska řady aspektů, které korespondují s filozofií udržitelné výstavby. Energetická a environmentální stránka věci je sice významnou složkou v hodnocení, ale to je navíc doplněno o sadu kritérií z oblasti sociálněkulturní, ekonomické, technické kvality aj. Udržitelný rozvoj a výstavba totiž se všemi těmito oblastmi úzce souvisí. Cílem udržitelné výstavby je zvyšovat efektivitu budov z hlediska spotřeby energie, materiálů, vody, půdy a z hlediska produkce emisí a odpadů, a to vše při současném zachování, nebo i zvýšení kvality vnitřního prostředí. A právě v těchto souvislostech certifikační metodiky budovy hodnotí. Jednotlivá certifikační schémata mají jednu společnou vlastnost. Všechny metody jsou založeny na multikriteriální analýze, kdy do hodnocení vstupují desítky kritérií, která se (často přes váhový vektor) agregují v jeden výsledný ukazatel (certifikát). Jde tedy o to, prezentovat velmi jednoduchou formou komplexní kvalitu budovy, což je dobře srozumitelné pro nezasvěcené čitatele certifikátu a velmi snadné pro marketingové použití (např. prezentace, že budova XY obdržela zlatý certifikát nebo platinovou plaketu apod.). Počet hodnocených kritérií bývá zpravidla 30 až 50 a i když je každá metodika jiná, lze v nich nalézt mnoho stejných či podobných hodnocených aspektů – nikde prakticky nechybí posuzování dopadu na globální oteplování a kvality vnitřního prostředí. Různými způsoby také metodiky zpravidla hodnotí i vizuální, akustický a tepelný komfort. Při detailnějším pohledu do metodik bychom nacházeli další a další společné znaky. Je nutné ale zmínit, že hodnocení i těch společných kritérií může mít své odlišnosti, které se odvíjejí od národních legislativních či tradičních zvyklostí země, jež metodiku vyvíjí. Proto je mimo jiné důležité, aby certifikační metodika byla tzv. lokalizovaná pro užití v té či oné zemi (v ČR je lokalizovaný dosud pouze jediný nástroj, a to SBToolCZ). Certifikace jsou v současné době prováděny na bázi dobrovolnosti, nejsou většinou ukotveny v legislativě. Ale občas se nějaká povinnost lokálně stanovuje. V USA se v některých státech musí certifikovat veřejné a federální budovy a je požadováno i dosažení nějaké minimální úrovně certifikátu. Ve Velké Británii (vyjma Skotska) je povinnost mít certifikát pro všechny novostavby residenčních budov (The Code for Sustainable Homes).

Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101


Národní certifikační metodika SBToolCZ Úvod do SBToolCZ SBToolCZ (Sustainable Building Tool) je česká metodika pro hodnocení komplexní kvality budov, kdy se posuzují vlastnosti budovy a její okolí s ohledem na naplnění požadavků udržitelné výstavby. Hodnotí se tak vliv budovy na životní prostředí, její sociálně kulturní aspekty, funkční a technická kvalita, ekonomika a management a v poslední řadě i lokalita, ve které je budova postavena. SBToolCZ je založen na obecném mezinárodním schématu SBTool, které vyvíjí organizace International Initiative for a Sustainable Built Environment (iiSBE; iisbe.org) a které nabízí národním pobočkám rozsáhlou databázi kritérií udržitelné výstavby pro lokalizaci a použití pro konkrétní podmínky zúčastněných států. SBToolCZ je výsledkem dlouhodobého výzkumu Centra integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí (CIDEAS) na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Nástroj vznikl ve spolupráci s mezinárodní organizací iiSBE za podpory České společnosti pro udržitelnou výstavbu budov (CSBS) – iiSBE Czech. SBToolCZ je dosud jediným certifikačním schématem, které respektuje podmínky a zvyklosti ve výstavbě v České republice. To znamená, že metodika zohledňuje při certifikaci českou legislativu a normy, hodnocená kritéria jsou pro ČR relevantní, srovnávací hladiny jsou nastaveny podle českého stavebnictví, váhy v metodice jsou nastaveny českým panelem expertů a zohledňují prioritu zájmu hodnocení v naší republice. Ale zároveň je metodika i v souladu s evropskými aktivitami, jako jsou např. evropské normy CEN/TC 350 a ISO TC 59. Vývoj české metodiky prošel následujícími mezníky: • 2005 - lokalizace mezinárodní verze GBTool (předchůdce SBTool), • 2007 - pilotní verze české metodiky pro residenční budovy SBToolCZ, • 2008 - 2009 - SBToolCZ používán ve výuce na Fakultě stavební, ČVUT v Praze, hodnoceny studentské projekty, • srpen 2010 - oficiální spuštění metodiky SBToolCZ pro hodnocení bytových staveb, • listopad 2010 - první certifikovaná budova (nízkoenergetický bytový dům), • duben 2011 - druhá certifikovaná budova (pasivní rodinný dům), • červen 2011 - oficiální spuštění metodiky SBToolCZ pro hodnocení administrativních budov, • prosinec 2011 - založení Národní platformy SBToolCZ. V současné době jsou dostupná dvě certifikační schémata: • •

SBToolCZ pro hodnocení staveb pro bydlení ve fázi návrhu (bytové a rodinné domy) [3], SBToolCZ pro hodnocení administrativních budov ve fázi návrhu [4].

Ve vývoji jsou i další schémata, a to především pro veřejné budovy, otely, školské budovy, průmyslové stavby a pro rekonstrukce budov. Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101


V období od roku 2010 do počátku roku 2012 prováděl certifikaci systémem SBToolCZ výhradně Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. (TZÚS Praha, s.p.), jeden z největších zkušebních ústavů v České republice. Koncem roku 2011 ale byla založena Národní platforma SBToolCZ, která vznikla za účelem společně zajistit rozvoj, provozování, správu, řízení lidských zdrojů, výkon certifikace a propagaci národního certifikačního systému SBToolCZ. Mezi zakládající subjekty patří: • • •

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. (TZÚS Praha, s.p.), Výzkumný ústav pozemních staveb - Certifikační společnost, s.r.o. (VÚPS).

Fakulta stavební v platformě zastává roli vývoje a výzkumu a společnosti TZÚS Praha, s.p. a VÚPS zajišťují společně výkon certifikace. Certifikace kvality budov metodikou SBToolCZ je prováděna vyškolenými autorizovanými osobami, které budou provádět hodnocení, ale vlastní certifikát vydá až po kontrole nezávislý certifikační orgán - TZÚS Praha, s.p., nebo VÚPS. Cíle metodiky SBToolCZ: • • • • • • • •

podpora snižování energetické náročnosti budov, a to v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II), podpora Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, zmírnění dopadu staveb na životní prostředí, podpora vytvoření dobrého a zdravého vnitřního prostředí budov, zhodnocení budov v rámci dalších aspektů obsažených v oblasti udržitelné výstavby, poskytnutí důvěryhodného štítku (certifikátu) o souladu stavby s principy udržitelné výstavby, stimulace poptávky po udržitelných budovách, motivační prvek pro výrobce provádět environmentální prohlášení o produktu (EPD).

SBToolCZ nabízí developerům, architektům, projektantům, klientům a dalším zájemcům následující: • • • • • • •

marketingový nástroj - certifikaci kvality budovy, která odpovídá míře souladu s principy udržitelné výstavby, zhodnocení budovy v dopadu na životní prostředí včetně možné optimalizace tohoto dopadu, inspiraci k nalezení inovativních řešení, která minimalizují dopad na životní prostředí, zhodnocení budovy po stránce technického provedení, postihnutí sociálních dopadů stavby, nástroj, který pomůže snížit provozní náklady a zlepšovat uživatelský komfort, vyhodnocení kvality lokality, ve které bude navrhovaná budova stát.



Popis metodiky SBToolCZ Metodika SBToolCZ je založena na multikriteriálním pojetí, kdy do hodnocení vstupuje sada různých kritérií. Jejich rozsah se liší dle typu budovy a dle fáze životního cyklu, který je posuzován. V případě bytových budov ve fázi návrhu se metodikou SBToolCZ hodnotí 33 kritérií, u administrativních budov ve fázi návrhu se hodnotí kritérií celkem 39. Cílem multikriteriálního hodnocení je přiřadit budově na základě hodnocení stanoveného metodikou transparentní certifikát – bronzový, stříbrný, nebo zlatý (viz dále). Struktura hodnocených kritérií je rozdělena do třech základních skupin (Obr. 1): • • •

environmentální kritéria (skupina E), sociální kritéria (skupina S), ekonomika a management (skupina C).

Tato trojice je doplněna o čtvrtou skupinu kritérií, která se týkají lokality budovy. Ta se sice hodnotí a výsledek se prezentuje, ale nevstupuje do výsledného certifikátu kvality: •

lokalita (skupina L).

ochrana ŽP, energie, emise, materiály , půda, voda

pohoda v interiéru, vnitřní klima, uživatelský komfort, zdravotní nezávadnost

redukce nákladů životního cyklu, facility management, odpadové hospodářství

Environmentální kritéria

Sociální kritéria

Ekonomika a management

Lokalita

kvalita lokality, dostupnost služeb, doprava

Obr. 1:

t

Základní oblasti hodnocení v metodice SBToolCZ [1].



Budova a její okolí jsou definovány souborem vlastností a řady konstant, které jsou v rámci regionu neměnné a nezávislé na budově (jedná se např. o emisní faktory a faktory energetické přeměny). Tyto parametry vstupují do kriteriálních listů, které jsou těžištěm metodiky SBToolCZ, a v nich je popsán algoritmus hodnocení daných kritérií. Kriteriální listy obsahují následující položky: • • • • • • •

záměr hodnocení, indikátor, kontext, literatura a další zdroje informací, interakce s dalšími kritérii, popis (algoritmus) hodnocení, kriteriální meze (benchmarky).

Každé kritérium má svůj indikátor, který je výsledkem zpracování a určité interpretace primárních dat, tedy vlastností budovy a konstant. Jeho hodnota může být jak číselná, tak i slovní – kritéria se tak dělí na dvě základní skupiny: • •

kritéria kvantitativní – hodnoty indikátoru jsou číselné, kritéria kvalitativní – hodnoty indikátorů nelze číselně specifikovat, jejich hodnocení je popisné, resp. slovní.

Příkladem kvantitativního indikátoru je například měrná roční spotřeba primární energie vyjádřená jako podíl roční spotřeby primární energie a užitné podlahové plochy budovy. V tomto případě je užitná podlahová plocha budovy vlastnost a roční spotřeba primární enerige je obsáhlejší veličina vycházející ze souboru vlastností, který určuje tuto energickou náročnost vyjádřenou v primárních energiích (vlastnosti jsou v tomto případě např. součinitele prostupu tepla dílčími konstrukcemi, teploty v interiéru, průběh teplot v exteriéru, způsob vytápění, větrání a regulace, násobnost výměny vzduchu, účinnost zdroje energie, energonositele a řada dalších). Kvalitativní indikátory jsou vyjádřeny jako slovní definice, či výroky. Příkladem může být indikátor u kritéria využití půdy, kdy je jeho hodnota definována slovním tvrzením popisujícím nakládání s vytěženou půdou na místě stavby. Cílem vyhodnocení kritéria je stanovit pomocí algoritmu hodnocení hodnotu indikátoru a tu pak normalizovat na jednotnou stupnici. Tuto normalizaci je možné prezentovat jako porovnání hodnoty indikátoru s předem definovanými kriteriálními mezemi (tzv. benchmarky) pomocí kriteriální funkce. Výsledkem je pak normalizovaná hodnota kritéria, která je na rozdíl od hodnoty indikátoru bezrozměrná. Metodika SBToolCZ používá číselnou stupnici 0 až +10 v následujícím významu: •

•

interval 0 až 4 – hodnota indikátoru daného kritéria odpovídá stavu obvyklému v ČR nebo splnění legislativních či normativních požadavků (pokud jsou nadefinovány) – tento stav lze nazvat standardem, interval 4 až 6 - hodnota indikátoru koresponduje s nadstandardní (dobrou) kvalitou,



• •

interval 6 až 8 - hodnota indikátoru odpovídá vysoké kvalitě, interval 8 až 10 - hodnota indikátoru odpovídá nejvyšší (nejlepší) kvalitě, v některých případech také dosažení BAT (tedy nejlepších dostupných technologií), nebo cíleně nastavenému trendu v oblasti udržitelné výstavby.

Tvorba benchmarků je jeden z pilířů metodiky a vychází především ze statistických dat či parametrických studií (především u kvantitivních kritérií - např. provozní energie, svázané energie, provozní emise aj.), nebo jsou stanoveny na základě panelu vědeckých pracovníků (především u kvalitativních kritérií). Výsledné body ze všech kritérií se následně agregují, což znamená, že se dosažené normalizované body u jednotlivých kritérií přenásobí předem definovanými váhami. Tyto váhy mezi kritérii jsou nastaveny pomocí panelu expertů. Naváhované body jednotlivých kritérií se pak sečtou a dostane se celkový (agregovaný) výsledek (opět v rozsahu 0 až +10), jehož hodnota reprezentuje úroveň komplexní kvality předmětné budovy. Cílem agregace je spojení různorodých kvantitativních a kvalitativních indikátorů do jednoho konečného ukazatele. Výsledek je tak možné poměrně jednoduše a jasně prezentovat odborné i laické veřejnosti bez užití složitých popisů procesu hodnocení, různých vazeb, jejich závislostí, vlivů a okrajových podmínek. Obr. 2 podrobně popisuje algoritmus hodnocení metodikou SBToolCZ a ukazuje systém multikriteriálního vyhodnocení.

Obr. 2:

Základní princip multikriteriálního hodnocení v metodice SBToolCZ [4].

Certifikát kvality Na základě dosažených agregovaných bodů se budově přiřadí certifikát kvality, a to následovně: • budova certifikována (0 – 3,9 bodů), • bronzový certifikát kvality (4 – 5,9), Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101


• •

stříbrný certifikát kvality (6 – 7,9), zlatý certifikát kvality (8 – 10) - Obr. 3.

10 9

velmi vysoká kvalita budovy

8 7

vysoká kvalita budovy

6 5

dobrá kvalita budovy

3 2 1

standardní kvalita budovy

4

0 Obr. 3:

certifikát kvality budovy certifikát bronzový stříbrný zlatý

body 0 – 3,9 4 – 5,9 6 – 7,9 8 - 10

Výsledné certifikáty kvality dle celkového skóre [1].

Význam a smysl certifikace budov Certifikace je dnes ve vyspělých zemích včetně ČR vyžadována investory, developery a budoucími nájemci či uživateli. Každá zájmová skupina ocení na hodnocení komplexní kvality budov završeném certifikátem různá pozitiva a přínosy. A na tom nic nemění fakt, že vlastní certifikace stojí řádově promile z investičních nákladů, možné vícenáklady související se změnou projektu, resp. stavby k lepšímu nepočítaje. Projektantům se dostává do rukou nástroj, který jim může pomoci zlepšit kvalitu jejich návrhu, developer pak zase ocení, že jeho budova dostane certifikát, který v případě vyššího ocenění lze výhodně použít k marketingové výhodě před konkurencí. A zájemce o koupi či nájem certifikované budovy zase díky certifikátu alespoň rámcově tuší, jak moc kvalitní je předmětná budova, že pravděpodobně bude užívání budovy na vyšší úrovni a že bude mít nižší náklady na provoz. A vyšší státní zájem zase bude rád, že stavba bude šetrnější k životnímu prostředí.



Blíže se zahleďme na konkrétní motivaci a očekávání jednotlivých zájmových skupin od procesu certifikace. Investoři a developeři musí při tvorbě svých byznys plánů zohlednit současné trendy, požadavky a výhled do budoucna. A udržitelná výstavba ke zřejmým benefitům současné výstavby patří. Certifikovaná budova jim může přinést stabilnější cenu na trhu nemovitostí a možná i větší zhodnocení v čase. A to vše za relativně malé vícenáklady (zkušenosti z USA ukazují, že nejlepší udržitelné budovy nemají vyšší vícenáklady než 10 %). Nicméně v současnosti si investoři velmi dobře zanalyzují náklady a přínosy procesu certifikace. Nikdo nechce investovat do tohoto procesu s vědomím, že se mu to nevrátí jak ekonomicky, tak formou jiného benefitu. Uživatelé certifikované budovy zase mohou mít větší jistotu, že budova během projektu prošla hodnocením se zvýšenými nároky na kvalitu vnitřního prostředí a technickou kvalitu. Obyvatelé bytů tak mají větší šanci na vyšší uživatelský komfort, kvalitní vnitřní klima a menší provozní náklady, zaměstnanci administrativních budov zase ocení kvalitní podmínky pro práci, které mohou být měřeny např. formou vizuálního, akustického a tepelného komfortu. Zájemce o koupi certifikované budovy ocení nejen výše zmíněné aspekty, ale jistě využije certifikát k propagaci svého udržitelného postoje ve společnosti. Navíc ocení menší provozní náklady oproti budově necertifikované a pravděpodobně stabilnější cenu v budoucnosti. Určitou záruku také může přinést fakt, že certifikaci provedla třetí strana, takže v procesu projektu a výstavby se vyskytl nezávislý subjekt, který zhodnotil a prověřil řadu procesů. Projekční a stavební firmy mohou využít proces certifikace k vnesení vyšší kvality a přidané hodnoty. Navíc reference spojené s veřejně známými a dobře certifikovanými budovami budou jasnou výhodou oproti konkurenci. A posledním pohledem může být vnímání společnosti. Ta může jako benefit vnímat nejen ochranu životního prostředí v globálním měřítku, ale i v úrovni okolí certifikované stavby. Taková stavba je zpravidla částečně otevřená veřejnosti, umožňuje lépe pohyb cyklistům a hendikepovaným lidem (včetně maminek s kočárky), emituje do svého okolí minimální znečištění a hluk. S tím souvisí i motivace veřejné (státní) správy. Stát má úlohu ochrany veřejných zájmů, což se projevuje nejen v ochraně životního prostředí, ale i v budování kvalitního vnitřního prostředí. Vzhledem k pozitivním přínosům certifikace pro společnost popsaným výše je logické, aby stát podporoval výstavbu udržitelných budov. Zde jsme ale bohužel na začátku, stát se teprve učí podporovat energeticky úspornou výstavbu, udržitelná výstavba mu toho zatím moc neříká. Ale trend je nezadržitelný a stejně jako v jiných zemích lze předpokládat, že se státní správa nejen rozhodne zvýhodňovat šetrné budovy, ale půjde také sama příkladem, a to např. výstavbou udržitelných budov ve veřejném sektoru, nebo těch, které jsou financovány nebo spolufinancovány či dotovány z veřejných zdrojů. Na závěr shrňme důležité poslání filozofie udržitelné výstavby a její certifikace: Jedním z cílů je vybudovat za minimální environmentální zátěže maximální kvalitu – Obr. 4. Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101


vybudovaná kvalita

environmentální zátěž

Obr. 4:

Cesta k udržitelné výstavbě dle certifikace SBToolCZ [1].

Literatura [1] ČVUT V PRAZE, Fakulta stavební. Národní nástroj pro certifikaci kvality budov SBToolCZ [online]. 2010 [cit. 2011-12-24]. Dostupné z: www.sbtool.cz [2] VONKA, M. Komplexní hodnocení budov metodou SBToolCZ. In II. Sympozium Integrované navrhování a hodnocení budov 2011. Praha. STP. 2011. s. 22-34. [3] VONKA, M. & kolektiv. Metodika SBToolCZ - manuál hodnocení bytových staveb ve fázi návrhu. Praha, 2010. ISBN 978-80-01-04664-7. [4] VONKA, M. & kolektiv. Metodika SBToolCZ - manuál hodnocení administrativních budov ve fázi návrhu. Praha, 2011. ISBN 978-80-01-04865-8. [5] VONKA, M. & kolektiv. Český nástroj pro certifikaci kvality budov SBToolCZ a první certifikovaná budova X-LOFT. Konstrukce. roč. 10, č. 1, s. 14-18. ISSN 1213-8762.



Certifikace budov dle principů trvale udržitelné výstavby

Recommend Documents