Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2014 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty
STAVEBNICTVÍ V KOSTCE
2015
KONTAKTY Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR Národní třída 10, 110 00 Praha 1,
[email protected], www.sps.cz, +420 224 951 350 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, 110 15 Praha 1,
[email protected], www.mpo.cz, +420 224 851 111 Ministerstvo dopravy a spojů ČR nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, 110 15 Praha 1,
[email protected], www.mdcr.cz, +420 225 131 111 Ministerstvo financí ČR Letenská 15, 118 10 Praha 1,
[email protected], www.mfcr.cz, +420 257 041 111 Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10,
[email protected], www.czso.cz, +420 274 051 111 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1,
[email protected], www.mmr.cz, +420 224 861 111 Hospodářská komora ČR Fredova 27/82, 190 00 Praha 9,
[email protected], www.komora.cz, +420 266 721 300 ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, 102 00 Praha 10,
[email protected], www.urspraha.cz, +420 267 219 210 FIEC Avenue Louise 66, B- 1050 Brussels,
[email protected], www.fiec.eu, +322 514 55 35 EUROCONSTRUCT Pražská 18, 102 00 Praha 10,
[email protected], www.euroconstruct.org, +420 549 133 435
Úvodní slovo Publikace „Stavebnictví v kostce“, kterou v letošním roce vydáváme, je v pořadí již třináctá. Pro někoho je to snad číslo smolné, ale my jsme přesvědčeni, že blíže jsou ti, kteří nahlížejí na svět optimisticky. Určitě je k tomu důvod. Po pěti letech hubených, pro stavebnictví dokonce velmi hubených, snad náznak obratu v loňském roce je tou první vlaštovkou, která jaro nedělá. Nová vláda si ve svém vládním prohlášení vytýčila priority a strategické záměry v oblasti investiční politiky v dopravní infrastruktuře, bytové výstavbě, energetické náročnosti budov, ale také v legislativě, která výstavbu ve značné míře ovlivňuje. Ty by měly nejen napomoci k obnově dynamiky stavebnictví, ale měly garantovat hospodářský růst země, zaměstnanost, konkurenceschopnost. Prozatím by bylo předčasné bilancovat a hodnotit, co se povedlo a co se nedaří. Je pravda, že jsme si představovali mnohé v rychlejším tempu, ale důsledky tak velmi prudkého zbrzdění investiční politiky stále ještě doznívají, především v přípravě velkých veřejných zakázek. Hledejte a nacházejte v naší „Kostce“ takové informace, které vám budou prospěšné v očekávaném (i když postupném) nárůstu zakázek. Věříme, že se naše společná přání i při té třináctce vyplní.
Ing. František Glazar ředitel ÚRS PRAHA, a.s.
Ing. Jiří Koliba náměstek ministra MPO pro sekci stavebnictví
Ing. Václav Matyáš prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR
Obsah Jaké bude stavebnictví
3
Stavebnictví z pohledu MPO
7
Stavebnictví 2014
9
Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví
15
Bytová výstavba v letech 1997-2014
27
Významné podniky na českém stavebním trhu
36
Stavebnictví v Evropě
38
Průmysl stavebních hmot 2014 a jeho další vývoj
42
Vývoj cen stavebních prací a materiálů
50
Stavební SW
53
Úvaha o BIM a českém stavebnictví
60
Aktuální legislativa pro stavebnictví
63
2
JAKÉ BUDE STAVEBNICTVÍ ? Krize a její důsledky Ekonomická krize měla nejdelší dobu působení právě ve stavebnictví a zanechala velmi hluboké dopady, se kterými bude nutné se vyrovnávat. Byl to důsledek politiky minulé vlády, která se rozhodla řešit propad ekonomiky a snížení příjmů státního rozpočtu tím nejsnazším způsobem razantním omezením veřejných investic. Neuskutečnila ani jediné z proklamovaných opatření k zastavení poklesu investiční výstavby. Došlo k opravdu dramatickému poklesu zásoby připravené a zajištěné zakázky, byla fakticky zmrazena příprava velkých infrastrukturních staveb, nebylo zajištěno ani financování akcí spolufinancovaných z fondů EU. Na rozdíl od naší vlády, ve velké většině evropských zemí čelily vlády prohlubování krize právě posilováním investiční výstavby. Podpůrné investice do stavebnictví byly jasně cílené, vesměs byla posilována nejen bytová výstavba, ale i nebytová, prioritní projekty dopravní infrastruktury a projekty spojené s čerpáním fondů EU a projekty typu PPP. Nejpalčivějším důsledkem krize byla zaměstnanost v odvětví. Od roku 2008 opustilo české stavebnictví více než 50 tisíc pracovníků, v mimosezónním období to bylo téměř 60 tisíc. Firmy byly nucené silně redukovat stavy zaměstnanců, někde odcházeli i kmenoví zaměstnanci. Důsledkem je také situace v učňovském školství. Základní podmínkou rozvoje stavebnictví a jeho konkurenceschopnosti v evropském prostředí je dostatek kvalifikovaných výkonných a spolehlivých zaměstnanců, kterých ubývá nejen v důsledku krize, ale i přirozenou změnou věkové struktury. Není třeba citovat neradostné statistiky snižující se zakázky, její zajištěnosti, množství dokončených a zahájených bytů, nebo počtu firem, které opustily stavební trh. Svaz podnikatelů ve stavebnictví nesledoval pasivně pád oboru, ale po celou dobu aktivně vystupoval s náměty na překonání krize, návrhy na opatření k omezení dopadů krizového vývoje, podněty na ozdravná opatření, přinášel zkušenosti ze zahraničí. U vlády a politiků však zůstávaly bez odezvy.
Nové volební období V předvolebním období v roce 2013 svaz zpracoval dokument „Zajištění ekonomického růstu a zaměstnanosti zlepšením stability v oblasti investiční výstavby a stavebnictví – Náměty pro řešení prioritních problémů stavebnictví v novém volebním období“. Předali jsme ho představitelům politických stran a projednali s jejich představiteli jako námět pro volební programy. Velkou radostí a nadějí nás naplnil fakt, že velká většina našich námětů je obsažena jak v Koaliční dohodě vládních stran, tak především v Programovém prohlášení vlády, které vláda vydala právě před rokem, v únoru 2014.
3
Je patrné, že vláda si je vědoma, že má konečně šanci vytvořit jasnou koncepci rozvoje, což se žádné z minulých vlád nepodařilo. Po několika letech absence komunikace si ceníme změny přístupu nové politické reprezentace, oceňujeme její podstatné zlepšení. Na setkáních a jednáních, která s vládou vedeme, jsou její členové vstřícní a konstruktivní a vnímají potřebu optimálního řešení nahromaděných problémů. Oceňujeme, že mnohá průběžně řešená opatření plně korespondují se závazky v Programovém prohlášení vlády. Nejzásadnější změnu vidíme v přístupu k financování investiční výstavby, v důrazu na řádnou a včasnou přípravu staveb i v probíhajícím procesu změny nevyhovující legislativy. Ve všech těchto oblastech byla situace dlouhodobě podceňována a zanedbávána. Vláda jsou ale jednotliví ministři a jejich ministerstva a tady nelze vždy plýtvat nadšením. Realita naplňování vládního prohlášení bohužel ne zcela odpovídá našim představám. Nejpodstatnějším problémem jsou pomalé změny legislativy a mnohé nejsou nejlepším řešením. Většinou jsou teprve ve fázi přípravy, zpracování, resp. projednávání. Pomalý stav tvorby nové legislativy znamená, že důsledky jejího katastrofálního stavu zůstávají dlouhodobě bez koncepčního řešení, ovlivňují další oblasti, nejbolestivěji čerpání fondů EU. U některých klíčových a prioritních oblastí nejsou dosud vypracované jednoznačné a závazné koncepce. Místo toho se opět zpracovávají a dopracovávají nejrůznější akční plány a čas plyne. To by mělo být velmi intenzivně pociťováno zodpovědnými ministry a politickou reprezentací. Značným přínosem je vytvoření pozice náměstka pro stavebnictví na Ministerstvu průmyslu a obchodu, který je pro nás garantem jak prosazování zájmů stavebnictví, tak i koordinace roztříštěných pravomocí jednotlivých ministerstev v oblasti investiční výstavby. Vláda v závěru roku 2014 přijala usnesení, kterým zřizuje Radu vlády pro stavebnictví, v níž jsou zastoupena minimálně na úrovni náměstků všechna ministerstva, jejichž činnost je propojena nebo ovlivňuje stavebnictví. Členy jsou dále zástupci svazů a komor ze sektoru stavebnictví a zástupci hospodářských výborů parlamentu a Senátu. Rada je mezirezortním poradním orgánem vlády, jehož hlavní úlohou bude koordinovat a vzájemně usměrňovat řešení zásadních otázek souvisejících se stavebnictvím, přispívat k vyjasnění stanovisek a sblížení spolupráce mezi jednotlivými orgány státní správy i mezi státní správou a podnikatelskou sférou. Prostřednictvím svého předsedy, kterým je ministr průmyslu a obchodu, poskytuje vládě podporu při přípravě a projednávání koncepčních, strategických i legislativních dokumentů týkajících se stavebnictví a investiční výstavby v ČR.
4
Co nás čeká Jak hodnotíme výhled do nejbližší budoucnosti a co nás letos čeká. Zdá se, že pominuly doby, kdy hlavním problémem stavebnictví byly finance. Teď řešíme, jak si poradit se stejně silným a nesnadno porazitelným soupeřem. Musíme totiž přesvědčit především zákonodárce, že zůstane-li stavební legislativa beze změn, bude stavebnictví stagnovat, protože zákon o veřejných zakázkách, stavební zákon a zákon o posuzování vlivů staveb, zkráceně EIA, se staly velmi silnou brzdou při projednávání územních rozhodnutí, stavebních povolení i při zadávání zakázek. Těmi, kdo by za úpravu těchto zákonů měli nejvíc bojovat, jsou zadavatelé, neboť jsou to oni, koho tyto zákony poškozují, protože znesnadňují nebo dokonce znemožňují přípravu staveb. Na výsledku jsou ale v závěru přímo závislí dodavatelé, každý nezdar zadavatele je prohrou pro dodavatele. Situace v nedostatku zakázky vedla k silnému rozkolísání stavebního trhu. Firmy ve snaze získat pro své zaměstnance práci, byly ochotné nabízet dumpingové ceny. Spolu s nedostatečnou schopností zadavatelů tomu čelit, mnohdy i v kombinaci s jejich nezkušeností, nekompetentností nebo malou občanskou odvahou, to vedlo k zastavování výběrových řízení a zdržování termínů zahájení i takových staveb, které již prošly martyriem povolování. Je nutné s touto praxí skoncovat, je vážnou překážkou výstavby. Stav investorské přípravy stavby, především v dopravní infrastruktuře, je v současné době limitujícím faktorem pro další rozvoj investic v ČR, rozhoduje o úspěšnosti realizace investičních záměrů. V nedávné minulosti došlo k přerušení této činnosti a dosud se nepodařilo přípravu masivně nastartovat, prostředky alokované pro tuto činnost jsou velmi malé. Dnešní stav přípravy významných staveb neodpovídá cílům dopravní strategie ani možnostem čerpání evropských fondů. Je nezbytné realizovat takové legislativní kroky, které by umožnily zjednodušení, zlevnění a zkrácení investorské přípravy staveb. U větších dopravních staveb dnes celý proces trvá téměř 14 let a patří v rámci vyspělé Evropy k těm nejdelším a samozřejmě i nejdražším. Důsledky jsou pak přisuzovány neoprávněně stavbařům. Stavebnictví je v poslední době neustále předmětem kritiky a podezírání jako obor prostoupený klientelismem, korupcí, který způsobuje plýtvání veřejnými prostředky předraženými stavbami, obtěžuje uzavírkami a dalšími omezeními, odvádí nedobrou kvalitu staveb a demonstruje špatnou pracovní morálku. Tento stav trvá již řadu let, přejímá ho politická reprezentace a je živen převážnou většinou médií, pro které je stavebnictví vděčným tématem pro získávání publicity u široké veřejnosti. Příčiny, proč je stavebnictví neustálým terčem negativního hodnocení je jistě skutečnost, že investiční výstavba je součástí veřejného dění, je průběžně pozorována, hodnocena a případné chyby nebo nedostatky nejsou řešeny racionálním způsobem jako v ostatních segmentech národního hospodářství, ale především mediálně. Chaotické změny v celém školství vedly ke kolapsu vzdělávacího systému. Současné období je charakteristické nezájmem o studium technických oborů na všech stupních vzdělání – učňovském, středním i vysokoškolském. Stav odborného školství a především učňovského školství neodpovídá potřebám lidských zdrojů ve stavebnictví. Zhoršující se stav zabezpečení kvalifikovaných řemesel vede k disproporci na trhu práce, 5
která se bude v budoucnu prohlubovat. Až nastane konjunktura v investiční výstavbě, bude nedostatek kvalifikovaných pracovníků jedním z hlavních limitů pro její rozvoj a základní podmínkou úspěchu stavebních firem na stavebním trhu, kde přestane být rozhodujícím faktorem cena, ale opět nastoupí schopnost odevzdat kvalitu. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je nutno řešit podporou odborných učilišť a to jak preferencemi státu, tak i zvýhodněním firem, které budou podporovat učňovské školství a budou se podílet na praktické výuce učňů. Zmiňoval jsem se o skutečnostech, které mohou být úskalím pro zakázku v letošním roce. Kromě legislativy, nesprávného vypisování soutěží a investorské nepřipravenosti je to ještě počet stavebních povolení, vydaných za rok 2014. Je nižší 4% nežli rok 2013, který byl z hlediska nové zakázky dosud nejhorší. Věřme ale, že jednak zásoba rozpracovanosti z loňského roku i přísun další zakázky v průběhu letošního roku budou zárukou skutečného a trvalého obratu situace ve stavebnictví.
Závěr Vím, že pokračující proces obnovy růstu české ekonomiky nepřináší automatickou záruku opětovného růstu stavebnictví. Přál bych ale nám všem, aby zjevené světlo na konci tunelu nebyl jen krátkodobý přelud. Známe všichni, jak vtipálkové na otázku. „Kdy bude lépe“ odpovídají: „Už bylo“. Přejme si, abychom to mohli s klidným svědomím obrátit a říkat: „Nejhůř už bylo“. Přeji nám všem, abychom se brzy mohli znovu nadechnout a mohli řešit problémy, jak zajistit realizaci mnoha nových dobrých zakázek.
[email protected]
6
STAVEBNICTVÍ Z POHLEDU MPO V České republice, podobně jako v jiných ekonomicky vyspělých zemích, je stavebnictví jedním z hlavních pilířů zajišťujících rozvoj ekonomiky. Vytváří cca 6 až 7 % HDP, zaměstnává téměř 9 % osob, pracujících v civilním sektoru. Jde o sektor, který je významově plně srovnatelný s ostatními hlavními hospodářskými sektory, jako jsou energetika, zpracovatelský průmysl, doprava apod. Stavebnictví (a s ním spojená investiční výstavba) přitom v dlouhodobém horizontu přispívá k vyváženému rozvoji území včetně vlivů na životní prostředí (např. napojení na dopravní infrastrukturu, zvýšení ekonomického rozvoje regionů), vytváření podmínek pro podnikání v dalších hospodářských sektorech a odvětvích (růstu tržeb a pracovních příležitostí jak po dobu výstavby, tak zejména užíváním stavebního díla během jeho životnost), udržování sociální stability apod. Významným specifikem stavebnictví je značný (cca 40%) podíl investic z veřejných prostředků. S ohledem na to, že nenabízí produkty krátkodobé a přímo zcela nezbytné spotřeby pro obyvatelstvo, je závislé na poptávce po dlouhodobějších investicích a na potřebách, „chuti“ a možnostech (zejména finančních) stavebníků investovat do nových staveb nebo provádět včasnou údržbu či modernizaci stávajících staveb. Odvětví bylo jedním z nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí nejen u nás, ale v celé EU. Současně čelí zvýšené konkurenci ze strany mimoevropských podnikatelských subjektů i strukturálním problémům, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nízká přitažlivost pro mladé lidi z důvodu pracovních podmínek, omezená schopnost inovace a fenomén neohlášené práce. Stavebnictví a investiční výstavba tvoří uspořádaný jednolitý proces členěný do množství navazujících závislých, propojených a koordinovaných činností, vyžadujících komplexní systémový přístup k provádění a řízení její přípravy i realizace. Od úvodního záměru po dosažení cíle investičního projektu (tj. bezporuchového užívání zhotoveného díla) zahrnuje celou škálu technických, ekonomických, správních, projektových, inženýrských, výrobních a stavebních činností, jejichž výsledkem je funkční stavba, jakožto produkt procesu výstavby realizovaný prostřednictvím stavebnictví. Přitom se mj. vzájemně střetávají zájmy soukromé se zájmy veřejnými, k čemuž je nutná optimalizace obou těchto zájmů v souladu s příslušnými zákony. Proto je nutno zajistit, aby tato oblast byla na úrovni státní správy jednotně a cílevědomě usměrňována. Jen účelným sjednocováním a centralizací příslušných činností na úrovni státní správy a koordinací legislativních i nelegislativních opatření týkajících se stavebnictví a výstavby ve vzájemně ucelený a provázaný funkční systém, může být dosaženo toho, aby stavebnictví a proces investiční výstavby byly účinným nositelem prorůstových efektů. Rozvoj stavebnictví a výstavby a zefektivnění její přípravy a realizace je podmíněno též nastavením a udržováním žádoucích podmínek pro podnikání. Na tom se spolupodílí státní správa mimo jiné tím, že je schopna zajišťovat jejich cílené usměrňování, zabezpečovat optimální a koordinovanou úpravu legislativního prostředí a vymezit zásadní se stavebnictvím související záležitosti, jež představují veřejný zájem. K posílení a zefektivnění uvedené úlohy státní správy na úseku investiční výstavby a stavebnictví jistě přispěje zřízení Rady vlády pro stavebnictví, která byla ustavena na přelomu roku 2014/2015. Její mezirezortní působení by se mělo pozitivně projevit zejména při koordinaci průřezových i sektorových legislativních i nelegislativních opatření, ovlivňujících investiční a stavební proces. Přitom je třeba konstatovat, že rok 2015 bude rozhodujícím obdobím pro přípravu nových legislativních opatření vlády směřujících ke zjednodušení, zrychlení a zkvalitnění výstavby (zejména 7
zásadní novela stavebního zákona a nový zákon o zadávání veřejných zakázek) tak, aby tyto předpisy nabyly účinnosti v roce 2016 a přispěly k naplnění Programového prohlášení vlády k zabezpečení hospodářského růstu. Vlastní výsledky stavebnictví v loňském roce připomínaly "houpačku", kdy po optimistickém růstu v průběhu 1. pololetí došlo v červenci k radikální změně. Nicméně podle revidovaných výsledků stavebnictví vzrostlo za rok 2014 o 4,3%, což dává předpoklady, že se dostává z červených čísel a postupně se snižuje propad proti roku 2008. Významný podíl na tomto růstu má segment inženýrského stavitelství, které vzrostlo o 6,4 %, a významně se projevil nárůst veřejných zakázek, pozemní stavitelství vrostlo o 3,4%. O postupném zlepšení situace ve stavebnictví svědčí i poslední informace představitelů velkých stavebních firem, kteří očekávají i nárůst zaměstnanců. Lze tedy předpokládat, že krize postupně odeznívá vzhledem k plánované proinvestiční politice vlády, avizovanému vstupu zahraničních investorů, k záměrům developerů v oblasti výstavby bytů, programům SFRB a SFŽP v oblasti bydlení a renovace budov (především s cílem snižovat jejich energetickou náročnost) a k poměrně značným prostředkům z fondů EU, které by měly plynout zejména do dopravní a technické infrastruktury. Příležitost pro stavebnictví jsou i rekultivace krajiny a protipovodňová opatření. Výhledově by k rozvoji stavebních investic měla přispět též nová koncepce a legislativní úprava sociálního bydlení. V honbě za růstovými indexy a objemy však musíme brát v úvahu, že výsledek procesu stavění má dlouhodobou životnost, nejedná se o spotřební zboží, a po boomu v 90. letech je trh, do určité míry, nasycen. Miliardové investice do kancelářských budov, obchodních center, skladových areálů apod. již vyžadují a nadále budou vyžadovat opravy a rekonstrukce, a to již nepůjde o miliardy. Je proto třeba, aby i velké stavební firmy přizpůsobovaly svoje struktury novým podmínkám. U stavební výroby nelze spoléhat na vývozy stavebních prací s ohledem jak na celkovou situaci v Evropě, tak i na vlastnickou strukturu velkých firem, kde jak předpokládám, zásadní rozhodnutí dělají mateřské společnosti, resp. jejich zástupci ve vedení (téměř 37 % firem je pod zahraniční kontrolou). Stavebnictví bylo, je a bude regionální záležitost, jakékoliv přesuny pracovníků, mechanizace a materiálů na větší vzdálenosti jsou vždy nákladné. U "vývozu stavebnictví" bychom se měli zaměřit spíše na "vývoz" projektantů, architektů a technických pracovníků. Stavebnictví v Evropě má a mělo téměř totožné problémy. Evropská komise považuje za významné posílení stavebnictví v oblastech, jako je renovace budov a údržba infrastruktury, posílení poptávky a investic pro inteligentní a udržitelný růst, zvýšení energetické účinnosti novostaveb i stávajících budov, odolnost proti změnám klimatu nebo konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství. Akční plán je vystavěn na těchto pěti hlavních strategických cílech, které mají pomoci k dosažení výše uvedených záměrů: 1. Podpora příznivých investičních podmínek 2. Zlepšení základny lidského kapitálu odvětví stavebnictví 3. Zlepšení účinnosti zdrojů, vlivu na životní prostředí a možností podnikání 4. Posilování vnitřního trhu v oblasti stavebnictví 5. Posílení konkurenčního postavení stavebních podniků EU ve světě Předpokladem úspěchu na trhu je však kvalita prací, kvalita výrobků (nejen deklarovaná, ale skutečná), vhodná cenová politika, masívní uplatňování nových technologií a výrobků a jejich zabudování vyškolenými pracovníky.
[email protected] 8
STAVEBNICTVÍ 2014 Česká republika zaznamenala zlepšení ekonomické situace. Pokles HDP, který začal v roce 2012, se v roce 2014 podařilo v makroekonomickém měřítku v podstatě eliminovat. Odhady pro vývoj HDP jsou optimistické a předpokládají pozitivní trend ve všech součástech HDP. K růstu ekonomiky přispívá vedle růstu spotřeby domácnosti i růst investic. Po sedmi letech hluboké krize, v roce 2014 dosáhlo stavebnictví růst produkce s příznivým dopadem na ekonomiku firem. Toto mírné oživení by mělo pokračovat i v následujícím dvouletém období. Stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %. Stavební produkce v roce 2014 vzrostla meziročně reálně podle revidovaných údajů o 4,3 %. Produkce pozemního stavitelství vzrostla o 3,4 a inženýrské stavitelství vykázalo meziroční růst stavební produkce o 6,4 %. Stavební produkce za rok 2014 klesla ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 o 22,1 %. Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu - prosinci 2014 stavební práce „S“ v hodnotě 225,046 mld. Kč. Oproti roku 2013 bylo provedeno o 12,88 % stavebních prací „S“ více.. Nejvyšší nárůst v procentech o 48 % (absolutně o 3,705 mld. Kč) měly podniky 200 – 249 zaměstnanci, nejvyšší nárůst absolutně o 12,4 mld. Kč, procentně o 34% měly podniky s 50-99 zaměstnanci. Nejvyšší produktivity v absolutních hodnotách z „S“ dosahují podniky zaměřené na výstavbu bytových a nebytových budov, nárůst proti stejnému období minulého roku je 14%. Produktivita ze „ZSV“v absolutních hodnotách je nejvyšší u výstavby silnic a železnic, její nárůst proti stejnému období minulého roku je 17 %. Počet zahájených bytů v roce 2014 se meziročně zvýšil o 10,1% a činil 24351 bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 37,1 %, v rodinných domech nastal pokles o 0,4%. Počet dokončených bytů v roce 2014 meziročně klesl o 5,4 % a činil 23 881 bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech vzrostl o 2,4 %, v domech rodinných klesl o 9,6 %.
9
Vydaná stavební povolení, jejich počet v roce 2014 meziročně klesl o 6,5 %, stavební úřady jich vydaly 79 357. Orientační hodnota těchto staveb činila 249,8 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2013 klesla o 3,1 %. Stavebnictví doplácelo v uplynulém období na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Zlepšení situace na straně poptávky v roce 2014 se příznivě odrazilo i na hospodaření firem v navazujících oblastech podnikání, jako například výrobě stavebních hmot, projekci a developerské činnosti. Významnou konjunkturální informací je vývoj veřejných zakázek, které se podílejí na stavební produkci v úrovni 45%. V roce 2014 bylo zadáno celkem 6 657 veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích částí zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce v úhrnné hodnotě 142 428 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 2 600 zakázek (39,1 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 40 759 mil. Kč (28,6 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 4 057 zakázek (60,9 %) v hodnotě 101 669 mil. Kč (71,4% z celkové hodnoty zadaných zakázek).
10
Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM
Počet 2 600 2 284 316 4 057 1 607 2 450 6 657
Rok 2014 Mil. Kč 40 759 36 725 4 034 101 669 52 532 49 137 142 428
Rok 2013 Počet Mil. Kč 2 813 34 787 2 511 31 416 302 3 371 3 636 76 275 1 676 45 418 1 960 30 857 6 449 111 062
Index v % Počet Mil. Kč 92,4 117,2 91,0 116,9 104,6 119,7 111,6 133,3 95,9 115,7 125,0 159,2 103,2 128,2
V meziročním srovnání s rokem 2013 stoupla celková hodnota zadaných zakázek v roce 2014 o 28,2 % (v absolutním vyjádření o 31 366 mil. Kč), z toho u zakázek na pozemní stavby o 17,2 % (o 5 972 mil. Kč ) a u zakázek na inženýrské stavby o 33,3 % (o 25 394 mil. Kč). Průměrná velikost zakázek zadaných v roce zadané v roce 2013.
2014 činila 21,4 mil. Kč, což je v meziročním srovnání 124,2 % úrovně průměrné velikosti zakázky
Z celkové hodnoty 142 428 mil. Kč (6 657 veřejných zakázek zadaných) v roce 2014 zadali zadavatelé vládního sektoru 1 698 zakázek v úhrnné hodnotě 57 664 mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru 4 341 zakázek v úhrnné hodnotě 69 870 mi1. Kč a ostatní zadavatelé 618 zakázek v úhrnné hodnotě 14 894 mil. Kč.
Sektor zadavatele
Rok 2014 Počet
Vládní sektor Municipální sektor Ostatní sektor
CELKEM
Mil. Kč
Rok 2013 Počet
Mil. Kč
Index v % Počet
Mil. Kč
1 698
57 664
1 790
50 375
94,9
114,5
4 341 618 6 657
69 870 14 894 142 428
4 200
49 024
103,4
142,5
459
11 663
134,6
127,7
6 449
111 062
103,2
128,2
Hodnota zadaných zakázek v roce 2014 meziročně stoupla u vládního sektoru o 14,5 %, u municipálního sektoru o 42,5 % , u ostatních zadavatelů o 27,7 %.Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2014 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 131 zakázek za 22 890 mil. Kč.
11
Vládní sektor Poř.
Zadavatel
Rok 2014 počet tis. Kč
Správa železniční dopravní cesty, s.r.o. Ředitelství silnic a dálnic ČR, s.p.o. ČEPS, a.s. ČR Ministerstvo zemědělství, Státní pozemkový úřad České vysoké učení technické v Praze
1 2 3 4 5
131 22 890 833 367 12 873 024 14 4 274 289 257 2 059 462 12 1 580 921
U municipálního sektoru v roce 2014 zadal největší objem zakázek Moravskoslezský kraj - 69 zakázek za 2 914 mil. Kč. Největší podíl z veřejných stavebních zakázek zadaných v z hodnoty 5 175 mil. Kč získaných v 96 sdruženích.
roce 2014
získala společnost Metrostav a.s. - 119 zakázek za 4 744 mil. Kč plus podíl
ZÍSKANÉ ZAKÁZKY ROK 2014 ZHOTOVITEL
Samostatně
Ve sdružení
1 2
Metrostav a.s. EUROVIA CS, a.s.
119 227
4 744 489 3 795 253
počet sdruž. 96 117
3
Skanska, a.s.
108
5 671 081
31
počet
tis. Kč
počet účast. 292 354 101
tis. Kč 5 175 510 6 580 804 1 300 053
Zásobu práce stavebních podniků před koncem roku 2014 charakterizuje i stav a vývoj zakázek, které měly stavební firmy uzavřeny ke konci roku Ke konci 4. čtvrtletí 2014 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 12,6 tisíc stavebních zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedené stavebních práce v celkové hodnotě 163,4 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 131,1 mld. Kč. Od počátku roku uzavřely stavební firmy zakázky v celkové hodnotě 185,8 mld. Kč.(nárůst o 24,0 % oproti roku 2013
12
stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 180,0
Podíl hodnoty veřejných a soukromých zakázek u stavebních firem ke konci 4Q 2014 na celkové hodnotě zakázek
Zakázky celkem ke konci čtrtletí
160,0 140,0
mld. Kč
120,0 100,0
pozemní stavitelství -tuzemsko
80,0 60,0
37% 63%
veřejné soukromé
40,0 20,0 0,0
4Q 12
4Q 13
4Q 14
inženýrské stavitelstvítuzemsko
Růst stavebních zakázek u stavebních podniků, které měly uzavřeny ke konci roku 2014, růst zakázek uzavřených v roce 2014 vytváří podmínky pro růst stavebnictví, stavební produkce v dalším období. Obnovení trvalejší dynamiky poptávky po stavební produkci v dalších obdobích bude úzce souviset s obnovením dynamiky vývoje české ekonomiky i celého euroregionu, nastartování proinvestiční strategie státu i ochotě soukromého sektoru, obyvatelstva alokovat prostředky do stavebních investic. Omezujícím faktorem může být rovněž u velkých staveb jejich územní a projektová připravenost.
[email protected]
13
14
CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně doplňována a aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek.
Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, 822 1 m2 zpevněné plochy, 823 1 m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2015/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku 1971. Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku 1971. Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací. Základní informaci zde poskytuje řada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803).
[email protected] 15
Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Cena Třídění dle JKSO CELKEM 801.. Budovy občanské výstavby 6886 1 Budovy pro zdravotní péči 7078 2 Budovy pro komunální služby 7104 3 Budovy pro výuku a výchovu 5573 4 Budovy pro vědu,kulturu a osvětu 7676 5 Budovy pro tělovýchovu 5764 6 Budovy pro řízení a administrativu 6424 7 Budovy pro spol.ubytování a rekreaci 6532 8 Budovy pro obchod a spol.stravování 6766 6148 9 Budovy pro sociální péči
Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Cena Třídění dle JKSO CELKEM 803.. Budovy pro bydlení 5124 1.-4. Domy bytové typové 5027 5 Domy bytové netypové 5329 6.-8. Domky rodinné 1 a 2 bytové 5367 (x)= poze základy pro dřevěné rodinné domky
1
2
6272
7279
7330 7350 4445 4787 6041 5871 5853 5970 7265
7321
1 4806 4411 4912 4870
8606 9002 6719 6312
2 7393 7393
16
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 8472 9700 6062 10801
6699
6668 6856 6923 5772 7652 5005 6474 8829 6842 6009
5612
5418
6628
8
9
5774
6883 6316
9713 7035
6604 5025
3749
4913
3955
8071
7987 7749 5414
5443
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 6196 5112 5251 5114 6370 5164 5521 6786
8 7154
7154
9
Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Cena Třídění dle JKSO CELKEM 811.. Haly pro výrobu a služby 3192 1 Haly výrobní (bez jeřábových drah) 4322 2 Haly výrobní (s jeřábovými drahami) 2809 3 Haly výrobní pro energetiku 4890 4 Haly pro dopravu a spoje 8319 5 Haly pro garážování, opravy a údržbu 4324 6 Haly pro skladování (mimo 3106 7 Haly pro skladování (zemědělské) 1954 8 Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ. 4117 9 Haly vodního hospodářství 4533 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Cena Třídění dle JKSO CELKEM 812.. Budovy pro výrobu a služby 6231 1 Budovy výrobní pro průmysl 6374 2 Budovy výrobní pro energetiku 6770 3 Budovy vodního hospodářství 5882 4 Budovy pro zeměděl. výrobu a chov 4662 5 Budovy pro dopravu a spoje 6128 6 Budovy pro garážování, opr. a údržbu 6323 7 Budovy pro skladování 5344 8 Budovy pro sklad. 2524
1 6336
2
8868 5280
6139
1 5550 3950 6928 6102 4662 4963 4419 4742 2524
2 6783 10298
5719
17
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 3607 7799 3090 4738 3860 3301 2642 4725 7799 4754 8319 4277 4155 3356 2954 1961 1769 3658 3517 4503 4651
Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 5306 6076 6328 7010 5397 7688 4977 8445 6328 6408 6117 4701 5380
6011
6968 6822 5260
5018 7440
8 2700
9
2373 3608
8
9
801 - Budovy občanské výstavby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99
711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 726 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Instalační+B62 prefabrikáty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé
801 2,1 5,0 13,9 12,2 0,1 5,9 0,1 4,0 2,6 45,9 1,1 2,2 1,8 0,4 0,2 1,0 1,0 0,1 1,1
1
2
3
4
5
Technologické soubory
6
7
1,7
1,7
3,2
2,4
1,6
0,9
1,9
4,5
4,0
5,1
7,1
5,4
3,9
3,0
4,1
4,2
11,9
13,5
17,4
12,9
16,1
32,3
12,8
9,3
7,5
12,2
13,2
11,9
10,0
10,5
9,6
4,2
0,1
0,1
7,8
6,3
4,6
6,2
5,7
2,8
4,1
6,3
0,1
0,1
0,1
0,2
0,3
0,2
0,4
0,5
3,1
3,9
3,5
4,3
2,9
1,1
1,3
2,5
2,9
3,5
3,5
2,6
2,7
1,9
1,1
2,4
0,1
0,5
39,1
46,4
52,6
46,0
43,2
53,2
35,3
34,7
1,5
1,0
1,0
1,2
0,8
0,5
0,9
2,2
2,0
1,5
2,9
2,6
1,8
0,1
1,5
2,4
2,4
1,8
1,7
1,9
1,5
2,3
2,6
2,1
0,1
0,3
0,5
0,2
0,2
0,3
1,3
1,0
1,1
1,0
1,5
1,7
0,4
1,3
1,2
0,9
1,1
1,0
1,6
2,1
0,4
1,0
0,1
0,1
0,1
0,1
0,3
0,6
0,1
0,2 1,4
0,6 0,2 1,2 0,1
1,2
0,5
1,5
0,1
0,2
1,1
2,2
0,3
0,2
0,7
0,2
0,4
0,3
0,2
1,3
0,8
0,5
1,1
1,8
1,1
0,5
0,3
0,8
1,4
0,9
0,6
0,9
0,7
1,4
2,6
766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799
0,8
4,5
1,7
0,2 0,3 1,1 0,8 0,7
8
0,9
0,2
0,7
0,2
0,3
1,3
0,1
2,6
1,0
0,5
0,3
0,3
1,0
0,9
1,8 0,2
0,3
1,7
0,7
1,4
1,1
0,6
1,7
2,2
0,4
0,7
1,1
0,2
14,7 1,1
2,9
2,1
21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M
20,6 0,7
Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přír.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem
801 3,9 10,7 1,9 0,9
1
2
4
5
6
4,6
0,4
3 5,0
4,0
6,2
1,0
0,2
6,9
7,1
11,5
6,2
11,0
6,5
1,4
17,2
6,3
2,5
1,8
3,4
2,0
1,4
0,7
0,4
0,4
0,7
1,2
0,5
1,1
0,5
CELKEM
18
8
1,2
1,3
3,1
1,1
1,7
0,8
0,4
0,3
0,7
0,5
3,0
3,2
3,0
2,6
2,9
0,9
1,2
0,1
0,9
1,9
1,7
0,8
0,7
0,9
2,1
1,3
1,7
1,5
0,3
0,3
0,2
0,3
0,6
0,9
0,1
0,2
0,1
0,1
0,2
0,2
0,3
0,2
0,1
0,1
0,4
0,4
0,6
0,8
0,1
1,2
1,7
0,1
0,1 1,2 0,6 2,6 0,9 1,0 0,3 0,2 0,4 0,9 0,1
0,2
0,1
0,1 1,1
0,4
1,7
1,2
0,9
0,1
0,5 0,2
0,2 0,3
0,2
39,8 5,5 1,7 0,1 2,7 2,0 0,1 0,5 1,3
45,1
36,1
36,2
40,6
42,6
42,2
34,1
56,7
6,9
6,3
4,9
5,3
6,9
4,0
4,8
6,1
1,6
3,3
0,8
1,5
1,7
1,0
0,7
0,1
2,2
0,2 3,1
2,3
2,8
2,7
1,7
3,1
1,3
2,0
0,1
0,6
2,5
1,8
0,1
0,7
0,7
0,6
0,8
0,4 0,8
0,9 0,5
1,1
22,3
0,1
0,4 14,3
1,0
0,8
0,6
0,2
1,1
15,8
17,5
11,2
13,4
14,2
0,7
0,7
7
100,00
0,9 4,6
30,6
8,6
803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99
711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 726 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Instalační+B251 prefabrikáty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé
803 1,0 5,0 16,6 9,1 6,2 0,1 3,7 4,6 46,3 0,8 1,4 1,4
0,8 1,2 0,2 0,1 3,1 4,0 0,4 0,2 1,5 0,8 1,3 0,1 1,2 1,3 0,4
1 1,9 3,4 13,2 8,9 9,5 0,1 4,7 3,5 45,2 1,4 1,4 1,8
1,3 1,4 0,4 0,1 5,9 0,1 1,3 0,3 1,4 0,7 1,3 3,0 0,1 2,4 1,1
2 1,3 3,7 11,0 12,9
3 0,3 6,6 19,2 8,6
4,9
5,7
3,9 5,3
2,3 5,5
43,0 0,7 1,3 1,5 0,1 0,8 1,5 0,2 2,2
1,5 0,8 1,4 0,4 0,2 0,6
48,2 0,4 1,3 1,1
0,4 0,8 0,1
4
5 0,8 3,8 21,3 9,9 0,1 5,0 0,1 2,4 3,3 46,7 0,6 1,5 1,0
6
Technologické soubory 7
8 2,3 2,9 5,6 2,0 0,1 6,6 0,9 2,3 1,9 24,6 0,7 0,6
1,2 0,1
1,0 0,7 0,9
0,6 1,0 0,1 0,3 1,9 5,4 0,3 0,2 1,3 1,0 1,4
0,3
1,1
0,1
1,8 6,2
0,6
0,9 0,4
0,2
0,2
766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M
Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přírod.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem
803 6,9 6,9 1,5 0,1
1
2
7,9
9,1
3 7,3
4
6,9
0,5
2,8
8,6
9,8
6,9
0,6
2,8
2,0
0,9
0,6
0,9
19
6
7
8
0,5
0,1
0,1 2,0 0,9 1,4 0,1 1,2 0,8 0,4 0,3 0,3 0,1 0,2 43,4 4,9 1,1 0,9 2,6 0,3 0,3 0,2 10,3
0,3 1,9
1,8
2,5
2,7
0,1
1,1
1,2
1,0
1,9
4,2
1,2
1,3
1,6
1,3
1,7
1,7
0,6
0,5
0,6
1,0
0,2
0,2
0,7
0,4
0,1
0,6
0,2
0,2
0,3
1,7
0,2
0,1
0,2
0,2 69,7
46,3
45,3
41,7
42,0
74,5
6,7
4,2
4,9
6,1
0,9
1,1
1,2
0,8
1,0
0,4
3,6 2,5
0,8 3,7
0,6 0,2 0,1 8,5
2,5 0,5
0,3
0,4
0,4 12,1
10,1
0,1 CELKEM
5
100,00
11,3
0,9
811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99
711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé
811 3,8 7,7 10,1 4,7 0,7 6,8 0,2 3,0 3,4 40,4 1,4 3,2 2,2 0,1 1,2 0,5 0,4
0,2 0,3 0,1 0,9 0,6 0,5 0,1 0,4 0,9 0,9 0,2
1 2,4 5,0 10,2 5,5 5,6 0,1 4,4 4,1 37,3 1,7 2,7 2,5 0,1 3,0 1,0 1,0 0,1 0,5 5,6 0,8 3,5 2,8 0,6 0,1
1,3
2
3
4 4,8 8,8 16,1 8,3 0,8 7,4 0,2 4,0 3,8 54,2 1,6 4,9 2,1 1,9 0,7 0,5 0,1 0,3 0,3 0,1 1,0 0,7 0,6 0,1 0,8 0,2 1,0 0,3
5 0,9 9,2 19,7 8,3 1,7 7,3 0,2 2,7 1,0 51,0 2,3 9,1 2,5
0,4 0,2
0,5
0,7
6
Technologické soubory 7 2,6 6,5 7,1 1,6 0,6 6,1 0,2 4,9 3,0 32,6 1,1 1,8 2,1 0,2 0,5 0,4 0,3
0,2 0,1 0,1 0,6 0,4 0,3
0,3 0,6
8 1,7 4,1 4,9 0,8 1,8 5,3 0,1 2,5 1,5 22,7 1,1 1,3 0,1 0,4
0,1
1,1 53,3 1,4 2,7
766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M
Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přírod.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem CELKEM
20
811 0,4 9,7 0,6 0,1 0,1 0,1 1,1 0,8
1
2
4
5
1,8
3
0,4
0,1
0,2
8,1
12,5
13,3
7,6
1,0
0,8
1,3
0,4
0,7
0,1 0,6
0,2
0,1
6
7
0,2
0,1
0,2
1,3
1,0
4,6
0,8
0,5
8 3,4
0,1
3,2 0,2
2,0
2,0
1,5
4,1
6,1
0,1
0,2
0,2
0,1
0,1
0,4
0,1
0,4
0,4
0,8
31,0 3,8 0,5 0,1 1,4 0,2
46,9
36,0
32,7
23,5
71,1
4,9
4,5
11,7
2,9
3,3
0,1
0,7
4,6
0,3
3,4
0,1
0,1
1,1
1,4
0,3
0,1
0,1
0,3 21,9 0,2 0,2 28,6
3,6
0,1
0,2
3,6
2,6
38,4
2,1
0,4 0,2
0,3
15,8
9,8
100,00
16,3
0,1
0,8
43,9
6,2
812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99
Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV
812 3,1 7,4 13,2 8,6 0,3 7,3 0,3 5,2 2,8
711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765
HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé
1 3,2
2
3
5,1
8,2
4
5
6
Technologické soubory 7
3,1
3,4
2,6
7,5
2,1
21,7
8,0
13,5
6,2
13,4
12,5
23,9
16,2
21,7
7,1
5,5
16,3
8,5
11,5
7,3
2,3
0,4
0,4
8,5
10,3
3,9
7,6
13,6
0,2
0,1
0,3
0,5
4,7
1,4
3,7
6,1
11,3
4,8
3,1
4,7
4,6
3,1
3,1
2,4
48,2 1,6 3,1 2,0 0,1 1,1 0,6 0,5
46,5
52,5
74,8
56,5
74,3
28,6
2,1
7,2
3,1
1,7
2,8
0,8
3,3
0,9
4,6
4,1
3,0
1,8
2,6
1,4
0,8
2,0
1,5
2,4
0,1 1,6 1,7 0,6 1,0 1,2 0,4
0,6
0,4
3,1 0,1
0,2 0,3
0,1
1,8
0,6
0,7
2,9
0,3
0,7
0,5
0,6
0,2
0,2
0,7
0,2
0,1
0,8
0,3
0,1
0,4
0,1
1,5
6,1
1,3
2,8
1,0
0,4
0,1
1,5
1,2
1,1
0,6
2,9
1,1
1,1
0,6
0,6
1,1
0,9
0,4
0,1
0,3 0,1 0,7
1,0
0,1
0,2
0,1
0,3 2,0
0,8
0,3
0,6
1,6
8 766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M
0,4
Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přírod.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem
812 0,7 9,6 0,8 0,1 0,1 0,1 0,2 0,8 1,3
1
2
3
4
1,5
0,6
0,4
0,7
8,5
2,9
7,2
9,7
1,8
0,8
0,1
0,8
0,1
21
6
7 0,4
8,8
11,2 0,6
0,3
0,1
0,1 0,1
0,2
0,3
1,7
0,7
0,1 0,1 5,1
0,6
2,3
0,9
0,1
1,5
2,1 0,2
2,4
0,9
0,9
1,2
0,3
0,1
0,1
0,2
0,1
0,1
0,1
0,5
0,1
0,2
0,9
4,1
2,0 0,1 0,1
32,8 4,4 0,6 0,1 0,8 0,4 0,3 0,6 11,1 0,1 0,6 19,0
42,9
32,5
18,4
32,7
5,5
6,4
3,2
4,8
0,5
0,2
0,3
0,5
0,6
0,2
0,4
1,3
0,3
0,4
0,7
0,1 0,5
5,1
0,2 0,2
0,2
0,6
1,3
2,7
1,8
2,6
0,1
26,9 3,1
2,1
1,0
0,9
0,1
1,0
38,6
0,1
0,2 10,6
23,7
0,4
1,2 15,0
7,1
10,8
0,2
CELKEM
5
100,00
0,7 2,1
44,5
8
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
801
1m3 OP
Budovy občanské výstavby
802 Haly občanské výstavby
803 Budovy pro bydlení
811 Haly pro výrobu služby
a
812 Budovy pro výrobu a služby
Rok 1971
1990
1991
1993
1994
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
6602
2009
6920
2010
6885
2011
6835
2012
6626
2013
6692
2014
6678
2015
630
860
1435
2410
2790
3891
4359
4560
4707
5253
5774
5986
6257
6886
Meziroční
X
1,365
1,669
1,373
1,158
1,395
1,120
1,046
1,032
1,116
1,099
1,037
1,045
1,055
1,048
0,995
0,993
0,969
1,010
0,998
1,031
Součtový
1,000
1,365
2,278
3,825
4,429
6,176
6,919
7,238
7,471
8,338
9,165
9,502
9,932
10,479
10,984
10,929
10,849
10,517
10,622
10,600
10,930
Zpětný
0,091
0,125
0,208
0,350
0,405
0,565
0,633
0,662
0,684
0,763
0,839
0,869
0,909
0,959
1,005
1,000
0,993
0,962
0,972
0,970
1,000
1m3 OP
620
720
1150
1925
2245
3126
3523
3685
3791
4237
4684
4863
5073
5336
5612
5591
5556
5382
5434
5415
5570
Meziroční
X
1,161
1,597
1,370
1,166
1,392
1,127
1,046
1,029
1,118
1,105
1,038
1,043
1,052
1,052
0,996
0,994
0,969
1,010
0,997
1,029
Součtový
1,000
1,161
1,855
3,105
3,621
5,042
5,682
5,944
6,115
6,834
7,555
7,844
8,182
8,606
9,052
9,018
8,961
8,681
8,765
8,734
8,984
Zpětný
0,111
0,129
0,206
0,346
0,403
0,561
0,632
0,662
0,681
0,761
0,841
0,873
0,911
0,958
1,008
1,004
0,997
0,966
0,976
0,972
1,000
1m3 OP
555
615
1025
1825
2125
2935
3274
3438
3548
3926
4295
4450
4638
4878
5104
5107
5054
4907
4968
4965
5124
Meziroční
X
1,108
1,667
1,420
1,164
1,381
1,116
1,050
1,032
1,107
1,094
1,036
1,042
1,052
1,046
1,001
0,990
0,971
1,012
0,999
1,032
Součtový
1,000
1,108
1,847
3,288
3,829
5,288
5,899
6,195
6,393
7,074
7,739
8,018
8,357
8,789
9,196
9,202
9,106
8,841
8,951
8,946
9,232
Zpětný
0,108
0,120
0,200
0,356
0,415
0,573
0,639
0,671
0,692
0,766
0,838
0,868
0,905
0,952
0,996
0,997
0,986
0,958
0,970
0,969
1,000
1m3 OP
315
410
705
1125
1325
1774
1973
2101
2172
2446
2703
2812
2930
3091
3236
3212
3200
3079
3109
3101
3192
Meziroční
X
1,302
1,720
1,380
1,178
1,339
1,112
1,065
1,034
1,126
1,105
1,040
1,042
1,055
1,047
0,993
0,996
0,962
1,010
0,997
1,029
Součtový
1,000
1,302
2,238
3,571
4,206
5,632
6,263
6,670
6,895
7,765
8,581
8,927
9,302
9,813
10,273
10,197
10,159
9,775
9,870
9,844
10,133
Zpětný
0,099
0,128
0,221
0,352
0,415
0,556
0,618
0,658
0,680
0,766
0,847
0,881
0,918
0,968
1,014
1,006
1,003
0,965
0,974
0,971
1,000
1m3 OP
555
790
1360
2185
2550
3480
3870
4098
4230
4768
5257
5453
5677
5995
6257
6229
6193
5980
6044
6034
6231
Meziroční
X
1,423
1,720
1,370
1,170
1,090
1,110
1,060
1,030
1,050
1,072
1,037
1,041
1,056
1,044
0,996
0,994
0,966
1,011
0,998
1,033
Součtový
1,000
1,423
2,448
3,958
4,631
5,048
5,603
5,939
6,117
6,423
6,882
7,139
7,432
7,849
8,192
8,155
8,108
7,829
7,913
7,900
8,158
Zpětný
0,089
0,127
0,218
0,351
0,409
0,558
0,621
0,658
0,679
0,765
0,844
0,875
0,911
0,962
1,004
1,000
0,994
0,960
0,970
0,968
1,000
22
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
Rok 1971
1990
1991
1993
1994
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
813
1m3 OP
1155
1325
2290
3365
3930
5340
5885
6397
6614
7430
8481
8777
9137
9606
9988
9928
9862
9435
9472
9421
9780
Věže, stožáry,
Meziroční
X
1,147
1,728
1,341
1,168
1,359
1,102
1,087
1,034
1,123
1,141
1,035
1,041
1,051
1,040
0,994
0,993
0,957
1,004
0,995
1,038
komíny
Součtový
1,000
1,147
1,983
2,913
3,403
4,623
5,095
5,539
5,726
6,433
7,343
7,599
7,911
8,317
8,648
8,596
8,539
8,169
8,201
8,157
8,468
Zpětný
0,118
0,135
0,234
0,344
0,402
0,546
0,602
0,654
0,676
0,760
0,867
0,897
0,934
0,982
1,021
1,015
1,008
0,965
0,969
0,963
1,000
1m3 OP
625
945
1605
2415
2700
3750
4154
4503
4710
5259
5889
6073
6358
6714
6980
6841
6816
6507
6546
6537
6739
814
Meziroční
X
1,512
1,698
1,313
1,118
1,389
1,108
1,084
1,046
1,117
1,120
1,031
1,047
1,056
1,040
0,980
0,996
0,955
1,006
0,999
1,031
Nádrže a jímky
Součtový
1,000
1,512
2,568
3,864
4,320
6,000
6,646
7,205
7,536
8,414
9,422
9,717
10,173
10,742
11,168
10,946
10,906
10,411
10,474
10,459
10,782
Zpětný
0,093
0,140
0,238
0,358
0,401
0,556
0,616
0,668
0,699
0,780
0,874
0,901
0,943
0,996
1,036
1,015
1,011
0,966
0,971
0,970
1,000
1m3 OP
815 Objekty pozemní ostatní
680
975
1665
2525
2935
4108
4557
4963
5158
5718
6315
6509
6815
7149
7506
7416
7342
7122
7157
7114
7310
Meziroční
X
1,434
1,708
1,315
1,162
1,400
1,109
1,089
1,039
1,109
1,104
1,031
1,047
1,049
1,050
0,988
0,990
0,970
1,005
0,994
1,028
Součtový
1,000
1,434
2,449
3,713
4,316
6,041
6,701
7,299
7,585
8,409
9,287
9,572
10,022
10,513
11,038
10,906
10,797
10,474
10,525
10,462
10,750
Zpětný
0,093
0,133
0,228
0,345
0,402
0,562
0,623
0,679
0,706
0,782
0,864
0,890
0,932
0,978
1,027
1,015
1,004
0,974
0,979
0,973
1,000
815
1m délky
615
885
1515
2295
2670
3756
4165
4536
4675
5222
5752
5929
6133
6442
6755
6674
6556
6322
6353
6315
6489
Objekty
Meziroční
X
1,439
1,712
1,315
1,163
1,407
1,109
1,089
1,031
1,117
1,101
1,031
1,034
1,050
1,049
0,988
0,982
0,964
1,005
0,994
1,028
pozemní
Součtový
1,000
1,439
2,463
3,732
4,341
6,107
6,772
7,376
7,602
8,491
9,353
9,641
9,972
10,475
10,984
10,852
10,660
10,280
10,330
10,268
10,551
oplocení
Zpětný
0,095
0,136
0,233
0,354
0,411
0,579
0,642
0,699
0,720
0,805
0,886
0,914
0,945
0,993
1,041
1,029
1,010
0,974
0,979
0,973
1,000
1m2
6470
7880
13220
18725
21195
29699
33279
36673
38300
42902
47496
49277
51189
53872
56238
55078
54954
52372
53022
52784
54486
821
Meziroční
X
1,218
1,678
1,296
1,132
1,401
1,121
1,102
1,044
1,120
1,107
1,037
1,039
1,052
1,044
0,979
0,998
0,953
1,012
0,996
1,032
Mosty
Součtový
1,000
1,218
2,043
2,894
3,276
4,590
5,144
5,668
5,920
6,631
7,341
7,616
7,912
8,326
8,692
8,513
8,494
8,095
8,195
8,158
8,421
Zpětný
0,119
0,145
0,243
0,344
0,389
0,545
0,611
0,673
0,703
0,787
0,872
0,904
0,939
0,989
1,032
1,011
1,009
0,961
0,973
0,969
1,000
23
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
Rok 1971
1990
1991
1993
1994
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
822
1m2
375
435
715
950
1040
1401
1527
1655
1776
2004
2185
2285
2431
2546
2693
2659
2639
2429
2441
2395
2460
Komunikace
Meziroční
X
1,160
1,644
1,210
1,095
1,347
1,090
1,084
1,073
1,128
1,090
1,046
1,064
1,047
1,058
0,987
0,992
0,920
1,005
0,981
1,027
pozemní
Součtový
1,000
1,160
1,907
2,533
2,773
3,736
4,072
4,413
4,736
5,344
5,827
6,093
6,483
6,789
7,181
7,091
7,037
6,477
6,509
6,387
6,560
a letiště
Zpětný
0,152
0,177
0,291
0,386
0,423
0,570
0,621
0,673
0,722
0,815
0,888
0,929
0,988
1,035
1,095
1,081
1,073
0,987
0,992
0,974
1,000
823 Plochy a úpravy
1m2
68
76
117
190
205
302
335
367
391
437
488
512
546
577
607
598
590
519
515
510
530
Meziroční
X
1,118
1,539
1,242
1,079
1,473
1,109
1,096
1,065
1,118
1,117
1,049
1,066
1,057
1,052
0,985
0,987
0,880
0,992
0,990
1,039
Součtový
1,000
1,118
1,721
2,794
3,015
4,441
4,926
5,397
5,750
6,426
7,176
7,529
8,029
8,485
8,926
8,794
8,676
7,632
7,574
7,500
7,794
území
Zpětný
0,128
0,143
0,221
0,358
0,387
0,570
0,632
0,692
0,738
0,825
0,921
0,966
1,030
1,089
1,145
1,128
1,113
0,979
0,972
0,962
1,000
1m délky
3350
3810
7490
10030
11320
15679
17381
18285
19728
21624
23915
25002
26448
27730
30044
29623
29303
28173
28149
28094
28964
824
Meziroční
X
1,137
1,966
1,170
1,129
1,385
1,109
1,052
1,079
1,096
1,106
1,045
1,058
1,048
1,083
0,986
0,989
0,961
0,999
0,998
1,031
Součtový
1,000
1,137
2,236
2,994
3,379
4,680
5,188
5,458
5,889
6,455
7,139
7,463
7,895
8,278
8,968
8,843
8,747
8,410
8,403
8,386
8,646
Zpětný
0,116
0,132
0,259
0,346
0,391
0,541
0,600
0,631
0,681
0,747
0,826
0,863
0,913
0,957
1,037
1,023
1,012
0,973
0,972
0,970
1,000
Dráhy kolejové
825
1m délky
75040
72995
125330
176030
198560
276555
307215
330563
344592
385047
424440
441918
464014
486750
510457
510967
500051
464547
465383
465383
480470
Objekty podz.
Meziroční
X
0,973
1,717
1,278
1,128
1,393
1,111
1,076
1,042
1,117
1,102
1,041
1,050
1,049
1,049
1,001
0,979
0,929
1,002
1,000
1,032
tunely, šachty
Součtový
1,000
0,973
1,670
2,346
2,646
3,685
4,094
4,405
4,592
5,131
5,656
5,889
6,184
6,487
6,802
6,809
6,664
6,191
6,202
6,202
6,403
Zpětný
0,156
0,152
0,261
0,366
0,413
0,576
0,639
0,688
0,717
0,801
0,883
0,920
0,966
1,013
1,062
1,063
1,041
0,967
0,969
0,969
1,000
825
1m
49450
48100
82585
115990
130840
181541
202126
215396
224727
248571
273243
284495
300041
315399
331169
323733
318895
292406
292932
292932
309388
Objekty podz.
Meziroční
X
0,973
1,717
1,278
1,128
1,388
1,113
1,066
1,043
1,106
1,099
1,041
1,055
1,051
1,050
0,978
0,985
0,917
1,002
1,000
1,056
štoly
Součtový
1,000
0,973
1,670
2,346
2,646
3,671
4,087
4,356
4,545
5,027
5,526
5,753
6,068
6,378
6,697
6,547
6,449
5,913
5,924
5,924
6,257
Zpětný
0,160
0,155
0,267
0,375
0,423
0,587
0,653
0,696
0,726
0,803
0,883
0,920
0,970
1,019
1,070
1,046
1,031
0,945
0,947
0,947
1,000
24
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
Rok 1971
1990
1991
1993
1994
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
825
1m
3355
3265
5605
7875
8880
12367
13737
14644
15136
16767
18481
19180
19863
20910
21097
21386
21269
20004
20040
20026
20748
Objekty podz.
Meziroční
X
0,973
1,717
1,278
1,128
1,393
1,111
1,066
1,034
1,108
1,102
1,038
1,036
1,053
1,009
1,014
0,995
0,941
1,002
0,999
1,036
studny
Součtový
1,000
0,973
1,671
2,347
2,647
3,686
4,094
4,365
4,511
4,998
5,508
5,717
5,920
6,232
6,288
6,374
6,339
5,962
5,973
5,969
6,184
Zpětný
0,162
0,157
0,270
0,380
0,428
0,596
0,662
0,706
0,730
0,808
0,891
0,924
0,957
1,008
1,017
1,031
1,025
0,964
0,966
0,965
1,000
827 1
1m délky
775
1005
1685
2850
3335
4538
5008
5369
5657
6298
6986
7300
7738
7823
8245
8204
8122
7562
7552
7552
7862
Vodovody
Meziroční
X
1,297
1,677
1,301
1,170
1,361
1,104
1,072
1,054
1,113
1,109
1,045
1,060
1,011
1,054
0,995
0,990
0,931
0,999
1,000
1,041
trubní
Součtový
1,000
1,297
2,174
3,677
4,303
5,855
6,462
6,928
7,299
8,126
9,014
9,419
9,985
10,094
10,639
10,586
10,480
9,757
9,745
9,745
10,145
Zpětný
0,099
0,128
0,214
0,363
0,424
0,577
0,637
0,683
0,720
0,801
0,889
0,929
0,984
0,995
1,049
1,044
1,033
0,962
0,961
0,961
1,000
827 2
1m délky
980
1275
2135
3610
4225
5742
6334
6790
7155
7966
8837
9235
9789
9897
10431
10379
10275
9463
9451
9451
9621
Kanalizace
Meziroční
X
1,301
1,675
1,299
1,170
1,359
1,103
1,072
1,054
1,113
1,109
1,045
1,060
1,011
1,054
0,995
0,990
0,921
0,999
1,000
1,018
trubní
Součtový
1,000
1,301
2,179
3,684
4,311
5,859
6,463
6,929
7,301
8,129
9,017
9,423
9,989
10,099
10,644
10,591
10,485
9,656
9,644
9,644
9,817
Zpětný
0,102
0,133
0,222
0,375
0,439
0,597
0,658
0,706
0,744
0,828
0,919
0,960
1,017
1,029
1,084
1,079
1,068
0,984
0,982
0,982
1,000
831
1m délky
225
288
478
802
906
1239
1388
1485
1560
1713
1867
1943
2074
2185
2279
2256
2215
1991
2001
1990
2032
Hydromeliorace
Meziroční
X
1,280
1,660
1,289
1,130
1,368
1,120
1,070
1,051
1,098
1,090
1,041
1,067
1,054
1,043
0,990
0,982
0,899
1,005
0,995
1,021
Součtový
1,000
1,280
2,124
3,564
4,027
5,507
6,169
6,600
6,933
7,613
8,298
8,636
9,218
9,711
10,129
10,027
9,844
8,849
8,893
8,844
9,031
odvodnění
Zpětný
0,111
0,142
0,235
0,395
0,446
0,610
0,683
0,731
0,768
0,843
0,919
0,956
1,021
1,075
1,122
1,110
1,090
0,980
0,985
0,979
1,000
831
1m délky
1270
1625
2698
4524
5112
6990
7828
8376
8750
9606
10362
10712
11433
11650
12438
12546
12492
11870
11927
11994
12537
Meziroční
X
1,280
1,660
1,290
1,130
1,367
1,120
1,070
1,045
1,098
1,079
1,034
1,067
1,019
1,068
1,009
0,996
0,950
1,005
1,006
1,045
Součtový
1,000
1,280
2,124
3,562
4,025
5,504
6,164
6,595
6,890
7,564
8,159
8,435
9,002
9,173
9,794
9,879
9,836
9,346
9,391
9,444
9,872
Zpětný
0,101
0,130
0,215
0,361
0,408
0,558
0,624
0,668
0,698
0,766
0,827
0,854
0,912
0,929
0,992
1,001
0,996
0,947
0,951
0,957
1,000
Hydromeliorace závlahy
25
Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO
Měrné jednotky
Obor
Druhy indexů
Rok 1971
1990
1991
1993
1994
1997
1998
1999
2000
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
832
1m3 OH
235
327
515
712
806
1144
1255
1396
1488
1691
1832
1906
2017
2122
2222
2180
2158
1983
1976
1974
2054
Hráze,jezy
Meziroční
X
1,391
1,575
1,236
1,132
1,419
1,097
1,112
1,066
1,136
1,083
1,040
1,058
1,052
1,047
0,981
0,990
0,919
0,996
0,999
1,041
a stupně
Součtový
1,000
1,391
2,191
3,030
3,430
4,868
5,340
5,940
6,332
7,196
7,796
8,111
8,583
9,030
9,455
9,277
9,183
8,438
8,409
8,400
8,740
Zpětný
0,114
0,159
0,251
0,347
0,392
0,557
0,611
0,680
0,724
0,823
0,892
0,928
0,982
1,033
1,082
1,061
1,051
0,965
0,962
0,961
1,000
832
1 m3 OP
907
1261
1986
2748
3111
4417
4843
5388
5783
6582
7117
7437
7868
8096
8500
8339
8256
7637
7627
7642
7955
Ostatní objekty
Meziroční
X
1,390
1,575
1,237
1,132
1,420
1,096
1,113
1,073
1,138
1,081
1,045
1,058
1,029
1,050
0,981
0,990
0,925
0,999
1,002
1,041
na tocích
Součtový
1,000
1,390
2,190
3,030
3,430
4,870
5,340
5,940
6,376
7,257
7,847
8,200
8,675
8,926
9,372
9,194
9,103
8,420
8,409
8,426
8,771
Zpětný
0,114
0,159
0,250
0,345
0,391
0,555
0,609
0,677
0,727
0,827
0,895
0,935
0,989
1,018
1,069
1,048
1,038
0,960
0,959
0,961
1,000
833
1m2
440
535
940
1445
1580
2247
2465
2723
2921
3209
3529
3700
3884
4086
4274
4165
4036
3548
3543
3480
3639
Nádrže
Meziroční
X
1,216
1,757
1,251
1,093
1,422
1,097
1,105
1,073
1,099
1,100
1,048
1,050
1,052
1,046
0,974
0,969
0,879
0,999
0,982
1,046
na tocích
Součtový
1,000
1,216
2,136
3,284
3,591
5,107
5,602
6,189
6,639
7,293
8,020
8,409
8,827
9,286
9,714
9,466
9,173
8,064
8,052
7,909
8,270
Zpětný
0,121
0,147
0,258
0,397
0,434
0,617
0,677
0,748
0,803
0,882
0,970
1,017
1,067
1,123
1,174
1,145
1,109
0,975
0,974
0,956
1,000
833
1m délky
1825
2205
3905
6010
6570
9369
10280
11390
12220
14431
15772
16446
17237
18196
19044
18168
17223
16459
16436
16521
17288
Úpravy vodních
Meziroční
X
1,208
1,771
1,248
1,093
1,426
1,097
1,108
1,073
1,181
1,093
1,043
1,048
1,056
1,047
0,954
0,948
0,956
0,999
1,005
1,046
toků a kanály
Součtový
1,000
1,208
2,140
3,293
3,600
5,134
5,633
6,241
6,696
7,907
8,642
9,012
9,445
9,970
10,435
9,955
9,437
9,019
9,006
9,053
9,473
Zpětný
0,106
0,128
0,226
0,348
0,380
0,542
0,595
0,659
0,707
0,835
0,912
0,951
0,997
1,053
1,102
1,051
0,996
0,952
0,951
0,956
1,000
Součtový index : rok 1971 = 1,000
1,000 Zpětný index Zpětný index : rok 2015 = 1,000 1,000 : rok 2013 = 1,000
26
BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČR V LETECH 1997 – 2014 Základní údaje o bytové výstavbě 1997-2014 za Českou republiku a jednotlivé kraje lze získat z údajů ČSÚ (pro rok 2014 jsou to předběžné údaje). Podrobné údaje o bytové výstavbě až do úrovně jednotlivých obcí za roky 1997-2012 obsahují publikace ÚRS PRAHA, a.s., (většinou na webu ČSÚ), za rok 2013 jsou zatím k dispozici pouze celkové objemy dokončených bytů, ovšem jejich propojením s daty o vývoji obyvatelstva lze sledovat a analyzovat změny v rozmístění nové bytové výstavby v podrobném územním detailu (obce a jejich uskupení). Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století (maximum bylo 97 616 dokončených bytů v roce 1975), klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončených bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce 1995, kdy bylo dokončeno pouze 12 998 bytů, což představovalo 1,26 bytů na 1 000 obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů (4,02 bytů na 1 000 obyvatel), což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K tomuto maximu v daném roce ovšem do značné míry došlo i díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno 38 380, resp. 38 473 bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku 2008. V roce 2010 už bylo dokončeno pouze 36 442 bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce 2007. V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen 28 628 bytů (78,6 % předchozího roku, 68,7 % roku 2007), v roce 2012 se dokončilo 29 477 bytů (sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku 2007) a v roce 2013 pouze 25 246 dokončených bytů (88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku 2007). Rok 2014 zaznamenal další pokles na 23 881 dokončených bytů (2,27 bytů na 1 000 obyvatel), tj. 94,6 % předchozího roku a současně pouze 56,1 % roku 2007. Od roku 1997 do roku 2014 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem 524 546 bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v letech 2009-2013 (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 zahájených bytů na 100 dokončených a v roce 2013 pouze 87,6 zahájených bytů na 100 dokončených. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužovala doba výstavby a současně se zmenšovala zásoba rozestavěných bytů. Proto bylo v roce 2014 dokončeno ještě méně bytů než v roce 2013. V roce 2014 bylo zahájeno 24 351 bytů (102,0 % roku 2013), což bylo více než v letech 2012 a 2013, ale stále ještě o 44,4 % méně než v roce 2007. Z celkového počtu 23 881 dokončených bytů v roce 2014 bylo zkolaudováno 13 985 bytů v nových rodinných domech (58,6 %) a 6 192 bytů v nových bytových domech (25,9 %). Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 774 bytů v rodinných domech (3,2 % všech bytů) a 1 254 bytů v bytových domech (5,3 %). Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (439 bytů), byty v nebytových budovách (449 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (788 bytů). Modernizací bylo získáno 9 428 bytů. Proti předchozímu roku 2013 bylo dokončeno o 9,6 % méně bytů v nových rodinných domech, o 19,9 % méně bytů v nástavbách a přístavbách
27
k rodinným domům, o 3,2 % méně v případě nástaveb a přístaveb k bytovým domům a o 22,6 % méně modernizovaných bytů. U ostatních druhů staveb došlo k mírnému růstu, v případě bytů v nových bytových domech o 2,4 %, u ostatních druhů staveb byl nárůst vyšší, ale tam se jedná absolutně o malá čísla. Počet dokončených bytů 1997-2014 podle druhu stavby Počet dokončených bytů celkem Rok na 1 000 abs. obyvatel 1997 16 757 1,62 1998 22 183 2,15 1999 23 734 2,30 2000 25 207 2,44 2001 24 758 2,41 2002 27 291 2,66 2003 27 127 2,65 2004 32 268 3,15 2005 32 863 3,20 2006 30 190 2,93 2007 41 649 4,02 2008 38 380 3,66 2009 38 473 3,65 2010 36 442 3,45 2011 28 630 2,72 2012 29 467 2,79 2013 25 238 2,40 2014 23 881 2,27 Index 2010/2009 94,7 x Index 2011/2010 78,6 x Index 2012/2011 102,9 x Index 2013/2012 85,7 x Index 2014/2013 94,6 x Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.
v rodinných domech 6 509 8 336 9 238 10 466 10 693 11 716 11 397 13 302 13 472 13 230 16 988 19 611 19 124 19 760 17 385 17 442 15 469 13 985 103,3 88,0 100,3 88,7 90,4
v bytových domech 4 568 6 827 6 598 5 926 5 912 6 393 7 720 10 722 11 526 10 070 18 171 12 497 13 766 10 912 6 487 7 095 6 049 6 192 79,3 59,4 109,4 85,3 102,4
v tom v nástavbách v DPS a domovech k rodinným k bytovým absolutně 2 073 2 009 613 2 334 2 530 811 2 539 2 506 651 2 911 2 339 687 2 948 1 874 708 2 957 1 737 1 725 2 486 1 454 1 729 2 453 2 070 1 638 2 270 1 569 1 047 1 687 1 770 760 1 735 1 847 530 1 710 1 788 345 1 528 1 697 275 1 423 1 445 876 1 244 1 579 170 1 194 1 432 354 966 1 296 341 774 1 254 439 93,1 85,2 318,5 87,4 109,3 19,4 96,0 90,7 208,2 81,7 89,6 97,7 80,1 96,8 128,7
v nebytových budovách 132 407 767 745 824 1 070 1 213 719 794 651 733 727 803 786 618 581 414 449 97,9 78,6 94,0 71,6 108,5
stavebními úpravami 853 938 1 435 2 133 1 799 1 693 1 128 1 364 2 185 2 022 1 645 1 702 1 280 1 240 1 147 1 369 703 788 96,9 92,5 119,4 51,5 112,1
Počet modernizovaných bytů 4 645 6 078 8 755 10 725 13 435 13 599 12 761 15 469 21 896 21 144 18 758 21 187 19 029 18 899 17 207 16 906 10 786 9 428 99,3 91,0 98,3 63,8 87,4
Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. v roce 2012 cca 3,5 roku u bytů v nových rodinných i bytových domech, více než 5,5 roku u nástaveb a přístaveb k rodinným domům (většinou stavěných svépomocně) a necelé 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům.
28
Počet zahájených bytů 1997-2014 podle druhu stavby Počet zahájených bytů celkem Rok abs. 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Index 2010/2009 Index 2011/2010 Index 2012/2011 Index 2013/2012 Index 2014/2013
33 152 35 027 32 900 32 377 28 983 33 606 36 496 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853 22 108 24 351 75,4 97,9 86,6 92,7 110,1
na 1 000 obyvatel stř. stavu 3,20 3,39 3,19 3,14 2,82 3,28 3,56 4,22 4,16 3,54 2,66 2,61 2,26 2,10 2,31 x x x x x
v rodinných domech
12 521 14 933 12 489 12 177 12 895 13 659 17 250 20 990 22 918 18 750 16 611 17 060 14 399 12 490 12 440 88,6 102,7 84,4 86,7 99,6
v bytových domech
9 411 7 961 7 192 7 097 6 276 10 246 10 043 15 283 13 724 11 045 5 798 5 013 4 022 4 857 6 657 52,5 86,5 80,2 120,8 137,1
v tom v nástavbách v DPS a a přístavbách domovech k rodinným k bytovým penziónech domům domům absolutně 5 086 2 574 1 183 5 820 3 300 648 5 766 3 248 1 371 4 272 3 658 845 3 639 2 048 1 357 3 600 1 850 1 803 3 561 2 288 1 017 2 269 1 858 545 2 187 1 682 629 1 998 1 729 582 1 749 1 502 414 1 837 1 441 541 1 636 1 345 741 1 244 1 313 621 1 238 1 353 726 87,5 86,9 71,1 105,0 95,9 130,7 89,1 93,3 137,0 76,0 97,6 83,8 99,5 103,0 116,9
v nebytových budovách
595 593 1 247 1 453 1 384 1 225 1 167 2 166 1 872 2 458 1 564 1 175 1 277 1 100 1 565 63,6 75,1 108,7 86,1 142,3
stavebními úpravami nebytových prostorů 1 782 1 772 1 587 2 875 1 384 1 223 1 170 685 519 757 497 468 433 483 371 65,7 94,2 92,5 111,5 76,8
Počet modernizovaných bytů
8 668 10 587 16 087 16 638 16 659 16 050 17 145 29 635 27 020 24 186 24 031 24 349 18 900 15 638 14 251 99,4 101,3 77,6 82,7 91,1
Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.
Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima 43 796 bytů, z toho 20 990 bytů (47,9 %) v nových rodinných domech a 15 283 (34,9 %) v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 (22 918 bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech už v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), byty v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), byty v nebytových budovách v roce 2009 (2 458 bytů), byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875
29
bytů) a modernizované byty v roce 2006 (36 081 bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech 2006-2008, začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje. Z celkového počtu 24 351 zahájených bytů v roce 2014 bylo 12 440 bytů v nových rodinných domech (51,1%) a 6 657 bytů v nových bytových domech (27,3%). Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno 1 238 bytů v rodinných domech (5,1 % celkového počtu bytů) a 1 353 bytů v bytových domech (5,6 %). Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (726 bytů), byty v nebytových budovách (1 565 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (371). Dále byla zahájena modernizace 14 251 bytů. Proti předchozímu roku 2013 došlo k absolutnímu nárůstu celkového počtu zahájených bytů (o 10,1 %), hlavně díky nárůstu nových bytů v bytových domech (o 37,1 %), u kterých se počet zahájených bytů postupně zvyšuje od minima v roce 2012 (4 022 bytů). Zřejmě v tom může hrát roli potřeba zahájit výstavbu před vypršením platnosti stavebního povolení, ale i potřeba zajistit kontinuitu činnosti některých stavebních firem. Naproti tomu počet zahajovaných bytů v rodinných domech dále klesl (i když jen o 0,4 %) a dosáhl tak druhé nejnižší hodnoty od roku 1997 (v roce 2000 bylo zahájeno 12 177 bytů). Obdobný pokles zaznamenaly i nástavby a přístavby v rodinných domech. (o 0,5 %) a významnější pokles byty získané z nebytových prostorů (o 23,2 %) a také modernizované byty (o 8,9 %). Naproti tomu mírný nárůst zaznamenaly nástavby a přístavby v bytových domech (o 3,0 %) a významnější nárůst (ovšem z malých čísel) byty v nebytových budovách (o 42,3 %) a v DPS a domovech-penziónech (o 16,9 %). Dokončená bytová výstavba v krajích odrážela rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, odlišnou výchozí situaci v roce 1989, dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu propadu celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Základními faktory jsou přitom změny v situaci v Praze, vliv nové bytové výstavby v suburbiích, která se projevuje hlavně ve Středočeském kraji a v různé míře v dalších krajích a nakonec změny v postavení jednotlivých krajů. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhlo v roce 2014 hlavní město Praha (3,78 bytů na 1 000 obyvatel) a na dalším místě byl Středočeský kraj (3,23). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na 1 000 obyvatel. V této souvislosti je vhodné připomenout empirickou zkušenost, že pro rozvoj území včetně růstu počtu jeho obyvatel je potřebná intenzita bytové výstavby cca 3-3,5 bytu na 1 000 obyvatel ročně. To ovšem platí hlavně pro obce, u vyšších územních jednotek je ukazatel výsledkem zprůměrování údajů za obce. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2014 (0,90), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období 1997-2014 (1,22) měl Ústecký kraj, a to především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,72 bytů na 1 000 obyvatel v letech 1997-2014). Tento kraj měl jak v celém období 1997-2013, tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96), ale v roce 2014 už zase až na desátém místě.
30
Dokončené byty v krajích Podíl kraje na počtu Počet dokončených bytů dok. bytů
Kraj 19972014 Česká republika Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
obyvatel
1 632
1 958
2 453
2 984
2 898
2 523
2 698
2 403
1 944
Index počtu dok. bytů
1997199719972014/ 2014/ 2014 2014 2007 2014 2014 2014 2014 2007 2013
65 530 30 190 41 649 38 380 38 473 36 442 28 630 29 467 25 246 23 881 100,0 100,0 100,0 100,0 14 147 5 186 9 422 6 328 7 397 6 151 3 480 4 024 3 845 4 725 16,7 19,8 11,6 11,9 12 827 5 957 8 599 8 041 7 421 7 405 6 376 5 900 5 304 4 228 18,0 17,7 11,4 12,4 3 376 1 909 2 088 2 707 2 149 2 137 2 028 1 983 1 312 1 288 6,1 5,4 6,1 6,1 3 262 2 067 1 905 2 662 2 051 1 903 1 457 1 444 1 445 1 357 5,8 5,7 5,4 5,5 868 638 543 628 512 866 626 543 430 325 1,9 1,4 2,9 2,8 1 895 1 119 1 153 993 1 087 1 097 1 239 1 271 935 742 3,4 3,1 8,0 7,8 1 881 1 024 1 198 1 355 1 480 1 256 957 1 252 774 683 3,6 2,9 4,2 4,2 2 831 1 218 1 796 1 919 1 516 1 807 1 320 1 384 1 044 1 035 4,9 4,3 5,3 5,2 2 874 1 515 1 866 1 847 1 612 1 644 1 274 1 295 1 019 1 008 4,8 4,2 4,9 4,9 2 756 1 495 1 681 1 729 1 416 1 772 1 347 1 276 1 194 1 075 4,7 4,5 4,9 4,8 9 257 3 985 6 013 4 553 4 928 4 455 3 608 3 770 3 516 3 244 12,6 13,6 11,0 11,1 3 186 1 307 1 766 1 839 2 026 1 648 1 305 1 490 1 232 1 420 5,2 5,9 6,2 6,0 2 468 1 138 1 661 1 326 1 894 1 403 1 090 1 137 793 807 4,8 3,4 6,1 5,6 3 902
Intenzita bytové výstavby
7,4
8,1
12,1
11,6
2,81 4,04 4,42 2,83 3,03 1,85 1,22 2,42 2,58 2,73 2,69 3,20 2,38 2,21
4,03 7,87 7,24 3,31 3,42 1,78 1,40 2,77 3,26 3,67 3,28 5,30 2,76 2,82
2,27 3,78 3,23 2,02 2,37 1,08 0,90 1,56 1,88 1,95 2,11 2,77 2,23 1,38
57,3 94,6 50,1 122,9 49,2 79,7 61,7 98,2 71,2 93,9 59,9 75,6 64,4 79,4 57,0 88,2 57,6 99,1 54,0 98,9 64,0 90,0 53,9 92,3 80,4 115,3 48,6 101,8
1,72
1,57
1,59
99,3
80,9
Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.
Užitečným ukazatelem je vzájemný poměr mezi podílem kraje na obyvatelstvu a na nové bytové výstavbě. Ukazuje zcela jednoznačně, že i při všech změnách v absolutních objemech, se stále staví nejvíce ve třech krajích: v Praze, Středočeském a Jihomoravském, tedy ve dvou nejvýznamnějších centrech a v jejich suburbanizovaném zázemí. Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech 2006-2014 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji). Téměř všechny kraje ovšem zaznamenaly v roce 2014 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku, s jedinou výjimkou Prahy (nárůst o 22,9 %, ale pořád jenom na poloviční hodnotu roku 2007), a dále málo významných změn v Olomouckém a Zlínském kraji (malé nárůsty při malém základě). 31
Zahájená bytová výstavba v krajích odráží podobným způsobem jako dokončená bytová výstavba rozdíly mezi kraji, navazuje na dosavadní trendy, na rozdíl od dokončených bytů však rychleji zareagovala na ekonomickou krizi a pokles počtu zahájených bytů byl také v jednotlivých letech výraznější než počet dokončených bytů. Zahájené byty v krajích Intenzita zahájené bytové výstavby
Počet zahájených bytů Kraj 19972014 Česká republika Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
606 334 43 747 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853 22 108 24 351 92 518 7 901 7 886 6 810 5 719 2 878 2 733 2 827 3 352 4 481 113 233 8 407 8 201 9 516 7 516 6 448 5 846 4 914 3 831 4 239 40 872 2 689 2 568 2 841 1 910 1 793 2 193 1 485 1 481 1 484 34 671 2 252 2 117 2 458 2 084 2 031 1 630 1 420 1 413 1 300 13 589 760 588 769 845 608 728 607 614 638 25 006 1 798 1 913 1 829 1 631 1 220 1 197 1 147 846 1 019 21 285 1 595 1 244 1 591 1 535 1 152 839 747 637 749 28 693 2 012 2 087 2 396 1 942 1 254 1 272 1 216 1 061 935 29 594 2 262 2 498 1 733 2 078 1 251 1 376 1 096 1 062 1 060 27 737 1 723 1 671 1 591 1 380 1 154 1 238 991 881 859 73 303 5 909 5 614 4 196 4 427 3 414 3 380 3 008 2 807 3 650 32 155 1 793 2 167 2 280 1 840 1 163 1 264 1 176 1 207 1 065 27 861 1 724 2 010 1 607 1 300 1 228 1 128 1 145 854 941 45 817
2 922
3 232
3 914
3 112
2 541
2 711
2 074
2 062
1 931
19972007 2014
2014
Index počtu zah. bytů
Poměr počtu bytů zahájených k dokončeným
2014/ 2014/ 2007 2007 2013
2008
2013
2014
3,24 4,27 5,31 3,60 3,44 2,48 1,68 2,73 2,89 3,22 3,01 3,56 2,78 2,45
4,24 6,59 6,91 4,07 3,80 1,92 2,32 2,88 3,79 4,91 3,26 4,94 3,38 3,41
2,31 55,6 110,1 105,2 113,4 87,6 102,0 3,58 56,8 133,7 83,7 107,6 87,2 94,8 3,24 51,7 110,6 95,4 118,3 72,2 100,3 2,33 57,8 100,2 123,0 105,0 112,9 115,2 2,27 61,4 92,0 111,1 92,3 97,8 95,8 2,13 108,5 103,9 108,3 122,5 142,8 196,3 1,24 53,3 120,4 165,9 184,2 90,5 137,3 1,71 60,2 117,6 103,8 117,4 82,3 109,7 1,70 44,8 88,1 116,2 124,9 101,6 90,3 2,05 42,4 99,8 133,9 93,8 104,2 105,2 1,68 51,4 97,5 99,4 92,0 73,8 79,9 3,12 65,0 130,0 93,4 92,2 79,8 112,5 1,67 49,1 88,2 122,7 124,0 98,0 75,0 1,61 46,8 110,2 121,0 121,2 107,7 116,6
2,03
2,59
1,58
59,7
93,6 165,1 159,6
85,8
99,3
Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.
Na druhé straně má zahajovaná bytová výstavba schopnost rychleji zareagovat na ukončení krize. Proto je velmi povzbuzující, že v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 ze 14 krajů mělo osm krajů růst, z toho nejvíce Praha (+ 33,7 %) a Jihomoravský kraj (+30,0 %). V tom se ovšem odráží složení bytové výstavby, protože tyto kraje obsahují vyšší podíl bytových bytů (vliv obratu chování stavebních firem) a nižší podíl rodinných domů (stále ještě pokračující propad vlivem setrvačnosti chování jednotlivých stavebníků).
32
Stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých letech 2007-2014 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině, v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je však nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) měly v roce 2014 stejné kraje jako u dokončených bytů, na prvních třech místech bylo hlavní město Praha (3,58 bytů na 1 000 obyvatel), Středočeský kraj (3,24) a Jihomoravský kraj (3,12), všechny ostatní kraje měly intenzitu zahajované bytové výstavby pod 3,00 bytů na 1 000 obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,24 bytů na 1 000 obyvatel). Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech 1997 – 2013
V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let 1997-2013 v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V sedmnáctiletém průměru zde bylo dokončeno více než 10 bytů na 1 000 obyvatel. V období 1997-2008 přitom byla bytová výstavba intenzivnější v okrese Praha-západ (21,97 v roce 2007, 18,17 v roce 2008) nežli v okrese Praha-východ (15,67 v roce 2007, 15,54 v roce 2008). V období 2009-2013 se situace obrátila ve prospěch okresu Praha-východ (14,66 v roce 2009, 8,70 v roce 2013) oproti okresu Praha-západ (11,60 v roce 2009, 7,37 v roce 2013). Obrovský rozsah bytové výstavby v okolí Prahy, který je projevem suburbanizace, je patrný v porovnání s dalšími okresy v pořadí, kterými jsou okresy Brno-venkov (7,72 v roce 2007, 4,11 v roce 2013) a Beroun (6,83 v roce 2008, 4,36 v roce 2013). Suburbanizace se tedy projevuje i v zázemí významných regionálních center a dále v širším zázemí Prahy. Nejnižší intenzitu dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na 1 000 obyvatel) v průměru sedmnáctiletého období i v roce 2012 a 2013 byl okres Most, v roce 2013 k němu přibyly okresy Sokolov a Chomutov. Dalšími okresy s velmi nízkou intenzitou (mírně nad hranici jednoho dokončeného bytu na 1 000 obyvatel) jsou okresy Karviná, Ústí nad Labem, Teplice, Děčín, Šumperk a další. Z hlediska správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti (SO ORP) je obraz podobný, jenom přesnější. Protože se zmenšující se velikostí územní jednotky rozsah bytové výstavby z roku na rok silně kolísá (např. v důsledku dokončování rozestavěných obytných souborů), je vhodnější uvádět údaje alespoň za několikaleté období. V letech 2011-2013 byla nejintenzivnější výstavba v obvodu Říčany (11,17 bytů na 1 000 obyvatel průměrně ročně), na dalších místech byl obvod Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (9,59), Černošice (7,74), Pohořelice (7,43), Lysá nad Labem, Beroun, Židlochovice, Šlapanice, Třeboň (všechny více než 5,00). Je patrné, že se jedná u suburbanizované zázemí Prahy a dalších regionálních center. Nejnižší intenzitu měl obvod Týn nad Vltavou (0,09), vlivem Temelína, na dalších místech byly obvody v severních Čechách nebo v periferních venkovských prostorech.
33
Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období 1997-2013 postavilo v pěti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli, kde 122 870 dokončených bytů tvoří čtvrtinu celostátního objemu. V relativním vyjádření se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně ročně dokončeno 3,51 bytů na 1 000 obyvatel. Pouze o málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 2-5 tis. obyvatel, 500-1 000 tis. obyvatel a 100 tis. a více obyvatel (všechny s 3,3-3,5 bytů na 1 000 obyvatel). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s 50-100 tis. obyvateli a zejména s 20-50 tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 17 let pouze 1,67 bytů na 1 000 obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech (6,16 v roce 2007) , což odpovídá uspokojování zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech. V průběhu období 1997-2013 byl alespoň jeden byt postaven v 6 072 obcích, které představují 97,1 % z celostátního úhrnu obcí (6 253 k 31. 12. 2013). V necelé polovině obcí (48,6 %) byl postaven méně než jeden byt ročně, pět a více bytů ročně bylo dokončeno v 886 obcích (14,2 % obcí), 10 a více bytů v 446 obcích (7,1 %) a 100 a více bytů pouze v 17 obcích. Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (82 594, tj. 4 858 bytů ročně), v Brně (22 075, tj. 1299 ročně) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy (2 315, t.j. 136 bytů ročně), rychle rostoucí významná obec pražské suburbánní zóny. Za několika okresními městy a posledním krajským městem Karlovy Vary je dále na 16. místě Hostivice, rovněž u Prahy (2080, tj. 122 bytů ročně). Další obec, která není okresním městem ani ORP, je až obec Roztoky (1217, tj. 72 bytů ročně), opět u Prahy, na 31. místě. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (86,73 bytů na 1 000 obyvatel průměrně ročně). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Herink, Trnová, Květnice, Svémyslice, Chýně, Bašť, Zlatá, Jesenice, Šestajovice, aj.), v zázemí dalších regionálních center (Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). Vysoká intenzita nové bytové výstavby se ale kromě toho vyskytuje v některých rekreačních obcích, které se vyznačují vysokým počtem dokončených bytů, většinou ve formě 34
apartmánů a současně nízkým počtem obyvatel (což zvyšuje hodnoty relativního ukazatele). Patří sem např. Ostružná (50,69 bytů na 1 000 obyvatel průměrně ročně) v okrese Jeseník, Špindlerův Mlýn, Lipno nad Vltavou, Loučná pod Klínovcem a další. V roce 2013 bylo absolutně nejvíce bytů dokončeno v Praze (3 844 bytů), v Brně (1 182 bytů), v Plzni, Ostravě a Olomouci. Za těmito krajskými městy je na 6. místě Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a na 8. místě Hostivice u Prahy, okresní města a ostatní krajská města: Opava (7. místo), České Budějovice, Liberec, Jihlava, Karlovy Vary, další ORP Třinec a Lovosice, atd. Alespoň jeden byt byl dokončen v 3 759 obcích (60 % obcí), pět a více bytů ročně bylo dokončeno v 1 033 obcích (16,5 % obcí), 10 a více bytů v 427 obcích (6,8 %) a 100 a více bytů pouze v 13 obcích. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Karlova Studánka (163,09 bytů na 1 000 obyvatel), lázně a rekreační středisko v okrese Bruntál. Na této hodnotě se ovšem podílelo dokončení pouhých 38 bytů mimo rodinné domy v obci s 233 obyvateli. V období 1997-2004 zde ovšem bylo dokončeno pouze 6 bytů v rodinných domech v letech 2005-2012 žádný byt. Je to dobrá ukázka toho, že na úrovni podrobnosti jednotlivých let a jednotlivých obcí intenzita bytové výstavby velmi silně kolísá, proto je vhodné intenzitu uvádět za celé období 1997-2013, kde se vyrovnává alespoň kolísání v čase (problém malého počtu obyvatel zůstává). Významné přesto zůstává prostorové rozmístění nových bytů v absolutním vyjádření. Kartogram ukazuje, i v roce 2013 byla většina nové bytové výstavby realizována ve městech a suburbanizovaných prostorech kolem nich. K tomu byla využita klasifikace obcí podle prací Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vymezující suburbanizované obce v zázemí měst s 10 000 a více obyvateli. Kromě těchto obcí pokračuje v některých případech výstavba v rekreačních obcích (Karlova Studánka, Železná Ruda, Prášily, Ostružná, atd.). Poměrně značné množství nových bytů bylo však dokončeno i v malých obcích mimo urbanizované a suburbanizované prostory, ve vazbě na jejich polohu a místní podmínky rozvoje.
[email protected]
35
VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP - STAV 100 2013 Stavební podniky dle objemu tržeb IČO
Podnik
TRŽBY v tis. Kč
podniky stavebních hmot dle objemu tržeb
Rentabilita TRŽBY za stav. tržeb činnost z tržeb v %
IČO
Podnik
TRŽBY Rentabilita v tis. Kč tržeb
00014915
Metrostav a.s.*
27 631 473
1,3
97,6
27994929 LB MINERALS, s.r.o.
2 061 258
6,1
45274924
EUROVIA CS, a.s.
13 187 570
3,7
94,4
25137026 ZAPA beton, a.s.
1 975 307
2,4
60838744
STRABAG a.s.
12 536 939
3,1
82,7
46680004 HELUZ cihlářský průmysl, v.o.s.
1 180 842
3,2
46342796
OHL ŽS, a.s.
8 277 095
0,4
96,8
49823329 GOLDBECK Prefabeton, s.r.o.
1 128 162
8,8
25337220
PSJ, a.s.*
5 272 956
6,1
97,3
00015253 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.
1 014 657
-7,7
46678468
HOCHTIEF CZ a. s.
4 705 175
0,5
95,4
64832988 Xella CZ, s.r.o.
938 000
16,1
45309612
S u b t e r r a a.s.
4 164 174
1,0
98,4
45798222 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o.
887 939
9,0
48035599
SWIETELSKY stavební s.r.o.
3 962 442
0,7
96,7
26943565 Beton Brož, s.r.o.
529 204
6,1
27195147
SMP CZ, a.s.
3 190 220
1,4
100,0
47287586 CS-BETON, s.r.o.
517 267
2,9
2 836 116
2,0
99,4
63479087 PRAMOS, a.s.
343628
9,2
48292516 SYNER, s.r.o. *údaje z konsolidované úč. závěrky
Česká ekonomika v roce 2013 výrazněji nezvýšila svoji výkonnost, měřeno přírůstky HDP. Komplikovaná je situace i v oblasti stavebních investic, stavebnictví. Stavebnictví již několik let zaznamenává pokles poptávky po své produkci, rentabilita podnikání se snižuje, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě dosahuje svého dna. I přes tento nepříznivý trend, stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %. Rok 2013 nepřinesl zlepšení. Stavební produkce v lednu až prosinci 2013 klesla meziročně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %. Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v TOP-STAV 100/ 2013 byly získány přímo od podniků které jsme oslovili formou malé ankety. Nejen pro investory domácí i zahraniční ale i pro další účastníky stavebního procesu je TOP-STAV 100 i v období recese na stavebním trhu cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej vlastního zboží , výrobků a služeb a spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu.. Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv. 36
Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků. V letošním ročníku jsou v jednotlivých TOP žebříčcích hodnoceny stavební podniky i výrobci stavebních hmot materiálů. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS PRAHA, a.s. ve spolupráci se SPS a časopisem Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám. Prvních 10 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již sedmnáctého ročníku TOP –STAV 100 2013, který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2014, prvních 5 podniků výrobců stavebních hmot a prvních 10 podniků třináctého ročníku MID TOP – STAV 2013, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ, je prezentováno v uvedených tabulkách MID TOP - STAV 2013 IČO 25301144 42864771 27491943 00575381 25531549 63080931 47534630 62954890 44565208 26018055
Podniky dle objemu tržeb TRŽBY v tis. Kč
Podnik Navláčil stavební firma, s.r.o. MORYS s. r. o. HTK a.s.* DAV, a.s. ATLANTA,a.s. KONSTRUKTIS, a.s. Froněk, spol. s r.o. KASTEN spol. s r.o. Regionální stavební s.r.o. ZNAKON, a.s.
386208 326 678 286 380 224 363 221 561 218 818 217 355 194 127 183 887 178 876
Rentabilita tržeb
TRŽBY za stav. činnost z tržeb v %
2,2 2,1 2,3 0,7 9,3 0,5 2,6 1,2 4,1 7,7
99,3 96,2 100,0 96,1 100,0 98,7 0,1 97,7 99,1 97,3
[email protected]
37
ÚRS PRAHA, a.s. inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 110 00 Praha 10 www.urspraha.cz
78. konference EUROCONSTRUCT v Miláně
Euroconstruct tel.: (00420) 549 133 435
[email protected] www.euroconstruct.cz
INFORMACE O TRENDECH V EVROPSKÉM STAVEBNICTVÍ - 2015: VSTŘÍC NOVÉMU CYKLU Evropské stavebnictví vstoupilo v loňském roce do nové růstové fáze. Po sedmi letech hluboké krize, kdy trh ztratil 21 % a po dalším poklesu v roce 2013 (-2,7 %), ukázal rok 2014 konečně oživení stavební produkce (+1 %). V letošním roce poroste zhruba o 2,1 % a v následujícím dvouletém období o 2,2 %. I přes četné rozdíly mezi 19 zeměmi skupiny Euroconstruct se evropská ekonomika jako celek zotavuje – ovšem podle aktuálních odhadů pomaleji než bylo avizováno v polovině loňského roku. Zotavení je nejvíce podpořeno Velkou Británií. Růst zrychlil také v severských zemích mimo eurozónu. V eurozóně recese sice skončila (vyjma Itálie), ale ekonomika se ocitla ve slepé uličce. Produkce, mzdy a ceny stagnují a úroveň nezaměstnanosti dosahuje rekordních čísel, a to po 4 letech aplikování úsporných opatření. Naopak ekonomiky východní Evropy nyní po strmém propadu v letech 2012–2013 vykazují výrazný růst. Nová fáze růstu ale představuje spíše mírné oživení vycházející z nízké produkční úrovně. V dalších letech pak postupně dojde k výraznějšímu zotavení a stavebnictví tak dostihne růst ekonomiky. Z pohledu celkového stavebnictví byla východní Evropa se svým loňským 4,8% růstem tahounem trhu. Bude tomu tak i v následujících letech, kdy překročí hranici 5 %. Země východní Evropy tak vstupují do nové éry růstu, zejména díky efektivnějšímu využití evropských fondů v oblasti infrastruktury. V současnosti se tyto argumenty jeví ještě silnější v porovnání s vývojem v zemích západní Evropy, kde loňský trend (+ 0,8 %) bude pokračovat i v následujících letech a nepřekročí hranici 2 %.
38
39
Vývoj ve Francii, Itálii a Španělsku měl v roce 2014 stále klesající tendenci. Německo v blízké budoucnosti také zpomalí a v dalších letech se růst pravděpodobně dokonce zastaví. Poslední ze zemí velké pětky EUROCONSTRUCT je Velká Británie, která naopak očekává silné oživení stavebnictví. A to nejen díky nové bytové výstavbě (+16 % v roce 2014). Také nebytová výstavba bude poháněna zvyšující se poptávkou po komerčních a průmyslových prostorech a budovách pro vzdělávání. V neposlední řadě k růstu přispěje také obrat na poli nové inženýrské výstavby (+4,5 % v letech 2015 a 2016).
Ve všech segmentech stavebního trhu je podle nejnovějších prognóz očekáván v krátkodobém horizontu růst, a to pouze s menšími výkyvy. Bytová výstavba je stále zasažena krizí, převážně v oblasti novostaveb. Po výrazném poklesu v roce 2013 (-4 %) se v roce 2014 zastavila na hodnotě 0,1 %. V letech 2015–2017 však již podpoří stavební sektor v průměru 4% růstem. Obdobný trend platí i pro nebytovou výstavbu, jejíž 40
propad byl v roce 2013 ještě strmější. Růst v tomto segmentu bude v letech 2015–2017 v porovnání s bytovou výstavbou mírnější (více než 2 %). V porovnání s ostatními typy výstavby se inženýrské dařilo v loňském roce nejlépe (+1,4 %). A to i přesto, že odhady z konference EUROCONSTRUCT v Oslu (červen 2014) byly výrazně sníženy zejména kvůli revizi ukazatelů ve Velké Británii. Tento sektor vzroste v následujících třech letech každý rok v průměru o 2,5 %. Renovace budou i nadále hrát důležitou roli ve stabilizaci stavebního sektoru, kdy v dobách krize utlumily propad a nyní podpoří růst.
Přeložila a redakčně upravila: Barbora Pospíšilová, ÚRS PRAHA, a.s.
[email protected]
Výsledky z poslední konference EUROCONSTRUCT jsou nyní k dispozici! Detailní zprávy o každé zemi „Country report“ a celkové shrnutí a analýzu jednotlivých oblastí stavebnictví „Summary report“ si můžete objednat na
[email protected]. 41
PRŮMYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2014 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ Průmyslová výroba stavebních hmot v ČR je po provedené privatizaci plně provozována soukromými podnikatelskými subjekty. České stavebnictví disponuje průmyslovou výrobou stavebních hmot v míře, která postačuje potřebám odvětví. Exportní podíly (více jak 20%) dokladují špičkovou úroveň tohoto segmentu, ať již jde o cementy, keramiku, betonové výrobky, prefabrikáty a dílce, cihly či písek, kamenivo a výrobky stavební chemie. Před krizí /v r.2007/ byla nabídka výroby stavebních hmot stabilizovaná v úrovni cca 90 mld. Kč/rok, podílelo se na ni cca 32 tis. pracovníků ve 255 podnicích. Cenově je produkce v podstatě již na úrovni průměru cen dosahovaných v EU. Rozhodující část výrobců je kapitálově a organizačně propojena s příslušnými producenty stavebních hmot zemí EU. Z hospodářského hlediska je významné rozložení surovinových zdrojů a výrobních kapacit, které se vyskytují, kromě podniků na výrobu cementu a zásob kaolínu, prakticky ve všech regionech České republiky. Tato skutečnost dovolila široce rozvinout těžbu a zpracování silikátových surovin. Podobně jako celá česká ekonomika tak i obory průmyslu výroby stavebních hmot pociťují významné změny v důsledku probíhající celosvětové hospodářské krize započaté po roce 2007. Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2014 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. V tomto sektoru vzrostla stavební produkce v roce 2014 meziročně reálně o 2,3 %. Produkce pozemního stavitelství zůstala na stejné úrovni roku 2013 a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční růst stavební produkce o 7,5 %. Počet vydaných stavebních povolení v roce 2014 meziročně klesl o 6,5 %, stavební úřady jich vydaly 79 357. Orientační hodnota těchto staveb činila 249,8 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2013 se snížila o 3,1 %. Počet zahájených bytů v roce 2014 se meziročně zvýšil o 10,1 % a činil 24 351 bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 37,1 %, v rodinných domech došlo k poklesu o 0,4 %. Počet dokončených bytů v roce 2014 meziročně klesl o 5,4 % a činil 23 881 bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech vzrostl o 2,4 %, v domech rodinných klesl o 9,6 %. Loňský mírný nárůst stavební produkce /díky zejména nárůstu produkce inženýrského stavitelství, vedle neoblíbeného a kritizovaného snižování stavu zaměstnanců, významně ovlivnil i dosažené výsledky v průmyslové výrobě stavebních hmot. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2014 proti předchozímu roku 2013 byl vyšší o 6,3 procenta (resp. o + 3 711 mil. Kč). Nárůst byl zaznamenán u 10 oborů, z toho největší ve výrobě ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků (cca 15,9%, resp. + 239 mil. Kč), výrobě betonových výrobků pro stavební účely (14,8%, resp. +1 342 mil.K4), výrobě žáruvzdorných výrobků (12,2%, resp. +576 mil. Kč). U jediného oboru „výroby pálených zdících materiálů“ byl zaznamenán pokles a to ve výši 12,3%, resp. – 324 mil. Kč, což mimo jiné vypovídá i o zatím nezlepšující se produkci pozemního stavitelství. 42
Tab. 1 Objem tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci leden - prosinec 2014 Obor
Podíl na celkové produkci
Objem tržeb v b.c./ v mil.Kč/
2014
2013
%
ostatní těžba a dobývání
17,0
10739
10545
101,8
výroba žáruvzdorných výrobků
8,4
5305
4729
112,2
*
*
*
výroba keramických obkladaček a dlaždic
*
výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných výrobků
3,7
2305
2629
87,7
výroba cementu
10,2
6438
6007
107,2
výroba vápna a sádry
4,5
2810
2724
103,1
výroba betonových výrobků pro stavební účely
16,5
10415
9073
114,8
výroba betonu připraveného k lití
11,4
7196
7194
100,0
výroba malt
11,2
7054
6360
110,9
výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků
2,8
1746
1507
115,9
řezání, tvarování a konečná úprava kamenů
0,4
223
154
144,7
výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.
14,0
8854
8452
104,8
Celkem
100
63085
59374
106,3
za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny
PROJEVY A PŘÍČINY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ Dosažené hospodářské výsledky stavebního průmyslu jsou sice o něco lepší než v roce 2013, přesto ale výrobci stavebních materiálů v ČR si nemohou moc „dovolovat“, protože musí reagovat nejen na zpomalený ekonomický růst, ale zároveň také reagovat i na další rizika. Patří mezi ně zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když stavebnictví zatím stále nepokračuje zlepšenými hmatatelnými dosaženými výsledky. To zejména platí o produkci pozemního stavitelství. 43
Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a samozřejmě i na celkové zlepšení ukazatele zaměstnanosti.
POČET A STRUKTURA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 8 a to především u výroby betonových výrobků. Pro srovnání v roce 2009 bylo o 57 podniků více /evidováno celkem 182 podniků/. Tab. 2 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* 2014
Podniky
2013
ostatní těžba a dobývání
25
27
výroba žáruvzdorných výrobků
13
13
výroba keramických obkladaček a dlaždic
2
2
výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic
6
7
výroba cementu
4
4
výroba vápna a sádry
5
5
31
35
výroba betonu připraveného k lití
7
7
výroba malt
7
7
výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků
5
5
řezání, tvarování a konečná úprava kamenů
5
4
12
12
122
128
výroba betonových výrobků pro stavební účely
výroba ostatních nekovových minerálních výrobků celkem * za organizace s 50 a více zaměstnanci, Pramen: ČSÚ
44
PRACOVNÍCI Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v r. 2014. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v r. 2010 poklesl o 7,9%, resp. o 1 955 osob, v r. 2011 dalších 0,5 %, resp. 94 osob, v r. 2012 to bylo o 3,7%, resp. -852 osob, v r. 2013 to bylo o 1,1%, resp. -224 osob a v roce 2014 to bylo o 1,4% a dalších – 299 osob. Největší pokles o 279 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru ostatní těžba a dobývání. Tab. 3 Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů 2014
Podniky
2013
14/13
ostatní těžba a dobývání
3864
4143
93,3
výroba žáruvzdorných výrobků
2782
2645
105,2
výroba keramických obkladaček a dlaždic
*
*
*
výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic
1198
1298
92,3
výroba cementu
1225
1243
98,6
630
643
98,0
výroba betonových výrobků pro stavební účely
5180
5236
98,9
výroba betonu připraveného k lití
1458
1498
97,3
výroba malt
1811
1754
103,3
výroba ostatních betonových, cem. a sádrových výr.
721
743
97,0
řezání, tvarování a konečná úprava kamenů
259
220
117,7
1891
1886
100,3
21019
21309
98,6
výroba vápna a sádry
výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. celkem za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ
* pro malý počet respondentů neuváděno
45
PRŮMĚRNÁ MZDA V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2014 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 32 627 Kč a byla oproti roku 2013 cca o 4,2% vyšší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena pouze u oboru výroba připraveného k lití. Tab. 4 Průměrná mzda zaměstnanců vybraných oborů 2014
Podniky
2013
14/13
ostatní těžba a dobývání
28735
27796
103,4
výroba žáruvzdorných výrobků
27433
26668
102,9
*
*
výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic
28079
26337
106,6
výroba cementu
48069
46378
103,7
výroba vápna a sádry
36877
36372
101,4
výroba betonových výrobků pro stavební účely
26964
25694
104,9
výroba betonu připraveného k lití
38852
39384
98,7
výroba malt
37821
35259
107,3
výroba ostatních betonových, cem. a sádrových výr.
32391
29003
111,7
řezání, tvarování a konečná úprava kamenů
21337
20612
103,5
výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.
32324
30804
104,9
výroba keramických obkladaček a dlaždic
celkem /v průměru/ Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci
32627
*
31301 104,2 * pro malý počet respondentů neuváděno
EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem /především do sousedního Německa, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahraničí byl vyšší v roce 2014 oproti roku 2013 o 9,0 %, resp. + 1 825 mil. Kč. 46
Největší nárůst vývozu zaznamenaly obory výroba žáruvzdorných výrobků, výroba pálených zdících materiálů, výroba cementů a výroba malt.
Tab. 5 Tržby z přímých vývozů v b.c. /mil. Kč 2014
Podniky
2013
14/13
ostatní těžba a dobývání
3142
3306
95,1
výroba žáruvzdorných výrobků
4128
3540
116,6
výroba keramických obkladaček a dlaždic
*
výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných
*
*
4128
3540
116,6
výroba cementů
859
754
114,0
výroba vápna a sádry
486
449
108,1
1900
1768
107,5
38
36
105,9
1324
1007
131,6
839
714
117,5
37
31
117,7
5136
5047
101,8
22017
20192
109,0
výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výr. řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. celkem za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ
* pro malý počet respondentů nehodnoceno
Výhradně díky nárůstu exportu na západoevropské trhy prodal plzeňský Lasselsberger v roce 2014, jediný český výrobce keramických obkladů, stejné množství svých produktů jako v roce 2009, tedy 24,5 milionu metrů čtverečních. V letošním roce, opět i díky exportu na Západ, plánuje Lasselsberger /podle generálního ředitele Romana Blažíčka/ nárůst na 27 milionů metrů čtverečních keramických obkladů.
47
Další vývoj stavebního průmyslu v ČR se zaměřením na úspory energií •
Klíčovým sektorem zvyšování energetické účinnosti EU je stavebnictví:
Stavebnictví představuje 41 % veškeré spotřebované energie EU a využívá téměř 61 % dováženého zemního plynu do EU. Hlavním problémem pro energetickou účinnost jsou již existující budovy, které spotřebovávají až 2/3 celkové energie. Pět základních pilířů Energetické unie: • • • • •
bezpečnost, solidarita a důvěra plně integrovaný evropský vnitřní trh s energiemi kontrolovaná poptávka po energetických zdrojích dekarbonizovaná ekonomika a vedoucí postavení Evropy v obnovitelných zdrojích a nízkokarbonových technologiích vedoucí postavení výzkumu a inovací a „zeleného růstu“
Zároveň Evropské komisi byla doručena výzva zástupců celoevropské iniciativy Renovate Europe Campaign (REC) a aliance Šance pro budovy: ustavit Energetickou unii na snižování spotřeby energie. Dle Mezinárodní energetické agentury energetická účinnost je jediným a největším domácím zdrojem energie a také odvětví s nejméně využitým potenciálem. Jde o čistý, levný zdroj energie, který může být dostupnými technologiemi během krátké doby využit kdekoliv po celé Evropě. Aliance Šance pro budovy sdružuje více než 300 firem z oboru energeticky úsporného stavebnictví. Dle jejích výpočtů po roce 2020 opatření energeticky úsporného stavebnictví uspoří odběratelům (domácnostem, firmám a institucím) minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie. •
K oběhovému hospodářství / k recyklaci
Evropská Komise začátkem července loňského roku rovněž přijala návrhy, jak Evropu nasměrovat na cestu k tzv. oběhovému hospodářství a zvýšit recyklaci v členských státech. Dosažení nových cílů v oblasti odpadů by vytvořilo 580 000 nových pracovních míst ve srovnání se současným stavem, a současně zvýšilo konkurenceschopnost Evropy a snížilo poptávku po nákladných a vzácných zdrojích. Návrhy rovněž znamenají snížení dopadů na životní prostředí a snížení emisí skleníkových plynů. Podle těchto plánů mají Evropané do roku 2030 recyklovat 70 % komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu; od roku 2025 má být ukládání recyklovatelného odpadu na skládky zakázáno. Místo těžby surovin a jejich jednorázového využití s následným vyhozením je nová vize zaměřena na odlišný ekonomický model. Novým standardem oběhového hospodářství je opětovné využití, oprava a recyklace. Odpady se stávají minulostí. Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: „Ve 21. století, ve světě nově se rozvíjejících ekonomik, milionů nových spotřebitelů střední třídy a propojených trhů, žijeme s lineárními ekonomickými systémy, které jsme zdědili z 19. století. Chceme-li být konkurenceschopní, 48
musíme co nejlépe využívat naše zdroje, a to znamená znovu je použít, ne je pohřbít na skládkách jako odpad. Přechod na oběhové hospodářství je nejen možný, je ziskový. To ale neznamená, že k němu může dojít bez správných opatření politiky. Cíle pro rok 2030, která navrhujeme, znamenají, že je třeba už dnes začít se zrychlením přechodu na oběhové hospodářství a využitím podnikatelských a pracovních příležitostí, které nabízí.“
Závěr Energetika je jednou z hlavních výzev, která před Evropou stojí. Hrozba zvyšujících se cen energie a rostoucí závislost na jejím dovozu ze zahraničí snižují spolehlivost dodávek energie a ohrožují celou naši ekonomiku. Musíme přitom přijmout důležitá rozhodnutí, jak výrazně snížit emise a zpomalit změny klimatu. Pokud Unie chce, aby její energetická infrastruktura v budoucnu obstála, musí do ní nyní masivně investovat. Evropský trh s energií je s 500 miliony spotřebitelů nejen největším regionálním trhem na světě, ale také největším dovozcem energie. Některé z výzev, před nimiž EU stojí, jsou společné většině zemí a jejich řešení si proto vyžaduje mezinárodní spolupráci. Patří sem: • • • •
změna klimatu dostupnost ropy a zemního plynu technologický rozvoj energetická účinnost
Mezinárodní energetická politika musí sledovat společné cíle spočívající v zabezpečení dodávek, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Důležité jsou vztahy s producenty a tranzitními zeměmi. Na významu však nabývají i vztahy se zeměmi, které velké množství energie spotřebovávají, a především s rozvíjejícími se ekonomikami a rozvojovými zeměmi. Stavební materiály hrají v trvale udržitelném rozvoji důležitou roli skrze své energetické vlastnosti a trvanlivost, což určuje spotřebu energie budov po celou dobu jejich životnosti. Zkoumáním použití materiálů a jejich kombinací lze proto dosáhnout významných zlepšení prostředí a kvality života. Mezi trendy proto také nesmí chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i estetickou hodnotou.
[email protected]
49
VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ 2014 Vývoj stavebníchmateriálů materiálů použitých v Cenové soustavě ÚRS Praha, v období až 2014 Vývoj cencen stavebních použitých v Cenové soustavě ÚRSa.s., Praha, a.s.,2005 v období 2005 až 2014
tvárnice Liatherm 365 P+D 24,7x36,5x24 cm 4MPa tvarovka betonová běžná plná hladká přírodní HX 4/9/A-0 39x9x19 cm deska cementotřísková CETRIS BASIC 125x335 cm tl.2,8 cm 1,5
1,7 1,6
1,4
1,5
1,3 index
1,4 index
1,2 1,3
1,1
1,2 1,1
1
1
0,9
0,9 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
0,8
2014
2005
2006
čerpadlo rotační samonasávací 25-SVA-1-LM-1 čerpadlo ponorné kalové 50 GFHU-105-70-LU/MH 230 V čerpadlo oběhové teplovodní ALPHA2 25-40A 230V 180mm
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
směs maltová suchá pro omítku štukovou univerzální 0-0,6 mm MVJ-2 bal. cementový potěr jemný BP 1, zrno do 4 mm bal. 40 kg směs maltová suchá zdící 061/poroflex 5 MPa 0,7 mm 1,15
1,4
1,1
1,3
1,05
1,2
1
index
index
1,5
1,1
0,95
1
0,9
0,9
0,85
0,8
0,8 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
50
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
VÝVOJ SMĚRNÝCH CEN STAVEBNÍCH PRACÍ V LETECH 2011 - 2014 Odvětví stavební výroby celkem 2001
2002
2003
2004
Inženýrské stavby 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2001 1,000 1,043 1,076 1,145 1,187 1,246 1,306 1,366 1,359 1,341 1,267 1,277 1,272 1,317
2001 1,000 1,044 1,081 1,163 1,199 1,279 1,347 1,426 1,409 1,354 1,248 1,252 1,242 1,288
2002 0,959 1,000 1,032 1,098 1,139 1,196 1,253 1,311 1,304 1,287 1,216 1,226 1,221 1,264
2002 0,958 1,000 1,035 1,114 1,149 1,226 1,291 1,367 1,351 1,298 1,197 1,201 1,191 1,235
2003 0,929 0,969 1,000 1,064 1,103 1,158 1,214 1,270 1,264 1,248 1,179 1,188 1,183 1,224
2003 0,925 0,966 1,000 1,076 1,109 1,183 1,246 1,320 1,304 1,253 1,155 1,158 1,149 1,192
2004 0,873 0,911 0,940 1,000 1,037 1,089 1,141 1,193 1,187 1,172 1,108 1,117 1,113 1,152
2004 0,860 0,898 0,929 1,000 1,031 1,100 1,158 1,226 1,211 1,164 1,073 1,076 1,067 1,106
2005 0,842 0,878 0,907 0,964 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 1,077 1,073 1,111
2005 0,834 0,870 0,902 0,970 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 1,045 1,037 1,075
2006 0,803 0,836 0,864 0,918 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 1,026 1,022 1,058
2006 0,782 0,816 0,845 0,909 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 0,979 0,971 1,007
2007 0,766 0,798 0,824 0,876 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 0,979 0,975 1,009
2007 0,742 0,775 0,803 0,864 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 0,930 0,923 0,957
2008 0,732 0,763 0,787 0,838 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 0,935 0,931 0,964
2008 0,701 0,732 0,758 0,816 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 0,878 0,871 0,903
2009 0,736 0,767 0,791 0,842 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 0,940 0,936 0,969
2009 0,710 0,740 0,767 0,826 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 0,889 0,882 0,915
2010 0,746 0,777 0,801 0,853 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 0,953 0,949 0,982
2010 0,739 0,770 0,798 0,859 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 0,925 0,918 0,952
2011 0,789 0,822 0,848 0,903 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 1,008 1,004 1,039
2011 0,801 0,835 0,866 0,932 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 1,003 0,995 1,032
2012 0,783 0,816 0,842 0,895 0,929 0,975 1,021 1,070 1,064 1,049 0,992 1,000 0,996 1,031
2012 0,799 0,833 0,864 0,929 0,957 1,021 1,075 1,139 1,125 1,081 0,997 1,000 0,992 1,029
2013 0,786 0,819 0,845 0,898 0,932 0,978 1,026 1,074 1,068 1,054 0,996 1,004 1,000 1,035
2013 0,805 0,840 0,870 0,937 0,964 1,030 1,083 1,148 1,134 1,089 1,005 1,008 1,000 1,037
2014 0,759 0,791 0,817 0,868 0,900 0,945 0,991 1,037 1,032 1,018 0,962 0,970 0,966 1,000
2014 0,776 0,810 0,839 0,904 0,930 0,993 1,045 1,107 1,093 1,050 0,969 0,972 0,964 1,000
Pozem ní stavby 2001
2002
Vodohospodářské stavby 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2001 1,000 1,056 1,088 1,161 1,203 1,258 1,316 1,367 1,360 1,321 1,263 1,277 1,277 1,320
2001 1,000 1,032 1,068 1,136 1,180 1,232 1,294 1,352 1,333 1,241 1,128 1,127 1,121 1,174
2002 0,947 1,000 1,030 1,099 1,139 1,191 1,246 1,295 1,289 1,252 1,197 1,210 1,210 1,251
2002 0,969 1,000 1,035 1,101 1,144 1,194 1,254 1,310 1,292 1,203 1,094 1,093 1,088 1,139
2003 0,919 0,971 1,000 1,067 1,105 1,156 1,209 1,256 1,250 1,214 1,161 1,174 1,174 1,214
2003 0,936 0,966 1,000 1,064 1,105 1,154 1,212 1,267 1,249 1,163 1,057 1,056 1,051 1,100
2004 0,861 0,910 0,937 1,000 1,036 1,084 1,134 1,178 1,172 1,138 1,088 1,100 1,100 1,137
2004 0,880 0,908 0,940 1,000 1,039 1,085 1,139 1,190 1,173 1,092 0,993 0,992 0,987 1,033
2005 0,831 0,878 0,905 0,965 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 1,062 1,062 1,098
2005 0,847 0,874 0,905 0,962 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 0,954 0,949 0,994
2006 0,795 0,840 0,865 0,923 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 1,016 1,016 1,051
2006 0,812 0,838 0,867 0,922 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 0,914 0,909 0,952
2007 0,760 0,803 0,827 0,882 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 0,971 0,971 1,004
2007 0,773 0,797 0,825 0,878 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 0,871 0,867 0,908
2008 0,732 0,772 0,796 0,849 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 0,933 0,933 0,965
2008 0,740 0,763 0,789 0,840 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 0,833 0,829 0,868
2009 0,735 0,776 0,800 0,853 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 0,938 0,938 0,970
2009 0,750 0,774 0,801 0,853 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 0,845 0,841 0,881
2010 0,757 0,799 0,824 0,879 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 0,967 0,967 1,000
2010 0,806 0,831 0,860 0,916 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 0,908 0,903 0,945
2011 0,792 0,835 0,861 0,919 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 1,011 1,011 1,045
2011 0,887 0,914 0,946 1,007 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 0,999 0,994 1,041
2012 0,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 1,034
2012 0,887 0,915 0,947 1,008 1,048 1,094 1,148 1,200 1,183 1,101 1,001 1,000 0,995 1,042
2013 0,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 1,034 2014 0,758 0,799 0,824 0,880 0,911 0,951 0,996 1,036 1,031 1,000 0,957 0,967 0,967 1,000
2013 0,892 0,919 0,951 1,013 1,054 1,100 1,153 1,206 1,189 1,107 1,006 1,005 1,000 1,047 2014 0,852 0,878 0,909 0,968 1,006 1,050 1,101 1,152 1,135 1,058 0,961 0,960 0,955 1,000
51
[email protected] 52
MODERNÍ SW PRO OCEŇOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ Určení ceny stavebních prací je nezbytnou součástí přípravy každé stavby. Pro stavební firmy a řemeslníky je znalost cen a vlastních nákladů stěžejní pro jejich podnikání, investoři potřebují znát orientační odhad cen pro posouzení investičních záměrů, kontrolní rozpočty projektů a smluvní vymezení s dodavateli. Projektanti potřebují cenové informace pro posouzení technických variant, sestavení rozpočtů pro zadavatele apod. Moderní stavební SW pro oceňování stavebních prací, jakým je např. SW KROS plus, poskytují databáze popisů a cen stavebních a montážních prací a nástroje pro sestavení jednoduchých propočtů, položkových rozpočtů i podrobných kalkulací nákladů. Navíc obsahují další moduly a podklady pro procesy navazující na rozpočty, jako porovnání nabídek v průběhu výběrových řízení na (sub)dodavatele, tvorbu finančních plánů a harmonogramů, sledování a řízení stavebních prací v realizaci ad. Ve zbývající části článku se zaměříme na oceňování prací v SW KROS plus, který patří ke špičce mezi stavebními SW jak v České republice, kde jej využívá přes 13 000 uživatelů, tak na Slovensku. Program je složen z modulů, které pokrývají celý proces výstavby – od hrubého plánování nákladů až po realizaci. Je určen pro stavební firmy, investory, projektanty, rozpočtáře a další účastníky stavebních řízení. Moderní technologie použité při tvorbě SW KROS plus umožňují běžné nasazení na jednotlivých PC ale i terminálové nasazení a SQL řešení až pro stovky současně pracujících uživatelů.
Kvalitní rozpočet je základ Úplný, srozumitelný a bezchybný rozpočet je základem pro všechny účastníky stavebního procesu. Vytvoření srozumitelného rozpočtu, který obsahuje veškeré náklady nutné pro vznik stavby, znamená provést položkový výčet těchto nákladů ve struktuře, které rozumí všichni účastníci. Jako efektivní a transparentní prostředek pro vyjádření struktury nákladů se používají již několik desítek let obecně známé a respektované oceňovací podklady, obvykle reprezentované tzv. Cenovými soustavami. Nejpoužívanější a nejvíce aktualizovanou Cenovou soustavou v České republice je Cenová soustava ÚRS, jejíž kompletní podoba je obsažena v programu KROS plus. Program KROS plus, jehož základní částí je právě komplexní modul pro rozpočtování, tak spolu s Cenovou soustavou ÚRS poskytují komfortní podklady a nástroje pro tvorbu položkových rozpočtů, podrobných výkazů výměr, sestavení a ocenění zadání ad. Modul Rozpočet umožňuje: - Sestavit rozpočty a soupisy prací na základě Cenové soustavy ÚRS (Obr. č. 1) - Zpracovat podrobné výkazy výměr - Importovat a automaticky ocenit zadání na stavební práce 53
- Provést úpravy všech údajů rozpočtu včetně hromadných cenových úprav - Automaticky zkontrolovat rozpočet, zvýraznit nejdražší položky, apod. - Získat profesionální tiskové výstupy a mnohé elektronické výstupy do Excelu, PDF, XML, aj. Obr. č. 1 – Náhled na část položkového rozpočtu
54
Vice o Databázi Cenové soustavy ÚRS - Databáze CS ÚRS je uceleným systémem informací, metodických návodů a postupů pro stanovení ceny stavebního díla - Obsahuje více než 170 tisíc položek stavebních prací a materiálů a další důležité informace o užití položek, metodice rozpočtování, indexy změn cen, tarify, sazebníky atd. - Databáze je pravidelně půlročně aktualizovaná a doplňována o nejnovější sortiment materiálů, technologií a prací - Splňuje požadavky podle zákona o veřejných zakázkách a jeho prováděcích vyhlášek, určujících požadavky na soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr - Je sloužena z těchto hlavních částí: o Katalogy popisů a směrných cen stavební prací (HSV, PSV) o Katalogy montáží technologických zařízení (M) o Sborník pořizovacích cen materiálů (SPCM) o Vedlejší rozpočtové náklady (VRN) o Katalog agregovaných položek rychlého rozpočtování pro pozemní stavby (RYRO) o Agregované položky komunikací (APK dle TP170) o Rozpočtové ukazatele stavebních objektů (RUSO) o Katalog pro oceňování škod na stavebních objektech (POLAR) o Normativní základny – nákladové rozbory
Kromě výše uvedených funkcí se do programu KROS plus průběžně doplňují nástroje a moduly, které reflektují nejnovější vývoj a potřeby, např. v podobě propojení mezi projektovou dokumentací a rozpočtem pro usnadnění časově náročné tvorby a kontroly výkazů výměr. Tento modul SW se nazývá „AREA“ a slouží pro odečty výměr přímo z projektu (formáty dwg, pdf, gif, jpg, ad.). Odečtené výměry lze snadno využít při tvorbě výkazů výměr a rozpočtů (Obr. č. 3). Mimo to se Cenová soustava ÚRS využívá v grafických SW jako 5. (cenový) rozměr BIM modelů.
55
Obr. č. 2 – Náhled na databázi Cenové soustavy ÚRS, část katalogu PSV Klempířské konstrukce
Obr. č. 3 – Odečet výměr z projektové dokumentace s využitím AREA
Další inovací klasického pojetí rozpočtování je využití databází sortimentu renomovaných stavebnin či velkoprodejců. V dnešní době, kdy prodejci materiálů využívají hojně různých slev, tak uživatelé programu KROS plus mají možnost si velmi jednoduše stáhnout vybranou databázi do programu a ověřit si aktuální ceny výrobků a materiálů přímo od jejich prodejců (Obr. č. 4). Materiály lze následně využít v rozpočtu včetně možnosti jejich snadného objednání. Tyto online databáze materiálů jsou užitečnou nadstavbou k základní a rozsáhlé databázi materiálů Cenové soustavy ÚRS.
56
Obr. č. 4 – Online databáze prodejců materiálů v KROS plus
Podrobné kalkulace nákladů Především zhotovitelé staveb při ocenění zadání od zadavatelů (tzv. „slepých rozpočtů“ či soupisů prací) pracují kromě položkových cen také s jejich rozpady (rozbory) na jednotlivé složky nákladů a plánovaný zisk – kalkulují své náklady a výslednou cenu. Cenová soustava ÚRS obsahuje kromě jednotkových směrných cen položek i tyto rozbory položek nákladů a potřeb po složkách tzv. kalkulačního vzorce - náklady na materiály, mzdy, stroje, výrobní režie, správní režie + zisk (Obr. č. 5). Obr. č. 5 – Náhled na rozbor položky CS ÚRS
57
Složky nákladů si zhotovitelé upravují dle firemních podmínek a podmínek dané stavby. K tomu slouží modul pro kalkulování. Modul Kalkulace umožňuje: -
Upravit materiály včetně jejich cen napříč celou zakázkou Stanovit mzdy ve všech položkách Zakalkulovat náklady na provoz strojů Nastavit vlastní výši režií a zisku na zakázce Velmi jednoduše a rychle zkalkulovat nabídkový rozpočet Mít přehled nad vlastními náklady i subdodávkami a to v procesu přípravy i následné realizace 58
Vyčíslené složky nákladů po kalkulaci jsou v položkové struktuře rozpočtu zobrazeny v pravé části Obr. č. 6. V případě prací, které jsou poddodávkami, jsou uvedeny pouze jména a ceny dodavatelů (případně upraveny o kalkulované režie a zisk hlavního dodavatele). Obr. č. 6 – Příklad kalkulace nákladů v položkovém členění zadání v SW KROS plus
Kromě výše uvedených modulů a funkcí existuje mnoho dalších nástrojů, které reflektují trhem udávané požadavky na vývoj těchto systémů. Neustále tak dochází k zefektivňování oceňování stavebních prací a tyto moderní SW mají své stálé místo při plánování a výstavbě staveb.
[email protected] 59
ÚVAHA O BIM A ČESKÉM STAVEBNICTVÍ V úvodu bych rád napsal o východiscích pro svou úvahu. V rámci di5 architekti inženýři připravujeme projekty pozemních staveb cca 20 let. Z toho v posledních 6 letech připravujeme projekty metodikou BIM (building information management). V současné době již neřešíme, zda projekt zpracovávat metodikou BIM, ale řešíme, jak může data vzniklé v průběhu přípravy a realizace efektivně využívat investor spolu s námi v průběhu celé životnosti stavby. V posledních letech často slýcháme o špatném stavu Českého stavebnictví. Pokud budeme hovořit s lidmi mimo stavební byznys, dozvíme se, že naše stavebnictví je synonymem pro nízkou kvalitu, prodlužování termínů, neefektivitu a korupci. My stavaři říkáme, že za stavem stavebnictví je především jeho podfinancování, špatná investorská příprava, nespolupráce při výstavbě. Dodavatelé budou hovořit o nekvalitních projektech. V uvedených problémech jsou pouze dva, se kterými BIM pomoci nemůže, nebo pouze částečně. Jedním z nich je problém korupce. Na druhou stranu nejde o problém stavebnictví, ale investora. Jednoduše řečeno - bez aktivní účasti investora není korupce možná. Druhým je podfinancování stavebnictví. Nemysleme si, že zvýšené investice do stavebnictví přinesou dlouhodobý růst. Z pohledu přidané hodnoty na pracovníka stagnuje stavebnictví (na rozdíl od průmyslu) již od 70. let. Ekonomický růst lze spolehlivě generovat pouze efektivními inovacemi vlastní produkce (výroby). S tímto i se všemi ostatními problémy stavebnictví může BIM pomoci. BIM je zjednodušeně jednou ze základních podmínek pro inovace ve stavebnictví a pro zprůmyslnění stavebnictví. BIM je princip nakládání s daty v průběhu životního cyklu budov. BIM je databáze, a to jednotná, spojující jednotlivé účastníky stavebního procesu. Představme si BIM jako supermarket, ze kterého si jednotlivý účastnící berou ta data, ty informace, které potřebují a zároveň model obohacují o informace, které vytvářejí. Významnou výhodou, dle mého názoru jednou z nejdůležitějších, je skutečnost, že na virtuální model stavby vzniklý v rámci projekční přípravy můžeme nahlížet jako na prototyp stavby. Získáváme ve stavebnictví nástroj, který nám, na rozdíl průmyslu vždy chyběl – prototyp výrobku. Na tomto virtuálním prototypu můžeme testovat, analyzovat, řídit procesy. V současnosti je virtuální model využíván především v době návrhu stavby (projektu). Na modelu řešíme prostorové kolize jednotlivých profesí, statické analýzy. Můžeme model využívat pro ověření osvětlení a oslunění jednotlivých prostor, proudění vzduchu atd.. BIM model nám dokáže dát, díky zmíněným analýzám, řadu odpovědí již v prvotních stupních dokumentace. Samozřejmostí je využití modelu pro vykazování prvků a výměr konstrukcí. Zde se otvírá velký prostor pro návaznost BIM modelu na softwary pro rozpočtování a pro schopnost vyhodnocovat změny v projektu a jejich vliv na cenu stavby. 60
61
Velký význam má BIM pro správu budov. V dnešní době trpí stavebnictví „jednoúčelovou dokumentací“, kdy informace nutné pro správu budov jsou po dokončení stavby získávány z různých zdrojů (prováděcí dokumentace, dokumentace skutečného provedení, protokoly o zkouškách a revizích, technické listy jednotlivých výrobků atd.). Získání všech informací nutných pro řádnou správu budov je náročné na čas i finance. BIM nám tato data, při správném zadání uživatelem, dává vcelku přirozeným způsobem. Na trhu je celá rada FM softwaru, který BIM model dokáže využít jako zdroj informací. Zde bych zmínil naši zkušenost s přípravou projektu pro novou budovu ČSOB v Radlicích, kde naše práce spočívala v definování požadavků na jednotlivé účastníky výstavby tak, aby na závěr celého procesu byl BIM model využitelný ve správě budov. Tzn. model (databáze) obsahující veškeré informace o prvcích stavby a jejich údržbě. Naše zkušenosti s projektováním v BIM ukazují, že stále větší procento investorů si uvědomuje výhody, které jim BIM přináší. Stále častěji se požadavek na dokumentaci v BIM objevuje jako jeden s požadavků v našich smlouvách. Objednatelé začínají požadovat BIM v přípravě projektů. Někteří z důvodu jednodušší vizuální kontrolovatelnosti, další proto, aby získali kvalitnější, řádně zkoordinovaný projekt a někteří se dívají dále a chtějí model využitelný ve správě budov. Spolu s investory ovšem narážíme na jeden podstatný problém a to na skutečnost, že pouze velice omezená množina stavebních firem je schopná a ochotná BIM model obohacovat v průběhu výstavby o informace, které jsou pro další využití modelu podstatné. Naše zkušenost ukazuje, že dodavatelé na projektech připravených v BIM vnímají požadavek investora na využívání BIM postupů a obohacování modelu jako práci navíc a nevidí zde možnosti výrazně vyšší efektivity pro sebe samé. Přitom zkušenosti ze zahraničí ukazují na možnost významného zvýšení efektivity, na možnost snížení nákladů stavby a na zrychlení celého procesu výstavby. V předchozím odstavci jsem hovořil o možnostech využití virtuálního prototypu stavby v průběhu projekční přípravy. V průběhu přípravy a řízení stavby jsou ještě širší a v zahraničí hojně využívány. Na prototypu se simuluje celý postu výstavby, organizují se a plánují dodávky výrobků a materiálů. V průběhu denní/týdenní přípravy se využívají dílčí výkazy materiálů. Díky kvalitně zkoordinovanému prostorovému modelu je možné plánovat prefabrikaci jednotlivých dodávek. Pro řízení toku materiálu je možné využít například QR kódy nebo RFID čipy, které nám umožňují sledovat konkrétní výrobek od jeho výroby, přes jeho umístění ve stavbě až po jeho využití v provozu. V řadě zemí se testuje využití modelu pro 3D tisk konstrukcí a prvků. České stavebnictví potřebuje inovace, potřebuje opustit přístup, kdy zisk jednoho musí znamenat ztrátu toho druhého. Do stavebnictví se musí vrátit spolupráce při tvorbě produktu. Spolupráce a inovace, které přinesou vyšší efektivitu, vyšší kvalitu a i vyšší profit pro zúčastněné.
[email protected] 62
AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA PRO STAVEBNICTVÍ 1)
Zákon o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí 100/2001 Sb. (EIA zákon) Česká republika pod hrozbou zastavení finančních toků z rozpočtu EU akceptovala požadavky Evropské komise uplatněné v rámci infringementu proti ČR pro nedostatečné promítnutí Směrnice do národní legislativy. Novelizace zákona s účinností od 1.4.2015 byla provedena zákonem 39/2015 Sb. Zákon komplikuje přípravu (a v podstatě i realizaci ) staveb, zejména složitostí územního a stavebního řízení, výrazným postavením tzv. dotčené veřejnosti v procesu schvalování staveb, rozsáhlými možnostmi soudního přezkumu jednotlivých rozhodnutí , neustálé opakování posuzování vlivů na životní prostředí při každém řízení (princip coherence stamp), možnosti soudního přezkumu s možností přiznat žalobě odkladný účinek atd. Tento stav zásadním způsobem ohrožuje i přípravu staveb financovaných z prostředků EU, takže konečným důsledkem bude (bez ohledu na infringement), že alokované prostředky nebude možné fakticky vyčerpat. Nepředpokládá se zpracování nového zákona. Správní postupy vč. projednání s veřejností budou dále řešeny ve stavebním zákoně.
2)
Zjednodušení stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj intenzivně pracuje na novele zákona 183/2006 Sb. Stavební zákon. SPS se na této práci podílí jak v rámci pracovních skupin tak v Kolegiu ministryně pro stavební zákon. Cílem je zjednodušit procesy povolování staveb snížením počtu správních řízení, omezením počtu odvolacích řízení a posílení působnosti tzv. obecných stavebních úřadů. Návrh je ve vztahu k ostatním orgánům státní správy konfliktní a dochází k jeho modifikaci. Předpokládá se, že liniové stavby a zvláštní stavby pozemní budou nadále povolovány příslušnými speciálními a jinými stavebními úřady a to v režimu stavby hlavní. Je rozpracována metoda jednotného povolovacího řízení podle zásady jedna stavba, jeden úřad, jedno povolení. Investorům se ponechává však možnost postupovat ve dvoustupňovém řízení, podle současného modelu – územní rozhodnutí – stavební povolení. Tato forma je plně zdůvodnitelná u rozsáhlých a náročných staveb (obecně). Investoři budou volit tento postup zpravidla tam, kde úsilí a vynaložení značných finančních prostředků na přípravu stavby až do stupně dokumentace ke stavebnímu povolení, včetně komplexního projednání, může být zcela nebo zčásti zmařeno při stavebním řízení, kterému žádné jiné řízení nepředcházelo. Do novely stavebního zákona mají být integrovány postupy z řízení EIA i společné prvky povolování liniových staveb.
3)
Zákon o liniových stavbách Zákon byl připravován v gesci Ministerstva dopravy. Cílem samostatné právní úpravy, pro urychlení dopravních staveb, bylo vytvoření podmínek pro zkrácené řízení stavební i vyvlastňovací. Od tohoto návrhu se následně upustilo vzhledem k tomu, aby v souběhu se stavebním zákonem nebyly připravovány paralelní právní předpisy řešící stejnou nebo obdobnou problematiku. Tomuto rozhodnutí 63
předcházelo posouzení možností převzít právní úpravu Spolkové republiky Německo. Právní předpisy SRN nejsou však do právního řádu České republiky přenositelné. Speciální ustanovení o liniových stavbách, které není vhodné zahrnout do stavebního zákona budou řešena novelou zákona 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní a inženýrské infrastruktury. Samostatná právní úprava se připravuje v působnosti MPO pro energetické stavby, kde některé postupy jsou upravovány v souladu s evropskou legislativou a to jak věcně tak i z časového hlediska implementace evropských norem.
4)
Státní expertiza Do vládního prohlášení byl přijat úkol zavedení institutu státní expertizy pro veškerou investiční výstavbu. Základem budoucího řešení jsou teze zpracované SPS. Ministerstvo pro místní rozvoj vytvořilo pracovní skupinu expertů, která se přípravou právní úpravy zabývá. Všichni účastníci si uvědomují, že právní úprava úplně nové problematiky zákonem by vyžadovala nepřiměřeně dlouhou dobu. MMR proto zvolilo v podstatě jediný racionální postup a to omezit v současné době (a podobě) státní expertizu na stavby financované z evropských fondů. Tyto pravidla bude možné stanovit cestou Usnesení vlády. Souběžně by byla zpracována podrobnější verze, která by měla širší dosah a to tak, aby pokrývala i větší investice v působnosti samospráv. Nastavení hranice finanční náročnosti staveb podléhajících státní expertize je věcí politického rozhodnutí.
5)
Zákon o veřejných zakázkách Na podkladě Směrnice o veřejných zakázkách č. 2014/24/EU z 26.2.2014 přijaté Evropským parlamentem a radou, zpracovává Ministerstvo pro místní rozvoj návrh nového zákona o zadávacích řízeních, který by měl nabýt účinnosti v průběhu r. 2016. SPS se aktivně účastní práce v expertní skupině. Základní rámce právní úpravy jsou v úrovni expertní skupiny vymezeny. V této fázi považujeme za rozhodující zabránit snaze rozšiřovat povinnosti České republiky nad rámec Směrnice a to zpřísňováním pravidel pro zadávací řízení. S politováním musíme konstatovat, že nejen v případě tohoto zákona, ale celé řady právních předpisů přijatých v rámci transposice Evropské legislativy jsou nastavovány zpřísňující podmínky, které následně komplikují postavení českým subjektům. Domníváme se, že snahou ústředních orgánů státní správy, podle působnosti, by měla být zásada akceptovat evropské právo skutečně jen v nezbytném rozsahu. K 1.3.2015 je zpracováno neúplné paragrafované znění, které bylo předáno do mezirezortního připomínkového řízení. V zákoně je třeba dořešit oblast právní úpravy certifikace stavebních dodavatelů a část dohledu nad hospodářskou soutěží – návrh zpracovává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
[email protected]
64
SPS
ÚRS PRAHA, a.s.
• podílí se svými náměty a připomínkami na tvorbě hospodářské politiky státu k rozvoji stavebnictví a souvisejících odvětví • usiluje formou přímých vztahů i účastí v Radě hospodářské a sociální dohody o podporu proinvestiční politiky a prosazuje potřeby a zájmy stavebního odvětví • podílí se na tvorbě právních předpisů pro stavebnictví a související aktivity • spolupracuje se zahraničními institucemi s obdobným posláním • podporuje vytváření podmínek pro úspěšné podnikání malých a středních podniků • poskytuje členským firmám aktuální informace prostřednictvím médií • s polupracuje na tvorbě standardů pro vzdělávání, podmínky rozvoje učňovského školství, středního a vyššího odborného vzdělávání • zabezpečuje a posiluje pozitivní obraz stavebnictví ve veřejnosti prostřednictvím médií a tiskových konferencí • organizuje účast členských firem na celostátních výstavách a veletrzích • organizuje soutěže k prezentaci činnosti členských firem • poskytuje svým členům bezplatnou prvotní právní pomoc • je správcem Systému certifikovaných stavebních dodavatelů a vybraných podkladů pro zadávávání veřejných zakázek • podílí se na tvorbě Operačních programů pro období 2014 – 202 v oblasti investiční výstavby • je členem Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) v ČR i v jednotlivých krajích a je členem Rady vlády pro stavebnictví • od roku 1961 působí na poli stavebních informací • je autorem Cenové soustavy ÚRS, která je etalonem ve stavebnictví • 2x ročně aktualizuje ceníky stavebních prací • je poradenským a konzultačním pracovištěm pro klasifikaci a třídění ve stavebnictví • zastupuje ČR v mezinárodních nevládních společenstvích Euroconstruct, ICIS • je znalecká organizace jmenovaná v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady nemovitostí, tvorbu a uplatňování cen a rozpočtování ve stavebnictví • zajišťuje monitoring, analýzy, strategii stavebnictví • zpracovává analýzy potřebnosti, stavu a kvality bytové výstavby, účinnosti legislativních i nelegislativních opatření v pozemním stavitelství
© Svaz podnikatelů ve stavebnictví a ÚRS PRAHA, a.s., 2015 Autorská práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být jakýmkoliv způsobem reprodukována bez předchozí písemné dohody s vydavatelem. ISBN 978-80-7369-625-2
STAVEBNICTVÍ V KOSTCE
2015
