DOMY, BYTY A BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČESKÉ REPUBLICE Vývojové tendence v oblasti bydlení v letech 1961 - 2001 Základní ukazatele charakterizující vývoj obyvatel, domácností, domů a bytů za období 1961 - 2001 hovoří o jeho nerovnoměrnosti podle jednotlivých desetiletí. Tab. 1 Vývoj základních ukazatelů o obyvatelstvu, domech a bytech 1961 - 2001 Počet Rok, etapa
1961 1970 1980 1991 20011) 1961-1970 1970-1980 1980-1991 1991-2001 1961 1970 1980 1991 2001
cenzových domácností
obyvatel
9 571 531 9 807 697 10 291 927 10 302 215 10 230 060 2,5 4,9 0,1 -0,7 100,0 102,5 107,5 107,6 106,9
trvale obydlených domů
neobydlených domů
trvale obydlených bytů
neobydlených bytů
Absolutní počet . . 2 845 145 1 627 630 . 3 088 837 1 634 304 196 587 3 494 846 1 597 076 262 816 3 705 681 1 630 705 338 313 3 827 678 Přírůstky (úbytky) v % výchozích stavů 9,0 . . 8,6 10,7 0,4 . 13,1 4,5 -2,3 33,7 6,0 5,4 2,1 28,7 3,3 Index (rok 1961 = 100; případně první vyplněný rok = 100) 100,0 . . . 109,0 100,0 . 108,6 120,6 100,4 100,0 122,8 126,1 98,1 133,7 130,2 132,9 100,2 172,1 134,5
3 214 263 3 502 608 3 875 674 4 051 583 4 270 717
trvale obydlených bytů v rodinných v bytových domech domech
. . . 371 512 538 615
. 1 652 782 1 604 843 1 525 389 1 632 131
. 1 436 055 1 890 003 2 180 292 2 195 547
. . . 45,0
. -2,9 -5,0 7,0
. 31,6 15,4 0,7
. . . 100,0 145,0
. 100,0 97,1 92,3 98,8
. 100,0 131,6 151,8 152,9
1) Včetně 69 654 cizinců s dlouhodobým pobytem v České republice.
Vyčleňuje se období 1970 - 1980, kde počet obyvatel a domácností vzrostl nejvíce a na druhé straně období 1991 - 2001, kde došlo k poklesu počtu obyvatel oproti období 1980 - 1991. I při snížení počtu obyvatel se však počet domácností zvýšil, přírůstek v mezidobí 1991 - 2001 činil 169 134 cenzových domácností, tedy o 5,4 % více. V období 1991 - 2001 došlo k výraznému zvýšení počtu neobydlených domů a bytů. Neobydlené byty v roce 2001 dosáhly 538 615 bytů, jejich počet se proti roku 1991 zvýšil o 45 %. Tabulka 1 ukazuje i na rozdíly ve vývoji počtu trvale obydlených bytů podle typu výstavby (rodinné a bytové domy). Až do roku 1991 u trvale obydlených bytů v rodinných domech docházelo k úbytkům. V období 1991 - 2001 se počet těchto bytů zvýšil o 106 742 (o 7 %), zatímco dřívější relativně vysoké přírůstky bytů v bytových domech se snížily na pouhých 15 255 bytů (o 0,7 %). Po celé období 1991 - 2001 i v dalších letech přetrvává tendence růstu vlastnického bydlení, zatímco nájemní bydlení vykazuje relativní ústup v podílu bytů z bytového fondu i zejména v podílu na celkové bytové výstavbě. Přírůstky a úbytky obyvatel, domácností a trvale obydlených bytů v grafickém zobrazení zároveň ukazují, že v letech 1961-1970 a 1991-2001 byly přírůstky domácností vyšší než přírůstky bytů. Normální ovšem je, že domácnosti by měly růst pomaleji než byty, čímž by se dosahovalo i zvýšení vybavenosti domácností byty. Nelze se spokojit s tím, že počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel stabilně rostl. Ve vztahu k bydlení jsou rozhodující domácnosti, nikoliv počet obyvatel. Důležitým faktorem ovlivňujícím výsledné čisté přírůstky bytů jsou úbytky bytů, které představují rozdíl mezi počtem bytů z bytové výstavby a počtem bytů projevujících se čistým přírůstkem. Pozitivním jevem je, že se vysoké úbytky v období 1991-2001 snížily. Nepůsobila zde však prozatím rozsáhlejší rekonstrukce bytového fondu, ale patrně více to, že
se obrátila migrace z měst na venkov. I při snížení podílu úbytků bytů, stále zhruba tři pětiny nově postavených bytů bylo nutné použít jako náhradu úbytků. Úbytky bytů přinášejí velmi cennou informaci o efektivnosti procesu bydlení, akcentují i kvalitu reprodukce bytového fondu. Je důležité také uvést i několik dalších ukazatelů, které vyjadřují kvality bydlení. V období 1961-1970 se počet obytných místností zvýšil o 26,7 %, obytná plocha se zvýšila o 20,4 %, v období 1971-1980 to bylo ještě více o 29,9 %, respektive 23,6 %. V následujících desetiletích se přírůstky snížily. V letech 1980-1991 činil přírůstek obytných místností 17 % a obytné plochy 15,4 %. Přírůstky v období 1991-2001 činily u místností 3,2 % a u plochy 5,1 %. Jak v počtu obytných místností, tak i v obytné ploše je úroveň bydlení v České republice ve srovnání s vyspělými západoevropskými zeměmi stále ještě nízká. V České republice činí průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu 76 m2 (rok 2001), v nové výstavbě 107,3 m2 (rok 2006). Podle údajů Eurostatu v Rakousku činila průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu 93 m2 a v SRN 89,5 m2. V nové výstavbě se největší byty staví ve Švédsku (127 m2 obytné plochy), v SRN „pouze“ 112 m2 obytné plochy. Bytový fond se rozčleňuje také podle právního důvodu užívání bytů a podle druhu budov. U rodinných domů se vyznačuje naprostou převahou bydlení ve vlastním domě. V bytových domech a ostatních budovách činil v roce 2001 podíl nájemních bytů včetně bytů členů družstva nájemců 51,7 %. Podle období výstavby rodinných a bytových domů, lze hovořit o vysokém stáří bytového fondu. V rodinných domech jsou vysoké počty bytů z období do roku 1920 a 1945. V bytových domech a ostatních budovách se byty stavěly zejména v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. V období 1991-2001 bylo postaveno více bytů v rodinných domech než v ostatních budovách. Podíl bytů v rodinných domech v těchto letech činil 10,6 % (celkový počet za všechna období = 100,0), v bytových domech pak činil jen 6,2 %.
Bytová výstavba v letech 1997-2009 Tab. 2 Zahájené, dokončené a rozestavěné byty 1997-2009 podle druhu stavby v tom Rok
Počet bytů celkem
v rodinných domech
v bytových domech
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
16 757 22 183 23 734 25 207 24 758 27 291 27 127 32 368 32 863 30 190 41 649 38 383 38 526
6 506 8 336 9 238 10 466 10 693 11 716 11 397 13 302 13 472 13 230 16 988 19 612 19 151
4 578 6 827 6 598 5 926 5 912 6 393 7 720 10 722 11 526 10 070 18 171 12 497 13 780
1997
33 152
12 521
9 411
v nástavbách a v přístavbách v domovech - v nebytových penzionech objektech k rodinným k bytovým domům domům Dokončené byty 2 073 2 002 613 132 2 334 2 530 811 407 2 539 2 506 651 767 2 911 2 339 687 745 2 948 1 874 708 824 2 957 1 737 1 725 1 070 2 486 1 454 1 729 1 213 2 453 2 070 1 638 719 2 270 1 569 1 047 794 1 687 1 770 760 651 1 735 1 847 530 733 1 710 1 788 345 727 1 516 1 704 275 838 Zahájené byty 5 086 2 574 1 183 595
stavebními úpravami nebytových prostorů
Počet modernizovaných bytů
853 938 1 435 2 133 1 799 1 693 1 128 1 364 2 185 2 022 1 645 1 702 1 262
4 645 6 078 8 755 10 725 13 435 13 599 12 761 15 469 21 896 21 142 18 758 21 187 19 029
1 782
8 668
2004 2005 2006 2007 2008 2009
39 037 40 381 43 747 43 796 43 531 37 319
17 485 17 579 20 620 20 990 22 918 18 750
11 901 13 574 14 541 15 283 13 724 11 045
1997 2004 2005 2006 2007 2008 2009
90 552 146 801 155 202 171 879 177 477 186 246
47 770 70 516 74 497 82 003 85 943 89 276
15 315 27 817 30 573 36 013 35 087 38 055
3 499 1 841 855 3 141 2 103 527 2 409 2 009 979 2 269 1 858 545 2 187 1 682 629 1 998 1 729 582 Rozestavěné byty koncem roku 14 016 9 344 1 248 30 209 724 2 473 30 638 7 868 2 204 31 399 8 466 2 868 31 932 8 873 3 073 32 438 9 185 3 520 nesleduje se.
1 318 1 932 2 182 2 166 1 872 2 458
2 138 1 525 1 007 685 519 757
20 074 24 404 36 081 29 635 27 020 19 029
678 3 905 5 047 6 792 8 367 9 612
2 181 4 637 4 375 4 338 4 202 4 160
10 678 43 448 47 234 62 171 73 048 78 881
Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.
V období 1997 - 2009 bylo v České republice dokončeno 381 036 bytů ve všech formách výstavby. Z jednotlivých forem výstavby jsou nejvíce zastoupeny byty v rodinných domech, kterých bylo evidováno bez nástaveb, přístaveb a vestaveb celkem 164 107. Bytů v bytových domech bylo po celé období dokončováno méně než bytů v rodinných domech. Celkově bylo v bytových domech postaveno 120 720 bytů bez nástaveb a přístaveb. Zejména v polovině sledovaného období byl rozdíl mezi počtem bytů v rodinných a bytových domech výrazný, poslední tři roky došlo k růstu a počet dokončených bytů v bytových domech přesáhl desetitisícovou hranici. Byty dokončené v nástavbách, přístavbách a vestavbách byly populární téměř po celé sledované období, avšak v posledních letech dochází ke snižování počtu bytů u této formy bytové výstavby. V rodinných domech formou nástaveb, přístaveb
a vestaveb bylo v letech 1997 – 2009 dokončeno 29 619 bytů, v bytových domech to bylo 25
190 bytů. Bytů postavených v domovech – penzionech s pečovatelskou službou bylo nejvíce dokončováno v letech 2002 – 2005, kdy jejich počet přesáhl každoročně hranici 1 000 bytů. Celkově bylo touto formou postaveno 11 519 bytů. Bytů v nebytových objektech bylo dokončeno celkem 9 620 a bytů pořízených stavebními úpravami nebytových prostorů bylo získáno 20 159. Statisticky jsou také zjišťovány počty modernizací starších bytů, které sice nerozšiřují bytový fond, ale dochází ke zkvalitnění bydlení. Celkem bylo v letech 1997 – 2009 modernizováno 187 479 bytů. Maximum bytů bylo dokončeno v České republice v roce 2007 (41 649 bytů). Z územního hlediska však i v tomto roce existovaly kraje, ve kterých došlo k meziročnímu poklesu počtu dokončených bytů. Jednalo se kraj Plzeňský a Karlovarský. V roce 2008 se meziroční pokles projevil velmi výrazně v Praze a v kraji Jihomoravském. Růstové byly kraje Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Vysočina, Moravskoslezský a Olomoucký. Pokles se tedy projevil v krajích s výraznými suburbanizačními trendy. V roce 2009 se pokles meziročního indexu počtu dokončených bytů za ČR zastavil, avšak prorůstovými kraji byly v Čechách pouze hl.m. Praha a kraj Ústecký. Na Moravě se však naopak chovaly prorůstově všechny kraje s výjimkou Vysočiny.
Z územního hlediska bylo v období let 1997 – 2009 dokončeno nejvíce bytů v hlavním městě Praze (65 356 bytů) a ve Středočeském kraji (65 130 bytů). Středočeský kraj i přes pokles v roce 2009 zůstal těsně za hlavním městem Praha. Jihomoravský kraj si výsledky roku 2009 upevnil třetí místo mezi kraji (ve sledovaném období bylo dokončeno 47 339 bytů). Hranici 25 000 dokončených bytů překonal a čtvrté místo si také pojistil Moravskoslezský kraj (za sledované období 26 321 bytů). V ostatních krajích přesáhl počet 20 000 bytů dokončených bytů nově kraj Olomoucký (20 299 dokončených bytů). Nejméně probíhala bytová výstavba
v Karlovvarském kraji (kde byllo dokončenno jen 7 356 6 bytů, dále pak v krajícch Ústeckém m a Libereeckém, kde bylo dokonnčeno méně jak 12 814, resp. 13 9335 bytů. Podle počtu obytnýých místnosstí u novýchh rodinných domů převažovaly v oobdobí 1997 7 – 2008 byty se čtyřmi a vícce pokoji, v posledníchh dvou letecch byly zastoupeny v úhhrnu dokon nčených bytů v rodinných r d domech vícee než čtyřmii pětinami. Naopak N u bytových b doomů je podíll čtyř- a více pokkojových byytů minimállní, převažuují byty 2+1, popř. 3+1, významnýý je však i podíl p maloploodých bytů. Průměrný počet p pokojjů v bytech vykazuje koolísavý vývvoj s mírně rostoucí r tendenccí v nových rodinných domech d (zee 4,31 na 4,4 40 pokojů na n byt) i v byytech bytov vých (z 2,02 na 2,28 pokojůů na byt). Nástavby N a přístavby p k rodinným domům d mělyy, s výjimkou roku 2003, pookojovost mírně m nad hlladinou 3 pokojů (a navíc mírně sttoupající), nnástavby a přístavbby k bytovým m domům nad n hranicí dvou obytn ných místnoostí na byt, s častým meziroččním kolísánním. Více než n čtyřpětinnovým podíílem jsou zaastoupeny bbyty se čtyřm mi a více pokkoji vedle hl. h města Praahy ještě v krajích k Střeedočeském, Zlínském a Vysočině, na
druhou stranu malooplošné bytyy převažují ve výstavbě bytových domů v Ússteckém a Libereckém kraji. V roce 20077 byly zastooupeny celk kem u rodinnných domů čtyřmi pětinami. Průměrnná obytná plocha p bytů dokončenýcch v nových h rodinnýchh domech see po počáteččním skokoviitém nárůstuu v roce 19998 pohybovvala v dalšícch letech v rozmezí 96 a 98 m2. Obytná O plocha v nástavbácch, přístavbáách a vestavvbách k rodiinným dom mům rostla tééměř po cellé sledovaané období (s ( výjimkouu let 2000 a 2007), v po osledním rocce 2008 vzrrostla na 70,,7 m2, byla teddy o 10,1 m2 větší než v roce 19977. Vývoj prů ůměrné obyttné plochy nnovostaveb bytovýcch domů máá kolísavý průběh. p Nejvvětší byty v bytových domech d poddle obytné plochy p (54,0 m2) byly stavvěny právě až a v poslednním roce 20 008, kdy bylly o 10,3 m3 větší než v roce 2002. Ukazatel U za nástavby n a přístavby p k bytovým domům má také t kolísavvý průběh, s celkovvě rostoucí tendencí. t N Nástavby a přístavby p k bytovým b doomům ve věětšině let
sledovaného období vykazují větší obytnou plochu než byty v nových bytových domech. V roce 2008 činila průměrná obytná plocha bytů 52,4 m2, tedy byla (jako v jednom ze tří let) menší než v novostavbách bytových domů. V roce 2008 byla celková pořizovací hodnota všech dokončených bytových budov a bytů v bytových i nebytových budovách cca 92,5 mld. Kč. V posledním roce pokračovala tendence víceméně plynulého zvyšování nákladů na výstavbu nových rodinných domů (s výjimkou přechodné stagnace v letech 2000 a 2001), přičemž právě v roce 2008 bylo tempo nárůstu nejvyšší. V roce 2008 činila průměrná pořizovací hodnota bytu v novém rodinném domě 3 088 tis. Kč, ve srovnání s rokem 1997 byla o 944 tis. Kč (o 44 %) vyšší. Z hlediska velikostního rozrůznění obcí se zdaleka nejdráže staví ve velkoměstech. U nových bytových domů se mezi roky 1997 a 2008 průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu zvýšila, přes časté kolísání mezi jednotlivými roky, z 1 083 na 1 889 tis. Kč, tedy o tři čtvrtiny. Byt v novém bytovém domě je téměř o 40 % levnější než byt dokončený v novém rodinném domě, při vztažení pořizovacích hodnot na 1 m2 užitkové plochy však zjišťujeme, že byty v bytových domech jsou ve skutečnosti nákladnější. Byty získané formou nástaveb a přístaveb se stavějí ve srovnání s novostavbami levněji (odpadají náklady na sítě), zvláště v rodinných domech, kde převládá svépomocný typ výstavby.
