Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2013 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE

Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2013 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty

STAVEBNICTVÍ V KOSTCE

2014

KONTAKTY Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR Národní třída 10, 110 00 Praha 1, [email protected], www.sps.cz, +420 224 951 350 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1, [email protected], www.mmr.cz, +420 224 861 111 Ministerstvo dopravy a spojů ČR nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, 110 15 Praha 1, [email protected], www.mdcr.cz, +420 225 131 111 Ministerstvo financí ČR Letenská 15, 118 10 Praha 1, [email protected], www.mfcr.cz, +420 257 041 111 Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, [email protected], www.czso.cz, +420 274 051 111 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, 110 15 Praha 1, [email protected], www.mpo.cz, +420 224 851 111 Hospodářská komora ČR Fredova 27/82, 190 00 Praha 9, [email protected], www.komora.cz, +420 266 721 300 ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, 102 00 Praha 10, [email protected], www.urspraha.cz, +420 267 219 210 FIEC Avenue Louise 66, B- 1050 Brussels, [email protected], www.fiec.eu, +322 514 55 35 EUROCONSTRUCT Pražská 18, 102 00 Praha 10, [email protected], www.euroconstruct.org, +420 549 133 435

Úvodní slovo Publikace „Stavebnictví v kostce“, kterou dnes již podvanácté dostáváte do ruky, pro vás přináší opět řadu pozoruhodných informací, které potřebujete nejen pro svoji práci, ale i pro širší rozhled v našem oboru. Ani v té letošní se neshledáte s takovými údaji o výsledcích stavebnictví za uplynulý rok, které by uspokojovaly netrpělivé očekávání nás všech o opětovném návratu stavebnictví na vzestupnou úroveň. Přesto však došlo ke změně, která nás naplňuje jistým střízlivým optimismem.

Nová vláda ve svém vládním prohlášení shrnula priority, které by měly garantovat nejen hospodářský růst země, zaměstnanost, konkurenceschopnost, ale významné místo v něm má také přehled strategických záměrů v oblasti investiční politiky v dopravní infrastruktuře, bytové výstavbě, energetické náročnosti budov, ale také v legislativě, která výstavbu dosud velmi komplikuje. Splnění těchto záměrů bude ovlivňovat ekonomika státu, ale také jistota a důvěra privátních investorů, ochota občanů investovat do výstavby domů a bytů. To všechno bude podmíněno dobrou politickou atmosférou v našem státě a ekonomickým vývojem, jaký docílí naše nová vláda. Věříme, že si je vědoma, že má konečně šanci vytvořit jasnou koncepci rozvoje, což se žádné z minulých vlád nepodařilo.

Ing. František Glazar ředitel ÚRS PRAHA, a.s.

Ing. Václav Matyáš prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Obsah Stavebnictví v kostce 2014 Úvodní slovo

1

Obsah

2

Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví

3

Bytová výstavba v letech 1997-2013

19

Významné podniky na českém stavebním trhu

28

Stavebnictví 2013

30

Fórum českého stavebnictví 2014

35

Stavebnictví v Evropě je na minimu, v příštím roce začne pomalu růst

39

Metoda BIM jako budoucnost přípravy a realizace staveb

43

Průmysl stavebních hmot 2013 a jeho další vývoj

47

Ceny stavebních prací

55

Vývoj cen stavebních materiálů v období 2005 až 2013

58

SW nástroje pro plánování sledování hospodárnosti stavebních zakázek menších společností

59

2

CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně doplňována a aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek.

Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, 822 1 m2 zpevněné plochy, 823 1 m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2013/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku 1971. Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku 1971. Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací. Základní informaci zde poskytuje řada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803). [email protected]

3

812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99

Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV

812 3,1 7,4 13,2 8,6 0,3 7,3 0,3 5,2 2,8

711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765

HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé

1

2

3

4

5

3,2

5,1

8,2

3,1

3,4

6

Technologické soubory 7 2,6

7,5

2,1

21,7

8,0

13,5

6,2

13,4

12,5

23,9

16,2

21,7

7,1

5,5

16,3

8,5

11,5

7,3

2,3

0,4

0,4

8,5

10,3

3,9

7,6

13,6

0,2

0,1

0,3

0,5

4,7

1,4

3,7

6,1

11,3

4,8

3,1

4,7

4,6

3,1

3,1

2,4

48,2 1,6 3,1 2,0 0,1 1,1 0,6 0,5

46,5

52,5

74,8

56,5

74,3

28,6

2,1

7,2

3,1

1,7

2,8

0,8

3,3

0,9

4,6

4,1

3,0

1,8

2,6

1,4

0,8

2,0

1,5

2,4

0,1 1,6 1,7 0,6 1,0 1,2 0,4

0,6

0,4

3,1 0,1

0,2 0,3

0,1

1,8

0,6

0,7

2,9

0,3

0,7

0,5

0,6

0,2

0,2

0,7

0,2

0,1

0,8

0,3

0,1

0,4

0,1

1,5

6,1

1,3

2,8

1,0

0,4

0,1

1,5

1,2

1,1

0,6

2,9

1,1

1,1

0,6

0,6

1,1

0,9

0,4

0,1

0,3 0,1 0,7

1,0

0,1

0,2

0,1

0,3 2,0

0,8

0,3

0,6

1,6

8 766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M

0,4

Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přírod.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem

812 0,7 9,6 0,8 0,1 0,1 0,1 0,2 0,8 1,3

1

2

3

4

1,5

0,6

0,4

0,7

8,5

2,9

7,2

9,7

1,8

0,8

0,1

0,8

0,1

4

6

7 0,4

8,8

11,2 0,6

0,3

0,1

0,1

0,2 1,7

0,1

0,1

0,3

0,1

0,7

5,1

0,6

2,3

0,9

0,1

1,5

2,1 0,2

2,4

0,9

0,9

1,2

0,3

0,1

0,1

0,2

0,1

0,1

0,1

0,5

0,1

0,2

0,9

4,1

2,0 0,1 0,1

32,8 4,4 0,6 0,1 0,8 0,4 0,3 0,6 11,1 0,1 0,6 19,0

42,9

32,5

18,4

32,7

5,5

6,4

3,2

4,8

0,5

0,2

0,3

0,5

0,6

0,2

0,1 0,5

5,1

0,4

0,2 0,2

0,2

0,6

1,3

2,7

1,8

26,9 3,1

2,1

1,0

1,3

0,3 0,7

0,4 2,6

0,1

0,9

0,1

1,0

38,6

0,1

0,2 10,6

23,7

0,4

1,2 15,0

7,1

10,8

0,2

CELKEM

5

100,00

0,7 2,1

44,5

8

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Cena CELKEM 6678 Budovy občanské výstavby 6858 Budovy pro zdravotní péči 6883 Budovy pro komunální služby 5402 Budovy pro výuku a výchovu 7449 Budovy pro vědu,kulturu a osvětu 5593 Budovy pro tělovýchovu 6221 Budovy pro řízení a administrativu 6309 Budovy pro spol.ubytování a rekreaci 6569 Budovy pro obchod a spol.stravování 5959 Budovy pro sociální péči Třídění dle JKSO

Konstrukčně materiálová charakteristika: 801 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů

2 7059 7101

8388 8750 6488 6142

Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 8207 6457 5439 5273 6458 6644 9445 6694 6734 5879 5596 6117 9621 10445 7425 6835 4854 6277 6391 3619 7854 6487 8511 4873 6641 5308 5823 4778 3840

8 5574

7705 7513 5227

Cena celkem - obor 801

Kč

801.. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 6072 7093 7118 4299 4612 5860 5688 5664 5783 7036

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

6858

6678

7449

6883 5402

5593

6221

Skupiny dle JKSO

5

6309

6569

5959

9

803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99

711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 726 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765

Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Instalační+B251 prefabrikáty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé

803 1,0 5,0 16,6 9,1 6,2 0,1 3,7 4,6 46,3 0,8 1,4 1,4

0,8 1,2 0,2 0,1 3,1 4,0 0,4 0,2 1,5 0,8 1,3 0,1 1,2 1,3 0,4

1 1,9 3,4 13,2 8,9 9,5 0,1 4,7 3,5 45,2 1,4 1,4 1,8

1,3 1,4 0,4 0,1 5,9 0,1 1,3 0,3 1,4 0,7 1,3 3,0 0,1 2,4 1,1

2 1,3 3,7 11,0 12,9

3 0,3 6,6 19,2 8,6

4,9

5,7

3,9 5,3

2,3 5,5

43,0 0,7 1,3 1,5 0,1 0,8 1,5 0,2 2,2

1,5 0,8 1,4 0,4 0,2 0,6

48,2 0,4 1,3 1,1

0,4 0,8 0,1

4

5 0,8 3,8 21,3 9,9 0,1 5,0 0,1 2,4 3,3 46,7 0,6 1,5 1,0

6

Technologické soubory 7

8 2,3 2,9 5,6 2,0 0,1 6,6 0,9 2,3 1,9 24,6 0,7 0,6

1,2 0,1

1,0 0,7 0,9

0,6 1,0 0,1 0,3 1,9 5,4 0,3 0,2 1,3 1,0 1,4

0,3

1,1

0,1

1,8 6,2

0,6

0,9 0,4

0,2

0,2

766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M


803 6,9 6,9 1,5 0,1

1

2

3

7,9

9,1

7,3

4

6,9

0,5

2,8

8,6

9,8

6,9

0,6

2,8

2,0

0,9

0,6

0,9

6

6

7

8

0,5

0,1

0,1 2,0 0,9 1,4 0,1 1,2 0,8 0,4 0,3 0,3 0,1 0,2 43,4 4,9 1,1 0,9 2,6 0,3 0,3 0,2 10,3

0,3 1,9

1,8

2,5

2,7

0,1

1,1

1,2

1,0

1,9

4,2

1,2

1,3

1,6

1,3

1,7

1,7

0,6

0,5

0,6

1,0

0,2

0,2

0,7

0,4

0,1

0,6

0,2

0,2

0,3

1,7

0,2

0,1

0,2

0,2 69,7

46,3

45,3

41,7

42,0

74,5

6,7

4,2

4,9

6,1

0,9

1,1

1,2

0,8

1,0

3,7

2,5

0,3

0,4

0,4

3,6 2,5

0,8

0,6 0,2 0,1 8,5

0,5

0,4 12,1

10,1

0,1 CELKEM

5

100,00

11,3

0,9

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru

803.. 1.-4. 5 6.-8.


1 4644 4255 4746 4699

Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 6014 4956 5087 4960 6185 5001 5344 6555

2 7158 7158

8 6930

6930


Kč

Cena CELKEM Budovy pro bydlení 4965 Domy bytové typové 4873 Domy bytové netypové 5161 Domky rodinné 1 a 2 bytové 5183 (x)= poze základy pro dřevěné rodinné domky Třídění dle JKSO

5250 5200 5150 5100 5050 5000 4950 4900 4850 4800 4750 4700

5161

4965 4873

Skupiny dle JKSO

7

5183

9

811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99

711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765

Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé

811 3,8 7,7 10,1 4,7 0,7 6,8 0,2 3,0 3,4 40,4 1,4 3,2 2,2 0,1 1,2 0,5 0,4

0,2 0,3 0,1 0,9 0,6 0,5 0,1 0,4 0,9 0,9 0,2

1 2,4 5,0 10,2 5,5 5,6 0,1 4,4 4,1 37,3 1,7 2,7 2,5 0,1 3,0 1,0 1,0 0,1 0,5 5,6 0,8 3,5 2,8 0,6 0,1

1,3

2

3

4 4,8 8,8 16,1 8,3 0,8 7,4 0,2 4,0 3,8 54,2 1,6 4,9 2,1 1,9 0,7 0,5 0,1 0,3 0,3 0,1 1,0 0,7 0,6 0,1 0,8 0,2 1,0 0,3

5 0,9 9,2 19,7 8,3 1,7 7,3 0,2 2,7 1,0 51,0 2,3 9,1 2,5

0,4 0,2

0,5

0,7

6

Technologické soubory 7 2,6 6,5 7,1 1,6 0,6 6,1 0,2 4,9 3,0 32,6 1,1 1,8 2,1 0,2 0,5 0,4 0,3

0,2 0,1 0,1 0,6 0,4 0,3

0,3 0,6

8 1,7 4,1 4,9 0,8 1,8 5,3 0,1 2,5 1,5 22,7 1,1 1,3 0,1 0,4

0,1

1,1 53,3 1,4 2,7

766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M

Stavební díly a řemeslné obory Konstrukce truhlářské Konstrukce doplňkové kovové Podlahy z dlaždic Podlahy z přírod.a konglomer.kamene Podlahy z litého teraca Podlahy vlysové a parketové Podlahy povlakové Podlahy syntetické Dokončovací práce a obklady Dokončovací práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry Dokončovací práce - malby Dokončovací práce - čalounické Dokončovací práce - zasklívání Zařízení velkokuchyňské Zařízení prádelen a čistíren Lokální topení Ostatní PSV celkem Silnoproud Montáže oznam. a zabezp. zařízení Montáže potrubí Montáže vzduchotechnických zařízení Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. Montáž měř. a regulačních zařízení Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M" Ostatní práce dle ceníku "M" Mcen celkem CELKEM

8

811 0,4 9,7 0,6 0,1 0,1 0,1 1,1 0,8

1

2

4

5

1,8

3

0,4

0,1

0,2

8,1

12,5

13,3

7,6

1,0

0,8

1,3

0,4

0,7

0,1 0,6

0,2

0,1

6

7

0,2

0,1

0,2

1,3

1,0

4,6

0,8

0,5

8 3,4

0,1

3,2 0,2

2,0

2,0

1,5

4,1

6,1

0,1

0,2

0,2

0,1

0,1

0,4

0,1

0,4

0,4

0,8

31,0 3,8 0,5 0,1 1,4 0,2

46,9

36,0

32,7

23,5

71,1

4,9

4,5

11,7

2,9

3,3

0,1

0,7

4,6

0,3

0,1

0,1

3,4

1,1

1,4

0,3

0,1

0,1

0,3 21,9 0,2 0,2 28,6

3,6

0,1

0,2

3,6

2,6

38,4

2,1

0,4 0,2

0,3

15,8

9,8

100,00

16,3

0,1

0,8

43,9

6,2

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Cena CELKEM Haly pro výrobu a služby 3101 Haly výrobní (bez jeřábových drah) 4196 Haly výrobní (s jeřábovými drahami) 2728 Haly výrobní pro energetiku 4747 Haly pro dopravu a spoje 8120 Haly pro garážování, opravy a údržbu 4203 Haly pro skladování (mimo 3008 Haly pro skladování (zemědělské) 1897 Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ. 3992 Haly vodního hospodářství 4390 Třídění dle JKSO


2

8616 5119

5941

8 2605

2291 3479


10000

8120

8000 Kč

811.. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 6143

Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 3503 7569 2999 4598 3750 3205 2565 4582 7569 4623 8120 4161 4035 3258 2861 1904 1721 3548 3421 4368 4513

6000 4000

4747

4196 3101

4203

2728

1897

2000 0 Skupiny dle JKSO

9

3992 3008

4390

9

812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory 1 2 3 4 5 6 8 9 99


812 3,1 7,4 13,2 8,6 0,3 7,3 0,3 5,2 2,8

711 712 713 714 715 721 722 723 724 725 731 732 733 734 735 761 762 763 764 765

HSV celkem Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Izolace tepelné Akustické a protiotřesové opatření Izolace proti chemickým vlivům Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Zdravotechnika - plynovod Zdravotechnika - strojní vybavení Zdravotechnika - zařiz. předměty Ústřední topení, kotelny Ústřední topení, strojovny Ústřední topení, rozvodné potrubí Ústřední topení, armatúry Ústřední topení, vytápěcí tělesa Konstrukce sklobetonové Konstrukce tesařské Konstrukce - dřevostavby Konstrukce klempířské Konstrukce - krytiny tvrdé

1

2

3

4

5

3,2

5,1

8,2

3,1

3,4

6

Technologické soubory 7 2,6

7,5

2,1

21,7

8,0

13,5

6,2

13,4

12,5

23,9

16,2

21,7

7,1

5,5

16,3

8,5

11,5

7,3

2,3

0,4

0,4

8,5

10,3

3,9

7,6

13,6

0,2

0,1

0,3

0,5

4,7

1,4

3,7

6,1

11,3

4,8

3,1

4,7

4,6

3,1

3,1

2,4

48,2 1,6 3,1 2,0 0,1 1,1 0,6 0,5

46,5

52,5

74,8

56,5

74,3

28,6

2,1

7,2

3,1

1,7

2,8

0,8

3,3

0,9

4,6

4,1

3,0

1,8

2,6

1,4

0,8

2,0

1,5

2,4

0,1 1,6 1,7 0,6 1,0 1,2 0,4

0,6

0,4

3,1 0,1

0,2 0,3

0,1

1,8

0,6

0,7

2,9

0,3

0,7

0,5

0,6

0,2

0,2

0,7

0,2

0,1

0,8

0,3

0,1

0,4

0,1

1,5

6,1

1,3

2,8

1,0

0,4

0,1

1,5

1,2

1,1

0,6

2,9

1,1

1,1

0,6

0,6

1,1

0,9

0,4

0,1

0,3 0,1 0,7

1,0

0,1

0,2

0,1

0,3 2,0

0,8

0,3

0,6

1,6

8 766 767 771 772 773 775 776 777 781 782 783 784 786 787 791 793 795 799 21-M 22-M 23-M 24-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M 99-M

0,4


812 0,7 9,6 0,8 0,1 0,1 0,1 0,2 0,8 1,3

1

2

3

4

1,5

0,6

0,4

0,7

8,5

2,9

7,2

9,7

1,8

0,8

0,1

0,8

0,1

10

6

7 0,4

8,8

11,2 0,6

0,3

0,1

0,1

0,2 1,7

0,1

0,1

0,3

0,1

0,7

5,1

0,6

2,3

0,9

0,1

1,5

2,1 0,2

2,4

0,9

0,9

1,2

0,3

0,1

0,1

0,2

0,1

0,1

0,1

0,5

0,1

0,2

0,9

4,1

2,0 0,1 0,1

32,8 4,4 0,6 0,1 0,8 0,4 0,3 0,6 11,1 0,1 0,6 19,0

42,9

32,5

18,4

32,7

5,5

6,4

3,2

4,8

0,5

0,2

0,3

0,5

0,6

0,2

0,1 0,5

5,1

0,4

0,2 0,2

0,2

0,6

1,3

2,7

1,8

26,9 3,1

2,1

1,0

1,3

0,3 0,7

0,4 2,6

0,1

0,9

0,1

1,0

38,6

0,1

0,2 10,6

23,7

0,4

1,2 15,0

7,1

10,8

0,2

CELKEM

5

100,00

0,7 2,1

44,5

8

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Cena CELKEM Budovy pro výrobu a služby 6034 Budovy výrobní pro průmysl 6183 Budovy výrobní pro energetiku 6548 Budovy vodního hospodářství 5687 Budovy pro zeměděl. výrobu a chov 4508 Budovy pro dopravu a spoje 5928 Budovy pro garážování, opr. a údržbu 6119 Budovy pro skladování 5173 Budovy pro sklad. 2434 Třídění dle JKSO


2 6532 9902

5510

5807

6744 6600 5089

8

4883 7266


Kč

812.. 1 2 3 4 5 6 7 8

1 5365 3831 6685 5916 4508 4797 4269 4584 2434

Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 5138 5875 6104 6804 5213 7471 4824 8157 6104 6211 5899 4527 5212

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

6034

6183

6548

5928

5687 4508

6119 5173 2434

Skupiny dle JKSO

11

9

1 2 3 4 5 6 8 9 99

711 712 721 722 762 767 782 783

21-M 23-M 43-M 46-M

822 - Komunikace pozemní a letiště

823 - Plochy a úprava území

Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v %

Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v %


822 42,1 1,4 2,3 0,7 40,0 0,1 1,1 6,6 5,0

HSV celkem

99,3

Izolace proti vodě a vlhkosti Izolace střech Zdravotech. vnitřní kanalizace Zdravotechnika - vnitřní vodovod Konstrukce tesařské Konstrukce doplňkové kovové Dokonč. práce a obklady z kam. Dokončovací práce - nátěry

0,1

1

2

3

4

5

6

7

8

6,1

14,9

19,2

24,9

48,9

72,4

2,6

7,1

0,1

0,2

2,5

2,0

0,2

2,1

81,1

62,1

52,7

0,6

0,7

36,5

6,1

0,1 0,2

0,1

1,2

2,4

9,2

2,5

11,9

5,7

19,7

8,2

3,7

10,4

5,8

4,3

1,1

100,0

96,3

94,2 100,0

99,7

100,0

0,3

0,2

0,1 0,1 0,1 0,2

0,1

1,0

0,3

0,1

4,7

PSV celkem Silnoproud Potrubí Montáž ocelových konstrukcí Zemní práce pro "M"

0,5 0,1

1,7

4,9

0,1

0,7

Mcen celkem

0,2

CELKEM

57,2

0,7 0,4

1,0 1,4

0,1

0,2 0,1

1,9 0,2 2,0

100,00

0,9

0,1

Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce Zakládání Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úpravy povrchů, podlahy, osazení Rourové vedení Ostatní konstrukce a práce-bourání Přesun hmot HSV HSV celkem 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 712 Izolace střech 715 Izolace proti chemickým vlivům 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 762 Konstrukce tesařské 764 Konstrukce klempířské 767 Konstrukce doplňkové kovové 771 Podlahy z dlaždic 776 Podlahy povlakové 781 Dokončovací práce a obklady 783 Dokončovací práce - nátěry 784 Dokončovací práce - malby PSV celkem 21-M Silnoproud 24-M Montáže vzduchotechn. zařízení 43-M Montáž ocelových konstrukcí Mcen celkem CELKEM 1 2 3 4 5 6 8 9 99

12

823 79,5 1,7 1,2 0,4 3,5 1,3 0,2 2,2 1,7 91,7 0,2 1,3

1

2

3

4

7

8

9

2,1

6,0

91,5

30,8

10,4

6,6

10,2

13,4

11,1

0,7

11,2

3,5

0,2

0,6

17,3

32,0

7,6

13,4

0,6

1,6

2,2

93,7

7,9

9,6

0,6

1,9

0,1

0,6

0,1 2,2

56,9

0,1 0,1

5

2,2 2,7

1,3

1,8

27,2

1,7

5,5

2,1

4,0

0,2

1,1

5,2

4,1

6,4

1,2

1,8

2,5

99,8

99,7

58,0

50,2

37,7

100,0

72,4

7,6

2,5 15,2 0,3

0,1 0,1

0,7

1,1

0,9 0,3 0,3

0,1 2,9 0,1

0,2

0,6 11,6

0,5

1,4

19,0

13,0

21,2

4,4

6,4

20,5

27,6

0,4 0,5

0,1 0,6

21,0 1,8

1,8 0,2

5,5 0,1 0,1 2,6 2,8

0,2

0,3

42,0

42,3 1,0 1,1 5,4

41,8

7,5

41,8

100,00

Orientační cena na : m2 plochy komunikace Třídění dle JKSO 822.. Komunikace a pozemní letiště 2 Komunikace pozemní 5 Plochy charakteru poz. komunikací

Cena CELKEM 2395 2490 2055

1

Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 1447 1895 3036 3186 2847 793 1624 3078 3186 3080 1548 2423 3027 1540

2

8

9 236 236

2

Plochy a úpravy území Úpravy území a samost.zemní práce Plochy pro tělovýchovu nekryté Nástupiště a rampy

Konstrukčně materiálová charakteristika: 822 a 823 1 vegetační 2 z kameniva 3 dlážděný 4 monolitický betonový 5 montovaný betonový 6 z kameniva prolévaného živicí 7 z kameniva obalovaného živicí 8 bez krytu 9 z jiných materiálů

1

2 429 428 512

965

Konstrukčně materiálová charakteristika 3 4 5 6 7 18144 11634 2817

965

12012 11033

18144

Cena celkem - obor 822 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

2055

Skupiny dle JKSO

13

153 153

12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

11103

510

422

9 1057 1057


2490

2395

8

1085 10667

Kč

823.. 2 3 5

Cena CELKEM 510 422 1507 11103

Kč

Třídění dle JKSO

1507

Skupiny dle JKSO

Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO

Měrné jednotky

Obor

Druhy indexů

801

1m3 OP

Budovy občanské výstavby

802 Haly občanské výstavby

803 Budovy pro bydlení

811 Haly pro výrobu a služby

812 Budovy pro výrobu a služby

Rok 1971

1990

630

860

1991

1435

1992

1755

1993

2410

1994

2790

1997

3891

1998

4359

1999

4560

2000

4707

2003

5253

2005

5774

2006

5986

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

6257

6602

6920

6885

6835

6626

6692

6678

1,055

1,048

0,995

0,993

0,969

1,010

0,998

Meziroční

X

1,365

1,669

1,223

1,373

1,158

1,395

1,120

1,046

1,032

1,116

1,099

1,037

1,045

Součtový

1,000

1,365

2,278

2,786

3,825

4,429

6,176

6,919

7,238

7,471

8,338

9,165

9,502

9,932 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517 10,622 10,600

Zpětný

0,094

0,129

0,215

0,263

0,361

0,418

0,583

0,653

0,683

0,705

0,787

0,865

0,896

0,937

0,989

1,036

1,031

1,024

0,992

1,002

1,000

620

720

1150

1405

1925

2245

3126

3523

3685

3791

4237

4684

4863

5073

5336

5612

5591

5556

5382

5434

5415

1m3 OP Meziroční

X

1,161

1,597

1,222

1,370

1,166

1,392

1,127

1,046

1,029

1,118

1,105

1,038

1,043

1,052

1,052

0,996

0,994

0,969

1,010

1,010

Součtový

1,000

1,161

1,855

2,266

3,105

3,621

5,040

5,681

5,942

6,113

6,832

7,553

7,841

8,180

8,604

9,049

9,015

8,959

8,678

8,762

8,846

Zpětný

0,114

0,133

0,212

0,259

0,355

0,415

0,577

0,651

0,681

0,700

0,782

0,865

0,898

0,937

0,985

1,036

1,033

1,026

0,994

1,004

1,000

555

615

1025

1285

1825

2125

2935

3274

3438

3548

3926

4295

4450

4638

4878

5104

5107

5054

4907

4968

4965

1m3 OP Meziroční

X

1,108

1,667

1,254

1,420

1,164

1,381

1,116

1,050

1,032

1,107

1,094

1,036

1,042

1,052

1,046

1,001

0,990

0,971

1,012

0,999

Součtový

1,000

1,108

1,847

2,315

3,288

3,829

5,288

5,899

6,195

6,393

7,074

7,739

8,018

8,357

8,789

9,196

9,202

9,106

8,841

8,951

8,946

Zpětný

0,112

0,124

0,206

0,259

0,368

0,428

0,591

0,659

0,692

0,715

0,791

0,865

0,896

0,934

0,982

1,028

1,029

1,018

0,988

1,001

1,000

315

410

705

815

1125

1325

1774

1973

2101

2172

2446

2703

2812

2930

3091

3236

3212

3200

3079

3109

3101

1,047

0,993

1m3 OP Meziroční

X

1,302

1,720

1,156

1,380

1,178

1,339

1,112

1,065

1,034

1,126

1,105

1,040

1,042

1,055

0,996

0,962

1,010

0,997

Součtový

1,000

1,302

2,238

2,587

3,571

4,206

5,632

6,263

6,670

6,895

7,765

8,581

8,927

9,302

9,813 10,273 10,197 10,159

9,775

9,870

9,844

Zpětný

0,102

0,132

0,227

0,263

0,363

0,427

0,572

0,636

0,678

0,700

0,789

0,872

0,907

0,945

0,997

0,993

1,003

1,000

1,044

1,036

1,032

1m3 OP

555

790

1360

1600

2185

2550

3480

3870

4098

4230

4768

5257

5453

5677

5995

6257

6229

6193

5980

6044

6034

Meziroční

X

1,423

1,720

1,180

1,370

1,170

1,090

1,110

1,060

1,030

1,050

1,072

1,037

1,041

1,056

1,044

0,996

0,994

0,966

1,011

0,998

Součtový

1,000

1,423

2,448

2,889

3,958

4,631

5,048

5,603

5,939

6,117

6,423

6,882

7,139

7,432

7,849

8,192

8,155

8,108

7,829

7,913

7,900

Zpětný

0,092

0,131

0,225

0,265

0,362

0,423

0,577

0,641

0,679

0,701

0,790

0,871

0,904

0,941

0,994

1,037

1,032

1,026

0,991

1,002

1,000

14

Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO

Měrné jednotky

Obor

Druhy indexů

813

1m3 OP

Věže, stožáry, komíny

Rok 1971

1990

1991

1992

1993

1994

1997

1998

1999

2000

2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1155

1325

2290

2510

3365

3930

5340

5885

6397

6614

7430

8481

8777

9137

9606

9988

9928

9862

9435

9472

9421

Meziroční

X

1,147

1,728

1,096

1,341

1,168

1,359

1,102

1,087

1,034

1,123

1,141

1,035

1,041

1,051

1,040

0,994

0,993

0,957

1,004

0,995

Součtový

1,000

1,147

1,983

2,173

2,913

3,403

4,623

5,095

5,539

5,726

6,433

7,343

7,599

7,911

8,317

8,648

8,596

8,539

8,169

8,201

8,157

Zpětný

0,123

0,141

0,243

0,266

0,357

0,417

0,567

0,625

0,679

0,702

0,789

0,900

0,932

0,970

1,020

1,060

1,054

1,047

1,001

1,005

1,000

625

945

1605

1840

2415

2700

3750

4154

4503

4710

5259

5889

6073

6358

6714

6980

6841

6816

6507

6546

6537

1,047

1,056

1,040

0,980

0,996

0,955

1,006

0,999

1m3 OP

814

Meziroční

X

1,512

1,698

1,146

1,313

1,118

1,389

1,108

1,084

1,046

1,117

1,120

1,031

Nádrže a jímky

Součtový

1,000

1,512

2,568

2,944

3,864

4,320

6,000

6,646

7,205

7,536

8,414

9,422

9,717 10,173 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411 10,474 10,459

Zpětný

0,096

0,145

0,246

0,281

0,369

0,413

0,574

0,635

0,689

0,721

0,804

0,901

0,929

0,973

1,027

1,068

1,047

1,043

0,995

1,001

1,000

680

975

1665

1920

2525

2935

4108

4557

4963

5158

5718

6315

6509

6815

7149

7506

7416

7342

7122

7157

7114

1,047

1,049

1,050

0,988

0,990

0,970

1,005

0,994

815 Objekty pozemní ostatní

1m3 OP Meziroční

X

1,434

1,708

1,153

1,315

1,162

1,400

1,109

1,089

1,039

1,109

1,104

1,031

Součtový

1,000

1,434

2,449

2,824

3,713

4,316

6,041

6,701

7,299

7,585

8,409

9,287

9,572 10,022 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474 10,525 10,462

Zpětný

0,096

0,137

0,234

0,270

0,355

0,413

0,577

0,641

0,698

0,725

0,804

0,888

0,915

0,958

1,005

1,055

1,042

1,032

1,001

1,006

1,000

815

1m délky

615

885

1515

1745

2295

2670

3756

4165

4536

4675

5222

5752

5929

6133

6442

6755

6674

6556

6322

6353

6315

Objekty

Meziroční

X

1,439

1,712

1,152

1,315

1,163

1,407

1,109

1,089

1,031

1,117

1,101

1,031

1,034

1,050

1,049

0,988

0,982

0,964

1,005

0,994

pozemní

Součtový

1,000

1,439

2,463

2,837

3,732

4,341

6,107

6,772

7,376

7,602

8,491

9,353

9,641

9,972 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280 10,330 10,268

oplocení

Zpětný

0,097

0,140

0,240

0,276

0,363

0,423

0,595

0,660

0,718

0,740

0,827

0,911

0,939

0,971

1,020

1,070

1,057

1,038

1,001

1,006

1,000

1m2

6470

7880

13220

14450

18725

21195

29699

33279

36673

38300

42902

47496

49277

51189

53872

56238

55078

54954

52372

53022

52784

821

Meziroční

X

1,218

1,678

1,093

1,296

1,132

1,401

1,121

1,102

1,044

1,120

1,107

1,037

1,039

1,052

1,044

0,979

0,998

0,953

1,012

0,996

Mosty

Součtový

1,000

1,218

2,043

2,233

2,894

3,276

4,590

5,144

5,668

5,920

6,631

7,341

7,616

7,912

8,326

8,692

8,513

8,494

8,095

8,195

8,158

Zpětný

0,123

0,149

0,250

0,274

0,355

0,402

0,563

0,630

0,695

0,726

0,813

0,900

0,934

0,970

1,021

1,065

1,043

1,041

0,992

1,005

1,000

15


Měrné jednotky

Obor

Druhy indexů

822

1m2

Komunikace

Meziroční

X

1,160

1,644

1,098

1,210

1,095

1,347

1,090

1,084

1,073

1,128

1,090

1,046

1,064

1,047

1,058

0,987

0,992

0,920

1,005

0,981

pozemní

Součtový

1,000

1,160

1,907

2,093

2,533

2,773

3,736

4,072

4,413

4,736

5,344

5,827

6,093

6,483

6,789

7,181

7,091

7,037

6,477

6,509

6,387

a letiště

Zpětný

0,157

0,182

0,299

0,328

0,397

0,434

0,585

0,638

0,691

0,742

0,837

0,912

0,954

1,015

1,063

1,124

1,110

1,102

1,014

1,019

1,000

823

1m2

68

76

117

153

190

205

302

335

367

391

437

488

512

546

577

607

598

590

519

515

510

Plochy a úpravy území

824

Rok 1971

1990

375

435

1991

715

1992

785

1993

950

1994

1040

1997

1401

1998

1527

1999

1655

2000

1776

2003

2004

2005

2185

2006

2285

2007

2431

2008

2546

2009

2693

2010

2659

2011

2639

2012

2429

2013

2441

2014

2395

Meziroční

X

1,118

1,539

1,308

1,242

1,079

1,473

1,109

1,096

1,065

1,118

1,117

1,049

1,066

1,057

1,052

0,985

0,987

0,880

0,992

0,990

Součtový

1,000

1,118

1,721

2,250

2,794

3,015

4,441

4,926

5,397

5,750

6,426

7,176

7,529

8,029

8,485

8,926

8,794

8,676

7,632

7,574

7,500

Zpětný

0,133

0,149

0,229

0,300

0,373

0,402

0,592

0,657

0,720

0,767

0,857

0,957

1,004

1,071

1,131

1,190

1,173

1,157

1,018

1,010

1,000

1m délky

3350

3810

7490

8570

10030

11320

15679

17381

18285

19728

21624

23915

25002

26448

27730

30044

29623

29303

28173

28149

28094

Meziroční

X

1,137

1,966

1,144

1,170

1,129

1,385

1,109

1,052

1,079

1,096

1,106

1,045

1,058

1,048

1,083

0,986

0,989

0,961

0,999

0,998

Součtový

1,000

1,137

2,236

2,558

2,994

3,379

4,680

5,188

5,458

5,889

6,455

7,139

7,463

7,895

8,278

8,968

8,843

8,747

8,410

8,403

8,386

Zpětný

0,119

0,136

0,267

0,305

0,357

0,403

0,558

0,619

0,651

0,702

0,770

0,851

0,890

0,941

0,987

1,069

1,054

1,043

1,003

1,002

1,000

825

1m délky

75040

72995

125330

137735

176030

198560

276555

307215

330563

344592

385047

424440

441918

464014

486750

510457

510967

500051

464547

465383

465383

Objekty podz.

Meziroční

X

0,973

1,717

1,099

1,278

1,128

1,393

1,111

1,076

1,042

1,117

1,102

1,041

1,050

1,049

1,049

1,001

0,979

0,929

1,002

1,000

tunely, šachty

Součtový

1,000

0,973

1,670

1,835

2,346

2,646

3,685

4,094

4,405

4,592

5,131

5,656

5,889

6,184

6,487

6,802

6,809

6,664

6,191

6,202

6,202

Zpětný

0,161

0,157

0,269

0,296

0,378

0,427

0,594

0,660

0,710

0,740

0,827

0,912

0,950

0,997

1,046

1,097

1,098

1,074

0,998

1,000

1,000

292932

Dráhy kolejové

825

1m

49450

48100

82585

90760

115990

130840

181541

202126

215396

224727

248571

273243

284495

300041

315399

331169

323733

318895

292406

292932

Objekty podz.

Meziroční

X

0,973

1,717

1,099

1,278

1,128

1,388

1,113

1,066

1,043

1,106

1,099

1,041

1,055

1,051

1,050

0,978

0,985

0,917

1,002

1,000

štoly

Součtový

1,000

0,973

1,670

1,835

2,346

2,646

3,671

4,087

4,356

4,545

5,027

5,526

5,753

6,068

6,378

6,697

6,547

6,449

5,913

5,924

5,924

Zpětný

0,169

0,164

0,282

0,310

0,396

0,447

0,620

0,690

0,735

0,767

0,849

0,933

0,971

1,024

1,077

1,131

1,105

1,089

0,998

1,000

1,000

16


Měrné jednotky

Obor

Druhy indexů

825

1m

Objekty podz. studny

Rok 1971

1990

1991

1992

1993

1994

1997

1998

1999

2000

2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

3355

3265

5605

6160

7875

8880

12367

13737

14644

15136

16767

18481

19180

19863

20910

21097

21386

21269

20004

20040

20026

Meziroční

X

0,973

1,717

1,099

1,278

1,128

1,393

1,111

1,066

1,034

1,108

1,102

1,038

1,036

1,053

1,009

1,014

0,995

0,941

1,002

0,999

Součtový

1,000

0,973

1,671

1,836

2,347

2,647

3,686

4,094

4,365

4,511

4,998

5,508

5,717

5,920

6,232

6,288

6,374

6,339

5,962

5,973

5,969

Zpětný

0,168

0,163

0,280

0,308

0,393

0,443

0,618

0,686

0,731

0,756

0,837

0,923

0,958

0,992

1,044

1,053

1,068

1,062

0,999

1,001

1,000

775

1005

1685

2190

2850

3335

4538

5008

5369

5657

6298

6986

7300

7738

7823

8245

8204

8122

7562

7552

7552

1,011

1,054

0,995

827 1

1m délky

Vodovody

Meziroční

X

1,297

1,677

1,300

1,301

1,170

1,361

1,104

1,072

1,054

1,113

1,109

1,045

1,060

0,990

0,931

0,999

1,000

trubní

Součtový

1,000

1,297

2,174

2,826

3,677

4,303

5,855

6,462

6,928

7,299

8,126

9,014

9,419

9,985 10,094 10,639 10,586 10,480

9,757

9,745

9,745

Zpětný

0,103

0,133

0,223

0,290

0,377

0,442

0,601

0,663

0,711

0,749

0,834

0,925

0,967

1,025

1,036

1,092

1,086

1,075

1,001

1,000

1,000

980

1275

2135

2780

3610

4225

5742

6334

6790

7155

7966

8837

9235

9789

9897

10431

10379

10275

9463

9451

9451

1,011

1,054

0,995

827 2

1m délky

Kanalizace

Meziroční

X

1,301

1,675

1,302

1,299

1,170

1,359

1,103

1,072

1,054

1,113

1,109

1,045

1,060

0,990

0,921

0,999

1,000

trubní

Součtový

1,000

1,301

2,179

2,837

3,684

4,311

5,859

6,463

6,929

7,301

8,129

9,017

9,423

9,989 10,099 10,644 10,591 10,485

9,656

9,644

9,644

Zpětný

0,104

0,135

0,226

0,294

0,382

0,447

0,608

0,670

0,718

0,757

0,843

0,935

0,977

1,036

1,047

1,104

1,098

1,087

1,001

1,000

1,000

225

288

478

622

802

906

1239

1388

1485

1560

1713

1867

1943

2074

2185

2279

2256

2215

1991

2001

1990

1,043

831

1m délky

Hydromeliorace

Meziroční

X

1,280

1,660

1,301

1,289

1,130

1,368

1,120

1,070

1,051

1,098

1,090

1,041

1,067

1,054

0,990

0,982

0,899

1,005

0,995

Součtový

1,000

1,280

2,124

2,764

3,564

4,027

5,507

6,169

6,600

6,933

7,613

8,298

8,636

9,218

9,711 10,129 10,027

9,844

8,849

8,893

8,844

Zpětný

0,113

0,145

0,240

0,313

0,403

0,455

0,623

0,697

0,746

0,784

0,861

0,938

0,976

1,042

1,098

1,145

1,134

1,113

1,001

1,006

1,000

11994

odvodnění

831 Hydromeliorace závlahy

1m délky

1270

1625

2698

3507

4524

5112

6990

7828

8376

8750

9606

10362

10712

11433

11650

12438

12546

12492

11870

11927

Meziroční

X

1,280

1,660

1,300

1,290

1,130

1,367

1,120

1,070

1,045

1,098

1,079

1,034

1,067

1,019

1,068

1,009

0,996

0,950

1,005

1,006

Součtový

1,000

1,280

2,124

2,761

3,562

4,025

5,504

6,164

6,595

6,890

7,564

8,159

8,435

9,002

9,173

9,794

9,879

9,836

9,346

9,391

9,444

Zpětný

0,106

0,135

0,225

0,292

0,377

0,426

0,583

0,653

0,698

0,730

0,801

0,864

0,893

0,953

0,971

1,037

1,046

1,042

0,990

0,994

1,000

17


Měrné jednotky

Obor

Druhy indexů

832

1m3 OH

Hráze,jezy

Meziroční

X

1,391

1,575

1,118

1,236

1,132

1,419

1,097

1,112

1,066

1,136

1,083

1,040

1,058

1,052

1,047

0,981

0,990

0,919

0,996

0,999

a stupně

Součtový

1,000

1,391

2,191

2,451

3,030

3,430

4,868

5,340

5,940

6,332

7,196

7,796

8,111

8,583

9,030

9,455

9,277

9,183

8,438

8,409

8,400

Zpětný

0,119

0,166

0,261

0,292

0,361

0,408

0,580

0,636

0,707

0,754

0,857

0,928

0,966

1,022

1,075

1,126

1,104

1,093

1,005

1,001

1,000

907

1261

1986

2222

2748

3111

4417

4843

5388

5783

6582

7117

7437

7868

8096

8500

8339

8256

7637

7627

7642

Rok 1971

1990

235

327

1991

515

1992

576

1993

712

1994

806

1997

1144

1998

1255

1999

1396

2000

1488

2003

1691

2005

1832

2006

1906

2007

2017

2008

2122

2009

2222

2010

2180

2011

2158

2012

1983

2013

1976

2014

1974

832

1 m3 OP

Ostatní objekty

Meziroční

X

1,390

1,575

1,119

1,237

1,132

1,420

1,096

1,113

1,073

1,138

1,081

1,045

1,058

1,029

1,050

0,981

0,990

0,925

0,999

1,002

na tocích

Součtový

1,000

1,390

2,190

2,450

3,030

3,430

4,870

5,340

5,940

6,376

7,257

7,847

8,200

8,675

8,926

9,372

9,194

9,103

8,420

8,409

8,426

Zpětný

0,119

0,165

0,260

0,291

0,360

0,407

0,578

0,634

0,705

0,757

0,861

0,931

0,973

1,030

1,059

1,112

1,091

1,080

0,999

0,998

1,000

440

535

940

1155

1445

1580

2247

2465

2723

2921

3209

3529

3700

3884

4086

4274

4165

4036

3548

3543

3480

833

1m2

Nádrže

Meziroční

X

1,216

1,757

1,229

1,251

1,093

1,422

1,097

1,105

1,073

1,099

1,100

1,048

1,050

1,052

1,046

0,974

0,969

0,879

0,999

0,982

na tocích

Součtový

1,000

1,216

2,136

2,625

3,284

3,591

5,107

5,602

6,189

6,639

7,293

8,020

8,409

8,827

9,286

9,714

9,466

9,173

8,064

8,052

7,909

Zpětný

0,126

0,154

0,270

0,332

0,415

0,454

0,646

0,708

0,782

0,839

0,922

1,014

1,063

1,116

1,174

1,228

1,197

1,160

1,020

1,018

1,000

833

1m délky

1825

2205

3905

4815

6010

6570

9369

10280

11390

12220

14431

15772

16446

17237

18196

19044

18168

17223

16459

16436

16521

Úpravy vodních

Meziroční

X

1,208

1,771

1,233

1,248

1,093

1,426

1,097

1,108

1,073

1,181

1,093

1,043

1,048

1,056

1,047

0,954

0,948

0,956

0,999

1,005

toků a kanály

Součtový

1,000

1,208

2,140

2,638

3,293

3,600

5,134

5,633

6,241

6,696

7,907

8,642

9,012

9,445

9,970 10,435

9,955

9,437

9,019

9,006

9,053

Zpětný

0,110

0,133

0,236

0,291

0,364

0,398

0,567

0,622

0,689

0,740

0,873

0,955

0,995

1,043

1,101

1,100

1,042

0,996

0,995

1,000

Součtový index : rok 1971 = 1,000

Zpětný index : rok 2014 = 1,000 Zpě

18

1,153

BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČR V LETECH 1997 – 2013 Podrobné údaje o bytové výstavbě v uplynulých letech v ČR až do úrovně jednotlivých obcí lze získat z údajů ČSÚ v současné době za období let 1997 – 2012. Za rok 2013 jsou k dispozici prozatím předběžné údaje. Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století, klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončovaných bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce 1995. Dokončeno bylo v tomto roce pouze 12 998 bytů, což představovalo 1,26 bytů na 1 000 obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů. Tento nárůst pokračoval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů, což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno 38 380, resp. 38 473 bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku 2008. V roce 2010 už bylo dokončeno pouze 36 442 bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce 2007. V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen 28 628 bytů, tedy pouze 78,6 % předchozího roku a pouze 68,7 % roku 2007. V roce 2012 se dokončilo 29 477 bytů, tedy sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku 2007. Rok 2013 zaznamenal další pokles na 25 246 dokončených bytů, tj. 88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku 2007. Od roku 1997 do roku 2013 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem 500 665 bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v následujících letech (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 zahájených bytů na 100 dokončených a v roce 2013 pouze 87,6 zahájených bytů na 100 dokončených. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužuje doba výstavby a současně se zmenšuje zásoba rozestavěných bytů. Znamená to, že i v roce 2014 bude velmi pravděpodobně dokončeno ještě méně bytů než v roce 2013. V roce 2013 bylo zahájeno 22 108 bytů. Z celkového počtu 25 246 dokončených bytů v roce 2013 bylo zkolaudováno 15 471 bytů v nových rodinných domech a 6 049 bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 946 bytů v rodinných domech a 1 283 bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (346 bytů), byty v nebytových budovách (416 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (705 bytů). Modernizací bylo získáno 10 786 bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu ve všech druzích budov, bylo dokončeno o 11,3 % méně bytů v nových rodinných domech, o 14,7 % méně bytů v nových bytových domech, o 18,3 % méně bytů bylo dokončeno v nástavbách a přístavbách k rodinným domům a o 10,4 % méně v případě nástaveb a přístaveb k bytovým domům. U bytů v DPS a v domovech-penziónech byl zaznamenán mírný pokles o 2,3 %, výrazný (o 28,4 %) v případě vzniku bytů v nebytových budovách a ještě výraznější u bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 48,5 %), ale i u počtu modernizovaných bytů (o 36,2 %). 19

Počet dokončených bytů v letech 1997-2013 podle druhu stavby Rok

Počet dokončených bytů celkem

v rodinných domech

v bytových domech

v tom v nástavbách a přístavbách k rodinným k bytovým domům domům

v DPS a domovech penziónech

v nebytových budovách

stavebními úpravami nebytových prostorů

Počet modernizovaných bytů

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

16 757 22 183 23 734 25 207 24 758 27 291 27 127 32 268 32 863 30 190 41 649 38 380 38 473 36 442 28 630 29 467 25 246

6 509 8 336 9 238 10 466 10 693 11 716 11 397 13 302 13 472 13 230 16 988 19 611 19 124 19 760 17 385 17 442 15 471

4 568 6 827 6 598 5 926 5 912 6 393 7 720 10 722 11 526 10 070 18 171 12 497 13 766 10 912 6 487 7 095 6 049

2 073 2 334 2 539 2 911 2 948 2 957 2 486 2 453 2 270 1 687 1 735 1 710 1 528 1 423 1 244 1 194 976

2 009 2 530 2 506 2 339 1 874 1 737 1 454 2 070 1 569 1 770 1 847 1 788 1 697 1 445 1 579 1 432 1 283

613 811 651 687 708 1 725 1 729 1 638 1 047 760 530 345 275 876 170 354 346

132 407 767 745 824 1 070 1 213 719 794 651 733 727 803 786 618 581 416

853 938 1 435 2 133 1 799 1 693 1 128 1 364 2 185 2 022 1 645 1 702 1 280 1 240 1 147 1 369 705

4 645 6 078 8 755 10 725 13 435 13 599 12 761 15 469 21 896 21 144 18 758 21 187 19 029 18 899 17 207 16 906 10 786

Index 2010/2009 Index 2011/2010 Index 2012/2011

94,7 78,6 102,9

103,3 88,0 100,3

79,3 59,4 109,4

93,1 87,4 96,0

85,2 109,3 90,7

318,5 19,4 208,2

97,9 78,6 94,0

96,9 92,5 119,4

99,3 91,0 98,3

Index 2013/2012

85,7

88,7

85,3

81,7

89,6

97,7

71,6

51,5

63,8

Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 20

Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. v roce 2012 cca 3,5 roku u bytů v nových rodinných i bytových

domech, více než 5,5 roku u nástaveb a přístaveb k rodinným domům (většinou stavěným svépomocně) a necelé 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům. Počet zahájených bytů v letech 1997-2013 podle druhu stavby v tom v nástavbách a přístavbách k rodinným k bytovým domům domům

Rok

Počet zahájených bytů celkem

v rodinných domech

v bytových domech

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

39 037 40 381 43 747 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853 22 108

17 485 17 579 20 620 20 990 22 918 18 750 16 611 17 060 14 399 12 490

11 901 13 574 14 541 15 283 13 724 11 045 5 798 5 013 4 022 4 857

3 499 3 141 2 409 2 269 2 187 1 998 1 749 1 837 1 636 1 244

1 841 2 103 2 009 1 858 1 682 1 729 1 502 1 441 1 345 1 313

855 527 979 545 629 582 414 541 741 621

75,4 97,9 86,6 92,7

88,6 102,7 84,4 86,7

52,5 86,5 80,2 120,8

87,5 105,0 89,1 76,0

86,9 95,9 93,3 97,6

71,1 130,7 137,0 83,8

Index 2010/2009 Index 2011/2010 Index 2012/2011 Index 2013/2012

v DPS a domovech penziónech

stavebními úpravami nebytových prostorů

Počet modernizovaných bytů

1 318 1 932 2 182 2 166 1 872 2 458 1 564 1 175 1 277 1 100

2 138 1 525 1 007 685 519 757 497 468 433 483

20 074 24 404 36 081 29 635 27 020 24 186 24 031 24 349 18 900 15 638

63,6 75,1 108,7 86,1

65,7 94,2 92,5 111,5

99,4 101,3 77,6 82,7

v nebytových budovách

Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s.

Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima 43 796 bytů, z toho 20 990 bytů v nových rodinných domech a 15 283 v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 (22 918 bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), v nebytových 21

budovách v roce 2009 (2 458 bytů), stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizovaných bytů v roce 2006 (36 081 bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech 2006-2008, začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje. Z celkového počtu 22 108 zahájených bytů v roce 2013 bylo 12 490 bytů v nových rodinných domech a 4 857 bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno 1 244 bytů v rodinných domech a 1 313 bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (621 bytů), byty v nebytových budovách (1 100 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (483). Dále byla zahájena modernizace 10 786 bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu celkového počtu bytů (o 7,3 %), bytů v nových rodinných domech (o 13,3 %), nástaveb a přístaveb k rodinným domům (o 24 %), nástaveb a přístaveb k bytovým domům (o 2,4 %), bytů v DPS a domovech-penziónech (o 16,2 %) a bytů v nebytových budovách (o 13,9 %). Rovněž objem bytů, kde byla zahájena modernizace, se vůči předchozímu roku snížil (o 17,3 %). Naproti tomu se vůči roku 2012 zvýšil počet zahájených bytů v nových bytových domech (o 20,8 %) a bytů získávaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 11,5 %). Dokončená bytová výstavba v krajích odrážela rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu propadu celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhl v roce 2013 Středočeský kraj (4,09 bytů na 1 000 obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (3,09) a Jihomoravský kraj (3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na 1 000 obyvatel. V této souvislosti je vhodné připomenout empirickou zkušenost, že pro rozvoj území včetně růstu počtu jeho obyvatel je potřebná intenzita bytové výstavby cca 3-3,5 bytu na 1 000 obyvatel ročně. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2013 (1,13), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období 1997-2013 (1,24) měl Ústecký kraj. Především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je proto vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,73 bytů na 1 000 obyvatel v letech 1997-2013). Tento kraj měl jak v celém období 1997 – 2013, tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), ale v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96). Jako jediný kraj zaznamenal nárůst vůči roku 2007 (o 22,7 %), kdežto všechny ostatní kraje vykázaly významné úbytky (nejvíce hlavní město Praha, a to o 59,2 %, což byl největší propad, ovšem relativně vůči největšímu rozsahu krajské bytové výstavby v roce 2007). Z pohledu jednotlivých okresů bylo nejvíce bytů dokončeno v okrese Praha-východ (1 352 bytů, z toho 1 044 v rodinných domech). Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech 2006-2013 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji).

22

Téměř všechny kraje ovšem zaznamenaly v roce 2013 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku (s jedinou výjimkou stagnace v Karlovarském kraji), a to od 4,4 % v hlavním městě Praze až do 38,2 % v Libereckém kraji. Dokončené byty v krajích Podíl kraje na počtu

Počet dokončených bytů Kraj 19972013 Česká republika

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

19972013

100,0 100,0

obyvatel 2013

19972013

2007

2013

Index počtu dokončených bytů 2013/ 2013/ 2007 2012

100,0

100,0

2,85

4,03

2,40

60,6

85,7

Hl.m. Praha

82 856

5 186

9 422

6 328

7 397

6 151

3 480

4 024

3 845

16,5

15,2

11,6

11,8

4,06

7,87

3,09

40,8

95,6

Středočeský

90 113

5 957

8 599

8 041

7 421

7 405

6 376

5 900

5 304

18,0

21,0

11,4

11,8

4,50

7,24

4,09

61,7

89,9

Jihočeský

30 855

1 909

2 088

2 707

2 149

2 137

2 028

1 983

1 312

6,2

5,2

6,1

6,1

2,88

3,31

2,06

62,8

66,2

Plzeňský

29 146

2 067

1 905

2 662

2 051

1 903

1 457

1 444

1 445

5,8

5,7

5,4

5,4

3,07

3,42

2,52

75,9 100,1

9 821

638

543

628

512

866

626

543

430

2,0

1,7

2,9

2,9

1,90

1,78

1,43

79,2

79,2

Ústecký

17 354

1 119

1 153

993

1 087

1 097

1 239

1 271

935

3,5

3,7

8,0

8,0

1,24

1,40

1,13

81,1

73,6

Liberecký

18 174

1 024

1 198

1 355

1 480

1 256

957

1 252

774

3,6

3,1

4,2

4,2

2,47

2,77

1,76

64,6

61,8

Královéhradecký

24 537

1 218

1 796

1 919

1 516

1 807

1 320

1 384

1 044

4,9

4,1

5,3

5,3

2,62

3,26

1,89

58,1

75,4

Pardubický

24 078

1 515

1 866

1 847

1 612

1 644

1 274

1 295

1 019

4,8

4,0

4,9

4,9

2,77

3,67

1,97

54,6

78,7

Vysočina

23 769

1 495

1 681

1 729

1 416

1 772

1 347

1 276

1 194

4,7

4,7

5,0

4,9

2,73

3,28

2,34

71,0

93,6

Karlovarský

500 665 30 190 41 649 38 380 38 473 36 442 28 630 29 467 25 246

dokončených bytů 19972013 2013

Intenzita bytové výstavby

Jihomoravský

62 782

3 985

6 013

4 553

4 928

4 455

3 608

3 770

3 516

12,5

13,9

11,1

11,0

3,23

5,30

3,01

58,5

93,3

Olomoucký

26 015

1 307

1 766

1 839

2 026

1 648

1 305

1 490

1 232

5,2

4,9

6,2

6,1

2,38

2,76

1,93

69,8

82,7

Zlínský

24 363

1 138

1 661

1 326

1 894

1 403

1 090

1 137

793

4,9

3,1

5,7

5,6

2,42

2,82

1,35

47,7

69,7

Moravskoslezský

36 802

1 632

1 958

2 453

2 984

2 898

2 523

2 698

2 403

7,4

9,5

12,1

11,9

1,73

1,57

1,96 122,7

89,1


Zahájená bytová výstavba v krajích odráží podobným způsobem jako dokončená bytová výstavba rozdíly mezi kraji, navazuje na dosavadní trendy, na rozdíl od dokončených bytů však rychleji zareagovala na ekonomickou krizi a pokles počtu zahájených bytů je také výraznější. Na druhé straně, stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých letech 2006-2013 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině a v Jihomoravském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a 23

v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Zahájené byty v krajích Intenzita bytové výstavby

Počet zahájených bytů Kraj 19972013 Česká republika

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

581 983 43 747 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853 22 108

Hl.m. Praha

88 037

7 901

7 886

6 810

5 719

2 878

2 733

2 827

Středočeský

3 352

Index počtu zahajovaných bytů

Poměr počtu bytů zahájených k dokončeným

2013/ 2013/ 2007 2012

2007

19972013

2007

2013

3,31

4,24

2,10

50,5

4,31

6,59

2,69

2008

2012

2013

92,7

105,2 113,4

80,9

87,6

42,5 118,6

83,7 107,6

70,3

87,2

83,3

72,2

108 994

8 407

8 201

9 516

7 516

6 448

5 846

4 914

3 831

5,44

6,91

2,95

46,7

78,0

95,4 118,3

Jihočeský

39 388

2 689

2 568

2 841

1 910

1 793

2 193

1 485

1 481

3,68

4,07

2,33

57,7

99,7

123,0 105,0

74,9 112,9

Plzeňský

33 371

2 252

2 117

2 458

2 084

2 031

1 630

1 420

1 413

3,51

3,80

2,47

66,7

99,5

111,1

98,3

Karlovarský

12 951

760

588

769

845

608

728

607

614

2,50

1,92

2,04

Ústecký

23 987

1 798

1 913

1 829

1 631

1 220

1 197

1 147

846

1,71

2,32

1,02

104,4 101,2 44,2

73,8

92,3

108,3 122,5 165,9 184,2

97,8

111,8 142,8 90,2

90,5 82,3

Liberecký

20 536

1 595

1 244

1 591

1 535

1 152

839

747

637

2,80

2,88

1,45

51,2

85,3

103,8 117,4

59,7

Královéhradecký

27 758

2 012

2 087

2 396

1 942

1 254

1 272

1 216

1 061

2,96

3,79

1,92

50,8

87,3

116,2 124,9

87,9 101,6

Pardubický

28 534

2 262

2 498

1 733

2 078

1 251

1 376

1 096

1 062

3,29

4,91

2,06

42,5

96,9

133,9

93,8

84,6 104,2

Vysočina

26 878

1 723

1 671

1 591

1 380

1 154

1 238

991

881

3,06

3,26

1,73

52,7

88,9

99,4

92,0

77,7

73,8

Jihomoravský

69 653

5 909

5 614

4 196

4 427

3 414

3 380

3 008

2 807

3,59

4,94

2,40

50,0

93,3

93,4

92,2

79,8

79,8

Olomoucký

31 090

1 793

2 167

2 280

1 840

1 163

1 264

1 176

1 207

2,86

3,38

1,90

55,7 102,6

122,7 124,0

78,9

98,0

Zlínský

26 920

1 724

2 010

1 607

1 300

1 228

1 128

1 145

854

2,67

3,41

1,45

42,5

74,6

121,0 121,2

Moravskoslezský

43 886

2 922

3 232

3 914

3 112

2 541

2 711

2 074

2 062

2,05

2,59

1,68

63,8

99,4

165,1 159,6

100,7 107,7 76,9

85,8


Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhly v roce 2013 stejné kraje jako u dokončených bytů, ale na výrazně nižších hodnotách, nejvyšší intenzitu měl Středočeský kraj (1,96 zahájených bytů na 1 000 obyvatel oproti 4,09 dokončených bytů na 1 000 obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (2,67 oproti 3,09) a Jihomoravský kraj (2,40 oproti 3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby nižší než 2,40 bytů na 1 000 obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,02 bytů na 1 000 obyvatel).

24

Z pohledu porovnání počtů zahajovaných bytů v roce 2013 s předchozím rokem 2012 a porovnání počtu zahajovaných bytů v roce 2012 s dokončenými v roce 2013 obě hodnoty zaznamenávají pokles, v jednotlivých krajích je však situace různá. Nejvýznamnější je nárůst počtu zahájených bytů v Praze (o 18,6 %) proti roku 2012, z počtu zahájených bytů je vidět, že proti prudkému poklesu v letech 2010-2011 (ze 7 901 bytů v roce 2006 až na 2 733 bytů v roce 2011) dochází k velmi pomalému, ale postupnému zvyšování tohoto počtu (na 3 352 bytů v roce 2013). Velmi malý růst, ale na nízkých hodnotách, zaznamenaly i kraje Olomoucký a Karlovarský. Největší pokles je u kraje Zlínského (o 25,4 %), ale také u kraje Středočeského (o 22,0 %), který hraje v bytové výstavbě velmi významnou roli díky rozvoji pražské suburbánní zóny. Kraje s nejvyšším poměrem zahájených bytů k dokončeným (Karlovarský, Jihočeský, Zlínský, Pardubický) ovšem jsou většinou kraje s nízkou, značně rozkolísanou úrovní bytové výstavby. Proto dalším významným poznatkem z těchto dvou ukazatelů je značně negativní pozice Středočeského kraje (kromě poklesu zahájených bytů 2012-2013 o 22 % také index 87,2 zahájených bytů na 100 dokončených bytů), která znamená, že se zmíněný rozvoj suburbanizace v zázemí Prahy značně zpomalí. Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech 1997 – 2012 V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let 1997-2012 v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V šestnáctiletém průměru zde bylo dokončeno více než 10 bytů na 1 000 obyvatel. Suburbanizační tendence se plně projevily rovněž v rozvoji výstavby v zázemí měst Brna a Plzně. V posledních letech se začínaly více prosazovat i další okresy v širším zázemí Prahy a okresy v zázemí dalších krajských měst (České Budějovice, Jihlava, Hradec Králové, Liberec, Olomouc). Nejnižší intenzitu jak zahajované, tak dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na 1 000 obyvatel) v průměru šestnáctiletého období byl Most a hranici jednoho dokončeného bytu na 1 000 obyvatel pouze nepatrně překročily okresy Karviná, Ústí nad Labem, Chomutov, Teplice a další. Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období 1997 – 2012 postavilo v pěti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli, kde 116 895 dokončených bytů tvoří čtvrtinu celostátního objemu. V relativním vyjádření se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně 25

ročně dokončeno 3,68 bytů na 1 000 obyvatel. Pouze o málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 2-5 tis. obyvatel, 100 tis. a více obyvatel a 500-1 000 tis. obyvatel (všechny s 3,3-3,5 bytů na 1 000 obyvatel). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s 50-100 tis. obyvateli a zejména s 20-50 tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 16 let pouze 1,69 bytů na 1 000 obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech, což odpovídá uspokojování zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech. V průběhu období 1997 – 2012 byl alespoň jeden byt postaven v 6 048 obcích, které představují 96,75 % z celostátního úhrnu obcí (6 251 k 31. 12. 2012). Více než 20 bytů bylo postaveno v 2 720 obcích, které tvoří více než dvě pětiny počtu všech obcí České republiky, více než 50 bytů v 1 367 obcích (22 % obcí). Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (78 750), v Brně (20 893) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy, rychle rostoucí významná obec pražské suburbání zóny. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (106,58 bytů na 1 000 obyvatel). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Květnice, Herink, aj.), v zázemí dalších regionálních center (Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). V letech 1997 – 2012 bylo v jednadvaceti největších městech České republiky (s více než 50 tis. obyvateli) dokončeno celkem 150 709 bytů (32,0 % celostátního úhrnu). Intenzita bytové výstavby v těchto městech byla téměř shodná s průměrem všech obcí ČR (2,84 vůči 2,85 bytů na 1 000 obyvatel), nad tímto průměrem však byly hodnoty pouze 6 měst z 21 (Jihlava, Praha, Brno, České Budějovice, Liberec a Olomouc). V roce 2012 se relativně nejvíce (nad průměrem ČR) stavělo v Českých Budějovicích, Brně a Praze, kdežto rok předtím v Českých Budějovicích, Brně a Kladně a v roce 2010 v Jihlavě, Karlových Varech (v obou městech více než 6 bytů na 1 000 obyvatel), v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze, Liberci a Olomouci. Z toho je opět vidět, že intenzita mezi jednotlivými roky výrazně kolísá. Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele za všechna města za úhrn posledních 16 let bylo dosaženo v Karviné, kde bylo dokončeno jen 0,45 bytu na 1 000 obyvatel. Rozdílná struktura bytového fondu v jednotlivých krajích se částečně promítá i do mezikrajských odlišností struktury bytové výstavby. Vysoký podíl bytů v rodinných domech mezi dokončenými byty vykazují Středočeský a Zlínský kraj a také kraj Vysočina, zatímco vedle hl.m. Prahy se rodinné domy nejméně uplatňují v Libereckém a v Karlovarském kraji, tedy v krajích s velmi malou tradicí individuální výstavby. Od počátku sledovaného období se plocha stavebních pozemků nových rodinných domů zvětšovala až do roku 2005, v následujících třech letech stagnovala, v roce 2009 dosáhla maxima (1151 m2) a od té doby mírně klesá (1 067 m2 v roce 2011, ale 1 086 m2 v roce 2012). Výrazně nejmenší rozlohou stavebních pozemků se vyznačují rodinné domy v hlavním městě Praze (z důvodu velmi vysokých cen pozemků). Počet obytných místností (pokojovost) nových rodinných domů se v období 1997-2012 stále zvyšoval, byty se čtyřmi a více pokoji byly v posledních letech zastoupeny v úhrnu dokončených bytů v rodinných domech více než čtyřmi pětinami. Naopak u bytových domů převažovaly byty 2+1, popř. 3+1, významný byl však i podíl maloplošných bytů. Průměrný počet pokojů v bytech vykazoval kolísavý vývoj s mírně rostoucí tendencí především v nových bytových domech (z 2,02 na 2,17 pokojů na byt). Více než 4/5 podílem byly zastoupeny byty se čtyřmi a více 26

pokoji ve výstavbě rodinných domů vedle hl. m. Prahy ještě v krajích Středočeském, Zlínském a Vysočina, na druhou stranu maloplošné byty převažovaly ve výstavbě bytových domů v Ústeckém a v Libereckém kraji. Průměrná obytná plocha bytů dokončených v nových rodinných domech se většinou pohybovala v rozmezí 96 a 98 m2, v posledním roce 2012 klesla na 93,8 m2. Obytná plocha v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům rostla téměř po celé sledované období, ale v roce 2012 poklesla na 68,8 m2. Vývoj průměrné obytné plochy bytových domů (vč. nástaveb a přístaveb) má kolísavý průběh, avšak celkově měl mírně rostoucí tendenci, kromě posledních let 2011 (51,3 m2 u nových bytových domů a 48,3 m2 u nástaveb k nim) a 2012 (49,6 m2 u nových bytových domů a 49,4 m2 u nástaveb k nim). Jednou z nově zjišťovaných charakteristik je od roku 2010 energetická třída účinnosti. Cca 4 % rodinných domů, dokončených v letech 2010-2012, má energetickou účinnost „A“, cca 30 % účinnost “B“ a dvě třetiny pouze účinnost „C“, u bytových domů je situace obdobná, jenom o málo lepší. Rodinné domy byly po celé šestnáctileté období 1997-2012 stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce, kde podíl dokončených domů kolísal mezi 90 a 95 % (s mírným poklesem na 85 % v roce 2012). V roce 2012 bylo dokončeno za posledních deset let nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí (9,9 %), další zvyšování tohoto podílu je žádoucí zejména z ekologického hlediska. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesl z 22,5 % v roce 1997 na 4,9 % v roce 2012, naopak postupně rostl význam konstrukcí spadajících pod souhrnné označení „jiná“ (včetně kombinací). V posledním roce 2012 činil podíl jiných nosných konstrukcí 41,2 %. Vývoj průměrné doby výstavby za posledních 16 let byl u jednotlivých druhů budov odlišný. Obecně stále platí, že rodinné domy jsou stavěny déle než bytové domy, průměrná doba jejich výstavby se v letech 1997-2008 postupně zkracovala (z 56 na 38 měsíců), v posledních letech ale stagnovala (40-42 měsíců). U nástaveb a přístaveb k rodinným domům se však doba výstavby spíše prodlužovala (z 51 měsíců v roce 1997 na 70 měsíců v roce 2011, 68 měsíců v roce 2012). U nových bytových domů kolísala průměrná doba výstavby mezi 27 a 35 měsíci s výkyvem 41 měsíců v roce 2012.

[email protected] [email protected] 27

VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP - STAV 100 2012 Stavební podniky a podniky výroby stavebních hmot dle objemu tržeb IČO

Podnik

00014915 26271303 45274924 60838744 46342796 25337220 13694341 27334121 45309612 48035599 48292516 26746573 13642464 26177005 25137026

Metrostav a.s.* Skanska a.s.* EUROVIA CS, a.s. STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* PSJ, a.s.* PSG-International a.s S group holding, a.s.* S u b t e r r a a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. SYNER, s.r.o. VCES a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. COLAS CZ, a.s. ZAPA beton a.s.

TRŽBY v tis. Kč 26 674 821 17 329 000 15 084 923 12 769 293 9 688 618 7 554 038 6 693 752 5 127 368 3 970 410 3 635 557 3 603 763 3 378 597 2 829 963 2 573 006 2 203 805

Rentabilita tržeb

TRŽBY za stav. činnost z tržeb v %

1,6

96,3 80,2 86,8 91,1 98,1 97,7 77,7 97,0 97,0 99,7 99,7 99,5 99,8 99,9

1,0 4,2 1,6 0,6 0,9 1,2 2,8 3,6 1,0 1,9 1,6 2,9 0,0 4,1

*údaje z konsolidované úč. závěrky

České stavebnictví se i nadále potýká se snižováním poptávky po své produkci. Klesá rovněž výkonnost celé ekonomiky. Dochází k poklesu veřejných stavebních zakázek i zakázek uzavřených stavebními podniky. V důsledku ekonomického vývoje šetří jak stát, tak i firmy a domácnosti, a to napříč všemi odvětvími. Rok 2012 nepřinesl zlepšení. Index stavební produkce se meziročně snížil o 6,5%. Produkce pozemního stavitelství klesla o 3,4% a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles o 13,6%. Stavební produkce klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 17,0 %. Nejen pro investory domácí i zahraniční, ale i pro další účastníky stavebního procesu jsou TOP žebříčky cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. 28

Obdobně jako v předchozích ročnících, seznamujeme veřejnost i v tomto ročníku s pořadím největších firem stavebního odvětví. Představením velkých firem v žádném případě nechceme snižovat či podcenit význam středních a malých firem, které jsou významnými partnery na stavebním trhu. Proto i v tomto roce organizujeme samostatnou kategorii pro střední firmy MID-STAV-TOP. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS PRAHA, a.s. ve spolupráci se SPS a časopisem Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám. Prvních 15 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již šestnáctého ročníku TOP –STAV 100 2012, který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2013 a prvních 10 podniků dvanáctého ročníku MID TOP – STAV 2012, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ, je prezentováno v uvedených tabulkách MID TOP - STAV 2012 IČO 41327225 42864771 47534630 25301144 42324149 25947273 46980318 42339839 46504621 62954890

Podniky dle objemu tržeb podnik

Speciální stavby Most spol. s r.o. MORYS s. r. o. Froněk, spol. s r.o. Navláčil stavební firma, s.r.o. VHS Břeclav s.r.o. KERS s.r.o. S-A-S STAVBY spol. s r.o. SMO a.s. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. KASTEN spol. s r.o.

TRŽBY (v tis. Kč)

rentabilita tržeb %

TRŽBY za stav. činnost z tržeb v %

472 622 314 048 292 614 280 701 222 524 194 142 180 040 177 142 167 010 163 967

8,5 10,8 0,7 5,7 2,6 5,3 2,7 0,3 1,5 3,5

84,6 100,0 94,0 99,9 98,6 99,3 100,0 86,4 85,8 96,5

[email protected]

29

STAVEBNICTVÍ 2013 Česká ekonomika výrazněji nezvyšila svoji výkonnost ani v roce 2013. To se negativně odráží i v oblasti stavebních investic , stavebnictví. Stavebnictví již několik let zaznamenává pokles poptávky po své produkci, rentabilita podnikání se snižuje, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě dosahuje svého dna.. I přes tento nepříznivý trend, stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %. Stavební produkce v lednu až prosinci 2013 klesla meziročně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %.

2013 Index stavební produkce v tom: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

Index (stejné období předchozího roku = 100) říjen listopad prosinec 2013 p) 2013 p) 2013 p)

září až listopad p)

říjen až prosinec p)

meziroční index

99,0 99,7

90,7 89,2

101,4 97,5

93,6 93,7

90,7 91,3

89,6 90,1

97,5

93,3

112,1

93,3

89,4

88,5

ZDROJ: ČSU

Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu - prosinci 2013 stavební práce „S“ v hodnotě 198,9 mld. Kč. Oproti roku 2012 bylo provedeno o 7,91 % stavebních prací „S“ méně. Pokles „S“ je u všech skupin firem. Nejvyšší pokles o 14% měly podniky s 200-249 zaměstnanci (o 1,255 mld. Kč) a podniky s 500-999 zaměstnanci též pokles o 14% (absolutně o 3,070 mld. Kč) .

30

Stavební produkce v roce 2013 podniky s 50-ti a více zaměstananci, mil. Kč (b.c.) 290 000

"S" "ZSV"

276 864

270 000

251 819

250 000

231 296 215 937

230 000

204 032

198 852

210 000

183 557

190 000

168 272 155 757

170 000

142 805

150 000 130 000 2009

2010

2011

2012

2013

Počet zahájených bytů v roce 2013 se meziročně snížil o 7,3 % a činil 22 108 bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 20,8 %, v rodinných domech nastal pokles o 13,3 %. Počet dokončených bytů v roce 2013 meziročně klesl o 14,3 % a činil 25 246 bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech klesl o 14,7 %, v domech rodinných klesl o 11,3 %. Vydaná stavební povolení, jejich počet v roce 2013 meziročně klesl o 13,2 %, stavební úřady jich vydaly 84 864. Orientační hodnota těchto staveb činila 257,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2012 klesla o 19,1 %. Stavebnictví doplácí na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Nepříznivá situace na straně poptávky se negativně odrazila i na hospodaření stavebních firem i navazujících oblastech podnikání, jako například výrobě stavebních hmot, projekci a developerské činnosti. Výrazným signálem je vývoj veřejných zakázek, které se podílejí na stavební produkci v úrovni 45ˇ%. V roce 2013 bylo zadáno celkem 6 449 veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce ) v úhrnné hodnotě 111 062 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 2 813 zakázek (43,6 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 34 787 mil. Kč (31,3 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 3 636 zakázek (56,4 %) v hodnotě 76 275 mil. Kč (68,7 % z celkové hodnoty zadaných zakázek).

31

Meziroční srovnání Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM

Rok 2013 Počet Mil. Kč 2 813 34 787 2 511 31 416 302 3 371 3 636 76 275 1 676 45 418 1 960 30 857 6 449 111 062

Rok 2012 Počet Mil. Kč 1 711 40 811 1 516 38 748 195 2 063 2 684 70 942 1 028 27 963 1 656 42 979 4 395 111 753

Index v % Počet Mil. Kč 164,4 85,2 165,6 81,1 154,9 163,4 135,5 107,5 163,0 162,4 118,4 71,8 146,7 99,4

V meziročním srovnání s rokem 2012 klesla celková hodnota zadaných v roce 2013 o 0,6 %, přičemž u zakázek na pozemní stavby klesla o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby stoupla o 7,5 %. Z celkového počtu 6 449 veřejných zakázek na stavební práce za 111 062 mil. Kč zadaných v roce 2013 zadali zadavatelé vládního sektor 1 790 zakázek v úhrnné hodnotě 50 375 mil. Kč, zadavatelé municipální sektoru 4 200 zakázek v úhrnné hodnotě 49 024 mil. Kč a ostatní zadavatelé 459 zakázek v úhrnné hodnotě 11 663 mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla u vládního sektoru o 38,1 %, naopak u municipálního sektoru klesla o 15,8 % a u ostatních zadavatelů o 31,6 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce meziročně 2013 klesl o 8,0 procentních bodů na 44,1 %, podíl vládního sektoru vzrostl o 12,7 procentních bodů na 45,4 %. Meziroční srovnání

Sektor zadavatele

Rok 2013 Počet

Vládní sektor Municipální sektor

Mil. Kč

Rok 2012 Počet

Mil. Kč

Index v % Počet

Mil. Kč

1 790

50 375

1 312

36 484

136,4

138,1

Ostatní sektor

4 200 459

49 024 11 663

2 801 282

58 219 17 050

149,9 162,8

84,2 68,4

CELKEM

6 449

111 062

4 395

111 753

146,7

99,4

Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2013 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 58 zakázek za 18 235 mil. Kč. U municipálního sektoru v roce 2013 zadalo největší objem zakázek Statutární město Plzeň 50 zakázek za 1 704 mil. Kč.

32

33

Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla v 8 krajích, nejvíce v Jihočeském kraji o 45,4 %, klesla v 6 krajích, nejvíce na území v Karlovarském kraji o 36,9 %. Podíl hlavního města Prahy na celkovém objemu zadaných zakázek meziročně klesl o 3,5 procentních bodů na 8,6 %. Zásobu práce stavebních podniků před koncem roku 2013 charakterizuje stav a vývoj zakázek které měly stavební firmy uzavřeny ke konci roku 2013 stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) Z akáz ky celkem ke konci čt rt let í

1 60 ,0

Podíl hodnoty v e ře jných a soukromých zakáze k u stav e bních fire m ke konci 4Q 2013 na ce lkov é hodnotě zakáze k

1 40 ,0

m ld .K č

1 20 ,0

p oz emní st avit elst ví t uz emsko

1 00 ,0 80 ,0

42%

60 ,0

58%

40 ,0

veřejné soukromé

inž ený rské st avit elst vít uz emsko

20 ,0 0 ,0

4 Q 11

4Q 12

4Q 13

Ke konci roku 2013 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 9,4 tisíc zakázek (růst o 1,4 %) a tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 132,4 mld. Kč (pokles o 5,7 %). Pokračuje tak trend minulých let, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek, které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 4. čtvrtletí 2013, podílejí v úrovni 60 %. Zastavení poklesu a obnovení dynamiky poptávky po stavební produkci v dalších obdobích bude úzce souviset s obnovením dynamiky vývoje české ekonomiky i celého euroregionu. [email protected]

34

FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2014 Desátý ročník Fóra českého stavebnictví se konal 4. března 2014 v prostorách hotelu Clarion Congress Hotel Prague. Zúčastnilo se ho více než 250 odborníků z celého oboru stavebnictví, kteří si vyslechli příspěvky panelistů a hostů konference. Hlavním tématem byla otázka Jak se vzepřít krizi ve stavebnictví? Ze všech diskusí vyplynula jediná správná odpověď: Přemýšlet a konstruktivně spolupracovat. V úvodním Fóru zahraničních zkušeností vystoupil Jan Blahoňovský, z akciové společnosti ÚRS PRAHA, zástupce České republiky v Euroconstructu, který okomentoval stav a vývoj stavebnictví mezi lety 2007-2013 v 19 sdružených evropských zemích. Z jeho prezentace vyplynulo, že je nutné čerpat inspiraci u zemí, které si s dopady finanční krize poradily nejlépe a kde po krátkodobém propadu meziročně rostou stavební výkony. Do této skupiny patří Norsko, Švýcarsko, Polsko a především Německo. Podle Jana Blahoňovského by se měla Česká republika poučit především od bavorských sousedů.

35

Příčinou německého nastartování růstu je podle Gerharda Hesse, viceprezidenta a generálního ředitele Bavorského svazu stavebního průmyslu, a Rainera W. Markgrafa, majitele firmy W. MARKGRAF, pokles důvěry ve stabilitu měny, který vyvolal větší zájem o nákup nemovitostí. Spolkové i zemské předpisy umožnily státu a obcím vyšší míru investic do infrastruktury a bytů. Růst podpořil i vládní konjunkturní program dotovaného zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek, tzv. „kurzarbeit“, který podnikům umožnil nepropouštět zaměstnance a nezadlužovat se. Díky uvedené podpoře zaměstnanosti zůstala zachována poptávka. Gerhard Hess zdůraznil také zásadní nutnost vlivu profesních svazů na politiky. Juha Kostiainen, Senior Vice President finské stavební a developerské společnosti YIT Corporation, hovořil o zásadní úloze státu ve výstavbě infrastruktury a především v bytové výstavbě. Třemi důvody opětovného růstu finského stavebnictví jsou podle něho vládní model urbanizace a nastolení zvýhodněných podmínek pro prodej bytů, které nastartovaly významnou vlnu zájmu o investice do bytů a nájemních domů, dobře načasovaná státní podpora soukromého podnikání nových firem a investice do infrastruktury. Fórum politiků zahájila Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj. Nastínila vládní nástroje pro růst českého stavebnictví: vyčerpat maximum peněz z evropských fondů končícího rozpočtového období, připravit nový sedmiletý plán na čerpání dotací a nový zákon o veřejných zakázkách, který bude reagovat na směrnici Evropské komise. Ministryně chce usilovat o zjednodušení legislativních procesů, rychlé zapracování směrnic EK do zákona o veřejných zakázkách a o vypracování systému jednotkových cen doporučených pro jednotlivé stavební práce. Podle Antonína Prachaře, ministra dopravy, je nejdůležitější změnit pravidla výkonné moci nad plány infrastruktury, protože v současné době nemá stát možnosti, jak prosadit své strategické zájmy. Priority vidí v „přípravě zákona o liniových stavbách, který by definoval stavby ve strategickém zájmu státu a usnadnil vyvlastnění s nimi souvisejících důležitých pozemků.“ Věcný návrh zákona bude podle ministra dopravy předložen do poloviny tohoto roku a bude se v mnohém opírat o inspirativní předlohu, která funguje v Německu. Jiří Koliba, nový náměstek ministra průmyslu a obchodu pro stavebnictví, představil záměr systémového opatření k nápravě roztříštěnosti stavebnictví. Důležité podle jeho slov je, aby se již nikdy neopakovala situace nesystémového přístupu a roztříštěnosti prostředků mezi různé resorty a subjekty, jak tomu bylo v minulosti např. u programu Zelená úsporám. Prezentaci toho, co je schopen český stát udělat pro růst stavebnictví, představil ekonom Petr Zahradník z bruselské kanceláře společnosti ČEZ. Na něho navázal Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, prohlásil, že je ve věci dalšího rozvoje střízlivým optimistou. „Pět let říkáme stále to samé a výsledek nula. Nyní nás však Programové prohlášení vlády a škála plánovaných investic může naplnit opatrným optimistickým očekáváním.“ Během dalšího programu se diskutovalo o tématech možné změny DPH u pozemků, které neočekávaně zvedly ceny bytů, o možnosti urychleného přijetí technické novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která by řešila způsob započtení víceprací, a o možnosti refundace existujících stavebních prací jako šance na vyčerpání alespoň části prostředků z fondů končícího programovacího období.

36

Panel posledního plenárního Fóra investorů a dodavatelů moderoval Pavel Švagr, expert na stavebnictví. Panelisté Roman Blažíček (generální ředitel společnosti Lasselsberger), Mojmír Nezchleb (první náměstek SŽDC), Evžen Korec (generální ředitel Ekospolu), David Krása (generální ředitel Metroprojektu), Ludmila Navrátilová (radní Pardubického kraje) a Michal Štefl (generální ředitel OHL ŽS) se s publikem shodli na tom, že legislativa nesmí být brzdou investičního procesu a měla by se zjednodušit, aby zkrátila dobu mezi přípravou staveb a jejich realizací. K tomu může pomoci i nevládní sektor, který nabízí své zkušenosti při přípravě zákonů.

37

Odpolední program probíhal v paralelních diskusních sekcích. První bylo Fórum středních a menších firem, kde vystoupilo pět majitelů a generálních ředitelů: Ivan Bauer (PP 53), Jiří Havlík (Pozimos), Martin Navláčil, Jaroslav Zvánovec a Josef Podzimek. Diskutovali o svých zkušenostech s krizí, spolupráci s velkými firmami, o výhledu do budoucna a potřebě návratu zodpovědnosti, jasných pravidel a morálních hodnot do stavebnictví. Na specializovaném Fóru státní správy řízeném Pavlem Novákem ze SPS se sešli zástupci městských radnic (Dan Jiránek za Svaz měst a obcí a Věra Palkovská, starostka Třince), zástupci ministerstev (Vladimíra Sedláčková za MMR ČR a Petr Serafín za MPO ČR), podnikatelé ve stavebnictví (Jiří Košulič z RTS) a legislativní odborníci (Andrea Schelleová z Achour & Hájek, dříve ÚHOS). Nejvíce diskutovaným tématem byl zákon o veřejných zakázkách, který velmi často umožňuje rozdílný výklad ze strany ÚHOS, MF ČR a dalších dotčených úřadů. Podle Věra Palkovské omezuje odvahu radnic vybírat v soutěži podle jiných kritérií, než je jen nejnižší cena, chování stavebních firem. Pokud se radnice odváží vybrat vítěze např. podle kvalitativních kritérií, další oslovené firmy se odvolají. Proto jsou v současné době v rámci řízení ÚHOS zadržovány zakázky v objemu 60 miliard korun a dochází ke zcela zbytečnému zmrazení výstavby. Andrea Schelleová potvrdila, že většina problémů ve stavebnictví vychází z nevyjasněné výkladové praxe zákona o veřejných zakázkách, kdy se často stává, že rozhodovací praxe v ÚHOS je v rozporu s následným verdiktem soudů. Na vině není nová směrnice Evropské komise, ale její nepřesný výklad a česká specifika, která do zákona o veřejných zakázkách v minulosti vnesli laičtí zákonodárci. Proto by při přípravě nového zákona bylo zapotřebí více spolupracovat s odbornou veřejností. Diskusnímu Fóru o udržitelném podnikání ve stavebnictví dominovala dvě témata: otázka nástupnictví, které souvisí s generační výměnou manažerů a majitelů ve stavebnictví, a cesty, jak ve stavebnictví zvýšit produktivitu. Z diskuse, do které se zapojili Miroslav Linhart (Deloitte), Zdeněk Bílek (Sika CZ), Jaroslav Kladiva (PKS stavby), Petr Matyáš (di5 architekti inženýři), Steve Spark (4Projects) a Miroslav Vyčítal (Skanska), vyplynulo, že hlavní cestou jsou investice do IT podpory procesů, tedy investice do podpory projektového řízení a průchodu zakázky firmou. Jako jeden ze směrů budoucnosti byl prezentován a diskutován systém BIM a jeho využití. Celkově konference „Fórum českého stavebnictví“ opět potvrdila, že toto nejvýznamnější setkání stavbařů se státní správou a politiky se zaměřuje vždy na aktuální problematiku stavebnictví a investiční výstavby. V letošním roce byla atmosféra konference o to lepší, že vstřícný přístup představitelů ministerstev rozhodujících pro stavebnictví dává naději na příznivý obrat v přístupu k jeho problematice. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR bude ve své práci v letošním roce vycházet z impulzů, které zazněly v diskusi na konferenci a bude pokračovat v dialogu s ministerstvy a ve spolupráci na opatřeních pro zlepšení pozice českého stavebnictví. [email protected]

38

ÚRS PRAHA, a.s. inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 110 00 Praha 10 www.urspraha.cz Euroconstruct tel.: (00420) 549 133 435 [email protected] www.euroconstruct.cz

76. KONFERENCE EUROCONSTRUCT V PRAZE:

STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ JE NA MINIMU, V PŘÍŠTÍM ROCE ZAČNE POMALU RŮST Letošní rok představuje pro objem stavebnictví nejnižší bod vývoje. Od roku 2014 začne stavební produkce opět stoupat, i když velmi pomalým tempem. Takový vývoj předpovídá přední evropská výzkumná skupina pro výzkum a analýzu stavebnictví Euroconstruct, která zahrnuje 19 evropských zemí (EC19).

39

Vývoj stavební produkce významně souvisí se stavem ekonomiky. Stav rozpočtů domácností, firem i státu se odráží v ochotě investovat do nové výstavby nebo renovací stávajících staveb. Zastavení růstu ekonomiky v ukazateli HDP po roce 2007 a 2011 se zásadně odrazilo v rapidním poklesu stavební produkce ve všech typech výstavby (bytová, nebytová a inženýrská). Celkový objem stavebnictví zemí Euroconstruct klesl od roku 2007 do letošního roku o 22 %, to je o 360 miliardy euro (ve stálých cenách). Ve skupině západních zemí (EC15) je tento pokles produkce velmi významný, současná hodnota (1 214 miliardy euro) je srovnatelná s úrovní z poloviny devadesátých let minulého století. Nutno podotknout, že celých 60 % z propadu jde na vrub Španělska. Země středovýchodní Evropy (EC4) jsou v tomto ohledu jako celek úspěšnější,

40

protože jejich současná hodnota (70 miliard euro) je srovnatelná s roky 2006/2007, kdy byly tyto země ještě ve strmém růstu (od roku 2003 do 2008 nárůst o 42 %).

Celkový objem stavebnictví

Země

2010

2011

2012

Odhad 2013

Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Irsko Itálie Nizozemí Norsko Portugalsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Spojené Království Západní Evropa (EC-15) Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Východní Evropa (EC-4) Země Euroconstruct (EC-19)

-3,9 0,4 -6,4 6,4 -5,9 2,5 -28,1 -6,0 -9,4 -0,9 -6,2 -17,8 4,4 2,8 6,7 -3,5 -7,3 -9,4 4,6 -3,6 -1,1 -3,4

2,5 4,3 5,2 2,4 4,3 5,2 -17,5 -2,6 3,8 6,3 -10,0 -20,4 3,1 2,6 2,1 0,0 -3,8 -9,7 11,6 -2,8 4,1 0,3

2,5 0,5 -1,3 -3,7 0,3 -1,2 -16,8 -6,3 -7,2 5,5 -15,5 -31,8 -2,4 2,6 -7,8 -5,4 -7,7 -4,3 0,0 -13,8 -3,2 -5,2

0,5 -1,3 2,4 -2,7 -2,8 0,3 -3,5 -3,3 -5,0 3,7 -16,5 -23,0 -0,4 2,8 -1,1 -2,7 -8,2 1,3 -8,9 -7,8 -7,7 -3,0

(% změna ve stálých cenách) Předpověď Výhled 2014 2015 2016 1,2 1,2 3,3 0,5 -1,5 2,7 9,8 -0,3 0,4 3,6 -3,0 -6,7 1,6 3,6 2,4 0,9 -4,2 7,4 3,5 -0,8 1,9 0,9

1,3 1,6 4,2 1,6 0,9 1,2 8,2 1,1 3,4 3,7 2,0 -0,5 2,9 1,2 3,1 1,7 -0,9 6,4 4,4 1,8 3,3 1,8

0,8 1,7 5,3 2,8 2,2 0,7 10,6 1,7 5,1 2,0 3,0 2,9 2,2 1,2 2,5 2,1 1,2 6,3 5,6 2,2 4,6 2,2

Zdroj: Euroconstruct (76. konference)

Zdá se, že období turbulencí, které provází evropskou bytovou výstavbu od roku 2007, se letos blíží ke svému konci. Když srovnáme objem stavební výroby v roce 2007 s předpokládaným objemem ke konci roku 2013, je vidět pokles o více než 26 % (ve stálých cenách). Předpovědi dalšího vývoje pro rok 2014 odhadují nárůst o +1,4 %, v roce 2015 +2,2 % a 2016 +2,3 %. 41

Objem stavebnictví podle typu výstavby (EC19) Odhad

(%změna ve stálých cenách) Předpověď Výhled

Země

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Bytová výstavba

-1,9

1,9

-4,2

-2,2

1,4

2,2

2,3

Nebytová výstavba

-5,3

0,0

-4,6

-3,4

0,0

1,4

2,3

Inženýrské stavby

-3,6

-2,4

-8,2

-4,0

1,2

1,6

1,7

Celkový objem stavebnictví

-3,4

0,3

-5,2

-3,0

0,9

1,8

2,2

Zdroj: Euroconstruct (76. konference)

Zdá se, že období turbulencí, které provází evropskou bytovou výstavbu od roku 2007, se letos blíží ke svému konci. Když srovnáme objem stavební výroby v roce 2007 s předpokládaným objemem ke konci roku 2013, je vidět pokles o více než 26 % (ve stálých cenách). Předpovědi dalšího vývoje pro rok 2014 odhadují nárůst o +1,4 %, v roce 2015 +2,2 % a 2016 +2,3 %. V roce 2012 zaujímala nebytová výstavba v zemích Euroconstruct (EC19) 32,6 % celkového objemu stavebnictví, v zemích středovýchodní Evropy (EC4) dokonce 42,5 %. Výstavba nových nebytových staveb v letošním roce poklesla o více než 5 %, stejně jako v minulém roce. V roce 2014 se očekává zpomalování poklesu (-1,0 %) a výhled nové výstavby na následující roky se již pohybuje v černých číslech, konkrétně +1,4 % a +2,9 %. Západní země ovšem porostou pomaleji než východní. V sektoru nebytových staveb je významný podíl renovací (v případě západních zemí téměř 50 %). Objem renovací neprošel v minulých letech takovým propadem (nejvíce -3,4 % v 2013) a tím je tak částečně vyrovnáván celkový pokles nebytové výstavby. Od roku 2008 byly ve většině zemí projekty inženýrských staveb zpožděny, zmenšeny nebo úplně zrušeny, a to z důvodu napjatých rozpočtů nebo neschopnosti zajistit finanční prostředky. Očekává se, že HDP postupně mírně poroste, ale problémy se zadlužením a rozpočtovým deficitem budou významnějším investicím nadále bránit. Největší trh inženýrských staveb je ve Francii s hodnotou 48,1 miliardy euro a těsně za ním následuje Německo s 47,4 miliardami euro. Přitom ještě v roce 2010 představovalo největší trh s více než 48 miliardami euro Španělsko. To má letos dosáhnout objemu jen 10,5 miliardy euro a ještě pořád není na očekávaném minimu. Jak západní, tak i východní země očekávají od roku 2014 výrazné zpomalení poklesu nebo již obrat k růstu. [email protected] Výsledky z poslední konference EUROCONSTRUCT jsou nyní k dispozici! Detailní zprávy o každé zemi „Euroconstruct Country report“ a celkové shrnutí a analýzu jednotlivých oblastí stavebnictví „Euroconstruct Summary report“ si můžete objednat na [email protected]. Euroconstruct je skupina 19 specializovaných výzkumných organizací v rámci Evropy, která je aktivní od roku 1975. Za dobu svého fungování si získala mezinárodní uznání a to jak díky své unikátnosti, tak zejména díky vysoké kvalitě nabízených informací. Euroconstruct pravidelně poskytuje analýzy stavebního trhu včetně odborných odhadů dalšího vývoje. Členskými státy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. »www.euroconstruct.org« »www.euroconstruct.cz«

42

METODA BIM JAKO BUDOUCNOST PŘÍPRAVY A REALIZACE STAVEB Současná nelehká situace na stavebním trhu má, zdá se, naději na zlepšení. Hlasy z řad odborníků a zejména zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že východiskem z krize je proaktivní přístup se zaměřením na moderní trendy a technologie. Právě stavebnictví na rozdíl od jiných průmyslových odvětví ještě plně nevyužilo potenciálu, který digitální technologie přinášejí. Přitom investice do rozvoje nových pracovních postupů mohou pomoci období stagnace nejenom překlenout, ale zároveň z něj vytěžit zkušenosti a vyjít tak konkurenceschopnější. Aktuálním trendem v této oblasti je zavádění metodiky BIM do stavebního procesu. Co zkratka BIM znamená? Jaké výhody přináší? Umožní opravdu snížit náklady a chybovost? O tom více v dalších řádcích. Termín BIM je akronymem tří slov Building Information Modelling a do češtiny bývá překládán jako Informační model budovy. Tento překlad však může být zavádějící, protože BIM se neomezuje pouze na budovy, ale je používán obecně pro všechny stavby (dopravní infrastruktura, vodohospodářství apod.), případně celý stavební proces. Nejdůležitější roli zde však hraje písmeno „I“ představující informace, jen jsou stěžejní pro celý princip fungování BIM. Existuje řada definic, všechny se shodují na tom, že BIM je organizovaný proces, který prostřednictvím modelu vytváří, shromažďuje a spravuje všechny informace (grafické, popisné, finanční, konstrukční, provozní, …) o stavbě napříč celým jejím životním cyklem. Ve smyslu uvedeného je třeba rozlišovat BIM jako model, tedy jako formu informační databáze, a BIM jako proces modelování, který využívá BIM modelu pro výměnu a sdílení informací. BIM model si lze představit jako informační databázi, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, výstavby, správy budovy a případné rekonstrukce až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavebního materiálu a uvedení staveniště do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu budovy. Do této informační databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. Uplatňuje se jak u staveb nových, tak při rekonstrukcích a údržbě. Zásadní výhodou tohoto přístupu k informacím o stavbě je efektivní spolupráce bez ztráty dat. BIM se od klasického navrhování staveb liší v mnoha ohledech. Pro dosažení vyšší efektivity je nutná užší spolupráce mezi všemi zainteresovanými skupinami, zejména mezi jednotlivými profesemi při přípravě, ale rovněž se zástupci investora, zhotovitele a budoucího uživatele či správce. Právě koordinační procesy (výměna dat, detekce kolizí, úpravy modelů a parametrů aj.) jsou klíčové pro správné fungování BIM a maximální využití jeho možností. Pokud má být výměna informací účinná, je třeba identifikovat oblasti výměny dat, jejich strukturu, podrobnost a technické aspekty, jako je sdílení modelu, přístup k modelu, rozdělení zodpovědnosti a podobně. V oblasti informačního modelování se pro výměnu dat používá mezinárodně uznávaný datový standard IFC (Industrial Foundation Classes).

43

Výhody přijetí BIM principů BIM s sebou přináší řadu výhod. Mezi nedůležitější z nich patří: • úspora nákladů a času počítaná za celý životní cyklus stavebního díla, • zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu, • zlepšení kontroly stavebního procesu (automatická detekce kolizí, menší objem víceprací), • zlepšení kvality výsledného díla (menší chybovost), • zvýšení transparentnosti a lepší přístup k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby, • ochrana životního prostředí díky možnostem simulací v etapě přípravy projektu, • snadnější možnost zpracování variant atd.

Z průzkumů i zkušeností vyplývá, že klady jednoznačně převyšují zápory. Přesto se při implementaci BIM, stejně tak, jak je tomu u jakéhokoliv nového přístupu, lze setkat s překážkami. Ty představuje zejména neochota měnit zaběhnuté zvyklosti ve stavebním procesu, chybějící impuls ze stran investorů, přílišný tlak na cenu na úkor kvality, nedostatečné vzdělávání v oblasti informačního modelování apod. Většina těchto překážek pramení z neznalosti, a proto se samo nabízí řešení ve formě následujících kroků: • šíření osvěty o BIM mezi všechny účastníky stavebního trhu, • podpora vzdělávání v oblasti BIM a výchova odborníků, • vytvoření standardů pro implementaci BIM do stavebního procesu, • převzetí mezinárodních norem pro formální stanovení procesů a jejich adaptování na české prostředí, • vytvoření knihovny BIM objektů pro snazší komunikace na bázi otevřeného datového formátu, • definice autorských a jiných vlastnických práv pro BIM model a další.

Zahraniční zkušenost V zahraničí došlo v posledních několika letech k velkému rozmachu BIM v praxi. Hlavní motivací je využití BIM modelů při správě veřejného majetku a také širší možnosti posuzování návrhů při snaze o snižování uhlíkových emisí a celkové zlepšení udržitelnosti ve výstavbě. Mezi jedny z prvních významných a velkých uživatelů BIM patří zejména státy a jimi spravované organizace. Již několik států podporuje, nebo dokonce vyžaduje využití BIM pro veřejné zakázky. Podobný trend lze sledovat také v EU, která vidí BIM jako nástroj na zvýšení své konkurenceschopnosti. Do své legislativy začlenila BIM principy v podobě aktualizace směrnice o veřejných zakázkách, kde apeluje na kvalitu na úkor nejnižší ceny zakázky jako rozhodujícího hodnotícího kritéria. Česká republika má nyní od února 2014 dva roky na zahrnutí této směrnice do své legislativy. Přijetí a rozvoj BIM tedy začíná být otázkou čím dál bližší budoucnosti. 44

BIM v ČR Na uvedeném obrázku je znázorněna přibližná pozice ČR na diagramu vývoje BIM, kdy se jednotlivé úrovně vyvíjí od navrhování s využitím CAD, přes fázi definování standardů a přechod k plnému 3D projektování až po integrované informační modelování, které předpokládá integrovaná a interoperabilní data.

45

Česká republika se v současnosti nachází v první úrovni, kdy architekti sice již často používají 3D modely pro vizualizace svých konceptů, ale na mnoha místech stavebního procesu jsou stále používány především 2D výkresy a nestrukturované informace v rozličných formách. Důvodem je však především to, že v ČR zatím neexistují standardy pro BIM na žádné úrovni. Nedostatek kompatibilních systému, standardů a protokolů, rozdílné požadavky klientů a projektantů brzdí rozvoj BIM. Tato technologie má přitom velký potenciál. U projektů modelovaných v BIM je detekce kolizí je snazší, následné změny nákladů nižší, navrhovaná data mohou být rovnou přenášena k výrobním linkám, zobrazení projektu ve 3D přímo na stavbě usnadňuje představivost a eliminuje tak možné chyby a prostoje. Zefektivní stavební přípravu a pracovní postupy s ohledem na energetické a ekologické požadavky z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Všechna data z fáze přípravy a realizace projektu navíc dále slouží pro facility manažery a údržbu objektů až do jejich likvidace. BIM má potenciál propojit stavební proces i stavebnictví jako takové, a tím dát impuls k obnově národního hospodářství. [email protected] zdroj dat: BIM příručka Industrial strategy:government and industry in partnership A report for the Government Construction Client Group Building Information Modelling (BIM) Working Party Strategy Paper

46

PRŮMYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2013 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2013 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Propad stavební výroby se v roce 2013 zatím sice nezastavil, přesto ředitelé stavebních firem produkujících stavební hmoty a materiály opatrně hovoří o možném konci recese v následujícím roce 2014. Stavební produkce v roce 2013 klesla meziročně reálně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství meziročně klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce za rok 2013 klesla ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 o 25,1 %. Počet vydaných stavebních povolení v roce 2013 meziročně klesl o 13,2 %, stavební úřady jich vydaly 84 864. Orientační hodnota těchto staveb činila 257,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2012 klesla o 19,1 %. Počet zahájených bytů v roce 2013 se meziročně snížil o 7,3 % a činil 22 108 bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 20,8 %, ale v rodinných domech nastal pokles o 13,3 %. Počet dokončených bytů v roce 2013 meziročně klesl o 14,3 % a činil 25 246 bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech klesl o 14,7 %, v domech rodinných klesl o 11,3 %. Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 procent HDP, v současné době už je to jen kolem 7 procent. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Snižují se tak možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá ani dostatek prostředků na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. Loňský pokles stavební produkce, vedle kritizovaného neoblíbeného snižování stavu zaměstnanců, velmi významně ovlivnil i dosažené výsledky v průmyslové výrobě stavebních hmot. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 ve výši 59,189 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 1,4 % (resp. – 836 mil. Kč). Nárůst byl zaznamenán jen u 4 oborů, z toho největší ve výrobě pálených zdících materiálů (11 %, resp. +265 mil. Kč). U 8 zbývajících oborů byl zaznamenán pokles, z toho největší ve výrobě cementu (cca 8,6 %, resp. – 564 mil. Kč). Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za s sebou.

47

Tab. Objem tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci leden - prosinec 2013 Podíl na celkové produkci

Objem tržeb v b.c. / v mil.Kč/ 2013 2012 %

NACE

Obor

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2369 2370 2399

ostatní těžba a dobývání 17,8 10 552 10 654 výroba žáruvzdorných výrobků 7,9 4 721 4 379 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných výrobků 4,5 2 687 2 422 výroba cementu 10,1 6 007 6 571 výroba vápna a sádry 4,5 2 692 2 727 výroba betonových výrobků pro stavební účely 15,4 9 135 9 540 výroba betonu připraveného k lití 12,2 7 194 7 655 výroba malt 10,7 6 321 6 461 výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků 2,5 1 508 1 341 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 0,3 154 207 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 13,9 8 218 8 068 Celkem 100,0 59 189 60 025 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ, * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny

99,0 107,8 * 111,0 91,4 98,7 95,8 94,0 97,8 112,4 74,2 101,9 98,6

PROJEVY A PŘÍČINY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ V loňském roce ve stavebnictví již pátým rokem klesala poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižovala, zvyšoval se převis nabídky nad poptávkou. Pokračoval tak trend, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Spotřeba stavebních hmot není ale závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž také především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2013 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a 2008.

48

Tab. 2 Výroba cementu v ČR v letech 2007 až 2013 Rok Výroba v mil. tun 2007 4,767 2008 4,710 2009 3,637 2010 3,345 2011 3,830 2012 3,433 2013 3,211 Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR

Dosažené hospodářské výsledky stavebního průmyslu nejsou dobré a výrobci stavebních materiálů v ČR musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když propad stavebnictví zatím stále pokračuje. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a samozřejmě i na celkové zlepšení ukazatele zaměstnanosti.

POČET A STRUKTURA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 8 a to především u výroby betonových výrobků. Pro srovnání v roce 2009 bylo o 57 podniků více /evidováno celkem 182 podniků/.

49

Tab. 3 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* NACE 0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399 celkem

Podniky ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

2013 27 13 2 7 4 5 35 7 7 2 4 12 125

2012 27 14 2 7 4 5 40 7 6 5 5 11 133

* za organizace s 50 a více zaměstnanci, Pramen: ČSÚ

PRACOVNÍCI Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v r. 2013. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v r. 2010 poklesl o 7,9%, resp. o 1 955 osob, v r. 2011 dalších 0,5 %, resp. 94 osob a v r. 2012 to bylo o 3,7%, resp. -852 osob a v r. 2013 to bylo o 1,1%, resp. -224 osob. Největší pokles o 60 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru výroba betonu připraveného k lití.

50

Tab. 4 Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů NACE Podniky 2013 2012 13/12 0800 ostatní těžba a dobývání 3 929 3 950 99,5 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2 688 2 551 105,4 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 1 213 1 260 96,3 2351 výroba cementu 1 237 1 258 98,3 2352 výroba vápna a sádry 638 650 98,2 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 5 069 5 197 97,5 2363 výroba betonu připraveného k lití 1 480 1 540 96,1 2364 výroba malt 1 731 1 760 98,4 2365 výroba vláknitých cementů * * * 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 174 227 76,7 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 1 818 1 808 100,6 celkem 19 977 20 201 98,9 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů neuváděno

PRŮMĚRNÁ MZDA V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2013 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 33 186 Kč a byla oproti roku 2012 cca o 1,4 % nižší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 6 oborů. Tab. 5 Průměrná mzda zaměstnanců vybraných oborů NACE Podniky 2013 2012 13/12 0800 ostatní těžba a dobývání 29 061 35 396 82,1 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 27 449 26 955 101,8 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 27 493 26 074 105,4 2351 výroba cementu 46 682 52 215 89,4 2352 výroba vápna a sádry 41 723 34 869 119,7 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 27 829 25 284 110,1 2363 výroba betonu připraveného k lití 45 340 42 095 107,7 2364 výroba malt 38 739 41 188 94,1 2365 výroba vláknitých cementů * * * 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 17 626 19 335 91,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 29 919 33 222 90,1 celkem 33 186 33 663 98,6 Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci * pro malý počet respondentů neuváděno 51

EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem /především do sousedního Německa, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahraničí byl vyšší v roce 2013 oproti roku 2012 o 19,9%, resp.+ 163 mil. Kč. Největší nárůst vývozu zaznamenaly obory výroba cementů, výroba pálených zdících materiálů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Tab. 6 Tržby z přímého vývozů v b.c. /mil. Kč NACE Podniky 2013 2012 13/12 250 191 131,1 0800 ostatní těžba a dobývání 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 230 211 109,0 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 18 11 161,6 2351 výroba cementů 43 25 172,0 2352 výroba vápna a sádry 47 30 159,8 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 102 65 156,5 2363 výroba betonu připraveného k lití 1 2 64,5 2364 výroba malt 62 60 103,6 * * * 2365 výroba vláknitých cementů 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 1 2 30,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 228 222 102,7 celkem 982 819 119,9 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů v r. 2012 nehodnoceno

Například firma Heluz zdvojnásobil export cihlářských výrobků, sanoval tím pokles tržeb v tuzemsku. Nepříznivému vývoji ve stavebnictví v roce 2013 český výrobce cihlářských výrobků firma Heluz čelil zvýšením exportu. Na obratu 1,264 miliardy korun se podílel zhruba 30 procenty. Zatímco obrat podle předběžných výsledků meziročně klesl řádově o desítky miliónů, vývoz se téměř zdvojnásobil.

DALŠÍ VÝVOJ STAVEBNÍHO PRŮMYSLU V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA ÚSPORY ENERGIÍ Budovy (veřejné, soukromé, obytné, kancelářské atd.) patří k největším spotřebitelům energie. Spotřebují až 40 % celkové spotřeby energie a produkují 36 % objemu emisí CO2. Proto přitahují největší pozornost při úvahách o snižování energetické náročnosti. Odhaduje se, že v sektoru budov existuje až 28 % potenciálu k úsporám energie do roku 2020. 52

Proto byl při přípravě 7. rámcového programu EU vytvořen akční program, nazvaný Inteligent Energy Europe. V rámci tohoto programu přijala většina evropských zemí plán, ve kterém se země zavazují při výstavbě nových budov od roku 2019 stavět s "téměř nulovou spotřebou energie". Program je také prezentován jako program 20-20-20. Tj. do roku 2020 snížení spotřeby energie (nejenom na vytápění, jak je někdy mylně chápáno, ale i na větrání, chlazení, osvětlení a teplou vodu) v budovách o 20 %, o 20 % snížení emisí skleníkových plynů a o 20 % zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v porovnání s rokem 1990. Evropská komise předpokládá, že většina zemí EU bude mít v letech 2015 až 2020 přijata pravidla pro výstavbu nových budov s "téměř nulovou spotřebu energie". Principy udržitelné výstavby však neznamenají pouze zaměření na výstavbu nízkoenergetických nebo pasivních budov. Udržitelná výstavba má představovat optimální spojení ekonomických, ekologických, sociálně-kulturních, technických a procesních (tedy výrobních) parametrů, navíc ve spojení s parametry kvality místa stavby. Kvalitu budov v souladu s principy udržitelné výstavby vyjadřují i nové certifikační nástroje, vyvíjené v mezinárodním i v národním měřítku.

EVROPA JDE JEŠTĚ DÁL V NÁVRZÍCH EVROPSKÉ KOMISE, TÝKAJÍCÍ SE KLIMATICKÉHO RÁMCE DO ROKU 2030 V Bruselu bylo navrženo další navýšení klíčového cíle klimatické politiky – a to redukce emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 procent a také navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na 27 procent, oboje do roku 2030. EU však vyhlašuje své cíle bez součinnosti s ostatními globálními emitenty. A stanovení si několika celoevropských cílů (emise CO2 a navýšení podílu OZE) povede, jak lze předpokládat, k jejich vzájemnému protipůsobení. Podporu OZE nelze vnímat jako cíl sám o sobě, je to pouze jeden z možných nástrojů pro podporu dekarbonizace. Některé svazy průmyslu v ČR dlouhodobě prohlašují, že ambiciózní snižování emisí CO2 nesmí vést k nadměrné zátěži pro evropské obyvatelstvo zhoršováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Evropská unie s méně významným podílem na světových emisích skleníkových plynů, avšak nákladnou cestou snižování emisí skleníkových plynů, konkurenceschopnost průmyslu snižuje a napomáhá tím jeho přesunu do rozvíjejících se zemí s výrazně vyššími emisemi na jednotku produkce. To ve svém důsledku celkové světové emise paradoxně navyšuje. Návrhy EK k průmyslové politice a požadavky na její posílení nepřináší dostatečně jasné impulsy, tím tak skutečná podpora průmyslu a vize reindustrializace evropského prostoru zůstává spíše na papíře.

KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU VÝROBY STAVEBNÍCH HMOT Z výše uvedeného je zřejmé, že průmysl včetně stavebního prochází bouřlivým rozvojem. S tím souvisí řada nových trendů. Vznikají výrobci i stavební společnosti zaměřující se na nezvyklé a inovované produkty. Využívají se nové materiály, technologie a stavební postupy. Trendem je stavba zařízení pro vlastní výrobu energie, nízkoenergetické stavby, zařízení na zpracování odpadu a další ekologicky orientované projekty. Zvyšuje se rychlost výstavby prostřednictvím již připravených dílů. Mezi trendy také nesmí chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i 53

estetickou hodnotou. V oblasti estetiky se prosazují snad všechny myslitelné styly. S rozvojem stavebnictví vznikají nové specializované firmy nabízející jedinečná, na míru připravená řešení. To je dobrá zpráva především pro ty, kteří musí řešit nestandardní situace. Motorem pro nastartování ekonomiky v průmyslu výroby stavebních hmot je ale především domácí spotřeba výrobků těch, kteří je vyrábějí v České republice. Konkurenceschopnost přece nespočívá jenom v ceně, ale také v dalších parametrech. Rozhodujícím parametrem výběru u stavebnin proto nemůže být jenom cena dovezeného materiálu /v poslední době levnějšího zejména z Polska/ bez ohledu na jeho kvalitu a s ní související služby.

ZÁVĚR Spolu se zvyšováním stupně urbanizace rostou celosvětové požadavky na bydlení a infrastrukturu. Stavebnictví se významně podílí na emisích CO2. Ve výrobním cyklu počínaje výrobou stavebních dílců, výstavbou, provozem a konče demolicí a recyklací spotřebovává velké množství energie. Důležité je pokračovat ve stavění, ale činit tak efektivně. Podporou stavebních výrobků a materiálu pocházejících od českých výrobců můžeme pomoci rozhýbat naši českou ekonomiku, nikoliv ekonomiky okolních států. [email protected]

54

CENY STAVEBNÍCH PRACÍ V ROCE 2013 Rok 2013 z pohledu českého stavebnictví žádnou zásadní změnu nepřinesl. Poptávka po stavebních pracích nedokáže pokrýt kapacity nabízené českými stavebními firmami a nadále také trvá stav, kdy cenové nabídky dodavatelů jsou na rozhraní ekonomické únosnosti a mnohdy již za hranicí poskytující zadavateli jistotu dokončení zadávaného stavebního díla s vybraným dodavatelem, v dohodnutém čase a v požadované kvalitě. Tedy za hranicí tzv. „bezpečné ceny“. Z dlouhodobého sledování vývoje cen na stavebním trhu lze vyvodit, že existují celkem tři hladiny cen, které zadavatelé vnímají. První hladina je tzv. projektová cena (cena stanovená projektantem před vypsáním výběrového řízení na dodávku stavebních prací), druhá hladina je tvořena nabídkovými cenami (průměrnou cenou nabídek, které zadavatel získá v rámci výběrového řízení) a konečně třetí hladina, která je skutečnou celkovou cenou sledovanou na konci realizace stavby. Zvykem je poměřovat jednotlivé cenové hladiny k prvně jmenované – projektové ceně tvořené obvykle tzv. směrnými (orientačními) cenami některé z cenových soustav. Tato cenová hladina v současné době reprezentuje maximální cenu, resp. se předpokládaná cena investičního záměru (předpokládaná cena veřejné zakázky) stanovuje jako projektová/směrná cena mínus x % z této ceny. Proti této hladině pak stojí nabídková cena. Ta obvykle tvoří pro zadavatele opačný extrém – běžný rozdíl těchto dvou cenových hladin se pohybuje v rozmezí 30–50 %. Při této příležitosti je však třeba zdůraznit, že ne vždy jsou nabídkové ceny stanovovány tak, jak si ve smlouvě o dílo představuje zadavatel pod pojmem „pevná cena“. Poslední cenová hladina, která je nakonec ze všech nejdůležitější, je cena skutečného provedení díla. Tato cenová hladina se pohybuje v rozmezí 80–85 % projektové ceny, a přestože není tak mediálně sledovaná, vypovídá nejvíce o rozdílech v jednotlivých uvedených cenových hladinách. Vyvstává otázka, proč se cenové hladiny projektových cen a cen skutečného provedení liší uvedeným rozdílem. Odpověď je relativně jednoduchá – rozdíl tvoří nezvykle vysoké slevy a rabaty na ceny stavebních hmot poskytované plošně jejich výrobci nebo dodavateli. Jestliže jsou směrné (orientační) ceny kalkulovány na základě oficiálních, pravidelně sledovaných ceníkových cen výrobců a dodavatelů, avšak průměrná poskytovaná sleva se pohybuje ve většině případů okolo 35–40 %, pak (s ohledem na 50 % podíl stavebních hmot na celkové ceně stavby) vychází oněch 15–20 % jako téměř jistá úspora, která se (na rozdíl od předchozích let) používá na snížení nabídkové ceny nikoli jako zisk nebo rezerva pro dodavatele stavebních prací. Ostatní zdroje vstupující do směrných cen stavebních prací jako přímé náklady (mzdy, stroje) trvale stagnují nebo jen velmi mírně klesají a nepřímé náklady (režie resp. zisk) jsou již natolik minimalizovány, že věrně kopírují současné šetření ve stavebních firmách. A konečně, řešení rozdílu mezi nabídkovými cenami a cenami skutečného provedení je pak spíše otázka právní než stavebně – ekonomická. 55

56

Odvětví stavební výroby celkem

Inženýrské stavby

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2001

1,000

1,043

1,076

1,145

1,187

1,246

1,306

1,366

1,359

1,341

1,267

1,277

1,272

2001

1,000

1,044

1,081

1,163

1,199

1,279

1,347

1,426

1,409

1,354

1,248

1,252

1,242

2002

0,959

1,000

1,032

1,098

1,139

1,196

1,253

1,311

1,304

1,287

1,216

1,226

1,221

2002

0,958

1,000

1,035

1,114

1,149

1,226

1,291

1,367

1,351

1,298

1,197

1,201

1,191

1,103

1,158

1,214

1,270

1,264

1,248

1,179

1,188

1,183

2003

0,925

0,966

1,000

1,076

1,109

1,183

1,246

1,320

1,304

1,253

1,155

1,158

1,149

1,037

1,089

1,141

1,193

1,187

1,172

1,108

1,117

1,113

2004

0,860

0,898

0,929

1,000

1,031

1,100

1,158

1,226

1,211

1,164

1,073

1,076

1,067

2003

0,929

0,969

1,000

1,064

2004

0,873

0,911

0,940

1,000

2005

0,842

0,878

0,907

0,964

1,000

1,050

1,100

1,151

1,145

1,130

1,068

1,077

1,073

2005

0,834

0,870

0,902

0,970

1,000

1,067

1,124

1,190

1,176

1,130

1,042

1,045

1,037

2006

0,803

0,836

0,864

0,918

0,952

1,000

1,048

1,096

1,091

1,077

1,018

1,026

1,022

2006

0,782

0,816

0,845

0,909

0,937

1,000

1,053

1,115

1,102

1,059

0,976

0,979

0,971

2007

0,766

0,798

0,824

0,876

0,909

0,954

1,000

1,046

1,041

1,027

0,971

0,979

0,975

2007

0,742

0,775

0,803

0,864

0,890

0,950

1,000

1,059

1,046

1,005

0,927

0,930

0,923

2008

0,732

0,763

0,787

0,838

0,869

0,912

0,956

1,000

0,995

0,982

0,928

0,935

0,931

2008

0,701

0,732

0,758

0,816

0,840

0,897

0,944

1,000

0,988

0,949

0,875

0,878

0,871

0,933

0,940

0,936

2009

0,710

0,740

0,767

0,826

0,850

0,907

0,956

1,012

1,000

0,961

0,886

0,889

0,882

0,945

0,953

0,949

2010

0,739

0,770

0,798

0,859

0,885

0,944

0,995

1,054

1,041

1,000

0,922

0,925

0,918 0,995

2009

0,736

0,767

0,791

0,842

0,873

0,917

0,961

1,005

1,000

0,987

2010

0,746

0,777

0,801

0,853

0,885

0,929

0,974

1,018

1,013

1,000

2011

0,789

0,822

0,848

0,903

0,936

0,982

1,030

1,078

1,072

1,058

1,000

1,008

1,004

2011

0,801

0,835

0,866

0,932

0,960

1,025

1,079

1,143

1,129

1,085

1,000

1,003

2012

0,783

0,816

0,842

0,895

0,929

0,975

1,021

1,070

1,064

1,049

0,992

1,000

0,996

2012

0,799

0,833

0,864

0,929

0,957

1,021

1,075

1,139

1,125

1,081

0,997

1,000

0,992

2013

0,786

0,819

0,845

0,898

0,932

0,978

1,026

1,074

1,068

1,054

0,996

1,004

1,000

2013

0,805

0,840

0,870

0,937

0,964

1,030

1,083

1,148

1,134

1,089

1,005

1,008

1,000

Pozemní stavby

Vodohospodářské stavby

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2001

1,000

1,056

1,088

1,161

1,203

1,258

1,316

1,367

1,360

1,321

1,263

1,277

1,277

2002

0,947

1,000

1,030

1,099

1,139

1,191

1,246

1,295

1,289

1,252

1,197

1,210

1,210

2001

1,000

1,032

1,068

1,136

1,180

1,232

1,294

1,352

1,333

1,241

1,128

1,127

1,121

2002

0,969

1,000

1,035

1,101

1,144

1,194

1,254

1,310

1,292

1,203

1,094

1,093

1,088

2003

0,919

0,971

1,000

1,067

1,105

1,156

1,209

1,256

1,250

1,214

1,161

1,174

2004

0,861

0,910

0,937

1,000

1,036

1,084

1,134

1,178

1,172

1,138

1,088

1,100

1,174

2003

0,936

0,966

1,000

1,064

1,105

1,154

1,212

1,267

1,249

1,163

1,057

1,056

1,051

1,100

2004

0,880

0,908

0,940

1,000

1,039

1,085

1,139

1,190

1,173

1,092

0,993

0,992

0,987

2005

0,831

0,878

0,905

0,965

1,000

1,046

1,094

1,137

1,131

1,098

1,050

2006

0,795

0,840

0,865

0,923

0,956

1,000

1,046

1,087

1,082

1,051

1,005

1,062

1,062

2005

0,847

0,874

0,905

0,962

1,000

1,044

1,096

1,145

1,129

1,051

0,955

0,954

0,949

1,016

1,016

2006

0,812

0,838

0,867

0,922

0,958

1,000

1,050

1,097

1,082

1,007

0,915

0,914

0,909

2007

0,760

0,803

0,827

0,882

0,914

0,956

1,000

1,039

1,034

1,004

2008

0,732

0,772

0,796

0,849

0,880

0,920

0,962

1,000

0,995

0,966

0,960

0,971

0,971

2007

0,773

0,797

0,825

0,878

0,912

0,952

1,000

1,045

1,030

0,959

0,872

0,871

0,867

0,923

0,933

0,933

2008

0,740

0,763

0,789

0,840

0,873

0,912

0,957

1,000

0,986

0,918

0,834

0,833

0,829

2009

0,735

0,776

0,800

0,853

0,884

0,924

0,967

1,005

1,000

2010

0,757

0,799

0,824

0,879

0,911

0,951

0,996

1,035

1,030

0,971

0,928

0,938

0,938

2009

0,750

0,774

0,801

0,853

0,886

0,924

0,971

1,014

1,000

0,931

0,846

0,845

0,841

1,000

0,956

0,967

0,967

2010

0,806

0,831

0,860

0,916

0,951

0,993

1,043

1,089

1,074

1,000

0,909

0,908

0,903

2011

0,792

0,835

0,861

0,919

0,952

0,995

1,042

1,083

1,078

2012

0,783

0,826

0,852

0,909

0,942

0,984

1,030

1,072

1,066

1,046

1,000

1,011

1,011

2011

0,887

0,914

0,946

1,007

1,047

1,093

1,147

1,199

1,182

1,100

1,000

0,999

0,994

1,034

0,989

1,000

1,000

2012

0,887

0,915

0,947

1,008

1,048

1,094

1,148

1,200

1,183

1,101

1,001

1,000

0,995

2013

0,783

0,826

0,852

0,909

0,942

0,984

1,030

1,072

1,066

1,034

0,989

1,000

1,000

2013

0,892

0,919

0,951

1,013

1,054

1,100

1,153

1,206

1,189

1,107

1,006

1,005

1,000

[email protected] 57

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ 2013 směs maltová suchá pro omítku štukovou univerzální 0-0,6 mm MVJ-2 bal. malta zdicí Hasit 950 0-4mm 30 kg bal. směs maltová suchá Cemix 011/905 zdící 5 MPa bal. 40 kg

krytina vláknocementová vlnitá červená A-5vln 1250/918 krytina vláknocementová Česká šablona - Betternit červená 400/400/4 mm vláknocementová deska CEMVIN 1200x2500x18 mm 1,8

1,15

1,55

index

index

1,05 1,3

0,95 1,05

0,8

0,85 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2005

2013

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

tvarovka vedlejší betonová hladká dělitelná přírod. KB1/30-A 29x19x39 cm tvarovka betonová běžná plná hladká přírodní HX 4/9/A-0 39x9x19 cm tvárnice Liapor M P+D M240 6MPa 24,7x24x24 cm

trubka kanalizační hladká hrdlovaná D 110 x 3,0 x 5000 mm trubka kanalizační ULTRA RIB SN10 UR-2 DN 150 mm/ 5 m trubka kanalizační POLO-KAL 3S 75x2000 mm

1,6

1,7 1,5 1,6 1,4

1,5

1,3

1,3

index

index

1,4

1,2

1,2 1,1 1,1 1 1 0,9

0,9 0,8

0,8 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

[email protected]

58

SW NÁSTROJE PRO PLÁNOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ STAVEBNÍCH ZAKÁZEK MALÝCH A STŘEDNÍCH SPOLEČNOSTÍ Dlouho trvající recese českého stavebnictví se odrazila též v chování stavebních firem. Ty leckdy pod tlakem menšího počtu vypsaných zakázek ve spojitosti s větším počtem uchazečů snižují své nabídkové ceny tak, aby byly co nejvíce konkurenceschopní. Dosahují toho přizpůsobením plánovaného zisku, nebo nákladů. Z hlediska nákladů to vede k vyššímu hledání úspor, důkladnějšímu plánování v nabídkovém řízení, k průběžné systematické kontrole nákladů v průběhu realizace atd. Tento tlak na plánování a kontrolu nákladů a sledování ziskovosti stavby se promítá rovněž do využívání SW nástrojů. Oproti velkým a větším středním stavebním společnostem, které se dlouhodobě neobejdou bez komplexních SW nástrojů s podporou plánování a kontrol nákladů (většinou obsaženy v rámci celkového informačního systému firmy), si důležitost tohoto procesu uvědomují také manažeři menších středních a malých společností. Kompletní informační systémy však pro ně mohou být zbytečně rozsáhlé či finančně nedostupné a naopak jednoduché systémy, které jsou založeny jen na tabulkových editorech (např. MS Excel, aj.), nepostačující. Se zajímavým řešením pro tyto společnosti přichází v současnosti programy pro oceňování a kalkulace stavebních prací (např. SW KROS plus). Ty, mimo komfortních SW nástrojů a databázových podkladů pro kalkulace a plánování nákladů v přípravné fázi stavby, často obsahují také automatické sledování stavby pro celkové porovnání plánovaných a skutečných nákladů a výnosů ve fázi realizace. Kvalitní SW nástroje při plánování nákladů v přípravě staveb obvykle umožňují: • Využívat databází směrných cen stavebních a montážních prací a materiálů, včetně rozborů a členění nákladů na materiály, profese, stroje, režie, aj. (takové databáze se souhrnně označují jako Cenové soustavy, např. Cenová soustava ÚRS) • Doplňovat a upravovat výše uvedené databáze, nebo tvořit vlastní (firemní) databáze včetně jejich sdílení v podnikové síti • Importovat zadání z různých typů souborů využívaných pro přenos zakázek • Přiřazovat položkám zadání nákladové složky (rozbory) položek z podnikových databází • Libovolně upravovat - kalkulovat přímé náklady (materiály, mzdy, stroje, ostatní přímé náklady), nastavovat nepřímé náklady – režie • Poptávat a vyhodnocovat nabídky subdodavatelů a zařazovat je do zakázky • Zobrazovat a pracovat s tzv. „nosnými“ náklady – tj. s náklady, které tvoří většinu nákladů na zakázce a jejichž nositeli je jen několik málo položek (pravidlo 80/20) 59

• Započítat plánovaný zisk a připravit nabídku, případně exportovat ceny do zadání Obr. č. 1 – Příklad plánovaných nákladů v položkovém členění zadání v SW KROS plus

60

Na obrázku č. 1 jsou zobrazeny vykalkulované plánované náklady v položkové struktuře zadání. U každé položky je vidět kód, popis, měrná jednotka, množství a jednotková a celková cena. V případě prací, které dodává subdodavatel, je dále uvedeno jméno dodavatele. U vlastních prací jsou zobrazeny hlavní složky nákladů z podrobných kalkulací položek (viz obr. č.2), tj. materiály, mzdy, stroje a režie. Celkový sumář nákladů za celou zakázku je zobrazen pod tabulkou. Obr. č. 2 – Příklad kalkulace nákladů položky v SW KROS plus

Dobře zpracovaná příprava zakázky v podobě kalkulace nákladů včetně zohlednění firemních technologií, zahrnutí konkrétních cen materiálů, výše mezd vlastních výrobních pracovníků, cen vlastních nebo pronajatých strojů, zahrnutí cen subdodavatelů a přiřazení vlastních režijních nákladů, znamená kvalitní podklad pro sledování a řízení ekonomiky stavby v jejím následném průběhu. Zde potom dochází k porovnání se skutečností na základě údajů z ekonomických (účetních) systémů.

61

Obr. č. 3 – Příklad sledování ekonomiky stavby v realizaci v SW KROS plus

Na obrázku č. 3 je uvedena stavba, která je zhruba v polovině své výstavby. V horní části obrázku jsou uvedeny plánované náklady, výnosy a marže (zisk) převzaté z přípravy stavby (SW KROS plus). Zároveň se ve sloupci „Stav ke dni“ zobrazují sumární náklady a výnosy zaúčtované 62

v ekonomickém systému. Graficky jsou znázorněny také dosažené skutečné výnosy a náklady z původního plánu. Podrobnější grafické zobrazení stavu plnění plánu viz také obrázek č.4. Dále jsou zde vyčísleny celkové plánované náklady a aktuální náklady z ekonomického systému podle složek kalkulačního vzorce (materiály, mzdy, stroje, režie), včetně rozdělení nákladů podle subdodavatelů. Přehled obsahuje též zůstatek plánovaných nákladů a předpokládané náklady při ukončení stavby. Skutečné náklady z ekonomického systému se párují s plánovanými náklady v SW KROS plus pomocí jednoduchého převodníku nákladů na základě čísel syntetických, či analytických účtů účtové osnovy firmy. Po jednoduchém nastavení tohoto převodníku se pak při stejném systému účtování nákladů na danou zakázku a sdílení účetních dat v podnikové síti automaticky načítají stále aktuální souhrnná účetní data, včetně možnosti zobrazení konkrétních účetních dokladů, ze kterých data pochází. V případě některých účetních operací, které se objevují na nákladových účtech se zpožděním, nebo je složité provést převod nákladů do kalkulačního členění na více zakázek (např. režie), lze pro celkové porovnání provést rovněž ruční zadání těchto složek. Tímto jednoduchým způsobem lze u stavební zakázky získat okamžitý přehled o: • • • •

výši aktuálních výnosů, včetně procentuálního vyjádření z celkových plánovaných výnosů výši aktuálních vlastních nákladů po jednotlivých složkách (materiál, mzdy, stroje, režie), včetně procentuálního vyjádření z plánu přijatých a zaúčtovaných fakturách od subdodavatelů včetně zobrazení zbývajících nákladů z plánu průběžném hospodářském výsledku stavby

V případě zjištění nesrovnalostí na této souhrnné úrovni lze provést porovnání plánovaných a skutečných nákladů za skutečně provedené práce až do nejnižší úrovně struktury údajů – tj. do jednotlivých kalkulací nákladů položek prací.

63

Obr. č. 4 – Příklad stavu plnění plánu nákladů v realizaci v SW KROS plus

Celkový hospodářský výsledek stavby vždy odráží kvalitu v celém procesu řízení stavby. V době, kdy je kladen vyšší tlak na snižování cen a úspory nákladů, hledají manažeři malých a středních stavebních společnosti kvalitní SW nástroje, které jim pomohou mít náklady pod kontrolou v celém průběhu stavby. Na tento trend reagovali i mnozí výrobci rozpočtových a kalkulačních SW, kteří přinášejí nejen kvalitní nástroje pro plánování nákladů, ale také pro jejich kontrolu v realizaci, včetně automatického zobrazení aktuálních účetních dat z ekonomických SW. [email protected] 64

SPS

• podílí se svými náměty a připomínkami na tvorbě hospodářské politiky státu k rozvoji stavebnictví a souvisejících odvětví • usiluje formou přímých vztahů i účastí v Radě hospodářské a sociální dohody o podporu proinvestiční politiky a prosazuje potřeby a zájmy stavebního odvětví • podílí se na tvorbě právních předpisů pro stavebnictví a související aktivity • spolupracuje se zahraničními institucemi s obdobným posláním, zejména prostřednictvím Evropské federace stavebního průmyslu FIEC • podporuje vytváření podmínek pro úspěšné podnikání malých a středních podniků • poskytuje členským firmám aktuální informace prostřednictvím médií • spolupracuje na tvorbě standardů pro vzdělávání, podmínky rozvoje učňovského školství, středního a vyššího odborného vzdělávání • zabezpečuje a posiluje pozitivní obraz stavebnictví ve veřejnosti prostřednictvím medií a tiskových konferencí • organizuje účast členských firem na celostátních výstavách a veletrzích • organizuje soutěže k prezentaci činnosti členských firem • poskytuje svým členům bezplatnou prvotní právní pomoc • je správcem Systému certifikovaných stavebních dodavatelů a vybraných podkladů pro zadávávání veřejných zakázek • je zkušebním místem pro zabezpečování autorizací inženýrů a techniků ve výstavbě

ÚRS PRAHA, a.s. • od roku 1961 působí na poli stavebních informací

• je autorem Cenové soustavy ÚRS, která je etalonem ve stavebnictví • 2x ročně aktualizuje ceníky stavebních prací • je poradenským a konzultačním pracovištěm pro klasifikaci a třídění ve stavebnictví • zastupuje ČR v mezinárodních nevládních společenstvích Euroconstruct, ICIS • je znalecká organizace jmenovaná v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady nemovitostí, tvorbu a uplatňování cen a rozpočtování ve stavebnictví • zajišťuje monitoring, analýzy, strategii stavebnictví • zpracovává analýzy potřebnosti, stavu a kvality bytové výstavby, účinnosti legislativních i nelegislativních opatření v pozemním stavitelství

© Svaz podnikatelů ve stavebnictví a ÚRS PRAHA, a.s., 2014, Autorská práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být jakýmkoliv způsobem reprodukována bez předchozí písemné dohody s vydavatelem. ISBN 978-80-7369-569-9.

STAVEBNICTVÍ V KOSTCE

2014

Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2013 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE

Recommend Documents