Cena prasat se odrazila ode dna. Může podražit vepřové 1. Před použitím vyždímejte! 2. Vodnaté hořké bahno! 3

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 28.7.2016 - 24.8.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Cena prasat se odrazila ode dna. Může podražit vepřové 19.8.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Denik.cz

Blesk Před použitím vyždímejte! 19.8.2016

Blesk str. 7 Test Blesku


Barbora Kabátová Vodnaté hořké bahno! 19.8.2016

Blesk str. 10 Test Blesku


Barbora Kabátová

ct24.cz České maso proniká na pulty řetězců. Podle Jurečky je ale ještě prostor pro zlepšení 4 Český svaz zpracovatelů 23.8.2016 ct24.cz str. 0 Ekonomika masa - TOP fialaa

ČRo Plus Maloobchodní řetězce zneužívají svého dominantního postavení na trhu 5 Český svaz zpracovatelů 23.8.2016 ČRo Plus str. 2 17:10 Den podle… masa - TOP

ČT 1 České potraviny v tuzemských obchodech 23.8.2016

ČT 1 str. 14 19:00 Události


finance.iDNES.cz Český zákazník se mění. Obchodníci na to musí reagovat, říká odborník 7 Český svaz zpracovatelů 19.8.2016 finance.iDNES.cz str. 0 Finance / Podnikání masa - TOP iDNES.cz, Eva Sovová

Hospodářské noviny Obchodní řetězce zneužívají dominantního postavení na trhu, upozorňuje Jurečka 8 Český svaz zpracovatelů 24.8.2016 Hospodářské noviny str. 3 Události masa - TOP

Kateřina Adamcová

parlamentnilisty.cz Chovatelé prasat reagují na zprávy o zdražování masa 18.8.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice


PV

podnikatel.cz Lidl prodával mleté maso z Polska se salmonelou. Problém v polské kvalitě nevidí 10 Český svaz zpracovatelů 17.8.2016 podnikatel.cz str. 0 masa - TOP Michael Hovorka

Právo Víc českého masa v Albertu 24.8.2016

Právo str. 15 Trhy & ekonomika


Stanislav Ptáčník

Právo Víkend Vyzrálé hovězí maso je jako líná pěna 19.8.2016

Právo Víkend str. 16 Jídlo


Jana Hanušková

Stream.CZ Kvalita potravin 15.8.2016

Stream.CZ str. 1 15:00 A DOST!


usteckezpravy.cz Dalších sedm výrobků z Vysočiny získalo značku Regionální potravina 14 Český svaz zpracovatelů 23.8.2016 usteckezpravy.cz str. 0 masa - TOP Značku Regionální

vitalia.cz Nejde jen o Klasu, ale o dobrou pověst, říká řezník sedmé generace 17.8.2016

vitalia.cz str. 0


Lenka Krbcová

Zemědělec Zeme živitelka 2016 - odborný doprovodný program 22.8.2016

Zemědělec str. 2 Příloha - Země živitelka

Pro lepší informace o hovězím mase 22.8.2016

Zemědělec str. 4 Publicistika

16 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Zuzana Fialová O českém zemědělství

18

22.8.2016

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Dana Večeřová Technologie cukru, škrobu a nečokoládových cukrovinek 22.8.2016

Zemědělec str. 15 Potravinář


Ing. Jitka Pinkrová, Ph. D.; Ing. Pavel Skřivan, CSc.

zpravy.rozhlas.cz Maso 'ze zkumavky'. Izraelská firma chce vyrábět umělé kuřecí z několika buněk 20 Český svaz zpracovatelů 17.8.2016 zpravy.rozhlas.cz str. 0 veda masa - TOP Dalibor Zíta,Anna Kottová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Evropské střípky – Nejen o akčním plánu pro oběhové hospodářství 17.8.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ASZ Ministr Jurečka: Se Slovenskem máme společná témata a priority, chceme ho při 22 jednáních v EU podpořit Český svaz zpracovatelů 18.8.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR Souhrn událostí uplynulého dne 17. 8. 2016 18.8.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris Souhrn událostí uplynulých dní – 19. – 21. 8. 2016 22.8.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris Spotřeba masa v ČR loni vzrostla o 4,5 pct., méně se jedlo ryb 22.8.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství


ceskenoviny.cz Státní veterinární správa představí svou činnost na agrosalonu Země živitelka 26 Český svaz zpracovatelů 23.8.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní SVS ČR

aktualne.cz Bagety a jiné balené jídlo musí už brzy uvádět kalorie i obsah tuku. Výrobce to vyjde na 27 tisíce Český svaz zpracovatelů 19.8.2016 aktualne.cz str. 0 Nakupování masa - Ostatní Markéta Šrajbrová

Blesk Blesk rozmrazil zákon

28

18.8.2016

Blesk str. 4 Čechy/Morava

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Barbora Kabátová, Olga Nebálková Kdo chce dobře jíst, musí umět číst 20.8.2016

Blesk str. 10 Servis/aktuálně


Barbora Kabátová Jíme více masa 22.8.2016

Blesk str. 7 Politika


(vr) Alobal? Jídlo do něj nebal! Hlavně ne kyselé a slané A pozor na grilování! 31 Český svaz zpracovatelů 24.8.2016 Blesk str. 6 Téma masa - Ostatní M. Kolář, I. Dvořáková

Blesk pro ženy 7 VINÍKŮ, kteří vám kazí HUBNUTÍ 22.8.2016

Blesk pro ženy str. 40 Dieta


BLANKA KUBÍČKOVÁ

blesk.cz 1 500 Pražanů strávilo léto „na záchodě“: Co dělat a nedělat, abyste nechytili salmonelu? 33 Český svaz zpracovatelů 17.8.2016 blesk.cz str. 0 masa - Ostatní Alergici, pozor na nákupy z večerek. Každá třetí špatně značí potraviny 34 Český svaz zpracovatelů 19.8.2016 blesk.cz str. 0 Události masa - Ostatní 43. ročník legendárního agrosalonu v Č. Budějovicích: Takhle se změnila Země živitelka! 35 Český svaz zpracovatelů 23.8.2016 blesk.cz str. 0 Události masa - Ostatní

bydletvpanelu.cz Za kvalitní sušičku potravin nemusíte dát jmění 22.8.2016

bydletvpanelu.cz str. 0 Kuchyně


byznys.ihned.cz Výnosy ze žní jsou nejvyšší za poslední dva roky, kvůli počasí však budou plodiny méně 37 kvalitní Český svaz zpracovatelů 23.8.2016 byznys.ihned.cz str. 0 masa - Ostatní ČTK, gal

ceskokrumlovsky.denik.cz Farmářské slavnosti v Meziříčí u Malont

38

23.8.2016

ceskokrumlovsky.denik.cz str. 0 Moje Českokrumlovsko


Jan Houska

Cosmopolitan PROČ MÁTE ZASE PUPÍNKY? 23.8.2016

Cosmopolitan str. 52 Pleť


ct24.cz Hladovějící zvířata v zoo ukazují hloubku venezuelské hospodářské krize 40 Český svaz zpracovatelů 17.8.2016 ct24.cz str. 0 Svět masa - Ostatní kejlovat

Českobudějovický deník Čtvrté Farmářské slavnosti míří do jižních Čech 19.8.2016

Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy


(tt) Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2016 startují na Vsetínsku! 19.8.2016

Českobudějovický deník str. 18


Českokrumlovský deník Ministerstvo poctilo statek podnikající idealisticky 22.8.2016

Českokrumlovský deník str. 3 Českokrumlovsko


JAN HOUSKA

ČRo - dvojka.cz My jsme v podstatě strašně smutný národ. Mizí skromnost a nezáří nám oči radostí, říká 44 cestovatel Miroslav Zikmund Český svaz zpracovatelů 23.8.2016 ČRo - dvojka.cz str. 0 kupredudominulosti masa - Ostatní Martina Kociánová,Ladislav Henek

ČRo Dvojka Známá i neznámá místa Chorvatska 18.8.2016

ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí


ČRo Plus Zaostřeno na otázku, zda cizinci berou Čechům práci 19.8.2016

ČRo Plus str. 1 15:35 Zaostřeno

WTO podpořila Brusel ve sporu s Moskvou ohledně vepřového masa 19.8.2016

ČRo Plus str. 4 19:00 Zprávy

46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČRo Radiožurnál Rozhovor s Martinem Francem, odborníkem na dějiny stravování a životního stylu 48 Český svaz zpracovatelů 19.8.2016 ČRo Radiožurnál str. 1 10:05 Host radiožurnálu masa - Ostatní

ČT 1 Navýšení chovu skotu 18.8.2016

ČT 1 str. 7 18:00 Události v regionech - Brno


ČT 24 Skutečné dopady brexitu na Británii a EU 18.8.2016

ČT 24 str. 3 21:31 Horizont

České potraviny v řetězcích 23.8.2016

ČT 24 str. 15 20:00 90' ČT24


denik.cz Ve čtvrtek začne Země živitelka, bude tam asi 400 vystavovatelů 18.8.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika


Redakce / ČTK

Dieta Diana Kobzanová: 24.8.2016

Dieta str. 16 rozhovor


Michala Komrsková ZDRAVÉHO JÍDLA Kult 24.8.2016

Dieta str. 26 téma měsíce


Jana LeBlanc

euro.e15.cz Číně dochází ryby. Jejich lov se vymkl kontrole 17.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Politika


Pavel Michl Český chlebíček slaví stovku. A taky renesanci 23.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Light


Petr Holec

F.O.O.D. novinky 19.8.2016

F.O.O.D. str. 8 novinky


Muži v kuchyni 19.8.2016

F.O.O.D. str. 66 doma


Štěpán Vašák,

faei.cz Maloobchod drží naději na rekord 17.8.2016

faei.cz str. 0 Tiskové zprávy


Redakce

FaktorS DÁREČKY MINISTRA Jurečky 18.8.2016

FaktorS str. 6 Ministr orby


Frekvence 1 Kontaminované maso z Polska v Lidlu 17.8.2016

Frekvence 1 str. 2 10:00 Zprávy


Glanc ZVESELA SI UŽÍVAT 18.8.2016

Glanc str. 154 Tipy a triky


Haló noviny Jsme podprůměrní jedlíci masa 22.8.2016

Haló noviny str. 2 Z domova


(ici)

Hradecký deník Spotřeba masa loni vzrostla o 4,5 procenta, méně se jedlo ryb 22.8.2016

Hradecký deník str. 9 Česko


(čtk)

Chrudimský deník Značku Regionální potravina mají i výrobci z Chrudimska 23.8.2016

Chrudimský deník str. 3 Chrudimsko


(ron)

chytrazena.cz Syrových ryb se bát nemusíte 20.8.2016

chytrazena.cz str. 0

Výherci soutěže "Vyhrajte poukázky na nákup v Kauflandu" 22.8.2016



Výhercům Gratulujeme

i-noviny.cz Sezóna dozrávajícího českého ovoce a zeleniny je v plném proudu 17.8.2016

i-noviny.cz str. 0


iHNed.cz Jídlo na deset dní, voda na pět. Německá vláda vyzve obyvatele, aby si vytvořili zásoby 69 pro případ nouze Český svaz zpracovatelů 22.8.2016 iHNed.cz str. 0 masa - Ostatní ČTK, dap

investicniweb.cz Co musíte ráno vědět (19. srpna) 18.8.2016

investicniweb.cz str. 0 Investiční web


redakce

Kroměřížský deník Dožínky v Kroměříži: město zaplavily kroje 22.8.2016

Kroměřížský deník str. 3 Kroměřížsko


VENDULA PUDELKOVÁ Potvrzeno. O senátora za Kroměřížsko se v říjnu utká celkem devět jmen 72 Český svaz zpracovatelů 23.8.2016 Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana masa - Ostatní ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Lidové noviny Taktika zemědělského mistra světa 20.8.2016

Lidové noviny str. 21 Orientace / Reportáž


TOMÁŠ NÍDR

lidovky.cz Pět mýtů o psím žrádle. Krmit psa jednou denně je málo, říká odborník 74 Český svaz zpracovatelů 17.8.2016 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Domácí mazlíčci masa - Ostatní Lidovky.cz Naložený hermelín, okurky či utopenec. Forma českého fast foodu znovu ožívá 75 Český svaz zpracovatelů 19.8.2016 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť masa - Ostatní Marie Vejvodová

life.ihned.cz Kořeněná chuť Nepálu: Seznamte se s asijskou kuchyní, která je provoněná kurkumou 76 Český svaz zpracovatelů 17.8.2016 life.ihned.cz str. 0 masa - Ostatní bbp Hotel Kašperk vsadil na šumavské biohovězí. Šéfkuchař si na ně postavil vlastní bourárnu 77

22.8.2016

life.ihned.cz str. 0


Libor Budinský

MaM.cz Regionální potraviny zpropagují za 57 milionů agentury Dedeman a Comtech 78 Český svaz zpracovatelů 19.8.2016 MaM.cz str. 0 masa - Ostatní ČTK

Maminka Kila po porodu snadno dolů 22.8.2016

Maminka str. 162 speciál


MICHAELA ČENTEŠOVÁ

Marketing & Media Lidé, kampaně, události. To „nej“ z minulého týdne. 22.8.2016

Marketing & Media str. 3 Žebříček


Miminko Co děláme špatně ve výživě dětí a proč 18.8.2016

Miminko str. 80 Péče o dítě - Speciál VÝŽIVA

Jídlo pro batole Co papá ve školce? 18.8.2016

Miminko str. 90 Péče o dítě


Daniela Pražanová

Mladá fronta DNES Výkupní ceny masa rostou, zemědělci pořizují prasata 22.8.2016

Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Zlínský


Milan Libiger

Moje rodina MARINÁDY posunou grilovací umění o stupínek výš 20.8.2016

Moje rodina str. 19 Fajn v kuchyni


Moravskoslezský deník Cena půdy roste. Zemědělci nakupují jako diví 24.8.2016

Moravskoslezský deník str. 10 Ekonomika


VILÉM JANOUŠ

Náchodský deník Farmářské trhy lákají na kvalitu a čerstvost 19.8.2016

Náchodský deník str. 3 Náchodsko


(reh)

Nedělní Blesk Živitelka se vrací k tradici! 21.8.2016

Nedělní Blesk str. 24


Bohumil Křeček

nova.cz Jak skladovat potraviny v kuchyni 17.8.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Rady a nápady


Ona DNES Jablečné pokušení 22.8.2016

Ona DNES str. 28 Jídlo


ILONA SMETANOVÁ

parlamentnilisty.cz MZe: Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka budou mít poprvé svůj den ovčáci 90 Český svaz zpracovatelů 20.8.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva Ministr Jurečka: Jen letos oceníme přes sto nejlepších výrobků ze všech krajů 91 Český svaz zpracovatelů 22.8.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV

Prachatický deník Sýry a víno rozšíří ochutnávka zvěřinových a rybích specialit 24.8.2016

Prachatický deník str. 3 Prachaticko


MIROSLAV FUCHS

Právo Živitelka láká i na kombajn 19.8.2016

Právo str. 10 Jihozápadní Čechy


Pavel Orholz Maso ryb je lépe stravitelné, má zdravé tuky a vitamíny 20.8.2016

Právo str. 17 Zdraví


Václav Pergl

prazskypatriot.cz Desatero pro výběr kvalitních mléčných výrobků 17.8.2016

prazskypatriot.cz str. 0 Lifestyle / Zdraví


Překvapení Nevěřte všemu, co (u)slyšíte o palmovém oleji

96

22.8.2016

Překvapení str. 13 Pro vaše zdraví


Radio Praha Zprávy Radia Praha z 21.8.2016 21.8.2016

Radio Praha str. 0

Zprávy Radia Praha z 23.8.2016 23.8.2016

Radio Praha str. 0


Slovácké noviny - regionální týdeník Pro vinaře je prestižní značka TOP Víno Slovácka reklama Slovácké noviny - regionální týdeník str. 24.8.2016 9 Slovácko/Vinařské slavnosti Polešovice


sport.cz Anna v devátém měsíci: Já jim ukážu! 22.8.2016

sport.cz str. 0 Běžkyně sobě


René Kujan

strategie.e15.cz Paragrafy v praxi: Nečekané zákazy 18.8.2016

strategie.e15.cz str. 0 Žurnál


Svět kuchyní ZPŘÍJEMNĚTE SI MYTÍ 18.8.2016

Svět kuchyní str. 58 Dřezy


ANNA MARTINKOVÁ DOZLATOVA! 18.8.2016

Svět kuchyní str. 80 Nádobí


ANNA MARTINKOVÁ

T+T Technika a trh iglidur® A181 pro potravinářství T+T Technika a trh str. 47 Komponenty / materiály / 28.7.2016 plasty


tribune.cz „Nechť je jídlo tvým lékem a tvým lékem nechť je jídlo.“ Hippokrates... Diabetes a výživa 105 Český svaz zpracovatelů 17.8.2016 tribune.cz str. 0 masa - Ostatní Albert Einstein

tyden.cz WTO podpořila EU ve sporu s Ruskem ohledně vepřového 19.8.2016

tyden.cz str. 0 Svět


ČTK , Reuters, AP

Týdeník Květy SKLÍZÍME, CO JSME ZASELI 18.8.2016

Týdeník Květy str. 26 Rozhovor zemědělství


ONDŘEJ MRÁZEK

Zemědělec Po roce zase na výstavišti 22.8.2016



Oldřich Přibík Rozhovor týdne s 22.8.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství


Oldřich Přibík Schodek se prohloubil 22.8.2016



Zuzana Fialová Spotřebitelé platili víc 22.8.2016



(fia) Odebrali značku Klasa 22.8.2016



(opr) U divočáka objevili svalovce 22.8.2016



(opr) Je kritika oprávněná? 22.8.2016



Ing. Martin Pýcha; Ing. Martin Pýcha Mléčná krize - a jak dál? 22.8.2016



Petr Mahr Podpořte rodinnou farmu v soutěži 22.8.2016

Zemědělec str. 51 Živočišná výroba Jana Velechovská


Vykrmování kuřat s rodokmenem Zemědělec str. 55 Živočišná výroba

22.8.2016


Martin Jedlička ZEMĚDĚLSKY SERVIS Zemědělec str. 64 Zemědělský servis

22.8.2016


Zemědělec (newsletter) Více než tuna vepřového z Polska kontaminována salmonelou Zemědělec (newsletter) str. 0 Inspekce, Kontroly, 17.8.2016 Obchod, Potravinářství


Eva Seifertová Dalších osm produktů je regionální potravinou Zlínského kraje Zemědělec (newsletter) str. 0

22.8.2016


Oldřich Přibík WTO podpořila EU ve sporu s Ruskem ohledně vepřového Zemědělec (newsletter) str. 0

22.8.2016


Oldřich Přibík

zena-in.cz Tahák do restaurace: víte, co je konfitování, blanžírování, filírování, gratinování, sous122 vide? Český svaz zpracovatelů 22.8.2016 zena-in.cz str. 0 Gastronomie masa - Ostatní (red)

zpravy.iDNES.cz Vyzkoušejte uzení na grilu. Zvládnete to na briketách i na plynu 23.8.2016

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Zahrada


Hobby.cz, Marek Burza, Ve spolupráci s Weber

Plné znění zpráv 28.7.2016 - 24.8.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Cena prasat se odrazila ode dna. Může podražit vepřové agris.cz str. 0 Zemědělství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

19.8.2016

zpět Cena jatečních prasat stoupá a uzenáři varují, že by mohly podražit i jejich výrobky. Podle sedláků je ale taková argumentace nesmysl. Jejím jediným důvodem má být ospravedlnění zdražování potravin a zvyšování marží obchodníků. Vina pak má zůstat právě na farmářích.

Cena jatečních prasat stoupá a uzenáři varují, že by mohly podražit i jejich výrobky. Podle sedláků je ale taková argumentace nesmysl. Jejím jediným důvodem má být ospravedlnění zdražování potravin a zvyšování marží obchodníků. Vina pak má zůstat právě na farmářích. V minulých týdnech cena jatečních prasat stoupla o 25 procent. Zpracovatelé proto varovali, že takový nárůst může vést ke zdražení uzenin až o deset procent. „Důvodem je pokles stavu prasat v celé Evropě na konci roku 2015. Zároveň se daří poměrně dobře vývozu, takže tím dochází k odčerpání masa z evropského trhu a k poklesu nabídky," vysvětlil v ČT důvod pohybu cen vzhůru výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Kratina. Podle Svazu chovatelů prasat nedostatek jatečných prasat na evropském trhu trvá, nicméně v tuto chvíli se růst cen zastavil. Minulý týden se jateční prasata prodávala za 43,42 koruny za kilogram, což je ve srovnání s loňským rokem asi o čtyři koruny více.Ředitel svazu Jan Stibal ale upozornil, že ceny vepřového masa na pultech mají s cenou jatečních prasat jen málo co společného. „Poslední dva roky ukázaly, že i když byly ceny jatečních prasat nejnižší za posledních deset let, cen masa na pultech se to prakticky nedotklo," uvedl Stibal. Doplnil, že z dat Českého statistického úřadu a Státního zemědělského a intervenčního fondu vyplývá, že v okamžiku snížení cen jatečních prasat klesla i cena, za kterou se prodávalo maso z jatek i od zpracovatelů do maloobchodní sítě. Ta však propad nijak do ceny nepromítla a jen si zvýšila marži.Ceny v obchodech Jestliže tedy na snížení ceny masa na pultech obchodu neměl vliv výrazný propad cen vepřového masa, nevidí důvod, proč by pohyb vzhůru měl mít nyní vliv na výrazný růst cen v obchodech. „Za posledních jedenáct let se podle informací Českého statistického úřadu zvýšily ceny masa na pultech o 19 procent. Přitom však cena jatečních prasat stoupla pouze o dvě procenta," upřesnil šéf chovatelského svazu. Růst cen jatečních prasat v minulých týdnech vítal i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL), podle něhož právě chovatelé těchto zvířat trpěli kvůli nízkým výkupním cenám. „Navzdory opatřením na evropské a národní úrovni je situace v sektorech mléka a vepřového masa stále kritická. Česká republika při pomoci chovatelům využívá nástroje EU a zavedla pro ně i nové národní podpory. V polovině roku jsme už chovatelům prasnic a dojnic vyplatili 604 milionů korun jako mimořádnou kompenzaci," uvedl ministr. To ale není všechno. Do konce roku by měli chovatelé dostat 900 milionů korun jako vratku spotřební daně z pohonných hmot, 850 milionů ve dvou dotačních titulech pro chovatele dojnic a 1,1 miliardy korun jako náhradu škody, které loňské sucho způsobilo na plodinách. Autor: Vilém Janouš

URL| http://www.agris.cz/clanek/193296

Blesk Před použitím vyždímejte! 19.8.2016 Blesk str. 7 Test Blesku Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Test mražených ryb PRAHA - Ryba žije ve vodě i dlouho po smrti! Alespoň test mražených ryb nás o této děsivé skutečnosti přesvědčil. V mrazicích pultech supermarketů se skrývají i takové ryby, které voda

»zaplavila« víc než z poloviny. Koupíte si zmrazenou rybu, necháte led povolit, hodíte ji na pánev a najednou máte místo filetu základ na rybí polévku. Kromě toho, že ryba na pánvi »zase plave nehorázně ve vodě«, se maso smrskne. Přidaná voda ve zmrazených rybách je častým a trvalým problémem. V našich testech se obsah přidané vody (kam patří jak glazura, tak i »nástřik« vody do rybí svaloviny) pohyboval od 0 do 61 %! Nejvíce přidané vody, tedy víc než polovinu (!), měla Aljašská treska od společnosti Twardzik. Žádnou nebo téměř žádnou vodu obsahovaly 4 výrobky, »přijatelné množství« jen dva. Většinu ze zbylých ryb musíte před použitím vyždímat... Proč glazura? Některé zmrazené ryby bývají glaz(ur)ované. Co to znamená? Že jsou již zmrazené ryby namočeny nebo postříkány pitnou vodou. Na povrchu se tak vytvoří vrstva ledu, která slouží jako ochrana před oděrem, vysušením a oschnutím povrchových vrstev. Zmrazené ryby, které jsou glazované, to musí mít uvedené na obale. Normálně lze dosáhnout požadovaného efektu při glazování do 5 % přidané vody. Za »přijatelné« lze považovat obsah přidané vody do 15 %. To, co je navíc, už svědčí o tom, že výrobce rybu napumpoval vodou. Není hmotnost jako hmotnost Na obalech glazovaných ryb se často setkáte s dvojí hmotností - s celkovou hmotností balení (tedy včetně glazury, případně přidané vody), která bývá zvýrazněná, a s malou u a nenápadnou, ale pro spotřebitele e mnohem zajímavější čistou hmotností masa. V praxi to vypadá tak, že si koupíte balení, kde je celková hmotnost 1 kg, čistá hmotnost t 800 g, a navíc výrobce ve složení - uvádí jen 45 % masa. Co je e zbytek? Glazura a »nástřikem« přidaná voda. Jediný podstatný a správný ý údaj je ale čistá (netto) hmotnost. - A pokud rybu výrobce vodou nenapustil, nemusí ve složení uvádět procenta, protože se obsah masa rovná 100 %. Bez modré či zelené Pokud se ryby chovají v umělých nádržích, ošetřují se proti některým plísňovým onemocněním pomocí např. malachitové zeleně, krystalové violetě, briliantové zeleně či methylenové modře. Ryby sice napadené plísněmi nejsou, ale část těchto barviv ulpívá na tkáních ryby, což zdravé není. I na tyhle »barvičky« jsme zmrazené ryby nechali otestovat a výsledek potěšil - laboratoř ani stopu po medikamentech. Benevolentní odchylky Když se porovnávají naměřené a deklarované čisté hmotnosti bez glazury, i když na první pohled nevycházejí, díky benevolentním nás odchylkám se do limitu nenašla vejdou. Proč? Nejistota měření těchto obsahu glazury má velmi širokou toleranci +- 20 % (z hmotnosti zjištěné glazury). Navíc záporná odchylka povolená vyhláškou je většinou okolo 6 %. Z řek, V našem testu měly převahu nebo moře? sladkovodní ryby, kam patří pangas, candát a tilápie nilská. K mořským se řadí treska aljašská (pestrá) a mořská štika. Zajímavé je, že mořské ryby byly (až na jednu) v té lepší půlce. Zatraceně drahá voda Potravinový Sherlock přepočítal, kolik zaplatíte za přidanou vodu v zakoupeném balení. Ceny se ve zmrazených rybách pohybují od 0 do 40 Kč (záleží však na velikosti balení a druhu ryby). Ačkoli se ceny za vodu nedají porovnávat mezi všemi výrobky, u stejných druhů to jde. Např. za vodu v kilovém balení pangase zaplatíte od 14 do 23 Kč a v kilovém balení tresky až 40 Kč. Stačí jen jeden údaj „Podle platné evropské legislativy není nutné uvádět procenta ryby, pokud se čistá hmotnost bez glazury rovná hmotnosti ryby, která neobsahuje další přidanou vodu,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Jinými slovy, pokud výrobce nepřidává další vodu, je jasné, že balení obsahuje 100 % rybího masa. Hmotnost s glazurou pak nemusí být na obalu vůbec

uváděna. „Pokud je na obalu dobrovolně uvedena, je nutné ji uvést například slovy »hmotnost s glazurou«, neměla by být označena pouze jako »hmotnost«,“ dodává. Takové označení může totiž spotřebitele snadno zmást, protože by jej mohli považovat za čistou hmotnost. V námi testovaných zmrazených rybách jsme narazili na 6 případů, kdy výrobce označuje »hmotnost s glazurou« jen jako »hmotnost«, kterou někteří ještě navíc zvýrazňují. V dalším případě sice výrobce uvádí pouze »hmotnost«, ale zvýrazňuje podstatný údaj - čistou hmotnost bez glazury. Čtěte složení! Kolik přidané vody zmrazená ryba obsahuje, laicky nepoznáte, ale vodítkem vám může být právě složení. Jakmile le narazíte na éčka v podobě emulgátorů, stabilizátorů nebo regulátoru kyselosti, je jasné, že výrobce si jimi pomáhal, aby dostal do ryby víc vody, než rybí maso samo o sobě obsahuje. Dalším vodítkem vám může být i procentuální podíl rybího masa. Jak již bylo zmíněno, procenta rybího masa není nutné uvádět, pokud se čistá hmotnost bez glazury rovná hmotnosti ryby. Zelená barva vyzdvihuje výrobky, kde se naměřená hmotnost bez glazury (po odkapání) blíží nebo rovná deklarované hodnotě. Oranžová upozorňuje na hodnoty naměřené hmotnosti bez glazury, které se nevešly do velmi benevolentní tolerance při měření (20 %), ale deklaraci splnily až po připočítání povolené legislativní odchylky (6 %). Červeně jsou zvýrazněny naměřené hodnoty s vysokým a nejvyšším obsahem přidané vody (včetně glazury). Vinica Porce filé z tresky pestré Hodnocení Potravinového Sherlocka 1B Bez přidané vody (za kterou také nic nezaplatíte), kte deklarovaný obsah masa splňuje. Navíc filé laickým senzorikům chutnalo nejvíce. Výrobce jako jeden z mála uvádí na etiketě pouze jednu hmotnost, a to čistou hmotnost, která se blíží na naměřeným hodnotám. Cena za vodu v balení 0 Kč Nowaco Mořská štika 1Analyticky nejlepší. Neobsahuje žádnou přidanou vodu, má vyšší podíl bílkovin. Čistá hmotnost v deklarovaných a naměřených hodnotách sedí a chuťově byla velmi dobrá, jen trochu sušší. V tomhle balení za vodu neplatíte. 0 Kč K-Classic Alaska pollock fillets 2 Obsahuje zanedbatelné množství přidané vody, která tvoří glazuru. Rybího masa je dokonce víc, než výrobce deklaruje, a uvádí dvojí hmotnost, značí je správně. Chuťově byly filety hodnocené jako velmi dobré. Výrobce si pár korun za vodu účtuje, ale v porovnání s ostatními treskami je to spíš méně. 3 Kč Mylord Aljašská treska 3 Obsahuje o trochu více přidané vody. Na obale výrobce označuje »hmotnost s glazurou« pouze jako »hmotnost«, což může mást spotřebitele. Ve složení není deklarovaný obsah masa, takže by se měl rovnat 100 %, čemuž se s přihlédnutím k odchylce blíží. Voda v téhle tresce je druhá nejdražší.

30 Kč Tesco Value Filé z aljašské tresky 3 Výrobce opět uvádí dvojí hmotnost, ale správně označuje, co je hmotnost s glazurou a co bez glazury. Přidané vody má zanedbatelně. Chuťově bohužel moc filé laické senzoriky nenadchnulo. 7 Kč Sea Side Pangasiusfilet 2Procentuální obsah přidané vody dosahuje »přijatelných« 15 % pro ryby s glazurou. Naměřená čistá hmotnost bez glazury se rovná deklarované čisté hmotnosti. Cena v kilovém balení by byla dvakrát vyšší, takže v porovnání s ostatními pangasii si výrobce říká za vodu druhou nejvyšší cenu. 11 Kč Kimbex Pangasius filé 3Už samo složení upozorňuje na to, že v těhle filetách je více přidané vody. Naměřená čistá hmotnost neodpovídá deklarované. Deklarovaný obsah masa je stejný jako naměřené hodnoty. Výrobce uvádí jen jednu hmotnost - čistou, bez glazury. 14 Kč Pangas filety 3 Výrobce uvádí dvojí hmotnost a hmotnost s glazurou špatně označuje. Filety obsahují více přidané vody. Na obale není deklarovaný obsah masa, takže by se měl rovnat 100 %. Podle laboratoře je masa jen 91 %, s odřenýma ušima se vejde do 10% odchylky. Výrobce uvádí dvojí hmotnost, hmotnost s glazurou označuje špatně a ještě ji zvýrazňuje. 15 Kč Korrekt Pangasius filé 3Výrobce do masa napumpoval o trochu víc vody, čemuž napovídá i složení výrobku. Naměřená hmotnost bez glazury neodpovídá deklarované, ale s přihlédnutím k benevolentním odchylkám hodnoty sedí. Pozitivní je, že čistou hmotnost výrobce uvádí výrazněji. Hmotnost s glazurou ale označuje jako hmotnost. U tohohle balení na rozdíl od ostatních pangasiů zaplatíte za vodu nejvíc. 23 Kč Vici Frozen fish 3 Naměřená čistá hmotnost nesedí s deklarovaným údajem, ale s přihlédnutím k benevoletním odchylkám je to v pořádku. Přidané vody má »přijatelné« množství. Na etiketě nejsou u rybího masa deklarována procenta, což znamená, že by candáta mělo být 100 %, čemuž se podle laboratoře výrobce přibližuje. 38 Kč Tilapia filety 4 Dvě pětiny téhle ryby tvoří voda. Navíc nesedí deklarovaná a naměřená čistá hmotnost, ale s přihlédnutím k odchylkám je to v limitu. Obsah masa není na etiketě deklarován, což znamená, že by ho mělo být 100 %. Nepodstatnou hmotnost s glazurou výrobce neoznačuje a ještě ji zvýrazňuje, což může mást spotřebitele. 39 Kč

Tilápie nilská 5 Tenhle výrobce šidí na mase! Na etiketě nedeklaruje obsah masa, což znamená, že by měl být 100 %. Naše laboratoř ukázala, že pod vrstvou ledu se skrývá jen 88 %! Naměřená hodnota se nevejde ani do 10% odchylky. Na etiketě najdete dvojí hmotnost, hmotnost s glazurou je označena pouze jako »hmotnost«. 40 Kč Pangasius filety 4 Tenhle pangasius má druhé nejvyšší množství přidané vody, čemuž napovídá i složení výrobku. Masa má víc, než je uvedené na etiketě. Výrobce uvádí dvojí hmotnost a hmotnost s glazurou označuje pouze jako »hmotnost«. 15 Kč Aljašská treska filety 5 Pokud chcete rybí polévku, tak sáhněte po tomhle balení. Přidaná voda, které je tu víc než polovina, se vám ale dost prodraží (v porovnání s ostatními treskami). Rozdíl mezi naměřenou a deklarovanou čistou hmotností je největší, ale s přihlédnutím k odchylkám je to v pořádku. Na obale jsou dvě hmotnosti, hmotnost s glazurou je zde označena pouze jako hmotnost. 40 Kč Protokol testu Blesk nechal otestovat celkem 14 hluboce zmrazených rybích filet a filé (většina s glazurou), které jsou v obchodech běžně k dostání. Laboratoř Eurofins zjišťovala hmotnost ryby s glazurou a bez glazury (po odkapání), obsah masa bez glazury a celkový obsah přidané vody (včetně glazury). Senzorické vlastnosti ryb posuzovalo dvanáct laických hodnotitelů v rámci senzorického testu, který organizovalo Senzorické centrum Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) v Praze. Potravinový Sherlock porovnával laboratorní výsledky s požadavky platné potravinové vyhlášky a s deklarací na obale. Dále kvalitativně porovnával jednotlivé výrobky mezi sebou. JAK ČÍST TEST? 1) První tabulka poskytuje informace o názvu a výrobci zmrazených ryb. Je zde uvedena cena za balení, a to v době, kdy jsme výrobky nakupovali. 2) Ve druhé tabulce jsou údaje uvedené na obalech výrobků. 3) Ve třetí tabulce se dočtete výsledky, které nám předala laboratoř Eurofins. Potravinový Sherlock zeleně vyznačil nejlepší výsledky, oranžově pak ty, které jsou v porovnání s ostatními nejhorší nebo jsou na hraně. Červeně vyznačil hodnoty, které neodpovídají deklaraci nebo obsahují vyšší a nejvyšší množství přidané vody (včetně glazury). 4) Další tabulka přináší známky laických senzorických hodnotitelů. 5) V páté tabulce se dočtete známky, verdikt Potravinového Sherlocka a také cenu za přidanou vodu v balení. 6) V poslední tabulce je celková známka, která představuje průměr ze známek udělených spotřebiteli a Potravinovým Sherlockem. Laičtí senzoričtí posuzovatelé a Potravinový Sherlock oznámkovali jednotlivé ryby jako ve škole, a to podle škály od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Foto popis| Foto autor| Foto: Karel Kopáč, Dan Černovský, scom

Vodnaté hořké bahno! 19.8.2016

Blesk str. 10 Test Blesku Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Mražené ryby na jazyku spotřebitelů: PRAHA - »Jako bahno, vodnaté, nevýrazné, hořké nebo umělé«. Takovými přívlastky charakterizovali testované mražené filety a filé laičtí hodnotitelé. Jedna ryba jim dokonce chutnala jako zkažená. Jen u pěti ryb maso plátkovalo, ostatní maso bylo drcené a mazlavé. Slepého senzorického testu, který zorganizovalo Senzorické centrum Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, se zúčastnilo 12 spotřebitelů. Mražené ryby byly pečené v troubě na pečicím papíru. Nejlepší maso Vinica Porce filé z tresky pestré Jeden z nejlepších vzorků, a to ve všech parametrech. Maso skvěle m plátkovalo, mělo vyhovující p konzistenci, vůni i chuť. hv Známka 1,6 Výborné Frigoexim Tilápie nilská Jedna z nejlepších. Struktura masa byla průměrná, konzistence měkčí. Chutí i vůní zcela vyhovovala. Někteří hodnotitelé poznamenali, že je po všech stránkách výborná. Známka 1,7 Trochu sušší Nowaco Mořská štika Filety byly trochu sušší, ale maso plátkovalo. Vůně i chuť vyhovovaly. Známka 2,1 Velmi dobré K-Classic Alaska pollock fillets Struktura masa byla velmi dobrá, maso plátkovalo a konzistence zcela vyhovovala. Vůně a chuť splnily očekávání spotřebitelů. Známka 2,0 Vodnaté Kimbex Pangasius filé Maso bylo měkčí. Pangas měl méně výraznou chuť i vůni. Někteří hodnotitelé poznamenali, že obsahuje »dost vody« a »je mazlavý«. Spotřebitelé také rozpoznávali cizí vůně a chutě, které označili jako »po sirovodíku« či »po zkaženém vajíčku«. Známka 2,4 Dobrá Mylord Aljašská treska Maso bylo spíš tužší. Vůní i chuťově vyhovovala. Někteří hodnotitelé poznamenali, že je nasáklá vodou, trochu sladší, a jiní, že je sušší. Známka 2,5

Bahnité a nahořklé Polar trading Tilapia filety Podle některých spotřebitelů byly filety »mazlavé«, »kašovité«, »měly zapařenou vůni«, bylo z nich cítit »bahno« a měly »nepříjemnou cizí chuť«. Také se jim nelíbilo, že byly trochu »nahořklé«. Známka 2,6 Sušší Tesco Value Filé z aljašské tresky Sušší, pro některé spotřebitele příliš suché až dusivé maso. Mělo pevnou konzistenci a dobře plátkovalo. Vůně p byla velmi dobrá a chuťově vyhovovalo. v Známka 2,9 Z Nevýrazná vůně i chuť Korrekt Pangasius filé Maso neplátkovalo, bylo mazlavější. Mělo nejméně výraznou vůni, chutí bylo spíš nevýrazné. Podle některých spotřebitelů bylo filé »mazlavé«, »mělo divný zapařený odér« a »bylo celkově nevýrazné«. Známka 2,9 »Umělé« Bidvest Pangas filety Filety měly intenzivnější cizí vůně a chutě, které hodnotitelé označili jako »zvláštní«, ale konkrétnější nebyli. Někteří spotřebitelé poznamenali, že jsou filety »odporné« a že se jedná o »umělou rybu«. Maso moc neplátkovalo, jeho konzistence ale zcela vyhovovala. Vůně i chuť byly spíš nevýrazné. Známka 3,1 »Uzené« Vici Frozen fish Filety měly zhoršený vzhled, oproti ostatním byly spíš bělejší. Maso moc neplátkovalo a bylo tuhé a suché. Vůně byla spíš nevýrazná a podobně na tom byla i chuť. Spotřebitelé rozpoznávali i cizí chutě a vůně, které označili jako »uzená« a »hořká«. Filety obsahovaly zbytky kůže. Známka 3,4 Bahnitá chuť Sea Side Pangasius filet Maso neplátkovalo a bylo měkčí a mazlavější. Po rybě vonělo velmi dobře, ale rybí chutí bylo velmi nevýrazné. Mělo nejintenzivnější cizí vůni a velmi intenzivní cizí chuť, kterou hodnotitelé označili jako »nepříjemná«, »pachuť zeminy«, »zkažená« a nejčastěji jako »bahnitá«. Někteří spotřebitelé poznamenali, že je filet nasáklý vodou. Známka 3,5 »Nepoživatelné« Euro Frigo Pangasius filety Maso bylo drcené, neplátkovalo a bylo příliš měkké a mazlavé. Rybí vůně vyhovovala a chuť po rybě byla spíš nevýrazná. Spotřebitelé v rozpoznávali i velmi intenzivní cizí chutě, t které popsali jako »hořkosladká«, »po vejcích« a »vodnatá«. Někteří také poznamenali, že jsou »blátivé«, »nepoživatelné« a »zcela nevyhovující «. Známka 3,8 Nejhorší Twardzik Aljašská treska filety Filety měly nejhůře hodnocený vzhled. Maso neplátkovalo, bylo drcené a jeho konzistence byla příliš měkká a mazlavá. Spotřebitelům přišly »hořké« a podle nich chutnaly jako »po petroleji«. Někteří poznamenali, že vzorek je »jako kaše«, »nepoživatelný«, »nechutný«, »umělý« a »obsahuje příliš vody«. Známka 4 Přestože závěr testu často začíná slovy »čtěte obaly«, tady to platí dvojnásob. Jak ukazují naše testy, výrobci ve složení prozrazují o kvalitě svých výrobků hodně. Ačkoli se u zmrazených glazovaných ryb nemůžete vždycky spoléhat na procentuální podíl rybího masa »v ledu«, jednotlivé

složky vám napoví, jaké ryby výrobci »napumpovali« vodou a jaké pokryli jen glazurou. Jakmile ve složení narazíte na éčka (např. kyselinu citronovou, citronan sodný či fosfáty), je to pro vás »varování«, že tam jsou proto, aby udržely v rybě přidanou vodu. I když některé ryby měly hrůzné výsledky, našla a se mezi nimi i jedna, kterou stojí za to ochutnat. Řeč eč je o filé značky Vinica, které získalo v senzorickém testu jak nejlepší chuť, tak si i v celkovém hodnocení vysloužilo nejlepší známku. Foto popis| O autorovi| Barbora Kabátová, Potravinový Sherlock

ct24.cz České maso proniká na pulty řetězců. Podle Jurečky je ale ještě prostor pro zlepšení 23.8.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Podíl českého masa v tuzemských obchodech není ani poloviční, odhaduje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prostor pro navýšení tohoto podílu proto je. Jurečka to řekl v souvislosti s oznámením obchodního řetězce Albert, že bude prodávat sto procent červeného masa (zejména vepřové a hovězí), které není ve slevě, jen z tuzemských chovů. Podíl českých potravin v obchodech roste. I když rozdíly jsou stále poměrně velké. Některé řetězce nabízejí jen necelou polovinu tuzemských produktů, jiné až osmdesát procent. Od příštího roku navíc začne platit novela zákona o potravinách, která zakazuje označování logy, vlajkou nebo mapou Česka, pokud potravina nebude vyrobena u nás a z místních surovin. Některé řetězce se už teď snaží objemy tuzemského zboží navyšovat. Vepřové a hovězí ve stálé nabídce jen od domácích dodavatelů teď bude mít řetězec obchodů Albert. „Věříme, že spotřeba českého masa v našich prodejnách se zvýší minimálně trojnásobně,“ podotknul Petr Pavlík, viceprezident pro nákup a marketing společnosti Ahold, pod kterou řetězec spadá.

Zdeněk Juračka předseda Asociace českého tradičního obchodu

„Prodej českého masa jde nahoru, i když jsou jeho ceny vyšší. Je to dobrá orientace, český zákazník se orientuje na české výrobky.“

Zdeněk Juračka předseda Asociace českého tradičního obchodu

Ahold se dohodl s dodavateli na navýšení jejich výrobních kapacit. Například společnost Rabbit Trhový Štěpánov investovala do navýšení výroby 40 milionů korun, a to do stavebních úprav či strojů a do zařízení na kostkování, mletí a balení masa. Masokombinát má ale šanci, že jeho tržby stoupnou o stovky milionů. Kostelecké uzeniny pak do závodu v Plané nad Lužnicí investovaly 50 milionů korun, zejména do nových balicích etiketovacích linek a automatických krájecích zařízení. „Bylo by dobře, kdyby toto zboží, které se bude prodávat běžně, tvořilo aspoň 60 procent z toho, co se prodává, a ne obráceně, tedy že se v akcích prodává 70 nebo 80 procent a v běžném prodeji 20 až 30 procent,“ řekl ředitel firmy Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek.

přehrát

video Juračka: Prodej českého masa jde nahoru, i když jsou jeho ceny vyšší

Jurečka by chtěl více českého masa i v dalších řetězcích V otázce prodeje čistě českého masa je ještě co zlepšovat. „Nebude dle mého názoru ani padesátiprocentní, takže ten prostor pro výrazné navýšení objemů tady je,“ řekl Marian Jurečka. Někteří řezníci teď dodávají rozporcované maso jen do menších prodejen. „Myslíme si, že maso v řetězcích není na patřičné úrovni, a proto se specializujeme spíš na odběratele, kteří se supermarkety nemají nic společného,“ uvedl jednatel firmy Porážka Loveland Jan Vraj. I tak mají zákazníků dost a tržby jim rostou. „Zvyšujeme každý rok zhruba o 10 procent,“ dodal Vraj. Jurečka ale doufá, že podíl masa z tuzemských chovů navýší i další řetězce a že rozšíří také nabídku o maso od menších producentů. „Tak, aby nebyli v té podmínce, že musí dodávat pro celou obchodní síť, ale jen pro lokální prodejny. Jsou některé obchodní řetězce, které na to začínají daleko více slyšet a začínají tyto projekty rozbíhat,“ dodal ministr.

Odkaz

Masnou produkci táhlo loni dolů vepřové, hovězího ale bylo víc

Mluvčí řetězce Kaufland Michael Šperl řekl, že společnost maso nakupuje jen u prověřených dodavatelů, hlavně z České republiky, Německa a Rakouska. „Až 80 procent mladých býků do 24 měsíců bylo narozeno a vykrmeno v České republice,“ uvedl. Připustil, že u místních prasat ale procento tak vysoké není. „Dodavatelé z České republiky nejsou schopni vyprodukovat tak velké množství vepřového v naší požadované kvalitě,“ upozornil. Hypermarkety Globus mají veškeré vepřové maso od tuzemských dodavatelů - jde o Jatky Bajer Bučovice, Jatky Český Brod a Toro Hlavečník. „Pro cenově citlivé zákazníky, kterých je stále většina, není původ masa natolik rozhodující, aby byli ochotni si za český původ připlatit, proto jako řetězec musíme držet spíše nižší cenovou hladinu i v případě českého vepřového,“ řekla mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Diskont Lidl uvedl, že podíl tuzemského masa v nabídce nezveřejňuje.

Odkaz

Ovoce a zelenina vypěstovaná v Česku je stále žádanější

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...-podle-jurecky-je-ale-jeste-prostor-pro

ČRo Plus Maloobchodní řetězce zneužívají svého dominantního postavení na trhu 23.8.2016

ČRo Plus str. 2 17:10 Den podle…

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Sedmdesát devět procent dodavatelů potravin se domnívá, že maloobchodní řetězce zneužívají svého dominantního postavení na trhu. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo zemědělství. Zhruba třetina dodavatelů uvedla, že má zkušenost s psychickým vydíráním, vulgárním, arogantním nebo jinak nevhodným jednáním. Z pohledu férového a oboustranně vyváženého přístupu vůči dodavatelům nejlépe vyšly řetězce COOP, Globus a Billa. Naopak nejhůře Lidl a Kaufland. Mým hostem po telefonních linkách je teď agrární analytik Petr Havel. Moc tě zdravím, Petře. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Zdravím tebe a všechny ostatní, co poslouchají. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Do jaké míry ta čísla, s nimiž dnes ministerstvo zemědělství přišlo, odpovídají realitě? Opravdu je to tak zlé? A dodavatelé se ocitají v tak nevýhodném postavení? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------No, samozřejmě vztahy mezi potravináři, tedy dodavatelé, dodavateli potravin do maloobchodu a obchodníky jsou dlouhodobě docela napnuté. A určitě existují negativní příklady. Na druhou stranu já jsem přesvědčen, že protože z podstaty věci obě ty strany musí spolupracovat, jeden potřebuje druhého, takže pokud budeme přilévat oleje do ohně různými takovými výzkumy, ještě opepřený, které jsou opepřené slovy jako vulgární a vydírání, tak já se obávám, že se ta situace nemusí zlepšit. My bychom měli postupovat úplně opačným směrem, to znamená, posilovat tu

integraci, hledat prostě společné jmenovatele, to se bohužel neděje. A je to škoda i z pohledu spotřebitele. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Petře, podle průzkumu ministerstva zemědělství se dodavatelům nelíbí například to, že řetězce můžou objednat podle smlouvy jakékoli množství výrobků a oni je musí pod sankcí dodat. Ale nemají prý žádnou garanci ročního objemu odebraného zboží. Neměl by třeba ta, právě tohle řešit zákon o významné tržní síle, který právě z tohoto důvodu nedávno přišel? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Myslím si, že tento, tento problém není možné řešit žádným zákonem. Nelze přece dopředu predikovat objem produkce toho kterého jednotlivého dodavatele. To je prostě věcí dodavatelsko odběratelských smluv. A samozřejmě je správné, aby tam obě strany měly nějaké garance za situace, kdy se jednomu nebo druhému nedaří. Nebo nedokáže plnit ty původní podmínky. Ale já myslím, že tohle je skutečně věcí dvou svéprávných komerčních subjektů. A do toho by neměl stát zasahovat. Možná by mohl třeba těm potravinářským firmám poskytnout nějaké právní poradenství, aby ty smlouvy uzavíraly lépe a výhodněji pro sebe. Ale že by stát měl určovat, kolik kdo musí dodat a prodat a že by to měl garantovat, to, to myslím, že není ani v praxi možné. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Petře, velice důležitá otázka. Co z toho všeho, o čem jsme zatím mluvili, vyplývá pro spotřebitele? Obchodní řetězce před prosazením novely zákona, o kterém jsme mluvili, varovaly, že hrozí zdražení potravin. Stalo se tak? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Tak, v současné době určitě jsou ceny potravin stabilní. A dokonce v některých případech mlékárenské výrobky a podobně spíš klesají. Takže toto nebezpečí nepřišlo. A také, a možná jsme spolu i o tom také mluvili, nedalo se ani očekávat. To byl skutečně takový trochu strašák. Na druhou stranu je zcela zřejmé, že náklady na výrobu potravin a i ostatně na jejich prodej neustále rostou. A porostou. Navíc se stále zvyšuje byrokracie, administrativa, a to pro všechny ty účastníky toho výrobního a obchodního trhu. Takže je celkem jasné, že postupně ceny potravin nějakým způsobem porostou. Doufejme, že kontinuelně, ne skokově. Ale já myslím, že to, co je důležité z pohledu spotřebitele a samozřejmě i těch obchodníků a samozřejmě i těch našich potravinářů, je to, aby se na našem trhu více prosazovaly naše výrobky. Které se vyrábí v České republice. Protože je to výhodné i pro toho spotřebitele, je to ekologické, ta potravina nemusí obíhat několikrát svět, než skončí prostě na tom obchodním místě. Je to podpora zaměstnanosti, je tam celá řada pozitivních vlivů a dopadů. A to je to, na co by se měl třeba spíš stát soustředit nějakou osvětou mezi spotřebiteli. To znamená prostě nějakým způsobem ukazovat na benefity naší produkce. Ale ne vykopávat příkopy. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Hned na to navážu, co jsi právě řekl. Protože sleduji to od božího rána. Ministr zemědělství Marian Jurečka dnes podepsal s předními dodavateli masa memorandum o dodávkách tohoto produktu z českých zdrojů. Ty už jsi o tom mluvil. Ale proč právě v případě toho masa by bylo dobré a důležité, aby pocházelo z českých zdrojů, byť jsme členy Evropské unie, přichází sem polské především výrobky a tak dále a tak podobně. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------No, o nějakou podpůrnou politiku ve prospěch svých vlastních producentů se víceméně snaží každá země Evropské unie. Každá po svém způsobu. Já myslím, že to, tohle není nic proti něčemu. Jen bych negarantoval ty objemy. A je samozřejmě možné nějakým způsobem třeba i podpořit, a na to třeba Evropská unie dává i peníze, aby prvovýrobci, producenti masa se sdružovali, aby měli lepší vyjednávací pozici vůči svým odběratelům. Čili tohle je možné. Bylo by to i žádoucí. No, a proč

zrovna v oblasti masa, protože zejména třeba v případě vepřového masa je Česká republika již ani ne z padesáti procent soběstačné, soběstačná ve výrobě tohoto masa. Zhoršuje se i situace v oblasti drůbežího. Živočišná produkce na sebe váže více pracovních míst, takže zase to má nějaké další synergické efekty. Čili pokud se nějakým způsobem zlepší, a teď není jenom dodavatelsko odběratelské vztahy mezi potravináři a obchodníky, ale mezi zemědělci a obchodníky, tak by to bylo jedině dobře. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Říká zemědělský analytik Petr Havel. Děkujeme, Petře, a na slyšenou. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Na slyšenou.

ČT 1 České potraviny v tuzemských obchodech 23.8.2016

ČT 1 str. 14 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Podíl českých potravin v obchodech roste, i když rozdíly jsou stále poměrně velké. Některé řetězce nabízejí jen necelou polovinu tuzemských produktů, jiné až 80 %. Ministerstvo zemědělství i příslušná komora chtějí, aby zákazníci tím, že budou žádat české zboží, pomohli jeho podíl zvýšit. Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------Od příštího roku navíc začne platit novela zákona o potravinách, která zakazuje označování logy, vlajkou nebo mapou Česka, pokud potravina nebude opravdu vyrobena u nás a z místních surovin. Některé řetězce se už teď snaží objemy českého zboží navyšovat. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Měsíčně tady porazí 400 kusů dobytka. O chod firmy se stará 26 zaměstnanců. Řezníkům začíná směna už před šestou hodinou ráno. Skot, který sem přivážejí, pochází zásadně z českých chovů. Rozporcované maso ale putuje jen do menších prodejen. Jan VRAJ, jednatel, Porážka Loveland -------------------Myslíme si, že maso v řetězcích není na patřičné úrovni, a proto se specializujeme spíš na odběratele, kteří se supermarkety nemají nic společného. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka -------------------I tak mají zákazníků dost. O české maso je čím dál tím větší zájem a tržby proto rostou. Jan VRAJ, jednatel, Porážka Loveland -------------------Zvyšujeme každý rok zhruba o 10 %. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka --------------------

I přesto je víc českého masa vidět už i na pultech velkých řetězců. Třeba tento bude mít vepřové a hovězí ve stálé nabídce jen od českých dodavatelů. Firmy, od kterých bude řetězec maso brát, musely upravit provozy, aby splňovaly přísné podmínky. Třeba masokombinátu v Trhovém Štěpánově se taková investice vyplatí. Má šanci, že jeho tržby stoupnou o stovky milionů. Zdeněk JANDEJSEK, ředitel, Rabbit Trhový Štěpánov -------------------Bylo by dobře, kdyby toto zboží, který se bude prodávat běžně, bylo aspoň 60 % z toho, co se prodává a ne obráceně, že se v akcích prodává 70 nebo 80 % a v běžným prodeji 20 až 30 %. Petr PAVLÍK, viceprezident pro nákup a marketing, Ahold -------------------Věříme, že spotřeba českého masa v našich prodejnách se zvýší minimálně trojnásobně. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Taková situace by byla podle ministra už přijatelná. Zatím to ale s prodejem čistě českého masa tak dobře nevypadá. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Nebude dle mého odhadu ani 50%, takže ten prostor pro to tady tyto objemy výrazně navýšit tady je. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Pomoct by tak mohla spolupráce s menšími producenty. Ti by podle ministra nemuseli své výrobky dodávat do všech prodejen řetězce, ale třeba jen do těch nejbližších. Redakce a Vendula Horníková, Česká televize. Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------I přes lepšící se situaci, jak tvrdí velká část dodavatelů, zneužívají prý maloobchodní řetězce své dominantní postavení na trhu. Vyplývá to tedy z průzkumu, který si nechalo vypracovat ministerstvo zemědělství. Myslí si to 4 z 5 oslovených dodavatelů, tedy bezmála 80 %. Jen pouhých 6 % se domnívá, že řetězce jednají čestně. S nekalými praktikami se pak přímo v praxi, jak tvrdí průzkum, setkaly více než čtyři pětiny dodavatelů. Nejvíc z nich má až dvě negativní zkušenosti při jednání. 17 % pak bojovalo s více než pěti nekalými praktikami. Stejné procento se pak s žádnou nesetkalo. A jaké nekalé praktiky se tedy konkrétně podle dodavatelů používají? Obchodní řetězec třeba vyhrožuje vyřazením zboží z prodeje, třeba kvůli zhoršené prodejnosti výrobku, anebo může zavádět zbytečně vysoké marže u těch nových výrobků. Takový produkt se totiž stane podle dodavatelů prakticky neprodejným. Anebo řetězce tlačí na snížení ceny na úkor kvality.

finance.iDNES.cz Český zákazník se mění. Obchodníci na to musí reagovat, říká odborník finance.iDNES.cz str. 0 Finance / Podnikání iDNES.cz, Eva Sovová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

19.8.2016

zpět V nakupování potravin jsou už Češi vybíravější a chytřejší. Jsme ochotni otevřít svou peněženku, ale chceme za to od obchodníků stále víc. Stávají se z nás nároční moderní nakupující. Obchodníci s tím musejí počítat a někteří již mění strategie, říká odborník na výzkum obchodu.

Potvrzuje to letošní analýza Gfk, která sleduje expanzi obchodních řetězců a nové trendy v nakupování a rozhodování zákazníků. „Obchod s potravinami v Česku prochází tak velkou proměnou, že je srovnatelná s druhou polovinou 90. let, kdy se na našem trhu začaly prosazovat hypermarkety,“ říká odborník na výzkumu obchodu Zdeněk Skála z Gfk. Příčin je podle něj více, jednou z nich je změna životního stylu českých zákazníků a růst ekonomiky. „Dalším z hlavních faktorů je ale proměna obchodu samotného. V důsledku těchto vlivů tu máme moderního zákazníka, který je na jedné straně velice náročný a aktivní, na druhé straně se chová velice pragmaticky, protože ho to marketing obchodníků v minulých letech naučil,“ poznamenává Zdeněk Skála. V čem konkrétně jsme jako zákaznici při nákupu potravin jiní? Čeho si začínáme víc všímat? Ke změně došlo hned v několika směrech. V první řadě si dnes český nakupující víc všímá akčních slev. To ale neznamená, že by vyměnil vysokou kvalitu za nízkou cenu; do jisté míry je to právě naopak, vstupní branou kvalitních výrobků na trh je silný promoční marketing v okamžiku jejich uvedení. Hustá síť obchodů také vychovala zákazníky k větší vybíravosti – v první řadě čeští zákazníci víc dělí nákupy a chodí například pro pečivo opět do specializovaných pekáren, pro maso k řezníkovi atd. A u širokosortimentních prodejen oceňují pohodlný a příjemný nákup – to znamená dobrou přehlednost prodejny, přívětivé nákupní prostředí, rychlé odbavení atd. Jaký nákup začínají Češi upřednostňovat? Je tu zřetelný odklon od těch největších nákupů, ale na druhou stranu mizí i styl „každý den si pěšky dojdu pro pár položek“. Souvisí to také s časem věnovaným nákupu a s nutností při plánování velkého koše až příliš přemýšlet. Ještě víc ale asi s tím, že čerstvé potraviny se do zásoby moc kupovat nedají, takže více lidí preferuje určitý kompromis. Studie potvrdila, že narůstají počty lidí, kteří si vybírají prodejnu podle kvality a čerstvosti potravin. Jaký to má vliv na obchodníky? Vliv čerstvosti a kvality potravin opravdu roste – projevuje se to nejen v tom, jak si vybíráme prodejnu, ale hlavně při rozhodování o koupi konkrétního výrobku. Věci jako složení potravin, jejich původ, zdravotní nezávadnost, dietetické vlastnosti apod., jsou pod stále větší kontrolou nakupujících. Pro obchodníky to znamená více tyto věci komunikovat, využívat silněji značek kvality garantovaných státem a přizpůsobovat složení sortimentu měnícím se požadavkům zákazníka. Jsou slevové akce pro českého zákazníka stále tím nejdůležitějším zaklínadlem? Ano a ne. Podíl akcí na celkových prodejích stále roste. To v žádném případě neznamená, že cena je pro zákazníka nejdůležitější. V akcích se nakupují právě značkové výrobky, spíše ty dražší. Český zákazník se celkem logicky naučil využívat toho, co obchod nabízí a nakupuje kvalitní věci za dobré ceny. Jediné, co k tomu potřebuje, je dávat pozor, kdy se jeho oblíbený výrobek v akci objeví. To zpravidla netrvá dlouho, takže dnes v akcích nakupují i lidé, kteří k tomu nejsou finanční situací nuceni, spíš proto, aby si sami před sebou nepřipadali hloupě, že utrácejí zbytečně. Akce a slevy jsou v České republice přesto nejintenzivnější v Evropě, čím si to vysvětlujete? Proč tomu tak je? Prapříčina je v tom, že český trh byl pro mezinárodní obchodníky vždy atraktivní (slušná kupní síla, politická stabilita, sociální a ekonomické prostředí umožňující rychlou výstavbu prodejen a blízkost k hranicím západní Evropy). Tím, že je zde obchodníků hodně, je zde vysoká konkurence a nutnost každodenního boje o návštěvu zákazníka. K tomu jsou letáky a akce nejsnazším nástrojem a jejich využití ještě vystupňovala stagnace maloobchodu v době krize. Odvrácenou stranou je, že jak pro obchodníky, tak pro výrobce je to dost nákladný způsob oslovení zákazníků. V ostatních evropských zemích je využití promočního marketingu o dost nižší. Na co zákazníci dnes slyší, aby zašli nakoupit do konkrétní prodejny? V první řadě a odjakživa je to blízkost prodejny. Vzhledem k tomu, že je dnes jejich dostupnost stále větší, dostává se samozřejmě do popředí sortiment, ceny, akce... Ale stále více i kvalita zboží a celková příjemnost a pohodlnost nákupu, včetně takových detailů jako dost místa u pokladen či snadné parkování.

Takže obchodníci v boji o zákazníka musí měnit i samotné prodejny? Určitě ano. V současnosti vidíme na obchodním trhu velký pohyb směrem k prodejnám, které působí přívětivěji, jsou lépe uspořádané a nakupuje se v nich komfortněji. Některé řetězce své prodejny přestavují velmi radikálním způsobem. Už dlouhou dobu se řada obchodníků zaměřuje na komunikaci českého původu potravin, vznikají nové sortimentní kategorie jako bezlepkové potraviny atd. atd. Ale stále je kam jít dál a pro obchodníky to sice znamená víc starostí, ale také příležitost k růstu – velká část zákazníků je ochotná si za „nové výrobky“ připlatit . Jaké prodejny Češi nyní upřednostňují? Dnes posilují středně velké prodejny, kde se nakupuje několikrát týdně, ale ne denně. K tomu je ale také řada doplňkových nákupů ve specializovaných prodejnách (od pekáren až po drogerie). Na druhé straně – hypermarkety jsou stále zdaleka nejsilnějším formátem, zvlášť ty středně veliké. A hlavně – vhodný formát je jistě důležitý, ale úspěšní jsou ti obchodníci, kteří svou práci dělají dobře; a dobře se dá dělat jak menší formát obchodu, tak ten velký. Je to sice triviální, ale je to pravda a na českém trhu je to zřetelně vidět. Jak se podle vás v nejbližší době promění obchod s potravinami? Jak se budou muset obchodníci chovat, aby uspěli v konkurenci? Přibude hezkých prodejen – ty ošklivé a stísněné se buď změní, nebo uzavřou. Nebude to hned, ale přijde to určitě. Postupně se bude zlepšovat kvalita čerstvých potravin – ovoce, zeleniny, pečiva, masa, uzenin. Pod tlakem internetu budou i kamenní obchodníci nabízet víc doplňkových služeb, aby zvýšili pohodlnost nákupu. A budou se nadále objevovat nové kategorie potravin, pro nové cílové skupiny nakupujících a v souladu s rychle se měnícím životním stylem. A v důsledku, s trochou optimismu: zákazníci budou spokojenější a obchodníci budou víc vydělávat.

URL| http://finance.idnes.cz/zakaznici-a-no...ani.aspx?c=A160818_070546_podnikani_sov

Hospodářské noviny Obchodní řetězce zneužívají dominantního postavení na trhu, upozorňuje Jurečka Hospodářské noviny str. 3 Události Kateřina Adamcová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.8.2016

zpět Více než polovina firem se při jednání s obchodními řetězci nepovažuje za rovnocenné partnery a třetina dodavatelů se setkala s arogantním chováním či nátlakovým jednáním ze strany supermarketů. Poukazuje na to průzkum ministerstva zemědělství, které si nechalo zmapovat vztahy maloobchodních řetězců a jejich dodavatelů. „Je to něco, nad čím by se měla obchodní oddělení některých řetězců zamýšlet,“ prohlásil včera ministr zemědělství Marian Jurečka. Ten v jeden den navíc poskytl záštitu Aholdu, jenž podepsal memorandem o dodávkách masa s tuzemskými dodavateli – Masokombinátem Polička, Kosteleckými uzeninami a společností Rabbit. Podle průzkumu mezi 164 dodavateli, který vytvořila společnost Focus, Marketing & Social Research za 475 tisíc korun bez DPH, se nejlépe ke svým dodavatelům chovají Coop, Globus a Billa. Ty analýza hodnotí slabší dvojkou na školní stupnici. Trojku dostaly Kaufland a Lidl. „Mají-li dodavatelé pocit, že při obchodním jednání dochází k nevhodnému chování, mohou na to již v jeho průběhu upozornit. Uzavřená smlouva pak je výsledkem společného jednání,“ říká k průzkumu mluvčí Kauflandu Michael Šperl. Svaz obchodu a cestovního ruchu uvedl, že průzkum byl proveden na málo reprezentativním vzorku respondentů. Řetězce navíc nebyly do zmíněného průzkumu přizvány a neměly šanci se vyjádřit k praktikám jednání protistran. „Pokud by byly řetězce dotázány, možná bychom byli překvapeni, že i oni se necítí jako rovnocenný obchodní partner při jednání s některými dodavateli,“ uvádí mluvčí svazu Irena Vlčková.

Posílení postavení českých potravinářů vůči obchodním řetězcům řeší zákon o významné tržní síle a jeho zpřísněná novela, která platí od března letošního roku. Vyjednávací pozici si podle analýzy zlepšilo 11 procent firem. Mezi negativní praktiky patří podle průzkumu například vylistování, tedy vyřazení výrobku z prodejních pultů. Třetině obchodníků také některý ze supermarketů pohrozil, že jejich zboží z prodejních pultů vyřadí v případě, pokud firma nebude souhlasit s obchodními podmínkami. „Co se týká důvodů k vylistování, mezi hlavní patří situace, kdy o produkt není mezi našimi zákazníky dlouhodobě dostatečný zájem nebo pokud výrobek nevykazuje dlouhodobě stálou kvalitu,“ vysvětlila mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Podle potravinářů mohou obchodní řetězce za snižování kvality potravin. Tím, že tlačí na ceny, nutí potravináře vyrábět co nejlevněji. Za poslední dva roky se s tímto jednáním podle průzkumu setkalo 26 procent firem. S cenami potravin však hýbou i samotní zákazníci a český fenomén – slevové akce. Lidé si zvykli nakupovat šest z deseti kusů zboží ve slevě. „Po zkušenostech některých hráčů je zřejmé, že v našem prostředí není možné z promočního vlaku vystoupit,“ uvádí Karel Týra, analytik z firmy Nielsen, podle něhož se prodej některých výrobků stal na slevách doslova závislým a jinak je obchodníci jen těžko prodají. *** Po zkušenostech některých hráčů je zřejmé, že v našem prostředí není možné z promočního vlaku vystoupit. Karel Týra analytik ve společnosti Nielsen 41 procent dodavatelů se alespoň občas setkává s prodejem zboží pod nákupní cenou. Řetězce tak podle firem znehodnocují značku. 58 procent firem se domnívá, že obchodní politika řetězců negativně ovlivňuje kvalitu potravin v Česku. O autorovi| Kateřina Adamcová, mailto:[email protected]

parlamentnilisty.cz Chovatelé prasat reagují na zprávy o zdražování masa parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP

18.8.2016

zpět V minulém týdnu proběhly médii informace o tom, že se zvýší ceny vepřového masa, protože zdražují jatečná prasata. Z pohledu chovatelů prasat je podobná argumentace naprosto nesmyslná a jejím jediným důvodem je ospravedlnění zdražování potravin, zvyšování marží maloobchodních řetězců a svalení viny na zemědělce. Je pravda, že v posledních týdnech rychle stouply ceny jatečných prasat. To je však z celé informace jediné, co odpovídá pravdě. Rychlý růst totiž přišel z tak nízkých cen, že v tomto okamžiku se i přes ono výrazné zvýšení dostávají pouze na úroveň, kde byly před třemi lety. Co je však ještě důležitější - ceny masa na pultech toho mají s cenou jatečných prasat společného jen velmi málo. Poslední dva roky ukázaly, že i když byly ceny jatečných prasat nejnižší za posledních deset let, cen masa na pultech se to prakticky nedotklo. Z dat ČSÚ a SZIF je patrné, že v okamžiku snížení cen jatečných prasat klesla i cena, za kterou se prodávalo maso z jatek i od zpracovatelů do maloobchodní sítě. Ta však propad nijak do ceny zboží nepromítla a jen si zvýšila marži. Obhajovat zdražení nárůstem ceny jatečných prasat tak není nic jiného než snaha uhájit si navýšené marže a přitom svést vinu za zdražování na někoho jiného. Pokud neměl na cenu vliv

extrémní propad cen (o přibližně třetinu), není jasné, proč by nárůst zpět na původní úroveň měl způsobit výrazný růst ceny. Když byly ceny jatečných prasat v roce 2013 na přibližně stejné úrovni, pohybovaly se ve stejné výši i ceny na pultech maloobchodů. Stejné, a dokonce ještě výraznější trendy potvrzují i dlouhodobá sledování. Za posledních 11 let se podle informací Českého statistického úřadu zvýšily ceny masa na pultech o 19 procent. Přitom však cena jatečných prasat stoupla pouze o dvě procenta! Jatka a zpracovatelé prodávali maloobchodníkům maso o tři procenta dráž než v roce 2005. Hlavní rozdíl tedy vznikl právě na straně maloobchodu, který si na své konto připsal nárůst cen o 16 procent. Stanovování marže je právem každého obchodníka. Chovatelé prasat však důrazně protestují proti tomu, aby byl nárůst cen masa na pultech obchodů připisován jejich vlivu. Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat * Data o cenách jatečných prasat a cenách průmyslových výrobců čerpána ze šetření SZIF, spotřebitelské ceny ze zpráv ČSÚ.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=449572

podnikatel.cz Lidl prodával mleté maso z Polska se salmonelou. Problém v polské kvalitě nevidí 17.8.2016 podnikatel.cz str. 0 Michael Hovorka Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Obchodní řetězec Lidl má další problém s masem a salmonelou a opět se jedná o dovozové maso z Polska. V polské kvalitě obecně Lidl problém nevidí. Řetězec Lidl se potýká s problémy, které se týkají dovozového masa. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na základě průběžné kontroly odchytila půlkilové balení vepřového mletého masa z Polska, které bylo kontaminováno bakterií Salmonella. Další průšvih a opět polský V posledním půlroce je to již druhý případ a opět se jedná o polského dodavatele, i když v tomto případě šlo o jiného. Vzhledem ke skutečnosti, že výrobek byl označen údajem „spotřebujte do: 4. 8. 2016“, v tržní síti se již nenachází. SZPI však důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří by mohli mít výrobek doma v zamrazeném stavu, aby jej nekonzumovali. Případné zmrazení nemá na bakteriální kontaminaci prakticky žádný vliv, komentoval zjištění Pavel Kopřiva, mluvčí SZPI. Zákazníkům se omlouváme. Pokud některý zákazník tento výrobek uchovává i nadále v mraženém stavu, může jej samozřejmě v kterékoli prodejně vrátit, i bez příslušné účtenky, reagoval Lidl ústy své mluvčí Zuzany Holé. Rozdíl v dodavatelích neděláme, tvrdí Lidl Ta na dotaz serveru Podnikatel.cz, proč Lidl stále odebírá maso z polského dovozu místo toho, aby upřednostňoval české výrobce, reagovala slovy, že Lidl mezi dodavateli nedělá rozdíly. Při výběru dodavatele je vždy rozhodující kvalita produktu, dále pak schopnost zajistit odpovídající objem dodávek, a cena, řekla serveru Podnikatel.cz Holá.

Jenže polský dovoz měl v krátké době opakované problémy. Lidl však tvrdí, že podobné nedostatky či neodpovídající kvalitu jednotlivých produktů řeší průběžně i s dodavateli z České republiky i jiných zemí, nelze tedy podle obchodního řetězce říci, že problémy s neodpovídající kvalitou se týkají pouze výrobců z Polska. Čtěte také: Další průšvih Lidlu s masem. Prodával šizený hovězí guláš To však částečně odmítá mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. S problémy u českých výrobů se inspekce v poslední době nesetkala: Hovoříme však již o zpracovaném masu. Pokud řetězec zachytil problémy s českou kvalitou již při výrobě, tak toto řeší Státní veterinání správa. Zvýšený problém s polskými masnými výrobky v poslední době potvrzují i šetření veterinární správy Ta skutečně problém u českých výrobů zaznamenala, a to v červnu letošního roku, kdy zastavila výrobu párků v Moravskoslezském kraji kvůli listeriím. Posledním zprávám s kvalitou masa i u Státní veterinární správy dominuje Polsko, kdy poslední tři zprávy se týkají problémů se živočišnými a mléčnými produkty. Galerie: Zkontrolujte si své koupené balení mletého Vepřové maso z Lidlu se salmonelou Musím potvrdit, že v poslední době registrujeme zvýšený podíl zhoršené kvality dovozových výrobků. Že se jedná většinou o Polsko, je způsobeno i tím, že v některých případech převládá podíl dovozových výrobků nad tuzemskými a Polsko je jedním z největší zahraničních dodavatelů potravin, řekl serveru Podnikatel.cz Pavel Kopřiva. V tomto ohledu si však Lidl pořád drží svoji linii. I přes poslední pochybení prý převládají výrobky české (45 %), následují výrobky německé (29 %) a třetí jsou polské s 15 %. Údaje jsou však platné k 1. 1. 2016 dle podílu tržeb. Aktuální stav nabídky a dodavatelů to proto odrážet nemusí. Galerie: Lidl představil prodejnu budoucnosti Lidl představil svou první prodejnu „nové generace“

URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/lidl-p...onelou-problem-v-polske-kvalite-nevidi/

Právo Víc českého masa v Albertu Právo str. 15 Trhy & ekonomika Stanislav Ptáčník Český svaz zpracovatelů masa - TOP

24.8.2016

zpět Obchodní řetězec Albert rozšiřuje spolupráci s českými dodavateli. Nabídne zákazníkům veškerý objem vepřového a hovězího masa, které není zařazeno do slevových akcí, českého původu. Za účasti ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) podepsal včera Jesper Lauridsen, generální ředitel české pobočky nizozemské společnosti Ahold, která síť Albertů v ČR provozuje, se zástupci dodavatelů memorandum o spolupráci. „Na základě růstu poptávky po českém mase se nám podařilo díky spolupráci s dodavateli zabezpečit sto procent objemů pravidelné nabídky masa, tedy nepromočních objemů, s českým původem. Chtěl bych za to našim dodavatelům poděkovat a také doufám, že změnu ocení naši zákazníci,“ uvedl Lauridsen.

Podle ředitele Alberta pro obchod Petra Pavlíka by se jen u hovězího objem masa nakupovaného od tuzemských zpracovatelů měl zvýšit až na trojnásobek nynějšího stavu. „Naše dlouhodobá snaha dostat do velkých obchodních řetězců ve větší míře české potraviny začíná přinášet konkrétní výsledky. Zvýšení nabídky českého vepřového a hovězího masa v obchodní síti Albert považuji za velmi pozitivní krok,“ řekl ministr Jurečka. Zákazníci tak najdou v obchodech Albert stálý sortiment červeného masa od prověřených chovatelů masného skotu a prasat a od tří významných tuzemských zpracovatelů – společností Masokombinát Polička, Kostelecké uzeniny a Rabbit Trhový Štěpánov. Český původ kupující bezpečně poznají podle symbolu s českou vlajkou a s nápisem Česká potravina, který se v souladu s novelou zákona o potravinách nově objeví na obalech. Foto popis| Ministr Marian Jurečka ukazuje nový způsob značení balíčkového masa. Přihlížejí šéf obchodů Albert v ČR Jesper Lauridsen (vpravo) a generální ředitel Kosteleckých uzenin Michal Jedlička. Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Právo Víkend Vyzrálé hovězí maso je jako líná pěna Právo Víkend str. 16 Jídlo Jana Hanušková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

19.8.2016

zpět Svoje masné výrobky označují nálepkou IQ. „Je to jednoduchá filozofie – koupí si je ten, kdo přemýšlí o tom, co jí,“ říká Vladimír Roller, řezník a vedoucí prodejny Meatpoint v Praze Bubenči. IQ řada uzenin neobsahuje lepek ani sóju, jen hovězí maso z vlastního bio chovu a vepřové od prověřených dodavatelů. „Překvapilo nás, jaký zájem je o českou klasiku – párek v rohlíku. Bude to ale tím, že náš IQ párek je stoprocentně masový,“ dodává Roller s tím, že v nabídce mají dva druhy párků. V prvním je 70 procent hovězího a třicet vepřového masa, druhý je jemnější, víc namletý a maso je v něm v poměru 1 : 1. Párky proto mají tmavou barvu, při skousnutí krásně chřupnou a neméně dobře chutnají. „Samozřejmě do nich nepřidáváme žádnou mouku, na druhou stranu třeba nemůžeme kvůli tomu vyrábět podle klasického receptu turistický salám, který ji, včetně dalších přidaných složek, obsahuje. Tak máme bezlepkový turisťák se značkou IQ.“ Bio z Kraslic Filozofie zakladatelů Meatpointů – druhý obchod je v Praze 4 – je jednoduchá: mimořádná kvalita a pestrost nabídky. Začínali přitom jen prodejem hovězího masa na internetu. Vyzrálé bio hovězí z masných plemen Aberdeen Angus, Simentál a Český strakatý skot zůstává vlajkovou lodí i nedávno otevřených řeznictví. Mladé býčky a jalovice chovají na volných pastvinách na úpatí Krušných hor na ekologické farmě Kámen u Kraslic. Na porážku jdou zhruba ve dvou letech. Vlastní jatka jsou přímo uprostřed kraslických luk, skot tak do nich míří z dobře známé pastviny, bez stresu. Po zpracování na bio jatkách maso visí dva až tři týdny ve čtvrtích, pak se rozbourá, zabalí a nechá dozrát takzvaným mokrým zráním. Díky tomu je měkčí a křehčí. „Čerstvé maso od vyzrálého poznáte nejen podle barvy – takzvaně stařené maso je červenohnědé –, ale když ho zmáčknete, musí se vracet zpět jako líná pěna. Čerstvé se do původní polohy vrátí hned,“ radí Roller. Dalším poznávacím znakem kvalitního vyzrálého hovězího je typické masové aroma bez cizích vůní a zápachu, ideální je, pokud je na řezu mramorované, protkané tukovými vlákny. To dodá vybranému kousku křehkost, ale i šťavnatost.

Balené ve vakuu Některé zákazníky při vstupu do prodejny v Bubenečské ulici zarazí, že je většina mas, jež jsou vystavená ve vitrínách, vakuově balená. „Někdo si i myslel, že tak maskujeme nějaké nekvalitní, ošklivé maso,“ směje se vedoucí prodejny. Vakuum ale zamezí přístupu kyslíku, což u potravin znamená omezení množení mikroorganismů. Zboží je tak chráněno před zkažením, vysycháním, změnou chuti i mechanickým poškozením, navíc se prodlužuje i jeho trvanlivost. Vladimír Roller ale dodává: „Každému samozřejmě jakýkoliv kousek na požádání rozbalíme, ukážeme, nakrájíme. Když rozbalíte maso skladované ve vakuu doma, nechte ho nejméně deset minut volně ležet na vzduchu. Prokysličí se tak a získá přirozenou vůni a barvu. V obalu k masu nemohl vzduch, tak po určitém čase mírně zšedlo. To ale nemá žádný vliv na jeho kvalitu, naopak nedocházelo k oxidaci potřebných tuků.“ Kromě bio hovězího jdou v Meatpointu dobře na odbyt i nejrůznější masové směsi, jako např. krůtí se zeleninou, ochucené špízy z panenky a kuřecího masa, vepřové naložené v bylinkové, pepřové nebo chilli marinádě. „Denně také děláme čerstvé hamburgery na gril, které lehce ochucujeme. Každý čtvrtek a pátek vyrábíme klobásky Salssicie na gril ve čtyřech různých úpravách,“ upozorňuje vedoucí. Zákazníci si mohou vybrat i z nabídky uzenin téměř z celého světa, zvěřiny ze Šumavy, farmářského drůbežího a králičího masa, paštik z Belgie, stejně jako z vín naší i zahraniční provenience, nechybí sýry, hořčice, čatní, dresinky, čokolády, marmelády, těstoviny čerstvé i sušené a samozřejmě čerstvé pečivo. „Prostě, když se rozhodnete strávit pěkný večer s nejlepšími gastronomickými produkty, můžete si je u nás nakoupit na jednom místě,“ uzavírá Roller. Ossobuco s kořenovou zeleninou Suroviny: 1 kg ossobuka z mladého býčka (zadní lýtko s kostí) – rozdělené na 2 či 4 kusy, 1 cibule, 4 stroužky česneku, hovězí vývar, máslo, 100 ml bílého vína, 1 velká mrkev, 1 kořenová petržel, 1/4 celeru, 2 bobkové listy, 6 kuliček nového koření, hladká mouka, pepř, sůl, libeček, petrželka, případně jíška na zahuštění šťávy Postup: Porce masa osolíme, opepříme a obalíme v hladké mouce. V kastrole rozehřejeme 2–3 lžíce másla a maso na něm opečeme z obou stran dohněda. Přisypeme drobně nakrájenou cibuli a osmahneme ji dozlatova. Poté přilijeme asi deci vína a necháme ho odpařit. Zalijeme vývarem asi do poloviny výšky masa, přidáme bobkový list a nové koření a dusíme pod pokličkou. Podle potřeby doléváme malé množství vývaru. Po půl hodině přidáme najemno nasekaný česnek a dusíme dál, celkově asi dvě hodiny za průběžného hlídání a podlévání. Zeleninu nakrájíme – mrkev, na silnější kolečka, celer a petržel. Zeleninu přidáme k masu, opět podlijeme, posypeme solí a libečkem (můžeme přidat další lžíci másla) a dusíme ještě 15–20 minut, dokud není zelenina měkká. Zasypeme zelenou petrželkou a případně zahustíme jíškou. Jako příloha se doporučuje bramborová kaše. Foto popis| Maso se skladuje ve vakuu. Foto popis| Hamburgery jsou jen lehce ochucené. Foto popis| Vyzrálé hovězí Foto popis| Stoprocentně masový IQ párek Foto autor| Foto Miroslav Sova (5)

Stream.CZ Kvalita potravin 15.8.2016

Stream.CZ str. 1 15:00 A DOST!

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Jan TUNA, moderátor -------------------Je to cesta, jak si zaplácnout žaludek, myslet si, že jsme ušetřili a místo toho ve skutečnosti platit za něco, co není tím, čím se tváří. Je to totiž obrovský potravinářský byznys. Místo masa, mléka, jogurtu a dalších základních surovin nám prodávat směsi plné zahušťovadel, emulgátorů, zvýrazňovačů chuti a vůně a na ně navázaných chemických látek. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Když lidi se nechtějí učit třeba éčka a nechtějí se učit úplně přesně, jak by ty potraviny měly být složený nebo neměly, tak tohle je jeden z prvních ukazatelů, že otočím tu etiketu a podívám se u mlíčných výrobků, u masných výrobků, právě u nějakých džemů, kečupů, když je tam škrob, nebo když je tam nějaká želatina, nebo nějaké takové ty gumy jako karubin, agar a tak dále, tak jsou to vlastně potraviny, kde je nižší podíl té základní složky. Jan TUNA, moderátor -------------------Té, kterou bychom tam čekali. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Té, kterou bysme tam čekali, protože třeba já, když si jdu koupit jogurt, tak si chci koupit jogurt, který je prostě z mléka, ze smetany a rozhodně ne z nějakého škrobu nebo z nějaké želatiny. Ten tam podle mě nemá co dělat. Jan TUNA, moderátor -------------------Prostě když si koupíte jogurt, tak chcete jíst jogurt a ne brambory, které jsou v tom jako škrob. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Jím, jím jogurt kvůli vlastně mléku, kvůli mléčné bílkovině a ne kvůli tomu, abych tam jedla nějaký škrob. Jan TUNA, moderátor -------------------Tady se můžete podívat, s jakými zahušťovadly, pod jakými názvy a kódy se můžeme v potravinách setkat. Jsou takřka všude. Třeba v kečupech, ale v těch méně kvalitních, ve kterých není tolik rajčat. Je proto lepší si vybrat kečup bez zahušťovadel, vyrobený opravdu jen z rajčat a několika dalších základních surovin. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Bohužel většinou tyhle ty éčka s sebou zase nesou nějaká další, protože tyhle ty éčka třeba na sebe vážou vodu. Tím, že na sebe vážou vodu, tak zase potřebujete nějaký třeba antioxidant, nebo nějaké, nějaký další stabilizátor, aby se to třeba nekazilo, nebo aby se to slepilo všechno dohromady, protože samozřejmě když to nemáte z tý základní složky, to znamená třeba to nemáte z celosvalu u toho masného výrobku, máte to z nějaké masné drti nebo masové drti, tak zas tam musíte přidat další látky, aby se to slepilo, aby to drželo pohromadě, a tím vlastně narůstá těch počet těch éček, které do toho dáte. Jan TUNA, moderátor -------------------Kromě různých gum a želatin se do potravin přidávají především modifikované škroby, a to nejrůznější. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Tady to vůbec neznamená, že jsou geneticky upravené. Jsou to škroby, které jsou chemicky

nějakým způsobem zpracované. Jsou kukuřičné, bramborové, rýžové. Vždycky je to označeno na té potravině, jaký typ toho škrobu to je. A zase nemusíme se těch škrobů bát z pohledu toho, že by byly právě geneticky modifikované nebo nějaké, že by nás jako měly nějaké nežádoucí účinky. Je to spíš otázka toho, že vlastně nahrazují tu základní složku. Jan TUNA, moderátor -------------------Hmm. Aby to bylo levnější a bylo toho více. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Aby to, aby to bylo levnější, aby toho bylo více. A na druhou stranu, když to pak já konzumuju, tak si toho ale zase tolik nenajím, jako když je tam třeba ta vyšší, vyšší podíl, když zase zůstaneme i u těch masných výrobků, tak když budu mít vyšší podíl masa, tak mi stačí i třeba dražšího méně, protože se vlastně získám ty suroviny nebo ty živiny, které bych získat měla. Jan TUNA, moderátor -------------------Takže tady si vyberu nějakou náhražku, která mi momentálně zaplácne žaludek ... Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Ano. Jan TUNA, moderátor -------------------... ale hned rychle zmizí. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Přesně tak. A nemá vlastně ty živiny, které by měla mít. Jan TUNA, moderátor -------------------Pektin je přímo obsažen v ovoci. Jenže do některých potravin, například džemů a marmelád, některých mléčných výrobků je přidáván ještě zvlášť, aby byly hustší, má kód E440. Jenže není pektin jako pektin. Je potřeba se podívat, co je za tímto kódem uvedeno ještě navíc. Opět podobný princip jako u barviv, které jsme vám ukazovali v minulém díle A DOST! Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Pektin má označení i, anebo dvě i. Když je to to jedno i, tak je to vlastně ten přírodní pektin a když jsou to ty dvě i, tak už je to pektin, který je získávaný zase prostě tou chemickou úpravou. Jan TUNA, moderátor -------------------V této látce s kódem E476 a šíleným názvem polyglycerolpolyricinoleát jsme před čase věnovali celý jeden díl A DOST!. Najdete ho tady dole pod videem. Co se týče vlivu na zdraví, odborníci se v názorech liší. Podle některých se ho bát nemusíme, podle jiných může způsobovat střevní potíže a alergii a tak se třeba v Německu nesměl používat. Důvod, proč se přidává třeba do čokoládových polev, je jednoduchý. Stačí méně čokolády a to málo se dobře rozetře. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------E476, která se používá do čokolád, a to je vlastně takové jakési lepidlo, které vlastně pomáhá to, že můžete menší množství dát na větší plochu, na větší plochu a to je zrovna třeba prostě emulgátor, který si myslím, že není úplně, úplně nejlepší, který by se měl třeba používat. Jan TUNA, moderátor

-------------------Zvýrazňovače chuti a vůně. Neexistuje snad jediný díl A DOST! věnovaný masným výrobkům, uzeninám, masovým konzervám, abychom na ně nemuseli upozornit. Nejvíce potravinářské firmy cpou do masných výrobků nebo třeba pomazánek glutamany E621 až 625, kyselinu L-glutamovou E620 a disodné ribonukleotidy E635. Důvod? Aby chutnaly a voněly jako maso, i když ho tam moc není, nebo tam není vůbec žádné. Způsobovat mohou například astma, otoky jazyka, hrdla, rtů a anafylaktický šok, hyperaktivitu, vyrážku, a to až 30 hodin po jídle, takže si to s nimi většina lidí nespojí. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Kyselina glutamová je přirozená látka v těle a kdybysme jí neměli, bylo by to hodně špatné, měli bysme z toho velké zdravotní potíže. Na druhou stranu velké množství glutamátu, pokud se používá, tak je vlastně spojován s tím syndromem čínský restaurací bolestí hlavy, bolestí žaludku. Na druhou stranu glutamát většinou tam, kde je používán, tak je to opět zase ve výrobkách nižší kvality, proto ten glutamát nám potencuje chuť. Takže nám zvýrazňuje chuť zejména takových těch masových výrobků, masových výrobků. Takže když se podíváte do výrobku, kde je glutamát, většinou tam je velké množství soli a velké množství tohle toho glutamátu. Takže zase, kdyby se tam dal třeba nějaký bylinky, nějaký česnek, tak není potřeba tohle to použít. Jan TUNA, moderátor -------------------A kde je málo toho masa. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------A kde je málo toho masa. Jan TUNA, moderátor -------------------Spousta lidí ale glutamáty už delší doby odmítá a tak přišly potravinářské firmy s trikem. Taky jsme vám o něm v A DOST! už před nějakou dobou říkali. Má různá jména - kvasničný extrakt, hydrolizovaná bílkovina, bílkovinný hydrolyzát. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Jakási předpříprava toho glutamátu, takže v tom výrobku není glutamát, ale ve chvíli, kdy vy to tepelně upravíte, zahřejete, přelejete ho vařící vodou, tak ten glutamát si tam vlastně vyrobíte. Jan TUNA, moderátor -------------------Takže je to taková Královna Koloběžka, oblečená neoblečená. Vy si sice koupíte bez glutamátu, ale když tu polívku z pytlíku uvaříte, tak ten glutamát tam vznikne. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Ano, přesně tak. Jan TUNA, moderátor -------------------A vy osobně doporučujte konzumovat potraviny s glutamáty třeba s nižším extraktem? Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Já osobně doporučuju, pokud možno používat potraviny co nejméně technologicky upravené a ve chvíli, kdy používáte potraviny, které nejsou technologicky upravené, tak tam není ani glutamát, nemáte tam většinou ani nějaké ty, ty želírovací nebo velké množství těch, těch zahušťovadel, nemáte tam barviva, nemáte tam prostě další stabilizátory, protože jsou to potraviny, které se relativně rychle kazí, nejsou dlouho trvanlivé, jsou sezónní a hlavně jsou se základnímu chutěmi,

takže, nebo v tom základním provedení, takže vlastně nepotřebujete tam dodávat ty éčka, aby to drželo po kupě, aby to mělo barvu, aby to mělo vůni. Tu tam vždycky dodám ovocem, oříškama nebo prostě něčím přírodním. Jan TUNA, moderátor -------------------Mnozí lidé argumentují tím, že si potraviny s náhražkami kupují proto, že na ty ze základních surovin jednoduše nemají. To je velký omyl daný tím, že potraviny nakupujeme především tak, aby jim bylo hodně. Kdybychom aspoň trochu omezili porce, nemuseli bychom kupovat spoustu levných náhražek, po kterých je rychle hlad, nic nám nedodají, tloustne se po nich a škodí našemu zdraví. Ve výsledku nás tak vyjdou daleko dráž. Nás všechny. Ing. Hana STŘÍTECKÁ, Ph.D., Sdružení Zdravá potravina, FVZ UO -------------------Že to není o tom objemu, že to není o tom, že sním prostě velkou horu tohohle toho, ale že když si vezmi méně a bude to kvalitní, tak vlastně se najít po té stránce energetické i po té stránce živin podstatně lépe. Jan TUNA, moderátor -------------------A DOST! je s vámi už více než 4 roky a vy jste pro nás to nejdůležitější. osoba -------------------Nekvalitní, ošizené, zdraví škodlivé potraviny a nápoje. Nepoctiví obchodníci. Úřady, které na nás kašlou. Podvodníci, šejdíři. Jan TUNA, moderátor -------------------Napište nám, možná přijedeme i k vám. osoba -------------------Má to smysl. Mnohé jsme už společně změnili k lepšímu. Jan Tuna a tým A DOST!. Jsme s vámi. Jan TUNA, moderátor -------------------Tak přemýšlejme o tom, co jíme a pijeme. Základní informace už máme, tak je to jen a jen na nás. Je to naše zdraví a náš život, který nám nikdo už nevrátí. Pokud chcete mít i nadále informace nejen o potravinách a nápojích, které se běžně nedozvíte, klikněte tady dole pode mnou na tlačítko s hvězdičkou Odebírat a budete v obraze. Sledujte nás dál tady na Streamu, na našem Facebooku i Twitteru. Mějte se dobře, užívejte si léta a za týden na viděnou.

usteckezpravy.cz Dalších sedm výrobků z Vysočiny získalo značku Regionální potravina 23.8.2016 usteckezpravy.cz str. 0 Značku Regionální Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Řadu výrobků, které nesou označení Regionální potravina Kraje Vysočina, rozšířilo sedm nových produktů s výjimečnou kvalitou a vynikajícími chuťovými vlastnostmi. V sobotu 20. srpna ve Westernovém městečku Šiklův mlýn výrobce ocenil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, který společně se svým náměstkem Vladimírem Novotným předal vysočinským producentům certifikáty. Prestižní značku Regionální potravina sedmým rokem uděluje Ministerstvo zemědělství

nejlepším výrobkům od malých a středních regionálních producentů ve 13 krajích Čech a Moravy. „Udělení značky potvrzuje, že se jedná o nejlepší výrobky našeho kraje. Úspěch předurčuje úzký vztah výrobku k Vysočině, kvalitní suroviny, tradice i inovativnost a v neposlední řadě také náročná práce malých producentů,“ uvedl hejtman Jiří Běhounek. O značku Regionální potravina pro rok 2016 usilovalo celkem 54 produktů od 23 výrobců. Přihlášené hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Agrární komory České republiky a Potravinářské komory České republiky. „Oceněné produkty jistě kladně ohodnotí i spotřebitelé na ochutnávkách v Kraji Vysočina a následně i v obchodní síti,“ doplnil koordinátor soutěže pro Vysočinu Karel Coufal. Jeden z certifikátů převzal i sládek dalešického pivovaru Ladislav Němeček za Dalešické májové. „Vaříme pivo poctivě s důrazem na jeho vysokou kvalitu a pitelnost. Ocenění Regionální potravina 2016 nás velmi těší a věříme, že značka přiláká k nám do pivovaru další hosty se zájmem o výborné pivo,“ okomentoval ocenění správce pivovaru Ladislav Urban. Značku Regionální potravina Kraje Vysočina 2016 obdržely tyto výrobky: Kategorie: Výrobek a výrobce: Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas TLAČENKA SVĚTLÁ Karel Doležal, Stařeč Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy nevyhodnoceno Sýry včetně tvarohu HEROLD Moravia Lacto Mléčné výrobky ostatní TVAROHOVÝ KRÉM SLAZENÝ S BORŮVKAMI Farma rodiny Němcovy Pekařské výrobky včetně těstovin CHLÉB CELOŽITNÝ KVÁSKOVÝ Josef Elis, Velké Meziříčí Cukrářské výrobky včetně cukrovinek nevyhodnoceno Alkoholické a nealkoholické nápoje DALEŠICKÉ MÁJOVÉ Akciový pivovar Dalešice Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY Z ČESKÉ BĚLÉ Vesa Česká Bělá Ostatní HRÁDECKÝ MED MEDOVICOVÝ Markéta Krejčová, Roučkovice Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na svém obalu. V současné době značku nosí 577 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. V Kraji Vysočina značku Regionální potravina aktuálně využívá 51 výrobků. Podrobné informace o soutěži lze najít zde. URL| http://www.usteckezpravy.cz/zpravodajs...iny-ziskalo-znacku-regionalni-potravina

vitalia.cz Nejde jen o Klasu, ale o dobrou pověst, říká řezník sedmé generace 17.8.2016 vitalia.cz str. 0 Lenka Krbcová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Kvůli značce Klasa jsou kontrolováni několikrát do roka. Vždy bylo vše v pořádku, až do letoška. Jeden vzorek ukázal nepovolený škrob v šunce a výrobce o Klasu přišel. „„Nemám možnost bránit své výrobky,“ říká majitel. Značku Klasa uděluje ministr zemědělství od roku 2003. Administraci provádí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Ten nyní na základě kontroly veterinářů rozhodl o odebrání Klasy výrobku Šunka na kosti společnosti Michal Kratochvíl, Smíchovské uzeniny. Kontrola Státní veterinární správy (SVS) totiž ve výrobku zjistila obsah škrobu, který jednak nebyl výrobcem deklarován a navíc potravinářské zákony jeho použití do tohoto typu výrobku vůbec nepřipouštějí. „Škrob u tohoto výrobku vůbec nepoužíváme,“ tvrdí výrobce, „ale nemám možnost se bránit.“ Analýza zjistila nepřípustný škrob, v kontrolním vzorku nebyl Předmětem kontroly výrobků ze společnosti Michala Kratochvíla byly dvě šunky oceněné Klasou, zmíněná Šunka na kosti a také Šunka Mandolína. V případě druhého výrobku kontrola dopadla dobře, všechny zjištěné hodnoty odpovídají deklaraci výrobcem. „Na začátku prázdnin jsme městskou veterinární správou byli informováni o tom, že ve vzorku naší šunky na kosti, který byl odebrán pro pravidelné kontrolování kvality výrobků se značkou Klasa, byl zjištěn škrob, což je pro tento výrobek nepřípustné. Vzhledem k tomu, že jsem považoval toto zjištění za zarážející (při této výrobě škrob nepoužíváme), požádal jsem zástupce veterinární správy o odebrání kontrolního vzorku a novou analýzu ve stejné laboratoři (Laboratoř s akreditačním číslem 1176 v PrazeLysolajích). Výsledek potvrdil, že v šunce žádný škrob není,“ popisuje majitel firmy Smíchovské uzeniny Michal Kratochvíl. Nicméně minulý týden dostal oznámení SZIF o odebrání značky Klasa pro dotyčný výrobek, šunku na kosti. Znamená to, že musí neprodleně odstranit logo značky Klasa z obalu nevyhovujícího výrobku, ale také pošramocení pověsti výrobků. „Tentýž den, jen o pár hodin později, byla informována média tiskovou zprávou. Nikdo nám nedal možnost vyjádřit se, ani se proti odebrání značky bránit,“ nelíbí se majiteli. „Nyní intenzivně komunikujeme se Státním zemědělským a intervenčním fondem, který nad značkou Klasa dohlíží, a snažíme se s jeho zástupci jednat o možnostech nápravy vzhledem k tomu, že další vzorek byl v pořádku," říká Michal Kratochvíl. Kde se vzal škrob v šunce Podle řezníka není technologicky možné, aby se takové množství škrobu, které je v protokolu z laboratoře uvedeno (9,71 %), do výrobku dostalo. „Na sto kilogramů šunky se používá pětadevadesát kilo vepřové kýty s kostí a kolenem a devatenáct kilo láku. Tedy celkem sto čtrnáct kilogramů ingrediencí, z čehož přebývajících čtrnáct kilo se ztratí tepelným opracováním a následným chlazením. Lák se skládá z vody (15,4 kg), solicí směsi – cca dvě kila a cca jedno a půl kila dalších přísad (cukr, stabilizátory, anitoxidanty). Vepřová kýta se tímto lákem nastříkne, namasíruje a následující den udí teplým kouřem a vaří v páře,“ popisuje. Z protokolu o zkoušce Státního veterinárního ústavu Praha zpracovávaného 16. 5. – 13. 6. vyplývá, že vzorek výrobku označený 4567 Šunka na kosti Kratochvíl obsahuje 9,71 % škrobu. „Jelikož je procento škrobu tak vysoké, není možná žádná křížová (náhodná) kontaminace touto surovinou,“ tvrdí majitel a podotýká, že z technického hlediska je zcela nemožné tuto surovinu (škrob) do výrobku nastříknout. „Abych získal podíl škrobu 9,7 % ve sto čtrnácti kilech šunky, hmotnostně by to vycházelo na jedenáct kilogramů škrobu, který bych musel rozpustit společně s nastřikovacím přípravkem a dusitanovou směsí ve třech litrech vody, a tuto směs bych musel do výrobku nějakým způsobem vpravit, což je nemožné, jelikož žádná z použitých surovin by se v takto nasyceném roztoku nemohla nikdy rozpustit," dodává řezník Kratochvíl. Je možný omyl? Odborné aspekty ponechme na odbornících. „Všechna laboratorní vyšetření pro účely státního

veterinárního dozoru jsou prováděna ve schválených, nezávislých, akreditovaných laboratořích,“ odpovídá na možnost omylu při analýze mluvčí SVS Petr Pejchal a upozorňuje, že při odběru vzorku (na jiná než mikrobiologická vyšetření) má provozovatel vždy právo na tzv. duplikátní vzorek. „Inspektor odebraný vzorek rozdělí na dvě části, zapečetí a jednu přenechá provozovateli. V záznamu o odběru vzorku, který je na místě provozovateli zanechán, je vždy uvedeno, zda byl duplikátní vzorek odebrán.“ Pokud jde o zjištění SVS, provozovatel se dle mluvčího může odvolat proti rozhodnutí o udělení pokuty na základě nevyhovujícího laboratorního vyšetření, ale v tomto případě nejde tak o pokutu, jako o důsledek – odebrání Klasy. „Proti rozhodnutí o odebrání značky Klasa za porušení pravidel se nelze odvolat. Značka Klasa je odebrána na základě návrhu ze strany ministerstva zemědělství, který vychází z protokolu o kontrole od dozorových orgánů Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Státní veterinární správy s nevyhovujícím výsledkem (zásadní porušení legislativy nebo pravidel). Každému případu porušení pravidel se věnujeme individuálně. O značku Klasa si výrobce může opětovně pro dotčený výrobek zažádat po uplynutí jednoho roku od data odejmutí značky a doložení, že došlo k nápravě a výrobek splňuje všechny požadavky,“ popisuje Irena Rokosová ze SZIFu. A vlastně nejde ani tak o Klasu jako takovou. Výrobce mrzí, že nemá možnost bránit svůj výrobek a dobrou pověst. „Pokud bych v době probíhající olympiády použil sportovní příměr, vzorek B nepotvrdil přítomnost zakázané látky, a přesto jsem byl vyloučen ze závodu. Mrzí mne, že proti rozhodnutí SZIF o odebrání značky Klasa neexistuje žádné odvolání. Pouze fakt, že se o přidělení značky mohu ucházet zase za rok,“ říká Michal Kratochvíl, který pokračuje v letité řeznické tradici a za svými výrobky si stojí. „Naše rodinná firma má přidělenu značku Klasa na tento výrobek od roku 2005, kdy ji získal můj otec. Právě kvůli certifikátu Klasa jsme kontrolováni několikrát do roka a nikdy se nestalo, že by naše výrobky měly špatné hodnocení.“ Nicméně připouští: „Člověk je tvor omylný a omyl se může stát jak při výrobě, tak při kontrole či vyhodnocování vzorků.“ Kvalitu Klasy hlídají veterináři i potravinářská inspekce Potraviny s logem Klasa kontroluje pravidelně veterinární a potravinářská inspekce, stejně jako ostatní potravinářské produkty. Kvalita potravin se značkou Klasa je podle inspekce vysoká. Klasa se uděluje na dobu tří let a její odebrání je výjimkou. Pokud však má spotřebitel nějakou pochybnost u výrobku oceněného Klasou, může se obrátit na infolinku mailto:[email protected]. „Každý podnět obratem řešíme a předáváme dozorovým orgánům k prošetření. Naším cílem je zajišťovat, aby v portfoliu oceněných výrobků značkou Klasa byly nabízeny jen skutečně maximálně kvalitní výrobky,“ uvádí Vladimíra Nováková, tisková mluvčí SZIF. Logo Klasa má sloužit spotřebitelům k lepší orientaci na trhu, nejedná se nicméně o levnou záležitost. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt tuto značku na obalech celkem 1048 produktů od 216 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách http://www.eklasa.cz.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/nejde-jen...brou-povest-rika-reznik-sedme-generace/

Zemědělec Zeme živitelka 2016 - odborný doprovodný program 22.8.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Čtvrtek 25. 8. - Den Země živitelky Den českých pekařů a cukrářů

• Pivovarská zahrada 10:00 - Slavnostní zahájení 43. ročníku výstavy za účasti nejvyšších představitelů státu a vlády spojené s předáním ocenění: - Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2016 - Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2016 - Slavnostní předávání certifikátů národní značky kvality KLASA • Pavilon Z - 1. patro 9:00-17:00 - Odborný seminář Svazu pekařů a cukrářů v CR - Výstava dodavatelů strojů, surovin a služeb pro pekárny a cukrárny - Soutěž O nejhezčí dožinkový koláč 2016 14:00-17:00-9. ročník mezinárodního semináře Moderní technologie v zemědělství, pořádá Obchodní zastoupení Ruské federace v CR ve spolupráci s Agrární komorou CR a Obchodní a průmyslovou komorou RF • Pavilon F4 13:00-17:00 - Proexport a zemědělští diplomaté, pořádá MZe « Areál výstaviště a pavilon R2 9:0012:00 - Hodnocení exponátů soutěže Zlatý klas • Pavilon TI Den českých pekařů a cukrářů • Administrativní budova 13:00-16:00 -Jednání Ekonomické komise Agrární komory CR Pátek 26. 8. - Den českého venkova • Pavilon Z - 1. patro 9:30-13:00 -Seminář Podpora rozvoje venkova v CR, pořádá Ministerstvo pro místní rozvoj CR 10:00-12:30 -Jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR za účasti ministra zemědělství 13:30-14:00 -Tisková konference Agrární komory CR k aktuálním otázkám zemědělství a k výsledkům sklizně 13:00-15:00 -Diskusní seminář za účasti ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky na téma: Budoucnost potravinářství do roku 2030, pořádá MZe, Sekce potravinářských výrob - Uřad pro potraviny 13:00-16:00 -Diskusní fórum Ovoce 2016, pořádá Unie ovocnářů jižních a západních Cech z. s. 13:00-18:00 - Seminář společnosti DOTin s. r. o. na téma: Dotace tím správným směrem! 14:00-16:30 - 3 . kolo příjmu žádostí Programu rozvoje venkova 2014-2020 se zaměřením na obecné podmínky PRV a prflmu žádostí a jednotlivé operace vyhlašované ve 3. kole příjmu žádostí, pořádá MZe • Pivovarská zahrada 20:00 - Večer venkova, pořádá Národní síť Místních akčních skupin CR ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov, Ministerstvem zemědělství, Spolkem pro obnovu venkova CR, Svazem měst a obcí ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Letošní ročník bude ve znamení oslav soutěže Vesnice roku. • Pavilon R2 11:00 - Oficiální vyhlášení exponátů oceněných v soutěži Zlatý klas, tisková konference Sobota 27. 8. - Národní dožinky • Pivovarská zahrada

10:00 - Slavnostní zahájení Národních dožínek za účasti nejvyšších představitelů státu a vlády, s předáním certifikátů Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR a Ceny prezidenta Potravinářské komory CR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek - pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice a. s. Neděle 28. 8. - Den zdraví • Volná plocha 402 9:00-16:00 - Den zdraví - PROMO stánek Informačního centra bezpečnosti potravin (soutěže o ceny, informační materiály, aktuální informace), pořádá MZe, Sekce potravinářských výrob - Uřad pro potraviny 10:00-11:00 a 13:00-14:00 -Hudebně zábavný program pro děti a rodiče dua Vanda a Standa na téma zdravá výživa a bezpečnost potravin, pořádá MZe, Sekce potravinářských výrob - Uřad pro potraviny Pondělí 29. 8. - Vodohospodářsky den • Pavilon Z - 1. patro 9:00-16:00 - Den společnosti Agroteam 10:00-13:00 -Tvorba kvalitní zeleně v sídle a v krajině závazek pro příští generace, pořádá Spolek pro obnovu venkova České republiky ve spolupráci se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Seminář je realizován za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj CR. • Protokol R2 13:00-16:00 -IV. česko-izraelský vodohospodářský seminář zaměřený na závlahy a opětovné používání čištěných odpadních vod. Představen bude nejenom izraelský přístup v podobě úsporných kapkových závlah, ale i podpora obnovy a rozvoje závlah v České republice, pořádá MZe a Velvyslanectví Státu Izrael v ČR • Pavilon F4 13:00-18:00 -Aktuální novinky z legislativy, zakázek a dalších oblastí pro zemědělskou veřejnost, pořádá správní sekce MZe Úterý 30. 8. - Den zemědělství • Pavilon TI 10:00-13:00 - Myslivecká komise Agrární komory Pořadatelé ukázek jsou: Český svaz chovatelů masného skotu, z. s. SŠ chovu koní a jezdectví Kladruby n/Labem Svaz chovatelů ovcí a koz, z. s. Jihočeský svaz chovatelů koní Čtvrtek 25. 8. 10:00 - Starokladrubské klisny - ukázka jízdárny a poslušnosti 12:00 - Starokladrubské klisny jezdecké hry 13:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi 1450 - Starokladrubské klisny - ukázka voltiže Pátek 26. 8. 9:30 - ukázka jízdárny a poslušnosti 10:00-15:00 - 3. Jihočeská Angus show 15:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi Sobota 27. 8. 10:30 - Starokladrubské klisny - jezdecké hry 12:00 - soutěž Junior teamu ČSCHMS (mladí

chovatelé) 14:00 - Starokladrubské klisny - ukázka voltiže, jízdárny a poslušnosti 15:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi Neděle 28. 8. NOVINKA! OVČÁCKÝ DEN 9:30 - Předvádění plemenných koní na ruce 10:00-15:30-OVCACKÝDEN-Nákupní trh, přehlídka beranů zwartbles Ukázky: stříhání, dojení a pasení ovcí, ukázka zpracovaní vlny, prodej ovčích výrobků 15:30 - Předvádění plemenných koní na ruce, v sedle a v zápřeži Pondělí 29. 8. 9:30 - Předvádění plemenných koní na ruce, v sedle a v zápřeži 10:00-15:00 - 2. jihočeská Limousine show 15:00 - Ukázka práce ovčácký psů s ovcemi Utery 30. 8. 11:00 - Předvádění plemenných koní na ruce, v sedle a v zápřeži 12:00 - Ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi (Více informací na wumvcb.cz) Změna programu vyhrazena!

Pro lepší informace o hovězím mase Zemědělec str. 4 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

22.8.2016

zpět Nedávno odstartoval webový projekt milujuhovezi.cz, který realizoval Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS). Provázáním nabídky a poptávky pomůže tento web překonat bariéry mezi spotřebiteli a producenty. Informace tu najdou jak spotřebitelé, shánějící kvalitní české hovězí, tak i jeho prodejci, tedy naši chovatelé. Bližší informace poskytla tajemnice ČSCHMS Pavla Vydrová, která stála u zrodu tohoto projektu. * Mohla byste se ohlédnout za vznikem projektu „milujú hovězí"? Myšlenka vytvořit webové stránky, které by propojovaly potřeby jak spotřebitelů - zákazníků, tak zpracovatelů - chovatelů, mě provázela už několik let lun, že pracuji u Českého svazu chovatelů masného skotu, jsem nikdy neměla problém sehnat kvalitní hovězí maso pro svou rodinu a známé, ale problém nastal na rodičovské dovolené a byl obecnější, než se zdálo. To bylo v době, kdy mnozí naši chovatelé, vzhledem k nedocenění zvířat z masných plemen na jatkách, ale na druhou stranu také díky možnosti získat dotace na investice, začali plánovat vlastní bourárny s chladicími boxy, aby jim přidaná hodnota, kterou hovězí z masných plemen přináší, zůstávala doma. I když návratnost investice do technologie umožňující porážku je samozřejmě diskutabilní, ne každý si mohl (a může) tento „luxus" dovolit Chovatelé v té době už měli kvalitní jatečná zvířata, měli v rámci možností kvalitní technologii, ale některým stále ještě chybělo know-how správného zpracování. Umění nabídnout zákazníkům maso z vlastní produkce v co pro zákazníky nejpřijatelnější podobě, vysoké kvalitě a za rozumné ceny, to bylo třeba se naučit V roce 2013 se nám podařilo ve spolupráci se známým pražským řezníkem Františkem Kšánou mL a Ing. Pavlem Smetanou, Ph. D., ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, který je odborníkem na technologii zpracování masa, uspořádat semináře týkající se prodeje ze dvora. O semináře byl ze stran chovatelů enormní zájem, ale z kapacitních důvodů nebylo možné vyhovět všem zájemcům, proto jsme pořídili velmi obsáhlý videozáznam. Právě tato videa se stala nosným pilířem jedné z platforem webu milujuhovezi. cz. Jejich zveřejnění webu enormně zvýšilo počty přístupů, a to pravděpodobně nejen ze strany zpracovatelů masa. Neskromně mohu říci, že jsem se zatím nesetkala v českých podmínkách s tak obsáhlým výukovým materiálem tohoto typu, kterým tato videa bezesporu jsou. Velký zájem o semináře i o samotné DVD mě přesvědčil, že vznik webu, který by propojil poptávku s nabídkou a usnadnil zákazníkům sehnat hovězí maso a kulinárně ho

zvládnout a který by zároveň pomáhal producentům chovatelům poprat se s jeho zpracováním, legislativními požadavky a pomohl s odbytem a vyhledáváním zákazníků, je dobrý nápad a má šanci na úspěch. Web bylo ale třeba nejen vytvořit a naplnit důležitými, zajímavými a pravdivými informacemi, ale zejména ho postavit tak, aby maximálně vyhovoval oběma táborům, veřejnosti i našim chovatelům a informace se prolínaly tak, aby si každý našel co nejjednodušším a poutavým způsobem to své. Chceme lidi naučit nebát se hovězího masa, to je náš cit. To nejdůležitější, co z mého pohledu web poskytuje svým uživatelům, je sekce „Koupím hovězí maso". Taje určená všem zájemcům o nákup kvalitního českého hovězího masa z masných plemen. Stačí kliknout na úvodní ikonu (fotku) konkrétní farmy a návštěvníci webu se velmi rychle přenesou k základním údajům týkajícím se prodeje ze dvora a ke kontaktům. S orientací může pomoci také reálná mapa pod adresami farmářů. Do budoucna plánujeme také interaktivní mapu, ve které se budou všechny registrované farmy zobrazovat, a ke všem informacím se bude možné dostat jedním kliknutím. Část webu je určena výhradně farmám nabízejícím hovězí maso s prodejem ze dvora a jedinou podmínkou pro registraci do této sekce je členství (ať už řádné či zájmové) u Českého svazu chovatelů masného skotu. Registrovaní uživatelé mohou po zadání přihlašovacích údajů velmi jednoduchou formou vložit informace o svém hospodářství a prodeji ze dvora, ale mohou také avizovat blížící se termín prodeje masa či účasti na konkrétní akci. * Jaký zájem zaznamenáváte? Web byl v základní podobě spuštěn už několik měsíců a postupně se rozšiřoval. Konečný koncept se rodil téměř dva roky, ale věřím, že to stálo za to. Nejdříve poskytoval pouze základní informace o hovězím mase a postupně jsme ho obohacovali o další části. Zájem uživatelů se zvyšoval s narůstajícím počtem informací, první velký „boom" nastal letos na jaře při zveřejnění videí z bourání masa a v současné době jsme zaznamenali nárůst díky zvyšujícímu se počtu aktivně zapojených chovatelů, respektive zpracovatelů masa, a tedy interaktivní nabídce. Zdá se, že lidi zajímá, kde maso seženou, jak si mají při nákupu počínat a jak vybírat jak s masem zacházet a jak ho upravit, aby byl kulinární zážitek maximální. Je to alchymie, soubor kroků, které musí jeden na druhý logicky navazovat, a pak je výsledek perfektní. Na našem webu jsou všechny důležité informace (kroky) pěkně pod jednou pokličkou, proto doufáme v úspěch projektu a věříme, že nám ho milovníci hovězího masa pomohou zdokonalovat a aktivně se do projektu zapojí formou diskusí na sociálních sítích, se kterými se také plánujeme v dohledné době propojit Jen tak bude web úspěšný a zájem nebude upadat * Co vlastně nejvíce trápí chovatele, kteří svoji produkci hovězího masa prodávají ze dvora? Podle mě v současné době záleží například na oblasti, ve které se farmy nacházejí. Řada chovatelů hospodařících v bývalých Sudetech se potýká s malou kupní sílou, a tak je pro ně jednodušší realizovat prodej buď e-shopem s rozvážením masa do vzdálenějších míst a měst s větším kupním potenciálem, nebo přímo do Prahy či Brna a dalších velkých krajských měst Obecně si ale asi chovatelé nemohou stěžovat na odbyt, zájem o jejich maso vzrůstá a snad se v tomto ohledu opravdu blýská na lepší časy a lidé se z obřích supermarketů pomalu vracejí pro některé potraviny na trhy, do farmářských obchodů a na vesnice ke svým pěstitelům a chovatelům. Týká se to alespoň určité skupiny lidí, kteří se snaží v rámci svých možností o zdravý životní styl, návrat k přírodě a výchovu svých potomků v souladu s ní. Strašákem však pro hodně lidí, kteří uvažují o provozu bourárny, výrobě domácích výrobků či dokonce jatkách, bývá legislativní a byrokratické zatížení, ale to je napříč všemi obory, tím není prodej ze dvora ničím výjimečný. Některé chovatele tento fakt bohužel odradí hned na začátku. Proto také mnozí uvažují o spolupráci s více chovateli, nebo realizují hovězí maso přes již existující malá jatka a soukromé bourárny, kterým pomohou vytížit kapacitu, což vede ke všestranné spokojenosti. * Jak vypadá spotřeba hovězího masa z vašeho pohledu? Setkala jsem se s názorem, že například lidé, zejména dětí „neumějí" Jíst hovězí, raději si údajně dají kuřecí. Spotřeba hovězího masa v České republice je doslova tristní. Za všechno mluví čísla, ani není potřeba vlastního pohledu. Zcela aktuální údaje nemám, ale i na našem webu se můžete dozvědět že ještě v roce 1990 zkonzumoval každý Cech 28 kilogramů hovězího masa za rok (v době, kdy jsme znali hovězí maso pouze v rajské a koprové omáčce, ze závodních jídelen a školních kuchyní a velmi často podávané v nelichotivé podobě, až na drobné výjimky), ale v současné době už to

bohužel není ani deset kilogramů. Dnes se se spotřebou hovězího na hlavu pohybujeme někde na alarmující hranici sedm kilogramů za rok, přitom každý Francouz spořádá údajně ročně téměř 30 kg hovězího masa, Američan kolem 45 kg a Brazilec dokonce 65 kg! Názor, že neumějí jíst hovězí, je všeobecně známý a je v české populaci zakořeněný společně s předsudkem, že hovězí je drahé, tuhé, nezdravé a „neuvařitelné", ale všichni, kdo se o hovězí maso alespoň trošku zajímají, už vědí, že to není pravda! Moje generace si pamatuje tuhé flaksovité hovězí zalité neidentifikovatelnou omáčkou, které jsme tajně vynášeli ze školních jídelen, protože tehdy se muselo dojídat Věřím že tyhle časy jsou nenávratně pryč a že se lidé učí s hovězím a učí se ho pomalu ale jistě po chopit, přijít mu na chuť a miste pochybného kuřecího ze super marketu a za 39,90 koruny za kilogram si dopřejí jednou za týden pořádný kus vyzrálého a šťavnatého hovězího k nedělnímu obě du. Také já si ráda koupím jaký koli druh dobrého masa, sami jsem vyrostla na vepřovém z dc máčí produkce a slepici na papr ce, ale musím říci, že hovězí mí so přeci jen považuji za královnu mas, díky jeho plné chuti a šťavnatosti, která se jiným masům prostě nevyrovná. Foto popis|

O českém zemědělství Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

22.8.2016

zpět V Kroměříži se 19. srpna konal odborný seminář s tématem Směřování českého zemědělství, který pořádala Okresní agrární komora Kroměříž. Jedním z řečníků byl i Miroslav Toman, prezident Agrární komory České republiky. Výběr toho nejzajímavějšího z jeho proslovu je uvedeno níže. Potravinová soběstačnost či, chceteli, nezávislost na dovozech potravin ze zahraničí, je tématem, které je zejména v posledních několika letech v popředí zájmu jak médií, tak celého zemědělského a potravinářského sektoru. Pro Potravinářskou komoru ČR a Agrární komoru ČR rozhodně nejde o nové téma, ale naopak o problém, který se snaží řešit již několik let Již v létě roku 2014 obě komory důrazně upozorňovaly, že kombinace tenkrát čerstvě vyhlášených ruských sankcí a končících mléčných kvót může mít nedozírné negativní následky na české zemědělství a potravinářství, což se právě dnes ukazuje na naší rostoucí závislosti na dovozech potravin, ale i zemědělských komodit Již před dvěma lety Agrární komora ČR navrhovala resortu zemědělství různá řešení, nicméně jediným výsledkem bylo vyvěšování ukrajinské vlajky na budově ministerstva, eventuálně odmítnutí ze strany ministra zemědělství jakkoliv se angažovat ve snaze zrušit ruské sankce s poukázáním na to, že s lidskými právy se nekupčí. I kdybychom kvůli tomu měli zrušit české zemědělství a potravinářství. Situace u živočišných a rostlinných komodit Že se spíše než ke zrušení sankcí blížíme ke zrušení českého zemědělství, ukazuje situace u některých rostlinných a živočišných komodit Pokud jde o živočišné komodity, pak od roku 2003 do roku 2015 vzrostl dovoz vepřového masa téměř o 700 %, dovoz drůbežího masa skoro o 185 %, zcela tragický je nárůst dovozu másla a jiných tuků z mléka, a to o 400%, sýrů a tvarohů o 279 %. Naprosto neuvěřitelný je potom nárůst dovozu vajec, a to téměř o 590 %. Pokud se zastavíme u vajec, byla Česká republika v této komoditě soběstačná do roku 2003. Vstupem do Evropské unie začala naše soběstačnost rapidně klesat nikoliv kvůli samotné EU, ale v souvislosti se špatnou zemědělskou politikou samotné České republiky, která měla za následek pokles vlastní výroby a zvyšování dovozů až o zmíněných téměř 600 %. Je tedy s podivem, že jsme i přes tato hrozivá čísla na úrovni soběstačnosti 83 %. Podstatně horší je soběstačnost České republiky u drůbežího masa, která od roku 2007 klesla téměř o 15 % a propad pokračuje -klesá vlastní výroba a dovozy se za období šesti let tedy od roku 2007 do roku 2014, zvýšily téměř dvojnásobně. Podíl dovozů na domácí spotřebě tak dosahuje už více než 40 %.

Takřka stejná je ale i situace u rostlinných komodit - u hlávkového zelí a jablek se zvýšily dovozy přibližně o 75 %, brambory zaznamenaly nárůst dovozů dokonce o 254 %. A stejně můžeme pokračovat i u jiných rostlinných komodit, jako je cibule, česnek, meruňky, hrušky ä švestky. Příčinou propadu jsou obchodní řetězce Příčin propadu v českém zemědělství je více, jsou to špatná zemědělská politika České republiky, ale i rozdílné dotace a hlavně národní podpory pro zemědělce v jednotlivých státech Evropské unie, s tím spojené levné dovozy z ostatních členských zemí, které se ještě zvýšily po vyhlášení ruských sankcí, kdy některé okolní státy ztratily odbytiště. Jednou ze zásadních příčin tohoto dramatického propadu jsou zcela jednoznačně nadnárodní obchodní řetězce. V devadesátých letech minulého století, v době kdy se začal maloobchod více koncentrovat měly české řetězce - například Jednota transformující se do Coopu, Hruška, JIP, Brněnka, výrazný podíl na trhu a prodávaly převážně české potravinářské výrobky a zemědělské produkty. Jaká je situace dnes? V roce 1995 měly tradiční prodejny 70 procent veškerých tržeb, do roku 2014 jejich podíl klesl na necelých 20 procent Jenom v roce 2015 ubylo v Česku 275 obchodů s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních, nejvýrazněji ubývají úplně nejmenší obchody s prodejní plochou do 50 metrů čtverečních. Takže tyto „moderní*' větší prodejny nad 400 metrů čtverečních nebo-li supermarkety a hypermarkety dohromady představují 80 procent celkového obratu sítě potravin a obchodů se smíšeným zbožím, což je podle studie nejvyšší podíl ve střední Evropě. Na pultech převažuje zahraniční zboží Důsledky jsou ale zřejmé v praxi - äm dál vyšší podíl zahraničního zboží, a tím jsou české potraviny, maso, ale i ovoce a zelenina stále více nedostatkovým" zbožím. Přitom se všichni společně snažíme podpořit a propagovat domácí potraviny všemi možnými způsoby - ať už jsou to značky kvality či původu, jako je Klasa či Regionální potravina, nebo značky garantující rovněž český původ jako Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR nebo současně i nadstandardní kvalitu, jako je Česká cechovní norma. Stát, ale i nevládní organizace, jako jsou Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR podporují mediální kampaně, soutěže, organizují osvětové akce, učí spotřebitele, jak poznat kvalitní výrobek či jak poznat původ výrobků. Můžeme ale dávat desítky milionů korun do propagace a podpory domácích, kvalitních potravin, legislativně stanovovat co je české a co ne, ale pokud spotřebitel české produkty na pultech obchodů nenajde, jsou všechny tyto snahy zbytečné. A půjdou vniveč i nadále ve chvíli, kdy na pultech nadnárodních řetězců v České republice budeme nacházet sotva 50 % domácích potravin, zatímco zbytek pochází buď z mateřských zemí, nebo hůře ze země, kde jsou schopni vyrobit cokoli, hlavně za minimální cenu. Nejde rozhodně o vymyšlená čísla - Agrární komora ČR ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR provedla v jednotlivých krajích průzkum řetězců v oblasti mléčných výrobků - tedy opět produktů, jejichž výroba je u nás tradiční a na velmi vysoké úrovni - a výsledky jsou více než hrůzné. Podu českých výrobků se na prodávaném sortimentu v této kategorii pohybuje na úrovni 52-55 %. Přitom primárním cílem domácích potravinářských výrobků by měl být tuzemský trh, kde by se mělo umísťovat minimálně 80 % jejich produkce, což je v současné době o 20 %, ale u některých komodit i o 60 % více než v současnosti. To se týká zejména mléka a mléčných výrobků, masa a drůbeže a výrobků z nich, ovoce, zeleniny nebo vajec. Když se půjdeme podívat do stejných obchodů v mateřských zemích těchto řetězců, zjistíme, že domácí produkce má na pultech podíl kolem 80 % a dovážené jsou pouze speciality. Není tedy divu, že se některé státy z řad nových členů Evropské unie snaží vymoci podu domácích výrobků na pultech řetězců zákonem, který podporuje krátký obchodní řetězec a stanovuje minimální podu domácích potravin na pultech obchodů na 51 %, například v Rumunsku, nebo využívají nepřímé metody, jako jsou třeba v Madársku kontroly dozorových orgánů, finančních úřadů, obchodní inspekce v jednotlivých obchodech až do doby, dokud podíl maďarských potravin na pultech nedosáhne kýženého podílu kolem 80 %. O něco podobného se snaží i slovenští kolegové. Potravinářská komora Slovenska začala v roce 2011 vykonávat prostřednictvím nezávislé společnosti GfK Slovakia průzkum podílu slovenských potravin na pultech vybraných obchodních řetězců. Zároveň slovenské ministerstvo zemědělství prostřednictvím zákona o potravinách sleduje podu obratu slovenských potravin na celkovém obratu potravin, což se ovšem nelíbí v Bruselu. Jistě, kam by staré členské země umístily své přebytky.

Pokud se urychleně nezačne řešit expanze nadnárodních řetězců v České republice, které nyní již pronikají i do menších měst a oba a vytlačují český nezávislý obchod, a pokud tento český obchod jakýmkoliv způsobem nebude podpořen, bude rozměr naší potravinářské a zemědělské výroby stále klesat a naše závislost na dovozech výrazně stoupat Komorám se povedlo prosadit novelu zákona o významné tržní síle, která upravuje dodavatelsko-odběratelské vztahy, ale to je jen jedna strana mince. Tou druhou je právě podu českých výrobků na pultech nadnárodních řetězců. V tomto směru je situace už skutečně neúnosná a je potřeba jed nat Ať už jde o kvalitu a s tím spojené důsledné kontroly dovážených potravin a zemědělských produktů jak z hlediska kvality, tak z hlediska cenového a investičního. Určitě si dovedeme představit při podpoře nezávislých obchodních řetězců a malých prodejen přímo navázaných na zemědělce a výrobce potravin spolupráci všech dotčených ministerstev. Jde o podporu zaměstnanosti a bonusy z Ministerstva práce a sociálních věcí, investiční pobídky ze strany Ministerstva pro místní rozvoj nebo daňové úlevy spojené s elektronickou evidenci tržeb. Jde například o snížení daní u malých prodejen v případě víkendového prodeje, či naopak jejich zvýšení v případě víkendového prodeje u supermarketů a hypermarketů. Apro politiky je určitě zcela zásadním námětem také snížení DPH u potravin. Pokud si ale budeme o podpoře tohoto krátkého řetězce - tedy přímého napojení českého zemědělství a potravinářství na malé prodejny a nezávislý obchod i nadále jenom povídat může se velmi rychle stát že dopadneme podobně jako v Rumunsku, kde \ň byla situace kritická. Vzhledem k situaci si dokážu dobře představit český zákon, který stanoví minimální podu čes kých potravin v obchodních řetěz cích na úrovni 75%. (Zdroj: Přednáška prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana na seminář Směřování českého zemědělství) O autorovi| Dana Večeřová Agrární komora ČF

Technologie cukru, škrobu a nečokoládových cukrovinek 22.8.2016 Zemědělec str. 15 Potravinář Ing. Jitka Pinkrová, Ph. D.; Ing. Pavel Skřivan, CSc. Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Cukr, škrob a samozřejmě také cukrovinky jsou již řadu let v té či oné míře součást naší stravy. 0 spotřebě cukru a zejména o jeho vlivu na lidské zdraví při nadměrné konzumaci se hovoří v poslední době stále častěji. Druhý díl naší přílohy Potravinář, kterou připravujeme ve spolupráci s Výzkumným ústavem potravinářským Praha, v. v. i., je věnován právě této mnohdy kontroverzně vnímané komoditě. Text seznamuje čtenáře nejen s technologií výroby cukru a různých výrobků z něj, ale také zmiňuje jejich nutriční vlastnosti a dotýká se i působení cukru na lidský organismus. Cukr Cukr je podle vyhlášky 76/2003 Sb. popisován jako vyčištěná krystalizovaná sacharóza (čistota 99,5-99,7 %), která se vyrábí z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a je upravená zejména do formy krystalů, moučky, kostek, homolí, příp. doplněná přídatnými látkami, látkami určenými k aromatizaci nebo kořením. Podle tvaru a velikosti částic se rozlišují cukr krystal, cukr krupice, cukr moučka, přírodní cukr, kandys. Mezi cukry s přísadami je nejznámější želírovací cukr s přídavkem jablečného nebo citrusového pektínu o vysoké rosolotvorností a kyseliny citrónové. Přírodní cukr (sirobový cukr, surový cukr, hnědý cukr) obsahuje na povrchu krystalů zbytky matečného sirobu. Kandys se připravuje pozvolnou krystalizací cukerného roztoku a následujícím ochlazováním po dobu 7-10 dnů ze 105 °C na 30 °C, krystaly dorůstají velikosti až tří centimetrů. Používá se jako cukrovinka, pro slazení čaje a teplých nápojů. Cukr je z hlediska výživového především zdrojem energie, obsah esenciálních živin je prakticky nulový. V lidské výživě má však významnou roli jako nositel sladké chuti. Vedle funkce sladidla je cukr látkou dodávající potravinám objem, upravuje jejich texturu, působí jako konzervační činidlo, ochucovadlo a fermentační substrát Cukr na jedné straně činí potraviny mnohem atraktivnější a chutnější, na druhé straně při jeho vysoké spotřebě je často uváděna souvislost mezi konzumací cukru a výskytem nejrůznějších onemocnění. Jednoznačný je podíl na rozvoji zubního kazu, u

ostatních onemocnění (obezita, diabetes mellitus 2. typu, specifické onemocnění kůže, trávicího traktu a kloubů, kardiovaskulární onemocnění, hypoglykémie, nesoustředěnost) má vliv na jejich vznik i další nevhodné stravovací návyky, jednoznačný důkaz nebezpečného vlivu neexistuje. Spotřeba cukru v CR již desítky let dosahuje téměř 40 kg na osobu na rok, základní výživové směry formulují požadavek snížení spotřeby o 30 procent Vysoká úroveň spotřeby cukru, zejména ve vyspělých zemích, je dána širokou nabídkou průmyslově vyráběných potravin, jako jsou čokoláda a cukrovinky, nealkoholické nápoje, mlékárenské výrobky, zmrzliny, džemy, pečivo, sušenky, cukrářské výrobky aj. Zbývající část cukru se spotřebuje v domácnostech, kde se používá k přímému slazení kávy a čaje, k pečení a při vaření. Je proto vhodné omezit spotřebu výrobků s vysokým obsahem cukru, preferovat výrobky, pokrmy a nápoje s nižším obsahem cukru nebo využít nabídky potravin, v nichž je sacharóza částečně nebo úplně nahrazena méně energetickými sladidly. Pokud se týká rozdílů mezi řepným a třtinovým cukrem, tak hlavní rozdíl spočívá v cukrovarnícke technologii. Třtinový cukr je vyráběn jako pouze částečně rafinovaných cukr s určitým podílem melasy, tedy neprochází kompletním procesem rafinace, což vysvětluje jeho zlatavou až hnědou barvu. Podíl prospěšných látek (vitamíny, minerály, vláknina) je ovšem naprosto zanedbatelný, proto se ani v tomto případě nedá označovat jako „zdravější" cukr. S ohledem na snižování přímé spotřeby cukru v lidské výživě stoupá zájem o cukr jako surovinu pro biotechnologie a kvalifikovanou chemii. Mezi možné výroby, které vycházejí ze sacharózy, příp. cukrovarníckych produktů a odpadů patří: • produkty chemické transformace sacharózy např. kyselá hydrolýza na D-glukózu a D-fruktózu, • příprava biologicky odbouratelných polymerů na bázi sacharózy (zdrojem sacharóza z cukrovky nebo škrob z obilí ve směsi s kyselinou propionovou) za vzniku termoplastického a biodegradovatelného kopolymeru, • příprava nízkoenergetickýchtuků, • příprava biologicky odbouratelných tenzidů na bázi esterů sacharózy a mastných kyselin, • příprava léčiv pro humánní a veterinární medicínu, • klasické a moderní kvasné výrobky, fermentační zpracování cukrovky nebo řepné šťávy na bioetanol nebo při přípravě etyltercbutyleteru (náhrada metanolu). Tekuté výrobky Z cukru Tekutý cukr je vodný roztok sacharózy, který se připravuje buď rozpuštěním cukru ve vodě, nebo úpravou cukerného sirobu (kléru). Tekutý invertní cukr je vodný roztok sacharózy částečně invertované hydrorýzou, v němž neprevažuje podíl invertnfho cukru. Sirup z invertnfho cukru je vodný roztok sacharózy, která byla částečně invertována hydrolýzou, přičemž obsah invertovaného cukru musí být vyšší než 50 % hm. sušiny. Karamel je koncentrovaný cukerný roztok nahořklé chuti, hnědé až hnědočerné barvy, který se vyrábí zahříváním krystalového rafinovaného cukru na 180 °C nebo invertovaného sirobu na 120 °C. Po zkaramelizování se přidá horká voda, upraví se pH, ochladí a ochutí. Kulér je tmavohnědá sirupovitá kapalina nahořklé chuti s vysokou barvicí schopností. Připravuje se zahříváním invertovaného sirobu s přídavkem čpavkové vody, síranu amonného a alkalického katalyzátoru při teplotě 128 °C. Javorový sirup, oblíbený v Kanadě a dostupný i u nás, je v podstatě roztok sacharózy, další sacharidy a minerální látky jsou přítomny v nevýznamném množství. Cennejšou především senzorické vlastnosti. Melasa je významnou surovinou pro kvasné a biochemické technologie (výroba droždí, etanolu, kyseliny mléčné, citrónové, aminokyselin, betainu, některých organických rozpouštědel) a je rovněž významnou složkou krmných směsí. Refraktometrická sušina tekutých cukrů musí být nejméně 62 96, u karamelu 73 96. Obsah inživě vertního cukru v sušině u tekutého cukru je nejvýše 3 %, u tekutých invertních cukrů více než 3 a nejvýše 50 %, u sirupu z invertnfho cukru více než 50 % a u karamelu nejméně 50 %. Význam tekutých cukrů ve vý je prakticky stejný jako u cukru. Pokud se týká melasy, o které se často hovoří jako o „černém zázraku", její pozitivní zdravotní účinky se neprokázaly. Med Med je definován jako potravina přírodního sacharidového charakteru složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice) nebo na živých částech rostlin včelami, které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami a nechávají dehydratovat

a zrát v plástech. Med obsahuje fruktózu a glukózu v poměru asi 1,1:1. Obsahuje i minerální látky, vitamíny a další sloučeniny. Med se člení podle původu na květový (nektarový) a medovícový. Med určený výměně hradně pro průmyslové použití se nazývá pekařský a používá se jako recepturní složka do jiných potravin. Může mít cizí příchuť nebo pach, může vykazovat počínající kvašení nebo mohl být zahřátý. Do medu nesmí být přidány žádné jiné látky s výjimkou jiného druhu medu. Z medu nesmí být odstraněny pyly ani jiné přirozené složky. Med je mírně až silně viskózni tekutina, může být částečně až plně krystalický, s výrazně sladkou až škrablavou chutí. Barva u květového medu je vodová až s nazelenalým nádechem, u medovicového medu tmavohnědá s nádechem do červenohněda. Součet obsahu glukózy a fruktózy u květového medu je nej 60 % hm., u medovicového 45 % hm. s výjimkou u medu květového jednodruhového akátového z květů trnovníků akátu, tolice vojtěšky, banksie, kopyšníku, blahovičníku, citrusů, kde může být obsah sacharózy nejvýše 10 96, a u levandulového medu a medu z brutnáku lékařského může být obsah sacharózy nejvýše 15 96. (Pokračování na str. 16) (Pokračování ze str. 15) Obsah vody může být nejvýše 20 %, u pekařského průmyslového medu 23 %. Kyselost medu má být nejvýše 50 mgekv/ kg, u pekařského průmyslového medu 80 mgekv/kg. Obsah hycbroxymetylfurfuralu nejvýše 40 mg/kg s výjimkou u medů deklarovaného původu z regionů s tropickým klimatem a směsi těchto medů, kde může být obsah hydroxymetylfurfuralu nejvýše 80 mg/kg. Obsah ve vodě nerozpustných látek nejvýše 0,1 procenta. Med je z hlediska výživového velice nadhodnocován. Jde v podstatě o potravinu obsahující pouze sacharidy. Obsah vitamínů, minerálních látek a dalších složek je z hlediska výživy a s ohledem na konzumované množství, nevýznamný. Antibakteriální působení bylo spolehlivě dokázáno pouze při aplikaci na rány. Sladidla Sladidla patří mezi přídatné látky, jejichž použití je ošetřeno vyhláškou č. 4/2008 Sb. a nařízením 1129/2011/EU. Legislativa určuje potraviny, v nichž se mohou sladidla vyskytovat, a další podmínky použití. Lze je použít nejvýše do hodnoty nejvyššího povoleného množství. Sladidla mohou být vyrobena synteticky (většina) nebo se může jednat o přírodní látky (sorbitol, xylitol, steviol-glykosidy). Umělá sladidla zahrnují nejčastěji aspartam, acesulfam K, sukralózu a dále již dlouho známé a používané látky sacharín, cyklamáry, neohesperidin, neotam atd. Sacharidická sladidla se vyznačují vyšší energetickou hodnotou a nízkou sladivostí, nesacharidická sladidla mají podstatně vyšší sladivost ve srovnání se sacharózou. Kromě sladidel přítomných v potravinách se setkáváme s tzv. stolními sladidly ve formě tablet nebo v sypké, příp. tekuté formě a často také ve směsích. Alkoholické cukry, jejichž charakteristiky určuje vyhláška č. 235/2010 Sb., se vyrábějí katalytickou dehydrogenací glukózy, resp. maltózy. Sladidla byla původně vyráběna jako levná náhrada cukru, později jako sladidla pro diabetiky. Hlavní význam sladidel v poslední době je především použití v potravinách se sníženou energetickou hodnotou. Výrobky slazené aspartamem nesmí konzumovat pacienti s fenylketonurií. Se sacharidickými sladidly (laktóza, maltóza, isomalt) se spotřebitel setká zřídkakdy. Z alkoholických polyolů se prodává především sorbitol (většinou ve směsi se sacharinem) jako sladidlo pro diabetiky. Xylitol, mannitol a sorbitol se používají do žvýkaček. Sladidla musí splňovat přísné hygienické požadavky, u některých stanovuje společná komise expertů pro potravinářská aditiva při FAO a WHO denní přípustné dávky. Někdy je možné najít informace varující před konzumací potravin se sladidly, negativně je hodnocen často aspartam. Tyto informace se nezakládají na výsledcích seriózních studií. U dětí je vhodnější konzumace potravin s malým množstvím přírodních sladidel, i když i u nich při běžné konzumaci nebezpečí nehrozí. Technologie cukru Pěstování cukrovky a výroba cukru mají v ČR tradici téměř 180 let a stále patří k důležitým úsekům zemědělsko-potravinářské výroby. Řepařství ovlivnilo příznivě rozvoj rostlinné i živočišné výroby a zejména v oblastech vhodných pro pěstování cukrovky přispělo k hospodářské prosperitě zemědělců. Cukrovarnický průmysl zase přispěl významnou měrou k rozvoji dalších průmyslových odvětví, zejména strojírenství a oborů navazujících na zpracování cukru a melasy. Současná výroba cukru v ČR se pohybuje od 370 do 550 tis. t cukru ročně a je limitována produkční kvótou stanovenou příslušnou komisí EU, která byla pro hospodářský rok 2015/2016 ve výši 372 tis. tun. Na světové výrobě cukru se podílí asi z 20 % řepný cukr a z 80 % třtinový cukr. Rekordní výnosy cukrovky dosahují u nás 80 t/ha při cukernatosti 16 procent Celé technologické schéma představuje

složitý systém, skládající se z velkého počtu aparátů, které jsou navzájem propojeny rozsáhlou potrubní a energetickou sítí. Základní surovinou pro výrobu řepného cukru je řepa cukrová cukrovka (Beta vulgaris L subsp. esculenta, var. altissima). Cukrovka se přejímá v cukrovarech podle cukernatosti. Manipulaci s řepou, tj. skládání z povozů, separaci nečistot a dopravu je možné provádět mokrým nebo suchým (progresivním) způsobem. Schéma manipulace s řepou a těžení šťávy je znázorněno na obr. 1. Vypraná řepa je na řezačkách rozřezána na tenké proužky zvané sladké řízky, které se extrahují protiproudně teplou vodou. Při těžení šťávy se uplatňují dva fyzikální pochody: volná extrakce a difúze. Aby se buněčná stěna stala propustnou pro sacharózu, je nutno protoplazmu denaturovat zahřátím na teplotu 70 °C. Při těžení šťávy dochází k chemickým, enzymovým a mikrobiologickým přeměnám všech přítomných látek, z technologického hlediska je nutné vést extrakci především tak, aby nedocházelo k přechodu pektínových látek do roztoku. Pro extrakci platí následující podmínky: Teplota se nesmí zvyšovat nad 80 °C, doba zdržení řízků v extraktoru do 120 minut, pH při extrakci kolem 5,8. Získaný extrakt surová šťáva, obsahuje vedle žádané sacharózy řadu dalších složek o různé velikosti častíc. K těžení surové šťávy z řepných řízků se používají extraktory, což jsou mechanizované a plně automatizované kontinuální aparáty s protiproudným tokem řízků a extrakční kapaliny. Při těžení šťávy je nutno zabránit nežádoucí mikrobiální kontaminaci šťávy způsobené mikroorganismy ulpělými na povrchu cukrovky a přítomnými ve vracené řízkolisové vodě. Důležitým odpadem při zpracování cukrovky jsou vyslazené řízky, které je možno zkrmovat přímo nebo konzervované silážováním či sušením. Surová šťáva, která opouští extraktor, má sacharizaci 17,5 %, čistotu 89-92 % a slabě kyselé pH 6,0. Vedle sacharózy obsahuje řadu dalších rozpuštěných látek (koloidné dispergované látky, bílkoviny, saponin, polysacharidy, barevné látky aj.), které je potřeba odstranit Hnědočerné až černé zbarvení surové šťávy způsobuje především přítomnost melaninů a komplexních sloučenin s ionty železa. Přímé získávání cukru ze surové šťávy je technicky velmi obtížné a neekonomické, proto se surová šťáva podrobuje čištění (epuraci) s cílem odstranit maximální podíl rozpuštěných necukrů, pevné látky, neutralizovat a dezinfikovat surovou šťávu a minimalizovat rozklad sacharózy. Obecně se ustálil postup epurace pomocí vápenného mléka a oxidu uhličitého. Epurace se skládá z následujících operací: předčeření, dočeření, 1. saturace, separace kalu, 2. saturace, filtrace a úprava lehké šťávy před odparkou (obr. 2). Předčeření a čeření surové šťávy je chemický způsob čištění účinkem vápna, vápenatých a hydroxylových iontů, při kterém dochází k vysrážení a rozkladu vysokomolekulárních necukrů. Saturace je doplňkový proces fyzikálně-chemického čištění, kde se přebytek CaO plynným C02 převádí na krystalický CaC03. Oddělení kalu ze šťávy po 1. saturaci se provádí sedimentací a filtrací. Kalná šťáva se zahušťuje v dekantérech nebo zahušťovacích filtrech, zahuštěný kal se pak filtruje na membránových komorových filtrech, mechanizovaných kalolisech nebo vakuových rotačních filtrech. Čirá šťáva po 1. saturaci se zahřeje na 95-98 °C a následuje 2. saturace, s cílem snížit obsah vápenatých solí na minimum (chemické reakce optimálně probíhají při pH 9,0 až 9,5). Šťáva po 2. saturaci obsahuje poměrně malé množství jemných kalových částic, proto se při filtraci používají pomocné filtrační prostředky (křemelina). Filtrovaná lehká šťáva se pro potlačení nežádoucího zbarvení síří a změkčuje na ionexech. Lehká šťáva, která má sacharizaci 16-18 %, čistotu 92 až 94 %, pH 9,0-9,5 a světle žlutou barvu, se dále odpařuje na těžkou šťávu o sacharizaci 6470 %, čistotě 92-94 %, která je mírně alkalická, má hnědou barvu a jemný zákal. Systémem několikastupňového odpařování (5-7 stupňů) se dosáhne toho, že na zahuštění se spotřebuje relativně malé množství páry a současně se pára využije na účelové ohřevy cukrovaru (ohřev extraktoru, zahřívání šťávy během epurace, před odparkou a na svařování cukrovin vzrničích). Při krystalizaci v cukrovarech se pracuje s přesycenými roztoky, které sacharóza poměrně snadno tvoří a které se získávají odpařováním vody v zrničích (svařování cukrovin) nebo ochlazováním cukrovin v krystalizátoru. Kryštalizační proces se skládá z nukleace (tvorba zárodků), na kterou navazuje vlastní růst krystalů. Oblast přesycení, která je vhodná pro odpařování i chladicí krystalizaci, se nazývá metastabilní oblast Svařování cukerných roztoků se provádí za sníženého tlaku, kdy dochází k odpařování vody a ke krystalizaci sacharózy z přesycených roztoků. Získá se tak cukrovina - heterogenní směs krystalů a matečného sirobu. Svařování cukrovin je automatizovaný proces založený na regulaci koeficientu přesycení a obsahu krystalů. K měření koeficientu přesycení se obvykle využívá měrné elektrické vodivosti nebo viskozita cukroviny. Zrnění se provádí pomocí očkovacího zádělu, který se připraví míšením krystalů cukru o zrnitosti 0,3 mm s cukerným sirobem. Záděl se natáhne do zrniče jako

základ varu a sacharóza pak krystalizuje na povrchu krystalů zádělů. Svařování může probíhat v periodických (převažují) nebo kontinuálních zrničích. (Pokračování na str. 17) (Pokračování ze str. 16) Svařování a další zpracování cukrovin probíhá ve varně (vícepodlažní systém). V nejvyšších podlažích varny jsou umístěny nádrže na siroby a zrniče, v nižších podlažích jsou mísidla neboli krystalizátory. K varně patří i barometrická kondenzace, která slouží k úplné kondenzaci brýdových par ze zrničů a z posledního tělesa odparky a k vytváření podtlaku pro svařování cukrovin. Cukrovina vypuštěná ze zrničů je homogenizovaná s mísícím sirobem a za stálého míchání dále krystalizuje při postupném ochlazování. ' K oddělování krystalů a matečného sirobu slouží filtrační odstředivky (periodické nebo kontinuální). Následuje rafinace cukru, jejímž hlavním úkolem je vyrobit bílý cukr žádaného druhu a složení. Základní operací je afinace surového cukru, při níž se odstraní zbytky matečného sirobu ulpělého na povrchu krystalů surového cukru. Před afinací se surový cukr rozmísí s mísícím sirobem v afinačním mísidle na umělou cukrovími - záděl, který se odstředuje na afinačních odstředivkách s dělením sirobu. Po odmetání matečného sirobu se provádí vykrývaní (oplachování) cukru v odstředivce vodou nebo čistým cukerným roztokem. Sirob odmetaný při afinaci se nazývá bílý afinační sirob (Q > 85-88 %). Takto se získá cukr zvaný afináda (Q = 99,5 %) s výtěžkem kolem 80 procent Rozpuštěním afinády ve vodě, lehké šťávy nebo v sirobu se získá tzv. klér (S = 65 %), který se alkalizuje vápenným mlékem, filtruje a odbarvuje pomocí aktivního uhlí nebo odbarvovacích ionexů. Nejjednodušším a nejhospodárnějším výrobním schématem, tj. úsekem výroby cukru, je výroba šťávního krystalu s jedním klérem. K sušení cukru se používají různé typy sušáren - bubnové, talířové, turbinové, fluidní, které mohou pracovat souproudým, protiproudým nebo křížovým tokem. Čerstvě usušený cukr obsahuje vázanou vlhkost, která se pozvolna uvolňuje, proto se provádí stabilizace cukru (postupná dokrystalizace sacharózy ze zbytkové povrchové vrstvičky sirobu). Uvolněnou vodu je nutné odvést suchým provětrávaným vzduchem. S ohledem na sezónní výrobu cukru se převážná část skladuje bezobalově ve velkokapacitních silech, část v pytlích. Skladovaný cukr musí mít vlhkost 0,03-0,06 procenta. Suchý krystal se třídí na třásadlech nebo vibračních třídicích a plní se do pytlů, drobného a spotřebitelského balení. Kromě krystalu se vyrábějí lisované kostky a mletý cukr. Chemické a fyzikální požadavky na jakost cukru uvádí tab. I. Výrobu cukru jsme popsali velmi podrobně zejména proto, že celý tento důmyslný technotek, logický proces byl prakticky vyvinut již v 19. století a čeští inženýři se na jeho vývoji spolu s německými, francouzskými a rakouskými kolegy podíleli významnou měrou. Však také Československo v meziválečné době i v prvních desetiletích po druhé světové válce platilo za cukrovarníckou velmoc světového formátu. Škrob Nativní škrob patří mezi fyziologicky a hospodářsky nejdůležitější polysacharidy. Ukládá se v zásobních orgánech rostlin (např. hlízách brambor nebo v semenech obilnin) ve formě škrobových zrn, nerozpustných ve studené vodě. Hlavní složkou škrobu jsou lineární amylóza s a-(14) glykosidovými vazbami a větvený amylopektín, obsahující a-(14) a a-(l6) vazby. Škrob je především jednou z hlavních energetických složek potravin rostlinného původu. V lidské výživě tak plní především tuto roli pohotového zdroje energie. Izolovaný škrob se používá v potravinářství (zahušťování, úprava textury, prostředek zlevňující potravinářský výrobek), v kvasném průmyslu, ale také ve farmacii, k výrobě lepidel, nátěrů a apretur a pro výrobu škrobových derivátů. Puding v prášku je výrobek ze škrobu ve formě polotovaru s přídavkem dalších láškrobu který je určený pro kulinární úpravu. Maltodextrin je práškový výrobek ze škrobu získaný enzymovou hydrolýzou škrobu. Některé škroby jsou také modifikovány a používány jako přídatné látky (vyhláška č. 235/2010 Sb.). Cílem modifikace škrobu je snaha ovlivnit některé z funkčních vlastností škrobu při využití v potravinách (zvýšení nebo snížení teploty mazovatění, viskozity při vaření, omezení retrogradaceatd.). Přírodní bramborový, pšeničný a kukuřičný škrob je velmi jemný sypký prášek bez nečistot a cizích příměsí. Barva u bramborového škrobu je bílá, u pšeničného škrobu bílá s odstínem do šedá a kukuřičného s odstínem do žlutá. Bramborovému škrobu je dávána přednost v potravinářství kvůli čirosti škrobových mazů, navíc neobsahuje lepek a má neutrální chuť. V papírenském průmyslu a při výrobě dextrinů je také upřednostňován kvůli vyšší molekulové hmotnosti amylózy a dobré rozpustnosti. Pšeničný škrob se využívá především pro pekárenské účely a také jako zahušťovadlo. Pšeničný škrob obvykle obsahuje až 0,55 % bílkovin, převážně lepku, proto jej celiaci a osoby s alergií na lepek musí vyřadit ze svého jídelníčku. Maltodextriny jsou vzhledem ke snadné stravitelnosti využívány ve zvláštní výživě při poruchách trávení a v dětské výživě. Na trávení škrobu, ke kterému dochází v tenkém střevě, se podílí především ct-amyláza ze slinivky břišní.

Nicméně fakticky jeho trávení začíná již v ústech, protože enzym amylázu obsahují i sliny. Tzv. rezistentní - obtížně hydrolyzovaný - škrob je částečně metabolizován až v tlustém střevě, kde ho využívají mikroorganismy. Díky nim pak dochází k lepšímu vstřebávání některých minerálních látek nebo některých vitamínů. Předpokládá se, že rezistentní škrob snižuje riziko nádorových onemocnění a navíc snižuje glykemický index potravin. Dnes je považován za složku vlákniny. Další zajímavou výživovou skupinou je pomalu stravitelný škrob, u kterého dochází k velmi pomalé hydrolýze v tenkém střevu. Tento typ škrobu se využívá u snídaňových cereálií. Technologie škrobu a výrobků ze škrobu Historie českého škrobárenství byla od počátku spojena s výrobou škrobu z brambor (současná produkce 33-34 tis. t/rok), od 90. let minulého století se intenzivně rozvíjela i produkce pšeničného škrobu. V Evropě se vyrábí asi 9 mil. t škrobu, z čehož 44 % se podílí škrob kukuřičný, 18 % bramborový a 38 % pšeničný. Zhruba 50 % škrobu se uplatňuje v potravinářství (zahušťovadlo, prostředek zajišťující šťavnatost výrobku, např. masného, protihrudkující látka, např. u moučkového cukru), 30 % v papírenství (klížení ve hmotě a postřik během tvorby listu), 10 % v chemickém průmyslu a 10 % ostatní spotřeba Schéma technologie výroby bramborového škrobu s oddělením hlízové vody před vypíráním ukazuje obr. 3. Vyčištěný škrob se skladuje ve speciálních silech. Pro koncového spotřebitele je nakonec škrob balen (pytle, big-bagy), případně je v nebalené formě plněn do autorisieren. Výrobní postupy izolace škrobu z pšeničné mouky lze rozdělit na klasické vypírání škrobu z hustého těsta (Martinův způsob, obr. 4) a na moderní postupy vycházející z dělení řídkého těsta na speciálních dekantačních odstředivkách, příp. hydrocyklonech. Nejnovější technologie - vysokotlaký dezintegrační proces -je založena na separaci pomocí třífázové dekantační odstředivky, na které se zpracovává řídké těsto (5-15 % mouky) do tří proudů: první tvoří A-škrob + vláknina, druhý B-škrob + lepek a třetí pentosany a další rozpuštěné látky Tento děj probíhá při teplotě 35 °C a tlacích do 10 MPa. Proud A-škrobu dále prochází přes síta, další rafinace a zahuštění probíhá působením hydrocyklonů nebo filtračních a dekantačních odstředivek. Proud B-škrobu prochází vibračními síty a je zahuštěn v dekantační odstředivce nebo rovněž pomocí hydrocyklonů. Hlavní výhodou tohoto postupu je snížení spotřeby vody a zvýšení výtěžku A-škrobu. Škrob se obvykle dále zpracovává na další výrobky: • produkty frakcionace škrobu (amylóza, amylopektín), • dextriny, • termicky modifikované škroby, • chemicky modifikované škroby (oxidované škroby amaltodextriny), • substituované škroby, • hydrolyzáty škrobu. Technické dextriny se vyrábějí pražením suchého škrobu za přítomnosti katalyzátorů (kyseliny, soli). Technické dextriny se vyrábějí ve dvou druzích -jako bílé a žluté (různý stupeň degradace), s různým stupněm rozpustností a s různou viskozitou roztoků. Významné je poukých žití v potravinářství na potahované výrobky nebo polotovary, do směsí pro náhradu tuku, do pekařských zmrazených potravin, polev, náplní atp. Modifikaci škrobů lze provádět fyzikální, chemickou a enzymovou cestou za vzniku různě degradovaných (štěpených) nebo oxidovaných škrobů, nebo termicky upravených či extrudovaných škrobů. Příkladem využití tepelně modifikovaných škrobů jsou pudinky připravované za studena, instantní mlékárenské polotovary, instantní polévky, směsi pro výrobu moučníků, termixy, náhrada tuku v majonéze; extrudované škroby se používají spíše k nepotravinářským účelům. Oxidovaný škrob pro potravinářské užití (E 1404) lze vyrábět pouze pomocí NaClO. Oxidované škroby jsou při vysoké koncentraci charakteristické nízkou viskozitou vaření a naopak vysokou viskozitou při ochlazování. Kromě nepotravinářského použití se oxidovaný škrob využívá jako zahušťovadlo, stabilizátor, do želé (dílä náhrada želatíny), k přípravě zmrazených krémů apod. Enzymová modifikace se provádí s hydratovaným škrobem působením cc-amylázy při optimální teplotě a pH za vzniku tzv. maltodextrinů. Maltodextriny nahrazují tuky při výrobě nízkoenergeticpotravin. Substituované škroby - estery, étery a zesítěné škroby - mají obvykle upravené hydratační vlastnosti, jsou stabilnější a mají specifické Teologické a chemické vlastností. V průmyslové výrobě mají největší význam acetáíy a fosfáty škrobu. Cílem použití acetylovaného škrobu (E 1420) je zvýšit disperzní stabilitu roztoků v oblastí nízkých teplot (zahušťbvadla pro zmrazená jídla), dále se tento derivát škrobu používá při výrobě grilovaných kuřat, uzených mas, masných specialit Z hlediska konzumenta nejsou tyto látky zdravotně závadné, ale zvyšují obsah vody vázané v masných výrobcích. Z anorganických esterů je nejdůležitější škrobový monofosfát (E 1410). Fosforečnanový monoester škrobu se vzhledem k velké vaznosti vody používá v

konzervárenství (zmrzliny, kečupy, pomazánky, majonézy, dressingy). Na vlastnosti zesítěných škrobů má vliv počet příčných vazeb, což výrazně může měnit jejich reologické vlastnosti. Patří sem např. fosforečnanový diester škrobu (E 1412), který se používá jako zahušťovadlo nebo stabilizátor (masové konzervy, paštiky, majonézy, marmelády apod.), nebo acetylovaný škrobový adipát (E 1422), rovněž využívaný jako stabilizátor, zahušťovadlo, dále jako ztužovač, enkapsulační prostředek, nosič nebo modifikátor chutí, protihrudkující prostředek, činidlo regulující vlhkost prostředek zlepšující texturu, náhrada tuku. (Pokračování na str. 18) (Dokončení ze str 17) Dále je povoleno použití těchto dalších konkrétních látek: fosfát zesíleného fosfátu škrobu (E 1413), acetylovaný zesítěný fosfát škrobu (E 1414), hydroxypropylškrob (E1440), hydroxypropylškrobový difosforečnan (E1442), škrobový oktenyljantaran sodný (E 1450), acetylovaný oxidovaný škrob (E 1451) a škrobový oktenylsukcináthlinitý(E1452). Hydrolyzáty škrobu, přirozená sladidla vyrobená ze škrobu se připravují částečnou nebo totální hydrolýzou škrobu a případnou další izomerizací glukózy na fruktózu. Glukózové sirupy jsou v podstatě vyčištěné koncentrované vodné roztoky glukózy a dalších sacharidických produktů s různým polymeračním stupněm, získané kyselou nebo enzymovou hydrolýzou škrobu. Stupeň zcukření je přibližně vyjádřen hodnotou dextrózovéhoekvivalentu (DE), což je procentický obsah všech redukujících látek, vyjádřených jako glukóza v sušině hydrolyzátu. Obvyklý stupeň zcukření odpovídá DE 38-48, nejméně má být 20. Maltózové sirupy se vyrábějí pomocí amylolytických enzymů, převažující složkou je maltóza. Glukózo-fruktózové sirupy se vyrábějí z glukózového za katalýzy glukózoisomerázy, kdy se část glukózy transformuje na fruktózu. Výsledný sirup Gsoglukóza, HFCS nebo HFS) se často doplňuje číselným údajem informujícím o obsahu fruktózy v sušině. Hydrolyzáty škrobu a výrobky z nich jsou používány především jako sladidla pro výrobu nealkoholických, alkoholických nápojů a různých druhů cukrovinek a dále slouží k biotechnologické výrobě řady látek (etarech, nol, kyselina citrónová, maltóza, maltulóza, maltítol, glukóza, sorbitol, fruktóza, cyklodextriny, aminokyseliny atp.). Fruktóza a sorbitol jsou využívány jako sladidlo pro diabetiky. Glukóza a glukózové sirupy jsou pro diabetiky nevhodné, problematické mohou obecně (nejen pro diabetiky) i glukózo-fruktózové sirupy. Metabolismus fruktózy a glukózy je podobný ve svalech, ale liší se v játrech a v poslední době se často objevuje názor, že fruktóza zatěžuje organismus více, než se dříve předpokládalo. Pokud převažuje fruktóza, dosahuje se vyšší sladkosti, ale její dopad na zdraví je zřejmě negativní - například nedochází k přirozené stimulaci tvorby inzulinu jako v případě glukózy a při dosažení dostatečného příjmu nedochází ke zpětné vazbě - signálu upozorňujícího mozek na dosažení dostatečné dávky, jako tomu je v případě glukózy. Konzumuje-li se fruktózy příliš mnoho v rychle stravitelné podobě, pak játra zpracují fruktózu na tuky (triacylglyceroly - dříve a v lékařské praxi často dosud zvané triglyceridy). Některé z těchto tuků zůstanou v ját které pak trpí steatózou. Mnoho triacylglycerolů je pak vyplavováno do krve, postupně stoupá rezistence tkání na inzulín a časem se zvýší krevní tlak. Slinivka břišní reaguje tak, že ve snaze udržet rovnováhu vyplavuje více inzulinu a nastane stav zvaný jako metabolický syndrom, který se vyznačuje obezitou především v oblasti pasu, vysokým krevním tlakem, což může vést až k diabetů 2. typu. Cukrovinky Cukrovinky je možné rozdělit na ty, které obsahují amorfní cukry, a dále cukrovinky s krystalickou strukturou. K první skupině patří zejména výrobky tvrdé konzistence, různých tvarů, barvy a chuti, vyrobené z amorfní kandytové hmoty. Typickým představitelem je skupina kandytů - dropsy, roksy a furé. Dropsy jsou bez náplně, roksy mají na průřezu různé barevné obrazce a furé je s náplní. Mezi tento typ amorfních cukrovinek patří želé, které obsahuje želírujíd látky, zejména želatinu nebo polysacharidy (pektín, škrob aj.). Karamely jsou tvárné konzistence a kromě cukrů obsahují dále tuk a emulgátory. V karamelách typu toffee jsou cukry amorfní, v karamelách typu fudge jsou cukry krystalické. V cukrovinkách se sníženou energetickou hodnotou nebo v cukrovinkách určených pro diabetiky je cukr nahrazován polyoly (redukované formy monosacharidů, oligosacharidy a maltózový sirup). Mezi cukrovinky obsahujíd krystalické cukry patří zejména fondán, komprimáty a mardpán. Fondánové cukrovinky mají různé tvary, mohou sloužit jako vložky čokoládových bonbonů nebo fondán může být náplní plněných čokolád. Marcipán je směs mletých blanšírovaných mandlí a cukru v poměru 1 : 1. Komprimáty se vyrábějí postupným lisováním směsi cukru, ochucujídch látek a látek, které zabraňují ulpívání na lisovacím zařízení. Zvláštní skupinou tvoří šlehané cukrovinky,

kdy pěnotvornou látkou je vaječný bílek nebo želatina Do této skupin patří turecký med (francouzský nugát) a marshmallow. Šlehaná cukrovinka je také chalva, která se vyrábí ze sezamové pasty, medu a výtažku mydlice lékařské. Na trhu existují i chalvy vyrobené z past různých jádrovin nebo olejnatých semen, cukru, glukózového sirupu a s různými příchutěmi. Žvýkačky mají gumovitý charakter a jsou vyráběny hnětením směsi cukru nebo sladidel, glukózového sirupu, báze a aromát Báze obsahuje přírodní latexy a syntetické polymery, jako změkčovadlo bývá použit glycerol. Samostatnou skupinou cukrovinek je dražé, což jsou cukrovinky s různou vložkou obalenou tvrdou nebo měkkou cukrovou vrstvou nebo čokoládou. Z hlediska výživového jsou cukrovinky téměř výhradně zdrojem sacharidů, tedy energie. Obsah ostatních živin, včetně vitamínu C nebo výtažků léčivých bylin je u většiny cukrovinek zanedbatelný i s ohledem ke konzumovanému množství. Častá konzumace cukrovinek (s výjimkou cukrovinek s polyoly) vede ke zvýšené tvorbě zubního kazu. Stejně jako u všech potravin, tak i u cukrovinek je důležité sledovat jejich složení. Cukrovinky vyráběné z polyolů mohou do určité míry konzumovat lidé s diabetickou dietou, v případě želé je nutné kontrolovat přítomnost želatiny, což je údaj důležitý pro osoby trpíd fenylketonurií. Konzumace cukrovinek barvených syntetickými barvivy může způsobovat poruchy chování u dětí, ve většině případů je uváděno spíše v rámd předběžné opatrností. Technologie nečokoládových cukrovinek Základem výroby nečokoládových cukrovinek je příprava roztoku nebo suspenze sacharózy a škrobového nebo maltózového sirupu ve vodě (cukrosirupové roztoky), příp. želírujícího prostředku. Cukrovinky jsou ve většině případů barvené, aromatizované a okyselované; podle platného legislativního předpisu (vyhláška č. 76/2003 Sb.) lze téměř výhradně používat přírodní barviva a aromata. Škrobový sirup zabraňuje krystalizaci sacharózy v kandytových hmotách tím, že zvyšuje viskozitu cukrosirupových roztoků při odpařování. Molekuly sacharózy nejsou schopny zaujmout své místo v krystalové struktuře a zároveň molekuly oligosacharidů škrobového nebo maltózového sirupu zabraňují sacharóze zapojit se do této struktury. Vzniká amorfní hmota se sklovitou strukturou, s vysokým obsahem sušiny, teplotou zeskelnění kolem 60 °C. V případě fondánu je obsah škrobového sirupu nižší, proto může dojít ke krystalizad sacharózy. Poměr hmotností škrobového sirupu a cukru se nazývá varný poměr (u kandytů může být 1:1 až 0,4:1; u fondánu 0,15:1 až 0,25:1). Při odpařování cukerných roztoků se stoupajícím obsahem sušiny roste bod varu roztoků, konečný bod varu se nazývá stupeň sváření. Za atmosférického tlaku se bod varu kandytové hmoty blíží 160 °C. Technologické schéma výroby kandytů je na obr. 5. Odpařování se obvykle děje dvoustupňové, nejprve za atmosférického tlaku do 130 °C, potom za sníženého tiaku do konečné sušiny 96-98 %. U fondánové hmoty se odpařuje do bodu varu 115 °C (obsah sušiny 80 %), fondánová hmota je pak dále ochlazována za intenzivního šlehání. Intenzivní šlehání fondánové hmoty za současného ochlazování se nazývá tabulírování. Hotová kandytová hmota je barvena, ochucována různými aromáty a většinou okyselena kyselinou citrónovou, mléčnou nebo vinnou. Fondánová hmota se jen barví a ochucuje. Cukrovinky typu želé obsahují asi 20 % vody a želírujíd látku (želatina, speciální druhy škrobů nebo pektín). Technologický postup výroby se pak liší podle druhu želírujícího prostředku. Cukrová hmota je dále tvarována, a to dvěma postupy. Buď se ochlazená hmota tvaruje do provazce, nebo je nalévána do teflonových forem, ze kterých jsou cukrovinky uvolňovány po vychlazení. Fondánová hmota a hmota na výrobu želé se nalévá do škrobových forem. Povrch cukrovinek se v případě fondánu polévá čokoládovou polevou nebo se po odvlhčení zasypává cukrem (kandýrování). Na kond výroby následuje jejich balení do sáčků, kandyty jsou většinou baleny zvlášť. Možností zakládání řemeslné výroby Z produktů a výrobních postupů, které jsme v tomto článku stručně popsali se pro domád či farmářskou malovýrobu rozhodně nedá adaptovat ani cukrovarnictví, ani škrobárenství (ve smyslu výroby škrobu) samotné. Jistě by bylo možno si představit v podmínkách drobného provozu extrakci cukru ve formě šťávy z řepy, ale následné čištění (epurace), zahušťování a krystalizace jsou náročné procesy a je otázkou, jestli by výsledný produkt měl nějaký odbytový potendál. Totéž platí pro samotný škrob. Mnohem zajímavější je zpracování produktů (cukru, škrobových sirupů, pravého medu nebo

invertního cukru) na domád produkty - sirupy obohacené ovocem nebo bylinami a kořením (atraktivní jsou mátové, zázvorové, bezinkové a další sirupy a šťávy), jejichž obliba roste a rozšiřuje se povědomí o příznivých účindch mnohých přirozených přísad na lidské zdraví. Problém může být stabilizace těchto sirupů, pokud chceme postupovat bez použití chemické konzervace a tepelné sterilace, která může poškodit biologicky aktivní složky. Ale i takové postupy existují a například náš ústav (VÜPP) se jimi dlouhodobě zabývá. Atraktivní a relativně snadno proveditelné jsou postupy výroby kvašených nápojů, zejména medoviny nebo různých likérů - opět obohacených bylinami a kořením. A samozřejmě výroba zajímavých cukrovinek všeho druhu je v řemeslných podmínkách také velmi dobře realizovatelná. Příprava cukrových hmot, karamelu, směsí cukru a škrobových sirupů, které byly popsány výše, jejich tvarování, formování a míšení se zajímavými rozličnými přísadami nejsou náročné a jsou i z hygienického hlediska relativně bezpečné. Zpracovat povinné směrnice pro správnou hygienickou praxi je v tomto případě podstatně jednodušší než v případě technologií využívajídch živočišných produktů, jakými jsou maso, mléko nebo vejce. Jistým problémem v současné době může být obecná, zdaleka ne vždy radonální, ale o to více mediálně podporovaná a po sociálních sítích šířená kampaň proti cukru a sacharidům vůbec. Problémy naší populace trpíd nadváhou, cukrovkou, metabolickým syndromem nebo jen zkaženými zuby, nespodvají v cukru a sacharidech samotných, ale v jejich nadměrné konzumad. Pokud se cukr, škrob a třeba cukrovinky konzumují v radonální míře, jsou pohotovým zdrojem energie a sladká chuť má prokazatelně příznivý vliv na lidskou psychiku. Přinášejí podt uspokojení a pohody. literatura: Dostálová ]., Kadlec P a kolektiv: Potravinářské zbožíznalství. KEY Publishing s. r. o. 2014, ISBN 978-80-7418-208-2. Kadlec P., Melzoch K, Voldňch M. a kolektiv: Přehled tradičních potravinářských výrob. KEY Publishing s. r. o. 2012, ISBN 978-80-7418-145-O. Foto popis| Cukrovar České Meziříčí - společnost Tereos TTD, a. s. Foto Foto popis| Obr.l - Schéma čištění řepy a těžení šťávy Foto popis| Cukrovar Dobrovice - společnost Tereos TTD, a. s. Foto archiv Foto popis| Cukrovar Vrbátky a. s. Foto autor| Foto archiv Foto popis| Balicí centrum Mělník - společnost Tereos TTD, a. s. Foto archiv Foto popis| Cukr Foto archiv Foto popis| Cukrová řepa před sklizní Foto archiv Foto popis| Obr. 4 - Schéma Martinova způsobu výroby pšeničného škrobu Foto popis| Předsušení škrobu na rotačním vakuovém filtru Škrobárny Pelhřimov (G. Larsson Starch Technology AB) Foto archiv Foto popis| Struhák (G. Larsson Starch Technology AB) Foto archiv Foto popis| Pšeničný škrob - snímek z elektronového mikroskopu Foto archiv Foto popis| Obr. 5 -Schéma technologického postupu výroby kandytů O autorovi| Ing. Jitka Pinkrová, Ph. D. VÚPP, v. v. i. Ing. Pavel Skřivan, CSc. VÚPP, v. v. i., Ústav sacharidů a cereálií VŠCHT Praha

zpravy.rozhlas.cz Maso 'ze zkumavky'. Izraelská firma chce vyrábět umělé kuřecí z několika buněk 17.8.2016 zpravy.rozhlas.cz str. 0 veda Dalibor Zíta,Anna Kottová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Izraelská firma Supermeat oznámila, že do dvou měsíců začne s testováním takzvaného kultivovaného masa. Plánuje ho vypěstovat v laboratorních podmínkách z několika buněk. Maso

má přitom chutnat stejně jako to přírodní. Uměle vytvořenou stravu chce firma do pěti let začít prodávat na izraelském trhu. „Odebereme vzorek buňky zvířecího masa, v případě Supermeat půjde o buňku kuřecího. Dáme ji do našeho speciálního stroje na výrobu masa, který bude napodobovat fyziologické podmínky kuřete,“ popsala před časem mluvčí izraelské firmy Supermeat Shir Friedmanová.„Buňky budou mít pocit, že jsou stále uvnitř zvířecího těla. Budou se množit a vytvoří svalovou tkáň, kterou nazývá masem,“ dodala.Uměle vytvořené maso má pomoci v boji s následky stoupající celosvětové živočišné produkce, která poškozuje životní prostředí. Chov zvířat se podle některých zjištění podílí na oteplování planety víc než například celosvětová doprava.Maso „in vitro“ má být dokonce levnější než skutečné kuřecí a údajně i zdravější než to přírodní, protože bude od začátku do konce pod dohledem výrobců. Firma také zákazníkům slibuje, že potravinu dostanou bez toho, aniž by se při její výrobě ubližovalo zvířatům. Právě etika často bývá argumentem vegetariánů, proč nejedí maso.https://youtu.be/XSD0_I1MwqUZlepšit zdraví obyvatel a životní prostředí se snaží nejen soukromé firmy, ale také některé státy. Čínská vláda například nedávno doporučila svým občanům, aby jedli méně masa.Vláda chce, aby obyvatelé nejlidnatější země světa jedli do roku 2030 průměrně mezi 40 a 75 gramy masa denně. Což je asi čtvrtina až polovina toho, co Číňané snědí dnes - asi 63 kilo ročně. Pro srovnání Češi v posledních letech průměrně spotřebují téměř 80 kilogramů masa ročně.V Číně se sní něco mezi čtvrtinou a třetinou celosvětové produkce masa. U vepřového je to dokonce polovina.Záměr pak podpořila kampaň, do které se zapojily slavné hollywoodské osobnosti.Sloganem „méně masa, méně tepla, víc života“ ji zaštítil herec a bývalý kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger. Kromě něj v kampani vystoupil i režisér Titaniku nebo Avatara James Cameron.Finální verze spotu zatím není hotová, objevit by se měla letos v létě. Zájemci se ale mohou podívat na video ze zákulisí natáčení. Číňané mají jíst kvůli životnímu prostředí méně masa. Nápad podpořil Schwarzenegger i Cameron Česku se příliš nedaří třídit bioodpad. Ministerstvo chystá přísnější zákon Němci mění podporu zelené energie. Domácnosti by mohly mít levnější proud Plastové odpadky znečišťují i nejhlubší propasti na dně oceánů, zjistili vědci Kácení v polském Bělověžském pralese zkoumá UNESCO. A teď i Evropská komiseVavrouškovu cenu za ekologii získali bývalý ministr Moldan a podnikatel Pitek Za největší ekologickou katastrofu v dějinách Brazílie chce země odškodnění přes bilion korunIgelitové tašky v Německu už nebudou zadarmo. Cenu si obchodníci určí sami

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1642000

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Evropské střípky – Nejen o akčním plánu pro oběhové hospodářství agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 17.8.2016

zpět Jako zástupkyně pro zahraniční záležitosti ASZ ČR jsem se zúčastnila koordinačního politického jednání v Bruselu. Hlavním tématem rokování bylo oběhové hospodářství, pro které EU připravila tzv. Akční plán. Dalšími tématy byly např. vývoj fytosanitární politiky nebo současná situace potravinového řetězce. Jako zástupkyně pro zahraniční záležitosti ASZ ČR jsem se zúčastnila koordinačního politického jednání v Bruselu. Hlavním tématem rokování bylo oběhové hospodářství, pro které EU připravila tzv. Akční plán. Dalšími tématy byly např. vývoj fytosanitární politiky nebo současná situace potravinového řetězce. Akční plán pro oběhové hospodářství Rada EU připravovala od roku 2014, zahrnuje dosavadní

vývoj v oblasti zacházení s odpady a globální cíle ochrany životního prostředí. Pro zemědělství v EU to znamená nové legislativní předpisy, jejichž přípravy ale zatím stále probíhají. Druhým tématem evropských střípků je Transatlantické obchodní a investiční partnerství mezi EU a USA (TTIP). V Bruselu proběhlo 14. kolo vyjednávání, a ačkoliv měl první návrh dohody představen na konci léta, termín byl posunut na neurčito. Problém ze strany EU dlouhodobě představují nízko nastavené fytosanitární standardy USA a nově i britské referendum o vystoupení z EU. V EU se každý rok vyhodí 100 milionů tun potravin Rada EU představila akční plán pro oběhové hospodářství. Cílem je snížit množství odpadu a přispět k dlouhodobému udržení hodnoty přírodních zdrojů. Akční plán není jediným dokumentem, který EU do dnešní doby ohledně oběhového hospodářství vyprodukovala a do tématu se zapojují všechny instituce EU. Udržitelnost přírodních zdrojů je i světovým cílem. V akčním plánu pro oběhové hospodářství je zdůrazněna důležitost odpadové hierarchie, která začíná zvýšenou prevencí vzniku odpadu, pokračuje přípravou pro opětovné využití odpadu a recyklaci a končí minimalizací nákladů na zacházení s odpadem díky významnému snížení odpadu na skládce. Oběhové hospodářství nabízí obrovský potenciál v oblastech udržitelného růstu, konkurenceschopnosti EU, nových pracovních příležitostí, snížení závislosti EU na neobnovitelných zdrojích, dosažení úspor zdrojů a energií a zmenšení ekologické stopy. V neposlední řadě oběhové hospodářství podporuje místně vyprodukované potraviny, předchází a minimalizuje produkci odpadu, chrání přírodu a přírodní kapitál, posiluje ekologickou odolnost a snižuje emise skleníkových plynů. V zemědělství, lesnictví a potravinovém řetězci se oběhové hospodářství týká třech stěžejních témat: biomasy, hnojiv a plýtváním potravin. Biomasa jako jediná je hlavní pilíř pro oběhové hospodářství bio-ekonomiky a energetický obrat. Naproti fosilním materiálům (ropa, uhlí, uranové jádro…) biomasa má výhodu, že uzavírá koloběh uhlíku, je obnovitelná a má úsporný potenciál uhlíku ve výrobě. Organická hnojiva a residua z hnojiv jsou dalšími prioritami. Udržitelné využití živin z organických hnojiv a recyklace živin snižuje závislost na dovozu a zvyšuje efektivitu zdrojů. Mimo jiné společné environmentální cíle jsou spojené s ochranou klimatu, snížením oxidu uhličitého nebo kontrolou kvality ovzduší. Plýtvání potravin vzniká na úrovni maloobchodní, spotřebitelské, a na úrovni výrobního a dodavatelského řetězce. EU odhaduje kolem 100 milionů tun potravin za rok, které jsou vyhozeny v rámci celého řetězce, což je více než 180 kg/rok na obyvatele. Rada EU unie připomíná několik událostí, které se vztahují k oběhovému hospodářství, a zmiňuje následující závazky: Evropská strategie 2020 pro chytrý a udržitelný růst, který přijala Evropská rada 17. června 2010 „Žít dobře v rámci limitů na naší planetě“ – 7. Akční program pro životní prostředí zaměřený na účinné využívání zdrojů, zelenou a konkurenčně schopnou nízkouhlíkovou ekonomiku Zpráva Evropského parlamentu pro účinné využívání zdrojů směrem k oběhovému hospodářství Valné shromáždění OSN ze dne 25. září 2015: Přeměna našeho světa – agenda 2030 pro udržitelný rozvoj a dohoda o změně klimatu (COP v Paříži) a řada dalších Legislativní návrh týkající se zacházení s odpadem má jasně definované cíle pro jeho redukci a způsoby, jak dosáhnout vyššího stupně recyklace. Klíčové prvky přepracovaného návrhu pro odpady zahrnují:

recyklaci bio odpadu o 65 % do roku 2025 redukci plýtvání potravin o 50 %, zjednodušení a zlepšení metody pro výpočet podílu recyklování v rámci EU, využívání biomasy pro dekarbonizaci naší ekonomiky, nahrazení minerálních hnojiv z 25 % hnojivy organickými do roku 2025 (dopad zejm. na výrobce hnojiv) Oběhového hospodářství se také významně dotýká opětovnému využití vody. Voda v potravinovém řetězci se často používá k výrobě mléka, sýrů, a jiných produktů, a po jejím využití se stává odpadem. Znovuvyužití odpadní vody a recyklace živin je nezbytná, abychom předešli jejím ztrátám. Specifické opatření na podporu opětovného využití a stimulace průmyslové symbiózy je důležité pro využití vedlejšího produktu v navazujícím průmyslu jako primárního materiálu. Např. zpracovatelský průmysl produkuje nadměrné množství tepla, přitom toto teplo může být využité na ohřev vody ve výrobním procesu jiného produktu. Navrhnutá opatření by měla přispět k uzavření cyklu životnosti produktů prostřednictvím efektivnější recyklace a opětovného využití, a přinést benefity pro zemědělství, životní prostředí a ekonomiku. Oběhové hospodářství EU podpoří v rámci PRV finanční částkou 51,1 miliard Euro. Vyjednávání TTIP – téměř u konce? Od roku 2013 se, tentokrát v Bruselu, uskutečnilo již 14. kolo vyjednávání Transatlantického obchodního a investičního partnerství mezi EU a USA (TTIP). TTIP si klade za cíl úplnou liberalizaci vzájemného obchodu a investic, včetně obchodu se zemědělskými produkty. Vyjednávání je rozděleno do tří hlavních pilířů: 1) pravidla přístupu na trh, 2) regulační spolupráce a 3) obecná pravidla vzájemného obchodu. Cílem EU je udržet si všechny stávající standardy a nepolevovat z nich, pokud možno v žádné oblasti. TTIP vyvolává obavy především v oblasti zemědělství, které má transatlantické partnerství ovlivnit více než jakákoliv dosavadní dohoda o volném trhu. Pokud půjde vše podle plánu, první kompletní návrh spolupráce by měl vzniknout již na konci léta tohoto roku, je to ale velmi nepravděpodobné. Největší obavy pro zemědělství EU plynou z agendy ochrany spotřebitele a ochrany zemědělců v EU. V EU jsou obecně mnohem přísněji nastavena bezpečnostní pravidla, např. pro používání růstových hormonů, GMO nebo pesticidů. Ačkoliv se EU již dříve zavázala, že tyto bezpečnostní standardy nebudou sníženy, vyjednávání s USA není u konce a v sázce je pro obě strany mnoho. Obecně lze říci, že zemědělská produkce v EU je oproti USA značně chráněna. Zatímco USA se zaměřuje na konkurenceschopnost, EU se soustředí na vysokou kvalitu produktů a nezávadnost pro spotřebitele. USA usiluje o odstranění všech cel a netarifních omezení, což se týká např. zeměpisných označení původu. Značný problém ve vyjednávání představují masné produkty. EU má nastaveny velmi vysoké standardy fytosanitárních požadavků, kvůli kterým nyní USA nemůže do EU tolik dovážet. USA tedy logicky tlačí na jejich snížení. Otázkou ale je, jak daleko může EU u snižování fytosanitárních požadavků zajít, aby nepoškodila vlastní chovatele dobytka. Podle dostupných údajů téměř 3,5 milionů lidí podepsalo petici proti TTIP a CETA (obdoba dohody TTIP s Kanadou) a téměř 1 900 měst, obcí a regionů v Evropě oznámilo, že nechtějí být součástí TTIP zóny. V červenci 65 organizací reprezentující farmáře a životní prostředí (např. Greenpeace a Přátelé země) poslalo nesouhlasný dopis proti obchodním jednáním TTIP přímo předsedovi Evropského parlamentu Martinovi Schulzovi. “Je to poprvé v historii, kdy se dohoda změnila v politickou hru,” řekla Eugénia da Conceiç?o-Heldt profesorka na Bavorské škole pro veřejnou politiku. Navíc zmínila, že „je velmi dobré mít kombinaci obchodních zástupců a občanské společnosti, kteří mluví společně u jednacího stolu“. Aktivní skupiny upozorňovali mimo jiné na jedno z problematických témat – chemikálie. Tvrdí, že Evropský

parlament se diskuzím o chemikáliích s USA vyhýbá. EU a USA na toto téma mají přitom velmi odlišné názory.“V Evropě je zakázáno více než 80 pesticidů, které jsou v USA stále legální,” řekla výkonná ředitelka Aliance pro zdraví a životní prostředí Genon K. Jensen. Souvisí to i s principem předběžné opatrnosti (např. stáhnutí produktu z trhu, pokud nejsou dostupné důkazy o jeho nezávadnosti), který tak může být vyřazen v obchodních podmínkách volného obchodu s Kanadou a USA. Podle nevládní organizace Foodwatch, by to mohlo zpochybnit i zákaz hormonálně ošetřeného hovězího masa a GMO. Na podobné téma upozornili experti, že CETA ani TTIP v dohodách nezmiňují základní principy práva EU. EU stále věří, že dosáhne největšího bilaterálního obchodu v historii, ještě před tím, než Americký president Barack Obama opustí Bílý dům. Nicméně postup jednání neznačí velký pokrok, Evropský Komisař Phil Hogan řekl ministrům, že kvůli referendu o vystoupení Velké Británie z EU by návrh dohody mohl vzniknout až příští rok. Další kolo jednání o TTIP by mělo proběhnout v říjnu 2016. Zdroj: ec.europa.eu (tisková zpráva Rady EU 367/16); Oběhové hospodářství z pohledu zemědělství a lesnictví – požadavky Rakouské delegace (15. 6. 2016);czelo.cz; euractiv.com; euobserver.com; zprávy Copa Cogeca 22.7.2016 Zpracovala: Kamila Lohrová s přispěním společnosti B&P Research


Ministr Jurečka: Se Slovenskem máme společná témata a priority, chceme ho při jednáních v EU podpořit agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 18.8.2016

zpět Ministr Marian Jurečka jednal v Palárikovu se slovenskou ministryní zemědělství a rozvoje venkova Gabrielou Matečnou o předsednictví Slovenské republiky v Radě Evropské unie, o aktuální situaci na trhu s živočišnými komoditami, zjednodušení Společné zemědělské politiky a nekalých praktikách v obchodě s potravinami. Ministr Marian Jurečka jednal v Palárikovu se slovenskou ministryní zemědělství a rozvoje venkova Gabrielou Matečnou o předsednictví Slovenské republiky v Radě Evropské unie, o aktuální situaci na trhu s živočišnými komoditami, zjednodušení Společné zemědělské politiky a nekalých praktikách v obchodě s potravinami. „Se Slovenskem máme mnoho společných témat a priorit, proto ho jako předsednickou zemi Rady EU chceme při jednáních podporovat. Například při hledání možností, jak vylepšit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci. Stejně jako Slovensko požadujeme přijetí konkrétních předpisů na úrovni EU, které by zakazovaly nekalé obchodní praktiky,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Slovensko i Česká republika řeší, jak zabránit nekalým obchodním praktikám v potravinářském řetězci, zejména nerovnoměrnému rozdělení marží. Pozitivní vliv na situaci má v ČR letošní novela zákona o významné tržní síle inspirovaná podobným zákonem platným na Slovensku. Norma pomohla vyřešit například dlouhé doby splatnosti faktur. Se slovenskou kolegyní Gabrielou Matečnou probíral český ministr také celoevropskou krizi na trhu s mlékem a vepřovým masem. „Navzdory opatřením na evropské a národní úrovni je situace v sektorech mléka a vepřového

masa stále kritická. Česká republika při pomoci chovatelům využívá nástroje EU a zavedla pro ně i nové národní podpory. V polovině roku jsme už chovatelům prasnic a dojnic vyplatili 604 milionů korun jako mimořádnou kompenzaci. Děláme vše pro to, aby chovy nemusely končit,“ uvedl ministr Jurečka. Do konce roku by měli nad rámec obvyklých podpor dostat chovatelé dále 900 milionů korun jako vratku spotřební daně z pohonných hmot, 850 milionů ve dvou dotačních titulech pro chovatele dojnic a 1,1 miliardy korun jako náhradu za škody, které loňské sucho způsobilo na krmných plodinách. Dalším tématem bilaterálního setkání ministrů byla budoucnost Společné zemědělské politiky. Česká republika prosazuje zejména její maximální zjednodušení, což by zlepšilo podmínky zemědělcům a usnadnilo vyplácení podpor. S Gabrielou Matečnou se český ministr věnoval také dvojí kvalitě potravin. Požádal ji, aby se Slovensko, které nyní předsedá Radě EU, zaměřilo i na tuto problematiku, jenž je zásadní pro obě země. Ministr Marian Jurečka se dnes zúčastnil zahájení 43. mezinárodního zemědělského a potravinářského veletrhu Agrokomplex 2016 v Nitře. Ten je věnován mimo jiné obnovitelným zdrojům energie, venkovskému cestovnímu ruchu, hospodářským zvířatům, zemědělské technice a pěstování ovoce a zeleniny. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství


Souhrn událostí uplynulého dne 17. 8. 2016 18.8.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve vepřovém z Lidlu dovezeném z Polska byly bakterie salmonely. NYT: Moravská vína mají úspěch v mezinárodních soutěžích. Češi loni vytřídili čtyřikrát více odpadů než před 15 lety. Pololetní zisk pivovaru Carlsbeg zaostal za očekáváním. Ve vepřovém z Lidlu dovezeném z Polska byly bakterie salmonely V půlkilogramovém balení vepřového mletého masa prodávaného v Lidlu zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) přítomnost bakterií rodu Salmonella. Jde o šarži od polského výrobce, která měla datum použitelnosti do 4. srpna.NYT: Moravská vína mají úspěch v mezinárodních soutěžích Moravské Valtice byly dlouho vnímány jako ospalé pohraniční městečko, dnes jsou ale magnetem pro turisty, které přitahují především tamní vína. Stejně jako odrůdy z dalších částí Moravy získávají stále větší ohlas na mezinárodních soutěžích.Češi loni vytřídili čtyřikrát více odpadů než před 15 lety. Za uplynulých 15 let se rozšířily řady třídičů v ČR o více než třetinu. Třídění odpadu se stalo samozřejmostí pro 72 % lidí a je jedním z aktuálních českých fenoménů. Do barevných kontejnerů, Češi vytřídí v průměru 54 kilogramů papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Místo na skládky tak každoročně putuje k recyklaci a dalšímu využití přes 730 tisíc tun obalového

odpadu.Pololetní zisk pivovaru Carlsbeg zaostal za očekáváním Provozní zisk dánské pivovarnické společnosti Carlsberg v prvním pololetí bez zahrnutí mimořádných položek klesl o čtyři procenta na 3,45 miliardy dánských korun (12,5 miliardy Kč). Oznámila to dnes firma. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Souhrn událostí uplynulých dní – 19. – 21. 8. 2016 22.8.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza skotu. Dovoz koření se loni zvedl o osm procent, vývoz klesl o desetinu. Británie zavádí speciální daň na sladké nápoje. Věří, že tím porazí rekordní obezitu u mladých. Cena prasat se odrazila ode dna. Může podražit vepřové. Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza skotu Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza – nodulární dermatitida skotu. V loňském roce byla nákaza potvrzena v Řecku, kam byla zavlečena z Turecka. Jednalo se o první potvrzený výskyt nemoci v Evropě. V dubnu letošního roku se rozšířila do Bulharska a Makedonie a následně i do dalších zemí balkánského poloostrova. Dovoz koření se loni zvedl o osm procent, vývoz klesl o desetinu Dovoz koření do Česka se loni meziročně zvýšil o osm procent na 9900 tun, šlo především o papriku, zázvor a pepř. Vývoz klesl o deset procent na 3100 tuny. Píše to ministerstvo zemědělství ve Zprávě o stavu zemědělství, kterou se bude zabývat v příštím týdnu vláda. Británie zavádí speciální daň na sladké nápoje. Věří, že tím porazí rekordní obezitu u mladých Britská vláda se rozhodla investovat do programů podporujících pohybovou aktivitu dětí a zvýší i daň ze sladkých nealkoholických nápojů. Reaguje tím na situaci, kdy zhruba třetina dětí ve věku od dvou do patnácti let trpí nadváhou nebo obezitou. Cena prasat se odrazila ode dna. Může podražit vepřové Cena jatečních prasat stoupá a uzenáři varují, že by mohly podražit i jejich výrobky. Podle sedláků je ale taková argumentace nesmysl. Jejím jediným důvodem má být ospravedlnění zdražování potravin a zvyšování marží obchodníků. Vina pak má zůstat právě na farmářích. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Spotřeba masa v ČR loni vzrostla o 4,5 pct., méně se jedlo ryb

agris.cz str. 0 Potravinářství ceskenoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22.8.2016

zpět Spotřeba masa bez ryb v českých domácnostech se loni zvýšila o 4,5 procenta na 79,3 kilogramu na hlavu. Více se jedlo i ovoce, méně ryb. Vyplývá to z odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Oficiální data zveřejní Český statistický úřad na podzim. Spotřeba masa bez ryb v českých domácnostech se loni zvýšila o 4,5 procenta na 79,3 kilogramu na hlavu. Více se jedlo i ovoce, méně ryb. Vyplývá to z odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Oficiální data zveřejní Český statistický úřad na podzim. "Došlo k poklesu spotřeby hovězího masa o 2,5 procenta, ale výrazně se zvýšila spotřeba drůbeže o 9,1 procenta i vepřového masa (o 2,9 procenta)," uvedl ÚZEI. I tak patří Češi v porovnání s ostatními evropskými státy k podprůměrným jedlíkům masa. Průměr EU byl podle posledních dat 83 kilogramů na osobu a rok. Přes nejrůznější programy na podporu konzumace ryb se jejich spotřeba loni v ČR snížila o dvě procenta na 5,3 kilogramu. Ministerstvo zemědělství letos například spustilo kampaň Ryba na talíř za sedm milionů korun, kterou chce Čechy motivovat k větší spotřebě sladkovodních ryb. Češi loni snědli meziročně o 4,2 procenta více čerstvých mléčných výrobků, zájem se nejvíce zvedl u tvarohových dezertů, smetanových krémů a jogurtů. "Přitom stoupla spotřeba přírodních sýrů, spotřeba tvarohů stagnovala a u tavených sýrů došlo ke snížení spotřeby," dodává ÚZEI. Celková spotřeba mléka a mléčných výrobků vzrostla o 2,4 procenta. Češi také jedli více másla a sádla, naopak méně rostlinných jedlých tuků a olejů.Spotřeba potravin v ČR (kg/obyv./rok)Potravinová skupina 2014 2015 Meziroční index Maso celkem v hodnotě na kosti 75,9 79,3 104,5 v tom - hovězí 7,9 7,7 97,5 -telecí 0,1 0,1 100 -vepřové 40,7 41,9 102,9 -drůbež 24,9 27,2 109,2 -ostatní 2,3 2,4 104,3 Ryby celkem 5,4 5,3 98,1 Sýry (včetně tvarohů) 16,6 16,8 101,2 Čerstvé mléčné výrobky 91,3 95,1 104,2 Vejce 14,2 14,3 100,7 Máslo 5,1 5,5 107,8 Sádlo 4,5 4,6 102,2 Rostlinné tuky a oleje 17,2 17 98,8 Cukr rafinovaný celkem 31,7 30,1 95,0 Obiloviny celkem v hodnotě mouky bez rýže 105,4 105,3 99,9 Brambory celkem 70,1 61,4 87,6 Luštěniny 2,7 2,7 100 Zelenina celkem v hodnotě čerstvé 86,4 85,3 98,7 Ovoce mírného pásma v hodnotě čerstvého 47 51 108,5 Jižní ovoce 31,2 33 105,8 Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství - rok 2014 ČSÚ, rok 2015 odhad ÚZEI Autor: ČTK


Státní veterinární správa představí svou činnost na agrosalonu Země živitelka agris.cz str. 0 Zemědělství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23.8.2016

zpět Státní veterinární správa (SVS) bude letos poprvé v historii prezentovat svou činnost na mezinárodním agrosalonu Země živitelka na výstavišti v Českých Budějovicích. Na již 43. ročníku největší zemědělsko-potravinářské výstavy v ČR se ve dnech 25. – 30. srpna 2016 podle pořadatelů představí více než 380 vystavovatelů a spoluvystavovatelů a své produkty nabídne více než stovka obchodníků. Tisková zpráva – Státní veterinární správa (SVS) bude letos poprvé v historii prezentovat svou činnost na mezinárodním agrosalonu Země živitelka na výstavišti v Českých Budějovicích. Na již 43. ročníku největší zemědělsko-potravinářské výstavy v ČR se ve dnech 25. – 30. srpna 2016 podle pořadatelů představí více než 380 vystavovatelů a spoluvystavovatelů a své produkty nabídne více než stovka obchodníků. SVS si je vědoma vzrůstajícího zájmu občanů o problematiku zemědělství, produkce českých potravin či životních podmínek zvířat. Akce je jedinečnou možností pro setkání se zástupci chovatelů, výrobců potravin a dalších odborníků z ČR i zahraničí a prezentaci veterinární problematiky. Svou činnost představí SVS návštěvníkům na samostatném stánku, umístěném v sousedství expozice Ministerstva zemědělství v pavilonu T1. Jeho návštěvníci z řad odborné i laické veřejnosti budou moci zhlédnout powerpointové prezentace na řadu témat souvisejících s problematikou veterinárního dozoru a osobně se setkat s úředními veterinárními lékaři SVS. Ti budou připraveni odpovídat na otázky z oblasti epizootologie, veterinární hygieny, ale i welfare zvířat. Případní zájemci o práci na Státní veterinární správě z řad absolventů veterinárních oborů se budou moci dozvědět více o tomto oboru a seznámit se aktuální nabídkou volných míst.Na stánku bude návštěvníkům k dispozici řada letáků a dalších informativních materiálů věnovaných veterinární problematice. Prvních dnů výstavy se osobně zúčastní také ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Návštěvu stánku předběžně přislíbil také ministr zemědělství Marian Jurečka. SVS je organizací, která ze zákona vykonává dozor nad zdravím zvířat, nad tím, aby nebyla týrána, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou našeho území před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů. Nákazová situace u zvířat v České republice je dobrá. Potvrzují to mimo jiné mezinárodní statusy země prosté jednotlivých nákaz, které uděluje státům Evropská komise či Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat (OIE). V roce 2016 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy, brucelózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí, moru koní, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky, moru malých přežvýkavců a dále status země se zanedbatelným rizikem výskytu BSE. ČR se v posledních letech vyhýbají také větší aféry v oblasti bezpečnosti potravin živočišného původu. Příznivých výsledků lze dosahovat hlavně díky dobré spolupráci s chovateli i zpracovateli. Ale přispívají k nim i soukromí veterinární lékaři, bez nichž by se jen velmi těžko dařilo realizovat ozdravné programy, zdolávat nákazy a uskutečňovat všechna preventivní opatření. Mgr. Petr Pejchal


aktualne.cz

Bagety a jiné balené jídlo musí už brzy uvádět kalorie i obsah tuku. Výrobce to vyjde na tisíce aktualne.cz str. 0 Nakupování Markéta Šrajbrová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.8.2016

zpět Od prosince budou muset výrobci na všech balených potravinách uvádět výživové hodnoty. Praha – Už jen necelé čtyři měsíce má výrobce lahůdek Radek Vavřík na to, Praha - Už jen necelé čtyři měsíce má výrobce lahůdek Radek Vavřík na to, aby na obaly všech svých baget, majonézových salátů nebo obložených housek doplnil údaje o počtu kalorií, obsahu tuku a dalších výživových hodnotách. Od 13. prosince to výrobcům balených potravin nařizuje Evropská unie. Lahůdkář z Citonic nedaleko Znojma už od začátku roku postupně posílá vzorky výrobků do specializované laboratoře, aby mu výživové hodnoty stanovila. "Je to finančně náročné. Analýza jednoho výrobku vyjde na šest až sedm tisíc korun. Ještě nám chybí asi třetina sortimentu," říká Vavřík. Ne všichni výrobci si mohou analýzu v laboratoři dovolit. "Mnozí si výživové hodnoty počítají na základě veřejně dostupných tabulek a databází," popisuje mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Pod povinné výživové hodnoty spadá sedm údajů − energetická hodnota, množství tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. "Povinnost se týká všech provozovatelů potravinářských podniků. Dle nařízení jsou z povinnosti vyjmuty potraviny nebalené a pokrmy," vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Hodnoty tuku nebo cukru tak lidé nenajdou třeba na párcích v rohlíku nebo na koláčích, které jim prodavač vloží do sáčku. Na řadě potravin, typicky ve velkých obchodních řetězcích, už lze údaje najít. "Pro spotřebitele se nebude jednat o zcela novou věc, protože výrobci mohou tyto údaje dobrovolně uvádět již od poloviny prosince roku 2014. Zjišťujeme, že v tuto chvíli výživové údaje už většina výrobců uvádí, doplňovat je budou zřejmě především menší producenti," říká šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest Hana Hoffmannová. Ti nejmenší s maximálně 20milionovým ročním obratem přitom mají úplnou výjimku. Mluvčí Potravinářské komory upozorňuje na to, že přínos nové povinnosti je sporný, protože řada lidí hodnoty na obalech nečte nebo jim nerozumí. Podle Jany Dostálové z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické se to ale mění k lepšímu. "Někomu to je jedno a na etikety se nedívá, ale myslím si, že čím dál tím víc spotřebitelů si je čte. Kvalita potravin je velice různá, proto je dobře, že se zákazník dozví obsah živin," domnívá se Dostálová. Nová hlavní hygienička Eva Gottvaldová podotýká, že podrobné etikety jsou sice jedním z nástrojů, jak si vybrat kvalitní potraviny, ale nejsou samospásné. "I když tam ty informace jsou, vždycky záleží na celkové skladbě stravy a životním stylu," řekla Gottvaldová, která se jako odbornice na výživu podílela na vzniku evropského nařízení. To bylo sepsáno už v roce 2011, ale účinnost bodu, který se týká výživových hodnot, byla odložena na prosinec 2016. Podobně to bylo v případě alergenů, které se povinně uvádějí od prosince 2014.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...tuk/r~e33f0aa065ee11e69966002590604f2e/

Blesk Blesk rozmrazil zákon 18.8.2016 Blesk str. 4 Čechy/Morava Barbora Kabátová, Olga Nebálková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministerstvo zemědělství konečně zarazilo bezvládí * Výrobci mražených ryb musí s pravdou ven PRAHA – Jako úhoř se mohli vykrucovat výrobci mražených ryb v rozbouřené vodě legislativy. Nejasné dvojí označování hmotnosti – tedy celkovou hmotnost ryby s ledem nebo čistou hmotnost bez ledu – zastavily až dotazy Blesku. Otázka: „Proč výrobce uvádí hmotnost ryby i s ledem, který je spotřebiteli k ničemu,“ rozhýbala stojaté vody. Na etiketách zmrazených ryb se spotřebitel setkává jak s celkovou hmotností balení (tedy včetně glazury, kterou se ryba stříká kvůli možnému vysušení, a případně přidané vody), tak i s nenápadnou, ale důležitější hmotností bez glazury (tedy hmotností ryby). V kilovém balení tak najdete rybu, která bez glazury váží jen 800 g. A to je ještě ten lepší případ (viz Superdrahá voda). Různý výklad Do doby, než se začal Blesk vyptávat, kontrolovaly dozorové orgány (Státní zemědělská a potravinářská inspekce – SZPI a Státní veterinární správa – SVS) obsah ryby »v ledu« rozdílně. Jeden stanovoval obsah masa z celkové hmotnosti s glazurou, druhý z hmotnosti bez glazury. Rozsudek jim v tomto směru nedalo ani ministerstvo zemědělství (MZe). My ne, to oni Dotaz Blesku, který výklad je ten správný, si předávaly jak horký brambor. „V současné době jde o citlivou legislativní záležitost,“ napsal Blesku mluvčí SVS Petr Pejchal. „MZe by mělo dotaz správně interpretovat,“ dodal Pejchal. Ve stejnou dobu Blesku přišla odpověď z MZe: „Tato problematika je také v gesci SVS, doporučujeme, abyste se s dotazem obrátili na jejího mluvčího.“ Jediné konkrétnější odpovědi jsme se dočkali od SZPI. „Obecné pravidlo potravinářského práva výrobcům a dovozcům ukládá značit potraviny tak, aby poskytnuté informace nebyly pro spotřebitele zavádějící,“ přiznal Pavel Kopřiva. „SZPI opakovaně zaznamenala nejednoznačné označení mražených rybích produktů,“ dodal. Zbytečný údaj Až po dalším naléhání Blesku padlo konkrétní stanovisko z ministerstva zemědělství, a sice že správným údajem je hmotnost bez glazury. Tedy hmotnost samotné ryby. „Hmotnost s glazurou nemusí na obale být vůbec,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. *** Superdrahá voda

Výrobci milují vodu. Zvláště tu, která se dá dobře zpeněžit. Při zpracování ryb proto někteří nepoužívají pouze glazuru, ale samotnou rybí svalovinu ještě »napumpují« vodou, která – jak známo – přidá rybě na hmotnosti. Jak to spotřebitel odhalí? Jednoduše, pokud čte etikety. Na výrobku je uvedeno procento ryby (a to je někdy pouhých 45 %!) Jen ryba, která není plná vody, nemusí mít ve složení uvedená procenta. 100% maso totiž dostanete, i když je zmrazená ryba s glazurou (ta se nepočítá do hmotnosti). V momentě, kdy výrobce přidává vodu do rybí svaloviny, musí procenta masa uvádět. Foto autor| Foto: Karel Kopáč, scom

Kdo chce dobře jíst, musí umět číst Blesk str. 10 Servis/aktuálně Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

20.8.2016

zpět Nenechte se potopit od výrobců mražených ryb! ců PRAHA - Kdo čte etikety, tomu ryba na talíři neuplave. Jak ukázal včerejší test kvality zmrazených ryb, už složení na obale napoví, jestli budete mít na pánvi základ na polévku, či si pochutnáte na pečeném filetu. Na obalech zmrazených ryb můžete narazit na dva údaje hmotnosti. Jeden je s glazurou (tedy s vodou, kterou se ryba tence postříká) a druhý uvádí čistou hmotnost masa. V praxi bývá ta s glazurou výrazně větším písmem. Menším písmem pak bývá vyznačeno procentní zastoupení masa ve výrobku. A tady musíte zpozornět! Pokud výrobce deklaruje jen 45 % masa, co je zbytek? Glazura a »nástřikem« přidaná voda. Pokud rybu výrobce »nenapumpoval« vodou, nemusí ve složení uvádět procenta. Uvádí jen »hmotnost« „Procenta ryby není nutné uvádět, pokud se čistá hmotnost bez glazury rovná hmotnosti ryby, která neobsahuje další přidanou vodu,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Hmotnost s glazurou nemusí být na obale vůbec uváděna. „Pokud je na obalu uvedena, je nutné ji uvést například slovy hmotnost s glazurou, neměla by být označena pouze jako »hmotnost«,“ dodává. Takové označení spotřebitele mate, protože ho může považovat za čistou hmotnost masa. A ze 14 výrobků má tenhle nedostatek téměř polovina! Dalším nedostatkem bylo podle odbornice na legislativu potravin Kamily Míkové například nezvýrazňování přítomnosti alergenu. Pozor na složení Jakmile narazíte na éčka v podobě emulgátorů, stabilizátorů nebo regulátoru kyselosti, je jasné, že výrobce si jimi pomáhal, aby dostal do ryby víc vody, než maso samo o sobě obsahuje. Dalším vodítkem může být i již zmíněný podíl rybího masa. y Bidvest Pangas filety Hmotnost s glazurou je označena jen jako »hmotnost«. Polar trading Tilapia filety Hmotnost s glazurou není nijak slovně označena, jsou zde jen číslice. Chybí návod na přípravu. Korrekt Pangasius filé Hmotnost s glazurou je označena jen jako »hmotnost«.

Mylord Aljašská treska Hmotnost s glazurou je označena jen jako »hmotnost«. j Není zvýrazněna p přítomnost alergenu. Twardzik Aljašská treska filety Hmotnost s glazurou je označena jen jako »hmotnost«. Chybí návod na přípravu. Frigoexim Tilápie nilská Hmotnost s glazurou je označena jen jako »hmotnost«. U přídatných látek není uvedena jejich funkce! Není návod na přípravu. Foto popis| Platíte za maso, nebo zmrzlou vodu? Foto autor| Foto: Karel Kopáč

Jíme více masa 22.8.2016

Blesk str. 7 Politika (vr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PRAHA – Zajímavým indikátorem rostoucích příjmů českých domácností je fakt, že se spotřeba masa (kromě ryb) zvýšila o 4,5 procenta. Více se jí drůbeže i vepřového, snižuje se spotřeba hovězího. Průměrný Čech sní ročně 79,3 kilogramu masa. Více jíme i ovoce, méně pak ryb, a to navzdory drahé kampani ministerstva zemědělství. Údaje přinesl Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Foto popis|

Alobal? Jídlo do něj nebal! Hlavně ne kyselé a slané A pozor na grilování! 24.8.2016 Blesk str. 6 Téma M. Kolář, I. Dvořáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vědci upozorňují na rizika hliníkové fólie: PRAHA – Hliník se ve filmu odstěhoval Humpolce, jenže v životě má tenhle kov tendenci stěhovat se do lidského těla. Usazuje se ve vnitřnostech a způsobuje zřejmě neléčitelné choroby. A my mu k tomu výrazně pomáháme. Grilujeme v alobalu a do hliníkové fólie balíme potraviny! Hliník si v lidském těle vybírá k usazení »dobré adresy«: ledviny, játra, mozek, plíce a štítnou žlázu. A podle nového výzkumu německých odborníků si tady může počínat jako hodně nepřizpůsobivý nájemník. Podle Spolkového úřadu pro hodnocení rizik (BfR), který vypracovává znalecké posudky a stanoviska k otázkám bezpečnosti potravin, se ukazuje, že by mohl být jedním z aktivátorů rakoviny prsu nebo Alzheimerovy choroby. Má schopnost pronikat placentou i do plodu. Konkrétně u alobalu se nejvíce uvolňují hliníkové ionty, když jsou v něm zabaleny jablka, citrusy, kyselé nebo slané potraviny. Někteří výzkumníci soudí, že stejný efekt má i to, pokud hliníkovou fólii používáme při grilování – horkem se ionty kovu také uvolňují a mohou pronikat do potravin. Pozor i na kosmetiku „Já bych na hliníku negriloval. Vyhýbám se i kosmetice s obsahem etice hliníkových solí. Pokud vých používám alobal, tak jen

m v případě, že se nedotýká dě, potraviny samotné,“ řekl Blesku europoslanec ) zodpovědný za bezpečnost potravin v Unii. Podle něj se ale vědci nedokážou příliš shodnout na tom, do jaké míry jsou výsledky získané u pokusných zvířat v tomto ohledu aplikovatelné na člověka. „Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) vypracovala studii, kde stanovuje týdenní příjem hliníku 1 mg/kg živé váhy. Zdrojem hliníku ale není jen alobal, je to i kosmetika, zejména antiperspiranty, také některé přípravky na snižování kyselosti žaludku, obsahují ho zpomalovače hoření, barvy a další výrobky. Hliník je obsažen také v řadě potravin a pochutin,“ upřesnil Poc. Studie EFSA dále uvádí, že možná migrace z alobalu nebo hliníkových vaniček v případě po užívání v souladu s návodem, tedy bez kontaktu s kyselými potravinami, představuje jen malou část denního příjmu hliníku. Je to pod kontrolou? Profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické, členka Fóra zdravé výživy, zdůrazňuje, že všechny materiá materiály přicházející do styku s potravinami pot jsou ošetřeny zákonem, to mi zákon znamená, že rizikové materiály m se nesmí používat. Přechod ly P toxických prvků z těchto materiálů do potravin to a pokrmů je travin pok kontrolován a materiály a nádobí, které nevyhovují, nevy jsou stahovány z oběhu. „Hliník v potravinách se v současné době nepovažuje již za tak nebezpečný jako před mnoha lety, kdy se veškeré hliníkové nádobí hromadně likvidovalo. Je pravda, že kyselé pokrmy například z rajčat a s přídavkem citronové šťávy podporují uvolňování hliníku, ale při pečení masa by neměl být problém,“ uklidňuje naopak Dostálová. *** V ČR byly letos posouzeny jako nebezpečné výrobky dva typy alobalu. Jejich EAN kódy lze najít na webu bezpecnostpotravin. cz. Foto popis| …ten samý nežádoucí efekt může způsobit i kyselé. Foto popis| Grilovat takhle maso? Horkem se ionty kovu uvolňují a mohou pronikat do potravin a pak do těla… Foto popis| A jak si na výletě dáváte jídlo vy? Foto autor| Foto: D. Černovský, scom

Blesk pro ženy 7 VINÍKŮ, kteří vám kazí HUBNUTÍ 22.8.2016 Blesk pro ženy str. 40 Dieta BLANKA KUBÍČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte si na ně prstem! Právě oni můžou za to, že už dávno nemáte tělo podle svých představ! Předpojatost Že vás při slově hubnutí nebo dieta okamžitě napadne omezování, odříkání, zákaz všech dobrot, které máte ráda?. „Striktní omezení sice pomůže, ale nefunguje dlouhodobě,“ říká Lada Nosková z Diet Plan. „Ve stravovacím plánu proto musí být místo i pro potraviny, které na první pohled do dietního plánu nepatří.“ Cílem rozumného programu totiž je, abyste si také pochutnala. I během hubnutí musí být vaše jídlo prožitkem. „Jediné, co byste měla opravdu omezit, jsou tučné uzeniny, cukr a tvrdý alkohol,“ říká Lada Nosková. CO S TÍM? Než si sama v sobě vytvoříte překážky, že hubnutí bude a je peklo, zkuste trochu zapátrat po

zdravých receptech a potravinách. Můj objev posledních dnů je cizrnová pomazánka s mangem (za 29 Kč v Albertu), na ochucení salátu místo soli umeocet (65 Kč, zdravá výživa) a Skyr, zakysaná pochoutka bez tuku, ale s hodně bílkovinami (150 g, 16 Kč, supermarkety). Detoxikace Věříte, že když přestanete jíst a budete se prolévat ovocnými šťávami a bylinkami, že zhubnete? Trvale ne, jen na chvíli. Ano, může to být dobrý start pro další snažení, ale sám o sobě je detox trvající tři dny až týden zbytečný. Tělo očistu nepotřebuje, čistí se totiž samo, pokud vám dobře fungují játra a ledviny. CO S TÍM? Nenechte si od nikoho nic nabulíkovat a používejte vlastní hlavu. Chcete-li detox, jezte dostatek zeleniny, celozrnné pečivo a luštěniny. Všude tam jsou antioxidanty i vláknina. Nervy Dát si řadu čokolády nebo jeden kousek dortíku na pocuchané nervy je celkem normální. Ale házet do sebe páté přes deváté, abyste odplavila trable nebo zahnala stres, případně dělat večerní a noční nájezdy na ledničku je cesta k ještě většímu smutku. Poté, co se vám po konzumaci cukru, který vyvolá produkci endorfinu, od úzkosti a bolesti uleví, nastoupí pocity viny. Noční jedení navíc způsobuje také pálení žáhy a potíže se žaludkem. CO S TÍM? Když to máte jen občas, nic se neděje. Ale nacházíte-li se ve špatném období delší dobu, zkuste místo toho ve chvíli, kdy vás před spaním chytne mlsná, zaměřit svou pozornost na jinou činnost. Vhodná je například krátká procházka, meditační cvičení, sprcha, koupel nebo luštění křížovek. PMS O tom, jak nám dny před menstruací narušují snahu zhubnout a touha po dortu je silnější než kdy jindy, jsme psaly minule. U mnoha žen jsou zkrátka chutě v tyhle dny opravdu nezvladatelné… CO S TÍM? Pokud vás tenhle stav zvýšených chutí tíží, máte dvě možnosti – buď je ignorovat, jeden dva dny jíst, jak si tělo diktuje, ale pak si dát dva dny hodně utažené. Nebo zkusit něco na vyrovnání hladiny hormonů (ty jsou zodpovědné za vaše chutě): pomoct vám můžou byliny (vyzkoušenou mám pupalku dvouletou s E vitaminem) nebo třeba pravidelné cvičení hormonální jógy. Sůl O tom, že solíme hodně, není pochyb. A třeba i nevědomky. „Nejenom při vaření, ale také konzumujeme potraviny s vysokým obsahem sodíku. Jsou to hlavně uzeniny, tvrdé i tavené sýry, minerální vody a další,“ uvádí výživový specialista Martin Škába. „Nepřibíráme tuk, ale hmotnost se zvyšuje. U mnoha žen to je i několik litrů vody v těle navíc, tím pádem i o několik kilogramů víc.“ CO S TÍM? Myslíte si, že jídlo bez soli se nedá jíst? Souhlasím. Ale ochutit se dá třeba bylinkami, kvalitní sójovou omáčkou, čerstvou cibulí a česnekem… Zkrátka zkuste hledat způsoby, jak množství soli snížit. Uvidíte, jak se vám začnou měnit proporce. Lenost „V dnešní době je bohužel normální, že lidé sedí vlastně skoro celý den. Jak v práci, tak doma.

Pohybu mají velmi málo. Díky tomu se radikálně zmenšuje svalová hmota v těle a tuková vrstva se rychle zvětšuje,“ uvádí výživář Martin Škába. Čím méně svalů na těle máme, tím hůře se spaluje energie. Přitom pevné tělo je mnohem lepší varianta než povislé, ne? V tomto bodě máme my ženy trochu výhodu. I když padáme po práci únavou na ústa stejně jako manžel, svalit se do pohovky si nemůžeme dovolit. Rodina chce jíst a i tanec kolem plotny je větší výdej energie než sezení před televizí! CO S TÍM? Nemusíte hned lítat po atletickém stadionu, trhat rekordy nebo zvedat činky, je zkrátka potřeba víc chodit. Kdykoli, kdekoli, nejlépe co nejčastěji. Přirozený pohyb (i ten na zahrádce) a příroda jsou ta nejlepší tělocvična! Pojmy a dojmy Důvěřuj, ale prověřuj, říká se. Takže pokud na vás například u pečiva svítí nápis cereální, nemusí to být to pravé pro vás. Znamená to je, že je vyrobený z mouky, což se vztahuje na veškeré pečivo. Pečivo vícezrnné značí, že obsahuje více druhů mouky, ale vůbec to nemusí být ta zdravější, celozrnná. „Proto je důležité vždy kontrolovat složení a hlídat si, aby převažoval podíl celozrnné mouky,“ upozorňuje výživová poradkyně Alena Přídová. Stejně tak je to i s light výrobky (tento nápis si dá na obal kdekdo). CO S TÍM? Mějte přehled a buďte chytrá! Foto autor| Foto: Shutterstock.com

blesk.cz 1 500 Pražanů strávilo léto „na záchodě“: Co dělat a nedělat, abyste nechytili salmonelu? 17.8.2016

blesk.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Léto s sebou kromě příjemných rozmarů bohužel přináší také zdravotní problémy. Tradičně v tomto období roste počet výskytů zažívacích onemocnění u lidí. Pražská hygiena na sklonku prázdnin hlásí více než 1 500 obyvatel hlavního města, kteří dostali salmonelu nebo podobná onemocnění z jídla. Odborníci proto uveřejnili seznam opatření, které je nezbytné vzhledem k bakteriálním infekcím z pokrmů respektovat. Nejteplejší období v roce bylo pro mnoho Pražanů nemilosrdné. Nákaza salmonelózou se projevila hlavně u lidí, kteří snědli nedostatečně tepelně upravený pokrm. Nechvalně se letos touto skutečností v metropoli proslavil zejména gastronomický festival Apetit Piknik, kdy stánkařka podala lidem infikovaná vejce v jídle. Hygienická stanice hlavního města Prahy se rozhodla reagovat na zvýšený počet nakažených obyvatel metropole a poskytla spoustu cenných rad, které mohou lidem ušetřit spoustu zažívacích obtíží. Vejce připravená doma podávala na Apetit Pikniku: Stánkařka nakazila 14 lidí … Komentáře (12) Fotografie (4) Vejce a maso nemýt, zeleninu ano Nejčastějším zdrojem nákazy salmonelou jsou rozhodně vejce a drůbeží maso. Podle odborníků je zapotřebí k těmto potravinám přistupovat velice opatrně. Co se umyje, zbaví se bakterií. Navzdory této obecně rozšířené představě tato poučka z hlediska

salmonely a jím podobných bakterií většinou neplatí. „Z důvodů porušení ochranného biofilmu na skořápce, který chrání vejce před zkažením, se mytí vajec před jejich další kuchyňskou úpravou nedoporučuje,“ vysvětluje šéfka pražské epidemiologie Zdeňka Jágrová. Mytí vajec je podle odborníků velkou chybou (ilustrační foto). Autor: Blesk / Zuzana Štíchová Podle ní není rozumné vejce omývat ještě z toho důvodu, že okamžitě hrozí kontaminace kuchyňské linky mikroskopickými infekčními kapičkami. „Ze stejného důvodu se nedoporučuje omývat drůbež před tepelnou úpravou,“ dodává Jágrová. V restauracích v Praze řádili hygienici: Kuchaři si nemyjí ruce, zjistili Komentáře (4) Fotografie (6) Zcela opačná situace je u zeleniny a ovoce. Také rostliny a plody totiž na sobě dle hygieniků mohou salmonelu a podobné bakterie přenášet. „K dozdobení pokrmů se často používá listový salát s hodně prolamovanými listy. Tady by na rozdíl od masa mělo být ovoce i zelenina řádně omyté pod tekoucí pitnou vodou,“ informuje Zdeňka Jágrová. Salmonela může obživnout Salmonela může dle překvapivých informací od odborníků přežít i dostatečně dlouhou tepelnou úpravu vodě. Přestože například vejce zpracujeme ve vodě o teplotě vyšší než 70 stupňů Celsia po dobu nejméně deseti minut, měli bychom pokrm po vaření sníst co nejdříve. Vlastním tělem bránili autům projet: Lidé v Uhříněvsi chtějí dokončený Pražský okruh Fotografie (11) „Salmonely jsou známé svou schopností „resuscitace“, ke které dochází i při běžné chladničkové teplotě, kdy se opět po předchozím tepelném šoku „oživí“ a začnou se množit,“ prozradila epidemioložka. Dalším ne příliš známým původcem nákazy salmonely je koření. Podle odborníků bychom tak během vaření měli dochucovadla do pokrmů přidávat nejpozději 20 minut před dokončením úpravy jídla. Mezi rizikové pokrmy, které mohou lidem způsobit zažívací problémy, řadí pražští hygienici také domácí výrobky jako majonézy, omáčky připravované v páře, tiramisu, krémy se syrovými vejci a podobně. Nezbytnost dodržování osobní hygieny při zpracovávání potravin by potom měla být naprostou samozřejmostí. URL| http://www.blesk.cz/clanek/regiony-pra...nedelat-abyste-nechytili-salmonelu.html

Alergici, pozor na nákupy z večerek. Každá třetí špatně značí potraviny 19.8.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na problém se špatným značením u volně prodejných potravin mohou lidé narazit v každém třetím obchodě. Jde především o pekařské výrobky, maso a salámy nebo cukrovinky ve večerkách. Při rozsáhlé kontrole to zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která varuje, že hlavně u alergiků může nedostatek informací vést i ke zdravotním problémům. Kontroly ve více než 120 prodejnách po celé republice provedli inspektoři v uplynulých týdnech. Narazili při tom na řadu nedostatků u potravin, které jsou prodávané jako nebalené. Šlo hlavně o pekařské výrobky (pečivo, chléb, koláče či koblihy), maso a uzeniny nebo cukrářské výrobky a těsta. Více než třetina obchodů měla nějaký problém. Podle zákona musí být u všech prodávaných potravin uvedeny informace o kvalitě, země původu, datum spotřeby i seznam alergenů. Jenže to však hlavně menší obchody nedodržují. Malé večerky porušují zákon „Dříve s tím měly problém hlavně velké obchodní řetězce, ale ty už se postupně naučily všechny legislativní požadavky splňovat,“ řekl Blesk.cz mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Inspektoři podle něj na

problémy narazili hlavně ve večerkách. Například pouze 1 z 10 výrobků měl uvedeno, kdo je jeho výrobcem. Chyběly také informace o složení nebo trvanlivosti produktů, a to přibližně v polovině případů. Zákazník tak snadno může koupit zboží, které už je prošlé, a přitom nemá šanci to zjistit. „Za nejzávažnější lze hodnotit případy nevyznačení přítomnosti alergenní látky, tento nedostatek může ohrozit zdraví spotřebitele,“ uvedl Kopřiva. Některé obchody přitom porušovaly hned několik předpisů. Se všemi chybujícími prodejci inspektoři zahájili správní řízení a hrozí jim vysoké pokuty. Jen za loňský rok SZPI udělila pokuty v celkové výši 140 milionů korun. Každý rok provede přes 35 tisíc kontrol.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/413368/aler...erek-kazda-treti-spatne-znaci-potraviny

43. ročník legendárního agrosalonu v Č. Budějovicích: Takhle se změnila Země živitelka! 23.8.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země živitelka legenda! Fenomén starý 43 let pamatuje éru budování socialismu a dodnes je populární. Výstavu navštěvují desetitisíce lidí. Ve čtvrtek otevře své brány už po třiačtyřicáté. Stejně jako kdysi, i v současnosti se každý rok tísní před branami výstaviště obrovské množství lidí a čeká na otevření. Jen nabízený artikl se změnil. „Za totality se tu dalo koupit to, co jinde ne. Jednou jsme hned za branou vystáli frontu na melouny. Tenkrát to bylo vzácné zboží. Nakoupili jsme je a pak s nimi celý den chodili po živitelce,“ uvedla Marie Kovářová z Pelhřimova. Pravidelným návštěvníkem agrosalonu je František Šonka (82) z Prahy, který se podílel na samotném vzniku výstavy. „V době komunistické éry nebyla možnost se scházet ve velkém, v obchodech nic nebylo, vše z fabrik šlo na živitelku. I toaletní papír, žárovky a další artikl. Zemědělské závody v zemi vypravovaly zdarma autobusy. Dnes tam jezdí lidé výhradně soukromě, z vlastního zájmu, z tradice, kvůli setkání s přáteli, za zábavou a za novinkami,“ popsal hlavní rozdíl pamětník. Stejně jako kdysi, i po revoluci výstavu Země živitelka navštěvují nejvyšší představitelé státu. Děkují zemědělcům za jejich celoroční práci. Ze státníků živitelku navštívil Gustav Husák, Lubomír Štrougal, Milouš Jakeš, Václav Klaus, Miloš Zeman, Bohumil Sobotka. Návštěvníky na živitelce láká jídlo a občerstvení. Pověstná je Pivovarská zahrada, kde oslavují národní dožínky. Podle odborníků současní návštěvníci agrosalonu jdou hlavně po kvalitě. Vyhledávají produkty s národní značkou kvality Klasa nebo Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, dále potraviny s označením Regionální potravina, Chutná hezky.

Jihočesky, Naše Bio a výrobky s oceněním. Země živitelka Je jedinou výstavou v republice, která kromě zahraničních novinek představuje celé zemědělskopotravinářské odvětví Čech a Moravy. Je místem setkávání zemědělců a potravinářů, jejich zákazníků, odborníků, nositelů trendů v této oblasti a lidí, kteří tento sektor mohou ovlivnit. Letos se koná od 25. do 30. srpna a zúčastní se jí kolem 400 vystavovatelů z 12 zemí. Retro tip Blesku V pavilonu Z bude výjimečně k vidění legendární český kombajn SM-500 zvaný česká pojízdná mlátička ze začátku 70. let minulého století. Tento stroj díky použití nejpokrokovějších technologií předběhl dobu o 15 let, a to i v západní Evropě. Soudruhům se ale nehodil do krámu, protože by ohrozil zavedené sovětské a východoněmecké kombajny. A tak se nikdy nedočkal výroby a skončil jako exponát v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi. Kam kráčí živitelka Výstaviště, kde se každoročně Země živitelka koná, by se mělo stát celoročním centrem zemědělského dění u nás a agrosalon by byl jeho největším svátkem. K tomu chce dospět vedení výstaviště, které chystá velké změny. „Vybudujeme zde stálou expozici selského statku, abychom návštěvníkům přiblížili každodenní život v něm. Hlavním cílem je návrat k tradicím, pořádání chovatelských výstav, farmářských trhů a dalších akcí v průběhu celého roku. Součástí bude modernizace areálu a jeho přeměna na otevřený kulturně-společenský prostor, kde mohou lidé trávit volný čas,“ řekl ředitel Výstaviště České Budějovice Leoš Kutner.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/413781/43-r...vicich-takhle-se-zmenila-zeme-zivitelka

bydletvpanelu.cz Za kvalitní sušičku potravin nemusíte dát jmění 22.8.2016

bydletvpanelu.cz str. 0 Kuchyně

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sušení ovoce, zeleniny, hub, ale i třeba masa a bylinek nemusí být záležitostí na několik dní, pokud namísto topení využijete k sušení pomocníka v podobě domácí sušičky. Na které parametry se zaměřit a vybrat tak ten správný přístroj? Na to hledal odpověď dTest ve svém testu 14 sušiček potravin. Výsledky ukázaly, že vyšší cena výrobku automaticky nezaručuje jeho vyšší kvalitu. V laboratorních testech byly sušičky potravin hodnoceny podle několika parametrů – obsluha, bezpečnost, hlučnost, spotřeba energie, konstrukce, ale nejdůležitější bylo samozřejmě samotné sušení. „Hodnotili jsme, jak rychle, rovnoměrně a účinně dokážou přístroje usušit jablka, jahody, hroznové víno, houby a hovězí maso,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu. Přístroje ale zvládají sušit například i meloun, švestky, meruňky, pomeranč, ananas, ryby, těstoviny či bylinky. Výsledky se liší produkt od produktu Produkt od produktu se samozřejmě lišila doba, za kterou se daná potravina vysušila. „U jahod a hub se doba sušení pohybovala

v závislosti na modelu od tří do 15 hodin, u jablek od šesti taktéž do 15 hodin. Maso ale přístroje sušily sedm až 19 hodin,“ poznamenává Hoffmannová, a dodává: „Z pohledu výsledné kvality se nejvýznamnější rozdíly mezi přístroji projevily při sušení hroznů a jahod, na druhou stranu houby či jablka zvládly všechny sušičky bez problémů.“ Mezi nejčastější zjištěné nedostatky patřila přesušenost, změna konzistence po 24 hodinách po sušení a nerovnoměrné usušení naskládaných potravin. Jak sušičky fungují Domácí sušičky potravin fungují tak, že přístroj nasává vzduch z okolí, ohřívá ho na předem nastavenou teplotu a ventilátorem jej vhání do vnitřního prostoru sušičky, kde jsou na platech rozloženy potraviny. Část vzduchu proudí ven ze sušičky, část se nasává zpět, dohřívá na požadovanou teplotu a znovu míří mezi plata. Favorité testu Z pohledu kvality sušení si nejlépe vedla sušička G21 Paradiso Big díky rovnoměrnému sušení a i v senzorickém hodnocení usušených potravin si odnášela převážně velmi dobré známky. Pomyslnou korunu však získal jiný přístroj. „Celkovým vítězem se stala sušička Domo DO325VD, která dobře suší, je bytelná, málo hlučná a mnoho neváží. Cenově navíc patří mezi nejlevnější testované sušičky,“ chválí vítěze Hoffmannová, a dodává: „I další dvě místa na pomyslných stupních vítězů obsadily levné sušičky, které svojí cenou nepřesáhly 1000 korun.“ Sušení je vhodný způsob, jak uchovávat potraviny a ve srovnání ze zavařováním a zamrazováním je šetrný i k vitamínům. Výjimkou je vitamín C, kterého se při sušení ztratí až 80 %, a beta karoten, jehož podíl se snižuje o polovinu. Díky nízkému obsahu vody a vyššímu podílu cukrů jsou sušené plody dobrým zdrojem energie například na cesty nebo pro mlsouny k zobání. Uskladněné v suchém, chladném a tmavém prostředí navíc vydrží až rok. URL| http://bydletvpanelu.cz/interier/kuchy...usicku-potravin-nemusite-dat-jmeni.html

byznys.ihned.cz Výnosy ze žní jsou nejvyšší za poslední dva roky, kvůli počasí však budou plodiny méně kvalitní 23.8.2016

byznys.ihned.cz str. 0 ČTK, gal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Letošní žně přinesly vyšší hektarové výnosy než loni a předloni. Průměrný výnos u obilovin činí 6,36 tuny, u řepky pak 3,57 tuny. Kvůli počasí bude kvalita plodin nižší. Déšť například zhoršil kvalitu potravinářského obilí, které nakonec skončí jako krmivo. Žně v Česku téměř skončily. Přinesou zřejmě vyšší hektarové výnosy než loni, ale kvůli počasí místy nižší kvalitu plodin. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství, Agrární komory a zemědělců. Sklizeno bylo k pondělí 90,3 procenta ploch osetých základními obilovinami a téměř

všechny plochy řepky. Průměrný výnos činí 6,36 tuny u obilovin a 3,57 tuny u řepky. Výnosy jsou podle posledních údajů zatím vyšší než loni i předloni. Přetrvávají však problémy s kvalitou plodin, oznámila Agrární komora a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Například u potravinářské pšenice, která se sklízela do 20. července, tedy před tím obdobím dešťů, tak stačil týden dešťů a už to potravinářská pšenice nebyla," uvedl ministr. U krmného obilí podle něj bude vyšší riziko vzniku plísní. Úvěry zemědělců loni stouply na rekordních 47,5 miliardy. Půjčovalo se hlavně na nákup techniky čtěte ZDE Třeba zemědělci na Hané si stěžují, že déšť snížil kvalitu potravinářského obilí, které místo ve sladovnách či mlýnech nakonec skončí jako krmivo. Farmáři tak dostanou méně peněz. I podle ředitelky Agrární komory Zlínského kraje Dagmar Gracové byla kvalita v první polovině žní dobrá, ale po deštích prudce klesla a sklízelo se jen krmné obilí. Podle agrárního analytika Petra Havla však bylo počasí celkově příznivé. Místy sice sklizeň ovlivnily přívalové deště či krupobití, ale celková úroda bude dobrá. Podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR nebudou žně z dlouhodobého pohledu výjimečné. Ceny potravinářské produkce by mohl oživit zájem zemí západní Evropy, sdělil. Například Francie totiž podle něj má nyní nejhorší úrodu za posledních 30 let. Letos se v Česku zvýší úroda řepky a máku. Zemědělci však sklidí méně obilovin - čtěte ZDE Minulý týden žně u obilovin výrazně zrychlily, z 61,4 procenta sklizených ploch na začátku týdne na více než 90 procent v závěru. Stále jsou ale pomalejší než před rokem. Loni bylo za stejné období sklizeno již 99,6 procenta ploch obilovin a 99,9 procenta ploch řepky. Výnos byl nicméně nižší – 6,07 tuny z hektaru u obilovin a 3,54 tuny u řepky. Nejvíce ploch se zatím sklidilo na Moravě, a to přes 98 procent. Sklizeň obilovin podle odhadu Českého statistického úřadu letos klesne meziročně o 6,7 procenta na 7,2 milionu tun obilí, průměrný hektarový výnos tak bude 5,71 tuny. Statistici ale vycházeli ze stavu k 15. červenci, nyní je již sklizeno více než 7,2 milionu tun obilovin. Loňská sklizeň obilovin byla nadprůměrná.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65411180-vyn...pocasi-vsak-budou-plodiny-mene-kvalitni

ceskokrumlovsky.denik.cz Farmářské slavnosti v Meziříčí u Malont 23.8.2016

ceskokrumlovsky.denik.cz str. 0 Moje Českokrumlovsko Jan Houska Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V rámci letošního šestého ročníku Framářských slavností pro rodiny s dětmi zorganizovalo Ministerstvo zemědělství ČR v sobotu den otevřených dveří také na statku Bemagro v Meziříčí u Malont. "Meziříčí – Zmíněný statek byl jedním z pěti míst v České republice, kde se podobná akce letos konala a jediným v jižních Čechách.„Tento statek je unikátní v tom, že zde provozují biodynamické zemědělství. Takových farem je v české republice pouze pět, na rozdíl od západní Evropy, kde je podobných farem daleko více," odpovádá Jiří jirsa, první náměstek Ministerstva zemědělství ČR na otázku Deníku, proč si ministerstvo zemědělství vybralo pro svůj projekt právě statek v Meziříčí.

CO JE TO BIODYNAMICKÝ? Co znamená slovo biodynamický, na to jsme se zeptali majitele statku a předsedy představenstva společnosti Bemagro Miloslava Knížka.„Dá se to vysvětlovat z mnoha úhlů. Jeden pohled je, že naše hospodaření vychází z idealistické filozofie. Dnes převládá ta naprosto materialistická – a já, a někteří moji kolegové, bychom se mohli označit za idealisty, čili myšlenka je u nás před hmotou," podává Miloslav Knížek první vysvětlení. „Jinak je to do určité míry nadstavba nad ekologickým zemědělstvím. Má to svá pravidla, která přejímají všechna nařízení ekologického zemědělství, ale navíc to má ty zmíněné ideje, tu podstatu, kdy se například statek bere jako živý organizmus – a podle toho se činí jednotlivé kroky. Netkví to tedy jenom ve stylu levně nakoupit a draze prodat, ale je tu snaha udělat něco v souladu s přírodou, udělat kvalitu pro zákazníky a také vytvořit takové prostředí, aby i naši lidé zde byli spokojeni a žili zde pěkný život," konstatuje majitel statku. TROCHU SE BÁLI NÁPORU Od sobotního dopoledne mířily k Malontům kolony aut a na statek mělo přijít odhadem až pět tisíc lidí.„Trochu jsme se báli. Není to úplně běžné, aby nám tu chodily tisíce lidí po areálu," říká majitel statku Miloslav Knížek. „ My sami děláme den otevřených dveří, ale to tady bývá maximálne okolo šesti stovek návštěvníků," vysvětluje s tím, že v případě Farmářských slavností pro rodiny s dětmi se prostřednictvím ministerstva podílí na organizaci profesionální agentura, takže obavy včas vymizely. JAKO NA VÝSTAVIŠTI Zájem veřejnosti byl doopravdy mimořádný. Průvody lidí místy připomínaly atmosféru slavné Země Živitelky. Na své si přišly všechny generace. Pro děti zde byly připraveny hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi, malování na obličej, hrací koutek a další aktivity. Na dospělé čekal farmářský trh, kde měli možnost nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem. Další program tvořila prohlídka Biodynamického statku Bemagro, kuchařská show s kvalitními potravinami a chutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA.Poslední letošní farmářská slavnost se koná 24. září v Národním zemědělském muzeu v Praze. PROČ SLAVNOSTI? „Důvodů, proč organizujeme Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi je více. Chceme především představit farmaření jako perspektivní obor," říká první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa. „Chceme ukázat zemědělství mladé generaci. Pracuje v něm sto tisíc lidí a pouze polovině z nich je pod pětačtyřicet let. Tudíž je naší snahou i podnítit zájem o studia na zemědělských, lesnických či vinařských školách. Chceme též podpořit regionální potraviny a ukázat, že tu vznikají kvalitní české produkty, které jsou srovnatelné se světem," dodává"

URL| http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy...rske-slavnosti-v-mezirici-u-malont.html

Cosmopolitan PROČ MÁTE ZASE PUPÍNKY? 23.8.2016

Cosmopolitan str. 52 Pleť

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět S boláčky jste se dávno rozloučila, jenže teď zase udeřily? Zmapujte místa jejich vzniku. Možná vám nějaký orgán vysílá zprávu, že se s ním něco děje… O pleť se staráte stále stejným způsobem a nechápete, proč vám teď na obličeji najednou vyrašily pupínky? Rozluštěte záhadu jejich výskytu podle toho, kde boláčky vznikají: MEZI OBOČÍM Alergie na některé potraviny se většinou projeví, kromě jiného, i pupínkovou úrodou mezi klenbami. Pupínky ale také můžou signalizovat, že se vám v játrech zabydlely toxiny. Zkuste změnit

jídelníček – vyřaďte z něj alkohol, mastná jídla a mléčné výrobky. A co vám prospěje? Lehké cvičení, popíjení čaje z ostropestřce mariánského, který játra pročistí. Rada na závěr: Pozdě večer a v noci nechte už ledničku zavřenou – vaše orgány si odpočinou. TVÁŘE Máte-li dýchací potíže, které souvisejí s kouřením nebo alergií, může se vám akné objevit právě na tvářích. Začněte proto obloukem obcházet kyselá jídla (maso, mléčné produkty, alkohol). Zaskočila vás nechtěná ozdoba spíš ve spodní části lící? Měla byste navštívit zubaře, tahle oblast je totiž propojená s ústy. Pokud ovšem pupínky hyzdí naopak horní část tváří, zkuste si vygruntovat displej telefonu nebo přetáhnout polštář hedvábným povlakem. Přesně tam totiž můžou přebývat bakterie, které vám pak na obličeji rozpoutají nechtěný zánět. BRADA Akné na tomto místě se u žen objevuje při zvýšeném stresu, hormonální nerovnováze nebo ovulaci. Základní pravidlo v každém případě zní: Udržet kůži v maximální čistotě, to znamená nesahat si špinavýma rukama na kůži. Mohla byste si sem totiž zanést bakterie, které vám vřídek bleskově vyrobí. Pro jistotu si pořiďte jemný, ale důkladný čisticí přípravek. Jestli bezpečně víte, že máte co do činění především se zmíněným stresem, pokuste se zklidnit. Začněte cvičit jógu a vyšetřete si kousek času jen pro sebe. ČELO Na čele vykvetlé boláčky zrcadlí nejčastěji problémy s trávicím systémem, poukazují na toxiny v těle nebo nedostatečný přísun tekutin. Vysledovala jste, že se vám krupička pod ofinou objeví pokaždé, když se vracíte domů ze cvičení? Na vině může být zaschlý pot. Pleť tedy pečlivě očistěte jak před tréninkem, tak i po něm. Do sportovní tašky si nezapomeňte přihodit čisticí ubrousky, které můžete použít, kdykoliv budete zrovna potřebovat. NOS Akné na nose může upozorňovat na zažívací potíže, nadýmání a slabou cirkulaci krve. Omezte proto konzumaci dráždivých potravin, jako je česnek, cibule nebo chilli, a snižte přísun masa. Pokud si však nejste jistá, že tohle jsou ti praví viníci, nechte si vyšetřit hladinu vitaminu B a změřit krevní tlak! Zatím ale kůži potěšte mas maskou s dřevěným uhlím. UŠI A OBLAST POD OČIMA Boláčky na boltcích a tmavé kruhy pod zraky poukazují na trable s ledvinami. Myslete na pravidelný pitný režim a přestaňte přehnaně solit. ČISTOTA JAKO ZÁKLAD KRÁSY Nechala jste se vyšetřit, abyste vyloučila zdravotní problémy? V tom případě si dejte záležet na pravidelné očistě pleti. Tohle úsilí se vám vyplatí! ČELO Máte v těle toxiny, jste dehydratovaná nebo jste se zpotila. MEZI OBOČÍM Netrpíte náhodou alergií na potraviny? Anebo vaše játra volají po očistě… NOS Kazí vám náladu zažívací potíže, nadýmání nebo nízký tlak? POD OČIMA Tělu chybí vláha. UŠI Nechte si pro jistotu vyšetřit ledviny. POD OČIMA Zlobí vás ledviny.

UŠI Nejste dehydratovaná? TVÁŘE Oblast lící je spojena s ústní dutinou. Můžete mít proto trable s dásněmi. TVÁŘE Máte potíže s dýcháním, kouříte nebo jste na něco alergická. BRADA Válčíte se stresem nebo hormonálními změnami. Foto popis| detoxikační sérum, Booster Detox, Clarins, 990 Kč Foto popis| pleťová maska, Charcoal Rescue Masque, Dermalogica, 1395 Kč Foto popis| micelární odličovací ubrousky, Take The Day Off, Clinique, 480 Kč Foto popis| exfoliační čisticí pěna, Skin Active, NeoStrata, 817 Kč Foto popis| micelární voda 3 v 1, Normaderm, Vichy, 319 Kč Foto popis| čisticí antibakteriální gel na pleť a celé tělo, Tea Tree, Tisserand, 299 Kč Foto popis| hloubkově čisticí peeling, Grape, Korres, 225 Kč Foto popis| čisticí pěnivý gel, Phys-AC, p ý g, y, A-Derma, 349 Kč Foto popis| čisticí gel, peeling a maska 3 v 1, Clearskin, Avon, 99 Kč Foto popis| zklidňující micelární voda, Nivea, 137 Kč

ct24.cz Hladovějící zvířata v zoo ukazují hloubku venezuelské hospodářské krize ct24.cz str. 0 Svět kejlovat Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 17.8.2016

zpět Ve Venezuele zmítané hospodářskou krizí lidé hladoví, nemají základní potřeby a často jim nezbývá nic jiného, než se probírat odpadky. Nedostatek potravin pocítila už i zvířata v zoologických zahradách. Třeba v té v Caracasu už zemřely v důsledku podvýživy desítky ptáků, králíků, prasat nebo tapírů. V jiných zoo jsou zase lvi nebo tygři na nechtěné dietě – místo drahého masa musí žrát mango či dýně. A medvědi si musí vystačit s polovinou potřebných kalorií. Slon Ruperta v zoologické zahradě Caricuao na okraji Caracasu by měl dostávat 80 kilo žrádla denně, od zeleniny a ovoce přes seno až po speciální pelety. Podle zoologa má zvíře štěstí, pokud dostane polovinu. „Skoro žádná z těch věcí tu není, takže prostě dostane dýni,“ podotkl zoolog. Lidé, kteří znají podmínky v zoo, tvrdí, že zvířata hladoví dennodenně. V důsledku podvýživy už zemřela skupina jihoamerických tapírů i vietnamské prase. Jeden z bizonů je tak nemocný, že na něj prý často útočí supi. „Není tu žádné jídlo ani léky. Hodně se to zhoršilo,“ řekl listu The Financial Times jeden z ošetřovatelů, který si přál zůstat v anonymitě. Hladovějící zvířata jen odrážejí běžný život Venezuelanů, kteří se potýkají s dopady dosud největší hospodářské krize. Ekonomika země letos klesla o deset procent a inflace se blíží k tisíci procentům. Země má sice větší zásoby ropy než Saúdská Arábie, levná ropa ale s jejími zisky značně zamávala. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: REUTERS Autor: Carlos Jasso

Řada rodin stojí dlouhé fronty na základní potraviny a potřeby, některé z nich už jedí jen ovoce, které si natrhají, nebo se probírají odpadky. Vláda občas otevírá hranice s Kolumbií, aby si lidé mohli nakoupit tam.Zvířata ze zoo jako zdroj masa Situace už je tak zlá, že lidé kradou některá zvířata ze zoo – vietnamská prasata stojí na černém trhu devět dolarů. Tragicky skončil i jeden kůň, který byl rozsekán na maso, přičemž po něm zbyla jen hlava. Někteří to srovnávají s Kubou po skončení studené války, kdy Sovětský svaz přestal Kubánce podporovat, takže někteří z nich ze zoufalství jedli divoké kočky. Venezuelský ministr životního prostředí Ernesto Paiva ale popírá, že by zvířata umírala hlady. „Krmení pro naše zvířata máme zaručené,“ tvrdí. Jiní ale tvrdí, že dodávky potravin jsou zpožděné o týden i více, krmivo je nekvalitní, a tak zaměstnanci zoo raději sbírají ovoce a semena sami. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: REUTERS Autor: Carlos Jasso Je to sabotáž, v zoo zvířata otrávili, říká exministr Trpící zvířata se už stala jedním z bodů sporu mezi vládou socialistického prezidenta Nicolase Madura a opozicí, jež se ho snaží sesadit. Maduro tvrdí, že krize je důsledkem ekonomické války, kterou vedou s Venezuelou její nepřátelé v čele s USA. Exministr životního prostředí nyní obvinil zaměstnance zoo, že se spolčili s pravicovými stranami a podávají zvířatům jed s cílem sabotovat režim. Financial Times připomíná, že vláda je na obvinění z týrání zvířat obzvlášť citlivá kvůli tomu, že za bývalého prezidenta Huga Cháveze, který zemřel v roce 2013, byly zoo brány velmi vážně. Chávez propagoval model etiky na bázi ekologického socialismu jako protipólu k „dravému, diskriminačnímu a neudržitelnému kapitalistickému modelu“.Skrýt realitu je snadné Chávezovy plány ale vyzněly s prohlubující se krizí do ztracena. „Říkají si ekologičtí socialisté a přitom nechávají zvířata trpět,“ poznamenal biolog José Matute. Podle veterináře Myrediho Braz?oa si Venezuela jednoduše nemůže nadále dovolit zoo provozovat. „Pro státní zoologické zahrady je snadné skrýt realitu. V důsledku toho jsou zvířata ve špatném stavu, ztrácí na váze a nakonec zemřou,“ podotkl Braz?o. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Hugo Chávez Zdroj: ISIFA Autor: EPA/DAVID FERNANDEZ Bude hůř, předpovídá odborník Venezuela doplácí podle odborníků na socialistickou politiku, která ničí ekonomiku země a její řešení vyžaduje bolestivá mimořádná opatření. „Situace se nezlepší ani v příštích měsících, protože vláda odmítá změnit svou politiku. Bude hůř,“ předvídá expert na ekonomiku zemědělství a potravinářství – profesor Alejandro Gutiérrez.

Maduro obviňuje výrobce potravin a obchodníky na černém trhu, že si hromadí zásoby pro vlastní zisk a regály supermarketů tak zejí prázdnotou. Zpravodajský server Quartz ale připomíná, že už před krizí Venezuelané zdaleka neměli vše potřebné. Ve Venezuele žije na venkově jen 11 procent lidí a země byla závislá na dovozu bílkovinových produktů, jako je maso nebo mléko. Galerie: zdroj: Reuters/Carlos Garcia Rawlins">

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Dalších 14 fotek Zavřít Galerie Venezuelská krize: 87 % občanů má problém naplnit ledničku Zdroj: Reuters/Carlos Garcia Rawlins

zdroj: Reuters/Carlos Garcia Rawlins">

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Alida Gonzalez (druhá zprava), její příbuzní a aktuální obsah jejich ledničky v Caracasu 15. dubna 2016: „S penězi, které jsme byli zvyklí utrácet za snídani, oběd i večeři si můžeme dovolit už jen snídani, a ne příliš vydatnou.“ Zdroj: Reuters/Carlos Garcia Rawlins



Rosa Elaisa Landaez se svými dětmi a veškerým jídlem, které má aktuálně (23. dubna) k dispozici: „S jídlem je to špatné. Když máme kukuřičnou mouku, jíme celý den placky. Když máme peníze, v obchodech není jídlo. Když je jídlo, nemáme zas dost peněz.“ Zdroj: Reuters/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Francisca Landaeta (vpravo) se svými příbuznými a veškerým jídlem v Caracasu 14. dubna 2016: „Dnes něco sníme, ale co bude zítra, to nikdy nevíme. Nikdy jsem si nemyslela, že může být tak špatně.“ Zdroj: Reuters/Carlos Garcia Rawlins

zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins">

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Antonia Torres z Caracasu a obsah její ledničky ke dni 22. dubna 2016: „Jím méně a méně a jím také zbytky, které by se jíst neměly.“ Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Romulo Bonalde a jeho žena Maria v Caracasu 23. dubna 2016. V lednici jim zbylo jen pár instantních potravin: „Kdysi jsme byli schopni si koupit jídlo na dva týdny dopředu. Teď máme

problém sehnat jídlo na každý den.“ Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Yunni Perez (vpravo) s rodinou a zásobami jídla k 22. dubnu 2016. Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins

zdroj: Reuters">

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Liliana Tovar (druhá zleva), její rodina a jídlo v ledničce 21. dubna 2016: „Jíme hůře než dřív. Když si dáme snídani, nemáme co na oběd. Když si dáme oběd, není už co na večeři. Když si dáme večeři, ráno jsme pak hladoví.“ Zdroj: Reuters


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Ricardo Mendez (druhý zleva) s rozvětvenou rodinou a veškerým jídlem ve svém bytě v Caracasu. „Jsme velká rodina a je pro nás stále těžší mít každý den co jíst.“ Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Duglas Sanchez a její zásoby jídla v caracasském bytě 23. dubna 2016: „Není už možné jíst pravidelně a vyváženě. Když si sním ráno snídani, nemám po zbytek dne téměř nic.“ Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Antonio Marquez s ženou Mariou a jejich lednička 27. dubna 2016: „Jíme méně a méně, museli jsme se omezit. Byli jsme zvyklí udržovat plnou ledničku, ale to už je pryč.“ Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Mario Bedoya a jeho žena Carmen ve svém domě v Caracasu. Dole obsah jejich ledničky k 21. dubnu 2916. Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Victoria Mata (druhá zleva) se svými příbuznými a zásobami jídla k 21. dubnu 2016: „Jíme stále méně, poněvadž v obchodě jde jídlo těžko sehnat. A když už ho někde mají, jsou na něj pekelné fronty. Jíme teď jen dvakrát denně, když to vyjde.“ Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Mirella Rivero (vlevo) z Caracasu se svým synem a veškerým obsahem ledničky k 15. dubnu 2016. Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins


Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Johnny Mendez (druhý zleva) s rodinou 14. dubna 2016: „Musím vycházet každý den v 5 hodin ráno z domu a riskovat nebezpečí v ulicích, abych vystál celodenní frontu na dva tři produkty k jídlu.“ Zdroj: REUTERS/Carlos Garcia Rawlins

Zavřít Chávezovi se nepodařilo zajistit potravinovou soběstačnost V době Chávezovy vlády těžila země z astronomického růstu cen ropy, díky čemuž si mohla sehnat vše v zahraničí. Jak ale ceny klesaly, devizové rezervy se zmenšovaly. Země navíc používá většinu

peněz na splácení mezinárodních dluhů, nikoli na potravinovou pomoc. Chávez se snažil zvýšit místní produkci potravin a zajistit, aby byly cenově dostupné i pro ty nejchudší Venezuelany. Podle Gutiérreze ale docílil pravého opaku. Vyvlastňování průmyslových farem odrazovalo pěstitele od investic do prostředků a zařízení. Kontrola cen navíc znamenala menší zisky. I ti, kteří chtěli rozšířit výstavbu, měli totiž problém koupit hnojiva nebo traktory. Galerie: Hladoví Venezuelané vyrazili do Kolumbie na nákup Autor: Carlos Eduardo Ramirezzdroj: Reuters">


Dalších 6 fotek Zavřít Galerie Hladoví Venezuelané vyrazili do Kolumbie na nákup Zdroj: Reuters

Autor: Carlos Eduardo Ramirezzdroj: Reuters">

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Hladoví Venezuelané vyrazili do Kolumbie na nákup Zdroj: Reuters



Hladoví Venezuelané vyrazili do Kolumbie na nákup Zdroj: Reuters









Zavřít Překupníci prodávají potraviny mnohonásobně dráž Produkce na vyvlastněných farmách byla navíc bídná kvůli nedostatku znalostí i korupci, a to navzdory státním dotacím, upozornil Gutiérrez s tím, že z vládních statistik vyplývá, že výroba potravin v uplynulých letech značně klesla. Jak zásoby ubývají, na černém trhu se jídlo prodává za mnohonásobně vyšší cenu, což ještě zhoršuje situaci v obchodech a celkově přispívá k vyšší inflaci, dodává profesor. Podvýživou trpí nejvíc malé děti a těhotné ženy, u nichž hrozí komplikace. Potravinová a zemědělská organizace ještě loni ocenila Venezuelu za úspěšný boj s hladem, letos už se ničeho podobného zjevně nedočká.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/...i-hloubku-venezuelske-hospodarske-krize

Českobudějovický deník Čtvrté Farmářské slavnosti míří do jižních Čech Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy (tt) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.8.2016

zpět Malonty – Ministerstvo zemědělství připravilo letos další ročník úspěšného projektu na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Čtvrté Farmářské slavnosti se budou konat v sobotu 20. srpna na jihu Čech na biodynamickém statku Bemagro v Meziříčí u Malont. „Farmářskými slavnostmi chceme lidem přiblížit rodinné hospodaření a život na venkově. Jsou to totiž právě farmářské rodiny, které v poslední době vytvářejí a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin. O tom svědčí rostoucí zájem o lokální a čerstvé produkty společně s rozvojem forem přímého prodeje, jako je prodej ze dvora, farmářské trhy či systém bedýnek,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. V Meziříčí se návštěvníci mohou od 10 do 16 hodin těšit na farmářský trh s produkty z místních farem, prohlídku biodynamického statku, kuchařskou show, ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA. Pro děti jsou připraveny hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího.

Statek Bemagro leží v podhůří Novohradských hor a hospodaří biodynamicky. Jde o formu biozemědělství, kdy zemědělci uznávají nejen materiální, ale i spirituální hodnoty. Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 05 ID| 3534669d-aaf6-49ee-a72b-d96eb85d4b11

Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi 2016 startují na Vsetínsku! 19.8.2016

Českobudějovický deník str. 18

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. I letos připravilo Ministerstvo zemědělství další ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Jako první z letošního cyklu Farmářských slavností pro rodiny s dětmi otevře své brány Ekofarma Agrofyto – Lidečko na Vsetínsku, která leží v malebné hornaté oblasti Valašska a zaměřuje se na produkci mléka a hovězího masa v BIO kvalitě. Pro děti je připravena spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh nebo kuchařská show s kvalitními potravinami. Návštěvníci si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. O hudební program se postará country kapela Lofoši. Cílem projektu je přiblížit rodinám s dětmi český venkov, podpořit zájem mladých rodin o tradice a ukázat zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. Akce začíná v sobotu 16. 7. od 10 hodin a vstup je pro návštěvníky zdarma. Více na http://www.farmarskeslavnosti.cz. Hlavní program: 10:00 Slavnostní zahájení akce a představení ekofarmy 10:30 Písničky a tanečky pro děti s Vandou a Standou 11:30 Country kapela LOFOŠI 12:00 Jak zdravě (nejen) jíst – program pro děti 13:30 Country kapela LOFOŠI 14:00 Máme rádi přírodu – program pro děti 15:00 Country kapela LOFOŠI Doprovodný program a aktivity: • Farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem • Ukázka tkalcovského stavu i pro malé návštěvníky • Kuchařská show s kvalitními potravinami • Ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA • Hravý program – hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího • Vojta Molek a jeho veselý dvorek • Malování na obličej • Hrací koutek pro děti Foto popis| Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; ; 18 Publikováno| Českokrumlovský deník; ; 18

Publikováno| Jindřichohradecký deník; ; 18 Publikováno| Písecký deník; ; 18 Publikováno| Prachatický deník; ; 18 Publikováno| Strakonický deník; ; 18 Publikováno| Táborský deník; ; 18 ID| e5a2cb7a-fe12-4215-b906-870014cb0cb0

Českokrumlovský deník Ministerstvo poctilo statek podnikající idealisticky 22.8.2016

Českokrumlovský deník str. 3 Českokrumlovsko JAN HOUSKA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V rámci letošního šestého ročníku Framářských slavností pro rodiny s dětmi zorganizovalo Ministerstvo zemědělství ČR v sobotu den otevřených dveří také na statku Bemagro v Meziříčí u Malont. Meziříčí – Zmíněný statek byl jedním z pěti míst v České republice, kde se podobná akce letos konala a jediným v jižních Čechách. „Tento statek je unikátní v tom, že zde provozují biodynamické zemědělství. Takových farem je v české republice pouze pět, na rozdíl od západní Evropy, kde je podobných farem daleko více,“ odpovádá Jiří jirsa, první náměstek Ministerstva zemědělství ČR na otázku Deníku, proč si ministerstvo zemědělství vybralo pro svůj projekt právě statek v Meziříčí. CO JE TO BIODYNAMICKÝ? Co znamená slovo biodynamický, na to jsme se zeptali majitele statku a předsedy představenstva společnosti Bemagro Miloslava Knížka. „Dá se to vysvětlovat z mnoha úhlů. Jeden pohled je, že naše hospodaření vychází z idealistické filozofie. Dnes převládá ta naprosto materialistická – a já, a někteří moji kolegové, bychom se mohli označit za idealisty, čili myšlenka je u nás před hmotou,“ podává Miloslav Knížek první vysvětlení. „Jinak je to do určité míry nadstavba nad ekologickým zemědělstvím. Má to svá pravidla, která přejímají všechna nařízení ekologického zemědělství, ale navíc to má ty zmíněné ideje, tu podstatu, kdy se například statek bere jako živý organizmus – a podle toho se činí jednotlivé kroky. Netkví to tedy jenom ve stylu levně nakoupit a draze prodat, ale je tu snaha udělat něco v souladu s přírodou, udělat kvalitu pro zákazníky a také vytvořit takové prostředí, aby i naši lidé zde byli spokojeni a žili zde pěkný život,“ konstatuje majitel statku. TROCHU SE BÁLI NÁPORU Od sobotního dopoledne mířily k Malontům kolony aut a na statek mělo přijít odhadem až pět tisíc lidí. „Trochu jsme se báli. Není to úplně běžné, aby nám tu chodily tisíce lidí po areálu,“ říká majitel statku Miloslav Knížek. „ My sami děláme den otevřených dveří, ale to tady bývá maximálne okolo šesti stovek návštěvníků,“ vysvětluje s tím, že v případě Farmářských slavností pro rodiny s dětmi se prostřednictvím ministerstva podílí na organizaci profesionální agentura, takže obavy včas vymizely. JAKO NA VÝSTAVIŠTI Zájem veřejnosti byl doopravdy mimořádný. Průvody lidí místy připomínaly atmosféru slavné Země Živitelky. Na své si přišly všechny generace. Pro děti zde byly připraveny hry, soutěže, kvízy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi, malování na obličej, hrací koutek a další aktivity. Na dospělé čekal farmářský trh, kde měli možnost nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem. Další program tvořila prohlídka

Biodynamického statku Bemagro, kuchařská show s kvalitními potravinami a chutnávky regionálních potravin a potravin se značkou KLASA. Poslední letošní farmářská slavnost se koná 24. září v Národním zemědělském muzeu v Praze. PROČ SLAVNOSTI? „Důvodů, proč organizujeme Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi je více. Chceme především představit farmaření jako perspektivní obor,“ říká první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa. „Chceme ukázat zemědělství mladé generaci. Pracuje v něm sto tisíc lidí a pouze polovině z nich je pod pětačtyřicet let. Tudíž je naší snahou i podnítit zájem o studia na zemědělských, lesnických či vinařských školách. Chceme též podpořit regionální potraviny a ukázat, že tu vznikají kvalitní české produkty, které jsou srovnatelné se světem,“ dodává. Foto popis| DOBROTY. O tom, že zdraví chutná, podávaly důkaz i tácy, které bylo třeba neustále doplňovat. Foto autor| Foto: Deník/Jan Houska Foto popis| SLAVNOSTI. Vyměňovaly se názory, kontakty i i nformace. Hostitel pozval na svůj statek i jiné vystavovatele. Foto autor| Foto: Deník/Jan Houska Foto popis| OCHUTNÁVKA. Hostitelský statek se prezentoval mléčnými výrobky včetně vlastních kvalitní jogurtů. Zájemců o ochutnávku bylo dost, bez ohledu na generace.. Foto autor| Foto: Deník/Jan Houska Foto popis| ZÁJEM VEŘEJNOSTI. Atmosféra místy připomínala slavnou Země živitelku. Foto autor| Foto: Deník/Jan Houska Foto popis| JIŘÍ JIRSA. 1. náměstek ministra zemědělství. Region| Jižní Čechy

ČRo - dvojka.cz My jsme v podstatě strašně smutný národ. Mizí skromnost a nezáří nám oči radostí, říká cestovatel Miroslav Zikmund ČRo - dvojka.cz str. 0 kupredudominulosti Martina Kociánová,Ladislav Henek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.8.2016

zpět O prázdninách rádi cestujeme a k tomu potřebujeme nejrůznější věci. Trekové boty, chytré telefony, dokonalé fotoaparáty, funkční prádlo. A tak jsme pozvali hosta, který nic z toho neměl, a přesto procestoval bezmála celý svět. S Miroslavem Zikmundem si Martina povídala nejen o cestování a poznání, ale i o srovnání doby minulé s těmi současnými. Cestovatel svět kolem sebe pozoruje už téměř 100 let. Nikdo jiný v naší zemi a možná ani na světě mi nemůže na tyto otázky odpovědět lépe než polovina slavného dua Hanzelka - Zikmund.Já se považuju pořád ještě za zvídavého kluka, který když vidí něco nového, tak nad tím jásáMartina: Na celém světě existuje asi jenom hrstka lidí, která mohla vidět a zažít tolik co vy. Když se na to podíváte teď zpětně, dokázal jste rozkrýt ten motor, který vás hnal kupředu? Pořád dál, pořád jinam, nepřestat. facebook Miroslav Zikmund: Myslím, že odpověď je úplně jednoduchá. To je přirozená lidská zvídavost. Já myslím, že většina lidí, jak se dostane z maminčina lůna, začíná nabírat moudro a rozkouká se trošku kolem sebe, tak je zvídavá. Je to dané přírodou, takže já myslím, že jsme nebyli, ani Jirka, ani já, výjimkou. Možná, že rozdíl je trošku filologický rozdíl mezi zvědavostí a zvídavostí. Když někdy slyším slovo zvědavost, tak mě

vytáhne na mysli obrázek lady. Takové té zvědavé maminy.Martina: Selky, s dolíčky…Miroslav Zikmund: …, která s těma založenýma rukama sedí u toho okna, kouká na svět a nic jí nesmí uniknout. Kdežto zvídavost je prostě něco, co by mělo mít ten pozitivní punc. A já se považuju pořád ještě za zvídavého kluka, který když vidí něco nového, tak nad tím jásá.Martina: Jakou hlavní, ústřední zkušenost jste si ze všech svých cest přivezl?Miroslav Zikmund: Jestli je hlavní, to nevím, ale je to jedna asi z mnoha, že tato země, o které říkáváme, že to je česká kotlina, tak že to není pupek světa. Jak se mnozí a bohužel naši někteří politici a představitelé domnívají, že se celý svět vztahuje ke státu, který se donedávna ještě jmenoval Československo a teď se jmenuje Česká republika.To byl poznatek, který jsme si hned, co jsme překročili hranice v 1947, s Jirkou vytvářeli. Nezapomeňte, že to byla doba, kdy jsme tady vlastně žili skoro 6 let v protektorátu, kdy nebylo nic. Já si vzpomínám, že jsme jeli přes rozbombardovaný Mnichov, který byl v té době hromadou trosek. Přes město, které bylo v našich myšlenkách spojeno s pojmem Mnichovská dohoda, která znamenala konec Československa. A pak jsme z toho rozbitého Německa přijeli do Švýcarska.Najednou jsme byli v jiném světě a přitom to bylo pár set kilometrů od té naší kotlinky. Tam vám byli v telefonních budkách tlusté oškubané telefonní seznamy, mohla jste si naházet mince podle sazebníku a mluvit s celým světem. Já jsem byl svědkem toho 42. roku, kdy jsem chodil pěšky z Nuslí ze svého bydliště do svého pracoviště v dnešní Opletalově třídě a z amplionu hlásili denně seznamy lidí, kteří byli zatčeni a téhož dne bez soudu popraveni. A teď najednou jakési Švýcarsko a lidi tam dýchají svobodně. Tak tam jsem si uvědomil, co znamená rozdělení světa. To, co jsme potom prožívali podruhé, když spadla klec.Ztratili jsme pocit, že chceš-li být živ, tak musíš být pokorný k orné půděMartina: Tento pořad se jmenuje Kupředu do minulosti a my dnes často mluvíme o tom, že se všechno mění příliš rychle. Že jsme neukotveni, roztříštěni, bez hodnot. Pokud byste dokázal zařídit, aby se cokoliv přeneslo z minulosti do přítomnosti, aby se nám žilo lépe, co by to bylo? Co jsme ztratili a dnes bychom to moc potřebovali?Miroslav Zikmund: Ztratili jsme v první řadě vztah k půdě. Ztratili jsme pocit, že chceš-li být živ, tak musíš být pokorný k orné půdě. Pravidelně jsem jezdíval s bráchou na prázdniny ke svému strýci a tetě do Merklína u Přeštic. Byl to takový ten typický sedlák a tam jsem si uvědomoval, kluk z města Plzně, jak je pracné dopravit zralé obilí do stodoly tak, aby se neztratilo ani zrníčko.Tam jsem se naučil strašně důležité věci, jako je například kosení, to jsem potom mnohokrát zužitkovával na své zahradě. Jak je důležité stavět panáky, plést povřísla (pozn.: povříslo je druh provazu, sloužící ke svazování snopů). Čili toto všechno se mně hluboce vtisklo do mého jinošství. Myslím, že to dnes chybí.Zemědělská půda u nás je jen držákem na rostliny. Aby byla úroda, musíme chemicky hnojit, tvrdí odborníciFarmář: Čím hůř se chováme k půdě, tím víc máme nemocné rostliny. Musíme je léčit a zbytky léků jíme v potravináchCo se stane s lidstvem, až jednou naše technologie dospěje tak daleko, že bude stačit, aby zhasly počítače?Dnešní lidstvo si vůbec neuvědomuje, kolik orné půdy jsme ztratili postavením těch nesmyslných skladišť, která nemůžou být víc než dvoupatrová, protože by tam musely být výtahy. Jedete do Prahy z Brna a před Prahou po obou stranách nekonečné sklady čehosi. Naše vlády nedokázaly prosadit takové zákonodárství, které by omezovalo plýtvání ornou půdou. Na to jednou doplatíme.A teď já se od toho odstrčím kousek dál. Stalo se to před několika lety v New Yorku, kdy přestala fungovat elektřina. Trvalo to několik dnů a mělo to za následek miliardové ztráty. Co se stane s lidstvem, až jednou naše technologie dospěje tak daleko, že bude stačit, aby zhasly počítače?Když to zveličíte a přenesete do celosvětového měřítka, tak my jsme dneska vazaly technologie v tom, že až tato technika jednou selže a ta selže, tak bude konec lidstva. Nedávno mě navštívil jeden můj přítel a ten se mě ptal, jestli si dělám zásoby pitné vody a rýže, že když nastane katastrofická situace, v obchodě nedostaneme nic. Lidi začnou rabovat a ve všech těch obrovských hypermarketech se odehraje první bitva mezi hladovějícím lidstvem a těmi zásobami, které tam kdosi navezl, nashromáždil. Ano mám pilu, můžu začít kácet stromy, kterých mám habaděj a pokud najdu dost suchého lišejníku, dokážu po vzoru namibijských domorodců rozdělat oheň a rýži si ohřát. Ale až mě tam uvidí sousedi…Martina: …tak budete mít za chvíli na zahradě celý Zlín.Miroslav Zikmund: Budou říkat, koukej, Zikmund si tady vaří rejži, já žádnou rejži nemám, já nemám žádnou vodu a přijdou mi to ukradnout. Čili teďka se bavíme o jakési škaredé hypotéze.Martina: Ale vy jste dokonale vystihl, proč vznikl pořad Kupředu do minulosti. To jsou přesně ty otázky, které řešíme v podstatě týden co týden.Miroslav Zikmund: Takže já jsem se odrazil od toho, že jsem se v tom Merklíně u Přeštic naučil kosit a vážit si každého zrníčka. Teď si kladu otázku, jak bude vypadat 22. století a uživí se vůbec?Potřebujeme třídenní blackout, abychom si vážili toho, co máme. Tvrdí energetický expertKolaps společnosti bude, říkají preppeři a budují soběstačné osadySkromnost je slovo, které se pomalu vytrácí z našeho slovníkuMartina: Když si pokládáte tuto otázku, položil jste si také na svých cestách kolem světa někdy tu, jaké zkušenosti, zvyky, hodnoty z jiných kultur nebo civilizací nejen z minulosti bychom

mohli upotřebit u nás, aby se náš život zlepšil?Miroslav Zikmund: Většina národů, obyvatel zemí, kterými jsme s Jirkou projížděli, měli vlastnost, kterou jsme pomaličku ztratili. Skromnost. To je slovo, které se málem vytrácí z našeho slovníku. Žít z toho, co si vlastníma rukama z té půdy vydřeš. Ne, že otevřete prkenici anebo máte kreditní kartu a jdete do nějakého supermarketu a stačí, abyste tu kreditní kartu strčili kamsi a máte plný vozík.Martina: Je zdánlivě všeho dost.Miroslav Zikmund: Všeho je dost, jenom ne té skromnosti, aby si člověk než to hodí do nákupního košíku, dokázal uvědomit, kolika rukama to muselo projít.Můj dobrý kamarád Ludvík Vaculík říká: dneska pořád vozíme potraviny z jednoho konce světa na druhý a z toho druhého konce to vozíme zpátky. Proč exportujeme vepřové maso do Německa a z Německa vozíme vepřové maso do Česka?To člověku do slova a do písmene zůstává rozum stát, protože když vidím ty kamiony, které hyzdí naše dálnice, to plýtvání energií, v daném případě naftou, a vozíme to z jednoho konce, nač? Úroda jablek u nás je nadprůměrná, ale my dovážíme ještě jablka z Polska.My jsme v podstatě strašně smutný národMartina: Při té příležitosti si říkám, když jste projížděli krajem, státy, kontinenty, narazili jste někdy na vesnici, kmen, oblast, osadu, kde jste měli pocit, že tam se to blíží ideální lidské společnosti a společenství?Miroslav Zikmund: Ano. Samozřejmě je to Afrika. Už to není latinská Amerika tolik, ale je to celý východ. Východní Asie. Tam najdete oblasti, které jsou ještě, řekl bych, nedotčené tímto civilizačním hemžením, proudem. Tam jsme vídali často nejšťastnější lidi na světě, kteří se spokojí s tím málem, nežehrají, nenadávají, nepíšou to do novin, nemají televizi a žijí si takovým spokojeným životem. Na jejich tvářích vždycky najdete úsměv. Když jdete někdy po Václavském náměstí, všímejte si tváří lidí, jak málo potkáte lidí, kteří se usmívají, kterým oči září radostí.My jsme v podstatě strašně smutný národ, já nevím, čím to je. Vezměte si naši sousedi Rakušani. Vyjedete odněkud z jižních hranic a tam jsou kaskády květin z oken. Ty květiny člověku nějak vdechnou pocit radosti.Za deprese v západním světě může přepracovanost a nezdravá ctižádostivostMartina: Nedávno jsem dělala rozhovor s psychiatrem a ten potvrdil to, že naše civilizace čím dál tím více trpní nejrůznějšími psychickými poruchami, depresemi a podobně. Jiné kultury a civilizace nemají až takové psychické potíže jako lidé na západě. Řekněte mi, přišel jste na to, čím to je, že lidé v největším materiálním dostatku, mají největší psychické problémy?Miroslav Zikmund: Já jsem to zažil společně s Jirkou v Japonsku. My jsme přijeli do Japonska v roce 1963 z Indonésie a byl to obrovský skok. Tím nechci tvrdit, že Indonésie je primitivní zem, byla to v podstatě obrovská zemědělská oblast, která má dneska přes 100 milionů obyvatelstva. Teď jsme přijeli do toho Japonska, které v té době bylo považováno za zázrak techniky.Japonsko v době, kdy jsme tam přijeli, bylo opravdu ekonomický zázrak. My jsme se to snažili jaksi dešifrovat, přijít tomu na kloub. Bylo to zaprvé tím, že Američané zvolili velice rozumnou taktiku, že nechtěli poražené Japonsko ekonomicky vyždímat. Bylo totálně zdevastované, dvě atomové pumy, většina mladých mužů nebyla, neexistovali, padli, to byly miliony lidí, kteří padli pod heslem císaře Hirohita, takže to byla prostě země, která byla úplně naruby.Ale udělali jednu věc. Američané jim zakázali vyzbrojení. Logicky. Poražený stát, nač potřebuješ kanony, nač potřebuješ letectvo apod. Ti Japonci z tohoto donucení investovali všechny zdroje do inovací. Inovace je cizí slovo, ale je to prostě vylepšení toho, co umím. Nakoupili licence, koupili patenty a při té japonské houževnatosti, až bych řekl takové té mravenčí povaze, tak je vylepšili a v soutěži s Američany a s jinými průmyslovými státy se dostali výš.My jsme tím už tehdy jeli nejrychlejším vlakem šinkanzenem a byla to dokonce zkušební jízda. Jako novináři jsme si to vydobyli. Takže nás vzali na cestu z Tokia směrem na Kjóto a nám lezly doslova oči z hlavy. Říkali jsme si, jak je to možné, proč to ti Japonci dokážou. Když srovnáte naše dálnice s jejich, tak to je nebe a dudy, je to úplně nesrovnatelné.A teď jsme u té deprese. Začíná to tím, že mají nikoliv latinku, ale Japonci mají 3 abecedy. Čili děcko, když jde do školy, tak se je musí naučit, aby vůbec dokázalo komunikovat, číst. Všimněte si taky, že většina Japonců má brýle už od dětství. Čili námaha toho zraku je jeden z těch faktorů, který potom ve spojení s pílí a touhou být pořád lepší je vede dál a dál a dál.V Japonsku je dneska neuvěřitelně vysoká sebevražednost. Lidi jsou přepracovaní, bojí se, že budou propuštěni ze zaměstnání, čili ten Damoklův meč – přijdu o práci, rodina bude hladovět, apod. – vede k poruchám psychiky.Žijeme v zemi, kde není stud, kde nic není hanba. Ztratili jsme směr a stali se z nás Bludní HolanďanéNa morální díry dáváme technické záplaty a nechce se nám vrátit na místo, kde jsme zabloudiliMartina: Ale čím to je?Miroslav Zikmund: Přepracovaností. Nezdravou ctižádostí. Buď pilný, buď přičinlivý a podobně. Japonci věděli, že když budou věrní jedné firmě, tak to z toho obyčejného úředníčka nebo zaměstnance můžou dotáhnout až na generálního ředitele. Je to ctižádost řadového Japonce vypracovat se z vojáčka na generála.Dnešní společnost si trošku uzpůsobila Masarykovo heslo na „nebát se krást“.Martina: Se všemi těmi zkušenostmi, které máte, řekněte mi, jaké jsou pro vás nejvyšší lidské hodnoty?Miroslav Zikmund: Pravdomluvnost. Věřte mi to nebo ne. Lidi, kteří lžou, tak mají už jenom

krůček k tomu, aby kradli, aby si přisvojovali to, co jim nepatří. Tady se můžeme vrátit k tomu Masarykovu heslu „nebát se a nekrást“. Dnešní společnost si to trošku zaonačila na „nebát se krást“.Martina: To je pravda a ještě je tam to heslo „Pravda vítězí“.Miroslav Zikmund: To už neplatí vůbec. Ten kdo nelže, má tu úžasnou výhodu, že nemůže být přistižen při lži, protože během dlouhého života se vás spousta lidí ptá, někdy na tutéž záležitost. A když jste jednou zalhal nebo zalhala, tak si musíte vymýšlet nějakou jinou lež, kdežto když řeknete pravdu, tak ta je konstantní, ta je pořád stejná. Takže lhář je v nevýhodě proti tomu pravdomluvci, kterému to nedělá potíže, aby říkal pravdu.Martina: Hodně se teď mluví o tom, jak se Evropa mění pod vlivem jiných kultur. Řekněte, jací jsme my Evropané oproti jiným kulturám, jací jsme z vašeho úhlu pohledu?Miroslav Zikmund: Martino, na to bude těžká odpověď, víte? To je obrovská množina. V Evropě se mluví, já nevím, minimálně 20 nebo 25 různými jazyky plus dialekty. Mezi Němcem z Brém a Němcem z Mnichova někdy bývá taková propast, že se spolu ani nedomluví. Záleží na jednotlivcích.Já jsem proti takové té svůdné představě, jako že národ je homogenní. Vůbec ne. Národ je množina jednotlivců a každý je úplně jiný. Takže generalizovat to bych se neodvážil. A totéž platí o každém národu i na tom východě. Vezměte si Afriku, kolik tam máte různých národností a subnárodností atd., takže já bych se odpovědi na tuhle tu otázku trošku skoro vyhnul, protože to nelze definovat.Stěhování národů má své výhody, ale především nevýhody. Tou hlavní je násilíMartina: Když se podíváme na Evropu se vší její uzavřeností i pestrostí, i ona se pod vlivem nejrůznějších kultur, které na sebe nabaluje, proměňuje a proměňovat bude. Máte vy obavu z vlny imigrace do Evropy anebo vás to neznepokojuje?Miroslav Zikmund: Mě to pochopitelně znepokojuje. Stěhování národů je termín z dějepisu, kdy se vyměnily stovky nejrůznějších národů, přesunuly se přes kontinenty. Mělo to své výhody, především to ale mělo nevýhody, protože to většinou bylo spojeno s násilím. Většinou to odnesly ženy, jakožto bezbranný předmět.Ale mělo to výhody míšení krve. Proti tomu stojí některá údolí ve Švýcarsku, kde se prostě vynořily celé řady psychických poruch, protože ti svatebčané byli líní jít do sousedního údolí a došlo k degeneraci.Totéž platí o některých národech nebo obyvatelích na Nové Guinei, ale tam, kde dochází k neustálému míšení krve, tak tam jsou ty generace nejzdravější. My Češi nebo Slováci, čili obyvatelé střední Evropy, jsme na to strašně hákliví, protože jsme neprožili dobu kolonializmu.Já měl tu zkušenost, když jsem se v 57. dostal do Londýna, tak jsem si říkal, pane bože tady je každý čtvrtý Londýňan nějaký barevný. To nejsou Britové v cylindrech, představitelé vládnoucí vrstvy, která držela ekonomicky v šachu celý svět. V říši, nad kterou nezapadalo slunce, jsem viděl nějakého sikha, nějakého přistěhovalce ze Sierra Leone, čili tito Britové dostali britské příslušenství za odměnu za to, že v podstatě zachránili Velkou Británii od porážky.Protože vezměte si, jak vypadala britská armáda. Nepálci, Australani, Novozélanďani, Kanaďani a spousta dalších národností z kolonií. Čili aby se Británie odvděčila za tu krev, doslova krev, tak jim musela jednak poskytnout samostatnost, tolerovat přistěhovalectví a dokonce museli dostat britské příslušenství.My Češi, kteří jsme ty kolonie neměli, tak jsme alergičtí na cizince. Přinejmenším alergičtí a říkáme si, co by tady nějaký Turek měl co pohledávat. Kolik milionů Turků dneska máte v Německu, kdyby to zažil Hitler, tak by spáchal sebevraždu podruhé. A jsou to dneska normální německy mluvící Turci a vytrhli v podstatě Německo z toho dilematu pracovních sil. Protože Němci se tak rychle po válce zvetili, že některá zaměstnání jim už přestala vonět.Pokračování rozhovoru najdete zde: Respektování práv hostitelské země nám zachránilo život, říká cestovatel Miroslav ZikmundZáznamy pořadu najdete v iRadiu. Farmář: Čím hůř se chováme k půdě, tím víc máme nemocné rostliny. Musíme je léčit a zbytky léků jíme v potravináchKolaps společnosti bude, říkají preppeři a budují soběstačné osadyŽijeme v zemi, kde není stud, kde nic není hanba. Ztratili jsme směr a stali se z nás Bludní HolanďanéNa morální díry dáváme technické záplaty a nechce se nám vrátit na místo, kde jsme zabloudili

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1516775

ČRo Dvojka Známá i neznámá místa Chorvatska 18.8.2016

ČRo Dvojka str. 1 08:30 Jak to vidí


zpět Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, Český rozhlas Dvojka a pořad "Jak to vidí". A protože máme pořád ještě prázdniny, tak je to prázdninové cestovatelské vydání a dneska, dneska se vydáme do země, kam míří velká, velká část našich turistů a nejenom našich. Chorvatsko je opravdu velmi, velmi oblíbené, protože v současné době je to jedna z mála destinací, kam se můžeme odebrat bez pocitu nějakého ohrožení a nebezpečí, ale většinou jedeme, tradá, rovnou k moři a my možná dnes budeme říkat s mým hostem o tom, že je to škoda pominout vnitrozemí, že je to škoda pominout i třeba u moře, ale místa, která nejsou tak úplně známá. Tak a teď bych měla rozklíčovat, kdo je vlastně mým dnešním hostem. Je to Tea Parkanová, dobré jitro. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Dobrý den. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Která je nejenom znalkyní Chorvatska, protože její rodina odtamtud pochází, ale současně je to i kolegyně tady odsud z Českého rozhlasu z centra zpravodajství. Tak my se tedy do toho rovnou pustíme. Většina cest, když jedeme do Chorvatska, míří, jedeme přes Slovinsko, tradá, směr Záhřeb. A ten Záhřeb jenom tak lízneme po dálnici a já si myslím, že je to docela škoda, nejenom proto, že tam našel na mnoho let místo svého posledního odpočinku náš Oskar Nedbal na tom hřbitově Mirogoj, ale ten hřbitov je krásný sám o sobě. On vypadá trochu jako zámek a Záhřeb, to je takové zelené město. Záhřeb má své kouzlo. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Rozhodně má svoje kouzlo a je tam spousta památek, hezkých katedrál a samozřejmě takové ty typické památky, které by člověk hledal v metropoli nějakého státu, ale třeba, pokud někdo radši do přírody, tak ani to v Záhřebu není opominuto, jak jste říkala, je to zelené město, je tam spousta parků a kromě toho se dá jít na Sljeme, to je vlastně hora u Záhřebu a já vím, že moji příbuzní, kteří v Záhřebu bydlí, tak tam vždycky chodívali na pikniky, v zimě se tam chodí lyžovat, na podzim tam chodí sbírat kaštany, takže určitě je i tam co vidět, je tam rozhodně co si užít. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------V tom Chorvatsku, vůbec v celém Chorvatsku najdeme hodně stop nás Čechů, protože v podstatě, ať přijdeme do jakéhokoli většího nebo menšího města, tak nám řeknou, že tam byl třeba učitel Čech, lékař Čech nebo profesor na místním gymnáziu. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, řada, řada měst má také ulice pojmenované po Češích, nejenom u moře, ale právě i ve vnitrozemí. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------A dokonce najdeme v Chorvatsku i dvojjazyčné česko-chorvatské nápisy. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, najdeme je v Daruvaru, to je vlastně největší česká menšina, která ... určitě v Chorvatsku, ale určitě i, řekla bych, v regionu to bude největší česká menšina. Dodnes je tam česká školka, česká střední škola, české gymnázium, tedy mají i českou knihovnu, pořádají pravidelně třeba dožínky, slavnosti a různé jiné kulturní akce. V tom městě možná překvapivě se domluvíte bez problémů česky, protože samozřejmě to, že jsou tam dvojjazyčné nápisy, ještě nemusí znamenat, že to tak je, ale tady to opravdu tak je a já už jsem do Daruvaru posílala spoustu svých přátel a většinou právě byli překvapeni, jak snadno se i v obchodě domluví, protože víceméně všichni tam, alespoň

do nějaké míry česky umí. Je tam pivovar, který se jmenuje Staročeško, Staročečka Pivovara tedy, to je mimochodem výborné pivo. Oni teď posledních pár let dostávají žatecký chmel, takže vaří vynikající pivo, zrovna letos připravují pět speciálů pivních, které určitě zase budeme moci všichni ochutnat na pivních slavnostech. Je to lázeňské město v Chorvatsku velmi známé, protože do těch lázní a do těch vlastně center se tam jezdí regenerovat vrcholoví sportovci, včetně třeba, ještě když lyžovala Janica Kostelič, tak se svými koleny se léčila právě tam. Je tam krásný park, jsou tam velké staré platany. Mám pocit, že jeden z nich dokonce má rekordní šířku, takže to všechno určitě stojí za to. Je tam nově, nebo nově, teď už to je pár let, je tam i akvapark, takže jistě i děti si tam užijí svoje. Dá se tam chodit do přírody. Je tam kromě toho tedy parku, který je jakoby ve městě, tak hned blízko je i lesopark, kde je klid, jsou tam místa, kde člověk může grilovat, jít po říčce Toplici, ona ke teda velmi studená, ale jsou tam krásná pikniková místa, kde se dá strávit kouzelné odpoledne. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Ten název tedy Toplice opravdu klame, není teplá. Já mohu jenom vaše slova potvrdit, protože když jsem přijela do Daruvaru, tak jsme jen tak zastavili u krajnice a rozhlíželi jsme se a hned k nám někdo přistoupil a jestli něco nepotřebujeme, velmi slušnou češtinou a jestli nehledáme ubytování. "No, počkejte, to by mohl být problém. Hotel bude plný, ale tadyhle dostavují penzion ..." A byli tam všichni moc a moc ochotní, příjemní a přátelští. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------To víte, že jo. Oni tam, oni tam hosty z Čech velmi rádi vidí a řekla bych, že jsou i rádi, že na ně Češi tak, řekněme, nezapomínají, že vidí, že když tam přijedou lidi z Čech, takže nejsou nějaká odtržená menšina, ale že ten kontakt tam pořád funguje a on samozřejmě funguje, protože velká část těch vlastně národnostních Čechů, oni už jsou dnes Chorvaté tedy občanstvím, ale ti národnostní Češi, oni mívají nějaké třeba i vzdálené příbuzné a někdy to není ani tak vzdálený příbuzenský vztah a ti příbuzní žijí v Česku, takže ty kontakty se stále udržují, no a když tam ti příbuzní přivedou nějaké své přátele, někoho jiného, tak oni jsou samozřejmě velmi rádi. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Tak jsme si povídali o české menšině v Daruvaru a já si myslím, že alespoň částečně zůstaneme v tom vnitrozemí i po následující písničce. / Písnička / Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak to vidí Tea Parkanová, žena s chorvatskými kořeny, současně kolegyně z centra zpravodajství a povídáme si v cestovatelském "Jak to vidí", o čem jiném, než právě o tom Chorvatsku a snažíme se povídat trošku z jiného úhlu, aby to nebyla jenom ta nejznámější místa. A před chviličkou, před písničkou jsme hovořili o tom, že v okolí Daruvaru teče ta řeka Toplica a podivili jsme se, že není teplá, ale studená a já jsem se během písničky právě od Tey Parkanové, že vlastně to nebylo tak úplně přesné, protože Toplica vůbec není název řeky od toho, že by měla být teplá. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, je to, "toplica" znamená "lázně", proto taky, jak jsem říkala, Daruvar je lázeňské město, tedy řeka Toplica tady podle toho, že je to v lázních. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Takže Mariánské Lázně by byly "Mariánské Toplice" po chorvatsku? Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Tak, přesně tak.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Jaké ještě třeba lázně by stály na té cestě k moři, k cestě za odpočinkem za zastavení? Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------No, ani ne tak asi po cestě k moři. My třeba právě proto, že jezdíme do Daruvaru, respektive do Osijeku, protože tam mám další část rodiny po tatínkově straně, tak my vlastně jezdíme přes Maďarsko. Jednak se samozřejmě dá i v Maďarsku zastavit v lázních, ale já bych tu radši propagovala ty naše chorvatské, no a nedaleko Osijeku jsou Bizovačke toplice, to je dnes už také, řekněme, poměrně velké centrum, zvelebené, upravené, takže jistě i tam se krásně odpočívá, no a nedaleko Osijeku je také krásná přírodní rezervace Kopački Rit, je to vlastně rezervace hlavně pro ptactvo. Tam, kdo má rád, kdo je třeba ... nějak tíhne k ornitologii, tak určitě krásné místo, spousta různých volavek a čápů a nevím, abych neřekla nějaký druh, který tam není, ale je tam toho spousta, je tam panenská příroda, je to, je to docela rovinatá krajina, takže ideální místo pro různé cyklistické výlety také, to ostatně i větší kus té Slavonije, ona je taková rovinatá, úrodná, úrodná, nádherná a ... Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Je tam určitě i informační centrum a dá se tam právě plout po tom poklidném toku řeky Drávy. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, ano. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------A pozorovat právě ty ptáky a údajně tam žijí i některé želvy, ale když jsem tam tudy projížděla, já je tedy neviděla, protože tehdy nás právě zachvátil strašlivý liják, takže neviděla jsem vůbec nic, ani pírko od ptáka. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ani, když je krásné počasí, tak, tak je tam vlastně i velký ruch, ne, že by ze silnice nebo tak, to vůbec, ale, ale všechno to ptactvo a všechna ta příroda tam je tak krásně zvučná, ale je to strašně uklidňující a strašně příjemný výlet. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Takže tohle je vlastně tip, když pojedeme k moři právě od, z té maďarské strany, když se budeme chtít vyhnout zácpám v Rakousku ... Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Dálnicím. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------A dálnicím, pojedeme přes Maďarsko, tak se dostaneme přes Osijek a právě Kopački Rit. Mimochodem, město Osijek na mě vždycky působilo jako takové nově vybudované město, že tam vlastně žádná nic moc historie neprocházela. Ale to je možná zdání. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Je to zdání, je to zdání, protože oni mají krásnou tvrz starobylou, kterou vlastně v minulých letech také nějakým způsobem zrekonstruovali, dali si tu práci, aby mohli co nejvíc jejích částí zpřístupnit turistům a zatraktivnit, takže pořádají tam teď různé výstavy, různé večerní akce, hraje se tam třeba

divadlo a tak podobně. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Je pravda, že ty staré tvrze, staré pevnosti, jak v chorvatském vnitrozemí, tak i u moře, začínají ožívat a začínají lákat k sobě, k sobě turisty a my jsme teď hovořili o tom, co navštívit Osijek a Daruvar na cestě, když pojedeme přes Maďarsko a když pojedeme tradičně přes Rakousko a Slovinsko, tak jsme hovořili o Záhřebu, ale on je tam ještě krásný skanzen Kumrovec, kde se můžeme podívat, jak žijí vlastně nebo žili lidé v 19. století na vesnici a kousíček od toho skanzenu je také letní vila prezidenta Tita, která je otevřena jenom pár dní v roce a všechno tam vlastně zůstalo tak, jako když to prezident Tito opustil, ale daleko známější je jeho vila, ta je s velkým "V" dole u moře právě na ostrově Brijuni. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, na Brijunech, to je Istrie, na ten ostrůvek se dá doplout trajektem klasicky a vlastně Brijuni, ta, to je celé, celá ta oblast je národní park, takže nedá se tam dojet autem, prostě jdete na ten trajekt, dojedete a na těch ostrůvcích si ale třeba můžete půjčit kolo, takže potom vlastně po ostrově, on je relativně velký, takže na to projít to pěšky, to je opravdu na celý den, ale člověk s sebou musí trochu hodit, nicméně, když si půjčíte kolo, tak to všechno krásně zvládnete. Ono je tam toho, kromě té Titovy vily, kde je samozřejmě expozice týkající se Tita, teď si vzpomínám, že tam vlastně byla jedna, jedna velká místnost, kde byly různé fotky Tita a různých jiných světových politiků a osobností, se kterými se potkal, a to je opravdu impozantní, když vidíte, s kým vším si Tito podal ruku, ale jinak na Brijunech je spousta dalších atrakcí. Je tam třeba dinopark, protože na jedné části toho ostrova, na pláži vlastně zůstaly otisky po dinosaurech, takže u toho zbudovali takový malý dinopark, kromě toho je tam safari, kde se třeba dají vidět zebry a podobná, podobná zvířátka. Je tam také, mám pocit, že od minulého roku teprve, nebo je to možná dva roky stará záležitost, podmořská naučná stezka, protože jsou tam starobylé antické památky, zbytky římských vil a podobně a vlastně část toho už je zaplavena, takže udělali podmořskou stezku, což funguje tak, že si vezmete šnorchl, do kterého, jak skousnete, tak ta technologie funguje tak, že vlastně slyšíte výklad, který, který ten šnorchl nějakým způsobem umí pustit. Takže vy si plavete podél, podle vlastně cedulí, které jsou na tom mořském dně, ona tam není ta hloubka nějak velká, takže není problém se k tomu potopit, no a jak procházíte, nebo proplaváváte kolem těch cedulí, tak si můžete přečíst část toho výkladu a zbytek slyšíte v uších. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Takže to je vlastně podmořská stezka, ale přístupná jenom těm, kdo umí plavat. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------To je pravda. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Anebo se alespoň trochu potápět. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Tak. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Ale to musí být nádherné dobrodružství. Plavala jste tam? Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Plavala, plavala. Bylo to, pravda, byla jsem tam uprostřed sezóny, voda mi přišla malinko studenější, ale ono přece jenom v té Istrii občas to moře umí být trošku studenější, což ostatně

víme, i když jezdíme na Cres, že? Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, víte, co? Na Cres se, já jsem to slibovala už v rozhovoru s Terezou Stýblovou v Dobrém ránu, podíváme hned po písničce a nejenom na Cres. / Písnička / Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------"Dubrovački trubaduri" nás sice umístili o několik stovek kilometrů jižněji do krásného Dubrovníku. To je opravdu perla Jadranu, no, ale my se v pořadu "Jak to vidí" na vlnách Českého rozhlasu Dvojka s Teo Parkanovou, jejíž kořeny jsou v Chorvatsku, vypravíme k tomu slibovanému ostrovu Cres. To je taková trošku nudle nahoře v ... Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, nejdelší, nejdelší chorvatský ostrov. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Cres je krásný a je možná krásný i tím, že je tam spousta přírodních krás a že se tam moc nesmí nově stavět velké hotely, pokud se nemýlím. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, je to, já musím říct, že letos tam ten nával turistů byl trochu asi větší, než v minulých letech, což je nejspíš ale tím, že obnovili silnice, postavili krásné nové silnice, takže teď, když, když vás trajekt vyloží v přístavu, tak už se nikam nekodrcáte hodinu nějakými úzkými klikatými rozbitými cestami, ale ty silnice jsou opravdu teď krásně sjízdné, takže možná i to letos přilákalo tak velký zájem turistů. Pokud jde o tu přírodu, tak na severu ostrova je rezervace supů. Ty ostatně člověk může velmi snadno zahlédnout, když právě se pohybuje na té, obzvláště na té severní straně ostrova, no a když se podíváme na jih k Malimu Lošinji, tak tam zase jsou často viděni delfíni. Oni jsou ostatně vidět často i na té celé straně ostrova, která míří k otevřenému moři. My jezdíme už vlastně léta s rodinou do Martinščice, to je nějaký severozápad ostrova, řekla bych a i tam je občas vídáme, obzvláště po ránu, když je voda klidná, vykouknete z apartmánu na ten malý záliv a vidíte, jak si tam hrajou a skotačí. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------To musí být neuvěřitelný zážitek. Vy jste zmínila ostrov Mali Lošinj. Ten je vlastně s Cresem spojený mostem, který se rozevírá. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------A tam snad se jezdilo za zdravým už za Rakouska-Uherska. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, ostatně i na Krk se jezdilo už dávno, řekla bych, ještě třeba za První republiky to bylo velmi populární místo a jak jsme se bavily o tom, že, že v chorvatských městech bývají ulice pojmenované po Češích, tak třeba, když se tedy dostanu na ten Krk, tak v Bašce jedna taková je, je to jedna z hlavních tříd a právě z toho důvodu, že tam jezdili Češi se rekreovat, protože samozřejmě, když se procházíte ráno na pobřeží, dýcháte ty jodové výpary z moře, tak to je něco

úžasného, což dělá tělu velmi dobře. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Zůstaňme ještě u toho Lošinju. Vy jste říkala, že se tam otevřela také nová zajímavost. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, mají tam expozici, jejímž vrcholem je bronzová socha Apoxyomena, kterou vylovili potápěči v druhé polovině devadesátých let. Je to bronzová socha z nějakého prvního století před naším letopočtem, takže velká antická vzácnost a ona nějakou dobu byla v záhřebském muzeu, no a v Malém Lošinji teď vybudovali vlastně muzeum čistě pro ni. Ta expozice je velmi krásná. Musí se tam člověk tedy nahlásit, protože je to jaksi vystupňované, je to vlastně příběh, který, kterým procházíte a který vás dovede až k té soše. No a vlastně i díky tomuhle, díky té nové expozici, tam také restaurace, řekněme, se chytily toho antického tématu, té tématiky a vím o jedné, která začala vařit jídla tak, aby odpovídala těm antickým jídlům, tedy pokud je potřeba něco osladit, nesladí se cukrem, ale medem, nepoužívají třeba brambory, ale je to celé takové tradiční, jak se jedlo kdysi a podle toho, co jsem slyšela, vlastně jsou to suroviny, které na Cresu seženete nebo vypěstujete i dnes a vlastně se to docela dost, řekla bych, podobá té stravě, kterou, kterou jedí místní - jehněčí maso, ryby, med. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Všechno zdravé. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Ona koneckonců vůbec chorvatská kuchyně je relativně velmi zdravá a výživáři by si zamnuli ruce, kdybychom jedli jejich kuchyni. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------U moře patrně ano, v tom vnitrozemí, když jsme se bavili o té Slavonii, tam tedy nevím, nevím, protože odtamtud pochází můj tatínek a to je tak, řekla bych, tak trochu maso s masem. Tam jsou velmi oblíbené všechny možné typy klobás a kulen, nevím, jestli jste slyšela, kulen, kulenova seka, to jsou vlastně, řekneme, klobásy, dá se to tak říct, ale jsou vlastně z toho nejlepšího masa vepřového, takže jsou libové, nejsou tolik tučné, ale pořád je to uzenina dost kořeněná, takže z toho by asi výživoví poradci neměli úplně radost, ale pravda je, že i ve Slavonii, stejně jako u moře, se konzumuje hodně zeleniny, hodně se z ní vaří a hodně se jí i v tom syrovém stavu na saláty. Nemůže chybět salát nikdy! Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------A koneckonců, když se řekne Chorvatsko, každý si představí rozmarýn. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------A když jsem kdysi vysílala s jedním bylinářem, tak říkal: "Když budeš péci vepřový bůček nebo tučné vepřové, přihoď rozmarýn, on to strhne a rázem je z toho zdravé maso." Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska

-------------------On se rozmarýn používá samozřejmě hodně i na ryby, ale jestli si někdo ustřihne nějakou větvičku rozmarýnu, kterou si veme do Prahy, tak ještě doporučím, u moře taky roste hodně bobkového listu, tedy vavřínu, a to je taky užitečné koření. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------No a na závěr, abychom nebyly s těmi ostrovy jenom tam na tom severu, pojďme se podívat trochu níž. Vy jste hovořila, že vašemu srdci je blízké také Lastovo. Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska -------------------Ano, já jsem tam byla jednou zatím jenom, ale rozhodně bych tam chtěla jet znova. To je ostrov, který je od pobřeží vlastně nejvzdálenější, nejvzdálenější obydlený ostrov. Není moc velký, není tam moc turistů, není tam moc ruchu, krásně se tam běhá, krásně se tam jezdí na kole, je to vlastně "park tmy", protože tím, že je dost vzdálený od všeho, od civilizace, když to tak řeknu, pluje se tam pro představu trajektem asi pět hodin, a tam je krásně vidět noční nebe. Tam opravdu, kdo má rád hvězdy, rád tohle pozoruje, tak určitě nádherné místo a kromě toho na přilehlých malých ostrůvcích se provádějí "robinsoniády", to je taková dovolená, kde vám vymyslí takový, řekněme, úkol alá James Bond, hraje se to většinou ve skupinách samozřejmě. Je to vlastně paintball a vy si běháte po ostrůvku a řešíte nějaký úkol, který pro vás ti lidé, kteří to organizují, vymysleli. Takže v krásném prostředí a je tam i zábava, komu by nestačila příroda. Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka -------------------Hm a ta příroda tam určitě vystačí, protože koupat se večer pod planoucími hvězdami bez toho světelného smogu, to musí být prostě paráda. No, dnešní pořad "Jak to vidí" na Českém rozhlasu Dvojka pomalu končí. Věnovali jsme se dnes Chorvatsku a mým hostem byla žena, jejíž kořeny jsou právě v této zemi, v Chorvatsku, Tea Parkanová a shodou okolností je to i kolegyně z centra zpravodajství. A já myslím, že jsme ty z vás, kteří ještě letos budou mířit do Chorvatska, tak trochu navnadili, abyste nejeli jenom na ta nejznámější místa, ale poznávali Chorvatsko jaksi vcelku. Loučí se i Světlana Lavičková.

ČRo Plus Zaostřeno na otázku, zda cizinci berou Čechům práci 19.8.2016

ČRo Plus str. 1 15:35 Zaostřeno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Nechceme tu cizince, protože nám berou práci a snižují mzdy. To je snad nejoblíbenější a nejtrvanlivější heslo antiimigračně naladěných politiků a odborářů, a také nepodložené. Ekonomické studie zatím zvládly prokázat jen nulový nebo mírně negativní vliv na výši mezd v jistých oborech a vytlačování domácího obyvatelstva do kvalifikovanějších profesí. Irena KJIROVSKA, ekonomka, CERGE-EI -------------------Když to slyšíte někoho říkat, tak to zní logicky, jenže když to pak počítáte, zjistíte, že, stručně řečeno, imigranti více pracovních pozic vytvářejí, než jich zabírají. Pokud tedy samozřejmě nemluvíme o uzavřené ekonomice, kde je omezený počet pracovních míst. Migranti s sebou mohou přinášet investice, zakládat nové firmy, a vytvářet tak nová pracovní místa. Daniela VRBOVÁ, moderátorka

-------------------Říká ekonomka Irena Kjirovska z akademického pracoviště CERGE-EI, která na téma prováděla výzkum. V následujících dvaceti minutách vás proto zavedeme mezi cizince, kteří nejen, že Čechům práci neberou, ale ještě jim ji dávají a českému státu odvádějí daně. Co bylo pro tyto zaměstnavatele ve zdejším prostředí nejtěžší a jak se jejich zahraniční původ promítá do chodu firmy? Zaujatý poslech vám od mikrofonu Českého rozhlasu Plus přeje Daniela Vrbová. Do třídící haly hradecké firmy Etcimex pronikají sluneční paprsky a vlahý venkovní vzduch. Uvnitř se mísí s charakteristickou vůní látek a šatů. Je jich tu opravdu velké množství. Desítky žen stojí u velkých klecí, berou do rukou jeden oděvní kus za druhým a prohlížejí jeho stav. zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Já tady jsem sedm roků už a teďka se chystám do důchodu. Třídíme domácnost. Povlečení, prostěradla, ubrusy, ručníky, závěsy. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------A nemáte z toho mžitky před očima? zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Ne, ne, ne. Člověk na to zvykne. Ten začátek je těžký, ale pak už to jde. Jo. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Můžu se vás zeptat, jak dlouho tady pracujete? zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Osm let už. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Kolik triček vám projde denně pod rukama? zaměstnanec firmy Etcimex -------------------O, moc. zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Já jsem se sem dostala tak, že jsem začala dálkově studovat, takže i musím teda poděkovat, protože jsem si dodělala vzdělání. No, a myslela jsem si, že půjdu někam jinam, ale jako samozřejmě kolektiv dobrej, a pracovní doba. A hlavně teda musím taky říct, že si můžeme nakoupit oblečení, což je taky výhoda. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den. Třídící halu firmy Etcimex, která nakupuje a prodává moderní secondhandové oblečení, mě provází její majitel a zakladatel Talal Hallak. Talal HALLAK, majitel a zakladatel firmy Etcimex -------------------... dvacet tun, potom se třídí do Afriky, na Ukrajinu. Nejlepší zboží prodáváme tady v Česku, nejlepší kvalitu. A zbytek vyvážíme ven. Daniela VRBOVÁ, moderátorka --------------------

Když v roce 1982 získal libanonský student Talal Hallak diplom počítačového inženýra na Vysoké škole elektrotechnické v Plzni, odjel za prací zase pryč. Talal HALLAK, majitel a zakladatel firmy Etcimex -------------------Jel jsem pracovat do Saúdský Arábii, ve Španělsku, potom jsem pracoval v Libanonu, a v roce 91 jsem přijel sem, protože manželka pochází z Týniště nad Orlicí, tak a začali jsme podnikat. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Začali se čtyřiceti zaměstnanci, dnes jich mají dvě stě třicet sedm. Vedle třídírny v Hradci Králové otevřeli i pobočku v Olomouci. Kamil HALLAK, ředitel firmy Etcimex -------------------Otec znal kapitalistický poměry, že třeba je potřeba platit ihned všechno hotově, ne jako na fakturu s třicetiměsíční dobou splatnosti, a to jako pomohlo, aby ta firma zůstala solventní. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Charakterizuje podnikatelský styl svého otce syn Kamil, relativně čerstvý ředitel firmy. Právě zahraniční zkušenost s kapitalismem podle něj otce odlišovala od ostatních podnikatelů v divokých devadesátých letech. Ryze rodinná firma nezaměstnává jen sto osmdesát osm Čechů, ale také skoro padesátku cizinců z nejrůznějších koutů světa. Talal HALLAK, majitel a zakladatel firmy Etcimex -------------------... z Etiopie, z Libanonu, máme hodně lidí z Tunisu, že Češky jedou tam na dovolenou, milujou si někoho, přijede sem její manžel a on nemluví česky, tak přijdou za náma a my, protože my mluvíme arabsky, umíme mu dát nějakou práci. A jich je tady kolem osm, deset lidí už takový, i z Alžírska taky. Kamil HALLAK, ředitel firmy Etcimex -------------------Ze Sýrie, z Dominikánské republiky pán, je tady studentka z Venezuely, z Ukrajiny, z Ruska. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Co na mezinárodní kolektiv říkají sami zaměstnanci? Ptám se jich v třídící hale. zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Je to jedna z mála firem, kde opravdu ty lidi jako jsou si blízký, a i ty lidi, který třeba přijdou ze zahraničí, tak samozřejmě i jazykově se snažej dorozumět. zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Já mám tady na starost sklad, tady společně s Edmondem, je ze Srbska. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------A jak se domlouváte? zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Anglicky. Daniela VRBOVÁ, moderátorka --------------------

Projevuje se podle vás na chodu firmy, že váš majitel pochází z Libanonu? zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Já s nima nemám žádný problém, a ještě dokonce v sobotu jsem mu málem ukradla tužku před očima. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Co myslíte, že je tady na té firmě dobré a co se vám naopak tak nelíbí? zaměstnanec firmy Etcimex -------------------Těžký takhle říct. To je těžký, no. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Tolik zaměstnanci. Narážejí na druhé straně Hallakovi při náboru pracovní síly na předsudky, kdy se Češi obávají jejich cizího původu? Kamil HALLAK, ředitel firmy Etcimex -------------------Při nástupu jsme nikdy neviděli problém, bohužel při odchodu potom lidi hledaj chyby, proč odešli, a někteří lidi potom bohužel se ubírají tím jednodušším způsobem, řeknou, no, to jsou cizinci, tak tady je jasný, že to nemůže fungovat. A většinou to je vidět jenom u těch lidí, kteří odchází, a který byli problémoví. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------A řeknou vám to do očí nebo to se pak dozvíte nějak zpětně? Kamil HALLAK, ředitel firmy Etcimex -------------------Do očí ne až takhle. To se dozvíme od lidí nebo i na Facebook, že tam píšou nějaký komentáře. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------A snažíte se proti tomu nějak aktivně bojovat? Nebo mrzí vás to? Talal HALLAK, majitel a zakladatel firmy Etcimex -------------------Ne. Kamil HALLAK, ředitel firmy Etcimex -------------------Samozřejmě to mrzí každýho. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Říkají Kamil a Talal Hallakovi. Mimochodem mezi sebou mluví otec a syn často arabsky. S Libanonem udržuje hlavně pan Talal živý kontakt. Jeho domovina ho také naučila hodně o soužití kultur. Muslimové a křesťané tvoří takřka vyrovnaně přes devadesát procent obyvatelstva Libanonu, obě náboženství se ale dělí na řadu menších sekt a skupin. Talal HALLAK, majitel a zakladatel firmy Etcimex -------------------Ty kultury jsou vedle sebe, interaktivně oni spolupracujou, třeba když je tam Vánoce, oni slaví spolu, některý z nich, a když je islámský svátek, tak i oni slaví spolu.

Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Říká Talal Hallak, který sice pochází z muslimského prostředí, sám se však považuje za ateistu. Talal HALLAK, majitel a zakladatel firmy Etcimex -------------------Pro mě není téma, protože osobně jsem ateista a na tohle to nekoukám, na člověk, jestli to je křesťan nebo muslim, to mě, to mě nezajímá. Kamil HALLAK, ředitel firmy Etcimex -------------------My tady přistupujeme ke všem zaměstnancům stejně. Ať mají jakýkoliv původ, nejenom jakoby etnický, ale i třeba že mají jiný sexuální vyznání. A to my tak chceme ukázat, že tady to velmi respektujeme. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Shrnuje firemní a životní filozofii nový ředitel Etcimexu Kamil Hallak. A my se teď z Hradce Králové přesouváme do pražské Libně. Pokud se totiž někdy vaše děti batolily po velkých puzzlových dílech z barevné pěny, dost pravděpodobně pocházely z výroby firmy Malý génius. Její zakladatel Sergej Sinitsyn přišel do Česka z Ruska v roce 2005 a původně začínal s malou výrobnou hlavolamů a rébusů. Alespoň tak jsem ho poznala před osmi lety. Dnes sedíme na pěnových puzzlech, atypickém polstrování židlí, v kanceláři jeho dalšího obchodního projektu a Sergej Sinitsyn rekapituluje, jak se za tu dobu jeho zdejší podnikání posunulo. Sergej SINITSYN, zakladatel firmy Malý génius -------------------Rosteme každý rok o něco. Někdy víc, někdy míň. Fungujou nám e-shopy jak v Česku, tak i mimo Českou republiku. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Když jste tehdy začínal, jak bylo těžké se zorientovat v tom českém prostředí? Sergej SINITSYN, zakladatel firmy Malý génius -------------------Bylo to prostředí, které pro nás nebylo známé. Taky jsme dělali chyby. Takže postupně jsme šli tím směrem pěnových puzzlí a byl to správný krok. Dokonce před patnácti lety všechno bylo přesměrováno do Asie a byli jsme skoro jediný, kdo dělal to v Evropě z evropského materiálu. Teďka toho trošku víc, někdo to dělá taky v Česku, podle našeho příkladu. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Takže máte konkurenci. Sergej SINITSYN, zakladatel firmy Malý génius -------------------No, konkurenci máme, a možná díky ní prostě nesmíme stát na místě. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Firmě se daří i díky třem zaměstnancům a spolehlivým partnerům. Všem z Česka. Sergej SINITSYN, zakladatel firmy Malý génius -------------------Myslel jsem si, že jako manager dobré mít původně češtinu, protože je to komunikace se zákazníky a podobně. Pak jsem se podíval na ten trh zaměstnaneckej, a pro mě je jasný, že on je většinou z těch českých občanů, a na druhou stranu já nevybírám podle národnosti, já vybírám podle toho, co člověk umí, jaký je a co můžu od něj očekávat.

Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------V čem si myslíte, že je vaše výhoda, že nepocházíte z Česka? Sergej SINITSYN, zakladatel firmy Malý génius -------------------Například můj zaměstnanec mi řekl, máme technický problém, tak na českém internetu jsme nenašli řešení, tak šli jsme na ruský internet a našli jsme řešení. Takže mojí výhodou to, že máme více zdrojů informací. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Sergej Sinitsyn je spokojený nejen se svým podnikáním, ale celkově i s českým podnikatelským prostředím. Oceňuje možnost normálně s úřady komunikovat a řešit individuální dotazy. I když uznává, že v dobách sporu s konkurencí byl bezradný, na jaký orgán se obrátit s žádostí o pomoc. V současnosti je největší ambicí Malého génia navázat spolupráci se zavedenými hračkářstvími a dalšími kamennými obchody. Až v jejich regálech najdete pěnové puzzle nebo hlavolamy, bude tam nejspíš i cedulka Vyrobeno v Česku. Sergej SINITSYN, zakladatel firmy Malý génius -------------------Myslím, že je to konkurenční výhoda a dokonce my jsme ta firma, která dělá sto procent v České republice. I dělají to Češi. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Uzavírá Sergej Sinitsyn. Možná jste si toho všimli také, ve vietnamských a čínských restauracích, které v uplynulé dekádě vyrostly jako houby po dešti, začínají v poslední době obsluhovat Češi. A česky psané inzeráty Hledám práci najdeme i na vietnamských večerkách, hlavně v menších obcích. Českou obsluhu zaměstnala po letech i vyhlášená vietnamská restaurace Pho Vietnam na pražských Vinohradech. Giap Thi LAN, provozní restaurace Pho Vietnam -------------------/netlumočeno/ Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Provozuje ji paní Giap Thi Lan s manželem, čtvrtá generace kuchařů, která si své know-how přivezla z Vietnamu a dál ho rozvíjí v Česku. Dnes o podniku vycházejí příznivé recenze v novinách a zdejší recept na polévku pho zahrnul šéfkuchař Roman Vaněk do své knihy Pražská kuchařka. Giap Thi LAN, provozní restaurace Pho Vietnam -------------------Vaření je naše vášeň, bez něj bych nemohla existovat. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Řekla mi před časem paní Lan, která si sice na rozhlasový rozhovor v češtině netroufá, ale naprostá většina jejích vietnamských zaměstnanců se česky domluví. Proč tedy zaměstnávat Čechy? Je potřeba přiznat, že čeští zaměstnanci Vietnamců jsou širším fenoménem. Po letitém pozorování a zkoumání ho shrnuje sociolog Michal Nekorjak, toho času zaměstnanec Úřadu vlády. Michal NEKORJAK, sociolog -------------------Ty etnický ekonomiky, to je koncept sociologickej, který se zabývá tím, že u některých skupin imigrantů dochází k vytváření vlastních významných a stabilních ekonomických struktur, které se pro ně stávajíc zdrojem živobytí. A většinou se tyhle struktury vytvářejí v těch segmentech, o který

je jen slabý zájem, protože jsou třeba málo výnosný nebo jsou to takzvané opuštěné podnikatelské příležitosti, nebo vytvářejí úplně nové typy produktů a služeb. A u první generace imigrantů to lze považovat víceméně za pozitivní fenomén, protože tyhle lidi stojí před volbou mít špatně placené zaměstnání, nebo nemít zaměstnání žádný, a u následujících generací už je to na debatu, jestli to je dobře, nebo jestli to je znak nějaký nepodařený integrace. Takže když se vrátíme k tomu, co se děje u nás, tak v Česku máme dvě velký etnický ekonomiky, ukrajinskou a vietnamskou, a u Vietnamců můžeme říct, že někdy kolem roku 2000 došlo k vyčerpání tý dosavadní strategie, kterou uplatňovali v devadesátých letech. To znamená orientace na prodej levného textilu, a oni tudíž stáli před volbou, co dál, vymysleli nebo uplatnili strategii zakládání malých obchůdků, večerek. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------No, ale šestnáct let poté, znamená to, že se Vietnamcům tak daří, že si mohou dovolit zaměstnávat Čechy? Nebo je v tom zase jiná obchodní strategie? Michal NEKORJAK, sociolog -------------------Podle mě, co je na tom podstatný, je to, že to můžem považovat za pozitivní znak nějaký pokračující úspěšný integrace, jo? To znamená, že to podnikání není zapouzdření do tý vnitřní komunity, ale to, že se napojuje i na majoritu, že ji vtahuje jakoby do toho procesu etnický ekonomiky, je určitě znakem toho, že Vietnamci v další generaci u tohohle modelu ekonomickýho přežití v Český republice nezůstanou. To znamená, pravděpodobně dojde k nějakýmu postupnýmu rozmělňování. A z tohohle hlediska je víceméně jedno, jestli ty důvody jsou pragmatický, například z toho důvodu, že už nedokážou najít dostatečný počet zaměstnanců z vlastní komunity, nebo je to třeba potřeba komunikace se zákazníkama v českém jazyce, no. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Vysvětluje po telefonu sociolog Michal Nekorjak. A my teď pojďme do showroomu nábytku na míru. Firma Indeco působí na trhu přes jednadvacet let a její zakladatel a jednatel Marek Kralkowski je vystudovaný robotik z bratislavské univerzity. Narozen v Polsku. Marek KRALKOWSKI, zakladatel a jednatel společnosti Indeco, vystudovaný robotik -------------------Přeučil jsem se poměrně rychle jako ze slovenštiny na češtinu, protože přece jenom dávalo to v tom byznysu lepší pocit. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Říká Marek Kralkowski. Paní Marcela pracuje v Indecu pět let. Zákazníkům pomáhá vybírat a navrhovat nábytek podle jejich představ. Na chodu firmy nepozoruje, že by se polský původ majitele projevoval, ale na reakcích zákazníků ano. A nejsou vždy pozitivní. Marcela, zaměstnanec společnosti Indeco -------------------Asi nejvíc zabírá to, že jsme dlouho na trhu a máme za sebou řadu spokojených zákazníků. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Prozrazuje taktiku, jak negativní reakce odrážet. Právě ne vždy dobrá reputace polských výrobků způsobuje, že se mnoho podnikatelů v Česku ke svému polskému původu nehlásí. Marek KRALKOWSKI, zakladatel a jednatel společnosti Indeco, vystudovaný robotik -------------------Většinou bohužel je to obraz toho Poláka obchodníka s taškama v těch vlacích, tašky naplněný nějakým levným šuntem, a skutečně jako dává hodně času a hodně sil je prostě přesvědčit, že Poláci jsou dobří obchodníci a dá se s nima dělat byznys.

Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Zmiňujete tu ne příliš pozitivní reputaci, ta ještě navíc byla prohloubena tím skandálem před třemi lety zhruba nebo čtyřmi lety s polskými potravinami, kde se jednalo o konkrétní výrobek masný, solený technickou solí. Dopadlo to i třeba na vás? Marek KRALKOWSKI, zakladatel a jednatel společnosti Indeco, vystudovaný robotik -------------------Ano. Tady byli velice nedůvěřiví obecně k polským produktům, polským firmám. Takže skutečně my třeba v Klubu polskýho kapitálu jsme se velice angažovali v tom, abysme ty pověry a polopravdy zvrátili a snažili jsme se to dát na pravou míru. Takže myslím, že se to povedlo. Nicméně ano, dosáhlo to všechny, potravinářský firmy zejména, nás jako nábytkáře míň, ale ta nedůvěra tam byla. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Jaký zájem je obecně polských podnikatelů? Buď rozšířit svůj záběr, anebo začít podnikání v Česku? Marek KRALKOWSKI, zakladatel a jednatel společnosti Indeco, vystudovaný robotik -------------------V poslední době obrovskej nárůst, a to z prostýho důvodu, protože přestože Čechy jsou, zdálo by se, nejbližším Polsku sousedem, mimo to Češi jsou v Polsku nejoblíbenějším národem, tak to Česko není považované automaticky za první směr, kterým by firmy chtěly expandovat. Naopak mnohokrát jako když už nevědí prostě kam, tak říkají, je, tady máme Čechy přece jenom. A jelikož takhle to fungovalo, tak teďka v posledních letech skutečně ten zájem o, o český trh narůstá. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Indeco dnes zaměstnává zhruba stovku zaměstnanců. Další pobočku má na Slovensku, kde pracují hlavně slovenští Maďaři, konstatuje se smíchem Marek Kralkowski. V Česku jsou ale skoro všichni spolupracovníci Češi. Marek KRALKOWSKI, zakladatel a jednatel společnosti Indeco, vystudovaný robotik -------------------Pracujeme v Čechách, platíme tady daně a pro mě je naprosto pochopitelné zaměstnávat Čechy. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Podle Marka Kalkowského krize z předešlých let značně pročistila nábytkářský trh, což je dnes výhodné hlavně pro jeho firmu. Protože je ale kvalitních řemeslníků konstantní nedostatek, musela firma přikročit i k zaměstnávání Ukrajinců. Toto se ukazuje jako obecnější problém všech firem v Česku bez ohledu na původ zaměstnavatele. Jakmile společnost chce a může růst, musí se časem poohlédnout i mimo nabídku českého pracovního trhu. Ukazuje to i příklad firmy Isolit-Bravo, dodavatele v automobilovém průmyslu. Milan ŽEMLIČKA, personální ředitel, Isolit-Bravo -------------------Naše fabrika stojí v místě, kde těch firem, výrobních závodů a podobnejch společností je více. Druhý bod je to, že mladá generace, která se zařazuje nebo by měla zařazovat do pracovního procesu, se nezařazuje tak, jako jsme byli zvyklí v předchozích desetiletích. Anebo nemají o práci zájem. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Vysvětluje potřebu zaměstnávat cizince Milan Žemlička, personální ředitel v Isolit-Bravo. Od 1. srpna byl proto po několikaměsíčním jednání s vládou spuštěn projekt Ukrajina - rychlejší a pohodlnější nábor nízkokvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny do českých továren. Jedná se zejména o soustružníky, šičky, slévače nebo řidiče. Přestože byl program otevřen až pro pět tisíc

lidí, zatím se do něj přihlásilo kolem sto dvaceti osob. Proč odhady nevyšly? To se ptám Jitky Hlaváčkové ze Svazu průmyslu a dopravy. Jitka HLAVÁČKOVÁ, Svaz průmyslu a dopravy -------------------Ten zvláštní režim pro zaměstnávání Ukrajinců nižší kvalifikace je omezen kvótami, kdy na srpen je to sto sedmdesát, a potom by to mělo být měsíčně tři sta sedmdesát. A ta kvóta je dána lidskou kapacitou, co jsou schopni na tom generálním konzulátu ve Lvově vyřídit. A druhý důvod toho pomalejšího rozjezdu je v tom, že firmy už ani nedoufaly, že to bude, takže nebyly připraveny v tom smyslu, že vy než ty lidi zaměstnáte, tak musíte mít nahlášeno třicet dní to volné místo na Úřadu práce, a musíte mít už sehnané ty lidi na té Ukrajině. Takže oni ty firmy teď vlastně, někdo byl připraven a měl ty lidi, a někdo je nemá. A proto ten pomalejší rozjezd. Ta vyjednávání byla obtížná, protože samozřejmě nejsme tu jenom my, zástupci zaměstnavatelů, ale jsou tu taky odbory, které hájí zájmy zaměstnanců. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Proč jste vsadili na Ukrajinu? Jitka HLAVÁČKOVÁ, Svaz průmyslu a dopravy -------------------Tak, jednak je tam taková příbuznost mentality a kultury, jednak tam není jazyková bariéra. Mluvila jsem o tom se zástupci firem, a ty říkali, že zkoušeli třeba zaměstnance z Rumunska, a tam že je problém, protože Rumun umí pouze francouzsky a český podnikatel s francouzštinou na tom není zrovna, není to běžný cizí jazyk. Takže tam vlastně vyhrála ten důvod té jazykové přístupnosti. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Skutečně tedy ale nelze ty pracovníky rekrutovat mezi Čechy? Máme teď rekordně nízkou nezaměstnanost, ale to může být jenom sezónní výkyv. Nebo je to nějaký dlouhodobější strukturální problém? Jitka HLAVÁČKOVÁ, Svaz průmyslu a dopravy -------------------Je to dlouhodobější problém, protože dneska na tom Úřadu práce jsou vlastně většinou lidé nezaměstnatelní, čili prověřovalo se to, zkoušelo se to, takže to není o tom, že by to byl sezónní výkyv. Ta struktura toho vzdělání a učňovského školství není zaměřena tím způsobem, co potřebujou ty firmy. Vlastně dneska máme rozvoj a je hodně zakázek, tak ty firmy prostě potřebujou více zaměstnanců na směnný provozy, a mají problém to obsadit a přicházejí o ty zakázky, což je taky nepříjemné do budoucna. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Říká Jitka Hlaváčková ze Svazu průmyslu a dopravy. Mariola PYTLÍKOVÁ, ekonomka -------------------Narůstal počet studií, které dokazují, že imigranti svým odlišným způsobem přemýšlení nebo názory přispívají k zvyšování kreativity a inovativnosti. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Naznačuje aktuální trendy ve výzkumu pracovního trhu ekonomka Mariola Pytlíková. V dnešním pořadu jsme vám představili čtyři zaměstnavatele, kteří si dlouholetým působením a chováním na trhu vydobyli ve svém oboru respekt. Platí tu daně a ve většině případů tady i vyrábějí. Nemůžeme ale pominout, že zahraniční zaměstnavatelé jsou třeba i obchodníci s narkotiky, čínské zpravodajské služby nebo provozovatelé pseudozpravodajských webů s prokremelskou propagandou. I ti pod různým krytím zaměstnávají Čechy, jak již delší dobu upozorňují zprávy BIS a Národní protidrogové centrály. Společenský přínos takových firem je ale, na rozdíl od našich

dnešních čtyř respondentů, minimálně sporný. Zaujatý poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu Plus vám přeje Daniela Vrbová.

WTO podpořila Brusel ve sporu s Moskvou ohledně vepřového masa 19.8.2016

ČRo Plus str. 4 19:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Aleš KOUBA, moderátor -------------------Světová obchodní organizace podpořila Brusel ve sporu s Moskvou ohledně vepřového masa. Rusko zavedlo embargo na dovoz prasat a vepřového z Evropské unie před dvěma lety. Opatření zdůvodnilo případy nákazy africkým prasečím morem v některých oblastech EU. Arbitrážní panel Světové obchodní organizace ale rozhodlo, že pro takový zákaz tehdy Moskva nesplnila příslušné mezinárodní normy. Podle Bruselu dnešní arbitrážní rozhodnutí dokládá, že ruské embargo nemá mnoho společného se skutečnými hygienickými nebo zdravotními riziky. Moskva se k rozhodnutí zatím nevyjádřila. Má nyní ale 60 dnů na to, aby se odvolala. Podle agentury AP by Světová obchodní organizace v budoucnu po Rusku mohla požadovat, aby zákaz upravila nebo zrušila.

ČRo Radiožurnál Rozhovor s Martinem Francem, odborníkem na dějiny stravování a životního stylu 19.8.2016

ČRo Radiožurnál str. 1 10:05 Host radiožurnálu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------7 minut po 10 přeji pěkné dopoledne. Se mnou ve studiu je historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu Martin Franc. Pěkné dopoledne, dobrý den. doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Dobrý den. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tak jsem se dočetla, že český obložený chlebíček, naše specialita, kterou prý nemají nikde jinde na světě, slaví letos 100. Jak vypadal ten chlebíček před 100 lety? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Tak, podle těch zpráv, co máme, tak měl být s antipastou a sardelovým očkem. Ale já musím přiznat, že jsem dost skeptický jak k nějakému výročí, zejména přesně určenému kvůli nějakému roku u gastronomických jevů a zrovna tak jsem skeptický k těm národním specifikům. V obou případech se většinou jedná o nějaké konstrukty, které mají zlepšit prodejnost určitých produktů právě tím odkazem na jejich specifičnost nebo na to, že slaví nějaká výročí. Konec konců celý konstrukt národní kuchyně tak, jak vzniknul koncem 19. století, byl především produktem

restauratérů a prostě a s tím spojených profesí obecně cestovního ruchu. Můžeme si to ukázat i třeba na české národní kuchyni. Ještě Jan Neruda prohlašoval za nejtypičtější české jídlo švestkové knedlíky. Jenže švestkové knedlíky mají z hlediska restaurace jednu nevýhodu. Špatně se na ně pije pivo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------To je skutečně, no, je to pravda. doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Takže vlastně se vytvořilo nové národní jídlo, a to byla vepřová. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vepřová, knedlík, zelí. doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Vepřová, knedlík, zelí, což ovšem zase jako tak úplně neodpovídalo reálné tradici, takže Rakušané by rozhodně neřekli, že to je nějaký český národní pokrm, protože pro ně je to národní pokrm zrovna tak. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jinými slovy takové to vysvětlení, že vlastně jak jsme blíže k severu, tak potřebujeme taková ta těžká jídla a tak dále, to je jenom vysvětlení, v podstatě národní kuchyně vznikla v hlavách tehdejších restauratérů a tehdejších v uvozovkách marketingových kouzelníků? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Určitě, určitě, obecně to se samozřejmě netýká jenom české národní kuchyně. Obecně to, co se označuje jako národní kuchyně, je určitý konstrukt, který byl zpracován tak, aby vyhovoval tomu restauračnímu provozu, aby se dobře prezentoval v tom turistickém ruchu. Ostatně i dnes jsme svědky toho, že dochází k nějakému přeformulování té národní kuchyně, aby zase vyhovovala těm současným požadavkům a aby poskytovala sice nějaké zdání originality, specifičnosti k těm zahraničním turistům, ale zase, aby nebyla příliš odlišná. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Hostem Dopoledního Radiožurnálu je historik a také odborník na dějiny stravování a životního stylu a Martina France se můžete ptát na http://www.radiozurnal.cz. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Hostem Dopoledního Radiožurnálu je docent Martin Franc a jedno z jeho badatelských zaměření je následující. Dějiny životního stylu a konzumu v Československu v letech 1945 až 1989. Proč má smysl studovat každodennost minulého režimu? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Tak, tuhle otázku bych asi rozdělil na dvě. Proč má smysl studovat každodennost? Na to je poměrně jednoduchá odpověď, protože pokud se chceme od minulosti poučit o tom jak jednají ty nejširší vrstvy občanů, jak se vyvíjí společnost, jaká je její reálná kultura, ne ta, která se předvádí jako ta vysoká kultura, ale to, čím lidé žijí, tak na to musíme studovat každodennost. Ale složitější je skutečně odpověď na to, proč studujeme každodennost toho období před rokem 1989, kdy se vyskytuje námitka mnoha lidí, že přece oni si to pamatují, oni nepotřebují, aby jim někdo vyprávěl

jaká byla každodennost před rokem 1989, protože sami v tom žili. Tak tady je třeba říct, že ta, ten individuální pohled je sice velice cenný, ale může být někdy zavádějící. Člověk žije v bublině aniž si to sám uvědomuje. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Pardon, zavádějící ve smyslu, že s námi cloumá vlna nostalgie našeho šťastného dětství a tak dále? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Taky, ale jde taky o to, že každý člověk má jen svou individuální zkušenost, kouká se na to vlastně skutečně z pohledu té úzké bubliny v jaké se pohybuje. A i když máme takovou představu, že ten režim před rokem 1989 vytvářel jakousi nediferenciální masu, že všechno probíhalo stejně, není tomu tak. Velmi se liší třeba vzpomínky na to, na zásobení obchodů, pokud ten člověk žil v Praze nebo pokud žil někde na vesnici neb spíše zemědělském městečku. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já se omlouvám, že vstupuji ještě do vaši řeči, ale jak to udělat, aby se vlastně ten výzkum každodennosti nestal jenom reprodukováním nějakých dobových banalit nebo realit? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------No, to je samozřejmě velké nebezpečí, a poměrně často k tomu bohužel dochází. No, asi takovým nejproduktivnějším přístupem k tomu je neustále si uvědomování, co je vlastně cílem, že cílem není jenom nějaký popis, to nemůže být cílem ani u výzkumu každodennosti v rudolfinské době, protože nejde jen o to ukojit nějakou zvědavost jak to vypadalo před několika sty lety, ale tím cílem vždycky je zjistit nějaké souvislosti. Něco, co propojuje ten jev zároveň se současností, protože i když historie je věda o minulosti, tak vždycky je to minulost vztažené k současnosti. A tu minulost zkoumáme jen proto, že v ní hledáme odpověď na nějaké problémy současnosti, na nějaké otázky, odpověď na nějaké otázky, které klade současnost. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vy zkoumáte dějiny životného stylu a konzumu v Československu, řekněte mi, od kterého data nebo od nějakého řekněme mezníku má smysl mluvit o konzumní společnosti, buď v Československu nebo obecně? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------To je velice složitá otázka, protože například rakouský profesor Roman sanglhuber napsal knihu, v překladu se jmenuje ta kniha Počátky konzumní společnosti, a on tyto počátky konzumní společnosti vidí v tom našem prostoru, tedy prostoru té habsburské středoevropské monarchie na přelomu 18. a 19. století, takže z určitého úhlu pohledu už tehdy přichází konzumní společnost. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A z jiného úhlu? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Z jiného úhlu se o tom může mluvit řekněme od druhé poloviny 50. let, kdy se velmi výrazně rozšířila přece jen ta výroba, výroba pro spotřebu, kdy se výrazně zvětšil sortiment té nabídky spotřebního zboží, a kdy taky ta společnost na to byla velmi nastavena, kdy vlastně se pro velkou část té společnosti spotřeba, hmotná spotřeba stala tím nejdůležitějším aspektem jejího života. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka --------------------

Dalo by se to zjednodušit na otevření první samoobsluhy? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Tak zjednodušit by se to dalo, je to zjednodušení, ale docela výstižné, protože právě samoobsluha jako forma prodeje, si vyžaduje některé jevy, které právě jsou spojené s tím, co můžeme označit jako konzumní společnost. Ale asi k tomu musíme podotknout, že zas podle některých i dobových sociologů vlastně ta konzumní společnost před rokem 89 vůbec nenastala, protože především ekonomové definují konzumní společnost jako společnost, kde tím limitem je koupěschopnost obyvatelstva. Tak tomu do roku 89 nebylo, protože stále zůstávala limitem nabídka zboží na trhu, která byla velmi, velmi omezená zejména v některých segmentech. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A my se ještě do socialistické samoobsluhy a tím pádem i k ženě za pultem vrátíme. Hostem Dopoledního Radiožurnálu je docent Martin Franc. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Píseň o Československu, také možná součást jakési nostalgie. Martin Franc, historik a odborník na dějiny stravování a životného stylu je se mnou ve studiu. Můžeme se ještě dostat do jedné z těch prvních samoobsluh vlastně v tehdejším Československu? Já jsem totiž někde četla, že tam ty plány s těmi samoobsluhami byly dalekosáhlé, vlastně stejné jako plány na to, že jednou bude nájemné zadarmo a telefony nebudeme platit, ale nevím, jestli jsem se dostala k těm správným historickým pramenům? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Tyhle plány skutečně existovaly. Ony byly spojeny s tou představou, která se rozšířila na konci 50. let a na samém začátku 60. let, že velmi brzo vznikne komunismus, že socialismus se přemění na vyšší formu, tedy komunismus. A zatímco v socialismu jako základní ekonomické pravidlo mělo platit, že každému podle jeho zásluh, podle jeho práce, tak v komunismu mělo platit, že každému podle jeho potřeb, a to znamenalo, že se počítalo s tím, že se postupně odbourá placení, že bude zboží zdarma. Ale samozřejmě uvědomovali si i řekněme ti ideologové, kteří se vznášeli v oblacích, že tak narychlo skokem ta změna nelze provést a spíše mluvili o přerůstání, prorůstání prvků komunismu do socialismu. A jedním z takových prvních rysů nebo těch prvních prvků komunismu se mělo stát odbourání například placení nájemného nebo placení za telefon, placení za městskou hromadnou dopravu a podobně a dále se měl tenhle ten systém rozšiřovat a rozšiřovat, ale narážel na jeden velký limit, se kterým si dost dobře nevěděli ti ideologové rady, a to byla otázka toho zboží, které nelze masově vyrábět, kde nelze tu poptávku všech bez problémů uspokojit. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Můžete být konkrétní? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Samozřejmě, jsou to třeba umělecké předměty, protože na nich nejde jen, že by se vytvořilo tisíce kvalitních kopií třeba grafických a podobně. Při tom prožitku uměleckého díla máte prožitek taky z jeho pravosti a z jeho unikátnosti, to znamená, že prostě něco musí existovat pouze unikátně, abyste z toho měli ten pravý prožitek. A teďka byla otázka, jak rozdělit tento unikátní předmět? Nebo když to vezmeme na ty potraviny, tak jsou některé potraviny, kterých je vždycky prostě v přírodě nedostatek, třeba lanýže. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------To už jsme zašli ale hodně daleko s komunismem.

doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Ale pokud chcete ten princip uskutečnit do důsledku, tak musíte položit i otázku, jak se bude, jak se budou distribuovat v komunismu lanýže nebo třeba pravý kaviár? Vidíme dneska, že i tam ty zdroje zdaleka nejsou nevyčerpatelné a že je velký problém vlastně dodávat toho kaviáru stále větší a větší množství na trh. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Takže, když vznikl v roce 1957 Tuzex, tak bylo jasné, že vlastně tyhle myšlenky někdy z počátku 50. let už se nikdy nestanou? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Ne, tak to ne, ten Tuzex byl vnímaný jako dočasné řešení, to běželo vlastně paralelně ještě právě na začátku 60. let byly i takové předpovědi, když jsme mluvili o těch samoobsluhách, že vlastně další fází budou prodejny na bázi prodejních automatů a pak se přejde do té další fáze, kdy v těchto prodejních automatech si budou lidé jenom to brát už, už to nebudou platit. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Docent Martin Franc je dnes hostem Dopoledního Radiožurnálu. Vaše otázky, které píšete na náš web, přidáme v druhé části našeho rozhovoru po zprávách. / Písnička / / Zprávy / / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Dnešní Host Dopoledního Radiožurnálu je odborník na dějiny stravování a životního stylu docent Martin Franc je se mnou ve studiu. Bavíme se o konzumní společnosti, o době, kdy vlastně můžeme tu společnost nazývat konzumní. A můžeme o konzumní společnosti mluvit ve chvíli, kdy ta společnost využívá reklamu? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Já si myslím, že samozřejmě pro konzumní společnost je typické, že využívá reklamu. Ale reklama může existovat i ve společnosti, která třeba konzumní není, ale z nějakého důvodu se snaží předstírat ať už sama sobě nebo jiným, že konzumní společností je. / Ukázka / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tak, to jsme si připomněli ve vysílání Radiožurnálu, kde je hostem Martin Franc, pana Vajíčko a vrátili jsme se zpátky k reklamě, na kterou si možná někdo ještě pamatuje. Jak si vlastně tehdejší režim, když jste říkal, že si to musí nějak ospravedlnit, jestli jsem dobře interpretovala váš výklad, jak si vlastně ospravedlňoval kapitalistickou reklamu? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Tak on především zdůrazňoval, že je to reklama socialistická. A čím se lišila tedy ta socialistická reklama, především v té teorii o té kapitalistické, měla se lišit tím, že nesvádí toho spotřebitele ke koupi, ale poučuje ho, ukazuje mu novinky a vysvětluje mu výhodnost těch produktů, které nabízejí ty jednotlivé podniky.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Kdo vlastně rozhodoval o tom, kdo bude mít reklamu v Československé televizi a kdo ji tam mít nebude? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Normálně se to zadávalo tak, jak se to zadává teďka, jen je třeba říct, že podniky prostě měly vyčleněné určité procento prostředků na propagaci a mohly si rozhodnout jakým způsobem je využijí a spíš byl problém, že některé ty podniky, to procento bylo tak velké, že měly ty problémy prostředky na propagaci vyčerpat. A to znamená, že někdy dělaly i propagaci věcem, které nepotřebovaly žádnou propagaci nejenom kvůli tomu, že jich, stejně to museli ti spotřebitelé kupovat, ale i kvůli tomu, že se jednalo třeba o zboží, které ve skutečnosti bylo určeno pouze do velkoobchodu a tedy reklama v televizi nebo v rozhlase nebyla, byla z tohoto hlediska zcela zbytečná. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Stalo se někdy, že třeba někdy ten podnik udělal tu reklamu tak dobře, v uvozovkách, že se stalo potom to zboží nedostatkovým? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------To se stávalo, to se stávalo poměrně běžně a dokonce jedna taková velká kampaň, byla to kampaň v polovině 60. let na zvýšení spotřeby sladkovodních ryb, která měla velmi široký záběr sahající od právě televizních spotů až prostě po vydávání speciálních kuchařek a podobně, tak ta kampaň byla skutečně tak úspěšná, že pak byl sladkovodních ryb velký nedostatek. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Proč ta kampaň vlastně vznikla? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Konkrétně tahle kampaň vznikla z toho důvodu, že Sovětský svaz omezil dodávky mořských ryb a tedy jako náhražka byly vnímány tyto sladkovodní ryby. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Hostem Dopoledního Radiožurnálu je docent Martin Franc, vaše otázky přidáme za okamžik. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Docenta Martina France se ptáte v Dopoledním RAdiožurnálu hodně na jídlo. Tak za všechny Zuzana Jandová: "Často slýchám, že na různá jídla, například oplatky a tak dále, byla za našeho dětství lepší, kvalitnější. Je to skutečně tak, nebo to pouze zkresluje vzpomínka a nostalgie na krásná dětská léta?" doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Tak do určité míry to pravda být může. Já si myslím, že někdy paradoxně určitá technologická zaostalost byla přínosem pro kvalitu, to znamená, že některé příměsi, které se dnes objevují v těch potravinářských produktech, tak tehdy nedokázal ten průmysl vyrobit, musel by je třeba dovézt ze Západu, a to by bylo příliš nákladné, takže raději tam byly větší ty podíly těch základních surovin, těch, které tam chceme vidět. A samozřejmě taky do určité míry pozitivní roli hrál ten systém norem, materiálových norem a technologických norem na výrobu v podstatě každého

potravinářského produktu, který zajišťoval určitou standardní kvalitu. Musíme ale zároveň říct, že jak neexistoval takový ten vyslovený podprůměr, tak zároveň neexistovaly ani takové ty skutečně špičkové speciality. Prostě drželo se to v nějakém řekněme solidním průměru. A ještě bych doplnil jednu věc, abychom si to zase příliš neidealizovali. I ten systém norem se velmi často narušoval různými výjimkami kvalitativními, které zase tu kvalitu výrazně zhoršovaly a platilo i třeba pro tak základní produkty jako bylo mléko nebo máslo, kdy v dobách, kdy byl nedostatek těchto produktů, ty normy umožňovaly vyšší příměs v tomto případě například vody. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Bavíme se také o době, kdy fungovalo něco, co se jmenovalo exportní souběh. Můžete to vysvětlit? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Exportní souběh, to byl takový specifický, to byla skutečně specifická záležitost. Samozřejmě ten potravinářský průmysl, ale i průmysl textilní a vůbec spotřební, tak ten jeho hlavním cílem bylo pokud možno získat co nejvíc peněz na západních trzích, vyvézt prostě to československé zboží za tvrdou měnu, které byl tady pořád velký nedostatek. Ale někdy se stávalo, že ten zahraniční zákazník to odmítl to zboží z nějakého důvodu, ať už z kvalitativních důvodů nebo třeba kvůli tomu, že sám se ocitl v nějakých potížích a podobně a pak se toto zboží objevovalo i na domácím trhu. A co bylo takové paradoxní a z hlediska občanů velice smutné bylo, že toto zboží, které bylo vyráběno pro cizinu, bylo velmi často mnohem kvalitnější, než bylo to zboží, které bylo dodáváno na domácí trh. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Takže takzvaná podpultovka. doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Ano, mohla to být nebo velmi často to byla podpultovka. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Muž, který se zabývá dějinami životního stylu a konzumu v Československu v letech 45 až 89 docent Martin Franc je dnes se mnou ve studiu. Kdybyste měl vyjmenovat pět charakteristických prvků nebo oblastí té každodennosti ze života běžné rodiny během socialismu v Československu, které by to byly? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Tak asi se těžko hledají nějaké, jen těch pět prvků, ale já si myslím, že to musíme nějakým způsobem hierarchizovat, že určitě klíčovým polem, o kterém jsme zatím v tom našem rozhovoru vůbec nemluvilo, a které patří přitom do těch dějin každodennosti, je vlastně ta každodennost těch mezilidských vztahů. A tam můžeme říct a zvýraznilo se to právě v těch 70., 80. letech, že skutečně takovým stabilizujícím prvkem té společnosti byla rodina. Ten důraz na rodinu byl mimořádně silný i s tím, že ten režim vlastně do těch vztahů v rodině zasahoval relativně velmi omezeně. Takový ten intervencionismus a dokonce i v případech, kde by nám to přišlo přirozené, se objevoval spíše sporadicky. Třeba ty případy týrání a tak se řešily velmi často v mnohem menších intervencích než třeba my bychom dneska očekávali. Takže rozhodně pokud bychom měli hovořit o každodennosti, tak určitě bych dal jako prvek rodina a s tím úzce souvisí už vlastně taková hmotná potřeba, a to je bydlení. Tam se dají najít specifické rysy asi, kdybychom mluvili o nějakém symbolu, tak pokud jde o exteriéry, tak určitě by to byla sídliště, pokud jde o interiéry, tak ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Černobílý televizor Diana.

doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Bytová stěna a samozřejmě v ní nějaký ten televizor, který byl skutečně centrem toho dění. Pokud bychom měli mluvit o nějakém symbolu pro tu oblast stravování, tak to se samozřejmě už hledá daleko hůře, protože tam ty symboly jsou specifičtější, asi se těžko bude hledat něco, co by celou tu širokou oblast charakterizovalo pro ta 70. a 80. léta, i když takový ten pochoutek a podobně, to by jistě každý pamětník dokázal vyjmenovat. Velmi často se mluví v této souvislosti o Vitacitu. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já bych ty pochoutky úplně vynechala. Mě zajímá, kdybychom přejeli hranice a podívali se do rakouské rodiny ve zhruba stejném městě, zhruba stejné velikosti, jaké atributy bychom našli tam? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Já si myslím, že bychom byli překvapeni, že se to až tak dramaticky nelišilo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------My jsme v 70. letech? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Jsme v 70. letech. Samozřejmě, že rozdíly bychom tam našli. Ale třeba ta koncentrace na rodinu a to fungování těch mezilidských vztahů bylo vlastně velmi podobné. Ostatně když byste měli možnost nahlédnout třeba do rodinných fotoalb lidí v Rakousku, tak s překvapením zjistíte, že se velmi podobají vašim fotoalbum právě z dětství z těch 70. let. Je tam úplně stejný ten vztah členů rodiny mezi sebou a velmi často je tam i to pozadí dosti podobné. I v Rakousku znají právě třeba tu obdobu toho, co se u nás označuje jako socialistický biedermeier, prostě taková ta masová podoba interiéru jak se vyvinula v těch 70. letech. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A pokud jde o konzum a o ty hmotné věci, tak kdy ujeli Rakušáci, v 80. letech až později? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------No, samozřejmě v některých bodech bychom ty odlišnosti našli. Především v tom, že třeba ta nabídka zboží se mnohem rychleji proměňovala, že tam skutečně produkty mnohé fungovaly jenom jednu sezónu. Tady naopak, když nějaký produkt byl uvedený na trh, tak už se v podstatě očekávalo, že už na tom trhu téměř zůstane navždy, takže v tom určitě ty odlišnosti bychom našli. Ale jinak pokud jde o takový ten obecný standard, tak tam se skutečně to začlo prohlubovat až v druhé polovině 70. let a zejména pak v letech 80. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já mám na vás poslední otázku. Vy se zabýváte dějinami životního stylu, konzumu, každodennosti, mluvil jste o tom, že ta historie vlastně slouží současnosti, až nás příští generace budou soudit na základě dějin konzumu a stravování, jak dopadneme? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Já si myslím, že nelze na základě každodennosti nějakou civilizaci soudit či dokonce odsoudit. Dopadneme, že jsme byli úplně stejná generace nebo úplně stejně hodnotná generace jako byly generace před námi a jaká bude generace těch lidí, kteří hodnotí. Prostě jsme lidmi své doby, nějakým způsobem nás ovlivňuje a my se s tím snažíme nějak vyrovnat, což se jednomu daří lépe, jednomu hůře, ale obecně nejsme asi nějaká civilizace, která by měla končit apokalypsou, ani nejsme civilizace, která vyústí v nějaký konečný lidský ráj.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Generaci našich rodičů ovlivnila televize, nás internet, co čeká tu další generaci? doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------No, tak to bohužel nevím, protože myslím si, a myslím, že to dokládá právě i ten internet, že aby si někdo dokázal představit, co bude takovýmhle zásadním faktorem v těch dalších generacích, na to je potřeba větší schopnost pohledu do budoucna než tedy mám já. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A znalosti technologií možná. doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------A znalosti technologií, samozřejmě. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Historik, odborník na dějiny stravování životního stylu Martin Franc, Host Dopoledního Radiožurnálu. Stejně děkuji za ten vhled a díky za váš čas. doc. Martin FRANC, historik, odborník na dějiny stravování a životního stylu -------------------Děkuji, na shledanou.

ČT 1 Navýšení chovu skotu 18.8.2016

ČT 1 str. 7 18:00 Události v regionech - Brno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------V Jihomoravském kraji za první pololetí přibylo skotu. A to přesto, že chov mléčných krav se zemědělcům stále častěji nevyplatí. Výkupní cena mléka klesá. Někteří proto vsadili na chov na maso. O 10 procent rozšířilo svá stáda třeba družstvo Skála na Blanensku. osoba -------------------My se nacházíme ve stáji, která v minulosti sloužila pro chov mléčných krav. Nyní tady odchováváme plemenné býky, je tady odchovna plemenných býků s kapacitou nějakých 220 kusů ročně. Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka -------------------Zatím prázdné stáje už zítra ožijí. A potvrzují obecný trend, že místo na mléko farmáři stále častěji chovají krávy a býky na maso. Václav PLISKA, předseda, Zemědělské družstvo Skály -------------------V roce 2008 a 9, kdy vlastně nastala první mléčná krize, jsme zbytek dojných krav odprodali a plně

jsme se věnovali jenom chovu masných skotu. Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka -------------------V době krize totiž mlékárny vykupovaly litr mléka za pouhých 5 korun a 80 haléřů. Teď o 7 let později jsou výkupní ceny jen o 30 haléřů výš. Zákazníci tak sice v obchodě koupí levné mléčné výrobky, hospodáři ale tratí. Naopak výkupní cena hovězího masa se drží kolem 50 korun za kilo a pro farmáře tak představuje stabilní výdělek. Václav PLISKA, předseda, Zemědělské družstvo Skály -------------------Díky rekonstrukcím všech stávajících středisek na zimoviště na masný skot a zatravněním většího počtu hektarů na pastevní areál samozřejmě ekonomika roste tím, jak se zvyšuje stav těchto krav. Dominika ŘEBÍKOVÁ, redaktorka -------------------Farma tak s tím, že by v budoucnu zase dojila, už ani nepočítá. Ani tyto krávy nejsou na mléko. Osmdesátka jalovic tu čeká na zařazení do některého z pěti stád. Na jihu Moravy v prvním pololetí přibyla tisícovka krav a býků. Celorepublikový trend je ale opačný. Podle Václava Plisky jsou na vině právě nízké výkupní ceny mléka. Dominika Řebíková, Česká televize.

ČT 24 Skutečné dopady brexitu na Británii a EU 18.8.2016

ČT 24 str. 3 21:31 Horizont

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Jsou to necelé dva měsíce, co se Britové rozhodli odejít z Evropské unie. A černé prognózy o úpadku ekonomiky se zatím nevyplňují. Naopak. Třeba počet žadatelů o podporu v červenci výrazně klesl. Číslo ukazuje, že Británie je stabilní. Podobný vývoj očekávají odborníci i v příštích týdnech a měsících. Jan RANDOLPH, analytik -------------------Záleží na tom, jaké smlouvy po brexitu bodu naši politici mít s bývalými evropskými partnery. O tom je třeba jednat. Otázkou také je, jakou hru současná vláda hraje. V Evropě jsou politické hlasy pro rychlý rozchod, zaznívají ale i argumenty pro delší vyjednávání, během kterého se toho více vyřeší. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Tlaky na co nejrychlejší odchod Británie z Unie přitom sílí. Nejhlasitější je Německo, které chce jednat tak rychle, jak je to možné. Vláda Theresy Mayové na to ale není ještě zdaleka připravená. Brexit se tak může protáhnout. Michael ROTH, německý státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Do konce roku by měl být opravdu dostatek času na to, aby se vše zorganizovala a přizpůsobilo nové situaci. K tomu není potřeba žádný další politický tlak. Jsem přesvědčen, že ekonomický tlak ze strany Velké Británie je sám o sobě dost silný. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka --------------------

Po telefonu zdravím ekonomku a politoložku Michaelu Ševčíkovou. Hezký večer. Michaela ŠEVČÍKOVÁ, politoložka a ekonomka, VŠE -------------------Hezký večer. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Jak jsem říkala, dva měsíce od referenda o brexitu. Viděli jsme politickou bouři, ale ekonomika se po prvním šoku jakoby stabilizuje. Je to proto , že vlastně zatím nic nemění v tomhle ohledu? Michaela ŠEVČÍKOVÁ, politoložka a ekonomka, VŠE -------------------Já si myslím, že minimálně v nadcházejících 2,5 letech bude zachován současný status vzájemných vztahů. A i po tom co Velká Británie Evropskou unii opustí, očekávám, že bude fungovat v jakémsi režimu výjimek a přechodných opatření, aby se zamezilo větším otřesům na všech stranách. Faktem je to, že britská ekonomika je silná, postavená na pevných fundamentech a také vysoce inovativní a samotný brexit jí tedy na kolena v žádném případě nepoloží. Na druhou stranu, o čem se moc nehovoří, je také nezdravě zadlužená a s největším deficitem běžného účtu /nesrozumitelné/ ze všech zemí Evropské unie. Takže právě zejména v oblasti veřejných financí a dalším zadlužování vidím nemalá rizika v nadcházejících letech. A ta právní nejistota, ať je již oprávněná, či nikoliv, se bude stupňovat v okamžiku zahájení rozhovorů o vystoupení a pak zejména, jak se bude blížit samotné datum skutečného odloučení. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Jak už jsem říkala, Unie tlačí na to, aby to zahájení rozhovorů padlo co nejdříve. Nemohlo by tím důvodem být i to, že někdo ve vedení Unie prostě přeje, aby Británie odešla rychle a co nejbolestněji, aby prostě její příklad netáhnul? Michaela ŠEVČÍKOVÁ, politoložka a ekonomka, VŠE -------------------Ať už bude ta realita jakákoliv, tak evropský establišment bude výsledky dohody o vystoupení vždycky prezentovat jako méně výhodné než kdyby Spojené království členem Unie zůstalo. A bude chtít ukázat, že opustit Evropskou unii se jednoduše nevyplácí. A tady já hovořím zejména o evropských institucích, o establišmentu evropských institucí. Protože racionálně všechny strany vědí a těmi stranami myslím členské státy, že pokračování v ekonomické spolupráci je pro ně výhodné. A jako vodítko nám může sloužit ukazatel vzájemného obchodu, protože pro velké země, jako je právě Německo a Francie, je Velká Británie atraktivním trhem, kam ve velkém vyváží. Sice než například Velká Británie exportuje na evropské trhy. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Poprosím už jen velmi stručně. Hodně se taky mluvilo o potřebě reformovat Evropskou unii. Tam se taky ještě nic neděje. Michaela ŠEVČÍKOVÁ, politoložka a ekonomka, VŠE -------------------Rozhodně se v Evropské unii neděje zatím nic, co by bylo důvodem přílišného či vlastně jakéhokoliv optimismu o skutečných reformách. A naopak jsme byli svědky možná zbytečných výroků některých vrcholných představitelů evropských institucí. Já zde mám na mysli především předsedu Evropské komise Jeana Claude Junckera, který pár po britském referendu prohlásil, že chce brexit /nesrozumitelné/, aby se rozšířila i na zbývající země Evropské unie. A to je právě asi to poslední, co chtějí obyvatelé těchto zemí slyšet v kontextu vážných problémů, se kterými se potýká samotná eurozóna a i s ohledem na to furt nevyřešenou řeckou krizi. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Michaela Ševčíková. Děkujeme.

Michaela ŠEVČÍKOVÁ, politoložka a ekonomka, VŠE -------------------Děkuji, na shledanou. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Brexit řeší Británie na mnoho frontách, včetně gastronomie. Výrobci registrovaných regionálních potravin se bojí, že odchodem z Unie přijdou o ochranné známky a trh zaplaví levné kopie. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Pečlivě vyrovnané, dozlatova propečené typické masová koláče patří k anglickému městu Melton Mowbray tak jako šampaňské ke kraji Šampaň. Ty pravé mohou pocházet jen odsud. Steven Halem je jedním ze zdejších pekařských mistrů. Do masových koláčů používá jen vepřové bez chemických konzervantů. A voňavé kousky musí udržet tvar i bez formy. O to, aby tradiční recepturu chránila ochranná známka, usiloval téměř 15 let. Stephen HALLAM, ředitel podniku na výrobu masových koláčů -------------------Pokud přijdeme o evropskou ochranu, bude muset naše země vymyslet a zformulovat zákony, které na to navážou. A budou navždy chránit náš masový koláč z Melton Mowbray a další produkty. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Podobné je to i se sýrem /nesrozumitelné/. Jeho modrá plíseň musí vznikat podle přísných pravidel. Certifikát kvality přesně určuje ingredience i jejich poměr. Nic jiného se za sýr Stilton vydávat nesmí. Gastronomické poklady z Melton Mowbray, stejně jako dalších 70 britských potravin teď chrání evropská legislativy. Zdejší výrobci se ale bojí, že až Británie s Evropou svazky přetrhá, trh zaplaví levné napodobeniny. Mathew O´CALLAGHAN, předseda, Asociace pro ochranné známky -------------------Znamená to, že kdokoliv bude moci vyrobit masový koláč z Melton Mowbray, například v Polsku. A to aniž by využíval správný recept, tedy ho bude dělat ve formách, nebude používat maso bez konzervantů a bude tam dávat méně než 30 % vepřového. Udělá zkrátka levnou napodobeninu v Polsku a bude to v Británii prodávat pod stejným jménem. Veronika PITROVÁ, redaktorka -------------------Zrušení ochranných známek, by nejspíš dopadlo i na britskou ekonomiku. Lokální potraviny a pracovní místa s nimi spojená, Británii vydělávají miliardy liber ročně. Jde tedy o víc, než jen o grastronomické vlastenectví. Veronika Pitrová, Česká televize.

České potraviny v řetězcích 23.8.2016

ČT 24 str. 15 20:00 90' ČT24

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A ve spojení už jsme se Zdeňkem Juračkou, předsedou Asociace českého tradičního obchodu. Dobrý večer. Zdeněk JURAČKA, předseda, Asociace českého tradičního obchodu

-------------------Dobrý večer. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Bude maso skutečně české, tedy z českých chovů nebo i toto, co jsme slyšeli, se dá nějak obejít? Zdeněk JURAČKA, předseda, Asociace českého tradičního obchodu -------------------Tak naše asociace tam má výjimku prodávat české zboží, to znamená i české maso a my vyhledáváme, protože jsme především regionální prodejci, tak vyhledáváme regionální podmínky, regionální výrobny a prodáváme dost českého masa, řekl bych, určitě 80 procent. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kdy teď začne platit tedy ta změna, že už nebude možné používat ono označení vyrobeno v České republice, tak snadno, bude jednodušší orientace pro zákazníky v tom, co kupují, odkud? Zdeněk JURAČKA, předseda, Asociace českého tradičního obchodu -------------------My tohle to vítáme, tohle to opatření. Jako já jsem to říkal i panu ministrovi, protože je strašná inflace značek. Každej dneska značí, každej se snaží prodat a prodávat jako pod českou vlajkou něco, co není českýho, je nejenom teda neseriózní, ale řekl bych, že to je přímo nezákonný a domnívám se, že ty opatření, který teďko směřují k tomu, aby skutečně teda zákazník poznal to, co je český a bylo mu to vyloženo, tak je to nejlepší řešení, které se mohlo najít. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak se vůbec liší ceny masa z tuzemských chovů a ze zahraničí a proč tam jsou rozdíly? Zdeněk JURAČKA, předseda, Asociace českého tradičního obchodu -------------------Tak na to se zeptejte spíš odborníků, ale já vám zase řeknu na druhou stranu to, že prodej českého masa jde nahoru, i když ty jeho ceny jsou vyšší jako. Je to dobrá orientace, zákazník se orientuje na české výrobky a na české maso, kor, když ten zákazník má na půdě označeno, z kterého je to chovu, že to je dokonce třeba od sousední farmy, kde nakupujeme jak pro spotřební družstva, tak pro ostatní tu českou síť, takže zákazník to vítá a je ochoten za to zaplatit. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Přesto si dodavatelé, tedy ti tuzemští, zdá se, nevedou příliš dobře nebo nejsou alespoň podle jejich pohledu ve srovnatelném postavení při uzavírání smluv s řetězce, ve kterých prodávají své zboží, alespoň to vychází z nejnovějšího průzkumu ministerstva zemědělství. Kdy 79 procent dotazovaných dodavatelů si myslí, že mají menší výhody a horší postavení, než řetězec. Čím je to způsobené? Co na to říkáte? Zdeněk JURAČKA, předseda, Asociace českého tradičního obchodu -------------------Tak je to zejména způsobeno tím, že se řeší významná tržní síla a je to vzato /nesrozumitelné/ za trošku špatný konec jako, momentální zákon o významné tržní síle sice část věcí řeší, abysme podporovali jako asociace regulaci trhu ze strany působení řetězců, ale neřeší tu zásadní věc. Neřeší expanzi řetězců. Teď si představte, že je tady, dejme tomu, 63 procent řetězců, které, které vlastní trh s potravinami, až jich bude 80 procent, až budou 3 vedoucí, vedoucí, ve vedoucím postavení 3 řetězce, dovedete si představit, jak ten trh bude vypadat jako? My o tom uvažujeme nahlas, informujeme ministerstva, trošku bušíme do bubnu, ať se zabývají systémovými věcmi a neřeší věci dílčí. Michala HERGETOVÁ, moderátorka --------------------

Znamená to, že novela zákona o významné tržní síle nepřinesla zlepšení? Zdeněk JURAČKA, předseda, Asociace českého tradičního obchodu -------------------Já se domnívám, že na té novele se pracuje jako, my jsme zákon o významné tržní síle podpořili, chtěli jsme tam některé úpravy, protože jestli je šitý horkou jehlou zejména působením některých poslanců, který těsně před druhým čtením do toho nadiktujou nesmyslný ustanovení, které potom projde a obrátí se spíš proti českým řetězcům než zahraničním. Takže jako my podporujeme, jsme v pracovním týmu paní poslankyně Balaštíkové, tak se pracuje na novele tohohle toho zákona. Já se nedomnívám, že ten zákon by mohl být špatný, ale říkám, že neřeší všechno a řeší to podstatný. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Když se podíváme na tu praxi, mají vůbec tuzemští malí dodavatelé nějakou šanci nesouhlasit či pozměnit smlouvu s velkým obchodním řetězcem? Zdeněk JURAČKA, předseda, Asociace českého tradičního obchodu -------------------To se, jako se zeptejte, trošku, trošku je mi to úsměvný, protože já to slyším na každým kroku a vždycky se říká: "No, tak tu smlouvu neuzavírejte, no, a co budeme dělat, že jo, takhle jako, jsem říkal: "Tak je lepší zkrachovat čestně než se nechat dotlačit do kouta a umřít nečestně jako, ale jako ten tlak těch, té významné tržní síly těch řetězců je skutečně obrovský. Jako já bych nechtěl být v roli středního nebo, nebo menšího výrobce, který se snaží uplatnit na trhu, proto já právě říkám: "Pojďme všichni do toho a řešme podstatný věci, neřešme dílčí zákony, jestli se bude platit za 30 dní, nebo za 35 dní,ale řešme, stávající stav české ho trhu, vztahy dodavatelů a obchodníků a řešme expanzi řetězců. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Návrh Zdeňka Juračky. Díky za něj, hezký večer. Zdeněk JURAČKA, předseda, Asociace českého tradičního obchodu -------------------Hezký večer.

denik.cz Ve čtvrtek začne Země živitelka, bude tam asi 400 vystavovatelů 18.8.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika Redakce / ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České Budějovice - Na českobudějovickém výstavišti začne příští čtvrtek mezinárodní výstava Země živitelka. Organizátoři očekávají, že ji během 6 dnů navštíví kolem 100 000 lidí jako v předchozích ročnících. Vystavovatelů bude o něco méně než loni, zhruba 400. Výstavní plochy jsou ale obsazeny. " "Klademe důraz na vyšší odbornost vystavovatelů. Přednost mají ti, kteří vystavují vysoce odborné artefakty související se zemědělstvím. Každý rok se nám to daří lépe," řekl ředitel výstaviště Leoš Kutner. Výstavy se zúčastní vedle domácích i 21 vystavovatelů z Evropy, Ameriky i Asie Novinkou letošního agrosalonu bude Pavilon zemědělské techniky, kde bude vystaven i kombajn

SM 500, který byl vyrobený v roce 1970, podle obchodního ředitele výstaviště Václava Polana byl celosvětovou špičkou a jednoznačně předběhl svou dobu. Své 70. narozeniny v pavilonu pak oslaví značka Zetor. Zajímavostí letošního ročníku je i to, že se organizátoři více zaměří na rodiny s dětmi. "Děti si budou moci vyzkoušet laserové, interaktivní hry tematicky věnované rybářství a myslivosti s názvem Ulov si svého sumce nebo Zastřel si svého jelena," řekl Polan. Uskuteční se i soutěž Králičí hop, při které budou děti se svými mazlíčky přeskakovat překážky. Země živitelka je jedinou výstavou v ČR, která zahrnuje celý zemědělsko-potravinářský sektor Rozdělena do jednotlivých oborových dnů a například sobota, která je tradičně nejnavštěvovanějším dnem výstavy, tak bude patřit dožínkám. "Máme sklizeno zhruba 60 procent obilí a 98 procent řepky. Loni jsme měli sklizeno. V případě, že bude slunečné počasí, tak máme sklizeno za dva týdny. Výnosy budou letos kvůli deštivému počasí horší," řekl poradce prezidenta Agrární komory Jan Záhorka. V potravinářské části se výstava zaměření na oceněné výrobky od regionálních výrobců, národní značku kvality Klasa a další marketingové značky. Chybět nebudou ani ochutnávky a prodejní stánky. Z odborných akcí je připraven například seminář Svazu pekařů a cukrářů, Podpora rozvoje venkova či diskusní fórum ovocnářů. Zasedat bude i představenstvo Agrární komory ČR, kterého se zúčastní i ministr zemědělství Marian Jurečka. Na výstavu přijedou i mnozí další ministři, včetně premiéra Bohuslav Sobotka. Zahájení výstavy se už tradičně zúčastní prezident Miloš Zeman."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/ve-ctvrt...tam-asi-400-vystavovatelu-20160818.html

Dieta Diana Kobzanová: 24.8.2016 Dieta str. 16 rozhovor Michala Komrsková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MOJE DIETA JE ZDRAVÝ ROZUM.“ ŽIJE V KANADĚ, MILUJE ŘÁD A RÁDA BĚHÁ. ÚSPĚŠNÁ MODELKA A MODERÁTORKA STRÁVILA PÁR LETNÍCH DNÍ V PRAZE A S DIETOU SI POPOVÍDALA O ŽIVOTNÍM STYLU. Čekáte lehce potrhlou rozjetou holku, potkáte se s dospělou sebevědomou ženskou, která má ve svých 34 letech už dost porovnáno. Někdejší Miss, později úspěšná modelka se proměnila v pohotovou a vtipnou moderátorku. Uváděla vlastní pořady na rádiu Frekvence 1, ale obstála i v nočních vysíláních, která doprovázela reality show Vyvolení. S maminkou malé Elly jsme se společně prochechtaly rozhovorem, který vznikal v jejím fantastickém bytě s výhledem na siluetu Hradčan. Do řeči nám občas štěkla její bulteriérka Mia. „Rozmazlila jsem si psa, s dítětem si dávám pozor,“ říká s lehkou ironií v hlase Diana. * Vaší dceři je rok a tři čtvrtě. Kolik energie vás stálo získat zpátky své vlastní tělo? Hm… Mám lhát, nebo mám říct, jak to bylo? * Jestli chcete říct dva dny, tak si pojďme trochu zalhat, ale samozřejmě by byla lepší historka, jak jste s poporodní váhou bojovala.

Hm… Když jsem šla z porodnice, měla jsem o tři kila míň, než když jsem otěhotněla. Přibrala jsem jenom osm nebo devět kilo. Neměla jsem žádné problémy, skoro bych neřekla, že jsem těhotná. Do konce sedmého měsíce jsem běhala na pásu. Většinu času jsem byla sama doma, tak jsem toho nechala – kdybych upadla, nikdo se po mně deset dní, než Michal přijede domů, nebude shánět. Začala jsem aspoň rychle chodit do kopce. * „Aspoň“ rychle chodit do kopce v sedmém měsíci, to musí být úplná pohoda. Zase by vás aspoň někdo našel. V té době bylo už minus třicet, takže to moc pohoda nebyla. Ale jen díky tomu, že jsem celé těhotenství sportovala, šla poporodní kila dolů snadno. A upřímně, vysoký ženský to taky mají trochu jednodušší. Kdybych přibrala patnáct kilo, pořád to bude vypadat jinak než u holky, která má sto sedmdesát centimetrů a přibere stejných patnáct. Při odchodu z porodnice jsem naopak vypadala hrozivě. Navíc jsem od začátku byla úplně sama, Michal asi tři dny po tom, co přišla malá na svět, odjel na týden pryč. Podotýkám ale, že to bylo moje rozhodnutí, ať to nezní jako: chudák holka, všichni se na ni vyprdli. * Nechtěla jste u sebe mít ani maminku? Nikoho, komu bych nemohla říct, děkuju za pomoc a uvidíme se zítra. To přes půl světa moc nejde. Mám skvělou tchyni i mámu, ale taky mám docela ráda samotu. Vůbec jsem nevěděla, jak to bude vypadat, až přijdu z porodnice domů, a při představě, že tam budu mít ještě dalšího člověka, ke kterému bych cítila nějakou povinnost bavit se, tlachat, jsem si raději pořídila slečnu na výpomoc. A po šestinedělí jsem začala znovu běhat. * Chyběl by vám pohyb? Možná je to tím, že jsem na běh byla zvyklá, a taky proto, že jsem hodně zorganizovaná. Chodím včas, mám ráda ve všem pořádek, nešla bych si lehnout, kdybych neměla nádobí v myčce. A nedělá mi to problém. Mám ráda, když je ve věcech řád. S malým dítětem a psem to ani jinak moc nejde. * Jak vám do tohohle spořádaného konceptu zapadá život na dvou stranách zeměkoule? Zapadá! V Kanadě jsme od půlky září do dubna, do května většinou ve Státech, takže tam máme zimní výbavy, a tady jsme přes léto. Nic moc nepřevážím, v květnu v Calgary, den před odletem, otevřu lednici, zjistím, co do září nevydrží, a rozdám to nebo vyhodím. Stejně to udělám se vším od kuchyně po kosmetiku a pak se můžu vrátit jen s kufry a být rovnou doma. Kamarádky se mi smějí, jaký mám ve všem pořádek. Já vím, že to zní hrozně. * Nezní to hrozně, jen překvapivě. Pro mě je to ale přirozené. Třeba vím, že v sobotu ráno letíme, ve čtvrtek večer budu mít zabaleno, v pátek už si jen dojdu na kafe, pouklidím tu, a v sobotu ráno vstaneme o 40 minut dřív a úplně v klidu dojedeme na letiště. Organizace je důležitá. * A kam jste zakopala tu rebelku, co plnila bulvár? To je jen obraz v médiích, nikdy jsem rebelka nebyla. Pořád říkám věci tak, jak jsou, možná s věkem už není člověk tak ujetej. Vždycky jsem byla takhle zorganizovaná, vždycky jsem měla zaplacenou pojistku, když mi někdo odřel auto, radši jsem ho nechala opravit, než abych jezdila otlučenou plechovkou. Jenže bulvár vám nepřijde domů, aby se podíval, jestli máte naklizeno. * Je tahle spořádanost taky součástí vašeho zdravého životního stylu? Rozhodně, problémy nezmizí, ty se musí řešit. Lidi, kteří je před sebou hrnou doztracena, pak trpí žaludečními vředy a mají neurózy a bolesti hlavy. Opíjejí se, aby zapomněli, potlačili smutek… Já se opiju z radosti, že mám všechno hotový. Mít vyřešeno je zdravé nejen pro žlučník, ale i pro hlavu. Když nemáte resty, snáze se vám žije.

* Jak se vám žije v Kanadě? Kanada má krásnou přírodu, ale žít nastálo bych tam nechtěla. Michal tam pracuje, jsme rodina, proto jsme pohromadě. Že bych se odstěhovala z Prahy do Kanady jen tak, to by mě fakt nenapadlo. * Musela jste si tam zvykat? Hodně, protože tam spousta věcí funguje jinak, než jsme zvyklí. S tříletou zkušeností tvrdím, že třeba zdravotnictví máme tady mnohem lepší než v Kanadě. Rodila jsem tam, mám dítě a občas mě nemine jít k doktorovi. Tady jdete k pediatrovi, k očaři, v Kanadě máte rodinného doktora, k němuž chodíte všichni. Stejná paní doktorka udělá mně gynekologický výtěr, Michalovi se podívá do krku a dceru očkuje. V Čechách je přístup k lékařům mnohem pohodlnější. * Když porovnáte životní styl tady a v Kanadě, který bude zdravější? Nevím. My se tam s nikým moc nestýkáme. A nevadí nám to. Těch osm měsíců tam jsme jen my tři a pes. Chybí mi práce, protože jsem osm let moderovala, ale lidi ne. Mám holku, která mi pomáhá s dcerou, s tou si pokecám, když chci, ale před sousedy utíkáme, to zní divně, viďte? * Ani ne, vždyť oba máte exponovaná povolání. Michal je pořád mezi lidmi, tam i tady. Má čtyři volné dny v měsíci a většinou na ně přiletí z druhé strany Ameriky. To se tak dospí, nebo s týmem den volna využijí k charitě. Když už je doma, poslední, co by chtěl, je jít se někam družit. A mně to vyhovuje taky, i když jsem tam jinak sama. * Jak tedy vypadá váš osamělý kanadský život? Michal nosí peníze, já se starám o všechno včetně vypadlých pojistek. A přijde mi to úplně v pořádku. Kdybych po něm chtěla, aby v tom jednom dni volna řešil, kdo nám přijde zkontrolovat plynový kotel, asi bych se cítila trapně. * Vy jste tady ale měla docela rozjetou kariéru moderátorky, nestýská se vám z pozice ženy v domácnosti po práci? To víte, že stýská! Do jiného stavu jsem přišla ve dvaatřiceti, do té doby jsem byla zvyklá pracovat, něco budovat a být nezávislá. I proto jsem ráda, že žijeme v Kanadě. Kdybych měla dítě tady, v Praze, měla bych nutkání neustále něco stíhat souběžně s tím, že jsem máma. Podle mě by ale v době, kdy jsou děti malé, měla ženská sedět doma na zadku. Jasně, práce mi chybí, ale moje dcera je v tuhle chvíli důležitější. * Budu si vás teď chvíli představovat jako hospodyňku. Jak rodině vaříte? Zdravé jídlo je základ a my máme rádi dobré jídlo. A nemám na mysli, že jdeme do dobré restaurace, máme rádi dobré domácí jídlo. Michal po mně občas vyžaduje, ať kupuju biopotraviny, já jsem přesvědčená, že když mu dám biopomeranč a normální pomeranč, nepozná rozdíl. Poznám ho akorát podle účtenky. Ale třeba se pletu. Kupuju dobré maso od našeho řezníka, ať už na vaření, tak třeba i opravdu dobrou šunku. Obecně se snažím kupovat kvalitní potraviny, s kterými pak dál sama nějak pracuju. Vařím na másle, nevím, jestli je to zdravé, ale rozhodně je to dobré. Nesmažím, nic nám neplave v tuku, jíme zdravě a pijeme vodu. I když… kolu máme v lednici taky. * Kdo u vás pije kolu? My oba. Máme ji takzvaně na slehnutí. Plzeň je tady k sehnání jen ve specializovaných prodejnách s alkoholem. * Teď zvažte, jestli to chcete přiznat.

Klidně. Co se týče zdravého životního stylu, jsem přesvědčená, že nejdůležitější ze všeho je vyváženost. Dneska je hodně v módě nejíst nic, co obsahuje lepek, lidi pak mají víc energie… Nedokážu to posoudit, nikdy to totiž nevydržím. Nemám vůli a hlavně abych stála u regálu a četla, co je bez lepku a co s ním, radši vezmu něco, co máme rádi. Nemyslím si, že je v pořádku nejíst maso. Lidi odjakživa jedli maso, kdybychom jedli bobule, už dávno jsme vymřeli. Možná není v pořádku jíst upravený cukr, ale zase mám ráda sladké. * Volíte tedy zdravou střední cestu? Určitě. Dejte si všechno, nač máte chuť. Dneska jsem si obědvala výpečky se zelím a knedlíkem. Nedělám to často, ale vařím je i doma. Jen je udělám ze skvělého masa a nevařím je, když má Michal před zápasem. To udělám přírodní kuřecí steak, bílou rýži a salát. Když má po zápase, klidně si dáme nějakou prasárničku. * Tak povídejte… Guláš! Jenže ten taky udělám z kvalitního hovězího. Asi opravdu jíme nadstandardně. Třikrát denně připravuju domácí jídlo, každý den, i když bych taky někdy nejradši udělala sendviče. Lidi, kteří chodí do práce, to mají těžší. Snídani zhltnou za běhu, k obědu bagetu nebo nějaké to meníčko, večer si dají k pivu hermelín a hotovo. Nechci hodnotit, jestli je to dobře nebo špatně, ale my ráno snídáme dvě míchaná vajíčka, toustový chléb a čaj, a vařím i obědy a večeře. * Fit podle Diany * Kolik uběhnete kilometrů? „Běhám pět až deset kilometrů v závislosti na čase a míře únavy.“ * Jak rychle běháte? „Pět kilometrů většinou za dvacet sedm minut.“ * Kolikrát týdně běháte? „Minimálně dvakrát, maximálně pětkrát týdně.“ * Běžela byste závod? „Ne.“ * Na jakou obuv spoléháte? „Běhám jen v botách Asics.“ Diana v kuchyni * Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? „Určitě řízek! A taky svíčková na smetaně.“ * Kdy jste začala vařit? Až v Kanadě? „Začala jsem vařit na základní škole, babička mě naučila všechno.“ * Co nikdy nesníte? „Koprovku nebo segedín.“ * Máte nějakou potravinu, kterou jste si oblíbila v Kanadě? „Strouhaný kozí sýr se semínky granátového jablka.“ * Co vám nikdy nechybí v lednici? „Máslo, šunka, plátkový sýr a plato vajec.“ Foto popis|

ZDRAVÉHO JÍDLA Kult Dieta str. 26 téma měsíce Jana LeBlanc Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 24.8.2016

zpět VŠICHNI CHCEME JÍST ZDRAVĚ, BÝT ZDRAVÍ, CÍTIT SE SKVĚLE A STEJNĚ I VYPADAT. CO ALE TERMÍN „ZDRAVÉ JÍDLO“ OPRAVDU ZNAMENÁ? Jsou zdravé potraviny výhradně ty, které si sami vypěstujeme nebo koupíme na farmářském trhu s označením bio? Nebo mají pravdu makrobiotici? A co vegani, kteří tvrdí, jak se cítí skvěle, když nepozřou nic z toho, co se jen otřelo o zvíře? Jsou zdravější zastánci raw stravy, kteří nejedí tepelně upravované potraviny, nebo příznivci paleo diety, kteří se stravují, jako by byli v době kamenné?

A CO KDYŽ JE TO NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO? Zdraví je trend a hlavně skvělá příležitost, jak nám pod heslem, pod nějž se schová cokoli, taky prodat cokoli. Zdraví, které dřív bývalo normálním stavem, nám dnes výrobci potravin a doplňků a všeho možného předkládají jako cíl a smysl života, na němž je dennodenně třeba tvrdě pracovat a hlavně za něj hodně utrácet. Přitom jednoznačná definice zdraví vůbec neexistuje. Podle Světové zdravotnické organizace je to stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody, je ovšem na každém, jak si ji vyloží. Se zdravým stravováním je to podobné. Stravování je jen jednou složkou zdravého životního stylu, a nikdo zatím přesně nedefinoval zdravou potravinu, zdravý pokrm nebo recept. Můžeme říct, že salát je zdravý. Platí to ale i ve chvíli, kdy ho hltáte po hádce se šéfem nad klávesnicí počítače? Než abych vám předkládala další teorie a doporučení, vzala jsem to tentokrát z jiného konce. Oslovila jsem odborníky i laiky, kteří se zdravím a zdravým jídlem zabývají a poprosila jsem je, aby se zamysleli nad tím, co tyhle pojmy znamenají pro ně. CO TO ZNAMENÁ ZDRAVÉ JÍDLO A JÍST ZDRAVĚ PODLE NÁS V DIETĚ? * Jíst hlavně to, co někde běhalo, skákalo nebo jsme si mohli utrhnout a jídla z toho připravená. * Nejíst nic, co se vyslovuje ve většině jazyků na světě úplně stejně. * Jíst všeho s mírou a tak pestře, jak to v daný okamžik jde. * Nejíst před obrazovkou počítače nebo televize, ale u stolu. * Udělat si na jídlo čas a myslet na to, co jíme. * Snažit se sledovat, co nám dělá dobře a podle toho si sestavit jídelníček. * Dávat si co nejméně zákazů, příkazů a omezení, protože je stejně budeme porušovat. * Nic si nevyčítat. Důležitější než zdravé jídlo je zdravé množství MARGIT SLIMÁKOVÁ, specialistka na zdravotní prevenci a výživu, autorka Zdravého talíře a populárního blogu http://www.margit.cz * Co pro vás znamená termín „zdravé jídlo“? Domácí jídlo ze základních kvalitních potravin. Výběr konkrétních potravin by měl záležet na našem aktuálním zdravotním stavu, chutích a kultuře. Třeba člověk s alergií na kravské mléko ho pít nebude, stejně tak člověk z etických důvodů odmítající zabíjení nebude jíst maso. Vše k životu nezbytné a prospěšné lze získat z řady potravin, nemusíme jíst všichni stejně. * Můžeme tedy vůbec hovořit o zdravém a nezdravém jídle, nebo jde spíš o zdravé a nezdravé množství? Množství je zásadní, ale přesto bych se pojmům jako zdravé a nezdravé jídlo či pití nebránila. Plechovkové nápoje typu Fanta, Coca-Cola, hamburger z McDonald’s nebo margaríny s trans tuky sice nikoho na místě nezabijí, ale ani nepřinášejí nic, co by nám v jídelníčku chybělo. Nevidím důvod se jimi živit. * Není to tak dávno, co za jednu z nejvíce nezdravých potravin byla považována vejce, která dnes mají statut superpotraviny. Jak se může během pár let otočit názor na to, co je a co není prospěšné, úplně naruby? Vejce byla na zakázané listině kvůli špatně strukturované studii a ještě horšímu vyhodnocení této studie, na základě které se nasycené tuky a cholesterol určily za viníky nemocí srdce a cév. Naštěstí mezitím proběhla řada dalších výzkumů, které takto jednoznačnou souvislost nepotvrdily. Stav je mnohem komplikovanější a už víme, že třeba nadbytek cukrů a trans tuky, kterými se „nezdravé tuky“ nahrazovaly, škodí ze všeho nejvíce. Proto ten obrat v doporučeních. * Pět zdravých potravin podle Margit Slimákové, u kterých bude pojem zdravý platit i za deset let: * Zelená listová zelenina

* Bobulovité ovoce, například borůvky * Vejce v biokvalitě * Kvašená zelenina jako například okurky nebo zelí * Tučné ryby (losos, tuňák) z volného lovu a neznečištěných moří MUDr. JAROMÍR JIŘÍK, lékař, profesionální sportovec, kondiční a mentální trenér * Co je to zdravé jídlo? Neexistuje jedna defi nice univerzálně platná pro všechny. Neodvažoval bych se tvrdit ani to, že univerzálně zdravé jídlo je zelenina nebo ovoce. Je prokázané, že když jí člověk od rána do večera pouze syrovou zeleninu, která obsahuje dost dusitanů, tělu to rozhodně dobře nedělá. V ovoci jsou zase vitaminy, to je pozitivní, ale je tam také hodně cukrů, po kterých se tloustne, pokud to s jeho konzumací přeháníte. Zdravé jídlo je individuální záležitost, která se odvíjí od konkrétního člověka, jeho způsobu života, jeho psychiky a dalších věcí. * Znamená to, že i bůček může být zdravý? Čistě teoreticky ano, i bůček může být zdravý. Když slýchám od lidí, kterým je kolem devadesátky, že takhle jedli celý život, můžu sice říct, že obecně je takové stravování nezdravé, ale pro ně je to přirozené. Poslední dobou se díváme jen na složení jídla, jenže stejně důležité věnovat se i tomu, v jaké společnosti ho jíte, v jakém čase, kolikrát do týdne nebo do měsíce, co za práci děláte, jak moc se hýbete a hlavně co za reakce očekáváte od svého těla po snědení určitého jídla. * Co je zdravé pro vás? Už třicet let používám princip, kdy jím jeden den jen bílkoviny a druhý den pouze sacharidy. Třeba dneska jsem měl k obědu hovězí líčka, ale bez bramborové kaše, se kterou se podávala. Odmalička jsem sportoval a ověřil jsem si, že jde pro mě o ideální způsob stravování pro momentální výkon člověka. Tělo zbytečně nezatěžuju, protože strava je velmi rychle zpracovatelná, a člověk podává slušný výkon. * Jaký největší mýtus koluje mezi lidmi o zdravé stravě? Lidé ji nevidí v kontextu toho, jak by chtěli, aby následně fungovalo jejich tělo. Jestliže potřebuju trénovat na maraton, musím jíst jinak než člověk, který chce shodit dvacet kilo. Čím dál častěji lidé chápou zdravý jídelníček jako systém zákazů a příkazů a nikdy nekončícího sebezapření. Mají pocit, že když budou následovat nějaký trend, třeba přestanou jíst chleba a začnou se ládovat vejci, pomůže jim to k tomu, aby se cítili lépe a byli zdraví. Každá restrikce a omezení ale vytváří stres, který je v konečném důsledku horší než to, že jste si dala něco, co je obecně považováno za nezdravé. * V čem děláme největší chybu? Nutíme se do něčeho, co nám není příjemné nebo nás dokonce otravuje. Když držíte dietu, při které si něco zakážete, je to nesmírně frustrující. Naopak často zapomínáme na rovnováhu příjmu a výdeje, která je pro zdraví zásadní. JAK TO VIDÍ ŠÉFKUCHAŘI MAREK ŠÁDA, šéfk uchař Restaurace Mlýnec, Zátiší Group, Praha * Co pro vás znamená zdravé jídlo? Každé jídlo připravené s láskou, v rozumné míře a v klidu. * Jaká je momentálně nejzdravější surovina ve vaší kuchyni? Červená řepa. Podle mě zcela opomíjená superpotravina, která v poměru cena kvalita válcuje

ostatní superpotraviny, například tak vyzdvihovaná semínka chia. * Změnilo se stravování Čechů za posledních pět deset let? Jednoznačně ano. Čím dál víc lidí se zajímá o původ surovin a nebojí se experimentovat. Na farmářských trzích jsou k dostání různé druhy zeleniny a ovoce, které dřív znali jen šéfkuchaři, mluvím třeba o topinamburu, černém kořenu a dalších. * Znamená to, že si Češi už nemyslí, že zdravý je kuřecí plátek s broskví? Kde je vůle, je i cesta. Mladší generace kuchařů se zdravým jídlem zaobírá a je odvážnější, na druhou stranu je tu pořád starší generace kuchařů, která se zajetých návyků těžko zbavuje. Pak je na lidech, aby si vybrali, co jim vyhovuje. GIANLUCA GIARDI, šéfkuchař divize školního a firemního stravování Fresh and Tasty, Zátiší Group, Praha * Co pro vás znamená zdravé jídlo? Každé jídlo, které nám dává energii na to, co aktuálně děláme a které nám z dlouhodobého hlediska umožňuje zůstat fit. * Liší se nějak to, co považujeme za zdravé v Česku a co považují za zdravé v Itálii, kde jste se narodil? Když jsem před šestnácti lety odcházel z Itálie, pojem zdravá strava mezi běžnými lidmi prakticky neexistoval. Znalo ho jen pár zasvěcených. Dnes je situace stejná jako v Česku, tento pojem se skloňuje všude. * Lze hovořit o zdravém a nezdravém receptu? Zdravá strava je především strava vyvážená, obecně považuji recepty, které pracují s rostlinným základem, za zdravější než pokrmy založené na základu živočišném. A pochopitelně záleží na úpravě. Zelenina je obecně považována za zdravou, ale záleží na tom, jestli ji připravíte v páře nebo osmažíte. * Co je momentálně nejzdravější surovina ve vaší kuchyni? Preferuji vyváženost, proto je těžké jmenovat jen jednu. Nedávno jsem začal používat více celozrnných obilnin, kterými nahrazuji škrobovou zeleninu typu brambory, kukuřice a hrášek. Přijdou mi nutričně mnohem bohatší a pro člověka stravitelnější. * Mají Češi podle vás zájem o zdravé stravování? Množství informací o zdraví a zdravé stravě značně převyšuje zájem Čechů o ně. Určité pokroky vidím, ale na můj vkus se Češi stravováním pořád zabývají příliš málo. * ZDRAVÝ RECEPT Z KUCHYNĚ GIANLUCI GIARDIHO Ječmenové soté se zeleninou Na 4 porce: * 250 g bioječmene, 1 cuketa, asi 300 gramů, 1 červená paprika, 1 červené cibule, 100 g bazalkového pesta, extra panenský olivový olej, sůl – Uvařte ječmen ve slané vodě podle návodu na obalu. – Na pánev s olivovým olejem nasypte na kostičky nakrájenou cibuli a restujte, dokud nezměkne. – Přidejte na kostičky nakrájenou cuketu, červenou papriku a obojí nechte povařit, dokud nezměknou. – Jakmile je zelenina dostatečně měkká, promíchejte ji s uvařeným ječmenem a dochuťte solí. – Na závěr dolaďte bazalkovým pestem. *

Anketa: CO PRO VÁS ZNAMENÁ ZDRAVÉ JÍDLO? JANA HAVRDOVÁ, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz Každé, kde je vyvážený poměr bílkovin, tuků a cukrů a jím ho pouze tolik, kolik opravdu potřebuji, nebo o něco méně. Snažím se, aby byl můj jídelníček pestrý a chutný. Ráda vařím, proto se tím, co celá rodina jíme, zabývám. Zkouším nové recepty, které s kamarádkami sdílíme s veřejností na stránkách http://www.ourlovelycooking.com IVETA BENEŠOVÁ, bývalá profesionální tenistka Nerada mluvím o zdravém jídle, radši mám pojem zdravý životní styl, kde je v rovnováze nejen složení jídla, ale také jeho množství, fyzický pohyb, péče o tělo zvnějšku a další. Zdraví je pro mě komplexnější množina než zdravé a nezdravé suroviny, ze kterých si uvařím oběd. HELENA ČECHUROVÁ, výživová poradkyně a fitness trenérka Základem zdravého jídelníčku je pro mě zelenina. Zdravé jídlo je každé, které přijímám do těla bez aditiv, chemických úprav a hnojení. Zelenina, luštěniny, ořechy, tu a tam bílé maso, ryby a ovoce tvoří jeho základ. ADÉLA ČÁPOVÁ, výživová poradkyně, autorka blogu The Models Office Snažím se jíst pestře, nevyhýbám se žádným potravinám, ale snažím se konzumovat je tak, jak vzešly z přírody – třeba mléko používám zásadně plnotučné nebo polotučné, nikdy ne nízkotučné. Foto autor| Foto: Shutterstock.com a archiv Foto popis| Foto popis| nejzdravějších potravin světa Foto popis| CITRONY Foto popis| ČESNEK Foto popis| VLAŠSKÉ OŘECHY Foto popis| LOSOS Foto popis| ŠPENÁT A BROKOLICE

euro.e15.cz Číně dochází ryby. Jejich lov se vymkl kontrole 17.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Politika Pavel Michl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nadměrná produkce výrazně vyčerpala zásoby ryb v Číně. Uvědomila si to tamní vláda a nyní chystá opatření, která by omezila rybolov a zdroje v mořích opět navýšila. Podle čínského ministra zemědělství Han Changfua v pobřežních vodách Východočínského moře nejsou „prakticky žádné ryby“. Jeho slova potvrzují tamní rybáři, podle kterých je lov obtížný i v jiných pobřežních vodách. „Od osmdesátých let se zdroje ryb snížily o 60 procent,“ odhaduje pro server South China Morning Post jeden z rybářů ve městě Tanmen u Jihočínského moře. V něm je podle serveru Global Times situace ještě nejlepší ze všech okrajových moří Číny. Hůře jsou na tom i Žluté a Pochajské moře. Prázdné sítě zahánějí čínské rybáře daleko od pobřeží až do sporných vod. Například začátkem srpna protestovalo Japonsko proti 230 čínským rybářským lodím, které vpluly do sporných vod ve Východočínském moři. Číňané loni vylovili podle oficiálních údajů 13 milionů tun mořských ryb. Ministerstvo chce toto číslo snížit na osm až devět milionů.

Han Changfu přijímá několik opatření, jak tragédii obecní pastviny v praxi zastavit. Včetně snížení počtu lodí. Některým rybářům již bylo řečeno, aby nezvětšovali své flotily, jiným dokonce aby snížili počet lodí. Dalším opatřením má být například zákaz používání sítí s příliš malými oky. Podle ministra se odvětví musí naučit sebekontrole a „postupně se zbavit zastaralých způsobů produkce, které jsou ničivé pro životní prostředí“. Vládní opatření mají ovšem omezený účinek, domnívá se oceánolog Wang Yamin z univerzity v Shandongu. Vymáhání a státní dozor je totiž slabý a mnoho rybářů není ochotno snížit produkci, jelikož je to pro ně hlavní zdroj obživy. Před dvěma lety pobřežní stráž zabila rybáře v Jihočínském moři, který lovil ilegálně. Nároky na sporné vody vzbuzují v Číně nenávist k západu. Čtěte: Pryč s hamburgery, volají Číňané. Napětí krotí politici Podle oceánologa Shengli Cai z univerzity v Šanghaji je omezení rybářských lodí „rozhodně dobrým krokem, ale nedostatečným“. Rybáři mohou nařízení obejít pořízením větších lodí namísto malých. Možným řešením by bylo přeměnit rybáře na rybí farmáře. Za problémem stojí rostoucí poptávka Číňanů. Země zkonzumuje zhruba třetinu světové produkce mořských potravin. Podle Světové banky se má spotřeba v zemi do roku 2030 ještě navýšit o třicet procent. Mnoho pobřežních oblastí Číny navíc pomáhá rybářům dotacemi na palivo, jehož spotřeba představuje kolem třetiny nákladů lovců ryb. Subvence měly umožnit rybářům zdvojnásobit jejich flotily mezi roky 2012 a 2014. Tato podpora by se dle Shengli Cai měla přeměnit na dotace rybích farem. Podobný úbytek se odehrává také v čínských řekách. Čtyři nedůležitější druhy ryb zde podle vládních údajů nakladou ročně jednu miliardu vajíček ročně, dříve to přitom bývalo kolem třiceti miliard. V řece Jang-c’-ťiang se vyloví kolem sto tisíc tun ryb ročně, což je o čtvrtinu méně proti produkci z roku 1954. Vědci volají po desetiletém úplném zákazu rybolovu v řece. Spotřeba masa v Číně není nízká. Čtěte: Čínská cesta k omezení emisí? Méně masa na talíři Čtěte dále: Most přes Amur. Pomník stagnace, nebo pilíř budoucího růstu? Brexit na moři. Pomůže odchod z EU britským rybářům? Na ryby jako šlechtic. V Bentley Bentayga plném luxusu

URL| http://www.euro.cz/politika/cine-docha...by-jejich-lov-se-vymkl-kontrole-1301070

Český chlebíček slaví stovku. A taky renesanci 23.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Light Petr Holec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Hlavně tomu neříkejte lahůdky, i když hned u vchodu vidíte známé lahůdkářské logo. Čtyřicet let komunismu totiž tradiční české lahůdky totálně zdevastovalo. Správný termín je bistro. „Tohle je pilot,“ upřesňuje Monika Bruknerová, zatímco spolu sedíme v karlínském bistru Jan Paukert. Uvnitř stylového a technologicky sofistikovaného proskleného prostoru hraje jazz a sedí vymódění lidé s kompletním portfoliem Applu. I takhle nějak může vypadat budoucnost českého chlebíčku. Ten v roce 1916 vymyslel právě slavný pražský lahůdkář Paukert a jeho jméno se teď Bruknerová s investiční společností Natland Group snaží přenést do moderní doby. Investice do karlínského podniku, otevřeného vloni na podzim, se pohybuje okolo deseti milionů korun a nejde samozřejmě jen o chlebíčky; bistro nabízí i další lahůdky jako pomazánky nebo teplá jídla. Jeho majitelé nicméně věří i tradičním chlebíčkům, které za posledních sto let zažily lepší i horší časy. Hlavně nešizeně „Tak tohle je klasický Paukert, původní receptura. Osminka vejce, šunka a uherský salám,“ ukazuje Bruknerová na chlebíčkovou klasiku. Vypadá i chutná perfektně čerstvě. Na první pohled ale chlebíček připomíná i nepřipomíná. Původní koncept, jak ho kdysi Paukert vymyslel, se nezměnil: stále jde o obloženou veku, něco mezi klasickou jednohubkou a obloženým chlebem nebo bagetou, jak ji znají Francouzi. Vedle obecně složitější české gastronomie geniálně jednoduchý nápad; s připravenými surovinami zvládne dobrá lahůdkářka až 300 chlebíčků za šichtu. Jiné jsou ale ingredience použité na chlebíčku: všechny sedí na domácí, čerstvě upečené vece. A třeba šunka není poloviční hypermarketová, ale poctivá od známého pražského řezníka a uzenáře Tomáše Hudery, který také oživuje někdejší rodinné řeznické jméno. Sýry pro změnu pocházejí z Krasolesí. „V ingrediencích jdeme do poctivosti, právě na nich záleží kvalita chlebíčku. Důležitá je i veka. Ta nesmí prosáknout, protože pak je celý chlebíček rozbahněný. Pečeme si proto vlastní veku a domácí výroby je i rostbíf nebo lososový gravlax,“ říká Bruknerová. Podle Moniky Bruknerové Češi pořád nejvíc chtějí klasický chlebíček, experimenty se moc nechytly. (Autor: Martin Pinkas, Euro) A také úplně nová elegantní papírová krabice, z níž si chlebíčky vytáhnete jako na podnose. V bistru jich dělají sedm druhů a všechny jsou trochu větší, než bývá zvykem. Ostatně není to poprvé, co český chlebíček nabyl na velikosti. Ten původní Paukertův, který lahůdkář vymyslel na popud malíře a kamaráda Jana Skramlíka a který si později oblíbili prvorepublikové herecké hvězdy i prezidenti, býval na „dvě až tři kousnutí“. „Záleží jak říznete veku. Ale také si myslím, že se dnes lidi chtějí za své peníze najíst,“ dodává spolumajitelka bistra. Paukertův chlebíček stojí od 35 do 45 korun, tedy o nějakých deset korun víc než v běžných lahůdkářstvích. Za klasickou osmdesátikorunovou stravenku, naši nejpoužívanější denní měnu, máte dva. „Obsluhujeme tady specifickou klientelu, sídlíme v kancelářském centru. Takže je tu i vysoká citlivost na kvalitu, jinak si zákazníka neudržíte. Všechny naše ingredience pocházejí z malých farem. Prodáváme tady sice o něco méně než v původní prodejně na Národní třídě, je to ale podle nás správný směr,“ věří Bruknerová. Národní to nekončí Právě v původním Paukertově lahůdkářství na Národní třídě to pro Bruknerovou celé začalo. Tahle slavná prodejna nejlíp ilustruje lesk i bídu chlebíčku. Zatímco původní Paukert býval zárukou kvality, po znárodnění v roce 1952 ji začala trumfovat spíš komunistická kvantita. Potomci Jana Paukerta sice zkusili slavnou značku na Národní v roce 2008 oživit, místo slávy ale prodejnu potkala insolvence a nakonec i zavření kvůli špatné hygieně. „Vstoupila jsem do projektu vrámci krizového managementu, kdy jsme se pokoušeli zachránit prodejnu na Národní. A skutečně mi pak bylo líto, když to nedopadlo. Česko totiž takových značek jako Paukert zase tolik nemá. Hodně cestuji a zajímají mě různé gastronomické koncepty. A vidím, že obvykle nejlépe fungují značky s dlouholetou tradicí. Vždycky když jsem třeba v New Yorku, tak mě udivuje fronta před slavným Katz,“ vysvětluje Bruknerová. Kvůli tradici nakonec Natland Group

ochrannou značku Jan Paukert koupil i bez lahůdkářství na Národní. Supermoderní pilotní karlínské bistro nesoucí jméno Jana Paukerta stálo řádově deset milionů korun a slavnou značku se snaží přenést do budoucnosti. (Autor: Martin Pinkas, Euro) Přesto se Bruknerová chlebíčků trochu bála: nejsou úplně synonymem moderní a zdravé gastronomie. A moc jim nepomohlo ani fantasmagorické míchání ingrediencí, kterého se dopouštěli autoři přesvědčení, že každý dobrý recept si zaslouží vylepšení. „Moc jsem nevěřila, že po chlebíčku bude poptávka. Jenže lidé ho pořád chtějí. Dobrý chlebíček si stále rádi dají i na pracovních poradách. Zkoušeli jsme i jiné koncepty, klasický chlebíček byl ale nakonec vždycky nejžádanější,“ říká spolumajitelka bistra. V moderních kulisách tu najdete i vizuální odkazy na lepší minulost chlebíčku, včetně slov ze slavné filmové písně Jen pro ten dnešní den v menu. Tady mimochodem znamenají také to, že i dobrý chlebíček je vždy jen na dnešní den, nikdy ne na zítřek. „Udržet chlebíček čerstvý není snadné. Asi nejlépe to jde, když je zákazníci rychle snědí, takže je musíte znovu udělat čerstvé,“ usmívá se Bruknerová. Do Karlína k Paukertovi prý dnes na chlebíčky jezdí i zahraniční turisté. „Pak nám volají a ptají se, jak si doma mají udělat chlebíčkovou party,“vykládá spolumajitelka. Severská inspirace „Chtěla jsem lidem nabídnout nějaký typicky český produkt, který zaslouží pozvednout a naplnit novým plnohodnotným obsahem. Takových témat je ale v české kuchyni jen pár. Výběr chlebíčků také ovlivnilo to, že nejsem původní profesí z oboru a na klasickou restauraci jsem si k té době ještě netroufala. Chvíli jsem pošilhávala po klasickém ,mličňáku‘, pak jsem ale cestovala a čerpala inspiraci v Německu, Rakousku a Dánsku a rozhodla se pro chlebíčky,“ vysvětluje vznik bistra Sisters jeho zakladatelka a spolumajitelka Hana Michopulu. Její chlebíčky si také půjčují Paukertův koncept a podobně i stojí, klasický český chlebíček ale moc nepřipomínají. Zaprvé nejde o obloženou veku, ale krajíc hranatého obdélníkového chleba. A zadruhé využívají zcela nové kombinace ingrediencí, byť rozhodně nefantasmagorické: například vajíčko s řeřichou, šunku s křenem a pečenou švestkou, fetu s chilli nebo řepnou pomazánku s kozím sýrem. Sisters, sídlící na rohu Gurmet Pasáže v Dlouhé ulici, je mnohem menší než karlínský Paukert a jeho rozjezd stál také méně peněz. Potenciálu chlebíčků ale natolik věří i Tomáš Karpíšek a Daniel Krondák ze skupiny Ambiente, že v Sisters koupili menšinový podíl. Mírně zkaženou reputaci chlebíčku si nicméně uvědomovala i Michopulu.„Nabídka v obchodech podléhá výrobě z laciných nekvalitních surovin, ať už je to máslo, veka, sýry nebo šunka. Naposledy mi chlebíček chutnal v lahůdkách v 80. letech. Od té doby už ne,“ říká propagátorka farmářských trhů. Menšinový podíl v Sisters nyní koupila firma Ambiente, v restauračním byznysu jedna z největších. (Autor: Martin Pinkas, Euro) Před otevřením bistra zkoumala původní nabídku starých českých lahůdkářství, budoucnost tam ale nenašla. „Tehdy prostě byly v módě jiné věci než dnes, například aspiky, pěny a podobně věci. Některé chutě jako třeba originální vlašský salát od Linků, byly dokonce i maličko překombinované. Proto jsem se obrátila v hledání inspirace na sever Evropy, kde jsou bohatě obložené chlebíčky kult a představují spíš plnohodnotné jídlo plné chuti než jen namazaný chleba. Typický příklad je třeba zdejší chlebíček s kusem osmažené ryby a s bramborem a zeleninou,“ vysvětluje Michopulu svůj koncept. Pomazánky se v Sisters připravují i z čerstvé zeleniny, což v Česku vůbec není běžné. Chlebíčky vyrábějí denně a v lednici nestráví víc než dvě tři hodiny. Ostatně déle to ani nejde, čerstvá zelenina a bylinky víc nevydrží, pokud chlebíček nemá vypadat jako z Dietlova seriálu. Bistro denně prodá 300 až 400 chlebíčků, plus případný catering a firemní večírky. „Všechny se prodají. A pokud ne, večer se zlikvidují. Druhý den ráno začínáme znova,“ popisuje spolumajitelka Sisters denní chod moderní chlebíčkárny.

I Michopulu se v začátku bála vyšších cen svých chlebíčků, nakonec se ale největším hitem Sisters stal právě ten nejdražší rostbífový. „Je bohatě obložený hovězím masem, takže odtud náklady a jeho cena. A jen pro zajímavost: prodáváme ho stále ještě pod cenou, která by měla být někde kolem 60 korun. Možná i proto je nejprodávanější. Ale je to naše vlajková loď,“ vysvětluje Michopulu. Zákazníci bistra se liší věkově i sociálně, největší skupinu ale tvoří ženy nad dvacet let. Nový Paukert nebo Sisters samozřejmě nejsou jediná lahůdkářství snažící se o renesanci českého chlebíčku. Třeba na Vinohradech se o to léta snaží i Príma chlebíček, který založil Petr Ivánek s manželkou Ivanou. Na všechny poctivé chlebíčky nicméně platí Huderová slova. „Všechno je to o tom, co si na chlebíček dáte. Ideální chlebíček je celý čerstvý včetně uzeniny. Když dodržím všechno, ale dám na něj třeba horší šunku s nižším obsahem masa, tak všechno zkazím. Chlebíčky ale dnes kazí i to, že se na ně dávají trvanlivé salámy včetně toho turistického nebo měkkých. Když ale děláte dobré věci, taksi k nim lidé cestu najdou,“ myslí si uzenář a řezník. Nepřehlédněte: Gastroprůvodce pohraničím: Spanilé jízdy na jih, západ i sever Nahota u stolu. Restaurace se vezou na novém trendu

URL| http://www.euro.cz/light/cesky-chlebicek-slavi-stovku-a-taky-renesanci-1300320

F.O.O.D. novinky 19.8.2016

F.O.O.D. str. 8 novinky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Trendy a tipy nejen do kuchyně Foto popis| Křupněte si bez soli Mohou být chipsy zdravější? Ano, když jsou nesolené. Vyzkoušejte nové brambůrky Bohemia Chips Nesolené s vaším oblíbeným dipem. Doporučená cena: 24,90 Kč/77 g Foto popis| Ruční práce Máslové sušenky Tastino s marmeládou z černého rybízu jsou pečeny v chráněné dílně. 39,90 Kč/270 g, http://www.lidl.cz Foto popis| MELOUNOVÝ SVĚŽÍ DRINK Opravdu povedená kombinace. Šťáva se silnou čistou chutí melounu, navíc vyváženě střihlá mátou a meduňkou, příjemně překvapí. Ideální poměr s vodou je 1 : 10. Neváhejte, Jupí Melounové Mojito vyšlo v limitované edici. Více na http://www.jupiland.com Foto popis| Korálová Utěrky s plameňáky Cooksmart Flamingo v módní korálovo-bílé kombinaci vaši kuchyň nádherně rozzáří. 299 Kč/3 kusy, http://www.zoot.cz Foto popis| PLNÉ MASA Klasické i pálivé Brdské klobásy obsahují velký podíl hovězího a vepřového masa. A co víc? Pocházejí z českých chovů, přesněji z farem na Příbramsku. K dostání za cenu od 159 Kč/1 kg Foto popis| NA CESTÁCH SE SÝRY Chutě vašich letních prosluněných cest připomene Král Sýrů Hermelín. Provensálské bylinky navodí uvolněnou atmosféru francouzského jihu se vzduchem provoněným bylinkami, jalapenos zase pikantní kuchyni a chytlavé rytmy rozpáleného Mexika. Doporučená cena: 34,90 Kč/120 g, http://www.kralsyru.cz Foto autor| FOTO: ARCHIV FIREM A SHUTTERSTOCK. COM Foto popis| Zahrada snů Zapékací mísy i servírovací podnosy různých tvarů v novém designu vás rázem přenesou doprostřed kouzelné zahrady starých časů. Kolekce French Garden je vyrobena z tvrdého porcelánu odolného proti poškrábání, v pohodě zvládne myčku i mikrovlnku.

http://www.luxurytable.cz Foto popis| Vstřícné k alergikům Potraviny bez palmového tuku, nově i bez lepku, cukru či laktózy si můžete objednat v on-line supermarketu. http://www.rohlik.cz Foto popis| S OKURKOU ZLEHKA Lehounká, a přece se smetanovým základem. Lučina nadýchaná je již k mání ve větším rodinném balení, nově také svěže ochucená okurkou a koprem. 29,90 Kč/140 g, http://www.mojelucina.cz Foto popis| HRAVÉ STOLOVÁNÍ Vychytávky pro hry, ale také šikovné boxy na svačiny a vkusné veselé nádobí, které děti ani při řádění v kuchyni nezdolají. Co si přát víc? http://www.bonami.cz Foto popis| OLEJ Z KRÉTY Extra panenský olivový olej z exkluzivní řady Premium Gourmet Potten & Pannen – Staněk se vyrábí v biokvalitě na Krétě. V jeho delikátně kořenité chuti ucítíte mandle, artyčoky a zelenou trávu. Prostě Řecko. www. pottenpannen.cz Foto popis| Retro bonbon Oslaďte dětem nástup do školy retro Ovopeckami a gumovými Hambáči. http://www.mojepedro.cz Foto popis| ZDRAVÍ V LEDNIČCE Chutě se formují doma v kuchyni. Ukažte svým dětem, že mléčná svačina z módy nevyšla, a zásobte ledničku nejen mlékem a mléčnými dezerty, ale také jogurty, kefírovými mléky či zakysaným podmáslím. Projekt Agrární komory a Ministerstva zemědělství ČR cílí na zdravější životní styl nejmladší generace. Podpořte jej.

Muži v kuchyni 19.8.2016

F.O.O.D. str. 66 doma Štěpán Vašák, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět VÍKEND RYZE V MUŽSKÉM STYLU MŮŽE BÝT PROVONĚN MASEM, HOUBAMI A DOMÁCÍMI POLÉVKAMI. Pálivá mexická polévka 4 porce příprava: 80 minut 2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 500 g hovězího masa (kližka, přední), sůl a pepř, 1 lžíce sladké mleté papriky, 500 g brambor typu B, 2 červené papriky, 1 l hovězího vývaru, chilli papričky, 1 plechovka nakládané kukuřice, 1 plechovka nakládaných fazolí, plocholistá petrželka, sůl a pepř, zakysaná smetana, 1 balení nachos Na oleji orestujte nasekanou cibuli a česnek, přidejte na kousky nakrájené maso, osolte a opepřete. Restujte, dokud maso nezměkne a nepustí šťávu, podle potřeby podlijte troškou vody. Zasypte sladkou paprikou, přidejte nakrájené brambory a papriky a zalijte vývarem. Vařte do změknutí brambor. Poté vsypejte nasekané chilli papričky, slitou kukuřici a fazole. Po 5 minutách vaření dochuťte petrželkou, solí a pepřem. Podávejte se smetanou a s nachos. za 80 minut SUPER OSTRÉ DOBRÁ CENA Kuřecí eintopf se zeleninou 4 porce příprava: 70 minut 2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 200 g anglické slaniny, 5 stroužků česneku, 4 mrkve, 2 stonky řapíkatého celeru, 200 g žampionů, 4 šalotky, 1 lžíce rajčatového protlaku, 100 ml bílého vína, 8 kuřecích paliček, 8 kuřecích křídel, sůl a pepř, 500 ml kuřecího vývaru, 500 g malých brambor typu A, hrst petrželky Na oleji osmažte nakrájenou cibuli a slaninu. Přidejte stroužky česneku, kolečka mrkve a celeru, žampiony, orestujte. Vmíchejte rozpůlené šalotky, rajčatový protlak, víno a redukujte. Přidejte maso, osolte, opepřete a orestujte. Vmíchejte brambory se slupkou a podlijte vývarem. Přiklopte za 70 minut VELMI SNADNÉ

Houbová frittata s rajčaty 4 porce příprava: 25 minut 100 g másla, 4 šalotky, 4 stroužky česneku, 100 g choriza, 300 g hlívy ústřičné, 100 g žampionů, sůl a pepř, 20 vajec, 4 stonky řapíkatého celeru, 200 g cherry rajčátek, hrst zelených oliv, hrst nasekané petrželky Na polovině másla orestujte nahrubo nasekanou šalotku s česnekem, přidejte na plátky nakrájené chorizo, hlívu a žampiony, osolte a opepřete. Restujte asi 5 minut. V míse mezitím vyšlehejte vejce, osolte a opepřete. Do máslem vymazané zapékací formy nalijte polovinu vajec a rozložte nakrájený řapíkatý celer, orestovanou směs hub, přidejte pokrájená rajčátka a olivy, zalijte zbytkem vajec a posypte nasekanou petrželkou. Pečte zakryté alobalem v předehřáté troubě při 180 °C asi 15 minut. za 25 minut PORCE 30Kč NÁŠ TIP Využijte, co les houbaři v sezoně dá – nyní hřiby, lišky, křemenáče či bedly, později třeba ryzce pravé. Rybí švédská polévka 4 porce příprava: 45 minut 2 lžíce olivového oleje, 3 šalotky, 3 stroužky česneku, 1 petržel, 1 mrkev, 2 stonky řapíkatého celeru, 1 menší cuketa, sůl a pepř, špetka šafránu, 1 lžička kari koření, 200 ml bílého vína, 1,2 l rybího vývaru, 200 ml smetany 33%, šťáva z poloviny citronu, 3 lžíce olivového oleje, 600 g tresky, 8 krevet, kopr na ozdobu V hrnci rozehřejte olivový olej, orestujte na menší kousky nakrájenou šalotku, česnek, petržel, mrkev a celer. Cuketu ideálně dopředu nasolte a chvilku nechte potit. Poté ji nakrájejte na menší kousky a přidejte do hrnce. Dochuťte šafránem a kari. Zalijte vínem a redukujte, přidejte vývar a vařte 15 minut. Rozmixujte, vmíchejte smetanu a dochuťte citronovou šťávou, solí a pepřem. Filety tresky a vyloupané krevety osolte, opepřete a orestujte ze všech stran na oleji. Podávejte s polévkou a koprem. za 45 minut PRO MUŽE Foto autor| foto: Tomáš Lébr Foto popis| Pálivá mexická polévka Foto popis| a pečte v troubě při 180 °C 30 minut. Odklopte a pečte dozlatova ještě 20 minut. Foto popis| Dary moře Ryby, krevety, ale i mušle jsou základem nejoblíbenějších zemích. Se smetanou a koprem polévek v severských neuděláte chybu.

faei.cz Maloobchod drží naději na rekord faei.cz str. 0 Tiskové zprávy Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 17.8.2016

zpět Maloobchodní prodej vzrostl v červnu podle Českého statistického úřadu meziročně o 6,2 %. Oproti květnu si Češi z obchodů odnesli o 1,5 % více zboží. Dařilo se všem hlavním sortimentním skupinám. Za celý loňský rok si maloobchodníci vylepšili svoje prodeje meziročně o 6,3 %, což byl velmi dobrý výsledek. Letos po polovině roku zatím zásobili zákazníky množstvím výrobků, které je o 6,5 % vyšší. I co se týče dynamiky, je tak stále ve hře rekordní prodejní rok.

Boj o zaměstnance se na trhu práce přiostřuje a pokles nezaměstnanosti začíná plně nést své ovoce v podobě růstu mezd. Klíčové ale je, že tento růst má zatím daleko k tomu, aby vytvořil silnější růst cen. Češi tak v maloobchodě v červnu kupovali zboží v průměru o 2,5 % levněji než před rokem. Důvodem jsou nižší ceny potravin, pohonných hmot a klasicky elektroniky, kde vysoká konkurence tlačí ceny dolů. Jako celek zlevňují ale například i výrobky pro domácnost – elektrospotřebiče nebo nábytek, které jsou také předmětem velkého nákupního apetitu. Nejčerstvější data z maloobchodu potvrdila, že růst české ekonomiky stojí na pevných základech. I když pole průmyslových čísel by mohlo být zelenější, domácnosti ukazují, že nálada ani chuť utrácet je neopouští. Vzhledem k tomu, že každá koruna utracená v ekonomice je z poloviny financována domácnostmi, zůstává proto ekonomický výhled velmi příznivý. Zdroj: Tisková zpráva

URL| http://www.faei.cz/maloobchod-drzi-nadeji-na-rekord/

FaktorS DÁREČKY MINISTRA Jurečky 18.8.2016

FaktorS str. 6 Ministr orby

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZŘEJMĚ NEJVÝRAZNĚJŠÍ MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ OD DOB JOSEFA LUXE. A TAKÉ NEJŠIKOVNĚJŠÍ. ALESPOŇ CO SE SEBEPREZENTACE TÝČE. NIKDO PRO ZEMĚDĚLCE NEUDĚLÁ TOLIK, CO MARIAN JUREČKA DOKÁŽE SLÍBIT. S ROZPOČTEM VĚTŠÍM, NEŽ MÁ MINISTERSTVO OBRANY, SE DÁ ČAROVAT PĚKNĚ. A JUREČKA JE ŠIKOVNÝ KOUZELNÍK. Být ministrem automaticky neznamená mít vizi a cíl. Často se vyplatí dělat všechno možné jen pro svou popularitu a zvýšení šance na obhájení křesla ve volbách. Když ne pro sebe, tak pro politickou stranu. Zdá se, že nejmladší ministr (45) Sobotkovy vlády to pochopil dokonale. Téměř neuběhne týden, abychom se od bývalého kombajnéra nedozvěděli, co všechno pro zemědělce zase učinil. Při pročítání tiskových zpráv jeho resortu neunikne, že objem mimořádných podpor, pomocí a kompenzací jde do miliard. Sucho? Zaplatí stát. Příliš velká úroda, a tedy nízké ceny? Dorovná stát. Odveta za protiruské sankce a následný pokles odbytu? Stát vykompenzuje. Příliš deštivo? Stát uhradí škodu. RYTÍŘ NA BÍLÉM KOMBAJNU „Situace v živočišné výrobě nám není lhostejná, děláme maximum pro to, aby nikdo z poctivě hospodařících zemědělců nekončil letošní rok v červených číslech,“ řekl Jurečka před měsícem. Zemědělci v živočišné výrobě se mohou těšit, že letos dostanou až čtyři miliardy korun nad rámec běžných prostředků. V těchto mimořádných čtyřech miliardách je ukryta také zelená nafta za 900 milionů nebo kompenzace za loňské sucho ve výši 1,1 miliardy korun. Z počasí se vůbec stává velmi perspektivní byznys. Stačil jeden nadprůměrně suchý rok (ten loňský) a stát už hrne miliardy. A opět s Jurečkou v čele. Na opatření proti nedostatku vláhy by měly jít přes tři miliardy ročně. „V rámci první etapy chceme podpořit hlavně zadržení vody v krajině,“ vysvětlil ministr a doplnil, že se spustí obnova rybníků a odbahňování vodních nádrží. Přitom podle jedné z analýz Českého hydrometeorologického ústavu nás až do roku 2039 čekají srážkově nejbohatší léta za posledních 50 let. Loni sucho, letos jarní mrazíky. Zemědělci mají naštěstí svého ministra, který vždy jako rytíř na bílém kombajnu přispěchá na pomoc. „Situace na trhu s mlékem a vepřovým masem je velmi složitá, výkupní ceny setrvávají pod úrovní nákladů již řadu měsíců. Další problémy zemědělcům

způsobilo loňské sucho a letošní jarní mrazy,“ zdůvodňuje Jurečka nová mimořádná opatření. Tentokrát prostřednictvím dočasné úlevy na daních a osvobození od plateb pojistného do sociálního a zdravotního systému. TLAČÍ VELKÉ KONCERNY Jurečka se snaží zalíbit, soukromí sedláci ho ale stále častěji obviňují, že nahrává velkým zemědělským skupinám. Ve dvou takových před svým vstupem do vysoké politiky pracoval. Jde o společnosti Lukrom a Agro 2000. V Lukromu řídil distribuční středisko agrochemie, stejnou divizi pak řídil i v Agru 2000. Jeho bratr Dominik tam dodnes pracuje jako zástupce pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Agro 2000 inkasovalo podle senátora Iva Valenty v loňském roce na zemědělských podporách 150 milionů korun. Že hraje Jurečka do karet těm velkým, potvrdil Faktoru S také Daniel Pitek, známý „restaurátor“ krajiny pod severočeskou Milešovkou. Ministr podle něho jen vytváří dojem, že „kope“ za drobné zemědělce. „Navýšil maximální objem čerpatelných veřejných podpor na jeden projekt z 10 na 60 milionů,“ řekl Pitek a dodal, že ti malí bývají logicky vyšachováni ze hry. Současný ministr si také zakládá na tom, že je „od fochu“ a má zkušenosti s farmařením coby živnostník. Střet zájmů vyřešil tím, že v agropodnikání pokračuje jeho manželka Jarmila. Takový krok možná obstojí před Bohem. Podle českého práva však farma zůstává ve společném jmění manželů. Na agrodotace tak Marian Jurečka teoreticky může dosáhnout stále. Za předloňský rok rodinné hospodářství s 30hektarovou výměrou inkasovalo 151 tisíc. VÝHODNÉ ÚVĚRY Ale zpět k podporám. Od letošního dubna až do konce roku mohou zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři žádat ministerstvo zemědělství prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) o zvýhodněné úvěry na investice i provoz. Výše úvěru se může pohybovat od 100 tisíc do 10 milionů korun. Rozpětí pro provozní úvěr činí 100 tisíc až dva miliony. Ministrovo zdůvodnění? „Hodláme podpořit zemědělce a podnikatele v lesním hospodářství, aby investovali i v případech, kdy se jim vynaložené peníze vracejí třeba až po několika letech.“ Nevíme, jak v zemědělství, ale v jiných odvětvích je návratnost vynaložených peněz „až po několika letech“ celkem normální stav. Investiční úvěry mohou dosáhnout splatnosti až 15 let, ty provozní dva roky. Přitom komerční investiční úvěr je obvykle splatný do deseti let, úvěry provozní pak bývají poskytovány zpravidla na dobu do jednoho roku. Podle PGRLF o zvýhodněné úvěry dosud požádala zhruba tisícovka zemědělců. Objem poptávaných investičních úvěrů dosáhl zatím 620 milionů korun, těch provozních 67 milionů. Příklad zvýhodněných úvěrů ukazuje iracionalitu této státní politiky. Na jedné straně slyšíme, jak je evropský zemědělský trh zaplaven přebytkem (okurky a papriky hnijí na polích, vepřové maso se prodává pod cenou), ale na straně druhé stát poskytuje nadstandardní půjčky, jejichž cílem je povzbudit především oblast tuzemské živočišné výroby či pěstování ovoce a zeleniny. Jinými slovy: budeme produkovat ještě více masa, mléka, ovoce a zeleniny, abychom vzápětí zjistili, že máme opět všeho příliš a ceny klesají. Ovoce se nebude vyplácet ani sklízet, zeleninu raději zaoráme a zalijeme mlékem a na maso se vymyslí nějaký program na dodávky do českých škol. NA JAHODY NEZAPOMNĚL To stále není všechno. Ministerstvo zemědělství loni v rámci přímých plateb poprvé podpořilo vybrané citlivé ovocné druhy. „Mezi ně zařadilo i jahodník, protože je to ovoce, jehož pěstování je pracné,“ stojí v tiskové zprávě ministerstva. V tom je jasné poselství: Jste z práce unaveni? To nevadí, stát vám to vynahradí, ale jen pokud se šťouráte v hlíně. Ostatní mají pochopitelně smůlu. Přidejme pár počtů. Stát v loňském roce přiznal podporu 9,5 tisíce korun na hektar osázený jahodami. ** Celkově bylo rozděleno téměř 10 milionů korun. Letos si jahodáři mohou přijít na 12 až 18 tisíc korun na hektar v závislosti na tom, jak moc šetrný k přírodě je způsob pěstování. Výnos jahod z jednoho hektaru se pohybuje kolem šesti tun. Začátkem letošního června se ceny jahod přímo od zemědělských výrobců pohybovaly v rozmezí 50 až 90 korun, u jahod z dovozu to bylo 77 korun za kilogram. Z hektaru tak pěstitel mohl inkasovat průměrně 462 tisíc korun za jejich prodej a dalších

až 18 tisíc od státu. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR se průměrná ziskovost v zemědělství pohybuje kolem 32 procent. Pokud by takové podmínky panovaly i v „jahodářství“, pak zisk z jednoho hektaru činí 112 tisíc korun. Proč chce stát přispívat na ziskový byznys, je záhadou. MLÁDÍ DO VČEL Podpory se dočkají rovněž včelaři. „Chceme ke včelařství přitáhnout také mladé lidi,“ řekl před měsícem Marian Jurečka. V příštích třech letech se proto chystá rozdělit mezi chovatele včel bezmála čtvrt miliardy korun. Zdůvodnění? Podle ministerstva je v Česku něco přes 576 tisíc včelstev. Ministerští úředníci však došli podle svých propočtů k číslu 750 tisíc, které by reprezentovalo ideální počet včelích rodin. Ve výčtu ministerských „dárků“ by se dalo pokračovat ještě dlouho. Marian Jurečka má zkrátka řešení na každý problém v zemědělství. Z více než 50 miliard korun, které ročně rozdělí, putuje pěkná sumička také do zemědělského školství (letos mimořádně 50 milionů navíc), neziskovkám (64 milionů na projekty v lesnictví, včelařství a rybářství) nebo na obnovu venkovských staveb a památek (400 milionů). 330 TISÍC ZA ČTYŘI MĚSÍCE Šéf zemědělského resortu dokáže také ocenit práci svých podřízených. V roce 2014 rozdělil mezi svých pět náměstků průměrně 283 tisíc na odměnách. Za letošní první pololetí už byla vyplacena odměna čtvrt milionu korun úředníkovi ministerstva za vytvoření plánu revitalizace IT struktury na tři roky. Začátkem ledna vyšlo najevo, že ministerstvo zemědělství odměnilo ředitelku odboru Renátu Komikovou částkou 330 tisíc korun za pouhé čtyři měsíce práce. Měla na starosti řídicí orgán Operačního programu Rybářství. Jurečka však v posledních několika měsících také zdatně konkuruje „bazénkovému“ senátoru Škromachovi. Legendární jsou zejména jeho „Hovory z lánů“, s jejichž pomocí k nám promlouvá prostřednictvím facebookového profilu ministerstva zemědělství. V dubnu jsme se tam například dozvěděli, jak je dobré kupovat potraviny od domácích výrobců. Marketing je celkově velmi oblíbenou disciplínou pana ministra. Již několikrát sklidil kritiku za kampaň České Vánoce z roku 2014, která daňové poplatníky vyšla na 60 milionů korun. Kromě poměrně velkého objemu utracených peněz se Jurečkovi vyčítá, že se propagací českých potravin pohybuje na hranici pravidel jednotného evropského trhu. Zřejmě i proto přešel resortní marketing do jisté „soft formy“ a jsou k němu využívány také sociální sítě, kde se propagují například kampaně Ryba na talíř nebo Fotosoutěž. Na tuto formu komunikace s voliči ministerstvo zemědělství věnuje ročně přes 7 milionů korun. VÝDAJE VYBRANÝCH ROZPOČTOVÝCH KAPITOL NA ROK 2016 (MLD. KČ) Ministerstvo vnitra .............................................. 59,1 Ministerstvo zemědělství .................................. 51,2 Ministerstvo obrany ........................................... 47,8 Ministerstvo dopravy ......................................... 47,8 Úroky ze státního dluhu ..................................... 52,8 *** „NEJSEM BABIŠŮV TROJSKÝ KŮŇ, JEN SE MU NEJSEM SCHOPEN VYHNOUT.“ 2015 Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR Foto popis| Když se v českých polích, luzích a hájích objeví problém, ministr Jurečka hned přispěchá na pomoc. Foto popis| Výdaje ministerstva zemědělství na marketing (jen centrální úřad, v mil. Kč) Foto popis| Jurečka miluje ryby, rád je pozoruje i konzumuje. Jsou navíc zdravé, jak nás má přesvědčit kampaň „Ryba na talíř“, jejíž rozpočet se blíží k deseti milionům. Foto autor| Foto: Jakub Stadler, Profi media, CTK a Shuě erstock Foto popis| Ministerstvo zemědělství podporuje plodiny, jejichž produkce je pracná. A pak i ty ostatní.

Frekvence 1 Kontaminované maso z Polska v Lidlu 17.8.2016

Frekvence 1 str. 2 10:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lubka PONÍŽILOVÁ, moderátorka -------------------Ve vepřovém mase z Polska byla salmonela. Přišli na to inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Půlkilové balení s datem spotřeby 4. srpna prodával řetězec Lidl. Inspekce varuje hlavně lidi, kteří nakoupili maso do zásoby do mrazáku, říká mluvčí Pavel Kopřiva. Pavel KOPŘIVA, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Jde o vepřové mleté maso 100%, balení 500 gramů, od výrobce závody viecne Henrik Kanian, laboratorní analýza zde potvrdila kontaminaci bakteriemi rodu salmonela. Jedná se o potravinu, která je označena za nebezpečnou.

Glanc ZVESELA SI UŽÍVAT 18.8.2016

Glanc str. 154 Tipy a triky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Léto pomalu končí, ale nesmutněte a vsaďte na drobnosti, které vám udělají radost. 1 VYHRAJTE VEČEŘI S ROGEREM FEDEREREM Při koupi 200g balení Lindor pralinek si nyní můžete koupit nejen neodolatelně jemné potěšení, ale i možnost vyhrát večeři v Curychu s Rogerem Federerem. Uschovejte si účtenku a zaregistrujte se od 17. 8. do 6. 9. na lindt.cz/ RogerFederer a soutěžte o večeři s tenisovou hvězdou, 10 podepsaných sportovních tašek plných pralinek Lindor a 300 dalších cen. COINTREAU FIZZ MENTHE ZNAČKA COINTREAU 2 V DNEŠNÍ DOBĚ PODPORUJE KREATIVNÍ A NEZÁVISLÉ ŽENY PO CELÉM SVĚTĚ, KTERÉ SE NEBOJÍ JÍT ZA SVÝMI SNY. DEJTE SI COINTREAU, UNIKÁTNÍ SLADKÝ A HOŘKÝ LIKÉR POMERANČOVÉ CHUTI, TENTOKRÁT JAKO KOKTEJL. 3 KMOTR ROZŠIŘUJE RAJON Vyzkoušejte novinky značky Kmotr ze světa klobás! Třeba pikantní Ohnivou klobásu, která vám rozproudí krev v žilách. Nebo Česnekovou klobásu, která je jedinečná díky přidanému česneku. Nebojte se však, jeho ostrá chuť je tak akorát vyvážená masem, takže si ji oblíbí i ženy. 4 V BEZLEPKOVÉ ŘADĚ MADE WITHOUT WHEAT od Marks & Spencer nyní kromě sušenek, slaných krekrů, pečiva a sušených těstovin najdete také to nejlepší z italské kuchyně. Stačí ohřát podle návodu. Ani celiaci se tak nemusejí vzdávat lasagní. Nechybí ani dezert v podobě klasického newyorského cheesecaku.

5 HVĚZDNÁ GALAKTIČKA Doplňte řadu panenek Barbie inspirovaných filmem Barbie ve hvězdách! Cena: 599 Kč PRAVÉ ANGLIČÁKY SKVĚLÁ ZÁBAVA VÁS ČEKÁ SE TŘEMI KOVOVÝMI ANGLIČÁKY HOT WHEELS® - ORIGINÁLNÍMI A NEJLEPŠÍMI. TROJITÉ BALENÍ HOT WHEELS® NABÍZÍ BOHATÝ VÝBĚR BAREV A VZORŮ. JE TO SKVĚLÝ DÁREK, KTERÝ POTĚŠÍ SBĚRATELE I MALÉ ZÁVODNÍKY. CENA: 160 Kč 7 Úvěry na bydlení Výhodné financování rekonstrukce i pořízení vlastního bydlení nabízí ČMSS klientům i novým zájemcům. http://www.cmss.cz CENTRUM BYDLENÍ 8 Stavíte, rekonstruujete nebo jen sháníte designový kousek do domácnosti? V tom případě navštivte brněnský areál Kaštanová, kde na jednom místě najdete to nejlepší z oboru stavitelství a architektury. Kaštanová je komplexním řešením pro architekty i koncové zákazníky. http://www.kastanova.cz 9 NEJVĚTŠÍ HOTELOVÉ WELLNESS NA VYSOČINĚ NAJDETE V HOTELU ZÁMEK VALEČ U TŘEBÍČE. UDĚLEJTE SI CELODENNÍ VÝLET DO PRESTIŽNÍ STAVBY KRAJE VYSOČINA 2014, PROHLÉDNĚTE SI INTERIÉRY ZÁMKU, POCHUTNEJTE SI V RESTAURACI A PO PESTRÉM PROGRAMU RELAXUJTE V POHÁDKOVÉM WELLNESS. VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA WWW. HOTEL-VALEC. CZ. 10 NAŠE REDAKCE MĚLA MOŽNOST NAHLÉDNOUT DO ZÁKULISÍ VÝROBY POPULÁRNÍHO CIDERU STRONGBOW. TATO ZNAČKA JE NEJPRODÁVANĚJŠÍ ZNAČKOU CIDERŮ NA SVĚTĚ. KAŽDÝ SEDMÝ PRODANÝ CIDER JE STROGNOBOW. Jablečné cidery s historií Pryč jsou časy, kdy byl cider v Česku prakticky neznámý. Alkoholický nápoj z jablek si získává i u nás stále více fanoušků a ty jistě potěšilo, že nadnárodní společnost Heineken rozšířila své portfolio i o menší cidrerie s významnou historií. Jednou z nich je rodinná cidrerie Stassen, která sídlí na hranici Belgie, Německa a Holandska a už čtyři generace, od roku 1895, vyrábí prémiové cidery z vlastních jabloňových sadů. Ve Stassenu vznikla i letošní novinka, která byla uvedena zatím pouze u nás nealkoholický Strongbow Gold Apple 0.0% a Strongbow Red Berries 0.0% Foto autor| STYLE BOOK - SPECIÁLNÍ PROJEKT; FOTO: ARCHIV FIREM

Haló noviny Jsme podprůměrní jedlíci masa Haló noviny str. 2 Z domova (ici) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Spotřeba masa bez ryb v českých domácnostech se loni zvýšila o 4,5 % na 79,3 kilogramu na hlavu. Více se jedlo i ovoce, avšak méně ryb. Vyplývá to z odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), oficiální data o vývoji spotřeby jednotlivých druhů potravin zveřejní Český statistický úřad na podzim. »Došlo k poklesu spotřeby hovězího masa o 2,5 %, ale výrazně se zvýšila spotřeba drůbeže o 9,1 % i vepřového masa (o 2,9 %),« uvedl ÚZEI. I tak ale patříme v porovnání s ostatními evropskými státy k podprůměrným jedlíkům masa. Průměr Evropské unie byl podle posledních dat 83 kilogramů na osobu a rok. Přes nejrůznější programy na podporu konzumace ryb se jejich spotřeba loni v ČR snížila o dvě

procenta na 5,3 kilogramu. Ministerstvo zemědělství letos například spustilo kampaň »Ryba na talíř« za sedm milionů korun, kterou nás chce motivovat k větší spotřebě sladkovodních ryb. Češi také loni snědli meziročně o 4,2 % více čerstvých mléčných výrobků, zájem se nejvíce zvedl u tvarohových dezertů, smetanových krémů a jogurtů. »Přitom stoupla spotřeba přírodních sýrů, spotřeba tvarohů stagnovala a u tavených sýrů došlo ke snížení spotřeby,« dodává ÚZEI. Celková spotřeba mléka a mléčných výrobků vzrostla o 2,4 %. Jedli jsme také více másla a sádla, naopak méně rostlinných jedlých tuků a olejů.

Hradecký deník Spotřeba masa loni vzrostla o 4,5 procenta, méně se jedlo ryb Hradecký deník str. 9 Česko (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Praha – Spotřeba masa bez ryb v českých domácnostech se loni zvýšila o 4,5 procenta na 79,3 kilogramu na hlavu. Více se jedlo i ovoce, méně ryb. Vyplývá to z odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Oficiální data zveřejní Český statistický úřad na podzim. „Došlo k poklesu spotřeby hovězího masa o 2,5 procenta, ale výrazně se zvýšila spotřeba drůbeže o 9,1 procenta i vepřového masa (o 2,9 procenta),“ uvedl ÚZEI. I tak patří Češi v porovnání s ostatními evropskými státy k podprůměrným jedlíkům masa. Průměr EU byl podle posledních dat 83 kilogramů na osobu a rok. Přes nejrůznější programy na podporu konzumace ryb se jejich spotřeba loni v ČR snížila o dvě procenta na 5,3 kilogramu. Ministerstvo zemědělství letos například spustilo kampaň Ryba na talíř za sedm milionů korun, kterou chce Čechy motivovat k větší spotřebě sladkovodních ryb. Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Česko; 09 Publikováno| Krkonošský deník; Česko; 09 Publikováno| Chrudimský deník; Česko; 09 Publikováno| Jičínský deník; Česko; 09 Publikováno| Náchodský deník; Česko; 09 Publikováno| Svitavský deník; Česko; 09 Publikováno| Orlický deník; Česko; 09 Publikováno| Rychnovský deník; Česko; 09 Publikováno| Pardubický deník; Česko; 09 ID| 58fbde12-3ebd-4c51-9a88-5cefc3a466a8

Chrudimský deník Značku Regionální potravina mají i výrobci z Chrudimska Chrudimský deník str. 3 Chrudimsko (ron) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.8.2016

zpět Pivo, chléb a domácí marmeláda zvítězily Částkov – Při víkendovém projektu Poznej svého farmáře měli návštěvníci možnost ochutnat produkty, které se pyšní titulem Regionální potravina 2016. Mezi osmi vítěznými výrobky Pardubického kraje s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi jsou i tři z Chrudimska. Jak se v Částkově lidé shodli, kvasový cibulový bochník, který vyrábí Naše dobrá pekárna z Třibřich, je prostě vynikající. Peče se z pšeničné a žitné mouky a výtečnou chuť mu dává

karamelizovaná cibule. Je vyráběn tradičním postupem s maximem ruční práce a žádné „zlepšující“ látky v něm nenajdete. Dalším držitelem certifikátu Regionální potravina je meruňkový džem s levandulí, který vyrábí Michaela Naumecová ze Sobětuch. Všechny její dobroty vypadají a chutnají jako od našich babiček. Meruňky jsou krájeny ručně a kvítka levandule nikdo neodpočítává, jsou v marmeládě nahodile. Každá sklenička je tudíž originál. Michaela Naumecová už zvítězila v krajské soutěži Regionální potravina 2015, a to se džemem vyráběným z rebarbory a vanilkového lusku. Značku Regionální potravina Pardubického kraje má i další zástupce Chrudimska – Pivovar Rychtář Hlinsko, který do soutěže vyslal jedenáctistupňové pivo Rychtář Grunt. Je vyrobeno klasickou technologií – vaří se v dvounádobové varně, kvasí v otevřených spilkách a dokvašuje v ležáckých tancích. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu a kvality, se v letošním roce v celém Pardubickém kraji ucházelo 123 produktů od 33 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 48 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas. Foto popis| Region| Východní Čechy

chytrazena.cz Syrových ryb se bát nemusíte 20.8.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zatímco v Asii se syrové ryby v různé podobě vyskytují na jídelníčku denně, v českém prostředí není konzumace tepelně nezpracovaných ryb příliš běžná. Syrové rybí maso přitom obsahuje pro tělo velmi cenné vitamíny B12, A a D, ale i fosfor nebo vápník. V tomto článku vám proto prozradíme, v jaké podobě se můžete se syrovými rybami setkat a na co dát při jejich konzumaci pozor. V zahraničí narazíte na živé sépie i chobotnice Konzumace syrových ryb je typická zejména pro asijské země. Přední místo v konzumaci ryb dlouhodobě udržují Japonci. Jen v Tokiu jsou stovky tisíc restaurací a většina z nich v jídelníčku syrové ryby nabízí. Není tak divu, že se v Japonsku každý den prodá na 2 500 tun ryb a mořských živočichů. Ty nejlepší kusy se každé ráno draží často za velmi vysoké ceny. Sousto toho nejlepšího tuňáka tak může zájemce stát i několik set korun. Asiaté si ale nelibují pouze v konzumaci syrových ryb, na jejich jídelníčku se objevují i další, pro Evropany často nepochopitelné, speciality. Japonci například konzumují syrové sépie, které praskají v puse a uvolní zvláštní nahořklou chuť, v Koreji jsou zase velmi oblíbené živé chobotničky. Sushi snadno přizpůsobíte své chuti Sushi je jeden z asijských pokrmů, který je velmi oblíbený i v Evropě, a to především proto, že nabízí hodně variant. Ryba v sushi nemusí být nutně syrová, začátečníci mohou zvolit variantu se smaženým nebo uzeným lososem, vařenými krevetami nebo grilovaným úhořem. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv druh sushi, musíte dbát na čerstvost všech surovin. Maki sushi s lososem a avokádem Ingredience (24 kusů) 100 g čerstvého lososa 200 g sushi rýže 1/2 avokáda 2 ks mořské řasy 2 polévkové lžíce rýžového octa 1 polévková lžíce cukru 1/2 polévkové lžíce soli

K přípravě: Bambusová rohož, Fólie Postup: Sushi rýži několikrát důkladně propláchněte tak, abyste jí zbavili přebytečného škrobu. Poté ji vložte do hrnce, zalijte vodou a vařte, dokud se nevypaří všechna voda. Mezitím si z rýžového octa, cukru a soli připravte nálev. Všechny ingredience důkladně promíchejte. Pro snazší rozpuštění cukru můžete směs mírně zahřát. Hotovou rýži nechte zhruba 20 minut vychladnout, poté ji vložte do dostatečně velké dřevěné mísy a postupně přimíchávejte hotový nálev. Ochucenou rýži nechte vychladnout. Čerstvého lososa omyjte, zbavte ho kůže a ostrým nožem ho po vlákně nakrájejte na zhruba 0,5 cm tenké plátky. Avokádo oloupejte, zbavte pecky a též nakrájejte. Pro samotné rolování sushi si připravte bambusovou rohož a pokryjte ji fólií. Na fólii položte mořskou řasu, na ní pak navlhčenou rukou začněte vrstvit rýži, kterou rozprostřete téměř po celé délce řasy. Zhruba do středu navlhčené rýže pak vrstvěte plátky lososa a avokáda. Zbylým octovým nálevem potřete volný okraj řasy a opatrně rolujte směrem k tomuto okraji. Hotovou rolku nechte několik minut odstát a poté krájejte na stejně silné kusy. Podávejte s wasabi, nakládaným zázvorem a sojovou omáčku. Ceviche – specialita z Jižní Ameriky, kterou připravíte i doma Syrové ryby se ale nepřipravují jen v Asii. V Jižní Americe například můžete narazit na peruánskou specialitu zvanou Ceviche. Jedná se o kousky syrových ryb marinované ve šťávě z citrusů, která dodá jídlu příjemnou svěžest. Šťáva z citrusů působí na kvalitu a konzistenci masa, kdy se ryby v kyselém prostředí v podstatě uvaří. Proces studeného vaření tak ryby zbaví všech potenciálně nebezpečných bakterií. Ceviche lze navíc připravit jak z ryb mořských, tak těch sladkovodních. Tatarák z ryby – lehčí a zdravější varianta oblíbené pochoutky Tatarák z hovězího masa je tradiční pochoutkou Čechů. Pro ty, kteří toto těžké jídlo nemají v lásce, však existuje zajímavá varianta vyrobená právě z ryb. Pochutnat si totiž můžete na tataráku z lososa, tuňáka, ale i z českého kapra. Tatarák z ryb je skvělou variantou pro lidi, kteří s konzumací syrových potravin teprve začínají. Ryby jsou totiž najemno nastrouhané a doplněné o další ingredience. Podle odborníků je navíc riziko nákazy Salmonellou nebo dalšími bakteriemi u syrových ryb mnohem menší než při konzumaci syrového jatečního masa. Zdroj: Nordsee URL| http://www.chytrazena.cz/syrovych-ryb-se-bat-nemusite-36141.html

Výherci soutěže "Vyhrajte poukázky na nákup v Kauflandu" 22.8.2016 chytrazena.cz str. 0 Výhercům Gratulujeme Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mirka Š., Líbeznice Janka P., Karviná VÝHERCŮM GRATULUJEME!! výhry budou výhercům zaslány poštou do 30 dnů od ukončení soutěže. Již nyní se můžete zúčastnit dalších soutěží Ve kterém městě se nachází masozávod společnosti Kaufland, kde se zpracovává maso značky Naši řezníci? Bílovice Modletice Opatovice URL| http://www.chytrazena.cz/vyherci-soute...oukazky-na-nakup-v-kauflandu-36206.html

i-noviny.cz Sezóna dozrávajícího českého ovoce a zeleniny je v plném proudu 17.8.2016

i-noviny.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Švestky, ringle, letní jablka, maliny, papriky, rajčata, kvalitní česnek, dýně mnoha druhů, celer, mrkev a další kořenová zelenina, brambory několika odrůd, čerstvě řezané květiny různých barev a druhů a z mnoha dalšího si můžete vybrat od několika pěstitelů a zelinářů i tento čtvrtek. Květiny trvalky, jednoletky i dvouletky najdete u zahradníka pana Maňáka ze Žandova i u Našinců z Brniště, kteří nabídnou i dýně a další vlastní výpěstky. Výborné uzenářské výrobky od Marešů, čerstvé kravské mléko a selské výrobky z něho, český med a medové perníčky, čerstvé pečivo včetně farmářského chleba, velký výběr koření a čajů, přírodní ovocné a zeleninové šťávy z Křižan, pražená kvalitní káva, regionální řemeslné výrobky a další stánky se na Vás těší na Škroupově náměstí. Další zprávičky Již zítra proběhne v České Lípě na vodním hradě Lipý 2. ročník YOGA festivalu. V příjemném prostředí vás po celý den čekají přednášky, cvičení pod vedením zkušených lektorů, zdravé mlsání, masáže a mnoho dalšího. Již zítra odpoledne odstartuje neckyáda ve Stružnici. Začátek je plánován na 13. hodinu, od 18. hodiny bude následovat zábava s živou hudbou. Česká rajčata, papriky, česnek, dýně hokaidó i dýně máslové, kořenová zelenina všeho druhu, řezané květiny, švestky, ringle, letní jablka, maliny a mnoho další čerstvé české zeleniny a ovoce Vám nabídne hned pět zemědělců a zelinářů z Litoměřicka i Českolipska. Nakoupit můžete z největšího výběru zeleniny a ovoce na farmářských trzích v regionu. Po čtrnácti dnech naleznete opět velký výběr květin trvalek, skalniček, bylin, ovocných i okrasných keřů zahradnictví pana Váni, vše s odbornou radou přímo od pěstitele. Vlastní výpěstky přímo z regionu, též s odbornými radami najdete u Našinců z Brniště. Velký výběr kvalitních uzenin od malovýrobce řeznictví Mareš, selské výrobky Mléka z farmy od čerstvého kravského mléka až po tvaroh či uzené sýry, český med přímo od včelaře a další výrobky z medu, čerstvé pečivo celozrnné i jemné sladké, kozí sýry i ručně dělané kravské sýry v bio kvalitě, velký výběr koření, sypaných čajů z Tao čajovny, přírodních ovocných i zeleninových šťáv z Křižan, pražené zrnkové i mleté kávy, regionální řemeslné výrobky z Vobchůdku paní Josefky, to vše a další stánky Vám nabídne druhý srpnový trh na Škroupově náměstí. Přijďte se podívat a dobře a zdravě nakoupit, u vybraných farmářských dobrot ochutnávky zdarma! První srpnový trh bude plný švestek, broskví, ringlí a dalšího právě dozrávajícího českého ovoce! Společně s největším výběrem české zeleniny v regionu Vám toto vše nabídne 5 velkých stánků pěstitelů a zelinářů z Litoměřicka i Českolipska. První česká chutná rajčata, papriky, okurky nakládačky i okurky salátové, velmi kvalitní česnek, veškerá kořenová a další zelenina, řezané květiny, to vše za dobré ceny na Vás opět čeká na Škroupově náměstí. Kozí a kravské sýry ručně dělané z bio farmy Merboltice, vonící, velmi chutné čerstvé uzeniny pouze z masa z uzenářství Mareš, český med a perníčky od Nebeských - u těchto i u dalších prodejců můžete ochutnat vybrané výrobky zdarma! Velký výběr koření, čajů, čerstvého pečiva od celozrnného po jemné sladké, přírodních šťáv ve vratných lahvích z Křižan, čerstvé kravské mléko a selské výrobky z něj, pražená káva a kvalitní čokolády, vybrané druhy hovězího i dalšího masa a další farmářské dobroty Vám nabídneme i tento čtvrtek. Trh doplní řemeslné stánky regionálních výrobků z Vobchůdku paní Josefky, stánky s dřevěnými i šitými hračkami a se šperky a kameny. Těšíme se na Vás! Další prázdninový farmářský trh Vám nabídne jako bonus i řemeslné stánky - se šperky a kameny, s šitými, dřevěnými i háčkovanými hračkami, dřevěnými zbraněmi a noži i stánek s regionálními produkty z Vobchůdku paní Josefky. České meruňky z Třebenic, okurky nakládačky i salátovky, první papriky a další široký sortiment čerstvého ovoce, zeleniny a řezaných květin Vám tradičně nabídnou pěstitelé a zelináři pan Krejza z Kopist, pan Novák z Úštěka, pan Oliva z Radouně, pan Hájek z Černěvse a pan Hozák. Největší farmářský trh v regionu nabídne i výpěstky Našinců z Brniště, velký výběr květin trvalek, sukulentů, bylin, okrasných i ovocných keřů zahradnictví pana Váni či pana Maňáka ze Žandova. Ochutnávku zdarma najdete u stánku s kozími a ručně dělanými kravskými sýry z Merboltic, v pojízdné prodejně uzenářství Mareš, u medařů a výrobců medových ručně zdobených perníčků i u

stánku s velkým výběrem oříšků, jedlých semínek a sušeného ovoce. Trh dále nabídne velký výběr koření, čaje, čerstvé celozrnné i sladké jemné pečivo, selské výrobky Mléka z farmy, vybrané druhy masa, přírodní šťávy od Staré dámy z Křižan, praženou kávu a další stánky. Těšíme se na Vás! Dopravní policisté kontrolovali cyklisty na známé cyklostezce. Včera v odpoledních hodinách proběhla na cyklostezce Varhany v obci Manušice u České Lípy dopravně preventivní akce s názvem "Řídím, piju nealko pivo. Tento celorepublikový preventivní projekt si klade za cíl upozornit cyklisty na skutečnost, že je jízda pod vlivem alkoholu ohrožuje na zdraví i na životě. Právě ti, kteří pravidlo zákazu požívání alkoholu před jízdou porušují, ubližují nejvíce sami sobě. Ze statistik vyplývá, že nehody cyklistů, za kterými stojí alkohol, mají tragické následky. Do projektu se spolu s Policií České republiky zapojil i Český svaz pivovarů a sladoven, výrobce nealkoholického piva. Na místech kontrol jsou proto přítomni promotéři Českého svazu pivovarů a sladoven, kteří mají pro cyklisty připravené nealkoholické pivo jako alternativu k alkoholickým nápojům a alkohol tester. Poté, co dopravní policisté na stanovišti kontroly podrobí cyklistu dechové zkoušce a zjistí, že pod vlivem alkoholu není, dostane od promotérky nelkoholické pivo a alkohol tester. Včerejší akci podpořilo i město Česká Lípa, jehož zástupci cyklistům, kteří úspěšně prošli kontrolou, předali reflexní pásky. Ty je ochrání především v silničním provozu. Mnohým z nich dokonce reflexní pásku předala osobně starostka České Lípy Mgr. Romana Žatecká. Pod vlivem alkoholu nebyl včera žádný z kontrolovaných cyklistů. Méně spokojení byli však dopravní policisté s povinnou výbavou jejich kol, na kterých často chyběly předepsané odrazky. Tyto prohřešky ale pro tentokrát řešili domluvou. Zástupce liberecké pobočky BESIPU Miroslav Klásek se akce také zúčastnil a zájemcům z řad cyklistů zapůjčil speciální brýle, které simulují stav opilosti. S nimi se pak mohli projít po stezce a uvědomit si, jak alkohol ovlivňuje jejich koordinaci pohybů a orientační schopnosti. Byla to pro všechny velmi zajímavá zkušenost, ze které si doufejme odnesli také poučení. URL| http://www.i-noviny.cz/zpravicky/sezon...keho-ovoce-a-zeleniny-je-v-plnem-proudu

iHNed.cz Jídlo na deset dní, voda na pět. Německá vláda vyzve obyvatele, aby si vytvořili zásoby pro případ nouze 22.8.2016 iHNed.cz str. 0 ČTK, dap Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Poprvé od konce studené války má německá vláda schvalovat koncepci civilní obrany. Při ní má vyzvat obyvatele, aby si vytvořili zásoby jídla až na deset dní a vody alespoň na pět dní. Plán se nelíbí německé opozici. Německá vláda má ve středu poprvé od konce studené války schvalovat koncepci civilní obrany. V jejím rámci prý vyzve obyvatele, aby si doma vytvořili zásoby jídla a vody pro případ útoku nebo jiné katastrofy. Podle koncepce by měli být obyvatelé Německa schopni vydržet s vlastními zásobami jídla až deset dní a s vodou aspoň pět dní. Návrh kritizuje německá opozice. Vláda podle né bezdůvodně vytváří atmosféru strachu. Kabinet by měl koncepci civilní obrany schválit ve středu. Každá domácnost by tedy měla mít doma dva litry vody na hlavu a den, napsal nedělník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Zásoby jídla vydrží Česku stále na něco málo přes den. Stát má problém získat nouzové potraviny - čtěte ZDE List uvedl, že jde o první strategii civilní obrany od konce studené války a zpracovalo ji německé ministerstvo vnitra. Koncepce má 69 stran. Uvádí sice, že "útok na německé území, který by si

vyžádal konvenční obranu země, není pravděpodobný", ale přesto nelze takové budoucí ohrožení vyloučit a je třeba se na ně připravit. Obyvatelstvo země by tedy mělo být schopné zajistit si v případě nouze své potřeby samo, než to bude schopen učinit stát. Domácnosti by tedy měly mít nejen dostatečné zásoby jídla a vody, ale také hotovosti a paliv. Opozici se návrh nelíbí "Stále nové návrhy, mezi které patří i doporučení ke křečkování, mohou lidi naprosto znepokojit," řekl šéf poslanců Levice Dietmar Bartsch deníku Kölner Stadt-Anzeiger. Vláda podle něj zcela vědomě šíří mezi Němci strach. Podle bezpečnostního experta Zelených Konstantina von Notze je z pohledu atmosféry ve společnosti nebezpečné, když se diskuse o civilní obraně spojuje s vojenskými scénáři nebo s teroristickou hrozbou. "V současnosti nevidím žádný scénář napadení Německa, kvůli němuž by si lidé měli vytvářet zásoby," řekl listu Kölner Stadt-Anzeiger. ZAHRANIČÍ NA TWITTERU Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Německé ministerstvo vnitra po kritice ze strany opozice sdělilo agentuře DPA, že nemůže obsah koncepce civilní obrany blíže komentovat, protože ho vláda dosud neschválila. Doporučení, aby lidé byli připraveni na živelní pohromy a měli doma nouzové vybavení, ale podle úřadů platí už roky a není ničním novým. Česku vydrží zásoby jídla něco málo přes den S problémem zásobování potravin se potýká i Česko. Správa státních hmotných rezerv se ve své koncepci snaží navýšit soběstačnost země alespoň na dva dny. Nouzové zásoby by však v současnosti vydržely jen něco málo přes den. Sklady se dál plnit nedaří. Cílem je například mít tři tisíce tun sušeného mléka. Do posledního mléčného tendru se přihlásili jen dva zájemci, do druhé části tendru na odtučněné mléko se nikdo nepřihlásil. Zásoby jídla vydrží Česku stále na něco málo přes den. Stát má problém získat nouzové potraviny - čtěte ZDE Ve skladech jsou z potravin například obiloviny, maso nebo salámy či cukr. Právě snaha o doplnění sušeného mléka, které v minulosti ve skladech chybělo, ukazuje, že stát dává v současnosti větší důraz na potravinovou bezpečnost. Do budoucna chce správa zásoby rozšířit třeba i o luštěniny nebo čokoládu.

URL| http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slov...by-si-vytvorili-zasoby-pro-pripad-nouze

investicniweb.cz Co musíte ráno vědět (19. srpna) investicniweb.cz str. 0 Investiční web redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.8.2016

zpět Jak ve čtvrtek skončilo obchodování na burzách v Evropě a v USA, jak se v červenci vyvíjela inflace v eurozóně a jak se surfuje v ulicích Moskvy? To vše musíte ráno vědět.

1. Americké akcie ve čtvrtek opět mírně zdražily, pokračující růst cen ropy podporoval tituly z energetického sektoru Americké akcie ve čtvrtek znovu mírně posílily. Růst podporovaly tituly z energetického sektoru a akcie maloobchodního prodejce Wal-Mart Stores, které zpevnily poté, co společnost reportovala čtvrtletní výsledky nad odhady analytiků. Index Dow vzrostl o 0,13 % na 18 597,70 bodu, S&P 500 stoupl o 0,22 %, na 2 187,02 bodu a index technologického trhu Nasdaq se zvýšil o 0,22 % na 5 240,15 bodu. Index volatility VIX spadl o 6,23 % na 11,43 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o jeden a půl bazického bodu na 1,534 %. V plusu skončilo všech deset hlavních sektorů. Největší zisky si připsaly energetické odvětví, sektor základních materiálů a odvětví necyklického spotřebního zboží, nejméně naopak stouply sektor zdravotní péče, finanční odvětví a sektor cyklického spotřebního zboží. Too Big to Fail: Nebezpečí velkých bank ve dvou grafech Akcie zažijí v nejbližších dnech (minimálně) ještě jeden skok výše. Proč?2. Evropské akcie ve čtvrtek získávaly, pokračuje růst cen ropy Evropským trhům se ve čtvrtek dařilo, když všechny velké burzy uzavřely v pozitivním pásmu. Seanci ovlivnila zejména pokračující výsledková sezóna, investoři také vyhodnocovali středeční zprávu z červencového zasedání Fedu, po níž pokračují debaty o možném zvýšení úrokových sazeb, a čtvrteční zprávu z posledního zasedání ECB. Regionální index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,72 % na 342,91 bodu, když v plusu zakončila většina jeho sektorů. Londýnský FTSE 100 zpevnil o 0,14 % na 6 868,96 bodu, francouzský CAC 40 získal 0,44 % na 4 437,06 bodu a německý DAX si připsal 0,62 % a zakončil den na 10 603,03 bodu. Trhy ve čtvrtek ovlivnila zejména vrcholící výsledková sezóna. O 9,87 % vzhůru vystřelily akcie dánské společnosti Vestas Wind, která reportovala lepší než očekávané výsledky za druhé čtvrtletí. Společnost zároveň vylepšila celoroční výhled. Největší světový výrobce potravin a nápojů Nestlé ve čtvrtek sice oznámil pokles zisku a zpomalení růstu, jeho cenné papíry přesto o 1,47 % zdražily. V červených číslech naopak zakončila Raiffeisen Bank, jejíž pololetní zisk podle čtvrteční zprávy klesl téměř o čtvrtinu. Cenné papíry rakouské bankovní společnosti proto ve čtvrtek zlevnily o 2,08 %. Úspěšnou seanci zažila britská cestovní kancelář Thomas Cook, jež si připsala 7,13 % po podpisu strategického partnerství s australskou cestovní firmou WebJet. V závěru evropské seance se severomořská ropa Brent poprvé po šesti týdnech vyhoupla nad 50 USD za barel po tom, co agentura Reuters uvedla, že ropný trh se chystá na diskuse předních světových producentů o možném zmrazení těžby. Erste ve světle problémů evropských bank: Co si myslí finanční ředitel České spořitelny? Grant: Zlato není ochrana před chaosem, ale investice do něj!3. Pražská burza se ve čtvrtek vrátila do zelených čísel, ČEZ ztratil 2,63 % Pražská burza ve čtvrtek prolomila negativní bilanci a po třech ztrátových dnech zakončila na zelené nule. Index PX zpevnil o 0,02 % na 850,98 bodu. Výraznějším ziskům zabránil propad akcií společnosti ČEZ. Dařilo se zejména likérce Stock. ČEZ byl ve čtvrtek jediným titulem, který zakončil v negativním pásmu, když odepsal 2,63 % na 426,50 Kč. Podle ekonoma Komerční banky Josefa Němého se na výsledku podepsal pokles cen německé elektřiny. Nejobchodovanější však byly cenné papíry Komerční banky, které se ziskem 0,56 % na 826,40 Kč stály za více než polovinou celkového zobchodovaného objemu. Dařilo se i dalším finančním emisím. Rakouská pojišťovna VIG zpevnila o 1,36 % na 463,40 Kč, Moneta Money Bank zdražila o 0,46 % na 75,95 Kč a Erste Bank si připsala 0,21 % na 657,30 Kč po tom, co Morgan Stanley zvýšila cílovou cenu jejích akcií na 35 z 32 EUR. Výrazný zisk zaznamenaly likérka Stock, která posílila o 2,66 % na 55,90 Kč, tabáková firma Philip Morris ČR, jež vzrostla o 1,39 % na 13 099 Kč a společnost O2 Czech Republic, jejíž akcie zpevnily o 1,56 % na 235 Kč. ETF a algoritmy (Michl) vs. výběr akcií (Hájek): Která strategie vyhraje? Sázka na 10 let začíná!4. Očekávané události V pátek dopoledne Německo zveřejní index cen výrobců a Řecko přidá výsledek běžného účtu.

Odpoledne pak Kanada přidá zprávu o maloobchodních tržbách a inflační statistiku a společnost Baker Hughes vydá pravidelnou týdenní zprávu o změně počtu aktivních vrtů pro těžbu ropy a plynu v USA. Výsledky za druhé čtvrtletí se pochlubí v Hongkongu Kingsoft a v USA Deere & Co, Foot Locker, Madison Square Garden nebo Estée Lauder Cos a v Praze zveřejní pololetní čísla tabáková firma Philip Morris ČR. Analytici Komerční banky očekávají, že společnost vykáže mírný meziroční růst tržeb. Snížení provozních marží v ČR a zvýšené marketingové náklady by však měly způsobit zhruba 10% pokles čistého zisku firmy. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.Philip Morris ČR - očekávané výsledky za 1H2016 podle Komerční bankyZdroj: Komerční bankaOčekávané výsledky světových firem v týdnu od 15. srpnaKteré světové firmy představí výsledky hospodaření za uplynulý kvartál v týdnu od 15. srpna a ... Aktuální zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.5. Spotřebitelské ceny v eurozóně podle finálních dat Eurostatu v červenci vzrostly o 0,2 % Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci vzrostlo na 0,2 % z červnových 0,1 %. Ve své konečné zprávě to ve čtvrtek oznámil statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak svůj rychlý odhad z konce minulého měsíce. V meziměsíčním srovnání ale spotřebitelské ceny v eurozóně o 0,6 % klesly.6. Tencent se stal nejhodnotnější čínskou technologickou firmou Provozovatel čínské sociální a komunikační sítě Tencent Holdings ve čtvrtek co do tržní hodnoty předstihl konkurenční internetovou společnost Alibaba a stal se nejhodnotnější čínskou technologickou firmou. Hodnota firmy se po čtvrtečním prudkém růstu ceny jejích akcií navíc dostala těsně pod úroveň celkově nejhodnotnější čínské společnosti, telekomunikační skupiny China Mobile. Akcie Tencentu na hongkongské burze vzrostly o 5,2 % na rekordní maximum, čímž reagovaly na středeční výsledky hospodaření. Zisk ve druhém čtvrtletí podniku vzrostl o 47 % a tržby díky nárůstu příjmů z her přes mobilní telefony a z reklam stouply o 52 %.7. Zisk potravinářského gigantu Nestlé klesl, růst tržeb zpomalil Zisk největšího světového výrobce potravin a nápojů Nestlé v prvním pololetí klesl a růst jeho tržeb se zpomalil. Švýcarská společnost ve čtvrteční zprávě sdělila, že ve druhém pololetí chce splnit celoroční plán růstu tržeb s pomocí nových produktů a vyšších cen. Čistý zisk výrobce kávy Nescafé, výrobků Maggi nebo čokoládových tyčinek KitKat v meziročním srovnání klesl o 10 % na 4,10 miliardy švýcarských franků (102 miliard Kč).8. Moody's zlepšila výhled čínské ekonomiky na letošní i příští rok Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service zlepšila odhad růstu čínské ekonomiky na letošní i příští rok. Reagovala tak na rozsáhlá rozpočtová a měnová opatření, která Čína zavádí na podporu hospodářské expanze. Moody's nyní předpokládá, že čínská ekonomika letos vzroste o 6,6 %, zatímco dosud počítala s růstem 6,3 %. Odhad růstu na příští rok zvýšila na 6,3 % z dosud předpokládaných 6,1 %.9. Volkswagen pro nedostatek dílů omezil výrobu v továrně v Německu Německý automobilový koncern Volkswagen musel omezit výrobu v částech své největší továrny v domovském Wolfsburgu. Ve středu to podle agentury Reuters oznámila automobilka. Problémy vysvětlila nedostatkem dílů poté, co její dodavatelská firma odmítla dodržet plán dodávek. Aktuální zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.BONUS Jiný kraj, jiný mrav. V Rusku si s povodněmi hlavu nelámou.

URL| http://www.investicniweb.cz/2016/8/18/co-musite-rano-vedet-19-srpna-2016/

Kroměřížský deník Dožínky v Kroměříži: město zaplavily kroje

Kroměřížský deník str. 3 Kroměřížsko VENDULA PUDELKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Tradiční zakončení žní se i letos vydařilo. V ulicích se zpívalo a tančilo, hejtman přebíral dožínkový věnec a k vidění byl třeba i gastrofestival Kroměříž – Místo aut v centru města povozy s koňmi a krojovaný průvod, spousta dobrot a krajský hejtman jako vrchní hospodář: v Kroměříži o víkendu vyvrcholily tradiční oslavy konce sklizně obilí, krajské dožínky. Letos dokonce čtyřdenní akce měla hlavní část programu v sobotu, kdy ulicemi prošel průvod v krojích a zemědělci předávali hospodáři dožínkové věnce. Nechyběla ale ani výstava zemědělské techniky, vyhodnocení soutěže Regionální potraviny a nově třeba gastrofestival. Slavnostní den začal už ráno na Komenského náměstí, kde se na průvod městem chystaly folklorní soubory nejen z blízkého okolí, ale třeba i Slovenska či Rakouska. Některé skupiny ostatně jezdí do Kroměříže pravidelně. Více fotografií si prohlédněte na našem webu: http://www.kromerizskydenik.cz „Jsme tady už podesáté, ještě ani jeden rok jsme nevynechali. Líbí se nám celá ta atmosféra, a proto se vracíme, snad přijedeme i další rok,“ řekla Deníku Marie Šebestová z Valašského Meziříčí. I letos převzal z rukou zemědělců vrchní hospodář, hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, dožínkový věnec. „Tentokrát dožínkové věnce symbolizují celý náš kraj. Z každého okresu zemědělci připravili svůj a ty se pak následně spojily v jeden společný, protnutý žezlem Zlínského kraje,“ podotkl hejtman Stanislav Mišák a poděkoval všem, kteří obdělávají moravskou krajinu a vyrábějí regionální potraviny. „Nedávno jsem zavzpomínal, kolik práce, potu a dřiny to stálo, než se na stůl mohl dát čerstvý chléb. Ačkoli by se dneska mohlo zdát, že když máme kombajny, jde to snáz, ve skutečnosti je velmi náročné cokoliv vypěstovat a sklidit. Loni nás trápilo sucho, letos brzy začalo pršet a obilí začalo černat. Práce v zemědělství je náročná a právě proto tu jsme, abychom těmto lidem poděkovali,“ dodal hejtman. Kromě tradiční přehlídky krojovaných souborů byl třeba pro děti připraven program nazvaný Ze zrnéček klásky: a ti nejmenší z celého okolí ukázali, že se o tradici dožínek rozhodně netřeba obávat. Slunečné počasí a program přilákaly na Velké náměstí spousty lidí. „Je určitě zajímavé podívat se na jednotlivé kroje z různých koutů republiky. Některé člověku až skoro vyráží dech, jak jsou propracované do nejmenšího detailu. Jedná se skutečně o národní poklad, o který bychom se měli starat,“ poznamenal Jaroslav Klepal z Přerova, který na dožínky do Kroměříže přijel poprvé – a prý rozhodně ne naposledy. Foto popis| HUDBA, TANEC, JÍDLO, PITÍ... Žádný rok nesmí na dožínkách chybět slavnostní krojovaný průvod a také vrchní hospodář: hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák si kromě přebírání věnce na pódiu letos vystřihl i společný taneček s jednou z hospodyň. Foto autor| Snímky: Deník/Jan Karásek a Vendula Pudelková Region| Střední Morava

Potvrzeno. O senátora za Kroměřížsko se v říjnu utká celkem devět jmen Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.8.2016

zpět Kroměřížsko – Devět. Tolik kandidátů se v říjnových volbách utká o křeslo senátora za volební obvod 76 Kroměříž. Jak vyplývá z úřední desky kroměřížské radnice, zaregistrovány byly v pořádku přihlášky všech kandidátů. „Bylo potřeba doplnit jen některé drobnosti,“ konstatovala

vedoucí odboru občansko-správních agend kroměřížské radnice Ivana Bukovská. V zatím posledních volbách v roce 2010 se přihlásil přesně stejný počet kandidátů a uspěl nakonec sociální demokrat Miloš Malý: ten ale letos svůj mandát neobhajuje. První kolo se koná spolu s krajskými volbami 7. a 8. října. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční počet hlasů a nebude zvolen senátorem, budou lidé vybírat mezi dvěma nejúspěšnějšími z prvního kola 14. a 15. října. ČSSD místo Miloše Malého do senátních voleb nasadila místostarostu Holešova Jaroslava Chmelaře. Lidovci nominovali ředitelku domova pro seniory a zastupitelku Bystřice pod Hostýnem Šárku Jelínkovou, KSČM občanskou zaměstnankyni policie Evu Badinkovou a ODS bývalou kroměřížskou starostku a nynější ředitelku tamního kulturního domu Danielu Hebnarovou. Pokračování na straně 3 Potvrzeno. O senátora za Kroměřížsko se v říjnu utká celkem devět jmen Dokončení ze strany 1 Vládní hnutí ANO vysílá do voleb předsedu kroměřížské okresní agrární komory a Agrodružstva Postoupky Jana Haška a STAN zástupce primáře ortopedického oddělení nemocnice v Kroměříži Vojtěcha Škrabala. Za hnutí Nezávislí kandiduje podnikatel Zdeněk Zlámal, majitel stavební firmy Rovina Group z Hulína a kroměřížské společnosti Magneton, která vyrábí elektropříslušenství pro auta a traktory. Strana Práv Občanů nominovala kroměřížského právníka a krajského radního Josefa Nováka a Koruna Česká nasadila živnostníka Petra Šice. Obvod 76 zahrnuje Kroměřížsko a část Vyškovska. Sociální demokrat Miloš Malý v roce 2010 porazil jako tehdejší starosta Kroměříže ve druhém kole senátních voleb dosluhujícího senátora za ODS Zdeňka Janalíka. Region| Střední Morava

Lidové noviny Taktika zemědělského mistra světa Lidové noviny str. 21 Orientace / Reportáž TOMÁŠ NÍDR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

20.8.2016

zpět Fotbalové tituly se Brazílii v posledních letech získávat nedaří. Její organizátorské schopnosti při velkých sportovních podnicích jsou silně zpochybňovány. Nicméně na polích, v doslovném slova smyslu, je tato země nyní planetárním šampionem. Ekonomické a politické krizi, která ji zasáhla, navzdory. Silnici do Cuiaby lemují z obou stran nekonečná pole kukuřice. Když pasažér autobusu na cestě do metropole vnitrozemského brazilského státu Mato Grosso zvedne po půlhodině oči od knížky, lány jsou tam pořád. Přitom oblast savany, které tady říkají cerrado, byla pro zemědělství po staletí považována za absolutně nevhodnou. Jenže právě tady se odehrál během posledních čtyř dekád brazilský agrozázrak. Z dovozce vývozcem „Naše zemědělství technologiemi připomíná hvězdné války,“ vychvaluje Antônio Carlos Aidar, šéfredaktor specializovaného saopaulského měsíčníku Agroanalysis. Ukazuje grafy, z nichž je patrné, že jeho domovina je v mnoha ohledech pěstitelskýma chovatelským mistrem světa. Brazílie se sama dokáže zajistit potravinami a kromě toho je i největším globálním vývozcem hovězího masa, sóji, cukru, kávy, kuřat či pomerančové šťávy. „Jsme jedničky. Garantuji vám, že do čtvrtstoletí ještě zdvojnásobíme naši produkci, aniž bychom se dotkli metru čtverečního amazonského pralesa. Buďte si jistý, že budeme krmit planetu. A to bez všech dotací. Je to inspirující pro celé brazilské hospodářství. Vychází z toho jednoduchá poučka: Nech mě být a já budu vydělávat,“ vykládá zaujatě Aidar. Přes veškerý zápal pravověrného liberála

však připouští, že to byl stát, který tento boom odstartoval. Ještě do 70. let byla Brazílie exportním králem pouze u svých tradičních produktů – kávy a cukru; jinak potraviny ve velkém dovážela. Roku 1973 se ale vojenská diktatura rozhodla, že posílí své zemědělství, a na 1200 zemědělských inženýrů poslala na studia do USA a Evropy. Většina se po návratu stala členem nově vytvořené EMBRAPA – tedy agentury pro zemědělský výzkum. Právě oni byli těmi, kdo suché cerrado s kyselou půdou přeměnili v sýpku Jižní Ameriky. „Naučili jsme naši půdu adaptovat se na naše rostliny a zároveň jsme adaptovali naše rostliny na naši půdu,“ říká bonmotem Ladislau Martin Neto, šéf výzkumu a vývoje v EMBRAPA, která má nyní zhruba deset tisíc zaměstnanců (z toho čtvrtinu vědců) a výzkumná centra po celé zemi. Na jedné straně zarovnali prohlubně v cerrados, které do té doby byly neužitečně zarostlé občasnými stromy, křovisky a trávou, vyhledali ta nejlepší hnojiva a pomocí moderních technologií začali z podzemních pramenů a dešťových rezervoárů rozvádět vodu tak, aby se jí co nejvíce ušetřilo. Zároveň se pustili do šlechtění odolnějších odrůd. Tropické regiony mají kvůli množství slunečního svitu výhodu, že mohou sklízet několikrát za rok. Na druhou stranu neexistence zimy se odráží ve větším množství škůdců a plevelu. Nepřekvapí tedy, že v Brazílii jsou otevření genetickým modifikacím nejen u plodin, ale dokonce i u zvířat. Někdo to rád rozlehlé „Dohromady máme osmdesát programů. Například jablka jsme dříve výhradně dováželi, dnes už dokážeme pokrýt domácí poptávku a do budoucna chceme i exportovat. Podobně je to s vinnou révou, kterou přizpůsobujeme, aby vydržela teplejší klima a mohli jsme vinohrady přesunout blíže k rovníku. Asi největší výzvou je šlechtění pšenice, kterou dosud dovážíme,“ vyjmenovává výzkumník Neto namátkou, na čem jeho podřízení zrovna pracují. „EMBRAPA by nic nezmohla bez činorodosti našich farmářů,“ dodává ovšem Neto. A nikoli jen z povinnosti. Zemědělci byli vskutku těmi, kdo vědecké nápady zaváděli do praxe – a přidávali k nim další zlepšováky. Po staletí odepisované cerrado tak začalo přinášet zisk. Vše se přitom opravdu obejde bez dotací, na které jsou uvyklí nejen evropští, ale i američtí zemědělci. Proto také není brazilské hospodaření pro každého. Přežívají pouze ti nejlepší, kteří rozšiřují už tak enormní haciendy dalším vykupováním půdy od méně šťastných sousedů. Nejvýmluvněji to komentuje suchá statistika britského týdeníku The Economist. Zatímco průměrnou velikost farmy v cerradu vyčísluje na 1269 hektarů, v USA je to sedmapůlkrát méně! Modernizované zemědělství je však v protikladu se zaměstnaností: co například se sekáči třtiny, když jeden kombajn za den vykoná tolik práce jako několik desítek – ne-li stovek – mužů? Venkov se v důsledku agroúspěchu vylidňuje a jeho obyvatelé se masově přesouvají do měst ještě rychleji, než je běžné kdekoliv v rozvojovém světě. K tomuto způsobu obřích farem se překvapivě přiklonili i socialisté, když se pod vedením Luize Inácia Luly da Silvy v roce 2002 poprvé dostali k moci. To k velké zlosti svých spojenců z vlivného Hnutí bezzemků, které bylo – kvůli svým blokádám a protestům ve snaze dosáhnout pozemkové reformy – postrachem politiků. Z plánovaného zabírání velkostatků a jejich parcelování na menší části ve prospěch malých rolníků nebylo nic. Právě proto, že brazilský zemědělský úspěch je založen na obřích latifundiích smonokulturami, je těžké jej zavést do podobných klimatických podmínek na hladovějícím černém kontinentě, kde většinu obyvatelstva tvoří právě malorolníci. „Samozřejmě jednotlivé technické postupy se do Afriky mohou převést. Například výroba etanolu z cukrové třetiny. Tamní státy by si také mohly vytvořit obdobu EMBRAPA, ale co tam schází, je celková vzdělanost obyvatelstva, bez které se nové postupy těžko zavádějí,“ vysvětluje Luis Carlos Oliveira Lima z Federální zemědělské univerzity v Riu de Janeiro. Potřebná je rovněž základní dlouhodobá politická stabilita, aby se velké investice nezhroutily jen prostou změnou vlády. S politickou stabilitou se přitom sama Brazílie může zdát být na štíru, avšak ve srovnání s mnoha africkými zeměmi je klidným přístavem. Navíc v Africe jsou mnohem rezervovanější ke geneticky modifikovaným plodinám a tamní klima je turbulentnější. Každopádně Brazílie v rámci své ofenzivy, jíž chce světu dokázat, že je velmocí, svoje znalosti pod Saharu ve velkém vyváží. Z Latinské Ameriky přichází minimum inovací, nicméně v oboru tropického zemědělství se má lidstvo od domoviny samby co učit. Jak úrodu dostat k moři Dnes úspěšný sektor, který každý rok zvyšuje svůj výkon, dává příležitost k nádechu celému

hospodářství, které se sesulo do hluboké recese v důsledku masivních korupčních skandálů v největších státních podnicích. Brazílie se vůbec nestydí za titul „globální zahrada“, protože ví, že potravin bude svět potřebovat stále více a poptávka po nich neklesne. Ekologické organizace často kritizují brazilskou agropolitiku za to, že nepřímo vede k odlesňování Amazonie, neboť farmáři obsazují čím dál více hektarů dříve neúrodných pastvin, a chovatelé krav jsou tudíž nuceni posouvat se čím dál hlouběji do pralesa. Nicméně tomu v minulých letech protiřečila čísla. Zatímco zemědělská produkce utěšeně rostla, tempo odlesňování se i kvůli lepším kontrolám ze vzduchu zpomalilo. „Největším problémem brazilského zemědělství je infrastruktura,“ je přesvědčen již citovaný Oliveira Lima. Jeho vlast má kontinentální rozlohu, ale veškerou přepravu zboží musí na úzkých silnicích obstarat kamiony s omezenou kapacitou, jejichž časté nehody dokážou kvůli nízké hustotě sítě paralyzovat rozsáhlé oblasti. Navíc má Brazílie – navzdory svému dlouhému pobřeží – pouze na jihu přístavy vybavené moderními stroji pro překládku na zaoceánské koráby, což vede k zajížďkám v délce několika tisíc kilometrů. To vše extrémně prodražuje vývoz domácích komodit. Podle Brazilské rozvojové banky stojí místní farmáře přemístění sóji do přístavu o 38 procent více než jejich soupeře ze severoamerických plání, kteří mohou sklizeň naložit do vlaků nebo ji poslat po řece, jejíž splavnost zajišťuje stát. Podle studie World Economic Forum z roku 2011 byla Brazílie v hodnocení kvality dopravní infrastruktury až na 107. místě ze 144 států. Nyní to nebude o moc lepší. Ani v blahobytných letech totiž do zlepšení tohoto sektoru netekly erární finance. Natož teď, za recese. Zajímavé je, že na rozdíl od svých kolegů z USA nebo Evropy jsou brazilští zemědělci velkými fanoušky globalizace a otevřených trhů, na nichž mohou díky svým nižším výrobním nákladům konkurenci předčit cenou. A pak je tu ještě jeden fenomén: zatímco v Africe čínští investoři kousek po kousku skupují pozemky, aby na nich mohli vypěstovat potraviny pro svou přeplněnou vlast,v Brazílii si musí nechat zajít chuť. Každý cizinec či zahraniční firma smí nakoupit jen omezené množství půdy. Brazilci by zkrátka neradi, aby smetanu jejich agroúspěchu slízával někdo jiný. O Brazílii pro změnu hudební čtěte na str. 24 Foto popis| Venceremos! Moderní brazilské zemědělství prošlo enormně velkou a enormně úspěšnou proměnou. Její obří rozsah lze s trochou nadsázky připodobnit k rozdílu mezi sklizněmi někdejšími a současnými. (Horní snímek z roku 1881 zachycuje kávovou plantáž v provincii Rio de Janeiro. Čtyři roky stará fotografie kombajnů na sójovém poli pak pochází z brazilské provincie Mato Grosso.) Foto autor| FOTO PROFIMEDIA. CZ O autorovi| TOMÁŠ NÍDR, novinář

lidovky.cz Pět mýtů o psím žrádle. Krmit psa jednou denně je málo, říká odborník lidovky.cz str. 0 Lidovky / Domácí mazlíčci Lidovky.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

17.8.2016

zpět Pouze jednou denně a žádné vepřové. Ačkoli Češi patří mezi velké milovníky psů, často neví, jak mají psy krmit. Podívejte se na nejčastější mýty, kterým majitelé čtyřnohých mazlíčků podléhají. Vepřové maso nikdy Velmi frekventovaný mýtus většiny pejskařů je tabu v podávání vepřového masa psovi. Přitom dříve se vepřové maso používalo ke krmení celkem často. Ano, z určitého hlediska není vepřové ideální pro všechny psy. Je tučné, proto pro psy seniory nebo psy s nadváhou není příliš vhodné. V rozumné míře je ale ideální pro psy s velkou fyzickou zátěží, kteří potřebují dodat energii.

Psovi, který žere omítku, chybí vápník Psi i štěňata často žerou nebo olizují omítku. Jejich chovatelé si pak mnohdy myslí, že to musí být špatnou stravou a nedostatkem vápníku. Pak rychle mění granule nebo přidávají vitamíny a minerály do krmiva. V kvalitních krmivech ale bývá vápníku dostatek. Psi tuto činnost dělají většinou z nudy. Pořiďte jim dostatek hraček na kousání. Může se to dít i z důvodu „pálení žáhy“ a pes se tak snaží zmírnit překyselení žaludku. Domácí strava je nejlepší Tímto heslem se řídí mnoho pejskařů a psům vyváří stejně jako svým dětem. Je to nejen finančně náročné, ale zabere to i mnoho času. Navíc je to i trochu zbytečné, protože odpovídající granule obsahují vyvážené množství vitamínů a minerálů, které pes potřebuje. „Dnes mají granule velmi kvalitní složení s velkým množstvím masa. Pokud již psovi chcete přilepšit například kostí, tak mu nedávejte vařené, ale syrové. Vařené kosti mohou snadno uvíznout v tlamě nebo žaludku. Ideální jsou masité kosti z hovězího,“ říká Martin Pučálka, dlouholetý odborník na výživu zvířat. Strava jednou denně Častá pověra je, že kromě štěňat, která samozřejmě musíme krmit několikrát za den, je dobré dávat dospělým psům krmení pouze jednou denně. „Samozřejmě záleží na tom, jak máte pejska naučeného. Z hlediska dobrého zažívání, a předcházení tzv. torzi (přetočení) žaludku, je ale ideální krmnou dávku rozdělit na dvě – ranní a večerní,“ říká Pučálka. Rozmanitý jídelníček Častou a velmi zažitou stravovací pověrou je také, že zvířata, především pak psi, potřebuji pestrý jídelníček. To ale často způsobí, že jsou v jídle více vybíraví a chybí jím určitý řád. Důležitá je kompletní a vyvážená strava. Více než na pestrost dbejte na kvalitní složení granulí, konkrétní typ ale vyměňujte jednou za 3-4 měsíce, abyste předešli možným alergickým reakcím. Nemusíte měnit konkrétní značku, stačí pouze obměnit recepturu výrobce. Například kuřecí za hovězí.

URL| http://relax.lidovky.cz/5-mytu-o-psim-...px?c=A160801_141142_domaci-mazlicci_ape

Naložený hermelín, okurky či utopenec. Forma českého fast foodu znovu ožívá lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť Marie Vejvodová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.8.2016

zpět Platily za hospodské jídlo k pivu. Dnes už se k nakládaným pokrmům píší i kuchařky a v jejich přípravě se hojně experimentuje. Klasická metoda uchování potravin našich babiček ožívá, dávno však není řeč jen o znojemských okurkách. Když si člověk zajde „na jedno“ a dostane chuť na něco k snědku, nakládaný hermelín nebo utopenec padnou většinou jako první volba, k tomu ještě pár krajíců šumavy a okurky nakládačky k zakousnutí. Nakládané pokrmy mají v Česku dlouhou tradici a dodnes se těší velké oblibě. Na menu je nabízí snad v každém hostinci – i tam, kde nevaří. Za špičku gastronomie by je pravděpodobně označil málokdo a často se považují jen za exemplář českého fast foodu. Michelinskou hvězdu za nakládaný hermelín žádný šéfkuchař dosud nedostal. Teď však hospodská klasika zažívá renesanci a v její přípravě a servírování dochází k významnému posunu vpřed. „Chci ukázat, že ani jídlo, které je vnímáno jako obyčejné z hospody, nemusí být nuda,“ říká Daniela Turecká. Její kniha receptů Nalož to, která právě vychází, je důkazem toho, že nakládat si doma nemusíme jen okurky, utopence a rohy. Mezi jejími recepty lze najít i olomoucké tvarůžky s hlívou ústřičnou nebo houbičky v oleji. Návrat k tradicím Nakládání se dostává opět do módy, protože v sobě spojuje několik trendů. Lidé v kuchyni rádi experimentují a to, co si ještě donedávna zašli koupit do supermarketu nebo si dali v oblíbeném

šenku, si dnes podomácku připravují sami. Vlastnoručně si pečou chléb, vyrábí paštiky, vaří marmelády a pouští se i do nakládaných pokrmů. Už to není doména pouze babiček, láká i mladou generaci – nejen proto, že se naložené potraviny výtečně hodí na společenské večírky, kde se konzumují formou španělských tapas, čili jako jednohubky nebo menší pokrmy. Atraktivní je i skutečnost, že nakládané a fermentované pokrmy jsou šetrné k přírodě, protože se pro ně mohou použít zbytky nebo méně čerstvé suroviny, které by se jinak vyhodily. Pro svou vysokou nutriční hodnotu navíc bývají i oblíbenou součástí zdravého jídelníčku. Naložená zelenina nakyselo pomáhá udržovat v organismu zdravou mikroflóru nezbytnou pro trávení. Nakládané okurky mají nízký počet kalorií a obsahují mnohé minerální látky. Podobně si stojí i takzvané kvašáky, jak se lidově říká okurkám kysaným v nálevu. Kvašením se totiž z potravin získává maximum živin. Z těchto důvodů se nakládané, zavařované a fermentované potraviny dostaly na seznam gastronomických trendů loňského roku a na horních příčkách se drží i letos, ve skutečnosti se ale nejedná o nic nového. Tato metoda uchování potravin se využívá již tisíce let, když nebyly k dispozici ledničky a mrazáky, a i dnes ji naše babičky ještě běžně praktikují. „Potraviny byly cenné, nevyhazovaly se a v prostředí, kde jsme půl roku zvyklí na chladné období, se pak uskladněné zužitkovaly v zimě,“ říká Martin Štangl z pražské restaurace Eska, kde si sami nakládají zeleninu a používají tradiční metody jako třeba kvašení. Tak přišly ve Znojmě na svět i slavné nakládané okurky. V 16. století tamní opat Sebastian Freytag přivezl z Maďarska okurková semínka a začal je pěstovat. Díky klimatickým podmínkám se jim dařilo natolik, že jich bylo nadbytek a lidé nevěděli, jak s nimi naložit. Řešení se našlo nakonec jednoduché – naložit je. Okurky se „po znojemsku“ připravují i na Slovensku, v Polsku nebo Rusku a způsob nakládání se tomu českému podobá i v dalších zemích východní Evropy. Ve Velké Británii se hojně nakládají třeba cibulky nebo vejce, což v Česku není zatím příliš běžné, i když je to způsob, jak si po velikonoční koledovačce poradit s obarvenými vajíčky. Dlouhou a bohatou tradici má kvašení a nakládání v Asii, odkud pochází například celosvětově proslulé korejské kimčchi, jehož hlavní součástí je čínské zelí. Nespočet možností V nakládání se fantazii meze nekladou. „Člověk si pokrm může připravit přesně tak, jak to má rád,“ uvádí hlavní výhodu Turecká. Člověk se pak nemusí obávat, že před ním v hostinci na talíři přistane hermelín, který nemá žádnou chuť nebo pálí tak, že člověk slzí po zbytek dne. Nejčastěji se nakládá zelenina, sýry, houby, maso nebo ovoce, a to do oleje, octa, sádla nebo alkoholu. Ze zeleniny se kromě tradičních okurek do kyselého nálevu nakládá třeba květák, mrkev nebo celer, zato lilky, cukety a papriky se hodí spíše do oleje. Olej se používá, a to i z ekonomických důvodů, povětšinou rostlinný, k některým potravinám, jako třeba k italským sýrům, však lépe pasuje olivový. „Pod nakládaným sýrem si každý představí hermelín, přitom naložit se dá jakýkoli druh,“ tvrdí Turecká. Řeč je i o čerstvých měkkých sýrech typu mozzarella, či dokonce o tvrdých jako parmazán, ementál nebo gouda. Nakládaná mozzarella je podle Turecké ideální na léto, jelikož se jedná o lehčí variantu. Naložený hermelín je naopak pěkná kalorická bomba: jeden kousek vydá za hlavní chod, nepočítaje chléb a pivo, bez kterých se většinou neobejde. Nakládání může na první pohled vypadat složitě, podle Turecké lze však přípravu stihnout do půl hodiny. „V dnešní uspěchané době nemají lidé čas trávit hodiny u plotny. Naložení ale nezabere více času než příprava běžného jídla,“ říká autorka nové knihy receptů. Naložený oběd se liší jen v tom, že než si na něm člověk pochutná, musí si na něj několik dní počkat. Například u oblíbeného hermelínu je k řádnému uležení potřeba kolem tří dnů, u zeleniny nakyselo asi týden a u vuřtů týdny alespoň dva. Jakmile potravina chuť natáhne, měla by se do měsíce zkonzumovat. Po otevření by neměla ve sklenici zůstávat déle než dva týdny. Potraviny naložené v oleji nemají dlouhou trvanlivost, ty v octu se musí sterilovat – a pak vydrží třeba i rok. Fermentované jídlo, jež svou kyselou chuť získává kvašením, se v chladu může skladovat až půl roku. Na šmaku záleží

Příprava nakládané zeleniny, sýrů či uzenin není ani nijak komplikovaná. Potravina, kterou se chystáme naložit, se prokládá s ostatními ingrediencemi, zalije olejem, octem či lákem a pečlivě uzavře ve vymyté a dobře vysušené nádobě, nejlépe s klipem a těsnicí gumou. Možností nakládání je nespočet. „Důležité je, aby to mělo,šmak‘, jinak se jídlo nemusí vůbec nakládat a může se jíst syrové,“ uvádí základní pravidlo Turecká. Naložením potraviny přejímají část chuti zvolených ingrediencí a stává se z nich docela jiné jídlo. Z toho důvodu hraje hlavní roli koření. Turecká například na česko-francouzskou svatbu k sýru camembert kromě bobkového listu, tymiánu a provensálského koření přidala i květy sušené levandule a na chuť hermelínu Roztančený čardáš, jak už název napovídá, poživatel díky jeho pikantnosti také asi jen tak nezapomene. Pro požitek z jídla jsou chutě zásadní a šéfkuchaři si toho jsou dobře vědomi. „Kyselost podporuje tvorbu slin a člověk pak při jídle zapojí všechny smysly a může si jídlo ještě více vychutnat,“ vysvětluje šéfkuchař Štangl, proč k hlavnímu chodu v jeho restauraci většinou servírují jako přílohu něco kyselého. Snoubení chuti sýra s dalšími ingrediencemi je jedním z hlavních kritérií, která na svém blogu Nakládaný hermelín hodnotí Petr Kopeček. Autor recenzí chodí po restauracích a kavárnách hlavního města a hledá místa, jež nabízejí nejlepší naložený hermelín. Pokud některý kousek ztratí na bodech, je to hlavně proto, že chuť byla mdlá nebo se sýr nenechal dostatečně uzrát. Přestože se dá v nakládání bohatě experimentovat, nebývá výjimkou, že se člověk v hostinci setká s již předem naloženým hermelínem, koupeným ve velkoobchodu bez jakéhokoli nápadu. „Naštěstí v poslední době přibývá podniků, kde si pokrmy připravují sami. Je to okamžitě poznat,“ říká Kopeček, který vždy ocení, když kromě klasické cibule a beraních rohů najde i něco navíc. „Hodí se třeba ořechy či sušená rajčata, ale i hermelín nasladko s povidly a ananasem byl pochoutka.“ Kromě chuti velkou roli hraje i vzhled a způsob, jakým se servíruje. Hostovi může být podán v ozdobené sklenici, nakládané potraviny se v poslední době stávají také oblíbenými dárky, na kterých si člověk pochutná, přičemž nádobu může následně využívat dál anebo poslouží jako dekorace. Pýcha české hospody V nakládání hodně záleží na národních zvyklostech. Hranice mezi dobře uleželým či zkvašeným a zkaženým je velice tenká, a co by v Asii považovali za pochoutku, by pro Čecha už bylo třeba nepoživatelné. Cizinci však nevěřícně kroutí hlavou i nad našimi gastronomickými návyky. Přestože je například hermelín místní variantou francouzského camembertu, nakládaný plísňový sýr se za hranicemi jen tak nenajde a považuje se za českou specialitu. Ve Francii si totiž raději dají čerstvý sýr k vínu, zatímco Češi pěkně uleželý k pivu. Když cizinci v české restauraci nabídnete nakládaný hermelín, nebývá výjimkou, že se zhrozí a nemá sebemenší chuť tuto lahůdku ochutnat. „Když jsem to viděl na menu, vůbec jsem netušil, jaký pokrm si pod tím mám představit,“ vzpomíná na svou první zkušenost s hermelínem Kanaďan Mike Downey, který v Česku žije přes tři roky. Nakládaný hermelín se totiž do angličtiny většinou překládá doslovně jako „pickled cheese“, pod výrazem „pickled“ si však anglicky mluvící člověk nejčastěji představí potravinu naloženou v kyselém nálevu, což ve spojitosti se sýrem nezní nejlákavěji. Správně by se měl nakládaný hermelín překládat jako „marinated“ neboli marinovaný. „Dnes už si ho ale s chutí dávám skoro každý týden, a kdokoli mě přijede do Prahy navštívit, musí kromě svíčkové ochutnat i nakládaný hermelín,“ říká Downey.

URL| http://www.lidovky.cz/nalozeny-hermeli...ut.aspx?c=A160817_095212_dobra-chut_ape

life.ihned.cz

Kořeněná chuť Nepálu: Seznamte se s asijskou kuchyní, která je provoněná kurkumou 17.8.2016

life.ihned.cz str. 0 bbp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dal bhat je jedna z tradičních specialit nepálské kuchyně. Pro tamní gastronomii jsou typické luštěniny, rýže, pšeničné čapátí a hlavně koření. Nejpopulárnějším místním street foodem jsou ale tibetské knedlíčky momo. Ať už člověk vyrazí do Nepálu za vysokohorskými vrcholky, kulturou nebo památkami UNESCO, místní kuchyni se nevyhne. A dobře dělá – na výborně připravenou rýži s intenzivní vůní kvalitního koření natrefí snad na každém kroku. Najíst se dá na ulici za pár korun, ve větších městech fungují restaurace. A jako kdekoli jinde i tady platí, že podnik, ve kterém je plno, bývá známkou kvalitního a chutného jídla. V Nepálu se nechali inspirovat chutěmi sousední Indie a Tibetu, ačkoli nepálská kuchyně není tak ostrá. Základem jsou čočka, cizrna a rýže, která se podobně jako moučné placky čapátí servíruje jako příloha vždy a ke všemu. Kdo nemá rád anýz, chilli, šafrán nebo kurkumu, bude možná trochu trpět, protože koření zdejšímu jídlu vévodí. Místní obyvatelé si nejčastěji pochutnávají na specialitě jménem dal bhat – kombinaci rýže, dušené zeleniny, kari a čočky. Tu připravují buď jako polévku, nebo hustou kaši. Vše se servíruje odděleně na nerezovém talířku s několika přihrádkami. Oblíbená je také thukpa, hustá polévka s masem, zeleninou a nudlemi. Slovenská příroda na talíři: Připravte si halušky s brynzou jako z tradiční tatranské koliby - čtěte ZDE Protože jsou Nepálci z osmdesáti procent hinduisté, pro které je charakteristické vegetariánství a zákaz požívání hovězího, maso se na jejich talíři objeví jen občas. Restaurace jsou ale připraveny i na turisty, kteří jej vyhledávají – nejvíce pokrmů se připravuje z kuřecího masa. Menu pouličních bister standardně nabízí knedlíčky momo, smažené či vařené taštičky plněné zeleninou nebo mletým masem. "Momo pocházejí z Tibetu, do Nepálu se dostaly díky obrovské exilové komunitě Tibeťanů. Je to nejpopulárnější místní street food," vysvětluje Juraj Ondrejčík, průvodce cestovní kanceláře S.E.N. Na ulici mohou turisté ochutnat také smaženou kapsu s bramborovou směsí samosu nebo pakoru, smaženou směs zeleniny a těsta z cizrnové mouky. Ovocné nápoje v létě osvěží a v zimě dodají potřebné vitaminy. V teplých dnech je největším hitem meloun - čtěte ZDE Po hlavním chodu zpravidla následuje dezert, v Nepálu obvykle v podobě čerstvého ovoce. Zralé banány, papája nebo mango lze koupit téměř všude. Podobně jako balenou vodu, která se doporučuje. Za ochutnání stojí i místní značky piv Everest a Gorkha nebo nepálská pálenka z rýže. Tak jako v každá asijská země je i Nepál místem, kde se sklízí a vaří kvalitní čaje. Naopak kávu Nepálci příliš nepijí, turistům ji připravují jen zřídkakde.

URL| http://life.ihned.cz/jidlo/c1-65402640...kou-kuchyni-ktera-je-provonena-kurkumou

Hotel Kašperk vsadil na šumavské biohovězí. Šéfkuchař si na ně postavil vlastní bourárnu 22.8.2016 life.ihned.cz str. 0 Libor Budinský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jídelnímu lístku nově dominuje biohovězí. Podnik vybudoval vlastní bourárnu masa. Okolní chalupáři zde pořídí suroviny ke grilování. Hotel Kašperk v Kašperských horách je jedním z mála podniků v regionu, který vsadil na kvalitní, vyšší gastronomii, prezentovanou mezinárodně ostříleným šéfkuchařem Marcelem Onderem. Ten si nyní začíná bourat a stařit také své "vlastní" maso. Šéfkuchař Marcel Onder pracoval patnáct let v předních britských a irských restauracích, kde se naučil nejen tajemství přípravy špičkového burgeru, ale také na ostrovech oblíbené curry. Hlavně díky němu má restaurace hotelu Kašperk nečekaně kosmopolitní nádech. Kilový steak Tip: Vegetariány potěší salát s pečenými artyčoky, grilovanou paprikou a sušenými rajčaty. Letos v létě však dochází k radikální proměně menu, na kterém nyní bude dominovat hovězí v biokvalitě z celoročně volně se pasoucích chovů v okolí Kašperských hor. Šéfkuchař totiž vybudoval vlastní bourárnu, kde bude maso plemene simentál zpracovávat a nechávat zrát tak, aby odpovídalo jeho potřebám v kuchyni. Vedle běžných řezů se hosté jeho restaurace mohou těšit například na slavný kilový steak tomahawk (je ovšem nutné si ho objednat předem). V nabídce bude jak hovězí ze zhruba rok starých býčků a jalovic, tak také telecí z šestiměsíčních telat. Hosté hotelu či majitelé okolních chalup si navíc mohou objednat hovězí pro svou vlastní potřebu - třeba na steaky či na grilování - které budou mít na hotelu připravené na daný čas. Z nabídky: 1. Vepřová líčka, kaše s červenou řepou, hořčičná omáčka 274 korun 2. Hovězí carpaccio s křenovou majonézou a lanýžovým olejem 145 korun Surf and turf Vedle starosti o bourárnu šéfkuchař nezanedbává ani svou restauraci, ve které právě hovězí bude hrát hlavní roli. Hosté se tak mohou těšit na hovězí bourguignon, žebra na grilu či na slavnou britskou specialitu surf and turf, ve které se kombinuje chuť hovězího s rybami či mořskými plody. Největším hitem v současné nabídce je vedle poctivého burgeru především skvostné carpaccio s křenovou majonézou a lanýžovým olejem, jež překvapí křehkou, šťavnatou a lahodnou podobou masa, které se doslova rozpadá na jazyku. Další oblíbenou stálicí jsou vepřová líčka připravená ve vakuu a servírovaná s nezvyklou bramborovou kaší s červenou řepou a hořčičnou omáčkou. Restaurace je nekuřácká, hotel Kašperk má 24 pokojů s kapacitou 64 lůžek, nechybí velký bazén s krásným výhledem či konferenční prostory. Vinařem roku 2016 se stalo Zámecké vinařství Bzenec, porazilo dalších sedm finalistů z jižní Moravy - čtěte ZDE

Vína od Veverky Adresa: Hotel Kašperk Náměstí 3 Kašperské Hory http://www.hotelkasperk.cz V nabídce nealkoholických nápojů zaujmou domácí limonády, třeba bezinková, zázvorová či citronová. Vinná karta sice není příliš rozsáhlá, ale bez problémů je možné vybrat víno ke každému jídlu. Z moravských vín vyzkoušejte produkci malého rodinného vinařství Libora Veverky z Čejkovic, třeba jeho Sauvignon či šedou Rulandu, z červených vín pak Cabernet Sauvignon. V nabídce je osvěžující rakouský Veltlín, německý Riesling či italské Soave, v kategorii červených vín mohou hosté vybírat hlavně ze slavných italských oblastí - od Chianti až po vína Brunello di Montalcino či Nobile di Montepulciano. Podívejte se, jak se v restauraci hotelu Kašperk připravuje anglet s ratatouille z dýně: Rozhovor s šéfkuchařem: Marcel Onder Která zajímavá surovina je v české gastronomii stále nedoceněná a málo používaná? V současné době považuji za nedoceněné šumavské hovězí maso. V tuto chvíli uvádíme na trh skvělé hovězí v biokvalitě a jsem přesvědčený, že české hovězí maso čeká ještě další vzestup. Jaká kombinace chutí či surovin vás v poslední době nejvíce zaujala či překvapila. V návaznosti na první otázku zůstanu u hovězího. Jedná se o tzv. surf and turf, tedy kombinaci hovězího masa a ryb, nebo mořských plodů. Ve velké Británii se jedná o poměrně běžnou a rozšířenou formu servisu hovězího masa. S ohledem na to, že budeme mít skvělé vlastní hovězí, připravíme ho například v kombinaci s filátkem ze sumečka z nedalekých sádek ve Vacově. Sumec je spíš tučnější ryba a v kombinaci s hovězím steakem může mít podle mého názoru velký úspěch. Dále mě vždy oslovovaly kombinace chutí v Asii. Rád používám jejich bylinky a koření. I proto budeme v místních končinách asi trochu netradiční, protože chci používat české maso, ale připravovat ho za použití ne zas tak tradičních postupů. Do jaké restaurace rád chodíte a co si tam obvykle dáváte? Dlouhodobě zůstávám věrný restauracím Ambiente, kde drží stálou kvalitu. Z poslední doby mě příjemně překvapila restaurace Story. A mám rád projekty řezníka a kuchaře Paula Daye, jeho koncepty i kuchyně jsou mi blízké a v podstatě mám v našem konceptu podobnou filozofii.

URL| http://EKONOM.IHNED.CZ/c1-65402830-hot...char-si-na-ne-postavil-vlastni-bourarnu

MaM.cz Regionální potraviny zpropagují za 57 milionů agentury Dedeman a Comtech 19.8.2016

MaM.cz str. 0 ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tendr na propagaci regionálních potravin vyhrály firmy Dedeman a Comtech Group. Stát za dvouletou propagaci zaplatí 57 milionů korun. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. Zakázka byla rozdělená do dvou částí. Comtech za 33 milionů vytvoří strategii a reklamní kampaň na větší spotřebu regionálních potravin, Dedeman se pak za 24 milionů postará o samotnou realizaci kampaně. Do tendru se přihlásilo devět firem. "Cílem budoucí propagační a informační kampaně je sdělit zákazníkům, proč se jim vyplatí koupit výrobky s označením Regionální potravina," uvedla již dříve mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Značku Regionální potravina loni získalo 107 výrobků od 106 výrobců, přičemž v loňském šestém ročníku o ni usilovalo 1262 výrobků od 418 producentů. Zájem byl přibližně stejný jako předloni, proti prvnímu ročníku vzrostl o třetinu. Značku mohou získat pouze malí a střední producenti, jejichž podnik může mít maximálně 250 zaměstnanců. Na projekt loni ministerstvo zemědělství vyčlenilo 50 milionů korun. Výrobci budou moci používat značku čtyři roky. Letos na jaře skončil také tendr na dvouletou propagaci kvalitních potravin, čtyři firmy si rozdělily zakázku za 298 milionů korun. Největší části zakázky si rozdělily agentury McCann-Erickson Prague a 1 Year&More production. O vítězi rozhodovala komise od loňského června, kdy se do soutěže přihlásilo 18 agentur s 34 nabídkami Výběr vítěze tendru na propagaci Klasy v posledních letech provázely komplikace. Výběrové řízení, podle něhož měla být Klasa propagována loni, fond v prosinci 2014 zrušil. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že učel smlouvy nešlo naplnit. Veřejnou zakázku v předpokládané hodnotě 158 milionů Kč vypsanou v srpnu 2013 původně vyhrály společnosti McCann-Erickson Prague a International Advertising Agency, následně ji ale zrušil antimonopolní úřad. Reklamní kampaně v resortu ministerstva zemědělství čelily dlouhodobé kritice, například od Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle jeho předloňské prověrky ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond a Vinařský fond vydaly na kampaně podporující potraviny a víno za šest let 1,5 miliardy korun, aniž zjišťovaly přínos kampaní. V některých tendrech byl prý porušen zákon o veřejných zakázkách. Podle ministerstva se pochybení vztahují k předchozím vedením resortu.

URL| http://mam.ihned.cz/marketing/c1-65407...u-zpropaguji-agentury-dedeman-a-comtech

Maminka Kila po porodu snadno dolů 22.8.2016 Maminka str. 162 speciál MICHAELA ČENTEŠOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Existují ženy, které po narození miminka zhubnou jako nic, a pak jsou ženy, jež se s kily trápí dlouhé měsíce. A není to vždycky tím, že novopečené maminky odloží svůj vzhled na vedlejší kolej. Hubnutí, a zvláště to poporodní, je velmi individuální věc, a co jedné mamince pomůže, to na druhou nefunguje. A jsou dokonce ženy, které po porodu ještě přiberou. Pro hubnutí je totiž optimální kombinací zdravá strava, pohyb a dostatek spánku, který je po narození miminka opravdu nedostatkovým zbožím. Ruku na srdce, taky se vám stává, že na smrt unavená sotva nakrmíte brečící dítě a jakmile usne, místo toho, abyste se dobře najedla, padnete hned vedle postýlky a nepřejete si nic jiného, než spát? Hubnout po porodu je zkrátka nelehký, ale ne nesplnitelný úkol. KILA SI HLÍDEJTE UŽ V TĚHOTENSTVÍ V dnešní době je průměrný nárůst váhy v těhotenství asi

šestnáct kilo, pro zajímavost, ženy před padesáti lety přibývaly na váze v průměru asi deset kilo. Za větší váhový nárůst může jiný, sedavější způsob života a také, co si budeme povídat, všechna ta lákadla na pultech obchodů, kterým ovlivněny euforií z očekávaného miminka podléháme a jíme je a jíme. Jenže pro úspěšné hubnutí po porodu byste to s přejídáním neměla tak přehánět už v období těhotenství. Nejíte totiž za dva, ale pro dva. Místo kvantity proto vyhledávejte skutečnou kvalitu, jezte zdravě a dopřávejte si dostatek pohybu. Ideální je chůze, jóga nebo cvičení určené speciálně pro těhotné. SE ZDRAVOU STRAVOU ZAČNĚTE HNED Po narození miminka nechá žena v porodnici asi šest kilogramů a další tři až čtyři zmizí samy během šestinedělí, kdy byste se o nadbytečnou váhu neměla příliš starat. „Nic by se nemělo uspěchat. Maminkám doporučuji, aby s úpravou jídelníčku začaly až po skončení šestinedělí. Šestinedělí je totiž velmi důležitým obdobím, kdy tělo po porodu regeneruje, hojí se a nastupuje laktace, vytvářejí se citové vazby s novým členem rodiny. Navíc se s miminkem mění životní styl a biorytmus. V této době je pro ženu nejdůležitější klid, dostatečný příjem energie a alespoň pár hodin spánku, protože všechny tyto změny jsou fyzicky i psychicky náročné. Myslím si, že je zbytečné kazit si tento čas myšlenkami na nějaké kilojouly, a pro tělo to navíc ani není žádoucí,“ říká výživová poradkyně Tereza Kraupnerová. Ani po šestinedělí byste neměla začínat s nějakým razantním hubnutím, neznamená to ovšem, že byste do sebe měla ládovat vše, co vás napadne nebo co máte po ruce. Spíš naopak, právě v tomto období je důležité začít se zdravou plnohodnotnou stravou. „S hubnutím a jakoukoli redukcí bych počkala až po ukončení kojení. Striktní omezení ve stravě by totiž mohlo negativně ovlivnit laktaci a kvalitu vašeho mateřského mléka. Po odstavení miminka začněte postupně s úpravou výživy, a to ideálně za pomoci výživové specialistky, která v jídelníčku zohlední vaše životní období a vaše potřeby,“ říká laktační terapeutka a privátní porodní asistentka Eva Smrkovsky, majitelka Mama Baby Studia. NASTAVTE SI REÁLNÉ CÍLE Hubnout se vám bude lépe, pokud si nastavíte cíle, které budete schopna splnit. Ideálním cílem pro maminky je dostat se na svou původní váhu do prvních narozenin dítěte. Rychlejší hubnutí by nebylo dobré ani pro vás, ani pro dítě. Příliš náročné cvičení a také omezování stravy, ve které pak chybí dostatek živin, vitamínů a minerálů, totiž zapříčiní to, že se do mateřského mléka nejen nedostanou živiny v množství, které miminko pro svůj správný vývoj potřebuje, ale naopak se do něj vyplavují toxiny uvolňující se z tukových buněk během cvičení. Často tak dochází k odmítání kojení ze strany dítěte, protože mléko má nepříjemnou chuť, a končí přechodem na umělou výživu. A to úplně zbytečně. Budiž vám útěchou, že díky samotnému kojení můžete úplně bez práce zhubnout až kilo za měsíc. JAK JÍST BĚHEM KOJENÍ „Nejprve je důležité si říct, že kojení je pro tělo energeticky velmi náročné. To znamená, že hubnoucí jídelníček kojící ženy nelze nastavit jako běžnou redukční dietu, kdy se výrazně snižuje množství přijímané stravy. Ba naopak, výživová doporučení pro kojící ženy hovoří o mírném navyšování příjmu energie oproti normálu. Navíc složení mateřského mléka zčásti ovlivňuje i kvalita a množství stravy, které žena sní. Z toho důvodu je základem hubnutí, pokud žena ještě kojí, pravidelná strava, to znamená pět až šest menších porcí za den s rozestupem dvou až tří hodin a také dostatečný pitný režim. Zní to sice jako klišé, ale ta pravidelnost je u maminek často hlavní kámen úrazu. Během dne obstarávají především potřeby všech ostatních členů rodiny a na sebe si vzpomenou večer už úplně hladové nebo během dne jedí jen nějaké nezdravé rychlovky a sladké,“ vysvětluje výživová specialistka. Jídelníček kojící ženy vychází ze stejných zásad jako strava racionální, hlavním pilířem je tudíž vyvážená a pestrá strava. Takový jídelníček obsahuje každý den minimálně 300 gramů zeleniny a jeden až dva kusy ovoce, alespoň dva mléčné výrobky denně. Nesmějí chybět ani zdroje plnohodnotných bílkovin, jako je libové maso, vejce a ryby. Ryby jsou zároveň zdrojem důležitých nenasycených mastných kyselin a měly by se v jídelníčku objevit alespoň dvakrát týdně. Dále preference tuků rostlinného původu. Hlavním zdrojem energie jsou sacharidy, které by se měly stát součástí pokrmů třikrát za den. Mohou být v podobě pečiva, těstovin, müsli a podobně a jsou upřednostňovány celozrnné varianty. CO NAOPAK NEJÍST V jídelníčku by se naopak neměla vyskytovat tučná masa, ale ani uzeniny, smetanové mléčné výrobky, přemíra živočišných tuků, jako je máslo a sádlo. Velkou pozornost je třeba věnovat i příjmu jednoduchých cukrů v podobě sladkostí, sladkého pečiva, slazených nápojů či cukru do kávy nebo čaje. Vždy by se mělo dbát na kvalitu surovin a také na výběr vhodné a dostatečné tepelné úpravy. Syrové maso, ryby, vejce a mléko na talíř kojící ženy nepatří. CO KDYŽ HUBNUTÍ NEJDE Hubnutí po porodu se nedaří celkem často, ale příliš se o tom nemluví. Ženy se za to totiž stydí, protože kojením přece musí zhubnout každá. To nám ostatně dokazují všechny modelky a herečky, které už pár týdnů, a některé dokonce i dnů po porodu fotí

kalendáře a plavkové fashion story. Jenže zhruba dvacet procent žen kojením nehubne, a některé z nich v tuto dobu dokonce nabírají další a další kila, aniž by se jakkoli přejídaly. „Je známo, že k úspěšnému hubnutí všeobecně je potřeba klid, spánek, duševní pohoda, pozitivní mysl a mít čas sám na sebe. Mateřství se však často vyznačuje nedostatkem všeho výše zmíněného. Nastavení jídelníčku je v těchto případech složitější, ale většinou pokud žena opravdu chce, nad nadbytečnými kily nakonec zvítězí,“ dodává Tereza Kraupnerová. JAK JE TO S POHYBEM Pohyb je samozřejmě důležitou složkou hubnoucího procesu. Je ale velmi důležité vybírat po porodu ten správný pohyb s ohledem na to, zda jste rodila přirozenou cestou nebo císařským řezem. V obou případech však platí, že než začnete s jakýmkoli cvičením, musí být vaše tělo zahojeno. Po porodu se doporučuje začít s dýchacími cviky, přidat protahování a posilování pánevního dna, které vede ke správnému zavinutí dělohy. S tím ostatně po přirozeném porodu můžete začít už v porodnici. „Položte se na záda, pokrčte kolena. S výdechem stáhněte pánevní dno a zároveň vtáhněte pupík dovnitř. V této fázi vydržte alespoň deset vteřin, pak povolte,“ radí cvičitelka Pavla Maříková. Takové cviky zvládne každá maminka, nezaberou příliš času, a přesto jsou tělu velmi prospěšné. Teprve po šestinedělí se můžete pustit do náročnějšího cvičení, maminky po císařském řezu by s tím měly počkat alespoň tři měsíce. S posilovacími cviky je po porodu dobré začít pod dohledem trenéra, abyste cviky prováděla správně. Nesprávným cvičením byste si totiž mohla ublížit. Zapomeňte na výmluvy, že nemáte čas cvičit a nemáte nikoho, kdo by vám pohlídal dítě. Tím nejlepším a nejzdravějším pohybem, díky němuž zhubnete, je obyčejná chůze. Využijte toho, že vaše miminko spí v kočárku, nesedejte si na lavičku, ale naopak choďte, choďte a zase choďte, klidně i několik hodin. Uvidíte, jak dobře to vám i děťátku udělá. Jak se vám podařilo shodit poporodní kila? Podělte se s námi o to, co funguje! PETRA: „Přibrala jsem v těhotenství 27 kilo. Miminku jsou nyní čtyři měsíce a já mám navíc už jen čtyři a půl. Doteď jsem nic zásadního nedělala, jen běhala kolem miminka a stejným způsobem se zbavím asi i těch posledních kil.“ VERONIKA: „Využila jsem k hubnutí osobního trenéra, výživového poradce a čtyřikrát týdně jsem se hýbala a pořádně na sobě dřela. Pak přišla krize, neměla jsem už dostatek síly a polevila jsem. No a vzápětí jsem otěhotněla. Takže vše je zase zpět.“ JANA: „Mám to štěstí, že jsem nemusela dělat nic. Kojím, chodím dvakrát denně ven. Těhotenská kila (20) byla do tří týdnů po porodu pryč, dalších šest ‚předtěhotenských‘ do půl roku :-) U prvního dítěte jsem to měla stejně, už po porodu jsem zhubla vše, ale na mateřské jsem se zase ‚vyžrala‘.“ ANDREA: „Šlo to samo. Chce to jen chodit s prckem ven na pořádně dlouhé procházky a nesedět jen na zadku u televize, u počítače a litovat se.“ GÁBINA: „Kojení a vstávání v noci, dlouhé procházky s kočárkem. Přibrala jsem 23 kg a teď mám minimálně o 6 kg méně než před těhotenstvím.“ KRISTÝNA: „Pustila jsem se do krabičkové diety. S miminkem nemám čas na přípravu extra stravy. Většinou jsem do sebe něco naházela a večer vymetala ledničku. Takhle mám všechno pěkně nachystané a jsem disciplinovanější.“ KAMILA: „Hubnout jsem začala, když jsem po příchodu z porodnice zjistila, že nemám jediné oblečení, do kterého bych se vešla. Při kojení jsem nemohla moc sportovat, hlídala jsem si hlavně stravu, ale hned jak jsem přestala kojit, jsem se pustila do týrání těla. Na břišní pekáč už to asi nikdy nedotáhnu, ale v novém těle se cítím báječně.“ PITNÝ REŽIM Jednou z nejdůležitějších věcí, které je zapotřebí dodržovat během hubnutí nejen po porodu, je pitný režim. Během dne byste měla přijmout asi 2 až 2,5 litru tekutin, z čehož může být asi 0,5 litru formou potravin (ovoce, zelenina, polévky, mléko a podobně). Pít byste měla během celého dne, a to dříve, než vůbec pocítíte žízeň. K hubnutí je potřeba nejen dieta, cvičení a duševní pohoda, ale také spánek. Pokud tedy můžete, spěte alespoň pět hodin v kuse. Foto autor| (MAMABABYSTUDIO. CZ), PAVLA MAŘÍKOVÁ (FITMAMI. CZ) ARCHIV; ODBORNÁ A FOTO: SHUTTERSTOCK. COM SPOLUPRÁCE: TEREZA KRAUPNEROVÁ, DIS., EVA SMRKOVSKY

Foto popis| Pomůže pravidelná strava, procházky, ale i samotné kojení. Sama uvidíte, že díky němu shodíte až kilo za měsíc.

Marketing & Media Lidé, kampaně, události. To „nej“ z minulého týdne. 22.8.2016

Marketing & Media str. 3 Žebříček

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ŽEBŘÍČEK 1. Po Nově se na Slovensko chystá už i Prima Televize Prima připravuje specializovaný kanál pro slovenský trh, zatím pracuje s názvem Prima International. Přesný obsah jeho vysílání ani datum spuštění nejsou známé, kanál však už má být ve stadiu příprav. Podle slovenského internetového portálu Živé.sk, který zprávu přinesl, bude Prima vysílat prostřednictvím pozemní digitální sítě. Využije kapacitu, která se uvolnila po stanici Markíza. Na dalším šíření přes satelit nebo IPTV služby se podle webu musí televize Prima ještě dohodnout s operátory. Svým vstupem na slovenský trh následuje kroky konkurenční Novy, která na Slovensku spustila kanál Nova International letos v únoru. Cílem bylo zabránit nelegálnímu šíření jejího vysílání u východních sousedů, které později zakázal i český soud. Nelegální distribuci svých stanic ve stejném čase odsoudila i Prima. 2. Lion končí. Stává se z něj Publicis One Francouzská komunikační skupina Publicis Groupe oznámila, že definitivně převzala stoprocentní kontrolu v holdingu Lion Communications, který v Česku sdružoval komunikační a mediální agentury Saatchi & Saatchi, Leo Burnett, Publicis, Fallon, Zenith, Optimedia, Performics, B2B Group, Starcom a Mediavest. Prezident holdingu Štěpánek i jeho CEO Tomáš Průša odcházejí. Všechny agenturní značky budou i nadále existovat, budou ovšem fungovat pod novou hlavičkou Publicis One a taky pod novým vedením. To teď tvoří chief executive officer Tomáš Varga, chief financial officer Michal Kurka, chief integration officer pro ČR a střední Evropu Martina Říhová a chief marketing officer Andreas Von Loeper. Všichni z nich doposud působili na vrcholových pozicích v subjektech zaniknuvšího holdingu Lion Communications. Publicis One má být nový, „na budoucnost orientovaný“ obchodní model, který bude Publicis Groupe zavádět na 50 trzích po celém světě. „Cílem je poskytovat zákazníkům ucelená řešení, včetně snadného a flexibilního přístupu k rozmanité škále odborníků a schopností,“ uvedla nově pojmenovaná agenturní skupina ve svém prohlášení. Nový šéf Varga mluví o svých plánech trochu konkrétněji na straně 16 tohoto vydání MAM. 3. Regionální potravinu zpropagují dvě agentury Tendr na propagaci značky „Regionální potravina“ vyhrály firmy Dedeman a Comtech Group. Stát za dvouletou propagaci zaplatí 57 milionů korun. Zakázka byla rozdělená do dvou částí. Comtech za 33 milionů vytvoří strategii a reklamní kampaň na větší spotřebu regionálních potravin, Dedeman se pak za 24 milionů postará o samotnou realizaci kampaně. Do tendru se přihlásilo devět firem. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. „Cílem budoucí propagační a informační

kampaně je sdělit zákazníkům, proč se jim vyplatí koupit výrobky s označením Regionální potravina,“ uvedla již dříve mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Značku Regionální potravina loni získalo 107 výrobků od 106 výrobců, přičemž v loňském šestém ročníku o ni usilovalo 1262 výrobků od 418 producentů. Značku mohou získat pouze malí a střední producenti, jejichž podnik může mít maximálně 250 zaměstnanců. Na projekt loni ministerstvo zemědělství vyčlenilo 50 milionů korun. Výrobci značku mohou používat čtyři roky. 4. Spořitelna lanaří nové zaměstnance v kampani Česká spořitelna ve spolupráci s agenturou Young & Rubicam připravila v srpnu novou náborovou kampaň. Samotný nápad na kampaň, která má zvýšit i povědomí o značce, vznikl přímo v bance. Spořitelna v ní pracuje s reálnými tvářemi svých zaměstnanců. „Nejsme malá rodinná firma, jsme velká banka. A naše velikost je naší výhodou,“ zaznívá mimo jiné. S vizuály je možné se setkat především na lince metra C, právě v těsné blízkosti zastávky Budějovická v Praze má totiž banka centrálu. Kampaň doprovází i osm videí, v nichž vystupují zaměstnanci společnosti. Jejich medailonky se objevují také na náborové microsite http://www.velkemoznosti.cz. 5. Novým kreativním šéfem McCannu je Capanescu Kreativní oddělení agentury McCann Prague má nového ředitele. Stal se jím Razvan Capanescu, který přichází z rumunské Leo Burnett. Povede čtyřicet kreativců z McCannu, McCannu Digital i agentury Momentum. „Razvana nám doporučil jeden z našich klíčových klientů, který s ním před pár lety v Bukurešti spolupracoval. Od prvního kontaktu na nás udělal dojem a teď, když ještě lépe známe jeho profesní zázemí a skvělé portfolio, jsme velice hrdí, že se přidá do našeho manažerského týmu. Chtěli jsme, aby kreativu vedl skutečný lídr, a jsme přesvědčeni, že se nám takového podařilo najít,“ komentoval Capanescův nástup Jan Binar, CEO McCann Worldgroup Prague. Capanescu v oboru působí dvacet let, z toho dvanáct v pozici kreativního ředitele. Zkušenosti má z Ogilvy, Publicisu a Leo Burnett. Obdržel přes 120 oborových cen. 6. Nový katalog Ikea nabízí rozšířenou realitu Švédský prodejce nábytku Ikea představil svůj katalog pro příští rok. Vedle tištěné podoby má inovovanou digitální edici obohacenou o funkce jako panoramatický pohled na místnost nebo rozšířenou realitu. „Je dostupná pro chytré telefony, tablety, stolní počítače, notebooky a v neposlední řadě pro poslední generaci Apple TV,“ uvedla tisková mluvčí Zdeňka Pecková. Celkově jde o více než tři hodiny interaktivního obsahu v podobě průvodních krátkých filmů a různých tipů. Funkce virtuální reality umožňuje prohlédnout si místnosti kolem dokola. Katalog také umí ukázat, jak bude konkrétní věc ze sortimentu vypadat přímo v bytě zákazníka. Stačí vybrat produkt a objektiv telefonu namířit do prostoru. Virtuální verze se objeví v místnosti a je možné upravit její umístění. Katalog Ikey patří mezi nejčtenější publikace na světě, tištěná verze má 211 milionů kopií. 7. Mladá fronta koupila šest nových webů Internetová divize vydavatelství Mladá fronta se od srpna rozšířila o šest webů, které by jí měly přinést 600 tisíc reálných uživatelů. Nově do portfolia přibudou VideaČesky. cz (titulkované verze populárních internetových videí), herní portály Raketka.cz a HryProDívky. cz, stahovací weby Stáhnu.cz a MůjSoubor.cz a pracovní portál Flek.cz. Všechny původně provozovala společnost Net Income CZ, jejímž jediným majitelem je devětadvacetiletý Aleš Kříž z Brna. Celkový zásah Mladé fronty se tak po akvizicích zvýší až na tři a čtvrt milionu uživatelů, což by ho mohlo posunout na 13. místo mezi provozovateli na českém internetu. O weby se bude v Mladé frontě kompletně starat divize Online, která teď pracuje na „strategické integraci nových webů s dalšími on-line projekty vydavatelství“. Podle ředitele internetových projektů Erika Dvořáka by mělo následovat jejich

výrazné vylepšení v podobě technologického i obsahového rozvoje. Divize disponuje vlastním projektovým a vývojovým týmem, produktovými manažery a technickým zázemím. Celkově se nyní stará o čtrnáct webů. 8. Bauer má nový měsíčník. Vydává 150 tisíc kusů Na nízké ceně a vysokém nákladu stavělo vydavatelství Bauer Media při tvorbě svého nového měsíčníku pro ženy Můj svět. Titul se prodává za 12,90 Kč a vychází v nákladu 150 tisíc kusů. Jeho uvedení podpoří rozsáhlá marketingová kampaň s těžištěm v klasických ATL médiích – televizi, OOH a printu. Podle vlastních slov chce s Mým světem Bauer Media vyplnit mezeru v segmentu vysokonákladových časopisů pro ženy s měsíční periodicitou. Nejspíš se tak stane přímou konkurencí měsíčníku Svět ženy, který vychází v nákladu 72 tisíc kusů a prodává se za necelých třicet korun. Vydavatelství Burda ho před časem posunulo tematicky i zpracováním více do oblasti lifestylu. 9. Praha vybaví zastávky bezdrátovým internetem Pražský magistrát upraví smlouvu s reklamní společností JCDecaux a zapracuje do ní poskytování bezdrátového internetového připojení na zastávkách městské dopravy. „V první fázi půjde zhruba o stovku zastávek, poté bude následovat masivnější rozšíření,“ uvedl radní Karel Grabein Procházka (ANO). JCDecaux ponese veškeré náklady na instalaci i provoz, cestující budou mít službu zdarma. Celkově by měla wi-fi být dostupná během několika měsíců až na 500 zastávkách. Testy na začátku roku ukázaly, že se k wi-fi připojovalo 200 až 600 zařízení denně, signál pokrývá zastávku a zhruba 20 metrů kolem. Dopravní podnik navíc plánuje zavedení internetu také ve stanicích a vestibulech metra. V minulosti podnik zavedl wi-fi v některých tramvajích. 10. Instagramová tragédie: Bieber smazal svůj účet Sociální sítí Instagram otřásla typická letní „tragédie“, kterou si v době okurkové sezony nenechala ujít světová média v čele se CNN. Málokdy se totiž stane, že se někdo rozhodne dobrovolně zavřít velmi populární profil na sociálních sítích. Teď to udělal majitel jednoho z nejsledovanějších instagramových účtů: kanadský zpěvák Justin Bieber. Sledovalo ho bezmála 80 milionů fanoušků. Důvodem byly nenávistné komentáře uživatelů o jeho nové přítelkyni, sedmnáctileté Sophii Richieové. Nejdříve svůj účet na Instagramu převedl na soukromý, zanedlouho ho pak smazal úplně. „Kdybyste byli opravdoví fanoušci, nebyli byste hnusní na lidi, které mám rád,“ dodal. Foto popis| Šéfem nově pojmenované Publicis One je CEO Tomáš Varga. Foto popis| Česká spořitelna nechala v kampani mluvit své zaměstnance. Ti postupně vysvětlují, proč je baví pracovat právě Foto popis| Pomocí rozšířené reality může zákazník třeba pověsit do místnosti obraz a zjistit, jestli se do ní hodí. Foto popis| „Profily Justina Biebera na Facebooku a na Twitteru zůstávají nedotčeny,“ uklidňoval znepokojené teenagery například hudební magazín Billboard. Foto popis| Jógu, která vyléčí všechny vaše neduhy, a sexy papriky, jak je neznáte, slibuje první číslo nového měsíčníku od Baueru.

Miminko Co děláme špatně ve výživě dětí a proč 18.8.2016

Miminko str. 80 Péče o dítě - Speciál VÝŽIVA

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mýty ve stravování přetrvávají věky, módní trendy nás zase nutí chovat se ve výživě často velice nelogicky. Zvyky dobré i špatné, které si přinášíme ze svých rodin, nás významně ovlivňují a často z toho důvodu dochází i ke střetům mezi partnery. N ové poznatky zase přinášejí informace, kterým se zdráháme uvěřit. Ve výživě dětí se zpočátku chováme ostražitě, brzy ale naše pozornost polevuje a sklouzáváme ke starým stereotypům. Jaké jsou naše nejčastější chyby? Příliš brzy končíme s kojením Mateřské mléko může dokonale pokrýt výživu dítěte až do šestého měsíce, přesto začínáme s přikrmováním dříve. Příliš brzy nahrazujeme kojení náhradní mléčnou výživou, místo abychom se snažili v kojení vytrvat. Dítě tím připravujeme o možnost lepšího budování imunitního systému a dalších benefitů, které kojení přináší. Místo zeleniny začínáme ovocem Ovoce je sladké a dítě si na jeho chuť snadno zvykne, zatímco zeleninovým příkrmům musí přivykat déle. Proto si často zavádění příkrmů usnadníme dřívějším zavedením ovoce. Dítě už ale potom hůř přivyká chuti zeleniny a odborníci varují, že i v dalších letech a později v dospělosti je příjem zeleniny výrazně menší, než by bylo žádoucí. Při krmení náhradní výživou nerespektujeme hmotnost a potřeby dítěte Velmi často máme tendenci naplnit mlékem celou lahvičku a přinutit dítě dávku vypít. Přitom bychom měli připravovat jen takové množství mléka, které odpovídá energetickým potřebám konkrétního dítěte. To se totiž vztahuje k jeho hmotnosti a počtu krmení během dne. Výživu bychom měli připravit podle návodu a podávat v odpovídajícím množství, obojí obvykle najdeme na krabičce se sušenou kojeneckou formulí. Následkem překrmování je nežádoucí nadváha. Nejsme důslední a vytrvalí Jakmile dítěti něco nechutná, vyřadíme tuto potravinu z jídelníčku a dál ji podávat nezkoušíme. Přitom dítě potřebuje více času a opakované ochutnávání, aby si na nové jídlo zvyklo. Ztrácíme nervy a raději dáme dítěti to, co mu chutná a co vyžaduje, a nedbáme na vhodné složení stravy. Následkem je malá pestrost a nevyváženost. Používáme velké množství soli a cukru Kojenec by neměl mít ve stravě žádný přidaný cukr ani sůl. I v batolecím věku se snažíme bez obojího obejít co nejdéle. Cukr i sůl děti přijímají například v pečivu nebo sýrech, i tady bychom se měli snažit obojí omezovat. Proto se co nejdéle vystříháme šunky nebo tvrdého sýra, sladkého pečiva a sladkostí obecně. Rohlík se sýrem nebo šunkou není vhodnou snídaní nebo večeří pro batole. Dáme přednost obilovinám a zelenině. Nenecháme dítě učit se stolování Abychom předešli ušpiněnému ubrusu nebo stolu, krmíme do vysokého věku sami, místo abychom mu umožnili naučit se sebeobsluze v jídle. Netrváme na sezení u stolu, necháme dítě pobíhat se svačinou nebo si při jídle hrát. Děláme mu tím medvědí službu, protože se nenaučí na jídlo soustředit a i jeho další stravování v budoucnu tím může být ovlivněno. Následkem může být přejídání a obezita. Uzeniny, sladkosti a fast food se stávají běžnou součástí jídelníčku Začíná to libovým párečkem, pokračuje sem tam bonbónkem nebo smaženým bramborovým hranolkem. Ani se nenadějeme a brzy je klobáska, dortíček nebo hamburger normální součástí dětské stravy. Netrvá dlouho a dítě začne odmítat nekořeněná jídla, kaše ochucené ovocem a zeleninové přílohy. Sladkosti jsou vyžadovány každý den a ne jen výjimečně jako pamlsek. Následuje buď obezita, nebo minimálně zakořeněné špatné stravovací návyky s následkem cévních a metabolických onemocnění v dospělosti. Velmi brzy začínáme podávat jídlo pro dospělé Příprava jídla separátně pro dítě nás začne obtěžovat, a tak příliš brzy začínáme batoleti servírovat pokrmy, které jsme uvařili pro dospělé. Přitom by stačilo včas oddělit porci pro dítě a teprve potom solit, sladit, kořenit a přidávat různé pochutiny a pro batole (ale často pro dospělého) nezdravé přísady. Nezařazujeme do jídelníčku hovězí a telecí maso České děti mají nedostatek železa, protože dostávají převážně bílé maso, hlavně drůbeží. Přitom by měly mít v jídelníčku alespoň dvakrát v týdnu červené maso, především libové hovězí. Mezi maminkami ale panuje názor, že kojenec by v

příkrmech neměl hovězí maso vůbec dostat, což je zcela mylné. Navíc drůbeží maso je mnohem jednodušší na přípravu, takže je nejčastěji podáváno i z pohodlnosti. Nabídka by ale měla být pestrá – hodí se veškeré libové maso a ryby, a to už od prvního masového příkrmu kolem 6. měsíce. Pokud vám činí příprava hovězího potíže, volte alespoň hotový příkrm s tímto masem, samozřejmě podle věkového určení na obalu a od prověřeného výrobce. Zanedbáváme mléčné porce ve výživě Velmi brzy se zříkáme nejen kojení, ale také náhradní mléčné výživy a mléka vůbec. Dítě by přitom mělo dostat po dosažení věku 12 měsíců ještě alespoň 300 ml mléka denně, po dosažení 24 měsíců nejméně 125 ml denně a mléko by mělo zůstat součástí dětského jídelníčku i v předškolním věku. Následkem málo podávaného mléka je nedostatek vápníku a dalších důležitých živin. Dáváme dítěti málo zeleniny a vymlouváme se, že ji nechce Pokud dítě zeleninu odmítá, je velmi pravděpodobné, že jsme někde v jejím podávání udělali chybu. Možná jsme jen špatně vybrali zeleninové druhy k prvnímu ochutnání, nebo jsme dítě nevhodně nutili, může za tím být i náš vlastní špatný příklad. Pokud dítěti naložíme talíř zeleninou a sami si pochutnáváme na vábně vonící uzenině, lásku k zelenině v dítěti nevypěstujeme. Je známo, že ve středomořských zemích, kde je zelenina přirozenou každodenní součástí jídelníčku, není s její konzumací problém ani u dětí. Málo zeleniny ve stravě znamená potíže s trávením a vyprazdňováním, a to již v dětském věku, v dospělosti se pak přidají i civilizační nemoci. Foto popis|

Jídlo pro batole Co papá ve školce? Miminko str. 90 Péče o dítě Daniela Pražanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 18.8.2016

zpět Měli jste přehled. Dětský jídelníček jako na dlani. O tom, co se miláčkovi ocitne na talířku, rozhodovali rodiče. Ale jak to bude nyní? Chystá se první zásadní změna v životě dítěte, která definitivně přestřihne pomyslnou pupeční šňůru spojující batole s matkou a s domácím prostředím. Osobnost našeho miláčka vyzrála, prošla obdobím vzdoru a teď je připravena vykročit samostatně do kolektivu vrstevníků. Děti, které jsou fyzicky, psychicky i sociálně vyzrálé, nemají většinou se vstupem do předškolního zařízení žádné vážné problémy a těší se mezi nové kamarády. Domácí prostředí už jim nedostačuje a z pískoviště i z hřiště vědí, jak je příjemné trávit čas her v blízkosti stejně starých dětí. Již několik měsíců před vstupem do školky by měla rodina rozhojnit kontakt děcka s ostatními caparty. Pobyt na pískovišti oproti dřívějším dnům prodlužujeme, navštěvujeme kamarádky s malými dětmi a necháváme batolata, aby si spolu sama hrála. Školka neznamená jen nové kamarády a život v kolektivu. Ať chceme nebo nechceme, přináší i změnu stravování. Některé děti pestřejší stravu vítají, rychle si zvykají na rybí či drožďové pomazánky, které maminka nedělala, jiné to neznámé nechtějí. Nepapají. S takovými musí mít paní učitelky velkou trpělivost. Pravidla jsou jasná Společné stravování v mateřské, ale později i v základní škole, se řídí zcela konkrétními předpisy. Pokud se rodiče obávají, že jejich potomek bude ve školní jídelně ochuzen, mýlí se. Pro školní stravování jsou stanoveny výživové normy, které odpovídají požadavkům české legislativy. Musí je dodržovat každá školní jídelna. Podle nich se dělí potraviny do skupin. Z nich vyplývá kolik gramů masa, tuku či zeleniny a ovoce malý strávník za měsíc dostane. Nadměrná by neměla být ani spotřeba soli. Právě soli konzumují české děti čtyřikrát více, než by podle zásad správné výživy měly. Každá jídelna však musí při plnění výživových norem dodržovat také stanovené finanční limity. Mnohé mateřské školy by rády nabídly dětem kvalitní bio jogurty, které jsou však ekonomicky

náročnější než jogurty běžné. Další zařazování prvků netradiční výživy může být pro jídelnu rovněž finančně neúnosné. Normy spotřeby jsou stanoveny pro jednotlivé věkové kategorie dětí. Vedoucí jídelny nemá lehkou úlohu při sestavování každodenního jídelníčku. Nejen že dohlíží na kvalitu jídel a dodržování spotřebního koše, ale měla by sledovat, zda jsou dodržována i další pravidla. Například po vydatné polévce následuje lehčí zeleninové jídlo. Pokud je zelenina v polévce, nemusí už být v hlavním jídle. Doporučen je i počet jídel, která mají v průběhu měsíce zajistit pestrost skladby jídelníčku. Dané receptury, které kuchyně školního stravování dodržují, stanovují například váhu masa v syrovém stavu, průběžně je sledována spotřeba tuků, cukrů a podobně. I když je spolupráce školních jídelen s rodiči samozřejmostí, nelze vždy akceptovat požadavky na větší přísun ovoce, vyšší dávky masa nebo častější zařazování sladkých jídel. Ministerstvo zdravotnictví je autorem nutričních doporučení ke spotřebnímu koši. Publikace s názvem Rádce školní jídelny, kterou vydal Státní zdravotní ústav, vysvětluje vedoucím stravovacích zařízení pro děti, jak sestavovat dostatečně pestrý jídelníček, který vede k naplnění spotřebního koše. Do budoucna se může leccos změnit Zároveň byla zahájena nová studie, která do konce letošního roku objektivně posoudí, zda školní obědy odpovídají příslušným předpisům. Důležité budou odpovědi na otázky: 1. Odpovídají obědy školního stravování v ČR svým nutričním složením očekávanému podílu 35 % z denní výživové dávky? 2. Jak se jednotlivé části obědů podílejí na přívodu živin? 3. Existuje závislost mezi počtem porcí oběda vařených školní jídelnou a nutričním složením obědů? 4. Ovlivňuje používání instantních směsí obsah sodíku v polévkách a hlavních chodech? Hygienici se za pomoci laboratorní techniky a standardních operačních postupů chtějí dobrat objektivních odpovědí na položené otázky. Výsledek studie přispěje ke zdokonalování přístupu státu k výživě dětí. Jak je to dnes Je jistě správné, že se stát o výživu nejmenších poctivě stará. Závěry vyvozené ze studie se v praxi odrazí za řadu měsíců, či let. My však máme dítě ve školní jídelně už dnes. Co by tedy rodiče měli sledovat? Čtěte pozorně jídelníček na příští týden. Ve školkách, kde není většinou možnost výběru z několika jídel, je situace snazší. Ovšem ve školních jídelnách, kde je výběr ze dvou či tří jídel, stoupá možnost špatné volby. Sledujte, zda si váš prvňák nebere k obědu jen samá sladká jídla. Pokud znáte denní rozvrh školní jídelny, měli byste mu přizpůsobit i pestrost domácích večeří. Dítě, které obědvalo boloňské špagety už nepotřebuje špagety se sýrem k večeři. Totéž platí o luštěninách, masných výrobcích a podobně. Důležité pro zdravou výživu dítěte je zpracování potravin. Jen výjimečně připravujeme jídla smažená, přednost dáme pokrmům vařeným a dušeným. Výrazně omezujeme v dětském jídelníčku spotřebu soli. Uzeniny nezařazujeme! Jak už jsme zmínili, české děti konzumují čtyřikrát více soli, než kolik činí doporučená dávka. Zvýšená hladina sodíku zatěžuje ledviny, kardiovaskulární systém a bývá příčinou obezity. Nedávejte slánku na stůl! Většina výrobků by už měla mít na etiketách uvedeno, kolik soli obsahují. Naučte se číst tyto informace. Budete možná překvapeni, že více soli obsahují nízkotučné výrobky (kvůli zlepšení chuti), ale také instantní jídla, kečup, sójová omáčka, jídla z fast foodu a veškeré uzeniny. Bez omezení doma nabízíme mléčné výrobky, celozrnné pečivo, ovoce a zeleninu. Právě tyto potraviny by se měly stát pravidelnou součástí dětských přesnídávek, které připravujeme školákům do brašen. Ve školce sní dítě polovinu denní dávky V předškolním zařízení dostane človíček padesát procent své denní stravovací dávky. Deset procent představuje přesnídávka, třicet pět procent oběd a deset procent odpolední svačina.

Nutriční hodnota, kterou doplňuje rodina, odpovídá zhruba stejnému množství rozloženému do snídaně a večeře. Zatímco význam večeře chápe každý, leckdo mávne rukou nad tím, že dítě ráno nepapá. Mívá to mnoho příčin. Tou nejčastější, kterou si však přiznat nechceme, je spěch, v němž se ranní rituály odvíjejí. Nakonec mávneme nad vztekajícím se batoletem rukou, misku s vločkami vrátíme do ledničky a odvezeme dítě do školky. Tam přece dostane svačinu. I tak je to možné. Ale je to nezdravé. Vštípit malému dítěti zásadu, že se ráno snídá, je opravdu důležité. Pro jeho zdraví dnes, zítra i ve stáří. Myslete na pitný režim Celodenní pobyt v mateřské škole vyžaduje pravidelné dodržování pitného režimu. V předškolním zařízení kontrolují množství tekutin učitelky. Ve škole už na děcko nikdo dohlížet nebude. I když je ve školní jídelně k dispozici nádoba s čajem nebo jiným nápojem, nemáme jistotu, že se naše dítě dostatečně napije. Proto do školní brašny přidáváme láhev s vodou či čajem. Každý večer zkontrolujeme, zda je nádobka prázdná. Školákovi neustále opakujeme, jak je dodržování pitného režimu důležité! Stravovací návyky si dítě osvojuje v raném věku. V pubertě už jeho postoje nezměníte. I zeleninu a ovoce naučte miláčka jíst ještě před vstupem do kolektivu. Potom nebude mít s papáním ve školce ani ve škole problém. Foto popis|

Mladá fronta DNES Výkupní ceny masa rostou, zemědělci pořizují prasata Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Zlínský Milan Libiger Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Zemědělci už se přestali zbavovat prasat, protože za ně dostávali málo peněz. Díky tomu, že ceny rostou, opět rozšiřují chovy. Výhled do budoucna je ale stále nejistý. ZLÍNSKÝ KRAJ S klesajícími cenami za kilo masa se v posledních letech stále snižují počty prasat, které chovají zemědělci ve Zlínském kraji. V roce 2014 jich tady ubylo dokonce deset tisíc a nevypadalo to dobře. Aktuálně je ale situace jiná, mnohem lepší: ceny šly nahoru a zemědělci už i nakupují nová prasata. „Koupili jsme 150 malých prasnic v Německu. Do čtrnácti dnů pořídíme dalších sto padesát,“ hlásil majitel zlínského zemědělského holdingu Lukrom Zdeněk Červenka. „Situace je optimističtější, protože ceny šly v posledních třech měsících nahoru,“ potvrdil. Loni se pohybovaly ceny za kilo živé váhy prasete pod úrovní 29 korun, aktuálně jsou mezi 33 a 34 korunami. „Otázka ale je, jestli je to zlepšení dlouhodobé, nebo jde jen o krátkodobý výkyv k lepšímu,“ uvažuje Červenka. „My každopádně zvyšujeme počty prasat a dostáváme se na původní stavy,“ popsal. V Lukromu ročně vykrmí kolem 30 tisíc prasat, loni jejich počty ale snížili o zhruba tři sta kusů. A to hlavně kvůli nízkým výkupním cenám, které výrazně stlačovalo dolů maso dovážené z jiných evropských zemí. Konkurence je zde pořád, ovšem aktuální stav je pozitivnější. „Ceny se zvýšily, což pro nás znamená, že se můžeme alespoň trochu nadechnout,“ přiblížil ředitel SZP Těšnovice Marek Dluhoš. V podniku mají kolem 23 tisíc prasat. Plánují také modernizaci farmy a následné zvýšení počtu zvířat. „Investici bychom chtěli ukončit do roku 2020. Počítáme s tím, že počet prasat navýšíme na 45 tisíc kusů,“ naznačil Dluhoš. Také on považuje za klíčové to, jak dlouho se ceny udrží na vyšší úrovni. Odhadnout si to netroufá. „Situace není dobrá dlouhodobě. Může jít jen o krátkodobé zlepšení,“ upozornila ředitelka zlínské okresní agrární komory Jana Brázdilová. „Už tady máme jen pár zemědělců, kteří se zabývají chovem prasat. Ubylo jich,“ doplnila. „To je riziko podnikání,“ podotkl Červenka.

Situace s vepřovým masem se začala zhoršovat po vstupu České republiky do Evropské unie. Před tím byla země soběstačná, dnes tuzemští zemědělci pokryjí polovinu domácího trhu. Zbytek obsadili dovozci z Německa, Dánska či Nizozemska, kde jsou státem podporovaní více. „Pokud se bude v takovém množství maso dovážet, tak tomu nebudeme schopni konkurovat,“ myslí si Jindřich Václavek, spolumajitel zemědělského družstva Země v Tečovicích, kde chovají deset tisíc prasat. Vše se ještě zhoršilo po vyhlášení sankcí vůči Rusku, které ze zemí Evropské unie nakupovalo spoustu vepřového. Tento velký trh se nepodařilo nahradit. Stát se snaží nepříznivý trend alespoň trochu zlepšovat dotacemi, bez nichž by se zemědělské podniky už neobešly. „Pokud nebude domácí produkce podporovaná, tak to s prasaty dopadne jako s cukrovkou, která se pěstuje už jen okrajově. Musíme ji dovážet, přestože ji umíme vypěstovat,“ dodal Dluhoš. „Koupili jsme 150 malých prasnic. Do čtrnácti dnů pořídíme dalších 150.“ Zdeněk Červenka, majitel Lukromu Foto popis| O autorovi| Milan Libiger, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Moje rodina MARINÁDY posunou grilovací umění o stupínek výš 20.8.2016

Moje rodina str. 19 Fajn v kuchyni

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět VEPŘOVÁ PEČENĚ V ČESNEKOVÉ MARINÁDĚ 800 g vepřové pečeně, 5 lžic olivového oleje, 4 stroužky česneku, 1 lžička soli, 1 lžička bazalky, 1 lžičky mletého černého pepře, půl lžičky kari koření POSTUP: Olej, česnek a koření důkladně promícháme a vložíme do něj naklepanou vepřovou pečeni. V případě potřeby můžeme marinádu naředit olivovým olejem. Necháme minimálně 4 hodiny uležet. Poté maso vyjmeme z marinády, necháme okapat a vložíme na gril. Grilujeme po obou stranách a podáváme s pečivem, bramborem nebo zeleninovým salátem. TIP: Pokud se dostanete do časové tísně, a přesto budete chtít rodinu anebo přátele ohromit marinovanou pochoutkou, můžete již naložené maso koupit v prodejnách Procházka – Váš řezník . HOT MAGIC ŠPÍZ 400 g vepřového plecka, 2 pikantní klobásy, 2 středně velké cibule, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžička soli, 1 lžičky pepře, 1 lžičky soli, 1 lžičky cukru POSTUP: Olej a koření dobře smícháme, pokud je to potřeba, můžeme marinádu ještě zředit olejem. Maso nakrájíme na větší kostky, vložíme do marinády a necháme alespoň na tři hodiny uležet. Mezitím si připravíme další suroviny: klobásu nakrájíme na kolečka a cibuli na větší plátky. Poté vyrobíme špízy: postupně na jehly nabodáváme marinované maso, cibuli a klobásu. Vložíme na horký gril a opékáme, dokud maso nezezlátne. Podáváme se salátem Foto popis|

Moravskoslezský deník

Cena půdy roste. Zemědělci nakupují jako diví Moravskoslezský deník str. 10 Ekonomika VILÉM JANOUŠ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.8.2016

zpět Hlad po zemědělské půdě roste, stejně jako její cena. Zatímco v roce 2004 přišel metr čtvereční zemědělské půdy na necelých sedm tisíc korun, loni už musel zájemce z peněženky vytáhnout v průměru více než 16 korun. „Čeští zemědělci jsou si toho vědomi, a proto jejich investice do nákupu půdy rostou,“ vysvětlil zvyšující se zájem expert na zemědělství a ekoenergii Moneta Money Bank Mojmír Severin. Jeho kolegyně Barbora Kobiánová zájem o zemědělskou půdu potvrdila a upřesnila, že financování nákupu zemědělské půdy ve srovnání s loňským rokem letos vzrostlo o 35 procent. Během prvních šesti měsíců Moneta Money Bank poskytla úvěry na nákup půdy v objemu 736 milionů korun. Přitom ještě nedávno mnoho odborníků nevěřilo, že o tento typ úvěrů bude velký zájem. Jenomže už loni byl zájem o tento typ financování enormní zájem a teď už si nikdo netroufne odhadnout, jak dlouho tento zájem potrvá. Nutno ovšem podotknout, že v Česko má v Evropské unii nejmenší podíl farmářů, kteří hospodaří na vlastním. Na druhou stranu má Česko v průměru největší zemědělské podniky. To dokazují i poslední čísla. Přes tři tisíce zemědělských podniků obhospodařuje přibližně 70 procent zemědělské půdy, zato přibližně 20 tisíc malých farmářů hospodaří na 27 procentech půdy. Tato situace pak nutí řadu sedláků půdu kupovat, čímž samozřejmě roste i její cena. Kobiánová uvedla, že v některých regionech se může cena dostat na 30 korun za metr čtvereční. „Setkali jsme se i s cenou 50 korun za metr čtvereční,“ doplnila. A to je potíž. Návratnost takové investice je nulová. „Ten, kdo půdu kupuje za 25 korun za metr čtvereční a nebude na ní pěstovat zeleninu, investice se mu nemůže nikdy vrátit,“ vysvětlil šéf poradenské společnosti Agroteam CZ Zdeněk Kučera. Je proto přesvědčen, že pro zemědělce je ekonomicky výhodnější dlouhodobý pronájem půdy než její nákup. „Pokud už podnik půdu koupí, tak pro zvýšení své hodnoty právě kvůli spekulativní ceně půdy,“ doplnil Kučera. ŽNĚ A MLÉKO Rozhodně budou mít sedláci o čem přemýšlet. Zejména když se blíží závěr žní. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je pod střechou 90,3 procenta obilovin a téměř celá úroda řepky. Letošní deštivé počasí se ale podepsalo na kvalitě řady obilovin. „Například u potravinářské pšenice, která se sklízela do 20. července, tedy před tím obdobím dešťů, stačil týden dešťů a už to potravinářská pšenice nebyla,“ přiblížil ČTK vliv počasí ministr. Česko na tom ovšem není nejhůře. „Každopádně například Francie má nejhorší úrodu za posledních 30 let a lze předpokládat, že zájem západní Evropy by měl oživit ceny potravinářské produkce,“ slibuje si Jiří Felčárek z Agrární komory ČR. Podle odborníků tak nelze očekávat nijak výjimečný rok. „Ceny jsou ale lepší, než se očekávalo. To by mohlo vyrovnat ztráty, které počasí způsobilo,“ řekl Kučera právě s odkazem na špatnou úrodu v západní Evropě. S ještě větším zaujetím ale hledí na pohyb cen chovatelé dojnic. Jejich svěřenkyně totiž v poslední době přinášejí jen ztráty. Kučera spočítal, že chovatel přibližně 350 dojnic má kvůli propadu cen mléka roční ztrátu 7,5 milionu korun. Podle Severina jsou navíc rozdíly v ceně této komodity napříč Českem. Rozdíl mezi Plzeňskem a Olomouckem dělá 25 haléřů, přičemž průměrná cena mléka byla v červenci 6,1 koruny. „Všichni tiše doufáme, že cena mléka si už našla své dno,“ dodal. *** Cena zemědělské půdy (Kč/ha) 65 864 2004 68 336 2005 73 983 2006

76 901 2007 86 673 2008 96 300 2009 102 456 2010 108 100 2011 118 712 2012 124 070 2013 139 590 2014 162 565 2015 Zdroj: trhfarem.cz Foto autor| ilustrace: shutterstock Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Havířovský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Karvinský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Novojičínský deník; Ekonomika; 10 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Ekonomika; 10 ID| b2fec967-f412-4c03-a09b-d43e47006d26

Náchodský deník Farmářské trhy lákají na kvalitu a čerstvost Náchodský deník str. 3 Náchodsko (reh) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.8.2016

zpět Náchod – Poctivé uzeniny a masné výrobky, zvěřinové speciality, čerstvě sklizené ovoce a zelenina, velký výběr květin a sazenic, sirupy s blahodárnými účinky, mléčné výrobky z farmy, pečivo, med, voňavé koření i čaje, sýry a mnoho dalšího. Takové byly středeční farmářské trhy v Náchodě. Až na pár výjimek by se do konce roku měly konat pravidelně každou středu. Od července je nově organizuje Petr Konopek z Vrchlabí. „Trhy nabízejí z devadesáti procent to, co se nedá koupit v řetězcích a běžných obchodech. Prodejci jsou buď výrobci, nebo jejich přímí zástupci,“ říká organizátor a vysvětluje, že vzhledem k omezeným možnostem na Masarykově náměstí se snaží, aby se tady vystřídali různí prodejci a nabídka byla pro nakupující vždy pestrá. Farmářské trhy v Náchodě jsou otevřené i místním obyvatelům, kteří mají přebytky ze zahrad a rádi by je nabídli k prodeji. Na trzích se mohou se stolkem postavit bezplatně. Stačí se jen předem domluvit. Naopak překupníci vítáni nejsou. „Byl tu například pán se švestkami a jablíčky. I pro takové prodejce jsou trhy určené. Mohou prodat, co mají, a říci lidem, že tady bydlí, aby se zastavili,“ vysvětluje Petr Konopek. Jsou lidé, kteří se domnívají, že na trzích se smlouvá a ceny by měly být levnější než v obchodech a řetězcích. Tak tomu na farmářských trzích rozhodně není. „Poslední dobou si všímám, a jsem tomu rád, že přibývá lidí, kteří nakupují s rozumem a za kvalitu si raději připlatí,“ oceňuje Konopek. Vedení města je s pořádáním trhů v tuto chvíli spokojené. „Trhy se konají ve větším rozsahu, než tomu bylo dříve. Jsou zcela určitě lépe organizovány a prozatím jsme nezaznamenali žádnou připomínku nebo snad výtku k jejich průběhu,“ uvedla mluvčí náchodské radnice Nina Adlof. Ve městě by už brzy měly viset informační bannery o farmářských trzích. Jejich termíny se zájemci dozvědí také v informačním centru.

Foto autor| Foto: Deník/ Regina Hellová Region| Východní Čechy

Nedělní Blesk Živitelka se vrací k tradici! 21.8.2016 Nedělní Blesk str. 24 Bohumil Křeček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ředitel českobudějovického Výstaviš Leoš Kutner zve na veletrh: Na co všechno se mohou návštěvníci těšit? A jakým směrem se bude výstava vyvíjet v dalších letech? Na to odpovídá Ing. Leoš Kutner, MBA, ředitel Výstaviště České Budějovice, a. s. * Země živitelka je tradiční výstava, jejíž zaměření se však v průběhu let proměňovalo. Pro koho je určena nyní? „Díky svému zaměření a struktuře vystavovatelů i návštěvníků se stala Země živitelka místem setkávání sevšech, kteří svou činnost spojují s českým a moravským zemědělstvím. Místem setkávání zemědělců a potravinářů s jejich dodavateli a zákazníky, s politickými špičkami - lidmi, kteří jsou zodpovědní za další vývoj zemědělskopotravinářského sektoru, s odborníky -nositeli trendů a vývoje v oboru.“ * Co považujete za letošní největší lákadla? „Těch lákadel je spousta. Po celou dobu výstavy bude probíhat odborný doprovodný program, který je plný přednášek, diskuzí, seminářů aj. Návštěvníci se zde dozvědí, co nejnovějšího je v oboru a co je čeká. Velmi podstatnou roli hraje zemědělská technika, kdy výrobci představí nejnovější traktory, kombajny, sekačky, stroje na sklizeň, přívěsy aj.“ * A kdybyste měl pozvat na konkrétní akce? „V neděli 28. 8. můžeme pozvat návštěvníky do prostoru předvadiště, kde v rámci letošní novinky výstavy bude probíhat Ovčácký den - na programu je nákupní trh, přehlídka beranů Zwartbles, ukázky stříhání, dojení a pasení ovcí nebo ukázka zpracování vlny. To vše doplněné o prodej ovčích výrobků. V tento den je i připraveno finále českého poháru v hodu oboustrannou sekerou na terč Česká sekera 2016. Nejmenší návštěvníci se mohou těšit na soutěž ušatých závodníků Králičí hop. Mezi oblíbence výstavy určitě budou patřit i laserové střelnice (ulovte si svého jelena), laserové rybaření (vylovte 80kg sumce), dětský zemědělský koutek aj.“ * K vidění bude i množství zvířat a 3. Angus show a 2. Limousine show. O co přesně jde? „Jedná se v rámci Jihočeské beef show o dvě odborné soutěže, které jsou navíc pro návštěvníky spojené s propagací hovězího masa a skvělými kulinářskými zážitky v prostoru předvadiště v severní části areálu po celou dobu výstavy. 3. jihočeská angus show proběhne v pátek 26. 8. od 10:00 do 15:00 hodin. V soutěži se zde představí více než 60 zvířat plemene Aberdeen angus, a to hned v několika kategoriích. V závěru soutěžního dne bude vybrán šampion tohoto plemene. 2. jihočeská Limousine show je pak na programu v pondělí 29. 8. od 10:00 do 15:00 hodin a i zde se představí více než 60 zvířat plemene Limousine v několika kategoriích.“ * Kdysi se jezdilo na Zemi živitelku i nakupovat. Platí to stále? „Ano, platí stále, že si mohou návštěvníci v prodejních expozicích zakoupit řadu kvalitních výrobků či produktů a nabídka je opravdu pestrá. Zastoupena je zemědělská technika, zahradní

mechanizace, nářadí, řemeslnické potřeby, ekologické výrobky, spotřební zboží, potřeby pro myslivce, rybáře, chovatele či pěstitele atd. V pavilonu T pak návštěvníci naleznou potraviny vyrobené v českých regionech z českých surovin a oceněné v regionálních soutěžích jednotlivých krajů značkou kvality »Regionální g potravina«, »Český výrobek-garantováno ký Potravinářskou komorou ČR«, »Chutná hezky. Jihočesky« a značkou »Naše Bio«. Poprvé budou mít možnost seznámit se s logem České cechovní normy a s produkty, které již mohou logo používat. * Letošní ročník ještě nezačal, přesto - jakým směrem by se měla Země živitelka ubírat? „Naším cílem je se co nejvíce vrátit k tradici. Zemědělství musí být hlavním bodem celé výstavy a vše se ho musí týkat. Určitě budeme pracovat na tom, aby se zde představovalo co nejvíce odborných firem a návštěvníci dostávali nejnovější informace, setkávali se s aktuálními trendy y a prezentovaly se zde veškeré novinky na trhu.“ y * Čím by tedy měla být Země živitelka za rok či pár let? „Jak bylo řečeno, jde hlavně o návrat zpět k tradici, ke strojům, k chovatelům, k potravinám. Zemědělství hraje velmi významnou roli v rámci celé České republiky a my chceme být takovým středobodem, kde se uskuteční ty největší obchody a návštěvníci zde najdou nejnovější informace.“ * Jaké vlastně máte s výstavištěm plány, jak se bude proměňovat? „Budeme usilovat, abychom se stali »výstavní skříní« českého zemědělství a byli první volbou pro pořádání všech akcí zemědělského charakteru. Jsme si jisti, že si za léta působení vybudovalo českobudějovické výstaviště Pokračuje na str. 26 na trhu silné jméno spojené především se zemědělskou tradicí. Této obrovské výhody chceme využít a budeme se snažit, aby se povědomí o značce společnosti rozšířilo na celoevropské úrovni. Velice důležitá je pro nás v uskutečňování stanovených cílů synchronizace s politikou ministerstva zemědělství a vzájemná spolupráce s rezortními organizacemi.“ * A kdybyste měl být konkrétnější? „Návštěvníci se mohou těšit na pravidelné farmářské trhy, které jim dají možnost zakoupit si od místních zemědělců jejich výpěstky či výrobky. Konat by se měly v areálu různé chovatelské výstavy, na jejichž přípravách spolupracujeme s odbornými svazy. Rádi bychom také v areálu otevřeli stálou expozici Selského statku. Zde bychom chtěli návštěvníkům přiblížit každodenní život na statku v průběhu celého roku. Připravujeme mnoho nového, o čemž ještě nemohu úplně hovořit, ale vše se co nejdříve dozvíte.“ * Takže plánujete areál využívat co nejvíce? „Přesně tak. Naše veškerá snaha a úsilí směřují k většímu otevření výstaviště veřejnosti, k rozšíření nabídky pořádaných akcí a zatraktivnění výstav. Rádi bychom se pro veřejnost stali jejich »partnery pro každý den v roce« a nabídli jim v průběhu roku stálé expozice se zajímavými tématy, která pobaví či poučí.“ * Máte už v plánu něco konkrétního? „Již od letošního září se mohou všichni bez rozdílu věku zúčastnit ojedinělé interaktivní výstavy Accelerating Science, jejímž cílem je zvýšit zájem mladých lidí o vědu a technické vzdělávání. Expozice byla vytvořená mezinárodním centrem elementárních částic CERN v Ženevě a my jsme neskutečně pyšní, že tato ojedinělá a naprosto unikátní u akce bude probíhat právě na českobudějovickém hat česko výstavišti. Kromě těchto akcí bychom b rádi organizovali větší množství koncertů či hudebních festivalů. certů fe Již teď jsou na podzimním valů. p programu Pardál zimním Fest, Závěrečný koncert Emmy Destinové či Faktor Fest. Myslíme ale i na sportovce.“ * Jak?

„Mimo jiné v areálu plánujeme vytvoření tratě pro in-line bruslení, dětského koutku nebo pořádání příměstských táborů. Rádi bychom v rámci modernizace areálu vybudovali novou restauraci. Naší vizí je vytvoření kulturně-společenského prostoru, který bude žít celým rokem a bude vnímán obyvateli a turisty jako běžná součást jejich života.“ část života. Nejmenší náštěvníci se mohou těšit na soutěž ušatých závodníků. Budoucnost českého zemědělství a venkova 25. 8. - 30. 8. 2016 Výstaviště České Budějovice Husova 523 Otevírací doba: čtvrtek - pondělí 9:00-18:00 Úterý 9:00-17:00 Vstupné: Plné: 145 Kč Zlevněné: 70 Kč (děti 6-15, studenti, invalidé, důchodci nad 70) Školní výpravy: 30 Kč Rodinné vstupné: 290 Kč 2denní vstupné: 200 Kč Parkovné: Osobní auto 120 Kč, motocykl 60 Kč Kontakt: http://www.vcb.cz Tel.: 387 714 911 Z programu: Čtvrtek 25. 8. Pavilon Z - 1. patro Den Země živitelky, Den českých pekařů a cukrářů Pivovarská zahrada 10:00 - Slavnostní zahájení 1 za účasti nejvyšších představitelů země (mj. předání certifikátů značky kvality KLASA) 9:00-17:00 Seminář Svazu pekařů a cukrářů, soutěž O nejhezčí dožínkový koláč 2016 14:00-17:00 - Seminář Moderní technologie v zemědělství Pavilon F4 13:00-17:00 - Proexport a zemědělští diplomaté Areál výstaviště a pavilon R2 A 9:00-12:00 - Hodnocení exponátů soutěže Zlatý klas e Pavilon T1 Den českých pekařů a cukrářů Předvadiště 10:00 - Starokladrubské klisny - ukázka jízdárny a poslušnosti 12:00 - Starokladrubské klisny - jezdecké hry 13:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi 14:30 - Starokladrubské klisny - ukázka voltiže Kulturní program: Pivovarská zahrada 10:00-13:00 - Samsonka 14:00-17:00 - Jihočeští rodáci Kulturní program Pátek 26. 8. Den českého venkova Pavilon Z - 1. patro 9:30-13:00 - Seminář Podpora rozvoje venkova 10:00-12:00 - Jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR 13:00-15:00 - Diskuzní seminář za účasti ministra zemědělství Mariana Jurečky na téma Budoucnost potravinářství do roku 2030 13:00-16:00 - Diskuzní fórum Ovoce 2016 13:00-18:00 Seminář na téma Dotace správným směrem! 14:00-16:30 - 3. kolo příjmu žádostí Programu rozvoje venkova 2014-2020 Pivovarská zahrada 20:00 - Večer venkova ve znamení oslav Vesnice roku. Pavilon R2 11:00 - Ofi ciální vyhlášení exponátů Zlatý klas Předvadiště 9:30 - Ukázka jízdárny 10:00-15:00 - 3. Jihočeská Angus show 15:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi Kulturní program Pivovarská zahrada 10:00-12:00 - Sebranka z Vlašimi 12:00-14:30 - Skalanka 14:30-17:00 - Babouci Sobota 27. 8. Národní dožínky Pivovarská zahrada 10:00 - Slavnostní zahájení Národních dožínek za účasti nejvyšších představitelů státu s předáním certifikátů Český výrobek, vyhlášení Ceny za nejlepší inovativní potravinářský výrobek Od 9:20 průběžně vystupují kapely Keramička, Doubravanka a harmonikáři T. Kohout, J. Pašata, moderuje Alexander Hemala Předvadiště 10:30 - Starokladrubské klisny (jezdecké hry) 12:00 - soutěž Junior teamu ČSCHMS 14:00 - Starokladrubské klisny (ukázka jízdárny) 15:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi Volná plocha 402 9:00-16:00 - PROMO stánek Informačního centra bezpečnosti potravin 10:0014:00 - hudebně zábavný program pro děti a rodiče dua Vanda a Standa na téma zdravá výživa a bezpečnost potravin Neděle 28. 8. Předvadiště Ovčácký den 9:30 - Předvádění plemenných koní na ruce 10:00-15:30 - OVČÁCKÝ DEN (Nákupní trh, přehlídka beranů Zwartbles Ukázky: stříhání, dojení a pasení ovcí, ukázka zpracování vlny, prodej ovčích výrobků) 15:30 - Předvádění plemenných koní na ruce, v sedle a v zápřeži Kulturní program Pivovarská zahrada 10:00-13:30 Trnkovjanka 14:00-17:00 - Jižani Pondělí 29. 8. Vodohospodářský den Pavilon Z - 1. patro 9:0016:00 - Den společnosti Agroteam 10:00-13:00 - Tvorba kvalitní zeleně v sídle a v krajině Protokol R2 13:00-16:00 - IV. česko-izraelský vodohospodářský seminář zaměřený na závlahy a používání čištěných odpadních vod Pavilon F4 13:00-18:00 - Novinky z legislativy, zakázek a dalších oblastí pro zemědělskou veřejnost Předvadiště 9:30 - Předvádění plemenných koní na ruce, v sedle a v zápřeži 10:00-15:00 -2. Jihočeská Limousine show 15:00 - Ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi Kulturní program Pivovarská zahrada 10:00-13:30 - Malá muzika Nauše Pepíka 14:00-17:00 Stříbrňanka 1 Úterý 30. 8. Den myslivosti Pavilon T1 10:00-13:00 - Myslivecká komise Agrární komory Předvadiště 11:00 - Předvádění Retro kombajn Na výstavě Země živitelka bude letos v pavilonu Z k vidění unikátní »retro kombajn« SM-500 z roku 1971, který je jinak součástí expozice Národního zemědělského muzea. Ve své době neměl konkurenci a předběhl vývoj až o 15 let. Zemědělská historická doprava bude vystavena v pavilonu

C1. Foto popis| Expozice historických strojů. Foto popis| Národní dožínky. Foto popis| Ovčácký den. Foto popis| Kombajn SM-500 z roku 1971 byl ve své době světovou špičkou. Foto popis| Králičí show. Foto autor| Foto: archiv Země živitelka

nova.cz Jak skladovat potraviny v kuchyni 17.8.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Rady a nápady

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Správné skladování potravin je v kuchyni velice důležité. Skladujeme-li jídlo vhodným způsobem, vydrží déle čerstvé, plné vitamínů a nekazí se. V dobře zařízené kuchyni má vše své místo. Nejde pouze o ergonomické rozmístění jednotlivých zón a spotřebičů, myslet musíme také na skladování samotných surovin potřebných k vaření. Suché potraviny, ovoce(40), zelenina i maso mají své místo Skladované potraviny by měly mít v kuchyni své jasně vymezené místo. Lednice a potravinová skříň, kde se skladuje převážná většina surovin k jídlu i k vaření, by měly společně tvořit první ze zón v kuchyňském prostoru. Na toto centrum potravin by podle zásad logického členění kuchyňského prostoru měla navazovat zóna ukládání nádobí a mycí centrum. U suchých potravin platí zásada, že je vždy vhodné vše z načatých obalů přesypat do nádob s uzavíratelným víkem. Jednak tím předejdeme rychlému kažení a zároveň tak zabráníme různým škůdcům a potravinovým molům, aby se dostaly k potravinám. Dobrým pomocníkem při skladování potravin jsou dózy opatřené datumovkou, na níž lze snadno nastavit měsíc, kdy byly uskladněny. Toto opatření je velmi příhodné například pro ukládání mouky, rýže nebo těstovin. Vždy pak máme přehled o tom, které suroviny ještě nejsou prošlé. Jiný přístup bychom měli zvolit pro skladování potravin v lednici. Například ovoce a zeleninu bychom do lednice měli ukládat pouze dobře omyté a osušené. Syrové maso je pro změnu vhodné skladovat v lednici tak, aby nepřišlo do přímého kontaktu s jinými potravinami. Můžeme ho tedy uložit například ve spodní přihrádce lednice. TIP: Aromatické potraviny včetně sýrů nebo cibule je dobré uchovávat v uzavíratelných dózách nebo miskách, které lze hermeticky uzavřít. Lednice ani potraviny v ní uložené jimi nenačuchnou. Koření neztratí své aroma v suchém prostředí Bez koření a ochucovadel to v kuchyni zkrátka nejde. Správná kuchařka potřebuje mít při vaření po ruce nejen sůl a pepř, ale také třeba sladkou papriku, bobkový list, majoránku nebo tymián. Veškeré koření je lepší skladovat v kořenkách, než je nechat v původních ale otevřených sáčcích. Správné kořenky by měly být uzavíratelné, aby koření nevyčichlo a neztratilo svou barvu. I proto je vhodné koření skladovat na suchém místě mimo zdroj tepla a světla. V žádném případě bychom koření neměli uchovávat například nad odsavačem par, kde mohou

snadno navlhnout. Vhodnějším řešením jsou klasické otevřené police v horní části kuchyňských skříněk. Velmi praktické mohou být i různé závěsné programy, které můžeme umístit nad kuchyňskou linku do prostoru mezi horními a spodními skříňkami. Pokud koření roztřídíme do jednotlivých dóz, pak je můžeme uložit také do plnovýsuvů. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Aug2012/1234652.jpg?d41d

URL| http://doma.nova.cz/ext/moje-kuchyne/jak-skladovat-potraviny-v-kuchyni.html

Ona DNES Jablečné pokušení 22.8.2016 Ona DNES str. 28 Jídlo ILONA SMETANOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Štrúdl je výborný, ale proč kyselost letních jablek nevyužít i k jiným kulinářským kouzlům? Do zmrzliny, ke steaku s kozím sýrem či do krůtích rolek... Špízy s jablky a novými brambory PŘÍPRAVA 20 MINUT MARINOVÁNÍ 4 HODINY GRILOVÁNÍ 20 MINUT PORCE PRO 4 OSOBY ? 600 g hovězí svíčkové ? 4 lžíce worcestru ? 2 lžíce červeného vinného octa ? 2 lžíce oleje + 1 lžíce na brambory ? 1 lžička čerstvých tymiánových lístků ? 6 menších nových brambor ? sůl ? olej ? 2 jablka 1. Očištěnou svíčkovou nakrájíme na stejně velké kostky. Vložíme je do plastového uzavíratelného sáčku, do kterého přidáme worcester, vinný ocet, olej a tymián, sáček uzavřeme a maso necháme marinovat asi čtyři hodiny v chladu. Půl hodiny před grilováním sáček vyjmeme a necháme maso dojít pokojové teploty. 2. Brambory očistíme kartáčkem pod tekoucí vodou a povaříme je ve slupce doměkka. Zchladlé je nakrájíme na plátky, které promícháme v míse se solí a zbylým olejem. Omytá jablka nakrájíme na plátky, velká jablka pokrájíme na tenčí měsíčky. Na kovové jehly střídavě napícháme plátky jablek, kousky masa, plátky brambor a na středním žáru špízy ogrilujeme ze všech stran. Náš tip: Malou červenou cibuli oloupejte, rozčtvrťte a rozeberte, brambory, maso a jablka proložte plátky cibule. Studená polévka PŘÍPRAVA 20 MINUT VAŘENÍ 20 MINUT CHLAZENÍ 2 HODINY PORCE PRO 6 OSOB ? kousek skořicové kůry ? 2 hřebíčky ? 2 snítky citronového tymiánu ? 4 střední mrkve ? 6 velkých letních jablek ? špetka mletého muškátového oříšku ? 1 citron ? 200 ml jablečného džusu ? citronový tymián, meduňka nebo sladší typ bazalky 1. Skořici, hřebíček a tymián zabalíme do kousku mulu a svážeme. Mrkev očistíme a pokrájíme na silnější kolečka, vložíme do hrnce, zalijeme vodou, přidáme balíček s kořením a na mírném plameni přivedeme k varu. Když je mrkev poloměkká, přidáme na osminky pokrájená, oloupaná, jádřinců zbavená jablka, špetku mletého muškátového oříšku a pod pokličkou podusíme doměkka. Z hrnce vyjmeme balíček s kořením, děrovanou naběračkou přendáme podušenou mrkev a jablka do mixéru a rozmixujeme. 2. Z citronu nastrouháme 1/4 lžičky kůry a vymačkáme všechnu šťávu. Rozmixovaná jablka s mrkví přelijeme do mísy, přimícháme citronovou šťávu a kůru, naředíme jablečným džusem a odložíme vychladit. Polévku rozdělíme na porce a ozdobíme bylinkami. Náš tip: Vychlaďte hustou směs jablek, mrkve a citronové šťávy, ze sladšího bílého vína připravte

ledové kostky, rozdrťte je a těsně před podáváním je vmíchejte dospělým do polévky. Steak s kozím sýrem PříPrava 15 minut vaření a Pečení 25 minut Porce Pro 4 osoby ? 200 g měkkého kozího sýra ? 50 g změklého másla + 1 lžíce na vymazání ? 4 větší letní jablka ? 4 steaky z hovězí svíčkové ? sůl ? pepř 1. Troubu předehřejeme na 220 °C, kozí sýr vyšleháme se změklým máslem. Zapékací misku vymažeme zbylým máslem. Omytá jablka nakrájíme na plátky a vyskládáme je do zapékací misky, jednotlivé vrstvy ochutíme solí a pepřem. Povrch jablek pokryjeme kozím sýrem s máslem a dáme do trouby zapéct na 15 minut. 2. Steaky opečeme zprudka na pánvi z obou stran, pak je ochutíme solí, pepřem a necháme je dojít pod plátem alobalu asi dvě minuty. Na nahřáté talíře rozdělíme část jablek zapečených se sýrem, steak a zbylá jablka. náš tip: Letní jablka se sýrem můžete podávat i ke krůtímu nebo kuřecímu steaku. Jablečné palačinky PříPrava 20 minut vaření a Pečení 30 minut ? 1 hrnek hladké mouky ? špetka soli ? 1 lžička prášku do pečiva ? 1 lžička jedlé sody ? 2 lžíce cukru krupice ? 300 ml podmáslí ? 1 velké vejce ? 1 velké jablko ? máslo ? olej 1. V míse promícháme mouku se solí, práškem do pečiva, sodou, cukrem, přimícháme metlou vejce a podmáslí a připravíme hladké těstíčko, podle potřeby naředíme trochou vody. Omyté jablko nakrájíme na plátky, plátky jablka postupně opečeme na pánvi na rozehřátém másle. Pak pánev vytřeme papírovým ubrouskem, nalijeme trochu oleje, položíme na ni plátek jablka, zalijeme malou sběračkou těsta, počkáme, až palačinka zpevní po okrajích, obrátíme a dopečeme i z druhé strany. náš tip: Před podáváním pokapejte javorovým sirupem nebo podávejte se šlehačkou. Krůtí rolky se šunkou PříPrava 50 minut vaření a Pečení 40 minut Porce Pro 4 osoby ? 800 g krůtích prsou ? sůl ? pepř ? 2 stroužky česneku ? 3 menší jablka ? 2 lístky čerstvé šalvěje ? 1 lžička tymiánových lístků ? 4 plátky sušené šunky ? 800 g nových brambor ? olej ? čerstvá petržel 1. Krůtí prsa rozřežeme na obdélníkový plát, který rozložíme na potravinovou fólii, rozklepeme pod druhým plátem fólie, maso ořízneme do tvaru obdélníku, odkrojky zakryjeme vzniklé otvory a jemně sklepeme. Plát rozřízneme na čtyři díly, maso osolíme a opepříme. Česnek oloupeme a pokrájíme na tenké plátky. Z jablek vykrojíme jádřinec, oloupeme je a pokrájíme na kostičky. 2. Na pánvi rozehřejeme lžíci másla, opečeme šalvějové lístky a česnek, šalvěj vyjmeme, přidáme pokrájená jablka společně krátce opečeme, pak pod pokličkou podusíme asi minutu, jablka by neměla být rozměklá. 3. Troubu předehřejeme na 200 °C. Omyté brambory oškrábeme a dáme vařit v osolené vodě. Na každý plát krůtího masa položíme plátek šunky, lžící rozdělíme jablka, maso svineme a spíchneme párátky nebo svážeme kuchyňským provázkem. Rolky ochutíme solí a pepřem. Na pánvi rozehřejeme olej, rolky na něm postupně zprudka opečeme, opečené rolky přeložíme do zapékací misky, podlijeme vodou a vložíme je do vyhřáté trouby. Pečeme asi 20 minut, během pečení je přeléváme výpekem, případně podlijeme. Upečené je necháme asi pět minut odstát, pak je nakrájíme na plátky a podáváme s vařenými bramborami posypanými petrželkou. Náš tip: Krůtí maso je sušší, rolky omotejte jedním až dvěma plátky anglické slaniny. Šalvějový koláč PříPrava 30 minut Pečení 40 minut ? tuk na vymazání ? 1 balení křehkého těsta? 6 velkých letních jablek? 10 drobných šalvějových lístků? 2 lžíce másla? 2 vanilkové cukry? 1 lžíce medu? 2 malé banány 1. Troubu předehřejeme na 190 °C, obdélníkovou formu na koláč vymažeme tukem a vyložíme těstem, okraje odřízneme. Plát pečicího papíru pomažeme tukem a vyložíme jím formu namazanou stranou na těsto, zatížíme fazolemi a předpečeme 15 minut. Pak sejmeme zátěž a pečicí papír a zapékáme ještě pět minut.

2. Mezitím oloupeme čtyři jablka, rozčtvrtíme je a vykrojíme jádřince, jablka pokrájíme na kousky, vložíme do rendlíku, přidáme máslo, dva lístky šalvěje, podlijeme trochou vody a podusíme pod pokličkou doměkka, vmícháme vanilkový cukr, med a na mírném plameni za stálého míchání necháme provařit a odpařit část tekutiny z jablek. Vyjmeme šalvěj, směs propasírujeme přes hrubé síto a necháme zchladnout. Zbylá jablka oloupeme, vykrojíme jádřinec, rozpůlíme a nakrájíme na plátky. Banány oloupeme a nakrájíme na kolečka. 3. Předpečený korpus naplníme jablečným rozvarem, poklademe plátky jablek, banány, posypme zbylými šalvějovými lístky a zapékáme dalších 15–20 minut. Náš tip: Meruňkovou zavařeninu nařeďte trochou vody a lžičkou rumu, promíchejte a zahřejte, případně propasírujte, hotový koláč ještě horký potřete silikonovou mašlovačkou naředěnými meruňkami a nechte úplně vychladnout. Domácí nanuky z jablek a kiwi PříPrava 15 minut mražení 2 hodiny dokončení 15 minut mražení 6 hodin ? 4 velká letní jablka ? 1 citron ? 1 hrnek cukru ? kousek skořicové kůry ? 4 velká vyzrálá kiwi 1. Omytá jablka rozčtvrtíme, vykrojíme jádřince a oloupeme, dužinu jablek nakrájíme na kostičky a zalijeme je šťávou z citronu, promícháme a vložíme v plastovém sáčku do mrazáku. 2. V rendlíku svaříme cukr s dvěma hrnky vody a skořicovou kůrou, na mírném plameni přivedeme k varu a na malém plameni prováříme, dokud se cukr nerozpustí a část tekutiny neodpaří. Sirup necháme zchladnout a odstraníme z něj skořici. Kiwi oloupeme a pokrájíme. Z mrazáku vyjmeme zmražená jablka a společně s kiwi a sirupem je rozmixujeme. Směs rozdělíme do tvořítek a dáme na šest hodin zamrazit. Náš tip: Pokud nemáte mixér, do horkého sirupu vmíchejte kousky kiwi a povolená jablka a přepasírujte po částech přes hrubší síto. Koláč s mandlovou náplní PříPrava 50 minut Chlazení 30 minut Pečení 45–50 minut Na těsto: ? 300 g hladké mouky + na podsypání ? 100 g moučkového cukru ? 200 g másla ? 2–3 žloutky ? 1/4 lžičky nastrouhané citronové kůry ? špetka soli Na náplň: ? 200 g mletých mandlí ? 150 g cukru krupice ? 1 vanilkový cukr ? 1 lžíce mouky ? 1 lžíce škrobu ? špetka soli ? 200 másla ? 2 vejce + 2 bílky ? 4 menší jablka ? moučkový cukr na poprášení 1. Z mouky, cukru, másla, žloutků, citronové kůry a soli zpracujeme v míse drobenku, pak na vále těsto, podle potřeby přidáme vodu. Vypracované těsto zabalíme do potravinové fólie a odložíme do chladu. 2. V míse smícháme mandle, oba cukry, mouku a škrob, sůl, přidáme změklé máslo, vejce a bílky a prošleháme. Předehřejeme troubu na 190 °C, těsto rozdělíme na čtyři díly, rozválíme a vyložíme jimi čtyři menší kulaté formy. Dna korpusů vyložíme pláty pečicího papíru pomazaného ze spodní strany tukem, přidáme zátěž (fazole, keramické fazole) a předpékáme ve vyhřáté troubě asi 15 minut. Pak koláče vyjmeme, odstraníme papír se zátěží a necháme zchladnout. 3. Jablka rozčtvrtíme, vykrojíme jádřince, oloupeme. Předpečené korpusy naplníme mandlovou směsí, rozdělíme do nich jablka a pečeme v troubě dalších 30–40 minut. Upečené koláče necháme zchladnout na mřížce, před podáváním posypeme moučkovým cukrem. náš tip: nakombinujte jablka s hruškami, tvrdší hrušky můžete krátce předvařit s kouskem skořicové kůry a vanilkovým cukrem. Foto autor| FOTO: prOFimedia.cZ

parlamentnilisty.cz

MZe: Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka budou mít poprvé svůj den ovčáci parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

20.8.2016

zpět Na výstavišti v Českých Budějovicích připravují zemědělskou a potravinářskou výstavu Země živitelka. Letošního 43. ročníku se zúčastní 382 vystavovatelů a 105 obchodníků. Ve dnech 25. až 30. srpna se představí například společnosti z Dánska, Indie, Francie, Německa, Velké Británie nebo USA.

Na přípravě výstavy se podílelo i Ministerstvo zemědělství, v jehož stáncích se zájemci budou moci bezplatně poradit například o možnostech dotací nebo získat aktuální informace o zemědělství, potravinářství, Programu rozvoje venkova a dalších resortních tématech.

Novinkou je pavilon se zemědělskou technikou (Z), která bude vystavena i na venkovních plochách, především podél hlavní prohlídkové trasy. Návštěvníci si budou moci prohlédnout také plemenné koně, krávy, ovce a kozy. Letos poprvé uspořádají organizátoři Ovčácký den a dvě přehlídky hovězích masných plemen.

Prezentace českých potravin bude spojena s možností ochutnat a zakoupit například potraviny s národní známkou kvality Klasa, Regionální potravina, Naše bio. Další části expozice budou věnovány například myslivosti a rybářství, obnově a rozvoji českého venkova, ovocnářství, zelinářství, zahrádkářství, včelařství a chovatelství. Výstava je rozdělena dle jednotlivých oborových dnů: čtvrtek 25. 8. Den Země živitelky, Den českých pekařů a cukrářů pátek 26. 8. Den českého venkova sobota 27. 8. Národní dožínky neděle 28. 8. Den zdraví pondělí 29. 8. Vodohospodářský den úterý 30. 8. Den zemědělství

Součástí oborových dnů jsou semináře, konference, přednášky a diskuse na aktuální témata.

Souběžně s agrosalonem Země živitelka se uskuteční Mezinárodní výstava družstevnictví a také Ekostyl, který představuje mj. alternativní zdroje energie, ekologické technologie, stavby a ekologicky šetrné výrobky.


Ministr Jurečka: Jen letos oceníme přes sto nejlepších výrobků ze všech krajů parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Slavnostní vyhlášení soutěže Regionální potravina Kraje Vysočina 2016 proběhlo ve Westernovém městečku Šiklův mlýn. V rámci programu „Rodinného dne“ předali hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek certifikáty sedmi oceněným výrobkůms výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi. Prestižní značku Regionální potravina uděluje ministerstvo zemědělství již sedmým rokem nejlepším výrobkům od malých a středních regionálních producentů ve 13 krajích Čech a Moravy. “Jen letos ministerstvo ocení přes sto nejlepších výrobků ze všech krajů. Soutěží Regionální potravina se snažíme ocenit a zviditelnit náročnou práci malých producentů z regionů. O jejich úspěchu rozhoduje vztah výrobku k regionu, použité suroviny, senzorické vlastnosti či tradičnost nebo inovativnost,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. V Kraji Vysočina bylo letos v soutěži o značku Regionální potravina hodnoceno celkem 54 produktů od 23 výrobců. Výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. “Oceněné produkty jistě kladně ohodnotí i spotřebitelé na ochutnávkách v Kraji Vysočina a následně i v obchodní síti,“ říká koordinátor soutěže v Kraji Vysočina Karel Coufal. Značku Regionální potravina Kraj Vysočina 2016 obdržely tyto výrobky: Kategorie: Výrobek a výrobce: Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas - TLAČENKA SVĚTLÁ - Karel Doležal, Stařeč Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy - Nevyhodnoceno Sýry včetně tvarohu - HEROLD - Moravia Lacto a.s. Mléčné výrobky ostatní - TVAROHOVÝ KRÉM SLAZENÝ S BORŮVKAMI - FARMA RODINY NĚMCOVY s.r.o. Pekařské výrobky včetně těstovin - CHLÉB CELOŽITNÝ KVÁSKOVÝ - Ing. Josef Elis, Velké Meziříčí Cukrářské výrobky včetně cukrovinek - nevyhodnoceno Alkoholické a nealkoholické nápoje - DALEŠICKÉ MÁJOVÉ - AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, a.s. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě - KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY Z ČESKÉ BĚLÉ Vesa Česká Bělá, a.s.

Ostatní - HRÁDECKÝ MED MEDOVICOVÝ - Mgr. Markéta Krejčová, Roučkovice Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na svém obalu. V současné době značku nosí 577 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz.


Prachatický deník Sýry a víno rozšíří ochutnávka zvěřinových a rybích specialit Prachatický deník str. 3 Prachaticko MIROSLAV FUCHS Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.8.2016

zpět Vstupenky na jedinečnou přehlídku je možné koupit v Íčku nebo vinotéce. Prachatice – Nejrůznějších přehlídek věnovaných vínu jsou stovky, ale pokud chcete okoštovat ta nejlepší česká a moravská vína a k nim si dát kvalitní sýry, jídla z ryb a zvěřiny, musíte jen do Prachatic. Jinde v České republice totiž spojení vín a vyjmenovaných pochutin nenajdete. Vyvážené spojení nabídnou 9. a 10. září hned tři eno-gastronomické přehlídky, a to 13. ročník Národní přehlídky Sýry a víno, 11. eno-gastronomická přehlídka spojující s vínem ryby a podruhé také přehlídka zvěřina a víno. Právě posledně zmíněná přehlídka Zvěřina a víno byla v loňském prvním ročníku natolik úspěšná, že se ji pořadatelé rozhodli zařadit mezi přehlídky i letos. „Myslím si, že bude opět skvěle připravená a návštěvníci budou maximálně spokojeni,“ doufá ředitel přehlídek Michal Kočan. Již čtvrtým rokem mohou zájemci o kvalitní vína a dobré jídlo navštívit Prachatice ve stejném zářijovém termínu. „Září jsme vybrali záměrně, protože končí hájení zvěře a můžeme tak nabídku rozšířit o spojení vína a zvěřinových pokrmů,“ vysvětlil. Také prostory, kde se budou přehlídky konat, zůstávají nezměněny. „Díky vstřícnosti našeho generálního partnera, tedy města Prachatice, najdou přehlídky zázemí opět v prostorách Staré radnice, ať už se jedná o Radniční sál, sklepy Staré radnice, nebo nádvoří Arkád, kde bude opět umístěno kuchyňské studio pro přípravu jídel z ryb a zvěřiny. O tu se postarají kuchaři ze sousední restaurace Almara,“ doplnil Michal Kočan s tím, že v pátek budou přehlídky po uzavřeném slavnostním zahájení pro odbornou veřejnost od 10 do 14 hodin otevřeny zájemcům od 16 do 23 hodin, v sobotu pak od 11 do 19 hodin. Nabídka vín a pokrmů z vybraných surovin obohatí právě v sobotu 10. září také Podzimní městské slavnosti. „Vedle srnčího a kančího guláše nabídneme zájemcům na Velkém náměstí i jídla z ryb, samozřejmě dobré víno a chybět nebude ani burčák. Navíc se budou moci zájemci dozvědět v rámci propagace sladkovodních ryb něco více o jejich přípravě včetně ukázek filetování přímo od kuchařů v předváděcím voze a bude k ochutnání zdarma,“ doplnil ředitel přehlídek Michal Kočan. Ale zpět k samotným přehlídkám. Zájemci zaplatí na vstupném v předprodeji 320 korun, na místě samém pak 400 korun. „Vstupné se možná může zdát vyšší, ale je třeba říci, že zahrnuje degustaci prezentovaných sýrů a pokrmů z ryb a zvěřiny. Ty budou podávány v degustačních porcích, což je objemově zhruba polovina běžné porce, což je oproti loňskému roku zvětšení porcí. Vydávány budou na základě bločků s uvedením jednotlivých pokrmů. V ceně vstupného je zahrnuta i neomezená degustace sedmdesáti vzorků sýrů,“ zdůraznil Michal Kočan. Degustace vín se bude dít rovněž na základě bločků a jeden vyjde na pětikorunu. V nabídce bude mít pětadvacet českých a moravských vinařství kolem sto dvaceti vzorků kvalitních vín včetně slámových a ledových vín. Degustační sklenku bude možné zakoupit na místě za 35 korun. „Jedná se o zcela běžnou praxi na všech podobných akcích, kdy si návštěvníci koupí bločky podle svého

uvážení, které lze v průběhu návštěvy libovolně dokupovat. Například kabinetní vína jsou za tři bločky, což představuje patnáct korun za půl deci vína, slámová a ledová vína budou rozlévána v objemu 0,02 dcl a bude záležet na kvalitě a ceně degustovaného vína,“ dodal Michal Kočan a přislíbil, že by rád obohatil nabídku vín o vzorky, které si přivezl ze své letošní cesty po Francii z oblasti Chateaunef de Pape, případně z Alsaska. Předprodej vstupenek se děje na třech místech, v Prachaticích si lze vstupenky koupit buď v Infocentru, nebo ve Vinotéce v Husově ulici, v Českých Budějovicích pak ve vinotéce v G-centru. Národní přehlídky Sýry a víno se zúčastní se svými vzorky patnáct mlékáren včetně jedné z Bavorska, nabízet budou na sedmdesát vzorků sýrů. Ochutnat tak bude možné především sýry, které získaly známku kvality Klasa nebo ocenění Regionální potravina. Čerstvé ryby tradičně poskytují jihočeští rybáři a územní svaz, ať už jsou to pstruzi, siveni, kapr, ale i štika či amur. Agrokomplex Šumava na přehlídku dodá jelení maso a maso z černé zvěře a pratura z vlastního chovu. Po celé dva dny bude možno ochutnat polévky z pratura či bažanta, jelení plátek na švestkové omáčce, zvěřinové guláše, z ryb pak staročeského kapra či pstruha na šalvěji a řadu dalších specialit. V nabídce budou také zvěřinové uzeniny, ať už to bude jelení klobása nebo salám z divočáka. *** Michal Kočan ředitel přehlídky „Pětadvacet českých a moravských vinařství nabídne na sto dvacet vzorků vín.“ Foto popis| Region| Jižní Čechy

Právo Živitelka láká i na kombajn Právo str. 10 Jihozápadní Čechy Pavel Orholz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

19.8.2016

zpět Na celou řadu novinek se mohou těšit návštěvníci letošního 43. ročníku Země živitelky na výstavišti v Českých Budějovicích. Kromě tradičních výstav a přednášek z oborů zemědělství, potravinářství i dalších připravují pořadatelé také soutěže a hry pro děti, různé show nebo expozici s historickým kombajnem. Výstava začíná ve čtvrtek 25. a potrvá do úterý 30. srpna. „Jsme velmi pyšní na to, že se nám letos podařilo na Zemi živitelku dotáhnout kombajn SM 500, který se začal vyrábět v roce 1968 a ve své době to byl naprostý světový unikát, který předběhl dobu o patnáct let. Bohužel následně RVHP stopla výrobu a na trh se nedostal. My jsme ho na výstavu získali z Národního zemědělského muzea,“ uvedl Václav Polan, obchodní ředitel společnosti Výstaviště České Budějovice. Návštěvníci mohou obdivovat tuto raritu v pavilónu Z. Velký zájem je tradičně o dění na předvadišti, kde bude novinkou například Ovčácký den. „Návštěvníci uvidí přehlídku práce ovčáků i jejich psů, ale také například ukázky masných plemen v rámci Jihočeské Beef show, Angus show a Limousine show, které budou zaměřené na propagaci hovězího masa,“ upozornil Polan. Pořadatelé však připravují také pro děti laserovou show nebo závody králíků. Své expozice budou mít v areálu i ovocnáři, zelináři zahrádkáři, včelaři nebo chovatelé. Celá výstava bude znovu rozdělená do jednotlivých oborových dnů a nebudou chybět ani tradiční značky českých potravin. „Návštěvníci mohou letos opět ochutnat i výhodně zakoupit potraviny s národní značkou kvality Klasa, Regionální potravina nebo také například Chutná hezky. Jihočesky,“ zmínil ředitel společnosti Výstaviště Leoš Kutner. Pořadatelé očekávají návštěvnost kolem sta tisíc, tedy podobnou jako v loňském roce. Proti předchozímu ročníku však ubylo vystavovatelů, kterých bude 382. „Je to dáno především větší velikostí výstavní plochy u jednotlivých společností. Areál bude zcela obsazený,“ podotkl obchodní ředitel Polan. Své výrobky

bude na výstavišti prezentovat 105 obchodníků z 22 zemí. Zemi živitelku zahájí prezident Miloš Zeman a na sobotní dožínky přijede premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Maso ryb je lépe stravitelné, má zdravé tuky a vitamíny Právo str. 17 Zdraví Václav Pergl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 20.8.2016

zpět Česká republika je proslulá svými rybníky a rybníkáři. Jsme největším vývozcem akvarijních rybek v Evropě a patříme mezi jejich největší vývozce i na světě. S rybami to tedy umíme, přesto je málo jíme. „Od roku 1960 se spotřeba pohybuje mezi 4,7 až 6,8 kg na osobu a rok, v posledních dvaceti letech je to asi 5,5 kg na osobu a rok, což je žalostně málo,“ soudí profesorka Jana Dostálová, členka Fóra zdravé výživy. „Je to méně než polovina hodnoty průměrné spotřeby ryb na obyvatele v Evropě a něco málo přes čtvrtina průměru celosvětové spotřeby. Ryby jíme většinou jen na Vánoce.“ Proč bychom měli jíst ryby? „Maso ryb je pro nás v porovnání s masem ostatních živočichů snadněji stravitelné. Skládá se z 50 až 83 procent z vody, z 16 až 20 procent kvalitních bílkovin a z 1 až 35 procent tuku a zanedbatelného množství sacharidů,“ vysvětluje odbornice. Tuk ryb je bohatý na nenasycené mastné kyseliny, především na n-3 (omega 3) vícenenasycené mastné kyseliny DHA a EPA, které mají pozitivní vliv na náš srdečně-cévní systém a další pozitivní účinky na naše zdraví. „Proto se doporučuje pravidelná konzumace ryb alespoň 2x v týdnu jednu porci, tedy asi 400 g za týden. Z vitamínů mají ryby zejména vitaminy A, D, skupiny B, z minerálních látek pak fosfor, zinek a selen. V případě mořských ryb je významný obsah jódu,“ tvrdí profesorka. Čerstvé ryby jsou samozřejmě nejvhodnější. Pokud je kupujeme, je na místě obezřetnost. Jak poznat čerstvost „Ryby díky svému složení snadněji podléhají zkáze. Čerstvá ryba má růžové žábry, lesklé oči s průhlednou rohovkou, pevné a pružné svalstvo, lesklé šupiny a maso na řezu růžové a suché. Pokud ryba lekla, má křečovitě otevřenou tlamu, strnulé svalstvo a ochablé žábry. Zkaženou rybu poznáme podle zápachu, zapadlých očí, zašedlých žáber, šupin bez lesku nebo vydutého břicha,“ říká Dostálová. Pokud nemáme jistotu čerstvosti ryby, raději koupíme rybu mraženou. Podle legislativy může obsahovat maximálně pět procent přidané vody, glazované ryby i více (glazování chrání rybu před vysoušením chladem), informace musí být uvedena na obalu. Mražený výrobek bez vody Uvede-li výrobce na obalu „bez přidané vody“, není jí přidáno více než pět procent. U glazovaných ryb by měla být nižší cena díky vyššímu obsahu vody a nižšímu podílu ryby v balení. Mražené ryby, které obsahují v balení hodně ledové tříště, nekupujte, protože byly v průběhu dopravy nebo skladování zřejmě rozmrazené. Před přípravou je rybu lépe nerozmrazovat, pokud je to nutné, rozmrazujeme ji pozvolna, aby se voda mohla vázat na bílkoviny, a maso si tak uchovalo vzhled a konzistenci. ***

Proč jíme málo ryb? Argumenty nejsou opodstatněné… Čerstvé ryby jsou drahé. Jsou sice dražší, ale cena je velmi variabilní, závisí na druhu ryby a také na jejím zpracování. Celé ryby jsou obvykle levnější než ryby vyfiletované, nejsou cenově nedostupné. Ryby obsahují těžké kovy a další cizorodé a toxické látky. Ryby ulovené u ústí řek některých oblastí jihovýchodní Asie mohou obsahovat toxické složky a patogenní mikroorganismy. V ČR je však nezávadnost prodávaných ryb kontrolována Státní veterinární správou. Ryby, které nejsou z volné přírody, nemají tak výhodné složení. Může to tak být, složení ryb (zejména tuku) záleží na jejich potravě související s životními podmínkami. I v umělých odchovech je ale možné dosahovat cílenou úpravou krmiva výhodnějších nutričních hodnot ryb. Jediné prospěšné jsou ryby mořské. Mořské tučnější ryby mají obecně výhodnější složení, které ale i v jejich případě ovlivňují životní podmínky. Proto nemusí být vždy pravda, že mořská ryba je svým složením výhodnější než ryba sladkovodní. Foto popis| Ryby většinou jíme jen o Vánocích, a to ještě v tučném trojobalu. Foto autor| Foto PRÁVO – Petr Horník O autorovi| Stranu připravil Václav Pergl

prazskypatriot.cz Desatero pro výběr kvalitních mléčných výrobků 17.8.2016

prazskypatriot.cz str. 0 Lifestyle / Zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pochutnáváte si rádi na sýrech, jogurtech, zákysech a dalších výrobcích z mléka? V obchodech jich je nepřeberné množství. Ale i mléčné výrobky se od sebe liší kvalitou. Přes prázdniny se navíc můžete zapojit do velké letní soutěže s mléčnými výrobky na webu akademiekvality.cz, kde jsou hlavní výhrou 3 ledničky plné kvalitních produktů z mléka! Podle čeho byste je tedy měli vybírat, aby byly co nejkvalitnější a získali jste maximum z jejich benefitů? Pochutnáváte si rádi na sýrech, jogurtech, zákysech a dalších výrobcích z mléka? V obchodech jich je nepřeberné množství. Ale i mléčné výrobky se od sebe liší kvalitou. Přes prázdniny se navíc můžete zapojit do velké letní soutěže s mléčnými výrobky na http://www.akademiekvality.cz, kde jsou hlavní výhrou 3 ledničky plné kvalitních produktů z mléka! Podle čeho byste je tedy měli vybírat, aby byly co nejkvalitnější a získali jste maximum z jejich benefitů? 1. Ve složení výrobku se zaměřte na pořadí Pořadí jednotlivých složek ve složení je seřazeno podle podílu. Na prvním místě je tedy zmíněna ingredience, která je v produktu zastoupena nejvíce – v případě mléčných výrobků by to mělo být mléko. 2. Méně je někdy více Kromě pořadí jednotlivých složek sledujte, jak moc je složení obsáhlé. Bohatě stačí, je-li třeba ve složení u bílého jogurtu napsáno jen mléko, sušené mléko a jogurtová kultura. Další přísady typu modifikovaný škrob, pektin či regulátor kyselosti citronan sodný nejsou potřeba. 3. Jednotlivé kategorie mléčných výrobků – čeho si všímat na etiketě? • Mléko – obsah tuku – ideálně polotučná varianta (cca 1,5 % tuku)

• Sýry – množství tuku (během diety preferujte nízkotučné varianty) a obsah sodíku – soli (množství sodíku v sýrech je 45 – 140 mg na 100 g – čím méně, tím lépe) • Jogurty – množství tuku (optimálně polotučná varianta – 2–3 % tuku) a přítomnost zahušťovadel (pektiny, kukuřičný škrob, želatina apod.), u ovocných variant množství sacharidů (ideálně do 10 g na 100 g) 4. Odlišujte od mléčných výrobků rostlinné alternativy V poslední době se objevují rostlinné alternativy k mléčným výrobkům. Nějaká mléčná složka je nahrazena jinou. Např. se jedná o záměnu mléčného tuku tukem rostlinným, což výrobek zlevňuje. Tyto produkty se mohou vyrábět i prodávat, ale nesmějí se označovat jako mléčné výrobky, nemohou se nazývat sýrem ani máslem. Např. „máslíčko“ a máslo není to samé. 5. Není barvivo jako barvivo Až budete číst složení, všimněte si, že existují i barviva přírodní. To není nic jiného než výtažek z rostlin, ovoce a zeleniny. To samé platí i v případě aromat. Pak pro vás nemůže být těžké uhodnout, co je lepší – přírodní vanilkové aroma nebo vanilin či ethylvanilin? 6. „Jahodový“ není to samé co „s příchutí jahody“ Jestliže se výrobek nazývá např. „jahodový/jahoda“, musí opravdu obsahovat jahody. Nicméně výrobky s jahodovou příchutí jsou z obliga – slovo „příchuť“ zde totiž hraje velkou roli. Díky tomu jogurt s jahodovou příchutí v sobě mít jahody vůbec nemusí. 7. Navíc není „jahodový“ jako „jahodový“ Slovo „jahodový“ sice znamená, že výrobek obsahuje jahody, ale neříká nic o jejich množství. To zjistíte až tehdy, vynásobíte-li podíl ovocné složky podílem jahod ve složce ovocné. Příklad: Jogurt má 5% podíl ovocné složky se 40 % podílem jahod. Řešení: 0,05 × 0,4 = 0,02 × 100 = 2 %. 8. Sledujte i původ výrobku Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti. Odkud vámi vybraný výrobek pochází, zjistíte sledováním tzv. „oválku“ na obale, jenž v sobě nese označení země posledního zpracování/původu výrobku (např. CZ patří České republice). 9. Naučte se vypočítat obsah tuku v sýrech Podle platné legislativy je nutné u sýrů uvádět obsah sušiny a tuku (v %). Tuk se uvádí buď jako absolutní, popř. častěji jako tuk v sušině (t. v suš.). Příklad: Eidamský sýr 30 % tuku v sušině. V deklaraci je uvedeno: Sušina …………….54 % (suš.) Tuk v sušině …… 30 % (t. v suš.) Řešení: % t = tuk v suš. (%) x sušina (=%) / 100 = 16,2 g 10. Napoví i značky kvality Na obalech některých nejen mléčných výrobků se objevují různá loga se značkou kvality. Nejznámějšími značkami jsou Klasa a Regionální potravina. Aby výrobek získal toto označení,

musí splňovat náročná kritéria na svou kvalitu. Značka Klasa je prestižním oceněním, které si zaslouží ty nejpoctivější a nejkvalitnější výrobky. Zelenomodré logo Regionální potravina na obalech výrobků spotřebiteli zaručí, že produkt i suroviny použité při jeho výrobě pochází z domácí produkce. Chcete-li si ověřit vaše znalosti v praxi a pochutnat si na opravdu kvalitních mléčných výrobcích navíc s vidinou možné výhry, zúčastněte se velké letní soutěže. Stačí nakoupit mléčné výrobky označené značkami kvality Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou – a Bio v hodnotě alespoň za 100 korun v rámci jednoho nákupu. Pak se jen zaregistrujete do soutěže na http://www.akademiekvality.cz, zašlete fotku nakoupených výrobků se soutěžními logy a schováte si účtenku za nákup. Tři šťastlivci vyhrají po ledničce plné kvalitních mléčných výrobků. Navíc bude každý týden vylosován výherce, kterého doma navštíví maskot – panáček Klasáček. Za každý mléčný výrobek s některým ze soutěžních log a prokázání se platné účtenky (z registrace) vyhráváte na místě cenu v hodnotě 1000 korun. Soutěž probíhá do 28. srpna. Více informací na http://www.akademiekvality.cz.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/prakticke...-pro-vyber-kvalitnich-mlecnych-vyrobku/

Překvapení Nevěřte všemu, co (u)slyšíte o palmovém oleji 22.8.2016

Překvapení str. 13 Pro vaše zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Palmový tuk je tzv. strukturním tukem, který při výrobě hraje důležitou roli a dodává výrobku správnou konzistenci. V minulosti byly pro tyto účely používány lokální tuky, např. řepkový, které procházely částečným ztužením. Kvůli nutnosti technologické úpravy obsahovaly tyto částečně ztužené tuky velké množství zdraví škodlivých transmastných kyselin. Jejich náhrada palmovým olejem znamenala velký pokrok ve výrobě a v ozdravění potravin, v nichž je třeba konzistenci ovlivňovat. „Z výživového hlediska není nutné bát se všech výrobků, v jejichž receptuře je obsažený palmový tuk. Rozhodující je celkový obsah sacharidů a tuků a složení mastných kyselin. Pokud je palmový tuk použit pouze jako strukturní (ovlivňuje roztíratelnost, tuhost, pevnost apod.) a je doplněn rostlinnými oleji s vhodným podílem nenasycených mastných kyselin, není třeba se o zdraví obávat,“ doplňuje prof. ing. Jana Dostálová, CSc. Je kvůli používání palmového oleje ničena příroda? Na zvyšující se poptávce po palmovém oleji, který je důvodem rozšiřování plantáží, se evropští výrobci potravin nepodílejí. Argumenty odpůrců palmového oleje jsou zaměřené převážně na rozšiřování palmových plantáží na úkor pralesů. Mnoho lidí ale neví, že palmový olej má v porovnání s ostatními rostlinnými oleji vyšší výtěžnost, tedy čtyři tuny na hektar. Díky tomu je možné zabírat méně půdy, než pokud by byla jeho produkce nahrazena rostlinným olejem jiného původu. S vyšší výnosností souvisejí také nižší náklady na pěstování a menší množství používaných pesticidů, hnojiv a energie, než kdyby byla používána jiná plodina s nižším výnosem. Produkce palmového oleje je tedy významně vyšší a není možné očekávat, že by její pokles pokryly jiné druhy olejů a tuků. Navíc jsou velké potravinářské společnosti členy neziskové organizace

RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), jejímž cílem je trvale udržitelný rozvoj hospodaření s palmovým olejem. RSPO sdružuje výrobce palmového oleje, jeho zpracovatele, obchodníky, maloobchodníky, banky a investory a dbá na to, aby producenti nevypalovali pralesy, neohrožovali oblasti se vzácným a bohatým ekosystémem a při pěstování uplatňovali základy správné zemědělské praxe. Postupně se rozšiřuje i používání certifikátů s oddělenou distribucí palmového oleje, které sledují palmový olej od zpracovatele až k finálnímu uživateli. Spotřebitel má díky tomuto certifikátu záruku, že v konkrétních výrobcích je použit palmový olej z udržitelných zdrojů. Státy západní Evropy přijímají závazky, že do roku 2020 bude používaný jen palmový olej z certifikovaných zdrojů. Do České republiky tento trend prozatím nedorazil. Místo toho se objevují výzvy k bojkotu výrobků, které z hlediska výživy ani ekologie nejsou v souvislosti s výrobou palmového oleje řešením. Je cílem výrobců mást spotřebitele? V médiích je často prezentován názor, že výrobci se snaží mást spotřebitele a neuvádějí původ oleje. Toto je účelová informace. V minulosti byl na obalech potravin značen jen rostlinný olej bez udání rostlinného původu, druh olejů nebo tuků tedy nebyl zmíněn. Nebylo to však z důvodu, že by výrobci něco skrývali, jak se často v médiích uvádí, ale proto, že to legislativa nevyžadovala. Od prosince 2014 se situace změnila, do legislativy byla zařazena nová povinnost, kdy skupinové označení rostlinné oleje musí být bezprostředně doplněno o údaj o jejich konkrétním rostlinném původu. Zajímavostí z tohoto pohledu je skutečnost, že jak palmojádrový, tak palmový tuk mají rostlinný původ v palmě olejné. Proto, jeli na obale potravin uvedeno tuk palmový, může to být i palmojádrový (více používaný v polevách), který je z hlediska složení mastných kyselin méně vhodný než tuk palmový. Stojí za tloušťkou a zvýšenou úmrtností na infarkt vysoká spotřeba palmového tuku? Vliv tuků na zdraví se hodnotí podle složení mastných kyselin, které jsou v tucích obsažené a které konzumujete. Pro zdraví jsou prospěšné nenasycené mastné kyseliny, které převažují v rybích a rostlinných tucích (s výjimkou tropických plodin). Nasycené mastné kyseliny, které by měly tvořit maximálně třetinu jídelníčku, pak převažují hlavně v tucích živočišného původu. Složení mastných kyselin je u palmového oleje vhodnější než u mnohých jiných rostlinných i živočišných tuků. Jako příklad můžeme použít porovnání s mléčným tukem, obsaženým v másle. Zatímco palmový olej se z poloviny skládá z nasycených mastných kyselin (50 %), v případě mléčného tuku je to přes dvě třetiny (67,5 %). Palmový olej současně obsahuje 9,5 % zdraví prospěšných polynenasycených mastných kyselin omega 6, zatímco v případě másla to je pouhé 1,5 %. Spotřeba živočišných tuků je v České republice mnohem vyšší než spotřeba palmového oleje. Žádoucí je přitom omezovat všechny tuky, které zvyšují příjem nasycených mastných kyselin. Složení mastných kyselin je u palmového tuku vhodnější než u mnoha jiných rostlinný tuků. Foto popis| Prof. ing. Jana Dostálová, CSc. Foto popis| Palmový olej je v některých případech nenahraditelný Foto autor| foto: Shutterstock O autorovi| Připravila: Veronika Kolářová Ilustrační

Radio Praha Zprávy Radia Praha z 21.8.2016 21.8.2016

Radio Praha str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Imitace teroristického útoku vylekala turisty na Staroměstském náměstí Imaginární invazi takzvaného Islámského státu do České republiky sehráli dnes odpoledne v Praze přívrženci bojovníka proti islámu Martina Konvičky. Pro své představení, které ale mnozí kolemjdoucí nepochopili a někteří se i vylekali, si vybrali Staroměstské náměstí. Konvička na něj po 14:00 přijel na velbloudu následován terénním vozem s muži převlečenými za bojovníky zmíněné teroristické organizace. Vykřikovali hesla jako Alláhu akbar (Bůh je velký) a z maket zbraní stříleli do vzduchu. Akci předčasně ukončila policie, protože podle ní mimo jiné simulovaná střelba mohla vyvolat paniku. Lidem, kteří jim přihlíželi, protiislámský aktivista Konvička říkal a snažil se i názorně předvádět, jak by vypadala země pod muslimskou vládou. Sekundovali mu muži s nalepenými plnovousy v dlouhých hábitech. Konvička vykřikoval, že se zavřou vysoké školy, budou se pálit knihy, ženy budou bičovány a kamenovány. Že jde o divadlo, nemuselo být kolemjdoucím jasné a také jeho aktéry na to někteří z nich upozorňovali. Ve chvíli, kdy se chystali předvádět popravu zajatce, policie akci ukončila. Někteří z turistů byli vystoupením šokováni a byli velmi překvapeni, že se v České republice na veřejném prostranství může podobná věc odehrát. "Já jsem z Belgie a říkám vám, že je to velmi nebezpečné," řekl jeden z nich. Vzpomínka na oběti srpnové invaze před budovou rozhlasu Před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech si dnes lidé připomněli 48. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Právě u rozhlasu se lidé s vojáky, kteří chtěli rozhlas obsadit, střetli a několik jich na místě zemřelo. Jména lidí, kteří během invaze přišli o život, budou dnes odpoledne přečtena při vzpomínkové akci na Václavském náměstí. Pietního aktu před budovou rozhlasu se zúčastnil mimo jiné ministři Jiří Dienstbier a Daniel Herman, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská a za Sněmovnu Karel Schwarzenberg. Ten sklidil již během svého projevu potlesk několika desítek přítomných přihlížejících, když připomněl, že není třeba jen připomínat padlé hrdiny, ale že za svobodu slova je potřeba bojovat v každé době. Velké peníze a stranické knížky jsou podle něj pro svobodu slova stejně nebezpečné jako děla tanků. Železárny Veselí získaly významnou zakázku na Kubě Železárny Veselí ze skupiny Z-Group Steel Holding podnikatele Zdeňka Zemka letos plánují zvýšení tržeb o devět procent na 452 milionů korun. Mají i nové zakázky, například na Kubu pro cukrovary. ČTK to řekl mluvčí holdingu Miroslav Slaný. Podnik na Kubu dodá 450 tun tažených trubek. "Tyto trubky se na Kubě používají na výměníky tepla v závodech na zpracování cukrové třtiny. Železárny na Kubě vyhrály výběrové řízení. Jednak dokázaly nabídnout nejlepší cenu a jednak jsme tam už v minulosti dodávali menší objem své produkce," sdělil ČTK Slaný, výši transakce ale neuvedl. Závod se v minulých letech potýkal s dopady hospodářské krize. "V železárnách jsme se díky celosvětové krizi propadli až na 45 procent běžné produkce, ale dokázali jsme přežít a udrželi jsme zaměstnanost. Investujeme nejen z vlastních prostředků, ale i na úvěr, a snažíme se vyrábět složitější produkty, abychom udrželi krok s konkurencí," uvedl Slaný. Češi jedí stále více masa a méně ryb Spotřeba masa bez ryb v českých domácnostech se loni zvýšila o 4,5 procenta na 79,3 kilogramu na hlavu. Více se jedlo i ovoce, méně ryb. Vyplývá to z odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Oficiální data zveřejní Český statistický úřad na podzim. "Došlo k poklesu spotřeby hovězího masa o 2,5 procenta, ale výrazně se zvýšila spotřeba drůbeže o 9,1 procenta i vepřového masa (o 2,9 procenta)," uvedl ÚZEI. I tak patří Češi v porovnání s ostatními evropskými státy k podprůměrným jedlíkům masa. Průměr EU byl podle posledních dat 83 kilogramů na osobu a rok. Přes nejrůznější programy na podporu konzumace ryb se jejich spotřeba loni v ČR snížila o dvě procenta na 5,3 kilogramu. Policisté vyšetřují požár na Berounsku, někdo zde zřejmě úmyslně zapálil chatu Kriminalisté vyšetřují páteční požár chaty na Berounsku, někdo ji zřejmě zapálil. Škoda je odhadnuta na jeden milion korun. Hasiči na místě zasahovali od pátečního večera, v sobotu na místě pokračovalo vyšetřování. ČTK o tom dnes informoval mluvčí středočeských hasičů Ladislav Holomčík. Požár chaty v rekreační hasiči byl hasičům nahlášen v pátek po 20:00, objekt zcela shořel. "Situaci komplikovalo i několik faktorů - špatně přístupný terén pro zásahovou techniku, kvůli kterému museli hasiči natáhnout hadicové vedení, odlétávající kusy eternitové střešní krytiny, uskladněné dvacetilitrové kanystry s benzínem ve sklepě a také několik menších tlakových propan-

butanových lahví v chatě," uvedl Holomčík. Jaroslav Kulhavý vybojoval olympijské stříbro Biker Jaroslav Kulhavý dojel při obhajobě olympijského zlata druhý za Švýcarem Ninem Schurterem, který mu oplatil čtyři roky starou porážku z Londýna. Pro českou výpravu v Riu de Janeiro vybojoval Kulhavý v poslední soutěžní den jubilejní desátou medaili, do sbírky s jedním zlatem a sedmi bronzovými medailemi přidal druhé stříbro. Českým oštěpařům se v Riu nedařilo Ani jeden ze tří českých oštěpařů ve finále na olympijských hrách v Riu de Janeiro na medaili nedosáhl. Vítězslav Veselý obsadil sedmé místo výkonem 82,51 metru. Jakub Vadlejch hodil o devět centimetrů méně a skončil osmý. Petru Frydrychovi nestačil hod do vzdálenosti 79,12 metru ani na postup do užšího finále a byl poslední dvanáctý. Zlato vybojoval Němec Thomas Röhler, který potvrdil roli jedničky letošních světových tabulek. Kornfeil byl v Velké ceně ČR motocyklů šestý Jakub Kornfeil obsadil šesté místo v deštivé Velké ceně České republiky silničních motocyklů v Brně ve třídě Moto3 a připsal si třetí nejlepší výsledek v sezoně. Z premiérového vítězství v seriálu mistrovství světa se radoval Skot John McPhee, kterému pomohl i pád lídra šampionátu Brada Bindera.

Zprávy Radia Praha z 23.8.2016 23.8.2016

Radio Praha str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sobotka chce s Merkelovou řešit ochranu EU i železniční spojení Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se ve čtvrtek v Praze setká s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Chce s ní řešit ochranu EU, infrastrukturu, železniční spojení i boj proti organizovanému zločinu, zejména drogovou kriminalitu. Premiér to řekl novinářům při otevření sportovně-rekreačního areálu Vrchbělá u Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku. Kancléřka přijede do Prahy na premiérovo pozvání. Podle Sobotky se za poslední léta podařilo vybudovat velmi dobré vztahy se sousedními zeměmi. V pátek se Sobotka setká s Merkelovou znovu, tentokrát ve Varšavě. Spolu s premiéry Polska, Maďarska a Slovenska na summitu zemí visegrádské čtyřky (V4) se budou zabývat nadcházejícím summitem EU a také například konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem, sankcemi vůči Rusku, vztahy EU a Běloruska nebo situací v Turecku. Zeman: požadavky Čechů unesených v Libanonu jsou drzost Prezident Miloš Zeman považuje za "nehoráznou drzost", že čtyři z pěti Čechů unesených loni v Libanonu chtějí po českém státu odškodnění dohromady ve výši 40 milionů korun. O žádosti informoval minulý týden Český rozhlas. Muži, kteří se do Česka vrátili počátkem letošního února, by měli státu naopak zaplatit veškeré náklady, které mu vznikly, uvedl na tiskové konferenci Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Hrad jedná o otevření českého konzulátu na Rhodu Hrad jedná o tom, že by prezident Miloš Zeman na přelomu září a října otevřel na Rhodu honorární konzulát České republiky. Uvedl to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman se na řeckém ostrově Rhodos zúčastní konference Dialog civilizací, na kterou zavítal už před dvěma lety. Pořadatelem pravidelné akce je ruský podnikatel a spolupracovník ruského prezidenta Vladimir Jakunin. Čtrnáctý ročník konference by se měl podle webu organizátorů uskutečnit od 30. září do 1. října a podle dřívějších informací médií by měl Zeman vystoupit v roli hlavního řečníka. Ovčáček už dříve uvedl, že by se konference mohli zúčastnit i premiéři Slovenska a Maďarska. Zeman chce proto akci využít k rozhovorům s partnery z Visegrádské čtyřky. Zemana v minulosti za účast na konferenci kritizovala opozice.

Komise vylosovala čísla stran do podzimních voleb ČSSD bude v letošních krajských volbách kandidovat s číslem 12, ANO 2011 s číslem 30. KSČM obdržela 37, TOP 09 má 32, STAN 47, ODS dvojku a KDU-ČSL 24. Čísla, jimiž budou označeny hlasovací lístky volebních uskupení, vylosovala Státní volební komise. Celkem v letošních krajských volbách kandiduje 89 uskupení. Před čtyřmi lety jich bylo o čtyři více. Podle zástupce komise Václava Henycha voličům v žádném kraji nebude k dispozici kompletní soupis kandidátek. Vybírat si budou moci jen z těch subjektů, které byly v jejich regionu k volbám zaregistrovány. Krajské volby se letos uskuteční společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 7. a v sobotu 8. října. MF chce, aby celníci mohli vyšetřovat trestné činy Ministerstvo financí navrhuje, aby celníci mohli vyšetřovat daňové trestné činy. Nyní je k tomu oprávněna pouze policie. Dále by se Celní správě měla rozšířit pravomoc na prověřování trestních oznámení i u dalších daní. Nyní je to u DPH a spotřebních daní. Spolu s tím by podle MF celníci měli získat kompetence k vyhledávání, zajišťování a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Vyplývá to z koncepce rozvoje Celní správy v oblasti trestního řízení, kterou na tiskové konferenci představil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Takové pravomoci podle něj mají mají celníci ve většině okolních zemí. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) přitom oznámil vznik finanční policie, která by se od ledna měla zaměřit právě na daňovou kriminalitu. Ministerstvo má na podporu památek, muzeí a knihoven miliardu korun Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má na podporu památek, muzeí a krajských knihoven připraveno 1,15 miliardy korun z evropských fondů. Podpora se týká například revitalizace památek nebo zvýšení ochrany sbírkových fondů. O podporu lze žádat od 2. září letošního roku do 31. října 2022. Maximální výše podpory na jeden projekt je 246,5 milionu korun v případě památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO. Jde například o Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Pro památky zařazené na Indikativní seznam UNESCO v kategorii kulturní dědictví (například industriální soubory v Ostravě) nebo národní kulturní památky je maximální podpora poloviční. Ministr Brabec stáhnul novelu zákona o vodách Poplatky za vodu se zatím zvyšovat nebudou. Ministerstvo životního prostředí stahuje ze středečního jednání vlády novelu zákona o vodách, která měla čerpání zdražit až o 17 procent. Proti návrhu se nedávno postavily Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací. S návrhem na zvýšení poplatků za odběr podzemní vody nesouhlasil ani premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Díky novele by se voda zdražila zhruba o 18 korun na osobu za rok. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ale varovalo, že v krajním případě by vodné a stočné mohlo podražit až o 21 korun za metr krychlový. Starostové také chtějí zakázat vjezd kamionů do svých obcí Starostové a nezávislí (STAN) nesouhlasí se zákazem vjezdu kamionů delších 12 metrů na území Prahy. Pokud začne platit, některé obce jsou prý připraveny rovněž zakázat vjezd kamionů na své území. Mezi nimi jsou například Říčany a Úvaly. STAN zároveň kritizuje vedení Středočeského kraje, neboť podle jejich názoru nekoná a jeho reakce na záměr Prahy je pomalý. Novinářům to řekli zástupci STAN včetně poslankyně Věry Kovářové. Praha zamýšlí zavést zákaz vjezdu kamionů do hlavního města od 1. ledna 2017. Vítkovice Envi z Vítkovice Holding na sebe navrhla insolvenci Další firma z vítkovického holdingu Jana Světlíka na sebe podala návrh na insolvenci. Společnost Vítkovice Envi, která vyrábí nádrže a zaměstnává 100 lidí, zároveň žádá povolení reorganizace. Jde o stoprocentní dceřinou společnost firmy Vítkovice Power Engineering, která o vyhlášení insolvence požádala už před časem a soud o případném úpadku rozhodne tento týden. Uvedla to mluvčí společnosti Vítkovice Holding Eva Kijonková. Úřad práce ale zatím neregistruje oznámení o hromadném propouštění z holdingu Vítkovice. Na tiskové konferenci v Třinci to uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) doplnil, že kromě zaměstnanosti je současná situace v Vítkovicích pro vládu důležitá z kvůli turecké tepelné elektrárně Adularya, kterou staví Vítkovice Machinery Group. Připomněl, že investici financují státní Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

Žně v Česku končí s vyššími výnosy, ale nižší kvalitou Žně v Česku téměř skončily. Přinesou zřejmě vyšší hektarové výnosy než loni, kvůli počasí ale místy nižší kvalitu plodin. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství, Agrární komory a zemědělců. Sklizeno bylo k pondělí 90,3 procenta ploch osetých základními obilovinami a téměř všechny plochy řepky. Průměrný výnos činí 6,36 tuny u obilovin a 3,57 tuny u řepky. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU-ČSL déšť snížil kvalitu potravinářského obilí, které místo ve sladovnách či mlýnech nakonec skončí jako krmivo. Farmáři tak dostanou méně peněz. I podle ředitelky Agrární komory Zlínského kraje Dagmar Gracové byla kvalita v první polovině žní dobrá, ale po deštích prudce klesla a sklízelo se jen krmné obilí. D1 u Jihlavy zrekonstruují Vodohospodářské stavby Dálnici D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem zrekonstruuje sdružení stavebních firem vedených Vodohospodářskými stavbami. Konsorcium zvítězilo ve výběrovém řízení na opravu a rozšíření zhruba sedmi kilometrů dálnice s cenou necelých 590 milionů korun. Vysoutěžená cena je o 120 milionů nižší, než na kolik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) cenu projektu odhadlo. V současnosti je po celé trase D1 mezi Prahou a Brnem rozestavěno pět úseků, dalších pět se nachází ve fázi výběrového řízení. Celkem je rekonstrukce dálnice mezi Mirošovicemi na 21. kilometru a Kývalkou na 182. kilometru je rozdělena do 21 úseků, které se opravují postupně. Hotových je v současnosti prvních pět z nich. Budvar vyhrál v Itálii spor s Anheuser-Busch Pivovar Budějovický Budvar vyhrál v Itálii dva soudní spory o ochranné známky. Jeden spor s českým podnikem vedl konkurenční belgicko-brazilský pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev (ABI) a druhý italský dovozce piv od ABI, firma Birra Peroni Industriale. Oznámil to mluvčí českobudějovického pivovaru Petr Samec. Soudní spory o značku Budweiser trvají podle Budějovického Budvaru již od roku 1907 a zhruba 70 procent z nich vyhrál právě Budějovický Budvar. V letech 2000 až 2016 bylo definitivně ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 136 případů a deset sporů skončilo smírem nebo remízou, uvedl Samec. Brexit zřejmě neohrozí česko-britské vědecké projekty Spolupráce britských a českých vědců by po brexitu neměla být ohrožená. Spojené království je pro Českou republiku v oblasti výzkumu významným partnerem. Velká Británie spolupracuje s 600 týmy z Česka a je díky tomu třetím největším investorem v oblasti výzkumu. Vědci se tak nemusí obávat velkých změn. Exředitel věznice Líbal dostal podmínku za podplácení Táborský soud uložil bývalému řediteli litoměřické vazební věznice Tomáši Líbalovi podmíněný trest tři roky za podplácení a nedovolené ozbrojování. Podle obžaloby Líbal loni v létě nabídl tehdejšímu řediteli vězeňské služby Pavlu Ondráškovi v zotavovacím zařízení Pracov na Táborsku a pak na dalších schůzkách v Praze úplatek za to, že jej dostane zpět na místo náměstka generálního ředitele vězeňské služby. Líbal jakoukoli vinu popírá a tvrdí, že celý případ má politické pozadí. Rozsudek není pravomocný, Líbal se proti verdiktu na místě odvolal. Policie na Plzeňsku dopadla tři pěstitele konopí Až pětileté vězení hrozí dvěma mužům a ženě z Plzeňska, které policisté obvinili z nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Jsou podezřelí, že ve dvou rodinných domech na Plzeňsku instalovali v místnostech speciální stany a zařízení a pěstovali v nich konopí. Informoval o tom policejní mluvčí Jan Koželuh. Policisté při prohlídce jednoho z domů zajistili 81 rostlin. Jeden z mužů od letošního března pěstoval konopí i v rodinném domě ve Lhotě, kde policisté zajistili dalších 80 rostlin. Loni zemřelo v ČR na úraz 109 dětí Loni zemřelo v Česku na úraz 109 dětí, vážných úrazů bylo 330.000. Je to pokles, v roce 2010 zemřelo na úraz 168 dětí,. Uvedl to ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Nejvíc dětí umírá při dopravních nehodách, přibývá ale i vážných úrazů na trampolínách. Pro malé děti jsou velkým nebezpečím domácí bazény. Mezi regiony nejsou výraznější rozdíly, mírný nárůst dětské úrazovosti byl loni jen v Jihočeském a Libereckém kraji. Nejvíc úrazů je v červnu, červenci a srpnu.

Na Pražském hradě byly instalovány bezpečnostní rámy U bočního vchodu na Pražský hrad z Hradčanského náměstí byly kvůli kontrolám nainstalovány dva bezpečnostní rámy. Turisté tak na vstup čekají delší dobu. Fronta sahala až do poloviny Hradčanského náměstí. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček očekává, že situace během několika dnů zklidní. Bezpečnostní kontroly při vstupu na Pražský hrad se objevily na začátku srpna. Vojáci a policisté při nich turistům kontrolují například batohy. Pražský hrad označuje kontroly za namátkové a zaměřené především na to, aby do areálu Hradu nemohly být proneseny například větší zbraně. Podle zástupců Pražského hradu kvůli bezpečnosti turistů. Turnovský zlatník vytváří korunu Karla IV. Šperkař a zlatník Jiří Urban vytváří v Turnově repliku koruny, kterou si nechal zhotovit Karel IV. ve 14. století pro svoji korunovaci na římského krále. Kopie by podle něj měla být hotová do tří týdnů. Originál je obvykle uložený v klenotnici Dómu v německých Cáchách, nyní je ale na výstavě v Praze. Do Čech se koruna vrátila po 667 letech. Urban měl možnost se s ní detailně seznámit už loni v Cáchách. Turnovský šperkař v minulosti vytvořil kopie dvou jiných korun spojených s Karlem IV., císařskou Svaté říše římské a českou svatováclavskou. Korunu si podle něj nechal Karel IV. vyrobit v Praze a v Cáchách se jí nechal korunovat na římského krále. Cena Josefa Škvoreckého má pět finalistů Pět finalistů, z toho čtyři ženské autorky, zveřejnili pořadatelé literární Ceny Josefa Škvoreckého. Z 15 nominovaných titulů porta vybrala knížky držitelky ceny Magnesia Litera Anny Bolavé, před rokem zesnulé Zuzany Brabcové, Petra Daniela, Sylvy Fischerové a Markéty Pilátové. Vítěz letošního, desátého ročníku ceny nesoucí jméno po známém spisovateli a exilovém vydavateli oznámí pořadatelé počátkem listopadu. ČTK to sdělil předseda Společnosti Josefa Škvoreckého Václav Krištof. V Praze byla otevřena výstava o P. Toufarovi Životní příběhy faráře Josefa Toufara a básníka Jana Zahradníčka představí výstava, která je ode dneška přístupná na Novoměstské radnici. Jmenuje se Vzdorovali zlu - příběhy českého 20. století. Osudy dvou mužů, kteří vzdorovali totalitnímu režimu, přiblíží fotografie, filmové dokumenty, osobní předměty, vzpomínky přátel a příbuzných. V Kuksu začíná festival barokního umění V hospitálu Kuks toto úterý začíná festival Theatrum Kuks. K vidění bude barokní opera, divadlo i koncerty. Celkem 12 premiér budou moct diváci sledovat v kostele Nejsvětější Trojice, sklepení, lapidáriu a dalších unikátních prostorách. Komenského památník v Litomyšli ukrýval dobové listiny Na litomyšlské radnici byla otevřena pamětní schránka nalezená v památníku Jana Amose Komenského (Zeměkoule - Orbisterrarum) z let 1920 až 1921 od Aloise Meteláka. Ploché kovové pouzdro obsahovalo pamětní záznamy z doby vzniku uměleckého díla a také z 60. let, kdy byl památník obnoven. Na jednom jsou podpisy tvůrců pomníku, na druhém jména jeho obnovitelů, řekl při otevření schránky ředitel Státního okresního archivu Svitavy Oldřich Pakosta. Za druhé světové války byl pomník demontován a ukryt, aby unikl zabavení a roztavení pro válečné účely. Na své místo se vrátil až v roce 1967. Na podzim se památník vrátí na Komenského náměstí. Festival Babí léto představí i soubory ze Srbska a Sardinie Folklorní festival Babí léto letos představí soubory ze Srbska, Sardinie, Polska a Slovenska. 12. ročník festivalu se koná ve Valašském Meziříčí, Hustopečích nad Bečvou a Kelči, a to od 14. do 18. září. Za 11 ročníků festivalu se na pódiích představilo sedm desítek folklorních seskupení ze 14 zemí, některé z nich zavítaly na Babí léto vícekrát. Hlavní program bude v sobotu ve Valašském Meziříčí, dopoledne se představí všichni účinkující v průvodu, který vyjde z náměstí do parku u zámku Kinských. Program festivalu je k dispozici na stránkách http://www.babileto.com http://www.babileto.com . Areál Vrchbělá se otevřel návštěvníkům Sportovně-rekreační areál Vrchbělá v bývalém vojenském prostoru Ralsko se otevřel návštěvníkům, podívat se přišlo několik stovek lidí. Pro turisty i místní je zde připravena například sedmikilometrová in-line dráha, lanové centrum, dětská zoo, hřiště, rozhledna nebo hotel s

restaurací. Za vybudování areálu Středočeský kraj zaplatil 272 milionů korun, z toho 75 milionů korun pokryla evropská dotace. V bývalém vojenském prostoru musel kraj nejdříve nechat udělat pyrotechnický průzkum, odstranit nalezenou munici a ekologickou zátěž. Výstavba začala v roce 2012, hotovo mělo původně být v roce 2013, práce se ale protáhly a areál byl zkolaudován letos na jaře. Důvodem zpoždění byly například problémy s projektem hotelu. Sport Znatelně unavení, ale šťastní se v úterý odpoledne do Prahy vrátili čeští sportovci z olympijských her v Riu de Janeiro. Druhá polovina výpravy přicestovala ve třech speciálech a zejména poslední část strávila i s přesunem na letiště v Brazílii na cestě téměř čtyřiadvacet hodin. Navíc je ještě v Praze čekaly povinnosti včetně autogramiády v obchodním domě v centru metropole. Jediný zlatý medailista, judista Lukáš Krpálek, přiletěl již před týdnem, teď jej následovali další úspěšní reprezentanti. Jako první přistála v sedm hodin na kbelském letišti v Praze oštěpařka Barbora Špotáková, která v Riu navázala na předchozí dva olympijské triumfy ziskem bronzové medaile. Tenistka Petra Kvitová se v prvním kole oblíbeného turnaje v New Havenu, který už třikrát vyhrála, natrápila s Američankou Louisou Chiricovou, ale nakonec zvítězila 1:6, 6:1 a 6:3. V dalším kole se nasazená šestka utká s Kanaďankou Eugenií Bouchardovou. Tenista Lukáš Rosol porazil turnaji ve Winston-Salemu, kde předloni získal svůj druhý a dosud poslední titul na okruhu ATP, Dominikánce Víctora Estrellu 6:4, 1:6 a 6:1 a postoupil do druhého kola. V něm se poprvé v kariéře utká se čtvrtým nasazeným Američanem Stevem Johnsonem, kterému patří ve světovém žebříčku 21. místo. Jiří Veselý postoupil do druhého kola tenisového turnaje ve Winston-Salemu. Při vstupu do generálky na US Open 48. hráč světa porazil soupeře ze čtvrté stovky žebříčku Tima van Rijthovena z Nizozemska 3:6, 6:3 a 6:3. Ve druhém kole se Veselý utká s pátým nasazeným Kevinem Andersonem z JAR. Fotbalisté Plzně dnes budou hrát o bytí a nebytí v Lize mistrů. V domácí odvetě posledního předkola s Ludogorcem Razgrad bude Viktoria dohánět dvougólové manko z utkání v Bulharsku, kde český šampion před týdnem prohrál 0:2. Stejným výsledkem přitom nečekaně dopadla i víkendová generálka Západočechů v lize doma se Zlínem. Počasí Jasno až polojasno, teploty 23 až 26 st. C.

Slovácké noviny - regionální týdeník Pro vinaře je prestižní značka TOP Víno Slovácka reklama 24.8.2016

Slovácké noviny - regionální týdeník str. 9 Slovácko/Vinařské slavnosti Polešovice Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Karla Malinová: Devět ročníků má od soboty za sebou soutěž TOP Víno Slovácka. Jeho výsledky se vyhlašují v rámci Vinařských slavností v Polešovicích. Duchovní matkou soutěže, která se zapsala do historie Slovácka a Zlínského kraje, je Karla Malinová. Na spojeném úřadě Zemědělského svazu ČR a Okresní agrární komory Uherské Hradiště pracovala 27 let, z toho 15 let ve funkci ředitelky agrární komory. Exkluzivní rozhovor, který poskytla Slováckému deníku, zachycuje pohled na vznik i průběh soutěže, která si stále drží výbornou úroveň. * Jak se ve vaší mysli zrodil nápad uspořádat soutěž TOP Víno Slovácka? S nápadem jsem přišla proto, že ve Zlínském kraji měla každá okresní komora vymyslet nějakou akci, která by zapadala do daného okresu a svým významem by se mohla zařadit do celorepublikových akcí. Protože Uherskohradišťsko je srdcem Slovácka a lidé se tu zabývají pěstováním révy vinné, na představenstvu naší okresní agrární komory mě požádali, ať vymyslím

něco o víně. Kudy jsem chodila, tudy přemýšlela, jaký název té akci dát, aby Slovácko vystihovala, ale také jaké bude mít logo, aby charakterizovalo soutěž a oslovilo milovníky vína. Když se na logo dobře zadíváte, vidíte čelně dno soudku a v něm T tvoří název TOP, obrazně také stůl. Vpravo je obrys skleničky a pod stolem visí hrozen. * Byl I. ročník Top vína Slovácka v roce 2008 vyhrazen jenom pro vinaře ze Zlínského kraje? A kolik se jich vůbec do něj, ale i těch následujících přihlásilo? Tehdy byl problém oslovit vinaře, aby se do soutěže vůbec přihlásili. Bylo to prostě něco jiného, než jsou běžné ochutnávky vín. Nějaký rok to trvalo, než si na název soutěže, jejíž příprava trvala rok, zvykli. Dnes je pro ně prestižní značka TOP Víno Slovácka reklama, což sami uznávají a soutěž se jim líbí. Soutěž muselo povolit ministerstvo zemědělství a první tři ročníky dokonce jeho pracovník kontroloval doklady, které se archivují pět let. Statut je nastaven tak, že vinaři musí dodat k přihlášce u moravských zemských vín doklad o původu hroznů a zjednodušený analytický rozbor, u jakostních vín zase rozhodnutí Státní zemědělské potravinářské inspekce včetně analytického rozboru. Před druhým ročníkem nás oslovili vinaři z Blatničky a Blatnice pod Sv. Antonínkem, patřící do vinařské podoblasti Slovácko, jejichž obce sice jsou příslušné do Jihomoravského kraje, ale patří do Mikroregionu Ostrožsko, že by se chtěli do soutěže také zapojit. Po domluvě s hejtmanem Zlínského kraje jsme doplnili statut, že se vinaři ze zmíněných přilehlých obcí mohou soutěže zúčastnit. Vzhledem k tomu, že někteří mají výrobny nebo vinice ve Zlínském kraji, například v okolí Hluku, tak to, že se soutěže zúčastňují, jakousi logiku přece má. * Kolik vinařů se se svými vzorky vín přihlásilo do prvního ročníku TOP Víno Slovácka, v kterém jich bylo nejvíce a jaká jsou pravidla hodnocení? V prvním ročníku se do soutěže přihlásilo osmnáct vystavovatelů s 58 vzorky vín. Letos vybírala degustační komise deset vítězů ze 112 vzorků od dvaceti vinařů. Zatím nebyl překonán pátý ročník, kdy jsme měli k degustaci 130 vzorků od 28 vinařů. Ročně se v soutěži hodnotí vína od 20 až 30 vinařů, kteří splní kritéria soutěže. Více jich na Slovácku a přilehlých obcích ani nemáme. * Jak moc jsou přísná pravidla soutěže TOP Víno Slovácka? Hodnotitelé museli být od prvního ročníku držiteli platného osvědčení o degustační zkoušce podle platné vyhlášky. Někteří se tehdy divili, že při degustaci máme zvláštní přepych, a to, že se každý vzorek vína nalévá vždycky do nové skleničky, což je jeden z podstatných rozdílů proti degustacím vín ve městech a vesnicích Slovácka, kde tomu tak není. Přísná pravidla hodnocení jsou nastavena od samého začátku soutěže. Vína jsou nalévána ve vedlejší místnosti a hodnotitel obdrží skleničku s nalitým vínem. Je mu sděleno pouze číslo vzorku a vidí, zda hodnotí víno bílé nebo červené. * Má soutěž TOP Víno Slovácka nějaké zvláštnosti proti jiným degustacím, které na Slovácku probíhají? Zvláštností je třeba to, že se hodnotí vína vždy jen z poslední sklizně, tedy mladá vína. Domnívám se, že je takto nastavena jediná soutěž v republice. Všichni vinaři tak mají stejnou startovací čáru a řekla bych, že tím pádem je ta soutěž férovější. V prvních dvou ročnících se hodnotila vína seřazena pouze podle obsahu zbytkového cukru. V dalších ročnících jsme soutěž posunuli dál a již jsme řadili vína vždy ve čtyřech kategoriích, to jest vína suchá, polosuchá, polosladká a sladká. V každé z nich se vzorky seřadí podle obsahu zbytkového cukru a pak se podle schváleného klíče vypočítá procentuálně z celkového počtu přihlášených vín počet míst, kolik se z dané kategorie umístí do deseti TOP vín. Chtěli jsme hlavě podtrhnout to, aby vinaři nedávali při soutěži přednost jen vínům sladkým. A to se právě velice líbilo odborníkům. Cílem bylo upozornit na kvalitní suchá a polosuchá vína, protože lidé si obvykle nekupují jen ledová nebo slámová vína. * Co je záměrem soutěže TOP Víno Slovácka? Záměr je propagovat kvalitní mladá vína z oblasti Slovácka. Ku prospěchu kvality vín je větší konkurence, kterou jsme u vinařů naší soutěží chtěli nabudit. A je vidět, že se nám to podařilo. Ceníme si slov Jakuba Šebesty, bývalého ministra zemědělství, který byl letos už pošesté garantem hodnocení. A jak řekl, na zdejší degustaci vždy rád přijme pozvání, neboť má mimo jiné i

velmi vysokou úroveň. Velmi často dává naši degustaci za vzor i při jiných soutěžích s daleko větší tradicí ve významných vinařských oblastech. Práce ve vinici je krásná, ale zároveň velice těžká. Poděkujme tedy našim vinařům, kteří tuto práci dělají především srdcem. Popřejme jim, aby všechny příští sklizně byly již jen příznivé. Foto popis| DUCHOVNÍ MATKA soutěže Top víno Slovácka. Foto autor| Foto: Zdeněk Skalička

sport.cz Anna v devátém měsíci: Já jim ukážu! sport.cz str. 0 Běžkyně sobě René Kujan Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Když jsem si domlouval schůzku na rozhovor s paní Štumpf, přišla mi jednoduchá a jasná odpověď: „Ahoj, no jasně!“ Překvapení pak na sebe nedalo dlouho čekat: „Jé, Aničko, to jsi ty?“ Zjišťuju, že se vlastně známe. Jak jinak než z běhání. Domlouváme se na rozhovor za běhu a následně u piva. A jen shoda nesmírně nepříznivých okolností způsobila, že to tak nedopadlo. Skončili jsme nakonec v kavárně u limonády. Nicméně Anička nadále vzorně běhá a pětkrát týdně navštěvuje nejrůznější fitness zařízení. Nic divného, že? Až na to, že má za necelé tři týdny porodit. Anna Štumpf je všechno, jen ne těhotná paní, co polehává doma, heká a funí i do těch dvou schodů, co má doma ke vchodu. Tedy, rozumějte mi správně: Ona vlastně funí a heká, ale dobrovolně a někde jinde. Na horách, na tratích běžeckých závodů, v posilovně. Že je to nezdravé a nezodpovědné? Ale jděte! Pojďme si hned na úvod říct, kolik že věcí to vlastně provádíš, o kterých naše tradiční medicína tvrdí, že se s těhotenstvím neslučují? Asi šest. Běhám, posiluju, chodím do sauny, nejím maso, piju pivo. A ačkoliv bych už měla být na mateřské, stále pracuju. A pracovat hodlám dál. Ale možná jsem ještě na něco zapomněla. (smích) ČTĚTE TAKÉ: Běhání po porodu? Jde to i po třech týdnech A kdybychom to měli rozebrat postupně? Běháš. Jak moc běháš? Staneš se historicky druhou ženou, co v devátém měsíci doběhne maratón a vzápětí porodí zdravé dítko? Až tak úplně ne. V zásadě se všechno odvíjí od naslouchání vlastnímu tělu. Vlastně všechno, co dělám, vychází z toho, že poslouchám signály svého těla. Běhala a cvičila jsem už před těhotenstvím. A s příchodem radostného očekávání se to nezměnilo. Chodím pravidelně běhat, účastním se deseti a pětikilometrových závodů. I když teď v devátém měsíci už neběhám tolik. Spíše už méně často a kratší vzdálenosti. Dvacet minut, půlhodina mi přijde v pořádku, ale s maratónem určitě nepočítám. Na to moje tělo není zvyklé a říká ne. Ten si společně s manželem zaběhneme v květnu v Praze. Zatím mám uběhnuté dva půlmaratóny, nějaké desítky, několik kratších závodů. V září jsem zaregistrovaná na desítku od RunCzechu, ale zrovna na ten den mám termín. Tak uvidím, minimálně na tu pětku pro ženy bych si troufla. Chodíš do sauny. Neškodí to miminku? Přeci jen před saunováním v těhotenství lékaři dost varují. V prvním trimestru bych to nikomu nedoporučovala. A později je to zase o tom, na co je tělo zvyklé už z dřívějška a hlavně ? co na to říká právě teď. Pokud by mi to nesedělo a já měla jen lehký pocit, že to není dobré, do sauny bych nešla. Mně ale dělá dobře. Určitě tam nevysedávám tak dlouho, cyklů je méně, doba pobytu se zkracuje. Člověk musí dbát více na hydrataci i třeba hygienu. Ale určitě se to dá a je to příjemné.

To zní vcelku rozumně. A co to maso? Nestraší tě bubák nedostatku železa, základních aminokyselin a tak? Nikdo, kdo mě zná z dřívějška, nevěří. Já maso milovala! Steaky, tatarák, kachnu. A na vaření nejrůznějších masových specialit jsem získala své ostruhy taky doma v kuchyni! (smích) Ale v těhotenství mě to prostě najednou přešlo. Ostrý střih, na flákotu jsem se nemohla ani podívat. Teď jím ryby, ale jiné maso nebo uzeniny mi nic neříkají. S tím železem trochu strašili, brala jsem různé doplňky stravy. A na krevních testech se pak ukázal kritický nedostatek železa. Doktorka se mi potom vysmála, že věřím na doplňky. A pivo? Jak se tohle slučuje s tvým požehnaným stavem? Znám svou míru. Po třeba hodině a půl cvičení a dobré večeři si jedno malé pivo dopřeju a nemám z toho špatné svědomí. Věřím, že tělo by si řeklo, kdyby mu působilo nějaké problémy. Navíc pivo obsahuje vitaminy skupiny B a kyselinu listovou, což prospívá i miminku, takže jsem přesvědčená, že malá sklenička denně uškodit nemůže. Anna Štumpf • 31 let, vdaná • vystudovala publicistiku • založila blog http://www.tehuvbehu.cz/ • pracuje, cestuje, stará se o manžela i domácnost • do toho sportuje a očekávanému potomkovi chce být tou nejlepší mámou • sport je pro ni radost, nikoli smysl života Jaké máš zkušenosti s reakcemi okolí? Doma už si, předpokládám, zvykli, ale co jinde? Narážíš všude na hradbu pochopení? Jak se to vezme. U nás ve fitku už ze mne mají srandu. Tuhle mě třeba obvinili, že jsem jim ukradla medicinbal a snažím se ho pod tričkem propašovat ven. (smích) Často za mnou chodí další ženy nebo mi píší maily, zajímají se, vyptávají, říkají, že můj přístup obdivují, ale že třeba u nich na vesnici by je určitě ukamenovali, kdyby si šly třeba jen v pátém měsíci na chvíli zaběhat. Ten tlak okolí a medicíny takové té staré školy je obrovský. Přitom já nejsem vůbec žádný extrémista. Když budeš sledovat, co se děje třeba v Americe nebo Velké Británii, kde holky v pokročilém stádiu těhotenství zvedají těžké činky, v osmém měsíci mají ještě pořád vyrýsované břišáky a podobně, zjistíš, že já jsem jen slabý odvárek. (Nedávno se jedna Američanka stala první ženou, která krátce před plánovaným porodem uběhla maratón. ? pozn. red.) Ale jsem strašně ráda za to, že jsem tady pro další ženy inspirací. Věřím, že se ta situace bude zlepšovat. Pracuju na tom! (smích) Takže vesměs pozitivní odezva? No, to bych úplně říct nemohla. Na můj blog mi třeba píšou lidi i takové ty negativistické věci: To jsem zvědavá, co budeš psát, až potratíš! A se svojí gynekoložkou jsem se rozešla v situaci, kdy jsme spolu byly na nože. Celou dobu pro moje aktivity neměla pochopení, ačkoliv viděla, že jsem naprosto v pořádku, na nic si nestěžuju a stále jsem v dobré náladě! Podle ní by ale těhotná měla sedět doma s nohama nahoře, chystat výbavičku a „hnízdit". V žádném případě by neměla pracovat, a už vůbec ne sportovat! Naproti tomu kamarádky ze zahraničí zase vůbec nechápou, že se tady nad tím, co dělám, někdo pozastavuje, že je to přeci naprosto normální. A já přeci svému miminu taky nechci ublížit. Jsme tu zkrátka hodně pozadu, když těhotenství stále ještě většina vnímá jako nějakou zvláštní chorobu. Musíš být silná žena, aby tě takové tlaky neovlivnily, celé ti to neznechutily.

Jo, to mám po mámě. Vždycky když na mě někdo dělá takovéhle bububu, řeknu si: Já jim ukážu! Držím se svého, poslouchám svoje tělo, dělám, co mě baví. Měla si to vždycky tak? Sportovala jsi od malička? Vůbec ne. Já se ze začátku strašně šetřila. (smích) Když jsem byla malá, našli mi nějaké šelesty na srdci, měla jsem na tělocvik omluvenku. Až později jsem se zaktivizovala a když mě po čase zase zkoumali, po šelestech ani stopy. Jsem přesvědčená o tom, že mě aktivní pohyb vyléčil. Fyzicky, i psychicky. Nebýt jeho, určitě bych měla nadváhu, řadu dalších zdravotních problémů a brala bych antidepresiva!

URL| https://www.sport.cz/clanek/803487-anna-v-devatem-mesici-ja-jim-ukazu.html

strategie.e15.cz Paragrafy v praxi: Nečekané zákazy 18.8.2016

strategie.e15.cz str. 0 Žurnál

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V nedávném právním okénku jsem uvedl, že doba razantních zákazů v reklamě již minula, neboť na evropské úrovni se žádná zvláštní omezení nechystají a domácí legislativce téma reklamy tradičně míjí. Z omylu mne vyvedla novela zákona o potravinách. Novela zákona o potravinách, schválená sněmovnou a navíc kreativně doplněná Senátem, by měla začít platit za dva měsíce. Primárně se týká různých potravinářských agend, přitom však dopadá několika nečekanými zákazy i na reklamu: zakazuje reklamu elektronických cigaret, omezuje televizní reklamu erotických služeb a přípravků na podporu sexuální výkonnosti a také zakazuje reklamu potravin, klamně naznačující původ potraviny v Česku. Vysvětleme zde nové zákazy přehledně. Čtu-li správně senátní tisk, pak na elektronické cigarety a jejich náplně má být uvalen zákaz reklamy, a to dokonce významně širší, než na běžné tabákové cigarety. Zatímco tabákové cigarety mohou být a stále jsou dosti běžně propagovány v místech prodeje, elektronické výrobky tuto výjimku nemají. Upřímně řečeno, jeden pochybuje o tom, že tato nečekaná přísnost je výsledkem vůle senátorů či rafinovaným tahem dýmajícího senátora Kubery; spíše se zdá být prostým výsledkem nedbalé legislativní práce – jako již tolikrát. Lobby prodejců elektronických cigaret, existuje-li, tady zjevně zaspala, a její zboží tak nyní putuje do komunikační ilegality. Zákaz se týká i internetových televizí. Vyhodíš ho z televize... Zákaz reklamy, sponzoringu, product placementu a jiných obchodních sdělení, týkajících se erotických služeb, erotických výrobků a humánních léčivých přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti pouze vylučuje, aby byly zařazovány do vysílání v průběhu dne. Povoleny tak zůstávají pouze v době od 22 hodin večer do šesti hodin ráno. Nemyslím, že nechutné reklamy s panem Uzlem či červeným ďáblem budou chybět větší části publika, nicméně řešit nevkus konkrétních reklam jejich plošným zákazem je klasickou volbou jednodušší cesty, když nám chybí schopnost řešit jen samotný problém. Otázkou pro reklamní průmysl zde zůstává, zda by tento zákaz přišel, kdyby Rada pro reklamu

včas všechny podobné reklamy zakazovala jakožto neetické a předešla tím zákazu zákonnému – v čemž navíc spočívá její smysl. Při této legislativní kvalitě se ovšem možná brzy nadějeme, že „doplňky stravy“ s uvedeným účelem nahradí třeba „potraviny pro zvláštní výživu“ s uvedeným účelem – a červený ďábel se vrátí oknem. Co je české? A konečně informace v reklamě naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, by měla být přípustná jen tehdy, pokud odpovídá podmínkám pro její oprávněnost, které budou nově dány zákonem. Reklamní agentura asi nebude dost dobře moci zjišťovat, zda a kolik procent celkové hmotnosti nezpracované potraviny pochází z České republiky a zda prvovýroba, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, ale bude se muset spolehnout na sdělení zadavatele – a kdoví, zda on při dnešní průmyslové výrobě potravin bude tyto údaje sám znát. Jako náhrada asi tedy poslouží „vyrobeno v České republice“, pro které stačí, že na našem území proběhla výroba. Nejlepší by bylo, kdyby toto národní kritérium přestalo být zajímavé a rozhodovala jen obyčejná kvalita a cena. Čtěte také: Paragrafy v praxi: Kdo jsou ti úředníci

URL| http://strategie.e15.cz/zurnal/paragrafy-v-praxi-necekane-zakazy-1314398

Svět kuchyní ZPŘÍJEMNĚTE SI MYTÍ 18.8.2016 Svět kuchyní str. 58 Dřezy ANNA MARTINKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ať už využíváte mycí centrum ke každodenní očistě nádobí nebo jen občasnému oplachování potravin, máme pro vás dobrou zprávu. Ze všední rutiny vás vyvedou dřezy a baterie, které mají nejen styl, ale i řadu šikovných funkcí navíc. Imunní jedinec Hledáte-li dřez, který s vaší kuchyní stráví spolehlivě několik desítek let, seznamte se s inovativním materiálem Keratek, který představila značka Elleci. Jedná se o kompozit, který je díky patentu G. P. S. až o 30 % hladší a tvrdší než podobné materiály. Díky tomu skvěle odolává nárazu, je imunní proti poškrábání i proti prudkým změnám teploty (snese až 280 °C). Díky složení, v němž jsou obsažené ionty stříbra, je povrch keratekového dřezu antibakteriální, a tedy dokonale čistý. O kvalitách materiálu svědčí i 20letá záruka. Volné ruce Řešení pro ty, kteří potřebují při vaření občas třetí ruku, nabízí nová technologie FootControl od Grohe. Klepnutím nohou na spodní stranu kuchyňské linky lze spustit, zastavit, ale i jednoduše regulovat proud vody. Technologie je k dispozici pro modely K7 s profesionální sprchou a Essence s vysouvací duální sprchou. U všech baterií Grohe je k dispozici také souprava pro dodatečnou montáž, cena podle zvolené baterie, http://www.grohe.cz

Dřez pod oknem Keramika patří ve světě dřezů k tradičním a staletími prověřeným materiálům. Díky neporéznímu povrchu na ní neulpívají nečistoty, ani intenzivní pigmenty z některých potravin a velmi dobře snáší teplotní šoky a nárazy. Německý výrobce SystemCeram k tomu přidává precizní zpracování tohoto materiálu, které se jako v případě nového dřezu Siro 100 promítá v čistém architektonickém vzhledu svažující se odkapové plochy. Netradičním, nicméně ergonomicky zajímavým řešením je také otvor pro baterii umístěný v rohu, který umožňuje vyhnout se proudu vody při ovládání a zároveň pohodlně otevírat blízké okno. Individuální řešení Dřez dokonale splývající s pracovní deskou patří díky efektu vizuální čistoty ke stále vyhledávanějším kuchyňským řešením. Pokud vás také láká, nechte si jej vyrobit z kvalitního tvrzeného kamene Technistone, který díky 90% obsahu přírodních surovin (žuly a křemene) vyniká vysokou odolností proti mechanickému poškození. Zároveň umožňuje hladké napojení na pracovní desku ze stejného materiálu, s níž splývá v jednolitý celek. Tvrzený kámen Technistone je k dispozici v široké paletě odstínů a díky zakázkové výrobě si můžete určit velikost i počet výřezů. Nestárnoucí minimalismus Patříte-li k milovníkům čistých, přímočarých linií, nenechte si ujít novou kolekci dřezů s příznačným názvem Architectura značky Villeroy & Boch. Kromě minimalistického designu vám nabídne dvě velikosti dřezů kompatibilních se spodními skříňkami v šířkách 50 a 60 cm a možnost jejich variabilní instalace nalevo nebo napravo. Profesionální výkon Inspirace kuchyněmi profesionálů patří k trendům, z nichž výrobci čerpají již několik let. V případě baterií se tento zdroj promítá v optimalizaci dosahu vodního proudu, který by měl být dostupný ze všech stran a cílit přesně tam, kam je zrovna potřeba. Značka Dornbracht tento úkol pojala po svém, když představila Pivot, armaturu, která je určena k použití v celém prostoru kuchyňského ostrůvku a která díky pracovnímu rozsahu o 360 ° jednoduše propojuje jednotlivé kuchyňské zóny. Ve dvou se to lépe táhne Majitelé rustikálních a retro kuchyní často stojí před dilematem, do jaké míry podlehnout stylu a zařídit kuchyň do posledního detailu podle jeho diktátu, a nakolik by bylo pohodlnější jeho nárokům ustoupit. Podíváte-li se ale na stránky prodejce SystemCeram, zjistíte, že dodržet stylovou čistotu zas takový problém není. Najdete zde modulové keramické dřezy stejnojmenné značky i anglické značky Shaws of Darwen, které jsou věrnými replikami starých mycích center. A nechybí ani retro baterie se stylovými povrchovými úpravami v mosazi, černé oceli, mědi nebo chromu. Slaďte styl Kompozitní materiály v nekonečné paletě odstínů, barevná keramika, ale i pro dřezy relativně nové využití tvrzeného skla posouvá vzhled baterií do nových dimenzí. Naštěstí je dnes už zcela běžným standardem, že je sortiment výrobců na ladění základních prvků mycí zóny perfektně připraven. Ke granitovému dřezu seženete bez problémů i baterii s granitovým povrchem tón v tónu a obávat se nemusíte ani extravagantnějších výstřelků. Důkazem jsou nové baterie Icon 915 značky Teka v technicistním stylu, u nichž se počítá se spojením se dřezy z nerezavějící oceli a bílého či černého tvrzeného skla. Extra výbava Protože se u dřezu odehrává podstatná část zpracování potravin – opíráním ovoce a zeleniny počínaje a čištěním a krájením masa konče - oceníte širší výbavu doplňků, které vám tuto práci usnadní. U vybraných modelů německé značky Blanco najdete například posuvnou nerezovou mřížku, kterou lze rozšířit odkapovou plochu, posuvné krájecí prkénko, perforované potravinové

boxy nebo speciální gastro nádoby pro vaření v páře. Podle božského Antonia Chcete-li zachovat jednotný styl kuchyně včetně těch nejmenších detailů, inspirujte se v nové kolekci Universal Accessories, kterou pro značku Axor navrhl designér Antonio Citterio. V elegantní kombinaci chromu a bílého či zrcadlového skla jsou vám k dispozici odkládací poličky, držáky na utěrky nebo raily na zavěšení kuchyňského náčiní, které potřebujete mít při vaření po ruce. Tuto kolekci navíc můžete příjemně sladit s chromovými bateriemi Axor. Foto popis| Keramický dřez Subway XS (Villeroy & Boch) s povrchovou úpravou zvyšující odolnost CeramicPlus, rozměry 47,5 x 51 cm, cena 13 506 Kč, http://www.siko.cz Foto popis| Baterie s vysokým ramínkem Focus (Hansgrohe), s možností umístění rukojeti vlevo či vpravo a výtokem nastavitelným ve 3 polohách (110 °, 150 ° a 360°), provedení chrom, cena 5 490 Kč, http://www.siko.cz Foto popis| Jeden a půl dřez s odkapovou plochou Best 475 (Elleci), rozměry 1000 x 510 mm, cena 7 715 Kč, http://www.favia.cz Foto popis| Keramický dřez Siro 100 (SystemCeram), rozměry 100 x 49 cm, cena od 20 933 Kč, http://www.drezysystemceram.cz Foto popis| Páková baterie se sprškou FP 8244.031 (Franke), otočná o 120 °, provedení chrom, cena 4 477 Kč, http://www.franke.cz Foto popis| Stojánková baterie Maia (Schock) se sklopným ramínkem umožňuje umístění dřezu v blízkosti okna, provedení chrom, cena 4 769 Kč, http://www.eshop-schock.cz Foto popis| Dřez z tvrzeného kamene (Technistone) v zemitém odstínu z kolekce Harmonia, cena podle provedení, http://www.technistone.cz Foto popis| Tectonitový jednodřez s odkapem Orion (Franke) v novém krémovém provedení, rozměry 78 x 50 cm, cena 4 598 Kč, http://www.franke.cz Foto popis| Jednootvorová baterie Pivot (Dornbracht), provedení Cyprum, výška ramínka 37,2 cm, cena od 62 000 Kč, http://www.dornbracht.com Foto popis| Stojánková baterie Dion (Schock) otočná o 120 °, vysoká 29,3 cm a s vytahovací koncovkou, cena 9 171 Kč, http://www.eshop-shock.cz Foto popis| Stojánková baterie retro baterie Stilo BKI 560D (Kuchinox), provedení antická mosaz, cena 1 484 Kč, http://www.suzanhaus.cz Foto popis| Kameninový blok Centra 90 (SystemCeram) tvoří masivní dvoudřez s dvěma velkými a jednou malou vaničkou, cena 35 500 Kč, baterie Rheo s povrchovou úpravou leštěný nikl, cena 11 300 Kč, http://www.drezysystemceram.cz Foto popis| Nerezový dřez Andano XL 6 S-IF (Blanco) v hedvábném lesku s rohovým umístěním baterie, cena 21 720 Kč, http://www.eshop.ancor.cz Foto popis| Tlaková baterie Icon 915 Black (Teka) s vysokým ramínkem s perlátorem otočným o 360 °, cena 8 990 Kč, http://www.drezy-teka.cz Foto popis| Granitový dřez Greenwich N–100L (Schock) v novém šik provedení Indigo, rozměry 55,6 x 45,6 cm, cena 8 091 Kč, http://www.eshop-schock.cz Foto popis| Dvouotvorová páková baterie z kolekce Citterio M (Axor), s otočným výtokem nastavitelným do 3 rozmezí (110 °, 150 °, 360 °) a sprchovou hadicí s rychlospojkou, cena 11 145 Kč, http://www.hansgrohe.cz Foto autor| FOTO: ARCHIV

DOZLATOVA! 18.8.2016 Svět kuchyní str. 80 Nádobí ANNA MARTINKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na podzim stojí za to těšit se už jen kvůli přepestré úrodě všemožného ovoce a zeleniny, které můžete zapékat samotné anebo jejich chutí osvěžit maso a sladké moučníky.

Mimořádně odolné, nepřilnavé a šetrné ke zpracovávaným surovinám je ideální nádobí, které oceníte zejména při pozvolném pečení drůbeže, zvěřiny a zeleniny. Ne bezvýznamným plusem navíc je rozhodně i vzhled, díky němuž budete servírovat pochoutky v hrnci nebo pekáči rovnou na stůl. Jaké nádobí vybrat? LITINA Vsadíte-li na nádobí ze smaltované litiny, určitě si před svými hosty neutrhnete ostudu. Litina je materiál s perfektní vodivostí tepla. Jakmile se rozpálí, natáhne do sebe teplo jako pícka, která jej pak uvnitř nádoby rovnoměrně distribuuje. Výhodou je také její mnohostranné využití, které se vztahuje jak na různé tepelné zdroje (můžete ji postavit na otevřený oheň v přírodě, ale i na indukční, plynovou nebo sklokeramickou desku), tak na způsob úpravy potravin (smažení, pečení, dušení). MĚĎ Podobně jako litina je i měď skvělým vodičem tepla, který se rychle rozehřívá, díky tomu šetří energii a neubírá potravinám tolik prospěšných látek. Při pořizování tohoto nádobí je však třeba sledovat kvalitu. Na trhu jsou totiž kusy, které jsou vyrobené z hliníku a jen opatřené měděným nátěrem. Zda je nádobí skutečně měděné, poznáte jednak na ceně, jednak z informací od prodejce, který by vám měl sdělit podíl mědi a dalších kovů. KERAMIKA Pokud chcete péct a servírovat na nádobí, které vzniká v souladu s tradičními a přírodě blízkými postupy, vsaďte na keramiku. Bohatý sortiment forem najdete například u francouzské značky Emile Henry, která se jejich výrobou zabývá už půldruhého století. Kromě klasického nádobí na pečení a stolování můžete vybírat ze speciálních forem na pečení baget, chleba, drůbeže nebo pizzy. Velkým přínosem keramiky je navíc zdravotní nezávadnost a odolnost proti poškrábání i proti tepelným šokům. U keramických výrobků některých značek je možné také použití na indukci, díky čemuž získáte při vaření s nimi univerzálnější záběr. * Výhodou nádobí z materiálů, které jsou skvělými vodiči tepla, je rychlé zpracování potravin, při němž nepřijdete o tolik prospěšných látek Foto popis| Jste-li fanoušky vaření metodou sous-vide, nenechte si uniknout novou vakuovací zásuvku EVS 6214 (Miele), která je ideální na přípravu pokrmů, ale i porcování a uskladňování potravin, cena 60 900 Kč, http://www.miele.cz Foto popis| 1/ Oddělovač přichyceného pečiva Delícia (Tescoma) uvolní díky pružné čepeli moučník i z hluboké formy, cena 109 Kč, http://www.tescoma.cz, 2/ Servírovací a zapékací forma Gusto (Tescoma) odolá teplotám až do 280 °C, O 29 cm, cena 349 Kč, http://www.tescoma.cz, 3/ Forma na pečení Drömmar (Ikea) ve tvaru hvězdy s nepřilnavou vrstvou tefl onu, objem 1,5 l, cena 99 Kč, http://www.ikea.cz, 4/ Forma na 12 francouzských madlenek (Kitchen Craft), cena 454 Kč, http://www.kitchenetteshop.cz, 11/ Forma na makronky Delícia Silicone (Tescoma), cena 229 Kč, http://www.tescoma.cz, 6/ Barevná kolekce Color Lab (Revol) s pohárky, podtácky a lžičkami na ovocný crumble nebo jiné pečené sladkosti, cena od 512 Kč, http://www.revol-pro.com Foto popis| Vestavná trouba AKZ 6230 WH (Whirlpool) se senzorickou technologií 6. smysl na základě výběru přednastavené kategorie a váhy jídla obstará proces pečení sama, cena od 19 990 Kč, http://www.whirlpool.cz Foto popis| 7/ Litinový hrnec ve tvaru rajčete (Staub) se dnem s nepřilnavým keramickým povrchem, objem 2,9 l, cena 5 265 Kč, http://www.vasekuchyne.cz, 8/ Kotlík Sarpaneva (Iittala) z litiny potažené smaltem s odnímatelnou dřevěnou rukojetí, objem 3 l, cena 6 250 Kč, http://www.terve.cz, 9/ Masivní skleněný pekáč Delícia Glass (Tescoma) s poklopem žáruvzdornými nožičkami, délka 42 cm, cena 799 Kč, http://www.tescoma.cz, 10/ Zapékací miska Gusto (Tescoma) ze silnostěnného porcelánu, 40 x 26 cm, cena 499 Kč, http://www.tescoma.cz, 11/ Nerezový pekáč (Iittala), rozměry 36 x 24 cm, cena 6 368 Kč, http://www.amara.com, 12/ Pekáč M’105 S (Mauviel) vyrobený z 90 % mědi a z 10 % nerezavějící oceli, rozměr 30 x 22 cm, cena 8 285 Kč, http://www.kulina.cz Foto autor| FOTO: ARCHIV

T+T Technika a trh iglidur® A181 pro potravinářství 28.7.2016

T+T Technika a trh str. 47 Komponenty / materiály / plasty Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pro potravinářství a průmysl obalové techniky jsou důležité technologie bez používání maziv. Společnost igus®, specialista na pohyblivé plasty, kterou v Česku výhradně zastupuje firma HENNLICH, má ve svém programu velké množství samomazných a bezúdržbových materiálů kluzných pouzder. Ty splňují nejpřísnější požadavky pro využití v potravinářství, například normy FDA či nařízení EU 10/2011 EG. „Víceúčelovým plastem“ mezi těmito materiály je iglidur® A181, který v kombinaci s korozivzdornými typy hřídelí dosahuje nízké míry opotřebení. V odvětví zpracování potravin a nápojů je nanejvýš rozhodující, aby bylo spotřebiteli možno nabízet stále stejně bezpečné produkty. „S iglidurem® A181 poskytujeme samomazný a bezúdržbový plast, který přesně splňuje zmiňované požadavky. Plast iglidur® A181 je v souladu s Nařízením EU 10/2011 EG a odpovídá požadavkům FDA (Food and Drug Administration) pro opakovaný kontakt s potravinami. iglidur® A181, stejně jako ostatní plasty ze skupiny iglidur®, splňuje normy RoHS,“ informuje Ing. Tomáš Vlk z firmy HENNLICH, který je produktovým manažerem pro triboplasty igus®. Protože je skladovací technika iglidur® založena na principu zakomponovaného tuhého maziva, používá pro své směsi z tribologicky optimalizovaných základních polymerů tuhých maziv a plniv výhradně nekovové a RoHS-nezávadné ingredience. Mnohostranné použití d iglidur® A181 se díky tomu prokazuje jako víceúčelový a výkonný plast. Nejlépe se hodí pro plnicí i obalová zařízení, pro rotační a kývavé pohyby a zvláště v těchto aplikacích používané hřídele z ušlechtilé oceli. „Na základě jeho mnohostranných vlastností a dobrého poměru cena-výkon se iglidur® A181 speciálně v oblasti potravinářství těší velké oblibě u našich zákazníků,“ dodává Ing. Tomáš Vlk. Jako plast ze sortimentu iglidur® je A181 ihned dostupný ve více než 110 rozměrech do průměru 50 milimetrů, s přírubou nebo bez ní, od 1 kusu a za výhodnou cenu. Pro další rozměry případně individuální zástavbové součástky se hodí 14 různých průměrů kruhových polotovarů. Rozšíření programu, případně výroba součástek dle specifických požadavků zákazníků je vždy možná. Díky online nástroji na stránkách http://www.igus.cz lze iglidur® A181 přímo online nakonfigurovat a objednat. p http://www.hennlich.cz http://www.igus.cz Samomazný a bezúdržbový vysokovýkonný plast iglidur® A181 se osvědčil v potravinářství a obalové technice. Foto popis| Plast iglidur® A181 od firmy igus® je v souladu s nařízením EU 10/2011 EG a odpovídá požadavkům FDA pro opakovaný kontakt s potravinami (zdroj: igus® GmbH)

tribune.cz „Nechť je jídlo tvým lékem a tvým lékem nechť je jídlo.“ Hippokrates... Diabetes a výživa 17.8.2016 tribune.cz str. 0 Albert Einstein Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět foto: JupiterImages Medical Tribune 16/2016 16.08.2016 12:03 Autor: MUDr. Hana Kahleová, Ph.D. V současnosti se diskutuje, jaké složení stravy je pro pacienty s obezitou, metabolickým syndromem a diabetem 2. typu nejlepší. Nejnovější poznatky se sdílely na mezinárodním sympoziu Diabetes a výživa konaném v Praze. založit diskusi >> diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek Ve dnech 29. 6.–1. 7. 2016 se pod záštitou České diabetologické společnosti v pražském hotelu Lindner uskutečnilo 34. mezinárodní sympozium Diabetes a výživa. Toto sympozium představuje každoroční setkání skupiny pro studium diabetu a výživy (Diabetes and Nutrition Study Group, DNSG) Evropské asociace pro studium diabetu (EASD). Cílem tohoto sympozia je sdílet nejnovější poznatky v prevenci a léčbě diabetu pomocí nutričních opatření a zajistit fórum pro diskusi o diabetu, výživě a zdraví mezi vědci a odborníky v oboru. Téma letošního vědeckého programu znělo Rostlinná strava a diabetes. Hlavní organizátorkou kongresu byla MUDr. Hana Kahleová, Ph.D., z Centra diabetologie IKEM. V současnosti se diskutuje, jaké složení stravy je pro pacienty s obezitou, metabolickým syndromem a diabetem 2. typu nejlepší. Dlouhodobé prospektivní studie ukazují, že konzumace potravin s nízkou energetickou denzitou, tedy s relativně nízkým obsahem tuku, je efektivní strategií k dosažení váhového úbytku, a představuje tak jedno z klíčových opatření v prevenci i léčbě diabetu 2. typu. Oficiální doporučení pro prevenci i léčbu diabetu 2. typu uvádějí, že celkový příjem tuků by měl být do 35 procent celkového energetického příjmu, 10–20 procent by měly činit proteiny a 45–60 procent sacharidy. Příjem saturovaných mastných kyselin by měl být do sedmi procent celkového energetického příjmu a příjem cholesterolu do 200 mg/den. Je také třeba individualizovat dietu tak, aby splňovala pacientovy potřeby, s cílem minimalizovat pozdní komplikace diabetu. K dispozici je ale v současné době celá řada zajímavých diet a alternativ, o kterých bychom měli alespoň rámcově vědět. Středomořská dieta Středomořská dieta je charakterizována vysokým obsahem tuku (mezi 30 a 40 procenty celkového energetického příjmu) s vysokým zastoupením mononenasycených mastných kyselin (zvláště díky vysoké konzumaci olivového oleje). Tradiční středomořská dieta je bohatá na zeleninu, luštěniny, ovoce a ořechy, obiloviny (těstoviny a celozrnný chleba), olivový olej a ryby, s mírnou konzumací vína. Naopak příjem červeného a zpracovaného masa, mléka a mléčných výrobků a cukrovinek je u této diety nízký. Konzumace středomořské diety vede k 15–40% snížení rizika diabetu 2. typu. Studie PREDIMED prokázala, že důležitými složkami středomořské diety pro prevenci vzniku diabetu jsou ořechy a olivový olej, jejichž konzumace má synergický účinek. Severská dieta Severskou dietu je možné definovat jako racionální dietu, jež je v souladu se současnými výživovými doporučeními a zahrnuje potraviny, které jsou lokálně vyráběné nebo tradičně používané v severských zemích: ryby, žitný chléb, ovesné vločky, zelí, jablka, jahody a kořenovou zeleninu. Konzumace severské diety snižuje riziko diabetu 2. typu a mortalitu ze všech příčin. Vegetariánská dieta Observační studie shodně ukazují, že vegetariáni mají přibližně poloviční riziko rozvoje diabetu ve srovnání s běžnou populací. Dokonce i konzumace masa jednou týdně zvyšuje riziko rozvoje diabetu 2. typu o 38 procent, a to i po adjustaci na tělesnou hmotnost a změny tělesné hmotnosti. Vegetariánskou stravu lze s úspěchem použít také v léčbě diabetu 2. typu. Je dvakrát účinnější ve zlepšení kompenzace diabetu (snížení HbA1c), redukci tělesné hmotnosti i krevních lipidů než standardně doporučovaná diabetická dieta. Je důležité zajistit, aby vegetariánská strava byla chutná, pestrá a přijatelná i z dlouhodobého hlediska. Proto je důležité, aby tento alternativní způsob stravování probíhal pod dohledem zkušeného nutričního terapeuta a lékaře. DASH dieta DASH dieta (Dietary Approach to Stop Hypertension) je strava bohatá na ovoce, zeleninu, ořechy, ryby a nízkotučné mléčné výrobky, naopak omezuje konzumaci tuků, cukrů a červeného masa. Tento dietní přístup vychází zvláště z pozorování, že krevní tlak vegetariánů je nižší ve srovnání s běžnou populací. Je tedy jakousi snahou o liberálnější vegetariánský jídelníček: používat rostlinné potraviny jako základ jídelníčku, z masa dávat přednost rybám. Vysokoproteinové diety

V poslední době jsou populární diety s vysokým obsahem proteinů. Vysokoproteinové diety by měly být teoreticky výhodné pro pacienty s diabetem 2. typu, protože ve srovnání s vysokosacharidovými dietami způsobují pouze malé zvýšení postprandiální glykémie vzhledem k nízkému obsahu sacharidů. Pro metabolismus proteinů je také třeba relativně málo inzulinu, proteiny též zvyšují postprandiální termogenezi a silně podporují pocit sytosti. Mnozí odborníci však zůstávají k výhodám vysokoproteinových diet skeptičtí. Vysoký příjem proteinů může podporovat rozvoj diabetické nefropatie a akcelerovat ztrátu glomerulární filtrace, protože ledviny musejí odstranit zvýšené množství urey. Zvýšené koncentrace větvených aminokyselin zvyšují aktivitu proliferačních signálních drah, zejména mTOR signalizace, a zvyšují také koncentraci růstového faktoru IGF?1. Zvýšená aktivita mTOR signalizace snižuje životnost modelových organismů, jako jsou C. elegans, mouchy nebo myši, a zvyšuje pravděpodobnost proliferativních a neoplastických procesů. Účinky vysokoproteinových diet na délku života u lidí jsou kontroverzní. Kromě zvýšené mortality na nádorová onemocnění je v některých studiích udáváno také zvýšení výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Experimentovat s různými dietami je dobré, ale hlavní snahou by mělo být sledovat na sobě účinky dané diety a ujistit se, že daná dieta podporuje naše zdraví. Základní strategií je snížení příjmu tuků a jednoduchých cukrů. Je dobré jídelníček založit na konzumaci rostlinných potravin v přirozeném stavu (ne průmyslově zpracovaných), tj. celozrnných obilovin, luštěnin, zeleniny, ovoce a ořechů. Pro zájemce budou v brzké době na webových stránkách kongresu http://www.dnsg2016.cz k dispozici videozáznamy přednášek. „Všechno by mělo být tak jednoduché, jak jen je možné, ale ne jednodušší.“ Albert Einstein URL| http://www.tribune.cz/clanek/40158-nec...-je-jidlo-hippokrates-diabetes-a-vyziva

tyden.cz WTO podpořila EU ve sporu s Ruskem ohledně vepřového 19.8.2016 tyden.cz str. 0 Svět ČTK , Reuters, AP Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Světová obchodní organizace se postavila na stranu Evropské unie ve dvouletém sporu ohledně ruského embarga na dovoz prasat a vepřového masa z EU. Rusko tento zákaz zavedlo v roce 2014 poté, co se objevily případy nákazy africkým prasečím morem v některých částech EU. Světová obchodní organizace (WTO) se postavila na stranu Evropské unie ve dvouletém sporu ohledně ruského embarga na dovoz prasat a vepřového masa z EU. Rusko tento zákaz zavedlo v roce 2014 poté, co se objevily případy nákazy africkým prasečím morem v některých částech EU. Arbitrážní panel WTO dospěl k závěru, že Rusko nesplnilo mezinárodní normy pro takovýto zákaz. Ten je podle panelu diskriminační a porušuje pravidla WTO. Podle EU rozhodnutí WTO ukazuje, že ruský zákaz nemá mnoho společného se skutečnými hygienickými či zdravotními riziky. Rusko má nyní 60 dnů na odvolání proti tomuto rozhodnutí, v jehož důsledku by mohlo být nuceno zákaz upravit nebo zcela zrušit. EU nicméně upozornila, že bez ohledu na výrok WTO zůstává obchod s vepřovým masem omezen "politicky motivovaným" embargem, které Rusko v srpnu 2014 zavedlo na import potravinářských produktů ze západních zemí jako odvetu za sankce uvalené na Moskvu kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. V roce 2013 činila hodnota exportu vepřového z EU do Ruska kolem 1,4 miliardy eur (38 miliard Kč). Rusko se tak v té době na celkovém vývozu vepřového z EU podílelo zhruba jednou čtvrtinou.

O zákazu dovozu vepřového začátkem roku 2014 rozhodla ruská veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor. Šéf tohoto úřadu Sergej Dankvert dnes uvedl, že očekává, že Moskva se proti rozhodnutí WTO odvolá. Dodal, že o odvolání rozhodne ministerstvo hospodářství, které má na starosti vztahy s WTO. Rusko se stalo členem WTO v srpnu 2012. O členství usilovalo zhruba 19 let a bylo největší ekonomikou a jediným členem skupiny G20, který do té doby stál mimo tuto organizaci.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/sve...-s-ruskem-ohledne-veproveho_394918.html

Týdeník Květy SKLÍZÍME, CO JSME ZASELI Týdeník Květy str. 26 Rozhovor zemědělství ONDŘEJ MRÁZEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

18.8.2016

zpět O tom, jak spolu souvisí úbytek skotu, kvalita zemědělské půdy, investiční fondy, supermarkety a ztráta potravinové soběstačnosti, jsme si povídali s předsedou Zemědělského fondu ČR Martinem Pýchou. * Čeští zemědělci mají problém s odbytem masa a mléka, ale v supermarketech si tyto produkty kupujeme ve slevových akcích, dovezené ze zahraničí. Kde se stala chyba? V okamžiku, kdy jsme vstoupili do EU, byli jsme zásadně znevýhodnění, takže jsme nedokázali konkurovat ostatním zemím. To se promítlo do nepříjemné skutečnosti, že jsme si do značné míry zlikvidovali živočišnou výrobu. A ani nyní nemáme ve srovnání se silnými ekonomikami EU mnoho finančních prostředků na její podporu. Jiné evropské státy zkrátka podporují své zemědělce efektivněji. * V poslední době zaznívají stále častěji hlasy, že za všechno může Brusel. Nemají ale máslo na hlavě i čeští politici, kteří tam nedokážou prosadit české zájmy? Nic není černobílé. Máme společnou zemědělskou politiku, která nám nastavuje určitá pravidla, v jejichž rámci se můžeme svobodně pohybovat. Každá země si to může zařídit a nastavit po svém. Rozdíl je, že v Rakousku a mnoha dalších zemích našla společnost shodu v tom, jak zemědělce a hlavně živočišnou výrobu podporovat, protože si uvědomují, že s ní bezprostředně souvisí osud krajiny jako celku. Rakušané kupují záměrně mléko rakouské, protože si uvědomují, že za tím je venkov, zemědělci, celá země. A to všechno oni nákupem domácích potravin dlouhodobě podporují a zachraňují. U nás najdete v supermarketech 40 procent mléčných výrobků z dovozu a běžný zákazník si koupí mléko třeba z Polska, protože je v akci ve slevě. * Co brání tomu, aby to u nás fungovalo jako v Rakousku? U nás vzniklo nesmírně tvrdé konkurenční prostředí. Máme tu několik dominantních obchodních řetězců, které mezi sebou bojují, a protože si chtějí vytvořit co největší ziskovou marži, vytvářejí obrovský tlak na to, aby měli co nejlevnější vstupy. Ten tlak přenášejí na potravináře, ale Černý Petr nakonec zůstává zemědělcům, kteří jsou nuceni prodávat pod cenou. To výraznou část z nich zruinovalo, takže jsme v situaci, kdy máme čtvrté nejnižší zatížení zvířaty na obyvatele i na hektar zemědělské půdy v Evropě. A to se začíná projevovat na krajině. * Jak konkrétně? Už 20 let upozorňujeme odpovědná místa, že dochází k úbytku organické hmoty v půdě. Dnes jsou

všichni v šoku, že půda nezadržuje tolik vody, kolik by měla. Jedna z příčin je právě ta, že nevracíme hnůj do půdy. * Navrhujete nějaké řešení? Za prvé si musíme udržet alespoň takový stav zvířat, jaký máme, a začít motivovat zemědělce. Vytvořit jim takové podmínky, aby chovali zvířat víc. Narážíme ale na spoustu problémů. Hodně lidí si zvyklo, že na vesnici není kravín, takže když někdo začne krávy chovat, stěžují si, že je to obtěžuje. Smrdí jim kravský hnůj a ruší je traktory. Jako společnost jsme si odvykli myslet na to, že potraviny musí někdo vyrobit, že mléko nevzniká v supermarketu, ale musí se podojit kráva. V rámci našeho projektu Zemědělství žije, který má zlepšit obraz zemědělství v očích veřejnosti, se proto snažíme ukázat dětem, jak zemědělství vypadá. Pořádáme i celoroční zemědělské kroužky, kde se učí hospodařit, aby věděly, že kráva není fialová. * Pojďme se vrátit k zemědělské půdě. Co ji nejvíce ohrožuje? Kromě úbytku organické hmoty velice pilně a velice úspěšně asfaltujeme a betonujeme českou krajinu, často tu nejlepší zemědělskou půdu. Jen se podívejte, co se děje v okolí Prahy! Marně upozorňujeme, že existuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, že naše půda má nevyčíslitelnou hodnotu pro celou naši společnost, pro náš národ. Víme, že hrozí nedostatek vody, ale voda, která spadne místo na úrodnou půdu na betonovou plochu, proteče do kanálu a odteče pryč bez jakéhokoli užitku. Následkem je nedostatek spodních vod. Všechno souvisí se vším. Když vybijeme krávy, pastviny bude muset někdo obhospodařovat, což vyjde velice draho. A kdybychom těm lidem, co to sekají, měli platit tolik, co se platí zahradnickým firmám za to, že udržují parky ve městech, tak se nikdy nedoplatíme. Dvacet let na to vlády kašlaly, nedbaly varování, že ubývá zaměstnanců v zemědělství, že ztrácíme strategickou potravinovou soběstačnost. A to je zcela zásadní problém. * Jak je to u nás s vlastnictvím půdy? Vlastní ji lidé, kteří na ní hospodaří? Řádově 80 procent půdy u nás vlastní lidé, kteří na ní nehospodaří. Je to dané tím, že tu proběhla v 50. letech násilná kolektivizace. V 90. letech se pak půda vrátila původním vlastníkům, jenomže ti lidé většinou už neměli žádnou vazbu na zemědělství, jen málokdo chtěl hospodařit a podnikat na svém. A tak tu půdu pronajali nějakému zemědělskému podniku. Máme asi milion vlastníků půdy, ale většina ke své půdě nemá vztah. Cena půdy u nás zároveň roste závratnou rychlostí, oproti loňsku zdražila asi o 16 procent. Bohatí investoři a investiční fondy do ní totiž ve velkém investují své volné peníze. Průměrná cena půdy se pohybuje kolem 200 tisíc korun za hektar. Jde ale tak trochu o finanční bublinu, protože výtěžnost půdy není zdaleka taková, aby si na ni zemědělec dokázal hospodařením vydělat. * Co z toho plyne? Chaos a nejistota. Na jednu stranu jsme ultraliberální a říkáme, ať si u nás koupí půdu, kdo chce. Investor ale nechce rozumně a dlouhodobě hospodařit, touží co nejrychleji po co největším výnosu. Smutné je, že mnohé nejbohatší investiční fondy, které se takto chovají, vlastní bývalí politici. Spekulují s půdou na úkor všech ostatních. Navíc šroubují cenu půdy nepřirozeně nahoru, čímž nutí zemědělce minimalizovat náklady a pěstovat to, co je nejjednodušší, čtyři nebo pět cenově nejstabilnějších plodin. Obiloviny, hlavně potravinářskou pšenici. * A také řepku? Řepku také, ale ta je podle mého názoru démonizována až moc, je tu jakési šílenství proti řepce, což si ta rostlina úplně nezaslouží, protože například funguje výborně protierozně. Zasejete ji na podzim a v době jarních dešťů je už její kořenový systém tak rozvinutý, že půdu drží, takže vám ji voda nespláchne. Ministr zemědělství Jurečka se nyní ostatně snaží podpořit zemědělce, aby pěstovali i další plodiny, jako je třeba chmel anebo víno, brambory, cukrovka, ale to je běh na dlouhou trať. To jsou věci, které jsme už zlikvidovali. Lidé, kteří to uměli, dávno odešli jinam. Cokoli

chcete obnovit z ničeho, je mnohem těžší, než něco zachovat a rozvíjet. Dvacet let všichni říkali: trh to vyřeší, a dopadlo to takhle. Sklízíme, co jsme zaseli. * Nemůžeme si za to sami, že v rámci těch nastavených pravidel EU nejsme schopni hospodařit moudřeji? V jistém smyslu určitě ano. Znám několik konkrétních případů, kdy se vymlouváme, že Brusel to nařídil nebo zakázal, ale když do toho Bruselu přijedete a těm úředníkům to adekvátně vysvětlíte, najednou zjistíte, že to jde. Náš problém je v tom, že nastavujeme pravidla tak, aby byla v první řadě dobře kontrolovatelná, nikoli aby byla realizovatelná zemědělci, nikoli aby dávala smysl. Prioritou je v českém prostředí kontrola, což je absurdní. Důležité přece je, aby lidé byli schopni pravidla dodržovat. Máme například podmínku, že musíme posekat louky k určitému datu. Proč? Abychom to mohli zkontrolovat. No jo, ale pak za námi přijdou ochránci životního prostředí a říkají, že když to všechno posekáme najednou, ničíme biodiverzitu, protože zabijeme všechny brouky a hmyz. Taková byrokratická přeregulovanost hodně lidí od podnikání v zemědělství odrazuje. A zvláště od chovu skotu a prasat, protože tam je to nejnáročnější. Jak na lidi, kteří musí pracovat každodenně, nehledě na víkendy a svátky, tak na stabilitu: výkyvy cen, které vás mohou položit i tehdy, když vám jde jinak všechno hladce. * Povězte nám o konkrétním případu, který se vám v Bruselu podařilo prosadit. Například přímá podpora školních statků. Ministerstvo nám tvrdilo, že není možné, aby čerpaly přímé platby na půdu jako ostatní zemědělské podniky, protože je to státem dotovaná organizace. My jsme argumentovali tím, že v jiných evropských státech školní statky dotace dostávají, tak proč ne u nás? Po několika měsících dohadování došlo k tomu, že náměstek ministra zemědělství přijel do Bruselu, a najednou to byl schopen vyjednat. Ale musel tam jít, vysvětlit jim to a uvést adekvátní argumenty. Například ten, že potřebujeme, aby se na školních statcích studenti naučili hospodařit se vším všudy, včetně administrování dotací. * V části Evropy, která nezažila komunistický režim, je, na rozdíl od nás, běžné, že se zemědělci sdružují do družstev, aby zvýšili svou konkurenceschopnost. Jak se na to dívají čeští zemědělci? Československo bylo za první republiky jednou ze zemí, kde byla družstva velice rozšířená. Historie našeho družstevnictví je jedna z nejbohatších na světě. Družstva měla vlastní sila, sklady, prodejny, pivovary, cukrovary nebo mlékárny. Jenomže komunisté si všimli, že družstevní model funguje, v procesu nucené kolektivizace jej zneužili a přerušili přirozené vazby a vztahy. Takže po roce 1989 se družstvo stalo synonymem všeho zlého a nechtěného a dodnes má pro hodně lidí odpornou pachuť. * Takže asi není šance, že se čeští zemědělci k původnímu, předkomunistickému družstevnictví vrátí? My v Zemědělském svazu se o to snažíme, protože praxe v jiných zemích ukazuje, že je to efektivní řešení. Základní myšlenka, že se musí hospodáři dát dohromady, aby byli konkurenceschopnější, se osvědčuje. Před třemi týdny jsem byl v Rakousku, kde se většina mléka zpracovává v družstevních mlékárnách, vlastněných zemědělci, v Německu je to totéž. Dánské družstvo ARLA, druhý největší zpracovatel mléka v Evropě, má vlastní obchodní zastoupení v Číně, v Americe i v Africe, podobné finské družstvo má pobočky v 77 zemích světa. Vtip je v tom, že družstvo vlastní zemědělci, zajišťují si marketing, financování i odbyt, aniž by na nich někdo parazitoval. My řešíme, kam prodáme litr mléka, ale oni už jsou někde úplně jinde. U nás si zemědělci stěžují, že mlékárny jejich mléko nechtějí a dávají jim nízkou cenu, ale oni mají mlékárny družstevní, a tak řeší, jaké zvyklosti a chutě má zákazník na jakém trhu, aby mu vyšli vstříc. Mají mnohem menší farmy, ale daleko stabilnější odbyt. To je handicap, který musíme odstranit. Ne vždy ale nacházíme pochopení. * Lidé mají nenávist k družstvu pořád v krvi? Kolektivizace v 50. letech a transformace majetku v 90. letech vykopaly mezi soukromými zemědělci a družstvy hluboké příkopy. Mnohde se dodnes navzájem nenávidí a na jakoukoli

zmínku o spolupráci, natož o sdružování, reagují zlostně. Malí zemědělci, kteří začali sami hospodařit, chtějí prostě hospodařit na svém a sami, svobodně, i když je to v kontextu stále rizikovější. A velké podniky mají pocit, že jsou dost velké na to, aby se s nikým nemusely dávat dohromady. Nevidí, že na evropské poměry jsou ve skutečnosti malí a slabí. Přesto už vzniklo asi 500 výrobních družstev a my se snažíme vytvářet podmínky pro to, aby vznikala i družstva odbytová. To je jediné, co může české zemědělce zachránit. Jen si představte, že chovatelé skotu dřou od rána do večera a prodělávají 2,30 až 2,50 Kč na každém litru mléka, který prodají za výkupní cenu. Řekněte mi, jak dlouho to asi vydrží? Pokud se to co nejdříve nevyřeší, dojde na vybíjení zvířat. A jsme zpátky u krajiny a půdy. Je nejvyšší čas překonat staré rozbroje a uvědomit si, že když budou vzájemně spolupracovat, pomůže jim to. Nic jiného je nezachrání. * To zní trochu jako pověst o třech prutech Svatoplukových. Podívejte se, nechci v žádném případě moralizovat, ale nelze nevidět, že se tu strašně dlouho nemluvilo o základních hodnotách. Všechno se vztahovalo jen k ekonomice, ale základní lidské hodnoty se ztratily. A hodně těch ekonomických problémů přitom nastalo v důsledku toho, že pojmy jako morálka, pravda nebo tolerance a spolupráce upadly v zapomnění. Podle toho bohužel vypadá i to, jak v posledních letech hospodaříme s českou krajinou. *** Když vybijeme krávy, pastviny bude muset někdo obhospodařovat, což vyjde velice draho. O družstevnictví „Základní myšlenka, že se musí hospodáři dát dohromady, aby byli konkurenceschopnější, se osvědčuje v celé Evropě. U nás slovo družstvo zkompromitovali komunisté, ale družstevnictví vzkvétalo už za první republiky.“ O projektu Zemědělství žije „V rámci našeho projektu Zemědělství žije, který má zlepšit obraz zemědělství v očích veřejnosti, se proto snažíme ukázat dětem, jak zemědělství vypadá. Pořádáme i celoroční zemědělské kroužky, kde se učí hospodařit, aby věděly, že kráva není fialová.“ TAK ŠEL ČAS 1975 Narodil se 20. září v Chrudimi. 2001 Absolvoval obor Ekonomika a management na České zemědělské univerzitě v Praze. 2009 Poradce ministra zemědělství. 2011 Předseda Zemědělského svazu ČR, viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (na pozici viceprezident doposud). 2012 Viceprezident COGECA (Výboru pro spolupráci zemědělských družstev v EU, doposud). 2014 Viceprezident Agrární komory (doposud). 2015 V roli vedoucího a choreografa tanečního souboru Ridendo Hlinsko získal titul Mistra světa „WADF Choreographed Dance Show Latin“. Existuje tu jakési šílenství proti řepce, což si ta rostlina úplně nezaslouží, protože například funguje výborně protierozně. Zasejete ji na podzim a v době jarních dešťů je už její kořenový systém tak rozvinutý, že půdu drží, takže vám ji voda nespláchne. Foto popis| Čeští chovatelé skotu bojují o přežití. Doplácejí na konkurenční boj mezi obchodními řetězci Foto popis| Jak zachránit krávy? Kupujte české mléko a máslo Foto autor| Snímky JAROSLAV JIŘIČKA, ČTK a SHUTTERSTOCK

Zemědělec Po roce zase na výstavišti 22.8.2016


Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Již 43. ročník agrosalonu Země živitelka proběhne letos na českobudějovickém výstavišti od 25. do 30. srpna. Této tradiční akce široce zaměřené na agropotravinářský komplex se každoročně účastní vrcholní politici, stovky vystavovatelů a obchodníků a zhruba sto tisíc návštěvníků. Nejen o tom, co jim letošní Země živitelka nabídne, ale také o budoucnosti výstavního areálu jsme hovořili s předsedou představenstva a ředitelem akciové společnosti Výstaviště České Budějovice Ing. Leošem Kutnerem, MBA. * Kolik vystavovatelů, z Jakých zemí a na Jak velké výstavní ploše se zúčastní letošního ročníku výstavy Země živitelka; a co nového mohou vystavovatelé ze strany výstaviště očekávat? V současné době je na výstavu přihlášeno téměř pět set vystavovatelů z České republiky a zahraničí, ale tento počet není zdaleka konečný. Pro odborné i laické návštěvníky jsou připraveny prezentace na venkovních i krytých plochách rozprostírající se na 27 tis. m2. Mezi zahraničními vystavovateli a obchodníky naleznou návštěvníci zástupce z 20 zemí, a to z Turecka, Číny, Dánska, Německa, Běloruska, Švédska, Rakouska, Japonska, Korey, Spojeného království, Slovenska, Finska, Spojených států, Itálie, Ruska, Polska, Irska, Lotyšska, Norska a Indie. V rámci zkvalitnění nabídky služeb vystavovatelům se nám v letošním roce podařilo dobudovat kolem pavilonu Z další zpevněné plochy, takže prohlídka strojů zblízka bude zážitkem za každého počasí. Dále jsme dokončili stavbu dlouho očekávané mycí linky na stroje, lapač olejů, rampu pro překládku a dezinfekční linku na dobytek. Také jsme pro vystavovatele i návštěvníky v prostoru za letním amfiteátrem zprovoznili nová sociální zařízení. * Jaké bude mít zaměření letošní výstava a Jaká hlavní lákadla a novinky návštěvníkům nabídne? Země živitelka je jedinou výstavou v republice, která zahrnuje celý zemědělsko-potravinářský sektor. Dlouholetou tradicí a vysokým počtem návštěvníků patří mezi nejnavštěvovanější výstavy u nás. Letos je program obohacený o divácky atraktivní Ovčácký den a dvě přehlídky vynikajících masných plemen v rámci Jihočeské Beef show (3. angus show a 2. limousine show), spojené s propagací hovězího masa a skvělými kulinářskými zážitky. Tradičně budou na Zemi živitelce ke zhlédnutí expozice ovocnářů, zelinářů, zahrádkářů, včelařů a chovatelů. Za návštěvu stojí pavilon myslivosti a pavilon rybářství s rozšířenými prezentacemi myslivosti, lovectví a rybářství. * Zmiňte, prosím, nejdůležitější sekce a také letošní rozsah expozic potravinářů či organizací zabývajících se problematikou venkova. Novinkou agrosalonu je pavilon zemědělské techniky (pavilon Z), kde se bude prezentovat i letošní jubilant Zetor (70 let). Přehlídka zemědělské techniky bude umístěna i kolem pavilonu a na venkovních plochách, především podél hlavní prohlídkové trasy. Významným krokem k posílení mezinárodní spolupráce je uskutečnění IV. česko-izraelského vodohospodářského semináře zaměřeného na závlahy a opětovné používání čištěných odpadních vod. Představen bude nejenom izraelský přístup v podobě úsporných kapkových závlah, ale i podpora obnovy a rozvoje závlah v České republice. Prezentace kvalitních českých potravin zůstává i nadále jednou z hlavních priorit výstavy. Návštěvníci budou letos opět moci v pavilonu T ochutnat i zakoupit za zvýhodněné ceny potraviny oceněné řadou značek národní značka kvality Klasa, Regionální potravina, Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR, Chutná hezky. Jihočesky či Naše Bio. Poprvé budou mít návštěvníci možnost seznámit se s logem České cechovní normy a s produkty, které již mohou logo používat Prezentace a ochutnávky potravin budou doplněny kuchařskými show, recepty a hudebními programy se soutěžemi. Jejich cílem je prosadit na našem trhu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny vyráběné v českých regionech a ovlivnit tak spotřebitele k jejich vyhledávání a nákupu. * Kolik letos očekáváte na Zemi živitelce návštěvníků? Výstava Země živitelka je mezi návštěvníky velmi oblíbená a každoročně branami českobudějovického výstaviště projde kolem sto tisíc návštěvníků. Vážíme si jejich zájmu a je pro nás důležité, aby odcházeli se skvělým pocitem dobře stráveného dne. Cílem všech zaměstnanců

je, aby se návštěvníci nejen pobavili, ale byli i zároveň odpovědným způsobem informováni, kam se ubírá budoucnost naší země, českého zemědělství a jeho rozvoje, včetně života na venkově. * Jaké Jsou vyše hlavní záměry a priority ve funkci ředitele českobudějovického výstaviště a Jaké změny čekají výstaviště I Jeho návštěvníky v letošním roce, případně I v letech následujících? Letošní výstavní sezóna je v plném proudu, a to již s poměrně ucelenou koncepcí jednotlivých výstav. Přesto se v průběhu roku snažíme reagovat na podněty z řad návštěvníků a vystavovatelů a například v rámci podzimního Hobby pro ně připravujeme samostatný pavilon potravin. (Pokračování na str. 2) Po roce zase... (Dokončeni ze str. 1) V následujících letech budeme usilovat o to, abychom se stali „výstavní skříní" českého zemědělství a byli první volbou pro pořádání všech akcí zemědělského charakteru. Z tohoto důvodu plánujeme pořádání farmářských trhů, chovatelských výstav, celoročních aukcí skotu či zemědělských seminářů a konferencí. K realizaci těchto plánů máme k dispozici vlastní areál o rozloze 25 ha situovaný v centru Českých Budějovic v blízkosti Rakouska a Německa. Jsme si jisti, že si českobudějovické výstaviště za léta působení vybudovalo na trhu silné jméno, spojené především se zemědělskou tradicí. Této obrovské výhody chceme využít a budeme usilovat o rozšíření povědomí o značce společnosti na celoevropské úrovni. Velice důležitá je pro nás v uskutečňování vytyčených cílů synchronizace s politikou ministerstva zemědělství a vzájemná spolupráce s resortními organizacemi. Naše veškerá snaha a úsilí budou v rámci dlouhodobého rozvoje směrovat k většímu otevření výstaviště široké veřejnosti, k rozšíření nabídky pořádaných akcí a zatraktivnění výstav. Cílem akciové společnosti je maximální využití potenciálu areálu a jeho vnímání obyvateli a turisty jako běžné součásti pro kulturní a volnočasové využití. Rádi bychom se pro veřejnost stali jejich partnery pro každý den v roce a nabídli jim v průběhu roku stálé expozice se zajímavými tématy, koncerty, dětský koutek, příměstské tábory, trať pro in-line bruslení, restauraci a další. (Více informací na ummi.vcb. Foto popis| Ing. Leoš Kutner, MBA, ředitel akciové společnosti Výstaviště České Budějovice

Rozhovor týdne s Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Miroslavem Tomanem, prezidentem Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR * Blíži se letošní Národní dožinky, jak hodnotíte uplynulé období od těch minulých z pohledu našeho zemědělství? Loni zemědělce trápilo sucho, letos se při žních potýkali s opačným problémem. Vydatné deště komplikovaly žně na mnoha místech republiky, zemědělci museli vjezd do polí odkládat nebo dokonce vzdát Výnosy hlavních polních plodin byly především na začátku žní na slušné úrovni, ale lze očekávat že se celkový průměr sníží, jakmile budou sklizeny všechny, tzn. i ty horší porosty. Celkově by však neměl být problém s množstvím ani s odbytem vzhledem k zvýšené poptávce po kvalitní potravinářské pšenici v západní Evropě, kde byly problémy s počasím ještě větší. Například sousední Německo zaznamenalo pokles hektarových výnosů o 15 %, přičemž se odhaduje, že až 70 % sklizených zrn nesplňuje parametry potravinářské pšenice. Na burzách v Hamburku se tak pšenice obchoduje zhruba za 4500 Kč za tunu. Podobná situace je u řepky. Ve Francii, Polsku a Německu totiž došlo k výraznému meziročnímu propadu sklizně.

* Jak se díváte na opatření MZe, potažmo Evropské unie, která měla za cíl pomocí chovatelům a producentům mléka? Evropská unie krizi řeší pomalu a neúčinně. Balíček opatření z března vyzněl do prázdna a na hodnocení toho z konce července je zatím ještě brzy. Co se týká národní úrovně, s ohledem na nutnost notifikace nových podpor a především administraci stávajících nezbývá již mnoho možností. Podpory jsou nastavené a jde o to, je udržet Dlouhodobě jsme upozorňovali na pomalou administraci. Pokles cen mléka ovlivňuje především cash flow a investiční plánování. Problém se totiž začíná přelévat i do výroby rostlinné. Příkladem mohou být množitelé sadebních brambor, kteří začínají mít problém s dodávkami podnikům, které vedle výroby mléka pěstují také brambory, těm tak na nákup sadby momentálně chybí prostředky. Podobně je to se službami, prostředky na ochranu rostlin apod. Celý sektor je propojený a téměř 40% pokles výkupních cen mléka, kterého se ročně vyrobí téměř tři miliardy litrů, ho dokáže rozkolísat Proto je dobře, že se podařilo prosadit osvobození daně z příjmu pro dotační podpory tak, jako je to v jiných zemích. Nyní je třeba sledovat aktivity okolních států a podle toho případně podniknout další kroky. Německo a Polsko totiž chystají nebo již uplatňují další daňové úlevy. Jakékoli zvýhodnění v zemích, z nichž k nám proudí dovozy, totiž znevýhodňuje naše zemědělce a zpracovatele, a proto by se vláda měla snažit nějakým způsobem podmínky vyrovnat. * Co konkrétně v současné době české zemědělství a potravinářství nejvíc potřebuje? Především se připravit i na alternativní scénáře vývoje společné zemědělské politiky. Závislost sektoru na dotacích je obrovská a za několik let se může unijní rozpočet zcela proměnit Tomu by se mělo přizpůsobit i tuzemské zemědělství a potravinářství a zvýšit svou konkurenceschopnost Cesta vede přes posílení vědy a výzkumu a následné aplikace poznatků do praxe a přijímat i nové výzvy spojené s diverzifikací pěstovaných plodin až po posílení nezemědělské činnosti. Ukazuje se totiž, že zatímco na jídle Češi rádi šetří, na zážitcích a turistice mnohem méně. Možností je ale kromě zmíněné agroturistiky celá řada. * Jaké jsou priority agrární I potravinářské komory pro závěr letošního roku a pro rok příští? Kromě řešení krize v sektoru živočišné výroby a udržení její stávající úrovně budou obě organizace intenzivně pracovat na propagaci českých potravin a českých výrobků, ať už značek Klasa, Regionální potravina, Český výrobek - garantováno PK ČR nebo České cechovní normy, které českému spotřebiteli garantují český původ i kvalitu potravinářských výrobků. Aktivně vystupujeme proti stále se prohlubující byrokracii, která dusí naše podnikatelské prostředí. Formulářů, kolonek a jejich složitostí stále více přibývá a mnozí zemědělci se tak stávají vedle své běžné profese také specialisty na vyplňování desítek hlášení nezbytných pro zajištění jejich vlastní působnosti. * Co připravila Agrární komora ČR pro návštěvníky letošní Země živitelky a co jim nabídne ve svém stánku Potravinářské komory ČR? Opět se můžete těšit na společnou expozici, která se zaměří právě na propagaci tuzemského zemědělství a domácích potravin. Připraveny jsou ochutnávky poctivých tuzemských potravin vyrobených podle tzv. České cechovní normy. K dispozici budou uzeniny, pečivo, sýry a další různé pochutiny. K osvěžení přijde vhod ochutnávka zmrzliny z Opočna nebo piva. Pro ty nejmenší máme připraven dětský koutek, ve kterém najdete například omalovánky nebo pexeso se zemědělskou tematikou. Foto popis|

Schodek se prohloubil 22.8.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Schodek agrárního zahraničního obchodu se v pololetí zvýšil meziročně přibližně o 2,8 miliardy korun. Do ČR se dovezly výrobky v hodnotě o necelých 11 miliard vyšší, než se vyvezly. Hodnota importovaných výrobků se meziročně zvedla o 6,5 miliardy korun na 112,9 miliardy. Export rostl pomaleji, o 3,7 miliardy korun na 101,9 miliardy. Předběžná data Českého statistického úřadu poskytl Zemědělský svaz ČR. Česká republika stále víc dováží mléko a zeleninu. Většinu záporného salda pak tvoří dovozy masa. Podle předsedy svazu Martina Pýchy se stále nedaří zlepšovat strukturu zahraničního obchodu ve prospěch vyvážení již zpracovaných potravin. „Vyvážíme hlavně suroviny, přičemž dovážíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Markantním případem je vedle masa komoditní skupina mléčných výrobků," řekl Pýcha podle agenturních zpráv. Naopak živá zvířata se z CR více vyváží. Schodek vyvažuje export obilovin, tabáku a tabákových výrobků. Podle Pýchy se nedá nyní předpovědět vývoj ve druhém pololetí, zatím to ale podle něj vypadá na meziroční zhoršení. „Přestože agrární vývoz z CR stále roste a my se jej snažíme co nejvíce podporovat našimi proexportními aktivitami, negativní saldo se zvyšuje," řekla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Podle ní je to i kvůli dovozu výrobků, které Češi nezvládají produkovat „To se snažíme změnit například nastavením podpor či vzděláváním našich spotřebitelů, aby si uvědomovali, že nákupem tuzemských potravin podporují naše zemědělství," dodala. Čeští zemědělci dlouhodobě upozorňují na dovozy levných mléčných výrobků a na nízké výkupní ceny mléka v České republice, potažmo v Evropské unii. Za cenovou krizi může přebytek v produkci mléka, který vznikl po zavedení ruského embarga na dovoz potravin, dále pak i snížením poptávky po mléce v Cíne. Například u vajec označilo ministerstvo zemědělství dovozy z Polska za dumpingové. S nízkými cenami mají problém i producenti vepřového masa Schodek zahraničního agrárního obchodu byl loni nejnižší od začátku tisíciletí a činil 18,4 miliardy korun. Češi vyvezli v roce 2015 potravinářské a zemědělské zboží za 201 miliard korun a dovezu za 219,4 miliardy Kč. Dovozy i vývozy se přitom dlouhodobě zvyšují, například loni meziročně o 4,7 miliardy korun stoupl vývoz tabáku a tabákových výrobku. Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance v minusu. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil více než 36 miliardami korun v minusu, od té doby se čtyři roky zlepšuje. V lednu až Červnu dosáhl přebytek obchodní bilance České republiky 130 miliard korun, což představovalo meziroční zvýšení o 36,9 miliardy korun. Od začátku roku stoupl meziročně vývoz o 2,3 procenta a dovoz o 0,1 procenta. *** Klíčové informace • Schodek agrárního zahraničního obchodu se v pololetí zvýšil meziročně přibližně o 2,8 miliardy korun. * Hodnota importovaných výrobků se meziročně zvedla o 6,5 miliardy korun na 112,9 miliardy. Export rostl pomaleji, o 3,7 miliardy korun na 101,9 miliardy.

Spotřebitelé platili víc Zemědělec str. 2 Zpravodajství (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Spotřebitelské ceny vzrostly v červenci proti červnu o 0,3 procenta. Tento vývoj ovlivnilo zejména kromě zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura vzestup cen potravin, nealkoholických a alkoholických nápojů a tabáku. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v červenci na 0,5 procenta z 0,1 procenta v červnu. Uvedl to Český statistický úřad s tím, že míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 0,3 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily ceny u většiny druhů potravin. Ceny sýrů byly vyšší o 3,9 procenta, vepřového masa o 3,5

procenta, cukru o 6,5 procenta, drůbeže o 1,6 procenta, nealkoholických nápojů o 0,8 procenta, čokolády a čokoládových výrobků o 2,8 procenta, másla o 3,9 procenta. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly především cenj vína, a to o 2,7 procenta, a piv? o 1,7 procenta. Z potravin klesly zejména ceny ovoce o 1,1 procenta a ceny zeleniny o 2,9 procenta z toho ceny brambor o 13,4 pre centa. Meziročně stouply spotřebitelské ceny v červenci o 0,5 procenta, což je o 0,4 procentního bod více než v červnu. Tato změn byla především důsledkem \n razného zmírnění poklesu ce v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny vajec byly v če venci nižší o 11,4 procent (v červnu o 12,9 procenta), sýr o 5,5 procenta (v červnu o 1 procent), jogurtů o 10,4 proce ta (v červnu o 11,6 procentní a másla o 7,9 procenta.

Odebrali značku Klasa Zemědělec str. 5 Publicistika (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Státní zemědělský intervenční fond na základě protokolu o nevyhovujícím výsledku kontroly Státní veterinární správy (SVS) rozhodl o odebrání značky Klasa u výrobku Šunka na kosti společnosti Michal Kratochvíl (Smíchovské uzeniny). Informovala o tom tisková mluva fondu Vladimíra Nováková. Důvodem odebrání značky výrobku šunka na kosti je porušení Pravidel pro udělování národní značky Klasa. Veterináři zjistili obsah škrobu, který nebyl výrobcem deklarován a navíc se jeho použití do tohoto typu výrobku podle požadavků vyhlášky nepřipouští. Výrobce byl vyzván k neprodlenému odstranění loga značky Klasa z obalu uvedeného výrobku. „Spotřebitele informujeme, že se mohou při jakékoli pochybnosti v souvislosti s oceněnými výrobky obrátit na naši infolinku mailto:[email protected]. Každý podnět obratem řešíme a předáváme dozorovým orgánům k prošetření. Naším cílem je zajišťovat, aby v portfoliu oceněných výrobků značkou Klasa byly nabízeny jen skutečně maximálně kvalitní výrobky," uvedla Nováková.

U divočáka objevili svalovce Zemědělec str. 11 Publicistika (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Veterináři našli v jednom z pěti divočáků, které dovezl z Polska zvěřinový závod Bidvest nebezpečného parazita svalovce. Ostatní zvířata byla bez cizopasníka. Letos je to druhý případ, první je z února, kdy veterináři objevili parazita u divočáka uloveného v ČR. Uvedl to mluva Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Konzumace nakaženého masa může u lidí vyvolat trichinelózu, ve výjimečných případech je toto onemocnění smrtelné. Tělo nakaženého divočáka bylo podle mluvčího zlikvidováno. Svalovec (Trichinella) u domácích zvířat parazituje nejčastěji u prasat psů, koček a koní. U divokých zvířat je hlavně u divokých prasat, , drobných hlodavců, lišek, tchořů, jezevců, vlků, medvědů, hyen nebo lvů. V tuzemském klimatu se problém týká hlavně divočáků, u domácích i prasat se svalovec v českých i chovech nevyskytuje. U nás jsou na přítomnost cizopasníka vyšetřována všechna i odlovená divoká prasata, loni jich bylo 185 tisíc, přičemž ve : dvou vzorcích z Frýdecko-Místecka - veterináři parazita našli. Od letošního roku navíc musí í lovci posílat veterinářům ke : kontrole spolu se vzorkem masa - i ocásky ulovených divočáků, , tzv. pírka. Pokud je nezašlou, zaplatí sami kontrolu na přítomnost - svalovce. Náklady na vyšetření - jinak platí stát Od roku 2014 veterináři v ČR kontrolují na parazita i volně žijící lišky. Z 2500 loni ulovených, uhynulých nebo utracených kusů byly čtyři pozitivní. Od letošního ledna mohou myslivci lovit divočáky i s bachyněmi a selaty celoročně, dříve je mohli střílet jen od

srpna do konce ledna. Přemnožená divoká prasata totiž působí podle ministerstva zemědělství každoročně miliardové škody na zemědělských plodinách a lesních porostech. Navíc přibývá střetů prasat s motorovými vozidly. Podle ministerstva se divočákům změnil způsob života. Doba páření, která je normálně od listopadu do ledna, se totiž rozšířila na celý rok.

Je kritika oprávněná? 22.8.2016 Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Ing. Martin Pýcha; Ing. Martin Pýcha Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Minulý týden proběhla médii zpráva, že Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že Ministerstvo zemědělství utratilo 1,4 miliardy korun za poradenství a vzdělávání českých zemědělců, ačkoliv nemělo představu, čeho chce podporou vzdělávání a poradenství dosáhnout. Také Zemědělský svaz ČR čerpal dotace v rámci tohoto dotačního titulu na své projekty. To vedlo některá média k jeho zmínění jak v pozitivním, tak i negativním smyslu. Zveřejněné informace však byly publikovány bez podrobnějšího vysvětlení, v některých případech až tendenčně. Proto jsme se rozhodli pro osvětlení této situace. Projekt Zemědělství žije! Jedna z kontrol, na které se Nejvyšší kontrolní úřad (NKU) zaměřil, bylo i čerpání dotace na podporu projektu Zemědělství žije!, který získal dotaci pro nestátní neziskové organizace (NNO). Nutno podotknout, že dotace pro NNO hradí ministerstvo ze 70 % z celkového rozpočtu, 30 % platí příjemce, tedy v tomto případě Zemědělský svaz ČR V roce 2013 dotace pro svaz činila 1 680 000 Kč, nikoli 3000 000 Kč, jak se objevilo v některých médiích. Dotace v tomto roce ovšem nebyla zcela vyčerpána, takže svaz 350 000 Kč ministerstvu v řádném termínu vrátil. Podle informací v některých médiích je Zemědělský svaz ČR stíhán za porušení rozpočtové kázně během jednoho ze dvou kontrolovaných let, a to roku 2013. V čem NKÚ vidí údajné porušení rozpočtové kázně? Problém je v rozdílu mezi pravidly pro čerpání dotace a vydaném rozhodnutí o poskytnutí dotace, oba dokumenty pocházejí z duny Ministerstva zemědělství. Zatímco pravidla jednoznačně umožňují čerpání dotace na osobní náklady pracovníků, rozhodnutí o poskytnutí dotace tuto možnost upravují nejasně a jeden z možných výkladů je, že je tato možnost zakázána. Zemědělský svaz ČR tento rozpor objevil okamžitě pň obdržení rozhodnutí o poskytnutí dotace (tedy ještě před čerpáním dotace a realizací projektu) a obrátil se s žádostí o výklad na Ministerstvo zemědělství (MZe), neboť v podané žádosti svaz dopředu jasně deklaroval záměr část dotace použít na mzdu pracovnice, která projekt realizovala. Odpovědný pracovník MZe (mimo jiné autor pravidel pro čerpání této dotace) Zemědělskému svazu ČR emailem potvrdil, že čerpání dotace na osobní náklady je možné, přesněji: „že z dotace lze financovat fyzické osoby, které poskytují výkony a služby spojené s realizací schváleného projektu". Dále konstatoval: „Vy, jakožto realizátor projektu se také budete realizací projektu zabývat, a tudíž je možné hradit vaše osobní náklady (mzdu a příslušné odvody) z poskytnuté dotace. Podle bodu 2b) nelze dotaci použít na mzdy funkcionářů, kteří se neúčastní realizace projektu." Na základě této informace z ministerstva Zemědělský svaz ČR dotaci čerpal a také řádně vyúčtoval. Stejně tak i v závěrečné zprávě informoval o čerpání části dotace na osobní náklady uvedené pracovnice a MZe tuto informaci nijak nezpochybnilo. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu to však nestačí. Jde o neformální korespondenci, která nemůže být považována za oficiální výklad rozhodnutí Ministerstva zemědělství," vyjádřil se k výkladu pracovníka Ministerstva zemědělství, a tedy došlo k porušení rozpočtové kázně. Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nestačil ani oficiální dopis od Ing. Zdeňka Adamce, náměstka pro řízení sekce ekonomiky a informačních technologií MZe, který potvrdil, že čerpání bylo v pořádku, a trval na vydání nového rozhodnutí o poskytnutí dotace. Protože Ministerstvo zemědělství těžko může zpětně vydat nové rozhodnutí, je v současnosti vedeno proti svazu uvedené řízení. Zemědělský svaz ČR je přesvědčen, že se žádného pochybení nedopustil, a je připraven se bránit všemi dostupnými prostředky. Pro ilustraci - rozhodnutí o poskytnutí dotace pro rok 2014 bylo ze strany MZe upraveno a Zemědělský svaz ČR čerpal dotaci stejným způsobem jako v roce 2013 a NKÚ u tohoto projektu

neshledal žádná pochybení. Projekt Zefektivnění chovu prasat a skotu V týdeníku Dotyk byl také negativně vykreslen projekt odborného vzdělávání zootechniku zaměřený na zefektivnění chovu prasat a skotu prostřednictvím odborného vzdělávání zootechniku. Vyhodnotil ho jako projekt zbytečný, podporující velké podniky. Je škoda, že autorka tohoto článku stejně jako v případě projektu Zemědělství žije! neoslovila svaz, aby získala podrobnější informace o tomto projektu, a píše negativní články bez znalosti věci. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že kontrola NKU u tohoto projektu neshledala žádná pochybení. Zároveň je nutné upozornit, že tento projekt nerozlišuje účastníky podle velikosti, i ve svazu jsou malí a střední chovatelé prasat, vzdělávací akce se mohl účastnit kdokoliv. V rámci uvedeného projektu bylo uskutečněno osmnáct jednodenních seminářů a dvě exkurze. Celkem bylo proškoleno 360 účastníků. Účastníci obdrželi rozsáhlé podkladové materiály (v tištěné podobě a na CD). Součástí rozpočtu bylo také celodenní stravování účastníků. Není také pravda, že u tohoto projektu není hodnocen jeho reálný smysl a kvalita a ani se nehlídá efektivnost vynaložených prostředků. Tyto semináře svazu vychází z analýzy vzdělávacích potřeb, která vznikla na základě požadavků od samotných zemědělců. Na všechny nákladové položky stanovilo MZe v rámci pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013, maximální limity. Součástí pravidel jsou přesně specifikované tematické okruhy, kterých se vzdělávací akce musí týkat V opačném případě by projekt nebyl uznán. Není tedy pravda, že Ministerstvo zemědělství „ani nevědělo, čeho chce touto podporou dosáhnout'. Projekty byly dále hodnoceny přísnými preferenčními kritérii. Tato kritéria jsou závazná a jakékoli nesplnění podmínek preferenčních kritérií nebo předložení nepravdivých ä neúplných údajů pro hodnocení preferenčních kritérií je posuzováno jako nedodržení podmínek dotace. Tvrzení, že „se MZe nezajímalo, co podpořená vzdělávací a poradenská aktivita účastníkům přinesla", není opět zcela pravdivé. Na seminářích, které Zemědělský svaz ČR organizuje, účastníci vyplňovali a vyplňují dotazník, ve kterém hodnotí: přinos vzdělávací akce pro vlastní práci, výběr lektora, organizační a technické zabezpečení semináře, jakou problematiku postrádali a jaká další témata vzdělávání považují za potřebná. Na tato hodnocení se svaz snaží rychle reagovat V některých případech, po prvním ä druhém semináři, kdy nebyl některý lektor příliš dobře hodnocen, byl lektor rychle vyměněn. Na základě výše uvedených skutečností je jasné, že MZe mělo k dispozici nástroje, které sloužily k tomu, aby byly financovány jen skutečně relevantní vzdělávací potřeby a v rámci realizovaných projektů docházelo k efektivnímu využívání finančních prostředků. Zemědělský svaz ČR si zkrátka nemůže dovolit organizovat nekvalitní semináře, neboť by je jeho členové okamžitě zkritizovali. Proto také na seminářích svaz spolupracuje s největšími autoritami z výzkumných ústavů. Semináře pořádané Zemědělským svazem ČR patří mezi velmi dobře hodnocené a hojně navštěvované. Krajská informační střediska Ve zprávě NKÚ bylo jako třetí kritizované fungování krajských informačních středisek (KIS). Není známo, kolik těchto středisek pracovníci NKU navštívili, ale mnoho jich asi nebylo. Jinak by nemohli dojít tak lehce k závěru, že: jsou tato centra nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, už existující instituce". Je pravda, že částečně se činnost KIS překrývá s činností jednotlivých nevládních organizací, ale toto hodnocení plyne z naprostého nepochopení smyslu a existence KIS. Krajská informační střediska vznikla na základě nařízení Rady ES č. 1782/2003, v souladu s Koncepcí agrární politiky po vstupu do Evropské unie a s Koncepce poradenství v zemědělství a venkovském prostoru roce 2005. Neboli cílem Evropské komise je, aby v každé zemi existoval dobře fungují poradenský systém v sektoru zemědělství. U nás bohužel pravicoví ministři zrušili bývalé agentury pro zemědělství, které poradenskou činnost v oblasti dotací a podpor pro všechny zemědělce zdarma vykonávaly. Tyto agentury byly převedeny pod Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) a ten by měl toto poradenství realizovat Realita je taková, že stále složitější pravidla společné zemědělské politiky vedou k tomu, že na straně jedné je stále méně zemědělců schopno je sledovat a vyznat se v nich a na straně druhé je SZIF stále více vytěžován jejich administrací. Na poradenství tak ve skutečnosti nezbývají žádné personální kapacity. A jak funguje poradenství v zahraničí? Před několika dny jsem navštívil rakouskou agrární komoru a podrobně jsem diskutoval o jejich poradenském systému. V Rakousku totiž stát plus jednotlivé

spolkové země financují silný poradenský systém pro zemědělce, který pro něj ale vykonává tamní agrární komora Ta provozuje v celé zemi 80 poradenských míst asi se 700 poradci a radí zdarma všem zemědělcům, jak administrovat a plnit podmínky podpor a dotací. Bez této pomoci by totiž rakouští zemědělci v dnešních zbyrokratizovaných podmínkách nebyli schopni vůbec existovat Krajská informační střediska původně vznikla proto, aby byla základem takového poradenského systému. Místo toho, aby původní agentury pro zemědělství převedlo Ministerstvo zemědělství na Agrární komoru ČR s jasným požadavkem zefektivnit a vybudovat kvalitní poradenskou síť, byly agentury zrušeny a nyní vlastně KIS začínají od začátku. Mají spoustu problémů a mohly by jistě fungovat lépe, ale jejich hodnocení ze strany NKÚ není objektivní. Michal Bratršovský ředitel Agrovenkova Vysočina, o. p. s., a KIS Kraje Vysočina v reakci na zprávu NKU oslovil ostatních třináct krajských informačních středisek získal informace ze šesti a z nich vyhodnotil jejich činnost Celkem bylo od roku 2010 do poloviny roku 2016 prostřednictvím šesti krajských informačních středisek předáno jednotlivcům a žadatelům 32 561 619 informací a jejich finanční podpora byla od roku 2010 do poloviny roku 2016 ve výši 16 482 021 Kč. Celkem vychází náklady na jedno středisko ročně asi na 423 tisíc korun. Činnost středisek většinou zabezpečují dva stálí zaměstnanci a další externí poradci. Dále je z těchto prostředků financováno mnoho akcí, konzultací a setkám cílových skupin, nájemné a provoz kanceláře střediska, webový portál střediska a další náklady. Informace o ceně konzultace od 30 Kč do 1400 Kč, která byla prezentována v médiích, se nezakládá na pravdě. Náklady na informaci podanou krajským informačním střediskem vychází podle propočtů Michala Bratršovského na 0,506 Kč na konzultaci. To jsou úplně jiná čísla. A co dál? Ministerstvo zemědělství by mělo jasně říci, jak si představuje poradenský systém a jak splní závazek vůči Evropské unii o jeho bezplatnosti. Současný negativní vývoj ve vzdělanosti pracovníků v zemědělství, kdy například více než 50 % zemědělců - fyzických osob - nemá vůbec zemědělské vzdělání, ukazuje jasnou potřebu poradenského systému. Místo rušení krajských informačních středisek by měla být snaha naopak je zlepšit aby byla opravdovou podporou ä pomocí pro všechny zemědělce. Na závěr ještě jedno konstatování. Již jsme si zvykli, že někteří novináři v honbě za senzací ignorují některé skutečnosti, aniž by je zajímalo, jak poškozují práci a jméno slušných lidí či organizací. Smutné ale je, když takový přístup přejímá i Nejvyšší kontrolní úřad, tedy instituce navýsost respektovaná. Foto popis| Den otevřených dveří v jednom z podniků, který je členem Zemědělského svazu ČR Foto autor| Foto Soňa Jelínková O autorovi| Ing. Martin Pýcha, Zemědělský svaz ČR

Mléčná krize - a jak dál? Zemědělec str. 14 Zájmové organizace Petr Mahr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět V posledních letech čteme a slyšíme stále častěji a také hlasitěji o prohlubující se mléčné krizi nejen v Česle republice, ale v celé Evropě. Výkupní ceny mléka se pohybují mezi šesti a sedmi korunami za jeden litr. Producenti mléka uvádějí, že tato cena je nižší než výrobní náklady a na každém Utřu jsou minimálně korunu ve ztrátě, odhadovaná ztráta je v celkovém součtu všech producentů vyčíslena na devět miliard a stále se prohlubuje. Od loňského roku přispělo k poklesu odbytu nejen zrušení mléčných kvót, ale také ruské embargo, obecně je navíc v Evropě mléka nadprodukce. Zhruba před rokem bylo v ČR chováno 368 tisíc dojených krav. Oproti předchozím letům je to méně, i tak ale stoupá produkce díky stále rostoucí dojivosti. Kupříkladu před pětadvaceti lety byla průměrná dojivost kolem tří tisíc litrů dnes je to ale

osm až deset tisíc litrů za laktaci menším počtem krav tak produkujeme více mléka a méně statkových hnojiv. Z prostředků Evropské unie bylo letos alokováno 11;2 milionu eur jako mimořádná kompenzace producentům. Ministerstvo zemědělství navýšilo tuto částku o 100 % z národních peněz. Žádná z těchto mimořádných opatření však není dostačující a producenti mléka volají po dalších a dalších podporách. Současná krize postihuje zejména malé producenty, kterým mlékárny vypovídají odběr mléka. Tyto podniky buď s chovem mléčných krav končí a převádějí je (v lepším případě) na masná plemena, nebo v některých případech se rozhodnou pro další investici a začínají zpracovávat mléko ve vlastních faremních mlékárnách. Toto rozhodnutí může být východiskem pro menší rodinné farmy a zkušenosti těch, kteří se zpracováním začali, jsou pozitivní. Dokážou si ve většině případů najít stálou klientelu a obohatit nabídku regionálních potravin v oblasti. Diverzifikace produkce a hledání rovnováhy Velcí výrobci s denní produkcí několik tisíc litrů však touto cestou nepůjdou, zpracování a odbyt tak velkého objemu mléka není ve většině takových případů příliš reálné. Zde se nabízí odlišná cesta, byť následující myšlenky mohou vypadat kacířsky. Jedná se o diverzifikaci produkce. Nejde o to, zlikvidovat celé stádo a říct „podívejte se, kam jste mě dohnali", ale zkusit najít cestu, která by podnik uchránila od ekonomických propadů. Jde o to, nezaměřovat se například jen na produkci mléka, ale výběrem vhodných plemen a užitkového křížení dosáhnout dobrých přírůstků a zmasilosti telat a prodejem telat (kterým necháme část mléka a nebudeme je krmit náhražkou) kompenzovat ztráty z mléka Zároveň se dají snížit náklady na výrobu mléka prostě tím, že se zextenzivní chov. V době požadavku na vysokou produktivitu jé tato myšlenka asi zvláštní, ale... Představme si farmu s chovem dojených krav. V naprosté většině jsou krávy krmeny silážemi a jádrem. Veškeré náklady na krmivo se promítnou do ceny mléka Takové krávy nevidíme na pastvinách, v uzavřených kravínech dostávají svou „vyladěnou" krmnou dávku. Pokud by se mohly pást (s příkrmem na dojírně), zlevnily by se náklady na krmiva, i když produkce mléka by byla nižší. Zdá se to být kontraproduktivní v době, kdy všechno musí být intenzivní, ve velkém a levné a právě intenzifikace je podporována. Jenže při tomto způsobu nám zůstanou „kusy", které může zemědělec v případě potřeby opět „zintenzivnit", a také se nemusí snížit stav zvířat produkujících statková hnojiva. Ve středních Cechách existuje jedna farma, kde chovají pár kusů krav plemene brown swiss a svoje dojnice zásadně nekrmí silážemi. Mají sice o pár litrů mléka méně, zato v takové kvalitě, že vyrábí sýry, které u nás nikdo jiný nevyrábí. Zde si svou cestu našli. Podpory na přebytek jej nesníží V podmínkách našeho zemědělství se zemědělec jen nerad vzdává něčeho, na co dostává dotaci. Nedá se tedy očekávat že byv rámci dobrovolného snižování produkce zemědělci dál snižovali stavy zvířat pokud nejsou v opravdové krizi a na hranici krachu. Ale i zemědělec musí být ekonom a pokud se mu v odvětví z různých důvodů nedaří a dlouhodobě vykazuje ztráty, nemůže přece očekávat že mu je Evropská unie, stát a vlastně my všichni budou do nekonečna platit V jakém jiném odvětví to funguje? Dotace nelze ani jednoduše zrušit - v konkurenci zahraničních dovozců by čeští producenti neobstáli a velmi rychle by zkrachovali. Východiskem se nezdá být ani snaha o vývoz sušeného mléka či mléčných výrobků do třetích zemí. Jak tedy ze začarovaného kruhu ven? Nelze přece do nekonečna podporovat obrovskou sumou evropských i národních peněz něco, čeho je příliš mnoho tak, aby toho bylo ještě více. Tento model zásadně postrádá logiku a navíc ani není funkční. Jednat je třeba na několika úrovních Není zde jednoduchá rada plošně pro všechny. Je nutno jednat na několika úrovních. První je ochrana českého producenta, českého zemědělce. Proč dovážíme 40 % mléka ze zahraničí, když sami máme minimálně třetinovou nadprodukci? Kde je podpora českých producentů? Proč á nevezmeme příklad třeba z Francie nebo Rakouska, kteří omezili dovoz do svých zemí a podpořili svoje zemědělce? Proč dopustíme, aby naše mlékárny místo nákupu českého mléka nakupovaly mléko z Německa za směšné ceny? Tam, kde jsou producenti biti, vydělávají zpracovatelé a velké řetězce. Jak je možné, že výkupní cena mléka je kolem šesti korun, ale v obchodě ho koupíte za dvacet až dvacet devět korun (opominu výhodné akce na „mléko" v tetrapakových krabicích)?

Mléčná krize se prohlubuje a ať chceme, nebo ne, někdy náš „bod zlomu" přijde. Co přinese budoucnost na čem se shodnou politici a jak se ke všemu postaví právě zemědělci, to ukáže čas. O autorovi| Petr Mahr prezident SMA ČR

Podpořte rodinnou farmu v soutěži Zemědělec str. 51 Živočišná výroba Jana Velechovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Soutěž Ekologický oskar, dříve známá jako E. ON. Energy Globe Award ČR, běží již osmým rokem. Do tohoto ročníku se přihlásilo bezmála 300 projektů, do finále se v pěti kategoriích - Obec, Kutil, Firma, Mládež a Stavba - dostalo deset z nich. 0 vítězích rozhodne veřejnost v on-lke hlasování na www. ekoiogiekyoskar.cz do konce září. A i zemědělství má své želízko v ohni - do kategorie Firma se přihlásil Hotel Na Farmě z Nymburská. Rodinná firma kde má každý její člen na starosti jednu z oblastí podnikání. Energeticky soběstačný subjekt, který ukazuje, že zemědělství se dá bez problémů skloubit s ekologickým myšlením a ochranou životního prostředí. Úspěšný podnik, který se dál rozvijí a má velké plány do budoucna To všechno dokázala rodina Horákova vybudovat nedaleko Nymburka Projekt se skládá z několika částí, které na sebe navazují a vhodně se doplňují - zemědělské výroby, bioplynové stanice, bourárny a obchodu na farmě a hotelu. Živočišné výrobě velí předseda Svazu chovatelů hoíštýnského skotu CR Ing. Karel Horák, rostlinnou výrobu, bioplynovou stanici a bourárnu má na starosti syn Jiří, o hotel se starají dcera Jana Sulženková s manželem Ondřejem. Zemědělství Aktuálně Horákovi hospodaří na 600 hektarech zemědělské půdy, z toho většina připadá na ornou půdu, zhruba 30 ha jsou louky. Rostlinná výroba je přitom podřízená výrobě živočišné a také provozu bioplynové stanice. Více než polovinu výměry (zhruba 300 ha) zaujímá kukuřice, na 66 hektarech najdeme vojtěšku a zbytek plochy patří obilninám. Podle Karla Horáka se v zemědělském provozu loňské sucho samozřejmě odrazilo. „Výnosově jsme u kukuřice ztratili zhruba 40 procent, živinově byl propad ještě větší Museli jsme častěji vypnout jeden motor u bioplynové stanice, je to lepší než omezovat krávy," říká předseda Svazu chovatelů hoíštýnského skotu CR (Pokračování na str: 53) Podpořte rodinnou (Dokončení ze str. 51) Jak dále podotýká, ztráty hmoty i živin se dotkly také porostů vojtěšky. Zatímco první a druhá seč byly standardní, třetí a čtvrtá v podstatě nebyly vůbec. J s ohledem na vývoj v posledso, nich letech musíme řešit otázku zavlažování a zadržení vody v krajině," konstatoval Ing. Horák a dodal, že na části pozemků již závlahový systém využívá. V současnosti se na farmě v Žehuni chová 280 holštýnských krav s užitkovostí okolo 9000 kilogramů mléka za rok (obsah tuku na úrovni 3,7 %, bílkovina 3,4 %). Cílem je podle Karla Horáka stav 320 dojnic. Ještě před dvěma lety jich tu přitom bylo jen dvě sté, k navýšení počtu došlo pomocí vlastních jalovic.,,Na většinu jalovic využíváme sexované sperma," vysvětluje Ing. Horák důvod rychlého zvýšení stavů a dodává, že naopak holštýnky, které mají problémy s reprodukcí, zapouští masnými býky. „Výslední kříženci mají chutné mase které se velmi dobře uplatní například v našem hotelu," komentuje chovatel. Nejslabším článkem podniku je podle jeho slov aktuálně výkupní cena mléka: Já prodávám za šest korun do Polabských mlékáren. Ta cena je pro mnohé chovatele likvidační, proto podporuji mimořádná opatření včetně dotací," říká Ing. Horák. Chov prasat Na farmě v Choťovicích najdeme také středisko chovu prasat, které funguje již přes dvacet let, kdy zde byl zaveden nukleový a rozmnožovací chov. Aktuálně

v rekonstruovaných stájích chová 150 prasnic plemene bílé ušlechtilé a odpovídající počet prasat ve výkrmu. Provoz prošel modernizací, březí prasničky a prasnice jsou ustájeny na hluboké podestýlce, prostory pro selata jsou vytápěny teplem z bioplynové stanice. Chovatel preferuje větší tělesný rámec zvířat Je si také vědom větší náročnosti provozu než při chovu na roštech, ale prasata se mu odměňují lepšími výsledky, zdravotním stavem a dlouhověkostí. Aktuálně se při obrátkovosti 2,4 dochová 11,6 selete na vrh. „Na prasničky mám přitom dlouhodobě zajištěný odbyt" dodává Ing. Horák. Z vykrmovaných prasat se část po zabití vrací do podnikové bourárny a pak do obchodu ä hotelu, část se zpeněží na jatkách. Kvalitní výrobky Součástí projektu je také bourárna, která je v provozu asi jeden rok. V budoucnu bude vedle ní i malá porážka prasat Známý místní řezník Lukáš Ševčík zde mimo jiné vyrábí chutné masné výrobky, od párků přes klobásy až po zabíjačkové speciality. Jsou jen z masa a koření, nepřidáváme do nich nic, co tam nepatří," poukazuje na kvalitu produktů Karel Horák a dodává, že kromě prodeje ve faremním obchodě a konzumace v hotelu zaváží výrobky i do hotelů a řeznictví v Praze a okolí. V budoucnu plánují i vlastní obchody v hlavním městě, ideálně i s bistrem. Bioplynka od roku 2012 Součástí farmy v Choťovicích je od prosince 2012 bioplynová stanice, zprvu o výkonu 637 kW/h, aktuálně se dvěma motory a výkonem 835 kW za hodinu. Substrátem pro její provoz je především kukuřičná siláž, hnůj a kejda. „Zprovoznění bioplynové stanice ve firmě vyřešilo odpadové hospodářství," podotýká Horák. V podniku se spotřebuje zhruba sedm procent elektrické energie, zbylá část se dodává do sítě. Vznikající teplo se uplatní jak v hotelovém provozu, tak ve stájích prasat především v porodnách. Z digestátu se sušením získává separát který je připraven jako rezerva pro stlaní kravínů v případě nedostatku slámy. Fugát se využívá jako kvalitní hnojivo, a to jak prostřednictvím kruhové závlahy, tak aplikačních cisteren hnojících pšenici či kukuřici. Část odpadu se také zpracovává v kompostárně. Zprovoznění hotelu Koncovkou celého systému bylo zprovoznění hotelu Na Farmě v Choťovicích v dubnu 2014. Izolovaná dřevostavba zapadá do koncepce energetické soběstačnosti podniku, zároveň se v ní spotřebuje i část vyprodukovaného masa a masných výrobků. Hotel nabízí 47 lůžek ve velkých pokojích s vlastním sociálním zařízením, restauraci pro sto lidí s venkovní terasou s 50 místy, sál s kapacitou 120 lidí a salonek pro 15 lidí. Kromě standardních pobytů je personál připraven postarat se o organizaci akcí, jako jsou firemní akce, svatby či jiné rodinné oslavy nebo konference a školení. Vítány jsou i děti - mají k dispozici dětský koutek, venkovní atrakce a malou vesnickou zoo. *** • Klíčové informace V letošním roce se projekt rodiny Horákových dostal do finále soutěže Ekologický oskar v kategorii Firma t Hlasovat pro něj můžete až do konce září. Foto popis| Ing. Karel Horák na farmě chovu skotu v Žehuni Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Prasata se v podniku chovají více než dvacet let Foto autor| Foto Jana Velechovská

Vykrmování kuřat s rodokmenem Zemědělec str. 55 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Farma v Mikulovicích u Znojma je jedním ze třiceti provozů s výkrmem brojlerových kuřat obchodní společnosti Vodňanské kuře, s. r. o., která je členem Agrofert Holdingu, a. s. Ročně se tam zrealizuje sedm zástavů s jednorázovou naskladňovací kapacitou pro 240 tisíc kuřat, což představuje produkci okolo 3340 tun drůbeže, která se v rámci koncernové výrobním vertikály zpracovává na porážce v Modřicích. Ta patří ke třem provozovnám sesterské společnosti Vodňanská drůbež, a. s., která je největším dodavatelem drůbežího masa v České republice. Na farmě v Mikulovicích se brojlerová kuřata vykrmují celkem v šesti halách, z nichž čtyři s naskladňovací kapacitou po 42 tisících kuřatech jsou nové, zbývající jsou adaptované z bývalého čtyřřadého kravína a stáje K-90. V rámci zavedeného osmitýdenního výrobního cyklu se na farmě během pěti týdnů vykrmí kuřata a zbývající tři týdny se hala čistí a připravuje k naskladnění dalšího turnusu, kterých zde během roku otočí celkem sedm. Jednodenní zástavová brojlerová kuřata se navážejí z holdingové líhně v Chropyni, která je v provozu asi 2,5 roku. Naskladňovaná kuřata mají hmotnost v rozmezí od 38 do 48 g, a to v závislosti na věku rodičovského hejna. Vykrmují se obě hybridní kombinace brojlerových kuřat, respektive Ross i Cobb. Asi 70 % na farmě vykrmovaných kuřat reprezentuje brojler Ross 308, který je podle zkušeností regionálního manažera společnosti Vodňanské kuře, s. r. o., pro oblast Moravy Ing. Bohdana Bidmona vitálnější a lépe snáší tvrdší chovatelské podmínky. Chovatelským cílem je, aby sedmidenní kuře mělo hmotnost v rozmezí od 180 do 200 g, což je ideální předpoklad pro dosažení průměrné porážkové hmotností 2,1 kg ve 35. dnu výkrmu. Opatření proti teplotnímu stresu Ve dvou letních turnusech, to je asi od května do poloviny září, chovatelé nahrazují slámu v podestýlce za tepelně ošetřenou rašelinu. V rámci zavedených dezinfekčních postupů se rašelina po nasúarn v halách také plynuje. Výhodou rašeliny je, že v porovnání se slámou nefermentuje, čímž napomáhá k udržování požadované teploty ve stáji. Osvědčila se i jako materiál, který přeruší vývoj potemníka moučného, jehož larvy nejen ruší vykrmovanou drůbež, ale za určitých okolností mohou představovat hygienický problém na jatkách. ,JSTa všech farmách máme zavedené evaporační ochlazování brojlerových kuřat v letních měsících. V porovnání s venkovní teplotou tímto způsobem dosáhne me ochlazení až o 6 °C. Dalším preventivním opatřením minimalizujícím ztráty užitkovosti způsobené teplotami stresem je přídavek krmného doplňku, který obsahuje přírodní látky a extrakty, zejména flavonoidy z kořene medonosného šišáku bajkalského -Scutellaria baicaknsis," pokračoval dále manažer společnosti Vodňanské kuře, s. r. o., který je u firmy pátým rokem. K zajištění optimálních teplotně vlhkostních parametrů ve stáji slouží nainstalované klimapočítače s automatickou regulací výměny vzduchu zohledňující podmínky venkovního prostředí. V záloze jsou na farmě také náhradní zdroje pro případ, že by došlo k výpadku elektrického proudu. Bezpečnost potravinového řetězce prioritou Prvních deset dnů po naskladnění kuřata dostávají krmnou směs BR1 s tím, že kuřatům s nižší hmotností se v prvních třech dnech podává startovací krmná směs. Od 10. do 28. dne se zakrmuje směs BR2, respektive směs BR2 A se podává do 16. dne věku kuřat a BR2 B do 28. dne výkrmu. Směsi se liší poměrem dusíkatých látek a energie s tím, že počáteční vyšší podíl dusíkatých látek se v pokročilejší fázi výkrmu snižuje, zatímco podíl energie naopak stoupá. Zdravotní stav vykrmovaných kuřat sleduje nezávislý veterinární lékař. Za účelem dodržování welfare zvířat a v návazností na zajištění potravního řetězce i technologických postupů při samotném výkrmu chov kontrolují inspektoři Státní veterinární správy CR „V rámci bezpečností potravního řetězce se kontrolují například rezidua některých léčiv. Ohledně welfare se kontroluje koncentrace stájových plynů, respektive amoniaku a oxidu uhličitého, dále světelný režim, a to jak z pohledu doby osvětlení, tak i jeho intenzity. A v neposlední řadě i dodržování povolené koncentrace ptáků, která by měla odpovídat produkci 39 kg z metru čtverečního podlahové plochy. Abychom tomuto limitu vyhověli, asi čtvrtinu z naskladněného objemu kuřat předvyskladňujeme při

dosažení průměrné hmotnosti 1,8 kg, což je přibližně ve 32. dnu výkrmu. Kontrolovat podmínky welfare na farmu jezdí i z některých obchodních řetězců odebírajících produkci. Spotřebitelé vytváří na chovatele, zpracovatele a nakonec i obchodníky velký tlak Je v našem zájmu zajistit ptákům optimální welfare, které se odrazí v dobrých zootechnických výsledcích a samozřejmě v ekonomice," vypočítal Ing. Bidmon. Kvalitní produkce jako standard Veškerá produkce okolo 3340 tun drůbeže vyprodukovaná na farmě Mikulovice se zpracovává na porážce v Modřicích. Stejně jako dva další obdobné provozy patřící společnosti Vodňanská drůbež, a s., je vybavena nejmodernějšími porážecími a porcovacími linkami, dále kvalitními technologiemi na výrobu masných výrobků a masných polotovarů a rovněž moderními balicími systémy. „Od laické veřejností často slýchávám, že drůbeží maso obsahuje stimulátory růstu a jiné látky potenciálně nebezpečné zdraví člověka. S takovým názorem samozřejmě nemohu souhlasit Pod uskupením Vodňanské kuře, s. r. o., vykrmují kuřata s rodokmenem, která pocházejí výhradně z českých chovů a jsou krmena směsmi od českých výrobců. V krmných směsích je osmdesátiprocentní zastoupení obilovin, další komponenty tvoří sója, enzymy, vitamíny a minerálie, žádné stimulátory růstu v nich nenajdete. Kvalita a zdraví celého chovu jsou zajištěny přísným veterinárním dohledem od vylíhnutí kuřat až po jejich vyskladnení na porážce. Důležitým faktorem je též standardizovaný výkrm kuřat na všech farmách při přísném dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů. Tak jsme schopni zajistit zdraví chovů a nejvyšší kvalitu produkce pro naše zákazníky," konstatoval na závěr Ing. Bohdan Bidmon. (Poznámka: Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu chov.) • Výkrm kuřat s rodokmenem • Splňuje přísné české a evropské normy. • Kuřata, u nichž je dosledovatelný původ, se vykrmují na českých farmách se zavedenými standardy welfare. • Ke krmení použité směsi jsou od českých výrobců. Chov je pod stálou veterinární kontrolou. Jatečná produkce se zpracovává na českých jatkách. Foto popis| Ing. Bohdan Bidmon (vpravo) s faremním Zootechnikern Janem Procházkou Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Kuřata se vykrmují do průměrné jatečně hmotnosti 2,1 kg Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Ve dvou letních turnusech je slamnatá podestýlka nahrazena rašelinou Foto autor| Foto Martin Jedlička

ZEMĚDĚLSKY SERVIS 22.8.2016

Zemědělec str. 64 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kalendář akcí Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na intemetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu mailto:[email protected]. • 23.8.11.00 hod. Bramborářský seminář se koná v Horazdbvicích, Strakonická 152. Organizátorem je Lyckeby Amylex, a. s., a Český bramborářský svaz. Info: mailto:[email protected], tel.: 569 466 243. • 24.8.9.15 hod. Polní dny sója 2016 (vhodné předplodiny v osevním sledu a jejich efektivní pěstování v ČR, cenová politika, podpora luskovin a greeningu, nabídka vstupů pro pěstování sóji) se konají ve Slovci 57,289 03 Sloveč. Organizátory jsou Ing. Přemysl Štranc, Ph. D., a Ing. Pavel

Procházka Ph. D. Info: tel.: 603 733 550 (Ing. Strane), tel.: 604 680 064 (Ing. Procházka). • 25. 8. 9.00 hod, - 30. 8.17.00 hod. Země živitelka na téma Budoucnost českého zemědělství a českého venkova (43. ročník mezinárodního agrosalonu, národní dožinky, prezentace kvalitních českých potravin, soutěž o Zlatý klas) se koná na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice, Husova 523,370 21 České Budějovice ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, MMR, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a Zemědělským svazem ČR. Wo: http://www.vcb.cz. • 25.8.13.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Žlunice se koná ve Zlunicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 25.8.9.15 hod. Polní dny sója 2016 (vhodné předplodiny v osevním sledu a jejich efektivní pěstování v ČR, cenová politika, podpora luskovin a greeningu, nabídka vstupů pro pěstování sóji) se konají v Risutech 35,273 78 Řisuty. Organizátory jsou Ing. Přemysl Štranc, PhX)., a Ing. Pavel Procházka PhX>. Info: tel.: 603 733 550 (Big. Štranc), tel.: 604 680 064 (Ing. Procházka). • 27.8.10.00 hod. Národní dožinky (dožinkový průvod a celodenní kulturní akce v Pivovarské zahradě) se konají na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Agrární komora ČR. Info: mailto:[email protected]. • 30.8. Seminář k dřevině roku Třešeň ptačí se koná v Lesním závodu Žfcflochovice (blok přednášek a exkurze v porostech). Info: Vít Skála, http://www.cesles.cz, http://www.lesnictvi.cz. • 30.8. Polní den kukuřice LG se koná v ZD Dub nad Moravou, okres Olomouc. Organizátorem je Iimagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Michal Adler, tel.: 603 115 477. • 30.8.9.30 hod. Agroforum 2016 - polní dny kukuřice Maisadour se koná v Týnci u Dohrovice, okres Mladá Boleslav (komentované prohlídky hybridů kukuřice, novinky značky Maisadour, inovace pro podporu výnosu a poradenská činnost, představení nových technologií - setí kukuřice pod degradovatelnou fólii, využití podsevů a meziplodin, využití mikrogranulovaných hnojiv, mobilní laboratoř Nutriplus). Organizátrem je Soufflet AGRO. Info: Petr Fuksflc, tel.: 702 081072. • 31. 8. Polní den kukuřice LG se koná ve společnosti Bonagro, Blažovice, okres Bmo-venkov. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika Info: Ing. Milena Mařáková, tel.: 602 314 595. • 1.9. Polní den kukuřice a slunečnice LG se koná ve společnosti Vlnofrukt, Brod nad Dyjí, okres Břeclav. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Miroslav Zich, tel.: 725 815 838. • 1.9.9.30 hod. Agroforum 2016 - polní dny kukuřice Maisadour se koná v Královicích, okres Plzeňsever (komentované prohlídky hybridů kukuřice, novinky značky Maisadour, inovace pro podporu výnosu a poradenská činnost, představení nových technologií - setí kukuřice pod degradovatelnou fólii, využití podsevů a meziplodin, využití mikrogranulovaných hnojiv, mobilní laboratoř Nutriplus). Organizátrem je Soufflet AGRO. Info: PetrFuksík, tel.: 702081 072. • 2. 9. 930 hod, Agroforum 2016 - polní dny kukuřice Maisadour se koná v Choustnlku, okres Tábor (komentované prohlídky hybridů kukuřice, novinky značky Maisadour, inovace pro podporu výnosu a poradenská činnost, představení nových technologií - setí kukuřice pod degradovatelnou fólii, využití podsevů a meziplodin, využití mikrogranulovaných hnojiv, mobilní laboratoř Nutriplus). Organizátrem je Soufflet AGRO. Info: PetrFuksík, tel.: 702081072. • 2.9. Polní den kukuřice LG a Oseva Uni se koná v AG Skořenice, okres Ústí nad Orlicí. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Jaroslav Matyk, tel.: 724 903 370. • 3. 9. Pelhřimovské dožinky (dožinková slavnost s bohatým doprovodným programem) se konají v Pelhřimově. Organizátorem je VOD Kámen. Info: mailto:[email protected]. • 3.9.930 hod. Ležnické Biodožínky (tradiční oslava dokončení sklizně) se konají v Ležnici 810, Horní Slavkov. Organizátorem je Agrafa, Ležnice 810, 357 31 Horní Slavkov. Info: tel.: 724 437 685. • 3.9.9.00 hod. Ochutnávka Regionální potraviny OK se koná v rámci akce Gulášfest Přerov 2016, na Výstavišti Přerov. Organizátorem je Okresní agrární komora Přerov. Info: oakpr@volny. cz. Maso Denní šetřeni nákupních cenjatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 10.8. 11.8. 12.8. 15.8.

16.8. Prasata tř.j. S,E,U, JUT za studena (Kč/kg) 43,51 43,49 43,46 43,24 43,22 • Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg i hm.) 33,47 33,45 33,43 33,26 33,25 i Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 85,81 85,66 86,46 86,83 85,60 \ Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 47,15 47,07 I 47,51 47,71 47,03 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) - orientační přepočtové koeficienty: prasata: cena JUT studena/1,30 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/1,82 = cena v živé hmotnosti Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISf'SZIF Ing. Monika Tmková,TIStRSZIF Světové trhv Vývoj termínových cen na burze v Chicagu (Kl/t) Komodita, Týden do termín 10.7. 17.7. 24.7. 31.7. 7.8. 14.8. Pšenice Září 2016 3 903 3 789 3 833 3 643 3 702 3 758 Prosinec 2016 4 095 4012 i 4 059 3 893 3 898 3 914 Březen 2017 4 257 4217 4 284 4 113 4 090 4110 Kukuřice Září 2016 3413 3 367 3 236 3 202 3 091 3 071 i Prosinec 2016 3 484 3 424 ; 3 300 3 281 3 186 3 174 Březen 2017 3 561 3 501 3 394 3 365 3 284 3 273 Poznámka: Pro zjednodušeni uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Vývoj termínových cen másla na burze EEX (Kč/kg) Termín Týden do 10.7. 17.7. 24.7. 31.7. 7.8. 14.8. : Srpen 2016 86,17 86,17 90,62 91,98 97,27 101,68 Záři 2016 86,79 86,79 91,65 92,85 99,30 104,78 : Říjen 2016 87,17 89,42 93,00 94,20 99,65 105,38 j Pro zjednodušeni uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnů. Pramen: EEX (European Energy Exchange) Vývoj termínových cen vepřového masa na burze EEX (Kč/kg) Termín Týden do 10.7. 17.7. 24.7. 31.7.

7.8. 14.8. \ Srpen 2016 43,52 43^52 . 43,55 44,57 44,66 44,56 Září 2016 38,00 38,00 38,03 38,00 37,99 37,99 [Říjen2016 38,00 38,00 38,03 38,00 37,99 37,99 Poznámka: Vepřové maso - Hog Futures. Pro zjednodušeni uvedena kotace k poslednímu v uvedeném týdnu. Pramen: EEX (European Energy Exchange) Ceny za pohoto vé zboží na burze v Chicagu (Kč/t) Komodita Týden do 3. 7. 10. 7. 17.7. 24.7. 31.7. 7.8. Pšenice 4 599 4 591 4 565 4 416 4 306 Kukuřice 4 356 4 249 4395 4 171 4 062 Poznámka: Pšenice: U. S, No. 2, soft red winter. Kukuřice: U. S. žlutá, No. 3. Nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín nalodení, FOB přístavy Mexického zálivu. Pramen: Oilworld Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Světové trhv Vývoj termínových cen na burze Matif v Paříži (Kč/t) Komodita, Týden do termín 10.7. 17.7. 24.7. 31.7. 7.8. 14.8. Pšenice potravinářská Září 2016 4 298 4311 4 707 4 487 4 499 4 445 I ; Prosinec 2016 4413 4 426 4 700 4 582 4 593 4 566 : Březen 2017 4 528 4 534 4 754 4 676 4 695 4 654 : Kukuřice Listopad 2016 4 460 4 487 4 517 4 473 4 458 4 479 : Leden 2017 4 541 4 548 4 558 4 528 4519 4 533 i Březen 2017 4 575 4 609 4 639 4 642 4 600 4 587 Řepka

; Listopad 2016 9616 9819 9 758 9 785 9 896 9 984 Únor 2017 9 656 9 866 9 745 9 785 9 842 9 943 : \ Květen 2017 9 690 9 934 9812 9812 9 835 9 937 I Poznámka: Pro zjednodušeni uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: Nyse Euroňext Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Jatečná zvířata Ceny jatečných prasat (JUT, třída E, 31. týden 2016) Země EUR/100 kg Země EUR/100 kg Česká republika 162,63 Belgie 147,00 : Dánsko 150.01 rBulharsko 183,41 Německo 170.02 i Řecko 185,34 Irsko 151,95 '! Estonsko 151,94 Španělsko 162,78 Chorvatsko 165,87 dni Francie 156,00 192,05 I Itálie 174,00 Lotyšsko 172,25 Litva 161,57 Lucembursko 167,90 \ Maďarsko 172,20 Portugalsko 179,00 : Nizozemsko 147,83

Rumunsko 172,01 Rakousko 168,30 Slovinsko 171,48 Polsko 162,28 I Finsko 148,72 I Slovensko 167,16 :Švédsko 181,77 Průměr EU-28"""]""" 162,80 \ Velká Británie 152,09 Zdroj: Generálni ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise (DGAgri) Foto popis|

Zemědělec (newsletter) Více než tuna vepřového z Polska kontaminována salmonelou 17.8.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Inspekce, Kontroly, Obchod, Potravinářství Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V půlkilogramovém balení vepřového mletého masa prodávaného v Lidlu zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) přítomnost bakterií rodu Salmonella. Jde o šarži od polského výrobce, která měla datum použitelnosti do 4. srpna. Řada lidí si však uchovává doma maso mražené i po tomto datu, proto inspekce varuje před případnou konzumací. Upozornil na to mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Výrobce Zaklady Miesne Henryk Kania z Mokrska dodal do Lidlu 2376 balení, tedy více než tunu

vepřového v dané šarži. Nyní se již v tržní síti vzhledem k datu trvanlivosti nenachází. Případné zmražení nemá na kontaminaci prakticky žádný vliv, podotkl Kopřiva. Požití kontaminovaného masa však automaticky neznamená, že u člověka propukne salmonelóza. Záleží na odolnosti jedince, na množství bakterie a také na tom, zda bylo maso dostatečně tepelně upravené. Inspekce zahájí s obchodním řetězcem správní řízení o uložení sankce a bude pokračovat v intenzivních kontrolách tohoto druhu výrobků, dodal Kopřiva. URL| http://zemedelec.cz/vice-nez-tuna-veproveho-z-polska-kontaminovana-salmonelou/

Dalších osm produktů je regionální potravinou Zlínského kraje Zemědělec (newsletter) str. 0 Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Označení Regionální potravina Zlínského kraje nese dalších osm produktů. Ocenění dnes výrobci převzali na dožínkové slavnosti v Kroměříži. Ředitelka Agrární komory Zlín Jana Brázdilová řekla, že značka má podpořit místní výrobce, aby se svými produkty lépe uspěli na trhu. Regionální potravinou jsou celkem čtyři desítky krajských výrobků. Soutěží se v devíti kategoriích, jedna letos zůstala bez vítěze. O značku se ucházelo 141 produktů od 44 výrobců. Nejsilněji byly zastoupeny pekařské výrobky. Cílem soutěže je podpora a propagace malých a středních potravinářských výrobců. Pro spotřebitele má značka být garancí, že jde o produkty, v nichž převažují místní suroviny. Značku Regionální potravina Zlínského kraje získávají výrobky na čtyři roky. Označení nově na svém obalu ponese zabijačková paštika od Michala Cahela z Uherského Hradiště, biotvaroh společnosti Javorník - CZ ze Štítné nad Vláří, kysaná smetana Mlékárny Valašské Meziříčí, dožínkový chléb Agrodružstva Roštění, dort Izidor od Ludmily Podešvové z Nedašovy Lhoty, pivo Zlínský švec - polotmavý ležák 11° Martina Velíska ze Zlína - Malenovic, vizovické sušené trnky likérky Rudolf Jelínek a pohanka s kysaným zelím a brynzou společnosti Jospo z Holešova.* URL| http://zemedelec.cz/dalsich-osm-produk...-regionalni-potravinou-zlinskeho-kraje/

WTO podpořila EU ve sporu s Ruskem ohledně vepřového Zemědělec (newsletter) str. 0 Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.8.2016

zpět Světová obchodní organizace (WTO) se postavila na stranu Evropské unie ve dvouletém sporu ohledně ruského embarga na dovoz prasat a vepřového masa z EU. Rusko tento zákaz zavedlo začátkem roku 2014 poté, co se objevily případy nákazy africkým prasečím morem v některých částech EU. Arbitrážní panel WTO dospěl k závěru, že Rusko nesplnilo mezinárodní normy pro takový zákaz. Ten je podle panelu diskriminační a porušuje pravidla WTO, napsala agentura Reuters. Podle EU rozhodnutí WTO ukazuje, že ruský zákaz nemá mnoho společného se skutečnými hygienickými či zdravotními riziky. Rusko má nyní 60 dnů na odvolání proti tomuto rozhodnutí, v

jehož důsledku by mohlo být nuceno zákaz upravit nebo zcela zrušit, napsala agentura AP. EU nicméně upozornila, že bez ohledu na dnešní výrok WTO zůstává obchod s vepřovým masem omezen "politicky motivovaným" embargem, které Rusko v srpnu 2014 zavedlo na import potravinářských produktů ze západních zemí jako odvetu za sankce uvalené na Moskvu kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.* URL| http://zemedelec.cz/wto-podporila-eu-ve-sporu-s-ruskem-ohledne-veproveho/

zena-in.cz Tahák do restaurace: víte, co je konfitování, blanžírování, filírování, gratinování, sous-vide? 22.8.2016

zena-in.cz str. 0 Gastronomie (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Už se vám stalo, že jste se vydali do restaurace, z jídelního lístku na vás koukaly neznámé pojmy a vy jste se báli zeptat na jejich význam? V následujícím textu vám přinášíme několik často se objevujících kuchařských metod a rozkryjeme, co se za nimi skrývá. S tímto tahákem pro vás objednávání jídla nebude ruská ruleta. Už se vám stalo, že jste se vydali do restaurace, z jídelního lístku na vás koukaly neznámé pojmy a vy jste se báli zeptat na jejich význam? V následujícím textu vám přinášíme několik často se objevujících kuchařských metod a rozkryjeme, co se za nimi skrývá. S tímto tahákem pro vás objednávání jídla nebude ruská ruleta. Filírování Filírovaná vepřová panenka? Pokud pod tímto pojmem čekáte nějakou záludnost nebo specialitu, pak budete pravděpodobně zklamaní. Filírování není nic jiného než prosté nakrájení masa na tenké plátky. S tím souvisí pojem, se kterým se také můžete často setkat, tedy dranžírování. Jedná se totiž o dohotovení pokrmu u stolu – zahrnuje porcování, krájení, dělení, vykošťování a právě i filírování. Blanšírování Blanšírování je způsob úpravy zeleniny. Ve vroucí vodě se nejlépe jednodruhová zelenina zprudka a v relativně krátkém čase uvaří, a poté se ihned přemístí do ledové vody. Pouze studená voda pro kýžený efekt nestačí. Nejvhodnější je použít v domácích podmínkách studenou vodu s kostkami ledu. Výsledkem je měkká a přitom křupavá zelenina, která si zachová intenzivní barvu a většinu vitamínů. Těsně před podáním se pak zelenina nechá prohřát na másle, olivovém oleji nebo vývaru. Recept na lehký dortík se skořicí a jablky Flambování Flambování je opalování pokrmů alkoholem (např. rumem, koňakem nebo likérem). Použitá lihovina musí obsahovat více než 40 % alkoholu. Malé množství alkoholu se nalije na suroviny připravované v hlubší pánvi, následně se nechá trochu zahřát a poté zapálí. Hoří do té doby, než se alkohol spálí. Tímto způsobem pokrm získá lepší chuť a vzhled. Výhodou může být, že během této přípravy se v jídle spolu s alkoholem spálí i přebytečný tuk a zbyde jen šťáva. Flambovat lze téměř cokoli – maso, dezerty, ovoce, zmrzlinu ale i nápoje. Hruška - mírně opilá nejen čokoládou Konfitování

Konfitování lze jednoduše vysvětlit slovním spojením „vařit se ve vlastní šťávě“. Úprava masa totiž probíhá ve vlastním a přidavém tuku. Nejčastěji se konfitování využívá při přípravě husy a kachny. Podstatou úpravy je pak pečení v troubě po dlouhou dobu a při nižší teplotě do 100 °C. Například kachna se konfituje přibližně dvě hodiny. Pokud budete zkoušet konfitování doma a víte jistě, že celou kachnu nespořádáte, pak je velikou výhodou, že vám maso v lednici vydrží po dlouhou dobu. Maso jen nechte spolu s tukem, který se z masa vypekl, zatuhnout. Dříve se takto maso zavařovalo. Sous-vide Sous-vide je způsob pomalé tepelné úpravy potravin. Název metody pochází z francouzštiny a v překladu znamená „ve vakuu“. Potraviny se připravují ve vzduchotěsném obalu ve vodní lázni a při konstantní teplotě, která je nižší než bod varu. Vodní lázeň zajistí, že voda potravinu obklopuje ze všech stran, dochází tedy ke stejnoměrnému ohřívání a nestane se, že by byla z každé strany jinak hotová. Dříve byla tato metoda doménou jen profesionálních kuchyní, dnes už začíná pronikat do domácností. Např. značka Steba nabízí vakuový hrnec nejen pro restaurační zařízení, ale i pro domácí využití. Nejdůležitějším rysem této kuchyňské úpravy je, že dochází k zachování veškerých chuťových a výživových složek potravin. Nedochází k vysoušení, k oxidaci ani k vyluhování potravin. Metodu sous-vide nejvíce oceníte u mas, která jsou tuhá a náročná na přípravu (hovězí, telecí, skopové apod.). Jaké jídlo patří k podzimu? Zvěřina! Gratinování Gratinování pochází z Francie a znamená zapékání. Suroviny jsou zapékané v troubě, aby na pokrmu vznikla křupavá a tmavá kůrčička neboli krusta. Název je odvozen ze slovíčka gratter, které znamená seškrabávání právě této krusty. Nejčastěji v jídelním lístku můžete vidět gratinované brambory. Ty bývají při přípravě smíchány se smetanou nebo máslem. Brambory zapečené se smetanou

URL| http://zena-in.cz/clanek/tahak-do-rest...inovani-sous-vide/kategorie/gastronomie

zpravy.iDNES.cz Vyzkoušejte uzení na grilu. Zvládnete to na briketách i na plynu 23.8.2016 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Zahrada Hobby.cz, Marek Burza, Ve spolupráci s Weber Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Uzení patří vedle grilování k nejstarším a nejzákladnějším způsobům přípravy jídla. Potřebujete jen lupínky z vybrané dřeviny, které podle druhu dodají jídlům jemnou či intenzivnější příchuť. Použít můžete i běžné kotlové grily na dřevěné uhlí i na plyn. V prvním případě stačí rozžhavit brikety a umístit je na stranu palivového roštu. Na druhou část roštu položte aluminiovou grilovací misku s vodou, a až se voda ohřeje a brikety trochu dohoří, posypte je speciálními vlhkými dřevěnými lupínky nebo jinými kousky dřeva určenými pro uzení. Maso se poté umístí na grilovací rošt nad misku s vodou, uzavře se poklop a kouzlo uzení začíná. Výšku teploty lze regulovat množstvím uhlí a přísunem vzduchu. S plynovými grily bývá postup ještě jednodušší – některé jsou vybaveny kovovým dílem na uzení, kam se přímo vloží vlhké dřevěné lupínky, a zapne se odpovídající hořák. Není dřevo jako dřevo

Intenzita kouře i aroma se liší dle typu použitého dřeva – od silného a intenzivního až po jemný kouř. Výběr záleží na tom, co chceme udit. Klasickou začátečnickou chybou je volba příliš intenzivního kouře. Ke správnému kouři je třeba se dopracovat. Třešeň: má jemné, nasládle kyselé, ovocné aroma je vhodná na hovězí a drůbeží maso, pernatou zvěřinu nebo třeba vepřovou šunku Jabloň má jemné, ovocné aroma používá se na ryby, kuřecí a vepřové maso Mesquite produkuje jemný kouř vhodný na hovězí a jehněčí maso Cedr má takřka sladké aroma hodí se skvěle na lososa a jemné rybí filety Hickory (ořechovec) má ostré, kouřové aroma připomínající šunku je to dřevo vhodné na vepřové, kuřecí a hovězí maso, pernatou zvěřinu a sýr Pekanové dřevo má intenzivní aroma a je vhodné na rybí, jehněčí a vepřové maso Od lupínků po prkénka Důležitá je také volba velikosti dřeva. Udíme-li s malými, předem namáčenými dřevěnými lupínky, pak se vrchovatá hrst postará, podle intenzity žáru ohně, o kouř na 10 až 20 minut. Další možností je uzení s kousky dřeva, které oproti lupínkům udrží kouř delší dobu a nemusí se tak často doplňovat. Není třeba je předem máčet, stačí narovnat je na okraj rozžhavených uhlíků. Filety z lososa, celé ryby, ale třeba i burgery z drůbežího masa je nevhodnější udit na udících prkénkách z cedrového dřeva. Napřed je na jednu hodinu namočíme do vody a poté je dáme na gril předehřát, dokud se z nich nekouří. Pak už stačí jen položit na ně připravenou rybu nebo jinou pochoutku a udit pod zavřeným poklopem.

URL| http://hobby.idnes.cz/uzeni-pri-grilov...aspx?c=A160822_073119_hobby-zahrada_bma

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Cena prasat se odrazila ode dna. Může podražit vepřové 1. Před použitím vyždímejte! 2. Vodnaté hořké bahno! 3

Recommend Documents