3. roèník cena: 2,- Kè

!

zprávy reportáže názory kultura zábava sport

èasopis na tøineckém gymnáziu

Zahájení nového školního roku

jako tradiènì probìhne v kinì „Kosmos“. Po prázdninách se již budou všichni jistì tìšit do školy. Shlédneme nový film otce a syna Svìrákových - „Tmavomodrý svìt“. Film o letcích v Anglii za druhé svìtové války. Ondøej Vetchý a jeho pes, vlastnì psice Barèa, nás zavedou do prostøedí lidí, kterým nebyl lhostejný osud národa. Zatím nejdražší èeský film, pøipravovaný více než pìt let bude mít jistì ambice na festivalová možná i oskarová ocenìní. Pøíbìh o stateènosti, kamarádství, lásce ... Nechme se pøekvapit. Nashledanou 3. záøí 2001 pøi zahájení nového školního roku 2001/2002.

10. èíslo (èerven 2001) / 3. roèník

Pøednáška o drogách mì inspirovala

Nedávná pøednáška o drogách mì znaènì inspirovala. O polovinì drog, o kterých ten chlápek žvanil jsem ani nevìdìla, že existujou (jó, to my zaostalí). Tøeba pøípravek Èikuli se mi zalíbil jenom svým názvem úplnì nejvíce, ale jelikož se už nevyrábí, tak mi postaèila Okena. No, jsem k tomu èichla, ale nic to nedìlalo. Asi po 10 minutách mì zaèala bolet hlava. Tak jsem toho radši nechala. Ale nedalo mi to a šla jsem obkouknout další chemikálie, co máme doma. Našla jsem nìjakou leštìnku na nábytek Renova. No tak z toho byla teda rychna. Mìlo to pochybné úèinky na moje zažívání… po 5 minutách inhalace jsem skonèila s hlavou v míse. Taky jsem chtìla vyzkoušet trávu, ale jelikož sem zaostalá a nikde sem ji nesehnala, tak jsem se musela spokojit s kopøivama. Už nikdy!!! Opìt to mìlo pochybné úèinky, ale tentokrát na moje støeva… pro zmìnu jsem skonèila na míse se sraj… prùjmem. Tak teda kopøivy zabalené do papíru na peèení jsou tak akorát dobré na posraní… Vážnì nedoporuèuju! No nemyslím, že moje zážitky by se daly nazvat krásnými… Takže: Jayne Realitou proti drogám!! Juchù

Dar postiženým

Divadelní kroužek, jeho odcházející èlenové, se rozhodli, že dìtskému stacionáøi v Tøinci darují rotoped. Pøedání daru, který financují zejména za utržené vstupné pøi svých ochotnických vystoupeních, probìhne v pátek 8. 6. 2001 od 10:00 hod v budovì stacionáøe. L.V.

Již 24. dubna (pøijímaèky na gymplu) byly 3 tøídy milosrdnì propuštìny ze školy za úèelem zvelebení našeho mìsta a jedna tøída (my, 2.C) mìla jet uklízet park v jablunkovském sanatoriu. Bohužel, jak jste se asi ráèili všimnout, byla zima a pršelo. V takovémto poèasí by se asi nepracovalo zrovna nejlépe, a tak jsme to už na nádraží vzdali. Proto se tato akce tzv. „zopakovala“. A to za necelý mìsíc – 21. 5. 2001. V 7:30 se teda naše banda vlakem dopravila až do Bocanovic, odtud zkratkou jsem došli k samotnému sanatoriu. Tam jsme nafasovali hrábì, lopaty, kopaèky, smetáky, sekerky a další nástroje, jejichž názvy ani neznám, každé skupince pøidìlili revír, kterým se teda mìli ono dopoledne zabývat, ukázali nám, co a jak máme dìlat, øekli: „Bye!“ a na traktoru si to zase nìkam odfièeli. Makali jsme jak šroubi (nebo snad šrouby?!), pot se z nás lil, slunko paøilo, mravenci štípali,

F

V tomto èísle:

!!! Exklusivní rozhovor: Petr Muk !!! 4M PROSTOR !!! Závìreèné slovo šéfred. Kamila Mrázka !!! Reportáže: Hutnický den ...

Poslední zvonìní

L.V.

Brigáda

cena: 2,- Kè

mouchy a jiná havì kousali a žaludky kruèely. 10:00 – HURRRÁÁÁÁÁ!!! Tøídní vyhlásil pøestávku. Tak jsme se najedli, napili, ošetøili, uèesali, utøeli.. a znovu do práce. Ta spoèívala v pletí, hrabání trávy, jehlièí, zametání chodníkù, „ošetøování“ keøù, vytrhování trávy a nìjakých malých stromkù, keøù atd. Asi v 11:30 byla naše práce ukonèena, takže jsme veškeré nástroje naložili na vleèku a utíkali zase k vlaku. Domù jsme dojeli ve 12:30 pøíjemnì unaveni. Musím øíci, že aè jsem se na tuto brigádu nìjak zvl᚝ netìšila, nakonec to docela ušlo a jela bych možná i znovu (pane øediteli…). Teï ale nevím, bylo-li to tím pìkným a rozlehlým parkem, nebo tím, že jsme se nemuseli uèit a nebo tím sympatickým blonïatým zahradníkem, co nám tam pomáhal…

Pavla

%

Byl pátek a mimo dvou odpadlých hodin a s nimi i jedné písem-ky se tento den nelišil od ostatních své kategorie. Ale jakmile jsem vystoupila z autobusu, došlo mi, že jsem zapomnìla na základní vìc. Venku stepovali šesáci pøipraveni obrat lidi o co nejvíce chechtákù. Jakožto jim známá osoba jsem se také stala terèem a bohužel pro mì zapomnìla jsem na drobné. Pokus o nenápadné zmizení ze scény se skoro zdaøil. Smùla. Honza Nieboras pøevleèen za „dámu“ mì odchytil po deseti metrech. Stále nechápu, proè je pro nìkteré kluky tak sympatické nosit ženské šaty. Není tomu pøece tak dávno, co muži nehodlali ani pomyslet na to, obléknout si sukni. Doba se mìní a lidé s ní. A nebo je to druh úchylky. Kdo z Vás ví, co nosí Nieboras na sobì doma? Mohli trochu zapøemýšlet, za co pùjdou. Konkrétnì již zmínìný Honza mohl být tøeba praèlovìkem. Dalším takovým, co si s pøevlekem vyhrál, je dvoumetrový týpek hrdì si øíkající Matìj. Radìji nebudu kritizovat, ale ta rùžová mì opravdu dostala! Originální nápad mìl pan Verner. Jeden by nepoznal, že ten bezdomovec sedící na zemi je studentem gymnázia. Problém spoèívá v tom, že dodnes si nejsem jistá, zda to byl opravdu jen pøevlek. Nejvìtší úspìch pøeze všechno u mì sklidil motorkáø z 6. C. Kožená bunda a helma použitelná také na sbìr mincí - prosté, ale kouzelné. Motorky mì ohromují už od malièka, navíc když patøí nìkomu takovému… Tìch nìkolik hodin ve škole jsme pøežili, ovšem pak nás èekal vstup do kina. Zase spoustu škemrajících, pøípadnì i hrozících maturantù, nìjaké ty zbyteènì vyhozené desetníky, nekoneèné øady a no a pak koneènì to pøedstavení. Všichni jsme ho vidìli, takže každý si teï o nich stejnì myslí své. Chci jen pochválit Ježkùv výkon. Klidnì se dej k cirkusákùm – ani nebudeš muset pøíliš otvírat pusu a lidi se budou smát – vìø tomu. Prostì zanechali jste jakýž takýž dojem a možná tady bude po vás nìkomu smutno.

22. 6. 2001 26. 6. 2001 27. 6. 2001 3. 9. 2001

Informace pro vás

Bambino

uzavøení známek burza uèebnic Olympijský šestiboj tøíd zahájení v kinì Kosmos - film Tmavomodrý svìt Kamil Mrázek

Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

E

Strana 2

PROSTOR

Konec jedné éry, zaèátek další

Tak je to tady, pan šéfredaktor studentského èasopisu Prostor odchází! Nikoliv však kvùli neshodám na pracovišti nebo jako kapitán, který opouští potápìjící se loï. Dùvod je prozaický a až primitivnì jednoduchý (ne, že bych urážel ty, co si to hned neuvìdomili) - maturita. Ta døíve èi pozdìji postihne nás všechny studenty. Co se týèe Kamila, tak ten mìl nejvìtší podíl na vzniku tohoto èasopisu, respektive to byl jeho nápad. Vìzte ti, kteøí mu neholdujete a nefandíte mu (èasopisu a Kamilovi), tak je za tìmito nìkolika listy obrovský kus práce a není žádná sranda nìco takového každý mìsíc produkovat. Taková slova, jako komerce, se, myslím, pro tento èasopis nehodí, studenti ho dìlají totiž jako svùj honoráø, nemáme žádnou továrnu, ani nebereme dvojnulový plat. Je pøitom až s podivem, že existoval nìjaký student (pardon, existuje), který se do toho pustil, nemìl strach z postojù profesorù, ikdyž nìkolikrát mìl s tímto èasopisem problémy a oplétaèky s profesory. Za to všechno je tøeba hluboce smeknout, a už má Kamil rùzné vrtochy a vlastnosti, pracovalo se s ním za ty roky výbornì. Kdyby existovala jakási Síò slávy, mìl by zde urèitì student Kamil Mrázek mít rezervované místo. Doufám, že i nové vedení èasopisu pøivede Prostor do dalších zlatých èasù, pøípadnì mu nasadí i zcela novou tváø… Pøece jen, zmìna je život!

David Heczko

Študáci a profáci pište! K èemu je Prostor vlastnì dobrý? Øíká se (teda aspoò KM to do nás skoro v každém èísle hustí), že je to objektivní èasopis, který vypovídá (tedy aspoò z èásti) nìco o našich studentech. Je pravda, že studenti rùzného vìku i pohlaví do tohoto èasopisu všelijak pøispívají (kecy, tlachy, kraviny, ale i zajímavosti, názory, ankety…). Co mì však trochu mrzí je, že do Prostoru nepíše skoro žádný profesor (s výjimkou pana profesora Sikory, který nás o sportovních výsledcích informuje pravidelnì). Co pak studenti nemají právo znát také nìkteré názory z øad profesorù (netvrdím, že všechny to zajímá, ale nìkteré snad

ano). Žádný z profákù si snad nenajde chvilièku na to, aby vyjádøil svùj souhlas nebo nesouhlas k urèité vìci, svùj názor, svùj pocit? Proè? Trošku ohrané mi už taky pøijdou témata jako: Pøíbìh studenta (šel jednou jeden student a ve druhém patøe uvidìl obraz, nevìdìl k èemu slouží a tak…) a podobnì. Myslím si, že tohle je opravdu trochu moc a chtìlo by to zase jednou nìco nového. Takže STUDENTI i PROFESOØI. Nebojte se napsat nìco z vaší hlavièky nebo srdíèka, najdìte si tu chvilku, sednìte k stolu a uvidíte, ono vám to za chvíli pùjde samo.

BORN TO …

Nejlepší roèníkové práce ocenìny

Nejlepší roèníkové práce byly letos opìt ocenìny. Z rukou Mgr. Miroslava Filipce pøevzali Pochvalné uznání spojené s finanèním ohodnocením následující studenti: Jaroslav Páleníèek ze 6.C za práci Etnické menšiny v USA, kde pøitažlivì zpracoval a pøiblížil problematiku hispánské menšiny ve Spojených státech (700,- Kè). Marie Walachová ze 6.C za praktický pøínos v oblasti zdravotní tìlesné výchovy v práci Návrh inventáøe pro cvièení s velkými míèi s hudebním doprovodem pro dìti mladšího školního vìku (500,- Kè). Tøetím ocenìným byl Jan Chrastina ze 6.B za nastudování, popsání a metodické pøiblížení jednoho balíku programù na sítích v práci Vývoj aplikací pro Internet (500,- Kè). Komisi, která vybírala z témìø 90 prací studentù tøíd 6.A, 6.B a 6.C, nyní maturantù, tvoøili pro pøírodovìdné zamìøení Mgr. Miroslava Babilonová a Miroslav Filipec, pro humanitnì orientované práce Mgr. Vilma Sikorová a Miroslav Filipec.

Mgr. Miroslav Filipec

Anketa, názory, informace

Anketa Prázdniny

Odpovídalo 37 studentù ! Myslíš, že dva mìsíce prázdnin je dost? ne (31), ano (6)

! Èemu dávᚠpøednost.. dovolená v zahranièí, nebo v ÈR? zahranièí(20), u nás(9), oboje(4), je to jedno(3), podle toho s kým(1)

!Ve kterém státì se podle tebe dá nejpøíjemnìji strávit dovolená? Chorvatsko(3), Francie(3), ÈR(3), Abis Abeba(2), Austrálie(2), Amerika(1), Slovensko(1), Itálie(1), Afrika(1), Sahara(1), Mexiko(1), Rusko(1), Finsko(1), Norsko(1), Indie(1), všude(5), je to jedno(3), tìžko øíct(3), tam, kde je hodnì nezadaných partnerù opaèného pohlaví(2), nevím(1)

! Dávᚠpøednost zimním nebo letním prázdninám?

letní(25), zimní(3), nastejno(7), hlavnì když jsou prázdniny(2)

! Kam by jsi doporuèil(a) jet na dovolenou u nás v ÈR?

Jižní Morava(6), Praha(2), Brno(2), Znojmo(2), Beskydy(2), Krkonoše(2), Valašsko(1), Jablunkov(1), Kobìhulky(1), PrahaPitkovice(1), Hrdloøezy(1), Jižní Èechy(1), Na Podlesí(1), Šumava(1), Bystøice(1), èeský Ráj(1), Slapy(1), Lipnice(1), Písek(1), Východní Èechy(1), ku num(4), je to jedno(2), do hlubokého lesa(1)

! Dìkujeme za vaše odpovìdi

I love B....ž

Ty dìcka z B...ž jsou asi opravdu trošku bžžžž na skelet. Jeden z pseudoredaktorù B...ž mi øekl, že moje èlánky jsou idiotské (už jsem ani nedoufal, že mu to budu moci oplatit), tak teï mu zase já sdìluji, že ty tvoje komiksy jsou fakt supr. Ale o èem jsou?A asi mᚠo hodnì mladší ségru ne? (pro pøípad, že by procesor hlásil not found brain, tak myslím ilustrace.) Upøímnì lituji pøedplatitele B...ž obèasníku (naštìstí vychází jen obèas.). Myslel jsem si, že není nic horšího než Prostor, ale smekám klobouk pøed vaším výtvorem. Jediné co se musí re... re... redaktorùm (fuj, ani mi to nejde nìjak z klávesnice) nechat je ta odvaha, že píšou ty imbecilní èlánky pod vlastním jménem, nebo to není odvaha, ale... Je to príma, že jste uveøejnili i svoje mailové adresy, ale chtìlo by to i adresu vašeho bydlištì (patro a okno). Škoda, že si ten D.J. z vaší redakce nechce dopi-

Petra Drongová

sovat. Myslím si, že jeho muzika v rozhlase je príma a on je príma a všici jste príma. Mám rád tuc tuc muziku a nejradìji ji mám v dobì, kdy se zrovna snažím vpravit do sebe zelenì se køenící salám na penicilínovém chlebì s vlastní faunou a flórou (nemyslím to máslíèko.) Hned to jde pak samo...ven. Na závìr vám pøeji hodnì štìstí v hledání redaktora pùlroku – jen jestli se dá najít nìco co není. No nic, a žije demokracie a její svoboda projevu. Tento èlánek jsem napsal z vlastní svobodné vùle a kdyby nìkdo tvrdil, že mi Mrázek vyhrožoval zveøejnìním mé identity, tak to popøu. A popøu to z vlastní vùle a ne snad proto, že by mi Mrázek znovu vyhrožoval a nevyhrožuj poøád, vždy to píšu.

Manheru P.S. nepøemýšleli jste nìkdy o tom psát do šuplíku?

Nezapomeòte! Vaše èlánky, názory, návrhy, pøipomínky, básnì, povídky a

jiné texty jsou naší prioritou. A proto naše schránka pøed dìjepisnou uèebnou, e-mail ([email protected]), internetové online služby na webových stránkách èasopisu (eldar.cz/prostor) jsou vám plnì k dispozici. redakce PROSTOR

Redakèní strana

PROSTOR Bezplatná inzerce

Závìreèné slovo šéfredaktora Kamila Mrázka

Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi! Právì se vám do rukou dostalo poslední èíslo èasopisu PROSTOR tohoto školního roku. Ale nezoufejte, v záøí je PROSTOR opìt zpátky. A ti, co mají pøístup na Internet mohou i pøes prázdniny sledovat naše internetové stránky s novými èlánky. Toto èíslo PROSTORU je zároveò poslední èíslo èasopisu pod stávající redakcí. Já už odmaturoval a odcházím z tøineckého gymnázia. (To máte radost, co?). Když jsem pøed tøemi roky zakládal èasopis, netušil jsem, co všechno zažiji. Netušil jsem, jací nìkteøí doopravdy jsou, netušil jsem, že mít objektivní a nezávislý èasopis na této škole je tak tìžké. Všichni chtìjí mít èasopis, který reprezentuje školu, který chváli všechny klady a zapomíná na zápory, zapomíná na pravdivé skuteènosti. Takový by byl nejlepší èasopis na této škole. Myslím si, že demokracie je o tom, že právo vyjádøit se má každý a právo reagovat také. Ale když student napø. napíše èlánek (názor), který se nìkomu nelíbí, tak dotèený nereaguje nebo dotèení nereagují, ale øeší se to jiným zpùsobem (zamezení psaní, nátlaky …). To je demokracie tøineckého gymnázia. A pokud proti takovým praktikám nìkdo vystoupí, tak vyuèující tvrdí, že si pleteme demokracii s anarchií. PROSTOR má své pøíznivce a samozøejmì má také své odpùrce. Kdyby mìl jen své pøíznivce nebylo by to ono. Negativní kritiky jsou vždy lepší. Pamatuji si tolik kauz. Po nìjakém èísle nás všichni obviòovali, že jsme proti škole, proti profesorùm. Po dalším èísle zase, že jsme proti studentùm (tøeba kauza „bufet“). Každé èíslo - jiný názor, takže proti komu vlastnì píšeme. Nevím, mohl bych øíct - proti nikomu. PROSTOR je èasopis, kde mùžete všichni vyjádøit svùj názor, poslat pøíspìvek a každý èlovìk je jiný a my jsme nikomu nestranili a nikoho nepodporovali. Èasopis by mìl být vyvážený na obì strany, mìl by být objektivní a o to se celou dobu snaží a vìøím, že redaktoøi nepodlehnou nátlaku nìkterých lidí a budou stále psát objektivnì o všech problémech, ale i o všech kladech a další informace a èlánky. A pokud se to nìkterým ètenáøùm nelíbí, mùžou na všechny pøíspìvky samozøejmì reagovat. Založil jsem èasopis, protože byla škoda, že na takové škole žádný nebyl. Myslel jsem si, že budeme všichni spokojeni, že tady nìco takového je, že všichni máme možnost pøispìt a vyjádøit se. (Na kolika školách je to možné?) Ale postupnì jsem zjišoval, že profesorùm to nevyhovuje. Asi žijí stále v minulosti, kdy se nemohl student opovážit nìco øíct. „Vždy profesoøi jsou „bohové“, škola je nejlepší.“ Ale tyto èasy jsou pryè. Vìøím, že nìkdy tyto èasy opustí i školu a profesoøi budou se studenty komunikovat demokratickými principy: vyjádøení a možnost reagování, rovný s rovným, rovnost hlasù ... Samozøejmì všichni vzájemnì budou uznávat etické normy a slušné chování. Na tøineckém gymnáziu chybí také jakýkoliv motivaèní faktor, jakákoliv podpora studentù v mimoškolních aktivitách, a proto se není èemu divit, že vìtšina mládých je jaká je, nic je nezajímá, neumí se bavit jiným zpùsobem než chodit do hospody, fetují, kouøí ... Chybí zde podpora dospìlých lidí, podpora rodièù, ale i profesorù, kteøí jenom plní svùj pracovní úvazek a nic je nezajímá. Podpoøte studenty v mimoškolních aktivitách, podpoøte je napø v psaní a když se vám to nelíbí, tak reagujte, jak by to mìlo v demokrat. svìtì být. Nezakazujte. To není východisko. Stále také slýchávám názory, že redaktoøi jsou pøíliš mladí. Proè právì teï diskriminujete èlovìka podle vìku. Já jsem èasopis zakládal v 16 letech a nikdo v redakci nebyl starší než já. A teï. Všichni kromì jednoho redaktora budou mít šestnáct a v redakci dokonce budou i studenti starší. Takže vìkové složení je vìtší než bylo, když jsem èasopis zakládal já. Schopní lidé jsou v každém vìku. Nediskriminujme podle vìku. Hodnome lidi podle schopností. Zkuste psát do jakéhokoliv èasopisu pravidelnì, pak pochopíte. Pak mùžete kritizovat. Doufám, že se všichni zamyslíte nad tímto textem a doufám, že èasopis PROSTOR zde bude existovat i nadále, že ho podpoøíte, že se všichni zapojí do jeho tvorby, jak studenti, tak profesoøi. Že budete pøispívat èím dál více. My nemùžeme nikoho nutit, ale je škoda, že možnost publikovat texty v èasopise nevyužívají všichni. A stejnì tak je to s profesory, nìkteøí pøispìjí, nìkteøí ne. Pøeji nové šéfredaktorce, aby nemìla takové problémy jako já, což závisí také na ostatních. A vìøím, že se redakce rozroste o nové redaktory a èasopis nezanikne díky praktikám nìkterých lidí na této škole. Zamysleme se. Dìkuji všem lidem, kteøí do Prostoru pøispívají, jak studentùm, tak profesorùm. Redaktorùm pøeji mnoho úspìchu a dìkuji nadaci OSF, která podpoøila existenci tohoto èasopisu a vìøím, že jej podpoøí i v pøíštích letech (Aspoò nìkdo to dokáže ocenit a podpoøit, že profesoøi?). Já budu stále se všemi v kontaktu, budu pøispívat, takže se louèit moc nebudu. Užívejte prázdnin a zapomeòte na školu,vždy si ji ještì užijete dost. Prostor je tu pro vás.

Chcete nìco prodat, koupit, nabídnout, vymìnit, je tu pro vás bezplatná inzerce pro studenty.

Vzkazy

Pomocí èasopisu mùžete poslat nìkomu vzkaz, pozdrav, pøání k svátku nebo narozeninám

!!!

Naší Romance všechno nejlepší k narozeninám pøejí její známí i neznámí

LITERÁRNÍ SEMINÁØ

V pøíštím školním roce bude probíhat literární semináø. Pùjde o nepovinný pøedmìt (2 hodiny týdnì), ve kterém se budou probírat otázky týkající se pøeètených textù (poezie, próza, drama, písòové texty aj.). Texty si zvolí studenti po dohodì s Mgr. René Braunerem, jenž semináø povede. Podmínkou úèasti jsou: chu èíst a nad pøeèteným pøemýšlet, zájem o základní znalosti literární vìdy.Informaèní schùzka probìhne 11. 6. 2001, 9:40, v uèebnì ÈJ.

Redakce pro pøíští roèníky

Šéfredaktor:

Pavla Sližová

Strana 3

Šéfredaktor:

Kamil Mrázek ([email protected])

Redaktoøi:

Pavla Sližová Eva Klusová David Heczko Petra Drongová Marie Koláøová Jakub Szkandera Veronika Giraczková Lýdie Petøíková

Grafická úprava: Kamil Mrázek Kamil Babula

vyšel: 11. èervna 2001 náklad: 230 výtiskù vychází každý mìsíc uzávìrka dalšího èísla: 17. srpna 2001 záøijové èíslo vyjde: 4. záøí 2001 Tento èasopis získal grant od nadace

Zástupce šéfredaktora:

Open Society Fund Praha

Redaktoøi:

Internetový PROSTOR: http://eldar.cz/prostor e-mail redakce: [email protected]

Eva Klusová

Petra Drongová David Heczko Lýdie Petøíková Jakub Szkandera Veronika Giraczková Marie Koláøová

Grafická úprava: Kamil Babula

Nìkteøí redaktoøi byli opìt toto léto pøijati na Letní školu žurnalistiky v Praze. Vìøím, že pøíští rok opìt s pøíchodem nových studentù pøibudou i noví redaktoøi. A zapojit se do tvorby PROSTORU nemusí jen noví studenti.

Kamil Mrázek

Veškeré náklady a výdaje spojené s realizací a tvorbou tohoto nezávislého studentského èasopisu jsou hrazeny redakcí Prostoru. Své pøíspìvky èlánky a jiné vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo pište na nᚠe-mail.

Všechny otištìné èlánky nemusí vyjadøovat názory redakce.

Strana 4

PROSTOR

Exklusivní rozhovor

Petr Muk mìl na základce samé jednièky ! Jak jste se dostal ke zpívání? Založili jsme punkovou skupinu Dural a jelikož nemìl kdo zpívat, tak jsem se toho ujal. Já jsem vždycky chtìl být baskytarista, hrát na baskytaru. Vùbec jsem netoužil potom být zpìvák.

! Pamatujete si, v kolika letech jste mìl své první vystoupení? A jak na nìj vzpomínáte?

Své první vystoupení? No, to jsme byli na jedné zábavì, kde jsme mìli takový hudební blok. A vzhledem Zamyšlený Petr Muk foto: K. Mrázek k tomu, že jsme nemìli pøedehrávky, tak z toho byl docela velkej prùšvih. V tu dobu už nás brala také státní bezpeènost na výslechy a po tomto vystoupení, to bylo ještì divoèejší. Takhle si na to pamatuji, ale lidi byli spokojení, protože do té doby nikdo nehrál v jižních Èechách punk. A pøece jenom, to byl takový náøez, písnì byly rychlé, tak se všichni docela bavili.

! Èím myslíte, že byste byl, kdybyste nezpíval? Jaké zamìstnání byste asi vykonával? To nevím, to bych byl nìkde, kde jsem býval kdysi a to je rùzné. Jednu dobu, abych mìl èas na ètení knížek a studium vìcí, které mì bavili, jsem dìlal noèního vrátného. Uvažoval jsem o tom, že bych dìlal topièe, dneska už tyhle místa moc nejsou. Anebo bych asi byl dodneška poøád u okresní správy silnic, kde jsem dìlal mostního technika nebo bych asi nejspíš pracoval.

! Èím jste chtìl být jako malý kluk?

Jednu dobu jsem chtìl být kosmonautem, protože nám všude ukazovali Gagarina. Pak v šesté tøídì jsem se poøád vzhlížel ve svých rodièích. Matka je uèitelka, tak po tom jsem nikdy netoužil, ale mùj otec právì pracoval v investièní výstavbì, tak abych mohl dìlal zamìstnání, co dìlal on, rozhodl jsem se pro stavební prùmyslovku, kam mì vzali na obor dopravní stavby. Protože jsem byl tìch problematických rodièù, které vylouèili ze strany atd, nemìl jsem nárok se dostat na pozemní stavby, ale mì to tak ani nevadilo. S pøibývajícím vìkem, jsem mìl pocit, že bych nejradši nedìlal nic a flákal se celý život. Strašnì tìžko jsem se nutil na prùmyslovce, nutil na praxi, k jakékoliv práci, pøipadalo mi to všechno nesmyslné, pomíjivé.

! Jak byste se charakterizoval? Jaké máte dobré a špatné vlastnosti?

Jéžiši… dobré vlastnosti neznám, já znám své špatné vlastnosti. Jsem despotickej, pøejídám se na noc, takže to s vùlí nebude tak dobré. Když už vyrazím nìkam na mejdan, tak to dotáhnu poøádnì až dokonce, ale není to tak èasto jak v Blesku tvrdili, že mám problémy s alkoholem. To je kravina, to bych pøi mém pracovním vytížení v životì nezvládal… Jsem málo tolerantní… Ale je pravda že bych všechny ty plusový, opaky tìchto negativních vìcí, chtìl zažít, a chtìl bych ty své negativní vlastnosti vylepšit a když už nic jiného, tak o tom mluvím, to je docela pozitivní.

! Jaký jste byl student?

Vzhledem k tomu, že moje matka byla uèitelka, tak jsem musel být dobrý student. Povinnì jsem pøes celé prázdniny poèítal pøíklady a psal diktáty. Když mì èekala tøeba ètvrtletní písemka z matematiky, protože osnovy byly všude stejné na všech školách,

tak jsem ji musel naneèisto psát doma s matkou. Pak jsem ji sice druhý den umìl levou zadní, ale musel jsem ji sám napsat naneèisto, zvládnout ji i tak doma. Dlouhou dobu jsem mìl samé jednièky i v devítce, ale nevím jak dalece v tom fungovala intervence tøídní uèitelky a nevím koho ještì. Já bych radši žil na ulici s kamarádama, radši se míò uèil a víc vìnoval všemu možnému, jinému, sportu a tak.

! Jaké jste mìl známky? A co maturita?

Maturita nakonec dopadla vcelku dobøe. Èeština, ruština byla za dva, dopravní stavby za tøi a beton za tøi.

! Jak vzpomínáte na své uèitele? Mìli vás uèitelé rádi?

Nevím, možná na základní škole ty vztahy byly o nìco lepší. Na støední, vzhledem k tomu, že jsem nosil dlouhé vlasy, pak jsem prošel punkovým obdobím, kdy jsem mìl zase výbrus na hlavì, jsem asi nebyl v jejich oèích úplnì ideální žák. Navíc jsme byli problematiètí a chtìli jsme vystupovat ze SSM. To už vy neznáte. Když jsme vstoupili na støední školu, tak jsme všichni museli povinnì vstoupit do Socialistického svazu mládeže, což nás nìkteré ukrutnì štvalo a chtìli jsme ze SSM vystoupit tím, že bychom pøestali platit pøíspìvky, jenže z toho byl ve škole takovej poprask a obrovská obava z toho, že bude mít øeditel problémy, až jsme nakonec ustoupili nátlaku kantorù, kteøí si nás pozvali do kabinetu a pøesvìdèili nás, abychom pøíspìvky zaèali platit.

! Zmìnilo se nìco od doby, kdy jste byl studentem? Jak se díváte na dnešní studenty?

Musím se pøiznat, že já vùbec nevím, jak funguje školství dnes. I když mám své dvì dcery (14 a 15) na základní škole, tak moc nevím, jak dalece se zmìnilo to, co se mìlo zmìnit. Každopádnì mi vadí, že školství, není na tak vysoké úrovni napø. jsem si myslel, že v obèanské výchovì, nebo jak se to jmenuje, bude vìtší šance pro žáky se seznámit s rùznými filosofickými smìry, tak aby výuka byla kvalitní a tak se žáci seznámili se vším i po náboženské stránce. Spíš mám pocit, že uèitelé vedou mladé lidi ke konzumnímu zpùsobu života a k nìjaké prapodivné dravosti a to všeobecné podvìdomí, které by mìlo èlovìka trošku povznášet a rozšiøovat mu obzory, se mi zdá, že není na takové úrovni, jaké by mohlo být.

! Prozraïte nám, jaké jsou vaše zájmy kromì zpívání?

Nic moc jiného nestíhám než dìlat muziku, muzikál Johanka z Arku, ve kterém jsem zapojenej, a vystupovat. Kdybych mìl více èasu, tak bych asi urèitì chtìl sportovat a urèitì bych daleko víc jezdil do pøírody, ale bohužel a samozøejmì na druhou stranu bohudík, že mám hodnì práce. Mùj život vypadá tak, že kromì lyžování na zaèátku ledna a když mìli dcery jarní prázdniny, jsem dennodennì buï v divadle, nebo na vystoupení, nebo ve studiu nebo dìlám rozhovory, nebo toèím nìjakou televizi a nevím, co to je víkend a nevím, co to je volnej den, chodím domù akorát spát.

! Které vlastnosti se vám na lidech nelíbí?

Já bych se spíš odpíchnul od toho co øeší desatero. Vidím bibli jako obrovský zdroj nìjakých etických norem a v tìch pøíbìzích pøed tìmi tisíci lety je popsáno všechno to, co zažíváme i my dneska. Já si myslím, že se mùže èlovìk i z této knihy pouèit, ale a vezmeme jedno to pøikázání za druhým, tak mám pocit, že se dìje pravej opak toho všeho. Lidi se okrádaj, lidi se zabíjej, lidi si lžou a tak dále.

! Na závìr, co byste vzkázal studentùm tøineckého gymnázia?

Aby se o prázdninách sbalili a vyrazili kamkoliv pryè do svìta, ale i po republice, na Slovensko, do hor, do pøírody... A na všechny ty stresy a strasti, které pøináší studium na gymnázium a jakékoliv støední škole se vykašlali a hodili je za hlavu a užívali si naplno život. Vyrazili tøeba do Holandska, tam je to takový uvolnìné.

! Dìkujeme za rozhovor Petra Drongová, Pavla Sližová, Kamil Mrázek

Reportហpro normální tisk

Reportហpro bulvární tisk

Hutník

Hutnický den Jako každý rok tak i letos pro nás Tøinec uspoøádal velkou akci zvanou HUTNICKÝ DEN. Program zaèínal už od rána na velkém høišti pøed halou, kde byly kolotoèe, pak v pùl desáté na hlavním pódiu rádia Orion a dále pokraèoval ještì na dalších ètyøech pódiích, kde se vystøídalo spoustu známých interpretù jako Janek Ledecký, Martin Maxa, Petr Muk, Doga, skupina Blaf… Lidé mìli možnost navštívit jakákoliv vystoupení a pobavit se každý jiným zpùsobem. Poèasí se daøilo, sluníèko pìknì svítilo , ale v odpoledních hodinách k nám pøišel na návštìvu d隝 a už jsme si øíkali, že Hutník bude v pr…, ale asi po deseti minutách mìl napsanou objednávku nìkde jinde. Trochu nás to sprchlo, ale i pøesto jsme zábavì neunikli. Každý si to zaøídil jak chtìl, nìkdo chodil od stánku ke stán-

Strana 5

PROSTOR

Reportáže

ku a jedl co se dalo, jiní zase stáli u jednoho stánku a poøád pili nìjaký ten alkohol, ale hlavnì že se nenudili. Pak ale v devìt hodin veèer zaèala diskotéka, kde se už vyøádil každý jak chtìl. Do rytmu nám hráli Miloš Skalka a Martin Hrdinka, které mùžeme znát z Rádiožurnálu. Každý nasával atmosféru, která vládla kolem až do jedenácti hodin, kdy se konal velký a krásný ohòostroj a trval pùl hodiny. Musím øíct, že byl lepší než na Silvestra a to je co øíct, protože Silvestr je vyznámìjší den, než Hutník. Hned po ohòostroji diskotéka pokraèovala dál a konèila až v èasných ranních hodinách. A protože jsem tam nebyla až do konce, tak nemùžu øíct, co se dìlo potom... Tak doufám, že jste si Hutník užili každý podle svých pøedstav a zase se budeme tìšit na pøíští rok.

POSLEDNÍ ZVONÌNÍ

Leady

Musím konstatovat, aè jsem zde pouhé dva roky, že je rok od roku lepší. Ráno 11. kvìtna jsem se vypravila do školy o nìco pozdìji v nadìji, že ONI už tam èekat nebudou. Chyba lávky! Najednou se JICH pøede mnou vyrojilo tucet a já pøišla skoro o všechny mé celoživotní úspory (trochu pøeháním…)!!! Nìkteré pøevleky mì opravdu fascinovaly! Byl sice problém rozpoznat, jde-li o pravého a nefalšovaného MATURANTA nebo o nevinného a nic netušícího dùchodce jdoucího kolem (nic proti nim !) , ale mohu vám s klidem øíci jedno: Jestliže jste si je , stejnì jako já, spletli a nìco jim také pøihodili, mùžete mít èisté svìdomí z dobrého skutku, protože s dùchody v naší republice to není nijak slavné. Ale to jsem odboèila. Po tøech naprosto zbyteèných vyuèovacích hodinách jsem se odbelhala ke kinu Kosmos, no a tam jsem tedy ztratila poslední peníze, co jsem u sebe ten den mìla. Na døevìných židlích se sice nesedìlo zrovna nejpohodlnìji, ale tu hodinku se to dalo pøežít. Nejdøíve tedy vystoupila 6.B a po ní 6.C. Z celého jejich programu mi asi nejvíc utkvìla v hlavì anketa TYTYTY, která byla opravdu trefná. Trapas roku sice moc trefný nebyl, ale pí. prof. Dziadková už zase trefná byla. Video 6.B stálo taky za podívanou a fotky obou tøíd byly nepøekonatelné. Totéž se opakovalo o týden pozdìji, ovšem s tím rozdílem, že tentokráte jsem si pøivstala. Nevyplatilo se. Dùchodce s maturanty jsem si sice nespletla, ale i tak jsem pøišla o peníze. GEN 6.A byl dle mého názoru naprosto nejlepší, zvl᚝ reklamy se jim podaøilo tzv. vychytat. O nic horší ale nebyl Pøemkùv song z programu 4.D nebo Den (Noc) je krásný (á). Aniž to tyto dvì tøídy tušily, o tøešnièku na dortu se ten den postaralo poèasí. Ti chytøejší si vzali deštník, leè já mezi nì nepatøila, a tak jsem parádnì zmokla. V tom dešti jsem tak uvažovala, jak asi bude vypadat takové Poslední zvonìní naší tøídy. Došla jsem k závìru, že s vymýšlením programu budeme muset zaèít už teï, abychom to do šesáku vùbec stihli… Pavla

28.dubna byl den jako stvoøený pro velkou chlastaèku a opravdu už od ranních hodin míøily davy pivachtivých lidí na Lesní. Své dìti vzaly sebou a odložily je v dìtském koutku, kde jim zpøíjemòovala to èekání na opilé rodièe Dáda Patrasová. Škoda, že jsem se probudil až v poledne a upøímnì øíkám, že závidím tìm šestiletým dìtem, které na vlastní prstíky pocítily Dádu Patrasovou a tu její žížalu. Tak snad pøíští rok mi to výjde. Podíval jsem se z okna ven a zahlédl 10leté smra.. tedy ratolesti s balónky vypadající jako mùj oblíbený hrdina pikachu. To mì dorazilo a radìji jsem si šel zase dáchnout. Znovu jsem se probudil kolem osmé, tak jsem si øekl: tož pùjdu se podívat na ty pokémony zblízka ne? Vytáhl jsem si kapaèku s umìlou výživou z žíly, pøevlékl se do gala a namíøil si to do spánku teda na Hutníka. Hned u brány chtìl po mì nìjaký typos 100,- Kè za vstupenku. Po pìtiminutovém záchvatu smíchu a vysvìtlení, že za pár am...ských stánkù a nìjakou tuc tuc muziku mu nedám kilo, jsem obrátil své kroky na zpìt, ale jen na oko. Doopravdy jsem si poøádnì obhlédl objekt, do kterého jsem se rozhodl vniknout. Našel jsem slabé místo a bylo rozhodnuto. Jdu na to! Podle toho, co jsi pamatuji, to vypadalo takto: Pøedemnou se náhle znièeho nic vynoøila pøekážka – dvoumetrový ne ne pardon tøímetrový plechový plot? Co teï? Mám to vzdát a vrátit se domù? Stojím pøed životní otázkou. Co bude dál? Rychle hodnotím situaci a bleskurychle se rozmýšlím. Jednu ruku mám zatnutou v pìst (no, tak jo je v nose no) a ve druhé svírám svoji králièí packu pro štìstí, kterou mi vìnoval jeden králík pøed deseti lety, když jsem byl na ostrovì Borneo (nebojte se kamarády jsme zùstaly i po této amputaci.). Zaèínám zívat. Teda zaèínám vzívat své pohanské bohy a pøipravuji se ke skoku. Rozbíhám se a ... hop. Dokázal jsem to. To dvojité salto s otoèkou se mi povedlo (nebo bylo trojité?). To je jedno, jsem tam. Tak tohle byla verze pro ty, kteøí mì ještì neznají a ti ostatní vìdí svoje, ale upøímnì mùžu øíct: nechal jsem tam kus sebe a to myslím doslova. Být po mém, tak bych zaøadil do osnov tìlesné výchovy pøelézání plechového plotu s ostnatým drátem. Jakmile jsem se dostal pøes plot, tak jsem šel krvácet ke stánkùm s obèerstvením. Tam jsem také našel sedící, skoro spící tvory, narušené silnou dávkou alkoholu (nemusím snad ani podotýkat, že dva ze tøí byli studenti našeho ústavu). Jednoho z nich jsem zdárnì pøesvìdèil, že není moc dobré sedìt na tìch pozvracených schodech a že by mohlo být i lepší se porozhlédnout po okolí. Nejdøíve jsme zavítali ke vstupní brance na koupalištì a hned jsme také odvítali, protože tam nìjakej Jouda zapomnìl v hi-fi vìži CD, které hrálo poøád dokoleèka. Nìkteøí ubožáci asi nestihli utéci a kroutili se v nìjaké podivné agonii a házeli sebou ze strany na stranu (vidìt je rodièe tak jim dají taky ze strany na stranu). Prošli jsme kolem sochy moèícího chlapeèka uprostøed cesty (sakra, ale to pøece není socha!!!) a zamíøili na lední stadión. Z mých útrob se ozývaly divné zvuky, kterých jsem se nejdøíve velice polekal, ale ten studený langoš s teplou tatarskou omáèkou umlèel mé vnitønosti a já mohl koneènì na ten zimák. Na ploše zimního stadionu poskakovaly spocené patnáctky (nebo to byly pamìtnice slavné éry P. Habery?) a v hledišti posedávali elegantnì obleèení ožralové, kteøí každou pøestávku blili na sedadlo pøed sebou. Prostì a jednoduše øeèeno byl to tøinecký Hutník. Ještì jsem si poèkal na ten bájeèný ohòostroj a poèítal jsem: stotisíc, dvìstìtisíc, tøistatisíc... no prostì nádhera. Vypadalo to skoro jako, když jsem zapálil babièce tu chalupu, ale to mì tenkrát stálo jen dvacettisíc. Celkový dojem na mne pøišel až doma a vyjádøil jsem ho do záchodové mísy (to byl asi ten studený langoš). Takže už se tìším na další roèník a doufám, že to bude zase tak fklidu akce a všici, že budou v poho a bude tam ta supr tuc tuc hudba.

zív Manheru

PROSTOR

Strana 6

Také odcházím … Mým národùm, Kamil Mrázek odchází z redakce Prostoru do dùchodu (radím udìlejte audit). Prostor bez Mrázka bude jako polévka bez mouchy nebo kráva bez slintavky. Jistì si pro vás na závìr pøipravil nìjakou dojemnou øeè. Jen si pøedstavím o èem to bude a už mám mokrý papír, na který píšu tento èlánek. Sakra, ono to nejde zastavit. Kap, kap... rychle kapesník, nebo tady vykrvacím. Jo, krvácení z nosu je prevít. Tak, kde jsem to skonèil? Jo už si vzpomínam na gymplu jako vy... sakra. Takže popøejme Kamilovi, a mu ta Amerika vyjde a tøeba vám potom pošle první èíslo svého èasopisu Space, nebo dopis z basy: „Dostal jsem Gatese!!!“ A to bude jakkoliv, zaslouží si podìkování za svoji práci v èasopise Prostor a nejenom on, ale i redaktoøi, kteøí do nìho pøispívají svými èlánky. Kamil Mrázek založil tento èasopis prakticky z nièeho (no vlastnì mìl zápalky a pak to založil – škoda 150 000 Kè a seník v tahu). 10. výherní místo na soutìži o nejlepší èasopis na Internetu v roce 2000 a grant do nadace Open Society Fund Praha mluví samo za sebe. No, tak už dost pochlebování a teï závažnìjší vìc. I já jsem se rozhodl abdikovat na funkci školního šaška a dávám k dispozici svoji svìrací kazajku, protože moje léèba na tomto ústavu skonèila. Ještì není jasné, zda úspìšnì èi ne, ale snad tìch 6 let ambulantní léèby ve mnì nìco zanechalo krom tìch desítek taháèkù, které jsem byl nucen spolykat. Na závìr bych vám chtìl všem popøát hodnì štìstí ve vašem dalším „studiu” na gymplu, a jste úspìšní jako já (no, tak zase to nemusíte pøehánìt s tím uèením).

Manheru

Èlovìk - bytost hledající smysl (Platón)

Názory

Zábavná soutìžní show 4M PROSTOR

Pøed rokem mi jeden vyuèující øekl, že na tøineckém gymnáziu uspoøádat takovouto akci, na které by soutìžili studenti, je nemožné. Já bych s ním souhlasil. Tolik problémù, které tomu pøedcházelo by odradilo nejednoho studenta. Ale nakonec se vše podaøilo a jak bych asi slovy tohoto profesora øekl, dokázali jsme nemožné. Soutìžní show se oficiálnì zúèastnilo celkem devìt tøíd (1.B, 1.C, 1.D, 2.A, 2.C, 3.A, 4.B, 4.C, 5.B) a 24 soutìžících z toho 10 dívek a 14 chlapcù. Na správné show nesmí chybìt hosté, a tak jsme byli rádi, že naše pozvání pøijali dva hokejisté HC Oceláøù Tøinec Petr Gøegoøek a Mario Cartelli a šéfredaktor Tøineckého hutníku Jiøí Wawrzacz. I pøesto, že tato akce trvala tøi hodiny studenti se bavili až foto: KM do konce. Zbyteèný strach soutìžících z vystupování byl Hosté Petr Gøegoøek a Mario Cartelli v porotì odbourán hned na zaèátku, a tak jsme mohli zhlédnout, jak se studenti stále dokáži vzájemnì bavit. Cela show se nesla v duchu parodie na televizní zábavu. A tak nechybìly soutìžní disciplíny jako „Chcete bít milionáøe“, „Brašna“ napodobující Kufr (pantomima a hádaní pøedmìtù profesorù) a také poøad „Bum bác“ (Prask), kde studenti mohli vidìt exklusivní odhalení nìkterých profesorù natoèených na video (Pan profesor Moèkoø se v kabinetì uèí èíst ze slabikáøe, profesor Filipec a Mlèoch si hrají ve vyuèování a v kabinìtì hry …) Celou show prolínaly natoèené reklamy. V toužebnì oèekáváné poslední diciplínì, která byla oznaèena jako volná, se studenti mohli sami pøedvést. Zde se ukázalo, že opravdoví studenti mezi námi stále existují. Tuto disciplínu mìli pøipravenou studenti ze ètyø tøíd. 1.C se svou vlastní volbou Miss, 1.D se scénkou o Otesánkovi, 4.B s básní a Radek Mannheim z 5.B završil volnou disciplínu se svým unikátní vystoupením v plavkách. (Všem gratulujeme.) Porota složená z redaktorù PROSTORU a pozvaných hostù v prùbìhu celé show hodnotila. Vše bylo samozøejmì spojené s cenami, kterých bylo dostatek (sladkosti, alba, diáøe, taháky, žinky, karty na Internet, „mobilní telefony“. A výsledky poroty, která hodnotila všechno kromì „Chcete bít milionáøe (kde studenti získávali ceny podle správných odpovìdí) byly takové: Soutìžní disciplínu „Brašna“ vyhrála 3.A. Na druhém místì se umístila 5.B. Høeb dopoledne. Mannheim Volnou disciplínu vyhrál Radek Mannheim z 5.B a za dívky Kristina Guziurová z 1.D. Samozøejmì, že i publikum nepøíhlíželo neèinnì, ale také se zapojovalo do soutìže. Na závìr se pøedstavila celé redakce èasopisu PROSTOR a byla pøedstaveno nové složení redakce. Šéfredaktor PROSTORU pro pøíští roèníky se stala Pavla Sližová, zástupce šéfredaktora Eva Klusová a grafickou úpravu papírové podoby PROSTORU bude mít na starosti Kamil Babula. Na této show byly také vyhlášeny výsledky studentské ankety o NEJ profesora a NEJ profesorku tøineckého gymnázia. Aby všechno bylo více objektivní. Studenti, kteøí se zúèastnili této show hlasovali v druhém kole z pìti jmen profesorek a Volba Miss ve volné disciplínì foto: KM profesorù, kteøí dostali nejvíce hlasù. A tak NEJ profesorkou tøineckého gymnázia byla studenty tøineckého gymnáia zvolena Mgr. Hana Bendová a NEJ profesorem Ing. Ivo Kantor. Gratulujeme. Porota bìhem závìreèných ceremonií seèetla své hlasy všech soutìžících studentù a NEJ studentkou tøineckého gymnázia se stala Kristina Guziurová z 1.D, NEJ studentem Jiøí Nieboras taktéž z 1.D. Kritéria pro hodnocení byla: student má mít smysl pro humor, nìco mít v hlavì, umìt se vyjadøovat, nebát se vystoupit. Tito dva NEJ jsou symbolem, že takoví studenti ještì mezi námi existují. Za redakci gratuluji k výhøe. Pøi oceòování nesmím zapomenout na pana profesora Mgr. Pavla Sikoru, který byl odmìnìn za pravidelné psaní foto: KM do èasopisu od jeho vzniku. Vìøím, že bude stále pokraèovat. Pøípravy soutìžících v zákulisí byly obrovské Jeho sportovní pøíspìvky jsou již nedínou souèástí èasopisu. Ti, co se zúèastnili mùžou povykládat, jak se jim to líbilo. Já mùžu konstatovat, že jsem byl, a doufám, že nejen já, mile pøekvapeni, že studenti se nebáli vystoupit a že stále mezi námi existují studenti, kteøí se takto dokážou bavit, protože v dnešní dobì a hlavnì zde, ve Slezsku, takovýchto mladých lidí není mnoho a takových studentských akcí také. Všem zúèastnìným tøídám a samozøejmì soutìžícím studentùm za celou redakci dìkuji. Dìkuji také hostùm, že pøijali naše pozvání a vìøím, že takováto studentská akce nebyla poslední.

Kamil Mrázek

(Další nejen informace o 4M PROSTOR, veškeré fotky jsou zveøejnìny na http://eldar.cz/prostor)

Strana 7

PROSTOR

Poezie, názory, humor

Jak je to ve skuteènosti s profesory?

Geniální šílenec, šílený genius

Snad si ještì pamatujete na mùj minulý èlánek, jak jsem psal o troše pochopení ze strany profesorù, jestliže pøece studenta nìco nebaví a nehodlá poslouchat a místo neustálého bavení si mùže radši psát nebo èíst. Snesla se vlna odporu, sice jen od jednoho profesora. Ona profesorka mi, zdá se, neporozumìla úplnì. Nemyslel jsem bavit se, ale èíst a být POTICHU! O to ale nejde. Tvrdila, že obì strany pøece musí dodržovat urèité normy, a zrovna mùj odvážný nápad porovnávala s tím, že je to totéž jako kdyby nám profesoøi „nadávali“, pøesnìji odrazovali studenta podobnými øeèmi jako: „Na to nemᚓ, „Co tady vùbec dìlᚓ, „Jsi hloupý“, „Nièemu nerozum횓. Paní profesorka øíkala, že profesoøi takové øeèi nemají, a proto se i my musíme podøídit normám a za každou cenu dávat pozor. Takové „kecy“, že jsem tak sprostý, jsou ohavné a pokládám za nanejvýš nechutné používat je. Pøesto je slyším dnes a dennì od nìkolika profesorù! Nezkoumal jsem, jestli to myslí vážnì èi nikoliv, ale takové vìty mohou studenta srazit na kolena a jeho další výsledky jdou rapidnì dolù. Existují dva typy èlovìka, kterým to nevadí: extrovert a ignorant. Ten první – extrovert – tak toho to ještì posílí a takzvanì „negativnì motivuje“. Ten druhý – ignorant – to bere „v pohodì“, jako normální vìc. No, cílem tohoto èlánku je upozornit nìkteré kantory, aby zanechali podobných øeèí. Radši nás, páni profesoøi, chvalte. Ale ne zase moc, abychom neusli na vavøínu. Shnilém… Ovšem, na druhé stranì profáky chápu. Víte, studenti se mìní, tak jako celý svìt, ano, bojím se to øíct, ale je to tak, k horšímu. Rapidnì. Tím nechci být soudcem a bez viny. Já sám mám k nim, kdo mì znáte, proklatì blízko. Dochází tedy k tomuto „generaènímu promíchávání“. Jde o každodenní dialogy dvou a více generací. A na to si nìkteøí nedokážou zvyknout. Jedna generace je konzervativní (ti starší) a druhá radikální (mladší). Je to velký problém souèasné doby, ale není na to lék, a už vùbec nehledejte øešení v tomto èlánku. Ten má na tuto situaci upozornit, abychom to tady za chvíli nemìli jako na amerických školách. Láska se dá léèit lékoøicí, ale tohle ne. Snad nìkoho nìco napadne.

David Heczko

Jsem nadaná Ráda se šprtám, v knížkách vrtám. Jsem prostì jednièka, veselá a pìkná hvìzdièka. Sedm hodin se dennì uèím, mozkové buòky pøi tom muèím. Chci být ta nejlepší a strašnì dobrá, a je jednièek plná prùkazka modrá. Vìøím, že hloupá nejsem, uèím se, ikdyž jdu lesem. Uèení mì strašnì baví, proto mám i pyšnost paví.

K

Možná nìkteøí z vás sledovali dokumentární filmy o argentinském patologovi, doktoru Jackovi Kevorkianovi. Tomuto lékaøi se pøezdívá Doktor smrt, a pomohl odejít ze svìta asi 2130 lidem. Asistoval u sebevraždy, euthanasii. Tento pojem se èím dál tím víc objevuje v novinách a v televizi a mnozí si ani neuvìdomují, jak závažný problém se tady øeší. Euthanasie naráží na spoustu pøekážek, a už mravních, etických, právnických nebo právních. V dokumentu se objevili také takzvaní „dobøí lékaøi“, kteøí na otázku, jestli nìkdy podali pacientovi smrtící množství lékù za pøedpokladu, že vìdìli o tom, že pacient chce podstoupit euthanasii, odpovìdìli, že by se nìèeho takového nemohli nikdy dopustit. Myslím si, že by tito lékaøi neváhali pomoct tøeba své

+ Vojna

Když slunce veèer zapadá V tmavou zimní noc, Vzpomínám na tebe A pøeji ti dobrou noc.

Není láska bez bolesti Není láska bez trní, Zùstaneme sobì vìrní Tøebas že jsme vzdáleni.

Leady

Tajnost

Drahá paní knihovnice Knihovna. To místo by mìlo být oázou moudrosti, klidu a ticha. Já osobnì mám knihovnu ráda, ale do té školní radìji chodím jen v nejnutnìjších pøípadech. Mám totiž strach, že vìèný „optimismus a vstøícnost“ paní knihovnice by mohly vážnì ohrozit mùj zarytý “pesimismus“ a zmìnit ho v podobný (odporný) optimismus. Paní knihovnice vždy tak “ochotnì“ kopíruje. A vždy, když navštívím ono místo, mám pak celý den takovou tu “lepší“ náladu. Doufám, že tak to baví aspoò paní knihovnici, protože mì už to zaèíná vážnì štvát.

E

David Heczko

Sebevrah

Když se tì nìkdo zeptá, Kdo tì má rád, Øekni, že já, nebudeš lhát.

Mag

matce, která má rakovinu a svíjí se v krutých bolestech. Existují zemì, které euthanasii trestají, jsou ale i takové, ve kterých je asistovaná sebevražda legální, takovým pøíkladem je Holandsko. Holandští lékaøi se ale obávají, aby jí nebylo zneužito a aby k nim nejezdili nevyléèitelní pacienti z celého svìta. Ovšem jedno se musí Kevorkianovi vyèíst, že i v pøípadì, když znal pacienta ze dvou nebo tøí sezení dokázal urèit diagnózu, která u nìkterých byla záležitostí nejménì 10èlenného konsilia lékaøù. Tady Kevorkian vystupoval velmi ukvapenì. A tak by se euthanasie rozhodnì nemìla brát. Doufejme, že se tento problém, který nám zùstal do 21. století rychle vyøeší a že euthanasii nebude nikdo z nás potøebovat.

Tìžko je rùže pìstovat Když slunce nesvítí, Tìžko je chlapce milovat, Když lásky necítí. Miluj milý, ale tajnì, Tajná láska dobøe padne, Ještì lepší hubièka Co nevidí matièka.

Leady

Pode mnou je velká prázdnota, vedle a ve mnì je zase samota. Èas se pomalu vleèe, asi dostávám køeèe. Je všude tma a chlad, já skáèu, nemìl lhát. Miluje mì, to je øeèí a lží, v mé mysli se mi mlží. Staèí jeden krátký krok a nedožiju tento rok. Ale já nemùžu, pojï, já ti pomùžu. Bìž pryè, už nechci žít, on jinou teï mùže mít. Mám nádherný výhled na mìsto, povídám vám, že i pøesto skoèím dolù, vìøte mi! Padám tmou a vítr fouká, snad sto lidí na mì kouká. Letím, jsem volná jako pták, tak to bude, ano tak. Tìžký náraz, srdce stojí, snad se moje duše spojí. Rakev mám a pomník èerný. protože mi nebyl vìrný. Ptáci volnì letí, už se mì nikdo neptá: „Co je ti?“ Jsem zase sama a sama zùstanu, snad se nahoru dostanu. Teï je mi všeho hroznì líto. Byli to oni? Ano, tito. Zase mi všechno vadí, útìcha mì hladí. Nic necítím, nic nevím, už vám snad i nic nepovím.

Monika Jakusová

PROSTOR

Strana 8

Sport, názory

Jaký je, co si myslí, jaké má záliby, kdo je …

Tomáš Houdek Narodil se 30.3.1981 v Èeském Tìšínì. Od roku 2000 hraje za Oceláøe Tøinec v dresu èíslo 3. Má pozici obránce a hraje na pravou ruku.

! Jaké byly vaše hokejové zaèátky?

! Jaké je vaše oblíbené zvíøe?

! Co považujete za první hokejový úspìch?

! Jaké obleèení nosíte nejradìji?

Žába skokan.

Èeský Tìšín.

To co nafasuju.

Nevím, já žádný hokejový úspìch nemám.

! Zamilovaná barva?

! Nejlepší trenéøi?

Šedoèervená.

Rudolf Tluszczyk.

! Co vás dokáže naštvat?

! Jaký je vᚠnejoblíbenìjší klub v NHL, za který byste hrál?

Podplacenej rozhodèí.

Nechci hrát v NHL.

! Záliby?

! Vaše nejhezèí zážitky?

Jít s Moskalem na pizzu do Tìšína.

Já nevím.

! Vaše pøednosti a zlozvyky?

! Co Vás zarmoutilo?

! Jaký je váš hokejový cíl?

Zlozvyky. Nevím, kdy pøestat. Pøednosti nemám.

! Vaše hokejové vzory?

Že se mi zase pokazí auto.

Když se mi rozbilo autíèko..

Hrát tak, abych si vydìlal na nové auto.

! Z èeho máte nejvìtší strach?

Rudolf Tluszczyk zvaný “Permoník“.

! Jakou nejlepší radu jste v životì dostal?

Teiger Woods.

! Kde jste chodil na ZŠ a SŠ?

Nežeò se.

! Oblíbení sportovci?

Na základku jsem chodil v Èeském Tìšínì na Komenského a do Tøince.Na Støední jsem byl v Tìšínì, hotelovka-cestovní ruch.

! Herci a hereèky?

Hereèka Simona Krajnová a herec Bolek Polívka.

! Oblíbený pøedmìt ve škole a proè?

! Jaký je vᚠnejsledovanìjší poøad v TV? ! Ideální dovolená?

Do školy jsem moc nechodil, a tak jsem si žádný pøedmìt neoblíbil.

! Ideálnì prožitý den?

Ne.

! Vaše vysnìné auto?

Výborný.

! Co vám chutná?

O blodnýnkách.

Veèerníèek Krakonoš.

Moje ideální dovolená? Nemám na dovolenou peníze.

! Líbí se vám Tøinec jako mìsto?

V posteli.

! Jaký vztah máte k tøineckým fanouškùm?

Wolswagen “Brouk“ Newbeatle.

! Jaké máte nejradìji vtipy?

Jahodová polévka s klobásou..

! Máte šastné èíslo?

! Kdybyste mìl možnost pøejmenovat tøinecký klub, jak by se jmenoval?

! Jste povìrèivý?

! Dìkuji za odpovìdi

HC …, vìdìl bych, ale nemùžu to uveøejnit.

12° Jo.

Hutnický den mýma oèima

Na hutnický den chodí skoro všichni lidi co znám. Èlovìk by si myslel, že tam jdou urèitì proto, aby navštívili nìkolik stánkù s obèerstvením, okoukli pár známých osobností a potoèili se na kolotoèích. A samozøejmì si koupili ne zrovna levný lístek. Ale jen málo lidí lístek doopravdy mìlo. A proè taky? Podávání pod plotem šlo tak snadnì. A stánky? Nejvíc lidí stálo samozøejmì u tìch, kde se prodával alkohol. Dùsledkem toho také bylo, že už v pìt hodin odpoledne bylo prostranství plné rùzných „ochmelkù a ochlastù“. A kdo by si nevybral v programu? Dìtský koutek, lidová veselice, èeští a dokonce slovenští muzikanti, folklór a fotbal. Takže co z toho plyne? Hutnický den mùže být skvìlý nebo naprostý oprus. Záleží na tom, jak se na nìj díváte a s kým ho trávíte.

E

Blíží se konec!

Už jenom jeden mìsíc a zaènou ty krásné, nádherné, proslunìné, svobody plné, nádherné a úžasné letní prázdniny. Tyto dva mìsíce, mimochodem nejlepší èást roku, budou vskutku oázou klidu v jinak tak „trpkém“ životì studenta. A tak jenom doufám, že je nepromarníte brigádami a poøádnì si je užijete, protože pak vás opìt èeká deset mìsícù školy a byla by vážnì škoda neužít si slunce, vody a hlavnì svobody a zábavy.

E

Veronika Giraczková

Ze sportovních výsledkù

Sálová kopaná – okresní kolo

V závìru této soutìže hraném vyøazovacím zpùsobem postoupili naši fotbalisti do semifinále, kde prohráli na penalty s SPŠ F-M. V boji o tøetí místo pak porazili SOUT F-M 2:0

Odbíjená – okresní kolo Družstvo starších žákyò obsadilo 5. místo pøi celkové úèasti 7 družstev.

Lehká atletika – starší žactvo

Pokles výkonnosti v tradiènì silné disciplínì naší školy je tu. Dìvèatùm ani hochùm se nepodaøilo postoupit do okresního kola ani v Poháru rozhlasu ani v Atletickém ètyøboji. Doufejme, že to nebude jev trvalý.

Oèekávané akce

Závìr školního roku bude už potøetí patøit Olympijskému šestiboji tøíd. Akce probìhne ve støedu 27.6.2001 za úèasti hochù z Èadce i Èeského Tìšína. Do soutìže o hodnotné ceny se zapojí šestnáctièlenné kolektivy jednotlivých tøíd ve sprintu, skoku do dálky, vytrvalostním bìhu, šplhu, hodu granátem nebo míèkem a plavání.

Mgr. Pavel Sikora

Redakce PROSTORU pøeje všem nádherné a zajímavé prázdniny