3.
číslo
Sever
Co se ještě neví?
Nezávislý časopis 24.střediska
Ročník I. • Cena 2 Kč • Cena 2 Kč • Cena 2 Kč • Cena 2 Kč • Cena 2 Kč • Cena 2 Kč • Cena 2 Kč • Ročník I.
Autofii REDAKCE Psychotest: Radana MZZD: Lucka + ·tûpán Recenze na film Radana Psychoporadna Ranãa Mráãkova rubrika Mráãek Computer madness ·mudla Hlody Lucka Grafická úprava ·tûpán Ilustrace Martin, ·tûpán, Karolína OSTATNÍ Rozhovor Blanka Slovníãek Silmarilu Hejkal Spe‰l thenks tu: Franta za pÛjãení xeroxu
Obsah.........................................1 Úvodník .....................................2 Mrtvola za zavřenými dveřmi ....3 Recenze na film Město Šílenců..4 Svátky a narozeniny ..................4 Drby ...........................................5 Hlody .........................................6 Psychoporadna ..........................7 Psychotest II ..............................8 Rozhovor se Šmudlou ................9 Mráčkova rubrika ....................10 Hejkalův slovníček..............11,12 Šmudla’s computer madness ...13 Poezie ze Žalý ..........................14
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 1
Tento úvodník, jsem psal poté co mi tu zbylo pořád volný místo. Berte ho s rozz e r vou atd… Ta k s i ř i k á m , ž e a by tu nebylo to samý co minule, mohl bych tu napsat něco k obsahu. Protože začít od konce je moc chaotický začnu od začátku. Na stránce naproti je obsah (snad v něm už nejsou chyby). Co bude pod nim to fakt ještě nevim. Na týhle stránce je úvodník. O tom zatím moc nevím. Na příští stránce je Mrtvola, tu asi skritizovat nemůžu, protože sem jí taky psal. Dál je Recenze na film, k té bych jenom chtěl dodat, že ten film jsem nevybral já s Delíkem, ale Radana (nebo alespoň tvrdila, že ví na co jdeme). U Svátků a narozenin - doufám, že tam nejsou nesmysly. U drbů bych chtěl jenom upozorn i t , že j e n ep í š u j e nom já, tak mi za ně nenadávejte. Hlody? O těch mě zrovna nic nenapadá. Psychoproadna je celkem dobrá, Psychotest taky. Rozhovor se Šmudlou taky jde (tím jsem nechtěl říct, že je špatnej) Mráčkovo malování je celkem zajímavý - je v něm vidět typicky ženskej přístup k práci. Hejkalův slovníček je zajímavej, možná příště zas něco napíše. Teď ke Šmudlově rubrice. Je fakt dobrá. Jen by si mohl koneãnû vybrat nûjak˘ho dobr˘ho v˘robce poãítaãÛ (Apple). Pak uÏ zbejvaj jen Básniãky od holek. Já osobně bych nic takovýho nevymyslel, asi proto, že mě tohle nikdy nebavilo. No, co t e ď? Tak třeba o obrázcích jsem ještě nic nenapsal. Dělali jsme je já, ségra (tj. Karolína), Garfield je z Infernetu a Robomiš a Zrůdu s brokovkou dělal Martin (kamarád ze školy). Snad jsem na nikoho nezapoměl - jestli jo, tak se omlouv ám. N o výborně - uŽ JSEM SKORO NA KONCI STRÁNKY. TEĎ TAM JEŠTĚ NAHÁZÍM NĚJAKÝ OBRÁZKY A JE TO. JESTLI JE TEN úvodník plný zdánlivých chyb je to umělecký záměr! Mějte se rádi kamarádi (snad mě Jů & Hele nezažalujou)
?
Čau Štěpán No a na závěr, jestli se vám zdá že tu něco chybí, něco by se dalo vylepšit nebo byste sem chtěli něco celé napsat budu/em jenom rádi. Takže pište atd… Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 2
†Mrtvola za zavfien˘mi dvefimi† Detektivní příběh od Lucky a Štěpána Ranča se vracela domů ze zoologické zahrady, kde pracovala. Otevřela dveře bytu a v tom zaslechla Delíka jak tancuje kolem televize a křičí“ „Should I stay or should I go!“ Chvíli stála ve dveřích pokoje a koukala vyděšeně na Delíka, potom se rozhodla, že odejde do kuchyně. Delík se otočil a řekl: „Co na mě tak, koukáš, ty nemáš ráda mobily? Já bych hrozně jeden chtěl.“ Celou cestu od tramvaje (a i v tramvaji) Franta běžel, aby mohl být co nejdřív u svého mobilu, který, jak si zatím myslel měl ležet zapomenutý spokojeně doma s adaptérem v zadečku. Franta otevřel dveře, podíval se na podlahu a hned ho napadlo: „Na co platím tu novou uklízečku, když jsou tu tyhle šlápoty!“ Vyběhl po schodech a chtěl si vzít svůj mobil. „Kde jen může můj mobil být? Že bych ho dal do postele k mojí Kočce?“ Ani tam však nebyl. Byly tu jen šlápoty. Řekl si, že mu asi uklízečka mobil ukradla. Franta se vydal po šlápotách. Došel ke dveřím a otevřel je. Naskytl se mu pohled na mrtvou uklízečku. Nejdříve chtěl zamobilovat na policii, ale potom si uvědomil, že mu mobil ukradli. Rozhodl se najít telefon, jenže po letech s mobilem už zapomněl, kde ho doma má a jak se s ním zachází. Po půl hodině telefon konečně našel. A ještě půl hodiny mu trvalo, než přišel na to, jak se sním zachází. Když Delíkovi zazvonil na stole telefon, uplynuly už dvě hodiny od toho co Franta přišel domů. Delík zrovna čekal telefon od Ivy, a tak se Frantovy ve sluchátku ozvalo místo obvyklého: „Policie, čím vám můžeme pomoci?“ Delíkovo zamilované: „Miláčku, to jsi ty?“ Franta chvíli zaraženě mlčel. Že by přece jenom zapomněl jak se ovládá telefon? Pak se nesměle zeptal: „Je to číslo 158?“ Delík se chvilku omlouval, a když zjistil, kdo volá, tak byl velmi potěšen, že po tak dlouhé době zase slyší Frantu. Vyslechl si jeho problém s mobilem, ale mnohem hodně víc ho vyděsila mrtvá uklízečka. Před tím, než Delík zavěsil, ještě Frantovi slí-
bil, že se vše pokusí vyřešit, co nejdříve, a že jeho mobil určitě brzo najdou. Pak si vzal kabát proti dešti a vyrazil domů, kde na něj čekala jeho manželka Ranča. Dnes se Delík domů výjimečně těšil. Bylo totiž 29. 1. a měl 26. narozeniny. Byl zvědavý co dostane. Odemkl dveře a ucítil vůni připáleného dortu. (Ranča totiž koukala na 538. díl Beverly Hills.) Když uslyšela klapnutí dveří rozběhla se do kuchyně, ale bylo už pozdě. Dort byl už spálený. V tom přišel do kuchyně Delík. Ranča tam chvíli bezradně stála s utěrkou v ruce a pak se rozhodla, že si udělají hezký večer i bez dortu a zavřela troubu. Po večeři, která se jí naštěstí povedla, protože zrovna běžel pořad Policie pátrá, vyšetřuje, který Ranča nesnáší, dala Ranča Delíkovi svůj dárek. Delík ho rozbalil a celý dojatý Ranče poděkoval, protože dostal svůj největší sen mobil. Hned si však vzpomněl na Frantův mobil a úsměv mu na chvilku zmizel ze tváře. Pak si, ale začal s mobilem hrát. Prohlížel ho s obou stran, pak začal zkoušet různá tlačítka, až se na displeji objevilo: ‚Číst zprávu‘. Delík zmáčkl čudlík. A na displeji se objevilo: ‚Franto, tenhle víkend budu mít volný mikrobus. Zdeněk.‘ Tentokrát mu úsměv zmizel podruhé a naposled. Teď už nebylo pochyb o tom, čí je mobil doopravdy. Vše bylo otázkou několika minut. Delík odvedl zdrcenou Ranču na stanici, kde mu začala vyprávět, jak sháněla mobil a seznámila se s Broučkem a ten jí řekl, že jí mobil sežene, tak mu dala peníze, a už nemohla couvnout. Že Bouček uklízečku zabil nevěděla a tak dostala jen 1 rok vězení, zatímco Broučka odsoudili na 8 let. Delík šel svou manželku doprovodit , až do vězení a slíbil jí, že jí bude chodit navštěvovat. Jakmile se, ale zaklaply dveře věznice, Delíkovi se na tváři objevil usměv, který už neměl zmizet, šel totiž domů, kde na něj čekala Iva, se kterou teď mohli být celý rok spolu.
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 3
Recenze na film od Radany
Mûsto ‰ílencÛ: Město šílenců je úžasný superhit, který právě přichází do videopůjčoven. Dostalo se mi té cti toto výtečné a bezchybné dílo též vidět, takže vám o tom něco napíšu. Je tomu už nějakej pátek, co jsme se s Delíkem, Luckou a se Štěpánem vypravili do kina. Ten film, který vybrali kluci, se na první pohled zdál docela akční. Kdysi dávno slavný moderátor se náhodou připlete do muzea zrovna v době, kdy tam přijde bývalý zaměstnanec prosit o místo. Když mu ale majitelka muzea odmítne místo vrátit, vytáhne na ni pistolku. Jako rukojmí vezme třídu prvňáčků, kteří tam právě byli na exkurzi. Po té, co postřelí omylem svého nejlepšího kamaráda, se mu celá situace vymkne z rukou. Televize začne akci z muzea vysílat v přímém přenosu a ze zoufalého člověka prosícího o práci udělá zvrhlého šílence a vraha. Moderátor, který původně chtěl ze situace vytěžit, se nyní snaží tomu chudákovi pomoci. Po čase však zjistí, že
už není cesta. Takto rozjetá akce už nejde zastavit. Prosadí proto, aby se propustili všichni rukojmí a snaží se donutit toho zoufalce, aby se vzdal. Ten se však zastřelí. Totálně dojemný konec. Bylo to trochu k zamyšlení, trochu to hrálo na city, ale hlavně hrozně zdlouhavě nudný. A to není pouze můj názor. Jak jsem se tak rozhlídla kolem, tak někteří se nudili tak, že místo na plátno se dívali radši někam jinam. Do příště čau Ráďa
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;
ÚNOR : Bubáček Mája Mráček Lenka Juan BŘEZEN : Jitka Lusk Helena Drobka Křemílek Lenka
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;
* 9. 2. * 10. 2. 21. 2. 21. 2. 22. 2.
19 18 sv sv sv
2. 3. 7. 3. 10. 3. 17. 3. 24. 3. 31. 3.
11 sv 9 11 17 18
* * * * *
Angelo Kelly (Kelly Family) Ricky Martin Red Dogg (C-Block) Lars Ulrich (Metalica) Tom Hamilton (Aerosmith) Rick Jordan (Scooter) Mel Gibson Michael Stripe (R. E. M.) DJ Bobo Marilyn Manson
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
23. 12. 24. 12. 24. 12. 26.12. 31. 12. 1. 1. 3. 1. 4. 1. 5. 1. 5. 1.
17 27 29 35 47 31 43 39 31 30
strana 4
Krtek a Fredy na lyÏáku Víte že Fredy i Krtek sice jeli na lyžák, ale sotva dojeli do Krkonoš utekli do ztracené chaloupky a… …a pak už je nikdo neviděl.
Spor na venkovû Náš zvláštní zpravodaj ze severských krajů (Chabry, Minsk, Vladivostok…) nás obeznámil o tom, že hned po lyžáku se Krtek rozhodla svého manžela zabít pro absolutní nespolehlivost.
Hloup˘ Po‰tolka Také se vám zdá, že je Poštolka Pravda o Delíkovû ruce Víte, jak Delík přišel ke své zloposlední dobou nechápavý a natrvrdlý? Náš zvláštní zpravodaj mené ruce? No, to je přece úplně zjistil čím to je. Poštolku opustila jasné. Strkal zase ruce tam, kam neměl, ale tentokrát ho při tom jeho láska Andy a našla si někopřistihla jeho manželka Ranča a ho jiného. Poštolka si myslí, že je okamžitě ho zmlátila basebolkou. to určitě kvůli jeho chytrosti a (Historku o bruslení si vymyslel, nějak mu to vlezlo na mozek. protože nechce aby o tom někdo Pravda o Mráãkovy a věděl a také proto, aby mu Fredy malování věřil, že umí bruslit.) Poté, co se mráček dozvěděla, Bubáãek zase vyrostl! že už i média ví vše o ní a o Bubáček vyrostl o další 2 cm. šéfovi IPB. Napsala velmi věroTím dosáhl výšky, kterou překohodný popis toho jak doma malovala atd. Věrohodnosti dopi- nal úroveň Petřínské rozhledny. Redakci zdělil, že se rozhodl su napomohlo i to, že na něj dostat do Guinessovy knihy dostala dvojnásobně placené rekordů. volno. Protože jak sama v minulém článku zmínila, šéf má ženu, děti apod. Pozor! Takovéto problémy se mohou stát i vám! Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 5
Kr tek: Šmudla: Šmudla:
„To je horší než být těhotná.“ „Na tvym místě bych si radši tohle odnes na Svornost a měj pokoj, než bejt devět měsíců těhotnej a pak se s tím ještě celej život tahat.“
Blanka:
„Flašky si pojďte nafasovat.“
Lucka: Lucka: Mája:
„Šmudlo budeš muset snést Máju!“ „To radši skočím.“
Lucka: „Jak poznáte kroj vodních skautů?“ Lucka: Podkolenka: odkolenka: „Je úplně promočenej.“ „Povolání, to je to, co dělám po nocích.“
Iva: Iva:
Lucka: „Roku 1415,… v kostnici…“ Lucka: Podkolča: odkolča: „…se narodila Lucie Kudělová.“ Xy:
„Buď něco vymyslej, a nebo ..(dlouhá pauza).. nic nevymyslej.“
Mája: Ráďa: Ráďa:
„Já nevim, co máte proti Bubáčkovi!?!“ „To je moje věta.“
Delík: Kr tek:
„Začíná třetí světová a já jsem Clinton, Štěpán je Husajn…“ „A Fredy je Lewinská.“
Fredy: Fredy:
„Ale tenhle autobus jezdí odsud (Vozovna Kobylisy) k nám, takže ty Ukrajinci jezdí z Kobylis k nám (do Chaber) stavět velký vily.“
Šmudla: Šmudla:
„Štěpán bude stát nahoře na schodech a dělat kojota.“
Lucka: Lucka: Kr tek:
„Zavřeme Radílka s Májou do televizárny.“ „To je dobrej nápad.“
(Problém, nemáme kam pověsit mapu) Šmudla: Šmudla: „Mám ji pověsit místo Svojsíka?“ Štěpán
(o Šmudlovi) :
„On nemůže byt agresivní, vyvracelo by to moje teorie.“
Blanka: Lucka: Lucka: Blanka: Radana:
„Rančo tobě už je deset, ne?“ „Ne, jí je už jedenáct.“ „Tak to jsem si oddechla.“ „Já vím.“
Blanka:
„Ranča mě zase nakopla, píšu si.“
Ranča : Kobča: Ranča:
„To není fér, já dostávám menší kapesné než moji sourozenci.“ „Vždyť jsou starší.“ „No jo, čím seš starší, tím častějc chodíš do hospody.“
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 6
Milá poradno, MÛj problém se t˘ká mé okouzlivosti a dokonalosti…atd. Má mû rádo spoustu klukÛ a v‰ichni se na mû lepí, ale má to jednu nevíhodu. vÏdy, kdyÏ se do mû nûkdo zamiluje a podívá se na mû nemÛÏu mluvit a chodit. TakÏe stojím prakticky na místû a uÏ jsem se dobr˘ch 20 let nepromluvila. Zachránilo mû jenom to, Ïe mÛÏu psát, a Ïe jsem vám mohla napsat. Dobromila 21 let Milá Dobromilo! Rada je snadná, staÀ se slepcem a neuvidí‰, kdy se na tebe kluci koukají. Tvoje Poradna
Poradno! MÛj problém se t˘ká mého okouzlujícího vzhledu. Jsem velmi krásn˘ a pÛvabn˘ muÏ v nejlep‰ích letech. Jediné co mi kazí mÛj dokonal˘ vzhled jsou moje plachÈáky chtûl jsem fiíct u‰i. Jsou pfiíli‰ velké a odstávají mi. Co mám dûlat? Lukበ11 let Úchvatn˘ Luká‰i! TvÛj problém je vyfie‰en. Kup si dívãí klapky na u‰i. Doporuãujeme ti ty rÛÏové, budou se na tobû krásnû vyjímat. Tvoje poradna
Poradno! Jsem absolventka matefiské ‰kolky. S tímto Milá poradno! dopisem mi pomáhala moje sestra, která uÏ UÏ od maliãka mám jedno tajné pfiání. Chtûla nûjaká písmenka umí. Ale teì k problému. bych mít miminko. Nikomu jsem to nefiekla, Moc se mi líbí jeden kluk z vedlej‰í tfiídy. protoÏe jsem na to byla moc malá, ale kdyÏ Myslím, Ïe ho miluju. I on mi dává najevo, jsem dospûla fiekla jsem si, Ïe uÏ to nebudu Ïe by mû mohl mít rád, ale nevím jestli si skr˘vat. Ale kdyÏ jsem to fiekla rodiãÛm, mysleli nedûlá srandu. Dokonce i báboviãky na píseãku mi neroz‰lapává a pfii obûdû se na mû si, Ïe jenom vtipkuju, ale já to myslím váÏnû! pofiád usmívá. Mám ho brát váÏnû? Alenka 8 let Irma 5 let Milá Alenko! Irmo! Myslím si, Ïe je to dobr˘ nápad, ale nejsi na Urãitû tû miluje z celého srdce., protoÏe to tro‰ku malá? Myslím Ïe bys mohla je‰tû jestli ti opravdu ty báboviãky neroz‰lapává trochu poãkat. bude to láska aÏ do smrti. Tvoje Poradna Tvoje Poradna Poradno! Mám problém. UÏ se blíÏí vysvûdãení a já budu mít samé jedniãky, kromû tûlocviku. Paní uãitelka mi fiekla, Ïe budu mít dvojku. A to jsem pfiitom zhubnul o 20 kg, protoÏe pouÏívám ty pfiípravky z reklam. Ale paní uãitelka mi fiekla, Ïe váÏím pofiád hodnû. Asi se zbláznila protoÏe uÏ váÏím pouh˘ch 295 kg. Jak mám zafiídit abych dostala jedniãku? âlen Maxi Turbolenc Milí turbolenci! 295 kg je je‰tû pofiád docela slu‰ná váha. Mûl by si shodit alespoÀ 95 kg a nebo se na tûlocviku víc snaÏit. Tvoje Poradna
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 7
Psychotest 2 od Radany
J ste brutální ke zvířátkům? Chcete si pořídit domácí zvířátko? Jste si však jisti, že k němu nebudete brutální? Okolí vás sice zná jako mírumilovného člověka, sám o sobě tvrdíte, že byste ani mouše neublížil, ale co ve vás skutečně dříme zjistíte, až pomocí tohoto psychotestu.
1) Zdá se vám často, že jste křeček s velkými zuby? (Pokud máte nějakou úchylku, není vyloučeno, že se vám může zdát i o jiném hlodavci - podstatné jsou ty velké zuby.) 2) Máte sám velké zuby? 3) Máte křivé zuby? 4) Chováte se vždy slušně? 5) Máte velké uši? 6) Chtěl byste mýt chlupy na zádech? 7) Láká vás syrové maso?
Vyhodnocení: Sečtěte si své kladné a záporné odpovědi. Převažují odpovědi ANO: jste velice a agresivní jedinec, který se vyznačuje velikou inteligencí. Možná proto vaše okolí ani netuší jakou brutalitu a nenávist v sobě dusíte. Nedoporučuji si pořizovat jakékoliv zvíře, mohlo by se stát, že vaši přátelé by u vás našli rybičky na suchu, papouška udušeného, želvičku bez hlavy, apod… Dále se nebudu rozepisovat, některé z vás by to mohlo inspirovat. (Upozornění: Za týrání zvířat jsou dost vysoké tresty.) Převažují odpovědi NE: Jste člověk, který není schopen sám sebe vidět reálně. Jste trochu namyšlený a nepřístojně sebevědomý, vládnete silnými slovy a ve skutečnosti jste zbabělý slaboch. Jste natolik mírné povahy, že byste zvířátku zajisté neublížil, přesto koupi nedoporučuji. Nejste schopný se starat o někoho jiného, než sám o sebe. Pokud jste: ve 4. otázce odpověděl ano, jste lhář. Doporučuji udělat test znova a pravdivě.
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 8
B – Blanka + Š – Šmudla B: „Jako zkušeného diskutéra se tě na úvod zeptám, co by si se zeptal sebe na úvod ty?“ Š: „Jak se máš? - Dobře, díky.“ B: „To je fajn, jsi naložen dobře, tak se prosím představ a vysvětli nám svou verzi teorie chaosu?“ Š: „Míra entropie systému je přímo úměrná snaze zvládnout ji.“ B: „Jak vzpomínáš na dobu, když si byl „takovej malej Šmudla“(tzn. na dobu tvého vstupu mezi nás)?“ Š: „Ale jo. Co konkrétně?“ B: „No, jak bylo?“ Š: „Znáš to. Když je člověk malej, tak mu všechno připadá velký.“ B: „A co bylo největší?“ Š: „No největší byl rádce, to dá rozum.“ B: „A prozradíš, kdo to byl a co jsi od něj převzal pro svou práci?“ Š: „Jmenuje se Petr a my mu soukromě říkali Melounek. Byl jsem malej a rádce byl božstvo. Víc jsem si vzal od dalších rádců: Matesa, Rokršta, Grizzlyho, Sviště a Myšáka. Pak už jsem byl rádce já a většinu postupů si nacvičil v praxi.“ B: „Tak jsi přiznal, že jsi rádcoval. Jaký myslíš, že jsi byl?“ Š: „Vážně?“ B: „Jsem si jistá.“ Š: „Já myslím, že jsem byl docela měkkej. Jinak jsem byl hroznej, surovej, nespravedlivej
a línej flákač.“ B: „Nechceš to raději přehodnotit?“ Š: „Co bych měl na tom hodnotit. Pokud to chcete opravdu vědět, zeptejte Štěpána.“ B: „Štěpáne, co by si nám řekl o rádci Šmudlovi?“ Štěpán: „No, já si myslim, že byl surovější, hroznější, nespravedlivější, línější a měkčí.“ B: „Prostě se na tebe vzpomíná, což je pro tebe celkem dobrá vizitka. A co teď? Kde jsi teď? Na které větvi střediskového stromu teď sedíš?“ Š: „No, myslíš si, že se na „výše jmenované rádce“ nezapomíná? No jinak sedím na větvi, která je čím dál tenčí. Ne moji vinou. Alespoň doufám.“ B: „Jak to - tenčí?“ Š: „Je nás nějako méně.“ B: „We shall over come.“ Š: „Jo, to asi jo. Ale s kým, to je otázka.“ B: „No, všichni spolu ne?“ Š: „Doufejme, že ano. Ale kdo, kdo?“ B: „Uvidíme. A co jinak Jiří Hubka? Co ještě plánuješ na léta příští?“ Š: „No hlavně prolejzat ve škole, možná, že dostanu nějaké veledůležité funkce na střediskovém sněmu?“ B: „Držíme ti palce. A co dámy?“ Š: „Dáma se hraje na šachovnici. Já se stýkám s holkama,
maximálně slečnama. Dámy nerad. Maj nos nahoru.“ B: „Dobrá tak slečny, dívky, případně sestry skautky?“ Š: „Ale dyť víš. A vůbec, všichni víte. Dobrý.“ B: „Tak že všechny máš rád a některou miluješ?“ Š: „Naprosto přesně. Akorát se musej rozhodnout, která je která. A miluju min. dvě.“ B: „Maminku a Evropu2?“ Š: „Ty poslouchám, ne?“ B: „A vyplácí se ti to?“ Š: „Já myslím, že jo. Není to na mně vidět?“ B: „Je samozřejmě. Kveteš jako kosatce. A co by jsi doporučil těm, co od tebe čekají nějaké moudro?“ Š: „If young only knew, if old only could? Kdyby jen mladí věděli, kdyby jen staří mohli?“ B: „Díky. A co poselství závěrem?“ Š: „Usmívejte se na sebe. Než vám úsměv ztuhne na rtech, budete veselý lidi.“ B: „Ještě jednou děkuji.“
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 9
MRÁâKOVA RUBRIKA
Pfiíbûhy ze Ïivota, aneb co se mÛÏe stát i vám
Jak jsme doma malovali Když jsem si přečetla druhé číslo našeho nezávislého střediskového časopisu ‚Co se ještě neví,‘ dozvěděla jsem se o sobě spoustu věcí, které jsem se rozhodla uvést na pravou míru. Bude to o malování a o mém vztahu k mému pracovišti. Začalo to asi v polovině září, když jednou přišla mamka domů, a řekla: „V říjnu se začíná malovat.“ Všemi to strašně otřáslo. Když jsem si představila tu hrůzu, kterou budu muset projít. Maminka se rozhodla, že ve všech pokojích se bude dávat nový koberec, bude se předělávat celý špajz a balkón, upravovat předsíň. Od té doby jsem se v noci budila zalitá studeným potem, jak se mi zdálo o tom, že na mě spadla skříň, nebo nedej bože nevystačil koberec. Kobercema to vůbec začalo. Na to se musela sejít celá rodina, a to byl tak akrobatický kousek, že se to prostě nedalo zvládnout. Nakonec jsme byli já a mamka nuceny v jeden den odejít dřív z práce a všichni jsme se slavně sešli. Dorazili jsme do krámu, který taťka vyhlédl, a podařilo se hned na první pokus. Všem se zalíbil jeden druh koberce, který měli v různých barvách. Jenže ouha! Barvy, které jsme vybrali, bohužel, vůbec nevyráběli. Akorát tu barvu do ložnice. Takže se začalo s malováním ložnice a dál se sháněli koberce. V sobotu to vypuklo. Všechen nábytek z pokoje pryč, vymalovat, nábytek umýt, a zase nastěhovat. Pokud někdo z nás byl natolik naivní, že se chtěl najíst, musel nejprve dokázat, že v něm dřímá něco z akrobata. Lednice a kuchyň byly zastavěné skříněma. A co teprve oběd. Mamka mě vyslala pro grilované kuře. Jenže zrovna ten den nebyly na skladě. Takže jsem musela jet tramvají až do tržnice, tam koupit kuře a zase zpět. Ten den nám byl pomáhat strejda, takže přednostní právo k sezení získal samozřejmě on. Ostatní jedli, kde se dalo. Já osobně jsem jedla na roli koberce. Po obědě se začalo uklízet. Večer jsem byla tak strhaná, že jsem zalezla brzo do postele. Ale co se nestalo. Taťkovi rupla postel,
a on se jí různým ťukáním, pilováním a vrtáním pokoušel spravit. Přestal s tím teprve po půlnoci. A druhý den ráno se zase pokračovalo. Po tomto víkendu jsem v noci hrůzou nespala, ale to nejhorší mě teprve čekalo. Další týden se maloval náš pokoj. Zatímco si všichni užívali pohody a nicnedělání na rádcovském kurzu, jedli, spali jak chtěli, vůbec se nenamáhali, musela jsem doma stěhovat a uklízet. Sestra se rozhodla, že moje morče má hnusnou ohrádku. Opět jsem byla vyslána do tržnice, kde jsem byla koupit nové lino na tuto ohrádku. Mám pocit, že o tomto víkendu jsem zemřela vyčerpáním. Ale morče je v novém a ohrádka je přímo výstavní. V sobotu večer jsem byla tak zničená, že jsem se zamkla do koupelny s mými květinami, a asi tak dvě hodiny jsem pouštěla vodu, aby si všichni mysleli, že ty kytky myju, a nevyžadovali po mě žádné další výkony, zatímco já jsem tam spala. Když se blížila neděle večer, poprvé v životě jsem se těšila do práce. A další víkend mě před stěhováním zachránilo jedině to, že jsem jela na turnaje na Žalý. Byla teprve polovina listopadu, a u nás doma už bylo téměř vše vyleštěné a načinčané. U nás v pokoji jsem si nemohla ani sednout, aniž by to moje sestra neokomentovala něčím jako, že zbytečně špiním, nedej bože, abych někde zapomněla papírek. Bylo to zkrátka neosobní sterilní prostředí. A další malování bylo ještě na programu. Řeknu vám, že pokud by se mi tenkrát naskytla jakákoliv příležitost k tomu, abych si někde užívala s kýmkoliv, kdo by měl peníze, asi bych ho přemluvila k tomu, aby mi koupil nový byt. Mám pocit, že zařizování by bylo mnohem jednodušší. Jenže bohužel, i když v IPB mám spoustu šéfů, a možná i bohatých, ani jeden mi nic podobného nenabídl. Jinak bych po tom skočila. Takže jsem pořád v oddílu, a možná, že začnu jezdit i na akce, než se mamka rozhodne pro další vylepšení našeho bytu.
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 10
p
r
o
č
Malý slovníček termínů 45. střediska SILMARIL
a
s
o
p
i
s
p
ř
i
p
r
a
v
i
l
H
e
j
k
a
l
Vážený čtenáři, jsi jistě překvapen, že se na stránkách výlučně střediskového časopisu setkáváš s příspěvkem ode mne. Jsem nejen členem úplně jiného střediska, ale navíc jsem našel odvahu/drzost (nehodící se škrtněte) Ti do Tvého časopisu Tvého 24. střediska něco o zcela jiném středisku i psát! Snad mne alespoň částečně omlouvá, že se naše dvě střediska poměrně mohutně míchají na formálních i neformálních akcích (Obvodní sraz, Pátek 13., závody, Silvestr, Cinema party, SMS…). Po několika (mnoha) vašich nechápajících pohledech při použití pro mne tak samozřejmých slov jako fatálka nebo hrotit mne napadlo, že by nebylo na škodu přiblížit vám pár výrazů, které zakotvily v mluvě členů našeho střediska v průběhu devíti let bohatého života Silmarilu (nic proti vám, „starcům“). Některé jsou zcela nové, jiné jsou používané v nezvyklé souvislosti. Největší zásluhy na tomto poli má nesporně Joe, vůdce našich roverů. Tučně jsou vytištěny termíny, kurzívou je uveden typický příklad jejich užití, obyčejné písmo termíny vysvětluje, případně pátrá po etymologii, prvním použití slova a jeho historii. Čísla v závorkách značí samostatný význam /např. fatálka má dva významy, (1) a (2)/. Uzávorkované viz - (viz) - odkazuje na slovo popisované v tomto slovníčku. Příjemnou četbu. Doufám, že se některé výrazy uchytí i u vás.
nádraží - škola z 200 na 1500 metrů, t.j. 3 okruhy po okolí) „A kdy už tam budem? - Neblbni, neptej se jich, to byla BP!“
BP - zkratka pro „blbý připomínky“; poprvé na táboře Fatálka (viz), kde bylo uváděno jako důvod pro noční hlídku (po otázce „Kdo bude mít dneska hlídku?“ nebo „Hlídám dneska?“); za BP se trestá (kromě BP o hlídkách - viz výše) deseti kliky, ve specifických případech velení vykonává opak žádané činnosti dokud BP spolehlivě neustanou - např. při BP: „Kdy už tam budem“ je cesta neustále prodlužována (nejdelší známý případ tvoří prodloužení trasy
Fatálka - (1) zapeklitá situace, při níž hrozí újma někomu či něčemu „No, to je fatálka.“ - (2) název chlapeckého tábora 1996 „Byl si na Fatálce?“
Čaj o šesté - jméno úterního posezení VR (viz), rádkyň, rádců, roverů, činovníků, návštěv v klubovně s více než čtyřletou tradicí; s cca 80% pravděpodobností tam lze každý týden zastihnout důležité členy střediska; koná se i o prázdninách, účast dobrovolná „Budeš na Čaji?“ Dmýchač - ten, kdo dmýchá (viz) „Jo Olda, to je dmýchač.“ Dmýchačka - situace, kdy je někdo dmýchán (viz) „To je ale dmýchačka!“ Dmýchat - zkoušet kolik ironie, vtipů na svou adresu, kanadských vtípků a jiného příkoří dotyčný snese „To jsme ho sedmýchali!“ Dobrovolnej - neboli dobrovolný klik/dřep navíc, který povzbuzuje morálku trestaného; při trestu např. 10 kliků je čestnou povinností trestaného vykonat jeden klik navíc, celkem tedy 11 kliků „A nezapomněl si na dobrovolnej?“ DVT - zkratka pro funkci „denní velitel tábora“; oficiální osoba ve skautském kroji zodpovědná za úspěšný průběh dne na akci (v drtivé většině na táboře); DVT může být jen člen VR (viz); DVT funguje od počátku Vlků (viz) „Já nechci bejt zejtra DVT!“
Fatálkář - (1) člověk zabředlý ve fatálce či ten, kdo ji způsobil - (2) člověk, který fatálky způsobuje sobě či
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 11
jiným až příliž často „Jo, to je hroznej fatálkář.“ Fialka - označení pro latrínu či toaletu obecně „Kdo se mnou jde na fialku?“ Ganga - název legendárního silného čaje nakoupeného v obrovském množství střediskem a jednotlivými jeho členy; poslední známý výskyt Gangy ve 45.středisku je krabička věnovaná Jobem do Hejkalova archívu „Stavby jenom vázaný a Ganga každej den junáckej stát!“ Hrotit - vést něco do krajností, či příliš brzy se něčím zabývat - přídavné jméno: vyhrocený, podst.jméno: hrotič „Hele, nehroť to - problémy, které příjdou, se budou řešit až příjdou!“ Hrotička - název chlapeckého tábora 1997 „Jó, Hrotička - to byl tábor!“ Nádmyšník - (1) ten, kdo je dmýchán - (2) ten, koho je lehké dmýchat „Cyril, to je nádmyšník!“ Šrumec - střediskový časopis, celým názvem Dost Evidentně Brutální Šrumec; myšlenka vznikla na víkendu prvního rádcovského kursu v Solné Lhotě v říjnu 1993, první číslo vyšlo v listopadu 1993 pod jménem Šrumec, druhé číslo bylo publikováno již jako DEB - Šrumec po sloučení s dívčím časopisem Dost Evidentně Brutální (vyšlo 1 číslo v říjnu 1993); šéfredaktor Hibi; dosud vyšlo 52 čísel; v Edici Šrumce vyšlo prozatím 9 svazků „Kdy bude novej Šrumec?!“
„Proč nejedeš na ty čekatelky, Baraku?! - No, víš, Hejkale, já jedu lyžovat. - Kam? Snad ne … - Jo. Tam.“ Velmi obtížné - (1) opsání slova „nemožné,“ neboť skaut toto slovo nezná „Všechno jde udělat, ale něco jen velmi obtížně.“ - (2) čtyřdenní výjezd Karla, Šimiovců a Hejkalovců v prosinci 1997 do tee-pee na tábořiště do západních Čech, rekordní teplota 29 stupňů pod nulou „A vzpomínáte na Velmi obtížné? To byly časy!“ Vlci - název oddílu; základní článek 45.střediska Silmaril; vznik na přelomu let 1981-2; kolem roku 1987 vyčlenění dívčího oddílu Šedé vlčice; pojmy „být členem Silmarilu“ a „být Vlkem“ se kryjí, tradiční oddílový znak (vlk vyjící na měsíc na štítě) je používán dívčím oddílem, skauty, rovery, činovníky i vlčaty; na kroj znak získávají držitelé 1.stupně, vítězové celoročního (u skautů i táborového) bodování, rádkyně a rádcové „Jsme Vlci - a kdo je víc?!“ VR - zkratka pro „Velkou radu“; tento orgán se uplatňuje zejména na táborech (ale nejen tam); poprvé použito pravděpodobně použito na posledním společném táboře Hobit 1994; VR tvoří všichni odpovědní za nějakou akci s pravomocí vydávat rozkazy (víceméně nezávisle na funkci, věku a oddílové příslušnosti) „VR to zařídí!“ Podobný příspěvek do Šrumce z vaší strany by byl velmi vítán!
Tam - (1) název země na Apeninském poloostrově; neoficiálně zakázána kolem roku 1992, kdy několik po sobě jdoucích oddílových i střediskových akcí (včetně tábora) doplatilo na zájezdy klíčových členů střediska do tohoto státu. Zákaz přísně dodržován v chlapeckých dětských oddílech, dívky v tomto směru nonkonformní - (2) název tamního obyvatele, mn.č. Tamové; řeč: tamština
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
Hejkal
strana 12
Co m p u t e r m a d n e s s Ahojky čtenáři. Začneme od začátku. Ema má maso. Máma má mísu. Já jsem Šmudla. Dobře, dobře, tohle zvládáte. Tahle rubrika bude o takovejch malejch zlomyslnejch bedničkách, kterejm se bůhvíproč říká počítače. Takže nyní se ponoříme do počítačového dávnověku, kdy se po chodbách ústavů proháněli šílení vědci s kotouči magnetofonových pásek. Poprvé jsem se setkal s počítačem ještě za dob temna, kdy naší zemi vládli Komanči a nikdo nesměl dovážet počítače. Náš tatínek jel na služební cestu do SRN a zpět propašoval ATARI. Malá bednička s kazeťákem se připojila k televizi a dalo se na ní skvěle gamesit. To byly časy. Časem bratr (známý to Hřib) někde sehnal tiskárnu. Jednojehličkovou BT 100, zvanou splašený hřebík. Za chodu vydávala zvuk válcovny oceli. S ní jsem žil v jednom pokoji čtyři roky. Za těžce vydělané peníze jsem si pořídil zachovalou 286. Dávno byly doby, kdy tento stroj trhal všechny rekordy. Nastalo další období poznamenané cpaním peněz do nesmyslných upgradů počítače. Brzy jsem zjistil, že mi to není nic platné… pokrač. příště Vysvětlivky: Šmudla = autor Ema = nedůležitá žena (kompars) Komanč = rudokožec SRN = spolek rozumě neuvažujících (Germáni) ATARI 800 XL = 8 bitový domácí počítač (zastarale) BT 100 = tiskárna používající k tisku kopírák 286 = počítač používající procesor typu 80286 upgrade = zvýšení nominálního výkonu počítače (za reálné oběživo)
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 13
Hledáme nové talenty, Aneb co děláme na Žalý, když nelyžujeme: Světlušky Jarky byly v březnu a nebyly v lednu. V únoru je ještě sníh tak jezdíme na saních.
Máša & comp. Rok ten rychle utíká, asi někam pospíchá, pospíchá a neví kam, já to také nepoznám.
Po březnu je duben táta koupil buben. Brr, je jenom duben za kamny ještě budem.
Jeden měsíc za druhým rok je prostě podivín Rok má dlouhé vlasy (hrozné pačesy)
Květen je teplejší vylejzaj šneci slimejši. Červen je bláznivý začínaj prázdniny.
Má oči modré jako voda z vody je však velká škoda Morava se rozvodňuje, domy, lidi zaplavuje.
Prázdniny jsou v červenci, už pracujou mravenci. V srpnu slunce velmi pálí radujou se velcí malí. V září jdeme do školy dostáváme úkoly a v hodinách prvouky studujeme slizké brouky. Říjen je hned po září, ještě štípou komáři. V listopadu listí padá, je barevný, mám ho ráda. V prosinci jsou Vánoce, těšíme se velice. Už začíná nový rok a v básničkách už ani krok.
Pusu má jak červánky zuby jako kamínky V lednu je však zima převládá v ní rýma. Silnice v led se změní hokejisti mají potěšení, stařečci však utrpení. Jedna ruka, druhá ruka stařečci křičí to jsou muka Nemocnice praskaj ve švech strach se hromadí ve všech O silvestru prsty mizí všechny lidi to moc mrzí. A tak končí starý rok a začíná nový rok.
Co se ještě neví? * 3. číslo * I. ročník * Nezávislý časopis 24. střediska Sever
strana 14
Už se to ví! !ív ot es žU
© Redakce eckadeR ©