5./6.
číslo
2013
50 Kč / 2 €
odborný časopis pro pobytové a terénní sociální služby
CENA KVALITY V SOCIÁLNÍ PÉČI
Osmý ročník vý r
oč
í ča
sopisu Oše tř
15 let
lská péče ate ov
N OV Ý O B Č A N S K Ý Z Á KO N Í K 2014 OŠ E T Ř OVÁ N Í S TO M I Í V A D P O ČKOVÁ N Í D OS PĚ LÝCH V Ý ŽI VA ŽE N Y P O 4 0
OBSAH OŠETŘOVATELSKÁ PRAXE
PF 2014 Milé čtenářky, milí čtenáři,
ve speciálním dvojčísle Ošetřovatelské péče přinášíme obsáhlý článek o Ceně kvality v sociální péči, osmém ročníku projektu, který vyhlašuje náš časopis. Velmi si vážíme pracovníků sociálních služeb, kteří si i při svých pracovních povinnostech našli čas na vyplnění nominačního formuláře, poté dotazníku a ti nejúspěšnější nakonec i na místní šetření. S velkou radostí vás seznamujeme s letošními vítězi, kterým blahopřejeme a děkujeme za prvotřídní péči o uživatele. Slavnostní odpolední program v Senátu Parlamentu ČR byl důstojným a milým poděkováním vám všem, kteří odvádíte svou práci profesionálně a s láskou. Velmi se těšíme na nominace pro příští, již devátý, ročník Ceny kvality v sociální péči. Prosíme, nezůstávejte pouze mezi zdmi svých zařízení, přihlaste svou službu či své kolegy – ocenění si zaslouží většina z vás. Díky projektu Cena kvality a především vašim nominacím je každoročně v listopadu i mezi laiky slyšet o sociálním sektoru a veřejně je dána najevo úcta k jeho pracovníkům. Velká část laické veřejnosti je či bude jednou našimi uživateli a je nutné, aby si široké publikum uvědomilo, že o jejich budoucí péči je třeba dbát neustále a tato péče není samozřejmostí. Kvalita sociálních služeb se u nás každoročně zvyšuje a budoucí uživatelé by měli mít možnost se o pracovnících dozvědět častěji a především v pozitivním světle, o což se náš projekt snaží. Vážení čtenáři, přejeme vám srdečně za celou redakci vše dobré v novém roce 2014 a děkujeme za vaši přízeň, které si velmi vážíme. S poděkováním,
Jana Bradáčová, vydavatelka Olga Svobodová, šéfredaktorka
Význam hodnocení kvality poskytované péče ADP Péče o pacienty se stomií a spolupráce s ADP Ošetřování bércových vředů Očkování osob v dospělém věku Chřipka a její prevence Péče o namáhanou pokožku u ošetřujícího personálu Paměť a její poruchy ve stáří II. Nový sociální pracovníci se rodí ve Znojmě Rok reminiscence
4 6 10 12 14 16 18 21 22
AKTUÁLNĚ
Nový občanský zákoník platný od ledna 2014 C E N A K VA L I T Y
Jak lehké je ztratit lehkost bytí
24 28 34
MANAGEMENT
Motivace pracovníků a prevence demotivace
36
VAŠE ZDRAVÍ
Výživa ženy po 40 Oleje pro zdraví
40 42
ZÁKLADY KOSMETOLOGIE
Lichořeřišnice - přírodní antibiotikum Maka neboli peruánský ženšen Barvy života
44 46 48
VÁŠ ŽIVOT, VZTAHY
Dramaterapie
Ošetřovatelská péče – 5/6 2013 Odborný časopis pro pobytové a terénní sociální služby MK ČR E 19833 ISSN 2336-1603 Adresa redakce a vydavatele: SIVILIANIA s.r.o., Lidická 51, 602 00 Brno Šéfredaktor: Mgr. Olga Svobodová, tel.: 773 615 138, e-mail:
[email protected] Redakční rada: Ing. Renata Kainráthová, PhDr. Jaroslava Kotalíková, Mgr. Marie Marková, PhD., Mgr. Libuše Roytová, Mgr. Marcela Vítová Grafická úprava: Michaela Dašková
42
Odborný konzultant pro oblast ošetřovatelství a provozní hygieny: Bc. Ludmila Hájková Předplatné: tel.: 531 010 910, e-mail:
[email protected], www.osetrovatelskapece.cz Celoroční předplatné: Předplatné se automaticky prodlužuje. 250 Kč/10 € Inzerce: tel.: 774 615 131, e-mail:
[email protected] Foto titulní strany: fotobanka shutterstock.com Fota bez uvedení autora: fotobanka shutterstock.com Vychází 6x ročně.
Podepsané články vyjadřují názory autorů a nemusí se ztotožňovat se stanoviskem vydavatele a redakce. Kopírování, další publikování nebo rozšiřování kterékoliv části časopisu lze pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na stylistické úpravy a krácení článků. Redakce nezodpovídá za jazykovou správnost, obsah a formu inzerátů, současně se nemusí ztotožňovat s obsahem reklamních článků.
3
O Š E T Ř O VAT E L S K Á P R A X E / S P O L U P R Á C E S T O M A S E S T E R S A D P
PÉČE O PACIENTY SE STOMIÍ a spolupráce s ADP
Bc. Svatava Nováková
OŠETŘOVATELSKÁ PRAXE
vrchní sestra a ústavní stomasestra Chirurgická klinika IPVZ Masarykova nemocnice o.z. Ú.n L., Krajská zdravotní a.s.
[email protected]
Stomie neboli vyústění střeva na stěně břišní se provádí z mnoha různých příčin. Nejčastěji se jedná o nádor nebo zánětlivé postižení stěny střeva. Ať je příčina jakákoli, musíme k pacientovi přistupovat velmi citlivě a naprosto individuálně. Z pohledu pacienta je tento zákrok velkou zátěží, a to především psychickou. I dnes je vnímán jako vyřazení ze společnosti. Osobnost každého člověka hraje velkou roli - zda se s osudem popere nebo se mu poddá.
PÉČE DŘÍVE
VZPOMÍNKY CHIRURGICKÝCH SESTER
S pacienty se stomií se setkáváme s mojí kolegyní Marcelou od konce 80. let, kdy jsme obě začaly pracovat na chirurgii. Tehdejší pomůcky – jestli se vůbec dají pomůckami nazvat – k ošetřování stomií byly: mul, buničina, obvazový materiál, břišní pás, starý kolostomický pás, zinková pasta, jednorázový lepicí sáček „nepovol“.
Před operací se pacienti od lékaře pouze dozvěděli, že musí podstoupit operaci a možná budou mít vývod střeva. Tím veškeré informace končily. Po operaci se probudili a vývod byl uzavřený (chránila se tím operační rána před kontaminací stolicí). Většinou se otvíral až třetí den po operaci. Plyny nemohly odcházet, případná stolice či sekret také ne. Třetí den se stomie otevřela a často se vyhrnulo opravdu velké množství stolice. A to byl jenom začátek. Velmi často nebylo umístění stomie optimální. Co se jevilo na operačním sále jako dostačující, se po operaci ukázalo jako nevhodná volba. Naším úkolem bylo při běžném převazu naučit stomiky zacházet s pásem tak, aby byli schopni převaz stomie zvládnout sami. Nepamatujeme si, že by někoho zajímalo, co si počnou po propuštění domů. Při propuštění obdrželi recept na „Jánošíkův pás“, svačinové igelitové sáčky, balík buničité vaty a longety. Pokud měli štěstí a milující rodinu, měli vyhráno. Ostatní čekala sociální izolace, invalidní důchod a deprese. Již samotná návštěva lékaře byla pro ně stresujícím problémem. Řešením pro většinu z nich byla 24hodinová hladovka.
6
Starý kolostomický pás byl určitě komfortnější než pouhý mul, usnadňoval i ošetření kůže kolem stomie. Jímání stolice vyřešil pouze v případě tuhé stolice. Pokud měl pacient řídkou stolici, měl smůlu ve dne, natož v noci. A zápach? To už vůbec byla podružná otázka.
Naučit se chápat jejich pocity, obavy, strach z toho, co je čeká; a což teprve promluvit s nimi před operací, dát jim najevo pochopení a umět naslouchat, to jsme se učily spíše intuitivně, za pochodu, současně se získáváním zkušeností v praxi i v soukromém životě (výchova a péče o vlastní děti, osobní starosti a problémy a jejich překonávání, onemocnění rodinných příslušníků). Psychologické základy ze zdravotní školy byly velice mizivé a nedostačující. Vlastně se na ně ani nekladl velký důraz. Záleželo na přístupu jednotlivých vyučujících a jejich zapálení pro věc. Samotná praxe? Důraz se kladl hlavně na odbornou způsobilost a bezchybně vykonanou práci. Rozhodující byla osobnost konkrétní sestry, její sociální cítění, temperament, aktivita a výchova v dětství.
S P O L U P R Á C E S T O M A S E S T E R S A D P / O Š E T Ř O VAT E L S K Á P R A X E
PÉČE DNES JAKÝ JE TREND? Doba hospitalizace se zkracuje, mnohem více pacientů je vyšší věkové kategorie, komorbidita není nic výjimečného. „Z evropského i celosvětového pohledu se karcinom kolorekta v České republice vyznačuje nadprůměrným výskytem i úmrtností. V roce 2009 bylo hlášeno 8 205 zhoubných nádorů kolorekta,“ (Novotvary 2009 ČR, vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ve spolupráci s Národním onkologickým registrem ČR). Změnila se skladba pacientů se stomií. Dříve převážná většina našich stomiků měla kolostomii – vyvedené tlusté střevo. V posledních několika letech se v naší praxi více setkáváme s pacienty, kterým byla vyvedena stomie akutně a s pacienty, kteří mají protektivní ileostomii. Lepší diagnostika a kvalitní zdravotní péče umožňuje u plánovaných operací provést resekci postiženého úseku střeva a eventuálně vyvést pouze dočasnou stomii.
Pacienti mají volný přístup k různorodým podrobným informacím, jsou ovlivňováni masmédii.
„Až 46 % stomiků má nějaký problém kvůli tvaru těla v peristomální oblasti – významné záhyby a tukové polštáře, kýly, jizvy, podvýživu. Různé problémy s profilem těla v peristomální oblasti či obezitu potvrzuje 80 % stomiků. Podtékání, kožní problémy a zápach nejvíce ovlivňují kvalitu života stomiků. Nejčastějším poškozením kůže v globálu je iritantní kontaktní dermatitida, v převážné většině případů je to způsobeno podložkou, která opakovaně podtéká a maceruje peristomální kůži.“ (Ze závěru studie Body Shape Coloplast, listopad 2012.)
Studenti zdravotnických škol mají v učebních osnovách péči o pacienta se stomií, teoreticky probírají ošetřování stomie
a stomické pomůcky. Vědí, kdo je stomasestra. Na praxi se setkávají se stomiky, ale velmi často je pro ně těžké pochopit obavy a pocity pacienta před a po operaci. Chybí jim praktické zkušenosti a osobní prožitky podobných situací. Proto jsme přivítaly přístup učitelek naší zdravotní školy - praktický nácvik ošetřování stomií v hodině ošetřovatelské péče.
V proktologické ambulanci nebo při příjmu k operaci jsou pacienti informováni o druhu operace a eventuální možnosti vytvoření stomie. Lékař se také ptá na souhlas s provedením stomie. Pacient, který se chystá k plánované operaci na tlustém či tenkém střevě, obdrží brožuru se základními informacemi o životě se stomií, kterou si doma s rodinou má možnost pročíst. Spolupráce s rodinou a nejbližšími je velmi důležitá. Po nástupu do nemocnice se pacient dostává do péče stomické sestry. Sestra provede s pacientem předoperační pohovor a edukaci, vysvětlí mu, co je stomie. Rámcově ho seznámí s další péčí po operaci. Cílem tohoto pohovoru je navázat kontakt s pacientem, uklidnit ho, dodat odvahu k operaci a poskytnout mu dostatek informací, které sám vyžaduje. Dobrým pomocníkem jsou i firemní informační brožurky. Před operací sestra ve spolupráci s pacientem vyznačí místo pro stomii. Pro co nejlepší ošetření stomie a nošení pomůcek je důležité zvolení místa vyšití stomie. Je třeba zohlednit především kožní nerovnosti. Stomasestra označí vhodná místa znaménkem, které se chirurg snaží respektovat.
Stomie z operačního sálu je vyšitá, průchodná pro plyny i stolici, krytá stomickým výpustným, průhledným sáčkem bez filtru. Od počátku se pacient postupně seznamuje se stomií.
První převaz provádí sestra, snaží se přitom vysvětlovat postup převazu. Půjčí pacientovi zrcátko, aby mohl převaz sledovat a zároveň si stomii prohlédnout. Postupnou nenásilnou formou je pacient zasvěcován do ošetřování stomie. Přístup je individuální, ovlivněn mnoha faktory.
Pacienta vedeme k co největší samostatnosti. Zdůrazňujeme důležitost zvýšené hygieny okolí stomie v zájmu udržení zdravé a neporušené pokožky.
Čím déle se věnujeme stomikům, tím více si uvědomujeme jejich obavy a strach. Dokážeme se vcítit do jejich pocitů a spolu s nimi je pojmenovat a hovořit o nich. Snažíme se věnovat dostatek času
7
O Š E T Ř O VAT E L S K Á P R A X E / O Č K O VÁ N Í D O S P Ě LÝ C H
OČKOVÁNÍ OSOB V DOSPĚLÉM VĚKU
OŠETŘOVATELSKÁ PRAXE
vedoucí protiepidemického odboru Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně
[email protected]
V posledních desetiletích prodělává lidská společnost významné socioekonomické změny. Lepší životní a pracovní podmínky, dostupná a kvalitní zdravotní péče, aktivní imunizace v dětském věku a vysoký hygienický standard bydlení a sanitace vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během produktivního života. Zejména ve vyspělých zemích se lidé dožívají věku, který byl dříve nedosažitelný. V průměru 25 % evropské populace je starší 60 let a předpokládá se postupný nárůst v průběhu následujících 30 let až na 30 – 50 % podíl osob starších 65 let. Současně se mění životní styl, možnosti a očekávání starších osob. Starší lidé žijí zdravěji a aktivněji, sportují, cestují.
Celoživotní přístup ke zdraví znamená věnovat pozornost specifickým rizikům v kritických fázích života a zaměřit se na konkrétní potřeby v různém věku. Zcela zásadní význam má důraz na prevenci, jejíž nedílnou součástí je také prevence infekčních onemocnění, která s sebou vyšší věk přináší. Riziko vzniku některých infekčních chorob můžeme velmi výrazně ovlivnit účinnou prevencí aktivní imunizací. Vakcinace by se měla v budoucnu stát celoživotním procesem jako nejúčinnější nástroj primární prevence.
OČKOVÁNÍ JE I PRO DOSPĚLÉ
12
Prevence infekcí jako celoživotní proces
Spektrum nákaz, jimž lze účinně předcházet očkováním, se s novými vědeckými poznatky a novými technologiemi výroby vakcín postupně rozšiřuje. Česká vakcinologická společnost ČLS JEP ve spolupráci se Společností všeobecného lékařství ČLS JEP vypracovala doporučené postupy pro očkování v ordinaci praktického lékaře již v roce 2009. Tyto doporučené postupy jsou rozčleněny dle potřebných kritérií – dle věku, dle rizikových faktorů a dle přidružených chorob. Slouží jako vodítko, podle něhož lze určit, kterému pacientovi jaké očkování doporučit. V roce 2013 je ve spolupráci se Společností všeobecného lékařství ČLS JEP připraveno druhé aktualizované vydání tohoto dokumentu, které bude opět umístěno na stránkách
odborných společností (www.vakcinace. eu, www.infekce.cz). Očkování dospělých zůstávalo dlouho na okraji zájmu jak dospělých samotných, tak i některých praktických lékařů. V poslední době však zcela oprávněně nabývá stále více na svém významu – jednak pro svoji efektivitu na snížení nemocnosti, tak také svým vlivem na zlepšení kvality života jednotlivce. Je také známým faktem, že vakcinace se podílí významnou měrou na snížení přímých i nepřímých nákladů na zdravotní péči. Podpora zdravotních pojišťoven v rámci preventivních programů je proto naprosto opodstatněná. Očkování dospělých osob je v České republice vymezeno legislativně – zejména ve vyhlášce o očkování proti infekčním nemocem č. 537/2006 Sb., ve znění všech jejích doplňků, kde je také stanoveno následující:
Členění očkování na skupiny:
pravidelné očkování (např. preventivní očkování proti tetanu a očkování proti pneumokokovým nákazám u osob institucionalizovaných), zvláštní očkování (očkování osob v profesním riziku hepatitidy A, B a vztekliny), mimořádné očkování - v yhlášené hlavním hygienikem při epidemiích, očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony (tetanus, vzteklina),
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ commons/3/3b/3D_Influenza_virus.png
MUDr. Renata Vaverková
očkování provedené na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka.
Pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování jsou ve většině případů plně hrazena státem. Další očkování jsou zařazená do hrazené péče podle zákona č. 362/2009 Sb., - mezi taková patří zejména očkování proti chřipce u vybraných osob – predisponované věkem či závažnými chronickými nemocemi, profylaktické očkování proti tetanu či vzteklině po expozici či poranění. Očkování prováděná na žádost očkované osoby jsou plně hrazena očkovanou osobou. V některých případech na vybraná očkování přispívají zdravotní pojišťovny. Absurditou současného stavu je však nerovnováha mezi očkováním dětí a dospělých, které je bohužel stále na okraji zájmu odborné i laické veřejnosti. Očkování dospělých zabrání vzniku onemocnění, která mají v dospělosti horší průběh (např. klíšťová meningoencefalitida, pásový opar, virová hepatitida typu A) nebo bývají u starších osob doprovázena výskytem nežádoucích komplikací a vyšším rizikem úmrtí, jako je tomu např. u chřipky. V České republice mělo očkování dětí vždy vysokou úroveň, reflektovalo nejnovější vědecká doporučení a stalo se součástí každodenní praxe pediatrů. Zcela odlišná je situace u očkování dospělých,
O Č K O VÁ N Í D O S P Ě LÝ C H / O Š E T Ř O VAT E L S K Á P R A X E
INDIVIDUÁLNÍ FAKTORY OČKOVÁNÍ DOSPĚLÝCH Na rozdíl od očkování dětí se u dospělých objevuje celá řada faktorů, které mohou ovlivnit imunitní odpověď (věk, závažná chronická onemocnění, pracovní podmínky apod.). Míra rizika různých nákaz se rovněž liší dle věku, aktivit či přidružených onemocnění. Proto byly sestaveny tři různé verze doporučení pro očkování v dospělosti:
► očkování dle věku očkovaného, ► očkování dle míry rizika (např. pracovní expozice, cestování),
► očkování pro osoby se specifickými chronickými chorobami (např. diabetici, pacienti s asplenií, pacienti po transplantacích apod.).
Přitom několik doporučených očkování je pro všechny tyto skupiny shodných – očkování proti chřipce, proti pneumokokovým invazivním onemocněním, proti klíšťové encefalitidě, posilující vakcíny proti černému kašli či pásovému oparu a další. Z epidemiologických analýz vyplývá, že zejména chřipka a klíšťová encefalitida patří k nákazám, jejichž četnost a dopad na zdraví a kvalitu života patří k nejzávažnějším ze všech preventabilních infekcí v dospělém věku a jejichž závažnost s věkem stoupá. Doporučuje se také využití tzv. mezigenerační strategie – velmi úspěšně např. u černého kašle, kdy očkováním dospělých (rodičů, prarodičů) zajistíme ochranu pro novorozence v jeho nejzranitelnějším období života, kdy ještě nedosáhl věku ke svému očkování, avšak je vůči nákaze vnímavý a je jí významně ohrožen. Doporučení pro očkování dospělých jsou
http://www.sxc.hu/pic/l/l/le/leonardini/1238929_35664764.jpg
kde kromě pravidelného přeočkování proti tetanu donedávna prakticky neexistovala vhodná doporučení pro jejich očkování. Nutno však připomenout, že od zahájení celostátní očkovací kampaně proti tetanu v roce 1974 a díky pravidelným kampaňovým revakcinacím, které následovaly vždy v desetiletých intervalech, bylo dosaženo tak vysoké proočkovanosti populace, že se onemocnění tetanem u nás prakticky nevyskytuje. Bohužel, tetanus je jediný případ, kdy můžeme hovořit o vysoké proočkovanosti v dospělém věku. Naprosto odlišná je situace v očkování proti chřipce či klíšťové encefalitidě, kdy proočkovanost dospělé populace v České republice proti chřipce stěží dosahuje 5 %, proti klíšťové encefalitidě jen 15 %. Důsledkem podcenění prevence těchto nemocí je jejich vysoký výskyt, mnohdy s velmi závažnými průběhem, ale také výrazné zhoršení kvality života pacientů.
v tabulkových přehledech volně přístupná na stránkách odborných společností. Ve vyhlášce č. 70/2012 Sb., která upravuje obsah preventivních prohlídek, je kontrola očkování již také zakotvena. Při preventivní prohlídce praktický lékař nekontroluje pouze datum posledního očkování proti tetanu, ale podle očkovacího kalendáře projde všechna dostupná očkování, vybere vhodná pro konkrétního pacienta a doporučí mu ta, která by měl podstoupit.
OČKOVÁNÍ SENIORŮ A PACIENTŮ S CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM Kromě pravidelného přeočkování proti tetanu jsou seniorům a pacientům s chronickým onemocněním doporučena především očkování proti chřipce a pneumokokovým onemocněním. Konkrétní doporučení a podmínky těchto očkování jsou následující:
Očkování proti chřipce - důrazně doporučováno pro všechny osoby ve vysokém riziku vzniku komplikací, případně úmrtí. Doporučení lze vnímat dle těchto tří kritérií: dle věku, tj. pro všechny osoby nad 65 let věku, dle zdravotních indikací - bez ohledu na věk, tj. pro osoby s chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce, cév a ledvin, dýchacích cest nebo diabetem, pacientům po transplantaci krvetvorných buněk a po splenektomii, osobám umístěným v institucích v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.
Od 1. 1. 2010 je očkování proti chřipce pro výše uvedené skupiny osob hrazeno ze zdravotního pojištění. Osoby, které nelze zahrnout ani do jednoho z výše uvedených kritérií, si očkování hradí samy. Od 1. 10. 2013 rozšířily zdravotní pojišťovny pro sezónu 2013-2014 úhradu očkování proti chřipce na celou populaci, čímž výrazně akcentovaly význam tohoto očkování. Očkování proti pneumokokovým onemocněním – osoby starší 65 let jsou ve zvýšeném riziku tohoto onemocnění a komplikací, a to i při jinak dobrém zdravotním stavu, tím více pak všichni pacienti s chronickými nemocemi, jakými jsou např. chronická obstrukční plicní nemoc, emfyzém, chronické onemocnění srdce, cév a ledvin, cukrovka, nádorová onemocnění před chemoterapií či radioterapií, funkční nebo anatomická asplenie apod. Jedná se o očkování individuální, které si pacient hradí sám, některé zdravotní pojišťovny mohou na toto očkování svým pojištěnců přispívat v rámci benefitů. Pro osoby umístěné v zařízeních typu domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné hradí toto očkování stát, tj. očkující lékař si vakcínu objednává pro tento účel u distributora vakcín, pacient očkování neplatí. Předpokladem však je, že tyto osoby trpí chronickými nemocemi dýchacích cest, srdce, cév, ledvin či diabetem na inzulínu. Plné využívání očkovacích schémat pro dospělé je jednou z cest, jak zvýšit proočkovanost dospělé populace, a tím také zabránit vzniku preventabilních infekcí a výrazně přispět ke zlepšení kvality života.
13
AK TUÁLNĚ / NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK PLATNÝ OD LEDNA 2014 Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, PhD. Legislativní odbor Ministerstva spravedlnosti
[email protected]
AK TUALNĚ
Nové možnosti pro osoby s duševní poruchou
24
Dne 1. ledna 2014 nabývá účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „NOZ“). Jedná se o nový základní kodex soukromého práva, kterým se ruší dílčí úpravy několika desítek právních norem, které doposud platí, a to včetně stávajícího občanského zákoníku z šedesátých let. NOZ vychází ze zcela nových, moderních principů. Jedním z nich je větší důraz na osobnost člověka a z toho vyplývajících důsledků, jako je například svoboda jeho jednání – větší dispozitivnost regulace, zdůraznění relativní neplatnosti právního jednání apod.
Nový občanský zákoník vychází z přirozenoprávního pojetí práva s dominancí lidských práv, je založen na zásadě autonomie vůle a v centru jeho zájmu stojí člověk. Stávající občanský zákoník podceňuje význam statusových otázek a úpravy osobních práv vůbec. Tento stav se snaží kodex napravit. Zásada autonomie vůle člověka, na které je vystavěn NOZ, je promítnutím základních ústavních zásad, jak jsou zaznamenány Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Základním ústavním principem je, že: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,“ (čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR). Tento princip je dále promítán Listinou základních práv a svobod (dále „LZPS“), podle které stát člověku svobodu nedává, ale stát ji má zaručovat (čl. 8 odst. 1 LZPS). Stát má tedy osobě garantovat základní práva a činí tak i skrze další články ústavního předpisu: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech,“ (čl. 1 LZPS); „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá." (čl. 2
odst. 3 LZPS); „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení,“ (čl. 3 odst. 1 LZPS). V souladu se zněním Listiny základních práv a svobod NOZ rozvíjí principy tak, že „soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým,“ (§ 3 odst. 1 NOZ). Nejde pouze o proklamaci, ale o vyjádření faktu, že každá osoba může svým jednáním usilovat o vlastní štěstí tak, jak si ho každý představuje podle svého, nepůsobí-li to jiným bezdůvodnou újmu. Princip autonomie vůle pak rozvíjí také další zásada, a to: „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný
pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti,“ (čl. 1 odst. 2 NOZ). Zjednodušeně řečeno přirozená svoboda člověka má přednost před státem. Měl by být tedy ponechán co nejširší prostor pro rozhodnutí konkrétního člověka, jak naloží se svým soukromým životem, jak si sjedná svoje individuální záležitosti. S tím úzce souvisí i rozhodování při narušení schopnosti zletilého právně jednat, ať už se jedná o situace, kdy se osoba v očekávání vlastní nezpůsobilosti rozhoduje, jak mají být v budoucnu spravovány její záležitosti, nebo kdo má být jejím opatrovníkem, či kdy osoba s duševní poruchou již potřebuje při svém rozhodování určitou pomoc či zástupce. Při rozhodování o těchto omezeních autonomní sféry jedince je třeba brát v úvahu i další zásady: každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí (§ 3 odst. 2 písm. a) NOZ); rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany (§ 3 odst. 2 písm. b) NOZ); je zdůrazněna ochrana slabší strany
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK / AK TUÁLNĚ (§ 3 odst. 2 písm. c)1, § 4332, § 6303, § 17994 NOZ). Rozhodujícím je také respektování rozhodnutí jiného žít podle svého (§ 81 odst. 1 NOZ) a zákaz zneužití práva (§ 8 NOZ).
OBECNĚ O OSOBÁCH V NOZ
I s ohledem na výše uvedené základní zásady je kladen zvláštní důraz na člověka a jeho zájmy. Právnímu postavení osob se tudíž věnuje podstatně větší počet ustanovení, než ve stávajícím OZ.
Osobám se věnuje hned první část NOZ:
Část I, Hlava II • díl první – Všeobecná ustanovení (§ 15 – 22), • díl druhý – Fyzické osoby (§ 23 – 117), • díl třetí – Právnické osoby (§ 118 - 418), • díl čtvrtý – Spotřebitel (§ 419), • díl pátý – Základní pravidla o podnikateli (§ 420 - 435).
Z výše uvedeného vyplývá, že NOZ věnuje podstatně více ustanovení osobám jako takovým, konkrétně na fyzické osoby cílí cca 100 zákonných ustanovení. Vzhledem k zaměření tohoto textu zde bude věnován prostor zejména druhému dílu o fyzických osobách, nicméně kvůli celistvosti výkladu je potřeba učinit pár poznámek i k všeobecným ustanovením v díle prvním, zejména z důvodu změny terminologie, kterou na tomto místě NOZ zavádí. 5 Z termínů zde uvedených je třeba vycházet, neboť se s nimi pracuje následně v celém zákoníku a i v dalších předpisech, které na něj navazují.6
1 Nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých (§ 3 odst. 2 písm. c) NOZ). 2 Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran (§ 433 odst. 1 NOZ). 3 Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti (§ 630 odst. 2 NOZ). 4 Doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát (§ 1799 NOZ). 5 Z pohledu stávajícího OZ se sice jedná o terminologii novou, nicméně z pohledu historické tradice právních úprav se jedná o již dříve používané a zaužívané termíny. 6 Například zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Asi nejdůležitějším termínem je pojem „právní osobnost“ vymezený v § 15 odst. 1 NOZ. Ve vztahu k současnému právu je tento pojem zaužívaný jako „způsobilost k právům a povinnostem“ (§ 7 OZ). Právní osobnost z procesního hlediska určuje „způsobilost být účastníkem řízení“ (§ 19 občanského soudního řádu, dále též „OSŘ“). Dalším důležitým pojmem, který bude mít význam z hlediska následného výkladu, je „svéprávnost“ (§ 15 odst. 2 NOZ). Tento termín je ekvivalentem stávajícího pojmu „způsobilost k právním úkonům“ a z hlediska procesního předznamenává procesní způsobilost definovanou v § 20 občanského soudního řádu. V souvislosti se svéprávností NOZ v § 15 odst. 2 užívá ještě pojem „právní jednání“, a to ve smyslu způsobilosti nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Tento pojem je tedy do jisté míry ekvivalentem momentálně užívaného "právního úkonu“.
Druhý díl týkající se fyzických osob se dále dělí na 6 oddílů:
• oddíl 1 – Obecná ustanovení (§ 23 – 37), • oddíl 2 – Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat (§ 38 – 65), • oddíl 3 – Nezvěstnost (§ 66 – 70), • oddíl 4 – Domněnka smrti (§ 71 – 76), • oddíl 5 – Jméno a bydliště člověka (§ 77 – 80), • oddíl 6 – Osobnost člověka (§ 81 – 117).
Většina materie o fyzických osobách jsou novinky, určité styčné body se stávající právní úpravou vykazují pouze obecná ustanovení. Jsou zde ustanovení, která definují počátek a konec právní osobnosti, tj. úsek od narození do smrti. Novinky lze
nalézt nicméně i v této části, například rozšíření způsobů, jakými lze dosáhnout svéprávnosti. Vedle dovršení věku 18 let a uzavření manželství, které zná současný OZ, se zakotvuje i tzv. emancipace (§ 37 NOZ).7 Samostatnou kapitolou a kompletní novinkou, kterou dále rozebírá tento text, je oddíl druhý, tedy podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat (§ 38 – 65 NOZ).
7 Jedná se o přiznání svéprávnosti nezletilým rozhodnutím soudu, pokud nezletilý dovršil 16 let, projevil schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a má souhlas zákonného zástupce. Emancipace je vhodná pro ty nezletilé starší 16 let, kteří jsou zvyklí obstarávat si své záležitosti a rozhodovat o nich sami, například podnikají, přičemž jsou schopni samostatně rozhodovat o každodenních záležitostech, které z toho vyplývají.
PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PŘI NARUŠENÍ SCHOPNOSTI ZLETILÉHO PRÁVNĚ JEDNAT Úpravu stávajícího občanského zákoníku lze vzhledem k rozsahu i obsahu ustanovení věnujících se postavení duševně nemocných osob nazvat jako nedostatečnou. Také četné nálezy Ústavního soudu opakovaně zdůrazňují klíčový význam lidské důstojnosti a upozorňují, že je zapotřebí přípustnost zásahu do způsobilosti k právním úkonům posuzovat z toho hlediska, zda nebyla porušena práva garantovaná Listinou základních práv a svobod. 8 NOZ se proto snaží o posílení principu autonomie vůle a zařazení lidí se zdravotním postižením do společnosti. Snaží se o respekt k vůli člověka s tím, že pokud je nutné přijmout opatření k omezené svéprávnosti konkrétní osoby, je třeba je vždy poměřovat velmi citlivě, uplatňovat je na dobu skutečně nezbytnou a tuto nezbytnost navíc i pravidelně přezkoumávat. V tomto smyslu je tedy nutné k omezování svéprávnosti člověka přistupovat pouze tehdy, pokud by mu hrozila závažná újma a pokud nepostačují vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření (§ 55 odst. 2 NOZ). Nová úprava tedy výrazně upřednostňuje tzv. podporované rozhodování, tj. rozhodování, kdy se rozhoduje spolu s člověkem (typicky podpůrce, viz dále), nikoliv za něj (typicky opatrovník). Východiskem podporovaného rozhodování je skutečnost, že každá osoba je schopna se rozhodovat, může však potřebovat větší či menší míru podpory. Klade se tedy důraz
8 Z dalších inspiračních zdrojů připomeňme například čl. 9 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně z roku 2001, který zní, že „Bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy může vyjádřit své přání.“ Dále lze uvést doporučení výboru ministrů Rady Evropy z roku 2009, podle kterého by „státy měly podporovat možnost dospělých způsobilých osob se svobodně rozhodnout pro případ očekávané budoucí nezpůsobilosti, a to prostředky prohlášení o zástupci a předběžnými právními prohlášeními“. V neposlední řadě je třeba pamatovat i na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, která v čl. 12 říká, že „Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby všechna opatření, která se týkají uplatnění právní způsobilosti, poskytovala …. odpovídající a účinné záruky zamezující zneužití. Tyto záruky musí zajistit, aby opatření týkající se uplatnění právní způsobilosti respektovala práva, vůli a preference dané osoby, zabraňovala konfliktu zájmů a nevytvářela prostor pro nežádoucí ovlivňování, byla přiměřená a odpovídala situaci dané osoby, byla uplatňována po nejkratší možnou dobu a podléhala pravidelnému přezkumu odpovědným, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudem. Tyto záruky musí být rovněž přiměřené stupni, jakým uvedená opatření ovlivňují práva a zájmy dané osoby.“
25
A C EKNTAU Á K VLANLĚI T/Y
CENA KVALITY V SOCIÁLNÍ PÉČI Osmý ročník
V Rytířském sále Senátu Parlamentu České republiky byli dne 19. listopadu 2013 vyhlášeni a oceněni vítězové Ceny kvality v sociální péči. Ošetřovatelská péče, vyhlašovatel soutěže, se tímto projektem každoročně snaží důstojně ocenit zaměstnance, kolektivy a zařízení sociálního sektoru.
Slavností odpolední program proběhl pod patronací senátorky Boženy Sekaninové, členky Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, která k ocenění mj. uvedla: „Od pracovníků v sociálních službách očekáváme obrovskou dávku lidského pochopení, tolerance, ochoty, vstřícnosti, dobré vůle a empatie. A právě takoví lidé, s otevřeným srdcem, se smyslem pro službu, obdařeni darem účastnosti a úctou k jiným, vytváří nezbytný základ kvalitní sociální služby. Ocenění sociální služby Cenou kvality tak patří především pracovníkům, bez jejichž poctivé a obětavé práce by služba nemohla dosáhnout takové mety. Proto patří mé upřímné poděkování všem pracovníkům oceněných sociálních služeb. Svou prací pomáháte lidem, kteří naši pomoc potřebují a za to vám patří nejen poděkování, ale i naše úcta.“ Osobními dopisy všem vítězům poblahopřála první dáma, paní Ivana Zemanová.
VÍTĚZOVÉ CENY KVALITY V SOCIÁLNÍ PÉČI
CENA KVALITY PRO POSKYTOVATELE POBYTOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY
AK TUALNĚ
DPS kamenec Slezská Ostrava
Zástupci vítězného zařízení v kategorii Poskytovatelé pobytových sociálních služeb pro seniory, Domova pro seniory Kamenec ve Slezské Ostravě, s ředitelem zařízení Ing. Jurajem Chomičem, MBA, a garantkou projektu MUDr. Janou Bradáčovou, MBA.
Domov pro seniory Kamenec ve Slezské Ostravě se v současné době stará o 197 uživatelů, jež podporuje v soběstačnosti v běžném způsobu života. I přes to, že se jedná o poměrně velké zařízení sociálních služeb, daří se díky členění na menší organizační
28
jednotky vytvořit útulnou a rodinnou atmosféru. Uživatelé mají možnost vybavit si pokoje vlastním nábytkem, hodnotitelé velmi ocenili pestrou nabídku volnočasových aktivit. Právě proto, že se jedná o skutečně velkého poskytovatele služeb pro seniory, je třeba vyzvednout týmovou práci zaměstnanců na zlepšování kvality. Vedení domova se neustále zasazuje o získávání dotací na vylepšení prostředí domova i jeho bezprostředního okolí. Velmi inspirativní je transparentní přístup k hodnocení služeb pro uživatele i zaměstnance, kteří mají kdykoli možnost přístupu k dotazníkům spokojenosti, jež jsou viditelně umístěny na hlavní stránce webové prezentace domova. Pro uživatele je letos nabízen komplexní kurz IT dovedností. Širokou veřejnost láká ke spolupráci projekt Adoptivní babička a dědeček, jehož cílem je intenzivnější setkávání dětí se seniory.
Čestné uznání
Domov Pod Kavčí Skálou Domov pro seniory Pod Kavčí Skálou v Říčanech ve Středočeském kraji patří k zařízením menšího typu, v současné době se stará o 49 uživatelů. Velkým plusem zařízení je rodinná atmosféra, kterou se zaměstnancům daří vytvářet a klientům domova, ubytovaným v jedno- či dvoulůžkových pokojích, je tak ponechána velká míra samostatnosti; a domovu se tak úspěšně daří naplňovat jeden z hlavních cílů, a sice individuální podporu seniorů. Uživatelům je velmi pečlivě a srozumitelně vysvětlen pojem individuálního plánu i prostřednictvím barevného a přehledného
C/E A NA A LL INT Y K TKUV Á Ě letáku, který dostanou klienti při příchodu do domova. Každý týden je pořádána speciální volnočasová akce pro seniory, často za účasti veřejnosti. Domov pro seniory Pod Kavčí Skálou byl oceněn čestným uznáním, které patří celému týmu zaměstnanců domova.
SKP Centrum, o.p.s. - Domov Simeon
Pardubický Domov Simeon – odlehčovací služba vznikl v roce 2009 a od té doby se stal nepostradatelnou součástí sociálních služeb v kraji. Pomáhá rodinám pečujícím o blízkého člověka se sníženou soběstačností. Na vymezenou dobu převezme a zajistí odpovídající péči, zejména v době, kdy se rodina z nějakých důvodů o svého blízkého nemůže postarat. Hodnotitelé vysoce ocenili především příjemnou atmosféru v domově, který spíše připomíná společné bydlení, než zařízení sociálních služeb. Zaměstnanci domova se celkem starají až o 16 uživatelů, mnozí z nich službu využívají opakovaně, ke spokojenosti nejen svojí, ale i svých příbuzných. Rádi se, jak pravila jedna z klientek, vracejí „domů“ do domova Simeon, což hovoří za vše.
CENA KVALITY PRO POSKYTOVATELE TERÉNNÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY Podané ruce o.s. – Projekt OsA
o 337 klientů, a to v počtu 130 zaměstnanců. Z děkovných reakcí klientů či jejich příbuzných vyplývá, že služba je nejen na vysoce profesionální úrovni, ale pracovníci se svým přístupem pomalu začleňují do rodin a stávají se jejich členy. Služba je poskytována seniorům, občanům se zdravotním postižením, dětem a jejich rodinám. Cílem je udržet či dokonce zlepšit jejich zdravotní stav a sociální adaptabilitu, což se ve většině případů, jak dokládají desítky děkovných dopisů, daří. Hodnotitelé velmi vysoce oceňují empatii, s níž vedení organizace přistupuje k potřebám asistentů v terénu, velkou prioritou je vzdělávání a případová supervize, která není pro asistenty povinná, přesto je velmi využívaná.
Čestné uznání
CSS Jablonec nad Nisou Centrum sociálních služeb v Jablonci nad Nisou si za cíl klade umožnit lidem, kteří z důvodu věku, či nepříznivého zdravotního stavu, ztratili částečně nebo převážně soběstačnost či orientaci, aby mohli žít za pomoci pečovatelské služby a s pomocí rodiny takovým způsobem, na který byli dosud zvyklí a umožnit těmto lidem pobyt ve vlastním domácím prostředí. V roce 2012 byla terénní pečovatelská služba rozšířena o služby ambulantní a byla zaregistrována nová sociální služba – odlehčovací služby. Od dubna funguje nové středisko osobní hygieny, které může být klienty využito také ambulantně. Kromě spokojených uživatelů uznávají práci Centra sociálních služeb Jablonec i další poskytovatelé sociálních služeb, nejen z Jablonce n. Nisou, ale i z jiných měst, a dále i sociální pracovníci města, kteří žádají součinnost, radu, či výměnu zkušeností.
CENA KVALITY PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Čestné uznání SS města Kroměříže - Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka
Bc. Helena Fejkusová, ředitelka vítězného zařízení Podané ruce-Projektu OsA, Mgr. Petr Hanuš za MPSV a moderátor akce Michal Jančařík.
Před dvanácti lety, kdy služba osobní asistence nebyla zdaleka tak rozšířena, jako je tomu dnes, vznikla ve Frýdku-Místku organizace Podané ruce, která si všimla podstatné mezery v sociálních službách a vyplnila je službou osobní asistence. Z Moravskoslezského kraje, kde byla organizace průkopníkem této terénní sociální služby, se za dosavadní dobu své existence rozšířila do dalších krajů ČR. Službu realizuje i v odlehlých místech, kde někdy i jako jediná poskytuje sociální služby. K loňskému roku působily Podané ruce v 49 obcích a městech, celkem se staraly
Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka poskytuje sociální služby až 140 osobám s mentálním postižením a kombinovanými vadami, a to formou pobytové služby, denního stacionáře, osobní asistence a odlehčovacích služeb. Tímto komplexním záběrem se domov Barborka stal nezastupitelným sociálním zařízením nejen města Kroměříže, ale celého kraje. Uživatelům je poskytována podpora s jejich aktivní účastí, přičemž pracovníci empaticky vnímají specifické potřeby osob. Zaměstnanci tvoří sehraný tým, do všech aktivit se zapojuje i vedení domova a s nadšením a entuziazmem vytvářejí širokospektrý volnočasový program pro náročnou skupinu uživatelů služby. Personál ke klientům přistupuje jako k partnerům, zaměstnanci mají odborně velmi dobrou znalost standardů kvality a snaží se je důsledně naplňovat a dodržovat. Domov pro osoby se zdravotním
29
M A N AG E M E N T / M OT I VAC E P R ACO V N Í K Ů
MOTIVACE PRACOVNÍKŮ A PREVENCE DEMOTIVACE Ing. Jan Molek, CSc.
Katedra právních oborů, řízení a ekonomiky Zdravotně sociální fakulta JČU
[email protected]
MANAGEMENT
Pro účinnou motivaci je nezbytné, aby si manažer uvědomil, že musí: ► porozumět sám sobě včetně vlivu, který má na lidi, ► porozumět skutečným potřebám a požadavkům lidí, ► řídit a motivovat lidi takovým způsobem, jenž je v souladu s jejich potřebami a požadavky.
MANAŽERSKÉ MOTIVOVÁNÍ
Manažerská motivace souvisí s uměním vytvořit u spolupracovníků zájem, ochotu a chuť aktivně se zúčastnit plnění všech činností organizace v souladu s cíli firmy. Manažerské motivování se uskutečňuje pomocí: ► manažerských technik, ► systému odměn a trestů, ► stimulů.
Co je motivace?
Primárním smyslem motivace je v maximální míře aktivovat individuální potenciál pracovníků v zájmu společného cíle – tedy probudit v lidech „spícího obra“ a využít jeho síly k dosažení společného cíle. VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ MOTIVACE Podle teoretiků (Herzberg a kol.) existují dva základní podněty, vyvolávající pracovní motivaci: Vnitřní motivace: lidé motivují sami sebe tím, že hledají a vykonávají práci, která uspokojuje jejich potřeby či vede k tomu, že od ní očekávají naplnění svých cílů. Odpovědná a zajímavá práce spojená s vysokou mírou autonomie a sebekontroly umožňuje člověku nejen rozvíjet schopnosti a dovednosti, ale i postupovat v hierarchii pracovních funkcí a je účinným a i relativně dlouhodobě působícím motivátorem. Vnější motivace: lidé jsou motivováni managementem prostřednictvím takových metod, jako je odměňování, povyšování, disciplinární řízení apod.
Motiv je důvod pro to, aby člověk něco udělal. Proces motivace zahrnuje působení takových faktorů, které ovlivňují lidi, aby něco udělali. Smyslem motivace je doVnější motivátory zpravidla mají bezsáhnout toho, aby jednání lidí mělo určitý prostřední a výrazný účinek, avšak směr (co se člověk pokouší udělat), bylo jejich působnost bývá často relativně podloženo jistým úsilím (s jakou pílí se o to krátkodobá. pokouší) a vytrvalostí (jak dlouho se o to pokouší). Lidé jsou motivováni tehdy, očekávají-li, že jejich jednání povede k dosažení určitého cíle a bude oceněno odměnou, způsobem, jsou tudíž odměny a tresty (politika „cukru a biče“). která uspokojuje jejich potřeby. Organizace může nabízet prostředí, Přestože tento přístup k motivaci není ani v němž lze dosáhnout vysoké míry moti- v dnešní době zvláštností, lze jej považovace pomocí stimulů a odměn, uspokojující vat za překonaný (člověk má kromě peněz práce a příležitosti ke vzdělávání a růstu. celou škálu dalších potřeb) a v řadě případů Pořád ale jsou to manažeři, kteří musejí se- i za rizikový. Míra rizika roste přímo úměrně hrávat hlavní úlohu a využívat své doved- s růstem kvalifikace pracovníků (a složinosti motivovat, aby dosáhli toho, že lidé tosti jimi vykonávané práce), vůči nimž je ze sebe budou vydávat to nejlepší, a kteří tento způsob motivace uplatňován. Politika musejí být schopni v konkrétních situacích „cukru a biče“ může vést i k tomu, že schopní využívat motivující procesy nabízené or- a tvořiví pracovníci ji nejsou ochotni akceptovat a raději odcházejí ke konkurenci (to ganizací. Konkrétní přístupy k motivaci používané však nemá pozitivní vliv ani na prosperitu v praxi jsou vesměs založené na následují- firmy ani na její zaměstnaneckou pověst). cích teoriích motivace.
Teorie instrumentality
36
Zastánci této klasické teorie tvrdí, že člověk pracuje pouze pro peníze a nejúčinnějším prostředkem k zabezpečení toho, aby se lidé chovali a jednali žádoucím
Teorie potřeb
Východiskem těchto teorií (A. Maslow, F. W. Herzberg, C. Alderfer) je přesvědčení, že obsah motivace tvoří potřeby. Každé chování je motivováno neuspokojenými potřebami (uspokojená potřeba již není
motivátorem). Ne všechny potřeby jsou však pro konkrétního člověka stejně důležité (některé mohou vyvolávat mnohem intenzivnější úsilí směřující k dosažení cíle, než jiné). Významnou roli pro formování potřeb člověka sehrávají takové faktory, jakými jsou prostředí, z něhož jedinec vyšel, jeho výchova, dosavadní život i současná situace. Účinnost vlastní motivace závisí na tom, do jaké míry manažer pozná (nebo nepozná) individuální hierarchii potřeb podřízených spolupracovníků. To však předpokládá, aby se o své spolupracovníky doopravdy zajímal a nechápal je pouze jako „nákladovou položku“ či „vykonavatele určité role“.
Teorie orientované na proces V těchto teoriích je kladen akcent jak na psychologické procesy nebo faktory, které ovlivňují motivaci, tak i základní potřeby. Orientují se na to, jak lidé vnímají své pracovní prostředí a způsoby, jak ho chápou a interpretují. Pro manažerskou praxi jsou teorie orientované na procesy užitečnější než teorie potřeb, neboť nabízejí realističtější východiska pro motivování lidí. Mezi v současné době nejznámější a v praktickém životě nejpoužívanější teorie zaměřené na proces patří:
► Teorie očekávání Podstata teorie podle Vrooma, Portera a Lawlera vyplývá z poznání, že motivace je možná pouze tehdy, jestliže existuje mezi výkonem a výsledkem jasný vztah a je-li výsledek považován za nástroj uspokojení potřeb. Motivace a výkon jsou tedy determinovány: • vnímaným vztahem mezi úsilím a výkonem, • vnímaným vztahem mezi výkonem a výsledky, • významem výsledku pro člověka.
Samotné úsilí však není postačující. Porter a Lawler tvrdí, že má-li být produktem úsilí žádoucí výkon, je nutno vzít v úvahu i faktory, které ovlivňují účinnost (efektivnost) úsilí. Za klíčové faktory, ovlivňující splnění úkolu a zefektivňující úsilí považují: • schopnosti člověka (inteligence, znalosti, dovednosti ap.),
M OT I VAC E P R ACO V N Í K Ů / M A N AG E M E N T
FREDERIK HERZBERG
ABRAHAM MASLOW
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/e/e0/Abraham_Maslow.jpg
Herzberg vychází ze zkoumání příčin spokojenosti a nespokojenosti s prací a definuje faktory, které pomáhají uspokojovat a motivovat lidské potřeby a které naopak způsobují nespokojenost (Herzberg a kol.:The Motivation to Work, 1960): Motivátory Charakteristiky související s prací, které lze považovat za faktory spokojenosti pracovníků. Přítomnost motivátorů vede ke spokojenosti, ale jejich nepřítomnost nevede nutně k nespokojenosti. Hygienické faktory Charakteristiky související s prací, které lze považovat za faktory nespokojenosti. Přítomnost hygienických faktorů nevede nutně ke spokojenosti, ale jejich nepřítomnost vede k nespokojenosti. MOTIVÁTORY Přítomnost
Maslow (Motivation and Personality, 1954) chápal člověka jako psychologický organismus, který se snaží uspokojit své životní potřeby. Tyto mají různou váhu a stávají se palčivými za určitých předpokladů (potřeby tvoří pyramidu). HIERARCHIE POTŘEB
MANAŽERSKÝ POHLED
Potřeby fyziologické
Mzda, základní pracovní podmínky
Potřeby existenční jistoty a bezpečí
Jistota zaměstnání, penzijní a zdravotní zajištění Vztahy na pracovišti, společenské uplatnění Uznání a prestiž, uznání statusu funkce
Potřeby sociální Osobní uspokojení z práce Potřeba seberealizace
Práce se stává „hobby“
• vnímání role jedincem (ideální stav nastává, pakliže představy pracovníka a organizace o tom, co by měl člověk dělat, jsou totožné).
Teorie očekávání je podle výzkumů i praktických zkušeností účinná u racionálně a objektivně uvažujících lidí (ve firmách však pracují i lidé, jednající emocionálně a subjektivně). Vroomovu teorii očekávání lze zjednodušeně interpretovat tak, že člověk reguluje své pracovní úsilí podle toho, jak si odpoví na následující racionální otázky: • Jaká je pravděpodobnost, že zadaný úkol splním? • Jaká je pravděpodobnost, že za splnění úkolu dostanu odměnu? • Je očekávaná hodnota odměny za dosažený výsledek pro mě uspokojivá? Velikost úsilí (motivace) člověka je tím větší, čím větší je hodnota odměn za výkon a čím větší je pravděpodobnost, že získání těchto odměn závisí na jeho úsilí.
HYGIENICKÉ FAKTORY
Spokojenost
Žádná spokojenost
Přítomnost
Úspěch (dosažení cíle)
Podniková politika a správa
Uznání
Odborný dozor
Práce sama
Vztahy s nadřízeným
Odpovědnost (pravomocí)
↑
↓
Vztahy s kolegy
Povýšení
Vztahy s podřízenými
Možnost osobního růstu
Mzda Pracovní podmínky Jistota práce Osobní život
Nepřítomnost
Žádná spokojenost
Nepřítomnost
Nespokojenost
Experimentální ověřování prokázalo, že Herzbergova doporučení se spíše osvědčují u pracovníků s vyšší úrovní kvalifikace, kteří si již vlastně zvykli na poměrně dobré pracovní podmínky.
► Teorie cíle Podstatou teorie, jejímiž představiteli jsou Latham a Locke je tvrzení, že motivace a výkon se zlepší, mají-li lidé náročné (avšak reálné) cíle a existuje-li odezva (zpětná vazba) na výkon. Participace pracovníka na formulování cíle a jeho podpora při plnění projednaných a odsouhlasených cílů managementem jsou základními předpoklady toho, jak pracovníka získat pro plnění vyšších cílů. Pro udržení motivace a dosahování cílů majících rostoucí trend sehrává nezastupitelnou roli zpětná vazba, neboť poskytuje člověku informace nejen o tom, jak dobře pracuje, ale umožňuje mu též korigovat své úsilí, směr a strategii plnění úkolů. Teorie cílů sehrává klíčovou roli nejen při motivaci lidí (participace na stanovování cílů a jejich akceptace vytváří u pracovníka pocit závazku tyto cíle splnit), ale i v procesu řízení pracovního výkonu. Spoluúčast pracovníka na formulování cílů zásadním způsobem ovlivňuje jak reálnost a náročnost toho, co má dosáhnout, tak i míru identifikace jeho osobních (individuálních) cílů s cíli organizace.
V případech, kdy pracovník se na formulaci cílů nepodílí, existuje vážné riziko, že cíle, které jsou mu stanoveny budou buďto málo ambiciózní (tedy skutečné schopnosti jedince jsou podceněny a to ho může urážet) a nebo naopak, stanovené cíle považuje pracovník za nereálné (i když tomu tak ve skutečnosti být nemusí) a má tudíž tendenci předem na jejich plnění (více či méně) rezignovat (proč vynakládat úsilí na něco, co nelze splnit). Ochota pracovníka „vydat ze sebe vše“ také klesá, pakliže nebude přesvědčen, že jím vynakládané úsilí směřuje k žádoucímu cíli (pokud trpí pocitem nejistoty pramenící z toho, že neví, jak nadřízený hodnotí jeho práci). Opomíjení či podceňování principů teorie cílů při motivaci lidí vede nejen k jejich demotivaci, ale také k tomu, že lidé dosáhnou méně, než by dosáhnout mohli. ► Teorie spravedlnosti Východiskem teorie podle Adamse je poznatek, že lidé jsou motivovanější, pokud se s nimi zachází slušně a spravedlivě (spravedlnost znamená, že člověk
37
VA Š E Z D R AV Í / O L E J E P R O Z D R AV Í
OLEJE PRO ZDRAVÍ (a krásu) Mgr. Jana Gajdošová Sociální a speciální pedagog
[email protected]
OLIVOVÝ OLEJ
VA Š E Z D R AV Í
Olivový olej je olej získaný z plodů olivovníku – oliv, a to lisováním či jinými mechanickými postupy. Tento druh oleje je možné používat při přípravě jídel, v kosmetice a farmaceutickém průmyslu. Bývá tradiční součástí středomořské kuchyně. Téměř polovina světové produkce olivového oleje pochází z jihu Evropy, konkrétně ze Španělska. Olivový olej se ve Španělsku vyrábí hlavně v oblasti Andalusie. Dalšími zeměmi, které se zabývají produkcí olivového oleje, jsou Itálie, Řecko, Sýrie, Portugalsko a Brazílie.
Druhy (nejen) olivového oleje
Obecně se olivové oleje (ale i další druhy olejů) dělí na panenské, rafinované a směsi obou skupin. ► Panenské oleje jsou lisované z celých plodů za studena, tj. do 50 °C. Dále se dělí na tzv. extra panenský (Extra virgin) s volnou kyselostí, získaný přímo z plodů olivovníku, nejvyšší kvalitu mají oleje lisované z oliv bez pecek. Panenský olej (Virgin) je olej získaný přímo z plodů olivovníku, při jehož výrobě byly použity mechanické postupy. Obyčejný panenský olej je olivový olej s volnou kyselostí méně než 3,3 g na 100 g včetně. ► Rafinované oleje jsou lisovány za vysokých teplot a tlaků, produkt bývá následně chemicky upraven. Rafinovaný olej je olivový olej získaný rafinováním panenského olivového oleje a rafinovaný olej z pokrutin je olej získaný rafinováním surového olivového oleje pouze z pokrutin.
STAŘÍ ŘÍMANÉ MĚLI PĚTISTUPŇOVOU STUPNICI KVALITY OLIVOVÉHO OLEJE
Oleum ex albis ulivis: lisovaný ze zelených oliv Oleum viride: lisovaný z oliv ze sklizně ve stádiu před úplnou zralostí Oleum maturum: lisovaný ze zralých oliv Oleum caducum: lisovaný z oliv spadlých na zem Oleum ciborium: lisovaný z téměř sušených oliv, které sloužily k výživě otroků
42
Přírodní oleje obsahují látky prospěšné lidskému organismu. Mnoho z nich podporuje imunitu, posiluje tělní systémy a obsahuje omega nenasycené mastné kyseliny, které zejména v moderní době naše tělo velice potřebuje. Některé oleje jsou vhodné i k vaření a smažení, jiné pouze jako skvělý doplněk stravy nebo i k použití kosmetickému a regeneračnímu. Směsi tvoří olivový olej smíchaný z rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje. Olej z pokrutin vzniká smícháním rafinovaného olivového oleje z pokrutin a panenského olivového oleje.
Účinky olivového oleje
Olivový olej má blahodárné a přínosné účinky pro náš organismus, a to nejen zvenku, ale i zevnitř. Olivový olej je řazen mezi jednu z pěti nejprospěšnějších surovin na světě. Tento olej obsahuje nenasycené mastné kyseliny a přírodní antioxidanty, které chrání buňky před škodlivými účinky volných radikálů a zpomalují proces stárnutí. K dalším přínosným účinkům patří preventivní působení proti rakovině, podpora metabolismu cukrů a tuků, možnost ošetření popraskané kůže a jizev. Bývá také součástí redukčních diet, snižuje totiž hladinu cholesterolu v krvi, a tím napomáhá hubnutí.
PALMOVÝ OLEJ
Palmový olej je formou jedlého rostlinného oleje, který se získává z oplodí palem, nikoliv z jejich semen. Palmový olej z palmy olejné patří k jedněm z nejběžnějších rostlinných olejů. Obsahuje velké množství vitamínu E a přírodních karotenů, což mu také dodává jeho specifickou barvu. Tento olej snáší vysoké teploty, nepřepaluje se a tak si i při smažení uchovává své nutriční hodnoty. Jeho barva je zlatavá. Tuto barevnost pak předává i připravovaným pokrmům.
Účinky palmového oleje na lidské zdraví
Tento olej má nejvyšší obsah přírodního vitamínu E, také antioxidantů, betakarotenu, koenzymu Q 10 a vitamínů D a K. Mezi jeho výhody patří právě již výše zmíněná vysoká tepelná stabilita a doba uskladnění až 24 měsíců. Má pozitivní vliv na zvyšování HDL – dobrého cholesterolu a snižuje LDL – špatný cholesterol v organismu člověka. Palmový olej na sebe neváže negativní pachy, je lehce stravitelný a podporuje zdravý metabolismus organismu. K dalším pozitivním vlivům na lidský organismus se počítá i to, že pomáhá odvracet kornatění tepen a předchází zvyšování vysokého krevního tlaku. Svými antioxidačními vlastnostmi a betakarotenem působí antioxidačně proti rakovině kůže a celkově proti formám rakoviny, brání totiž růstu
nádorových buněk. Palmový olej je zdravý, poměrně levný, dostupný a technicky vhodný pro využití pro většinu potravinářských výrobků.
KOKOSOVÝ OLEJ
Kokosový olej se získává z nadrcené bílé dužiny kokosových ořechů. Kokosové ořechy se ručně sbírají a suší pod horkým sluncem tropických ostrovů. Má specifickou, nezaměnitelnou vůni, která exotiku evokuje a připomíná. Panenský kokosový olej se vyrábí lisováním za studena, díky čemuž si zachovává obsah maxima cenných látek obsažených v kokosových plodech. Exotický nádech dodává díky své chuti a vůni i pokrmům na něm připravovaným.
Účinky kokosového oleje
Kokosový olej neobsahuje cholesterol, a tak je skvělou součástí redukčních diet. Snadno se vstřebává, neusazuje se v těle a spaluje se až na glukózu, která je rychlým zdrojem energie pro tělo. Spalování kokosového oleje probíhá postupně, což dodává lidskému organismu energii a zažene pocity hladu až na několik hodin. Dokáže i snížit chuť na sladkosti. Má pozitivní účinky na zdraví – upravuje kolísání hladiny krevního cukru a pomáhá předcházet obtížím se štítnou žlázou. Kokosový olej je vhodný k přímé konzumaci a je možné jej užívat jak ve studené, tak v teplé kuchyni k vaření, pečení i smažení. Pokrmům dodává netradiční chuťový nádech, je možné jím dochutit i lehké sladké deserty. Ve srovnání s ostatními tuky má nižší energetickou hodnotu. Kokosový olej obsahuje kyselinu laurovou, kaprylovou, kaprynovou a myristovou. Všechny tyto kyseliny působí jako přírodní antibiotika. Má schopnost ničit bakterie, viry, plísně, kvasinky a další patogenní organismy. Tento druh oleje se užívá již tisíce let v tradiční čínské medicíně, indické ajurvédě a dalších medicínách po celém světě. I v dnešní moderní medicíně však najde své uplatnění, totéž platí o domácí péči o zdraví. Je to skvělé přírodní antibiotikum, pomáhá zvyšovat obranyschopnost organismu, je prevencí civilizačních chorob a cukrovky, omezuje chronické záněty v těle, stimuluje metabolismus a podporuje spalování tuků, čímž napomáhá hubnutí. Dalším jeho skvělým účinkem, který možná není až tak znám, je působení
http://www.sxc.hu/pic/l/e/es/eschu1952/943860_55646153.jpg
O L E J E P R O Z D R AV Í / VA Š E Z D R AV Í
http://www.sxc.hu/pic/l/a/al/algojo/1016628_34574843.jpg
Plody palmy olejné.
Kokosové ořechy.
proti kazivosti zubů. V péči o pokožku působí regeneračně a ochranně, jeho vůně navíc navozuje pocity uvolnění, klidu a relaxace. Najde tedy uplatnění nejen při péči o pokožku obličeje a těla, ale je skvělý i k regeneračním masážím.
LNĚNÝ OLEJ
Len, ze kterého se lněný olej vyrábí, má vysoký obsah esenciálních kyselin, například Omega 3, Omega 6 a dalších cenných látek. Pomáhá udržovat vitalitu a energii, posiluje obranyschopnost organismu a působí příznivě na nervový, kardiovaskulární i pohybový systém a podporuje zažívání. Lněný olej má specifickou, lehce ořechovou chuť. Je možné jej užívat samostatně nebo přidávat do pokrmů. Kombinovat ho můžete například s jogurtem nebo tvarohem. Rozhodně však není možné jej tepelně upravovat. Lněný olej mívá tendenci na vzduchu rychle oxidovat, proto je nutné ho uchovávat v ledničce, tmavém prostředí a průběžně kontrolovat jeho stav.
Účinky lněného oleje
Lněný olej lze užívat vnitřně, ale je možné využívat jeho příznivých účinků také k vnějšímu užití. Při vnitřním užití se
doporučuje dávkování jedna až dvě kávové lžičky lněného oleje denně. Je skvělou prevencí před civilizačními nemocemi a snižuje hladinu cholesterolu. Jeho pozitivní působení na srdce a cévy je rovněž nezanedbatelné. Pomáhá předcházet ateroskleróze a infarktu. Pomáhá nejen při zácpě a chorobách žaludku, avšak je i prevencí rakoviny tlustého střeva a prsu. Celkově lněný olej pomáhá posilovat imunitu. Má antivirový a protiplísňový účinek, působí protizánětlivě. Prospívá mnoha systémům lidského těla, napomáhá čištění jater a ledvin. Příznivě ovlivňuje hladinu krevního cukru, podporuje střevní mikroflóru, snižuje menstruační bolesti a celkově problémy při menstruaci. Zmírňuje depresivní stavy a další psychické potíže. Lněný olej má rovněž regenerační účinky na pokožku. Zvláčňuje a zjemňuje i velmi suchou kůži. Regeneruje kůži po ozařování, je možné jím pečovat o pokožku postiženou ekzémy a lupénkou, při aplikaci na vlasy pomáhá bojovat s lupy. Lněný olej se užívá i jako tělový masážní olej, který dokáže pokožce předat mnoho prospěšných látek.
KONOPNÝ OLEJ
Panenský konopný olej neobsahuje žádné psychoaktivní látky a lisuje se za studena ze semen konopí setého, bývá tmavší barvy. Má příjemnou oříškovou chuť a působí zejména jako antibiotikum, jeho účinky jsou však velmi všestranné. Rafinovaný konopný olej je bezbarvý a čirý, se slabou vůní i chutí. Rafinovaný olej se užívá hlavně k výrobě výrobků pro péči o tělo. Jako potravina se konopný olej užíval již ve starověké Číně. V tradičním lidovém léčitelství se předepisuje na léčbu spálenin, ekzémů a dalších postižení kůže. Olej se musí ukládat do tmy a chránit před světlem. Není vhodný na smažení a vaření při vysokých teplotách.
Účinky konopného oleje Konopný olej posiluje imunitu člověka, chrání tělo před záněty, má významné protirakovinné účinky a podporuje srdeční činnost. Podporuje správnou funkci střev a působí proti zácpě. Vnější použití na kůži řeší různé kožní obtíže, například opary,
plísně, ekzémy, popraskanou kůži, spáleniny a další.
PUPALKOVÝ OLEJ
Pupalkový olej je pro svůj vysoký obsah biologicky aktivních látek velkým přínosem pro lidské zdraví. Získává se lisováním zralých semen pupalky dvouleté. Pupalce se někdy říká ženská pilulka, pro své pozitivní účinky na ženský organismus, klasické ženské obtíže a porodní funkce. Olej z pupalky dvouleté se užívá především jako doplněk výživy, neboť obsahuje látky, které se v naší běžné stravě vyskytují jen v zanedbatelném množství. Tento olej má nahořklou až neutrální chuť. Nesmí se vařit a ukládá se ve tmě, musí se chránit před světlem. Pupalkový olej se užívá jako doplněk stravy do neochucených jogurtů, tvarohů, salátů a podobně, nikdy se nezahřívá.
Účinky pupalkového oleje
Je vhodný zejména pro ženy. Snižuje menstruační bolesti a upravuje ženské obtíže. Příznivě ovlivňuje také sexualitu žen a porodní funkce. Podporuje prokrvení končetin, čímž omezuje tvorbu křečových žil. Zlepšuje kvalitu pleti, vlasů i nehtů. Snižuje riziko infarktu, mrtvice i angíny pectoris. Doporučuje se při roztroušené skleróze, schizofrenii a Parkinsonově chorobě. Ovlivňuje pozitivně funkci jater, působí protizánětlivě, zejména při kloubních obtížích. Je možné užívat jej i zevně. K dosažení jemnější pleti vmíchejte lněný olej do pleťového krému či mléka, přírodní pleťové masky nebo použijte k masážím.
DALŠÍ OLEJE
► Dýňový olej Jediný z olejů má vyšší obsah zinku. U mužů je jejich užívání oblíbené k zlepšení léčby prostaty a zlepšení sexuálních schopností. U žen pomáhá překonávat únavový syndrom.
► Mandlový olej Je vynikající na trávící systém člověka, působí při špatné funkci žlučníku, regeneruje jaterní buňky a při onemocnění střev zlepšuje jejich stav. Jakožto masážní olej působí pozitivně při svalových křečích a problémech s klouby.
► Arganový olej Získává se lisováním jader stromu Argánie trnité (Argania spinosa), který roste v jihozápadních částech Maroka. Dělí se na kosmetický a potravinový olej. Při vnitřním užívání má řadu přínosných účinků na organismus: za všechny je to snižování rizika rakoviny, antioxidační účinky, ochrana před chorobami srdce a cév, posilování nervového a lymfatického systému, napomáhání odbourávání tukových zásob, zpomaluje stárnutí. Pro kosmetické účely se používá k vyhlazování vrásek, zvláčňování pokožky, udržuje pleť hebkou a vláčnou, posiluje vlasy i nehty.
43
