Cena 2,- Kč
IV. ročník - ČERVEN 1999
Kosovo je blízko Jako každý jiný den jsem byla s dětmi naší školky na vycházce. Děti pobíhaly, pokřikovaly plné radosti. Najednou jako by zkameněly. Strnule zíraly k obloze, kde vojenská letadla značkovala bílou stopou svou trasu. Kdosi řekl: „To letí do války do Kosova.“ Mlčení. V jakém to žijeme světě, v němž si už pětiletí povídají o válce? Nechápou zajisté dosah svého myšlení, které je odrazem bezděky odposlouchaných řečí dospělých a zjitřeného nechápavého pohledu na krvácející a plačící obrazovku. O to je ta skutečnost otřesnější. Kosovo není daleko. Když nás požádali z uprchlického tábora na Zastávce u Brna, abychom darovali dětem kosovských uprchlíků nějaké hračky, hned druhý den je pro ně naše děti přinesly. Třetí den už jsme měli plný prádelní koš hraček a krabici oblečení. Pomohly i děti ze základní školy. Nashromáždily také pytel hraček. Jenže, ouha! Zastávka už hračky nechtěla, protože jich měla dostatek z blízkého okolí. Ředitelka naší školy Šafářová proto zavolala do uprchlického tábora ve Zbýšově, odkud odpověděli, že budou rádi, pokud jim přineseme cokoliv. V poledne jsem všechny dárky do Zbýšova odvezla. Přála bych všem, kteří přispěli darem, vidět ty zářící oči, když jsem předávala dárky těm, kteří je potřebují. Kosovské děti i jejich maminky velmi děkovaly a vzkazují pozdravovat. Poprvé v životě jsem se setkala s lidmi, kteří vědí, co je válka. Válka jim vzala všecko. I životy nejbližších. Vím, že jsem nebyla ve Zbýšově naposled. Ve školce máme přichystané další věci. Kdyby se chtěl 1
někdo k nám připojit, uvítáme hračky, předměty denní potřeby, oblečení, prádlo. Douška na závěr: Vedoucí tábora nás pochválila, že jsme přivezli hračky nové, skládanky, omalovánky, stavebnice, obrázkové knížky, nová trička, spodní prádlo a téměř nové svetry. Dozvěděla jsem se, že si někteří „dárci“ pletou humanitární pomoc s jarním úklidem skříní. Říkají si, že tohle je pro lidi, kteří nemají nic, dobré. K čemu jsou staré kabáty, obnošené kalhoty, večerní společenské šaty, velcí plyšoví medvědi? Kosovo je blízko! Kosovo je v nás! Sylva Kouřilová
Z obecní kroniky (12) (Zapsal 31. července 1908 Václav Gtz) Národové zeměkoule žijí v míru, požehnání jeví se v kulturním pokroku. Turecku dostalo se ústavního zřízení přičiněním strany mladoturecké. V říši naší v ministerské radě zasedají 2 čeští ministři, obchodu a krajanský, Fidler a Prášek. Lid těžce nese závislost tím povstalou na vládě. Národ domáhá se rozšíření všeobecného hlasovacího práva na zemské sněmy a obecní zastupitelstva. J.V. císař a král slaví 2. prosince t.r. jubileum 60 letého panování. V naší zemi zastavena krátká doba dvoudenního zasedání sněmovního obstrukcí. V Praze je hospodářsko-průmyslová výstava, která v tu dobu vykazuje 1 a půl milionu návštěvníků; v Kroměříži rovněž taková, kterou navštívilo na sto tisíc lidí. Protektorem jejím je náledník trůnu arcivévoda František Ferdinand, který dne 26. července t.r. ji navštívil. Čtenářský spolek zdejší obce jeví činnost pořádáním divadel a přednášek poučných. Úroda utrpěla hlavně suchem počátkem léta. Obilí málo sype, jest nedostatek píce. Meruňky, jabloně mají hojnost ovoce, švestky prostředně, hrušek je málo. Pomocí Národní jednoty pro jihozápadní Moravu otevřena bude počátkem školního roku 1908-09 první třída soukromé měšťanské školy chlapecké v Dolních Kounicích.
2
Poslední zvonění Divákům televize, posluchačům rozhlasu i čtenářům novin neušla pozornosti zpráva o největším školním masakru, který se odehrál v půli dubna na střední škole v Littletonu v USA. Erik (18) a Dylan (17) postříleli dvanáct spolužáků a oblíbeného učitele, zranili mnoho dalších a nakonec spáchali sebevraždu. Vlastnili několik střelných zbraní a tři desítky bomb, netajili se obdivem k Hitlerovi, hajlovali, nosili nacistická vyznamenání, hráli násilnické počítačové hry, měli za sebou už několik střetů se zákonem, vyhrožovali zabitím svému spolužákovi a jeho rodině. Zatímco veřejnost několikrát upozorňovala šerifa na tyto skutečnosti, nic se nedělo. Netečnost se odrazila i v prohlášení rodičů, že o násilnostech svých hochů nic nevěděli. I když se tento hrůzný čin stal v Americe, otřásl veřejností i u nás. Zamysleme se nad jeho širšími souvislostmi, nad jeho příčinami. Zatímco americká legislativa zamýšlí omezovat zákonem nošení zbraní, opomíjí tu skutečnost, která se projevila ve výroku rodičů, kteří o násilnostech hochů nevěděli. Blíží se konec školního roku, poslední zvonění. Zkusme si zamést před vlastním prahem. Děti přinesou vysvědčení, které vyjádří známkami hodnotu jejich školního výkonu. Obávám se, že některým rodičům nezbude ani čas, aby se se svou ratolestí nad tímto hodnocením zamysleli. Pokud bylo dítě v zorném poli rodičovské pozornosti v přiměřené míře po celý školní rok, pak společné bilancování má smysl. Pokud si však rodiče po celých deset měsíců sotva uvědomovali, že jejich dítě chodí do školy a že by se slušelo s touto institucí spolupracovat, pak je jakékoliv červnové lamentování zbytečné. Viník křičí: „Chyťte zloděje!“ Učitelé, kdyby jim nebránila spoluobčanská ohleduplnost, ti by mohli vyprávět! Je pravda, že děti nejsou andělé, ale jsou to nositelé našeho jména, rodové tradice a nemělo by nám být lhostejné, jak se s těmito hodnotami nakládá. Nemělo by nám být lhostejné, je-li výchova na scestí, je-li v sázce i příprava na povolání. Zkrátka a dobře, rodiče se nezbaví odpovědnosti za chování a postoje svých dětí. Nebudeme si zastírat, že mnohé rodičovské snažení nepříznivě ovlivňuje televize. Je však v moci rodičů, aby věděli, na co se dítě někdy dlouho do noci dívá, ba často s jejich souhlasem. Dítě, které ještě duševně nevyzrálo, lační po obrazech a situacích, které jsou pro ně objevné. Nedostatek rozumového vnímání pak vede k tomu, že se pokouší to, co vidělo, napodobovat. Tak si vysvětlíme nedávnou zprávu, 3
kdy se dva chlapci ani ne desetiletí pokoušeli oběsit pětiletého kamaráda. Tak si můžeme vysvětlit, proč chovanec ústavu zavraždil vychovatelku a jiné způsobil zranění. Odtud vedou stopy k šikanování , k hrubostem, k uvolněným mravům, drogám a řadě dalších společensky nebezpečných jevů, o nichž je slušnému člověku stydno psát i číst. Stopy scestného chování jsme bohužel nedávno zaznamenali i u nás v Bránicích. Rudou barvou politá fasáda mateřské školy varuje. Je mementem, výstrahou. Jan Kouřil Setkání dechových hudeb Nedělní odpoledne 18. dubna 1999. Sál KD Zbraslav je nabit k prasknutí příznivci moravské dechovky. Krátce po 14. hodině zahajují přehlídku pěti dechových hudeb populární televizní moderátor Eduard Hrubeš a starosta Zbraslavi. Slovácká dechovka Vracovjáci se svými lidovými vypravěči a zpěváky dodala programu ten pravý říz a třeba říci, že jak Fryštácká Javořina z Valašska, tak kapely z Vysočiny, Venkovanka a Vysočanka v nasazeném tempu nepolevily. Program sledovali i skladatelé, které představil Eduard Hrubeš a vracovský lidový vypravěč Karel Kopřiva. Někteří z nich své skladby i dirigovali. Vyvrcholením programu bylo vystoupení domácí kapely Doubravěnky. Tato dechová hudba ukázala, v čem tkví její poslední velké úspěchy. Nás, návštěvníky z Moravských a Nových Bránic, naplnilo radostí a uspokojením, že na úspěších této dechovky se výrazným způsobem podílí naše spoluobčanka paní M. Plačková jako autorka textů. Její písně Zařehtali vrané koně, Frajárenka a zejména pak opakovaná skladba Otvírajte sklépečky pozdvihly diváky k ovacím. Zajímavý dokument nahrával přenosový vůz brněnského Českého rozhlasu. Srdečný dík všem účinkujícím a autorům, zejména pak kapelníkovi dechové hudby Doubravěnka a také OÚ Zbraslav s tamním Klubem důchodců, pod jejichž záštitou byl program uspořádán Ing. Stanislav Krčmař Moudrá myšlenka Srdce lidí si nenakloníme velkými činy, jež uvádějí v rozpaky, nýbrž drobnými pozornostmi, jež dojímají nebo překvapují. Vladimír Neff 4
Jak jsme oslavili ve školce Svátek matek V únoru jsem přinesla do školky v malých květináčích velké množství pokojových květin zvaných zelenec, lidově „štěstí“. Děti se divily, proč je jich tolik. Od toho dne začalo naše sladké tajemství. Každý den se děti o rostliny staraly, kontrolovaly, zda nejsou suché, zalévaly je, ošetřovaly listy. Věděly, že to budou květiny pro jejich maminky k svátku. S nadšením pomalovaly květináče, vytvořily na špejli květinu z moduritu, na procházce nasbíraly prázdné ulity hlemýžďů. Později za mé pomoci zelenec přesadily a květináč esteticky upravily. Nakonec nakreslily srdíčka s přáním. Přiblížil se 6. květen, kdy děti pozvaly do školky maminky, aby jim ukázaly, co se naučily a aby jim popřály k jejich svátku. Nejprve se představily básničkami, v každé se svým jménem. Potom zatancovaly, zazpívaly a společně zarecitovaly. Nakonec přednesl každý básničku k Svátku matek. Po tomto programu si všechny děti, i ty, které se přišly na besídku podívat, zaskotačily při populární písni „Máma, jsi moje máma, kterou já mám nadevše rád…“ Nakonec se děti rozběhly ke svým maminkám s tím nejhezčím dárkem, který tak dlouho připravovaly. V té chvíli oplývala dětská i mateřská srdce opravdovým štěstím i láskou. Kéž by nás to lidské teplo hřálo i ve dny všední! Sylva Kouřilová Výběr z dětské poezie v mateřské škole Evička má ráda Jiříčka a Jiříček Verunku, dá ji zlatou korunku.
Liborek vyběhl si na dvorek, hraje si tam s kyblíčkem, lopatkou a autíčkem.
Lenička běhá sem a tam od fialek k růžičkám. Každou pilně pohladí a potom k ní přivoní.
Perníčků a koláčků, jablíček dost nachystala maminka Inušce pro radost.
Já jsem malá Xenička, veselá jsem celičká. Ráda zpívám, tancuji, na světě se raduji.
Matýsku, Matýsku, co jsi našel na písku? Našel jsem tam autíčko odřené jen maličko.
Verunka –malinká je berunka, celičká je tečkovaná, ustrojit se umí sama.
5
U s n e s e n í č.: 9 / 99
obecního zastupitelstva Moravské Bránice ze dne 09.05.1999 Obecní zastupitelstvo na základě průběhu jednání: - bere na vědomí: 1. Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření Obce Moravské Bránice za rok 1998, vyhotovenou kontrolní skupinou OkÚ Brno-venkov ze dne 9.3.1999. - schvaluje: 1. Vyúčtování hospodaření Obce Moravské Bránice za rok 1998. 2. Rozpočet Obce Moravské Bránice na rok 1999. 3. Povodňový plán Obce Moravské Bránice. 4. Uzavření smluv se společností Živnostenská banka, a. s., týkajících se 523 ks akcií Jihomoravské energetiky a.s. a 224 ks akcií Jihomoravské plynárenské a.s. v majetku obce a práv k nim náležejících. - souhlasí: 1. S odprodejem obecních pozemků žadatelům: - Lukas Josef a Jarmila, trvalé bydliště: Moravské Bránice 43 p.č. 32/3 o výměře 70,00 m2 p.č. 50/2 o výměře: 4,00 m2 - Svoboda Evžen , trvalé bydliště: Moravské Bránice 42 p.č. 32/4 o výměře: 66,00 m2 2
Obecní pozemky budou odprodány za cenu 25,- Kč/m . - ukládá: Zemědělské a stavební komisi rozhodnout o způsobu opravy cesty na Velký újezd a projednat s majiteli pozemků svolení k opravě. Termín: do 15.5.1999 Hlasování:
pro: 14
proti: 0
zdržel se: 0
V Moravských Bránicích dne 9. května 1999 z
Ing. Miroslav Světlík zástupce starsty
František Badin starosta
6
Sokolská všestrannost TJ Sokol, oddíl všestrannosti, uspořádal dne 10. 5. 1999 a t l e t i c k é p ř e b o r y. Zúčastnilo se jich celkem 53 žákyň a žáků. Nejlepší výsledky: Nejmladší
Předškolní
Mladší žactvo I.
Mladší žactvo II.
Starší žactvo I.
Starší žactvo II.
1. Baumgartnerová 2. Černá K. 3. Kališová P. 1. Kohoutková Z. 2. Orgoňová T. 3. Kouřilová X. 1. Soukupová L. 2. Fríbertová J. 3. Holubová A. 1. Soukupová Š. 2. Hlavoňová I 3. Matušková M. 1. Fraibergová L. 2. Elsnerová J. 3. Krejčí I. 1. Lukasová H. 2. Krutišová A.
1. Hron Š. 2.-3. Pirožek R. Badin V. 1. Křivý M. 2. Hladký M. 3. Příkazský D. 1. Jaša A. 2. Jaša J. 3. Slezáček L.
1. Lukas J. 2. Osička L. 1. Šafář J 2. Jaša J. 3. Elsner J.
Božena Šafářová Pro dlouhou chvíli Jestliže jsme měli před třemi dny den, který předchází neděli, který den budeme mít pozítří. Řešení z minulého čísla Petr na půjčce vydělal 1 Kč. OÚ informuje Kontejner na odvoz nebezpečného odpadu bude přistaven v sobotu 19.6.1999 v 9.00 hod. na potoku, v 10.00 hod. u sokolovny a v 11.00 hod. u hasičky. Kdo má zájem, může si zakoupit za 2 Kč nový jízdní řád na vlak a autobus v místních prodejnách potravin. Platí od 30. května. V sobotu 26. června 1999 bude na hřišti u sokolovny COUNTRY KARNEVAL. Začátek ve 20.30 hod. Hraje skupina Piknik. 7
Fotbalové zpravodajství k 23. květnu 1999 Muži
Dorost
IV. třída – sk. B – 14 družstev 3.4. Drásov – Mor. Bránice 10.4. Mor. Bránice – Chudčice (Duba, Plaček J.) 25.4. Lukovany – Mor. Bránice (Hron) 1.5. Mor. Bránice – Rosice „B“ 8.5. Mor. Bránice – Budkovice (Duba, Šlapanský) 9.5. Lažánky . Mor. Bránice (Černý J.) 15.5. M. Bránice – Vys. Popovice (Duba, Černý J., vlastní) 23.5. Deblín – Mor. Bránice Umístění: 5. Čučice 37 bodů 6. Mor. Bránice 36 bodů 7. Lukovany 25 bodů Okresní přebor – 13 družstev 4.4. Ořechov – Mor. Bránice (Soukup Martin 2x) 13.4. Mor. Bránice – Újezd u Brna (Soukup Martin) 25.4. Kupařovice – Mor. Bránice 1.5. Mor. Bránice – Prštice (Soukup Martin, Koblížek Soukup Michal) 9.5. Říčany – Mor. Bránice (Soukup Martin, Fraiberg) 15.5. Mor. Bránice – Rajhrad (Soukup Martin) 23.5. Pozořice – Mor. Bránice (Soukup Martin 3x, Koblížek Soukup Michal) Umístění: 3. Prštice 37 bodů 4. Mor. Bránice 33 bodů 5. Čebín 33 bodů
1:0 2:0 1:1 0:1 2:0 2:1 3:2 3:0
1:2 1:0 3:0 3:0
0:2 1:0 0:5
Skladiště železného odpadu u fotbalového hřiště je otevřeno od pátku 17.00 hod. do soboty 18.00 hod. Upozorňujeme občany, že skládka je pouze na železný šrot. Vydává OZ Moravské Bránice, vedoucí redaktor Jan Kouřil. 8
80 let Československého červeného kříže 9
Na základě usnesení ženevské konference z roku 1863 i jiných konvencí byl založen v českých zemích 1. února 1919 Československý červený kříž jako pomocná společnost zdravotní a sociální péče pro využití za války i v míru. Už za 6 dní na to prezident Masaryk neodkladně tento návrh schválil a do funkce předsedkyně nové organizace jmenoval svoji dceru Dr. Alici Masarykovou. Byl vytvořen 24 členný řídící výbor, ve kterém pracovaly významné osobnosti českého veřejného života, jako MUDr. Rudolf Jedlička, spisovatelka Růžena Svobodová, paní Hana Benešová, vedoucí pracovníci ministerstev, ředitelé bank, opati klášterů a další. V červnu 1919 schválilo ministerstvo vnitra stanovy ČSČK, který byl 1. prosince uznán Mezinárodním výborem Červeného kříže v Ženevě. 11. ledna 1920 byl náš Červený kříž přijat za plnoprávného člena Ligy společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Místní spolky rostly jako houby po dešti, takže ke konci roku 1919 jich už bylo v Čechách a na Moravě 253. V prvních letech své existence se Červený kříž zaměřil především na pomoc postiženým první světovou válkou. Pomáhal uprchlíkům, zprostředkovával styk se zajatci, ovlivňoval zdravotní uvědomění občanů a s využitím zahraničních materiálních i finančních pomocí budoval zdravotnické ústavy. dětské prázdninové osady, poradny pro matky a děti, jesle, útulky, sirotčince a žákovské domovy. Organizoval také zdravotnickou službu, školil ošetřovatelky a samaritánky, vydatně pomáhal při živelných pohromách. Československý červený kříž byl pro svoji záslužnou humánní činnost od samého začátku vždy vysoce vážen a hodnocen a také se těšil zvláštní státní subvenci ministerstva zdravotnictví, školství a soc. péče. Jen v roce 1928 činil jeho obrat 10 milionů Kč. 80 let úspěšné činnosti Červeného kříže v našich zemích opravňuje k tomu, aby i náš současný Český červený kříž, který se tak jmenuje až od rozdělení republiky, se mohl hrdě hlásit k odkazu Dr. Alice Masarykové, která zdárně a obratně řídila Červený kříž u nás v těch nejtěžších letech po skončení první světové války.
10
11
