Cena 4,- Kč
IV. ročník - ČERVENEC, SRPEN 1999
Prázdniny na různý způsob Začínají prázdniny, začíná dovolená. Mění se zaběhlý rytmus denního domácího provozu. Jeho narušení, popravdě řečeno, bývá spojeno spíše se starostmi. Třeba tam, kde jsou děti. Otázka, kam s nimi, když jsou oba rodiče v zaměstnání, je klíčová. Někteří předvídali tuto situaci a včas zabezpečili svým ratolestem pobyt v táboře. Jinde pomůže jako obvykle v nouzi babička. Jsou však i příjemné starosti. Mám na mysli ty čtenáře, kteří se chystají na dovolenou. Možností, jak ji strávit, se nabízí stále víc a víc. Protože se však pohybujeme po zemi v tvrdé ekonomické realitě, je paradoxní, že s přibývajícími možnostmi přibývá otázek, jak je finančně realizovat. Nemálo je těch, kteří mají v tomto čase jiné starosti. Budou žně. Kdo vložil zrno do půdy, nemá myšlenky na moře či chatu. Vzhlíží k obloze, aby požehnala jeho práci, aby zapršelo, ale ne moc, aby obilí dozrálo a nezaschlo. 1
Bývaly však i trpké prázdniny. Za totalitního režimu se stal venkovský učitel nástrojem mocných. V letech, kdy se tlačilo na soukromě hospodařící zemědělce, aby vstoupili do družstva, museli jsme se my, učitelé, hlásit o prázdninách večer co večer na místním národním výboru, kde nám okresní stranický pověřenec určil, do kterého domu ten den půjdeme přesvědčovat o vstupu do družstva. Styděl jsem se v tu chvíli za to, že mám o tak vážné otázce mluvit s hospodářem já, kterého zemědělství neživí. Bylo to absurdní stejně jako by on, zemědělec, přesvědčoval mě, že syntetická metoda výuky čtení je lepší než metoda globální. Dodnes si pamatuji dům, odkud jsem byl vykázán ze dveří po zlém. Cítil jsem se zahanben, ponížen, protože tyto trapné scény jsem neorganizoval, byl jsem do nich nahnán, což útočník bohužel nepochopil. Byla to těžká doba. Byly to hořké prázdniny. Za trest, že se nám přesvědčovací akce nedařila, byli jsme ještě o prázdninách s kolegou Králem doslova internováni na brněnské Vysoké škole zemědělské, kde nás poučovali, jak si máme v agitaci za kolektivizaci vesnice počínat. Měl jsem z toho dojem, jako by osud socialistického zemědělství závisel na nás, na kantorech. Tři dny jsme nesměli domů. Bylo parné odpoledne koncem srpna, když se ve shromáždění zjevila okresní školní inspektorka. Vyřizovala nám pozdrav od učitelů z okresní konference. Její slova pronesená do dusné atmosféry sálu zaplněného učiteli –hříšníky působila jako výsměch, jako černý humor. Pak se s jistou škodolibostí zeptala, kdo je v sále z Moravských Bránic. S Králem jsme zvedli ruku. Nato se nám dostalo laskavého pokynu, že můžeme jet domů, protože v tu chvíli bráničtí podepisují přihlášku do družstva. Ďábelská politika! O příštích i dalších prázdninách si vymyslely okresní stranické orgány na nás další úkoly. Budeme o žních agitovat za včasnou sklizeň a za splnění dodávek. Denně se zaznamenávaly na pracně barevně vyvedených nástěnných tabulích hektary sklizeného obilí a množství splněných dodávek zrna. Noviny byly na prvních stranách plné čísel, jak si který okres vede. Když pršelo, čas se vlekl, vlekly se i dodávky. Následovalo plísnění shora. To už byl vrchol, který nikoho nevzrušoval. Prázdniny byly stejně tytam a škola, která po několika dnech začala, byla nakonec vysvobozením z toho nelidského šikanování. A to, že jsme měli právo na zákonnou dovolenou, nikoho nezajímalo. Ani odbory. Od těch dob, a není to ani tak dávno, se naštěstí tolik změnilo. Nejen kolem nás, ale i v nás samých. Stačí se občas rozpomenout a nezapomínat. Jan Kouřil 2
Jak jsme žili v mateřské škole Ve školním roce 1998/99 byly v mateřské škole otevřeny dvě třídy s celodenním provozem. Školu navštěvovalo 45 dětí, z toho 21 dětí z Dolních Kounic. Ředitelkou školy je Ludmila Šafářová, učitelkou Sylva Kouřilová. Do 1.1.1999 byla na škole Eva Koláčková, která přešla do MŠ Oslavany. Na její místo se nepodařilo zajistit kvalifikovanou učitelku, proto jako pomocná vychovatelka nastoupila paní Andrea Hronová. Druhá pomocná vychovatelka Lenka Dvořáková zajišťovala s paní Holasovou odvoz a dovoz dětí z Dolních Kounic. Správní zaměstnanci zůstali beze změn. Do kuchyně od října nastoupila paní Alena Křivá, která se stará o výdej obědů pro děti na zdejší základní škole. Úkoly pro práci v letošním školním roce jsme čerpali z Programu výchovné práce. Řadili jsme je do tematických týdenních celků. Od druhého pololetí měly děti možnost účastnit se 20 lekcí předplaveckého výcviku v Blučině. Navštívili jsme několik kulturních pořadů, které pořádalo KIC Ivančice. Bylo to vystoupení Miloše Nesvadby, Michala Nesvadby, Vánoční příběh a pohádka Dlouhý, Široký a Bystrozraký. V Brně v loutkovém divadle Radost jsme zhlédli pohádku o Budulínkovi a astropohádku s výkladem v planetáriu Mikuláše Koperníka na Kraví hoře. Na polodenní výlet jsme vyjeli do zoologické zahrady v Brně. Kamarády v základní škole jsme navštívili při vystoupení kouzelníka. Předškoláci pak navštívili žáky 1. ročníku, kteří jim ukázali, čemu všemu se již ve škole naučili. Besídky pro rodiče – vánoční a ke Dni matek se vydařily. Úspěch měly i pravidelné měsíční schůzky dětí a rodičů v kounické třídě. Zdařilá byla akce malování vajíček, kterou pro veřejnost připravila učitelka Sylva Kouřilová. V předvánočním čase přišel do školy Mikuláš s andělem a čerty. Všechny děti podělil sladkostmi od pana Telenského, který na děti nezapomněl ani o jejich svátku 1. června, který oslavily různými hrami. Našich školkových dětí se dotklo i dění ve světě, a to když se na nás obrátili z uprchlického tábora v Zastávce u Brna, že mají nedostatek hraček. Během několika dnů naplnily děti prádelní koš hračkami, které putovaly do Zbýšova, kde jsou ubytovány maminky s dětmi z Kosova. Na jarní hry na školní zahradě se děti obzvlášť těšily. Už na podzim zmizely houpačky a plechový domeček k panu Zahradníkovi do Stříbského mlýna. S jarem se nám vrátily v novém kabátu domeček – obchůdek, houpačky a obložení pískoviště. 3
Úpravy na zahradě i nábytek do jedné třídy mateřské školy financoval Obecní úřad, část peněz byla z prodeje bazénu, který loni školce daroval pan Pavlík. 30. červen je ve školce pro 13 předškoláků posledním dnem. Těm, kteří od nás odejdou do základní školy v Moravských Bránicích, upravila učitelka Kouřilová tablo. Prázdninový provoz školy bude do 16. července. V posledním srpnovém týdnu (datum bude upřesněno) bude schůzka rodičů, na které se projedná organizace školního roku 1999/2000 a budou předána rozhodnutí o přijetí nových dětí. Ludmila Šafářová
Končí školní rok na základní škole Není snad kantora, který by si na konci června nepovzdychl, jak ten čas letí. Červen je pro každou školu vyvrcholením celoročního snažení a pořádáním různých akcí na závěr. U nás proběhlo těchto akcí několik. 1.6. jsme si na Den dětí udělali volné sportovní odpoledne, kde každý zúčastněný byl odměněn sladkou maličkostí. 4.6. jsme v Nových Bránicích ve škole vyslechli koncert učitelů umělecké školy z Břeclavi s názvem „V říši Královny hudby“. Následovalo několik dní pilné závěrečné práce, kde se každý snažil získat co nejlepší hodnocení. Poslední týden už probíhal klidněji. 22.6. jsme pozvali paní fotografku, abychom měli památku na své spolužáky a učitele. Po ní přijeli učitelé ze ZUŠ z Ivančic zjistit zájem našich žáků učit se hrát na nějaký hudební nástroj. V krátkém vystoupení se představili i žáci naší školy, kteří už do hudebky chodí a předvedli své umění. 23.6. jsme šli opět do Nových Bránic na divadelní vystoupení „Houpací pohádky“. 25. červen byl dnem výletním. Letos jsme se vydali na hvězdárnu a do ZOO v Brně.Výlet byl hrazen z výdělku z velikonoční výstavy paní Krčmařové a paní Hladké. Závěr školního roku jsme nevěnovali jenom učení a kulturním akcím, ale také jsme přiložili ruku k dílu a provedli zase malou změnu ve škole. 4
Tentokrát jsme se pustili do naší dílny. Tady se našlo opravdu hodně věcí. Po několik let se sem odkládalo to, co už ve škole nebylo potřeba. A tak jsme vyklidili starý, rozbitý a nepotřebný materiál a dílnu uspořádali. Plánujeme zde od září zahájit mimoškolní činnost keramického kroužku. Po závěrečném shonu přichází úleva a poslední den školního roku, kdy se rozdává vysvědčení. Ještě pár slov na rozloučenou a s přáním krásného počasí a dobré pohody začínají toužebně očekávané prázdniny. Mgr. Ilona Klímová Jak se děti těší na prázdniny Já se na prázdniny moc těším, protože pojedu do Itálie a potom k babičce, kde se budu koupat v bazéně. Do školy se také budu těšit, ale míň než na prázdniny. Luboš Skála, 2. roč. Těším se na prázdniny, protože budu chytat ryby, plavat a potápět se a jezdit na loďce. Jakub Horníček, 2. roč. Těším se na prázdniny, ale bude mi smutno po škole. Přála bych si jít k babičce za štěňátkem. Lucka Pazourková, 1. roč. Těším se na prázdniny za děckama do Trboušan, ale nejvíc na to, že se uzdraví babička a to si moc přeju. Monika Matalová, 1. roč.
Moudrá myšlenka Jako vlna neexistuje sama o sobě, ale pokaždé je součástí pohybu oceánu, tak ani my nemůžeme procházet životem sami, ale vždycky máme účast na zkušenosti života, který působí všude kolem nás. Albert Schweitzer 5
Z obecní kroniky (13) (Zapsal 4. srpna 1909 Václav Gtz) Národové používají míru k rozvoji hospodářskému a kulturnímu. Bosna a Hercegovina přivtěleny k naší říši. Jediné zbrojení na moři věští bouři pro budoucnost. Krásná jižní Itálie stížena byla zemětřesením, kterému padly za oběť celé osady. Národ český není šťasten při dobývání svých práv. Slovanská jednota snad teprvé v budoucnosti osvědčí rozhodnější vliv politický. Na cvičení vojenské kol Velkého Meziříčí u přítomnosti panovníkově přibude císař Vilém z Německa. Za odstouplého starosty Jindřicha Oulehly volen Augustin Schoř. V obci zřízen hasičský sbor, který odbýval slavnost svěcení stříkačky. Povstal také spolek železničních zřízenců. Úroda je jak na stromech, tak i na polích mnohoslibná.Rok je vlhký. (Zapsal 21. července 1910 Václav Götz) Bosna a Hercegovina připojeny trvale k říši beze všech zlých následníků. Mají ústavní zřízení, které zemím zabezpečuje volný vývoj. Sdružení Slovanů v Slovanské jednotě nespočívá na jednotném programu, nemá té váhy, která by čelila snahám po seslabení moci zemí zastoupených. Ve vlasti vývoj kulturní je zdržován ke škodě národa. Měšťanské školy v Dolních Kounicích mají vlastní budovu podporou Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. Slavnost svěcení odbude se dne 4. září t.r. Otevřena 3. třída školy chlapecké a 1. třída školy dívčí. Hasičský spolek místní osvědčil svou účelnost při požáru dne 24. července t.r., který zničil dvě budovy. Oheň byl isolován odvahou sboru ku štěstí obce. Za nepříznivých podmínek toho dne mohlo snadno obnoviti se neštěstí před 26 léty na sv. Annu. Obecní zastupitelství, v jehož čele je starosta Čeněk Rathouský, pečuje o rozkvět a bezpečnost obce. Obec se šíří novými budovami, mající výhodné položení při nádraží v krajině malebné a zdravé. Turistickým spolkem v Ivančicích postavena na Hlíně rozhledna. Mimo místních vzdělávacích spolků je zřízen v Dolních Kounicích spolek pěvecký, který pečovati bude o ušlechtění v okolí tím, že vyhradí hodinu týdně začátečníkům. Úroda je dosti dobrá, sklizeň trpí vlhkem. Píce je hojnost. Stromoví nese nestejně ovoce: místy dosti, jinde nic. Jablek je hojnost. 6
(Zapsal 7. srpna 1911 Václav Götz) Bulharsko stalo se carstvím, Černá hora královstvím, Turecko přetvořeno v konstituční stát, Portugalsko v republiku. Marokko, Albanie, Persie domáhají se ústavnějšího zřízení. Čechové nesjednoceností nemají toho vlivu politického, kterého potřebí v boji ke konečnému vítězství. Ohrožováním zemské správy má býti samospráva podkopána, aby říšský sněm nabyl větší moci. Jarem počala se stavěti trať přes Ivančice k Jaroměřicím. Vyjednávání o elektrický půhon a osvětlení nejde ku předu, poněvadž německé společnosti rosicko-brněnské v národnostním ohledu se nedůvěřuje. Dle sčítání v roce běžném má obec 774 obyvatel. V květnu padly kroupy k veliké škodě zemědělství, pak nastalo sucho, teprvé počátkem srpna byl výdatný déšť, který mnoho na plodinách napravil. (Zapsal 8. srpna 1912 Václav Götz) Válka turecko-italská zajímá pozornost celého světa, vždy dále pokračujíc jako potud k řešení otázky rovnováhy států evropských. Zastřená budoucnost jeví se v barvách tmavých. Říše naše hraničí s oběma soky a je spojencem Německa. Ve vlasti naší je stále více zřejmo, že jediným polem vítězství je kulturní povznesení lidu, jež práci jeho posvětí ve všech směrech ku blahu vlasti. Vzájemný poměr jednotlivých stran musí míti základ všeobecnější, musí směřovati k jednotě, neboť jen tato vede k cíli. Kraj ivančický hotoví se k výstavě krajinské, kterou se má osvědčiti pokrok v průmyslu, hospodářství, školství a živnostnictví. Dle příprav zdá se očekávati úspěch velkolepý. Poměry staly se příznivější stavbou dráhy: Mor. Bránice, Ivančice, Oslavany. Moravské Bránice povznášejí se stavbou domků a vnitřním životem. Slavnost jubilejní čtenářského spolku shromáždila četné obecenstvo z místa i okolo. Slavnostním řečníkem byl odborný učitel Ryšavý z Dolních Kounic. Tančena Moravská beseda a národní tance. Program sestavil učitel František Koncer. Žně byly dosti ohroženy stálými dešti, přece však dostalo se vše pod střechu. Vinohrady utrpěly vinnou houbou, lupeny i hrozny proschly. Ovoce je poměrně dosti.
7
Zapsal 5.srpna 1913 Václav Götz Balkánští národové vyšli vítězně z bojů proti Turecku, pýchou Bulharska utvořen nový spolek proti němu. Poraženo, musí as mnoho postoupiti z dobytého území. Vše směřuje k hrůzné válce mezi národy, jen fysická moc drží ještě slabě rozdmýchané vášně. Politika říšská je nepříznivá Slovanům. V Čechách zrušena samospráva, vládne správní komise. Zemské volby na Moravě vypadly příznivě pro pokrok. Kéž by odpadly všecky stavovské zájmy, které jsou na újmu zdravému národnímu vývoji. Ve všeobecné kurii zvolen poslanec Hybeš, ve skupině venkovské měly Moravské Bránice vlastního kandidáta Jana Plačka, který podlehl Bendovi z Polánky, za města volen Havlík, učitel v Hostěrádkách u Sokolnic. Těžce dopadlo na Ivančicko, že veliká a významná myšlenka výstavy padla následníkem politických bojů v Ivančicích. V obci samé utěšeně zmáhá se ruch stavební. I Spolkový život je více jak v úrovni s obcemi sousedními. Úroda je celkem dobrá na poli i v sadech. Pozvédá se zelinářství, v průmyslu výroba cementových křídlic. Zapsal 4. srpna 1914 Václav Götz Říše naše nalézá se v boji se Srbskem. Německo válčí s Francií a Ruskem. Válka, jejíž oběti na životě a jmění, jejíž následky zajisté způsobí značné změny v území jednotlivých států. S počátku boje těžko říci, kam se skloní vítězství. Kéž by byla záhy skončena! Celá říše trpí pod tíhou válečných událostí. V Sarajevu zavražděn následník trůnu František Ferdinand i s chotí. Následníkem je Karel Ferdinand. Na Moravě je dosud klid, an zde není boje. V obci je pilná práce ve žních ztížena odchodem nejlepších pracovníků. Není domu, kde by s utajeným dechem nečekali zpráv z bojiště, neboť při všeobecné mobilisaci odešlo z některého i 5 vojínů. Úroda je prostřední. Jarní mráz uškodil květu, housenky třešním. Švestek místy je hojnost. Spolkový život utrpěl rovněž válkou. Štěstí pro sklízeň je, že deštivé počasí nahrazeno stálým teplým.
8
Hippokratova přísaha Občas se dovídáme ze zpravodajství, že se i lékař dopustil činu, který není v souladu s platnými zákony. V té souvislosti pak čteme, že se lékař prohřešil proti Hippokratově přísaze. Zalistoval jsem v odborné knize a podávám o tom svědectví. Hippokrates žil v letech 460 – 377 před naším letopočtem, tedy bezmála před 2500 lety. Je nejvýznamnějším představitelem starořecké medicíny, jeden z nejslavnějších lékařů starověku, zakladatel vědecké racionální medicíny. Žil v době, kdy ve Starém Řecku nastal rozkvět věd a umění. Jeho otec byl lékařem, matka porodní bábou. Hippokrates navštěvoval lékařskou školu otcovu, pak školu v Athénách.Procestoval Řecko, Malou Asii, oblast Černého moře. V Thesálii založil školu a tam zemřel. Hippokrates zásadně ovlivnil další vývoj medicíny. Jeho přísaha svědčí o ušlechtilé osobnosti, jejíž myšlenky přetrvávají tisíce let. „Přísahám při lékaři Apollónovi, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib: Budu si vážit svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem … Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému. Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nedám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pošvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo překazil vývoj plodu. Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné. Vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem s ženami, muži se svobodnými ani s otroky. O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li dávno svolení k tomu, abych to řekl. Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze , buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všecky časy. Kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak“. - il 9
O zatmění Slunce Zapište si do kalendáře, že 11. srpna 1999 bude u nás zatmění Slunce. Sluneční kotouč bude při pozorování z naší republiky zakryt až na 98 procent. Jak vzniká zatmění Slunce?
Slunce, Měsíc a Země se dostanou do jedné přímky. Měsíc je v n o v u a svým kotoučem zakrývá Slunce. Pás úplného zatmění Slunce – pás totality je poměrně úzký, jak je patrno na obr. 3.
Jak vzniká zatmění Měsíce?
V jedné přímce je poloha obrácená: Slunce –Země – Měsíc. Měsíc je v ú p l ň k u a dopadá na něj stín Země. Zatmění Měsíce je viditelné na celé polokouli, která má Měsíc nad obzorem. Poslední zatmění Slunce tohoto tisíciletí začne 11. srpna na Novofunlandských ostrovech (na jihovýchodě Kanady), přesune se přes Atlantský oceán do střední Evropy, kde bude procházet Anglií, Francií, Německem, Rakouskem, Maďarskem a Rumunskem. 10
V Asii projde Tureckem do Íránu a Pákistánu, odpoledne skončí nad Bengálským zálivem v Indii V Praze začne V Brně V Ostravě
11.21, 11.24, 11.27,
maximum 12.42, 12.46, 12.49,
konec 14.04. 14.08. 14.10.
Vtírá se otázka, proč nedochází k zatmění Měsíce nebo Slunce během každého oběhu Měsíce kolem Země. Je to proto, že Měsíc neobíhá kolem Země ve stejné rovině, jak to ostatně pozorujeme na obloze. Přesto však mohou astronomové přesně vypočítat, kdy k zatmění dochází. Úplná zatmění Slunce se objevují na různých místech Země přesně za 18 let a 11 dní nebo za 6585 dní. Na tomtéž místě dochází k úplnému zatmění Slunce po dlouhých periodách. U nás bylo úplné zatmění Slunce naposled 12.5.1706, příští bude 12.10.2135. Mezitím jsou pozorována zatmění částečná. Takové bude i to letošní – 98 procent. To je značně vysoké procento. Vzpomínám na zážitek z dětství při pozorování zatmění Slunce ve vysokém stupni. Všechno kolem bylo zahaleno do šedi. Jako by se i ochladilo. Drůbež byla neklidná. Celkový dojem působil stísněně. Není proto divu, že nečekané zatmění Slunce vyvolávalo u lidí v nejstarších dobách strach a hrůzu, protože Slunce bylo dárcem světla, tepla a života. Hrůza z konce světa vedla k bájím, kterými si prostý lid vysvětloval jemu nepochopitelný přírodní jev.
Sluneční korónu lze pozorovat přes začouzené sklo nebo projekcí dalekohledu na stínítko. Jan Kouřil 11
80 let Československého červeného kříže Na základě usnesení ženevské konference z roku 1863 i jiných konvencí byl založen v českých zemích 1. února 1919 Československý červený kříž jako pomocná společnost zdravotní a sociální péče pro využití za války i v míru. Už za 6 dní na to prezident Masaryk neodkladně tento návrh schválil a do funkce předsedkyně nové organizace jmenoval svoji dceru Dr. Alici Masarykovou. Byl vytvořen 24 členný řídící výbor, ve kterém pracovaly významné osobnosti českého veřejného života, jako MUDr. Rudolf Jedlička, spisovatelka Růžena Svobodová, paní Hana Benešová, vedoucí pracovníci ministerstev, ředitelé bank, opati klášterů a další. V červnu 1919 schválilo ministerstvo vnitra stanovy ČSČK, který byl 1. prosince uznán Mezinárodním výborem Červeného kříže v Ženevě. 11. ledna 1920 byl náš Červený kříž přijat za plnoprávného člena Ligy společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Místní spolky rostly jako houby po dešti, takže ke konci roku 1919 jich už bylo v Čechách a na Moravě 253. V prvních letech své existence se Červený kříž zaměřil především na pomoc postiženým první světovou válkou. Pomáhal uprchlíkům, zprostředkovával styk se zajatci, ovlivňoval zdravotní uvědomění občanů a s využitím zahraničních materiálních i finančních pomocí budoval zdravotnické ústavy, dětské prázdninové osady, poradny pro matky a děti, jesle, útulky, sirotčince a žákovské domovy. Organizoval také zdravotnickou službu, školil ošetřovatelky a samaritánky, vydatně pomáhal při živelných pohromách. Československý červený kříž byl pro svoji záslužnou humánní činnost od samého začátku vždy vysoce vážen a hodnocen a také se těšil zvláštní státní subvenci ministerstva zdravotnictví, školství a soc. péče. Jen v roce 1928 činil jeho obrat 10 milionů Kč. 80 let úspěšné činnosti Červeného kříže v našich zemích opravňuje k tomu, aby i náš současný Český červený kříž, který se tak jmenuje až od rozdělení republiky, se mohl hrdě hlásit k odkazu Dr. Alice Masarykové, která zdárně a obratně řídila Červený kříž u nás v těch nejtěžších letech po skončení první světové války. Stanislav Liškutin předseda ČČK 12
Z historie moravskobránické kopané (1) (Podle zápisu Jana K r š ň á k a ) Začátky naší kopané sahají do roku 1920, kdy se vrátil z první světové války jako legionář Ferdinand Bukač, který si přivezl kopací míč. Od té doby se hrála kopaná Na potoce, Za stávkem a na Zeleném rynku. V březnu 1936 se z podnětu Jana Kršňáka sešli v bytě pana Františka Jindry nadšení příznivci kopané, její noví zakladatelé: František Badin, Maxmilián Cetl, Jan Dvořák, Josef Elsner, František Jindra, Julius Schoř a Jan Kršňák. Dohodli se, že ustaví sportovní organizaci. Zemský úřad v Brně nevyhověl žádosti o založení organizace, protože v osobě předsedy byl navržen Jan Kršňák, který byl v té době ještě nezletilý a nemohl být ve funkci statutárně odpovědný. Z toho důvodu byla provedena změna ve složení výboru. Předsedou byl zvolen Josef Elsner, místopředsedou František Badin, jednatelem Jan Kršňák, pokladníkem František Jindra. Členy výboru se stali Jan Dvořák, Maxmilián Cetl, Julius a František Schořovi. Ke schválení organizace došlo v září 1936 pod označením Sportovní klub (SK).Nato podal výbor přihlášku do Bradovy Západomoravské župy fotbalové. Hlásili se noví příznivci kopané i hráči. Pochopením zakládajících členů i hráčů byl zakoupen p r v n í kopací míč. Trénovalo se na Zeleném rynku. Žádost obecnímu zastupitelstvu o pronájem louky u řeky pod přejížďovnou na vybudování hřiště byla zamítnuta. Nastalo přesvědčování členů obecního zastupitelstva, aby naší žádosti vyhověli, ale nebylo to jednoduché. Vlivní členové strany agrární a sociálně demokratické říkali: „Vstupte s mládeží do naší strany a dostanete všechno, hřiště i finanční podporu.“ Organizace však chtěla zůstat nepolitickou, aby mohla podchytit veškerou mládež, která bude mít zájem o sport. A to se podařilo. Přibývalo příznivců i hráčů. Prvními registrovanými hráči byli: Jan Kršňák, Karel Odehnal, Karel Vérosta, Miroslav Sklenský, Božek Bonta, František Hanák, Josef Kopelent, Josef Keznikl, František Kvasnička, Josef Procházka, Bedřich Zanstöck a Oldřich Paulík, oba z Mělčan.
13
Trénovalo se ve vlastním oblečení, protože na nákup kopaček a dresů nebyly finanční prostředky. Hotové kopačky stály v obchodě nejméně 55 Kč, a tak nám dělal kopačky na míru místní obuvník Tomáš Šušňa. Za týden ušil jeden až dva páry, přičemž cena jednoho páru byla 35 Kč. Boty zaplatil Jan Kršňák ze své mzdy a od majitelů pak vybíral týdenní splátku 1.50 Kč až do úplného zaplacení. Takže od roku 1937 jsme mohli začít hrát předzápasy. To jsme už měli modrobílé pruhované dresy. Předzápasy jsme hráli s B mužstvy okolních klubů, jako třeba s SK a DSK Ivančice, SK Dolní Kounice, SK Němčice, SK Neslovice, SK Silůvky atd. K zápasům se chodilo pěšky, nebo se jezdilo na kole či vlakem. Od roku 1937 se konaly výborové schůze v hostinci U Kališů. V té době podal výbor na návrh předsedy Elsnera žádost do Dolních Kounic o pronájem hřiště pod cementárnou po bývalém sportovním klubu Rudá hvězda. Žádost byla kladně vyřízena za 150,- Kč nájemného ročně. Mohli jsme proto začít s tréninkem na hřišti i v neděli odpoledne, pokud se nehrál přátelský zápas. Ve všední dny se trénovalo na Zeleném rynku. Pro zlepšení finanční situace se konala v květnu taneční zábava na zahradě U Kališů. V srpnu se uspořádaly hody. V té době byli registrováni další hráči: František Staňa z Dolních Kounic, od nás Antonín Němec, Jaroslav Schoř, Josef Šlapanský a František Říha. Znovu a podvakrát jsme podali žádost o pronájem louky na hřiště. Zamítnuto. Na oplátku za předzápasy, které jsme hráli v okolí, byly pořádány zápasy pod cementárnou v Dolních Kounicích. Přes tyto obtíže bylo nadšení hráčů veliké. Pevně jsme věřili, že pozemek na hřiště dostaneme. Stalo se to koncem dubna 1938, kdy byla naše žádost konečně vyřízena. Na kladné vyřízení měli vliv rodiče, jejichž chlapci hráli kopanou a kteří byli členi různých politických stran. Nájem v Dolních Kounicích byl zrušen. Ihned se započalo s budováním hřiště. Práce postoupily rychle. Měl na tom zásluhu Jan Dvořák, který nám, jako traťmistr ČSD, zapůjčil kolejničky a vozík na přemisťování zeminy. Za dorost se registrovali: Miloš a Josef Němcovi, František Růžička, Karel Pelíšek, Miroslav Gavlík. Karel Witlich, Karel Svoboda, Jaroslav Krutiš, Zdeněk Brázda, Miroslav Král, Jiří a Rudolf Matuškovi, Jiří Witlich. Vedoucí dorostu byl Jan Kršňák. Do mužstva přibyli Vojtěch Koblížek, Boleslav Krutiš a Antonín Němec. Hřiště bylo slavnostně otevřeno sportovním dnem v srpnu 1938. V hlavním zápase se utkali AC Mor. Slavia Brno –SK Mor. Bránice 3 : 1 . (Pokračování v příštím čísle) 14
Zpráva ze Sokola Umístění našich závodníků na přeboru župy Jana Máchala v atletice 15.5.1999 v Brně. Mladší žákyně I.
Mladší žáci I.
2. Soukupová Lenka 5. Fríbertová Jana 9. Pirožková Lenka 12.-13. Holubová Anna Mladší žákyně II.
Mladší žáci II.
11. Hlavoňová Ivana 13. Soukupová Šárka 15. Křivá Petra
7. Jaša Antonín 12. Jaša Josef 17. Kocáb Richard
Starší žákyně III.
Mladší žáci III.
8. 9. 10. 11.
1. - 3. Osička Lukáš 4. Lukas Jiří
Fraibergová Lucie Kryčerová Kamila Elsnerová Jana Krejčí Iveta
Starší žákyně IV.
Starší žáci IV.
4. Lukasová Hana 11. Krutišová Alena
4. Šafář Jan 5. Elsner Jindřich
Soutěže se zúčastnilo celkem 147 závodníků z 10 sokolských jednot. K dosaženým výsledkům blahopřejeme. Na republikovém přeboru ve sportovní všestrannosti v Praze vybojovala Hanka Lukasová 1. místo z celkového počtu 47 závodnic. Blahopřejeme a přejeme hodně dalších úspěchů. V roce 2000 se bude konat XIII. všesokolský slet. Tak jako v minulých letech se naše TJ chce úspěšně podílet na vystoupeních. Všechny věkové kategorie mají možnost se zapojit do nácviku sletových skladeb. Rádi uvítáme i nové cvičence. Najděte si cestu do prostředí s pravidelnou aktivitou, která přispívá k vytvoření zdravého životního stylu. TJ Sokol Moravské Bránice přeje všem cvičitelům a cvičencům hezké prázdniny a příjemnou dovolenou. Božena Šafářová 15
Blahopřání našim občanům Pipalová Masopustová Havlíček Elsner Král Pokorná Fischer Prokešová Štejdýřová Kočí
Milada Anna Jaroslav Štěpán Jaroslav Marie Josef Růžena Anděla Anděla
13.7.1929 20.7.1919 27.7.1918 4.8.1924 5.8.1919 16.8.1919 22.8.1929 24.8.1912 25.8.1913 31.8.1904
70 r. 80 r. 81 r. 75 r. 80 r. 80 r. 70 r. 87 r. 86 r. 95 r.
č.p. 286 č.p. 216 č.p. 284 č.p. 226 č.p. 265 č.p. 330 č.p. 141 č.p. 182 č.p. 249 č.p. 252
Fotbalové zpravodajství k 20. červnu 1999 Muži
IV. třída – sk. B – 14 družstev 29.5. 6.6. 12.6. 20.6. Umístění:
Dorost
Mor. Bránice – Příbram (Kontumačně) Hradčany – Mor. Bránice (Černý J. 2x) Mor.Bránice– Ketkovice (Duba 3x, vlastní, Plaček J.) Řeznovice „B“ – Mor. Bránice (Schoř, Plaček, Hlavoň, Černý M.) 5. Čučice 45 bodů 6. Mor. Bránice 45 bodů 7. Lukovany 31 bodů
3:0 4:2 5:2 1:4
Okresní přebor – 13 družstev 29.5. 5.6. 12.6. 19.6. Umístění:
Mor. Bránice - Moutnice (Fraiberg) Hrušovany – Mor. Bránice Mor. Bránice – Vojkovice (Soukup 2x) Žabčice - Mor. Bránice (Koblížek) 6. Čebín 36 bodů 7. Mor. Bránice 35 bodů 8. Vojkovice 35 bodů
1:1 1:0 2:2 2:1
Ilustrace Růžena Krčmařová Vydává OZ Moravské Bránice, vedoucí redaktor Jan Kouřil 16
17
