Cena 4,- Kč
V. ročník
Červenec, srpen 2000
Poslední zvonění, a co dál ? Poslední zvonění je už to, tam. Děti se rozloučily se školou a provedly doma s rodiči bilanci celoroční školní práce. Dopadla tak, jak dopadla. Tu s potěšením a se spokojeností, tu s rozpaky doprovázenými popřípadě zvýšeným hlasem, ba i pokáráním. Doufám, že jen slovním. Stává se, že za neutěšenou bilancí obviňuje rodina školu. Kdo má možnost prostřednictvím svých dětí nebo vnoučat nahlédnout do metod a forem současné výchovy a vzdělávání v základní škole, staví se někdy do postavení arbitra, soudce. který má právo posuzovat kvalitu tohoto procesu. Všichni jsme chodili do školy, všichni tedy víme své, všichni tomu rozumíme. Jak jinak. Je to ošidné a povážlivé, zejména pronáší-li se kritika v přítomnosti našich nevinných ratolestí. Každý učitel by mohl vyprávět. Měl jsem ve třídě neslyšícího chlapce Karla z nedaleké vesnice. Pátek co pátek, kdy bývaly v Ivančicích trhy, přijížděla do Ivančic jeho matka za nákupem. Zastavovala se pravidelně na ústavě a požádala mě, abych uvolnil chlapce z vyučování. Bylo to samozřejmé, protože děti bydlely v internátě a domů se dostaly tehdy jen na svátky. Když se chlapec vracel do školy, vždycky si něco přinesl, co vymámil na mamince v trhu. Zprvu to byly drobnosti, pak s přibývajícím jeho věkem i předměty dražší. V očích spolužáků jsem viděl lítost i závist. Promluvil jsem si o tom s matkou a požádal jsem ji, aby zvážila své počínání, protože si myslím, že to nemá na dítě právě dobrý vliv. Maminka se urazila a více do školy nepřišla. V pátek začal jezdit otec, havíř, který si pro tuto příležitost měnil šichty. Prosím Vás, co by neudělal pro kluka. Tomu táhlo už na dvanáctý rok. Otec byl rozumnější a při nákupu se poněkud omezoval. Přesto tento nedobrý stav pokračoval a nespokojenost z mé strany přetrvávala. Nechal jsem věci volný průchod. Plynul čas. Karel už dávno vystoupil ze školy a celý případ zapadl. Život však dovede sehrát nečekané scény. Ležím v nemocnici, když přivedou nového pacienta. Pro mě známá postava, Karlův tatínek. Léta jsme se neviděli, tím srdečněji jsme se pozdravili. První otázka: „ Co Karel ?“ Otec se pomalu a těžce rozpovídal. Karel své požadavky vůči rodičům trvale stupňoval tak, že se z toho stalo v jeho dospělosti doslova vydírání, které skončilo trestním stíháním. „ Často si na Vás vzpomenu“, skončil svou zpověď otec. 1
Vracím se k úvodním větám a po zkušenostech, které ostatně mají i mnozí z Vás, doporučuji, abyste byli ke svým dětem nejen ve vztahu ke škole soudci spravedlivými. Vyplatí se to v životě Vám i jim, věřte. Jan Kouřil Poslední zvonění na Základní škole Každý školní rok připravujeme pro žáky naší školy různé kulturní akce, abychom tak zpestřili jejich povinnou školní docházku. Hned v září jsme začali výchovným pořadem v rámci dopravní výchovy „Na silnici nejsi sám“, ve kterém si žáci zopakovali pravidla bezpečného chování. Pořad končil soutěží a děti dostávaly věcné odměny. 4. října jsme pozvali i děti z mateřské školy na výchovný koncert operního zpěváka Mgr. Vojkůvky z Brna. 21. října jsme navštívili školu v Nových Bránicích a zhlédli divadelní vystoupení „ Kocour Mikeš “. 26. října měla s našimi žáky besedu s videoprojekcí výtvarnice paní Růžena Krčmařová na téma lidové tradice, zvyky a obyčeje. 2. prosince přijel do školy se svým vystoupením kouzelník a opět jsme pozvali i děti ze školky. Hned druhý den se objevil Mikuláš s andělem a přivedl s sebou dva zlobivé čerty. Naši hodní žáci se však místo pekla dočkali sladké odměny. Před vánočními prázdninami jsme jeli do Ivančic na vystoupení skupiny Kamarádi. Cestu do Ivančic jsme si zopakovali ještě v únoru na divadlo „ Kuk a Cuk “. V dubnu jsme se začali připravovat na své vlastní vystoupení, které se pak konalo 11. května. Byla to besídka ke Dni matek. 15. května jsme opět pozvali děti ze školky na výchovný koncert „ Zpívají psíci při měsíci “. Hned potom jsme odešli do Nových Bránic na tři pohádky od A. Mikulky. 2. června jsme oslavili Den dětí opět návštěvou divadla. Udělali jsme si pěší výlet do Dolních Kounic a zhlédli další představení skupiny Kamarádi. 15. a 16. června slavila škola v Nových Bránicích výročí 70 let svého založení. Na oslavu jsme byli srdečně zváni. Divadelní vystoupení žáků „ Zvířátka z lesní mýtinky “ se nám velice líbilo. Přijali jsme i pozvání na turnaj ve vybíjené, ale zde nám štěstí moc nepřálo. Školní rok jsme zakončili výletem do Znojma, kde jsme si prošli tajemné podzemí a prohlédli si město a okolí z vysoké věže. Myslím si, že se dětem školní rok vydařil a všechny akce, které jsme s nimi uskutečnili, obohatily nelehký život školáků. Mgr. Klímová Ilona, ředitelka ZŠ
2
Jak se těší na prázdniny „čtvrťáci“ O prázdninách se pojedeme s rodiči podívat po České republice. Navštívíme staré hrady a zámky, při pěkném počasí se vykoupeme v řece. Na jeden hrad, hrad Svojanov, jezdíme každý rok, protože v blízkosti máme chalupu. Moc se mi tam líbí. Je tam velký rybník, čistá voda se spoustou ryb, vysoké kopce s loukami a lesy. Chodíme na procházky, sbíráme borůvky, houby, jahody a maliny. Někdy o sobotách a nedělích navštívíme babičku z Brna a chodíme se koupat na koupaliště s mořskými vlnami a tobogánem. Po skončení prázdnin půjdu do školy v Dolních Kounicích. Moc se těším na nové kamarády. Doufám, že se mi letošní prázdniny vydaří. Naďa Koblížková Budu mít prázdniny podle svých představ. Protože mám rodiče, kteří jsou na mne moc hodní, pustí mne na tábor, jedeme spolu na dovolenou ... O prázdninách je to senzace, ale po prázdninách budu muset jít do jiné školy, za jinými kamarády. Bude se mi stýskat po paní učitelce, po paní ředitelce, po kamarádech a kamarádkách. Bude to jiné. Iva Kouřilová Těším se na prázdniny, protože si odpočinu od školy. Pojedu na tábor s bratrancem a sestřenicí. Doufám, že tam objevím nové kamarády. Po táboře pojedu s rodiči na dovolenou. Po prázdninách budu chodit do Ivančic na školu Vladimíra Menšíka. Ondra Odehnal Těším se na prázdniny, protože každý může někam jet. Moc se těším do Chorvatska, tam si odpočinu. Ale až přijedu, tak půjdu do nové školy. Tam se seznámím s jinými dětmi. Chtěla bych vědět, jestli paní učitelka nebo pan učitel budou taky tak hodní jako naše paní učitelka. Iveta Čechová Na prázdniny se velice těším, jedu totiž poprvé sama k moři. Ale to není všechno. Stejně se těším za babičkou a taťkem. Budu navštěvovat památná místa, koupaliště a přírodu. Budu odpočívat od školy, ale ani tu nesmím zanedbávat. Až skončí prázdniny, půjdu na novou školu do Ivančic. I když se mi bude s kamarády těžko loučit, už jsem moc zvědavá, jaké to bude v páté třídě na jiné škole. Stejně zvědavá jsem na nové kamarády. Doufám, že paní učitelky a děti budou mít také příjemné prázdniny. Moc jim to přeji. Lenka Plivová Moudrá slova na prázdniny Děti jsou knoflíková dírka rodičovské svornosti. 3
Školní rok 1999/2000 v mateřské škole V letošním školním roce bylo do Mateřské školy v Moravských Bránicích zapsáno 45 dětí, které byly rozděleny do dvou tříd. S ročním plánem školy byli rodiče seznámeni na srpnové schůzce. Během školního roku jsme úkoly pro práci s dětmi řadily do týdenních tematických celků. Téměř každý měsíc jsme s dětmi navštívily kulturní pořad. V říjnu to byl koncert v základní škole s názvem Pohádková hudba. Pohádku O kocouru Mikešovi jsme viděli společně s dětmi MŠ Nové Bránice. Pro rodiče v 1. třídě připravily děti schůzku. V listopadu jsme navštívili KS Ivančice, kde jsme zhlédli Pekelnou pohádku, fotografovali jsme se na novoroční blahopřání a připravili schůzku pro rodiče v 1. třídě. V prosinci jsme zavítali do zdejší základní školy na vystoupení kouzelníka. Ve školce proběhla Mikulášská besídka pro všechny děti a vánoční besídka ve 2. třídě. Představení Kamarádi v Betlémě jsme viděli v KS Ivančice. V únoru jsme navštívili pořad Cuk a Kuk. V březnu jsme si prohlédli místní knihovnu, kde paní Robotková vysvětlila dětem, jak se knihy půjčují. O tom, jak pečovat o své zdraví, se děti poučily v pořadu Bacílci a Otužílci. V dubnu se děti připravovaly na oslavu Velikonoc, v květnu připravovaly dárky pro maminky. Besídka byla ve 2. třídě. Navštívili jsme kamarády v základní škole a spolu s nimi prožili hudební pořad O pejscích a měsíci. Nejvíce akcí nás čekalo v měsíci červnu. Po oslavě Dne dětí v mateřské škole jsme se vypravili do Dolních Kounic na pořad Kamarádi. Fotili jsme se a podnikli výlet do ZOO v Brně. Posledním kulturním představením v tomto školním roce byla divadelní hra dětí ze Základní školy v Nových Bránicích s názvem Zvířátka z lesní mýtinky. V průběhu roku měly děti možnost navštěvovat keramický kroužek a ve druhém pololetí předplaveckou přípravu v bazénu Blučina. V příštím roce budou do místní MŠ přijaty všechny přihlášené děti. Schůzka rodičů bude poslední týden v srpnu. Přeji všem pěkné prázdniny. Ludmila Šafářová, ředitelka MŠ Co dělat o prázdninách, aneb poučení z ankety v mateřské škole Na starostově stole se objevily zajímavé odpovědi na otázky ankety, kterou uspořádala mateřská škola. Děti se vyjadřovaly k těmto otázkám: 1. Co se nám v Bránicích nelíbí ? 2. Co bychom chtěli v Bránicích mít ? Na první otázku odpovědělo 12 dětí. Většina z nich se týká životního prostředí. To je zajisté pozitivní jev: „ Nelíbí se mi rozbité domy ( Liborek ), rozbitá okna ( Lucinka ), cihly ( Verunka H.), močůvka a střepy na ulici ( Xenička ), smrad z kanálů a domů 4
( Toníček ). Radečkovi a Anetce se nelíbí, že se kouří. Pozorovací talent svědčí o výrocích : „ Nelíbí se mi, že housenky žerou zelí a červi třešně ( Matýsek ), že mandelinky žerou brambory a kosi třešně ( Davídek ), že tu máme klíšťata ( Inuška ). Pozoruhodnou nelibost vyslovili: „ Nelíbí se mi, že venku prší ( Lukášek ), že je dusno ( Liborek ), že sem chodí lupiči a že se děti perou ( Toníček ), že tu jsou krysy ( Matýsek ). Druhá otázka prozrazuje mnoho zajímavých momentů, které odrážejí rodinné i společenské zázemí dětí. K otázce vyjádřilo názory 14 malých respondentů. Posuďte sami. Nejvíce odpovědí má vztah k životnímu prostředí, sportovní a zábavné činnosti dětí: „ Chtěl bych mít bazén s delfíny ( Lukášek ), zimní stadión na bruslení ( Toníček ), stíhačky s přistávací plochou ( Štěpánek ), autodráhu s formulemi a velký obchodní dům s hračkami ( Michálek ), hodně hraček ( Radeček ), džungli s Tarzanem ( Liborek ), hory a stany ( Davídek). Exkluzivní přání má Matýsek ( karate) a naopak Štěpánek by chtěl jabloně na zahrádce a sluníčko. Holčičky mají přání odpovídající jejich naturelu: „ Chtěla bych mít sluníčko a draka ( Verunka P. ), léto a sukýnky ( Katka ), moře ( Inuška ), bazén se skluzavkami a domečky pěkně natřené ( Xenička ), kolotoč a houpačky ( Verunka N. ), zoologickou zahradu ( Petruška ). Zhodnocení ankety. Soudím, že má starosta, jeho zástupce i sbor zvolených zastupitelů o prázdninách a o dovolené o čem přemýšlet. Leccos bychom už tu měli, byť nechtěně, např. autodráhu s formulemi zatím motocyklovými, možná by se obsadila i zoologická zahrada s krysou. Jenom ten Tarzan nám chybí. Možná, že na nějakého o dovolené narazíte. Přiveďte ho dětem do školky pro radost. Jan Kouřil Děti se poměly „Podívej se !“ Plné ruce bonbónů a žvýkaček, pěkně vybarvený obrázek plný razítek se zvířátky ukazují děti rodičům a oči jim přitom září nadšením. „Nejvíce se mi líbilo házet balónky do pusy tomu pánovi“, říká Davídek. „Já jsem měla strach přejít lávku nad bazénem s vodou, ale dokázala jsem to“, chlubí se Alenka. „Kopání na branku, to bylo dobrý“, tvrdí Štěpánek. Každému z padesáti zúčastněných dětí se na cestě okolo vzorně udržovaného fotbalového hřiště líbilo něco jiného. Jednotlivé úkoly byly příležitostí pro děti prokázat, jak jsou šikovné, zručné, jaké mají sportovní vlohy, ba dokonce jakou mají paměť a znalosti z kuchyně. Starší děti soutěžily ještě v míčových hrách. Dostávaly nanukové dorty, oplatky a bonbóny. Všichni společně pak opékali špekáčky, popíjeli limonádu a poslouchali moderní písničky. A vstupné? To zapomněli pořadatelé vybírat. 5
Tu všechnu radost dětem darovali členové oddílu kopané TJ Sokol Moravské Bránice v sobotu 24. června roku 2000. Patří jim za to poděkování všech zúčastněných dětí i jejich rodičů. eSKa Školní kronika (3) Školní rok 1893/94 Jeho c.k. Veličenstvo, náš nejmilostivější král, ráčil schváliti zákon, jímž se učitelstvu služné upravuje a zlepšuje. Povinností svatou učitelstva jest, by s city, láskou a vděčností v srdcích svých konalo veliký úkol svůj vzděláváním mládeže a vštěpováním jí nejhlubší oddanosti k nejjasnějšímu rodu panovnickému. Dne 17. února 1894 navštívil zdejší školu c.k. okresní školdozorec professor pan Antonín Machač, podrobiv obě třídy vizitací. Společnými snahami učitelů duchovních i světských podporována návštěva chrámu Páně v zasvěcené dni neb i v jiné, kdy konány jsou zvláštní obřady církevní. Dítky účastny byly po třikráte sv. zpovědi a přijímání. S úsilím věci hodným pracováno k tomu, by pravá zbožnosť ubytovala se v srdcích mladých chovanců a pevných kořenů zapustila, která by v pozdějších bouřích životních jisté opory poskytovaly rozsáhlé koruně cností občanských. Přihlíženo s péčí trvalou k tomu, by dítky osvojily si potřebný společenský mrav, který tak mile působí na pozorovatele, nechť již v městě neb na venkově a kterého nezbytně zapotřeby jest při slušném obcování společenském. Pomocné ruky v tomto směru dostalo se škole Slavnou místní radou školní, která plnou měrou vyhovovati se snažila a velice obtížnému ale nejvýše vděčnému úkolu svému. Obnovena volbami seskupila se následovně: pan František Zoufalý, předseda, členové: důstojný pan farář kounický Josef Švaříček a pan Jan Rathouzský náhradníci: pan Matěj Schoř z č. 36 a pan Arnošt Kvasnička Výchova dítek nesla se ve smyslu ustanovení řádu školního a vyučovacího, by osvojily si vědomostí takových, jakých nezbytně vyžaduje doba nynější a tak položen byl základ pevný pro život pozdější a to netoliko v ohledu osvícení rozumu, nýbrž i a to hlavně v sušlechtění srdce, aby se z dítek stali v obojím způsobu řádní a užiteční členové rodin, obce i vlasti. Co se školství samého týká, položena školními úřady veliká váha na svědomité plnění povinností se strany učitelstva s upozorněním, že pilná snaha jeho dojde plného uznání na místech patřičných, aniž by se dalo svésti proudy rozrušujícími klidný povrch působení ku blahu školy. Neméně obrácena pozornosť ku zřizování pokračovacích škol hospodářských a k nim potřebných polí. Se zájmem sleduje širší obecenstvo výchovu zdejší mládeže, což výrazu došlo dary škole poskytnutými. Slavná Občanská záložna ivančická darovala zdejší škole 10 zlatých, kteréžto částky použito na rozmnožení učebních pomůcek. Páni divadelní ochotníci zdejší poskytli 5 zlatých na zakoupení školních potřeb chudým žákům. Oběma dobrodincům vzdány vřelé díky. 6
Horlivým plněním povinností snažili se učitelé dostáti obtížnému úkolu svému a byťby snad někde vyskytly se jakési nedostatky, mohou se zrakem čistým patřiti na práci svoji s tím blahým vědomím, že čestně konali úkol svůj a tak s plnou nadějí patřiti v budoucnosť. Zdař Bůh ! V Mor. Bránicích dne 25. srpna 1894 Václav Gıtz Z historie lokálky ( 1 ) „Lokálkou“ jsme tradičně pojmenovávali naši místní dráhu vedoucí ze stanice Moravské Bránice přes Ivančice do Oslavan. O její historii je uchován v Moravském zemském archivu skromný listinný materiál, který však přes svou útržkovitost poskytuje zajímavé detaily, které snad budou zajímat i čtenáře Zpravodaje. V úvodu inventární knihy je uvedena tato stručná charakteristika lokálky: „ Na základě § 10 koncesní listiny ze dne 31.3.1912 č. 69 říšského zákona bylo městské obci Ivančice uděleno právo ke stavbě a provozování dopravy na místní dráze Kounice = Ivančice – Oslavany ( KIOD ). Byla zřízena akciová společnost v Ivančicích a tato zahájila provoz na této místní dráze dne 14.7.1914.“ ( Chybný zápis, správně 1912 ) Náklad na vybudování této místní dráhy činil 854 000 K. Podle dělení drah patřila k drahám soukromým v provozu na účet vlastníka. Záležitosti společnosti vyřizovala valná hromada akcionářů, správní a dozorčí rada. V roce 1935 začala správní rada jednat o předání této místní dráhy v důsledku finančních potíží s Československými státními drahami ( ČSD ). Z rozhodnutí ministerstva dopravy bylo zrušení koncese místní dráhy provedeno dnem 31.1.1936. Tímto dnem bylo skončeno likvidační řízení a konečná pasiva činila 1 848 151,- Kč. Pro další výklad je třeba vysvětlit některé drobnosti. Lokálka byla projektována z nynější stanice Moravské Bránice, která se však tehdy označovala „ Kounice = Ivančice / Kanitz = Eibenschitz“. Tento název byl několikrát změněn, než se ustálil na dnešním pojmenování. Za povšimnutí stojí dvojitá pomlčka, která znamenala komunikační dostupnost k této stanici z obou nejbližších větších obcí. Paradoxem totiž je, že se stanice nenachází ani na katastru Dolních Kounic ani Ivančic. Protože lokálka měla výchozí stanici patřící státní dráze, vyplynuly z toho stavu složité regule, které jsou v archivu dokumentovány obsáhlým tištěným německým předpisem, např. které koleje může lokálka používat, která lokomotiva ( státní či soukromá ) může manipulovat při posunu atp. Soukromá dráha platila státní dráze poplatek z každé osy vagónu, který vjel na svršek státní dráhy. Nebyly to částky právě malé. V archivu se nachází nejstarší listinný dokument z roku 1911. Jde o dvojjazyčný tištěný „ Protokol týkající se komisionelního řízení ohledně 7
navržených změn trati místní dráhy o normálním rozchodu Kounice = Ivančice – Oslavany sepsaný 16. a 17. 8.1911 na radnici v Ivančicích. Prvý den 16.8.1911 se projednávala úprava plánu navržené trasy v kilometru 4,0 až 6,1. Týkala se mimo jiné i osobní zastávky ( dnes Ivančice – město ). Podle obsahu protokolu se můžeme domnívat, že na původním projektu se s touto zastávkou asi nepočítalo, protože jsou schváleny parametry nástupiště vpravo od dráhy v šíři 4 m a příchod z Rybářské ulice. V trati, která pokračuje dál, se nově upravoval přechod přes mlýnskou strouhu, propust pro pálenici Davida Weisse, potrubí od fy Max Sinaiberger a synové ( koželužna ) a přejezd přes okresní silnici z Ivančic do Němčic v šíři 7 m. Přejezd měl být vydlážděn mezi kolejnicemi a pruhy po obou stranách kolejí v šíři 0,5 m. K těmto úpravám projektu bylo třeba souhlasu pana A. Worlla, který uvolnil potřebný pozemek. Protokol z tohoto dne upravuje i umístění stanice „ Ivančice“, která má být 250 m dlouhá s „ levostrannou úpravou budovy výpravné, skladiště a jiných budov ku veřejné dopravě sloužící. Budovy sloužící k provozu dráhy ( míní se topírna ) umístí se vpravo“. Protokol podepsali zástupci: C.k. moravského místodržitelství, C.k. ministerstva železnic ve Vídni, C.k. okresního hejtmanství v Brně, Moravského výboru zemského, Zemědělské rady markrabství Moravského ( české ), C.k. revírního úřadu v Brně, C.k. ředitelství Společnosti drah ve Vídni, Moravského spolku lesního a Obchodní a živnostenské komory v Brně. Za Ivančice podepsal protokol Josef Kočí, starosta, za Oslavany E. Cirkl, starosta. ( Pokračování ) ( Prameny: Moravský zemský archiv Třebíč, svazek H 666 )
Jan Kouřil Obecní úřad upozorňuje Vzhledem k častým výskytům požárů v lesích, ke kterým dochází v současné době vlivem suchého počasí, upozorňujeme na ustanovení § 20 odst.1 písm. k zákona č. 289/1995 Sb.o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ( lesní zákon ), které v lesích zakazují kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. MUDr. Berenteová má ve dnech 3. až 23. července dovolenou. Zastupuje MUDr. Novotný. Poděkování Obecní úřad děkuje občanům, kteří ochotně zapůjčili fotografie a různé historické písemnosti. Pořízené kopie se stanou součástí Obecní kroniky. Budeme rádi za zapůjčení dalších dokumentů. 8
Červený kříž radí, informuje Léto budiž pochváleno – ale co dělat, když nás postihne sluneční úpal nebo úžeh? Úpal – vzniká tehdy, když se nemůže uplatnit přirozená termoregulace, např. v horkých a vlhkých provozech, jako jsou prádelny a pod. Úžeh – vzniká v důsledku déletrvajícího přímého působení slunečního žáru na nekryté lidské tělo a bývá často kombinován se slunečním popálením. Příznaky: – vzestup tělesné teploty až na 40 °C – malátnost, ospalost, bolest hlavy, závratě, nevolnost až ke zvracení, červená barva kůže – zrychlený tep a dýchání, které bývá povrchní – v nejtěžších případech poruchy vědomí, halucinace, až bezvědomí, mohou být i křeče První pomoc: technická – zamezit dalšímu působení vysoké teploty, odnést postiženého do stínu, do chladné, dobře větrané místnosti, uvolnit tísnící oděv zdravotnická – snažit se šetrným způsobem snížit tělesnou teplotu postiženého vlažnými či studenými nápoji (minerálka), studenými obklady na čelo a končetiny, celkovým zábalem nebo vlažnou sprchou, která nesmí být postiženému nepříjemná. Pozor! Ochlazování nepřehnat a postiženému nezpůsobit podchlazení. Při případném bezvědomí prvořadá péče náleží obnově životně důležitých funkcí. Vyhledat lékaře. Co by mělo být ve Vaší cestovní lékárničce na dovolené? -
obvaz, polštářková náplast, obinadlo, gáza, trojcípý šátek nůžky, teploměr, pinzeta dezinfekční prostředek a zásyp na rány osvědčené prostředky na tišení bolesti a zmírnění teploty, léky proti průjmům a zácpě, proti žaludečním obtížím, proti cestovní nevolnosti repelentní přípravek na odpuzování hmyzu, prostředky ochraňující před ultrafialovým zářením léky, které sami pravidelně užíváte borová voda nebo oční kapky, octan olovnatý
Konkrétní lék nebo přípravek Vám nabídne lékárník, který jich má k dispozici několik druhů. Na trhu se objevují stále nové. / Podle Novin Červeného kříže 3-2000 /
Stanislav Liškutín, předseda ČČK
9
Humor našich předků Ho nás só stary rode: Hodovskovi, Schořovi, Kobližkovi, Rathóskovi, Kvasničkovi, Navrátilovi, Předešlovi, Rapóchovi a dovi kery ešče. Ti staři lidi, voni se tak živili jen vokolo tech rolich. Beli zemědělci. Jeden z tech Hodovskéch chodil take na rebe. Šak mu řikali „rebář“. Ráno s kravama kósek zvoral a vodpoledne na rebe. Tenkrát se chetaly rebe jináč – do saku. Mladi kluci, takovi šestnáct, vosumnáct let šli před tema sakama a bóchali do ty vody klackama. Naháněli tem rebářum rebe do saku. Vedl to névic Linhart – mlynář. A dež to skončilo, to bele takovy rebe ! Měli je poskládany celé štos tam dole u kapličky. To si pamatujo. Za Rakóska bele jen jedny hode.Řikalo se jim „cisařske“. Bely v puli řijnu. To nařidil cisař, protože ti mladi chodili jednu nedělu tam na hode, druhó tam. Voni be furt tancovali a hodovali. A tak ve všech dědinách mosely bet hody stenó nedělu. Ho nás v Bránicich beli odjakživa dobři muzikanti. Névic se spominá na Masopusta, Pazórka, Kvasničky. Zahráli dobře na hodech, na svarbách, na funuse, ale nélepši pré uměli tróbit na litrovku. Gdovi, esli je to pravda. ( Vyprávěl Jan Rathouský st. )
Rozvozový plán topného plynu PB od 1. července do 31. prosince 2000 červenec 12. srpen 2. 23. září 13. říjen 4. 25. listopad 15. prosinec 6. 29.(pátek) Plyn se vydává v uvedené dny ( středy ) přímo z auta u autobusové 30 zastávky na potoku ve 14 hodin. Změny v autobusovém jízdním řádu ( ADOSA a.s.) S platností od 3. července 2000 jsou upraveny staré a zavedeny nové spoje.
p c
Iv MB-JOPA 05 14 8 8 00 08 9 9
MB-ŽS MB-ZŠ 15 18 8 8 10 9
NB 22 8 13 9
DK 25 ¨ 8 15 9
Židloch DK NB MB-ZŠ MB-ŽS MB JOPA 40 25 29 33 35 c 6 7 7 7 7 50 35 39 43 46 p 6 7 7 7 7 Od 23.7.2000 zaveden nový spoj 50 c 12 58 03 04 10 12 13 13 13 p - jezdí ve dnech školních prázdnin 10
Židlochovice 10 9 (nový) 00 10 Iv 45 7 55 7 (nový)
c - jezdí ve dnech školního vyučování Kulturní informace na prázdniny Ve dnech 15. a 16. července se koná v Ivančicích – amfiteátr Réna, rockový festival ROYAL ROCK NIGHT. Ve dnech 28. až 30. července se koná v Ivančicích na Palackého náměstí Ivančická pouť ( pouťové trhy a atrakce, hudební a kulturní program, občerstvení – vestibul radnice ). 30. července se v Silůvkách –v sokolovně konají tradiční Anenské hody. Otevírací doba kláštera ROSA COELI v Dolních Kounicích je v měsících 00 00 30 červenci a srpnu vždy v sobotu a v neděli od 10 do 12 hodin a od 13 00 do 18 hodin. Otevírací doba Stálé expozice Vladimíra Menšíka v Ivančicích, Palackého náměstí 12, vedle kina Réna: pondělí a středa úterý a čtvrtek pátek sobota neděle
00
30
9 – 11 00 30 9 – 11 00 00 9 – 12 00 00 9 – 12
00
00
12 – 17 00 00 12 – 15
13
00
– 16
00
KIC Ivančice pořádá dne 26. srpna celodenní poznávací zájezd Babiččino údolí - zámek Opočno. Informace na tel. 0502 / 921 870. Ve dnech 27. až 29. srpna se konají na Hlíně tradiční Rozmarýnové hody. Letní zábavy v naší obci : 1. července Vítání prázdnin – ARCUS, REGON 2, EFEKT 29. července COUNTRY KARNEVAL 4. srpna TUBLATANKA 16. srpna ARGEMA 26. srpna MINI FESTIVAL – ROCK REVIVAL Sňatky Prvními bránickými novomanžely v letošním roce jsou Robert Havlát a Eva Borečková
10.6.2000
MB 320, Jeseník
Martina Koblížková a Pavel Navrátil
23.6.2000
MB 30, Mělčany
11
Přejeme vše nejlepší na společné cestě životem. Blahopřání S přáním stálého zdraví přicházíme k našim jubilantům, kteří v měsících červenci a srpnu oslaví svá životní jubilea. Masopustová Anna Havlíček Jaroslav Král Jaroslav Kališová Marie Procházková Eliška Prokešová Růžena Štejdýřová Anděla Pazourková Ludmila Kočí Anděla
.
20.7.1919 27.7.1918 5.8.1919 13.8.1925 23.8.1925 24.8.1912 25.8.1913 25.8.1930 31.8.1904
Do dalších let přejeme hodně pohody a spokojenosti.
Fotbalové zpravodajství k 21. květnu 2000 M u ž i IV. třída Sk.A 28.5. 4.6. 11.6. 18.6.
Umístění :
Žatčany – Mor. Bránice ( Pikula ) Mokrá B – Mor. Bránice ( Plaček M. ) Pravlov – Mor. Bránice ( Duba 2x, Černý M. ) Pozořice .- Mor. Bránice ( Plaček M., Plaček J. ) 1. Kuřim B 2. Pozořice C 3. Mor. Bránice
1:1 1:1 2:3 4:2
51 b. 43 b. 38 b.
Ž á c i III. třída Sk.C 3.6. 18.6. Umístění :
Ořechov B – Mor. Bránice Prštice – Mor. Bránice 7. Ivančice 8. Mor. Bránice 9. Dolní Kounice B
12
22 b. 18 b. 6 b.
1:6 3:1
81 let 82 let 81 let 75 let 75 let 88 let 87 let 70 let 96 let
Vydává OZ Moravské Bránice, vedoucí redaktor Jan Kouřil
13
