Cena 4,- Kč
X. ročník Červenec a Srpen 2005
1
Deset let Když jsem připravoval toto číslo Zpravodaje pro naši domácí tiskárnu, uvědomil jsem si, že to není číslo lecjaké. Dovršuje se jím 10 let vydávání tohoto našeho místního periodika. Ano, je tomu tak. Toto číslo Zpravodaje je v pořadí 110 (slovy stodesáté). Za 10 let bylo vytištěno více než 900 (slovy devět set) stránek textu tohoto měsíčníku. To jsou dvě objemné knihy. Můžete se zeptat, zdali je to málo, nebo hodně. Záleží na postoji k otázce. Popravdě řečeno, někdy bylo obtížné sehnat potřebné množství příspěvků, abychom naplnili předpokládaných 8 stran. Myslím na takové příspěvky, které by byly pro čtenáře zajímavé a čtivé. Jindy naopak bylo podnětů k psaní víc než dost a bylo třeba zvážit, které z nich redakčně zpracovat dříve, aby vyšly včas, protože jejich námět byl časový a nesnesl odklad. Ta variabilnost je odrazem života v obci a života obce v naší společnosti. Veřejný život u nás není až tak příliš bohatý, aby se dalo o něm psát permanentně. Těch životaschopných společenských organizací je u nás bohužel jako šafránu a z nich zase je jen zlomek těch, kde mají některého člena, který by byl ochoten do Zpravodaje něco napsat. To není pro ně dobrá vizitka. Dnes ve století mediálního rozmachu patří k prioritám života občanských aktivit snaha dát o sobě vědět. Způsobů, jak se prezentovat, je dnes poruce dost. Mám na mysli počítače, internet. Protože je Zpravodaj vydáván obcí, patří v něm především místo pro záležitosti veřejné správy a státních institucí. Proto byli občané včas a pravidelně informováni o zákonech a vyhláškách, které se jich dotýkaly, dostalo se jim pravidelných informací o usnesení zastupitelstva obce. Místo ve Zpravodaji mají i místní školy, které využívají této příležitosti podle svých úvah a potřeb. Zato Tělovýchovné jednotě Sokol patří v tomto směru absolutorium, protože o sobě dávala pravidelně vědět, takže čtenáři mohli sledovat její život v průběhu celého roku, resp. všech uplynulých deseti let. Ale to mluvím jen o jejím odboru všestrannosti. Oddílu kopané jsme dopřávali dost místa, pokud o to stál. Dokonce, vzpomínám si, padaly i hořké sliny, že je Zpravodaj ke kopané skoupý. Před nějakým časem však jako by uťal. Zdroje informací vyschly. A přece kopaná žije záviděníhodnou bohatou činností, jak o tom hovořil předseda jejího oddílu ve zprávě na valné hromadě. O hasičské organizaci jsme psali jen při příležitosti její valné hromady. O myslivcích jsme se dověděli, že žijí, až když jsme je požádali o příspěvek. Totéž platí o chovatelích. A co zahrádkáři? Není to radostná bilance. Čtenáři vyhledávali takové texty, které byly čtením pro dlouhou chvíli. Pokud bylo místo, tiskli jsme je. Příznivý ohlas vyvolal příspěvek kronikářky Naděždy Špačkové připomínající období osvobození obce před 60 lety. To je zavazující pro příští čas. Před deseti lety jsem byl pověřen úkolem zajistit pravidelné vydávání měsíčníku Zpravodaj z Moravských Bránic. Snažil jsem se jako odpovědný redaktor plnit tento úkol podle svých schopností a sil. K tomu mně pomáhaly především pracovnice obecního úřadu, kterým za jejich podnětnou a odpovědnou práci děkuji. Děkuji i těm, kterým nebyl Zpravodaj lhostejný a pomáhali udržovat jej při životě. Není možné všechny jmenovat, aby se nevyloučil omyl. Přesto uvedu aspoň dvě jména: Antonín Schoř z meteorologické 2
stanice a Stanislav Liškutin z oblasti zdravotnictví, kteří bez vyzvání dodávali příspěvky, které jsme pak vytiskli. Děkuji nakonec i Vám, milí čtenáři, za Vaši přízeň, kterou nám, doufám, zachováte. Jan Kouřil Místopis obce Moravské Bránice z roku 1910 Od kounického historika, pana Milana Řiháčka, jsem získal výtah místopisů Moravských Bránic, i některých okolních obcí, jak byly uvedeny v tzv. „Chytilově úplném adresáři zemí koruny české – v úplném adresáři Moravy,“ z roku 1910. Alois Chytil, nar. 1877, byl český spisovatel a zejména vydavatel adresářů a místopisů našich měst a obcí. V roce 1906 vydal také národnostní mapu Moravy. Protože se domnívám, že by to mohlo některé naše spoluobčany zajímat, uvádím proto tyto údaje o místních poměrech, jaké byly v naší obci, právě před 95 roky. Obec: Moravské Bránice Celkový počet obyvatel: 699 Z toho Čechů: 686 Němců: 12 Pozn.: do celkového počtu 1 občan chybí, patrně byl jiné národnosti než české nebo německé Vlakové spojení – nejbližší nádraží: Kounice–Ivančice (dnes Moravské Bránice) C. k. (císařsko-královský) poštovní úřad: Dolní Kounice Starosta: Rathouský Čeněk Radní: Odehnal Karel, Hodovský Augustin, Schoř František Výbor: Badin Jakub, č. 32, Holý Bohdan, Holý Metoděj, Kvasnička Arnošt, Linhardt Josef, Navrátil Jan, Nešpůrek Vilém, Předešlý Jan, Předešlý Tomáš, Rathouský Jan, Schoř Augustin, Schoř Matěj, Schoř Václav, Zoufalý František. (Výbor byl ustaven 20. 12. 1910) Místní školní rada: Schoř Augustin - předseda, Navrátil Josef - místopředseda, P. Švaříček Josef – farář, Götz Václav – nadučitel Škola obecná II.: Götz Václav – nadučitel, Cejpek Josef - učitel, Götzová Amalie – industriální učitelka (ruční práce) Porodní bába: Beránková Amalie Nádraží: C.k. spojené státní dráhy Kounice – Ivančice Cihlářství: Pipal Rudolf Hostinec: Mikula František (nájemce Nezval Jan), Šídlo Karel Kovář a podkovář: Světlík Jan Krejčí: Holý Bohdan Krupařství: Vincour Hynek (též pekařství a trafika) Mlynářství: Babák Jan, Linhardt Josef Obchody: cukroví: Bratři Stollwerkové (automat) chřest a ovoce: Rapouchová Anna, Rathouský Čeněk potraviny: Vincour Hynek smíšené zboží: Hort Antonín, Rathouský Čeněk zelenina: Schořová Marie Obuvník: Pazourek Jakub 3
Pekař: Vincour Hynek (i krupař a trafika) Pokrývač: Rapouch Jan Řezník: Trakal Eduard Stolař: Předešlý Jan Výroba cihly: Pipal Rudolf cementové zboží: Holý Theodor, Oulehla Dominik sodové vody: Němec František (i prodej) Spolky: Čtenářský spolek, Dobrovolný hasičský sbor
Stanislav Liškutín
Jak si s námi zahrála příroda Nebudete mi, milí čtenáři, věřit, že si s dětmi naší mateřské školy příroda opravdu zahrála. Právě na jejich svátek, 1.června - Den dětí, předvedli starší žáci svým kamarádům pohádku. Aby si v pohádce mohly zahrát všechny děti, nebylo jednoduché takovou najít. Proto si děti děj samy vymyslely. Pohádka se jmenovala Jak drak unesl princeznu. V pohádce hráli tři princové, osm až deset princezen, několik koní, jeden drak, jeden pan král a jedna paní královna. Děti připravily oblečení, namalovaly kulisy, zahrály na hudební nástroje, dohromady zazpívaly i napovídaly. Mladší děti jim na oplátku nakreslily obrázky a přinesly sladké odměny. Po pohádce řekla dětem paní učitelka, že v nedalekých Dolních Kounicích je zámek, kam přiletěl drak a jednu princeznu unesl. Před školkou našly děti kousky dračího ocásku a vydaly se po stopách draka najít. Aby tak náročnou cestu zvládly, posilnily se na cestu zmrzlinou, kterou dostaly v restauraci U Kališů. Cesta probíhala hladce. Sluníčko svítilo, děti si na cestu zazpívaly, některé říkaly básničky, jiné cvičily, přeskakovaly pomyslný potok, stavěly broučkům domečky, až přišly k závorám u železniční tratě. Závory byly spuštěny, protože měl přijet vlak. Ale žádný vlak nejel. Tak si děti pomyslely, že to tak nastrojil drak, a že je nechce vpustit do svého území. Za chvíli se však závory zvedly a děti přešly přes koleje. Vtom začal zvonit zvoneček a závory zavřely cestu jako by děti přišly do dračího zajetí. Vtom se přihodilo něco nečekaného. Na obloze se objevil zčistajasna černý mrak, který svým obludným tvarem představoval pomyslného draka. Schoval sluníčko, udělala se tma a začal zlověstně foukat vítr. Děti se rázem polekaly. Připadalo jim, že se jimi vymyšlený pohádkový děj stal skutečností. Některé začaly křičet, jiné hlasitě plakaly. Naštěstí jako v pohádce začal zvonit znovu zvoneček, závory se zvedly, mrak zmizel a děti měly pocit osvobození. Naráz byly statečné, že se draka nebojí, že nad ním zvítězily a princeznu osvobodily. A nejen to, objevily i skutečnou osvobozenou princeznu v osobě naší praktikantky Petry Křivé, která jim přinesla poklad s balíčkem bonbónů. Sylva Kouřilová,učitelka
4
Rozloučení se školním rokem 2004 / 2005 Školní rok se opět chýlí ke konci a to je doba školních výletů. Jaký byl ten letošní je vybráno ze slohové práce žákyně 4. ročníku: Připravovali jsme se na výlet, který byl naplánovaný na pátek 3. června. Ráno v pátek v 7:30 jsme měli sraz u školy. Čekali jsme, až přijede autobus. Po cestě nám svítilo slunce. První zastávka byla u Mohyly míru. Tam jsme se rozhlédli po okolí. Byl tam i dalekohled, ale nic jsme v něm neviděli, protože byl na peníze. Pak jsme si sedli do autobusu a jeli jsme do Slavkova na zámek. Nejdřív jsme se podívali do kostela. Byl na cestě od parkoviště k zámku. Potom jsme šli na prohlídku do zámku. Tady jsme si prohlédli různé místnosti. Paní nám ke každé místnosti něco řekla. Na stěnách visely obrazy. Bylo tam i jedno zrcadlo, které nám mohlo splnit přání, ale museli jsme to říct nahlas. Prošli jsme zámeckým parkem ve francouzsko anglickém slohu. Potom jsme se jeli podívat do leteckého muzea k Vyškovu. Tam jsme viděli všelijaké druhy letadel. Byla tam i vojenská auta a také tanky. Do některých letadel jsme se mohli i podívat a sednout si - například do stíhačky, vrtulníku a do bojového letadla. Mohli jsme si koupit i nějaký suvenýr. Já jsem si koupila dvě pohlednice. Dál jsme jeli do malého ZOO ve Vyškově. Zaujala nás opice, která lízala lízátko. Dál jsme viděli opice, pštrosy, divoké prase, koně a byli tam různé stánky s balónky a jeden kolotoč. Pan řidič nás bezpečně přivezl zpátky ke škole asi ve čtyři hodiny. Výlet se mi moc líbil. Veronika Němcová Přeji i o prázdninách pěkné výlety, bohaté zážitky a vždy šťastný návrat. Mgr. Milena Sochorová, učitelka ZŠ
Kolik sneseme decibelů ? Síla hluku se měří v decibelech (odvozená jednotka – logaritmus poměru zesílení). Následující tabulka nám umožní posoudit, jaký hluk ještě sneseme a který je nám už nepříjemný. Počet decibelů: 10 tento počet decibelů je považován za práh slyšitelnosti. 20 – 35 tolik naměříme uprostřed lesa, daleko od silnic, železnic a vzdušných koridorů. 40 – 50 nízká hladina hluku – představuje pohodu i při náročné práci. 50 – 60 hluk v klidném rodinném prostředí. Při manželské hádce se však může zvýšit i na 85 až 90 decibelů. 70 představuje běžný hovor 25 žen v kanceláři. 75 hluk na průměrně rušné ulici. 90 např. křik novorozence. Při této hodnotě dělníci v továrnách jsou již povinni používat ochranné prostředky (protihluková sluchátka). 95 hluk u montážního pásu, na diskotéce, ve sluchátkách stereopřehrávače. 100 start tryskového letadla, hudba na tanečním parketu 115 hodnota hluku, která je pro člověka nepřípustná (nebezpečí poškození sluchu) Liškutín Stanislav 5
Ze školní kroniky (1930-1933) Školní rok 1930/31 Pro školní rok 1930/31 byla povolena Zemskou školní radou zatímní postupná třída při druhé třídě. Na začátku školního roku bylo zapsáno: I.třída 13 chlapců a 17 děvčat celkem 30 žáků II.třída 34 chlapců a 25 děvčat celkem 59 žáků III.třída 26 chlapců a 20 děvčat celkem 46 žáků Celkem 73 chlapců a 62 děvčat 135 žáků Vyučování náboženství československého povoleno v 1 skupině 1 hodinu týdně. Vyučování náboženství pravoslavného povoleno v 1 skupině za 14 dní. Visitace zdejší školy provedena panem okresním školním inspektorem Antonínem Votavou dne 19.ledna 1931. Narozeniny pana presidenta T.G.Masaryka oslaveny ve třídách dne 7.března proslovem, básněmi a zpěvy a poslouchána oslava rozhlasem. Básně: Tatíčku, starý náš, Bude to krása, Teče voda, Na trávníčku, Hore Váhom, Státní hymny. Školní rok zakončen dne 27 června 1931. (Bez úpravy)
Ervin Klimecký, správce školy
Školní rok 1930/31 Zatímní postupná třída povolena pro běžný školní rok při druhé třídě. Počet žáků na počátku školního roku: I.třída 15 chlapců a 17 děvčat celkem 32 žáků II.třída 30 chlapců a 30 děvčat celkem 60 žáků III.třída 32 chlapců a 21 děvčat celkem 53 žáků Celkem 77 chlapců a 68 děvčat 45 žáků Vyučování náboženství československému povoleno 2 hodiny za 14 dní, náboženství pravoslavnému 1 hodina čtrnáctidenně. Státní svátek 28.října oslaven vyslechnutím oslavy vysílané rozhlasem. Visitace zdejší školy provedena p. okres.šk.inspektorem, Antonínem Votavou, dne 15.února. Změna ve stavu učitelském: Dekretem Zemské školní rady jmenován zdejší říd.učitel Ervin Klimecký říd.učitelem na dvojtřídní obecné škole v Lichově u Holešova. V M.B. byl 13 let. Š.r.1931/32 ukončen 28.června. (Bez úpravy) Ervin Klimek, sp. šk. Poznámka redakce: Čtenáře zajisté udivuje neobvykle příliš stručný i zkratkovitý zápis do kroniky s následnou poznámkou, že pan řídící učitel odchází na jiné působiště. Nemělo to souvislost?
Školní rok 1932/33 Ve školním roce 1932/33 byla naše obecná škola trojtřídní. Bylo v ní zapsáno 143 žáků (!). V I.třídě (1.post.ročník) přijato 12 chlapců a 18 děvčat, celkem 30 dětí. Ve II.třídě 1.odd. (2.post.ročník) bylo 13 chlapců a 14 děvčat 2.odd. (3.post.ročník) bylo 12 chlapců a 17 děvčat, celkem 56 dětí Ve III.třídě 1.odd. (4.post.ročník) bylo 18 chlapců a 10 děvčat 6
2.odd. (5.post.ročník) bylo 17 chlapců a 12 děvčat, celkem 57 dětí V učitelském sboru působili učitelé František Koncer a Xenie Blažková, provdaná Pořízková. Nově ustanoven byl učitel Karel Střecha, který dosud učil ve Velaticích. Od 1.dubna 1933 byla učitelka ručních prací Františka Kliková přeložena do Ivančic a místo ní vyučovala B.Hájková z Dolních Kounic. 19.května onemocněla učitelka Pařízková a měla do konce školního roku zdravotní dovolenou. 31.května 1933 provedl okresní školní inspektor Antonín Votava školní inspekci. Dekretem Zemské školní rady byl od 1.července 1933 ustanoven učitel František Koncer definitivním řídícím učitelem. 12.října zemřela na srdeční mrtvici v brněnské nemocnici žákyně II.třídy Marie Jedonová. Byla pohřbena na místním hřbitově 16.října. Oslavy: Svátek 28.října byl vzpomenut veřejnou akademií spolků s obcí a Místní osvětovou komisí ve prospěch Okresní péče o mládež. Na dobrovolném vstupném se vybralo 326 Kč. 83.narozeniny prezidenta Masaryka oslavila škola v první vyučovací hodině. Děti přednesly básně, vypravovaly o životě pana prezidenta a zazpívaly hymnu. Učitel Koncer promluvil o významu pana prezidenta pro československý národ. Děti se zúčastnily mimo to představení loutkového divadla Probuzení, pořádaného místní jednotou Sokol. Žáci sehráli dne 16.dubna divadelní představení od N.V.Čechova Královna sněhu ve prospěch školních pomůcek. V sobotu 4.března navštívil zdejší školu dudák Matásek z Chodska. Těšil se velké oblibě u dětí i dospělých, kteří se produkce zúčastnili. Místní osvětová komise uspořádala v neděli 18.prosince výstavu dobrých knih, vhodných jako vánoční dárek. V květnu onemocnělo mnoho dětí příušnicemi. Na návrh učitele Koncera zařadilo obecní zastupitelstvo do rozpočtu 1000 Kč na mléko a chléb pro děti trpící podvýživou v důsledku nezaměstnanosti. Akce byla prodloužena až do konce dubna. Na návrh učitele Koncera založilo obecní zastupitelstvo z daru 500 Kč od příbuzných bývalého řídícího učitele Václava Hodyce Hodycův fond na podporu chudých žáků. Ve výroční den Václava Hodyce budou úroky rozděleny chudým žákům. Fond, který bude spravován obecní i školní radou, bude rozšiřován o příděly z obecních peněz a darů. Počasí: Za ranních a večerních mlh počátkem ledna se tvořila na stromech jinovatka silná až 10 cm. Mnoho stromů zejména v trati Na kopcích bylo zničeno. Katastr obce postihlo kritické sucho, které snížilo úrodu o 40-80%. Vyžádalo si, aby školní děti zalévaly stromky v Masarykově aleji (Na potoku), které částečně vysázely 28.října 1930. Přejmenování ulic: Pro lepší orientaci v obci přejmenovalo obecní zastupitelstvo ulice v obci podle zasloužilých mužů a žen: Masarykova, Komenského, Boženy Němcové, plukovníka Švece, Karla Havlíčka Borovského, Dr.Miroslava Tyrše, Aloise Jiráska, Palackého, Riegrova, Petra Bezruče, Blahoslavova, Václava Hodyce. 7
Poznámka: Jsem přesvědčen, že je mezi čtenáři ještě dost těch, kteří v tomto vzpomínaném školním roce chodili do zdejší školy, a to, o čem píšeme, jim připomene jejich dětská léta. Bylo by zajímavé zjistit, zdali občané vědí, ve které z přejmenovaných ulic bydlí a zdali tyto názvy používají ve své adrese. Ze školní kroniky vypsal Jan Kouřil
Hrátky s češtinou (16) V předchozích Hrátkách jsme se přesvědčili o tom, jak si dovede český jazyk pohrávat se slovy, v jakých pestrých slovních seskupeních využívá jeden a týž výraz. V této kapitole sledujeme slovesný tvar držet (držet se). Prvně nás napadne, že „držet“ bude spojeno s nějakým předmětem v ruce: držet kabelu, držet v náručí dítě. Držet někoho nad vodou však má přenesený smyl. Jde o to, ochránit ho třeba před krachem, držet nad ním ochrannou ruku. Zkušenosti nás poučují, že je lépe držet se zásad, držet se zpříma, stát pevně na nohou, vyvarovat se nepříjemností a v pochybnostech se držet stranou. Osoby nám nepříjemné držíme proto raději od těla. Vzpomeňme na prázdniny. Starší Zdeňka se vypravila s malou Ivou k babičce. Vlakem jezdí zřídka, proto se malá Iva hrnula k oknu, kde si držela místo, aby viděla, jak krajina ubíhá. Babička bydlí na vesnice, kde chová také drůbež. Drží i kohouta, který je svým pánem a zakládá si na tom, že drží všechny od těla. Babička na vnoučata drží. Má je ráda. Svou lásku k nim vyjadřuje i tím, že je vede k pořádku, protože sama drží na pořádek v domě i v malém hospodářství. Za parných dnů se chodila s dětmi koupat k rybníku. Zdeňku nabádala, aby dohlédla na Ivu, aby se držely při břehu. Děvčata se tomu smála, protože dobře plavou a jsou ve vodě jako doma. Večer, když se setmělo, uložila starší Zdeňka Ivu do postele a držely i s babičkou černou hodinku. Zdeňka vyprávěla pohádky, ostatní tiše naslouchaly. Rodina drží pospolu, všichni se mají rádi. Neštěstí nechodí po horách, ale i po dětech. I o prázdninách. Malá Iva zčistajasna onemocněla. Bylo to průjmové onemocnění. Musela držet dietu, ale nemoc neodcházela. Držely ji jen léky. Nemoc se držela zuby nehty a zdálo se, jako by držela nemocnou v šachu. Bylo obtížné držet malou Ivu v posteli. Teprve po týdnu mohla vstát. I když se sotva držela na nohou, už chtěla ven. Babička ji nepustila. Ale když naléhala, nazlobeně pronesla: „Jdi si, kam chceš! Nedržím tě.“ Ten hněv byl jen naoko. Babička si na děti nestěžuje. Nikdy nežaluje. Drží jazyk za zuby. Drží slovo. Blížil se konec prázdnin. Bylo třeba připravit se na návrat domů, do města. Zdeňka vykoupala malou Ivu. Když ji česala, ta se nechtěla držet, protože jí vlasy po těch parnech a koupání nedržely. Nakonec se osoby, věci i časy zklidnily. Maminka přijela pro děvčata autem. Rodina se rozloučila s babičkou, děvčata jí poděkovala za pěkné prázdniny a pusou slíbila, že se brzy vrátí. Jan Kouřil
8
(Ne)Moudrá slova o blbci Není blbec, aby si nebyl jist, že je velikým mužem. Není osla, aby – shlížeje se v potocenehleděl na sebe s potěšením a neshledával, jak náramně se podobá koni. G. Flaubert Mozek blbce přetráví filozofii v slabomyslnost, vědu v pověru a umění v puntičkářství. Za tím účelem existuje univerzitní vzdělání. G.B.Shaw Lze žít s blbcem pod jednou střechou? Ano! Ale blbec se musí podřídit. Jenže blbec se nikdy nepodřídí. Nelze žít s blbcem pod jednou střechou! J.John Blbec je idiot, který neudělal kariéru.
G.Laub
Bos bos dicitur terris ubicumque vedetur. Vůl bude všude zase jen vůl. Cizí blbec pro smích, vlastní pro ostudu.
Latinské přísloví České přísloví
Svou blbost jen dosvědčí, kdo má přespříliš řečí. Proti blbosti i bohové bojují marně.
Gnómické verše české Jan Werich
Kozel je nebezpečný zepředu,kůň zezadu, blbec ze všech stran.
Židovské přísloví
Obecní úřad informuje Kanalizace Upozorňujeme občany, kteří mají zažádáno o vyřízení stavebního povolení na kanalizační přípojku u ing. Sedlákové, že je vzhledem ke změně přístupu stavebního úřadu nutné doložit platný výpis z katastru nemovitostí na příslušné parcely, jichž se vydání stavebního povolení týká. Uvedené výpisy je možné ponechat na obecním úřadě v Moravských Bránicích, nebo předat přímo ing. Sedlákové. V zájmu dokončení schvalovacího procesu předejte požadované doklady co nejdříve. Sdělení Ing. Sedlákové Protože v červnu byly podávány vaše projektové dokumentace na kanalizační přípojky na stavební úřad a od některých jsem ještě neobdržela platbu za projektovou dokumentaci a poplatek za stavební povolení - celkem 1300,- Kč, sděluji, že jestliže do konce měsíce července částku neuhradíte, nebudu vám moci již v této věci vyhovět za výše dohodnutou cenu. Projektová dokumentace pak bude muset být zpracovávána individuálně pro každého a z toho bude vyplývat také vyšší cena za projekt i vyřízení na příslušných úřadech. Nabízím těm občanům, kteří původně nechtěli připojení na kanalizaci, že to vše ještě do tohoto termínu provedu. Při této příležitosti také sděluji svou novou adresu , kde je možno mě najít: Dolní Kounice, Trboušanská 814/55 Telefon: 546 420 128 a 608 876 028 zůstávají stále v platnosti. Ing. Sedláková Leona 9
Kulturní akce v obci 16.7. Country zábava na hřišti u sokolovny 18. – 19.9.2005 tradiční Rozmarýnové hody Kino Réna Ivančice – program na červenec 2005 ( vždy ve 2030 hodin) Neděle 3.7. SMÍM PROSIT? Středa 6.7. SAW: Hra o přežití Neděle 10.7. KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ Středa 13.7. SLUNEČNÍ STÁT Neděle 17.7. MADAGASKAR ( v 1800 hodin ) Středa 20.7. XXX: Nová dimenze Neděle 24.7. KLAN LÉTAJÍCÍCH DÝK Středa 27.7. SKŘÍTEK Neděle 31.7. HITCH: Lék pro moderního muže
Amatérské divadlo na Hlíně sehraje v krásném lesním prostředí v neděli 31. července 2005 v 1500 hodin reprízu lidové hry se zpěvy
NA LETNÍM BYTĚ aneb JAK CHUDÁ HOLKA KE ŠTĚSTÍ PŘIŠLA Kulturní informační centrum Ivančice pořádá: - 30.6. – 2.10. Muzeum Brněnska pořádá výstavu Historie židů v Čechách a na Moravě - židovské tradice a zvyky“, Galerie Památníků A. Muchy - 23.7. celodenní poznávací zájezd „Pelhřimov – muzeum rekordů a strašidel, hrad Roštejn“ - 29. - 31.7. „Ivančická pouť“ – bohatý kulturní program - 28.8. celodenní poznávací zájezd „Slovensko – Trenčianský hrad, zámek Bojnice, ZOO Bojnice“ - Expozice Alfonse Muchy a Vladimíra Menšíka – prázdninová otevírací doba: 1300 – 1700 Pondělí, středa 900 – 1200 00 00 Úterý, čtvrtek a pátek 9 - 12 1300 – 1600 00 00 Sobota, neděle 9 – 12 1300 – 1700 - 17.9. poznávací zájezd „Rakousko – Wienerwald – Vídeňský les“ - 23. – 24.9. „Svatováclavské trhy“ – bohatý kulturní program, tradiční trhy, burčák - 7.10. „Talk show Jana Krause a Evy Holubové“, host Bohumil Klepl (předprodej vstupenek od 1.9. v KIC Ivančice – cena 200,- Kč) Vydává OZ Moravské Bránice, vedoucí redaktor Jan Kouřil, ilustrace Jan Kouřil
10
USNESENÍ Z 29.6.2005 2str.
11
12
13
