Byznys v Polsku. Transatlantická dohoda o obchodu a investicích. Spoléhat na podobnost polštiny se nevyplatí, lepší je tlumočník

listopad 2014/08

Byznys v Polsku Transatlantická dohoda o obchodu a investicích

Polský trh roste, láká i na dotace z EU

Spoléhat na podobnost polštiny se nevyplatí, lepší je tlumočník

Šance pro vývozce: Chorvatsko upravuje hospodaření s vodou

strany 4–7

strany 14–15

strany 26–27

HN047091

201x267_3_KR.indd 1

11/10/2014 10:23:03 AM

Český exportér Obsah:

Martin Ehl vedoucí zahraniční rubriky HN

Téma

4

Rozhovor

8

Úhel pohledu

11

Úspěšný exportér

12

Bonton

14

Státy v číslech

16

Pohled na region

18

Polský trh roste, láká i na dotace z EU

V byznysu určitě nelze spoléhat na to, že Poláci mají Čechy rádi

Katovice: klíčové hospodářské centrum

4

Poláci rádi slyší na nízkou cenu, Češi se ale mohou prosadit jen kvalitou

Spoléhat na podobnost polštiny se nevyplatí, lepší je mít tlumočníka

Polsko je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky

Jako nejatraktivnější na trhu se jeví chemický a farmaceutický průmysl

Novinky z teritoria Krátce o Polsku

14

Informační servis

Pokračují vyjednávání o liberalizaci transatlantického obchodu

20 21

České kotle uspěly ve Velké Británii Potřebujete pomoci s obchody v zahraničí? Obraťte se na Klientské centrum pro export Přehledné videonávody radí, jak podnikat SOLVit pomohl řeckému občanovi s proplacením hospitalizce v Česku Firma uspěla v USA, iráku i Austrálii Chorvatsko upravuje hospodaření s vodou, je to šance pro české vývozce Odvětví služeb hýbe světem Krátké zprávy ze světa

21

Kalendář akcí

Nejbližší akce exportního vzdělávání

32

Zahraniční veletrhy, kde mohou firmy využít společnou prezentaci Slovníček/Kvíz

tiráž

ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec Foto: HN – Matej Slávik, HN – Lukáš Bíba, Reuters, Shutterstock, archiv Alvey Group, Alvey Manex, archiv MPO, CzechTrade, europa.eu, BOCO PARDUBICE machines, hotelex.cn Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Jaroslav Novák, Richard Bakeš, Soňa Žertová inzerce: [email protected] tisk: MORAVIAPRESS BřECLAV Samostatně neprodejné

HN047091

AM

V

ážení čtenáři, polská cesta od socialistické ekonomiky k volnému trhu byla zásadně jiná než česká. Drsnější, dravější a také mnohem více ve vleku silných odborů s tradicí v hnutí Solidarita. Větší trh a jiný způsob privatizace umožnil vyrůst silným domácím hráčům a značkám, z nichž mnohé jako Reserved, Comarch, Fakro nebo Inter Cars v posledních letech expandují do zahraničí. Polská ekonomika nebyla od roku 1992 ani jedno čtvrtletí v recesi a průměrná roční míra růstu HDP jsou čtyři procenta. Privatizace prostřednictvím přímého prodeje nebo uvedením na varšavskou burzu, která je nyní pátou největší v Evropě, vytvořila silný domácí trh, který přitahuje zahraniční kapitál a zároveň vytvořila početnou vrstvu drobných akcionářů. Tohle všechno je základem silného ekonomického sebevědomí Poláků, kteří se často dívají na partnery z menších zemí poněkud svrchu. Ačkoli dlouholetí sousedé, Češi a Poláci se navzájem málo znají. I když z průzkumů vyplývá, že Poláci mají Čechy ze všech cizinců v největší oblibě. To vytváří dobré příležitosti pro české firmy. Na polský trh je ale třeba vstupovat bez arogance a s dobrou znalostí místních odlišností. K jejich pochopení bychom rádi přispěli i tímto číslem časopisu Český exportér. Příjemné čtení přeje

český exportér listopad 2014, číslo 8

3

Téma

Polský trh roste, láká i na dotace z EU Země nebyla od roku 1992 v recesi a její ekonomika rostla i během nedávné finanční krize. Zásadně k tomu přispěla domácí spotřeba, která se stále zvětšuje.

U

ž legendárním se stalo přirovnání Polska k „zelenému ostrovu“, tedy jediné ekonomice Evropské unie, která se v krizovém roce 2009 nepropadla do recese. Označení zelený ostrov vzniklo z mapy, kterou při tiskové konferenci premiéra Donalda Tuska promítali novinářům. Všechny okolní země byly v minusové červené barvě, jen Polsko bylo plusově zelené. Jenže, jak upozorňují ekonomové, propad se Polsku ani tehdy nevyhnul, jen byl předchozí růst tak vysoký, že nezamířil do minusových hodnot ani v krizových časech. V letech 2008 až 2014 byl kumulativní růst HDP dvacet procent. Z této legendy těží polská vládní propaganda dodnes, i když zejména v roce 2013 růst nebyl tak vysoký. I letos se mluví o zpomalení, ve třetím čtvrtletí až na 2,6 procenta podle odhadu polského statistického úřadu. Celkový letošní růst má být 3,1 procenta a v příštím roce 3,2 procenta, což je ale stále nad úrovní unijního průměru. Polsko tedy je a bude ekonomika s relativně vysokým růstem, který má několik zdrojů, z nichž vyplývají možnosti pro dovozce a investory. Krizový rok 2009 do velké míry zachránila stále neuspokojená domácí poptávka. Zároveň v posledních letech roste podíl vývozu. A v neposlední řadě je dalším motorem růstu příliv peněz z unijních fondů, jejichž co nejefektivnější utrácení – zejména na budování infrastruktury – je v zásadě hlavní prioritou polských vlád v posledních sedmi letech. Po zuřivých dostavbách dálnic vrcholících zejména před začátkem fotbalového Eura 2012 bude příští rok vrcholit program modernizace železnic, do kterých jen letos šly investice přes sedm miliard zlotých (zhruba 50 miliard korun).

4


Martin Ehl [email protected]

Hlavní obchodní partneři Polska

(údaje za leden až srpen 2014) Vývoz z Polska (hodnota v mld. eur, podíl na celkovém vývozu v %) 1. Německo 2. Velká Británie

6,72 6,4 %

3. Česko

6,54 6,2 %

4. Francie 5. Itálie

5,96 5,6 % 4,73 4,5 %

Dovoz do Polska

23,21 21,7 %

1. Německo 12,16 11,4 % 10,75 10,1 %

2. Rusko 3. Čína 4. Itálie (7. Česko)

27,39 25,9 %

5,64 5,3 % 3,66 3,4 %

Růst polského HDP (v %, po čtvrtletích)

3,9

4 3 2 1 0

*od 3Q/2014 pRogNóza polItyka INsIght

0,4 1Q/2013

zdRoj: gUs

1Q/2014

„Peníze z Evropské unie zásadně mění polskou ekonomiku včetně zemědělství, které už je v podstatě jinou planetou než před dvaceti lety. A to také velmi posiluje domácí poptávku,“ řekl profesor Piotr Płoszajski z varšavské univerzity SGH, nejlepší ekonomické vysoké školy v Polsku. Klíčovou roli silné domácí poptávky potvrzuje i poslední analýza think-tanku Polityka Insight, podle níž v příštích

1Q/2015

4Q/2015

měsících budou mít problémy firmy orientované na vývoz do Německa a na východ. Ale ti, kteří se orientují na služby a obchod, budou v mnohem lepší situaci. Porostou totiž platy, spotřebu podpoří snižování nezaměstnanosti i deflace, v níž se Polsko ocitlo ve třetím čtvrtletí a která potrvá podle odhadů nejméně do prvního čtvrtletí příštího roku. Snižuje se například úroková míra u půjček a vláda podporuje stavebnictví dvěma

Téma

Po rozsáhlých dostavbách dálnic vrcholících zejména před začátkem fotbalového Eura 2012 bude příští rok v Polsku vrcholit program modernizace železnic, do kterých jen letos šly investice zhruba za 50 miliard korun. Na snímku je nové nádraží ve městě Katovice. Foto: shutterstock

programy – Byty pro mladé a Byty na pronájem. V případě prvního programu po úvodním slabém čerpání vláda ještě více rozvolnila kritéria pro zisk státní podpory na nákup prvního bytu pro mladé rodiny s dětmi, takže se čeká, že program teprve nabere obrátky. K větší ochotě Poláků utrácet přispívá i dlouhodobý pokles nezaměstnanosti, která na počátku roku 2013 činila 14,3 procenta a do konce letošního roku má klesnout pod 12 procent. Během příštího roku by měla podle prognóz klesnout až k 10 procentům. Nicméně Poláci stále vidí, že zaměstnání se hledá těžko a dlouho, především to se smlouvou na dobu neurčitou, takže jsou dál ve svých výdajích opatrní. A také je třeba zdůraznit, že polský spotřebitel kromě ceny dbá ve velké míře na to, zda výrobek, který kupuje, je polského původu. To je nejvíce vidět v potravinách. I přes relativně optimistické nastavení polské ekonomiky se profesor Płoszajski domnívá (a tento názor není mezi polskými ekonomy rozhodně ojedinělý), že Polsko potřebuje další zásadní struk-

turální reformy. I když má totiž v ústavě zakotvenou „dluhovou brzdu“, tak tlak na veřejné rozpočty se daří řešit pouze politickými rozhodnutími, jako bylo to loňské o zásadní reformě penzijního systému, která výraznou měrou oslabila druhý, dosud povinný soukromý pilíř spoření. Tato změna omezila i silnou roli domácích penzijních fondů na polském kapitálovém trhu, který bude nyní více závislý na přílivu investic ze zahraničí. Už letos byl vidět menší zájem o primární úpis akcií na varšavské burze. „Letos se otevírá třetí kapitola v historii kapitálového trhu v Polsku,“ řekl mluvčí burzy Maciej Wiewiór. Tou první bylo založení a začátek fungování burzy v devadesátých letech a druhou vstup otevřených penzijních fondů z druhého pilíře po roce 1998.

Na trh jako spolupracovník polské firmy

Příběhy řady polských firem, které v poslední době expandují do zahraničí, ukazují, jak tvrdou školou a vývojem polská ekonomika prošla od proslulé šokové terapie Lezska Balcerowicze

na počátku devadesátých let minulého století. Příkladem může být krakovská počítačová firma Comarch, která se stala jakýmsi regionálním Microsoftem. Nabízí různé druhy služeb, o práci v ní se hlásí tisíce mladých absolventů škol z celého Polska a nejnověji otevřela své jihoamerické zastoupení. Ale není to jen sektor IT. Jsou to i výrobní firmy, jako je Fakro z Nowého Sacze, které se stalo po dánském Veluxu druhým největším světovým výrobcem střešních oken. A další domácí hráč Drutex se po stavbě poslední továrny stal letos největším výrobcem oken v Evropě. Neexistuje typický polský byznysový příběh, ale velmi častý je případ, kdy místní podnikatel nejprve pracoval pro zahraniční firmu a později se osamostatnil. Tak vznikl nejen zmíněný Comarch, ale třeba i výrobce autobusů a trolejbusů Solaris. Střední a velké polské firmy si budují ve střední Evropě silné postavení. České firmy se tak na sebevědomý a obtížný polský trh mohou dostat těžko jako přímý dodavatel, ale právě jako spolupracovník


5

Téma některého z větších podniků. Takto využívá specializovanou českou firmu třeba zmíněný výrobce střešních oken Fakro. Polští vývozci se dívají s obavami na známky recese v Německu (které je hlavním obchodním partnerem Polska) i na vývoj na východě, kde Poláci hodně investují. Na polské potravináře dopadl tvrdě zákaz dovozu do Ruska, což kromě jiného podpořilo snižování domácích cen potravin a deflaci. Celkově boje na východě Ukrajiny polskou ekonomiku poškozují, ale některé firmy jako vývozci uhlí, zbrojaři nebo oceláři na nich získávají. Ukrajinský koncern ISD například kvůli zastavení výroby v Donbasu oživuje ocelárnu Czestochowa, kterou zastavil v roce 2012. Krakovská počítačová firma Comarch se stala jakýmsi regionálním Microsoftem. Její stánek na veletrhu CeBIT v Hannoveru loni navštívila i německá kancléřka Angela Merkelová (v doprovodu dnes už bývalého polského premiéra Donalda Tuska). Foto: reuters

Důležité státní společnosti

Průměrná hrubá mzda v Polsku (přepočet na koruny v kurzu 6,6Kč za zlotý) 22 437

23 301

24 090

2010

2011

2012

2013

25 190 ZdrOj: GUS

21 285

2014 (led.–září)

Vývoj polské nezaměstnanosti od vstupu do EU Nezaměstnanost je klíčový ukazatel pro všechny polské vlády. Od reformní šokové terapie na počátku 90. let minulého století se v zemi vytvořila velká strukturální nezaměstnanost. Pro polskou ekonomiku je tak úspěch, když ukazatel nezaměstnanosti klesne pod deset procent. 20

ZdrOj: GUS

19,50

15

11,05 10 * Za 8 měsíců 5

6

2004

2005

2006

2007


2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014*

Na rozdíl od Česka, kde zůstalo státních firem málo, je v Polsku jejich role stále důležitá, a to hlavně v energetice, hornictví a zbrojařském průmyslu. V poslední době se hodně mluví o nutnosti restrukturalizovat hornictví, především největší důlní firmu v EU Kompanii Weglowou, z jejíchž 14 dolů jsou rentabilní jen čtyři. Kvůli silnému vlivu odborů a roli uhlí jako strategické suroviny, z níž se vyrábí kolem 90 procent polské elektřiny, je ale jakákoli restrukturalizace velmi citlivé politické téma. Kompania Weglowa musela už na jaře odprodat jiné státní firmě jeden svůj důl, aby měla na výplaty. Parlament také přijal zákon radikálně omezující dovozy levnějšího ruského uhlí, i když to polské je kvůli neefektivním dolům dražší, a tudíž neprodejné. Na začátku října ho polské doly měly na skládkách 10 milionů tun. Na druhou stranu jako příklad toho, že je možné v Polsku provozovat ziskovou dobrou těžařskou firmu, se udává jednak důl Bogdanka a potom PG Silesia, kde má většinový podíl český energetický koncern EPH. Podobně politicky složité je to ve výrobě a distribuci elektřiny, kde si stát drží stále rozhodující slovo a kde jsou bezpečnost a obavy z ruských vlivů jedněmi z klíčových hledisek. České firmy s ruskou majetkovou účastí tak mohou mít vážné problémy i jako subdodavatelé. Naposledy to potvrdil Jacek Cichosz, ředitel firmy PGE EJ 1, která připravuje stavbu první polské jaderné elektrárny.

Téma „Hovoříme se všemi dodavateli, kteří jsou na trhu. Jen s Rusy ne,“ řekl. Dalším odvětvím se silným podílem státu, které přitahuje zahraniční investory, je zbrojní průmysl. Ten už po vzoru Silicon Valley vytvořil s příchodem řady zahraničních investorů „Letecké údolí“ u východopolského města Rzeszów, kde se tradičně z dob socialismu soustředil polský letecký průmysl. Polsko plánuje zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta HDP z dnešních 1,95 procenta. Polský zbrojní program v příštích 10 letech má hodnotu v přepočtu 845 miliard korun. Prioritou je zbavit se jakékoli výzbroje sovětské či ruské provenience a vybudovat vlastní systém protiraketové obrany. Nabídky na společné visegrádské projekty třeba na bázi přebudování starších modelů, jako je bojové vozidlo pěchoty, tak v Polsku nemají mnoho šancí uspět. Prioritu má také takzvaná „polonizace“ technologií. Takže třeba v případě protiraketové obrany jedná polská vlá-

da s případnými dodavateli – ve hře jsou už jen Raytheon a Eurosam – o tom, že by se jejich systémy nejen v Polsku vyráběly, ale že by sem zahraniční partner přesunul i část vývoje, aby polské firmy měly možnost modernizovat i svoje know-how. Zbrojařský průmysl je ale vedle energetiky příkladem toho, že je stát jako majitel sešněrován krátkodobým výhledem politiků do dalších voleb. Letos v září na veletrhu v Kielcích například oznámili vznik nového uskupení státních zbrojařských firem Polska Grupa Zbrojeniowa, ale experti se shodují v názoru, že to je zatím pouze další fasáda po předchozím pokusu konsolidovat toto odvětví pod hlavičkou Polského obranného holdingu. Manažeři českých firem, které se snaží proniknout do Polska, si často a anonymně stěžují, že mají pocit, že s nimi místní úřady nezacházejí férově, že je jako partnery neberou vážně. Přesto se například stavební firmy

o zakázky v Polsku ucházejí, protože díky úspěšnému čerpání unijních fondů (z rozpočtu na léta 2007 až 2013 podle současných informací vyčerpají Poláci veškeré přislíbené prostředky) se v Polsku investuje mnohem více než v Česku do infrastrukturních staveb (silnice, železnice) nebo se staví kancelářské budovy pro rychle rostoucí segment služeb pro byznys (outsourcing). Krakov už jako vhodná destinace pro tyto služby předstihl irský Dublin. Prioritou nynější vlády, která bude v úřadě do parlamentních voleb (mají se konat na podzim 2015), je modernizace železnic. Jiná zásadní investiční rozhodnutí, pokud by neohrozila čerpání unijních dotací, budou státní úřady spíše odkládat právě v očekávání výsledků voleb. Jenže rekordní balík 104 miliard eur, který Polsko získalo z rozpočtu Evropské unie na léta 2014 až 2020, je lákadlo, které by mělo každého exportéra donutit k zamyšlení, zda se přece jen na polském trhu nepokusit o úspěch.

Inzerce

HN046757-1

Rozhovor

V byznysu určitě nelze spoléhat na to, že Poláci mají Čechy rádi V Polsku panuje přesvědčení, že rozvinutější ekonomiky jsou v Německu či Spojených státech amerických, zatímco české firmy mají stigma méně kvalitního zboží RVHP.

P Adam Suchanek ředitel kanceláře CzechTrade ve Varšavě [email protected]

V roce 1999 absolvoval fakultu mezinárodních vztahů na VŠE v Praze, poté pracoval v exportních odděleníchčeskýchfirem.Naposledy před svým nástupem do CzechTrade řídil od roku 2009 pobočku firmy Bochemie ve Vietnamu, kde rozbíhal prodej specializovaných chemickýchvýrobkůnatentovelmi rychle rostoucí a náročný asijský trh. Pochází z Karviné, je polské národnosti, takže díky dvojjazyčné výuce na základní a střední škole se v polsko-českém prostředí pohybuje od narození. Díky tomu je pro české firmy jedinečným kontaktem na polském trhu. Od dubna 2012 řídí kancelář ve Varšavě. V Polsku usiluje o velmi praktickou podporu českým exportérům, která by vyústila v realizaci projektů podle představ českých manažerů.

olsko je pro Čechy za humny, takže mnohé tuzemské firmy propadají pocitu, že díky podobnosti obou jazyků a určité náklonnosti Poláků vůči Čechům je pro ně velký polský trh lehce dosažitelný. Ale je to iluze. „Kvůli historickému vývoji se způsob uvažování a mentalita Čechů a Poláků výrazně liší. To se týká všech kategorií života, nejenom byznysu,“ míní Adam Suchanek, ředitel kanceláře CzechTrade ve Varšavě. Podle jeho téměř tříletých zkušeností v této funkci je spoléhání na geografickou blízkost a z ní plynoucí vzájemné vazby základem celého problému, proč se českým firmám v Polsku nedaří tak, jak předpokládají.

Proč je Polsko pro české exportéry nad očekávání tak náročné? Může to být způsobeno tím, že jde o velký trh, takže spousta věcí se tam vyrábí lokálně. Pokud existuje v Polsku obdobný produkt, tak mu zákazníci dají přednost před dovozovým, což začíná platit obecně v celém světě. Pokud jde o objemově větší dovoz, pak jsou na tom lépe třeba čínské či asijské firmy a případně polský obchodník, který tento byznys zprostředkovává. A když už to musí být zahraniční výrobek, tak v Polsku preferují produkty ze západní Evropy. Stále tu ještě platí přesvědčení, že rozvinutější ekonomiky jsou v Německu, USA, až potom v poslední řadě přicházíme na řadu my. V Česku máme dojem, že nás mají Poláci rádi... Je to tak, mají nás rádi jako lidi. Vnímám to v praxi a průzkumy oblíbenosti to dokazují, býváme na prvním místě. Přitom nejde o symetrický vztah. Poláci

8


Marcela Honsová [email protected]

to u Čechů nemají tak dobré. Poláci nás vnímají jako srandisty, dobré parťáky, kteří posedí u piva, ale na byznys už to bohužel až tak pozitivní dopad nemá. Tam přežívá schématický pohled, že jsme byli součástí bloku Rady vzájemné hospodářské pomoci, kde většina neměla úplně nejkvalitnější výrobky. Tvrdíte, že lze do Polska zkusit vyvézt všechno, přesto jmenujte nějaké oblasti, které jsou preferované. Jsou tady sektory, do kterých se intenzivně investuje a ve kterých mají české firmy dobré reference. Je to třeba energetika. V Polsku funguje hodně tepelných elektráren se zastaralými technologiemi a kvůli legislativě se budou muset vypínat některé starší bloky, takže se bude muset masivně investovat do tepelných elektráren. Tedy příležitost budou mít jistě firmy, které dělají komponenty pro klasickou energetiku. Obdobně to platí i pro distribuční sítě, protože ani ty nejsou v nejlepším stavu a investice do nich se v posledních letech pohybují v řádech desítek miliard korun. Pak jsou to ještě firmy zaměřené ekologicky, tedy odpadové hospodářství, skladování, recyklace, čištění odpadních vod, vše, co souvisí se zlepšováním životního prostředí. Určitě stavebnictví, protože se stavějí silnice, chystají investice do železnic, s čímž souvisí přestavby nádraží a podobně. CzechTrade má v současné době v Polsku dvě kanceláře, ve Varšavě a Katovicích. Je to kvůli velikosti trhu? Částečně ano, mimochodem katovická kancelář byla založena letos. Ale je to i kvůli tomu, že mezi českými podniky roste zájem o polský trh. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že čeští exportéři projevují velký zájem o Polsko. Bylo to

Rozhovor Desatero pro obchodování s Polskem 1. Poláci jsou velcí nadšenci, nebo dokonce nenapravitelní optimisté. Během podnikání v Polsku je nutné udržet smysl a realismus, ale pamatujte také na to, že kladný přístup a odhodlání podporuje úspěch. 2. Poláci mají velmi rádi pochvaly, ale jenom ty zasloužené, proto to nepřehánějte s komplimenty, jsou citliví na faleš. 3. Přístup k byznysu se značně liší u lidí z velkých měst a těch z vesnic a malých městeček. Je velmi viditelný rozdíl mezi Polskem A a Polskem B. Je nutné přizpůsobit svůj přístup hodící se k regionu, obzvlášť během jednání. 4. Poláci jsou velmi citliví na historické události, naučte se pár podstatných faktů z polské historie. Získáte tímto způsobem úctu vašeho partnera. 5. Z hlediska jednání může být důležité to, kdo platí za oběd, na kterém jste se domluvili. Netrvejte příliš silně na tom, že budete platit vy. Ale v situaci, že na setkání jste zval vy, nezapomeňte nabídnout takové řešení. 6. V Polsku je kladen zvláštní důraz na přesnost. Chodit včas je výrazem úcty. 7. Funguje zde přesvědčení, že polský jazyk je velmi obtížný a nedostupný pro cizince. Naučte se pár základních slov, to vám pomůže prolomit stereotyp a zlepšit vztahy s obchodními partnery. 8. Při stanovení termínů jednání je nutné věnovat pozornost polským církevním svátkům, pro mnoho Poláků jsou zvláště důležitou součástí národní identity.

Adam Suchanek ovládá perfektně češtinu i polštinu, takže je připraven pomoci českým firmám nejenom jako znalec polského trhu, ale i jako tlumočník. foto: HN – Matej Slávik

způsobeno jak blízkostí obou zemí, tak i tím, že v době krize 2008 až 2010 polská ekonomika rostla. Tím víc byly české firmy motivovány se zajímat o tento trh. Existuje nějaká rada, jak na Poláky? Lze to shrnout do rady platné ve většině zemí, že je třeba mít dobře nastavená

očekávání i prostředky. Polský trh je obrovský, což samozřejmě české firmy láká. Ale představují si to tak, že jim stačí přeložit do polštiny nějaký leták o firmě a jejích produktech, najít pár kontaktů a všichni se jim vrhnou kolem krku a budou čile nakupovat, protože Poláci mají Čechy rádi. Ale v praxi to

9. Rodina je častým tématem během rozhovorů, projevte svůj zájem a řekněte něco o své rodině, získáte tím důvěru svého partnera. 10. Poláci těžko snášejí kritiku, ale zároveň rádi velmi kritizují stát i sami sebe. Raději se k této kritice nepřipojujte.


9

Rozhovor Důležité kontakty v Polsku Zahraniční kancelář CzechTrade ve Varšavě Ambasada Republiki Czeskiej Wydział Promocji Handlu/ CzechTrade Ul. Koszykowa18, PL 00-555 Warsaw, Poland Adam Suchanek, ředitel zahr. kanceláře E-mail: [email protected] Tel.: +48 225 251 866, www.czechtrade.pl Zahraniční kancelář CzechTrade v Katovicích Magdalena Holeksová, ředitelka zahraniční kanceláře E-mail: [email protected] Tel.: +48 323 511 180, www.czechtrade.pl Velvyslanectví Varšava Ambasada Republiki Czeskiej ul. Koszykowa 18, 00-555 Warsaw, Poland Tel.: +48 225 251 850, 890; obchodně ekonomický úsek +48 225 251 857, 858 Nouzová linka: +48 608 298 988 – v mimopracovní době pouze pro případy nouze českých občanů na území Polska E-mail: [email protected]; ekonomický úsek: [email protected] www.mzv.cz/warsaw, www.republikaczeska.pl Vedoucí zastupitelského úřadu: Jakub Karfík Konzulární oddělení velvyslanectví Varšava Al. Róz 12, 00 556 Varšava, Polsko, 00-556 Warsaw Tel.: +48 225 251 850, služba po pracovní době: +48 608 298 988 Nouzová linka: +48 608 298 988 E-mail: [email protected] www.mzv.cz/warsaw www.republikaczeska.pl Honorární konzulát Vratislav ul. Szkocka 5/2, 54-402 Wrocław Tel.: +48 713 509 700 E-mail: [email protected] www.republikaczeska.pl Honorární konzul: Arkadiusz Jan Ignasiak Honorární konzulát Poznaň ul. Źegiestowska 11/13, 60-466 Poznaň E-mail: [email protected] Honorární konzulka: Renata Mataczyńska Honorární konzulát Lodž M. Skłodowskiej-Curie 11, 90-505 Łódź

Tel.: +48 426 655 459 E-mail: [email protected] Honorární konzul: Krzysztof Skotnicki

10


takhle nefunguje. Je třeba tomu věnovat čas, vyčlenit člověka, který se bude polskému trhu speciálně věnovat, nebo tu mít někoho na stálo, pobočku, vyzkoušeného partnera. Samozřejmě je třeba investovat do marketingových aktivit. Jaký způsob vstupu na trh byste radil a s jak dlouhou dobou je třeba počítat při „ataku“ polských klientů? Nejjistější cesta je otevření vlastní pobočky, budování vlastní sítě distribuce a obhospodařování zákazníků. Ale na druhé straně je to nejnákladnější a nejdéle trvající způsob. Určitě minimálně dva až tři roky bude firma na takovou pobočku doplácet, než se začnou projevovat výsledky. Pokud Češi nechtějí tolik investovat a stojí o rych-

ať komunikuje polsky. Takže doporučuji minimálně na ty první kontakty si sehnat překladatele, nebo využít našich služeb. Když už se kontakty rozjedou, tak to jde anglicky, méně často německy. Znám i případy, že se spolu baví obchodní partneři česko-polsky. Samozřejmě pro základní věci to stačí, ale doporučuji, aby závaznější problémy už řešili oficiálními překlady. Jsou témata, kterým by se měli Češi raději vyhnout? Třeba náboženství je citlivá otázka. Tady je dobré se vyvarovat nějakých žertů, připomínek, nebo dokonce kritiky. Obecně bych tuto radu vztáhl na Polsko jako celek, protože Poláci jsou velcí patrioti. Mezi sebou kritizují

V Polsku neočekávejte úspěch bez značných finančních a časových investic, avšak tento velký trh určitě stojí za námahu. lejší prosazení, pak je další možnost najít si lokálního spolehlivého partnera a využít jeho kontaktů. Ale musí mít jistotu, že jde o spolehlivého partnera a stále ho kontrolovat. Samozřejmě cest je víc, ale tyto dvě jsou základní. Polský obchodní zákoník je hodně odlišný? Spíš je v Polsku jiná praxe firem. Velice často i středně velké firmy fungují v Polsku jako živnostník nebo sdružení živnostníků. Je to zaviněno tím, že živnostníci jsou trochu pod menším dohledem daňových úřadů než kapitálové společnosti. Tím nechci říct, že takové živnostenské podniky chtějí něco schovávat, jen se chtějí vyhnout každý měsíc až přepečlivým kontrolám, které jsou administrativně zatěžující. Takže v Polsku se najde hodně firem se zajímavým obratem, které podnikají hlavně ve sdružení fyzických osob. Přejděme k praktickým radám, co třeba dorozumívací jazyk? Znalost cizích řečí je v Polsku obdobná jako v Česku, ale ochota mluvit není příliš velká. Často se setkávám s tím, že polský zástupce hovoří anglicky, ale zastává postoj, že když firma něco chce, ať se přizpůsobí. Ať dá nabídku v polštině,

vnitřní problémy, nefungující věci, ale navenek Polsko prezentují jenom v těch nejlepších barvách. Určitě tedy není dobré na první schůzce prohlásit, že cesta k nim po silnici byla špatná. S jakými otázkami a prosbami se na vás české firmy nejčastěji obracejí? Tak ze 70 až 80 procent pomáháme s vyhledáváním partnerů. Takže jde hodně o adresnou pomoc. Jsou tu i problémy s nedobytnými pohledávkami, ale to už je pozdě řešit, tam nastupují právníci. A opravdu často slýchám od firem stesky, že hodně exportují po celém světě, ale do Polska se nemohou dostat. České firmy vidí ten trh jako velký a blízký, takže si říkají, v Česku prodáme za sto, tak v Polsku prodáme s tím samým úsilím za 400. Ale takhle snadno to nefunguje. Neodrazujete tak trochu od vývozu do Polska? Určitě ne, jen upozorňuji, že to není jednoduchý trh, jak si myslíme. Jsou tu šance, je to obrovský a zajímavý trh, který stojí za námahu. Když se firma prosadí, zlomí ty prvotní problémy, pak se Polsko stává zajímavou částí jejího byznysu, ale úspěch se nedostaví bez investic časových a finančních.

Úhel pohledu

Katovice: klíčové hospodářské centrum Město Katovice je hlavním městem Slezského vojvodství, největší průmyslové oblasti v Polsku.

Z

ahraniční kancelář v Katovicích byla zřízena začátkem roku jako druhá kancelář agentury CzechTrade v Polsku. Jejím cílem je podpora českých firem především na jihu země. Letos zorganizovala například účast tuzemských podniků na veletrhu Biznes Expo a na III. mezinárodním veletrhu zdvihací techniky Euro Lift 2014 v Kielcích. V současné době připravuje misi českých firem z oblasti energetiky do Katovic, pro příští rok pak účast na veletrzích Autostrada 2015 v Kielcích a Energetab 2015 ve městě Bielsko-Biala.

Průmyslově vyspělé Katovice jsou pro spolupráci Česka s Polskem zásadní především v oborech spojených se strojírenstvím a strojní technikou. Zájem je také o výrobní spolupráci a transfery technologií. Perspektivní jsou i veřejné zakázky v hornictví, dopravě, ekologii, vodním hospodářství, energetice a těžkém strojírenství, dále také spolupráce na třetích trzích v oblasti projektů na klíč. Katovice jsou hlavním městem Slezského vojvodství, které je druhým nejvýznamnějším polským hospodářským centrem, největší průmyslovou oblastí

Magdalena Holeksová ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Katovicích

[email protected] v Polsku a jednou z největších v Evropě. Regionu dominuje těžký průmysl a energetika (zhruba 20 % polské produkce). Hornictví a hutnictví prošly v posledních letech hlubokou restrukturalizací. Změnami prošla i oblast energetiky. Rozvíjí se zde celá řada odvětví, třeba strojírenství, IT, automobilový a potravinářský průmysl a podle polské agentury pro podporu zahraničních investic PAIiIZ také BPO (business process outsourcing), turistika, ekologie a obnovitelné zdroje energie. Pro český export jsou vzhledem k poloze zajímavá také vojvodství Opolské a Dolnoslezské.

Inzerce

HN045289-2

Úspěšný exportér

Poláci rádi slyší na nízkou cenu, Češi se ale mohou prosadit jen kvalitou Polský trh je méně flexibilní než evropský a teprve se učí, že nejlevnější zboží nebývá to nejkvalitnější.

J

osef Wittner zařadil Polsko mezi státy, kam se především snaží směrovat export Alvey Group. I když je totiž obchodování u našich sousedů mnohem obtížnější, než by se mohlo díky geografické blízkosti zdát, polský trh přináší velké příležitosti, uvádí obchodní ředitel skupiny pro střední a východní Evropu a Brazílii. „Je to obrovský trh rovnající se francouzskému. Vnímám Polsko jako strategickou lokalitu, protože tam staví spousta nadnárodních společností své výrobní závody a my tam můžeme dodávat naše produkty. Je to jeden z nejvýznamnějších trhů v Evropě,“ říká obchodní ředitel českého holdingu, který má dceřiné firmy jak v tuzemsku, tak také Belgii, Francii, Velké Británii a Turecku. Skupina se zabývá výrobou manipulační a balicí techniky.

Josef Wittner (34)

Obchodní ředitel Alvey Group pro střední a východní Evropu a Brazílii působí ve společnosti od ledna 2013. Po nástupu do funkce stanovil tři lokality, kam by měl směřovat rostoucí prodej. Vedle Česka a Slovenska vytipoval také Polsko, které považuje v Evropě za perspektivní trh. V těchto třech zemích se mu podařilo restartovat obchodní aktivity, založil obchodní a servisní pobočky na Slovensku a v Turecku a podobná centra plánuje v Rusku a Brazílii. Jako absolvent středoškolské Manažerské akademie v Berouně působil na vedoucích postech u policie a v podnikové sféře zastával funkce kvalitáře a obchodního ředitele. foto: archiv alvey grouP

12


Alvey plánuje navýšit export do polska

Zatím představuje polský export pro celou skupinu jen jednotky procent, ale to se má v budoucnu změnit. Wittner věří, že Alvey Group dokáže do Polska v budoucnu exportovat 20 procent své produkce, především stroje pro paletizaci výrobků. Jak v Česku, tak v současné době i v Polsku je zákazníkem firmy například nadnárodní společnost Danone a právě na ní obchodní ředitel demonstruje, co vlastně Alvey Group nabízí v takzvané terciární sféře balení. „Jogurty v kelímku a v krabicích se skládají na palety. A právě přísun po dopravníku k paletizačnímu stroji, samotná paletizace včetně ovinutí a zabezpečení nákladu jsou to, co umíme a nabízíme,“ popisuje Wittner jednu ze tří hlavních náplní firmy. Vedle výroby automatických strojů na paletizaci je to pak ještě automa-

Marcela Honsová [email protected]

tizace skladů a distribučních center a do třetice vlastní software. Paletizační stroje se využívají především v potravinářském průmyslu při balení nápojů, nejrůznějších potravin až po zamražené produkty jako zelenina, na které jsou nutné speciální dopravníky. „V Evropě jsme špička na hluboce zamražené produkty,“ tvrdí Wittner.

problémem je levnější polská konkurence

V zahraničí preferuje, aby obchodní zástupci pocházeli z dané lokality, aby ji dobře znali včetně mentality místních obyvatel. Jen tak podle Wittnera může být export úspěšný. Pro polský trh proto přijal Polku Angeliku Miszkielovou, která zatím stíhá klienty obhospodařovat z Česka. Až se vývoz do Polska rozroste, počítá obchodní ředitel s tím, že přijme dalšího obchodníka, který už bude sídlit přímo v severní části země. A jak hodnotí první obchodní kontakty Miszkielová? „Poláci vnímají české dodavatele jako velice seriózní partnery, se kterými rádi spolupracují. Jediný problém je v našem případě zatím v ceně, protože polská konkurence je levnější,“ říká. S tím souhlasí i obchodní ředitel Wittner, který uvádí i případ, kdy ve výběrovém řízení před lety vyhrála polská firma cenou, ovšem kvalita byla nižší a nakonec musela firma Alvey Group paletizační linku rekonstruovat. Takže v nedávném tendru už si ona polská společnost vybrala raději paletizátor od Alvey, přestože měla od domácích firem cenově výhodnější nabídky. „Poláci mají rádi Čechy, až mě překvapilo, jak pozitivně nás vnímají. Ale samozřejmě do té doby, než se začneme bavit o penězích. Není tam totiž zkušenost s automatizací. Dobře vědí, že se bez ní při rozvoji svých firem neobe-

Úspěšný exportér Paletizační stroj patří k artiklu, který skupina Alvey Group začala s úspěchem exportovat do Polska. Vyrábí jej dceřiná společnost Alvey Manex na jižní Moravě. Jen letos podepsali zástupci skupiny tři kontrakty za 2,5 milionu eur, což je v přepočtu téměř za 69 milionů korun. Další čtyři zakázky, každá zhruba za jeden milion eur, jsou před schválením. foto: Archiv Alvey MAnex

jdou, že nejde mít Rolls-Royce za cenu Trabanta, ale přesto chtějí šetřit. Potřebují čas a zkušenosti, aby pochopili, že nejlevnější neznamená nejlepší,“ uvádí Wittner s tím, že polský trh je méně flexibilní než evropský. Podle jeho poznatků právě v tomto směru Polsko trochu připomíná Československo za socialismu, kdy si lidé spoustu věcí i ve firmách dělali vlastními prostředky. Ve výsledku právě tento přístup stojí Poláky mnohem více, než kdyby svěřili servis odborným společnostem, a to podle Wittnera postupně začínají chápat. Po zkušenostech z polského byznysu odhaduje, že první výsledky se mohou dostavit asi za dva roky. Že se to Alvey Group podařilo o rok dříve, přičítá jak dobře vedeným jednáním, tak také faktu, že s nadnárodními firmami už spolupracují delší dobu v jiných zemích. Například právě s Danone v šesti evropských zemích. „O Polsko jsme začali usilovat letos a už máme podepsané tři kontrakty celkem za 2,5 milionu eur a vstupujeme do finálních jednání u čtyř nadnárodních podniků. Zatím bych to nechtěl

Alvey Group Holding se sídlem v Praze má dceřiné společnosti na jižní Moravě (Alvey Manex), v Belgii (Alvey NV), Francii (Alvey Samovie), Velké Británii (Alvey Systems & Services) a Turecku (Alvey Türkiye). Výroba, montáž a konstrukční vývoj pro celou skupinu probíhá v Česku a Belgii, všech pět společností se pak stará o obchod a servis. V minulosti byly všechny dceřiné firmy nezávislé, v Belgii a Francii mají více než čtyřicetiletou tradici, v Česku vznikl podnik Manex před 23 roky a do skupiny přišel v roce 2011. Obrat skupiny za fiskální rok 2013 byl 25 milionů eur (zhruba 690 milionů korun). Z toho 90 procent představuje export hlavně do zemí Beneluxu a Velké Británie. V Česku zaměstnává společnost 130 lidí, do dvou let by měl počet vzrůst na 200. Produkce je zaměřena na výrobu paletizačních strojů, automatizaci skladů a distribučních center a vlastní software. Většinovým vlastníkem je Maarten van Leeuwen, který bydlí v Brně a chce zůstat v Česku nastálo.

zakřiknout, ale vypadá to dobře. Každá instalace představuje tak jeden milion eur,“ uvádí obchodní ředitel. Přesto, když se jej zeptáte, kterou ze zakázek považuje za nejúspěšnější, není to ta nejdražší. „Mám radost, že jsme realizovali relativně malý projekt vůči našemu obratu, ale dokázali jsme o svých kvalitách přesvědčit i malou firmu Kuracjusz, která produkuje minerální vody. U nadnárodních firem, které nás znají a chápou potřeby investic, je to relativně jednodušší než u malé polské firmy, která o nás nic neví. Zdůrazňujeme kvalitu, servis, reference,“ prozrazuje strategii Josef Wittner. Existuje ještě nějaký tajný recept, jak být na polském trhu úspěšný? „Nespoléhejte na to, že Polsko je blízko, a proto mu rozumíte. I tady se vyplatí mít obchodního zástupce Poláka, který se vyzná v místních reáliích a lépe rozumí mentalitě Poláků,“ míní obchodní ředitel Alvey Group, který také doporučuje spolupráci s agenturou CzechTrade. Využívá ji při exportu ve Francii, Anglii, Brazílii, Turecku a stejně tak i v blízkém Polsku.


13

Bonton

Spoléhat na podobnost polštiny se nevyplatí, lepší je mít tlumočníka Poláci často dají na první dojem, úsměv a energii, takže je dobré odložit české „možná“ a mluvit rozhodně. Na škodu není ani předání malého dárku.

Pavel Trojan programový expert Polského institutu v Praze

[email protected]

V

aršava je nejen hlavním městem Polska, ale také polského a bez nadsázky i středoevropského byznysu. Do polské metropole létají přímé lety společností ČSA a LOT z Prahy několikrát denně, pokud ale zamíříte do jiného většího města, podívejte se na spojení i s jinými dopravci, jako je třeba Lufthansa, EasyJet nebo Wizz Air. Proč? Polsko totiž nabízí celkem 14 komerčních letišť pro civilní provoz, jež vám mohou ušetřit až celé dny prosezené v autě či ve vlaku. U cestování po Polsku se ještě zastavme, dobrý plán cesty na jednání je totiž v této rozlehlé zemi zásadní. Díky fotbalovému šampionátu Euro 2012 vystavěl náš severní soused několik nových dálnic, další zmodernizoval, ale povětšinou v ose západ-východ, což spojení s českými městy s výjimkou Ostravy příliš nepomáhá. Polsko má dnes 1520 kilometrů dálnic a 1450 kilometrů rychlostních silnic, jež bývají někdy posměšně Čechy označovány jako „dálnice s přechody pro chodce“. Některé úseky dálnic jsou zpoplatněny, ale například klíčový úsek mezi Zhořelcem a Vratislaví je zdarma. Pokud rádi sešlápnete plynový pedál, nejrychlejší cesta z Prahy do Varšavy vás povede zhruba sedm hodin přes Berlín. Průjezd samotnou Varšavou ve špičce je nekonečný, i s tím je třeba při rezervaci ubytování počítat. Dobrým řešením je blízkost metra anebo tramvajové zastávky a orientace v terénu. Pokud ji nemáte, rezervujte si hotel co nejblíže k místu jednání.

potíže s polštinou

Zdánlivá blízkost polštiny a češtiny může být prvním kamenem úrazu – ne 14


Průjezd Varšavou v dopravní špičce je při jízdě autem velmi zdlouhavý. Na snímku je kruhový objezd Dmowskiego v centru města. foto: ShutterStock

všechna slovíčka mají stejný význam, často je posunutý, až dokonce opačný. Tlumočník je tedy stejně důležitý jako u jiných jazyků. A s angličtinou je to podobné jako u nás – ani v Polsku neznamená vysoká manažerská funkce automaticky vynikající znalost angličtiny. Pokud jde o vysoce kvalifikované jednání anebo je ve hře větší částka, obvykle si každá ze stran přiváží vlastního tlumočníka s sebou. Poláci často dají na první dojem, úsměv, energii a náladu, takže je dobré

odložit typicky české „možná“ a mluvit rozhodně, i když bez potřeby jakýchkoliv deklarací. Na ně bude čas u samého konce jednání. Dámy se možná setkají s neobvyklým políbením ruky, které se u nás už dávno nepěstuje, ale i v Polsku je v obchodní sféře na ústupu. Typicky česká „pohoda“ během jednání možná narazí na polskou „škrobenost“. Poláci jsou vynikající vyjednavači, kteří se nespokojí s první nabídkou či poptávkou, každá sleva se počítá a handrkování o centy je součástí hry,

Bonton kterou neukončujte dříve, než je nutné. Na škodu není ani malý dárek ve formě dobré čokolády nebo například Becherovky, je totiž možné, že podobný „prezent“ v polském provedení čeká také na vás. Polsko má skoro 40 milionů obyvatel a během své historie bylo často hraničním územím mezi Východem a Západem a zároveň územím mnoha odlišných náboženství, národností a kultur. Dodnes jsou v chování obyvatel jednotlivých regionů znatelné návyky z období následujícího po takzvaných děleních Polska.

s teplým obědem nepočítejte

České mentalitě je logicky díky více než stoletému soužití ve společném soustátí nejbližší ta západohaličská (Krakov). Západ a jih Polska patřil pod Německo (Poznaň, Vratislav, Bydhošť či Gdaňsk) a východ pod ruskou carskou dynastii (Varšava, Lublin, Bialystok). Znamená to, že se setkáte s velmi odlišnými mentalitami i chováním (někdo preferuje osobní kontakt, někdo odměřenou e-mailovou formu, na které neexistují jednolité „vzorce chování“). Jeden však přece jen bývá společný – je jím gastronomie. Zatímco velká část našinců je zvyklá mezi 11. a 14. hodinou obědvat, Poláci přechází oběd svačinou, často ve formě sendvičů. Tuto zdánlivě nevinnou maličkost nepodceňujte, při jednání na polském území se budete těžko úderem poledne dovolávat teplého oběda. Namístě je buď pořádná snídaně, anebo domluva o polední pauze ještě před začátkem jednání. Jeden z bonmotů říká, že česká delegace se obvykle v hotelové restauraci zhrozí už při pohledu na ceny v podaném menu a ta polská teprve až při obdržení účtu. Něco pravdy na tom bude, takže pokud se chcete podobat svým hostitelům, nevybírejte podle ceny, ale podle momentální chuti a nálady, a to i v případě, že platí oni. V některých regionech Polska se bude stůl prohýbat pod dobrotami, které od samého začátku nebudete moci sníst ani z poloviny, ale i to je součástí folkloru a nemá smysl nad tím neslušně filozofovat o rozhazování. Poláci jsou velkými patrioty, při pracovním obědě (což může být klidně

Dámy se na začátku setkání v Polsku mohou setkat s u nás už neobvyklým políbením ruky. foto: shutterstock

až v době naší večeře) vás možná budou chtít pohostit svými národními specialitami. Neodmítejte, ochutnávejte a nenačínejte témata týkající se skandálů spojených s polskými potravinami, o kterých možná hostitelé ani nikdy neslyšeli. I během pracovního oběda či večeře může dojít na panáka vodky (objednává se v gramech a často jej doprovází proslov), nechte si nalít a připijte si. Je to věc „štábní kultury“ bez nutnosti spadnout během hodiny pod stůl s prázdnou lahví v ruce. Při podobné příležitosti mohou vaši hostitelé automaticky přejít na tykání, které se neodmítá. Tykání v korporacích je skoro automatické, ale pozor, pouze v podobných pracovních pozicích a odděleních. Je pravděpodobné, že během anglické konverzace dojde na výměnu polských a českých slov či frází, které pomohou rozvířit napjatou atmosféru. Poláci mají Čechy rádi, do České republiky jezdí a vědí poměrně mnoho o české kultuře. Opak je pravdou ve vztahu Čechů k Polákům. Pokud bychom měli vykreslit polskou mentalitu tradičním polským vtipem, pak tím, jak se sejdou dva Poláci a mají tři názory na daný problém. A jsme u tabu, jež jsou při jednání s Poláky dvě – politika a náboženství. Čeští podnikatelé ve snaze ohromit svými často slabými znalostmi o zapome-

nutém sousedovi dělají tu chybu, že tato tabu nerespektují. Vyplatí se také ztratit větu o tom, že je pro nás Polsko silným a moderním hráčem v regionu, což je ostatně pravda, kterou si však často jen neradi přiznáváme. Poláci milují Prahu. Pokud se vaše jednání odehrává právě zde anebo v jiném pěkném českém či moravském městě, máte „empatickou“ převahu. Vezměte své partnery na místa, kam by se sami normálně nedostali, do netradičních restaurací či míst mimo davy turistů, oni to ocení a jednání může chytit druhý dech. Pro závěr jednání platí stejné pravidlo jako i jinde na světě – udělejte si z něj záznam. Pak se vám nestane, že po nezapomenutelném vodkovém večírku na počest vaší stoprocentní domluvy zjistíte, že partner pochopil vaši nabídku po svém anebo „se asi musel splést překladatel“. I to se může stát. Polsko je rozlehlá země plná mnoha možností, taková středoevropská Amerika. Na rozdíl od nás přísně ctí svoji historii, která se s jejími obyvateli vůbec nemazlila. Pokud zde chcete podnikat, přijeďte připraveni, přečtěte si stručné dějiny města či regionu, do kterého přijíždíte, zeptejte se svých přátel. U Poláků máme výjimečně dobré jméno a je jen na nás, jak s ním naložíme.


15

Státy v číslech

Polsko je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky Větší dynamiku nabraly obchodní vztahy po přistoupení obou zemí do EU. Na obratu vzájemného obchodu se nejvíce podílejí stroje a dopravní prostředky.

Lucie Mraštíková odbor ekonomických analýz, MPO

[email protected]

P

olská republika se řadí v rámci Evropské unie mezi země s úspěšným rozvojem ekonomiky. Hrubý domácí produkt od roku 1995 stabilně roste a jako jediné unijní zemi se Polsku podařilo udržet růst ekonomiky i v době hospodářské krize. Je rozvinutou průmyslově-zemědělskou zemí s vysokým přílivem přímých zahraničních investic a patří k našim letitým významným obchodním partnerům. Podle polského statistického úřadu vzrostl v roce 2013 celkový vývoz v běžných cenách v polských zlotých meziročně o 7,4 %, dovoz o 1,2 % a platební bilance byla pasivní. Stejně tak jako Česká republika realizuje Polsko většinu zahraničního obchodu se zeměmi Evropské unie. Ve sledovaném období činil podíl zemí Evropské unie na celkových polských vývozech 75,0 %, na dovozech 58,5 %.

Německo jako hlavní partner

Největší objemy vývozů v hodnotovém vyjádření směřovaly z Polska do Německa (25,1 %), Velké Británie (6,5 %), České republiky (6,2 %), Francie (5,6 %) a Ruské federace (5,3 %). Nejvíce zboží se naopak dovezlo z Německa (21,7 %), Ruské federace (12,1 %), Číny (9,3 %), Itálie (5,3 %) a Nizozemska (3,9 %). Česká republika se umístila s 3,7% podílem na 7. místě v těsném závěsu za Francií. Mezi hlavní polské exportní komodity patří stroje a dopravní prostředky, které tvořily 37,6 % objemu exportu, tržní výrobky tříděné podle materiálu (20,2 %) a potraviny (11,0 %). V polských dovozech se nejvíce vyskytují stroje a dopravní prostředky (33,5 %), tržní vý16


Nejvyšší schodek české obchodní bilance s Polskem vykazuje oblast potravin. Na snímku je jeden z polských podniků zaměřených na zpracování masa. foto: reuters

Státy v číslech Vzájemná obchodní výměna České republiky a Polska (v mil. Kč) 212,0 200

190,4 150

vývoz do Polska 100

dovoz z Polska 50

0

11,9 10,0

Zdroj: ČSÚ

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

robky tříděné podle materiálu (17,3 %), chemikálie (14,3 %) a minerální paliva (11,5 %).

Vysoký nárůst objemu obchodů

Obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem v posledních dvaceti letech postupně rostla a maximálního rekordu (402 miliard korun) dosáhla v roce 2013. Pro porovnání, obrat v roce 1993 byl pouhých 22 miliard korun. Na rychlejší dynamice nabraly vzájemné obchodní vztahy po přistoupení obou zemí do Evropské unie, kdy byly odstraněny poslední administrativní bariéry v rámci jednotného trhu. Od roku 2004 se objevuje náš severní soused v první pětici zemí, se kterými nejvíce obchodujeme, a v současné době je po Německu a Slovensku naším třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem. Podle údajů Českého statistického úřadu tvořil v roce 2013 podíl obratu zahraničního obchodu České republiky s Polskem na našem celkovém obratu zahraničního obchodu 6,7 % a Polsko se umístilo po Německu (28,6 %) a Slovensku (7,3 %) na 3. místě mezi našimi největšími světovými obchodními partnery. V žebříčku zemí, kam směřuje náš vývoz, se s šestiprocentním podílem umístilo Polsko na třetím místě, které mu patří stabilně už od roku 2006. Na českých dovozech se podílelo 7,5 %

Obchod s Polskem

402 mld. Kč

činila rekordní obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem v roce 2013. Obrat v roce 1993 byl přitom jen 22 miliard korun.

a obhájilo též třetí pozici, na které se úspěšně drží od roku 2009. Z hlediska komoditní struktury se v roce 2013 nejvíce podílely na celkovém obratu zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Polskem stroje a dopravní prostředky (29,9 %) spolu s tržními výrobky tříděnými podle materiálu (28,2 %). Vzájemný obchod se v posledních 20 letech vyznačoval aktivní obchodní bilancí v náš prospěch, pomineme-li přechod do pasiva v roce 2009. V roce 2012 došlo ale ke změně trendu, začali jsme z Polska více dovážet a bilance přešla do pasiva, které se v roce 2013 prohloubilo na 21,6 miliardy korun. Největší podíl na dovozech z Polska měly ve sledovaném období tržní vý-

robky tříděné podle materiálu (29,5 %), v těsném závěsu pak stroje a dopravní prostředky (25,5 %). A je třeba i zmínit 11,3% podíl potravin, který je z hlediska komodit nadprůměrný a kde vykazujeme i nejvyšší schodek obchodní bilance (13,0 miliardy korun). V našich vývozech do Polska byly nejvíce zastoupeny stroje a dopravní prostředky (34,8 %), tržní výrobky (26,7 %) a dvouciferných hodnot podílu dosáhly i chemikálie (12,1 %). V podrobnějším členění můžeme jmenovat na straně našich vývozních položek například osobní automobily a vozidla pro dopravu osob, díly a příslušenství motorových vozidel, železné a ocelové polotovary, zařízení k automatizovanému zpracování dat, telekomunikační zařízení, výrobky z kovů, tuky a rostlinné oleje, papír, lepenku, uhlovodíky a jejich deriváty, uhlí a tak dále. Z Polska naopak nejvíce dovážíme díly a příslušenství motorových vozidel, železné a ocelové polotovary, motory, měď, nábytek, prostředky k rozvodu elektrické energie, telekomunikační zařízení, předměty z plastických hmot, ropné oleje, uhlí, potraviny atd. Polsko, mimo výborné geografické polohy a kulturní a jazykové blízkosti, nabízí i velký trh s více než 38 miliony obyvatel a je pro nás z obchodního hlediska velmi atraktivní zemí.


17

Pohled na region

Jako nejatraktivnější na trhu se jeví chemický a farmaceutický průmysl Česko je v Polsku největším investorem z nových členských zemí EU. Zajímavým oborem z hlediska vývozu k našim sousedům je kromě chemie a farmacie i optika.

P

olská ekonomika je ze tří pětin saturována spotřebou domácností a je orientována na služby (63 % hrubého domácího produktu). I přes nutnost reagovat na změny v exportní orientaci a některá doporučení ze strany OECD je Polsko ratingovými agenturami vnímáno jako spolehlivý partner (poslední hodnocení agentury Fitch je A- se stabilním výhledem).

Chemický průmysl

České produkty jsou na polském trhu dlouhodobě úspěšné, a to především v naší doméně, kterou je strojírenství, energetika a dopravní stroje a vozidla. Pokud se však na polský trh podíváme z hlediska budoucích příležitostí, měli bychom zdůraznit rostoucí význam chemického průmyslu. Tento sektor získává čím dál důležitější postavení z hlediska objemu tržeb v rámci zpracovatelského průmyslu – tvoří ho 234 společností, 70 farmaceutických výrobců a 634 producentů plastů. Zaměstnává přes 246 tisíc lidí a jeho roční obrat činí zhruba 20,5 miliardy eur. Polsko tak získává významné místo na trhu střední a východní Evropy, profiluje se však i v rámci Evropské unie. Z toho důvodu polský chemický průmysl v poslední době prochází procesem konsolidace a pokračující modernizace (například společnost Grupa Azoty získala dominantní postavení na trhu díky spojení společností ZA Tarnów, ZA Kędzierzyn, ZCh Police, ZA Puławy a Siarkopol, portfolio je široké od výroby hnojiv a chemikálií pro různé využití až po výzkum a vývoj). Z hlediska skladby trhu na základě produkce jsou nejvýznamnějším segmentem mýdla a detergenty (24 %), 18


Václav Hofman analytik, Centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

Struktura českého vývozu do Polska v roce 2013 (v milionech korun) Sektor Slévárenství, hutnictví a kovozpracující průmysl Chemický a farmaceutický průmysl Doprava Strojírenství Elektronika a elektrotechnika Potravinářský průmysl Ostatní Těžařství Textilní, oděvní a obuvnický průmysl Dřevozpracující a papírenský průmysl Sklářství a bižuterie Mechanika, optika Stavebnictví Celkem

Objem vývozu z ČR 35 832 31 675 25 743 21 513 20 049 17 619 9510 9202 8274 5976 3791 1362 1357 191 902

Podíl 18,7 % 16,5 % 13,4 % 11,2 % 10,4 % 9,2 % 5,0 % 4,8 % 4,3 % 3,1 % 2,0 % 0,7 % 0,7 % 100,0 % Zdroj: ČSÚ

plasty (20 %), organická chemie (15 %), hnojiva (13 %) a barvy, laky a podobné nátěrové hmoty (8 %). V dlouhodobém horizontu předpokládáme, že Polsko bude reagovat na zvýšenou poptávku evropských zemí po polymerech a petrochemických produktech zintenzivněním domácí produkce. Čeští podnikatelé by mohli využít této situace a zároveň faktu, že Česká republika v Polsku významně investovala (Česká republika je totiž největším investorem v Polsku z nových členských zemí Evropské unie), a sílí také naše pozice v oblasti poskytování služeb.

potravinářský průmysl

Potravinářský sektor patří k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím v Polsku (nastartoval ho vstup Polska do EU v roce 2004). Je přitom zajímavé, že čeští podnikatelé jeho potenciál dosud plně nevyužívají, a to i přes to,

že v Polsku zájem o kvalitní české produkty nechybí. Skladba polské potravinářské a zemědělské produkce je neuvěřitelně pestrá, země je osmým největším exportérem potravin v Evropské unii. Polsko se tak profiluje v mnoha segmentech, jako je zpracování živočišných (maso, mléko) a rostlinných produktů (obilí, těstoviny, ovoce a zelenina), ale i sekundární zpracování (pečivo, cukrovinky, koncentráty, nealkoholické nápoje), a to i v případě, kdy výroba vyžaduje moderní technologické postupy. Příležitosti pro české exportéry leží především v oblasti potravinářských strojů a techniky a zemědělských strojů, dále v oblasti kvality a zajištění unijních standardů spolu s větší energetickou efektivitou, ale i v oblasti bioproduktů. Díky těmto podmínkám a faktu, že Polsko je v této oblasti otevřenou zemí, je sektor vhodný i pro zahraniční investice.

Pohled na region

energetika

Energetický trh v Polsku dnes saturují především tepelné elektrárny na černé a hnědé uhlí. V roce 2012 byly zdrojem 88,6 % elektrické energie, avšak přibližně 55 % těchto zařízení je dnes starších 30 let. Z důvodu přísnějších evropských pravidel pro ochranu životního prostředí bude Polsko nuceno odstavit do roku 2030 z provozu téměř všechny staré technologie. Do roku 2030 se také předpokládá všeobecný nárůst spotřeby elektřiny a příliv investic zejména v oblasti renovace tepelných elektráren, výstavby nukleárních zařízení a podpory technologií využívajících obnovitelné zdroje. Ve snaze snížit produkci oxidu uhličitého se Polsko bude přiklánět k produkci

energie z jádra. Díky těmto faktorům je Polsko neobyčejně zajímavým trhem a příležitostí pro české energetické firmy, investory a exportéry. Česká republika může navíc i v tomto oboru těžit z faktu, že je v Polsku významným investorem, a to právě i v energetice. Historicky největší českou investicí v zemi je převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów ve Slezsku a Skawina v Malopolsku od americké firmy PSEG firmou ČEZ. Společnost má záměr dále investovat přibližně jednu miliardu eur na výstavbu nové plynové elektrárny a proniknout i mezi místní distribuční společnosti. Další příležitosti vyplývají z detailnějšího pohledu na trh. Polsko má oddělenou přenosovou a distribuční soustavu. Zatímco přenos energie spravuje a vlastní výhradně stát (PSE Operator), distribuce je rozdělena mezi pět podniků (Tauron Dystrybucja, PGE Dystrybucja, Energa Operator, Enea Operator a RWE Stoen Operator). Výrobu energie zajišťují firmy PGE, TAURON, Energa a Enea. PGE si drží významný podíl produkce a je následován společností TAURON a Électricité de France (EDF). Dohromady tyto firmy produkují 61 % elektřiny. V roce 2012 bylo v Polsku 82 aktivních maloobchodních dodavatelů, avšak čtyři z nich ovládali 86,9 % trhu. Vývoj procesu privatizace polských uhelných elektráren (o privatizaci rozvodných energetických sítí se neuvažuje) je v současnosti nejasný. To ovšem neznamená, že by čeští investoři (například ČEZ) měli být v tomto mezidobí pasivní. V případě, že by polská vláda privatizační proces – byť nějak modifikovaný – spustila, nabízí se zde perspektivní segment: řada energe-

tických celků je vybavena výrobními technologiemi české provenience, které ovšem vyžadují generální rekonstrukci, a to včetně instalace odsiřovacích zařízení.

příležitosti pro české podniky

Z pohledu budoucích příležitostí pro české exportéry na polském trhu se jako nejatraktivnější obor jeví chemický a farmaceutický průmysl, a to nejen šíří portfolia produktů s vysokou dynamikou růstu objemu, ale i vysokými hodnotami tohoto ukazatele. Nejvyššího růstu dosahovaly plasty a výrobky z nich (konkrétně polymery – průměrný roční růst 503 %). Dalšími zajímavými položkami jsou pak chemické organické výrobky, kaučuk (zdravotnické výrobky z vulkanizovaného kaučuku) a farmaceutické výrobky (neodměřené léky). Dalším oborem, jehož růst je pro český export zajímavý, je textilní, oděvní a obuvnický průmysl. V rámci odvětví rostl objem vývozu textilií (zejména pletených), pánských obleků a košil a pánských i dámských svrchníků i bund. Velmi zajímavým oborem z hlediska českého vývozu je mechanika a optika. Portfolio produktů sice nedosahuje takové šíře jako v případě chemického průmyslu či textilu a oděvů, nicméně růst některých vybraných položek dosáhl velmi příznivých hodnot. Jedná se konkrétně o dýchací přístroje (v případě této položky jde velmi pravděpodobně o jednorázový nárůst) a rentgenové přístroje, jejichž průměrný roční růst se pohyboval kolem 200 %. Čeští exportéři tedy mají na polském trhu co nabídnout, a to i v oborech s vyšší přidanou hodnotou.

Vývoj přímých zahraničních investic do Polska (v milionech dolarů a podíl z HDP v %) 19 603

23 561

20 616 14 839

12 932

13 876 6059

5,7%

5,5%

2,8%

3,0%

3,0%

4,0%

1,2%

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Unctad.org

obnovitelné zdroje energie

Tento sektor představuje potenciál velké dynamiky růstu v následujících letech, přestože půjde o prostředí se silnou zahraniční konkurencí. Čeští podnikatelé jsou na polském trhu velmi dobře etablováni v oblasti dodávek pro energetický průmysl a především pro strojírenství a toho (vedle oblasti služeb) můžeme využít při subdodávkách pro projekty obnovitelných zdrojů energie. Segment je zatím v začátcích a v současnosti se rozvíjejí hlavně projekty větrných elektráren. I když je domácí poptávka zatím malá, dynamicky roste především v oblasti biomasy, následované biopalivy, vodními zdroji, bioplynem, větrnými zdroji, tepelnými čerpadly, geotermálními zdroji energie a minoritně i solární energií. Polsko je vázáno evropskými cíli v oblasti podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny, který by měl do roku 2020 dosáhnout 15 %. Proto země investorům nabízí velmi přátelské podmínky a daňové úlevy. V současnosti patří mezi nejvýznamnější investory společnosti Vortex, EDP, RWE, E.ON, ČEZ, GDF Suez, Mitsui & J-Power, Acciona (větrné parky), Dalkia (biomasa), Poldanor, AXZON Group (bioplyn). Z domácích hráčů jsou významné investice společností Enea, Energa, Tauron a PGE. Perspektivní jsou i dodávky strojů, zařízení a komponent pro tento sektor, kterými se v Polsku zabývá již zhruba 200 společností.


19

Novinky z teritoria

Krátce o Polsku

Dita Nedělková vedoucí oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

Země chce exportovat ovoce do Indie S dalším posilováním embarga na dovoz potravin ze strany Ruska přesměrovalo Polsko své produkty na jiné trhy (například do Běloruska), ale poohlíží se i po vzdálenějších zahraničních trzích, jako je Indie. Prezident polské Asociace pěstitelů ovoce Miroslav Maliszewski tvrdí, že má indický trh velký potenciál, a odhaduje, že by na něm mohlo být prodáno až na 100 tisíc tun ovoce ročně. Několik indických obchodníků v poslední době navštívilo Polsko, aby prodiskutovali možné plány a dohody, i když by se mohly vyskytnout problémy s technickými opatřeními. V předchozích letech Indie dovážela ovoce převážně z USA a Číny.

Podle prezidenta polské Asociace pěstitelů ovoce má indický trh velký potenciál. Odhaduje, že by na něm mohlo být prodáno až 100 tisíc tun ovoce ročně. foto: reuters

trh s elektronikou Zboží, které se tradičně vyváží z České republiky do Polska, představují elektrospotřebiče. Jedná se zejména o telefonní přístroje, monitory, projektory, televizní přijímače a polotovary. Cena exportovaného zboží dosáhla v roce 2013 přibližně 20 miliard korun a od začátku roku 2014 byla jeho hodnota odhadnuta na 14 miliard. Poptávka po elektronice se od roku 2012 neustále zvyšuje a během posledních let je na její špičce především prodej tabletů, elektronických knih a inteligentních telefonů. Digitalizace televizního vysílání měla pozitivní dopad na prodej televizorů v letech 2012 a 2013. V letošním a nadcházejícím roce se naopak očekává snížení zájmu spotřebitelů o digitální, smart a 3D televize. Snížení poptávky se v druhém pololetí 2014 očekává i u digitálních fotoaparátů a kamer. Předpokládá se však, že polský trh s elektronikou i nadále poroste. Složená roční míra růstu pro období 2014–2018 se odhaduje na 3,9 %.

obchod s Afrikou roste Hodnota polských obchodů s Afrikou za rok 2013 dosáhla 4,5 miliardy dolarů. Letos od ledna do července činil objem obchodů 2,99 miliardy dolarů. K růstu přispívá i program GoAfrica, jehož cílem je podpořit polské podnikatele v Africe. Program klade důraz na dialog s africkými zeměmi, který se uskutečňuje především prostřednictvím oficiálních návštěv a ekonomických misí. V roce 2013 proběhl polsko-africký kongres, který by měl posílit vzájemnou ekonomickou spolupráci. Největšími africkými obchodními partnery Polska jsou Jihoafrická republika a Nigérie. Výhodou Polska jako exportéra jsou nižší ceny ve srovnání se zeměmi západní Evropy. V souladu s polskou strategií diverzifikace energetických zdrojů jsou potenciálními importními komoditami z afrických zemí energetické suroviny a vzácné minerály.

Automobilový průmysl Největší objem vývozu České republiky do Polska tvoří automobilový průmysl. Prognózy vývoje tamního trhu jsou příznivé, jelikož evropská poptávka se všeobecně zotavuje. V porovnání s únorem loňského roku vzrostla o 8 %. Důkazem zlepšení situace je i chování velkých výrobců, například Volkswagenu nebo General Motors. VW se chystá investovat do výstavby nové výrobní linky za 1,1 miliardy dolarů ve městě Wrzesnia, kde zaměstná přibližně 2300 lidí a výrobu plánuje zahájit v roce 2016. Polsko láká zahraniční investory zejména nízkými náklady na pracovní sílu. Roční nárůst poptávky po motorových vozidlech pro období 2014–2018 se odhaduje na 11 %. 20


Volkswagen chce investovat do výstavby nové výrobní linky za 1,1 miliardy dolarů ve městě Wrzesnia. ilustrační foto: shutterstock

Informační servis pro exportéry

Pokračují vyjednávání o liberalizaci transatlantického obchodu Transatlantické obchodní a investiční partnerství mezi USA a Evropskou unií bude dohodou obchodní, nelze ale opomíjet ani strategické přínosy.

P

roces vyjednávání o liberalizaci obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, takzvané Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), prochází letos svou technickou fází. Jako v případě každé obchodní dohody, také u TTIP je nutné po počáteční euforii ze startu vyjednávání přejít od vzletných frází k technické práci na jednotlivých detailech. Co se za uplynulých sedm kol jednání událo? Podařilo se otevřít vyjednávání o všech budoucích kapitolách, vyměnili jsme si první tarifní nabídky nebo nabídky ve službách a ujasňujeme si cíle u jednotlivých sektorů či ambice v oblasti veřejných zakázek. V polovině letošního roku logicky došlo k určitému zpomalení tempa. V listopadu se ujímá mandátu nová Evropská komise v čele s předsedou Jeanem-Claudem Junckerem. Jakkoliv se změní některé osobnosti – portfolio obchodu přejímá Cecilia Malmströmová – na řadu aktivit naváže. TTIP zůstává jednou z top 5 priorit. Podobně i volební rok v USA do jisté míry ovlivnil proces negociací. Vyjednávání o technických aspektech vždycky nakonec dojde do úrovně, kdy je potřeba politických rozhodnutí podložených silným mandátem. Na americké straně se 4. listopadu konaly takzvané „mid-term elections“ do Kongresu. Nepředpokládají se zásadnější posuny na americkém pozitivním přístupu k TTIP, ale je nutné vyčkat do povolebních časů.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. foto: archiv MPo

Vzhledem k těmto událostem všichni předpokládáme, že začátkem roku 2015 se vyjednávání opět rozběhnou původním tempem. Evropská unie dále usiluje o ambiciózní a komplexní dohodu, která se neomezí jen na eliminaci cel, ale dosáhne i zásadních úspěchů při odstranění netarifních překážek v klíčových sektorech, jako je automobilový či zdravotnický průmysl, farmaceutika či strojírenství, a přispěje k většímu otevření evropského přístupu na americký trh veřejných zakázek. Nešťastné události v našem východním

Vladimír Bärtl náměstek ministra průmyslu a obchodu

[email protected]

sousedství opět umocnily i strategicko-politický význam transatlantických vztahů. USA jsou kromě nejvýznamnějšího obchodního partnera i naším klíčovým politickým spojencem. TTIP bude dohodou obchodní, nicméně nelze opomíjet některé strategické přínosy – ať už hovoříme o posílení naší energetické bezpečnosti otevřením kanálu pro dovoz zkapalněného plynu, či o větším zpřístupnění stabilního amerického trhu pro naše produkty. Byť od úplného vstupu TTIP v platnost nás pravděpodobně dělí ještě několik let, věřím, že rok 2015 bude pro TTIP rokem přelomovým a že se podaří významně pokročit směrem k otevření amerického trhu pro naše výrobky a služby. Řada úkolů nás čeká i na naší domácí frontě. I v Česku se TTIP stává citlivým tématem obklopeným řadou mýtů – že se jedná o tajnou dohodu vyjednávanou za zavřenými dveřmi či že povede ke snížení evropských standardů ochrany životního prostředí, práv spotřebitelů či pracujících. My jsme připraveni i těmto hlasům dát prostor, tak jako jsme dali na mezinárodní konferenci k TTIP, kterou jsme spolu s dalšími partnery zorganizovali 6. listopadu na VŠE v Praze. Část argumentů je založena na nedostatku informací, zde máme povinnost vysvětlovat. Jindy však na jiném světonázoru. I tady musíme naslouchat a zamýšlet se nad těmito podněty. Věřím, že cíl máme společný, tedy nastavit spolupráci s USA tak, aby byla širokou většinou vnímána jako prospěšná.


21

Informační servis

České kotle uspěly ve Velké Británii Kotle na biomasu si díky technologické vyspělosti získaly ohlas jak mezi britskými distributory a instalátory, tak mezi konečnými spotřebiteli.

Martin Macourek ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně

[email protected]

K

ancelář CzechTrade v Londýně zareagovala na aktuální vládní dotace do oblasti obnovitelné energetiky a vysokou místní poptávku po ekologickém vytápění a vytvořila český pavilon na veletrhu Nextgen 2014 (8.–9. října, Stoneleigh Park, Coventry). Česká expozice se zaměřila výhradně na oblast vytápění biomasou a tato volba se ukázala jako správná cesta – technologická vyspělost českých kotlů si rychle získala ohlas jak mezi britskými distributory a instalátory, tak mezi konečnými spotřebiteli. Ti ocenili zejména vysokou efektivitu, spolehlivost a příjemnou cenu produktů. „Ocenili jsme hlavně rychlou práci zástupců agentury CzechTrade v Londýně, díky které jsme se mohli veletrhu zúčastnit, ačkoliv jsme projevili zájem vyloženě na poslední chvíli,“ říká Ivan Klíma, Sales & Marketing Manager společnosti Ponast. Luboš Pekárek z firmy Viadrus dodává: „Účast na veletrhu Nextgen 2014 pod záštitou agentury CzechTrade pro nás byla ideální příležitostí ke zviditelnění na trhu obnovitelných zdrojů energie a k navázání kontaktů ve Velké Británii. Spolupráci s agenturou CzechTrade na zahraničních výstavách jsme letos využili již několikrát.“

české pivo jako lákadlo

Podoba českého pavilonu odrážela snahu vytvářet na akcích moderní otevřené prostory v národních barvách s dominancí české vlajky, které přímo vybízely k aktivnímu vytváření kontaktů. Pět českých vystavovatelů z koncepce těžilo a během dvoudenní výstavy navázalo řadu relevantních kontaktů, k čemuž přispěla i strategicky zvolená poloha expozice u vstupu do haly. Intenzivní marketingová podpora ze strany londýnské kanceláře CzechTrade – identifikace relevantních kontaktů 22


Český pavilon na veletrhu Nextgen 2014. Foto: czechtrade

a jejich pozvání do českého pavilonu, vytvoření brožury o českých vystavovatelích a letáku s přizváním na naši networkingovou akci a zajištění jeho umístění do všech konferenčních sálů a k registračním přepážkám – znásobila návštěvnost naší expozice. Vyvrcholením úsilí bylo networkingové odpoledne, při kterém bylo podáváno tradiční české pivo z Pivovaru Vyškov, kterému zastoupení CzechTrade Londýn pomáhá vstoupit na britský trh. Společnosti Viadrus a Benekovterm zde jednaly s potenciálními obchodními zástupci (Bentley, Treco, Innasol), zatímco firmy Opop, Petrojet Trade a Ponast přímo na místě prodávaly své kotle. Nextgen 2014 tak dokázal, že pro oblast biomasy je ideální platformou.

česká řešení v oblasti energetiky

Českou expozici si pochvalovaly i britské firmy: „Příležitost účastnit se popr-

vé veletrhu Nextgen 2014 s agenturou CzechTrade nás velice potěšila. Potkali jsme zde řadu stávajících i nových kontaktů. Být součástí českého pavilonu a zároveň potkat další české společnosti bylo skvělé,“ dodává Helen Blissettová ze společnosti Robus Energy, která je britským partnerem firmy Opop. Český pavilon je důkazem, že i s relativně malými finančními prostředky lze být vysoce efektivní a směle soupeřit s velkými hráči v oboru. Česká řešení v oblasti obnovitelné energetiky bude CzechTrade Londýn podporovat i nadále, neboť se dokážou rakouským a německým nejen vyrovnat, ale díky české kreativitě a inženýrské tradici je v mnohých oblastech i předčit. Pro více informací o dotačních programech organizuje CzechTrade Londýn 18. listopadu 2014 v Praze seminář Obnovitelná energetika ve Velké Británii – nové výzvy a velké příležitosti.

Informační servis

Potřebujete pomoci s obchody v zahraničí? Obraťte se na Klientské centrum pro export Centrum zajišťuje služby, jako je příprava na obchodní jednání či identifikace obchodních příležitostí.

K

lientské centrum pro export (KCPE) představuje další důležitý krok ve snaze usnadnit exportérům přístup k informacím a obchodním kontaktům v zahraničí. Exportérům nabízejí svou pomoc jak zahraniční kanceláře CzechTrade, tak i zastupitelské úřady České republiky. Firmy však mnohdy tápou, kam se mají s dotazem obrátit. Potřebují jedno místo, kde získají kvalifikovanou radu. Tím je od 1. října právě KCPE. Klientské centrum je společná aktivita ministerstev zahraničních věcí a průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade. Nachází se v pražském sídle agentury a je připraveno zprostředkovat českým firmám služby v zahraničí. Ty budou podnikatelům poskytovány prostřednictvím jednotné zahraniční sítě, která zahrnuje zastupitelské úřady a zahra-

niční kanceláře agentury CzechTrade. Cílená pomoc je určena především malým a středním firmám, ale může být užitečná i velkým podnikům, které mají zájem o zakázky většího rozsahu. Základní služby, jako je příprava na obchodní jednání, identifikace obchodních příležitostí nebo asistence při jednání

Zuzana Synková ředitelka odboru exportního zpravodajství a marketingu CzechTrade

[email protected] s oficiálními institucemi či státními podniky, jsou poskytovány zdarma. Jednou z aktivit KCPE je možnost setkání exportérů s náměstky zmíněných ministerstev. Náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa a náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl společně nabídli českým podnikatelům prostor k osobním konzultacím exportních příležitostí v KCPE v sídle agentury CzechTrade. První dvě kola proběhla už 22. října a 5. listopadu a využily je například firmy z exportní aliance Česká dobývací technika. Dalšího termínu 10. prosince je ještě možné se zúčastnit. Vzhledem ke značnému zájmu ze strany podnikatelů budou další termíny připraveny i pro rok 2015. Zájemci o bližší informace a konzultace mohou klientské centrum kontaktovat na adrese [email protected].

Přehledné videonávody radí, jak podnikat

N

ebaví vás zdlouhavé pročítání dokumentů a odborných článků? Pak právě vám portál BusinessInfo.cz nabízí sérii videonávodů Podnikatelský kompas, která vám pomůže zorientovat se v problematice živností, daní, zakládání a fungování podnikatelských subjektů či exportu. Kompas přináší praktická témata hlavně pro začínající podnikatele. Videonávody ve tří- až pětiminutové stopáži nabízejí instrukce k založení firmy, sestavení podnikatelského plánu či k tomu, jak postupovat při vyplňování daňových přiznání a placení daní. Dozvíte se, jak pro svůj podnik najít vhodného investora, získáte informace o exportu, problematice patentů či volných, řemeslných, koncesovaných a vázaných

živností. Podnikatelský kompas (www. businessinfo.cz/video) je přitom koncipován tak, aby videonávodům porozuměli i začínající živnostníci a mohli se v problematice co nejlépe zorientovat. S řešením problémů vám pomohou experti a podnikatelé se zkušenostmi v dané oblasti, informace poskytnou zástupci státní správy včetně ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade. Podnikatelský kompas budeme dále rozšiřovat a uvítáme i vaše náměty. Portál BusinessInfo.cz nabízí podnikatelům i další služby. V sekci e-Nástroje najdete seznam formulářů státních

institucí. Ty nejdůležitější jsou interaktivní a můžete je elektronicky vyplnit přímo prostřednictvím portálu. Kromě standardních podnikatelských registrů a databází a kalendáře akcí pro živnostníky, obchodníky, investory a exportéry nám zde můžete on-line položit dotazy na podnikání v České republice i v EU, na které vám obratem odpovíme. Jak bylo zmíněno, na portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz, jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, samozřejmě najdete i veškeré aktuální informace pro podnikatele a odborné články v rubrikách Fáze podnikání, Daně a účetnictví, Dotace a financování, Zahraniční obchod, Legislativa, právo a Podnikatelské prostředí. redakce BusinessInfo.cz, [email protected]


23

Informační servis

SOLVIT pomohl řeckému občanovi s proplacením hospitalizace v Česku Nedorozumění se týkalo mimo jiné určení pohlaví klienta, kdy z popisu případu nebylo zřejmé, zda jde o muže, nebo ženu.

Č

eské centrum SOLVIT, které je součástí celoevropské sítě pro mimosoudní řešení sporů občanů a podnikatelů s úřady v EU, úspěšně řeší případy týkající se nesprávné aplikace evropského práva. Jde o nejrůznější oblasti, od čistě podnikatelských záležitostí až po otázky sociálního zabezpečení. SOLVIT však dokáže pomoci také v oblasti zdravotní péče, jak dokazuje případ řeckého občana, který sám marně usiloval o proplacení svých nákladů spojených s jeho hospitalizací během návštěvy České republiky. Řecký občan během svého pobytu v Česku utrpěl úraz a následně byl krátce hospitalizován v nemocnici. Evropským průkazem zdravotního pojištění (EHIC) prokázal, že je řádně pojištěn, a má tudíž nárok na veškerou nutnou zdravotní péči za stejných podmínek jako čeští občané. Problém však nastal ve chvíli, kdy obdržel fakturu za náklady na hospitalizaci s tím, že předložený EHIC patřil jiné osobě. První nedorozumění se týkalo určení pohlaví klienta, kdy z popisu věci nebylo zřejmé, zda se jedná o muže či ženu. České úřady se domnívaly, že jde o ženu, avšak karta EHIC byla vystavena na osobu mužského pohlaví. Dotazem u partnerského SOLVIT centra však bylo zjištěno, že došlo k omylu a jedná se skutečně o muže. Obdobnou peripetii způsobil nejednotný přepis příjmení klienta z řecké cyrilice do latinky, což vyvolalo mylný dojem, že se jedná o dvě různé osoby. Konečně poslední nedorozumění se týkalo křestního jména klienta, které si klient nechal z praktických osobních důvodů změnit. Po předložení kopie křestního listu byla i tato věc vysvětlena.

24

ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2014, číslo 8

Markéta Pěčková odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, MPO

[email protected]

Síť center SOLVIT je mezinárodní, pomohla tak například i britském občanovi žijícímu v Bulharsku, po němž byla neprávem požadována úhrada nákladů na prohlídku tamějším lékařem. ILUSTRACE: EUROPA.EU

České SOLVIT centrum provedlo právní analýzu případu a výsledky provedeného šetření předložilo ministerstvu zdravotnictví, které následně konstatovalo, že klient byl v době hospitalizace skutečně pojištěn, a nemusí proto fakturu za hospitalizaci hradit. Případ tak byl díky efektivní spolupráci

českého a řeckého SOLVIT centra úspěšně vyřešen. Tento případ nejen ilustruje další nezanedbatelnou oblast, v níž může SOLVIT občanům pomoci, ale také upozorňuje na skutečnost, že evropská kulturní různorodost může občas způsobit nedorozumění, která však mohou mít zásadní dopad na postižené občany.

SOLVIT tvoří síť center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany úřadů v členských státech EU, v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Účelem sítě SOLVIT je řešit rychle a efektivně konkrétní problémy občanů a podnikatelů a nabídnout alternativu ke zdlouhavým a mnohdy nákladným soudním řízením. Na činnost národních SOLVIT center dohlíží Evropská komise, která případně poskytuje i pomoc při řešení složitějších případů. SOLVIT centra poskytují své služby bezplatně a výrazně rychleji než soudy. Bližší informace naleznete na www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/solvit/. SOLVIT můžete kontaktovat i přímo na adrese [email protected].

Informační servis

Firma uspěla v USA, Iráku i Austrálii Se svými výrobky z oblasti plastikářského a gumárenského průmyslu proniká společnost BOCO PARDUBICE machines do celého světa. A její obrat roste.

Šárka Horská marketingová specialistka, CzechTrade

[email protected]

Letecký snímek areálu společnosti BOCO PARDUBICE machines. Foto: ArchIv FIrmy

S

polečnost BOCO PARDUBICE machines patří technologickým zázemím a rozsahem nabízených služeb k předním firmám v oblasti plastikářského a gumárenského průmyslu. Z produkce společnosti můžeme ve zkratce jmenovat například výrobu a renovaci plastikářských a gumárenských šneků, komor, nástrojů, repasi jednošnekových a dvoušnekových (paralelních/kónických) vytlačovacích extruderů, výrobu strojů a zařízení pro odpadové hospodářství a skládky a mnoho dalšího. Společnost byla založena v roce 1994. Nyní se zaměřuje také na zastupování významných zahraničních podniků, které taktéž působí na plastikářském trhu a díky kterým firma svým zákazníkům dodává ucelený sortiment doplňkových zařízení a komponentů pro extruzní technologické linky na plasty a gumu. Obrat společnosti za rok 2013 činil 111 milionů korun, v roce 2014 už na začátku listopadu dosáhl 137 milionů a letos celkově společnost předpokládá obrat v minimální výši 150 milionů korun.

pravidelná školení

Zajímavostí je, že společnost pořádá pro své zákazníky pravidelná školení přímo ve firmách a také pravidelné semináře z různých tematických okruhů, například z oblasti obsluhy strojů a technologie zpracování plastů. BOCO PARDUBICE machines je úspěšná nejen v Česku, ale dokázala se svou výrobou proniknout i na zahraniční trhy. Mezi země, kam svou produkci vyváží, patří například Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Španělsko a Portugalsko. Mezi vzdálenější trhy, kde společnost získala zakázky, patří i Irák, Austrálie, USA nebo Čína. V rámci možností by také ráda pronikla i na ruský a litevský trh. A jaké trhy považuje její obchodní ředitel Dalibor Ježek za „obtížné“? Podle Ježka je to vlivem odlišných zvyků a způsobů obchodních jednání například Irák, ale stejně tak do této skupiny spadá i Německo. Němci jsou velcí patrioti a upřednostňují vlastní firmy, proto je velmi obtížné se v tamním prostředí prosadit.

Úspěch v Německu

Při obchodování v této zemi společnost spolupracuje s agenturou CzechTrade, jmenovitě se zahraniční kanceláří v Düsseldorfu, díky níž se firmě podařilo proniknout na tamní trh. CzechTrade jí zajistil plný servis, počínaje kontaktováním potenciálních klientů, a poskytl i další podporu, aby obchodní jednání v Německu proběhla úspěšně. BOCO a CzechTrade spolupracují také při prezentaci společnosti formou veletržních účastí. Dalibor Ježek hodnotí vzájemnou spolupráci jako přínosnou a úspěšnou a BOCO podle něj plánuje služeb agentury využít i při podpoře obchodování na dalších trzích. Proč společnost uspěla právě v Německu? Díky kvalitní produkci a službám, které jsou s ní spojeny. K úspěchu přispěla i pružnost a flexibilita jednání, ale důležitou úlohu sehrála také rychlost dodávky. Významnou roli hraje i odbornost zaměstnanců. A jaké jsou další plány společnosti? Patří k nim investice do nových technologií a samozřejmě úspěšný vývoz.


25

Informační servis pro podnikatele

Chorvatsko upravuje hospodaření s vodou, je to šance pro české vývozce Země musí po loňském vstupu do EU vyhovět novým normám a zajistit vyšší ochranu životního prostředí.

Zbyněk Peška ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Záhřebu

[email protected]

C

horvatsko je bezpochyby evropskou turistickou velmocí a mimořádně oblíbenou destinací pro letní dovolené. Není zřejmě moc obyvatel České republiky, kteří ještě nebyli u Jadranu. Kromě Čechů, kterých ročně přijede více než sedm set tisíc, mají Chorvatsko ve velké oblibě i Skandinávci a obyvatelé zemí bývalé Jugoslávie. Turistika však není jen moře, také chorvatské vnitrozemí skrývá mnohé dosud neobjevené poklady. Překvapením tedy jistě není ani skutečnost, že „turistický průmysl“ patří k rozvojovým prioritám chorvatského hospodářství. Cestovní ruch, to jsou především lidé. A lidé potřebují vodu. A také ji znečišťují.

reforma hospodaření s vodou

Období od vstupu Chorvatské republiky do Evropské unie k 1. červenci 2013 se samozřejmě projevilo i v oblasti zásobování vodou a zacházení s odpadními vodami. Přijetí, respektive příprava velkého počtu zákonných norem v sektoru hospodaření s vodou ve velké míře ovlivňuje zacházení s vodními zdroji, jejich využití, způsoby úpravy vody, její dopravu, distribuci a obchodování s ní. Neméně důležitou problematiku představuje opačný konec řetězce, tedy odpadní vody. Současně s legislativními kroky probíhá v Chorvatsku komplexní reforma hospodaření s vodou na komunální úrovni. To s sebou nese řadu změn v dosavadním systému. Projevuje se to například v nutné konsolidaci vodohospodářských společností či v portfoliu činností, kterými se takové firmy mohou zabývat. V Chorvatsku se v současné době připravuje či realizuje řada projektů s cílem co nejdříve přiblížit stav 26


Využití moderních technologií může Chorvatsku i Česku pomoci dosáhnout lepšího zvládání záplav. Na snímku je zaplavené město Metković na jihu Chorvatska. Foto: reuters

Základní témata letošní konference Aktuální problematika zásobování vodou a odpadních vod: nové zákonné regulativy a jejich aplikace v praxi měření odebraného, zpracovaného a dodaného množství pitné vody, výpočet, náklady a struktura ceny vody a služeb příklady praktických zkušeností v přípravě dokumentace pro financování z prostředků fondů EU čističky odpadních vod pro kvocient znečištění EQ od 2000 do 15 000

hospodaření s vodou a odpadními vodami na komunální úrovni standardům Evropské unie. Je zde snaha zlepšit současný stav, rekonstruovat a modernizovat stávající a budovat nové systémy zásobování vodou a struktury úpravy odpadních vod. To by mělo umožnit výraznější zvýšení počtu uživatelů veřejných sítí zásobování vodou (odvodem odpadních vod) a celkového standardu a komfortu obyvatel (a samozřejmě turistů). Nezanedbatelná je přitom vyšší míra ochrany podzemních i povrchových vod a životního prostředí jako celku. Problematice hospodaření s vodou a odpadními vodami se soustavně

Informační servisInformační pro podnikatele servis a dlouhodobě věnují chorvatské ústřední orgány, jejich kompetentní instituce i zájmová oborová sdružení. Sdružení chorvatských vod a kanalizací ve spolupráci s Chorvatským svazem stavebních inženýrů (pod záštitou Ministerstva zemědělství Chorvatské republiky a státní firmy Chorvatské vody) každoročně organizují odborně-technicko-komerční konferenci Aktuální problematika zásobování vodou a odpadních vod. Letošní, již třináctý ročník se konal v Cavtatu ve dnech 22.–26. října. Zúčastnilo se ho na 650 odborníků a 235 firem nejen z Chorvatska, ale i z dalších 19 evropských zemí. Konference je příležitostí zejména pro setkávání expertů z regionu západního Balkánu, nicméně stále rostoucí zájem projevují i zástupci zemí západní a střední Evropy. Problematika hospodaření s vodou a odpadními vodami patří v bilaterálních ekonomických stycích České republiky s Chorvatskem k oborovým prioritám.

ekologie jako impulz pro ekonomiku

Česká republika je již tradičním účastníkem konference. Letos se na ní však poprvé podílela formou české oficiální účasti jako partnerská země a generální sponzor. Tomu odpovídala i výrazná prezentace českých firem a celková reklama české účasti. Díky spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Sdružení odpadních vod a kanalizací (SOVAK) zde vystoupilo 12 firem z oboru. Česká republika usiluje o to, aby byla ochrana životního prostředí, jejíž nedílnou součástí je i hospodaření s vodou a odpadními vodami, vnímána jako efektivní způsob podpory ekonomického růstu a vývoje a aby byla důležitým výchozím bodem pro zlepšení ekonomické konkurenceschopnosti a vytvoření výhodné pozice do budoucnosti. Česko nabízí Chorvatsku například biologické čistírny odpadních vod a technologie pro malé vodní elektrárny. Využití moderních technologií může oběma státům pomoci dosáhnout lepšího managementu záplav, které jsou bohužel v Česku i v Chorvatsku stále aktuálnější. Obě země mají s nimi a s likvidací jejich následků čerstvé

Chorvatsko se snaží stav hospodaření s pitnou vodou a odpadními vodami na komunální úrovni přiblížit standardům Evropské unie. Vznikají tak i nové a rekonstruované čističky. ilustrační foto: shutterstock

zkušenosti. Konference se zúčastnil velvyslanec České republiky v Chorvatsku Martin Košatka a také diplomat zastupitelského úřadu České republiky v Záhřebu pro ekonomické záležitosti Bohuslav Zavadil. Oba pánové navštívili českou expozici a setkali se s představiteli českých vystavovatelů. Projednali s nimi možnosti spolupráce s velvyslanectvím při prosazování jejich vývozních zájmů v teritoriu.

Zahraniční kancelář v Záhřebu

Činnost zahraniční kanceláře České agentury na podporu obchodu CzechTrade v Záhřebu se dlouhodobě soustřeďuje na tuto perspektivní oblast

spolupráce českých a chorvatských subjektů. Vyhledává v této sféře příležitosti pro české firmy a podporuje jejich zapojení do projektů zejména na úrovni místních a regionálních samospráv. I proto se na organizační přípravě české účasti na konferenci podílel také bývalý ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Záhřebu Robert Vindiš a jeho nástupce Zbyněk Peška, který byl na konferenci přítomen po celou dobu jejího trvání. Zahraniční kancelář v Záhřebu bude v této praxi pokračovat i nadále a ráda českým podnikatelským subjektům poskytne podporu při vstupu na chorvatský trh a činnosti na něm.


27

Informační servis

Odvětví služeb hýbe světem Prostřednictvím dohod o liberalizaci obchodu se státy zavazují odstranit omezení, která komplikují podnikání v sektoru služeb.

Petr Fiala oddělení společné obchodní politiky, MPO

[email protected]

V

ícestranné Dohodě o obchodu se službami (ve zkratce TiSA) zatím není v České republice věnováno mnoho pozornosti. Sektor služeb má přitom v ekonomice nezanedbatelný význam, mezinárodní obchod se službami se rychle rozvíjí a jeho liberalizace nabízí pro firmy i spotřebitele velké přínosy. Služby představují téměř dvě třetiny veškeré produkce světového hospodářství. Ve vyspělých zemích, včetně České republiky, tento sektor také zaměstnává nejvíce lidí. Ve statistikách mezinárodního obchodu nicméně zůstávají služby dosud spíše v pozadí. Skutečností je, že pro celou řadu služeb nemá vývoz za hranice velké opodstatnění. Nelze asi předpokládat, že by třeba kadeřnice vyhledávaly klienty v cizině. Pro mnohé služby však nehrají geografické vzdálenosti tak zásadní roli, příkladem mohou být rozsáhlé stavební projekty. Pro dopravu nebo cestovní ruch je navíc přecházení hranic zcela přirozené. Navíc zejména díky rozvoji moderních technologií lze další typy služeb úspěšně poskytovat i na dálku, ať už jde o vzdělávací kurzy, software, finanční služby, nebo třeba architektonické projekty. Rostoucího významu dále nabývají služby, které jsou provázány s obchodem se zbožím, například logistika, či s vývozem investičních celků, tedy stavební práce, školení a další. Trh služeb je ovšem stále silně regulován a obchodování je často obtížné. Překážky, kterými je omezován mezinárodní pohyb služeb, jsou pak zátěží pro vývozce a mohou komplikovat také pohyb zboží nebo investic. Obchod se službami nejvíce zatěžují různá pravidla, podmínky či omezení, které brání přístupu poskytovatelů služeb z jedné země na trh jiné země nebo je na tomto trhu znevýhodňují. Mezi takové překážky patří povinnost založit na daném trhu 28


Služby tvoří téměř dvě třetiny produkce světového hospodářství. fOtO: HN – Lukáš BíBa

pobočku, zřídit dceřinou společnost nebo využít místní prostředníky, dále omezení množství poskytovatelů či účasti zahraničního kapitálu, diskriminující požadavky pro získání nutných povolení a další. Prostřednictvím dohod o liberalizaci obchodu se proto státy zavazují tato omezení odstranit a zajistit zahraničním poskytovatelům služeb spravedlivější podmínky. Významnou příležitostí k dosažení rozsáhlé liberalizace mezinárodního trhu služeb je v současné době dohoda TiSA. Ta přináší obecný závazek nediskriminace, který zaručí cizím poskytovatelům služeb na daném trhu podmínky srovnatelné s těmi, které platí pro domácí subjekty. Dohoda tak zároveň povede ke zvýšení předvídatelnosti při vstupu na tyto trhy. TiSA přitom neomezí právo států na regulaci, pokud daná regulace nediskriminuje zahraniční subjekty. V citlivých oblastech navíc ponechá možnost zavádět libovolná opatření. Pro Českou republiku nebudou závazky dohody TiSA znamenat výrazné nároky. Trh služeb je již dnes výrazně

liberalizován a současná legislativa zpravidla nestanovuje odlišné podmínky pro zahraniční subjekty. Stávající omezení se týkají pouze citlivých oblastí, jako je veřejné zdravotnictví, vzdělávání či sociální zabezpečení, pro které budou v dohodě zajištěny příslušné výjimky. TiSA tedy nenaruší míru ochrany uživatelů a nebude vyžadovat úpravu české legislativy. Dohoda je naopak příležitostí dosáhnout srovnatelné míry liberalizace také u obchodních partnerů, kteří dosud omezují aktivity českých podniků nebo je vystavují nejrůznějším diskriminačním podmínkám. Vyjednávání dohody TiSA bylo zahájeno na začátku minulého roku a dokončeno má být před koncem roku 2015. Zatím má dohoda 23 účastníků, kteří společně reprezentují zhruba 70 procent mezinárodního obchodu se službami. Vedle EU jsou to především Spojené státy, Japonsko, Kanada, Turecko a další. TiSA by však měla zůstat otevřena také novým účastníkům a do budoucna je zamýšleno i její rozšíření na úroveň všech členů Světové obchodní organizace.

Komerční prezentace

Metrostav finišuje na důležité silniční stavbě ve Varšavě Do závěrečné třetiny prací na modernizaci 4,65 km dlouhého úseku hlavního silničního průtahu S8 Varšavou vstoupila v minulých dnech největší česká stavební firma Metrostav. Investorem stavby, jež má skončit v říjnu 2015, je GDDKiA (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad), polská obdoba českého Ředitelství silnic a dálnic. Ing. Radima Čápa, ředitele výstavby Polsko, který vede společný 85členný česko‑polský tým na tomto projektu, jsme se zeptali, zda se požadavky na kvalitu staveb v Polsku liší od českých a jak probíhá komunikace s investorem? V Polsku, stejně jako v ČR, platí evropské unijní normy, které postupně nahrazují ty národní. A systém kvality na stavbě je nastaven obdobně jako u našich dopravních staveb. Rozdíl je pouze ve velice striktním dodržování požadavků a postupů popsaných ve smlouvě s investorem. Komunikace s ním probíhá v několika úrovních. Na stavbě jsou měsíčně pořádány kontrolní dny, jež jsou každý týden doplněny technickými radami, které pořádá inženýr kontraktu. Polský systém komunikace je náročnější na formální stránku věci, za rok trvání smlouvy jsme si vyměnili s inženýrem kontraktu zhruba 2 300 dopisů. • Čím je tato stavba charakteristická? Zajímavostí, ale pro nás spíše komplikací je, že 650 m dlouhý most Grota‑Roweckiego slouží nejen pro dopravu, ale též pro vedení hlavního vodovodu a parovodu, a nachází se v chráněném území Natura 2000. V městském prostředí nesmí náš tým vedle přeložek a modernizace inženýrských sítí, stezek pro cyklisty, protihlukových stěn, objektů veřejné dopravy a světelného signalizačního zařízení opominout ani ekologické požadavky. Dalšími milníky postupu českých stavbařů jsou nyní výstavba 600 m dlouhé nájezdové rampy, zmiňovaný protihlukový tunel a práce na druhé části mostu Grota‑Roweckiego přes Vislu.

Severní část protihlukového tunelu

• Každá stavba, a dopravní zvláště, znamená zásah do životního komfortu obyvatel. Jak vaši práci hodnotí lidé v polské metropoli? Potěšitelné jsou reakce laické i odborné veřejnosti. Jaroslav Osowski říká: „Tempo prací, které Češi nasadili, vzbuzuje u řady Varšavanů uznání. Při takto rozsáhlých investicích jsme zvyklí, že dochází ke zdržení. Zde je to však jinak. V úseku poblíž Powązek dodavatel dokonce předběhl har-

dodrženy všechny termíny. Věřím, že práce budou postupovat stejně i nadále.“ Radima Čápa všechna slova uznání těší a věří, že i zbývající práce a především přejímka stavby investorem dopadnou rovněž úspěšně. A samozřejmě doufá, že pozitivní reference usnadní cestu největší české stavební firmy k dalším zakázkám u našeho severního souseda. Vzhledem k přetrvávající nelehké situaci stavebnictví v ČR jsou zahraniční projekty alespoň částečnou možností zachovat dlouho budované a sehrané specializované týmy. Ty totiž

Zrekonstruovaný nájezd na hlavní trasu

monogram. Dosud si vysloužil jen samou chválu.“ „Kéž by ostatní pracovali stejně,“ prohlásil Łukasz Lendner, ředitel Generálního ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) pro oblast Mazovska. Společnosti Metrostav pogratuloval také zástupce primátora Varšavy Jacek Wojciechowicz: „Mám radost z toho, že jsme už v polovině a že byly

nyní, přes veškeré proklamace o zvyšování rozsahu tuzemských infrastrukturních investic, nacházejí uplatnění zejména mimo ČR – v Norsku, Finsku, Bělorusku, na Slovensku, Islandu a řadě dalších zemí. Rekonstrukce je zajímavá nejen finančním rozsahem – 5 miliard Kč, ale též dobou výstavby – limitovaný čas 27 měsíců, včetně zpracování realizační dokumentace. Stavba spočívá v rozšíření dle místních podmínek o jeden pruh v každém jízdním směru. Hlavní silniční průtah polskou metropolí pak bude mít čtyři, resp. pět jízdních pruhů v každém směru. Zásadní částí stavby, která se nachází na severním okraji centra Varšavy, jsou inženýrské objekty, mj. 46 mostních objektů a 600 m dlouhý zasklený protihlukový tunel. Největší pozornost veřejnosti poutá zejména modernizace nosné konstrukce sedmipolového ocelového mostu Generála Grota‑Roweckiego přes řeku Vislu, a souvisejících mimoúrovňových křižovatek. HN047092

Informační servis

Krátké zprávy ze světa

Dita Nedělková vedoucí oddělení Centra informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

Ceny obilovin klesají Podle Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization) jsou potravinové trhy stabilnější a ceny zemědělských komodit výrazně nižší, než tomu bylo v posledních letech. Klíčovými faktory propadu světových cen obilovin jsou velmi dobrá úroda a velké rezervní zásoby. Podle současných předpovědí by měla úroda pšenice v roce 2014 dosáhnout rekordní úrovně, vysoké zůstávají i rezervy rýže, které dostačují k pokrytí více než jedné třetiny předpokládané spotřeby v období let 2015–2016. Stejně tak poroste i produkce cukru, mírný nárůst se očekává i u masa (ale ne dost, aby došlo ke snížení cen) a mléka. Cenové trendy pro tyto komodity na makroúrovni jsou užitečným indikátorem celosvětových trendů a mohou upozornit na ohrožení spotřebitelských cen, ale nemusejí se vždy promítnout do národních, regionálních nebo lokálních trhů.

Podle současných předpovědí by měla úroda pšenice v roce 2014 dosáhnout rekordní úrovně. Na snímku je sklizeň v americkém státě Idaho. Foto: shutterstock

privatizace polských železnic Polské státní železniční dráhy PKP se připravují na prodej akcií části svých dceřiných společností. Inspiroval je k tomu úspěch veřejné nabídky akcií nákladní dopravy. PKP Intercity je část dálkové osobní dopravy a její akcie by měly být nabízeny na Varšavské burze cenných papírů. Zatím se nabídka akcií plánuje za dva nebo tři roky, ovšem s podmínkou dosažení určité úrovně výnosů. Mezitím možná PKP prodá telekomunikační část společnosti TK Telekom, energetickou část PKP Energetyka a dceřinou společnost PKP Informatyka. Nabídku pro investory, kteří by měli zájem o TK Telekom a PKP Energetyka, skupina zveřejní během následujících měsíců. Plánování prodeje PKP Informatyka by mělo začít počátkem příštího roku.

Akciový trh saúdské Arábie se otevře cizincům

Polské železniční dráhy PKP se připravují na prodej akcií části svých dceřiných společností. Foto: shutterstock

30


Saúdská Arábie plánuje reformu pro podporu diverzifikace ekonomiky, jejíž součástí by mělo být i otevření burzy s cennými papíry zahraničním investorům. Podle regulátora akciového trhu by cizinci měli mít možnost investovat do akcií kotovaných na saúdskoarabském trhu už v první polovině roku 2015. Kolem 95 % akcií nyní drží obyvatelé Saúdské Arábie, zbytek je v rukou cizinců, včetně investorů ze zemí Perského zálivu. Burza Tadawul je v současnosti otevřena k investování i pro osoby, které nejsou občany Saúdské Arábie, avšak mají platné povolení k pobytu. Cizinci mohou obchodovat pouze s finančními instrumenty, jako jsou swapy a fondy obchodované na burze. Právě to by měla změnit očekávaná reforma.

Informační servis Japonsko je dnes podle objemu HDP na třetím místě na světě za USA a Čínou. Na snímku je Tokio. Foto: shutterstock

ekonomická výkonnost Japonska Světová banka i Mezinárodní měnový fond oznámily, že Japonsko je dnes podle objemu HDP na třetím místě za USA a Čínou. Po přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele bylo Japonsko v roce 2013 se 39,3 tisíce dolarů daleko za USA. Americký občan totiž průměrně vytvoří zboží a služby o hodnotě přibližně 53 tisíc dolarů za rok. Čína vytvořila v témže roce zboží a služby o téměř dvakrát vyšší hodnotě než Japonsko, ale po rozdělení HDP její masivní populační základnou je zřejmé, že výkonnost jednoho obyvatele Číny je šestkrát menší než v případě obyvatel Japonska, tedy 6,5 tisíce dolarů za rok.

přesun textilní výroby do Vietnamu Skupina TAL je jeden z největších výrobců pánských oděvů. Každá šestá košile prodaná v USA pochází právě z továren této skupiny. Její výroba je zatím z 12–15 % umístěna ve Vietnamu, do dvou let se však plánuje navýšení tohoto čísla až na 25 %, a to na úkor Číny, kde rostou náklady na pracovní sílu. Tamní ceny práce podle předpokladů dále porostou, a to i přes pokles cen bavlny. Čína totiž plánuje omezit dovoz bavlny, aby podpořila domácí pěstitele. I když k vládním zásahům podle určitých zpráv možná nakonec nedojde, textilní společnosti stejně zvažují omezení produkce v této zemi.

robotika povzbuzená stárnutím populace Japonsko disponuje největší průmyslovou základnou pro výrobu elektroniky a je označováno za jednu z nejinovativnějších zemí světa. Přesto se již dvě dekády potýká s ekonomickou stagnací. Na obzoru se však objevují nové plány řešení situace. Vláda totiž založila radu pro „robotickou revoluci“. Cílem pětiletého plánu je podpořit domácí hospodářství a zvýšit export těchto výrobků a technologií. Společnost Panasonic přišla s novým robotem, který slouží starším lidem jako pojízdné křeslo a zároveň postel. Zdravotnictví a zlepšování domácí péče je jedním z velkých adeptů na uplatnění těchto výrobků. Právě stárnutí populace je hlavním důvodem růstu poptávky. V roce 2015 by se objem prodeje měl pohybovat okolo 155 milionů dolarů a v roce 2035, kdy bude třetina Japonců ve věku nad 65 let, vzroste na 3,7 miliardy.

Textilní výroba se přesouvá z Číny do Vietnamu. Foto: reuters


31

Kalendář akcí

Nejbližší akce exportního vzdělávání 25. 11. 2014 Brno

Finanční analýza podniku v praxi

Zdroje informací o finanční situaci podniku; klíčové pojmy z oblasti finančního výkaznictví a hodnocení výkonnosti; standardní a klíčové ukazatele ekonomické výkonnosti společnosti, jejich výhody a nevýhody a také jejich praktické využití při finančním řízení.

Cena: 2200 kč

26. 11. 2014 Praha

NĚMeCko – váš obchodní partner

Teritoriální konference a individuální konzultace – jak se prosadit na německém trhu, tipy pro úspěšný export a exportní příležitosti; bankovní praxe při financování exportu, právní a daňové aspekty založení pobočky v Německu a další informace.

Cena: zdarma

1. a 2. 12. 2014 Praha

obchodní vyjednávání, zvládání námitek

Dvoudenní intenzivní seminář. Jeho cílem je nalézt nová kreativní řešení obchodních případů v interakci s kolegy z obchodní praxe. Dále bude možné natrénovat „nanečisto“ strategie a techniky, které zajistí optimální výsledek. Cenná je také bezprostřední zpětná vazba, která v praxi často chybí.

Cena: 4400 kč

2. 12. 2014 Praha

AUstrÁLIe – rady a tipy pro české exportéry, obchodní a investiční příležitosti

Cílem semináře je dozvědět se, jak najít nové obchodní partnery v Austrálii a jak s nimi efektivně komunikovat; co očekávat a na co si dát pozor před vstupem na australský trh; jak dlouhodobě a úspěšně obchodovat s australskými partnery. Seminář umožní poznat australskou mentalitu a specifika tamního trhu.

Cena: 600 kč

32


Seminář na téma, jak se prosadit na německém trhu, se skuteční 26. listopadu v Praze. Na snímku je Frankfurt nad Mohanem. foto: shutterstock

9. 12. 2014 Praha

12. 12. 2014 Praha

Umět stručně a přesvědčivě představit svoji nabídku patří mezi základní obchodní dovednosti. A pokud představíte svůj nápad skutečně dobře, stane se zázrak: získáte si důvěru, klient se začne dívat na problém vašima očima a přikloní se k návrhu, který nabízíte. Jak se to dělá? Více na semináři.

Víte, že role designu je o to významnější, o co je konkurence na trhu vyrovnanější? Přijďte se dozvědět více o tom, že design není jen umění, ale i marketingový nástroj vedoucí k vybudování konkurenceschopné obchodní značky.

prezentace pro obchodní jednání a veletrhy

Cena: 2200 kč

Design pro konkurenceschopnost – průmyslový design jako součást komplexního brandingu

Cena: zdarma

Podrobné informace o seminářích (podrobnější anotace, údaje o lektorech, místa konání, on-line přihlášky atd.) naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci/.

Kalendář akcí

Zahraniční veletrhy, kde mohou firmy využít společnou prezentaci 2.–4. 12. 2014

nenty pro výrobní stroje. Kontakt: [email protected].

Kontraktační B2B setkání, které českým firmám umožňuje přímé jednání s nákupčími významných zahraničních firem z oblasti leteckého a vesmírného průmyslu. Kontakt: [email protected].

92nd China Food & Drinks Fair, Chengdu, čína

AeroMArt, toulouse, Francie

26.–30. 3. 2015

Veletrh je mezinárodní událostí v oblasti potravinářského průmyslu. Odborníky je považovaný za vstupní bránu do západní Číny, jejíž trh se otevírá a má zájem o zahraniční investice i zboží. Kontakt: [email protected].

3.–6. 2. 2015

AQUA-tHerM, Moskva, rusko

Významný veletrh zaměřený na vodu, topení a kanalizaci. Do velkých projektů zásobování vodou, vytápění nebo odvodu stočných a průmyslových vod jsou zapojeny tisíce subdodavatelů. Exportní možnosti se naskýtají i pro české firmy. Kontakt: [email protected].

10.–12. 2. 2015

LogiMAt 2015, stuttgart, Německo

Veletrh intralogistiky, distribuce a informačních toků, který zahrnuje vybavení pro sklady a provozy, zdvihací techniku, manipulační zařízení, SW, služby. Na veletrhu se setkávají klíčové společnosti z průmyslu, obchodu i služeb. Kontakt: [email protected].

24.–27. 2. 2015

GeNerA 2015, Madrid, Španělsko

Nejnavštěvovanější veletrh energetiky a životního prostředí na Iberském poloostrově. Zaměřuje se na energetickou účinnost, fotovoltaiku, biopaliva, uhelnou energetiku, plynárenství a navazující služby, tj. obory, ve kterých české společnosti nabízejí zajímavé produkty a řešení. Kontakt: [email protected].

9.–13. 3. 2015

ImagineNano 2015, Bilbao, Španělsko

V oboru nanotechnologií české společnosti zaznamenávají světové úspěchy. ImagineNano je veletrhem s širokou mezinárodní účastí, která vybízí k navázá-

30. 3. – 2. 4. 2015

HoteLex shanghai 2015, Šanghaj, čína

ní spolupráce s partnerskými institucemi a společnostmi. Kontakt: [email protected].

Nejvýznamnější veletrh oblasti východní Číny pro vybavení hotelů – nábytek, sklo, porcelán, stroje, potraviny a nápoje, catering, konvektomaty, textil atd. Kontakt: [email protected] (potraviny), jana.vapenikova@ czechtrade.cz (užitkové zboží).

24.–25. 3. 2015

7.–10. 4. 2015

HOTELEX Shanghai 2013 foto: hotelex.cn

power & electricity World Africa, Johannesburg, JAr

Rozvoj Jižní Afriky a potřebný růst HDP jsou podmíněny rozvojem energetiky. Veletrh klasické energetiky, vody a obnovitelných zdrojů je navštěvovaný delegáty z celé subsaharské Afriky. Kontakt: [email protected].

25.–27. 3. 2015

MtMs 2015, Brusel, Belgie

Nejvýznamnější veletrh průmyslových subdodávek v Beneluxu – strojírenství, obalový průmysl, zpracování kovů, plastů, kompozitů, automobilový průmysl. MTMS je místem setkání výrobců, kteří hledají nejnovější technologie a kompo-

Metalloobrabotka.svarka 2015, perm, rusko

Veletrh zaměřený na kovoobráběcí stroje a zařízení, lisy, slévárenské zařízení, svářecí techniku, laserové zařízení aj. Kontakt: [email protected].

26.–29. 5. 2015

subcontratación 2015, Bilbao, Španělsko

Veletrh strojírenských subdodávek je určený hlavně malým a středním firmám. Bilbao je centrem průmyslově nejrozvinutějšího španělského regionu Baskicko. Sídlí zde 90 % španělských výrobců obráběcích strojů, elektrospotřebičů, součástek pro automobilový nebo letecký průmysl. Kontakt: [email protected].

Veletrhy jsou ideální příležitostí pro navázání vztahů se zahraničními partnery a představení firemní produkce. Pokud vás některý veletrh zaujal, kontaktujte garanta akce pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo využití asistenčních služeb zahraničních kanceláří CzechTrade. Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz.


33

Slovníček/Kvíz Základní fráze v Polsku

Dziękuję [džjenkuje] Děkuji

Tak [tak] Ano

Cześć [češč] Ahoj

Nie ma za co [nje ma za co] Není zač

Jak się masz? [jak še maš] (tykání) Jak się Pan/Pani ma? [jak še pan/pani ma] (vykání při otázce položené muži/ženě) Jak se máte? Nie rozumiem [nje rozumjem] Nerozumím Jestem z firmy… [jestem z firmy] Jsem z firmy…

Nie [nje] Ne

Dowidzenia [dovidzenia] Na shledanou

Proszę [proše] Prosím

Gdzie jest ulica…? [gdže jest ulica] Kde je ulice…? Przepraszam [pšeprašam] Promiňte

Proszę o przysłanie mi informacji emailem

Zapłacę kartą [zapuace kartou]

[proše o pšysuaně mi informacji i-mejlem] Pošlete mi informace e-mailem

Platit kartou

Zapłacę gotówką [zapuace gotuvkou]

Rozmowy handlowe [rozmovy handlove]

Platit hotově

Obchodní jednání Towar [tovar] Zboží

3.

Cena jest zbyt wysoka/niska [cena jest zbyt vysoka/niska] Cena je příliš vysoká/nízká

Argentina

34

ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2014, číslo 8

Chyby při vymáhání pohledávek v Německu

Další číslo časopisu vyjde v HN 16. prosince a v týdeníku Ekonom 18. prosince

A – Německo B – Rusko C – Čína Kolik loni přibližně činila v přepočtu průměrná hrubá mzda v Polsku?

Co je to SOLVIT a k čemu slouží?

A – síť center, která řeší problémy způsobené nesprávnou aplikací evropského práva B – síť center, která poskytuje informace týkající se evropských programů pro mladé lidi C – síť center, která pomáhá nezaměstnaným v EU

Na zdrowie! [na zdrovje] Na zdraví!

V příštím čísle Českého exportéra

Největším dovozcem do Polska je:

A – 20 tisíc korun B – 21 tisíc korun C – 24 tisíc korun

Jmenuji se…

Mogę poprosić o zamówienie taksówki?

Umowa [umova]

2.

Nazywam się… [nazyvam še]

[moge poprošič o zamuvjenie taksuvki] Můžete mi zavolat taxi?

Smlouva

1.

4.

Japonsko je podle objemu HDP na: A – 5. místě na světě B – 10. místě na světě C – 3. místě na světě

Odpovědi:

1. A, 2. C, 3. A, 4. C

Dzień dobry [dzieň dobry] Dobrý den

Otázky:

HN047150

Exportní klub CzechTrade Více kontaktů a exportních informací na váš stůl • • • • •

Získejte jedinečné a ověřené informace ze zahraničních trhů Zviditelněte vaši firmu v zahraničí Objevujte nové příležitosti Využívejte nových forem exportního vzdělávání Sdílejte své zkušenosti s dalšími exportéry

www.czechtrade.cz HN045748-10

Byznys v Polsku. Transatlantická dohoda o obchodu a investicích. Spoléhat na podobnost polštiny se nevyplatí, lepší je tlumočník

Recommend Documents