byla vinou politiků formální, nepřinesla rozumný kompromis

Potravinář prosinec/2010

POTRAVINÁŘ Prohlášení Sněmu ČMKOS Stávka 8. prosince 2010 má naši plnou podporu a solidaritu

byla vinou politiků formální, nepřinesla rozumný kompromis. Výsledkem bylo schválení nepřehledného paskvilu v odměňování, kdy do stávajícího systému byla zákonem zavedena nekoncepční moţnost plošného uplatnění pásmového odměňování

Škrtací politika vlády pokračuje, sníţením tvorby FKSP o polovinu začalo omezování zaměstnaneckých benefitů pro rozpočtovou sféru, ve hře ministra Kalouska stále zůstává i zrušení zaměstnaneckých výhod pro podnikatelskou oblast. Vláda dále

a zavedení smluvních platů, coţ povede k diskriminaci zamě stnanců, klientelismu a korupci. Zákony jsou přijímány bez jakéhokoliv posouzení dopadů na zaměstnance, ale i na zaměstnavatele.

bere peníze těm, kteří se nemohou bránit: nezaměstnaným, nemocným, handikepovaným a rodinám s dětmi. Protestní stávka 8. prosince 2010 je další varovné upozornění vládě na nespravedlivé řešení problémů státních financí, které mají

Dneska my - zítra vy Základním programovým posláním ČMKOS je bránit tomu, aby se ČR nestala zemí s nízkou ce n ou prác e . Ne pr o my š le n é sniţování daní Topolánkovou vládou, které prohloubilo deficit veřejných financí, chtějí současní politici napravovat krácením platů zaměstnanců veřejné sféry. Svou vládu nazývají vládou rozpočtové odpovědnosti. ČMKOS vţdy deklarovala, ţe si nepřeje zadluţování dalších generací, ale vţdy varovala, ţe není moţné díry v rozpočtu záplatovat jen krácením příjmů zaměstnanců. Z a m ě s t n a n c i v podnikatelské sféře sniţováním zakázek citelně doplatili na krizi, ale zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních a civilních sluţbách, školství, kultuře, hasičům, policistům, úředníkům nikdo „zakázky“ nesníţil, veřejná sluţba pro stát a občany musí fungovat. Otázkou však nyní je v jaké úrovni a kvalitě. Krácení platů a dalších výdajů státu na veřejné sluţby se bude týkat všech občanů. V sázce je ohroţení jejich bezpečnosti, kvality zdravotnictví, sociálních a dalších sluţeb státu. Dne 21. září 2010 v Praze na Palachově náměstí 40 000 lidí politikům vzkázalo, ţe odmítáme platit dluhy za špatné vládnutí. Jednání s premiérem P. Nečasem a ministrem J. Drábkem, která následovala po tomto protestu,

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


nejvíce odnést zaměstnanci a jejich rodiny. Jedině společnou a vzájemnou solidaritou můţeme bránit tomu, aby se ČR nevydala cestou nízké ceny práce, cestou do chudoby. To není rozpočtová odpovědnost, to je hazard s osudy lidí práce.

podrobné informace jak u členů výboru organizací, tak na regionálních pracovištích nebo na centrále svazu. Od 1. 1. 2011 začíná svaz pracovat v rámci nové organizační struktury. Přesto, že služby organizacím a členům bude poskytovat méně zaměstnanců nedojde k jejich omezování. Naopak od roku 2011 nabízíme dokonce novou službu - a to bezplatné vedení hospodaření organizacím. Účastníci Sněmu Před rokem jsem se ve svém Č e s k o m o r a v s k é k o n f e d e r a c e příspěvku zmiňoval o tom, že rok 2010 odborových svazů. bude rokem volebním a výsledky voleb V Praze dne 24. 11. 2010 ovlivní činnost odborů v následujících letech. Dnes jsme v situaci, kdy odbory jsou jediným zásadním oponentem reformních SLOVO MÁ snah vlády. Odboráři neodmítají reformy Alexander Štěpánek jako takové, o jejich nutnosti jsou Předseda NOS PPP přesvědčeni. Odmítají to, že největší břemeno má padnout na zaměstnance, Vážené odborářky a odboráři, máte před sebou poslední číslo POTRAVINÁŘE vydaného v roce 2010. Končí tak nejen rok 2010 ale také i první ročník tohoto svazového časopisu v elektronické podobě. Po dobu dvanácti měsíců Vám POTRAVINÁŘ přinášel informace z činnosti svazu a informace z oboru potravinářského průmyslu. V posledním prosincovém vydání chci poděkovat především Vám za práci v základních organizacích. Zejména těm, kteří se do ní aktivně zapojili jako členové výborů, ale i těm, kteří jim svoji podporu projevili, byť i jen svým členstvím. V řadě společností, kde náš svaz působí, se v letošním roce podařilo udržet sociální smír a vyjednat nejen pro členy, ale pro všechny zaměstnance důstojné podmínky práce. Ukazuje se, že zde nadále platí přímá úměra mezi aktivitou, odpovědným přístupem odborářů a výsledným efektem. Ve většině případů je totiž dohoda mezi odbory a zaměstnavateli možná a přináší výhody oběma stranám. Rok 2010 byl ve svazové činnosti zaměřen na zvýhodnění členství v odborovém svazu. Zásadním jsme změnili mladé rodiny s dětmi a důchodce. Jak podpůrný fond, který by měl více pomoci ukazují propočty makroekonomů členům, kteří se v nadcházejícím roce 2011 ČMKOS, nebýt zavedení rovné daně, dostanou do tíživé sociální situace. Zahájili snížení pojistného na zdravotní a sociální jsme také spolupráci s pojišťovnou pojištění v posledních letech nebyly by dnes Maxima a společností RESPECT, která problémy ve veřejných rozpočtech, umožňuje získat výhodnější podmínky důchodovém a zdravotním systému. pojištění majetku členů a organizací. Každý Vyvstává proto legitimní otázka: bylo z vás má možnost obdržet k tomu předchozí jednání vlády Mirka Topolánka, 2

za účasti pana Kalouska, méně moudré, hloupé nebo účelové? Komu přineslo prospěch v době zavedení a komu přinese prospěch v budoucnu?

Přichází doba, kdy bude potřeba, aby se každý z nás více zamýšlel a hledal odpovědi co je správné a co není. Abychom přemýšleli o tom, zda skutečně v důchodové reformě jde o konflikt generací nebo to má celé jiný cíl? Zda prosazování řešení, které se neosvědčilo na Slovensku (i jinde) je to správné i pro nás… Proč nejdeme cestou vícekrát nebo alespoň jedenkrát prověřenou a hledáme vlastní, neznámou? Jsou na rozhodujících místech kompetentní politici? A co vlastně už v minulosti dokázali? Po těchto otázkách a odpovědích se hledá lépe stanovisko k tomu, zda je nutné si připlácet za zdravotní péči, na vzdělání svých dětí, na své vlastní své stáří a další služby. A jestliže se rozhodnu platit - bude to skutečně v p rosp ěc h kvality, nebo je tu skrytým cílem dosažení snadného zisku v něčí prospěch? Čím více podobných otázek si položíme a budeme na ně skutečně hledat odpověď, tím v í c e s i uvědomíme sílu odborů a možnost něco z m ě n i t , zůstaneme-li jednotní. T a k o v á zkouška nás čeká nyní, v závěru roku, ale pravděpodobně i v roce 2011. Vážení, přes všechny výše uvedené problémy Vám přeji krásné prožití svátků Vánočních a do nového roku i mnoho zdraví, osobního štěstí, spokojenosti a navíc mnoho sil pro podporu našich společných oprávněných zájmů.



Poradenská infolinka se rychle zaběhla: využívají ji zaměstnanci i zaměstnavatelé Zkušební provoz poradenské nonstop infolinky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace svobodných odborů (ASO) začal v květnu letošního roku, ale uţ nyní je zřejmé, ţe jde o sluţbu, kterou vyuţívají stále častěji členové odborů, zaměstnanci i zaměstnavatelé. „Jedná se o ojedinělou rychlou pomoc v oblasti pracovněprávní problematiky v rámci projektu Posilování sociálního dialogu – Sluţby pro zaměstnance“, upozornil na dnešní tiskové konferenci Dušan MARTINEK, hlavní manaţer projektu a vedoucí oddělení rozvoje lidských zdrojů a projektovou činnost ČMKOS. „Infolinka 840 888 233 vyuţívá systém rozšířené sluţby call centra, coţ kromě příjmu hovoru a přesměrování na odborníka na pracovní právo, umoţňuje poloţit dotaz i prostřednictvím e-mailu, SMS zprávy i volání přes skype“, upřesnila Jana Kašparová, tisková mluvčí

pro zpětné volání, či odpověď přes e-mail. V běţném provozu je zajištěno spojení a komunikace tazatele s právním expertem. Vyřizuje-li však právník jiný dotaz, dochází k přepojení na dalšího experta. Při plné obsazenosti domluví operátor zpětné volání, nebo nabídne moţnost poloţit dotaz prostřednictví e-mailu. Jde-li o sloţitý právní problém, můţe tazatel vyuţít regionální právní poradenství v rámci ČMKOS, či písemnou odpověď přes e-mail sluţbu. „Kaţdý hovor je monit orován, co ţ umo ţňuje analyzovat nejčastější problémy v oblasti pracovního práva. Na jejich objasňování se pak zaměřujeme v právním servisu Revue Sondy a přílohách Paragrafy do kapsy“, upozornila Jana Kašparová. „Od června, kdy je infolinka v plném provozu, hledalo pomoc 300 zájemců. Kontrola ministerstva práce a sociálních věcí pak konstatovala, ţe systém je funkční, pracuje bez vad a v souladu s pravidly“, sdělil Dušan Martinek. Zajímavé je, ţe dotazy se netýkají jen zaměstnanců, ale na infolinku se obracejí i zaměstnavatelé, především menší

ČMKOS, která konferenci řídila. Sluţba je posky tována nonstop, pro volajícího mimo běţný provoz od 9 do 16 hodin, je v provozu záznamník, kde je moţné poloţit dotaz s uvedením kontaktu

firmy, kde nemají právníka. Z analýzy dotazů je vidět, ţe krize zdaleka nekončí. Zaměstnanci se nejčastěji ptají na ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost, na sniţování

pracovního úvazku, na smlouvy na dobu určitou, dohody o pracovní činnosti, ukončení pracovního poměru, apod. Není od věci, ţe po zdařilé zářijové demonstraci se objevují i dotazy na zaloţení odborové organizace, či na moţnost získání individuálního členství. Kde tedy získáte rychlou právní pomoc: Nonstop infolinka: 840 888 233 e-mail: [email protected] prostřednictvím SMS: 604 193 115

Jak pracují odbory v Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora. Naše odborová organizace má v současné době 263 členy. Pro srovnání – ještě v roce 2005 jsme měli 137 členů. Výbor v současném téměř neměnném sloţení pracuje jiţ několik volebních období a předsedou ZO jsem opakovaně zvolen jiţ od roku 1992. Moţná i stálost funkcionářů přispěla k tomu, ţe s vedením firmy máme velice dobré a komunikativní vztahy, coţ se samozřejmě odráţí v řešení všech pracovních problémů. Členové, potaţmo všichni zaměstnanci, vědí, ţe kdyţ se musí udělat např. mimořádná směna ve svátek, zaměstnavatel to s námi projed ná a my se snaţíme dohodnout co nejlepší podmínky. Pokud člen vznese jakýkoliv dotaz z pracovního práva, snaţíme se mu i prostřednictvím svazu přinést co nejkonkrétnější odpověď, případně jeho problém projednáme s vedením. Zaměstnavatel ví, ţe nenárokujeme nic nemoţného, ale vţdy v mezích práva pro zaměstnance chceme to nejlepší. Naše kolektivní smlouva je, troufám si tvrdit, na velice dobré úrovni. V současné době uţ máme uzavřenou novou kolektivní smlouvu na rok 2011-20012. Víme, ţe výhody kolektivní smlouvy uţívají i nečlenové, proto pro členy máme i další odborářské


3


bonusy. Například k vánocům obdrţeli naši členové poukázku do Kauflandu. Rodinám s dětmi se zase snaţíme pomoci příspěvkem na tábory či školy v přírodě. Při narození dítěte členovi ve spolupráci se svazem vyplácíme jednorázový příspěvek. Kaţdý člen můţe čerpat příspěvek na vstupenku do divadla. Kaţdý také ví, ţe kdyby se dostal do mimořádně tíţivé situace, jako nastala např. při povodních, můţe ţádat o podporu. Ve výboru jsme téţ projednávali nabídku svazu na moţnost tzv. připojištění členů v podpůrném fondu svazu a o této nabídce a nabídce na výhodné pojištění majetku podle smlouvy mezi svazem a pojišťovací agenturou Respect se snaţíme členy informovat. Pracovněprávní rady, jak uţ jsem napsal, jsou samozřejmostí. Nové pracovníky kontaktujeme, neboť zaměstnavatel nás informuje o nových pracovních poměrech. Máme dohodu s personálním oddělením, které nové zaměstnance o existenci odborů informuje. Je pak na kaţdém zaměstnanci, aby uváţil, zda svým členstvím podpoří sílu odborové organizace, či zda se jen „poveze“ a bude vyuţívat všechny výhody, které my se snaţíme v kolektivní smlouvě dojednat. Philip Morris má závody i v zahraničí a my, zástupci odborů se zúčastňujeme jednání se zahraničními kolegy. Poznatky se snaţíme vyuţít pro naši práci i pro informování členů. Chtěl bych touto cestou poděkovat celému výboru základní organizace za podporu a spolupráci a všem členům nejenom naší akciové společnosti Philip Morris ČR popřát krásné Vánoce a do příštího roku hodně sil a zdaru. Zdeněk Balán, předseda ZO

francouzské publikace 1000 Vins du Monde pro rok 2011. Publikace podle ředitele Národního vinařského centra Pavla Kršky sdruţuje nejlepší vína světa. Její význam je srovnatelný s michelinským průvodcem, ve kterém hledají inspiraci obdivovatelé nejlepší světové gastronomie. Moravská a česká vína promlouvají do předních příček světových soutěţí se stále rostoucí intenzitou. "Trochu jsme očekávali, ţe se dříve či později objeví i v 1000 Vins du Monde. Ale ţe to bude hned s pětatřiceti víny, v to snad nedoufal nikdo z nás," uvedl Krška. Komisaře vybírající špičková vína nejvíce zaujala vinařství Krist se šesti víny, Baloun (5 vín), Moravské vinařské závody (4 vína) a Víno Mikulov a Bohemia Sekt shodně po třech vínech. Čeští vinaři nebodovali jen kategorii bílých suchých vín, ale dokázali zaujmout i u výběrů z bobulí, ledových a slámových vín a také v kategorii sektů. Ukázalo se tak, ţe i výrobu speciálních vín mají zvládnutou na nejvyšší světové úrovni. (mm)

Biopotraviny: dostupné pro všechny? Díky svému přehledu o dění v západních zemích předvídal Tom Václavík nástup biopotravin jiţ v době, kdy se jim v tuzemsku věnovalo jen pár nadšenců. Nyní jde podle zakladatele společnosti Green Marketing a provozovatele internetového zpravodaje Bio-info o trh s obratem téměř dvě miliardy korun a stále rostoucím potenciálem.

Jak u nás poznamenala krize trh s biopotravinami? Spotřebitelé si začali více váţit svých peněz a více přemýšlejí, za co je utrácejí. A za svoje peníze Tuzemská vína: dnes poţadují vyšší kvalitu a další vstupenka mezi elitu přidané hodnoty, jako je například domácí původ. Uvědomili si, ţe kdyţ Celkem 35 vín z Čech a utrácejí peníze, není úplně jedno, Moravy se dostalo do prestiţní komu je platí. A myslím si, ţe začínají 4

stále více dávat přednost utrácení peněz za potraviny, které jsou české, protoţe tím podporují konkrétní české zemědělce a výrobce. Tak se zvyšuje popularita d omácích regionálních potravin, biopotravin, farmářských trhů, bedýnkových druţstev a tak dále. Kdo je typickým odběratelem biopotravin? B i o p o t ra vi ny ne jča s tě j i nakupují mladé ţeny a maminky s malými dětmi, protoţe chtějí sobě a svým dětem dávat to nejlepší. Biopotraviny jim to v plné míře nabízejí. Počet biofarem se letos zvýšil o 30 procent. Odrazilo se to na českém trhu? Částečně ano. Jak se zvýšil počet farmářů, tak se zvýšil počet českých výrobců biopotravin. Dnes jich je registrovaných přes 600. Myslím si, ţe nabídka domácích biopotravin se určitě rozšiřuje. Souvisí to s tím, ţe poptávka je stabilní a jednotliví výrobci chtějí mít v této kategorii své výrobky. Projevuje se to na obchodech. Většina maloobchodníků, pokud můţe, sáhne po domácí biopotravině. I zákazníci to stále více rozlišují a chtějí kupovat domácí produkty. Které biovýrobky jsou v rámci domácí produkce již běžně dostupné a které naopak oproti zahraničí stále chybí? V posledních dvou letech se poměrně slušně rozšiřuje nabídka mléčných biopotravin, obstojně jsou na tom i uzeniny, ale ve srovnání se zahraničím je nabídka masa a uzenin stále velmi skromná. V České republice rozhodně chybí v biokvalitě od domácích výrobců chlazené lahůdky. Také saláty, paštiky a další chlazené produkty určené k rychlé spotřebě. Postupně přibývá pečiva, i kdyţ nástup biopečiva, který nastal v letech 2007 a 2008, se zpomalil. Českým pekařům se zatím nepodařilo biopečivo natolik odlišit od konvenčního, aby je byli schopni



úspěšně prodat na trhu. Proto Pardubickém po jednom. Někteří nabídka biopečiva ještě není tak bedýnkáři zaváţejí své výpěstky do široká jako na západ od nás. Pak dvou či více regionů nebo krajů. určitě chybí také domácí nápoje. Co považujete za hlavní přínos Jak u nás ovlivnilo rozšíření systému bedýnek? biopotravin to, že se začaly ve Umoţňují výrazně lokalizovat větší míře objevovat v super- ekonomiku, a vytvářejí tak co marketech? nejpřímější vazbu mezi pěstitelem a To byl naprosto zásadní krok. spotřebitelem. Kromě toho bedýnky U nás se na 80 procent potravin výrazně podporují sezónnost a kupuje v řetězcích. Do té doby, neţ rozmanitost dodávaného zboţí. Na řetězce zařadily biopotraviny v širším stránkách Bedýnky.cz je moţné si měřítku, byly dostupné pouze ve domluvit frekvenci a obsah dodávek specializ ovaný c h pr od e jnác h. a vybrat si i nejbliţšího dodavatele. Kupovali je jen lidé, kteří si je tam Tuzemští farmáři si tento systém dokázali najít, protoţe to pro ně byla osahali a zjistili, ţe funguje. priorita. S nástupem biopotravin v řetězcích se jejich nabídka rozšířila Váš internetový zpravodaj Bioa jsou dostupné v podstatě info začal nabízet také porovnání komukoliv. Navíc si je můţe dovolit cen biopotravin na tuzemském prakticky kaţdý, protoţe ceny jsou trhu. Jak je tento přehled relativně příznivé. Řetězce mají rozsáhlý? v součtu tisíce prodejen, takţe to K dnešnímu dni se jedná určitě byl krok, který zpřístupnil o 1 894 poloţek biopotravin. biopotraviny většině českých Spotřebitelé tak mohou získat domácností. detailní přehled o nabídce svého oblíbeného maloobchodníka, mohou Ve kterých obchodech se srovnávat nabídku napříč trhem a biopotraviny prodávají nejvíce? mohou také zjistit, který Zhruba v letech 2006 a 2007 maloobchodník nabízí daný výrobek se objevily první privátní značky nejlevněji. Seznamy produktů biopotravin nejdříve například budeme rozšiřovat nejen o poloţky v sítích Tesco, Interspar a Ahold. biopotravin, ale také ekodrogerie a Postupně i v ostatních včetně DM biotextilu. Drogerie, která je dnes největším obchodníkem s biopotravinami Záj em ců m o bi o pr o duk ty v České republice. pomáháte v orientaci na trhu také dalšími přehledy... Stál jste u rozjezdu prodeje Mezi firmami lze v prostřednictvím bedýnek, který Seznamech Bio-info nalézt například zprostředkovává lidem dodávky přehled výrobců a d ovozců ovoce a zeleniny přímo od biopotravin, biokosmetiky, 40 zemědělců. Kolik farem je nyní do i n t e r n e t o v ý c h o b c h o d ů s systému zapojeno? bioprodukty, přehled bedýnkových Náš adresář Kam pro druţstev a také kompletní seznam bedýnky nyní obsahuje téměř 40 farmářských trhů v České republice. farem a klubů. Ukazuje se, ţe největší (mim) poptávka po bedýnkách je ve velkých městech. V Praze a městech Pro opravdu čerstvé Středočeského kraje prodává své potraviny bedýnky 18 farmářů z našeho adresáře, v Brně 10. V Jihočeském, Olomouckém, Královéhradeckém, Zvýšit zejména odbyt Moravskoslezském a Libereckém domácích potravin, které se nejkratší kraji a v kraji Vysočina působí tři cestou dostávají ke spotřebiteli, chce bedýnkáři, v Ústeckém a Potravinářská komora ČR

prostřednictvím projektu čerstvé potraviny. Nemá jít o novou značku, ale čerstvé potraviny by se měly v obchodech prodávat v regálech takto označených. Čerstvé potraviny budou muset splňovat stanovená kritéria, tedy splňovat nejen poţadavky na chuť, vůni a vzhled, ale i příslušné analytické parametry. Ty spolu s metodami jejich stanovení má za úkol vyvinout katedra konzervace a technologie masa Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). Podmínky „čerstvosti“ a příslušné analytické metody chce komora dostat do vyhlášek pro dané p otr avi ny . P od le pre zi d enta potravinářské komory Miroslava Tomana existuje v současné době jen několik potravin, které se mohou označovat jako čerstvé. Příkladem je drůbeţí maso, vejce či máslo. Projekt má zajistit podmínky, za nichţ by se toto označení mohlo rozšířit i na další komodity, například ryby, maso a výrobky z něj. Jak Toman vysvětlil, v obchodní síti se často jako čerstvé označují produkty, které k tomu mají daleko, například rozmraţené ryby, rozpečené zmrazené pečivo apod. Pod mínka pouţití přívlastku „čerstvé“ by se podle něho měla vztahovat ke způsobu zpracování výrobku a maximální době mezi zpracováním, výrobou a prodejem spotřebiteli. „Došlo by tím k posílení pozice prodejců a distributorů, kteří mají zájem na prodeji čerstvých potravin,“ je přesvědčen Toman, podle něhoţ současný systém tyto subjekty diskriminuje tím, ţe nemohou účinně prezentovat svou snahu o zkrácení distribučního řetězce a dodávání skutečně čerstvých potravin. Nejproblémovější jsou podle komory v tomto směru nebalené potraviny jako například pečivo, maso, ryby, ovoce a zelenina. Jak uvedl Jan Pivoňka z uvedené katedry VŠCHT, stárnutí potravin je provázeno nejen změnami senzorickými – tedy změnami chuti, vůně či konzistence, ale také úbytkem z hlediska výţivy cenných látek, zejména vitaminů. Naopak delším skladováním mohou


5


v prod u ktec h vznikat látky mohou přihlásit všechny pivovary z výţivového hlediska neţádoucí. z celého světa bez ohledu na velikost Z á m ě r k o m o r y p o d p o r u j e a výstav. ministerstvo zemědělství i hlavní (m) hygienik ČR a náměstek ministra zdravotnictví Michael Vít. Dováží se stále více (mk)

potravin

Česká piva bodovala v soutěži Dvě zlaté ceny a k nim po jedné stříbrné a bronzové získaly české pivovary v letošním ročníku mezinárodní soutěţe Evropská pivní hvězda, jejíţ výsledky byly minulý týden vyhlášeny v německém Norimberku. České značky ovládly "své" kategorie nejlepší plzeňské pivo českého stylu a nejlepší černé pivo českého stylu. Nejvíce ocenění si ze sedmého ročníku soutěţe odnesly domácí pivovary. Nejlahodnějším plzeňským českého stylu odborní degustátoři na norimberském výstavišti vyhlásili světlý leţák Zubr Premium vyráběný přerovským Pivovarem Zubr. Ve stejné kategorii uspěl Pivovar Náchod s Primátorem Premium, který skončil na třetím místě. Mezi české zástupce se vklínil texaský pivovar Spoetzl s pilsnerem Shiner 101. Mezi černými spodně kvašenými pivy českého stylu degustátorům nejvíce chutnalo černé pivo Premium z Pivovaru Litovel. Hned za ním se umístila tmavá "jedenáctka" Konrad z Pivovaru Hols z Vratislavic nad Nisou. Třetí v této kategorii skončila pro české pivaře exotická značka Malta Cusqueňa z Peru, které je stejně jako například Plzeňský Prazdroj součástí nadnárodní pivovarnické skupiny SABMiller. O ocenění v některé ze 44 kategorií letos usilovalo rekordních 955 piv z 34 zemí. Do soutěţe pořádané Německým svazem s ou kr o mýc h p iv o var ů s p olu s Bavorským svazem soukromých pivovarů a Asociací malých a nezávislých pivovarů v Evropě se 6

Dovozy potravin do České republiky po vstupu do Evropské u nie stále st ou pají. I mport vepřového od roku 2003 do loňska vzrostl z 28 500 tun na 175 tisíc tun, hovězího z 2700 tun na 18900 tun. Upozornil na to dnes na tiskové konferenci v Praze prezident Agrární komory ČR Jan Veleba s tím, ţe př ibliţně polovina tu zemské spotřeby vepřového tak bude letos pocházet z dovozu. Zvyšování dovozů potravin vede podle něj k omezování jejich tuzemské výroby a tím k pokračujícímu útlumu ze měd ělské produ kce. Proto zemědělci a potravináři chtějí tento vývoj zvrátit. Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství výrobci například propagují regionální potraviny. Potravinářská komora začátkem listopadu představila svůj záměr označovat kvalitní české potravinářské výrobky státní vlajkou. (mm)

Potravinářská komora ČR: nesouhlas s dělením potravin na zdravé a nezdravé Potravinářská komora České republiky se zcela distancuje od aktivit, které v současné době vyvíjejí některé subjekty za účelem tzv. pravdivého informování spotřebitele a které se snaţí podsunout spotřebiteli myšlenku, ţe v daném případě kupuje zdravější nebo méně škodlivou potravinu. Jde zejména o aktivity vedoucí k udělování loga "Vím, co jím" a "E-certifikát". Tyto aktivity a jejich představitelé se zaštiťují podporou odbor níků z oblasti výţivy,

příslušných národních autorit a některých vědeckých pracovišť. Téměř vţdy jde ale o projekty podnikatelského charakteru postavené na principu udělování loga vybraným výrobkům za příslušný poplatek. Věcný obsah těchto projektů pak jde zcela mimo rámec platné evropské i národní legislativy nebo je s ní přímo dokonce v rozporu. Všechny aktivity, které nemají reálný legislativní základ nebo nevznikly za jed noznačného konsensu potravinářského průmyslu, národních autorit a odborníků na výţivu, pokládá PK ČR za nebezpečné a ve svém důsledku matoucí spotřebitele. Spotřebitel bude zahlcen obrovským mnoţstvím různých log, v nichţ nebude schopen se orientovat. Záj m em P o t ravi n á řs k é komory ČR, jako zástupce velkých, ale i malých a středních výrobců potravin, je jednoznačně objektivně, pravdivě a srozumitelně informovat spotřebitelskou veřejnost ve všech otázkách týkajících se kvality a bezpečnosti potravin. V aktivitách typu log „Vím, co jím! a „E-certifikát“ Potravinářská komora ČR spatřuje úmysl pr ofi tovat na snaze jednotlivých výrobců získat určitou konkurenční výhodu, případně na sebe pouze upozornit spotřebitele. (mi)

Potraviny s vlaječkou Logo se státní vlajkou a nápisem Český výrobek či Česká potravina s dodatkem Garantováno Potravinářskou komorou ČR by se uţ brzy mohlo objevit na českých výrobcích. L ogo si nechala zaregistrovat u Úřadu průmyslového vlastnictví Potravinářská komora ČR. Spotřebitelům má pomoci v rychlé orientaci v obchodní síti při vyhledávání ryze českých potravin. Právo označovat své výrobky novým logem by tuzemští výrobci získali po splnění podmínek pro jeho udělení a zaplacení symbolické finanční částky. (mm)



Mlékárny koupili bývalí manažeři

výhradně na silné tuzemské značky sýrů, jako je Ţeletava, Smetanito a Matador a na mezinárodní značky Veselá kráva, Leerdammer, Kiri a Francouzský výrobce sýrů Babybel. Fromageries Bel prodal majoritní (m) podíl v Jaroměřické mlékárně v Jaroměřicích nad Rokytnou a Česko i Slovensko: pivní veškeré akcie mlékárny J+R krize? Moravské Budějovice. Jejich novými majiteli se stali bývalí členové manaţerského týmu Bel Sýry Česko Česko a Slovensko se Bedřich Štecher a Miroslav Suchý. nacházejí v "pivní krizi", která Dnes o tom informoval mediální dosáhla největších rozměrů od roku zástupce skupiny Bel Michal Donath. 1989. Uvedl to rakouský deník Die Prodej obou mlékáren na Třebíčsku Presse s tím, ţe pivovary bojující avizovala skupina uţ počátkem s poklesem spotřeby zlatavého moku tohoto roku. prý navíc ohroţuje konkurence Prodej 100 procent akcií laciného piva z ciziny, především v mlékárně J+R a 80 procent akcií z Polska. Deník si všímá například v Jaroměřické mlékárně byl proveden obav slovenských pivovarů v čele formou manaţerského odkupu. s Topvarem z dopadu plánovaného Zbývajících 20 procent akcií zvýšení spotřební daně. Kabinet v Jaroměřicích drţí drobní investoři. premiérky Radičové ji chce v rámci "Věříme, ţe postoupení majetkového úsporného balíčku od března podílu v Jaroměřické skupině a jejích z v e d n o u t u h e k t o l i t r u výrobních kapacit je pro obě desetistupňového piva ze 16,5 eura mlékárny nejlepší řešení," uvedl (asi 407 korun) na 24,5 eura (asi 605 v tiskové zprávě Pascal Bigot, korun). Pokud by změnu schválil generální ředitel společnosti Bel Sýry parlament, slovenské pivo by tak prý Česko, dceřiné společnosti skupiny bylo v Česku levnější neţ doma. Bel. Navíc spotřeba piva u našich Někteř í výr obci mléka východních sousedů má od roku v regionu uţ ale začali vozit mléko 2003 sestupnou tendenci, na které se do jihočeské Madety. Mlékařské podle deníku podepsalo vedle krize i odbytové centrum Třebíč dodává zvyšování daní a chladnější počasí. Madetě od letošního srpna zhruba V Česku, tradičním 100.000 litrů denně. Ředitel druţstva pivařském centru, je prý slyšet alarm Karel Coufal řekl, ţe firma Bel dala ještě hlasitěji. Nic na tom nemění dodavatelům mléka výpověď a fakt, ţe výjimečnost českého piva neměla zájem s nimi jednat. Noví potvrdila i Evropská komise a vlastníci mlékáren v Jaroměřicích a o z n a č e n í „ č e s k é p i v o “ j e v Budějovicích podle Coufala zatím registrováno jako ochranná známka. tyto producenty mléka neoslovili. "Český pivní trh sklouzl do největší O obnovení dodávek do mlékáren na krize od změny reţimu před 20 lety, Třebíčsku podle něj však druţstvo zlepšení není ve výhledu," komentuje ani neuvaţuje, protoţe má s Madetou situaci deník. uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Jen letos se podle něj sníţil Skupina Bel zdůvodnila odbyt o 12 procent ve srovnání prodej mlékáren tím, ţe tato akvizice s loňským rokem, který byl zatím prý nesplnila původní očekávání spojená nejhorší. Ceny v minulých letech s produkcí a obratem. Ekonomická vyhnaly vzhůru vedle vyšších daní i krize prý také způsobila převis zvyšující se výrobní náklady. Navíc firemních výrobních kapacit skupiny se u konzumace Čechů projevuje ve střední a východní Evropě. ekonomická krize. V reakci na tento vývoj se společnost Češi jsou sice s roční Bel Eastern Europe zaměřila spotřebou 160 litrů na hlavu mistry

světa v pití piva, ve skutečnosti je to však díky značnému přispění cizinců. "Protoţe Čechy si bez piva nelze ani představit, nechávají si také turisté v českých hospodách uţ léta vydatně nalévat. Ţe v hospodářské krizi přijelo mnohem méně návštěvníků, se odpovídajícím způsobem projevilo i na spotřebě piva," připomíná deník. (mm)

Agrofert kupuje firmu Procházka Masná divize holdingu Agrofert se rozroste o středně velkého zpracovatele masa z Roudnice nad Labem, společnost Procházka. Píše to týdeník Euro v čísle, které vyjde v pondělí. S odvoláním na informace z trhu uvádí týdeník cenu kolem 700 milionů korun. O roudnický masokombinát s denní produkcí aţ 150 tun masa a masných výrobků se podle Eura ucházeli tři zájemci. Vítězství Agrofertu potvrdilo týdeníků několik lidí z oboru, šéf společnosti Procházka Pavel Elias ani majitel Agrofertu Andrej Babiš se k transakci nevyjádřili. Společnost Procházka vykázala předloni obrat 1,7 miliardy korun při prodeji více neţ 27.000 tun masa a masných výrobků. Předloňský rok ukončila se ziskem 31 milionů korun. Pro Agrofert nejde o letošní první akvizici v masném průmyslu. Na jaře odkoupil od skupiny J&T masozávody Kmotr Kroměříţ a Krahulík. Nedávno převzal také firmu Animalco, největšího obchodníka s masem a hospodářskými zvířaty. Podle Eura se Agrofert zajímá i o plzeňský masokombinát Schneider. (mm)

Příměsi do bionafty: rekordní výroba Tuzemská výroba methylesterů mastných kyselin (FAME), které se vyuţívají jako


7


součást bionafty, by se letos mohla zvýšit na rekordních 180 tisíc tun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl výkonný ředitel Sdruţení pro výrobu bionafty Petr Jevič. Loni činila produkce FAME v Česku 155 tisíc un, letos od ledna do konce srpna téměř 130 tisíc tun. Zvýšená výroba a spotřeba FAME souvisí mimo jiné s červnovým navýšením povinného přimíchávání biosloţek u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci sníţit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a sníţit závislost na dovozech paliv. Biosloţka se podle evropské směrnice povinně přimíchává do nafty od září 2007 a do benzinu od začátku roku 2008. Do benzinu se přidává bioetanol, jeho povinně přimíchávaný podíl v Česku v červnu vzrostl z 3,5 procenta na 4,1 procenta. Za prvních osm letošních měsíců dosáhla v ČR hrubá spotřeba FAME 102 697 tun. Přes 6500 tun bylo dovezeno a na vývoz šlo téměř 31 000 tun FAME. Podle Jeviče výroba FAME v Česku zaostává za moţnou kapacitou. Výrobci, mezi něţ patří i ústecký podnik STZ, by údajně měli za současných podmínek produkovat zhruba 300 tisíc tun FAME ročně. Výroba biopaliv však v příštích letech v Česku poroste zejména v souvislosti s cílem Evropské unie do roku 2020 získávat deset procent pohonných hmot z obnovitelných zdrojů. Sdruţení pro výrobu bionafty odhaduje, ţe za deset let se v ČR bude vyrábět kolem 400 tisíc tun FAME ročně. Brusel letos stanovil přísnější pravidla pro vyuţívání biopaliv. Stále více výzkumů totiţ ukazuje, ţe pouţívání biopaliv k ţádnému p od s ta t nému o me ze ní e mi sí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede a naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje. Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva často 8

jde na úkor lesů a mokřin, coţ ruší veškeré přínosy pouţívání biopaliv v automobilech. Odpůrci biopaliv také tvrdí, ţe jsou příliš drahá a škodí motorům. (mm)

Zamyšlení Sednout na špek… V oblasti maloobchodního prodeje zemědělských produktů a potravinářských výrobků se toho v několika posledních měsících děje opravdu hodně. Nejen, že se od letošního jara přehnala velkými městy naší země vlna selských trhů, která vzbudila nadšení u nakupujících i prodávajících, a pražský magistrát přinutila jejich pořádání legalizovat, ale začínají se objevovat i první kamenné obchody, které chtějí nabízet kvalitní potraviny domácí provenience. Ať už je to pražská prodejna Český Grunt nebo nedávno otevřený obchod soukromého zemědělce Františka Němce z Netína, je třeba těmto prvním vlaštovkám držet palce. Nevím, zda je znovu oživený zájem o domácí produkci způsoben větší vybíravostí spotřebitelů nebo upadající nabídkou supermarketů. V případě čerstvé zeleniny a ovoce platí rozhodně ten druhý důvod. Svůj nezanedbatelný podíl na návratu zákazníků k domácím potravinám má ale určitě i aktivita regionálních agrárních komor, které se pustily do propagace místních produktů, a nakonec i snaha státu, jenž se k nim, zatím poněkud neobratně, připojil s prosazováním značky regionální potravina. Ministr zemědělství navíc při hodnocení svých prvních sto dní strávených ve funkci ujistil farmáře, že se zasadí o maximální zjednodušení pravidel pro prodej zemědělských produktů ze dvora a o zmírnění podmínek pro provoz drobných selských výroben potravin. Sám premiér pak prohlásil, že jeho vláda se bude hrdě hlásit k podpoře domácích výrobků. Tak uvidíme. Důležitější než snaha politiků svézt se na momentální vlně zájmu o kvalitní regionální potraviny však bude ochota lidí tyto produkty i nadále kupovat a také vůle výrobců jejich kvalitu udržet. Právě tomu by mohly kamenné obchody se stálou nabídkou výrazně pomoci. Jde však o to, aby i ony dokázaly ekonomicky

přežít. Stále více tuzemských spotřebitelů při nákupu čerstvého masa míří místo do hypermarketů a supermarketů do malých specializovaných prodejen s masem a uzeninami, které preferuje už 41 procent českých domácností. V hypermarketech nakupuje maso 31 procent domácností. Vyplývá to z průzkumu společnosti Incoma GfK. Preference specializovaných prodejen při nákupu čerstvého masa v posledních letech rostou. V roce 2007 v řeznictvích a obchodech s masem a uzeninami nakupovalo čerstvé maso 26 procent domácností. Stejné procento domácností tehdy volilo při nákupu čerstvého masa hypermarkety. Spotřebitelé podle odborníků při výběru prodejny masa kladou velký důraz na čerstvost těchto potravin, čímž lze vysvětlit rostoucí popularitu menších prodejen. Specializované prodejny jsou oblíbené zejména u zákazníků z malých obcí a měst do 20.000 obyvatel. Naopak obyvatelé větších měst nakupují maso především hypermarketech. Například ve městech s více než 100.000 obyvateli hypermarkety preferuje 72 procent domácností. Naopak uzeniny a masné výrobky lidé nakupují hlavně v hypermarketech, jejichž preference činí 32 procent. Specializované prodejny při nákupu těchto potravin upřednostňuje 28 procent domácností. V supermarketech uzeniny nakupuje 13 procent a v diskontních prodejnách 11 procent domácností. mm

Pro pobavení… Hráči na vinicích úředního jazyka Zemědělci – soudil jsem aţ doposud – mluví zpravidla „jak jim zobák narostl“… Šeredně jsem se zmýlil – totiţ nejspíš ani ne tak pokud jde o ty lidi, kteří pracují rovnou na polích, vinicích či ve stájích a chlévech, ale o ty, kteří dřepí v kancelářích, dýchají na razítko a vymýšlejí pitomosti. Nevěříte? Toţ čtěte: „Státní zemědělský intervenční fond bude v rámci opatření Restrukturalizace a přeměna vinic provádět dvojí



kontroly na místě, což ovlivňuje i administraci opatření. Z těchto důvodů je nutné, aby žadatel doručil fondu letos do 22. listopadu formulář Oznámení o plánovaném provedení opatření pro účely řádné administrace…“ Těžko hledám slova, který bych k tomu skvostu dodal... (mm)

Kdyţ uţ mé ţeně a mně náš pan předseda tak hezky popřál, abychom – aţ „budeme chodit do důchodu“ (jak říká jeden z našich vnuků), abychom si tedy uţívali svých tří velkých lásek – vnoučat, cestování a kultury – rozhodl jsem se pro pár slov aspoň na jedno z těch témat: totiţ cestování. Cestuju od svých šestnácti let. Nejdřív autostopem, kříţem kráţem po republice. Vzpomínám, jak jsme při té příleţitosti kdysi o prázdninách vyděsili s kamarády své rodiče. Nejdřív jsme jim totiţ oznámili, ţe si odjedeme na takový prodlouţený víkend do Českého ráje, ale protoţe

príma; O pár let později jsem takhle stopem projel Anglii a Skotsko a o rok později ještě Francii. Řidiči a cizinci vůbec nás zvali k sobě domů a zajímali se o Československo, protoţe to bylo v poţehnaném létě 1968 a ještě i v roce 1969, neţ soudruh Husák spustil klec. Pak byl s cestováním utrum na 20 let, ale mohl jsem si říkat – a taky jsem si často říkal – ţe tu prvotní zkušenost ze západní Evropy, včetně toho, ţe jsem se tam musel domluvit a postarat sám o sobě, mi uţ nikdy nikdo nevezme. Po těch dvaceti letech jsem se mohl znovu rozjet naplno. Poznávat cizí země, mluvit s cizími lidmi, porovnávat ţivot tam a tady se všemi klady i zápory, jsem vţdycky povaţoval za dobré nastavené zrcadlo – zrcadlo našemu poněkud zapařenému Čecháčkovství, představám, ţe se kolem nás točí svět a ţe jsme hrozně důleţití. A ţe často (coţ nám taky zůstalo dodnes) zbytečně hledáme se spoustou rizik vlastní cesty, ačkoli tam či onde u sousedů uţ vyšlapali cesty i pro nás víceméně pouţitelné. Pro tohle všechno rád

první náklaďák, který nám zastavil, měl namířeno do Brna, bylo vmţiku rozhodnuto. Měli jsme tenkrát na silnici kliku a tak jsme za dva dny mohli domů poslat pohlednici z Vysokých Tater. Rozprávěli jsme I kdyţ končí pro oba jejich s řidiči, vylezli na Gerlach, koketovali profesní etapa ţivota, ţivot v ţádném se slovenskými holkami – bylo to

cestuju, a proto se uţ nějakou desítku let o své záţitky z cest rád dělím se svou ţenou, jejíţ výjimečný sociální cit a schopnost navazovat kontakt s lidmi, kteří, ačkoli ji vidí poprvé v ţivotě, jsou schopni jí po půlhodinovém rozhovoru sdělit, ţe mají klíče pod rohoţkou a úspory ve

Dnem 31. 12. 2010 končí v souvislosti se změnami v organizaci svazu činnost Regionální pracoviště Ústí nad Labem. V důsledku této změny končí svou zaměstnaneckou dráhu v rámci svazu manţelé Maškovi. Paní Eva Mašková jako dlouholetá vedoucí regionálního pracoviště a Michal Mašek jako její pravá ruka a redaktor časopisu Potravinář. Oba věnovali odborové činnosti kus svého ţivota, svého elánu a sil.

případě nekončí. Věřím, ţe svůj volný čas budou více věnovat svým společným láskám a to vnoučatům, cestování a kultuře. Chtěl bych jim popřát mnoho zdraví a krásných společných chvil. A za všechny nás říci: Evo a Michale děkujeme! Alexander Štěpánek

FEJETON Cestování je zrcadlo…

Paní Mašková si svým přístupem, otevřeností a snahou účinně řešit všechny problémy, i ty sebemenší, získala srdce odborářů potravinářů celého regionu. Za její práci, přístup a obětavost ji při poradě v Maxově v říjnu letošního roku poděkovali zástupci základních organizací.


9


třetím šuplíku vlevo… A samosebou, cestujeme oba rádi i proto, ţe tak právě poznáváme spoustu nových lidí, dozvídáme se od nich, jak dělají to či ono, v co věří, co mají či nemají rádi, a nakolik jsou jiní – nebo stejní – jako my. A je přitom úplně jedno, jestli cílem cesty je třeba nějaký zapadlý koutek ostrova Kréty, paříţský bulvár, toskánské městečko na sopečné hornině s dobrým vínem a krásnou středověkou freskou v tamním kostelíku, nebo šikovní lidé, kteří se vzdali komfortu praţského ţivota a pečují dnes skvěle o zrestituované ovocné sady, z nichţ získávají nejlepší biomošty, jaké jsme kdy pili, nebo třeba potravinářská

výstava Salima v Brně, kde se české potravinářství chlubí tím, jaký kus cesty urazilo na nelehkém putování za kvalitními potravinami, nebo například poctivý chlapík, který uţ léta letoucí předseduje základce v malé firmě a nehodlá ten často marný boj s větrnými mlýny vzdát… Cesta, jak jsem uţ napsal, je prostě zrcadlem. Někdy i zrcadlem nastaveným sobě samotnému – abych to téma nakonec obrátil v ţert. Uvědomil jsem si to naposledy letos, na sklonku léta, ve Florencii, kdyţ jsem tam krátce po sobě potkal vysněného Michelangelova Davida a poté i obézního fauna v zahradě Boboli… Mládí a stáří? Včera a

dnes? Boţe, jak ten čas letí – a důchod klepe na dveře… Michal Mašek

REGIONÁLNÍ PORADENSKÁ CENTRA Seznam regionálních poradenských center naleznete na našich webových stránkách www.nosppp.cz (i se změnami úředních hodin), a to včetně „Ţádanky o právní pomoc“.

Ústí nad labem 8.12.2010

PF 2011 10



EKONOMICKÁ DATA Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých měsících roku 2009 a 2010 2010

2009 12.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Předchozí měsíc = 100

100,2

101,2

100,0

100,3

100,3

100,1

100,0

Stej.obd.min.roku = 100

101,0

100,7

100,6

100,7

101,1

100,2

Průměr roku 2005 = 100

112,9

114,3

114,3

114,6

115,0

101,2

101,2

101,4

100,9

100,8

100,7

Průměr roku 2009 = 100 Roční klouzavý prům

101,0

8.

9.

10.

11.

100,3

99,7

99,7

99,8

100,2

101,2

101,9

101,9

102,0

102,0

102,0

115,1

115,1

115,5

115,2

114,9

114,7

114,9

101,8

101,9

101,9

102,3

102,0

101,8

101,6

101,8

100,6

100,6

100,6

100,8

100,9

101,1

101,2

101,4

Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých čtvrtletích roku 2010 Čtvrtletí Úhrn

1.

2.

1 - 2.

3.

1 - 3.

100,7

101,2

100,9

101,9

101,3

4.

1 - 4.

Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), ČSÚ, listopad 2010 – tabulka č. 5 – domácnosti celkem

Kraj

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI k 30. 11. 2010 Míra nezaměstnanosti v%

Praha

3,9

Středočeský kraj

7,0

Jihočeský kraj

7,1

Plzeňský kraj

7,3

Karlovarský kraj

10,6

Ústecký kraj

13,0

Liberecký kraj

9,7

Královéhradecký kraj

7,2

Pardubický kraj

8,4

Vysočina

8,9

Jihomoravský kraj

9,7

Olomoucký kraj

10,9

Zlínsky kraj

9,6

Moravskoslezský kraj

11,3

Celkem ČR

8,6


11

byla vinou politiků formální, nepřinesla rozumný kompromis

Recommend Documents