Business intelligence řešení v modelu MBI

Business intelligence řešení v modelu MBI Jan Pour Katedra informačních technologií VŠE v Praze, nám. W.Churchilla 4, 130 67 Praha 3 email: [email protected] Abstrakt: Na katedře IT VŠE v Praze se v rámci jednoho z grantových projektů vyvíjí referenční model pro řízení podnikové informatiky označený jako MBI (Management of Business Informatics). Jednou ze součástí tohoto modelu je specifikace metrik pro řízení informatiky, tedy ukazatelů a s nimi spojených analytických dimenzí. Ty tvoří základ business intelligence řešení zakomponovaného do modelu MBI, tj. zejména dimenzionálního modelu a analytických a plánovacích aplikací. Metriky i aplikace jsou vázány na definované procesy řízení informatiky i využívané metody, což respektuje principy řízení IT výkonnosti, resp. řízení výkonnosti obecně. Cílem tohoto článku je pouze stručně presentovat celkovou koncepci a zaměření modelu MBI a pak detailněji jeho business intelligence součásti, zejména na úrovni analytické a na úrovni finálního užití této části modelu. Klíčová slova: podniková informatika, řízení podnikové informatiky, metody řízení informatiky, business intelligence, dimenzionální model, metriky, dimenze, analytické aplikace. Abstract: The team of Department of IT, Prague University of Economics is doing a research in developing of a new reference model aimed at IT management called MBI (Management of Business Informatics). One of the significant model´s components is a specification of IT management metrics that means measures and their analytical dimensions. It represents a base for business intelligence solutions included into MBI, basically a dimensional model and analytical and planning applications. Metrics and applications are linked to processes and methods applied in the business informatics management respecting principles of IT PM (IT Performance Management) or performance management in general. The paper´s goal is only briefly to present the MBI overall concept and then in more detail its BI parts, actually on the analytical level and the level of its final use. Keywords: business informatics, management of business informatics, methods in business informatics management, business intelligence, dimensional model, metrics, dimensions, analytical applications.

Řešení modelu MBI vychází z předchozích projektů realizovaných na katedře IT, řady průzkumů realizovaných katedrou, jejichž výsledky byly publikovány např. v (Bruckner, 2010), (Pour, 2011), a z analýzy současných metodik a modelů, jakými jsou např. ITIL, CobiT a další (Voříšek, 2008). Cílem modelu je nabídnout alternativní řešení a přístupy k řízení podnikové informatiky, včetně uplatnění business intelligence aplikací a technologií v této oblasti. I když celý model se nachází v průběhu svého vývoje, část odpovídající jeho BI komponentě je na úrovni, kterou již lze souhrnně vymezit a popsat.

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2012

19

Jan Pour

1. Požadavky na řízení podnikové informatiky Informatika v českých podnicích i v orgánech veřejné správy prošla za poslední léta velmi dynamickým vývojem, zejména v technologické rovině řešení. Přesto v mezinárodním srovnání vykazuje výkonnost české informatiky mnoho otevřených problémů a rezerv, jak dokumentuje (Novotný, 2011) a podle mezinárodních statistik je ČR, např. v uplatňování možností elektronického podnikání, eGovernmentu, nebo využívání dostupných informačních zdrojů hluboko pod průměrem EU-27 (viz Žák, 2010), (EUROSTAT, 2010). Faktorů ovlivňujících tento stav může být řada, ale zřejmě jedním z podstatných bude i úroveň řízení podnikové informatiky. To bylo i důvodem pro několik rozsáhlých průzkumů realizovaných na katedře IT VŠE a následné analýzy jejich výsledků. Tyto průzkumy proběhly v létech 2010 – 2012 a dohromady se jich zúčastnilo přes 1400 respondentů z českých komerčních podniků i organizací veřejné správy. Není účelem zde jejich výsledky detailněji analyzovat, ale pouze shrnout nejpodstatnější závěry, které byly jedním ze vstupů pro řešení modelu MBI: 

hlavním cílem informatiky a jejího řízení musí být maximální podpora podnikových aktivit, musí být dosažena co nejvyšší úroveň sladění podnikových potřeb a funkcí podnikové informatiky (tzv. business – IT alignment),

informatiku je účelné řídit na základě definovaných standardů, metodik a metod a současně na základě systému metrik určujících její výkonnost a kvalitu,  informatika musí být provozována a rozvíjena při přiměřených nákladech, orientace na minimalizaci nákladů se nejeví jako dlouhodobě vhodná,  při plánování nových projektů i při hodnocení provozovaných aplikací je nezbytné sledovat jejich potenciální i skutečně dosahované efekty s primární pozorností na strategické efekty přinášející podniku konkurenceschopnost a konkurenční výhody,  v souvislosti s předchozím bodem je účelné specifikovat takové aplikace, které mají pro podnik strategický význam, tj. jsou pro zvyšování konkurenceschopnosti rozhodující a na ty orientovat investiční priority,  inovace do podnikové informatiky je třeba zajišťovat v souladu s rozvojem ICT trhu i stavem informatiky externích partnerů podniku a konkurence,  kooperace mezi uživatelskými útvary, informatickými útvary i externími dodavateli řešit na bázi systému služeb a smluv o poskytované úrovni služeb,  z pohledu zajišťování potřebných zdrojů je nutné volit takové provozní modely (outsourcing, cloud computing apod.), které přinesou úspory nákladů při přijatelné míře rizika,  musí být zajištěna požadovaná míra bezpečnosti a spolehlivosti provozu aplikací a technologií, a to při přiměřených nákladech,  musí být zajištěna systematická kvalifikační příprava uživatelské sféry i vlastních specialistů v informatice. Navrhovaný model MBI vychází z uvedených požadavků a rovněž ze zjištění, že současné modely a metodiky (ITIL, CobiT) jsou v praxi využívány pouze v omezeném rozsahu, tedy u cca 20 % organizací (jak ukázal poslední průzkum na počátku roku 

20


Business intelligence řešení v modelu MBI

2012). Je zřejmě nutné hledat příčiny tohoto stavu směřovat k řešení, které bude co nejvíce flexibilní a nenáročné na přípravu jeho implementace.

2.

Základní charakteristika modelu MBI

Cílem řešení modelu MBI je presentovat doporučené postupy, řešení a dosud získané zkušenosti při poskytování informatických služeb a zvyšování jejich kvality a výkonnosti. V kontextu tohoto článku je nutné i zdůraznit, že obsah modelu se neomezuje pouze na doporučené řídící procesy, ale zahrnuje návrh celého systému metrik a předdefinovaných analytických a plánovacích úloh, které se ukazují pro zvyšování kvality informatického řízení jako účelné a ve většině případů i jako nezbytné. Pro řešení modelu MBI bylo definováno několik klíčových principů vycházejících jak z dostupných teoretických zdrojů, tak ze zkušeností praxe: 1. model je schopen v prvé řadě respektovat podnikatelské záměry a strategii podniku, např. v oblasti definování strategických aplikací informatiky, v oblasti sledování úspěšnosti investic do informatiky (Schniederjans, 2005), (Laube, 2003); 2. model je schopen rychle reagovat na měnící se potřeby a podmínky podnikové informatiky v rozvoji i provozu, jeho funkcionalita musí být snadno rozšiřovatelná a aktualizovatelná; 3. nasazení modelu v praxi musí nabídnout vysokou flexibilitu, může být implementován po jednotlivých částech (úlohách, viz dále) a nikoli nutně jako celek. S ohledem na časové nároky a pracnost je často efektivnější řešit pouze ty oblasti řízení s identifikovanými klíčovými problémy, nebo s největším významem pro kvalitu podnikové informatiky a dopady na výkonnost a úspěšnost celého podniku; 4. s přechozím principem souvisí i schopnost efektivního nasazení v různých velikostech a typech podniků respektující jejich zvláštnosti a specifické potřeby; 5. metriky řízení jsou chápány jako systém ukazatelů provázaný na dimenze pro jejich identifikaci a analýzy; 6.

model nabízí různou úroveň podrobnosti (granularity) úloh řízení i sledovaných metrik odpovídající potřebám různých typů podniků a jejich disponibilním datovým zdrojům a musí pak umožnit efektivní customizaci celého řešení vzhledem ke konkrétnímu podnikovému prostředí,

7.

model zahrnuje u většiny svých komponent tzv. faktory úspěšnosti, které shrnují nejpodstatnější zkušenosti a doporučení z praxe.

Ústředním prvkem modelu MBI je úloha, která představuje základní logickou jednotku jeho řešení a užití, z nichž se pak formuluje a navrhuje obsah jednotlivých oblastí, resp. domén řízení informatiky. Úlohy MBI naplňují zejména požadavek na flexibilitu při praktickém uplatňování modelu, neboť umožňují použít např. pouze jednu z úloh, nebo jejich různé vybrané kombinace. Příkladem úlohy je Analýza nákladů na podnikovou informatiku, nebo Příprava projektového záměru apod.


21

Jan Pour

Každá úloha je definována celou řadou atributů, z nichž některé se přímo váží k řízení výkonnosti podniku a informatiky (Paladino, 2011) a respektují principy business intelligence. V této souvislosti jsou pro každou navrhovanou úlohu definovány tyto atributy: 



 

Procesy – jsou schematicky vyjádřené řídící postupy jako základ každé úlohy. Procesy úloh se vyjadřují s různou granularitou odpovídající povaze řešené úlohy, to znamená zejména nárokům na přesné provádění procesu, nebo na druhé straně na vytvoření nezbytného prostoru pro iniciativu pracovníků vykonávajících proces, viz (Voříšek, 2008). Procesy úloh jsou základem pro specifikaci metrik řízení. Metriky – se vyjádřují na bázi principů dimenzionálního modelování (Kimball, 2010), tj. jako ukazatelé a jejich charakteristiky, analytické dimenze a jejich podstatné charakteristiky a vazby ukazatelů k dimenzím. V jejich rámci se identifikují i klíčové identifikátory výkonnosti úlohy - KPI (Key Performance Indicator). Metody - představují aplikovatelné a doporučované metody řízení v rámci úlohy. Aplikace – představují především funkcionalitu a analytické prostory aplikací využitelných v dané úlohě, např. (Eckerson, 2006).

Procesy, metriky, metody a aplikace tvoří vzájemně provázané součásti každé úlohy. Metriky pak tvoří v modelu samostatnou část jako základ uplatnění business intelligence v řízení informatiky. Jejich primární přiřazení k procesům v rámci jednotlivých úloh však vytváří dobrý předpoklad, že jsou definovány pouze takové, které mají reálný smysl a nejsou tedy samoúčelné. Samozřejmě druhým podstatným předpokladem je to, že pro ně existují potřebné datové zdroje, nebo lze takové zdroje efektivním způsobem získat. Nemělo by tedy docházet k tomu, že náklady na získání dat pro sledované metriky jsou podstatně vyšší, než efekty z jejich užití.

3. Obsah modelu MBI Úlohy v modelu MBI představují jeho základní jednotku, která může být samostatně implementována i provozována. Úlohy jsou v modelu členěny podle vymezených oblastí, resp. domén řízení informatiky (viz výše) v rámci nich do jednotlivých skupin úloh. Pro bližší představu o obsahu modelu je dále uveden pouze přehled těchto domén a jejich skupin úloh: 



22

strategické řízení podnikové informatiky - zahrnuje tyto skupiny úloh: o strategickou analýzu služeb informatiky, o strategický návrh služeb informatiky, o řešení podnikových a dalších architektur, o řízení sourcingu, řízení služeb podnikové informatiky:: o návrh služeb, o plánování služeb, o řízení kvality služeb, o řízení bezpečnosti služeb, SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2012








řízení zdrojů podnikové informatiky: o řízení datových zdrojů a jejich kvality, o řízení personálních zdrojů, o řízení technologických zdrojů, řízení rozvoje a provozu podnikové informatiky: o řízení projektů, o řešení různých typů projektů, o řízení provozu, řízení ekonomiky podnikové informatiky: o účtování a řízení nákladů, o řešení výnosů a efektů, o řízení investic.

Další části příspěvku jsou již zaměřeny na vlastní obsah řešení business intelligence v rámci modelu MBI, přičemž návrh metrik v řešení BI odpovídá, resp. vychází z výše uvedeného rozčlenění úloh do jejich skupin v doménách řízení.

4. BI řešení jako součást modelu MBI Při úvahách o využití business intelligence aplikací v řízení informatiky a tedy i jejich začlenění do modelu MBI je účelné nejprve identifikovat, v čem je tato oblast podnikového řízení z pohledu BI specifická oproti ostatním. Podle poznatků z literatury i z minulých projektů můžeme obecně dojít k těmto zjištěním:  vzhledem k velmi různorodému charakteru informatiky danému podnikovým prostředím (např. dle velikosti podniku, podle toho, zda jde o čistě český podnik, nebo pobočku zahraniční společnosti apod.) jsou nároky na řízení informatiky a uplatnění BI v něm také velmi rozmanité (Dohnal, 2011),  na druhé straně tlak nebo potřeba uplatnění BI v řízení informatiky nejsou tak silné, jako tam, kde jde o základní (core) procesy podniku (řízení financí, prodeje atd.),  postupně se posiluje potřeba uplatnění analytických aplikací v řízení ekonomiky IT (Novotný, 2010), (Phillips, 2008), (Dohnal, 2007),  z pohledu datových zdrojů je evidentní, že jde převážně, v relaci k ostatním oblastem řízení, o datové zdroje menšího rozsahu, na druhé straně velmi heterogenní, což je dáno infrastrukturním charakterem informatiky a tedy náročné na jejich konsolidaci,  řízení IT výkonnosti (IT PM, IT Performance Management) založené na integraci výše uvedených komponent řízení (metody, procesy, metriky aplikace BI) se již delší dobu dostává do povědomí teorie i praxe, o čemž svědčí i řada publikací, např. (Novotný, 2010), (Solomon, 2007), (Voříšek, 2008). Uplatnění principů IT PM a současně BI ale musí respektovat i výše zmíněné zvláštnosti, které jsou s řízením informatiky obvykle spojené.


23

Jan Pour

Zakomponování principů IT PM a aplikací business intelligence do modelu MBI vycházelo ze zvážení uvedených nároků a do jisté míry předpokládaných omezení. Cílem tohoto přístupu bylo a je přispět ke zvyšování kvality řízení podnikové informatiky a její výkonnosti na základě vyšší úrovně kvantifikace a objektivizace analytických a rozhodovacích činností. S tím jsou spojeny i následující úvahy, které by měly naplnění zmíněného cíle podporovat:  většina analytických, plánovacích i rozhodovacích procesů v informatice má multidimenzionální charakter (např. v analýzách nákladů, plánování služeb nebo projektů, sledování a hodnocení provozu atd.) a je tedy účelné k tomu použít i odpovídající technologie,  analytické dimenze (služby, náklady, aplikace atd.) mají prakticky vždy hierarchickou strukturu svých prvků, případně i více struktur, což vyvolává přirozenou potřebu tyto služby, zdroje a další součásti informatiky jednoznačně a účelně klasifikovat,  dimenzionální pojetí systému metrik přináší do jejich soustavy podstatně větší systematičnost a průhlednost,  současné standardní metodiky a modely (ITIL, CobiT) nabízejí rovněž doporučené komplexy metrik pro řízení informatiky, v každém případě je ale účelné je posuzovat z pohledu jejich reálného využití a na druhé straně i adekvátní dostupnosti datových zdrojů pro jejich naplnění,  v rámci modelového řešení nejde pouze o vymezení metrik, procesů atd., ale i jejich doporučený způsob implementace tak, aby nepředstavoval neúměrné časové i finanční nároky bez jasně specifikovaných a očekávaných efektů. Tyto aspekty byly při řešení modelu MBI zvažovány a od nich se odvíjí i další postup jeho vývoje.

5. Obsah BI řešení v modelu MBI S ohledem na předchozí vymezení specifik informatického řízení nemá model a ani jeho BI součást charakter aplikace, resp. aplikačního software, který by byl pro daný podnik customizovatelný a nasazený do běžného provozu. Zůstává tak v analytické rovině, jako soubor systematicky uspořádaných doporučení a analytických návrhů. Business intelligence v modelu MBI zahrnuje, vedle dílčích atributů jednotlivých úloh (viz výše), především specifikace obsahu BI řešení na úrovni dimenzionálního modelování dle jeho běžných principů, (Novotný, 2012), (Kimball, 2010). Jeho obsahem tak je:  specifikace doporučovaných analytických dimenzi (služeb, aplikací, dodavatelů, nákladových druhů, času atd.) a jejich podstatných charakteristik, tj. kromě identifikace a názvu i: o hierarchie prvků - definuje jednotlivé úrovně hierarchického uspořádání prvků dimenze, o referenční obsah dimenze - pouze na nejvyšších úrovních hierarchie, tedy tam, kde prvky mají referenční charakter, např. kategorie služeb, skupiny služeb apod.,

24



atributy záznamu dimenze – včetně typu atributu, (integer atd.), řešení změny v dimenzi (SCD) a další, o obvyklý zdroj dat - pro naplnění nebo aktualizace dimenze, o předpisy kalkulovaných prvků - výpočty s prvky dimenzí, které se pak promítají do výsledných výpočtů ukazatelů. specifikace doporučovaných ukazatelů pro řízení informatiky a jejich vztahů k dimenzím. Jejich návrh je uspořádán do skupin, jak dokumentuje obrázek 1. Charakteristiky ukazatelů zahrnují zejména: o obsahové vymezení ukazatele, o měrnou jednotku vyjádření ukazatele, o přehled dimenzí, které se k ukazateli váží, o přehled odvozených kalkulací, o obvyklé zdroje dat. o



Členění metrik MBI

Souhrnné metriky

Řízení služeb

Řízení zdrojů

Řízení rozvoje a provozu

Ekonomika informatiky

Vztahy podnik informatika

Návrh služeb

Řízení datových zdrojů

Řízení projektů

Řízení nákladů

Řízení sourcingu

Plánování služeb

Řízení lidských zdrojů

Řešení projektů

Řízení výnosů a efektů

Řízení kvality služeb

Řízení technolog. zdrojů

Řízení provozu

Řízení investic

Bezpečnost služeb

Obrázek 1: Členění metrik v modelu MBI Příkladem takových ukazatelů může být objem nákladů podle stanovených dimenzí (služeb, nákladových druhů, projektů, dodavatelů, času), míra outsourcingu (dle služeb informatiky, typu outsourcingu, dodavatelů apod.), počet připravených a realizovaných SLA (dle služeb, dodavatelů, podnikových útvarů) atd.

6. Analytické aplikace Součástí BI řešení v modelu MBI je i návrh funkcionality jednotlivých analytických a plánovacích aplikací a standardních reportů. V další části je uveden pro představu analytické funkcionality poskytované modelem MBI alespoň stručný přehled těchto aplikací.


25

Jan Pour

Analytické a plánovací aplikace jsou rozděleny do několika skupin respektující členění oblastí řízení podnikové informatiky a současně s tím i členění hlavních úloh řízení definovaných modelem (viz část 3 příspěvku). Počet aplikací je výrazně vyšší, než je dále uvedeno, následující přehled zahrnuje pouze jejich typické příklady: 1)

Strategické řízení podnikové informatiky  analýzy pokrytí podnikových cílů a požadavků informatikou v %, např. na základě metody BSC, a to podle podnikových útvarů, struktury poskytovaných služeb,  analýzy a plánování počtu a podílu strategických služeb a aplikací na jejich celkovém objemu, dle struktury služeb, aplikací, dodavatelů, útvarů,  analýzy a plánování sourcingu ve finančním objemu a objemu pracnosti (čld) dle dodavatelů, služeb, modelů sourcingu.

2)

Analýzy a plánování služeb podnikové informatiky  analýzy a plánování rozsahu poskytovaných služeb dle struktury služeb, podnikových procesů, které služby pokrývají, dle útvarů, dodavatelů,  analýzy informatických služeb poskytovaných externím zákazníkům dle služeb a struktury zákazníků,  analýzy pokrytí poskytovaných služeb smlouvami SLA,  analýzy kvality služeb podle stanovených úrovní kvality a dle jejich poskytovatelů, podnikových procesů a útvarů.

3)

Analýzy a plánování zdrojů podnikové informatiky  analýzy datových zdrojů a jejich kvality dle struktury datových zdrojů, klasifikace chyb a problémů v datových zdrojích, vlastníků datových zdrojů,  analýzy a plánování personálních zdrojů a jejich kvalifikace podle profesních skupin, kvalifikačních stupňů, druhů plánovaných nebo absolvovaných kvalifikačních programů, 

analýzy a plánování technologických zdrojů dle jejich jednotlivých typů, dodavatelů, služeb, k nimž se vztahují

4)

Analýzy a plánování rozvoje a provozu podnikové informatiky  analýzy aktuálně řešených projektů v pracnosti a finančním vyjádření, dle typů projektů, dodavatelů, služeb a podnikových procesů,  plánování nových projektů dle plánovacích horizontů, dodavatelů, služeb, k nimž se vztahují,  analýzy počtů a časové náročnosti provozních incidentů a problémů dle jejich typů, technologických zdrojů, služeb,

5)

Ekonomické analýzy a plánování v informatice  analýzy nákladů na informatiku dle nákladových druhů, služeb, aplikací a dodavatelů,  analýzy a plánování nákladů na informatiku dle nákladových druhů, zodpovědnosti za náklady, fází životního cyklu aplikací,  analýzy efektů aplikací informatiky v kvantitativním vyjádření i ve zvolených úrovních kvalitativních charakteristik,  hodnocení návratnosti investic do informatiky dle standardních metod (ROI, NPV atd.).

26



Prakticky všechny uvedené aplikace nabízejí sledování jednotlivých ukazatelů v časovém vývoji a porovnání plánovaných, resp. cílových a skutečných hodnot, jak je to obvyklé u běžných aplikací business intelligence. Následující příklad dokumentuje výše uvedené principy a je zaměřen na analýzy nákladů na informatiku a to podle dimenzí nákladových druhů, služeb, aplikací a dodavatelů, a rovněž dle dimenze času a v rozlišení plánovaných a skutečných hodnot (PS, viz dále). Součástí datového tržiště modelu MBI je tedy fakt tabulka ukazatelů nákladů propojená na tabulky jednotlivých výše uvedených dimenzí (Novotný, 2010). Toto dílčí databázové schéma přestavuje obrázek 2.

Obrázek 2: Databázové schéma datového tržiště zaměřeného na náklady podnikové informatiky Pokud máme vytvořené všechny dimenze, lze vytvořit již příslušné OLAP kostky, v našem případě OLAP kostku pro analýzy nákladů. Příklad jejího využití v prostředí Excel pro nákladové analýzy informatiky dokumentuje obrázek 3. Je zde evidentní využití kontingenční tabulky s tím, že v řádcích je použita na vyšší úrovni dimenze Aplikace a pod ní, v jejím rámci dimenze Nákladové druhy. Ve sloupcích je použita nejprve dimenze Dodavatele a v jejím rámci dimenze Cas. Ve vyznačeném rámečku vpravo je dokumentováno použití dalších dimenzí. Je zřejmé, že na základě principů kontingenční tabulky lze definované dimenze různě měnit, kombinovat, využívat různou úroveň detailu (granularity) informací. Všechny tyto možné kombinace vymezují i základní funkcionalitu této aplikace a tedy i různé


27

Jan Pour

pohledy a možnosti analýzy informatických nákladů. Možnosti aplikace z pohledu vyjádření sledovaných nákladů se dále rozšiřují o procentuální vyjádření podle hierarchických struktur dimenzí (např. náklady na jednotlivé moduly na nákladech za celé ERP v procentech), definované rozdíly mezi hodnotami, vývoj nákladů v čase, vyjádření řetězových a dalších indexů mezi jednotlivými časovými obdobími apod.

Obrázek 3: Analýzy nákladů na informatiku v prostředí Excel nad OLAP kostkou Pouze pro doplnění prezentuje obrázek 4 možnost grafického vyjádření analyzovaných dat, v tomto případě výši nákladů na jednotlivé aplikace a v rámci toho podle nákladových druhů.

28



Obrázek 4: Analýza nákladů podle aplikací a nákladových druhů v grafickém vyjádření


29

Jan Pour

Smyslem této části článku bylo vytvořit základní představu o navrhovaném charakteru a obsahu uplatnění business intelligence v řízení informatiky, a to v rámci MBI modelu. Jeho detailní vymezení je součástí dokumentace a předpokládá se, že bude i obsahem publikace celkově věnované modelu MBI plánované na konec roku 2012.

7. Závěr Řízení informatiky směřuje k vyšší exaktnosti a využívání systému metrik. To ukázaly průzkumy v české praxi z posledních let mezi desítkami a stovkami českých podniků. To samozřejmě vytváří předpoklady pro uplatňování přístupů a aplikací, které jsou schopné s těmito metrikami efektivně pracovat a nabízet informačním manažerům podklady pro objektivnější rozhodování. Na druhé straně je však nezbytné před jejich implementací udělat kvalifikovanou analytickou přípravu, aby taková řešení nebyla na jedné straně samoúčelná, nebo na druhé straně neznamenala taková pracovní zatížení, která by byla neadekvátní získaným efektům. Presentovaná modelová řešení, kde model MBI může být jedním z nich, nabízejí minimálně podklad a pomoc pro takové analytické přípravy a následně i doporučení, která přinesla dosavadní teorie i praxe.

Literatura Bruckner, T., 2010. Kdo odpovídá za definici požadavků na ICT služby a jaká SLA jsou definována v podnicích ČR – výsledky průzkumu. Systémová integrace, 17 (4) str. 125–147. ISSN 1210-9479 (print), ISSN 1804-2716 (online) Dohnal, J., Příklenk, O., 2011. CIO a podpora byznysu. Praha, Grada, ISBN 978-80-247-4050-8 Dohnal, J., Hubner, M., 2007. Nákladové hledisko v řízení informatiky. In: Systems Integration 2007 Prague, Conference Proceedings, pp. 175-181. ISBN 978-80-245-1196-2 Eckerson, W. W., 2006. Performance Dashboards. New Jersey, Johh Wiley & Sons EUROSTAT, 2010. New Cronos, Information Society Statistics/Structural Indicators Kimball, R., Ross, M., 2010. Relentlessly Practical Tools for Data Warehousing and Business Intelligence. Indianopolis, John Wiley Publishing ISBN 978-0-470-56310-6 Novotný, O., Pour, J., Basl, J., Maryška, M., 2010. Řízení výkonnosti podnikové informatiky. Professional Publishing, Praha, ISBN 978-80-7431-040-9. Novotný, O., Voříšek, J. a kol., 2011. Digitální cesta k prosperitě. Praha: Professional Publishing ISBN 978-80-7431-047-8. Novotný, O., Maryška, M., Pour, J. Business intelligence v podnikové informatice. Praha: Professional Publishing, v tisku. Paladino, B., 2011. Innovative Corporate Performance Management: Five Key Principles to Accelerate Results. Indianopolis, Wiley Publishing, ISBN: 978-0-470-62773-0 Phillips, J. J. - Roulstone, D.,B., 2008. ROI for technology projects. Oxford : Butterworth-Heinemann, ISBN 978-0-7506-8588-7. Pour, J., Voříšek, J., 2011. K výsledkům průzkumu české informatiky. Systémová integrace, 18 (1), ISSN 1210-9479 (print), ISSN 1804-2716 (online) 30



Schniederjans, M.J., Hamaker, J.L., 2005. Schniederjans, A.M.: Information Technology Investment: Decision-Making Methodology. New Jersey, World Scientific. ISBN-10: 9812386955. Solomon, P., Young, R., 2007. Performance-Based Earned Value (Practitioners). New Jersey, John Wiley and Sons. ISBN: 0-471-72188-3. Voříšek, J. a kol., 2008. Principy a modely řízení podnikové informatiky. Praha: Oeconomia. ISBN: 978-80-245-1440-6. Žák, M. a kol., 2010. Konkurenční schopnost České republiky 2008-2009. Praha, Linde, ISBN 978-80-86131-87-0. JEL: M10, C88 Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu GA ČR P403-10-0092 Advanced Principles and Models for Enterprise ICT Management u Grantové agentury České republiky


31

Business intelligence řešení v modelu MBI

Recommend Documents