Business Intelligence

Business Intelligence Magazine květen 2014

Jaké jsou

největší

slabiny ve využívání MDM v českých firmách

Od

po Pojďte s námi do divadla :

Cry baby cry

Hanzy

Solvency II – jedinečný rychlo exkurz do historie pojišťovnictví

Business Intelligence Magazine

květen 2014

Obsah čísla_

Ovládněte svoje Data

3-4

Anketa s řediteli Adastry: Jaké jsou největší slabiny ve využívání MDM

5

Adastra představuje své významné klienty

6

Od Hanzy po Solvency II

7

Historie pojišťovnictví v České republice

8

Pojďte s námi do divadla

9

Pel mel

10

Úvodní slovo_ Vážení čtenáři, vítám vás po menší odmlce u dalšího čísla časopisu Business Intelligence Magazine společnosti Adastra Česká republika s. r. o. Je pro mne potěšením mít možnost napsat několik prvních řádků při příležitosti obnoveného vydání periodika, které má spolu se svým předchůdcem, Data Mining Magazinem, v  Adastře tradici již 11 let a během své existence si našel mnoho příznivců a  pravidelných čtenářů. Věřím, že stejně tak jako já, naleznete i  vy na následujících řádcích nejen zdroj poučení o  práci svých kolegů, ale také příjemné rozptýlení a  vytržení z  každodenní pracovní rutiny. Proč jsme se rozhodli věnovat hlavní téma čísla periodika, které svým názvem odkazuje do sféry Business Intelligence právě problematice MDM? Je to tep doby, pryč jsou doby, kdy si firma vystačila s několika málo informačními systémy, které nebyly provázané vůbec, nebo ke sdíleným datům přistupovaly, jak se to zrovna hodilo. Jak objem a význam dat ve společnos-

tech roste, stává se kritickou také potřeba řešit inteligentním způsobem samotný management kmenových dat. Ta definuje analytická společnost Gartner jako „jednotný soubor identifikátorů a navazujících atributů, které popisují hlavní subjekty podniku a jsou sdíleny mezi různými business procesy“. Příkladem mohou být údaje o  zákaznících, produktech, výrobcích, dodavatelích, službách atd. Existují ale i  jiné pohledy na MDM, společnost Forrester definuje například MDM jako „schopnost organizací identifikovat správná data a  využít je pro zlepšení byznys procesů a  rozhodování“. Problematikou MDM se tak dnes musejí zabývat všechny organizace, které chtějí omezit riziko snížení tržeb nebo neefektivitu organizace z  důvodu nekvalitních a  nepřesných dat, potřebu zlepšit služby směrem k zákazníkům či realizaci projektů spojených s  úsporou nákladů a  akvizicemi. Pokud máte pocit, že jsou to dnes prakticky veškeré společnosti, máte pravdu. A  právě zde Adastra umí podat pomocnou ruku.

Příjemné čtení!

Lubor Vokrouhlický

Marketingový ředitel Adastra s.r.o

Business Intelligence Magazine

| květen 2014

Vlastimil Bardoň

Ovládněte svoje data Master data jako životodárná voda ve firmě Datovou integraci a její vztah k Master Data Managementu (MDM) si popíšeme na příkladu vody. Životodárná voda tvoří 70 % lidského organizmu a podobně až 70 % bankovních obchodních procesů probíhá formou zpracování různých dat. Zatímco některá data mají lokální použití a jsou potřebná jen pro daný jednotlivý proces, jiná data tvoří páteř, která podepírá celek a  zajišťuje jej proti zhroucení, to jsou právě ta data, která zajímají MDM především. Která to ale jsou? V místě vzniku dat jejich využití teprve začíná, dříve či později doputují do sekundárních systémů, které samy data nepořizují, ale zpracovávají je třeba pro potřeby reportingu.

vod není až tak důležité, zdali je veden v pozinkovaných, nebo plastových trubkách. Bývaly doby, kdy se voda domů běžně nosila ve džberu ze studny. Obdobný pravěk v  datových rozvodech kupodivu často stále trvá, podívejme se na několik příkladů různých architektur.

Koloběh zpracování dat V  sekundárních systémech se velké objemy dat kompletují a vypočítávají se nejrůznější sumární charakteristiky, které se pak zpětně promítají do primárních systémů. Může se zdát, že pro zdárný průchod dat je nejdůležitější správná technologie. Platí to ale jen z části, stejně jako pro vodo-

Decentralizace

Bankovní instituce s  dlouhou historií typicky trpí roztříštěností systémů. Integrace vznikala postupně, a to nejdříve na dávkovém principu výměny dat a později také online. Největší starosti jsou s  daty sdílenými více útvary. Klient například může sdělovat bance své údaje v  mnoha různých souvislostech. Klientská data může přijmout jeden systém, bude-li klient žádat o  úvěr, další zase, bude-li zakládat běžný účet, a  jiný, bude-li žádat o debetní kartu atd.

3

Sekundární centralizace

Data jednoho klienta existují v různé podobě v  mnoha informačních systémech. Jako první musejí řešit roztříštěnost datové sklady. Při budování DWH je třeba rozeznat všechny záznamy vypovídající o stejném klientovi a správně určit ty pravdivé.

Operativní centralizace

„Konsolidovaný klient“ je užitečný nejen v  datovém skladu, ale také pro obchodní místa bank, může se totiž promítat do operativního CRM nebo ODS, podporujícího obchodní procesy. Problém je zde jednak rychlost s  jako bude konsolidace prováděna a  můžeme se také setkat s  potřebou online konsolidace, proti které stojí složitost a  náklady na řešení. Jsou zde i  další problémy, jak například určit, která data o  klientovi platí a  která jsou „kvalitnější“? Existuje také alternativní architektura, která vychází z oddělení správy klientských dat do samostatné CRM aplikace. Všechny útvary banky, které přicházejí do styku s klientem, musejí data klienta nejdříve pořídit do CRM

anketa Využíváte ve firmě aktivně Master data management?

ano/ne Pokud byla odpověď na předchozí otázku ano, jednalo se o  samostatný a  časově ohraničený projekt?

ano/ne

4

aplikace nebo je v ní aktualizovat, a poté rozeslat ostatním. Výhodou je, že data klienta jsou pořízena jen jednou. I tento přístup má však nevýhody. Není li tato architektura budována cíleně od začátku, bude se muset propojit třeba padesát nebo sto aplikací, které mají být odběrateli klientských dat a ne všechny jsou ve správě banky. Jak z toho ven?

Malý pohled za horizont

Pokud mají naše vodovody (nebo spíše datovody) správně fungovat, bude potřeba, abychom se dokázali podívat trochu za horizont. IT je obvykle vnímáno jako služba byznysu. Obchodní část banky je ta, která přináší peníze a  vytváří zisky, IT je pak službou, bez které se obchodní procesy neobejdou, nicméně službou, která tvoří jen náklady, ale nic nepřináší. Takové vnímání má svá úskalí. Obchodní procesy prodávají služby zákazníkům, tyto služby se nazývají „produkty“. Služby samotné ale

Přinesla vám implementace MDM řešení nějakou prokazatelnou výhodu? a) Ještě je příliš brzy na vyhodnocení b) Spíše ne c) Ano, v podobě prokazatelné úspory nákladů d) Částečně, MDM nám pomáhá kontinuálně udržovat potřebou kvalitu dat e) Ano, přineslo nám to nový byznys.

Odpovídejte na http://adastra.cz/anketa

de fakto realizuje v  bance (až na výjimky) IT infrastruktura. Informační systém, ve kterém banka vede běžné účty, není službou dodávanou byznysu, ale je spíše službou zákazníkovi. O  tom ale už někde jinde, pokud vás problematika zaujala, můžete si více přečíst zde: http://www.adastra.cz/ datove_vodovody.

Autor_ Vlastimil Bardoň

Autor článku Vlastimil Bardoň se pohybuje v oblasti informačních technologií již od roku 1985, z toho více než dvacet let výhradně na IT pozicích. Prošel různými funkcemi od programátora, administrátora, analytika, šéfa vývoje, také byl několik let ředitelem softwarové společnosti. V Adastře působí již od roku 2004. Nejdříve se věnoval datovým skladům, později datové kvalitě a datovým migracím a nyní pracuje v oblasti solution architektury.

Business Intelligence Magazine

| květen 2014

Anketa s řediteli Adastry:

Jaké jsou největší slabiny ve využívání MDM v českých firmách Zeptali jsme se: V čem spatřujete největší slabiny českých firem, pokud se týče efektivního využívání a managementu nashromážděných dat? Pavel Kysela: V  oblasti information managementu je problém nejčastěji v  kvalitě dat a jejich rychlé dostupnosti. Většina velkých společností má nějakou infrastrukturu, datové sklady, reporting, analytické nástroje, ale data jako taková často nejsou dostatečně kvalitní, takže oslovují neexistující klienty, nejsou je schopni kontaktovat či je naopak kontaktují příliš často. A nejedná se pouze o marketingové účely, ale např. i oblast řízení rizika. To

vše má přímé důsledky pro obchodní výsledky společnosti. Stejně tak je důležité mít informace v co nejkratším čase. Doba se neustále zrychluje, vyhrává ten, kdo přijde dříve s lepší nabídkou, a nemusí klientovi říkat „my se vám ozveme, až vaši žádost posoudíme“. Data musíte umět také efektivně používat, nestačí mít je v databázi. Předpokládám, že stejně jako v  západní Evropě bude i u nás růst poptávka po „datových analyticích“ kteří jsou schopni aktivně vyhledávat v  datech souvislosti a převádět je do konkrétních návrhů, jak zlepšit firemní proces, upravit nabídku, lépe komunikovat se zákazníkem… V některých zemích západní Evropy jsou na tuto oblast zaměřeny celé studijní obory. U nás nic takového zatím neexistuje.

David Kozelka: Největší slabinou je z mého pohledu dostupnost těchto dat pro business, pro jejich analýzy a zkoumání. Většina zákazníků má již celkem slušně naplněné datové sklady, ale skutečně otevřený přístup analytikům z  businessu poskytuje málokdo. Důvodem je kromě strachu o bezpečnost dat také neznalost vhodných analytických a BI nástrojů, složitost a chybějící dokumentace datových modelů a  hlavně nedostatek skutečně zkušených analytiků a data scientistů. Ti kromě schopnosti pracovat s daty a znalostí statistiky umí také pochopit složité datové vztahy, hledat v  nich souvislosti a  dělat závěry, které informace uložené v datech přetaví na znalosti se skutečnou hodnotou.

Profil_ David Kozelka

Pavel Kysela

ředitel vertikály finance, Adastra

CEO, Adastra

Pavel Kysela působí ve firmě již deset let. V Adastře začínal jako konzultant, ale díky svému talentu se přes různé obchodní pozice vypracoval až na post obchodního ředitele, dnes působí jako CEO společnosti.

David Kozelka pracuje ve společnosti Adastra sedmým rokem. Začínal jako business konzultant a team leader na zahraničních projektech pro finanční instituce, nyní působí jako ředitel vertikály finance.

5

Představení

autor: redakce

významného klienta a jeho řešení

Komerční banka a její aplikace EPOZ V následujícím článku si představíme jednoho z našich nejvýznamnějších klientů, podíváme s na jeden z vážných problémů, který musel klient řešit, a samozřejmě si také ukážeme, jakým způsobem se klient společně s Adastrou s problémem nakonec vypořádal. V  České republice nalezneme opravdu asi je málokoho, kdo by Komerční banku neznal, přesto nebude od věci krátké představení. Komerční banka, a.s. je mateřskou společností Skupiny KB a  je součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Dlouhodobě patří mezi přední bankovní instituce v  České republice a v regionu střední a východní Evropy a je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Na českém trhu banka operuje prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě.

S čím jsme bance mohli pomoci V současném agresivním bankovním prostředí prakticky mizí prostor pro chyby v  zrealizovaných obchodech a  to včetně těch nejmenších. To byl také jeden z  hlavních důvodů, proč se KB rozhodla nahradit svůj dosluhující systém evidence

6

podrozvahových obchodů za komplexní řešení ve formě aplikace EPOZ navržené a kompletně dodané Adastrou. Aplikace EPOZ Komerční banky představuje na přání banky od základů nově navržené a  zrealizované webové řešení určené pro komplexní správu, účtování a  evidenci podrozvahových obchodů. Aplikace pro větší přehlednost disponuje atraktivním grafickým uživatelským rozhraní, které bylo vyvinuto v  technologii Adobe FLEX. Střední vrstva, obsahující business logiku byla vytvořena na platformě JAVA a  samotná data, s  nimiž pracuje, jsou přechovávána v robustních oraclovských databázích (například databáze Oracle 10g). Pro správný chod bylo třeba také vyřešit bezpečné ale zároveň smysluplné propojení aplikace na řadu dalších kritických systémů používaných Komerční bankou.

Aby byl zajištěn hladkých přechod Protože Komerční banka patří na trhu k  předním hráčům s  prvotřídním servisem, neobešla se bez systému evidence podrozvahových obchodů ani dříve. Pro dodavatele nového systému tím ovšem zákonitě vyvstal náročný oříšek v podobě rozsáhlé datové migrace s  řadou složi-

tých pravidel. Pro tu společnost Adastra navrhla využít nástrojů a  metodik, které vyvinula na základě dlouholetých zkušeností s  předchozími klienty, samotná realizace proběhla na databázích Oracle a PL/SQL. Nedílnou součást dodávky představoval UML model (grafická vizualizace systému), který zahrnoval vedle samotné algoritmizace účetních pravidel také model integrace systému do okolního prostředí (navazujících systémů používaných bankou) a  návrh grafického uživatelského rozhraní, na jehož návrhu se svými připomínkami podíleli přímo jeho budoucí uživatelé.

Bylo to místy napínavé, doběhli jsme ale v čas Ačkoli se jednalo o  velmi složitý soubor činností, které nejen, že bylo třeba realizovat v  poměrně krátké době, ale současně s mnoha změnami v prostředí zákazníka, tým konzultantů Adastry ve spolupráci s  lidmi z  KB, dokázal implementaci zdárně dokončit v  plánovaném termínu. Implementace proběhla přesně dle technologických požadavků zákazníka a  vývoj probíhal v  plánovaných iteracích. Analýzy, schvalování i  testování se vedle expertů z  Adastry účastnili přímo budoucí koncoví uživatelé.

Business Intelligence Magazine

Od Hanzy po Solvency Lidský život je plný nahodilých událostí, které se dějí s určitou mírou pravděpodobnosti a projevují se jako nejistota. Šťastné nahodilosti máme tendenci rychle zapomínat, ale běda jakmile jde o záporné důsledky, jako jsou škody, nebo ztráty způsobené věcmi, které jsme nemohli ovlivnit. Protože s nečekanými pohromami nic nenaděláme, vymyslel si člověk alespoň mechanismus, jak co nejlépe čelit jejich důsledkům, tak se zrodilo pojišťovnictví Počátky pojišťovnictví ve světě souvisejí – jak také jinak – s  obchodem. O  antice ve vztahu k  pojištění majetku toho moc, nevíme, ale zato určitě víme, že středověké cechy zakládaly mistrovské a tovaryšské pokladnice za účelem podpory členů v nemoci, čímž byly položeny základy evropského pojišťování.

Pojištění před smůlou na moři Také Kupecké gildy (jako slavná Hansa) poskytovaly pojišťění lodí a  zboží před živly a právní ochranu. Od konce 10. století rychle rostl námořní obchod a  s  ním i  rizika spojená s  námořní dopravou. Omezená navigace, pirátství a časté námořní boje různých zájmových skupin učinili z tohoto způsobu přepravy riskantní záležitost. Vznikají tak první námořní pojistky od Středomoří až po Atlantik, vzhledem k  vzájemnostní podobě jsou ale vyhrazeny spíše velkým hráčům (obchodnické spolky a jednotlivé státy).

Životní pojištění Komerční podoba na sebe nechala ještě chvíli čekat, nejstarší prokázaná komerční pojistná smlouva pochází ze 14 století a  zahájila éru komerčního námořního pojištění v  Evropě, podepsána byla 13. 4. 1379 v Pise. Brzy po pojištění majetku se začalo objevovat životní pojištění. Nejstarší pojistnou smlouvou z  oblasti životního pojištění je považována smlouva o  pojištění doživotního důchodu z roku 1308, uzavřená mezi opatem kláštera sv. Denise v Paříži a arcibiskupem kolínským. V 15. století zanikalo vtělování rent na nemovitosti a díky tomu začaly vznikat smlouvy velmi podobné dnešnímu důchodovému pojištění.

Co přišlo po průmyslové revoluci Skutečné pojišťovny jak je známe dnes, souvisejí s kumulací kapitálu v době průmyslové revoluce. Tak například roku 1676 vznikla v Hamburku první řádná pojišťovna, nesla označení Generální požární pokladna. Ještě známější je ale příběh společnosti Lloyd´s. Koncem 17. století si Edward Lloyd otevřel kavárnu na ulici Tower Street v Londýně, kam se začali scházet

| květen 2014

II

autor: redakce

kapitáni lodí, rejdaři a obchodníci uzavírat nejrůznější pojištění na lodě nebo náklad. Chytrý majitel toho využil, přesunul se na londýnskou burzu a začal poskytovat pojišťovací služby ve velkém.

Potřeba reforem V roce 1846 se již pojišťovalo leccos a  to na občas závratné částky, důsledkem na straně pojišťoven i  států, ve kterých působily, se tak staly úvahy o  efektivnějším způsobu členění rizik. Důsledkem byl vznik Kolínské zajišťovací společnosti“, která měla na starosti pojištění samotných pojišťoven. Oblast řízení rizik ale nepřestává být závažným problémem ani dnes, v Evropské unii proto vznikla dokonce radikální reforma regulace evropského pojišťovnictví – tzv. Solvency II. Ta začne platit od 1. Ledna 2016 a  bude mít přímé dopady na fungování pojišťoven také v  oblasti řízení kapitálu nebo dat a  systémů. Podrobné definice výpočtů a  povinného reportingu spolu s  požadavky na datovou kvalitu a  systémové zpracování dat jsou tvrdým oříškem pro interní IT oddělení pojišťoven, zde naštěstí nastupuje Adastra aby podala pojišťovnám záchranný pás.

7

Historie pojišťovnictví v České republice 1762

1827

Marie Terezie se pokusila prosadit 1. požární pojištění, návrh byl ale zamítnut zemskými úřady.

Josef Matyáš, hrabě z Thurmu a Hohensteinu, a František Josef, hrabě z Vrtby, zakládají „První českou vzájemnou pojišťovnu“ v Praze.

2. polovina 19. století zrušení cechů a rozvoj průmyslu vede ke vniku celé řady nových pojišťoven např.: Pražská městská pojišťovna (1865), Vzájemná pojišťovací banka (1869), Pojišťovna Praha (1869), Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně (1900).

1830 vzniká v Brně „První Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna“.

1750

1800

2000

1950

1900

8

1850

1914-1918

1918-1939

1939-1945

Světová válka přináší obrovský nápor na peněžní systém a rozvoj pojišťovnictví se zastavuje.

Meziválečné období přineslo poptávku po životním pojištění podnikatelů a úrazovém pojištění zaměstnanců. Objevuje se také pojištění automobilů, které je od roku 1935 povinné.

Válka je černou kapitolou nejen pro pojišťovnictví, dochází k znárodnění bank a pojišťoven (zestátněno jich bylo 733) na základě podepsaných dekretů tehdejšího prezidenta. Vznikla také „Pojišťovací rada“, vedoucí institut podřízený ministerstvu.

Leden 1947

1992

Vzniká 5 národních pojišťoven, které přejímají závazky a práva všech zaniklých pojišťoven.

Československá státní pojišťovna prochází privatizací a postupně vzniká Česká pojišťovna, a.s., objevuje se také Pojišťovna investiční banky a.s., (1992)

Květen 1948 všech pět podniků je vyhláškou sloučeno do jedné „Československé pojišťovny, n. p.“, která se v roce 1953 transformovala na „Československou státní pojišťovnu“.

1991 byl přijat zákon o pojišťovnictví (zákon č 185/1991 Sb.), který zavedl instituci státního dozoru nad pojišťovnami a vymezil pravidla pro podnikání v odvětví pojišťovnictví. Objevuje se také pojišťovna Kooperativa.

1993 přinesl české zastoupení pojišťoven Allianz, a.s. a Generali, a.s.

1995 se objevuje Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. o 3 roky později ING pojišťovna, a.s.

34 2014 k letošnímu roku operuje na českém území 34 pojišťoven

Business Intelligence Magazine

| květen 2014

Pojďte s námi do

DIVADLA Autorská inscenace „dámské šatny“ (a dvou hereckých kolegů) Švandova divadla na Smíchově. Pět žen se na kurzu life coachingu pokouší zjistit, jak by mohly změnit svůj dosavadní život.

Cry baby cry Autorská inscenace hereckého kolektivu Švandova divadla pod režijním vedením Martiny Krátké řeší aktuální problémy. Lidé v dnešní době chodí pro rady k odborníkům, od nichž chtějí vědět, jak žít, aby byli šťastni. Pět žen se sejde u  life coache a  chtějí znát odpovědi. Každá žena přichází s  problémem, který zpočátku nevypadá nijak dramaticky, postupem času se však protagonistky otvírají a odhalují svá nitra. Hyena Kristýna Frejová, utíkající Petra Hřebíčková, matka Klára Cibulková, zpívající Blanka Popko-

Kamila Rychtaříková

vá i  před lidmi prchající Réka Derzsi se výborně doplňují. Spolu s  life coachem Jaroslavem Šmídem dohánějí diváky k  výbuchům  smíchu, ale i  k  zamyšlení. Minimálně v  jednom z  probíraných problémů se určitě najde každý z nás. Ruku na srdce, kdo z nás nikdy neřešil problémy s rodiči, partnerem nebo dětmi? Kdo z nás nikdy netrpěl nedostatkem sebevědomí, lásky či pozornosti? V představení se potkává i  mnoho dalších palčivých témat - osamělost, nízká sebedůvěra, nenaplněná očekávání, komplexy z dětství, kariéra před rodinou a další. Všechny herecké výkony stojí za zmínku, z  našeho pohledu je obzvlášť vydařená role terapeuta, vynikajícího Jaroslava Šmída. Shodli jsme se, že terapeut v podání Michala Dlouhého bude také vynikající, avšak zcela odlišný, a proto budeme muset představení navštívit znovu :-) . Inscenace měla premiéru v  červnu  loňského roku na malé scéně neboli ve studiu Švandova divadla, ale pro velký úspěch ji divadlo od června tohoto roku přesouvá do hlavních prostor – do velkého sálu.

Cry baby cry Režie:

Martina Krátká

Obsazení:

Klára Cibulková, Réka Derzsi Eva Vrbková, Kristýna Frejová, Hřebíčková a Blanka Popková. kouče se představuje Jaroslav nebo Michal Dlouhý.

nebo Petra V roli Šmíd

Divadlo_ Švandovo divadlo na Smíchově

www.svandovodivadlo.cz

9

Pel mel

zajímavostí ze světa byznysu V České republice mizí inovující podniky

Marketing a IT se stále více prolínají

Je to smutné zjištění, ale pokud nelžou data Českého statistického úřadu, již je to tak. V ČR dnes inovuje jen necelá polovina podniků. Zatímco v letech 2008 až 2010 se věnovalo inovacím 51,7 procenta podniků, v letech 2010 až 2012 se jim podle zjištění ČSÚ věnovalo jen 44 procent.

Nové trendy v používání informačních technologií se stávají stále důležitější součástí marketingové strategie firem, to alespoň vyplývá z aktuálních dat mezinárodní analytické společnosti IDC.

Takovým typickým příkladem inovativní společnosti je velká firma se zahraniční kontrolou, která investuje do informačních a komunikačních inovací. Inovace možná ale opět budou brzy na pořadu dne, dobrou zprávou je podle ČSÚ opětovný růst množství podniků, jež technické inovace zavádějí. Technickým inovacím se v  posledních dvou letech věnovalo 35,6 procenta podniků, netechnickým 31,6 procenta. Přibližně čtvrtina firem se soustředila na vývoj a  inovace produktů. Procesy inovovalo 24 procent podniků. Ukázalo se také, že mnohem více inovují nejen velké podniky (78,7 procenta) vůči SMB firmám, ale také firmy pod zahraniční kontrolou (54,1 procenta) oproti domácím (41 procent). Informační technologie mají oproti ostatním sférám inovací znatelný náskok, v IT a telekomunikacích inovovaly téměř dvě třetiny firem. Nejvýznamnější roli v  podpoře inovací hrála Evropská unie. Finanční podporu od ní obdrželo 17 procent technicky inovujících podniků, zatímco od české vlády čerpalo prostředky 13 procent podniků.

Období let 2010 až 2012 bylo pro podniky obdobím nejistoty, ale také možných příležitostí. V roce 2011 česká ekonomika zpomalovala svůj růst a rok 2012 již byl rokem recese - HDP klesl o procento. Proti tomu trendy ve výdajích podniků na výzkum a vývoj byly opačné. V letech 2009 až 2012 rostly výdaje na inovace v průměru každý rok o devět procent, naproti tomu mezi lety 2007 a 2009 průměrné výdaje podniků na výzkum a vývoj klesaly o sedm procent ročně. Zdroj: ČTK a ČSÚ

10

Podle IDC se jedná o poněkud dvousečnou zbraň: rozvoj mobilních platforem a  sociálních sítí umožňuje podnikům na jedné straně získat velké množství informací o  cílové skupině, využít nových forem komunikace se zákazníky a lépe tak zacílit svou strategii, ale zároveň dává spotřebitelům do rukou silný nástroj, jak ovlivnit rozhodování firem a jejich reputaci. Častější využívání nových technologií při realizaci marketingových strategií se promítá i do vzájemné spolupráce mezi marketingovými a IT odděleními jednotlivých organizací. V posledních letech například výrazně vzrostly výdaje marketingových oddělení na nová IT řešení. Zvyšující se důraz na mobilní či internetovou komunikaci se zákazníkem způsobuje, že se práce mezi marketingem a IT začíná výrazně prolínat. Například v oblasti ICT mohou dodavatelské firmy cílit na profesionály ze zvolené oblasti, kteří tvoří většinovou základnu pravidelných odběratelů. Je však nutné správně vybrat typ média podle obsahu, který chceme sdělit. V případě Facebooku se například osvědčuje klást důraz na střídání typů příspěvků. Zdroj: IDC

Business Intelligence Magazine Až

85 procent firem dnes

problémy s analýzou svých dat

Tento závěr alespoň vyplynul z  letošní studie Going beyond the data: Achieving actionable insights from data and analytics za kterou stojí celosvětová síť poradenských společností KPMG. Studie ale přináší i  další zajímavé závěry. Trh velkých dat neboli big data by měl v  následujících pěti letech zažít exponenciální růst, a to jak z hlediska objemu zpracovávaných dat, tak z  hlediska generovaných příjmů. Očekává se, že mezi lety 2012 až 2016 tento trh vzroste až pětinásobně: z 10,2 mld. dolarů v roce 2012 na 53,4 mld. dolarů v roce 2016.

Adastra a Ataccama společně představily výhody Big Data technologií tradičním společnostem na konferenci v Praze Dva tradiční partneři na poli datově orientovaných IT projektů Adastra a Ataccama pokračují ve své roli datových evangelistů uspořádáním konference o roli a přínosech velkých dat v tradičním businessu jako jsou banky, mobilní operátoři, dopravci či pojišťovny, moderované Alasdairem Andersonem, globálním IT architektem HSBC, jedné z největších bank na světě.

Studie dále tvrdí, že ze 144 dotazovaných vedoucích manažerů: - 85 procent má problém s přesnou analýzou a interpretací svých dat, - 80 procent uvádí, že hlavním přínosem využívání dat a analytiky je rychlost, - 69 procent považuje data a analytiku za zásadní nebo velmi důležité pro své stávající plány růstu, - zatímco 56 procent přizpůsobilo obchodní strategii nárokům spojeným s velkými daty, - 42 procent připouští, že integrace technologie související s daty do stávajících systémů nebo obchodních modelů je pro ně tou největší výzvou, - pro 54 procent je největší překážkou implementace úspěšné strategie dat a  analytiky neschopnost identifikovat, jaká data sbírat, - pro 85 procent je největší výzvou implementace vhodného řešení pro analýzu a interpretaci dat.

| květen 2014

bylo možné efektivně zpracovávat. Analýza velkých dat je cestou k  detailnímu poznání zákazníků a  tím pádem také ke schopnosti poskytovat produkty a služby šité na míru, snižovat náklady a zvyšovat efektivitu. Zdroj: KMPG

Příležitostí pro firmy jsou zejména pokročilé analýzy velkých dat, která dříve ne-

Více než 60 business leaderů z 32 největších českých firem napříč všemi odvětvími mělo díky této konferenci nejen možnost vyslechnout si Alasdairův příběh, ale také navzájem sdílet své vlastní nápady na použití těchto technologiíí v jejich každodenní business praxi či obavy, které z těchto technologických novinek mají.

soutěž

Troufnete si tipnout, na kdy byla původně plánována implementace chystané klíčové reforma regulace evropského pojišťovnictví Solvency II?



a) 2010 b) 2013 c) 2016

Ceny do soutěže: 1. místo - pikniková termotaška a pikniková deka 2. místo - sportovní batoh 3. místo - sportovní taška

Soutěžte na http://adastra.cz/soutez

11

Business Intelligence Magazine Časopis pro CIO, CFO a profesionály v oblasti Business Intelligence. Kamila Rychtaříková [email protected] Adastra s.r.o. Nile House Karolinska 654/2 186 00 Prague 8 Czech Republic Tel.: +420 271 733 303 Email: [email protected] www.adastragrp.com