Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Bulletin č.5 www.zdravotnickeodbory.cz
19. 5. 2010
Po volbách se z dnešních beránků stanou zase vlci! V minulém čísle Bulletinu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR jsem psal, proč volím a proč půjdu volit letos znovu. Napsal jsem také, že mne nezajímají obličeje a hesla (kecy) na billboardech a v televizních relacích, že mne naopak zajímají fakta a činy. Co se týče rozporu mezi obojím, letošní volební kampaň předčí ty předchozí. Nechci ani domýšlet, jak budou vypadat kampaně ve volbách následujících. Každopádně jsem si za uplynulý měsíc potvrdil, že má slova byla na místě. Propaganda žije malichernostmi (poplatky u lékaře) a ne zásadními problémy. Defilují před námi nové nebo znovelizované strany. Jakoby si o nás politici a jejich sponzoři mysleli, že jsme úplní blbci a že nemáme paměť, kdo byl kdo a komu co zůstalo za nehty. Z vlků se přes noc stali beránci. Přitom je zřejmé, že den po volbách se semknout ve smečku a napadnou naše stádo. Neměli bychom se nechat vyprovokovat a měli bychom volit podle skutečných hodnot – zákoníku práce, veřejných služeb a zachování základního pilíře průběžného financování důchodů bez omezování. Také co se týče zdravotnictví máme jasno. Nechceme privatizaci zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Mnohá
ze stran, které mají dle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny, s privatizací pojištění přinejmenším koketovala. To bychom jim neměli odpustit.
úvodník Kruh se zužuje. Pokud dojdete k mínění, že lze volit pouze jednu stranu, nebudete daleko od pravdy. Ve skutečnosti jsou tři, ale jedna si to stále nezaslouží, protože se nevypořádala s minulostí a není tedy připravena respektovat základní hodnoty společnosti. Zůstává v ní potenciál selhání. Možná vám při rozhodování pomůže zamyšlení na výsledkem průzkumu provedeného mezi laiky a odborníky ve zdravotnictví na jaře tohoto roku. Třeba vám pomůže tabulka, kterou sestavila agentura BlueOceanSolutions. Velmi zajímavé a pro pochopení některých souvislostí důležité jsou také materiály zpracované Českomoravskou konfederací odborových svazů. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR odkazy na jejich plné znění umístil na svém webu (www.zdravotnickeodbory.cz), kde je najdete v rubrice Aktuality v tabulce věnované volbám. Dost možná bude nejlepší se před volbami pořádně vyspat z každodenní pracovní únavy. Každopádně ve volební místnosti vám přeji šťastnou ruku. RNDr. Jiří SCHLANGER,
[email protected]
Svátek práce před sto dvaceti lety a dnes 1. máj 1890 - Jan Neruda „Klidným, železným krokem přirazily 1. května 1890 batalióny dělnické, přečetné, nepřehledné, a vřadily se do lidského šiku, aby již provždy stejným postupem šly s námi ostatními za vznešenými lidskými cíli, stejně oprávnění, stejně obtížení, stejně blažení. Byl to postup mohutný, neodolatelný, jako když se hrnou vlny okeánu. Kdo přihlížel, porozuměl, co „síla elementární” znamená! I když přenesena na věc duševní, mravní! Šel jsem schválně proti všemu proudu. Červené odznaky, červené kravaty - klikatým bleskem projela mozkem vzpomínka na Komunu, na rudé prapory anarchistů! Poprvé jsem ji viděl na lidech, tu temně rudou barvu světového sociálního hnutí: zachvěl jsem se. Kupodivu - kupodivu! - tytéž barvy: černá na temně rudé půdě, které vlály nad hlavami husitů, bojovníků za svobodu náboženskou, tytéž barvy vlajou dnes nad hlavami bojovníků za úplnou rovnost občanskou! Davy se hrnou. Ne husté, schválně prořídlé, tím nekonečnější. Všechno v oděvu svátečním, čisté, lesklé. V rukou lehýnké sváteční hůlky, „špacýrky”. Některé ruce, asi zrovna ty nejmozolnější, ale nechtící dnes, ve „svátek”, tu svou drsnotu
ukazovat, i v kožených rukavičkách. Davy se hrnou nepřetržitě, ale šum je jen nepatrný. Dělníci jsou skoro mlčky, jako když je vídáme chodit houfně navečer z práce: zamlklé na slovo skoupé, s tváří opravdovou - a dnes docela tak železně opravdovou! Nu jenom se podívej - vidíš: tady ji máš už označenu na tváři, tu „elementární sílu”! Ale ani při tom nezatrneš! Cítíš, že síla je ovládána měrnou myšlenkou. A pojednou - jakoby zázrakem - pojednou jsi porozuměl tomu letošnímu „prvnímu máji”, pojednou vidíš, že veškerá posavadní situace společenská i politická jediným trhnutím se dnes pozměnila, ale nejenom už po dnes!“ 30. duben 2010 - Praha Střelecký ostrov Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil spolu s „hrstkou“ odborářů položil věnec u památníku 1. máje a v krásném odpoledním čase vzpomněli úsilí mnoha bezejmenných hrdinů, kteří se staletí snaží prosadit spravedlivější a sociálnější svět. Novodobá historie Svátku práce začala ve druhé polovině 19. století, kdy se chicagští dělníci rozhodli prosadit osmihodinovou pracovní dobu. Po dlouhých a vleklých jednání vyhlásipokračování na straně 3
obsah Sekce ZZS se zástupci ZO Vít Přibylík . . . . . . . . . . . . . . .str. 4 Využijme dohody proti stresu a násilí Ing. Ivana Břeňková . . . . . . . .str. 5 Akce a výhody PPS T-Mobile Petra Hochmanová . . . . . . . . .str. 6 Nově do PPS T-Mobile JUDr. Zdenko Litavský . . . . .str. 7 Konference a seminář sekce pracovníků hygienické služby MVDr. Zuzana Bartošová . . .str. 8 Od členství k vedení – výzva pro ženy nejen v odborech Ing. Ivana Břeňková . . . . . . .str. 10 Středočeská tripartita Dagmar Žitníková . . . . . . . .str. 11 Nové předpisy BOZP a PO Zbyněk Moravec . . . . . . . . .str. 11 Ach ten jazyk český Jaroslava Doleželová . . . . . .str. 11 Pardubická KR s hejtmanem Ivana Burešová . . . . . . . . . . .str. 11 Poděkování za seminář Jan Remeš, Petr Hřibňák . . .str. 11 Porada České Budějovice Ing. Jitka Pillerová . . . . . . . .str. 12 Porada Královéhradecký kraj Ing. Petr Vaník . . . . . . . . . . .str. 13 Porada Liberec Miluše Váňová, Jana Hnyková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 14 Porada Ostrava Vladimíra Bučková . . . . . . .str. 15 Antidiskriminační zákon JUDr. Dominik Brůha, Ph.D. str.16 Den otevřených dveří Bohdaneč JUDr. Zuzana Chudobová . . .str.17 Konference v Bratislavě Ing. Ivana Břeňková . . . . . . .str. 18 Postřehy z Bratislavy Jana Hnyková, Zdeněk Sovík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 19 Syndrom vyhoření – recenze Mgr. Pavla Povolná . . . . . . .str. 20 Sbírka od 15. 4. do 11. 5. 2010 JUDr. Hana Lisá . . . . . . . . . .str. 20 Přispějte k prevenci násilí Mgr. Kateřina Hofmannová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 21 Bezpečností požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení Zbyněk Moravec . . . . . . . . .str. 22 Lévi-Strauss – recenze Prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 22 Psychologické problémy v starobe – recenze Prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 24 Seminář ve Vídni Šárka Pohanková, Zbyněk Moravec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 26 Střípky z Vídně Miluše Váňová, Věra Ramešová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 29
2
Jsme respektovaným partnerem v sociálním dialogu? Jsme respektovaným partnerem v sociálním dialogu? Někdy, a to často, se dostaneme při jednání se zaměstnavatelem do slepé uličky, vlastně slepé ulice. Někdy se se zaměstnavateli nemůžeme dohodnout na základních právech odborářů. Například takové právo na informaci o vývoji mezd nebo platů, průměrné mzdy nebo platu a jejich jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak, je stanoveno zákoníkem práce (§ 287).
Uvedené právo je někdy těžko vymahatelné, a přitom, pokud zaměstnavatel toto neplní, dopouští se správního deliktu, za který mu může být uložena pokuta ve výši 200 000 Kč (§23 Zákon o inspekci práce č. 254/2005 Sb.). Stejnou pokutu může obdržet, pokud například nevytvoří zástupcům zaměstnancům, v našem případě odborářům, podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu míst-
nosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady (zákoník práce § 277). Smyslem těchto několika vybraných odkazů na zákoník práce a zákon o inspekci práce není návod ke zneužití, ale k využití při kolektivním vyjednávání. Odbory nejsou v pozici prosebníka, ale respektovaného společníka. A to bychom si měli denně uvědomovat. Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ,
[email protected]
Svátek práce ve Francii 1. květen - dříve Mezinárodní den pracujících - se stal Svátkem práce a příležitostí pro francouzské odbory pro svolávání tzv. všeobecné mobilizace pracovníků. Tato výzva odborů každoročně vyvolá silné demonstrace, shromáždění stovek tisíc lidí ve všech velkých francouzských městech. Původů tohoto svátku prapráce" stal oficiálním. covníků ve Francii je několik Kromě Francie můžeme Součástí francouzské historie nalézt původ oslav tohoto svátku je od roku 1793, kdy proslulý také v amerických dějinách - od francouzský politik Fabre 1. května roku 1886, kdy amed'Eglantine ve své zprávě o karické odborové svazy zorganizolendáři vzniklém po Francouzvaly velké demonstrace. Díky ské revoluci zavedl svátek práce tomuto tlaku odborů získalo 200 19. září. 000 pracovníků nově zavedenou V roce 1848 pak Ústava ustapouze 8hodinovou pracovní donovila Svátek práce ve francouzbu. Následně po této události ských koloniích - za účelem začne 340 000 pracovníků geneodčinění škod způsobených otrální stávku v celé zemi. Tato roctvím, a přesunula svátek na stávka vedla k násilným střetům datum 4. března. mezi demonstranty a policií a V roce 1890 během 1. května také způsobila několik mrtvých. demonstranti začínají nosit malý A zpátky do Francie červený trojúhelník, symbol tří Roku 1907 pak začala tradice nedílných součástí dne: práce, spojení oslav 1. máje a konvalispánku, volného času. Později si nek - ve Francii je konvalinka dají na klopy šípkové růže, symsymbolem začátku jara na bol víry v revoluci a tradiční předměstích Paříže. Od té doby květinu severní Francie. je obvyklé na 1. máje koupit ky23. dubna 1919 Senát ratifikutičku konvalinek a nabídnout ji je osmihodinový pracovní den a přátelům a známým. Navíc, daod tohoto roku začíná být 1. kvěňová správa je tolerantní a ten svátkem sociálních svornosti umožňuje jednotlivcům i organi(a dnem placeného volna). zacím prodávat konvalinky bez 24. dubna 1941 maršál Pétain formalit a poplatků. oficiálně představil 1. květen jaFrancouzská současnost ko "Svátek práce a den sociální Dnes je 1. květen pro fransvornosti“. Ale až od roku 1947 couzské odbory příležitostí pro platí první máj pro všechny zavýzvu k demonstraci francouzměstnance bez výjimek jako den skému lidu a všem pracovníkům. placeného volna. Konečně 29. I přes odlišné postoje je každý dubna 1948 se název "Svátek rok výzva francouzských odborů
ke shromáždění úspěšná a stovky tisíc lidí pochodují ulicemi velkých měst ve Francii. V letošním roce demonstrovalo mezi 200 000 a 350 000 lidmi napříč celou Francií. Svazy a studentské organizace byly povolány, aby vyšly do ulic a připomněly vládě požadavky odborových svazů k tvorbě a diskusi o nové důchodové reformě. Nicméně, tento rok nebyla demonstrace 1. května hodnocena jako populární a úspěšná - odborové jednoty nebylo dosaženo. A letošní leitmotiv demonstrací? Začátkem dubna 2010 totiž vláda zahájila rozsáhlou debatu k zásadní transformaci důchodového systému. Pro odbory bylo obtížné, aby donutily Francouze demonstrovat proti důchodové reformě, jejíž konkrétní obrysy zatím zůstávají neupřesněné a jsou dále diskutovány. 1. květen ve světě Svátek práce je také slaven v mnoha dalších zemích. V Německu, Belgii, Lucembursku, Polsku, střední Evropě a Latinské Americe je den 1. května také svátkem placeného volna. V některých jiných zemích, jako je Velká Británie, Austrálie, Spojené státy americké, Kanada a Japonsko se Svátek práce oficiálně slaví v jiných termínech. A konečně Švýcarsko, Nizozemsko a Izrael oslavují 1. května prací. Elodie HECKMANN Ing. Terezie KALFUSOVÁ,
[email protected]
Svátek práce před sto dvaceti lety a dnes pokračování ze strany 1 li svůj požadavek. Buď bude do 1. 5. 1986 schválen zákon, který ji zavede, nebo na 1. května 1886 vyhlásí generální stávku. Zákon schválen nebyl a stávka skutečně proběhla, a to poměrně pokojně.
1. květen 2010 – Brno Špilberk Sváteční odpoledne, svátečně naladění účastníci, nepřehlédnutelná pohoda, veselá kapela, hry pro děti, stánky a plné hradní nádvoří - tak vypadal 1. máj 2010 na brněnském Špilberku. Již tradičně zde slavili Svátek
odborářům (od nás zvláště Marušce Hrdinkové) za ni moc děkujeme. Zastaralé výročí, nebo hrozící návrat? Někomu by se mohlo zdát, že slavit něco 120 let už je dlouho a nemá to smysl. Oslava 1. máje jako Svátku práce ovšem smysl
Praha – Praha 30. 4. 2010 Bohužel o dva dny později došlo v Chicagu k velké demonstraci a střetům, jejichž výsledkem bylo mnoho mrtvých a zmanipulovaný soudní proces, který skončil tvrdými tresty. Dne 20. července 1889 se
práce účastníci nejen z naší republiky, ale také naši rakouští a slovenští kolegové. Díky neutuchajícímu nadšení Jihomoravské regionální rady ČMKOS, která vše bezvadně zorganizovala, si mohly stovky účastníků užít
má a vždy mít bude. Lidská práce a člověk jako nejvyšší hodnota za oslavu stojí. Konec konců ani dnes po 120 letech, kdy by už naše společnost měla být úplně jiná a jinde, to tak není. „Člověk práce“ je mnohdy
Brno 1. 5. 2010 v Paříži zakládající kongres II. internacionály rozhodl na památku mrtvých chicagských dělníků vyhlásit 1. květen 1890 za Den mezinárodního vystoupení dělnického hnutí za osmihodinovou pracovní dobu. Letos tedy uběhlo od prvních oslav svátku práce již 120 let.
pěkného odpoledne. Oslavu 1. máje v Brně navštívili i nově volení místopředsedové ČMKOS Radka Sokolová a Václav Pícl. Mimo odborářů jste se zde mohli setkat také s brněnským primátorem Martinem Onderkou. Akce se velmi vydařila a jihomoravským
devalvován a jeho sociální práva nejsou samozřejmostí ani dnes. Stačí se jen podívat na některé návrhy na novelu zákoníku práce a máme pocit, že jsme o těch 120 let zpátky. Dagmar ŽITNÍKOVÁ,
[email protected] Foto archiv ČMKOS
stalo se 14. dubna * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se z účastnil veřejné schůze zaměstnanců Městské nemocnice v Litoměřicích, kterou každoročně pořádá odborová organizace. 15. dubna * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se zúčastnil jednání personalistů fakultních nemocnic a informoval je o projektu prevence Násilí na pracovištích ve zdravotnictví a sociálních službách. Na informaci reagovaly tři pražské fakultní nemocnice oznámením, že mají zájem se projektu účastnit. OS navrhuje pražským zaměstnavatelům podat projekt, který by v rámci výzvy pražského magistrátu navazoval obsahově na již realizovaný projekt řízený ČMKOS. 16. dubna * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se aktivně zúčastnil vědeckotechnické konference pořádané v Ústí nad Labem Krajskou zdravotní, a.s., a vědeckým centrem Akademie věd ČR. 16. - 18. dubna * V Blansku se uskutečnil další ze série seminářů pro OS sdružující zaměstnance veřejné správy a služeb finančně podpořený irským odborovým svazem IMPACT. Seminář organizoval OS zdravotnictví a sociální péče ČR a přednášeli Mgr. Ladislav Kucharský, Ing. Radka Sokolová, předseda OS dr. Jiří Schlanger a stážistka Elodie Heckman z Francie. 19. dubna * Jednala krajská rada Středočeského kraje. Prvního bodu jednání o aktuální situaci ve zdravotnictví a v sociálních službách se zúčastnila místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková. * Konalo se první posjezdové rokování Rady ČMKOS. Na programu byly jak standardní záležitosti, tak aktuální problémy. Rada schválila prohlášení ČMKOS ke zrušení ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění. Za OS se zúčastnila místopředsedkyně Dagmar Žitníková. * Odpoledne jednala krajská tripartita Středočeského kraje. Na návrh regionální rady se tripartity zúčastnila místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková jako odborný poradce. * Večer jednala sekce zdravotnických záchranných služeb, zúčastnila se místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková.
3
stalo se * V Nemocnici Varnsdorf p.o. jednali odborníci OS s ředitelem nemocnice a zástupci města, které je zřizovatelem nemocnice. V nemocnici jsou chybně zařazeny zaměstnanci do platových tříd. Zástupci zaměstnanců se na svaz obrátili s tím, že požadovali jednání se zaměstnavatelem formou anonymity, což znamená, že jména odborářů nebyla zatím zveřejněna. Je to neobvyklý způsob jednání, přesto jsme se domluvili na společných krocích. * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se zúčastnil jednání správní rady VZP ČR. 20. dubna * V budově OS se sešli zástupci odborů ze zdravotnických záchranných služeb. Předmětem jednání byly informace z regionů, stav kolektivního vyjednávání, připravovaný katalog prací a iniciativa sekce k zákonu o zdravotnické záchranné službě. Jednání se účastnily místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková a Dagmar Žitníková a odborní pracovníci OS. * V sídle ústředí OS se sešli zástupci členských odborových svazů Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) a odborové Internacionály veřejných služeb (PSI) ke koordinační poradě. Připravili stanoviska k programu regionální schůzky Střední a Jihovýchodní Evropy, která bude v červnu v Bělehradě, a dohodli se na obsahu dopisu představitelům EPSU a PSI k další práci v regionu. * Předseda OS dr. Jiří Schlanger a vedoucí hospodářského oddělení JUDr. Zdenko Litavský jednali s majitelem vydavatelství Ambit Media, a.s., které vydává Zdravotnické noviny. 21. - 23. dubna * Další kolo projektu Dobrá práce se konalo ve Vídni. Početnou delegaci OS vedly místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková jako odborný garant projektu a místopředsedkyně Ing. Ivana Břeňková, která vystoupila s přednáškou k násilí na pracovišti. 22. dubna * Na Úřadu vlády se konalo poslední zasedání pléna tripartity v době mandátu této vlády. * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se zúčastnil semináře k reformám zdravotnictví, který pořádala agentura BlueOceanSolutions v pražském hotelu Jalta.
4
Sekce ZZS jednala se zástupci ZO Ve dnech 19. a 20. dubna zasedala v Praze sekce zdravotnických záchranných služeb. První den v odpoledních hodinách se sešlo vedení sekce a zabývalo se dosavadní činností. Druhý den byl věnován setkání se zástupci základních organizací. Vedení sekce zhodnotilo dosavadní činnost. Byla monitorována situace v Brně, Liberci, Pardubicích i Ostravě a Plzni. Zde byla poskytována, v součinnosti s vedením odborového svazu, pomoc při řešení pracovněprávních sporů zaměstnanců i edukace zaměstnavatelů a zřizovatelů. Došlo k výměnám ředitelů a také krácení rozpočtů jednotlivých ZZS. Situace
než doufat, že brzké volby nastolí standardní fungování vlády a situace se změní. Vždyť záchranáři jsou jediná základní složka Integrovaného záchranného systému bez odpovídajícího zákona. Také bylo rozhodnuto, že konference Bezpečná sanitka se bude konat jako dvoudenní v zářijovém termínu. První den se bude věnovat odborným tématům zdravotnic-
je neradostná a o dráží celospolečenské změny a nálady. Nedostatek finančních prostředků trápí celé zdravotnictví a toto se odráží i v pracovněprávních vztazích. Nechuť zaměstnavatelů dodržovat platnou legislativu vede k napětí na pracovištích. Nelze však přehlížet práva zaměstnanců s odkazem na neutěšenou finanční situaci zařízení! Sekce i vedení svazu jsou připraveni pomoci tam, kde je to potřeba a kde si o to odboráři řeknou. Další oblastí práce sekce je konzultační a poradenská činnost vztahující se k legislativě. Byly připomínkovány zejména normy vztahující se k odměňování a kompetencím zdravotnických pracovníků. Nadále přetrvává dluh státu k záchranářům, a to zejména chybějící zákon o záchranné službě. Nezbývá
kým a profesním, druhý pak dovednostem odborového funkcionáře i základní organizace. 20. dubna se sešli zástupci ZO s výjimkou Středočeského kraje. Je pozitivní, že členská základna si uvědomuje svou sílu a možnost ovlivnit dění. Takováto účast je historicky nejvyšší. Zástupkyně Středočechů byla omluvena a přejeme jí brzké uzdravení. Po krátkém zahájení a přednesení zprávy o činnosti došlo k hlavnímu bodu jednání. Diskutovalo se o kompetencích všeobecných sester se specializací a zdravotnických záchranářů. Po obsáhlé diskusi a vyjasnění si stanovisek si přítomné zaměstnankyně OS Mgr. Ivana Štěpánková i Ing. Ivana Břeňková odnesly doporučení sekce ke kompetencím. Cílem bylo umožnit i nadále pracovat v přednemocničním sektoru jak
všeobecným sestrám se specializací, tak i záchranářům a žádnou skupinu nevyčleňovat nebo nediskriminovat s ohledem na dosažené vzdělání. Následovalo tradiční kolečko informací z regionů. Zařazení sester do 11. platové třídy je pouze v Olomouckém, Plzeňském kraji a Praze. Také na Vysočině došlo k přeřazení dispečerek do 11. platové třídy, avšak „výjezdové“ sestry nikoliv, stejně tak v Brně. V dalších krajích dochází k porušení zákona. Dalším závažným zjištěním je, že vzděláním všeobecné sestry jsou zařazeny jako záchranáři, což je v rozporu s platnou legislativou. Tímto nedostatkem trpí vícero záchranek a je nutné tento stav odstranit. Zástupci byli poučeni o možných následcích tohoto stavu, zejména pro zaměstnance. Kolektivní smlouvy mají uzavřeny všechny organizace s výjimkou Plzeňského kraje, kde se nedaří najít shodu a jednání ustala. Oblast BOZP, zejména však osobních ochranných pracovních pomůcek, je rozdílná a opět naráží na finanční možnosti. Jsou kraje, kde je vše v pořádku, ale také záchranky, kde je nedostatek osobních ochranných pracovních pomůcek. Sekce monitoruje problematické kraje a pokud se nepodaří sjednat nápravu, bude intervenovat jak u zaměstnavatele, tak zřizovatele. Oblast BOZP nelze podceňovat a jde zde o především o ochranu zdraví zaměstnanců. Z diskuze vyplynulo, že na trhu se velmi problematicky hledají OOPP, které by přinášely mimo ochrany zaměstnanců i určitý uživatelský komfort. Všichni známe ten pocit po horkém (nebo naopak chladném) dni a celodenním nošením našich OOPP. Zde zůstává velký prostor pro výrobce i vývojáře. Dochází také k budování dalších výjezdových stanovišť ZZS. Problémem je, že se tak děje na úkor provozních rozpočtů a dále se zvyšuje tlak na finanční toky uvnitř záchranek. Investiční činnost byla ze strany zřizovatelů až na čestné výjimky zastavena. Přes všechny obtíže však sekce zaznamenala úspěch v Ús-
teckém kraji, kde konečně zaměstnavatel začal spolupracovat a zaměstnancům začal platit 12hodinové směny. Jednalo se o poslední kraj, kde byli zaměstnanci špatně odměňováni za délku pracovní směny. Problémy však přetrvávají u správného zařazení všeobecných sester se specializací. Dalším bodem jednání byl návrh místopředsedkyně Dagmar Žitníkové oslovit předsedy stran a vyzvat je k závaznému slibu prosazení zákona o ZZS. Byly zvažovány dvě varianty, a to buď uspořádat shromáždění před Ministerstvem zdravotnictví, nebo oslovit dotyčné dopisem. Vzhledem k blízkým volbám a organizační náročnosti byla zvolena druhá možnost, tudíž oslovení dopisem. Pokud by
stalo se
však politici přistupovali k našemu oprávněnému požadavku laxně, bude nutné vlnou protestů a demonstrací dát najevo náš postoj. Lze konstatovat, že jednání sekce ZZS splnilo svůj účel.
Zájem ze strany ZO potěšil vedení sekce, konstruktivní diskuze umožnila definovat připomínky k legislativě, podařilo se sesbírat dostatek informací a podnětů k další práci. Další setkání se uskuteční v podzimním termínu po konferenci Bezpečná sanitka. Za vedení sekce chci poděkovat všem, kdo se podíleli na činnosti, právnímu oddělení, vedení OS a zejména místopředsedkyni Dagmar Žitníkové. Podzim bude nabitý událostmi svazového života, avšak činnost sekce bude pokračovat dál. Vít PŘIBYLÍK, řídící sekce zdravotnických záchranných služeb
[email protected] Foto autor
Využijme dohody proti stresu a násilí Máme různé právní formy zdravotnických zařízení i zařízení sociálních služeb, kolektivní smlouvy se i z tohoto důvodu uzavírají po celé roční období. V obchodních společnostech se vyčkává, až budou známy výsledky hospodaření, v příspěvkových organizacích se čeká, zda budou změny v platových tarifech. Vyjednává se stále a je dobré, když se využívají nástroje, právní předpisy, které máme k dispozici. Tímto upozorňuji na dvě rámcové dohody ke stresu a k násilí - které jsou v plném znění na internetových stránkách odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice Informace pro ZO – Kolektivní vyjednávání. Rámcová dohoda o stresu spojeném s prací Rámcová dohoda o stresu spojeném s prací byla uzavřena v říjnu roku 2004. Tato dohoda nás i zaměstnavatele zavazuje, abychom ji zaváděli. Co to znamená? Například organizovat taková školení řídících pracovníků a zaměstnanců, která zvýší znalosti o stresu a jeho příčinách, také by se měla rea-
lizovat taková opatření, aby se zlepšila organizace práce, pracovních postupů, podmínek a prostředí. Když si to přeložíme, měl by zaměstnavatel jednat se zaměstnanci, společně by měli najít stresující vlivy a ty odstranit. Stres ubližuje fyzicky i psychicky. A protože stres škodí, a protože má většinou negativní vliv na chod a efektivitu podniků, je v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů stresující vlivy odstranit. Poznámka: I špatná náplň práce je stresorem. Autonomní rámcová dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti Autonomní rámcová dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti byla uzavřena v roce 2007. I tato dohoda nás a zaměstnavatele zavazuje, abychom ji zaváděli. Zjistí-li se, že došlo k obtěžování a násilí, mají být přijata opatření ohledně pachatele nebo pachatelů. Mezi ně mohou patřit opatření od disciplinárního řízení až po propuštění. V zájmu stran je postupovat diskrétně, chránit důstojnost a soukromí. Násilí ubližuje fyzicky i psychicky. Má také negativní vliv na chod a efektivitu podniků, proto je v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů násilí netolerovat a odstraňovat. Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ,
[email protected]
Nejzávažnější vystoupení ke stavu regionálního zdravotnictví přednesl předseda Asociace krajů hejtman Michal Hašek. * Jednala dozorčí rada odborového svazu. 26. dubna – 2. května * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se zúčastnil 5. mise českého zdravotnictví do Izraele jako člen delegace VZP ČR. Mise byla zaměřena na využití informačních technologií ve zdravotnictví a zúčastnila se jí i ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. 26. dubna * Na ústředí OS se připravovaly květnové akce. 27. dubna * Ve Zlíně jednali zástupci odborových organizací a místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková s radní Ing. Hanou Přílezkou. Odboráři se opět domáhali splnění slibu zástupců kraje k vytvoření jednotného systému odměňování zaměstnanců nemocnic zřizovaných Zlínským krajem ve formě 16třídní tabulky a navýšení mezd. Jednání budou pokračovat. 27. a 28. dubna * V Bratislavě se konala již 3. mezinárodní konference k sociálnímu dialogu na téma právo a skutečnost. Konferenci vedla za českou stranu místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková. Místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková se připojila po jednání ve Zlíně. Konference se povedla, a to především jak díky všem přednášejícím z řad odborných pracovníků, tak díky specialistům na kolektivní vyjednávání z řad odborářů. 30. dubna * Místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková se spolu s několika zaměstnanci OS zúčastnila pietní akce položení květin k pamětní desce 1. máje na Střeleckém ostrově. * První máj na brněnském Špilberku spolu s ostatními účastníky oslavila místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková. 3. května * V ústředí svazu se konalo jednání k programu, který bude zpracovávat registr členů odborového svazu. Jednání se účastnila místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková, vedoucí příslušných oddělení OS a především zpracovatelé z firmy ISSA, CZECH s.r.o. 3. a 4. května * Předseda OS dr. Jiří Schlanger
5
stalo se se zúčastnil jednání správní rady VZP ČR. 4. a 5. května * Konference a seminář sekce pracovníků hygienické služby se konaly v Pavlově na Moravě. Na jednání sekce přijal pozvání doc. MUDr. Jaroslav Kříž, hlavní hygienik MUDr. Michael Vít, Ph.D., ředitel ZÚ se sídlem v Brně RNDr. Bohumil Pokorný, CSc. Z důvodu vrcholící volební kampaně se omluvil poslanec Ing. Ludvík Hovorka. Za vedení se akce účastnila místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková, která je garantem sekce za výkonnou radu. 6. května * V Krajské zdravotní, a.s., v Ústí nad Labem se konalo další jednání ke kolektivní smlouvě. Kolektivní smlouva by měla být uzavřena na období 1. 7. 2010 – 30. 6. 2012. Proti současné kolektivní smlouvě je zájmem zaměstnavatele zrušit příspěvky na dovolenou a tyto prostředky převést do fondu na penzijní připojištění zaměstnanců. Návrh zaměstnavatele na nulový nárůst mezd byl povýšen na dvě procenta, ale jednání nejsou ukončena a v současné době si odbory dávají dohromady ekonomické údaje pro jednání. * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se jako člen komise zúčastnil výběrového řízení na funkci ředitele Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci na žádost zaměstnanců. 10. května * Za účasti vedení OS jednala komise pro stanovy odborového svazu. Členové komise projednali došlé připomínky a připravili další materiál pro jednání výkonné rady. * Předseda OS dr. Jiří Schlanger a členové týmu projektu prevence násilí na pracovištích ve zdravotnictví a sociálních službách jednali na ředitelství ZZS hl. m. Prahy o možné účasti ZZS hl. m. Prahy v obdobném projektu pro pražské zaměstnavatele. 11. května * Předseda OS dr. Jiří Schlanger, členové výkonné rady OS Jana Hnyková a Ing. Tomáš Havlásek a Ing. Terezie Kalfusová z ústředí OS se v Brně zúčastnili konference Asociace poskytovatelů sociálních služeb k financování sociálních služeb. Zúčastnilo se 450 lidí a kromě předsedy Schlangera přednášeli mimo jiné prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Pavel Dušek a náměstek ministra MUDr. Marián Hošek.
6
Akce a výhody v privátní podnikové síti T-Mobile pro OS zdravotnictví a sociální péče ČR Akce od 1. ledna 2010 Při uzavření nové účastnické smlouvy s tarifem T30, T160 a Profi 120 včetně jejich HITových variant obdržíte 3 měsíční paušály zdarma. Další výhody: Možnost aktivovat tarifní zvýhodnění Pevná+ za měsíční paušál 1,20 Kč s 20% DPH. Možnost aktivovat tarifní zvýhodnění Víkend+ za 0,35 Kč s 20% DPH. Dále máte možnost si aktivovat k hlasovému telefonnímu číslu tarifní zvýhodnění PPS/PS+ za měsíční paušál 239 Kč s 20% DPH, v rámci kterého získáte 1000 volných minut na volání v rámci privátní podnikové sítě (PPS). Při uzavření účastnické smlouvy máte také možnost získat slevu 1000 Kč včetně DPH na zvýhodněnou cenu mobilního telefonu a notebooku (minimální cena telefonu je 1 Kč včetně DPH). Slevu 1000 Kč si můžete vzít na každé telefonní číslo zařazené v privátní podnikové síti jednou za rok. Novinky Pokud prodlužujete smlouvu na dva roky se
zvýhodněným telefonem a 1000 Kč slevou, můžete se navíc uvázat na minimální měsíční plnění na jeden rok. Toto minimální měsíční plnění může být na 500, 800, 1200 nebo 2300 korun, které se zavazujete každý měsíc po celý rok platit. Díky tomuto závazku můžete mít telefon na prodloužení smlouvy znatelně levnější, podle toho, na jak vysokou částku se rozhodnete zavázat. Nově však T-Mobile zavedl, že toto minimální měsíční plnění se počítá až z ceny po slevě, tedy z ceny, kterou skutečně zaplatíte. Od 1.1. 2010 jsme podepsali novou rámcovou smlouvu, díky které máme až o 50 % levnější tarify a až o 40 % levnější minutové hovorné. Na úkor těmto velkým slevám jsme však museli upustit od 13% slevy na celkovou fakturaci, tudíž se nám o těchto 13 % podražily tarify na internety. V nejbližší době však chystáme vyjednat s T-Mobile i další slevy pro již tak výhodné internety, které jsou oproti standardním cenám T-Mobile již nyní o 40 % levnější. Všechny vaše dotazy vám ráda zodpovím, kontaktujte mě, prosím, na telefonním čísle 737 217 628 nebo na e-mailu
[email protected] Petra HOCHMANOVÁ,
[email protected]
Plénum tripartity se věnovalo revizi krátkodobých opatření ní zlepšující podmínky pro podnikání a investice, ze kterých budou zakázky pro podnikatele a nová pracovní místa. Přes konec formálního mandátu vlády se tripartita sejde znovu 3. června a sociální partneři vyzvali vládu, aby pracovala s perspektivou setrvání do října a předpokladem, že to bude ona, kdo bude 30. září předkládat do Poslanecké sněmovny státní rozpočet na rok 2010. RNDr. Jiří SCHLANGER,
[email protected] Foto Karel Pazderka Poslední zasedání pléna tripartity v době mandátu vlády do doby konání voleb do Poslanecké sněmovny se konalo ve čtvrtek 22. dubna na Úřadu vlády. Bylo věnováno revizi krátkodobých opatření, která tripartita projednala již na předchozím plénu. Odbory a zaměstnavatelé se s vládou shodli a dohodli na prioritách v seznamu opatření, kterých je celkem 38. Jednotlivé tripartitní pracovní skupiny dostaly za úkol dohodnout počátkem května konkrétní řešení pro opatření, která mají prioritu. Jde především o opatře-
Nově do privátní podnikové sítě T-Mobile zřízené pro OS Řada členů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR využívá mobilní telefony se SIM kartami zařazenými do privátní podnikové sítě T-Mobile zřízené pro OS (PPS). Někteří jsou v této síti trvale od samého počátku a mohou odpovědně potvrdit, že volání v PPS je čím dále výhodnější, včetně nákladů na volání na pevné linky, mobily T-Mobile o víkendu apod. Řada členů vybavila mobilními telefony se SIM kartami v PPS celé své rodiny a další rodinné příslušníky, se kterými komunikuje kdykoli a za velmi výhodných podmínek. Řada lidí v důsledku výhodné služby omezila své pevné telefonní linky nebo je úplně nahradila mobilním telefonem se SIM kartou v PPS. Předpokladem pro získání možnosti zakoupit mobilní telefon za velmi výhodné ceny, pořídit si SIM kartu v PPS nebo přejít s již existujícím číslem do PPS bylo doposud uzavření dohody s OS, jejíž součástí bylo ručení základní organizace člena za případné jeho dluhy. V důsledku této skutečnosti řada základních organizací svým členům neumožnila tuto výhodnou službu využívat. Tuto barieru se nám podařilo odstranit jednostranným čestným prohlášením, které nyní bude požadováno místo dosavadní dohody. Specifikou tohoto čestného prohlášení je, že je odstraněno ručení základní organizace za případné dluhy svého člena. Vzhledem k tomu, že jde o čestné prohlášení, je požadováno, aby podpis člena byl pod čestným prohlášením úředně ověřen. Návštěva notáře, advokáta nebo obecního úřadu, kde podpisy úředně ověří, je minimem, které je nutné vykonat pro získání služby, která oproti mnoha jiným způsobům mobilní komunikace šetří dost peněz. Mohu též konstatovat, že z většiny základních organizací nemáme žádnou problematickou odezvu na požadavek podepsat a na centrálu OS odeslat originál čestného prohlášení, které je předpokladem ke vstupu do PPS a případně s tím i získání nového mobilního telefonu za zvýhodněnou cenu a dalších i akčních výhod. Jak tomu však zpravidla bývá, zaznamenali jsme hlasy
nebo e-mailové přípisy, které ukázaly, že ne všichni čestnému prohlášení správně porozuměli. Osobně jsem zaznamenal i názor, že k úpravě čestného prohlášení by měl být svolán mimořádný sjezd odborového svazu. Na rozdíl od mimořádného sjezdu čestné prohlášení žádným mimořádným dokumentem není. Je to listina, kterou člen potvrzuje, že uvedená podepsaná osoba je členem našeho OS a je si vědoma, že musí dodržovat pravidla pro využívání služeb, které má T-Mobile ve všeobecných podmínkách a dalších pravidlech, která OS a T-Mobile dohodly v rámcové smlouvě, která je zde už od 2. 12. 2002. Čestné prohlášení tedy v žádném případě nezhoršuje postavení uživatele SIM karty oproti tomu standardnímu, řekněme individuálnímu uživateli bez podpory OS. Naopak se domnívám, že díky OS je uživatel daleko víc ochráněn před případným vlivem omylů a chyb, případně nepravostí, protože je zde OS se svou autoritou a se svými odborníky, kteří nepřipustí, aby se dělo bezpráví. Na druhé straně čestné prohlášení OS chrání od takových situací, kdy uživatel SIM přestane služby hradit (aniž bych rozebíral všechny objektivní i subjektivní důvody) a jeho dluhy stoupají. Dle rámcové smlouvy tyto dluhy po určité době OS musí uhradit a logicky je bude vymáhat po svém členu, který nedostál svým
závazkům. Pro takový případ jsou v čestném prohlášení uvedeny postupy, které nastanou, pokud dlužník situaci neřeší, nekomunikuje nebo se komunikaci dokonce aktivně vyhýbá. Nemůžeme připustit, aby OS hradil dluhy ze svého. To možné není. Je proto velikým nedorozuměním a nepochopením, pokud někteří členové, a musím říci, že jsou mezi nimi i funkcionáři, nabyli mylný dojem, že podpisem čestného prohlášení se člen vystavuje ohrožení na úrovni lichvářských firem, které půjčují na začátku velmi ochotně peníze a pak dlužníka, kterého do dluhů přivedou i složitými a rafinovanými smluvními podmínkami, stáhnou z kůže. Rámcová smlouva funguje už více jak sedm let a jsem přesvědčen, že OS svou koordinační nebo určitou správní činností, kterou podporuje PPS, doposud nikomu neučinil žádné příkoří. Navíc systém orgánů, včetně těch kontrolních, je natolik rozsáhlý, že by nebylo rozhodně připuštěno řešení nespravedlivé a na úkor člena. Rád bych proto ujistil, že pokud se v čestném prohlášení uvádí odpojení od služeb nebo jejich omezení a to již po sedmi dnech, jde o sedm dní, které nastávají po vyčerpání všech pokusů a řešení v souladu se všeobecnými podmínkami T-Mobile a k tomu navíc naší snahy problém odstranit. Je to instrument, který nastupuje, když dlužník už dluží OS
Odbíjená se překládá na podzim! Milí odbíjenkáři, či volejbalisti. Vzhledem k tomu, že se nám z turnaje, který se měl konat 7. - 9. května 2010 v Blansku, odhlásila polovina družstev, rozhodli jsme se přeložit konání turnaje na podzim. S největší pravděpodobností uděláme oba turnaje, tedy kuželky i odbíjenou, v jednom termínu, a tím je 2. říjen 2010. Bude to Babylon, ale aspoň bude veseleji! Přeji všem sportovcům pěkné léto a pořádně trénujte! Mgr. Ladislav KUCHARSKÝ, kucharský
[email protected]
v důsledku toho, že OS za něj dluh musel uhradit. Že se nelíbí informace o tom, že zažalovaný dluh s sebou nese minimálně sedm tisíc korun nákladů? Ano, je to velmi vysoká suma, pokud jde například o dluh v řádu stokorun, ale je zde uvedena proto, aby si každý uvědomil, že zbytečná a neodůvodněná nečinnost musí vést i k takovým postupům. Možná, že i tato informace omezí dlužníky na úplné minimum, když i nyní po určitých opatřeních je těch neplatičů s delší dobou prodlení již méně než prstů na obou rukou. To je velmi pozitivní a myslíme si, že k tomu i takováto informovanost přispívá. Dalším „kamenem úrazu“ se u některých stala kauce 2000 Kč na šestou a každou další SIM kartu v PPS, pokud se opakovaly v posledním roce problémy s úhradou, tedy pokud se dlužilo. Je to ochrana před tím, aby při větším počtu SIM u jednotlivce (pokud například umožní volat široké rodině) se tento problém s úhradami neprohluboval. Kdo si řádně plní své povinnosti, toho se takový problém netýká. Je však naší povinností chránit centrálu od toho, aby z ní v některých případech dluhy udělaly perníkovou chaloupku. Přistoupili jsme proto ke zpracování vysvětlení, předpokládám že určenému spíše minoritě mezi členy OS, které objasňuje základní prvky čestného prohlášení, jež je předpokladem k využití služeb poskytovaných v PPS T-Mobile zřízené pro OSZSP ČR. Toto vysvětlení i s některými dalšími potřebnými údaji bude k dispozici ke každému formuláři čestného prohlášení, které je třeba vyplnit. Jak je i ve vlastním čestném prohlášení uvedeno, je třeba se v okamžiku vzniku nějaké nejasnosti zeptat, zavolat, zjistit a zajistit si potřebné informace. Věřím, že když si v Bulletinu o výhodách PPS přečtou ti, kteří o PPS toho doposud moc neví, zjistí, že jim tato služba šetří osobní i rodinné finance. A také o to nám v ústředí odborového svazu jde. Žijeme v ekonomicky velmi komplikované a někdy až drsné době. OS v rámci svých možností usiluje, aby se její dopady na vás i tímto způsobem poněkud zmírnily. JUDr. Zdenko LITAVSKÝ, vedoucí hospodářského oddělení ústředí OSZSP ČR
[email protected]
7
Konference a seminář sekce pracovníků hygienické služby Konference a seminář sekce pracovníků hygienické služby OSZSP ČR se konaly ve dnech 4. a 5. května 2010 v malebném prostředí vesnice Pavlov pod Pálavskými vrchy, které nám však díky nabytému programu „zamávaly“ pouze z povzdálí. Akce se zúčastnilo 19 zástupců z 12 odborových organizací celé ČR, a to odborových organizací jak hygienických stanic, tak zdravotních ústavů. Konference Přítomné na konferenci přivítala řídící sekce MUDr. Gacka Slavíková a seznámila přítomné s aktuálním staven činnosti hygienické sekce, která se schází pravidelně 1x měsíčně na ústředí odborového svazu v Praze, řeší aktuální problémy hygienické služby, připravuje program seminářů a konferencí, pomáhá odborářům našeho seskupení. Na konferenci vystoupili významní hosté. Doc. MUDr. Jaroslav Kříž, předseda Redakční rady časopisu Hygiena a člen výboru Společnosti hygieny a komunální medicíny ČLS J. E. Purkyně, vystoupil jako první a přednesl obsáhlý referát o stavu hygienické služby v naší republice. Dle jeho slov i mínění odborné veřejnosti je dnes ignorována platná koncepce oboru hygieny. Činnost hygieny by měla být zaměřena na ochranu zdraví a výkon státní správy, na podporu zdraví, primární prevenci nemoci a problematiku zdravotních rizik. Nekoncepčně, chaoticky a s tendencí jít za hranice zákona o ochraně veřejného zdraví, došlo k rozdělení hygienické služby na hygienické stanice a zdravotní ústavy a následné hektické slučování zdravotních ústavů. Nešťastným krokem se jeví i
Ing. Ivana Břeňková, doc. MUDr. Jaroslav Kříž a RNDr. Bohumil Pokorný
8
náhlá reorganizace až destrukce pracovišť podpory zdraví, která se mohla stát významným prvkem rozvoje primární prevence i zdravotních ústavů. Doc. Kříž poukázal na špatnou komunikaci Ministerstva
Ing. Ivana Břeňková a MUDr. Michal Vít
zdravotnictví s odbornou veřejností při přípravě změn odborné legislativy. S celým přípěvkem se čtenář může seznámit na stránkách odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Sekce – Sekce pracovníků hygienické služby. RNDr. Bohumil Pokorný, CSc., ř editel ZÚ se sídlem v Brně, seznámil přítomné s aktuální situací zdravotních ústavů v ČR. Přestože dne 18. 3. 2010 byla další restrukturalizace ZÚ a KHS ministryní zdravotnictví zastavena, došlo k dohodě a cca 38 zaměstnanců dříve ZÚ Brno – pobočka Jihlava přechází od 1. 5. 2010 pod ZÚ Ostrava. (Poznámka: K pozastavení restrukturalizace ZÚ a KHS došlo na základě hlasování Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na základě podnětu poslanců Výboru pro zdravotnictví, aktivního nátlaku Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, odborné i laické veřejnosti.) Dle slov dr. Pokorného představa pouze dvou ZÚ v rámci celé republiky se jeví jako nedostatečná, vhodnější by bylo 4 až 6 zdravotních ústavů se společným navýšením částky na preventivní péči pro KHS, a tím pádem i pro ZÚ. Náměstek ministryně zdravotnictví a hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít, Ph.D., vystoupil v odpoledních hodinách. Věnoval se stávající situaci jak zdravotních ústavů, tak hygienických stanic. Připomněl historický vývoj hygieny a připustil i možnost, že dělení hygieny na hygienické stanice a ZÚ nebylo zcela nejlepším řešením. Situace hygienické služby bude dále záviset na výsledku voleb. I nadále trval na své vizi: zajištění pouze dvou zdravotních ústavů v rámci ČR s tím, že tyto ZÚ by vykonávaly laboratorní práce a podklady pouze pro KHS - potřeby státního zdravotního dozoru. Z hlediska programů podpory zdraví se hlavní hygienik nebrání spoluúčasti hygienické služby, respektive nastínění problematiky, očekává, že hygienická služba dostane zakázku od státu na sledování zdravotního stavu obyvatelstva a hodnocení zdravotních rizik vzniku civilizačních chorob v naší republice.
doc. MUDr. Jaroslav Kříž, RNDr. Bohumil Pokorný a MUDr. Gacka Slavíková
Po vystoupení hostů konference následovala bouřlivá diskuze. Pochvalu vzbudilo konstatování místopředsedkyně OSZSP ČR Ing. Ivany Břeňkové, aby hlavní hygienik společně s odborníky naopak ukázal vládě ČR cestu a řešení naléhavých problematik v prevenci neinfekčních chorob. Tedy, že zakázku by státu měla naopak dát hygiena. Seminář Po konferenci následoval seminář sekce pracovníků hygienické služby, který pak pokračo-
val i 5. května 2010. Místopředsedkyně odborového svazu Ing. Ivana Břeňková přítomné podrobně seznámila s činností výkonné rady odborového svazu a také s prací ostatních odborových sekcí. Nastínila rovněž další plánované akce svazu. Omluvila také poslance Ludvíka Hovorku (KDUČL), který se semináře nemohl účastnit, ale jeho praktická podpora hygienické služby ve Výboru PSP pro zdravotnictví trvá i nadále. Byli jsme seznámeni s novým katalogem prací, který bude pla-
JUDr. Zuzana Chudobová a MUDr. Gacka Slavíková
tit od 1. 7. 2010. Dále jsme byli upozorněni na jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 18. 5. 2010, kde na programu bude nastíněna problematika zdravotnictví, včetně hygienické služby. Ing.Ivanka Břeňková vyzvala přítomné, aby se aktivně účastnili krajských konferencí, na kterých budou voleni delegáti sjezdu, členové krajských rad, členové výkonné rady a členové dozorčí rady. Na semináři zazněly odborné referáty JUDr. Zuzany Chudobové na téma Kolektivní vyjednávání, struktura svazu. Další referát a diskuze se věnovaly problematice přípravy nových stanov stavu. Diskuze opět byla obsáhlá a plodná. Všichni účastnici vyjádřili velké uspokojení nejen nad vlastní vysokou úrovní odborného programu obou akcí a technickým zajištěním, ale také nad otevřeností a možností mluvit konkrétně s jednotlivými přednášejícími a, troufněme si říci, snad i bez obav, jakou reakci jejich diskuze přinese. Kde jinde než na odborové půdě by zaměstnanci měli cítit pocit bezpečí a snahu odborů se jich problémy zabývat. Zde bych si dovolila něco málo „agitace“. Přijďte mezi nás, a staňte se odboráři, jak vy z hygienických stanic, tak i vy ze zdravotních ústavů. Jak se říká, víc hlav, víc rozumu. A určitě větší váha a síla při vyjednávání. Preventivní medicína na první pohled nepůsobí jako výborný obchodní artikl. Co nám pomohou veškeré vymoženosti a nabídky moderního světa, když společnost bude zahlcena civilizačními chorobami, o odbornosti bude rozhodovat malá neodborná skupina lidí. Proto je třeba spojit své síly a zaměřit se na původní poslání hygieny, tedy na ochranu a podporu veřejného zdraví. MVDr. Zuzana BARTOŠOVÁ, členka pracovní skupiny výboru sekce PHS a předsedkyně MO OSZSP ČR KHS OL ÚP Přerov, Olomouc, Prostějov Foto Ivana Břeňková a Ladislav Kucharský
9
Od členství k vedení - výzva pro ženy nejen v odborech Zapomeňte na Čínu, Indii nebo internet - ekonomický růst musí být řízen ženami Ve dnech 11. a 12. března se v Lucemburku konala konference pořádaná Evropskou odborovou konfederací. Konference byla součástí probíhajícího projektu ke zlepšení postavení žen v odborech především v kolektivním vyjednávání a sociálním dialogu. Z Evropy se zúčastnilo 80 odborářek a já měla možnost, jako jediná z Česka, zařadit se do tohoto exkluzivního klubu. Konferenci zahájila bývalá předsedkyně výboru žen Evropské odborové konfederace (ETUC) paní Viviane Georgen, přivítala účastnice také jménem lucemburských odborových organizací. Viviane předložila obecná data: v odborech je 45 % žen, na vedoucích pozicích odborů pouze 7 %. Evropská komise tlačí na řešení zásadních problémů žen, především na snížení a odstranění rozdílu v odměňování žen. Ženy by měly využít svého dne 8. března a ptát se zodpovědných institucí, jak se snižuje rozdíl v odměňování žen a mužů za stejnou práci! Po oficiálním zahájení se ujal slova ministr práce Lucemburska Nicolas Schmit. Ministrův projev byl jasný, vstřícný, bez populistických vytáček. Ministr se zeptal, zda jsou odbory v otázce zastoupení žen odlišné od zbytku společnosti. Připomněl, že je tomu 100 let, co si ženy dobyly svoji pozici, ale na vedoucích místech je jich stále málo, v představenstev podniků je jich pouze cca 7 %. Také v Lucembursku existuje nerovnost mezi muži a ženami, ženy pobírají na stejných pozicích o 15 – 20 % nižší mzdu proti mužům. V Norsku byly nastaveny povinné podíly zastoupení žen v řídících funkcích, což zvýšilo počet žen. Mimochodem o otázce kvót se diskutovalo po celou dobu konference a názory na uplatnění jsou různé. Ministr se dále zabýval otázkou, jak získat a dostat ženy do vedoucích funkcí. Ženy jsou vzdělané, studují, ale je zde bariéra. Moc je nutné feminizovat. Ministr si položil otázku, co je dnešní krize? Někdo říká, že je to krize mladých mužů, kteří byli posazeni do odpovědných, vysokých funkcí, ale nemají zkušenosti. Aby ženy měly stejné šance na povýšení, musí se navzájem respektovat.
10
Ministr zmínil Chartu Evropské odborové konfederace k prosazování rovných příležitostí žen a mužů, která byla přijata už v roce 2007. Jedním z článků je zlepšit roli žen a zajistit zviditelnění ve všech strukturách EOK. Ministr sdělil, že by bylo dobré mít takovou chartu pro celou společnost. V panelu žen, které jsou na vysokých pozicích, jsem měla tu čest sdělit informace o práci odborářů a odborářek v České republice. Zastoupila jsem Českomoravskou konfederaci odborových svazů, jako hlavní otázky a úkoly jsem uvedla nutnost odstranit rozdíly v odměňování, sladění rodinného a pracovního života a zapojení žen do rozhodovacích procesů. Se mnou se panelu zúčastnila Evie Roos, šéfka úseku rozvoje
brání dostat se na vyšší pozice. Ženy je nutné zviditelnit, vychovávat je k tomu, aby se nebály
Plakát ilustrující postup žen: mnoho překážek, žádná pomoc postupu, řízení, rozhodování a jak řekl i ministr – moci. Musí se vytvořit partnerské vztahy, vybudovat sítě. Co se týká kvót, nedošlo ke shodě, ale je to nej-
Účastnice jednání – vepředu slovenské kolegyně lidských zdrojů ze Španělska. Popsala úplně přesně problémy žen, které se dostanou do vyšších funkcí, ale společnost je často dovede k tomu, že z těchto funkcí odejdou. Obě jsme upozornily na špatné stereotypy a absenci ženské solidarity. Při práci ve skupinách ženy diskutovaly o tom, jak rozbít to pomyslné sklo, které ženám
dostanou na vyšší posty, ale pak z nějakého důvodu z těchto pozic odcházejí. Proč? Protože ne-
jednodušší cesta, jak schopné ženy vytáhnout na řídící pozice. Paní Mirella Visser představila svou knihu Cesta k vrcholu. Sdělila několik svých poznatků a závěrů z vedoucích funkcí. Muži jsou dobrými lídry, pokud jsou to empatické osoby a mají v sobě kousek ženskosti, a ženy jsou dobrými lídry, pokud mají v sobě něco mužského. Ženy se
mají takovou síť a solidaritu, jakou mají muži. Mirella poukázala na skutečnost, že mladé ženy studují, v práci se dále vzdělávají, procházejí všemi možnými kurzy, a tak se chtějí dostat k úplné dokonalosti. A až budou dokonalé, troufnou si na vedoucí funkci. Muži to takto nemají, ti jdou na vedoucí funkci - a pak se uvidí. Pokud se ženy soustředí pouze na dokonalost, uteče jim kariérový postup. Ženy se musí smířit s tím, že se práce deleguje, že nemusí vše vykonávat, ale delegovat a kontrolovat. Ženy by se měly přestat bát moci a neměly by ji vidět jako něco, co vede k aroganci. Naopak! Moc by si měly užívat, brát ji jako svého přítele a využít ji k tomu, aby prosadily své představy o chodu podniku. Mirella sdělila ještě další postupy, které by ženy měly využít při své cestě vzhůru, a zakončila své vystoupení zajímavým názorem: Ve společnosti se hledá cesta z krize a často se cituje rčení: Zapomeňte Čínu, Indii, internet - ekonomický růst musí být řízen ženami. Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ,
[email protected] Foto autorka
Středočeská tripartita jednala o situaci v kraji Sociální dialog vedený na všech úrovních je základním kamenem práce odboráře. Vyjednáváme se zaměstnavateli, se zřizovateli, se zástupci krajů, s vládou. V pondělí 19. dubna rokovali na krajské tripartitě středočeští odboráři. Program byl obsáhlý a jednání za účasti hejtmana MUDr. Davida Ratha trvalo poměrně dlouho. Na druhou stranu je nutno říci, že jednání bylo velmi vstřícné, otevřené a v příjemné atmosféře. Zástupci kraje informovali zaměstnavatele a odbory o podpoře podnikatelského sektoru v zemědělství, o podpoře učňovského školství, o vývoji nezaměstnanosti, o rozpočtu Středočeského kraje a také o situaci v sociálních službách a ve zdravotnictví. Informace ke zdravotnictví byla poměrně krátká a skládala se ze dvou částí. Tou první bylo konstatování, že Ministerstvo zdravotnictví se stále nevyjádřilo k zápisu nemocnic Středočeského kraje jako veřejných ne-
ziskových zdravotnických zařízení. Kraj podnikl určité právní kroky a podá na ministerstvo žalobu. Další informace byla zaměřená na investice v nemocnicích. K sociálním službám se účastníci dostali téměř v závěru. Zde jsme slyšeli notoricky známé skutečnosti. Peněz je málo, chybějí prostředky, sociální služby tento rok jen přežívají. Na všechny projednávané body samozřejmě navazovala bohatá diskuze. Odboráři apelovali na zástupce kraje, aby jim kraj vzhledem ke krátkým časovým úsekům, kdy se problémy společně projednávají, zajistil možnost hlubšího projednání ožehavých témat, a to prostřednictvím jejich účasti v jednotlivých komisích, které kraj zřizuje. K požadavku odborů se připojili i zaměstnavatelé a zástupci kraje přislíbili, že se tímto požadavkem budou zabývat. Dagmar ŽITNÍKOVÁ,
[email protected]
Nové předpisy BOZP a požární ochrany V částce č. 26 Sbírky zákonů byla pod číslem 73 publikována Vyhláška o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních). Tento předpis nahrazuje s účinností od 1. června tohoto roku vyhlášku č. 20/1979 Sb., ve znění předpisů pozdějších. Zatím se neodvažujeme tuto novou vyhlášku komentovat, neboť obsahuje řadu nejasností a výkladových problémů. Víme, že na Ministerstvo práce a sociálních věcí, jakožto garanční ministerstvo, se snesla sprška dotazů, podle odpovědi ministra připravuje TIČR (Technická inspekce ČR) výklad. V částce č. 34 vyšlo pod č. 91 Nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. O jeho přípravě a obsahu jsme obšírně informovali v jednom z předchozích čísel Bulletinu. Nařízení je účinné od ledna 2011 a nahrazuje dřívější vyhlášku č. 111/1981 Sb. Zbyněk MORAVEC, inspektor BOZP
[email protected]
Ach ten jazyk český
Pardubická KR jednala s hejtmanem a radní pro zdravotnictví
Čeština je krásný a bohatý jazyk. Jsem kovaná Hanačka duší, jazykem a hlavně tělem. Slyším i vidím, jak se stírají rozdíly v řeči mezi regiony a vše nahrazuje obecná čeština z rádia i televize, i když někteří komentátoři by se měli vrátit do školních lavic. Možná, že ve škole hodně chyběli. Mám totiž pocit, že za chvíli všichni budeme chodit na čumendu, která bude trvat hoďku a vejlety po vokolí budou to nejlepší, co nás může potkat. Takto se můžeme bavit ve slangu. Ale když z Ministerstva zdravotnictví je poslána vyhláška k připomínkovému řízení, kde se mění paragrafy a tyto se neruší, ale zrušují, tak to mě opravdu vzruší. Již i na Ministerstvu zdravotnictví máme obroditele českého jazyka. Zkrátka češtin je můj kobyl. Jsem ráda, že si na naší Hané můžu, i když nespisovně, zanadávat. S pozdravem tož dobře došli a polepšeme se v písemném i rétorickém projevu. Jaroslava DOLEŽELOVÁ, Kroměřížská nemocnice a.s.
[email protected]
Dne 4. května 2010 se krajské radě Pardubického kraje podavčetně legislativní podpory. Jen řilo vyjednat (jako každoročně) setkání s hejtmanem Mgr. Radko smlouvy s dalšími organizacemi Martínkem a radní pro zdravotnictví Mgr. Markétou Taubev nemocnici, kudy odtéká mnorovou. Otázky jsme zaslali předem a přímo při jednání rozšířili a ho peněz, jsou pro kraj tvrdým přednesli konkrétní požadavky. Paní radní jsme požádali o vyoříškem. tvoření zápisu. Na dotaz členky krajské rady kaři). K nastíněné situaci v noHejtman přislíbil dvouprohejtman odpověděl, jak si poravelizacích a návrzích budoucí centní navýšení mezd zdravotdil se společností Multiscan, koncepce sociální péče uvedla nických pracovníků kraje pro která koupila část naší nemocniregionální pracovnice Květoslarok 2011. Podněty (služby LSPP ce. Sám uvedl, že jsme mohli va Boháčková rozbor ředitele a diskriminace starších sester při sledovat, jak byl očerňován v tiszařízení sociální péče, člena platovém ohodnocení) přijal a ku. výkonné rady odborového svazajistí okamžité prošetření. Na závěr jednání se rozvinula zu. Paní radní Tauberová přislíbiširoká diskuze. Popřáli jsme si Jinak situace s poplatky a přela, že zajistí účast zástupce oboustranně hodně sil. vodem nemocnic na nezisková OSZSP ČR ve zdravotním výbozařízeni je stále stejná. V situaci, ru, i když toto bylo výborem odIvana BUREŠOVÁ, kterou pan hejtman obdržel, se hlasováno negativně. Přizvání předsedkyně KR OSZSP musí postupovat krok po kroku, našeho zástupce dá za úkol předČR Pardubického kraje sedovi komise. Vysvětlila též situaci zastoupení jednotlivých Členové Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR stran a upozornila, že s ohledem v Psychiatrické léčebně v Kroměříži děkují za seminář Minimum odna úspory je navrhováno výbor borového funkcionáře, který se konal v Brně dne 7. 4. 2010. Poznatky zeštíhlit. ze semináře jsme pracovníkům v Psychiatrické léčebně v Kroměříži Hejtman sám upozornil na dalpředali. Do budoucna bychom uvítali například půldenní školení ší nedostatky například v sociálBOZP za účasti inspektorů bezpečnosti práce (např. Ing. Petr ní péči (domov důchodců s naKopečný). prosto neodpovídajícími podDěkujeme. Jan REMEŠ, Petr HŘIBŇÁK mínkami, na které upozornili lé-
Poděkování za seminář
11
Porada předsedů odborových organizací se zástupci OS - České Budějovice 11. 3. 2010 Na pravidelných jednáních krajské rady podává každý člen informaci ze svého úseku práce. Krajská rada tak má informace o situaci v nemocnicích, v záchranné službě, v sociálních službách, v lázních, v hygienické službě a ve zdravotních ústavech v našem kraji. Jednání se konají za účasti regionálního pracovníka Václava Matouška, který informuje o aktuálním dění jak ve svazu, tak v jiných ZO. Informace o jednáních výkonné rady odborového svazu předává člen výkonné rady Mgr. Lubomír Francl, který je současně členem krajské rady Jihočeského kraje. Několikrát do roka se krajská rada schází s náměstkyní pro zdravotnictví Jihočeského kraje Mgr. Ivanou Stráskou, která poskytuje informace o situaci ve zdravotnictví v kraji jak z hlediska rozvoje služeb, tak finančního zajištění. V uplynulém období byla důležitým tématem situace v nemocnici v Dačicích. Přesto, že v té době neměla tato nemocnice odborovou organizaci, byla pozvána zástupkyně zaměstnanců této nemocnice, aby se účastnila jednání. Nemocnice měla značné finanční problémy a zaměstnanci byli dlouhodobě vystaveni existenční nejistotě. Krajský úřad situaci řešil a dle sdělení Mgr. Stráské je nemocnice pomocí dotace Jihočeského kraje stabilizována se základní zdravotní péčí. Obtížná situace v kraji je také v nemocnici v Prachaticích, je zde nedostatečné personální zajištění v kategorii lékařů. Jedna členka krajské rady je pravidelně zvána na jednání komise pro zdravotní a sociální péči Krajského úřadu v Českých Budějovicích. Podle jejího sdělení má kraj v investičním plánu vybavit záchrannou službu Jihočeského kraje novými vozidly, dostavět dispečink v Českých Budějovicích a dovybavit ZZS defibrilátory a infúzními sety. Pro psychiatrickou léčebnu ve Lnářích chce kraj využít jednu budovu v nemocnici ve Strakonicích nebo v Dačicích. V investičním plánu je také zahrnuta výstavba domova důchodců v Bechyni, přestavba domova důchodců v Dobré Vodě, vybudování dopravního systému v DOZP Zběšičky, výměna oken a vybudování kotelny v domově důchodců v Českých Velenicích, vybudování půdní vestavby v domově důchodců v Kaplici a má se rekonstruovat a modernizovat centrum Borovka v Jindřichově Hradci. V nemocnici v Táboře by měla být modernizována jednotka
12
intenzivní péče. V nemocnicích v Táboře, v Českém Krumlově, ve Strakonicích a v Prachaticích a v poliklinice a dětské poliklinice v Jindřichově Hradci by mělo být dosaženo snížení energetické náročnosti provozů. Pro nemocnici v Dačicích je připraven kraj vyplatit vyrovnávací platby. Krajská rada je prostřednictvím svého člena ve spolupráci s Regionální radou odborových svazů Jihočeského kraje. Jihočeská RROS doznala v průběhu roku 2009 několika personálních změn v souvislosti se změnami delegací jednotlivých OS. Na svých jednáních se zabývala pravidelnými informacemi nejen z působení jednotlivých odborových svazů v regionu, ale i přenosem informací z ČMKOS. K jejich přenosu výraznou měrou přispělo pravidelné zasílání z centra ČMKOS. V roce 2009 se sešla na sedmi jednáních, zápisy z jednání jsou pravidelně zasílány ČMKOS. První jednání RROS v roce 2009 bylo věnováno otázkám z oblasti pracovněprávních vztahů a BOZP. RROS se setkává na půdě Oblastního inspektorátu práce (OIP) pro jižní Čechy a Vysočinu s hlavním inspektorem Ing. Vl. Tomanem, kde kromě zhodnocení vývoje v předcházejícím roce diskutuje o prioritách hodných pozornosti v roce nadcházejícím. Spolupráce s OIP tímto však nekončí, pravidelná komunikace RROS s OIP i jejích jednotlivých členů v případě potřeby probíhá v podstatě po celý rok. Završením více jak půlročního snažení RROS bylo založení jihočeské krajské tripartity, jejíž ustavující zasedání se konalo 17. 5. 2009. To, kromě ustavujících dokumentů, vytýčilo základní principy spolupráce, ke které RROS zpracovala a předala podněty k aktuálním aktivitám tripartity (Rady hospodářské a sociální dohody Jihočeského
kraje). Nutno přiznat, že odborářská představa o fungování jihočeské tripartity se od skutečnosti velmi liší. Tato tripartita se v roce 2009 sešla pouze 2x, její orgán – Rada pro rozvoj lidských zdrojů (kam byli delego-
spolupráce na úrovni Meziregionální odborové rady Dunaj ~ Vltava. Jedním z výstupů této spolupráce je společný projekt 15+/50+ AT CZ s cílem Rozšiřování a zlepšování profesních a pracovních šancí a
váni tři zástupci za odbory) – byla svolána ke svému prvnímu jednání až v závěru roku 2009. V rámci komunikace s hornorakouskými kolegy pokračovala
podmínek mladých a starších zaměstnanců v jižních Čechách a Horním Rakousku. Projekt byl schválen v polovině roku 2009 na období 2009 - 2011.
RROS pokračovala ve spolupráci s RPC PZ v Českých Budějovicích na realizaci úkolů vyplývajících z projektu Posilování sociálního dialogu. V rámci tohoto projektu byla v Českých Budějovicích pořádána i dvě setkání sociálních partnerů k diskusi na téma, jež je obsaženo v samotném názvu projektu. Na rok 2010 byl vypracován plán aktivit RROS Jihočeského kraje: Jedním z hlavních úkolů je spolupráce na úrovni RHSD Jihočeského kraje, která byla založena v roce 2009. Jejím pracovním orgánem je Rada pro rozvoj lidských zdrojů, ve které má Jihočeská RROS tři členy. Z pohledu odborů by se měla zabývat celou škálou otázek zejména z oblastí trhu práce, pracovních příležitostí, sociální, zdravotní, školského systému a dopravní obslužnosti. Jako problematické spatřuje RROS přístup strany zaměstnavatelů jihočeské tripartitě, který není na úrovni, jež by si práce této tripartity zasluhovala. Bude pokračovat spolupráce s Oblastním inspektorátem práce, se kterým pravidelně RROS komunikuje a v případě potřeby řeší jednotlivé případy z oblastí pracovního práva a BOZP. V oblasti mezinárodní bude pokračovat spolupráce zahájená v roce 2009 na realizaci projektu 15+/50+ AT CZ, který se zabývá rozšiřováním a zlepšováním profesních a pracovních šancí a podmínek mladých a starších zaměstnanců v jižních Čechách a Horním Rakousku. Pokračovat bude i spolupráce na úrovni MEROR Dunaj ~ Vltava. Jihočeská RROS bude dále pokračovat v účasti na úkolech plynoucích z realizace projektu Posilování sociálního dialogu, v jehož rámci pracuje jihočeské Regionální poradenské centrum v Českých Budějovicích. Ing. Jitka PILLEROVÁ, předsedkyně KR OSZSP ČR Jihočeského kraje Foto Radka Sokolová Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Krajské rady – KR Jihočeského kraje
Porada předsedů odborových organizací se zástupci OS – Královéhradecký kraj 31. 3. 2010 Krajská rada Královéhradeckého kraje se na svých pravidelných jednáních zabývá problémy ve zdravotnických zařízení a ústavech sociální péče. Jedná se z větší části o organizace přímo řízené Královéhradeckým krajem. V oblasti sociální jsme s pogu. A tak jedinou skupinou bez těšením zaznamenali ukončení navýšení jsou nezdravotničtí transformačních kroků, které pracovníci, kteří by neměli doměly vytvořit z ústavů sociální stat nic. Je sice krásné, že nás péče a domovů důchodců akcizodpovědní pracovníci na kraji ové nebo obecně prospěšné společnosti bez přímé návaznosti na rozpočet kraje. Ale jaké jsou další plány v této oblasti a zda existuje nějaká koncepce rozvoje, o tom jsme prozatím nebyli odpovědnými představiteli kraje informováni. V posledních měsících se naše krajská rada velmi intenzivně zajímala o zařazování zdravotních sester, pracujících v ÚSP, do odpovídajících tříd. Přímo na ředitele jednotlivých zařízení jsme se obrátili dopisem, jak je u nich dodržována vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Reakce na náš dopis byla velmi sporadická a v jednom případě velmi arogantní. Od některých zaměstnanců ÚSP – nezdravotníků se ozývají hlasy, proč se zajímáme jen o platy sester. My se pouze snažíme přimět vedení ÚSP, aby se dodržovala aktuálně platná nařízení. Je proto smutné, že u nás platí zákony a vyhlášky napsané tak nejasně, že si je každý může vykládat úplně jinak. chápou a rozumějí našim požaV oblasti zdravotnictví se nadavkům, ale peníze prostě dát še krajská rada snaží koordinonemohou. Tento postup se nám vat jednotný postup nemocnic však jeví jako diskriminační vůpři vyjednávání kolektivní
smlouvy s vedením zdravotnického holdingu. Pro rok 2010 je domluven nárůst platů pro SZP po náročných jednání přímo s hejtmanem, lékaři si dohodli navýšení plateb za pohotovostní služby s vedením holdin-
či jedné skupině zaměstnanců. Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, který sdružuje všechny bývalé okresní nemocnice, byl částečně „odpolitizován“, pozitivním krůčkem je jmenování ředitelů jednotli-
vých nemocnic do představenstva této a.s. Krajští politici však stále nepochopitelně vyhazují peníze a zadávají externím firmám nesmyslné audity nebo přípravy různých optimalizačních projektů. Výstupy těchto firem však vypadají krásně jen na papíru.
V našem kraji vázne spolupráce s regionální radou ČMKOS. Náš zástupce není ani členem krajské tripartity. Vzhledem k tomu, že je kraj zřizovatelem většiny zařízení, kde jsou zaměstnáni naši členové, je to veliká škoda. Na příští konferenci se budou konat volby do nové krajské rady. V té současné jsou zástupci nemocnic a ústavů sociální péče. Trošku nám chybějí informace o problematice dalších oblastí, například záchranné služby nebo hygieny. Ing. Petr VANÍK, předseda KR OSZSP ČR Královéhradeckého kraje Foto Radka Sokolová Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Krajské rady – KR Královéhradeckého kraje
13
Porada předsedů odborových organizací se zástupci OS – Liberec 16. 3. 2010 Protože od našeho posledního setkání, které se konalo na podzim roku 2009, uběhlo poměrně málo času, bude i má zpráva o činnosti krajské rady stručná. Všichni znáte složení krajské rady Libereckého kraje, scházíme se pravidelně 1x měsíčně, abychom se vzájemně informovali o situaci a problémech ve zdravotnictví a sociální péči.
bude týkat nemocnice v České Lípě a organizaci vyplňování a navrácení dotazníků budu mít na starost já. Krajská rada chystá na 6. dubna 2010 kulatý stůl s představi-
vykazování na VZP. Střednědobý plán a jeho aktualizace je součástí i webových stránek odboru sociálních věcí a problematiky menšin. Je důležitý a schválený Radou kraje jako do-
teli Libereckého kraje na téma „Vývoj a perspektiva v sociálních službách v kraji“. Pokud se nám tato akce zdaří, chtěli bychom v budoucnu podobně zorganizovat besedu i ke zdravotnictví v kraji. Podrobná a jistě delší zpráva o naší činnosti bude podána na podzimní krajské konferenci, protože nám končí funkční období a bude se volit nová krajská rada. Ve zdravotnictví problémy jistě jsou, ale tíživější je nyní situace v sociálních službách. O tom bude informovat Jana Hnyková. Miluše VÁŇOVÁ, předsedkyně KR OSZSP ČR Libereckého kraje
kument, který určuje rozvoj sociálních služeb v budoucnu v našem kraji. Nás nejvíce zaráží transformace všech ústavů sociální péče a také domovu důchodců. Otázka financování sociálních služeb v Libereckém kraji je velmi těžká, neboť některým zařízením v kraji nebyla schválená dotace MPSV v plné výši, a tak se musí odvolat a stále žít v nejistotě. K práci v RROS Libereckého kraje mohu jen dodat, že máme 19. března jednání. Z programu vyplývá, že bude obnovena krajská tripartita a budou zvolení zástupci do nové tripartity a budeme se zabývat sjezdem ČMKOS. Jako členka výkonné rady vás chci vyzvat, abyste k předsjezdovým materiálům v jednotlivých základních organizacích přistupovali aktivně, abyste se jimi zabývali a sdělili své připomínky, a to především ke stanovám našeho odborového svazu. Jana HNYKOVÁ, místopředsedkyně KR OSZSP ČR Libereckého kraje
[email protected] Foto Radka Sokolová Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Krajské rady – KR Libereckého kraje
V lednu letošního roku výjimečně schůze krajské rady nebyla, protože celou republiku zasáhla sněhová kalamita a na termín schůze krajské rady bylo přesunuto jednání výkonné rady. Tudíž jsme schůzi posunuli až na únor, konkrétně na 2. 2. 2010. Březnová schůze bude následovat dnes po skončení této porady. Krajská rada Libereckého kraje je zapojena do projektu „Dobrá práce“, kterého se účastní kromě Libereckého kraje i Ústecký a Jihočeský kraj a kolegové z Polska, Rakouska a Německa. Poslední konference byla v Německu v Bautzenu a
Sociální služby
byl o ní podrobný článek v Bulletinu. Součástí tohoto projektu bude i studie, kterou zpracovává olomoucká Univerzita Palackého. Pro studii bude třeba
14
vyplnit anonymní dotazníky, které budou do vybraných zdravotnických zařízení distribuovány v květnu tohoto roku. U nás v Libereckém kraji se to
Krajská rada v Libereckém kraji rozhodla, že 6. dubna 2010 uspořádáme kulatý stůl k sociálním službám za účasti představitelů kraje, sociálního výboru, poslanců, zástupce APSS ČR a zástupců VZP. Chtěli bychom zde probrat otázky k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2009-2013 a k jeho aktualizaci, dále financování sociálních služeb, poskytování nepřetržité ošetřovatelské péče v Jedličkově ústavu v Liberci a
Porada předsedů odborových organizací se zástupci OS – Ostrava 24. 3. 2010 Vážení přátelé, byla jsem oslovena, abych informovala v Bulletinu o činnosti krajské rady Moravskoslezského kraje. Jak jistě všichni víte, v současné době jsou největší problémy u zaměstnanců v sociálních službách, a to napříč celou republikou. Stále dochází k přeřazování zdravotnických i pedagogických pracovníků na pracovníky v sociální péči, což znamená kromě jiného i velký pokles platu. Stále častěji dochází na pracoTo jsem tehdy ještě netušila, vištích spadajících pod sociální že to je jen slabý odvar toho, co služby k šikaně na pracovišti. čeká mě na jednání zdravotního Jeden z těchto případů se movýboru. Paní předsedkyně měla mentálně snažíme s velkou pozpoždění, proto jednání zahájil mocí místopředsedkyně Dáši Žitníkové řešit se zřizovatelem, což je město Ostrava, i my. Prozatím jsme v patové situaci. Možná si pamatujete, jak jsem ve svém minulém článku psala o tom, jak těžké je dostat se na jednání sociální a zdravotní komise při KÚ, a je jedno, jestli tam sedí členové ODS, nebo KSČM a ČSSD. Ráda bych se s vámi podělila o to, jak naše první a prozatím i poslední návštěvy na těchto výborech dopadly. Po častých urgencích dokonce až přes hejtmana Moravskoslezského kraje byla naše členka Andrea Babišová pozvána na jednání sociálního výboru. Vzhledem k tomu, že z vážných důvodů se v daném termínu nemohla jednání zúčastnit, nahradila ji, a to velice fundovaně, regionální pracovnice odborového svazu Miroslava Drobná. Ta se opravdu zodpovědně na schůzku připravila. Její zpráva o průběhu jednání mě doslova šokovala. Jednotliví členové výboru se jí snažili různými a často i záludnými otázkami dokázat, že vlastně odbory jim nemají co říci, že jsou neinformované, neznalé věcí a zákonů. Zde však narazili. Sezení ukončili s tím, že tedy až bude zase nějaké jednání výboru na KÚ - jinak mají výjezdní - tak nás zase pozvou.
náměstek hejtmana pro zdravotnictví Ing. Konečný, a to bodem 3 - restrukturalizace zdravotnictví v kraji (bod 1 bylo zahájení, bod 2 moje prezentace). Zcela zapomněl, že mě má představit. Pak se dostavila předsedkyně, ta mě tedy představila a zároveň mě informovala, že ne všichni členové výboru moji přítomnost schvalují a že si vlastně ani neumí představit, v čem by měla
ka – technická připomínka. Bylo prý odhlasováno, že zástupce odborů se zúčastní jen tak dlouho, jak dlouho se budou věci týkat odborů, pak odejde. Ať už tedy odejdu. Tak jsem se zvedla a odešla. Tak skončilo mé účinkování na zdravotním výboru. Závěr si udělejte sami. Myslím si, že to byla moje první a zároveň poslední návštěva tohoto „spolku“ odborníků.
spolupráce s odbory spočívat. Snažila jsem se přítomným vysvětlit, že naše informace ze zařízení, která zřizuje kraj, jsou velmi podrobné a možná i zcela jiné a na jiné úrovni, než má výbor, že náš předseda je členem správní rady největší zdravotní pojišťovny u nás atd. Čekala jsem smršť otázek, kterými mě členové zahrnou. Ale mýlila jsem se. Po chvíli trapného ticha se objevila nad hlavou jedné členky výboru ru-
Doufám, že vám nebude vadit, že jsem svůj článek pojala trochu jinak a že se u něj pobavíte i zamyslíte, zvláště teď, před volbami. Vladimíra BUČKOVÁ, předsedkyně KR OSZSP ČR Moravskoslezského kraje Foto Radka Sokolová Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Krajské rady – KR Moravskoslezského kraje
15
Antidiskriminační zákon po třičtvrtě roce od nabytí své účinnosti Z pohledu právní pomoci poskytované Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR (dále jen „odborový svaz“) v posledních letech se ukazuje, že „prim“ hrají především žádosti členů o zastupování ve sporech o neplatnost rozvázání pracovního poměru a dále spory o doplacení mzdových/platových nároků a také spory o odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Nezřídka se ovšem také objevují žádosti členů o zatupování v tzv. diskriminačních sporech, kdy zaměstnanec a současně člen odborového svazu se v zaměstnání cítí být diskriminován, a to často nejen např. z důvodu věku, ale právě pro své působení v odborech. I z těchto důvodů je namístě pokusit se objasnit některé první zkušenosti a souvislosti s tzv. novým antidiskriminačním zákonem, který vstoupil v účinnost dnem 1. 9. 2009 a od něhož se právě z hlediska ochrany před diskriminací v zaměstnání mnohé očekávalo, leč ukazuje se, že z pohledu zaměstnanců tato očekávání byla patrně příliš vysoká. Tento pro praxi stále nový zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 198/2009 Sb. a jeho přesný název zní: „o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů“. Aktuální text (nejen) tohoto zákona je snadno do stupný např. i prostřednictvím internetu, a to mimo jiné na portálu veřejné správy na stránkách www.portal.gov.cz rubrika Zákony. Vymahatelnost práva a výsledky inspekce práce Je obecně známo, že vymahatelnost práva na rovné pracovní podmínky, práva na rovné zacházení v oblasti odměňování atd. se dlouhodobě jeví jako velice složitá a tomu přirozeně odpovídá i praxe českých inspektorátů práce a rovněž tuzemská (nikoli však zahraniční!) soudní praxe. Například podle poslední veřejně dostupné Zprávy o činnosti státního úřadu inspekce práce za rok 2009 z března letošního roku (viz. www.suip.cz rubrika „Zprávy o činnosti“) bylo na celém území celé ČR ze strany inspektorátů práce v roce 2009 zjištěno pouhých 95 porušení zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti rovného zacházení se zaměstnanci, zatímco naopak největší počet porušení – a sice 7007 – byl zjištěn na úse-
16
ku vzniku, změn a skončení pracovního poměru (45 % z celkového počtu všech zjištěných porušení); v oblasti odměňování zaměstnanců, práce přesčas, práce o sobotách a nedělích, poskytování příplatků za práci, srážek ze mzdy bylo zjištěno 5150 porušení (33 %); v oblasti pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců to bylo 2251 (14 %). Ačkoli každá statistika je svým způsobem „výkladově ošidná“ a v daném případě nelze srovnávat toliko absolutní čísla, zvláště když intenzita zjištěných porušení patrně byla dosti odlišná a jednotlivé případy velmi různorodé, tak samotný fakt, že objektivizovaná porušení zjištěná inspekcí práce v oblasti rovného zacházení se zaměstnanci představují agendu lišící se z hlediska četnosti v řádech desítek procent méně oproti porušením zjištěným v „tradičních“ oblastech, svědčí o tom, že přestupky a správní delikty na úseku rovného zacházení „nehrají prim“ v porušování pracovněprávních předpisů. Státní úřad inspekce práce ve své zprávě poznamenává, že co se týče diskriminace jako nerovného zacházení na základě konkrétního diskriminačního důvodu (věk, pohlaví, zdravotní stav atd.), tak orgány inspekce práce zjistily pouhá 3 porušení! (Ještě v roce 2008 to však byla 0.) Uvádí se i to, že oslovení zaměstnanci s inspektoráty práce zpravidla otevřeně nehovoří a aktivně nespolupracují, a to z obavy ze ztráty zaměstnání. Státní úřad ve zprávě pak upřesňuje, že stěžují-li si bývalí zaměstnanci po skončení pracovního poměru na nerovné zacházení či diskriminaci, jde
zpravidla o tvrzení bývalého zaměstnance proti tvrzení zaměstnavatele, která bývalí zaměstnanci nemohou nijak doložit a kontrolami se je ve většině případů inspektorům nedaří prokázat. Diskriminace a realita pracovněprávních vztahů v ČR Pokud je předmětem tohoto příspěvku nový antidiskriminační zákon, tak je především potřeba uvést, že zákon – bohužel pokrývá jen ta diskriminační jednání zaměstnavatele, která jsou motivována některým z 8 diskriminačních důvodů výslovně uvedených v zákoně. Těmi jsou: 1) rasa, 2) etnický původ, 3) národnost, 4) pohlaví, 5) sexuální orientace, 6) věk, 7) zdravotní postižení, 8) náboženské vyznání, víra či světový názor. Z tohoto výčtu je zjevné, že do nového antidiskriminačního zákona se paradoxně nedostal jako samostatný diskriminační znak členství v odborové organizaci! To je jistě významnou chybou tohoto zákona, zvláště když vezmeme v úvahu, že zákoník práce v § 316 odst. 4 písm. e) výslovně stanoví, že zaměstnavatel mimo jiné nesmí (a to za žádných okolností) vyžadovat od zaměstnance informace právě o jeho členství v odborové organizaci. Zákoník práce jako základní kodex pro úpravu pracovněprávních vztahů tak v § 316 nepochybně dává najevo, že členství v odborové organizaci je z hlediska pracovněprávního vztahu citlivou a chráněnou informací; není proto pochyb, že mezi diskriminační znaky výslovně vyjmenované v antidiskriminačním zákoně by členství v odborové organizaci mělo patřit. Je třeba zdůraznit, že aby se zaměstnanec vůbec mohl domáhat ochrany podle nového antidiskriminačního zákona, tak na prvém místě musí tvrdit (a v řízení doložit), že jeho diskriminace se děje konkrétně pro některý z 8 diskriminačních důvodů (viz výše) výslovně uvedených v antidiskriminačním zákoně. Toto pojetí
diskriminačních žalob „přípustných“ jen z omezených a zákonem výslovně předpokládaných 8 diskriminačních důvodů se přirozeně z pohledu zaměstnanců, kteří se (ať již oprávněně či neoprávněně) cítí být diskriminováni, jeví jako nepatřičně úzké. Diskriminace v obecném povědomí není vnímána pouze jako diskriminace v užším kontextu 8 diskriminačních důvodů vyjmenovaných zákonem; je naopak vnímána jako svým způsobem universální kategorie, kdy se zaměstnancem je zacházeno nerovným způsobem, a to bez ohledu na důvody. Není asi žádným překvapením, že realita pracovněprávních vztahů v ČR je nepochybně výrazně složitější a pestřejší, než škála pouhých 8 diskriminačních důvodů vyjmenovaných novým antidiskriminačním zákonem. Řada zaměstnanců je, ať již z hlediska pracovních podmínek, odměňování atp., diskriminována nikoli pouze a jen pro věk, etnický původ, náboženské vyznání atd., ale z daleko prozaičtějších důvodů např. jen pro „nedostatek sympatie mezi šéfem a jeho podřízeným,“ pro „schopnost mít svůj vlastní odborný názor“, nebo proto, že se „zaměstnanec zákonným způsobem domáhá či v minulosti domáhal svých práv“ (typicky práva na správné mzdové/platové zařazení apod.), příp. i pro „schopnost hájit svou pracovní pozici vůči zaměstnavateli při plnění nesmyslných pracovních úkolů“ atd. Tato běžná diskriminační jednání jsou ovšem „pod rozlišovací“ úrovní nového antidiskriminačního zákona a zaměstnanci jako účastníci sporných občanskoprávních řízení jsou v těchto případech „odsouzeni“ do limitů „obyčejného“ občanskoprávního řízení, tj. i nadále po 1. 9. 2009 budou ti zaměstnanci, kteří jsou diskriminovaní z jiných důvodů, než výslovně uvedených v zákoně ve značně složité důkazní situaci, neboť nebudou moci využít výhody tzv. obráceného důkazního břemene, neboť princip obráceného důkazního břemene se vztahuje jen na diskriminaci v tom pojetí, jak ji pojmově definuje antidiskriminační zákon.
Přání a realita tzv. obráceného důkazní břemene v diskriminačních sporech Právě v souvislosti s novým antidiskriminačním zákonem byl s účinností od 1. 9. 2009 novelizován také občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Ten v § 133a o.s.ř. nově stanoví: „Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci a) na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, b) na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství v zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb, nebo c) na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.“ Mediální obraz nového antidiskriminačního zákona a laické či letmé seznámení se s úpravou obráceného důkazního břemena mnohdy působí na zaměstnance, kteří se cítí být v zaměstnání diskriminováni, zprvu takovým dojmem, že de facto postačí jen podat proti zaměstnavateli žalobu a v ní tvrdit, že dotyčný je neprávem diskriminován v zaměstnání, a úspěch takové žaloby se zdánlivě zdá být – díky obrácenému důkaznímu břemenu téměř „předem zaručen.“ Po podrobnějším seznámení se s reálnou aplikací obráceného důkazního břemena však zpravidla nastává hluboké vystřízlivění. Soudní praxe (z poslední doby pak zejména shora precedenční nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. II. ÚS 1609/08 ze dne 30. 4. 2009) totiž aplikačně vychází z toho, že:
Osoba, která o sobě tvrdí, že byla diskriminována, musí v soudním řízení tvrdit a prokázat, že s ní nebylo zacházeno obvyklým, tedy neznevýhodňujícím způsobem. Neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět. Dále pak musí tvrdit, že znevýhodňující zacházení bylo motivováno diskriminací na základě některého právně relevantního důvodu. Tuto motivaci pak již prokazovat nemusí. Obrácené důkazní břemeno tedy neznamená, že žalující strana může rezignovat na svou obecnou důkazní povinnost. K procesnímu úspěchu žalobce [roz. “zaměstnance”] nestačí pouhé jeho přesvědčení o tom, že byl diskriminován, ale je nutno tvrzené skutečnosti doložit tak, aby z nich nerovné zacházení opravdu vyplývalo. Jen v takovém případě nastupuje povinnost soudů vycházet do doby, než vyjde najevo opak, z domněnky, že zacházení bylo znevýhodňující. Opak vyjde najevo tehdy, jestliže druhý účastník [roz. “za-
městnavatel”] prokáže rovné zacházení se všemi zaměstnanci, respektive s těmi, jichž se tvrzená diskriminace týká. Tato soudy podávaná interpretace obráceného důkazního břemene sice vychází z formulačně jiné právní úpravy obsažené v § 133a o.s.ř. před nabytím účinnosti antidiskriminačního zákona, nicméně ani „přidaná hodnota“ nového antidiskriminačního zákona v podobě nové dikce § 133a o.s.ř. (viz výše) dost dobře nepřináší zásadní obrat v tom směru, že by žalobce – zaměstnanec mohl rezignovat na svou obecnou důkazní povinnost, tj. že by mu stačilo pro úspěch ve věci pouhé jeho nepodložené tvrzení o tom, že byl diskriminován. Z uvedeného je patrné, že pro úspěch zaměstnance v diskriminačním sporu jistě nepostačí pouhé podání žaloby obsahující tvrzení o tom, že zaměstnanec je diskriminován; naopak žalobu je třeba podpořit příslušnými důkazními návr-
hy v podobě např. svědeckých výpovědí spoluzaměstnanců, ale také písemnými doklady o výši mzdy v případě tvrzené mzdové diskriminace, písemnou komunikací se zaměstnavatelem v případě tvrzené diskriminace, pokud jde o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání (např. opakovaně bezdůvodně zamítané žádostí o absolvování školení, na které jsou jiní zaměstnanci v obdobné pracovní pozici běžně vysíláni), kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem zaměstnavatele v případě tvrzené diskriminace, pokud jde např. o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty z kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu, dále též např. e-mailovou komunikací atd., zkrátka dle dikce § 125 o.s.ř. za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. JUDr. Dominik Brůha, Ph.D., advokát
[email protected]
Den otevřených dveří v Léčebných lázních Bohdaneč Uspořádali jsme další Den otevřených dveří, tentokrát v Léčebných lázních Bohdaneč, kam jsme byli pozváni dne 18. března 2010. Do Bohdanče vyrazil náš obvyklý tým složený ze zástupců ústředí OS – organizačního oddělení, právničky a ekonomky a inspektora BOZP. Akce byla připravena v příjemném prostředí lázeňského areálu, přesto účast ze strany zaměstnanců nebyla příliš veliká. Avšak přítomní zaměstnanci velmi mile překvapili svojí aktivitou a zájmem o rady a konzultace odborníků z ústředí OS. Po krátké rekapitulaci situace v základní organizaci a stručném představení práce zaměstnanců
ústředí OS zaměřené na různorodé poradenství a podporu pro členy základních organizací a základní organizace samotné se rozpoutala zajímavá diskuze vyvolaná pestrými dotazy přítomných. Zaměstnanci se zajímali
zejména o své možnosti v případě obdržení napomenutí na porušení pracovní kázně, rozvrhování pracovní doby a o některé otázky z oblasti BOZP, například poskytování ochranných nápojů. Dotazy se týkaly také zavádění
systému vstupu zaměstnanců do objektů na základě otisku prstů. Další velkou oblastí, která trápí zaměstnance, je jejich situace v odměňování, neboť i bohdanečské lázně jsou obchodní společností – zaměstnavatelem odměňujícím mzdou, kde velice záleží na výsledku kolektivního vyjednávání. JUDr. Zuzana CHUDOBOVÁ,
[email protected] Foto Zbyněk Moravec
17
Třetí mezinárodní konference zástupců ze zdravotnictví se konala v Bratislavě Mezinárodní konference Sociální dialog v nemocničním sektoru – právo a skutečnost byla pořádaná zastoupením nadace Friedricha Eberta ve Slovenské a České republice, Slovenským odborovým svazem zdravotnictví a sociálních služeb a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR. Konala se ve dnech 27. a 28. dubna v Bratislavě. Garanty a koordinátory za český odborový svaz byla sekce nemocnic a sekce nezdravotnických pracovníků. 3. konference se podle účastníků povedla, možná to bylo i tím, jak vznikal program. Vzpomeňme, že první konference se uskutečnila v Brně na podzim 2008 a celá se zaměřila na uskutečněné reformy na Slovensku a připravované reformy v Česku, a to stejnými autory. Co jsme slyšeli, se nám nelíbilo, ale pomohlo pochopit možné dopady připravované reformy zdravotnictví.
Prezentace, které byly předneseny a současně předány v e-mailové podobě, jsou na našich internetových stránkách OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice Aktuality – Stalo se. Obě země vycházejí ze společného zákona o kolektivním
Ekonomka českého OS Ing. Tereza Koňaříková kojeni s tím, že narůstají rozdíly v průměrných výdělcích zaměstnanců, kteří pracují v nemocnicích vyšších územních celků, neziskových organizacích a spo-
Řídící sekce nezdravotnických pracovníků českého OS Ing. Dagmar Valová
Právnička slovenského OS JUDr. Silvia Gatciová Druhá konference se uskutečnila v Hustopečích na podzim 2009, soustředila se na ekonomiku nemocnic a její vliv na sociální dialog. Ke konci konference jsem si připadala jako ten nejhorší hlídač, který musel odebírat slovo přednášejícím a diskutujícím, což nebylo vůbec příjemné. 3. konference si stanovila jednoduchý cíl - programem a obsahem vyjít maximálně vstříc účastníkům, vytvořit dostatečný prostor pro přednášející a diskutující. Konference se zúčastnilo 80 odborářů a odborářek, lektory byly odborníci, právníci, ekonomové a vyjednavači přímo z odborových svazů. Účastníci měli možnost porovnat aktuální stav právních předpisů pro kolektivní vyjednávání.
Právnička českého OS JUDr. Zuzana Chudobová
18
lečností s ručením omezeným proti výdělkům zaměstnanců ve fakultních nemocnicích. Jak říkají slovenští kolegové, zkušenosti s probíhajícím vyjednáváním nejsou nejlepší, důvodem je nedostatek financí od zdravotních pojišťoven. Slovenští kolegové mohou pro práci odborů použít ze sociálního fondu pouze minimální část, a to pouze na kolektivní vyjednávání. Zkušenosti z kolektivního vyjednávání jsou obdobné, nejsou řídké případy, kdy vyjednávání končí před zprostředkovatelem, nebo rozhodcem.
vyjednávání 2/1991 Sb., samozřejmě se změnami, které si do zákona provedly. Pro Slovensko platí, že se uzavírají vyšší kolektivní smlouvy s asociacemi zaměstnavatelů. Odměňování zaměstnanců všech zdravotnických zařízení financovaných ze zdravotního pojištění se bez ohledu na zřizovatele a bez ohledu na právní formu zařízení řídí ustanoveními zákoníku práce. To znamená, že se mzdové podmínky dohadují, sjednávají individuálně v pracovních smlouvách, nebo v kolektivních smlouvách. Cílem slovenských kolegů je dosáhnout vyšší základní složky mezd. Jsou nespo-
Místopředseda slovenského OS PhDr. Andrej Kučinský
Právnička slovenského OS JUDr. Magdaléna Laufíková
Dalším společným problémem je nedostatek odborného personálu, nejde pouze o kategorie lékařů a sester, ale i ostatních zdravotnických povolání, například rentgenových asistentů, ale i sanitářů. Konference byla zakončena přáním v této řadě pokračovat, témat bylo nastaveno několik. Nosným tématem zůstává udržení a zkvalitnění sociálního dialogu, zachování zdravotní péče jako veřejné služby, financování zdravotní péče, bezpečnost a ochrana zdraví ve zdravotnictví, pracovní doba, násilí, stres, uplatnění uzavřených mezinárodních smluv, členská základna odborů, taktika a strategie vyjednávání… Příští, již čtvrtá konference je pánována opět k našim milým slovenským kolegům, termín bude upřesněn po sjezdech odborových svazů. Předběžně se těšíme na setkání na podzim 2011. Děkuji všem přednášejícím, profesionálům a především odborovým vyjednavačům přímo z odborových organizací. Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ,
[email protected] Foto autorka
Postřehy z konference Sociální dialog v nemocničním sektoru – právo a skutečnost Milé kolegyně a kolegové, ráda bych se s vámi podělila o některé postřehy z mezinárodní konference Sociální dialog v nemocničním sektoru – právo a skutečnost pořádané pod patronací FriedrichEbert-Stiftung v SR a ČR, Slovenským odborovým svazem zdravotnictví a sociálních služeb a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR, která se konala ve dnech 27. a 28. dubna v Bratislavě. nační a je stejné od Aše až po Cílem konference bylo zjistit akKroměříž. tuální stav postavení odborů při koProč o tom to všem píšu? Pracuji lektivním vyjednání a prezentovat přes dvacet let v sociálních služdosažené výsledky kolektivního vybách, někdo by mohl říci: vy jste jednávání a porovnat pracovněprávv pohodě, máte fond kulturních a ní legislativu Slovenské a České resociálních potřeb a tabulky a pokud publiky. Vyslechli jsme si jednotlivé se navýší tabulka, nemáte žádné příspěvky jak právníků slovenského problémy. Všichni víme, že i tak odborového svazu, tak i našeho odv sociálních službách máme hodně borového svazu, které byly na vyproblémů, ale neumím si představit, soké úrovni a dobře a srozumitelně že bychom měli ztratit i jistoty, prezentovány. Velmi zajímavé byly které máme. Kam by se poděla kvapak konkrétní příklady, jak probíhá lita sociálních služeb? Neboť srovsociální dialog v jednotlivých zanáváme-li převedené nemocnice, viřízeních na Slovensku, tak i v České díme, že se nejvíc ve většině z nich republice. šetří právě na odměňování zaměstPoslouchala jsem a uvědomovala nanců. Kam by se propadli v odsi, jak těžkou mají tito lidé pozici. měňování naši zaměstnanci, když Po převodu jejich nemocnice na aknyní jsou na předposledním místě ciové společnosti jim nastaly opravv řadě? du krušné chvíle života. Naučit se Vidíme, že sociální služby prošly kolektivně vyjednávat, přimět zaod uvedení zákona o sociálních sluměstnavatele k sociálnímu dialogu, žbách č. 108/2006 do praxe velkými zachovat a udržet výši mzdy pro zaměstnance bylo pro odboráře někdy velmi obtížné. Uvědomila jsem si, jak to měli tito lidé složité, jak osobní statečnost pomohla spoustě lidí, jak se odborové organizace naučily spolupracovat a postupovat proti zaměstnavateli. Získávaly společným postupem více pro zaměstnance, nepíšu ani pro odboráře, protože všichni víme, že se s kolektivním vyjednáváním a dosaženými úspěchy svezou i ti, kteří v odborech nejsou. Uvědomila jsem si, jak naše odbory a my všichni v nich jsme v minulosti zaspali, jak doporučení hejtmanům, jak postupovat při převodu nemocnic a převodu práv zaměstnanců, bylo zoufale málo. Byla to taková změna, že v té době jsme se všichni vyrovnávali s novými věcmi a nedohlédli jsme na konec, ale o to více si uvědomuji, že jsme měli vystoupit mnohem razantněji proti tomu. Zabránit, aby zaměstnanci v nemocnicích byli za svou práci různě odměňováni, aby už několik let zaměstnanci, a to především ,,středňáci“, nedopláceli na tuto změnu. Kolik let to bude ještě trvat, než se si zaměstnavatelé uvědomí, že pro něj jsou důležití lidé, kteří pracují, pomáhají léčit a uzdravovat a vytvářejí hodnoty? Tito lidé zaslouží odměňování, které je nediskrimi-
změnami a připravují se další změny, které ovlivní život v sociálních službách. Obávám se, aby právě tyto změny a nedostatek financí nevedly k převodu zařízení na jiné druhy než současné příspěvkové organizace. Měli bychom si ochránit věci, které jsou pro nás jistotami a udržují určitý, i když ne vysoký standard, a to především v odměňování. Zajistit dostatečné financování sociálních služeb, aby se dotace staly mandatorním výdajem státu, aby jednou, až bude my potřebovat služby pro sebe a své blízké, nám všem byly tyto služby dostupné a zůstaly službami ve veřejném zájmu. Zajistit pro jednotlivé skupiny zaměstnanců pracujících v sociálních službách důstojné ohodnocení a chránit společně věci, které dávají jistotu a klid při práci. Uvědomila jsem si, jak o to více musíme společně bránit své výhody v sociálních službách a upozorňovat na problémy veřejnost a hlavně udržet si to, co máme. Věřím, že k tomu přispěje i konference k sociálním službám pod názvem Sociální služby jako výzva 21. století konaná
ve dnech 13. a 14. května 2010 společně s našimi slovenskými kolegy ze sociálních služeb v Hustopečích u Brna. Závěrem bych chtěla napsat, že jsem na tuto konferenci přijela jako náhradník, ale z konference jsem si odnesla mnohé informace o kolektivním vyjednávání, o postupech při vedení sociálního dialogu se zaměstnavateli a také, jak to nemají kolegové jednoduché v akciových společnostech na Slovensku a v Čechách. Jak by se měla vyzvednout osobní statečnost jednotlivých odborářů i uvnitř našeho svazu a lidem veřejně poděkovat. Musím pochválit organizátory celé konference, vše bylo dobře připravené a zorganizované a přednášející měli co říci svým kolegům. O tom je i dialog mezi odboráři, aby si vyměnili zkušenosti a názory. To vše pak pomáhá lidem v práci, nejen odborářské. A to všem tato konference splnila. Jana HNYKOVÁ, členka výkonné rady
[email protected] Foto Ivana Břeňková
V Bratislavě jsme informovali také o odborové práci v AGELu Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR uspořádal spolu s kolegy ze Slovenska konferenci Sociální dialog v nemocničním sektoru –právo a skutečnost. Konference se konala v hotelu Barborka 28. a 29. dubna v Bratislavě. Za nemocnice, které vlastní nebo pronajímá AGEL a.s., se zúčastnili Pavel Michna, Radka Carbolová, Marie Volková a Zdeněk Sovík. Předseda Sdružení odborových organizací skupiny AGEL Pavel Michna vystoupil s prezentací Vývoj sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání ve firmě od roku 2004 do současnosti. Vzpomněl těžké začátky, kdy každá nemocnice měla jiné podmínky, a zdůraznil také nejednotnost odborových organizací - ZO OSZSP, LOK-SČL a Unii sester. Následovala sjednocovací schůze a Rada předsedů, která vznikla v roce 2005 a znamenala spolupráci našich ZO a LOK-SČL na společné úrovni a společné kolektivní vyjednávání. V roce 2007 se k Radě předsedů přidaly i odborové organizace Středomoravské nemocniční a.s. - nemocnice Prostějov, Přerov a Šternberk. Unie sester v Přerově skončila a zůstalo 7 odborových organizací. V roce 2009 vniklo Sdružení odbo-
Předseda SOOSA Pavel Michna, předseda slovenského OS Mgr. Anton Szalay a místopředsedkyně českého OS Ing. Ivana Břeňková rových organizací skupiny AGEL (SOOSA), které sdružuje ZO OSZSP a LOK-SČL v nemocnicích společnosti. Rada předsedů uzavřela první holdingovou kolektivní smlouvu 2008-2009. Následovala druhá holdingová KS 2010-2013, kterou uzavřelo SOOSA 16. 12. 2009. Tato kolektivní smlouva zaručuje 2% růst mezd, dětskou rekreaci, firemní vzdělávání, platbu členských příspěvků LOKu a registraci sester, firemní sportovní hry, čerpání pracovního volna, příspěvek na penzijní připojištění. Významný je i podpůrný fond, který financuje pomoc zaměstnancům postiženým přírodními katastrofami, přispívá sociálně slabším kolegům na dětský tábor. V závěru svého vystoupení Pavel Michna přednesl i ekonomické vý-
sledky ve vývoji mezd a informoval také o fluktuaci lékařů a všeobecných sester. Jeho vystoupení zaujalo hlavně slovenské kolegy a kolegyně, protože firma má své nemocnice i na Slovensku. Nechci hodnotit jen vystoupení předsedy Pavla Michny, chci poděkovat i Ivaně Břeňkové za perfektní vedení konference a také předsedovi Antonu Szalaovi. Konference byla nabitá přednáškami, ale také společnou komunikací zúčastněných. K pohodě přispělo i prima ubytování a společenský večer. Na další konferenci se sejdeme zase za rok v Bratislavě. Zdeněk SOVÍK, Středomoravská nemocniční a.s. - Nemocnice Přerov
[email protected] Foto Ivana Břeňková
19
Syndrom vyhoření Povšechné rozšíření známosti termínu burn out syndrom – neboli syndromu vyhoření mezi odbornou a později i laickou veřejností dnešní České republiky přineslo až období posledních 20 let, kdy se otevřely hranice nejen pro cestování lidí, ale i myšlenkových proudů a názorů. Do té doby zmíněný výraz nebyl příliš znám ani používán, ne snad, že by problémy, které popisuje, ve společnosti neexistovaly, ale mluvení o nich by bylo legitimním přiznáním jejich existence, tudíž nežádoucím jevem. Postupná popularizace burn-out syndromu a používání českého ekvivalentu jeho názvu (syndrom vyhoření) při komunikaci odborníků i laiků v běžném životě, svědčí o stálé aktuálnosti problému. Angelika Kallwas, která je psycholožkou a psychoterapeutkou, při popularizaci syndromu vyhoření ve stejnojmenné knize vsadila na edukačně i čtenářsky příjemnou metodu „učení příběhem“. Kdo z čtenářů by čekal suchý, popisný text, ten bude již po přečtení prvních kapitol mile překvapen. Na biografických příkladech několika lidí, zasažených z nejrůznějších důvodů jedním, či více příznaky tohoto syndromu – se autorce podařilo vystihnout a popsat nejčastější příčiny potíží, důležité momenty charakterizující již existující problém, ale i navrhnout možná řešení situace, která většinou postihuje nejen jedince samotného, ale má své negativní dopady i na jeho okolí. Recenzovaná kniha je členěna do tří dílů (Práce a společnost, Rodina a partnerský vztah, Osobností dispozice), z nichž každý v příbězích konkrétních lidí popisuje potenciální oblast vzniku syndromu vyhoření. I když syndrom vyhoření není klasifikován jako nemoc, rizikovými faktory pro vznik obtíží signalizujících „vyhoření“ jsou právě známky úspěšného zařazení se do „závodů moderní společnosti“: orientace na výkon, nedostatek spánku, pomíjení mezilidských vztahů a času na záliby. Angelika Kallwas vidí právě v uvedených faktorech největší nebezpečí a označuje syndrom vyhoření jako „plíživou hrozbu naší společnosti“. Autorkou popsané formy rizikového chování jsou snadno ovlivnitelné vůlí jedince, avšak přesto (anebo snad právě
naše recenze proto) dlouhodobě pomíjené a neřešené. Přestože kniha Ageliky Kalllwas byla vydána nakladatelstvím Portál již před třemi roky, považuji za užitečné na ni upozornit ještě dnes, a to vzhledem k závažnosti tématu, které popisuje a potenciálu pozitivně ovlivnit další jednání zainteresovaných čtenářů časným rozpoznáním „varovných signálů“ ohrožení a následnému zahájení záchranných aktivit („návštěva psychologa nebo psychiatra s psychoterapeutickým vzděláním, či zahájení podpůrné farmakoterapie“). Přestože publikace není učebnicí, ale populárně-naučným textem, jako čtenářka bych uvítala připojení vysvětlivek použitých odborných výrazů a zkratek. Takové řešení by bylo vhodné zejména proto, že popisovaná tématika jde napříč spektrem celé společnosti a v textu je tedy použito mnoho odborných výrazů z četných oblastí lidských činností. Například termín kompetence je v textu používán jako „žolík v kanastě“ – tedy kdykoliv, kdy se nedostává jiného vhodného výrazu odpovídající odborné hodnoty. Z plynulého vnímání přátelsky a čtivě upraveného textu čtenáře na několika místech vytrhují zbytečně použité cizojazyčné výrazy, působící jako ne zcela dobře fungující implantát v dokonale přirozeném systému. Přes rušivé momenty v textu považuji knihu Syndrom vyhoření za výbornou, ilustrativní a čtivou publikaci, jejímž prostřednictvím se čtenáři mohou rychle, přehledně seznámit se základními příznaky syndromu vyhoření, a tak mu nejen lépe čelit, ale možná i pomoci svým blízkým a kolegům. Prioritní cílovou skupinou čtenářů jsou nepochybně reprezentanti pomáhajících profesí, kteří jsou syndromem vyhoření výrazně ohroženi. Kallwas A.: Syndrom vyhoření, z něm. orig. Das Burnout-Syndrom (Kreuz Verlag, Stuttgart 2005), přeložil P. Babka, Praha, Portál 2007, ISBN 978-807367-299-7, 144 stran, cena neuvedena Pgr.Pavla POVOLNÁ, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, Praha
Přehled právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů v období od 15. 4. do 11. 5. 2010 (výběr) 100. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech 101. Zákon, kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů 103. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí 106. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením 118. Zákon o krajském referendu a o změně některých zákonů 119. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o krajském referendu a o změně některých zákonů přijatému Parlamentem dne 9. března 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 19. března 2010 120. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů 121. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 9. března 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 22. března 2010 124. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového rozhodnutí 1/10-Far, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely nepodléhajících regulaci ceny původce
20
125. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 1/2010/DZP o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů 126. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 2/2010/DZP, kterým se mění cenový předpis 1/2010/DZP o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů 127. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů 129. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání 131. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory JUDr. Hana LISÁ, advokátka,
[email protected]
Přispějte k prevenci pracovního násilí
Projekt Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizových situací při vzniku násilí na pracovištích, zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, je v plném proudu. Tento měsíc probíhá dotazníkové šetření, které pro nás zpracovává moravská společnost EURO EDUCA. Pokud máte zájem zúčastnit se šetření, vyplnit dotazník a sdělit nám vaše zkušenosti s tímto problémem, najdete ho na internetové adrese www.euroeduca.cz pod záložkou Zakázka ČMKOS Dotazník si samozřejmě můžete i vytisknout a vyplněný ho odeslat na adresu EURO EDUCA, Nové Sady 30, 602 00 Brno. Zpracovány budou ty dotazníky, které firma obdrží do 20. června 2010. Dotazníky doručené po tomto datu z organizačních důvodů nebudou moci být do diagnostického šetření zařazeny. Připomínáme, že dotazníkové šetření je anonymní. Dotazník proto není třeba podepisovat či jinak označovat. Děkujeme všem, kteří s námi spolupracují na dotazníkovém šetření v pozici kontaktní osoby. V nebližší době obdrží dopis s podrobnými instrukcemi, co a jak je nyní třeba udělat. V současné době pro projekt hledáme další spolupracovníky. Jedná se o tzv. klíčové osoby. Tito
lidé budou kvalifikovanými odborníky proškoleni ve čtyřech vzdělávacích modulech „Obecná problematika pracovního násilí a právní souvislosti“, „Psychologické aspekty násilí na pracovišti a krizová komunikace“, „Základy sebeobrany“ a „Management prevence násilí“. Účastníci jednotlivých kurzů dostanou návody k metodické i poradenské činnosti. Budou proškoleni tak, aby se po skončení kurzu mohli sami stát vzdělavateli problematiky pracovního násilí a byli schopni identifikovat situace, které překročily hranice běžného konfliktu a jsou násilím na pracovišti fyzického i psychického rázu včetně mobbingu a všech druhů obtěžování. Klíčové osoby dostanou návod,
jak rozpoznat osoby se sklony k agresi a pracovat s nimi. Budou rovněž schopny bezprostředně zasáhnout v krizových situacích při výskytu fyzického útoku, naučí se pracovat s obětí pracovního násilí a řešit posttraumatické reakce po fyzickém útoku. Dlouhodobě mohou být klíčové osoby součástí profesionálních zásahových týmů i dobrovolnických týmů ve svém regionu i mimo něj, které budou vytvořeny v závěru projektu (přelom roků 2011-2012). Klíčové osoby po absolvování kurzu dokážou zpracovat podněty od ostatních členů týmu a koordinovat společnou práci týmu. Budou také schopny tvořit nejrůznější doporučení a preventivní opatření pro řešení krizových situací a aplikovat je do praxe za pomoci zaměstnavatelů, kteří tento projekt rovněž podporují. Znalost prevence pracovního násilí lze například využít i při kolektivním vyjednávání. Klíčovou osobou se může stát člen OSZSP ČR nebo zaměstnanci členů Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, kteří ve své profesi působí jako zdravotnický pracov-
ník, právník, personalista, sociální pracovník, psycholog, lékař, psychiatr, absolvent jiného oboru psychologického, popřípadě pedagogického zaměření, absolvent psychoterapeutického výcviku, manažer pro kvalitu, hlavní sestra či jiný vedoucí pracovník, technik BOZP apod. Pro účast v modulu „Základy sebeobrany“ předpokládáme velmi dobrou fyzickou zdatnost účastníků a zájem o problematiku pracovního násilí. Výhodou je zkušenost s bojovými sporty. Veškeré vzdělávací aktivity tohoto projektu se stanou součástí profesního i celoživotního vzdělávání zaměstnanců pracujících ve zdravotnictví i sociální sféře. O akreditaci vzdělávacích programů bude požádáno Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Uvítáme, pokud nám zájemci z řad klíčových osob sdělí, o který modul mají při své účasti zájem, a vynasnažíme se je do tohoto modulu skutečně zařadit. Vzdělávání klíčových účastníků je plánováno od léta do konce října 2010. Svůj zájem o účast na projektu proto hlaste, prosím, do konce června tohoto roku Kateřině Hofmannové telefonem na číslo.: 736 520 205 nebo e-mailem na adresu
[email protected]. Mgr. Kateřina HOFMANNOVÁ,
[email protected]
Emoční inteligence ve zdravotnictví – seminář firmy AGEL F i r m a AGEL a.s. pořádala 1. a 2. května na Ráztoce Rusava firemní seminář, který byl pokračováním loňského úspěšného semináře. Přednášejícím byl opět Jirka Beníšek a zúčastnilo se ho 20 odborářů ze ZO OSZSP a 10 personalistů z firmy. Nejdříve jsme si společně připomněli loňský seminář a říkali si mezi sebou, co vlastně vytváří problémy mezi lidmi. Když říkáme, že destruktivní emoce je negativní, není to tak, že bychom měli něco odvrhovat, ale měli bychom vědět, že je to negativní ve smyslu méně štěstí, méně svobody, méně blaha a méně otevřenosti a laskavosti a o to více
deformace a bolesti. Toto bylo vlastně motto našeho semináře, který byl opět perfektně Jirkou Beníškem připraven. Komunikace a zpětná vazba styl komunikace a rozvoj byly probírány všemi účastníky semináře s cílem získat sebevědomí a přijímat i rozdílné názory a reflektovat na ně. S nadšením jsme poslouchali přednášejícího, který nám dával návod, jak postupovat. Emoce a komunikace - další téma přednášky nás nabádalo, jak máme mluvit otevřeně o svých pocitech, jak se máme vyvarovat dramat a tvrzení, která druhého snižují a urážejí. Máme být vnímaví, poslouchat druhého a vnímat jeho emoce. Vše jsme si procvičili mezi sebou ve dvojicích, což bylo zpestřením dopolední části semináře. Po obědové pauze jsme řešili smyšlený příběh pěti postav a ve
dvojicích, trojicích a osmičlenných skupinách, řešili pocity a emoce postav. Každý účastník se zapojil do svého tvrzení a musel to obhájit i ve skupině a najít společné řešení. Shrnutím prvního dne byla pravidla úspěšné komunikace otevřenost, umění naslouchat a parafrázování, slovní neútočení a pochopení toho druhého. Je dobré také druhému říci své pocity a pochválit jej za vedení rozhovoru. Druhý den jsme věnovali neverbální komunikaci a snažili se pochopit i řeč těla a gestikulace. Na připravených obrázcích jsme sami ilustrovali své pocity a emoce. Potom jsme s lektorem společně jednotlivé kreslené postavičky řešili a hledali výstižné pojmenování neverbální komunikace. Potom jsme opět v trojicích řešili pozdní příchody za-
městnance Karla, který zaspával a vlastně kolegům způsoboval nemalé problémy. Zde jsme také probrali námitky Karla, který se snaží své zaspávání zdůvodnit rodinnými problémy. I toto namítání nás procvičilo, jak reagovat na negativní argumentaci. Následovalo shrnutí semináře a opět jsme zjistili, že se musíme stále něco učit a pojmenovávat problémy správnými názvy. Určitě všichni odjížděli po obědě spokojeni a nabiti novými vědomostmi. Všichni jsme si slíbili, že v seminářích budeme pokračovat a opět se scházet. Děkuji všem, kteří se na semináři podíleli přípravou a realizací bezvadného víkendového vzdělávání. Zdeněk SOVÍK, Středomoravská nemocniční a.s. Nemocnice Přerov
[email protected]
21
Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení - ČSN 34 0350 Tato nová norma nahrazuje od 1. 10. 2011 normu stejného označení, ale z roku 1964. Do tohoto data mohou být normy používány souběžně. Z normy pro informaci vyjímáme některá podstatná ustanovení. hladký povrch, ohebnost, trvanliNová norvost a musí zajišťovat bezpečné ma v části používání připojovaného zařízení. šňůrová vedení byla Z hlediska provedení: rozšířena o kabelová vedení – - příslušenství přívodů a vedení podmínky pro užívání jsou (vidlice, zásuvky, spojky, rozvodshodné. ky, spínače..) musí vyhovovat Norma neplatí pro pohyblivé z hlediska bezpečnosti, funkce i přívody používané na silničních obsluhy; vozidlech, drážních vozidlech, - zásuvky a vidlice musí být pouplavidlech a letadlech. Také nežity tak, aby na vodičích v rozpoplatí pro pohyblivé přívody tvojeném stavu nebylo napětí na řící součást vlastního rozvodu kontaktech – kolících vidlic – to pracovních strojů, výtahů a zdraznamená, že vidlice musí být zavotnických přístrojů. pojena jen na konci pohyblivého Pohyblivé přívody el. předměvedení (přívodu), kterým se vetů pevně připojené i oddělitelné a dení připojuje ke zdroji (zásuvprodlužovací pohyblivé přívody, ce). Také u jiných provedení rozvčetně kabelových a šňůrových pojitelných zdrojů v rozpojeném souprav, i když nesplňují požastavu se nesmí objevit napětí na davky této normy, nemusí být vykontaktech přístupných dotyku řazeny z provozu, mohou být prstu. Přívody a šňůry, které tomu používány i nadále ovšem s tou nevyhovují, se musí buď upravit podmínkou, že neohrožují beznebo vyřadit. Také zhotovování a pečnost. používání přívodů a šňůr zakončených na obou koncích vidlicePřívody a vedení musí být promi je zakázáno. vedeny z ohebných kabelů nebo Stanoveny jsou také další pošňůr vhodných podle typu použití žadavky na provedení i z hledisz hlediska jmenovitého napětí, ka značení a barevného označomechanické pevnosti, odolnosti vání vodičů (ochranný vodič PE podle vlivu prostředí atp. – např.
Lévi-Strauss a strukturální antropologie Zajímá vás fenomén tabu nebo důvody, které vedly k zákazu incestu? Těmto a dalším zajímavým tématům se věnoval ve svém celoživotním badatelském studiu Claude Lévi-Strauss (*1908), který je právem označován nejen za zakladatele moderní, tzv. strukturální antropologie, ale také za jednoho z největších myslitelů naší doby. S jeho životem a dílem se můžete seznámit v knize Borise Wiesmana a Judy Grovesové, která se řadí mezi sérii komiksových vydání s názvem Seznamte se…, které tradičně uvádí na trh pražské nakladatelství Portál. Autorem textu o Lévi-Straussovi je Boris Wiseman, který přednáší strukturální antropologii na britské univerzitě v Durhamu, Judy Grovesová jeho text ilustrovala. V knize záměrně chybí obsah. Hned na první straně je představen Lévi-Strauss (včetně portrétu), aby následoval jeho stručný životopis. Pak už může každý čtenář sledovat nejen to, s kterými významnými lidmi se Lévi-Strauss v průběhu své vědecké kariéry setkával a kteří ho ovlivnili nebo s ním spolupracovali, ale především jeho dílo. Čtenáře jistě zaujme jeho výklad o zákonu reciprocity, který se promítá do konkrétních forem a rituálů sňatečnosti. Příbuzenské vztahy jsou interpretovány jako forma komunikace a jazyk jako systém „symbolického myšlení“, který umožnil „směny žen“. Incest je pak zakázán především proto, že „nakazuje, aby byla matka, sestra nebo dcera dána ostatním“. Zákaz incestu je „darem par excellence“, protože umožnil „přechod ze stavu přírody do stavu kultury“. Podobně netradičně je interpretován totemismus, který byl velmi populární ke konci 19. století. Prozraďme, alespoň to, že Lévi-Strauss
22
– kombinace zelená a žlutá, a nulový (střední) vodič N – světle modrá). Z hlediska mechanického namáhání: - pohyblivé přívody v místě připojení musí být odlehčeny od tahu, zajištěny proti posunutí a vytržení a opatřeny proti překroucení žil. Dimenzování: - prodlužovací pohyblivé přívody ukončené vícenásobnou pohyblivou zásuvkou musí mít na zásuvce uvedenou hodnotu jmenovitého maximálního proudu, použitý průřez ohebného kabelu a hodnotu celkového maximálního odběru. Na štítku kabelového navijáku musí být uvedeno proudové nebo výkonové zatížení při rozvinutém a svinutém kabelu nebo šňůry. Kladení přívodů a šňůr: - nesmí být vystaveny mechanickému poškození, musí být chráněny proti škodlivým vlivům prostředí a nesmí překážet při používání prostorů kde jsou užívány; - nesmějí ležet na zemi tam, kde by mohly být poškozeny při obvyklém používání prostorů, ani na podkladech, které by je mohly poškodit (ostré hrany..) nebo tam, kde by mohly být příčinou úrazu – zakopnutí atp.;
- nesmějí se klást přes frekventovaná, vlhká a blátivá místa, tam kde se překládají těžké předměty nebo se pracuje se zeminou, štěrkem apod., kde se používají mechanizační stroje, pásová vozidla, zdvihadla, ani kde se pracuje se snadno zápalnými, hořlavými nebo snadno výbušnými látkami. V místech, kde se taková nebezpečí vyskytují, se musí přívody nebo vedení chránit ochranným krytem, ochranným obložením nebo polohou. K mechanické ochraně nesmí být použito kovových hadic. V těchto případech také musí provedení přívodů a vedení odpovídat prostředí, ve kterém je instalováno; - při zavěšování přívodů na podpěry – použít vhodné podpěry, pevné, odolné a vhodně upravené. Dále jsou normou stanoveny různé požadavky na pohyblivé přívody z hlediska provedení a použití - například že na prodlužovací pohyblivé přívody se nesmějí používat dvoužilové kabely nebo šňůry. Celková délka pohyblivého přívodu (včetně použitých prodlužovacích přívodů) nemá překročit 50 m. Zbyněk MORAVEC, inspektor BOZP,
[email protected]
naše recenze definoval totemismus jako „kód, symbolický jazyk, jehož cílem je vyznačovat sociální rozdíly“. Totemy byly používány v primitivních společnostech, ale označování současných sociálních rozdílů z nich jistě svým způsobem pochází. Touha po vědění a existence „divokého bezčasého způsobu myšlení“ je dalším Lévy-Straussovým významným tématem zejména proto, že i dnes hraje klíčovou roli v lidské kreativitě. Rozbor mýtů a souvztažnost k současnému pojetí estetiky pak vyprávění o díle Lévi-Strausse uzavírají. Pro snadnější orientaci v komiksovém textu je připojen rejstřík. Pokud by recenzovaná kniha inspirovala čtenáře k dalšímu studiu původních děl Léviho-Strausse, lze vybírat z přiloženého seznamu jeho knih, které byly přeloženy do češtiny či slovenštiny. Podnětný je též seznam českých a zahraničních monografií o Lévi- Straussovi. Zdravotní sestry i sociální pracovnice se zpravidla velmi zajímají o psychologii. Srozumitelný výklad strukturální antropologie jistě rozšíří jejich dosavadní psychologické znalosti. Z tohoto důvodu knihu Seznamte se …s Lévi-Straussem doporučuji jejich pozornosti. Wiseman B., Groves J.: Lévi-Strauss a strukturální antropologie, Praha, Portál 2009, ISBN 978-80-7367-604-9, 179 stran, cena neuvedena Prof. PhDr. RNDr. Helena HAŠKOVCOVÁ, CSc. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
co se děje ve světě Ekonomická krize a přírodní katastrofy hlavním odborovým tématem Mezinárodní odborové bulletiny se v posledních měsících věnují především světové krizi a jejím negativním dopadům na zaměstnance prakticky ve všech odvětvích a oborech. K těmto událostem pak přibyly v posledním měsíci zprávy o tragických dopadech přírodních katastrof – zemětřesení ve Střední Americe a výbuchu sopky na Islandu. Zprávy vesměs nijak pozitivní, přesto zajímavé. Výbuch sopky mění svět Vezměme např. úvodní úvahu zpravodaje Evropské aliance veřejného zdraví (EPHA) o tom, jak „neznámá sopka s nevyslovitelným jménem kdesi daleko dokázala zastavit normální provoz ve městě, kde evropští profesionálové považují za zcela normální létat přes celou Evropu na schůzky s dalšími kolegy v Bruselu“. Kvůli zrušeným letům bylo nutné zrušit řadu mezinárodních konferencí, schůzek a jednání. Autorka článku si klade zcela rozumnou otázku: je současná úroveň cestování trvale udržitelná či dokonce oprávněná? Nesčíslné přesuny různých úředníků EU mezi Bruselem a Štrasburkem a ještě početnější přesuny různých představitelů zemí EU na společná jednání stojí evropské daňové poplatníky celé jmění, o dopadech na životní prostředí nemluvě. Což vede k jednoznačnému závěru: „možná je čas dále využívat ve větší míře digitální agendu“. K podobnému závěru došla mimochodem EPSU (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb) bez ohledu na přírodní katastrofy: pracovní skupiny sociálního dialogu vytvořené na loňské prosincové konferenci budou pracovat především prostřednictvím elektronické výměny informací. Evropské pracovní síly ve zdravotnictví Součástí práce pracovních skupin EPSU (za OSZSP ČR se na ní osobně podílí místopředsedkyně Ivana Břeňková) je i řada problémů zmiňovaných na nejvyšších forech EU ve spolupráci s mezinárodními profesními organizacemi ve zdravotnictví. Evropská federace sester (EFN) připravila podkladový materiál pro ministerský summit 9. a 10. září 2010, kde budou navrženy závěry Rady ministrů ohledně evropských zaměstnanců ve zdravotnictví. Proto už v dubnu se konala řada rozhovorů a jednání, které přinesly důležité informace a závěry. Evropská komisařka Katja Neubauerová přednesla Generálnímu ředitelství SANCO následující kvalifikované odhady: do roku 2020 bude v EU chybět 590 000 zdravotních sester, 230 000 lékařů a 150 000 příslušníků dalších pomocných profesí (fyzioterapeuti, zubaři, lékárníci atd.), což znamená nutnost snížení péče o 15 %. Vzhledem k nutné koordinaci a společnému postupu celé EU bylo navrženo několik bodů pro závěry Rady: - odhad budoucích potřeb zdravotnického personálu: jsou navrženy celoevropské monitorovací a plánovací mechanismy, které by pomohly shromáždit přesné a srovnatelné údaje o zdravotnickém personálu a usnadnily společné plánování; - přizpůsobení dovedností tak, aby odpovídaly budoucím požadavkům při zachování vysoké kvality a bezpečnosti; - vytváření přátelského pracovního prostředí podporujícího motivaci personálu, vytváření evropské politiky podporující skloubení rodinného a pracovního života, rovnost pohlaví, atraktivní kariérní postup, zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Závěry Rady ohledně zdravotnického personálu by měly být připraveny do prosince 2010, odhady dopadů provedeny v průběhu roku 2011, a v roce 2012 by se mělo začít se společným plánováním rozvoje pracovních sil ve zdravotnictví. Důležitou roli v této oblasti bude hrát evropský sociální dialog. EPSU a HOSPEEM budou v příštích měsících projednávat Rámec akcí pro nábor a udržení zaměstnanců. Po úspěšném završení práce evropských sociálních partnerů novou evropskou směrnicí o poranění ostrými předměty jde o další důležitou etapu jejich práce – i když tentokrát není cílem přijetí další směrnice.
Nyní EFN lobbuje u členů Evropského parlamentu, aby podpořili Prohlášení Evropského parlamentu o nutnosti řešit nedostatek zdravotnického personálu v Evropě; podpisy členů EP jsou sbírány od 17. května 2010. Evropská směrnice o pracovní době Evropští sociální partneři hrají velmi důležitou roli při tvorbě a revizi evropských směrnic. Koncem března vyhlásila Evropská komise (EK) první fázi konzultací ohledně revize směrnice o pracovní době. Sdělení EK otevírá širokou debatu o pracovní době a jejím vlivu na pohodu, zdraví a bezpečnost zaměstnanců i klientů. První reakce EPSU, která bude základem oficiálního stanoviska, byla poslána všem členským svazům v dubnu. EPSU požaduje především to, aby doba pohotovosti byla plně započítávána do pracovní doby a aby nebylo možné povolení výjimek z maximální pracovní doby 48 hodin týdně. EK nepublikovala oficiálně zprávu o výsledcích zavádění směrnice o pracovní době do praxe. Bez konkrétních údajů je tedy těžké diskutovat o případných úpravách. V každém případě EPSU zdůrazňuje, že příliš dlouhá pracovní doba, zvláště ve zdravotnictví, vede k poklesu kvality práce a k růstu omylů v důsledku únavy, a ohrožuje tak bezpečnost klientů i zaměstnanců zdravotnických zařízení. Generální tajemník Evropské odborové konfederace (EOK) John Monks řekl: „Existuje jasné spojení mezi dlouhou a nepravidelnou pracovní dobou a zdravotními problémy spojenými s prací. I když se svět práce změnil, tato skutečnost se nezměnila od prvních zákonů o pracovní době, ani od té doby, co jsme naposledy diskutovali o revizi směrnice o pracovní době. Ochrana zdraví a bezpečnosti zaměstnanců musí zůstat základním cílem jakékoliv revize směrnice o pracovní době. To má zásadní důležitost pro všechny zaměstnance, ale zvláště pro ty, jejichž práce ovlivňuje životy dalších lidí, například ve zdravotnictví nebo v dopravě.“ Podobně se vyjádřila i generální tajemnice EPSU Carola Fischbach-Pyttel: „Mnoho zaměstnanců, které zastupujeme, má velmi náročné pracovní podmínky už z povahy své práce, ať už jde o sestry, lékaře, řidiče sanitek, hasiče nebo sociální pracovníky. Tito zaměstnanci jsou velmi motivovaní k tomu, aby pomáhali, chtějí poskytovat účinnou podporu pacientům nebo osobám va ohrožení života. Ale tuto motivaci si mohou uchovat jedině tehdy, když jejich vlastní pohoda a zdraví jsou maximálně chráněny. – Sdělení správně upozorňuje na nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu a obtíže při náboru a udržení dostatečného počtu kvalifikovaných zaměstnanců. Ale zároveň je zlepšování pracovních podmínek považováno za příliš nákladné. To nedává smysl.“ Z materiálů EPHA a EPSU vybrala PhDr. Jana VESELÁ,
[email protected]
e-mailové úsměvy
☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Zvýšení platu
Přijde Josef k šéfovi do kanceláře a stěžuje si: „Šéfe, nemohli byste mi zvýšit plat? Vždyť tu už dělám 10 roků za 8000 korun měsíčně.“ Šéf se pousměje, nalije Josefovi štamprle borovičky a začne: „Podívej, Josefe, je pravda, že vyděláváš 8000 korun měsíčně, což je 96 000 korun ročně, ale... rok má 365 dní. Z toho je 52 sobot a 52 nedělí. To je už jen 261 dní. Dál máš 28 dní dovolené a 5 dnů jsi byl ne-
mocný, to je už jen 228 dní. Den má sice 24 hodin, ale ty pracuješ jen 8 hodin, tedy 1 třetinu dne, to znamená 76 dní. Nemluvě o tom, že v roce máme 13 svátků, což jsou dny pracovního volna a tedy pracuješ jen 63 dní. To je jen o dva dny víc než 2 měsíce do roka. No a co chceš víc za práci za dva měsíce? Vždyť vyděláváš skoro 48 000 Kč měsíčně.“ „Promiňte šéfe, nechtěl jsem vyrušovat.“
23
Egypt dnes jako Polsko před rokem 1989 Eric Lee, správce odborového serveru LABOURSTART (http://www.labourstart.org) zveřejnil koncem března zajímavý blog o vývoji v Egyptě, kde vidí paralelu s vývojem v Polsku před rokem 1989. Egypt je autoritářský stát s jednou vládnoucí stranou, která netoleruje nezávislé odbory. Situace v odborech je podobná té, jaká byla u nás před rokem 1989 - odbory úzce spolupracují se státem a zaměstnavateli. Proto jsou protestní akce, jaké se tam konaly v poslední době, nebo mezinárodní seminář o odborové organizovanosti a kolektivním vyjednávání, kterého se Eric Lee zúčastnil, něčím pro Egypt velmi neobvyklým a novým. Egypt je největší arabskou zemí s téměř 80 miliony obyvatel, a jeho systém pracovněprávních vztahů se příliš neliší od ostatních v arabském světě. Odbory jsou v některých zemích tolerovány, jinde jsou nahlíženy jako nežádoucí, v některých zemích spoluvytvářejí jakousi národní frontu pracujících, podobnou české Národní frontě z doby před listopadem 1989. Situace se tam ale pomalu začíná měnit. Alespoň do jisté míry nezávislé odbory existují v Maroku, Libanonu, Alžírsku nebo v Palestině, ke změnám dochází v Iráku. Největší „planetou sluneční soustavy arabského světa“ je ale Egypt, a cokoliv se děje tam, nutně ovlivňuje dění v celém
zbytku arabského světa – a potažmo i jinde. Od svržení monarchie v roce 1952 měl Egypt pouze tři vůdce. Mubarak, který je teď vážně nemocen, vedl zemi po téměř 30 let a jako svého nástupce určil svého syna. Za Mubarakova vedení došlo k rozkladu egyptského veřejného sektoru, stát podlehl nátlaku mezinárodních finančních institucí – Mezinárodního měnového fondu a Světové banky – na liberalizaci a větší flexibilitu pracovního trhu. Výsledkem je postupné snižování sociální ochrany a jistot včetně oslabování oficiálních, státem řízených odborů, které nemají v rostoucím soukromém sektoru žádné možnosti.
Psychologické problémy v starobe Vzhledem k dramatickému stárnutí světové i české populace neudivuje, že se zájem odborníků soustřeďuje i na psychologické problémy starých a starých nemocných lidí. Jedním z nich je i teolog a psycholog Peter Tavel, který žije a pracuje v rakouském Retzu. Současně přednáší psychologii na Pražské psychoterapeutické fakultě v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde navíc v Centru poradenské služby radí potřebným seniorům nebo jejich rodinám. V návaznosti na svůj osobní a profesní zájem napsal velmi pěknou a přehlednou knihu o psychologických problémech stáří. Cenné jsou zejména ty pasáže, kde prezentuje „jiný“, tzn. západní způsob pohledu na celý problém. Autor má také bohaté praktické zkušenosti, neboť se v jednom rakouském hospicu a domově pro seniory věnuje starým umírajícím lidem v rámci paliativní péče. Podílí se i na supervizi v mobilním hospicu v Dolním Rakousku. Recenzovaná publikace je rozvržena do čtyř dále členěných kapitol. Po obvyklém úvodu následují fakta o demografickém stárnutí a o postavení seniorů v současné společnosti. V prvním uceleném problémovém okruhu (l. kapitola) jsou prezentovány teorie stárnutí. Následuje pojednání o depresích s důrazem na kognitivně behaviorální přístupy a jejich praktické využití (2. kapitola). I když se autor domnívá, že se u nás skupinová ani individuální psychoterapie seniorů s depresí „víceméně neprovádí“, což lze zpochybnit, jisté je, že obě formy nefarmakologického zvládání depresí je nutné systematicky rozšiřovat. Pozitivní výsledky, které takové psychologické metody přinášejí, ukazuje na konkrétních příkladech, respektive podrobně popisuje jednotlivé obsahy psychoterapeutických sezení. Tyto konkrétní a propracované návody je třeba nejen vysoce ocenit, ale také uplatňovat v praxi. Nejobsáhlejší je kapitola o demencích (kapitola 3.), které si autor, jak píše v úvodu, oprávněně cení. Z možností, které se z psycholo-
24
Změny vedou k sociálním nepokojům a vytváření nových organizací – první byl nezávislý odborový svaz výběrčích městských daní, zaměstnanců ve veřejném sektoru, který má několik desítek tisíc členů a vymohl výrazné zvýšení mezd pro tyto zaměstnance. Nepokoje byly mezi zaměstnanci škol, textilního průmyslu atd. Většinou skončily neúspěšně - represemi a zatýkáním. Eric Lee, který v době politicko-hospodářských změn ve střední Evropě pracoval v Polsku pro jedny levicové noviny v USA, vidí paralelu tehdejšího vývoje v Polsku a dnešní situace v Egyptě. Dokonce i některé komplikace v náboženství tu mají své paralely. Až udivující je vědomí arabských pracujících o potřebě mezinárodní solidarity. To se projevovalo i na zmíněném semináři o kolektivním vyjednávání, kterého se zúčastnili zástupci z USA, z několika evropských zemí, z Mezinárodní odborové konfederace (ITUC), z Internacionály veřejných slu-
žeb (PSI), z Mezinárodní organizace práce (MOP) a dalších organizací (včetně LabourStart). S rostoucími nepokoji, protesty a stávkami narůstají i represe. Je otázka, co se stane po Mubarakově smrti – existuje riziko panické reakce vládnoucí třídy v Egyptě, podobně jako v Polsku v roce 1981, kdy tam kolabující komunistický režim zavedl stanné právo. Co se stane v Egyptě, nutně ovlivní celý region a tudíž i celý svět. Zápas egyptských pracujících za základní odborová práva je tudíž také záležitostí celého světa. Eric Lee končí svou úvahu: „Když jsem seděl v konferenční místnosti v Káhiře a poslouchal, jak zaměstnanci popisují svůj zápas v továrnách, dílnách a kancelářích, nemohl jsem nevzpomenout na zaměstnance doků v Gdaňsku. A říkal jsem si, který z těchto mužů a žen může být egyptským Lechem Walęsou.“ (Viz: http://www.ericlee.info/blog/?p=351) Z blogu Erica Lee vybrala PhDr. Jana VESELÁ,
[email protected]
naše recenze gických metod nabízejí, věnuje pozornost především validaci, která se i u nás skromně rozvíjí. Poslední, tedy 4. kapitola, se týká úlohy starého rodiče v rámci své rodiny. V ní se lze dočíst nejen o celkem dobře popsaných a známých negativech, ale především o pozitivech (např. přínosná kvalita vztahů mezi prarodiči a vnoučaty). Zajímavé jsou i výsledky, které byly na téma postavení seniorů v rodině získány v rámci cíleného výzkumného šetření. V téže pasáži textu je i důraz na pojetí stáří s ohledem na kulturní klima dané společnosti a je popsáno i to, jak stárnoucí člověk vnímá své stáří. Na závěr knihy je připojeno celkem 14 kvalitních příloh (např. Stupnice deprese u seniorů, Berthelův test, Mannheimský inventář životních podmínek či Seznam příjemných činností). Přiložená bibliografie je bohatá a svědčí o autorově sečtělosti. Až na výjimky se jedná o zahraniční literaturu, v čemž lze spatřovat právě onu „jinakost“ západního pohledu. Ten autor neskrývá a také tak bychom měli přijmout jeho text. Se znalostí české odborné literatury tak můžeme srovnat, v čem se „ti naši“ liší od kolegů ze Západu. Domnívám se, že až na výjimky je shoda v teoretické rovině. Co se týče praktického využití osvojených znalostí a dovedností, jsme ve skluzu. Rozhodně je třeba rozšířit kvalitní psychologické služby pro seniory, zejména pro ty, kteří trpí depresemi, úzkostmi a demencemi. Proto považuji za vhodné, aby se ti, kteří pečují o seniory, seznámili s knihou Petera Tavela. Věřím, že nikoho neodrazí ani fakt, že text je publikován ve slovenštině. Tavel P.: Psychologické problémy v starobe, Schola Philosophica, Pusté Úľany 2009, IBSN 978-80-969823-7-0, 278 stran, cena neuvedena Prof. PhDr. RNDr. Helena HAŠKOVCOVÁ, CSc. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
připomínáme si dvacáté narozeniny odborového svazu Současné odbory mají na co navazovat Nespokojenost občanů a zároveň obyčejných členů tehdejšího Revolučního odborového hnutí (ROH) s režimem socialistického Československa se projevila nejzřetelněji v listopadu 1989. Proti brutálnímu zákroku policie vůči demonstrantům začaly protestovat i podnikové výbory ROH. Při nedávném výročí těchto událostí média na roli odborů zapomínala, nejspíš úmyslně. Jisté při tom je, že konec režimu, který ztratil všechny opory, znamenala generální stávka. Stávkové výbory, které ji připravily, vytvořily zárodky nového, autentického odborového hnutí. Mimořádný všeodborový všesvazový sjezd, který se konal ve dnech 2. - 3. března 1990 rozhodl o ukončení existence ROH a předání pravomocí i majetku nástupnickým organizacím. Nově konstituované svazy vytvořily na celostátní úrovni Čs. konfederaci odborových svazů a v rámci českých zemí Českomoravskou komoru odborových svazů, která se po vzniku samostatné České republiky stala vrcholným představitelem českého odborového hnutí. Určitě stojí za to si připomenout, že zdejší odbory ve své historii nemají zdaleka jen vysmívané ROH, ale že historie československých odborů je daleko delší a hodná úcty. Že je na co navazovat. A že bychom rozhodně neměli dopustit ztrátu práv, které odbory vybojovaly s vynaložením velkého úsilí a značné osobní statečnosti mnohých. Podpůrné a vzdělávací spolky Jako všude v Evropě mohly odborové organizace i v českých zemích navazovat na tradice podpůrných či vzdělávacích spolků a různá vystoupení, usilující o zvýšení mezd. Nejvýznamnější instituce, poskytující určité sociální zajištění, představovaly především hornické bratrské pokladny. Roku 1862 vznikla nejstarší organizace českých typografů – Typografia, která se však zabývala výhradně podpůrnou činností, a roku 1865 Typografická beseda, která se již hlásila k úkolům odborového rázu. I když nový spolkový zákon z 15. listopadu 1867 povoloval zakládání spolků v rozsáhlé míře, podle existující legislativy bylo organizování stávek ilegální a organizátoři měli být potrestáni přísným vězením v délce osmi dnů až tří měsíců. (Sama účast na stávce, pokud vybuchla spontánně, respektive se nepodařilo vypátrat, kdo ji připravil, trestná nebyla, avšak zase shromáždění,
které se usneslo na zastavení práce, aniž k němu pak skutečně došlo, překročilo zákon.) Za těchto okolností se svoboda vytvářet koalice stala základním požadavkem všeho dělnictva. Tento požadavek byl zároveň přijatelný i téměř pro všechny liberály. Po delším jednání byl 7. dubna 1870 vyhlášen koaliční zákon. Vlastně až od tohoto data se mohly odborové organizace budovat jako legální, a tak se 7. duben 1870 někdy dokonce považuje za den zrodu odborového hnutí v habsburské monarchii. V 70. a 80. letech 19. století vznikalo mnoho odborových spolků, ty však neměly dlouhého trvání. Trvalejší odborové organizace se dařilo zakládat až po zkonsolidování sociální demokracie; odborové a sociálně demokratické hnutí šlo ruku v ruce. Také ostatní, později vzniklé odborové organizace byly většinou zakládány jako součást nějakého socialistického směru – národně sociálního, křesťansko sociálního apod. Tím se vývoj odborového hnutí ve střední Evropě lišil od vývoje v anglosaských zemích. Odborové sdružení českoslovanské Odborové sdružení českoslovanské (po vzniku ČSR československé) vzniklo oficiálně 31. ledna 1897 na svém I. sjezdu, konaném v karlínském hostinci U dvou hroznů v Palackého (dnes Křižíkově) ulici. Rozhodující podnět k ustavení této největší, sociálně demokraticky orientované odborové ústředny dali již o rok dříve kováci, nespokojení s postavením, jaké zaujímali čeští odboráři v rámci celorakouských odborů. Do nové centrály se začaly sdružovat odborové spolky převážně z Čech, zatímco odborové organizace z Moravy a Slezska zůstaly věrné Vídni. Po počátečních sporech došlo mezi celorakouskou a českou odborovou
centrálou k určitému kompromisu. Zesílení Odborového sdružení českoslovanského (OSČ) na počátku 20. století vedlo opět k dalším roztržkám, které byly řešeny II. internacionálou v prospěch jednoty odborového hnutí pod záštitou celorakouské Říšské odborové komise. Nástup OSČ však nebylo možno zastavit. Prosadilo se jak proti vídeňské odborové komisi, tak proti odborovým organizacím křesťansko sociálního a národně sociálního dělnictva. Pomoc při budovaní nového státu Protestní akce odborově i neodborově organizovaného dělnictva přispěly k vítězství československého odboje proti Rakousko uherské monarchii. Převrat 28. října 1918 přinesl pro OSČ nové úkoly při budování státu. OSČ novou republiku jednoznačně podporovalo, stavělo se proti sociálnímu i národnostnímu extremismu, ze všech sil se ovšem také snažilo udržet sociální postavení zaměstnanců na přijatelné úrovni. Odborové sdružení československé se např. významně podílelo na všech zákonodárných iniciativách v oblasti sociální politiky, jemu můžeme např. do značné míry vděčit právě za uzákonění osmihodinové pracovní doby. OSČ velice zeslabil vznik KSČ a Rudých odborů na počátku 20. let. Tento nápor však v zásadě zvládlo - v roce 1930 naopak přešla po konfliktu s Gottwaldovým vedením většina členstva Rudých odborů zpět do OSČ. Historicky významnější byl snad ještě jiný úspěch, dosažený na složitém poli národnostní otázky. OSČ se v roce 1926 podařilo najít společnou řeč s německými sociálně demokratickými dělníky, žijícími v ČSR, a uzavřít s jejich odborovou centrálou dohodu o koordinaci postupu a společném vedení. Suverénní postavení sociálně demokratických odborů nemohlo nic ohrozit - v roce 1937 sdružo-
vala tato spojená organizace 748 712 zaměstnanců (dělníků a úředníků), což představovalo 31,4 % z celkového počtu 2 387 090 odborově organizovaných zaměstnanců. Na OSČ přitom připadalo 542 238 (= 31,4 % z celkového počtu 1 750 625 odborově organizovaných zaměstnanců české a slovenské národnosti), na Zentralgewerkschaftskommission des Deutschen Gewerkschaftsbundes in der ČSR 206 474 (=
35,8 % z celkového počtu 576 507 německých odborově organizovaných zaměstnanců). Odpor proti fašismu V době ohrožení československého státu se OSČ a jehosvazy (zejména Jednotný svaz soukromých zaměstnanců - JSSZ) plně stavělo na rozhodný odpor proti Henleinovi a Hitlerovi, na záchranu míru a demokracie. Jeho představitelé (např. Rudolf Tayerle, Robert Klein za JSSZ, Antonín Hampl za kováky apod.) neopomněli zdůrazňovat, že to jsou především široké vrstvy zaměstnanecké, které budou bránit republiku, a že proto musí státu záležet na tom, aby jejich odhodlání nebylo podlamováno akcemi, které by zhoršovaly jejich hospodářské a politické postavení. OSČ bylo natolik vázáno na charakter Československé republiky, kterou pomáhalo budovat a upevňovat, že její konec předznamenal i zánik této mohutné organizace. Za svou angažovanost doplatili hlavní představitelé OSČ životem - Rudolf Tayerle zemřel 10. března 1942 v Mauthausenu, Robert Klein 25. července 1941 v Buchenwaldu, Antonín Hampl 17. května 1942 v berlínském vězení Moabit. Z materiálů ČMKOS zpracovala Marie KLÍROVÁ,
[email protected]
25
Seminář na téma Vysoce kvalitní zdravotní péče se konal ve Vídni Ve dnech 21. – 23. května 2010 se v rámci projektu příhraniční spolupráce konal další seminář na téma Vysoce kvalitní zdravotní péče. Tentokrát se setkání uskutečnilo ve Vídni a pořadateli akce byli rakouští kolegové. Po příjezdu a ubytování v hotelu, kde byl i první krátký oběd, se všichni účastníci semináře sešli před hotelem a společně odjeli připraveným autobusem do Nemocnice Božského vykupitele. Konferenční sál se v této nemocnici stal na celé tři dny zázemím pro konání semináře. Ve všech prostorách nemocnice na nás dýchala příjemná a klidná atmosféra. Všichni z personálu se vždy a všude mile usmívali a působili velmi klidně a vyrovnaně.
kousku. Zdravotní pojišťovny obecně hospodaří s deficitem již 10 let, malý vzrůst nastal pouze v roce 2009. To bylo způsobeno legislativní úpravou, kterou se pokusili zákonodárci pomoci pojišťovnám, aby se pokles příjmů zastavil. Bohužel toto
Přivítání a úvodního slova se ujal Alfred Klair, který ihned na začátku představil hostitele z vedení Nemocnice Božského vykupitele (Göttlicher Heiland) pana magistra Martina Steinera, který je jedním z jednatelů nemocnice a dále nám byl představen uvolněný člen za radu zaměstnanců v této nemocnici. Oba dva pánové se nás snažili během celých tří dnů provázet chodem nemocnice a dokonce i v odpolední části programu jsme měli tu čest se podívat na některá konkrétní pracoviště v nemocnici. Nemocnice má pokoje pro rodinné příslušníky V úvodní části se přednostka městského obvodu Vídně doktorka Pfefferová věnovala základním informacím o Nemocnici Božského vykupitele a zmínila jednu zajímavou věc. A to, že nemocnice získala certifikát za péči o pacienty a také že tato nemocnice byla jednou z prvních, kde zřídili rodinné pokoje. Tedy že spolu s pacientem mohou pobývat v nemocnici i rodinní příslušníci. Ředitel nemocnice Mgr. Martin Steiner doplnil ještě další základní informace o Nemocnici Božského vykupitele, která je jednou z pěti ve sdružení nemocnic. To sdružení se jmenuje Vinzenz Gruppe. Je to skupina pěti nemocnic a všechny jsou to církevní nemocnice – jde celkem o sloučení pěti různých církevních spolků, avšak všechny nemocnice si podržely svoji identitu a nemusejí se obávat toho, že by některá byla nadřazena. Nemocnice Božského vykupitele je spíše zaměřena na zdravotní péči pro starší občany. Nevěnuje se složitým chirurgickým zákrokům, jako jsou např. transplantace, ale cílem nemocnice je dosáhnout co nejkratší doby pro zpětný návrat pacienta do běžného života. Rakouské zdravotní pojišťovny hospodaří s deficitem Neméně zajímavou přednášku si účastníci poslechli také od ředitele největší vídeňské zdravotní pojišťovny Mgr. Jana Pazourka, který ve své prezentaci pohovořil o finanční situaci zdravotních pojišťoven v Ra-
opatření netrvalo dlouho a již v roce 2010 se situace jeví opět tak, že dojde k poklesu příjmů. Čili se problém nevyřešil, ale legislativní úpravou se tento jev pouze pozastavil. Na pokles příjmů měla samozřejmě vliv také hospodářská krize. Pan ředitel ovšem zkonstatoval, že největší vliv na zvyšování výdajů z pojišťovny jsou tři: léčiva a léky – to jsou ty největší, které představují největší díl, dále lékařská péče a v neposlední řadě provoz nemocnic. K dotazu na regulační poplatky odpověděl velmi zajímavou věc. V Rakousku se platí za vydání re-
26
Alfred Klair
ceptu 5 euro (toto zpoplatnění je zavedeno již od roku 1956) a pojišťovnou jsou propláceny jen léky, které prošly schválením komise. Ceny se různě regulují dle aktuální nabídky na trhu s léky. Jestliže se objeví nové léčivo se stejným složením, cena léku se přímo úměrně snižuje. Cílem tohoto je regulovat a snažit se přinutil lékaře předepisovat jen léky, které se opravdu využívají, aby se léky neplýtvalo. Za vydání karty pojištěnce (to je obdoba naší karty pojištěnce) se platí po-
Ministr Rudolf Hundstorfer
PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D.
platek 10 euro ročně jakožto servisní poplatek a dále se platí za hotelové služby v nemocnicích, ale žádné další poplatky neexistují. Sociálně slabí občané poplatky neplatí. Co bylo také zajímavé, že zákroky u zubaře jsou hrazené jen částečně, ale existuje možnost sjednat připojištění. Průměrná spoluúčast na nákladech ošetřování je v Rakousku v evropském srovnání docela vysoká. Pro zpestření se v odpolední části semináře konala zajímavá exkur-
ze po komunální bytové výstavbě ve vídeňském sídlišti Karl-MarxHof. Podrobněji se o této prohlídce dočtete v článku od kolegyň, které se semináře ve Vídni také účastnily. Na sto nemocničních lůžek je cca 210 pracovníků Druhého dne se účastníci mohli dovědět podrobnější informace o chodu jednotlivých oddělení nemocnice od ředitelky ošetřovatelské péče a řádové sestry Andrey Kapounek, která zastupuje řád Milosrdných sester, jenž funguje již od roku 1868. Důraz se zde klade zejména na staré, ale relativně zdravé lidí. Pokud jde jen například o zlomeninu, která se musí rychle vyléčit, v této nemocnici nechtějí připustit, aby tito staří lidé ulehli, ale aby opět dál fungovali a mohli dál žít. Často pokud trvá léčba dlouho, tak potom by mohli ulehnout a již nevstat. Léčba se proto směřuje na co nejkratší dobu, aby se předešlo dlouhodobému ulehnutí. Ve svém etickém kodexu nemocnice razí stejný přístup k pacientům všech názorů a náboženství. Zejména pro české kolegyně z oboru bylo jistě velmi zajímavé porovnání počtu pracovníků a počtu lůžek. V této vídeňské nemocnici připadá na sto lůžek cca 201 pracovníků. A dobré zkušenosti mají v Rakousku také s regulací počtu nemocnic obecně, kde je nyní cílem dosáhnout stavu cca 4 lůžek na 10 000 obyvatel. V současné chvíli činí průměrný počet lůžek na 10 000 obyvatel 6 lůžek. Každou nemocnici trápí roční rozpočet, který zde činí asi 41 mil. euro, přičemž převážnou část kryje pojištění. Samotný deficit hospodaření činí cca 5,5 mil. euro, ale to dorovnává stát. O krytí rozpočtového
schodku se každoročně musí vyjednávat. Břeňková informovala o projektu věnovanému násilí Za českou delegaci v odpoledním bloku účastníci slyšeli místopředsedkyni OSZSP ČR Ing. Ivanu Břeňkovou, která informovala o projektu Násilí na pracovišti zdravotnictví a sociálních služeb v ČR, o jeho průběhu, obsahové části i o zhodnocení dotazníkového šetření. Výborné výsledky v léčbě tzv. diabetické nohy Velmi zajímavou a pro účastníky zpestřující částí programu byla společná prezentace primáře Dr. Viktora Grablowitz a ředitelky ošetřovatelské péče Andrey Kapounek, ve které pan primář zejména upozornil na výborné výsledky v tzv. ranové chirurgii a vykazuje nebývalou úspěšnost v chirurgické léčbě tzv. diabetické nohy. Paní Kapounek uvádí, že se jim daří zabránit osmi amputacím z deseti. To je veliký úspěch. Po teoretické části pro zajímavost pustili přítomným krátké ukázky z videí natočených přímo při operaci. V moderní chirurgii se opravdu vývoj žene stále kupředu a na ukázkách jsme mohli pozorovat, jak lze využívat moderní technologie i v medicíně. Šetrnější přístroje při operacích pomáhají s rychlejší rekonvalescencí pacientů po operaci a nezanechávají velké jizvy. Ve Vídni jsou nezaměstnaní i zdravotníci V další prezentaci se Dr. Otto Rafetseder věnoval zaměstnanosti pracovníků zdravotnictví a sociálních služeb. Ve Vídni je vysoká míra nezaměstnanosti profesí i z oblasti zdravotnictví a sociální péče. Velkou pozornost je nutné soustředit na péči o vzdělávání těchto zaměstnanců v oblasti ošetřovatelské péče a sociální péče. Rovněž je nutné se soustředit na oblast nemocnic a lůžkovou péči a také na péči o staré a nemocné občany v domácnosti. Také rakouští odboráři se věnují problematice násilí Vedoucího mezinárodního oddělení odborového svazu VIDA Petera Traschkowitscha, v přednášce zastupovala Eva Müller, která na závěr dne pohovořila o projektech odborového svazu VIDA. VIDA je velký odborový svaz služeb, v němž jsou zastoupeni členové například z odvětví doprava, pokračování na straně 28
27
matiku. Zhodnotil nutnost vytvářet finanční zdroje do budoucna, neboť populace stárne a věk se stále více a více prodlužuje i přes špatnou životosprávu a musí být vytvořeny fi-
problémy, na stanovené standardy péče o pacienty, standardy managementu (stanovení cílů a poslání, legislativní úprava), standardy protiepidemiologických opatření a také upozornila na průběh interních auditů. Krátce shrnula, jak jsou v ČR sta-
covníků zdravotnictví, zákoníku práce a legislativních předpisů v oblasti BOZP a PO, bude zahájeno ještě letos. Doktorka Ivanová upozornila přítomné, že je již připraven koncept dotazníku k připomínkám
nanční rezervy, ze kterých bude možné vyplácet důchody. Z toho důvodu též Rakousko podporuje řízenou imigraci. Pozoruhodnou informací bylo, že do sektoru zdravotnictví ustal příliv zájemců ze států bývalé východní zóny a nejvíce zahraničních pracovníků nyní přichází z Německa. V Rakousku se stále snaží nejen zachovat si svoji úroveň sociálních jistot, ale ještě je dále zkvalitňovat. Proto se Rakousko podílí na blokování některých návrhů v EU, jako například návrhu na uvolnění regulace pracovní doby. Další českou referující byla paní Marie Vranovská z oddělení léčebné rehabilitace a následné péče Nemocnice Písek a.s., která pohovořila o akreditačním řízení v nemocnici v Písku. Pak zhodnotila průběh auditu, upozornila na nejčastější
noveny národní akreditační standardy pro zdravotnická zařízení a zařízení následné péče. Informovala také o součastné situaci a novinkách v Nemocnici Písek, a.s. Mezinárodní studie o podpoře zdraví na pracovišti Poslední českou referující byla doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci. Informovala o průběhu a aktuálním stavu při zpracování studie zaměřené na téma: Podpora zdraví na pracovišti. Studie se zaměřuje na čtyři země: ČR, Německo, Polsko a Rakousko. Předmětem projektu příhraniční spolupráce je například právě samotný průzkum se zaměřením na „bolavá místa“ v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Naplánované dotazníkové šetření, jež se bude týkat oblasti bezpečnosti na pracovišti, spokojenosti pra-
v národních sekcích a proběhlo připomínkové řízení na úrovni některých expertů pro jednotlivé oblasti. Tyto koncepty dotazníků obsahují velmi široké spektrum, které má tři hlavní části: obecné podmínky pracovního procesu, specifické podmínky pracovního procesu, psychosociální podmínky pracovního procesu. Předmětem dalších diskusí bude upřesnění dalšího postupu při distribuci již hotových dotazníků a dotazníkového šetření, případného dalšího upřesnění bodů v dotaznících zejména za každou zemi, protože naše kulturní smýšlení se liší a je nutné upřesnit podobu dotazníku. V závěrečně části se sjednala konkrétní data, kdy budou dotazníky za jednotlivé země vyplněné a odevzdají se ke zpracování. Zajímavé informace stály za to Krátce před obědem následovala závěrečná fáze s ukončením a poděkováním všem referujícím a účastníkům konference. Velké poděkování za organizaci patřilo rakouským kolegům, organizátorům Alfredovi Klair, Wolfgangovi Anschütsch, OS VIDA a také Nemocnici Božského vykupitele za zázemí a zorganizování. Každý z účastníků se již jistě velmi těšil domů, ale zajímavé informace a příjemné vzpomínky stály za ty tři dny strávené mimo domov a několikahodinovou cestu tam i zpět. Šárka POHANKOVÁ,
[email protected] Zbyněk MORAVEC,
[email protected] Foto Ladislav Kucharský
Seminář na téma Vysoce . . . pokračování ze strany 27 přeprava, služby, gastronomie, ostatní služby a také ze zdravotnictví. V posledních deseti letech se stále častěji objevují násilné projevy na pracovišti. Mobbing, bossing, sexuální násilí, psychoteror, ponižování a další projevy agrese. Odborový svaz VIDA se proto zaměřuje na ochranu ohrožených skupin osob, chce poukázat zřetelněji na tuto problematiku a začít nacházet ochranu. Odboráři chtějí najít prostředky, jak se bránit proti těmto nebezpečím. V roce 2007 byl podepsán dokument o dodržování ochrany proti násilí na pracovišti. Podepsali ho sociální partneři, ale problém je v tom, že to není smlouva, ale jen úmluva. Odboráři z VIDA se zaměřují na kampaň se sociálními partnery proti násilí. Snaží se o spolupráci s bezpečnostními pracovníky inspekce práce. Legislativně je nutné zajistit možné kontroly, aby se předcházelo násilí na pracovišti. A také je nutné zajistit možnost náhodných kontrol, které by zajišťovaly a kontrolovaly dodržování bezpečnosti na pracovišti. Rakousko brání své sociální jistoty Třetí a zároveň poslední den jednání osobně navštívil rakouský spolkový ministr práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů Rudolf Hundstorfer, který je zároveň emeritním prezidentem rakouské odborové organizace. Informoval o tom, co udělat pro budoucí práci v oblasti zdravotnictví. Je nutné sledovat tři základní pilíře: zaměstnance, zaměstnavatele a stát. Tarifní financování přichází právě z těchto tří pilířů. Pan ministr se při své prezentaci zaměřil na důchodovou proble-
28
Střípky z vídeňského semináře o kvalitní zdravotní péči Ve dnech 21. – 23. dubna jsme se za Liberecký kraj zúčastnily v rámci projektu Dobrá práce ve Vídni semináře na téma Vysoce kvalitní zdravotní péče. Chtěly bychom se s vámi podělit o pro nás nejzajímavější momenty a zážitky z této akce. Po poměrně dlouhé cestě, která byla zásluhou naší perfektní řidičky Dáši Novákové zcela bezpečná, jsme dorazili do cíle cesty Vídně - a ubytovali se v prvotřídním hotelu. Po občerstvení nás autobusem odvezli do Nemocnice Božského vykupitele ve Vídni, kde se odehrával celý odborný program konference. Nemocnice Božského Vykupitele patří společně s dalšími šesti nemocnicemi do skupiny Vinzenz Gruppe. Přivítalo nás zde velmi příjemné prostředí a úvodní slovo měl Mgr. Martin Steiner, správní ředitel nemocnice. Nemocnice byla založena v roce 1935, 75 % zaměstnanců tvoří ženy, působí zde devítičlenná rada zaměstnanců. V roce 1992 zde bylo otevřeno první paliativní oddělení na území celého Rakouska. Po té následovala přednáška Mgr. Jana Pazourka z Vídeňské zdravotní pojišťovny, která se zabývala financováním nemocnice. V Rakousku jsou nemocnice financovány 50 % ze sociálního a zdravotního pojištění a 50 % ze zemských zdrojů. Zajímavostí pro nás také bylo, že se platí jednotný poplatek 5 euro za recept (doplatek se již žádný nehradí). Za kartu zdravotního pojištění je poplatek 10 euro ročně – ten strhává zaměstnavatel z platu. Poplatek za pobyt v nemocnici je 15 euro denně – tento poplatek zůstává nemocnici, nikam se neodvádí. Po absolvování přednášek následoval odjezd do hotelu a po krátké přestávce opět autobusem prohlídka „Rudé Vídně“. Prohlédli jsme si sociální byty a prošli si Marxův dvůr, což je obrovský dům, ve kterém žije v těchto bytech asi 8000 lidí. Uprostřed obytného komplexu jsou travnaté plochy, dětská hřiště, květinová výsadba, školky, prádelna. Neparkují zde auta jako na našich sídlištích. Pro auta budují podzemní garáže. Tento dvůr se na noc zamyká a každý takovýto dům má svého správce, který se o toto vše stará. Navštívili jsme i prádelnu, kde mají možnost si obyvatelé bez poplatku vyprat, usušit a vymandlovat prádlo. Pouze nahlásí termín, kdy chtějí prát, a je jim přidělen box s pračkou a sušičkou. Návštěva „Rudé Vídně“ nás opravdu překvapila. Většina z nás neměla tušení, že
se ve Vídni něco takového nachází. Všem nám při procházce vytrávilo, a tak jsme se rádi přemístili do hospůdky na večeři. Po večeři zde dvojice muzikantů (akordeon a housle) hrála lidové písně z jednotlivých účastnických zemí, takže jsme si s radostí zazpívali i zatančili. Druhý den pobytu bylo hodně podnětných přednášek. Nás nejvíce zaujala přednáška primáře zdejší chirurgie dr. Viktora Grablowitze. Ten nás prostřed-
Na oddělení intenzivní péče nás zase přivítala sestřička původem ze Slovenska, takže si na chvíli mohli odpočinout naši skvělí překladatelé. Podělila se s námi ochotně o své zkušenosti a zodpověděla i osobní dotazy. Byla opravdu milá a my jsme zjistili, že co se týká školení zaměstnanců, jejich uvolňování a proplácení vzdělávacích aktivit, máme opravdu co dohánět. Nebo spíše se nám o tomto modelu může jenom zdát. Večer byla opět skvělá večeře,
tentokrát s domácími uzeninami. Poslední den bylo třešničkou na dortu to, že mezi nás zavítal ministr práce a sociálních věcí a diskutoval s námi. Mimo jiné nám pro zajímavost sdělil, že je rodilý Vídeňák, a to prý znamená, že alespoň tři z prarodičů pocházejí z Moravy nebo z Čech. To je ostatně patrno z vývěsních štítů po celé Vídni. Po chutném obědě jsme se rozloučili s přáteli z ostatních zemí a vyrazili na dlouhou cestu domů Toto je opravdu pouze několik střípků z mozaiky a pokud by chtěl někdo z ostatních účastníků přidat další, aby byl obrázek ucelenější, budeme jedině rády. Miluše VÁŇOVÁ, předsedkyně KR OSZSP ČR Libereckého kraje Věra RAMEŠOVÁ, členka KR OSZSP ČR Libereckého kraje Foto Ladislav Kucharský
nictvím videoprojekce vzal vlastně přímo k operačnímu stolu a měli jsme možnost sledovat průběh dvou operací očima chirurga a nahlížet rovnou do operačního pole. Odpoledne jsme navštívili tři oddělení nemocnice. Byla to laboratoř, jednotka intenzivní péče a oddělení paliativní medicíny. Všude se nám líbilo, ale nejvíce nás překvapilo, jak na oddělení paliativní medicíny na nás všechny dýchl klid a pohoda a všichni jsme se zde cítili velmi příjemně.
29
vaříme s Květou Boháčkovou Obrácené řízky Potřebujeme: 4 krůtí, kuřecí nebo vepřové řízky, sůl, pepř, hořčice, strouhanka, 2 vejce, sekaná pažitka nebo petrželka, olej Postup přípravy: Řízky lehce naklepeme, osolíme, opepříme, poKvětoslava třeme hořčicí, pokapeme olejem a necháme chvíli Boháčková odležet. Potom obalíme ve strouhance. Strouregionální pracovnice hanku rukou lehce do řízků po obou stranách zatlačíme. Vejce rozšleháme se sekanou zelenou natí a namočíme do nich po obou stranách řízky a ihned je smažíme na oleji. Podáváme s bramborovou kaší a zeleninovým salátem. Doporučení: 1) Strouhanku promícháme ještě se strouhaným sýrem a řízky potřeme ještě prolisovaným česnekem a pak hořčicí. Ochucené a osmažené řízky vložíme do pekáčku na nakrájené brambory s cibulkou a slaninou. Přikryté asi 30 minut dusíme (až byly brambory hotové). Poté na každý plátek masa položíme uzený sýr, zalijeme šlehačkou a nezakryté pečeme ještě 20 minut. 2) Takto udělané řízky se naskládají do pekáče, prokládají se anglickou slaninou a cibulí, nakrájenou na kolečka. Pak se zaliji směsí ze 2 dl vody, 3 lžic kečupu, 3 lžic hořčice a 1 lžíce vegety. Zalité řízky upečeme doměkka (asi tři čtvrtě hodiny). Nejlepší jsou s bramborovou kaší. 3) Do pekáčku postupně pokládáme plátky slaniny a cibule, smažené řízky, na které opět klademe slaninu a cibuli, které tvoří také poslední vrstvu. Zapékáme v mírně vyhřáté troubě asi 25 minut. Smažené řízky po švýcarsku zapékané se šlehačkou Potřebujeme: 4 řízky (vepřové, kuřecí prsa), sůl, pepř, 2 vejce, šunka, 4 plátky sýra (Eidam), 125 ml smetany, 1 lžička hořčice, 20 g másla Postup přípravy: Řízky naklepeme, osolíme, opepříme, obalíme v rozšlehaných vejcích a ve vyšší vrstvě rozpáleného tuku po obou stranách dozlatova osmažíme. Vyšší menší plech vymastíme máslem a vložíme do něj řízky. Jednotlivé kousky obložíme plátkem šunky, sýra a vše přelijeme smetanou, do které jsme přimíchali hořčici. Pečeme v horké troubě cca 15 minut. Příloha: různě upravené brambory. Doporučení: Řízky lze také nejdřív obalit ve strouhance a až potom v rozšlehaných vejcích – tzv. řízky naopak. Potom postupovat podle receptu. Smažené řízky naruby zapékané s anglickou slaninou Potřebujeme: 4 plátky vepřová krkovice bez kosti, 4 vejce, 60 g strouhanky, 150 g anglické slaniny, sůl, mletý kmín, Zálivka: 120 g másla, 500 ml vody, 1 kostka masoxu Postup přípravy: Krkovici omyjeme osušíme a naklepeme. Potom ji osolíme, okmínujeme a důkladně obalíme ve strouhance. Co nejvíce strouhanky vtlačíme do masa. Vejce rozšleháme v míse, na pánvi rozehřejeme olej. Troubu předehřejeme na 200° C. V hrnci svaříme vodu, masox a máslo. Plátky masa ve strouhance namočíme v rozšlehaných vejcích a ihned dáváme do rozpáleného tuku a z obou stran opečeme. Osmažené řízky naskládáme do zapékací misky, obložíme anglickou slaninou (nemusíme) zalijeme připraveným vývarem a dáme do trouby. Pečeme přibližně půl hodiny. Zapékané obrácené řízky ihned servírujeme. Vhodnou přílohou jsou hranolky. Smažené řízky naruby zapékané se šlehačkou Potřebujeme: 6 kuřecích řízků, 1 Rama Cremefine na vaření, vejce, strouhanka Postup přípravy: Řízky naklepeme, osolíme a opepříme a zatlučeme do nich strouhanku (nejlépe to jde pěstí). Pak obalíme ve vajíčku a zprudka opečeme
30
na pánvi. Opečené řízky naskládáme do zapékací misky a zalijeme šlehačkou. Pečeme asi 45 min při 220° C. Podáváme s bramborem nebo s hranolky. Smažené řízky naruby s kapii a cibulí zalité šlehačkou Potřebujeme: Vepřová kýta podle počtu strávníků, 0,5 kg cibule, strouhanka, 2 vejce, 2 smetany ke šlehání, sterilizovaná kapie, sůl, pepř Postup přípravy: Maso naklepeme, osolíme, opepříme a obalíme napřed ve strouhance - strouhanku do masa vboucháme. Pak maso obalíme v rozšlehaných vejcích a hned šupneme do rozpáleného oleje a prudce z obou stran osmahneme. Plech si vymažeme (stačí lehounce), poklademe půlkou nakrájené cibule (krájíme na kolečka), na cibuli klademe osmahnuté maso, zasypeme druhou půlkou cibule, přidáme sterilizovanou kapii, vše zalijeme šlehačkou a zapékáme v troubě cca 30 minut při 180 stupních. Doporučení: Můžeme přidat sterilizované žampiony. Obměna se sterilovaným salátem – Moravanka: Na naskládané řízky vyklopíme sterilizovaný salát Moravanka i s nálevem, lze přidat i trošku vody nebo vývaru. Cibulky a okurky překrojíme na menší kousky, jen vytáhneme feferonku, která v těchto salátech bývá, ale kdo má rád ostré - není na škodu. Asi 20 minut „doděláme“ v troubě. Na talíře dáme i se zeleninou na řízku. Jako příloha je vhodná například bramborová kaše. Květoslava BOHÁČKOVÁ,
[email protected]
Hotel BONA SERVA *** nabízí zajímavé ceny při prázdninovém pobytu v Praze v době od 1. června do 31. července 2010 hotel BONA SERVA nabízí zájemcům o levný pobyt krásný pohled na letní Prahu při akci „levné prázdniny“ v Praze Níže uvedené ceny platí pouze při ubytování po dobu letních prázdnin na tři a více nocí a při platbě předem, není-li s jednatelem společnosti dohodnuto jinak. Zaplacená cena za ubytování je zároveň jedinou rezervací, není-li s jednatelem společnosti dohodnuto jinak. Ostatní podmínky ubytování zůstávají ve stejném rozsahu. Pokud klient bezdůvodně nenastoupí dohodnuté ubytování, je storno ve výši 100 %. Stornopoplatky je vždy nutno konzultovat s jednatelem společnosti BONA SERVA spol. s r.o. Letní velmi nízké ceny ubytování včetně snídaně v hotelu BONA SERVA*** 1 osoba 2 osoby 2 osoby +přistýlka 3 osoby (apartmán) 3 osoby + přistýlka
590 Kč/pokoj a noc 890 Kč/pokoj a noc 1190 Kč/pokoj a noc 1490 Kč/pokoj a noc 1890 Kč/pokoj a noc
Možnost parkování v těsné blízkosti hotelu Při ubytování na pět a více nocí na pokoj balíček dle vlastního výběru zdarma. Za stejných podmínek a při ubytování na sedm nocí a více je JEDNA NOC PRO CELÝ POKOJ ZDARMA. Těšíme se na Vás a přejeme příjemný pobyt Hotel BONA SERVA spol. s r.o., Koněvova 1107/54, 130 00 Praha 3 Ing. Venuše Bečvářová 776 034 889, 222 716 691 GSM: T- Mobile: 605 204 804, Vodafone: 775 230 775, O-2: 722 765 065 www.bona-serva.cz, www.bona-serva.eu , www.bona-serva.com e-mail:
[email protected]
křížovka
Téměř
1. část tajenky
Pole působnosti
Zevnitř
Značka hliníku
Ženské jméno
Vepsaný Maďarský text sáh
Spřádat
Souhrn vodních toků a moří
Taška
Maďar. guláš Trs trávy s kořeny
Český zpěvák Kypřit pole
Označení mouky
Stavební hmota Tlak
Výrobek z obilí Hromadit Ženské jméno
Koupací nádoba Vyspělý cvičenec
Zavinění Notový zápis
Umělecký tanec Brloh
Vdaná žena Potravina
Područí Věž mešity Italské lázně Kloudně
Náměty Druh ořechu Vyzdívka pecí
Jižní plod
Sídlo v Norsku Ukazov. zájmeno
Kód Súdánu Besídka Pobídka Anglicky dýmka
Rej Odměna za práci
Základní číslovka
Ohrada Český dramatik
Orobinec
Souhlas
Řecké písmeno
Hovězí dobytek Ještěr
Svatební květina Obvazová potřeba
Značka india
Škrabák pluhu
SPZ voz. Ostravy Odložené karty
Rozměr Biografy
Oznámit úřadům
2. část tajenky
Vjezdové dveře
Nasávati Bezděky
Základní číslovka
Výhra
Část oděvu Domácky Barbora
Planeta Zbožné uctívání
Citosl. rachotu
Junáci
Sídlo v Egyptě Řecké písmeno
Římskými čísl. 1549 Druh kávy
Chvost
Bývalé označ. vagonů NDR
Číslovka Náš film. režisér Osobní zájmeno
Název knihy Předložka
Oklovat
Kočáry se spřežením (řídce)
Sítě na ptáky
Vlastní ploutvonožcům
Pomůcka: Arák, Kilen, oel, SD
Tajenkou je citát, jehož autorem je Seneca. Tajenka z minulého čísla:... když se zdržíte déle, ceny často poklesnou.
31
osmisměrka
ohlédnutí
PŘÍSLOVÍ Krásy je zapotřebí na svatbě, rozumu ... (viz tajenku). A T
E
L
B
U
D
E
R
M
A
T
O
L
O
Ž
K
A
K O
K
S
L
E
Z
I
N
A
E
N
D
T
R
A
T
S
T A
R
A
S
N
Í
K
S
L
K
A
P
L
E
I
A
P
S L
T
P
U
M
N
Ž
Ý
K
I
R
O
V
V
L
K
A
I
E
O
A
A
R
Ě
V
E
N
O
U
R
I
K
Š
A
K
L T
L
D
S
R
N
N
S
T
O
T
T
C
E
E
M
P
A K
V
O
R
T
A
T
A
R
S
K
É
E
C
U
A
K
N A
S
Á
M
A
R
G
A
N
A
A
I
K
N
R
Š
P
I
O
I
A
R
U
O
R
R
R
R
F
A
R
A
A
E
A
F L
F
G M
N
P
B
T
A
A
R
I
V
T
Ý
K
R
I
E
O
E
I
N
O
A
R
A
F
D
Á
N
K
D
O
A
M N
N
S
L
P
A
S
T
A
Á
N
A
T
A
L
P
P
E T
T
K
E
E
L
A
T
I
N
K
A
R
E
C
I
E
S A L T A O T U A N K A B E R N E T ANAGRAM, ARGON, ATRAKTIVITA, AUTOATLAS, BRADKA, DERMATOLOŽKA, DESPOTA, DISKOTÉKA, DUBLETA, FAKTURANT, FARAON, FENKA, FRAKCE, INSTRUMENT, KABERNET, KAMAŠE, KAPLE, KAPSA, KATASTR, KAUCE, KLAUN, KOPIE, LATINKA, LENTA, LVICE, NEVĚRA, OBRANA, ODPOR, PALETO, PARAGRAF, PARAPET, PARAVÁN, PASTA, PLATAN, PORANĚNÍ, PROTAGONISTA, RAFINACE, REAKTANCE, RIKŠA, ROURA, SARAFÁN, SEMIFINALISTKA, SIFON, SLEZINA, SMĚNA, START, ŠATNA, TARASNÍK, TATROVKA, TELEFON, TOALETKA, TRIKO, TVÁRNOST, VÝLET. Po vyškrtání všech uvedených výrazů zbývajících 8 písmen čtených po řádkách tvoří tajenku Tajenka z minulého čísla: KTERÝ MU DÁME
Dejte vědět, jak jste spokojeni se svou nemocnicí! V březnu začal již 5. ročník celostátního a komplexního hodnocení 160 fakultních, krajských a městských nemocnic. Vítězná nemocnice získá nemocniční lůžko v hodnotě 300 000 Kč. Nově se bude hodnotit také přívětivost zdravotníků v nemocnicích tzv. Nejusměvavější nemocnice roku 2010. Toto komplexní hodnocení probíhá prostřednictvím: 1. průzkumu spokojenosti pacientů nemocnic – externí hodnocení trhu klienty 2. průzkumu spokojenosti zaměstnanců nemocnic – hodnocení těch, jenž mají kvalitu poskytované péče přímo ve svých rukou a znají úroveň procesů své nemocnice 3. ratingu finanční kondice nemocnic – finanční stabilita nemocnice Organizátorem tohoto komplexního projektu je nezisková organizace HealthCare Institute. Vyplněné dotazníky se sbírají do 31. října 2010. Pacienti mohou hlasovat pomocí tištěných dotazníků umístěných v prostorách svých nemocnic nebo formou elektronických dotazníků, které jsou dostupné na internetových stránkách projektu www.nejlepsi-nemocnice.cz. Na této adrese jsou také k dispozici žebříčky z minulých let. Informace o akci najdete také na webu odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice Aktuality – Nezapomeňte.
Byl první máj. Byl Svátek práce. Byl v sobotu. Nejbližší noviny (vynechám-li jeden nedělní bulvární titul) tedy vyšly v pondělí. O prvním máji jste si v nich něco málo najít mohli. O Svátku práce nic, s výjimkou krátkých zpráviček o akcích v zahraničí. Ale i ty se točily výhradně kolem toho, že „v Moskvě vévodil Stalin“, „v Madridu bylo k vidění několik červených praporů se srpem a kladivem“, „v Havaně nechyběla mávátka a vyčpělá komunistická hesla o světlých zítřcích“ (MFD). O Svátku práce v České republice nic. Až jsem se raději šla kouknout do kalendáře, jestli ho tam ještě vůbec máme. Máme, ale pro naše média je to nejspíš jen stará veteš hodná zapomnění a opovržení. O prvním máji v České republice se referovalo. Nejmilejší byly zprávy o líbání pod rozkvetlým stromem. Pak už jste v novinách mohli najít jen referování o tom, co dělali komunisté, včetně fotky Miloše Jakeše, co pravicoví extremisté, co anarchisté, že den využily ke své předvolební agitaci politické strany. Nějaké odbory? Nějaký Svátek práce? Nějakých sto dvacet let výročí tohoto svátku, který připomíná těžce získaná práva pracujících – kdo by tomu v novinách nabitých daleko důležitějšími informacemi věnoval drahocenné místo. Podstatnější je přece přečíst si ve velkém rozsahu hned na první straně, že jedna babička v USA čeká dítě se svým vnukem a že „Kunám se u lidí daří, můžou jim ale připravit peklo“ (Právo). Ignorování odborů a pohrdání prací se v České republice a v médiích obzvlášť daří ještě daleko lépe než kunám. A peklo to může být ještě větší, stačí, aby se povedlo prosadit změny zákoníku práce, které pravicové strany mají v plánu. Kam se hrabe kuna na půdě na propouštění bez udání důvodu. Ale co s tímto faktem, když média dál lidem valí do hlavy informace pod titulkem: 1. máj: levné pivo a líbací rekord (Lidové noviny). PhDr. Marie KLÍROVÁ,
[email protected]
BULLETIN
Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Vydává v Praze OSZSP ČR IČ 225509 v Nakladatelství Květa Dědovská. Redaktorka PhDr. Marie Klírová Adresa redakce: OSZSP ČR, Koněvova 54/1107, 130 00 Praha 3, telefon: 267 204 316, fax: 222 718 211, e-mail:
[email protected], internet: www.zdravotnickeodbory.cz Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta s. p. O. Z. Střední Čechy, č j. 12901/98 dne 3. 3. 2000. MK ČR 7493